PES
Nová sociální Evropa
7. kongres PES
Porto, 7.-8. prosince 2006
NOVÁ SOCIÁLNÍ EVROPA Zpráva p ednesená na 7. kongresu PES v Portu Poulem Nyrupem Rasmussenem a Jacquesem Delorsem
www.pes.org
Strana evropských socialist
Obsah
P edmluva Shrnutí Kapitola 1: V p íštích deseti až dvaceti letech m žeme mnoho získat i ztratit Kapitola 2: Evropský sociální model – da í se mu lépe, než íkají Kapitola 3: Pro pot ebujeme Novou sociální Evropu Kapitola 4: Naše cestovní mapa Kapitola 5: Pokroková strategie plné zam stnanosti Kapitola 6: Znalosti a inovace – klí k rozumnému a „zelenému“ pokroku Kapitola 7: U it se od narození – a po celý zbytek života Kapitola 8: Dosažení opravdu rovných práv pro ženy a muže Kapitola 9: Aby se naše stárnoucí spole nost stala aktivní Kapitola 10: Sociální inkluze a soudržnost Kapitola 11: Diverzita a integrace – bez ní to nep jde Kapitola 12: Slušné zam stnání – náš globální cíl Kapitola 13: Nový úd l, který zapojí všechny – všeobecná práva a povinnosti Kapitola 14: M žeme si Novou sociální Evropu dovolit? DODATEK I : P ípadové studie pokrokových ve ejných politik DODATEK II : Nová sociální Evropa a dlouhodobé zvyšování potenciálu r stu1 DODATEK III : Statistiky
1
Velký dík Anit Viom z Economic Council of the Labour Movement (Dánsko) za její nedocenitelnou práci.
P edmluva P ed rokem PES rozhodla odstartovat novou iniciativu – Novou sociální Evropu. Této zprávy Nová sociální Evropa se PES dostává na naši spole nou odpov dnost spoluautor a spolup edsed . Zakládá se na rok trvajícím procesu interní debaty a úvah, jehož se zú astnily všechny lenské zem PES, socialistická frakce Evropského parlamentu, socialistická frakce v Komisi region , PES Women a ECOSY. *** Naše sociální státy, naše Sociální Evropa, byly b hem celého 20. století nezpochybnitelným úsp chem. Za posledních 50 let Evropská unie významn p isp la k bohatství a tvorb pracovních míst v našich lenských státech. Jednotný trh a Hospodá ská a m nová unie (EMU) nabyly obrovského významu. V sou asné nové é e globalizace a stárnoucích spole ností se podmínky budoucí životaschopnosti našich sociálních stát od základu prom nily. Ob ané, politické strany a vlády jsou postaveny p ed zásadní, politická rozhodnutí. Kudy se, tvá í v tvá globalizaci, vydáme? Co m žeme u init s následky demografických zm n? A co m žeme u init pro budoucí soudržnost našich spole ností? Víme, že globalizace nabízí nové p íležitosti a možnosti. Nicmén mnoho našich ob an se na budoucnost dívá jinak. V našich spole nostech existuje nar stající riziko permanentního sociálního rozkolu – mezi t mi, kte í mají dobré vzd lání, zam stnání a bohatnou díky p íležitostem vzniklých z globalizace, a t mi, kdo mají nedostate nou kvalifikaci a jsou nezam stnaní, vylou ení a snaží se vyžít, jak se dá. Soudržnost našich spole ností je v sázce. Proto pot ebuje nový spole ný sm r pro naše spole nosti blahobytu v Evropské unii jako celku. Práv to je cílem naší Nové sociální Evropy – ukázat nový sm r do budoucna. Nabízíme cestovní mapu – strategický rámec zhodnocení, p ehodnocení a reformu evropského sociálního modelu v mnoha jeho rozmanitých podobách. Naším cílem je zajistit jeho p ežití a nedotknutelnost všech jeho jedine ných hodnot jako solidarita, inkluze a sociální spravedlnost pro všechny. Nová sociální Evropa se zakládá na zhodnocení úsp ch minulosti a perspektiv toho, eho m žeme dosáhnout v p íštích 10 až 20 letech, budeme-li init správná rozhodnutí – v našich lenských státech i v Evropské unii. Nemusíme v d sledku globalizace a konkuren ních tlak zapo ít b h až na dno sil – ani zni ující fiskální soupe ení mezi státy. To nikdy nebylo smyslem Evropské unie. M žeme v novém v ku globalizace slou it sociální spravedlnost a bezpe nost s plnou zam stnaností, r stem a konkurenceschopností. Mnoho evropských úsp šných p íklad dosv d uje, že to jde. Budeme-li jednat a init správná rozhodnutí, usp jeme a hodnoty, kterých si ceníme ze všeho nejvíce, budou zachovány. Naše zpráva si klade tyto ambice: inspirovat k pokrokovým reformám, k procesu reformy našich sociálních stát v rámci evropského sociálního modelu, modernizovat, aniž bychom jej oslabili, transformovat jej, aby jeho obyvatelé, žijící ve více inkluzivních a soudržných spole nostech byli schopn jší a mocn jší. Nepopíratelným spojencem v tomto procesu bude oživená a siln jší Evropská unie. Naše cestovní mapa k Nové sociální Evrop je zde, p ipravena na politickou debatu a rozhodování. *** Naše práce mnohé získala díky p ísp vk m lenských stran, zástupc ve t ech diskusních fórech PES na témata aktivní spole nosti, inkluzivní spole nosti a dimenzi EU. P edsedající a zpravodajové t chto fór nedocenitelným zp sobem p isp li k této iniciativ : Hans Karlsson, bývalý švédský ministr práce a Angelica Schwall-Düren, n mecká poslankyn ; minist i Stephen Timms a James Purnell ze
Spojeného království a Marisol Pérez Dominguez, poslankyn ze Špan lska; Anna Diamantopolou, poslankyn a bývalá evropská komisa ka pro zam stnanost a sociální v ci z ecka a Anne Van Lancker, europoslankyn z Belgie. Naše práce dále získala díky nedocenitelné inspiraci a radám od Antónia Vitorina a Gösty EspingAndersena. Zvláštní dík bychom cht li vyjád it Allanu Larssonovi, zvláštnímu poradci tohoto projektu a Alexand e Pardal, projektové koordinátorce v sekretariátu PES, Hugovi de Sousa a všem zam stnanc m PES za jejich podíl na tom, že tato zpráva spat ila sv tlo sv ta.
Poul Nyrup Rasmussen P edseda PES Ministerský p edseda Dánska, 1993-2001
Jacques Delors Zakládající prezident Notre Europe P edseda Evropské komise, 1985-1995
Nová sociální Evropa: Shrnutí Nová vize – za naši sociální Evropu •
Zám rem Nové sociální Evropy je nabídnout strategický rámec pro zhodnocení, p ehodnocení a reformu Evropského sociálního modelu v mnoha jeho rozmanitých podobách. Zakládá se na úsp ších minulosti a perspektiv toho, eho m žeme dosáhnout v p íštích 10 až 20 letech.
•
Nová sociální Evropa vychází z nové vize rozumného r stu vedoucího k plné zam stnanosti, inkluzivním a udržitelným spole nostem, z koncepce r stu, který má evropskému lidu sloužit k napln ní jejich pot eb již v této generaci, aniž by byla dot ena možnost p íštích generací dosáhnout t ch svých.
•
Nová sociální Evropa je výzvou socialist m a sociálním demokrat m, odborá m, pokrokovým podnikatel m, len m hnutí ob anské spole nosti a všem dalším zú astn ným aktér m v celé Evrop , aby se spojili p i tvorb nových politik.
•
Pot ebujeme lepší ekonomické a sociální politiky, ne jejich zúžení, abychom u inili evropské spole nosti blahobytu inkluzivn jší, siln jší a udržiteln jší.
•
Nová sociální Evropa bude sloužit jako cestovní mapa p i politickém rozhodování a vývoji politik na všech politických úrovních, od místní po evropskou až ke globální.
Jde to i jinak Evropský sociální model existuje a vd í za to oby ejným lidem, odborovým svaz m a socialistickým, sociáln demokratickým a d lnickým stranám. Bojovali jsme za n j v našich zemích posledních 100 let a postupn jsme - lidé, socialistické, sociáln demokratické a d lnické strany, odborové svazy – usp li a vytvo ili naše sociální státy. To je naše sociální Evropa. Evropská unie je vskutku jedine né seskupení sociálních stát , vycházející z našeho p esv d ení že sociální inkluze a hospodá ské výsledky jdou ruku v ruce. Evropský sociální model existuje jako sociální realita a jako soubor sdílených hodnot. Evropské sociální státy mají mnoho spole ného, co je odlišuje od ostatních region sv ta. Vytvo ili jsme tento sociální model a je naší odpov dností ho obrodit, aby p ežil a vzkvétal ve dvacátém prvním století ku prosp chu evropského lidu. Jsou tací, kte í tvrdí, že globalizace sociální stát podrývá. Konzervativní a neoliberální politici opakují jedno a to samé: peníze cestují p es celou zem kouli a kapitál je p itahován tam, kde jsou dan a výdaje na mzdy nejnižší a úrove regulace mén tíživá. Tvdí, že státy jsou nuceny vést proti sob konkuren ní válku o míru deregulace – a ponechávají životy lidí a budoucnost našich spole ností zcela v rukou sil trhu. Pro PES nebyla Evropská unie nikdy o soupe ení mezi státy nebo tržišt m sociálního dumpingu. V íme ve spravedlivou, svobodnou a transparentní konkurenci mezi spole nostmi na jediném trhu. Ta byla a nadále z stává významným zdrojem nového bohatství a vytvo ených pracovních míst. Do budoucna však není dostate nou podmínkou k zajišt ní inkluze, soudržnosti a udržitelného vývoje. PES se rozhodla zformulovat naši spole nou cestu jako alternativu k neoliberální perspektiv . Existuje i jiný zp sob, který nepo ítá s b hem až na dno sil, sociálním dumpingem a podemíláním našich sociálních stát . Neoliberální cesta není nezbytná ani z ekonomického hlediska. Existuje lepší a dokonce ješt konkurenceschopn jší cesta. Moderní a inkluzivní. ***
Nová sociální Evropa má ambici budovat mosty mezi postindustriální a globální spole ností. Globalizace ne iní b h až na dno sil nevyhnutelný. Víme, že je možné tyto mosty budovat, p i zachování našich hodnot a identity, obrodou našich sociálních stát . Evropské úsp šné p íklady minulosti to dokládají. Každá podoba evropského sociálního modelu má svoji historii, vlastní struktury a zrod. Vým na osv d ených metod bude úsp šná jen pokud bude náležitá pozornost v nována zvláštním místním, regionálním a národním podmínkám. Spolu m žeme p ijmout Novou agendu, která bude slu ovat ekonomickou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a udržitelnost životního prost edí. Lze u init správná rozhodnutí a do budoucna stav t na tom nejlepším z minulosti. Nezvládneme to však bez podpory lidí. Proto musíme porozum t jejich pocity nejistoty z budoucnosti. Mnoho zam stnaných lidí je stále více vystaveno obtížím a rizik m, která souvisí s neustále vypjat jším prost edí konkurence, ve kterém pracují. A ti, kdo jsou bez zam stnání, se cítí stále více odsunováni na okraj, p i emž jejich šance na nalezení nové práce jsou v mnoha lenských státech obecn malé. Když k tomu p ipojíme s celou adou dalších poci ovaných ohrožení kvality jejich života, mezi n ž pat í nešetrný trh práce a d chodové reformy nebo nelegální migrace, nejistota ješt vzr stá. To si žádá nový smysl pro spoluzodpov dnost, pro práva a povinnosti všech ob an , firem, vlád, odborových svaz , všech spole enských aktér . Evropský sociální model je životaschopný. Klí ovým spojencem p i úsilí o jeho udržení bude obrozená a silná Evropská unie. *** Naše cesta Nabízíme spole ný sm r, který zaru í, že naše lenské strany a vlády iní politická rozhodnutí koherentn a že, místo aby si odporovali, se nap í Evropskou unií dopl ují. Že reformují a spolupracují za ú elem vytvo ení nové sociáln demokratické situace v Evrop , kdy vyhrávají všichni. To je volba – politická volba – kterou jsme se rozhodli u init: nová vize obrody strategií a politik socialistických a sociáln demokratických stran a vlád za budoucnost evropské sociální demokracie. Tuto novou vizi, tento nový sm r, musíme zformovat spole n , na základ jasné analýzy a odvážného nového myšlení. Nová sociální Evropa je sm rem k zhodnocení, p ehodnocení a reformy naší cesty. Naše Nová sociální Evropa vychází z úsp ch minulosti a z perspektivy toho, eho m žeme dosáhnout v p íštích 10 až 20 letech. Nová sociální Evropa bude sloužit jako agenda nikoliv jen pro zít ek, ale pro nadcházející léta. Bude agendou a cestovní mapou pro vývoj politik a rozhodnutí na všech politických úrovních: od místní, regionální a státní až k evropské a globální. Naše demokratické úrovni spolu navzájem nesoupe í, ale dopl ují se – s jasn stanovenými, spole nými cíli, avšak s jinými nástroji podle toho, jestli pracujeme na úrovni evropské, národní i lokální nebo globální. Nová sociální Evropa je novým spojením s oby ejnými lidmi. Dává si za cíl odpovídat na jejich obavy. Dává si za cíl inspirovat socialistické a sociáln demokratické strany a vlády k práci na obrod sociálních stát za ú elem dosažení našich spole ných cíl . 1. V p íštích deseti až dvaceti letech m žeme mnoho získat i ztratit Pokud budeme p ijímat správná rozhodnutí, m žeme toho v p íštích deseti až dvaceti letech nesmírn mnoho získat, nebo se nám otevírají netušené možnosti – a m žeme toho také nesmírn mnoho ztratit, jestliže se nevypo ádáme s novými výzvami v souladu s našimi hodnotami, budeme-li zavírat
o i, odmítat modernizovat naši cestu a necháme-li konzervativce a neoliberály, aby vládli po svém! Taková je podstata Nové sociální Evropy. M žeme sklízet ovoce: evropská spolupráce a rozší ení Evropské unie na 27 lenských stát vytvá í rámec pro potenciáln obrovský nový udržitelný ekonomický a sociální rozvoj. Evropa je globálním ekonomickým hrá em – Jednotný trh je nejv tší ekonomikou sv ta. Evropa zárove udává globalizaci sm r a je jí ovlivn na – nemusíme se jen pasivn p izp sobovat, m žeme aktivn spoluutvá et budoucnost. Lidé v Evrop žijí déle a zdrav ji díky stoupajícím životním standard m a lepším pracovním podmínkám. Evropa m že prom nit nové v d ní, inovace a technologie v nový blahobyt pro množství lidí. Zárove jsou tu rizika, která spo ívají v nar stajících nerovnostech – mezi bohatými a chudými, mezi mladými a starými – v selhávající soudržnosti ve stále rozmanit jší populaci a ve spirále zhoršování životního prost edí. T mto výzvám však m žeme úsp šn elit, p ijmeme-li správná rozhodnutí. Toho dosáhneme pouze p i ú asti a s d v rou oby ejných lidí. Jde o to p ipravit spole nost, lidi, podniky, odborové svazy – všechny aktéry – na zm nu. Jde o to zajistit, aby lidé v kontextu neustálé zm ny m li sebed v ru a cítili se schopní. Bude t eba p ijmout rozhodnutí o tom, jak u init naše spole nosti inkluzivní na základ slušného zam stnání, sociálního dialogu a práv a povinností pro všechny. Rozhodnutí o hledání novou rovnováhu mezi aktivní pracující populací a rostoucí populací v d chodu. Rozhodnutí o nastolení kurzu udržitelného rozvoje pro Evropu. Dnes b ží o to, aby byla in na koherentní rozhodnutí v komplexním rámci. 2. Evropský sociální model – da í se mu lépe, než íkají Evropský sociální model není definicí pro jediný systém blahobytu, ale vyjád ením sdílených charakteristik evropských sociálních stát . V rámci evropského sociálního modelu jsou jednotlivé d jiny a struktury odlišné. Máme však mnohem více spole ného než toho, co nás odlišuje. Evropské národy – a už ze severských zemí, nových lenských stát st ední a východní Evropy, st edomo ských zemí nebo Spojeného království – spole n pat í do jedné Nové sociální Evropy. Evropské sociální státy se musí spole n obrodit. Ale obnova znamená rovn ž uznání silných stránek evropského sociálního modelu. Ten je v lepším stavu, než tvrdí n kte í pravicoví politici a komentáto i. Jedním z nejd ležit jších rys evropského sociálního modelu je velký d raz na sociální stát, zejména ve ejný sektor. Nicmén v politické debat je úloha ve ejného sektoru pon kud upozad ována. Domníváme se, že je to chyba, protože ve ejný sektor sehrává de facto klí ovou úlohu v tom, jak si Evropa vede po ekonomické a sociální stránce. Ve ejný sektor zajiš uje ve ejné statky, všeobecnou ochranu p ed sociálními riziky jako nezam stnaností a chudobou. Ve ejný sektor je nezpochybnitelným initelem p i utvá ení podmínek trhu práce, v etn sociálního dialogu. Je klí ový pro praktickou realizaci solidarity, sociální spravedlnosti, inkluze a soudržnosti. P i vládních rozpo tech a ve ejných sektorech v rozmezí od 33% do 55% HDP sehrává ve ejný sektor v evropských ekonomikách, v etn sektor výroby a služeb, zjevn významnou roli. Ve ejný sektor sehrává úlohu páte e evropských spole ností a základního rámce tržní ekonomiky – je p edpokladem evropské sociální tržní ekonomiky a hrází proti rozvoji tržní spole nosti. Ze studia funkce našich sociálních stát a úlohy ve ejného sektoru si je možno vzít nemalé pou ení. Konzervativní a liberální myšlení tradi n shledává ve ejný sektor problémem z hlediska konkurenceschopnosti dané ekonomiky. V krajn jších p íkladech neoliberálního myšlení je na ve ejný sektor nahlíženo jako na jejího „nep ítele“. Když se ale podíváme na dnešní ve ejné sektory v Evrop ,
takové tvrzení je zjevn nepravdivé. Mnohé evropské státy, kde bylo ustaveno rozvinuté partnerství mezi ve ejnými a soukromými sektory, prom nily jak sociální inkluzi, tak ochranu životního prost edí v motory rozvoje, nikoliv jeho náklady. Taková je podstata moderních, aktivních sociálních stát . Pouze pokud se budeme u it ze svých vzájemných zkušeností, budeme schopni obrodit evropské sociální státy a budovat do budoucna na tom nejlepším z minula. Evropská unie jako taková rovn ž sehrávala významnou roli p i budování našich sociálních stát . Hodnoty a cíle zakotvené v evropských smlouvách, Charta základních sociálních práv, vytvo ení jednotného trhu, pracovní a sociální legislativa, Strukturální a Kohezní fondy, Evropský sociální dialog, uskute n ní Hospodá ské a m nové unie (EMU) – to všechno sehrávalo životn d ležitou úlohu pro rozvoj a prosperitu našich sociálních stát . Evropské sociální státy mají za následek ve srovnání s ostatními regiony sv ta nižší míru chudoby a nerovnosti, vhodn jší distribuci prosperity a lepší rovnováhu mezi prací a rodinným životem. Evropské státy tak drží dev t z deseti celosv tových prvenství, pokud jde o kvalitu života. To je sociální Evropa dneška. Takové jsou základy pro zbudování Nové sociální Evropy, která si poradí s existujícími problémy a novými výzvami pro evropské spole nosti blahobytu v dvacátém prvním století. Nové výzvy jako stárnoucí populace, zm ny klimatu a zvyšující se nároky na životní prost edí, technologická revoluce a rostoucí konkuren ní tlaky ze strany íny, Indie a dalších stát v globální ekonomice. Nevy ešené problémy s nezam stnaností, chudobou a nerovností ve v tšin lenských stát EU. Z hlediska ekonomického r stu, zam stnanosti, v domostí a inovace, vzd lávání, inkluze a soudržnosti si evropské spole nosti musí vést lépe. Náš úkol je jasný – posílit a obrodit evropské sociální státy. Neznamená to jejich zachování, tak jak jsou – víme, že takový pokus by byl odsouzen ke zmaru. Uv domujeme si, že bránit to, co existuje, aniž bychom odpovídali na skute né problémy a nové výzvy je nep ijatelné a neudržitelné. K nutnosti reforem, k nutnosti nových ešení se nem žeme postavit zády. Nebudeme-li usilovat o obrodu evropských sociálních stát , doplatí na to jejich ob ané. Investice do Nové sociální Evropy je investicí do jejich dobrého života a prosperity. My, socialisté a sociální demokraté, jsme pyšní na hodnoty a výsledky, kterých jsme dosáhli v našich sociálních státech v rámci Evropské unie – na naši sociální Evropu – ale nejsme spokojeni, nebo tolik je ješt t eba u init a tolika novým výzvám zbývá se postavit. 3. Pro pot ebujeme Novou sociální Evropu Dnešní Evropa stojí tvá í v tvá novým výzvám, které jsou d sledkem globalizace, nových technologií, demografické zm ny, rozší ení EU a zm n klimatu. Evropa zaostává ve v d ní a inovativnosti, ve vzd lávání. Ve v tšin stát jsme nenalezli udržitelné odpov di na tyto výzvy. Existuje riziko, že více lidí bude vytla eno na okraj a vylou eno z v tšinové spole nosti. • • • • • • • •
P íliš mnoho lidí nemá nárok na dobré zam stnání, celoživotní vzd lávání a rekvalifikaci P íliš mnoho d tí nedokon í školu P íliš mnoho mladých lidí doplácí na špatné systémy vzd lávání a problémy p i shán ní zam stnání P íliš mnoha ženám je upíráno rovné postavení v práci a ve spole nosti P íliš mnoha postiženým lidem se nedostává podpory, kterou pot ebují, aby se mohli úsp šn zapojit do pracovního života P íliš mnoho lidí, kte í p icházejí do Evropy jako uprchlíci nebo imigranti má zna né obtíže p i integraci do našich spole ností P íliš mnoho lidí stále žije na okraji spole nosti, nebo dokonce v chudob Na p írodní zdroje jsou kladeny p íliš velké nároky v d sledku zastaralých technologií a nemoderního životního stylu
Toto jsou nedostatky minulosti – nedostatky, které je t eba ve sv tle nových výzev odstranit.
P edpoklady budoucnosti našich sociálních stát se zm nily. Nedosáhneme zam stnanosti, sociální soudržnosti a udržitelnost, aniž bychom se neujali modernizace našich sou asných podmínek. Rozhodli jsme se vyty it jiný sm r kup edu, než je neoliberální perspektiva. Víme, že takový sm r existuje – nejen v teorii, ale i v praxi. Budeme se brát za Novou sociální Evropu. Tento nový sm r kup edu je inspirován p esv d ivými úsp chy, které již Evropa poznala. N které lenské státy spojily sociální soudržnost, ekonomické výsledky, udržitelnost, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu na pozadí zdravého a udržitelného ve ejného sektoru, konkuren ního soukromého sektoru a silné ob anské spole nosti. Výsledkem je nejvyšší kvalita života na sv t . Nesouhlasíme s konzervativním p ístupem „trickle down“ – tedy že hospodá ské cíle mají být chápány jako nejd ležit jší, zatímco otázky sociální a životního prost edí mohou po kat. Tento p ístup je zastaralý a odsouzený k selhání. V íme, že sociální stát by nem l být pouhým ochráncem ve stavu nejvyšší nouze. Chceme jeho prom nu, aby se stal aktivním, aby byl odrazovým m stkem a investoval do schopností a budoucností lidí v Evrop . Mezi silným, moderním ve ejným sektorem a na druhé stran nízkou mírou chudoby a vysokou zam stnaností existuje korelace. Ve ejný sektor musí v budoucnu sehrávat úst ední roli v podpo e schopnosti inovovat, restrukturalizovat a rozd lovat náležité prost edky za ú elem dosažení r stu a zam stnanosti, udržitelnosti a sociální koheze v Evrop . Krátce e eno, bez dob e fungujícího sociálního státu není vysoké, stabilní a kvalitní zam stnanosti – a bez vysoké, stabilní a kvalitní zam stnanosti není udržitelného sociálního státu. Proto socialisté a sociální demokraté necht jí zmenšování i o ezávání sociálního státu. Chceme modernizovat a lépe dosahovat našich cíl . Musíme vytvo it rámec nové bezpe nosti, odpov dnosti a kapacit pro spole nost a lidi, kte í mají žít a pracovat v podmínkách neustálé zm ny, která je d sledkem globální ekonomiky a nových technologií. My, socialisté a sociální demokraté, bychom m li být na ele tohoto úsilí. Evropské sociální státy se mohou rozvíjet – a zajistit tak lepší budoucnost pro oby ejné lidi –, jen pokud si dnešní socialisté a sociální demokraté uv domí vzájemnou provázanost (interdependenci) zemí, v nichž žijeme a pracujeme. Jde o to, abychom byli aktivní na všech úrovních – místní, regionální, národní i evropské. My, socialisté a sociální demokraté, se zasazujeme o to, aby ekonomický, sociální rozvoj a rozvoj životního prost edí šli ruku v ruce. Považujeme moderní ve ejný sektor a dob e navržené sociální politiky jako produktivní a inkluzivní initel. Ve ejný sektor by se m l zakládat na pevných hodnotách, a m l by se ídit jasn stanovenými cíly. Považujeme novou správu p írodních zdroj za základní prvek nové vize hospodá ských politik – vize rozumného, „zeleného“ r stu. Nová sociální Evropa se zakládá na socialistických a sociáln demokratických hodnotách demokracie, svobody, solidarity, lidské d stojnosti, sociální spravedlnosti a rovnosti. Hlavním poselstvím, které se zrcadlí v tomto programu je, že nové ve ejné politiky a nový sociální dialog za ú elem prosperity, inkluze a udržitelnosti jsou nutné k vyvážení mocných sil trhu, které by jinak mohly zp sobit sociální vylou ení a vážné zhoršení životního prost edí. Evropští socialisté a sociální demokraté se zasazují o stanovení nového sm ru vp ed – o Novou sociální Evropu. Protože naše budoucnost by nem la vycházet ze soupe ení mezi státy, ze sociálního nebo da ového dumpingu. Protože jsme doposud naplno nevyužili toho, co nás uvnit Evropské unie spojuje, a naší vzájemné provázanosti. Protože nep ipustíme zvyšující se nerovnost a pocit ohrožení v evropské spole nosti. Zm ny, které se odehrávají ve spole nosti a ekonomice, si žádají nové politické reakce. Každý jednotlivec v Evrop dneška by m l mít možnost budovat sv j potenciál. Nikdo by nem l být zanechán sob napospas. 4. Naše cestovní mapa k Nové sociální Evrop
Naše cestovní mapa k Nové sociální Evrop je vizí budoucnosti sociální demokracie v lenských státech a v Evropské unii. Rádi bychom p em nili sociální stát tak, aby byl aktivní, investoval do ob an , p edvídal problémy a zhodnocoval potenciál – nikoliv aby zasahoval pouze tehdy, kdy se n co pokazí. Jde nám o p evedení pasivní podpory do nových p íležitostí. Naše spole nosti blahobytu musí: • • • • • •
Být zacíleny k plné zam stnanosti a celkové sociální inkluzi Zakládat se na udržitelnosti životního prost edí Být motivující zajiš ováním odrazových m stk k úsp chu v každé ásti životního cyklu, ve spole nosti založené na v d ní (knowledge-based society) Stav t na právech i povinnostech – kolektivních právech na individuální p íležitosti a odpov dnosti Usilovat o posílený sociální dialog Zapojovat ob anskou spole nost do dialogu a partnerství
Evropská unie a její lenské státy mohou toto init spole n , pokud budou vycházet z jasn stanovených strategií obsažených ve spole né cestovní map . V celé Evropské unii stojí vlády a politické strany p ed rozhodnutími o reformách. Základní myšlenkou Nové sociální Evropy je, že sm r reformních krok musí být totožný. Tímto totožným sm rem je moderní sociální demokracie, kterou se jako dnešní socialisté a sociální demokraté snažíme vybudovat. Nová sociální Evropa musí být kolektivním po inem. Musíme obrodit naše spole nosti blahobytu na principu práv a povinností. Jednotlivec i vláda, stejn jako podniky, odborové svazy a další akté i musí jasn chápat svá práva a povinnosti. Budování nového aktivního sociálního státu tak musí být sou ástí dynamického procesu participace za ú elem rozvoje. Není lepšího zp sobu jak vybudovat Novou sociální Evropu, který by byl pro evropský lid relevantní. Tato cestovní mapa je relevantní pro rozhodnutí o reformách v každém z p ti rozdílných podob evropského sociálního modelu: je relevantní pro kontinentální zem , st edomo ské zem , Skandiávii, lenské státy ze st ední a východní Evropy i pro Spojené Království. P ijetím spole ného sm ru dosáhneme toho, že se budeme vzájemn podporovat a nikoliv si p ekážet, že se budeme inspirovat a ne si odporovat. Že budeme pln využívat své vzájemné provázanosti. *** Tato cestovní mapa je ucelenou strategií, v níž každá z úrovní demokracie – místní, regionální, národní i Evropská – mí í stejným sm rem k dosažení spole ných cíl . Na všech úrovních demokracie musí socialisté a sociální demokraté p ijmout nový p ístup a nové nástroje, aby byli schopni elit dnešním výzvám. V této zpráv navrhujeme u init Evropskou unii aktivním partnerem v úsilí stav t lidi na první místo. Investovat do lidí. Dosáhnout toto, aby Evropská unie byla založena na sociální tržní ekonomice a nestala se tržní spole ností. Sociální stát se bude vyvíjet pozitivním sm rem – aby usiloval o lepší budoucnost oby ejných lidí – pouze pokud si my, socialisté a sociální demokraté dneška, uv domíme vzájemnou provázanost zemí, ve kterých žijeme a pracujeme. Musíme být aktivní na všech politických úrovních. Lepší spoluprací v rámci Evropské unie m žeme nesmírn mnoho získat. Hlavní poselství obsažené v tomto programu je, že nové ve ejné politiky a sociální dialog jsou zapot ebí na všech úrovních. Politiky a dialog k dosažení prosperity, inkluze a udržitelnost, k vyvážení mocných sil trhu, které vedou k sociální exkluzi a zhoršení životního prost edí. Evropská unie má pro budoucnost našich sociálních stát nedozírný význam. Hájíme strategii, která staví na t ech základních principech Evropské unie:
• • •
Konkurence mezi podniky Spolupráce mezi státy Solidarita mezi ob any
V Evropské unii mající 27 lenský stát nabízí tento p ístup o t ech pilí ích nástroj využití v tší ekonomické síly rozší eného jednotného trhu za ú elem udržitelného rozvoje. S tím, jak v Evropské unii roste konkurence mezi podniky, vzr stá pot eba spolupráce mezi lenskými státy a využití této rostoucí prosperity ve službách lidí. Nová sociální Evropa je novou vizí rozumného r stu k dosažení plné zam stnanosti, inkluzivních a udržitelných spole ností. Evropská unie nabízí obrovskou p idanou hodnotu. Evropská unie musí jednat za ú elem: • • • • • • • •
Posílení ekonomické spolupráce v rámci EU, která by podpo ila vyšší r st a více kvalitn jších pracovních míst Zajišt ní spravedlivé a transparentní konkurence mezi podniky na jednotném trhu, vyhnutí se závodu o všechno a sociálnímu dumpingu Sledování udržitelnosti životního prost edí a boji proti klimatickým zm nám Zlepšení pracovních podmínek ob an Podpory vzd lávání a získávání dovedností v inkluzivní spole nosti založené na v d ní a podpory výzkumu, rozvoje a inovativnosti Podpory regionálního rozvoje Podpory evropského regionu, aby se stal nejsoudržn jší, nejkonkurenceschopn jší a nejudržiteln jší spole ností založenou na v d ní na sv t Zajišt ní sociální tržní ekonomiky, v níž ve ejné služby fungují na principu univerzality a podporují sociální inkluzi, soudržnost a hospodá ský rozvoj
V jád e jde o spole enskou volbu. Volbu, jestli se za cílem ekonomické konkurenceschopnosti vydat horní i spodní cestou. Musíme založit naší strategii konkurenceschopnosti na naší výjime nosti – vysoce kvalitní infrastruktu e, ve ejných službách, ochran životního prost edí a nejrozvinut jších znalostech a dovednostech. Ve snaze konkurovat p i nízkých mzdách i životních standardech není pro Evropu žádná budoucnost – naším receptem je konkurovat na základ naší výjime nosti. 4.1 Pokroková strategie plné zam stnanosti Bez dob e fungujícího sociálního státu není vysoké, stabilní a kvalitní zam stnanosti – a bez vysoké, stabilní a kvalitní zam stnanosti není udržitelného sociálního státu. Pro evropský sociální model je toto klí ová souhra. Proto je zapot ebí podvojné strategie: dosáhnout plné zam stnanosti a zárove obrodit sociální stát. Uv domujeme si, že ob ané nep ijmou reformy, pokud s sebou nep inesou více kvalitn jších pracovních míst – a dlouhodobý r st nebude bez reforem udržitelný. Za ú elem dosažení plné zam stnanosti a obrození sociálního státu musíme využít všech úrovní demokracie – místní, regionální, národní a evropské – a všech našich rozmanitých nástroj . Tato strategie musí být koordinovaným a sou asným úsilím lenských stát Evropské unie. Plná zam stnanost je klí ovým cílem, který napom že naplnit mnohé naše plány související s Novou sociální Evropou: slou ení hospodá ského rozvoje a sociální inkluze, rovnost, aktivní stárnutí, vymýcení chudoby a podpora solidarity, abychom vyjmenovali jen n kolik. Prvním krokem je u init zam stnanost úst edním cílem ekonomického plánování – nikoliv rezignovat na stabilitu, ale vyvinout takové politiky, které se budou vzájemn podporovat. Musíme si uv domit, že lidé dnes m ní zam stnání daleko více než jejich rodi e. Nikoliv proto, že by to bylo cílem samo o sob , ale protože se jedná o d sledek rychlejšího tempa globální ekonomiky a
prom ny technologií. Náš moderní zp sob života je zakotven v prost edí neustálé zm ny. A tak to i z stane. My, socialisté a sociální demokraté, se budeme rozhodn potýkat s touto výzvou tím, že zajistíme nové formy bezpe nosti, které umožní lidem elit zm n se sebed v rou. Naše budoucnost musí spo ívat na bezpe nosti v prost edí zm ny – musíme podporovat jednotlivce p i hledání a udržení zam stnání, p i rychlém a ú inném p echodu z jednoho pracovního místa na druhé, zlepšovat potenciál ob an po celý jejich profesní život. Pracovní trhy se musí stát inkluzivní. Musíme posílit instituce pracovního trhu a u init dynami t jší souhru mezi ve ejným a soukromým sektorem. Hlavními principy musí být sociální dialog a sdílená odpov dnost všech aktér . Pokrokové politiky se musí v budoucnu soust e ovat kolek následujícího poselství: nem žeme již nadále zaru ovat pracovní místa na celý život – ale m žeme ru it za to, že v budoucnu bude více míst a kvalitn jších, které stará místa nahradí. Záleží na tom vytvo it podmínky pro zajiš ování zam stnání – nová a kvalitn jší pracovní místa v pr b hu pracovního života – jako novou cestu od zajiš ování pracovního místa. Zajiš ování zam stnání bude v budoucnu spo ívat na nezdolatelném potenciálu lidí t žit ze zm ny. P jde o to investovat do lidí. K zajišt ní plné zam stnanosti musí lenské státy Evropské unie usilovat o následující: • •
• • • • • • •
Musíme zavést novou, aktivní investi ní politiku, která bude zam ena k podpo e r stu prost ednictvím klí ových cíl Lisabonské strategie a vyzdvihne udržitelný r st jako podmínku reforem trhu práce Novou, aktivní politiku trhu práce založenou na nové, spravedlivé smlouv s nezam stnanými. Rámec práv a povinností státu a jednotlivc . Poskytování vysokých dávek v nezam stnanosti a p ijímání aktivních politik trhu práce, zejména v oblasti vzd lávání a školení, za ú elem podpory nalezení nového zam stnání a rekvalifikace v dob , kdy je lov k bez práce Nový p ístup k zabezpe ení zam stnanosti jako stabilní a trvalé perspektiv . Aktivní souhru mezi ve ejným a soukromým sektorem p i zajiš ování rekvalifikace. B hem profesního života by m la být poskytována vyšší míra zabezpe ení Slušnou práci založenou na rozumné minimální mzd ur ené kolektivními smlouvami nebo zákony v lenských státech. Podílet se na odstran ní fenoménu chudých pracujících, a to i v problematickém sektoru šedé ekonomiky D sledné prosazování opat ení proti diskriminaci a aktivní integraci etnických menšin a imigrant do trhu práce Aktivity posilující úlohu a míru ú asti sociálních partner , v etn tripartity Konkrétní rozvoj podnikové spole enské odpov dnosti (corporate social responsibility, CSR) v rámci nových práv a povinností všech spole enských aktér , v etn povinnosti p ispívat do ve ejných financí a eliminovat nespravedlivé pracovní praktiky Vyjasn ní práv a povinností zam stnanc ve ejného a soukromého sektoru v nevyhnutelných p ípadech jejich masové nepot ebnosti. Sd lení v p edstihu, které by umožnilo zavedení aktivních investi ních opat ení v zasažených obcích a regionech Zacílené politiky odstra ování dlouhodobé nezam stnanosti, zvyšování zam stnanosti mezi mladými lidmi a staršími pracovníky, v etn „druhé šance“ na vzd lání a zisk kvalifikace.
*** Evropská unie m že p inášet nesmírnou p idanou hodnotu prost ednictvím: •
•
2
Zavedení ú inné ekonomické koordinace uvnit Hospodá ské a m nové unie (EMU), v etn strategie sou asného r stu a investic, kterou navrhuje PES.2 To je p edpokladem dosažení vyššího ekonomického r stu a více pracovních míst jako základu pokrokových reforem trhu práce Vytvo ení obecných ekonomických sm rnic, které by obsahovaly koherentn jší rovnováhu mezi stabiliza ními cíly vzhledem k inflaci a monetárním výsledk m a strategiemi tvorby reálných pracovních míst a r stu. Tyto obecné ekonomické sm rnice by m ly být základem
„Acting Together and Simultaneously: Higher Growth and More Jobs [V souladu a sou asn : Vyšší r st a více pracovních míst],” dokument p ijatý 26. íjna 2005 vedením a ministerskými p edsedy PES.
• • • • •
dosažení spojené hospodá ské politiky podporující r st na evropské úrovni a zahrnovat novou adu návrh spojených se strategií rozumného, „zeleného“ r stu. Podpory rad práce na evropské úrovni Vytvo ení nové pracovní legislativy EU, která bude chránit zam stnance p ed nejistými pracovními místy Znovuzahájení sociálního dialogu na základ tripartity v klí ových otázkách jako celoživotní vzd lávání i zp sob , jak „pracovat rozumn ji, ne úmorn ji“ (working smarter, not harder). Zdokonalení dohledu, transparentnosti a skládání ú t u praktik spojených s podnikovou sociální odpov dností a zavedení základního souboru dohodnutých norem chování podnik Reformy rozpo tu EU s cílem podpory finan ního zajišt ní nových investic do výzkumu a vývoje, inovace, vzd lávacích politik a dalších lisabonských priorit.
Politiky trhu práce a ofenzivní politika hospodá ského r stu musí být základem vybudování dynami t jší evropské ekonomiky – a nové sebed v ry evropských zam stnanc ; opravdové víry, že zm na neznamená hrozbu, ale nové p íležitosti. Ekonomiky s moderní organizací práce a aktivními politikami trhu práce. Ekonomiky se siln rozvinutým sociálním dialogem, aby pracovní síly byly dob e p ipraveny na zm ny, abychom se s pr myslovými zm nami vyrovnávali p i zachování slušných pracovních a životních podmínek. 4.2 Znalosti a inovace – klí k rozumnému a „zelenému“ pokroku Nové technologie mohou p ekonávat propast mezi ekonomickou a životním prost edí i mezi ekonomikou a lidmi. Evropa stojí ve vývoji nových technologií na ele, ale jsme teprve na po átku nové éry. Evropská strategie ekonomické konkurenceschopnosti by se m la zakládat na výjime nosti ve využívání nových znalostí a inovací spíše než na nízkých mzdách a nízkých standardech. Evropa zaostává ve vztahu k investicím do nových znalostí, jak na poli výzkumu a vývoje, tak vzd lávání a kvalifikace. V této chvíli dosahují výdaje na výzkum a vývoj n co málo pod 2% HDP. Evropský cíl investic o rozsahu 3% HDP vyžaduje zásadní zvýšení ve ejných i soukromých výdaj . Proto je nanejvýš záhodné u init rozhodný závazek k navýšení investic. Ve v tšin evropských zemí je nutno restrukturalizovat ve ejné výdaje. Je t eba zlepšit pobídky podnikových investic do v d ní. University a další ve ejné výzkumné organizace musí navázat novou spolupráci s pr myslem a zdokonalit inova ní systémy. Díky vysoké návratnosti výdaj na výzkum a vývoj by evropská ekonomika mohla do roku 2025 nar st o 10%. Investice do výzkumu a vývoje a inovací musí navíc p ispívat k rozvoji a uvedení na trh udržitelných technologií za ú elem odvrácení hrozby zm ny klimatu a zajišt ní rovnováhy životního prost edí. Mnoho katastrofických událostí, které se v Evrop odehrály od roku 1980, je možno p ipsat po así a mimo ádným klimatickým podmínkám: povodn , bou e, sucha a horka. Nár st cen energií má nejv tší dopad na chudé – miliony lidí v EU žijí v energetické chudob . Ú inky zm ny klimatu tento trend dále umocní a budou vyvíjet výrazn negativní tlak na ekonomický a sociální rozvoj v Evrop i ve sv t . Široce pojatá transformace našich ekonomik – sm rem od tradi ního špatného zacházení s p írodními zdroji a zaostávání na poli investic do v d ní k novým, udržitelným technologiím a investic hledících do budoucna – skýtá obrovský potenciál r stu. Každé investi ní rozhodnutí je volbou mezi starými a novými, udržiteln jšími technologiemi – mezi tradi n pojatým r stem a r stem rozumným a „zeleným“. Nové ekologické technologie jsou klí em zvyšování sociálních standard a úrovn životního prost edí p i sou asné podpo e r stu a tvorby pracovních míst. Musíme tento potenciál jednotného trhu uvolnit a vytvá et nové poznání a inovace. K tomu bude zapot ebí lepší regulace – ne mén regulace. Projekt EU Galileo bude rovn ž klí ovým nástrojem pokroku k skute né, na inovaci budující evropské pr myslové politice. Touto cestou budou na evropské rovin podporovány poznání a inovace za cílem rozumného, „zeleného“ r stu a tvorby pracovních míst. S p íchodem nových technologií si spole nost za ala žádat více: ob ané cht jí rychlejší a lepší služby, v tší transparentnost a státní aparát, který jim bude více vycházet vst íc. My, socialisté a sociální demokraté, bychom m li stát v ele p i pln ní t chto nových požadavk .
Za ú elem podpory v d ní a inovace jako klí e k rozumnému, „zelenému“ r stu se Evropská unie a její lenské státy musí zam it na: • • • • • • • • •
Zásadní navýšení ve ejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje, aby byl napln n cíl 3% HDP t chto investic do roku 2010 Investice do udržitelných zdroj energie a energetické efektivity Zvýšení atraktivity evropských universit pro v dce a studenty Napomáhat navázání užších vztah mezi universitami, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem za ú elem p enesení výzkumu do inovací v ekonomickém sektoru Zavedení užší koordinace investic a podporu trans-evropských projekt Zavedení systematické vým ny informací mezi inova ními institucemi Podporu v d ní a inovací na jednotném trhu Zprovozn ní projektu Galileo za ú elem pokroku sm rem k na inovacích založené evropské pr myslové politice Zakotvení užívání nových technologií ve ve ejných službách
4.3 U it se od narození – a po celý zbytek života Evropské spole nosti blahobytu nebudou konkurenceschopné výsledkem nízkých mezd nebo standard , ale díky výjime nosti ve v d ní a technologiích. U it se od narození – a po celý zbytek života, od vysoce kvalitní d tské pé e p es školy a univerzity k vzd lávání a kvalifikaci pro dosp lé stojí v jádru Nové sociální Evropy. Je z ejmé, zem , které trvale investují do d tí, vzd lávání a rozvíjení schopností budou schopny elit novým výzvám. Naše vzd lávací a pe ovatelské systémy musí u init zna ný pokrok, mají-li plnit nároky kladené moderní spole ností. Stav t d ti na první místo znamená investovat do zvýšení jejich šancí v život . Naší první prioritou je proto u init v našich evropských sociálních státech všeobecnou vysoce kvalitní d tskou pé i natolik základní ve ejnou službou jako zdravotnictví nebo vzd lávání. Jedná se o posunutí k ivky investic blíže sm rem k d tem: zajiš ování raného vzd lávání, podporu rozvíjení sociálních a kognitivních schopností. Zvlášt d ležité je to pro d ti imigrant , nebo to pro n znamená první p íležitosti k osvojení si jazyka a integraci. Naší druhou prioritou v oblasti vzd lávání je u init naše vzd lávací systémy v Evrop inkluzivní a výjime né. Musíme dosáhnout toho, aby d ti vycházející ze všech prost edí m ly ty nejlepší šance na úsp ch v oblasti vzd lání od primárního školství po terciální. Uv domujeme si, že t m, kte í pot ebují vzd lání a kvalifikaci nejvíce, se jí dostává nejmén . Nastal as zm ny – nastal as pro stanovení nových priorit našich investic do vzd lávání. Uv domuje si, že lidé bez základní kvalifikace jsou vystaveni daleko vyššímu riziko nezam stnanosti a chudoby. To je nep ijatelné. Chceme, aby tomu naše spole nost zamezila: musíme investovat více do sekundárního vzd lání a rozvíjení schopností, více do u ovských obor , více do vzd lávání dosp lých a zvyšování kvalifikace t ch, kte í jsou zam stnaní, i t ch, kte í jsou bez práce – preventivní vzd lávací politika pro všechny. P íliš mnoho mladých lidí vychází základní školu, aniž by se následn dále vzd lávali. Znamená to trojí ztrátu: pro samotné mladistvé, pro naše dnešní spole nosti a pro naše spole nosti v budoucnu. Víme, že existuje jiný zp sob – v n kterých lenských státech EU více než dv t etiny t ch, kdo v sou asné dob opouští školu, nastupuje na instituce vyššího vzd lávání. Jedná se o to, abychom p izp sobili naše systémy školství a zp ístupnili vyšší vzd lání. Pokud se nám to nepoda í, tito ob ané a naše spole nosti riskují vyšší míru dlouhodobé nezam stnanosti, p etrvávání chudoby a nižší šance pozd ji dohán t existující deficit prost ednictvím celoživotního vzd lávání. Naší t etí prioritou je u init celoživotní vzd lávání integrovanou sou ástí našich vzd lávacích systém . Musí se stát základem evropské hospodá ské výkonnosti, naší strategie vysoce kvalitních pracovních míst a našeho pojetí osobního rozvoje samotného. Záleží na každém ob anovi, aby
chápal vzd lávání jako sou ást svých práv a povinností, ale také na kolektivních institucích, aby mu jako sou ást svých práv a povinností zajiš ovali k tomuto celoživotnímu vzd lávání reálný p ístup. U i me rázný krok v oblasti našich investic do vzd lání. Evropa musí nalézt zp sob, jak zvýšit jeho hodnotu. Víme, že aby k tomu došlo, budou nezbytní vysoce kvalifikovaní lidí s motivací pokra ovat ve vzd lávání po celý sv j život. Nem lo by jich být jen pár, ale mnoho. Usilujeme o vzd lávací systémy bohaté na v d ní, kde jsou si u itelé a žáci partnery a kde je vzd lávání neustále aktualizováno. Celoživotní vzd lávání se musí ve všech evropských státech stát skute ností. T m, kdo nejvíce závisejí na vzd lávání a kvalifikaci mimo školu – nezam stnaní a lidé s nízkou kvalifikací – se dostává nejmén školících p íležitostí. Nastal as to zm nit – investovat do skute né „druhé šance“ na vzd lávání všech, kte í to pot ebují, a jsou práv zam stnaní nebo bez práce. Ty š astné, kte í mají p ístup k celoživotnímu vzd lávání, nalezneme ve velkých spole nostech, ve ejném sektoru, v obchod , bankovnictví nebo financích – vždy v zam stnání na plný úvazek. Pokud nebudeme jednat, doplatí na to v dnešní ekonomice zejména ti, kdo jsou zam stnaní v malých podnicích, pracují na áste ný úvazek nebo v tradi ních službách – a zvlášt starší pracovníci, ženy a mladí lidé. Naší tvrtou prioritou je p im t evropské zem k demokratizaci ú asti na digitální spole nosti. Znevýhodn né osoby asto postrádají p ístup a nevládnou nezbytnými schopnostmi, aby se mohli aktivn zapojit do spole nosti založené na v d ní. Okolo 30-40% populace Evropské unie stále nemá nic nebo jen velmi málo z informa ních a komunika ních technologií (information and communication technology, ICT). Revoluce ve v d ní a technologii spolu s globalizací si žádají radikáln odlišný p ístup k vzd lávání ve spole nosti a na trhu práce. Politiky blahobytu musí být reformovány, tak aby: • • • • • • • • • •
Zavedly všeobecné poskytování vysoce kvalitní vzd lávací d tské pé e pro malé i v tší d ti U inily dopady a výhody vzd lávání a kvalifikace neodvislé od socio-ekonomického prost edí a dalších forem znevýhodn ní Zamezily p ed asnému opoušt ní škol Zavedly právo na celoživotní vzd lávání pro ty, kte í postrádají základní kvalifikaci Zdokonalit systémy u ovského vzd lávání, aby byly schopny rychle a relevantn reagovat na rizika delokalizace a strukturálních zm n v soukromém sektoru Pobízely podniky, aby s p edstihem upozor ovaly na to, jaké odbornosti budou pot ebovat, ímž bude umožn na relevantní rekvalifikace v profesních kvalifika ních programech Zajiš ovaly trvalou aktualizaci výukových materiál a vybavení Zajiš ovaly hladký p echod mladých lidí ze školy do zam stnání Zvýšily investice do systému terciálního vzd lávání a reformovaly jej Demokratizovaly p ístup a ú ast v digitální spole nosti
Evropská unie bude sehrávat významnou roli p i budování našich spole ností založených na v d ní: • • • •
Musíme podporovat pobídky pro vzd lávání a kvalifikaci prost ednictvím strukturálních a vzd lávacích fond EU Vzd lávací fondy EU by mohly být využívány jako podpora zajiš ování nového práva na celoživotní vzd lávání t ch, kte í postrádají základní kvalifikaci Podpora úsilí vedoucího k ustavení inkluzivní informa ní spole nosti, v etn lepší definice a napl ování nových práv, stanovení úlohy ve ejných institucí a služeb p i ší ení p ístupu k digitálním technologiím a ustavení celoevropských m ítek dosahování stanovených cíl Vzd lávání a kvalifikace musí být stát v jádru Lisabonské strategie
Nejv tším jm ním, které Evropa vlastní, jsou lidé – naše pracovní síla. Evropa se musí podílet na p ekonání p ekážek, které udržují mnoho Evropan nedostate n kvalifikovaných a vn této pracovní síly. Vzd lání a dovednosti jsou sou ástí dynamické, aktivní politiky trhu práce, která zajistí, aby lidé m li schopnosti odpovídající pot ebám nových pracovních míst.
4.4 Dosažení opravdu rovných práv pro ženy a muže Dosažení rovnosti pohlaví bude vyžadovat p evratnou zm nu na poli sociálního státu a ekonomiky. Žádá si úsilí muž i žen, podnik , odborových svaz a vlády. Vyžaduje zm ny nejen strukturální, ale i revolu ní zm nu postoj . Na ele musí stát politické vedení a ve ejná aktivita. P etrvávající nerovnosti pohlaví musí být ešeny prost ednictvím sociálního dialogu a reformy ve ejných politik tak, aby: • • • • • • • • • •
Byla odstran na propast v p íjmech mezi pohlavími a diskriminace na pracovišti Bylo dosaženo p im en jší rovnováhy mezi mate skými dovolenými u žen a muž Byly socializovány náklady na mate skou dovolenou Bylo ustaveno právo na pružnou pracovní dobu pro rodi e a zam stnankyn v pr b hu t hotenství Byla regulována pracovní doba za ú elem odstran ní zvyklosti dlouhých pracovních dn Byla zvládána organiza ní zm na vyplývající z mate ských dovolených a pružné pracovní doby Byla individualizována sociální bezpe nost, penze a da ová práva Byly ešeny nerovnosti mezi pohlavími v penzijních systémech Byla zajišt no pokrytí sociální ochrany žen v pr b hu jejich problematické nezam stnanosti Bylo ustaveno takové rozvržení asu ve m st , které by umožnilo muž m a ženám vzájemn uspo ádat práci, rodinu a ob anské povinnosti.
Dosažení rovných práv a p íležitostí je klí ovým cílem Evropské unie. Musí být prosazován daleko dynami t ji prost ednictvím nových politik a nového dialogu v rámci tripartity. Musí mu být p ikládán v tší význam jako základní sou ásti naší strategie vysoce kvalitních pracovních míst a jako nástroje k dosažení sociální inkluze. Musí se stát sou ástí naší sdílené odpov dnosti na trhu práci a pilí em našich spole ných práv a povinností ve spole nosti. 4.5 Aby se naše stárnoucí spole nost stala aktivní Evropská spole nosti stárne, což je zárove úsp chem i vážným problémem. Lidí starších než 65 let, kterých je dnes jedna tvrtina populace EU, bude v roce 2050 p es 50% - díky zlepšujícím se podmínkám v práci a život a významným pokrok m v medicín . Zárove prudce stoupne pom r senior vzhledem k celkové populaci nezam stnaných v EU-25 z 37% v roce 2003 na 48% v roce 2025 a 70% v roce 2050. Znamená to, že na jednoho penzistu bude v roce 2050 vycházet mén než 1,5 zam stnance, zatímco dnes na n j vychází tém t i. elíme dvojí hrozb : základní trend ukazuje, že penzijní systémy budou nevyhnuteln velmi zatíženy. Zárove nastanou potíže p i zajiš ování p ijatelné úrovn zam stnanosti v sociálních službách, zdravotnictví, vzd lávání a dalších ve ejných službách. Takové jsou vyhlídky, pokud budeme sed t se založenýma rukama. Ale my nebudeme pasivní – budeme aktivní. Postavíme se této výzv elem po našem zp sobu. Reformní agenda zahrnuje strategii o t ech pilí ích: Zaprvé a nejp edn ji musíme dosáhnout toho, aby více lidí pracovalo. To je nejlepší zp sob, jak u init penzijní systémy udržitelné a zajistit, aby ve ve ejných službách bylo dostate né množství rukou. Z tohoto d vodu musíme uskute nit naší pokrokovou strategii plné zam stnanosti. Znamená to: • • • •
Snížení míry nezam stnanosti prost ednictvím masivních investic a reforem trhu práce a vzd lávacích systému Zvýšení míry zam stnanosti žen a mladých lidí Umožnit starším pracovník m z stat v zam stnání déle díky adaptovan jším a nediskriminujícího trhu práce V tší inkluzivitu a lepší integrace imigrant a menšin na trhu práce
•
Novou strategii inkluzivní politiky pro „zranitelné“ osoby, která bude podporovat ty, kdo mohou pracovat
Zadruhé musíme po našem zp sobu reformovat naše systémy sociální ochrany v d chodovém v ku a systémy pé e ve stá í. Pokud tak neu iníme po našem zp sobu, založeném na sociální spravedlnosti a solidarit , doplatí na to lidé ze znevýhodn ných skupin, kte í se ve stá í propadnou do chudoby. Proto je životn d ležité, aby byly zachovány a v n kterých evropských zemích dokonce zkvalitn ny záruky minimálních d chod , které zabrání chudob penzist . Soukromé spo ení m že sehrávat svou úlohu jako dopln k penzí, nem lo by však nahrazovat roli ve ejného zajišt ní. Státní d chody v prvním pilí i by opravdu m ly být dopl ovány povinným spo ením p i práci, a koliv ve ve ejném zajišt ní je t eba zohlednit systémové nerovnosti v zam stnání – nap íklad mezi muži a ženami. M ly by být prosazovány d chody na trhu práce vycházející z kolektivních smluv, aby v budoucnu sehrávaly ješt d ležit jší úlohu – jako sou ást ucelen jší a spravedliv jší penzijní strategie a naší strategie plné zam stnanosti. Zat etí my, socialisté a sociální demokraté, musíme stát v ele úsilí o nový, aktivní p ístup ke stárnutí. Evropské zem se musí v budoucnu soust edit na kvalitu života, zdraví a inorodost jako nový životní styl zakládající se na právech a povinnostech. Pouto mezi inorodostí a zdravím je silné i v pokro ilém v ku. Sta í lidé tak mohou spole nosti p isp t více než jen placenou prací v ran jším stá í. Tento jejich p ísp vek by mohl zahrnovat i dobrovolné práce a mnoho dalších inností až do pokro ilého stá í. Starší ob ané mají cenné v domosti a zkušenosti, jimiž mohou p isp t a o n ž se mohou d lit. Ve ejné politiky musí být reformovány tak, aby penze a pé e ve stá í m ly podobu podle našich p edstav: • • • •
V celé Evrop je t eba dokon it reformu penzijních systém za ú elem dosažení toho, že starší lidé budou moci po ítat s odpovídajícími, spravedlivými a z finan ního hlediska udržitelnými d chody, které nereprodukují sociální nerovnosti P ijetí nového, aktivního a preventivního postoje ke stárnutí Musí být zajišt na pé e pro velmi staré lidi Musí být vyvinut nový zp sob sdílení naší spole né odpov dnosti za pé i ve stá í
Evropská unie m že k úsilí lenských stát p isp t tím, že se bude soust edit na: • • •
Prosazování vyššího nár stu kvalitn jších pracovních míst, jehož bude dosaženo prost ednictvím strategie koordinovaných investi ních politik PES Prosazování penzijních reforem na principech p im enosti, spravedlnosti a finan ní udržitelnosti, která zajistí, aby penzijní systémy nebyly diskrimina ní k ženám i muž m Zajišt ní práva na d chod u st hujících se lidí, v etn migrujících zam stnanc
4.6 Sociální inkluze a soudržnost Vysoké po ty Evropan , kte í žijí v chudob – 68 milion jsou chudí, nebo vystaveni riziku chudoby – volají po zásadním zdokonalení evropského sociálního p ístupu. Ztráta zam stnání nesmí znamenat chudobu pro nezam stnané a jejich rodiny. Postižení i stá í by s sebou nikdy nem ly nést nouzi. D ti by nem ly vyr stat bez správné výživy, vysoce kvalitního vzd lání a práva na dob e prožité d tství. Považujeme plnou zam stnanost za základní prvek inkluzivní spole nosti. Pot ebujeme lepší sociální opat ení – a ne mén sociálních opat ení – protože prosazování lepších inkluzivních politik s sebou p ináší obrovský potenciál prosperity a blahobytu. Tyto politiky musí být ve svém p ístupu komplexní. Nemohou být omezeny na poskytování záchranné sít minimálního p íjmu.
Naše ambice, spole nosti založené na principu inkluze a soudržnosti, se musí zakládat na rozsáhlé reformní agend ve všech evropských spole nostech blahobytu – agend , jejíž sou ástí je pé e o d ti, vzd lávání a kvalifikace, reformy trhu práce a sociální ochrana. T m, kdo to pot ebují, musí být dána lepší šance na integraci do pracovního života a spole nosti. Musí též zahrnovat ve ejné politiky, které se vztahují ke spole enské participaci: bydlení, doprava, kulturní zdroje, podíl na demokracii a vládnutí, ob anská spole nost a digitální inkluze ve vznikající informa ní spole nosti. Sociální inkluze proto vyžaduje úst ední strategii sociální, ekonomické, kulturní a politické participace. V celém tomto úsilí má podstatný význam ve ejný sektor. P i modernizaci našich ve ejných služeb a politik inkluze musíme rovn ž porozum t tomu, jak sem zapojit naši koncepci práv a povinností. Ob ané, jimž hrozí vylou ení, mají právo na za azení do spole nosti, ale také odpov dnost svému vylou ení p edcházet. Tento p ístup k sociální politice s sebou nese následující poselství: „M žete toho hodn nabídnout, m žete se prosadit“, „m žete rozvíjet svá nadání“, „máte na dosah lepší život“. Když iníme naše spole nost aktivní a zcela inkluzivní, je zapot ebí zajistit budoucnost ve ejných služeb v celé Evropské unii prost ednictvím legislativního rámce, který je zabezpe í. Musí existovat jasná d lící ára mezi tržní ekonomií a zajiš ování ve ejných služeb všem ob an m ve spole nosti. P etrvávající p ítomnost chudoby a nerovností v Evrop vyžaduje nový sociální p ístup, p ítomný v Nové sociální Evrop : • • • •
Závazek prosazovat na státní a evropské úrovni ucelenou úst ední strategii boje s chudobou, která se bude zakládat na sociální, ekonomické, kulturní a politické participaci Dosažení plné zam stnanosti a navýšení lidského kapitálu jako prost edek boje s chudobou mezi nezam stnanými, pasivními výd le nými osobami a t mi, jejichž mzda je nízká Možnost zam stnání žen prost ednictvím všeobecné pé e pro d ti a zajišt ní pé e ve stá í Podpora ve ejných služeb jako úst ední nástroj k zajišt ní inkluze a zabezpe ení všeobecného p ístupu k t mto službám v celé Evropské unii
Role Evropské unie musí být soust ed na na: • • • • •
Zavedení nové rámcové sm rnice týkající se služeb obecného ekonomického zájmu Stanovení sektorových sm rnic pro zdravotnictví a sociální služby, které zajistí, že nebudou podrývány tržní konkurencí Provedení závazných vyhodnocení sociálního dopadu navrhované legislativy EU Posílení sociální soudržnosti v celé Evropské unii prost ednictvím strukturálních a kohezních fond
4.7 Diverzita a integrace – bez ní to nep jde Imigrace do Evropy s sebou v posledních letech p ináší nové výzvy a dilemata. Je t eba vyváženého a koherentního postupu, jak se vypo ádat se všemi jejími rovinami. Jako socialisté a sociální demokraté trváme na respektování základních práv jednotlivc . Dobrou zprávou je, že Evropa jako region diverzity, míru a prosperity je místem, kam se lidé cht jí st hovat, a už jako imigranti nebo uprchlíci. Imigrace je pro evropské spole nosti blahobytu pozitivem a je pro n významná, nebo do Evropy zanáší lidský potenciál, nové dovednosti a nadání. Imigrace celkov pozitivn p sobí na evropskou ekonomiku, protože vstupem více lidí na trh práce byla v klí ových sektorech zapln na ada pozic, jejichž pot eba nov vznikla. Druhou stranou mince je skute nost, že rostoucí imigrace do Evropy v posledních letech dala vzniknout problém m s integrací a vzbudila mezi ástmi našich populací nový pocit nejistoty. Stala se z nich živná p da pro populistická politická hnutí a podnítila vznik nových krajních pravicových stran a v n kterých zemích nep átelské nalad ní proti lidem v pohybu. A koliv integrace není sama o sob udržitelným ešením, je sou ástí ešení kritického stárnutí evropské populace, k n muž dojde v nadcházejících letech. Imigrace nem že být udržitelnou alternativou k dosažení plné zam stnanosti Evropan i alternativou k dosažení inkluzivních trh
práce. Imigrace nem že a nem la by být užívána jako nástroj odkládání reforem, které naše spole nosti blahobytu v d sledku demografického stárnutí vyžadují. Bude-li k ní p istupováno správn , imigrace do Evropy se m že p esto podílet na uskute ování nového pokroku a dynamiky – nejen prost ednictvím kvalifikovaných, ale i mén kvalifikovaných imigrant , kte í mohou zaplnit prázdná pracovní místa v klí ových sektorech ekonomiky. Imigraci a naši sou asnou imigrantskou populaci je však zásadním zp sobem zapot ebí prom nit v pozitivní a dynamický faktor v našich spole nostech. Za tímto ú elem musí lenské státy EU zm nit svou politiku ve vztahu k imigraci a imigrant m obecn . Evropským zemím se zkrátka neda í úsp šn imigranty integrovat. To je d vodem, pro v Nové sociální Evrop musí imigrace a integrace jít ruku v ruce. Na imigraci je t eba nahlížet ve sv tle našeho spole ného úsilí zajistit více kvalitn jších pracovních míst – v naší pokrokové strategii plné zam stnanosti. Bez podstatného zlepšení zam stnanosti v evropských spole nostech blahobytu se integrace imigrant nezda í a ti budou dohnáni do sektoru neformální ekonomiky, na erný trh práce. Vždy jsme trvali na respektu k rozmanitosti, na toleranci a základních právech pro všechny. Nyní vyvstala nepopiratelná pot eba dosáhnout v otázce imigrace nového konsensu. Vyvstala pot eba jasného narativu o naší diverzit a spole né budoucnosti. Pot eba otev ít kohoutky legální imigrace, protože alternativou k ní je „ erná ekonomika“, skrytá nezam stnanost a nová forma sociálního vylou ení. Pot eba vypo ádat se s ilegální migrací. Pot eba bránit základní práva imigrant a žadatel o azyl. Pot eba mnohem lepší integrace imigrant do spole nosti. V Evropské unii musí vzniknout spole ná imigra ní a azylová politika, spole n s existencí mocného, erstvého úsilí o pozitivní integraci v našich lenských státech. Tato spole ná politika musí vycházet z evropské solidarity mezi lenskými státy a zem mi p vodu imigrant . P irozenými výchozími body je sdílení náklad a závazk a budování na právech a povinnostech všech. Je t eba soust edit pozornost na p ímou spoluprácemi se zem mi p vodu imigrant vedoucí k podpo e spole ného rozvoje, legální migrace a potýkání se s tou nelegální. Je t eba koherentního a uceleného evropského p ístupu, který bude vycházet z pokrokovém sdíleném zájmu a dlouhodobé spolupráci. Migrující pracovníci nejsou ekonomickým „nárazníkem“ obchodních cykl v evropské ekonomice a nem ly by za n být považováni. P íliš mnoho p ist hovalc stále pracuje ve sfé e neformální ekonomiky. Podmínky, za nichž pracují, nejsou v souladu s pracovními právy a normami. Tito migrující pracovníci nejsou chrán ni. V Nové sociální Evrop musí být nové ve ejné politiky, které budou bojovat s vyko is ováním. Musíme zajistit, aby principy lidské d stojnosti a slušného zam stnání byly všeobecn respektovány, jak stanoví Evropská charta základních práv. Kohoutky nelegální imigrace musí být uzav eny na základ ú inné spolupráce mezi lenskými státy uvnit Evropské unie. Stále dochází k porušování lidských práv, jejímž d sledkem je smrt a týrání. Práce z donucení, otroctví a obchod s lidmi musí být rázn potírána prost ednictvím výrazn zdokonalené, integrované kontroly vnit ních hranic i v tší solidarity a sdílení b emen souvisejících s p ijímáním p ist hovalc , kte í byli vyko is ováni. K odpovídající ochran imigrant je zapot ebí sankcí. My, socialisté a sociální demokraté, máme p ed sebou po ádnou práci s podporou p ijímání p ist hovalc do našich spole ností. Usilujeme o to stát na ele úsilí o ustavení „spojenectví civilizací“, jehož sou ástí je i úcta ke kulturní a náboženské rozmanitosti v souladu s Evropskou chartou základních práv. Boj proti rasismu a xenofobii musí vycházet ze strategií integrace a plné zam stnanosti. Musí být navázán daleko obsáhlejší dialog s p ist hovalci a komunitami etnických menšin, zejména evropskými muslimskými komunitami. Dialog musí být rovn ž navázán mezi Evropou a jednotlivými islámskými zem mi. Integrace imigrant musí také vycházet z práv a povinností. Práv na rovné zacházení a žádnou diskriminaci ve spole nosti a na trhu práce. Povinností u it se jazyk dané zem jako p edpokladu integrace, respektovat evropské hodnoty jako rovnost mezi ženami a muži, povinností p ispívat spole nosti. Tyto práva a povinnosti jsou životn d ležitými základy d v ry, respektu a soudržnosti mezi všemi spole enskými skupinami. Mnoho lenských stát dává dobré p íklady úsp šné integrace – založené na rovných právech a povinnostech a nových partnerstvích – a ve ejný sektor je pokrokovým p íkladem zajišt ní rovných práv na trhu práce.
Socialisté a sociální demokraté, Evropská unie a její lenské státy musí aktivn spolupracovat a pomáhat zemím p vodu p ist hovalc k novému pokroku jako sou ásti boje proti skute ným p í inám migrace: chudob a nedostate nému rozvoji. Jedná se o sou ást mnohem rozsáhlejšího procesu odstra ování p vodních p í in spole enského neklidu, porušování lidských práv, ob anských válek a dokonce terorismu. Trváme na vzniku nového kodexu imigrace na úrovni EU, aby lenské státy Evropské unie mohly p ijmout imigra ní politiku, která bude založen na jasných kritériích a mravech. Migra ní politika by se m la vyhýbat odsávání intelektu z rozvojových zemí a namísto toho podporovat „cirkulaci mozk “ prost ednictvím flexibilního p íchodu, odchodu a návratu ekonomických migrant . Imigra ní a integra ní politika musí být reformovány tak, aby: • • • • • • • •
Podporovaly integraci p ist hovalc v rámci práv a povinností, rovného zacházení a absence diskriminace Spojovala na národní úrovni pravidla pro p ijímání a integraci ve spole nou strategii Budovala d v ru ve zvládání migrace a vyrovnávala se s problémy integrace, zvlášt na úrovni místních komunit Zakládala právo a povinnost p ist hovalc nau it se jazyk zem , kde se usidlují Zajiš ovala integraci d tí p ist hovalc prost ednictvím d tské pé e a vzd lávacího systému Bojovala s nelegálním zam stnáváním, nejistými pracovními podmínkami a vyko is ováním, skrze finan ní pokuty ud lované zam stnavatel m Narýsovala ucelenou politiku integrace p ist hovalc na trh práce, v etn ve ejného sektoru Sledovala flexibilní možnosti p íchodu a odchodu pro kvalifikovanou imigraci v partnerství ze zem mi p vodu na základ konceptu „cirkulace mozk “.
Na úrovni EU musíme: • • • • • •
Ustavit v rámci EU spole nou proceduru p ijímání ekonomických p ist hovalc , ve spojení s koordinací státem ur ovaných p ijímacích politik Bezvýhradn dodržovat Spole né základní principy EU týkající se integrace Postavit se do ela budování spojenectví civilizací Integrovat vypo ádávání se s vlnami migrace do rozvojové politiky EU, v etn ustavení nového partnerství se zem mi p vodu Podporovat hlubší porozum ní spole ným evropským hodnotám Posilovat spolupráci a technickou pomoc mezi pohrani ními službami lenských stát a ú adem FRONTEX (European Agency for the Management of Operational Cooperation at the External Borders) – jako sou ást ochrany základních práv migrant a potírání obchodu s lidmi
4.8 Slušné zam stnání – náš globální cíl K vybudování silné Sociální Evropy pot ebujeme silnou sociální rovinu globalizace. Nová sociální Evropa stojí za agendou Slušného zam stnání, kterou p edložila ILO a která klade d raz na tve ici strategických cíl : zam stnání a vznik živností, pracovní práva, sociální ochranu a sociální dialog. Nová sociální Evropa bude podporovat integraci agendy Slušného zam stnání do relevantních politik EU, nap . rozvojové a obchodní politiky. Agenda slušného zam stnání je rovn ž integrovanou sou ástí dlouhodobého ešení lidí v pohybu, nebo vytvá í v rozvíjejících se zemích podmínky stability a prosperity a v dlouhodobé perspektiv snižuje nápor nelegální migrace do Evropy. Agenda rozvoje bude nadále zahrnovat více než jen slušné zam stnání – socialisté a sociální demokraté se musejí angažovat i v této agend . V globalizovaném sv t je nutn zapot ebí nové rovnováhy mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zem mi. M la by zapo ít nová debata o tom, jak tuto rovnováhu ustavit. Úst ední sou ástí ešení musí být dosažení Cíl tisíciletí (Millenium Goals) OSN. Evropská unie a její lenské státy by m ly posilovat dialog s ostatními industrializovanými a rozvíjejícími se zem mi ve v ci klí ových témat, které p i
ustavování této rovnováhy musejí sehrávat svou roli: spravedliv jší tržní režim, nový p ístup k duchovnímu vlastnictví, v etn generických lé iv proti smrtelným chorobám jako AIDS a malárie, spln ní cílové hodnoty rozvojové pomoci ve výši 0,7% HDP, zp sobu zapojení rozvíjejících se zemí do globálního boje proti zm n klimatu a ochrany životního prost edí, škrtání dluh rozvíjejících se zemí a reformy globálních institucí. Mimo úrove politiky musejí ti, kdo prosazují pokroková opat ení, vybudovat širokou podporu u ob anské spole nosti, podnik a odborových svaz pro stanovení slušného zam stnání jako globálního cíle. V tomto ohledu by významnou roli mohly sehrávat iniciativy jako Globální progresivní fórum, založené z podn tu PES, jejího Parlamentního klubu v Evropském parlamentu a Socialistické internacionály. 5. Nový úd l, který zapojí všechny – všeobecná práva a povinnosti Soudržné spole nosti budou podporovat participa ní demokracii a budou nejvýrazn jším initelem konkurenceschopnosti v globální ekonomice 21. století. Protože lidé, ideje, celoživotní vzd lávání, rozvoj osobnosti a aktivní souhra mezi všemi aktéry v našich spole nostech umožní evropským sociálním stát m dosáhnout špi kového udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje. Inkluzivita – to znamená neponechávání nikoho sob napospas – se nachází v jádru našeho spole ného úsilí. Musíme reformovat, abychom dosáhli toho, že umožníme všem lidem v budoucnu žít, pracovat a rozvíjet se. Pot ebujeme politiku inkluzivity, která zajistí, že naše spole nosti p ispívají k potenciálu ob an a nep stují v nich pasivitu a bezcílnost. Lidé si nikdy nebudou p ipadat ztraceni – v aktivních spole nostech budou vždy nové p íležitosti –, a nikdo nebude ponechán sob napospas. Taková je naše aktivní Nová sociální Evropa. Práva a povinnosti pro všechny jsou tmelem, který ru í za její soudržnost. Je povinností vlády zaru it, aby všichni ob ané m li p ístup k ve ejným službám jako je vzd lání a sociální ochrana, a aby zajiš ovala politická, ob anská, sociální a pracovní práva i poskytovala podmínky k plné zam stnanosti a spole enské inkluzivit . Právem vlády je o ekávat, že jedinci a všichni další spole enští akté i p ispívají k spole nosti blahobytu. Podniky mají právo o ekávat stabilitu, spravedlnost a transparentnost konkuren ních podmínek; jejich povinností je p ispívat do ve ejných financí a podporovat dosažení plné zam stnanosti pomocí zvyšování kvalifikace a odbornosti pracovní síly a sehráváním pozitivní úlohy ve spole nosti prost ednictvím zásad sociální odpov dnosti podnik . Právem odborových svaz je organizovat se, spole n vyjednávat, brát se za zájmy zam stnanc a sehrávat svou roli v závazném tripartitním sociálním dialogu; jejich povinností je p ispívat k budování inkluzivního trhu práce. Jednotlivci mají právo plné ú asti ve spole nosti a pracovní síle; jejich povinností je chápat se p íležitostí vysoce kvalitního vzd lávání a kvalifikace i všech ostatních prost edk nabízených za ú elem obohacování lidských a sociálních zdroj – ve svém vlastním zájmu i v obecném zájmu spole nosti jako takové. Práva a povinnosti se ve spole nosti vztahují na každého. Uskupení ob anské spole nosti mají též d ležitou úlohu. Získávají na významu díky své schopnosti zaplnit mezeru mezi státem a trhem, mezi vládou a podniky. Reprezentují jedine nou kombinaci soukromých struktur a ve ejného cíle. Zp sob, jakým je ob anská spole nost organizována a jak pracuje, odlišuje jednu ást Evropy od druhé a odráží rozdílné cesty ustavení našich spole ností blahobytu. A je však Evropa jakkoliv rozmanitá, na poli sociální odpov dnosti a ú asti existuje mnoho spole ného, což je jedine ným základem spolupráce nad problémy, které nás ekají, a mocnou silou, kterou je t eba p i reform evropského sociálního modelu mobilizovat. as provád ní politiky a vládnutí shora pominul. Nyní nastala doba zapojit všechny spole enské aktéry za pomoci potenciál a spole ností všech za ú elem dosažení našich spole ných cíl . Bez participace v nejširším slova smyslu se nám nezda í ustavit tuto novou agendu jako pozitivní efekt pro masy spole nosti. Nová sociální Evropa je výzvou všem aktér m ve spole nosti, aby participovali a zapojili se do tohoto nového projektu. Bude ve svém vývoji vycházet z debaty a dialogu, aby mohl sloužit jako model
aktivní ú asti ob an po celé Evrop na provád ní politiky a obrody jak evropských spole ností blahobytu, tak demokracií v 21. století. 6. M žeme si Novou sociální Evropu dovolit? V Nové sociální Evrop se sociální stát nezcvrkne, ale stane se aktivn jším! Tradi ním argumentem konzervativc a neoliberál je, že Evropa si naše spole nosti blahobytu – evropský sociální model – nem že dovolit v d sledku náporu globalizace. Ale z toho argumentu se stala floskule, která nemá žádnou oporu ve skute nosti. Neexistují totiž žádné d kazy, že by zem s rozsáhlými ve ejnými sektory m ly trp t pod náporem globálních konkuren ních tlak . Rozhodování o zahrani ních p ímých investicích závisí na daleko více v cech než pouze da ových podmínkách dané p ijímající zem . Dobré vládnutí, transparentnost, stabilita, vysoce kvalifikovaná pracovní síla, vysoká míra inovativnosti, vysoce kvalitní infrastruktura a ve ejné služby, to vše sehrává klí ovou úlohu v lákání investic. Moderní a silný ve ejný sektor a dob e koncipované sociální politiky jsou produktivními initeli. Evropské spole nosti poznaly p esv d ivé úsp chy v oblasti usilování o sociální spravedlnost, ekonomický rozvoj a udržitelnost životního prost edí jako vzájemn podp rných cíl . Správné spojení nových, pokrokových reforem a soust ed né politiky r stu neu iní naše spole nosti pouze konkurenceschopn jší a inkluzivn šj í, ale vylepší rovn ž stav ve ejných financí. Nezam stnanost stojí jednotlivce a spole nosti daleko více, než si mnozí uv domují. Nizká míra r stu, vysoká nezam stnanost, nízká kvalifikace, starobylé struktury se v našich spole nostech spole n promítají do nízkého výb ru daní a vysokých ve ejných výdaj . Intervence ve ejné politiky za ú elem stimulace nových investic, dosažení plné zam stnanosti a udržitelnosti prost ednictvím rozumného, „zeleného“ r stu bude mnohokrát rentabiln jší a pro ve ejné finance výhodn jší ve st edn - až dlouhodobém výhledu než by byly vysoké náklady spojené s neintervenováním. Proto jsou zde dlouhodobé vyhlídky financování Nové sociální Evropy. Iniciativy podrobn popsané v této zpráv , zacílené na vytvo ení nové a inkluzivní spole nosti blahobytu, p isp jí v dlouhodobé perspektiv k pozitivnímu udržitelnému rozvoje. Jedná se o to u init naše spole nosti aktivní – jak v soukromém, tak ve ve ejném sektoru. V tomto ohledu je významná modernizace ve ejného sektoru – a je d ležité porozum t tomu, že velká míra ve ejné odpov dnosti je tou nejlepší cestou potírání chudoby a budování inkluzivní spole nosti. Srovnání mezi Evropou a Spojenými státy to jasn potvrzuje. Sociální náklady jsou v obou t chto spole nostech obecn srovnatelné – jsou-li zahrnuty ve ejné i soukromé sociální výdaje; tvo í mezi 25% a 35% celkového spole enského HDP. V em se však tyto spole nosti liší jsou sociální d sledky: distribuce p íjm a chudoba! V systému, kde soukromé výdaje na pokrytí sociálních rizik sehrávají významnou roli se schopnost jednotlivce financovat své pojišt ní stává zcela rozhodující. Více než 40 milion ob an ve Spojených státech nemá zdravotní pojišt ní! P esto USA vydávají na zdravotnictví více než EU: 14,7% oproti pr m ru 7,6% ve lenských státech EU. P esto mají ameri tí ob ané p ed sebou nižší p edpokládanou délku života než Evropané. Evropští socialisté a sociální demokraté nemají pochyb. V naší Nové sociální Evrop pot ebujeme lepší sociální politiky, a ne jejich zkrácení – lepší celoživotní vzd lávaní, investice do pé e o d ti, aktivní a inkluzivní politiky pracovního trhu, ú innou integraci p ist hovalc – které umožní každému podílet se na dlouhodobé udržitelnosti sociálního státu. Nejenže si Novou sociální Evropu m žeme dovolit; jak dokládá dodatek k naší zpráv , je životn d ležitá pro udržitelnost budoucích ve ejných financí. Nová sociální Evropa bude, obecn
e eno, financována šesti zp soby. Mezi n pat í:
1. Dosažení vyššího hospodá ského r stu díky spole né investi ní strategii EU a lepší koordinace hospodá ské politiky. Zavedení takové strategie v nadcházejících letech je zásadní. Jedná se o investice do vzd lávání, aktivních politik pracovního trhu, výzkumu a vývoje, pé e o d ti a dalších priorit Lisabonské strategie. A jedná se o to, aby tyto investice probíhaly sou asn nap í celou Evropou. Budou-li se lenské státy EU ú astnit na takové spole né evropské investi ní strategii, posílení spolupráce na jednotném trhu vyústí v nár st HDP o 0,9% pro EU-15 a pro EU-10 by r st v prvním roce vysko il o 0,7% a v dalších letech by se ješt dále zvyšoval. Výsledkem zavedení této strategie v horizontu 4-5 let by bylo vytvo ení 4 milion pracovních míst. Dlouhodobé ú inky, p i plné absorpci investic, by byly ješt dalekosáhlejší. 2. Zvyšování produktivity vedoucí k v tší prosperit Investice do v d ní – celoživotní vzd lávání, kvalifikace a školení – za ú elem ú inného využívání moderní technologie zvýší hodinovou produktivitu a povede k tvorb více statk . 3. Zvyšování zam stnanosti a potírání nezam stnanosti Dosažení cílové hodnoty 70% zam stnanosti v roce 2010 - z dnešních 64% - bude znamenat 7,7% HDP navíc v roce 2025. Nová sociální Evropa by m la usilovat o ješt vyšší míru zam stnanosti, nebo n které lenské státy již dnes p ekro ily 70% hodnotu stanovenou Lisabonskou strategií. 4. Udržitelnost Dosažení cílové hodnoty investice do výzkumu a rozvoje ve výši 3% HDP v roce 2010 a její udržování by v roce 2025 znamenalo 10% HDP do evropské ekonomiky navrch podle nejoptimisti t jšího a 3% podle nejkonzervativn jšího odhadu. Energetická efektivita by znamenala úspory energií ve výši 20% spot eby v roce 2020, p i emž úspory v evropské ekonomice by dosáhly až €60 miliard. Investice do udržitelných forem energie by rovn ž vedly k tvorb udržitelného r stu a pracovních míst. 5. Zm na struktury ve ejných výdaj Odklon od spot eby, zvlášt od neproduktivních p evod p íjmu, jakými jsou p ed asné odchody do d chodu, a neproduktivních dávek a investic do zastaralých technologií k investicím produktivním - do pé e o d ti, aktivních politik pracovního trhu, vzd lávání a kvalifikace, celoživotního vzd lávání, informa ních komunika ních technologií (ICT) a udržitelných zdroj energie. V tšina zemí EU-15 toho bude moci dosáhnout p i zachování sou asné hladiny ve ejných výdaj . Nicmén v tšina nových lenských stát bude muset postupn navyšovat své ve ejné výdaje s tím, jak jejich ekonomiky porostou. 6. Rozpo et EU Evropská unie m že k podpo e financování Nové sociální Evropy p isp t rovn ž prost ednictvím svého rozpo tu, který tak doplní rozpo ty jednotlivých stát . Pro porovnání velikosti rozpo tu EU: na léta 2007-2013 je rozpo et rozší ené EU nastaven na maximální celkovou výši €862,363 milionu, což p edstavuje 1,045% hrubého národního d chodu. P estože ve srovnání se státními rozpo ty je tit rný, rozpo et EU by m l sehrávat významnou úlohu p i tvorb nových druh spolupráce a dosahování cíl EU. Mimo t chto šest zp sob financování Nové sociální Evropy musí Evropská unie jednat jako spojenec p i ochran evropských sociálních stát p ed fiskálním dumpingem. Iniciativy k vyvarování se nepoctivé da ové konkurence je t eba chápat jako úst ední sou ást zabezpe ení soudržnosti EU. Jednotný trh si žádá koordinovaného p ístupu k zda ování podnik , který by m l za ít u slad ní základu dan , kterou podniky platí. V této zpráv Nová sociální Evropa byly u in ny dodate né makroekonomické výpo ty, které dokládají pozitivní dlouhodobý ú inek strukturních zm n na trhu práce a zbytku ekonomiky – zvyšování po tu zam stnaných, snižování strukturní nezam stnanosti a zvyšování produktivity. Zavedení investi ní strategie a strategie r stu navrhované PES v p íštích 4 až 5 letech a uskute n ní naší dlouhodobé strategie Nové sociální Evropy nám p inese budoucnost, jež se bude zakládat na
udržitelném financování aktivních sociálních stát , výborných ekonomických výsledcích, sociální inkluzi a udržitelném životním prost edí. Spojením krátkodobé investi ní strategie s dlouhodobou cestovní mapou nebudou naše sociální státy v 21. století jen finan n dostupné, ale též produktivní a udržitelné. Makroekonomické výpo ty ukazují, že Nová sociální Evropa by znamenala vytvo ení nových pracovních míst pro tém 10 milion lidí v období do roku 2020 navrch po tu, který by vznikl v rámci sou asných politik. B žné ú ty a ve ejné rozpo ty budou v lepším stavu a Evropan m se bude da it lépe. A budoucí generace budou t žit z rozumného, "zeleného" r stu, který bude bránit zhoršování našeho životního prost edí a klimatickým zm nám.
1. KAPITOLA
V p íštích deseti až dvaceti letech m žeme mnoho získat i ztratit
Když se ekne Nová sociální Evropa: My, Evropané, žijeme v dob ohromných p íležitostí - i výzev. -
Poprvé v d jinách již Evropa není rozd lena konflikty a spory. Evropa se sjednocuje Globalizace v posledních dvaceti letech nabrala nevídané obrátky a Evropa sehrávala v tomto procesu významnou roli Vznikající nová Evropa stojí na ekonomice, v níž v d ní a technologie jsou již dnes hlavními ídícími silami Evropa stojí v ele úsilí o dosažení nové rovnováhy mezi ekonomií a nakládání s p írodními zdroji Evropané žijí déle a zdrav ji než kdykoliv d íve díky rostoucím životním standard m, lepším pracovním podmínkám a nebývalém pokroku v medicín
Zárove však elíme riziku, že Evropa bude rozšt pena mezi majetné a nemajetné, mezi bohaté a chudé, a už na podstátní i mezistátní úrovni. Žijeme rovn ž v é e zásadní hrozby klimatických zm n. A stojíme také p ed velkou výzvou - genera ní smlouvou mezi pracující a d chodovou populací. Pot ebujeme nových a lepších politik k zvládání zm n a prom ování p íležitostí v široce sdílenou prosperitu a inkluzivní a udržitelnou spole nost. To je Nová sociální Evropa. Za posledních n kolik desetiletí se Evropa zm nila k nepoznání. Ušla dlouhou cestu od doby, v níž se skládala z industriálních stát budujících národní identity, které se as od asu st etávaly ve válkách s jinými státy až k dnešku, kdy se z t chto stát stali postindustriální, mírumilovní lenové nejúsp šn jší multilaterální organizace, jaká kdy spat ila sv tlo sv ta. Je novou Evropou, spojenou v míru po staletích spor , povzbuzenou novým v d ním, technologiemi a inovacemi, ovliv ovanou globalizací. Nová Evropa je složena z lenských stát , které se jeden od druhého liší, ale které sdílí jednu spole nou budoucnost. Sociální demokracie prochází obdobím fascinující a intenzivní obrody na pozadí nových výzev a p íležitostí, p ed které jsme v Evrop a ve sv t postaveni. Evropští socialisté a sociální demokraté strávili p evážnou ást dvacátého století v boji - po boku ob an a odborových svaz -, za odstran ní spole enských nerovností a ustavení naší spole nosti blahobytu. Díky úsilí sociáln demokratických, d lnických hnutí a hnutí zam stnanc je dnes sociální Evropa skute ností. Boj za pokrok však není u konce: více než 18 milion nezam stnaných a 68 milion chudých Evropan nebo t ch, jimž chudoba hrozí, vypovídá o pot eb nové sociální Evropy, v níž se po ítá se všemi a nikdo není zanechán sob napospas. Úkolem socialist a sociálních demokrat je dnes pokra ovat v reformách sociálního státu, které vydláždí cestu lidskému pokroku a budoucnosti sociální demokracie. Evropané žijí v dob ohromných p íležitostí – a velkých výzev. eho m žeme, jako Evropané, dosáhnout v p íštích dvaceti letech? Jaké ekonomické a politické možnosti se nabízejí? A co jsou za výzvy, které si od evropských socialist a sociálních demokrat žádají ú inn jších politických odpov dí?
1. Evropa se sjednocuje Poprvé ve svých d jinách již není Evropa rozklížena konflikty a spory, které nás dvakrát za posledních sto let zatáhly do kontinentální války a p ivedly ke zkáze. Konec druhé sv tové války znamenal vzty ení železné opony, která odd lila Východ od Západu. Nastolení diktatur v jižní i východní Evrop dále prohloubilo propast mezi svobodnou a demokratickou Evropou na jedné stran a Evropou autoritativních režim a diktatur na stran druhé. Evropské spole enství – dnes Evropská unie – krok za krokem a trp liv v posledních padesáti letech p eklenovalo rozdíly všeho druhu, aby spojilo evropské národy. Vývojem od ekonomického spole enství k politické, ekonomické a m nové unii se stalo nejrozlehlejším prostorem míru, hospodá ské prosperity a sociální stability na sv t . Po sob jdoucí rozší ení Evropské unie zvlášt v posledních dvaceti letech sloužila k p emost ní propastí minulosti. Od Západu k Jihu, poté na Sever a nejnov ji na Východ. Každé rozší ení nese historický význam: triumf demokracie nad diktaturou, spolupráce nad izolací a jednoty nad rozkolem. Rozší ení EU, k nimž došlo v kv tnu 2004 a lednu 2007 a které do ní p ivedly dvanáct nových zemí, otev ely Evrop horizonty stability a prosperity. Nové lenské státy u inily velké pokroky, aby se vyrovnaly svým prot jšk m: p ejaly evropskou legislativu, procesy a struktury do svých státních vládních institucí a spole ností a rychle se rozvíjejí. Proces rozši ování EU poukazuje na význam evropského zp sobu života v mnoha jeho rozmanitých podobách. P edstavuje p íležitost k vytvo ení rozlehlejšího prostoru svobody, míru a stability a umoc uje náš potenciál produkovat více prosperity a sociální soudržnosti. lenství v EU, i samotná vyhlídka na n j, má hmatatelný dopad na životy lidí. Osm transformujících se ekonomik st ední a východní Evropy se rozvíjí pozoruhodným tempem a lidé poci ují reálné výhody této konvergence s Evropou západní: p íjem na osobu v EU-10 narostl ze zhruba 44,25% úrovn EU15 v roce 1997 na více než 50% v roce 2005.3 K jisté konvergenci dochází navíc i na poli sociální ochrany. Volný pohyb práce by rovn ž mohl být mocným zdrojem konvergence p íjmu uvnit Evropské unie, jak dokládá p íklad Pobaltí, kde za ú elem udržení kvalifikovaných pracovník rostou mzdy. Jak dlouho potrvá, než nové lenské státy dosáhnou západoevropské úrovn prosperity a sociální soudržnosti? P i pr m rné mí e r stu, jaké dosahují od roku 1995, potrvá Slovinsku, Kypru, eské republice a Ma arsku do roku 2017, než p ekonají hranici 75% pr m rného p íjmu na hlavu v EU-15. Slovensku potrvá do roku 2019, Estonsku do roku 2029, Polsku do roku 2035 a Litv do roku 2041, než dosáhne stejné úrovn konvergence tyto státy za západní Evropou ješt zaostávají.4 Nov p íchozím lenským stát m, Bulharsku a Rumunsku, to potrvá ješt déle. Relativní chudoba a nedostatek rozvoje ve st ední a východní Evrop ve srovnání s bohatstvím sousedních zemí nar stají. Lidé v Evrop k sob mají blíže a jsou na sob více vzájemn závislí, avšak zárove si siln ji uv domují existující nerovnosti a rychlé ekonomické zm ny, které se na celém kontinent odehrávají. První výzvou pro naši sjednocenou Evropu je riziko p etrvávajícího rozkolu, prohloubeného r stem nerovnosti, k n muž v mnoha lenských státech dochází. V 11 zemích od roku 1999 vzrostla nerovnost p íjm – nerovnost, která je zvlášt citelná v nových lenských státech, by nejen v nich. Druhou výzvou je dosáhnutí toho, aby nové a budoucí lenské státy uskute ovaly správné reformy a z staly na cest konvergence. Socialisté a sociální demokraté v t chto zemích sehrávají klí ové úlohy ve vlád i opozici p i zajiš ování pokrokového, spíše než reak ního obsahu reforem. V tomto smyslu p edstavuje fenomén rovné dan , v posledních letech zavedený konzervativci a neoliberály
3 4
Srov. Dodatek 1. Údaje pro Bulharsko a Rumunsko zatím nejsou dostupné. Srov. Dodatek 2.
v Estonsku, Lotyšsku, Litv , na Slovensku a v Rumunsku v t chto zemích ohrožení financování pokrokových ve ejných politik. Konzervativci a neoliberálové špatn porozum li pojmu konkurence: v í tomu, že se vztahuje jak na jednotlivce, tak na státy. Nejnov jší výzkum navíc dokázal, že rovné dani se nezda ilo zvýšit ve ejné d chody, protože nedosáhla toho, aby lidé trávili více asu v práci.5 Evropská unie vznikla jako nástroj konkurence podnik , spolupráce stát a sbližování ob an . Evropští socialisté a sociální demokraté z stávají v rni tomuto jejímu p vodnímu cíli a v í, že konkurence musí nadále z stat v cí podnik , nikoliv stát . Využívání da ové konkurence mezi lenskými státy na úkor sociálních cíl p itom znamená riziko podrytí spravedlivé a transparentní konkurence mezi podniky jako hlavní charakteristiky jednotného trhu. Tlak na snižování daní placených podniky zp sobil pád pr m rné výše této dan v EU (25,04%) pod pr m r OECD a ješt hloub ji pod pr m r v USA (40%). A koliv tyto dan jsou pouze jednou ze sou ástí da ové soustavy, tento trend je pro socialisty a sociální demokraty, kte í se obávají jeho d sledk pro budoucnost financování sociálního státu, velmi zneklid ujícím. 2. Evropa v globalizovaném sv t By byla globalizace ješt na konci 80. let sotva p edm tem diskusí, dnes se stala tématem, jehož jsou si politici i široká ve ejnost pronikav v domi. mezi ob any evropských stát je na vzestupu všeobecný pocit ekonomické nejistoty. B hem posledních t í let zm nila relativní v tšina Evropan na globalizaci názor – d íve jí byli naklon ni, dnes ji vidí jako hrozbu zam stnanosti a podnik m.6 Globalizace c posledních dvaceti letech nabrala na obrátkách.7 Evropa sehrávala v tomto procesu klí ovou úlohu. Evropská unie, která reprezentuje p ibližn 20% sv tového obchodu, tém 30% celosv tového HDP, 45% celkových mezikontinentálních p ímých zahrani ních investic a je nejv tším mezikontinentálním poskytovatelem rozvojové pomoci, je globálním hrá em zna ných proporcí. Podíl EU na evropském exportu dokonce od roku 2000 narostl o 1,6%, ímž EU p ed ila jak USA i Japonsko, jejichž podíly se v tomtéž období snížily. Evropské hospodá ství je stále zdravé a roste, nízké mí e interního r stu navzdory. lenské státy pobírají isté zisky z rostoucího obchodu zejména díky jednotnému trhu EU. Europeizace obchodu – a posun k více komparativním výhodám v rámci Evropy – je pro evropské státy dvojnásob d ležitá než obchod se zem mi mimo hranice EU. Evropský jednotný trh je jednozna n nejvýznamn jším initelem zvyšujícího se r stu a produktivity v Evrop a vytvo il nejrozlehlejší ekonomický a obchodní blok na sv t . Z toho profituje evropská pracovní síla – v posledních dvaceti letech vzniklo p es 25 milion zcela nových pracovních míst. P estože v pr myslu sedm milion míst zaniklo, byly více než vynahrazeny 36 miliony pracovních míst, která byla vytvo ena v sektoru služeb. Pracovní místa se p esunula od pr myslu ke službám jako d sledek pozoruhodného nár stu produktivity, spíše než úpadku pr myslu. Dnes ve službách pracují dva zam stnanci ze t í. Rovnováha globální ekonomiky se vychyluje. Zem východní a jihovýchodní Asie rostou daleko rychleji než zem industrializované a jejich celková populace je více než 3,3 miliardy, tém ty násobek populace Spojených stát , EU a Japonska dohromady. V roce 2030 bude tém 60% lidstva žít v ín , Indii a východní Asii, zatímco pouze 6% sv tové populace bude žít v Evrop . Ekonomický r st a vznik prosperity v jiných ástech sv ta by nem l být považován za hrozbu. Ekonomický rozvoj není hra s nulovým sou tem – získat mohou všichni, nebo sv tový ekonomický kolá kyne. Evropská ekonomika v absolutních íslech poroste, i když relativn bude ubývat. Dopad bude mohutn jší v p íštích deseti až dvaceti letech – p jde o zm ny, ale také o p íležitosti. Bojí-li se Evropané globalizace, je to nicmén proto, že ve ejná politika nedostate n vzdoruje negativním d sledkem evropské restrukturalizace. I v kontextu isté tvorby pracovních míst není t m, kdo o zam stnání p ijdou, pomáháno zp t do práce dostate n rychle. Tvorba pracovních míst
5
„The Flat Tax(es): Principles and Evidence“, Michael Keen, Yitae Kim, Ricardo Varsano, IMF Working Paper, September 2006. Srov. Dodatek 3. 7 Srov. Dodatek 4. 6
nenapomohla integrovat ty, kdo jsou nejvíce vylou eni z trhu práce, jako dlouhodob nezam stnaným a nejzkušen jším pracovník m (nad 55 let). Ztráta zam stnání m že být pro pracovníky a obce zdrcující. Bez jednotného úsilí o regeneraci mohou mít navíc delokalizace a pr myslová restrukturalizace dopad na celé regiony a od íznout je tak od celkového ekonomického rozvoje. Realitu neutuchající zm ny, kterou hýbe zánik a vznik pracovních míst v evropské ekonomice, je t eba lépe zvládat k dobru zam stnanc – nebo p íležitosti vyšších pracovních a životních standard tu jsou.8 Navzdory globalizaci je stále mén pracovních míst než ob an v produktivním v ku. Evropská ekonomika je globáln konkurenceschopná, ale ekonomický r st je stále p íliš nízký na to, aby vytvá el vysoce kvalitní pracovní místa, jichž je t eba k vymýcení pocitu ekonomického ohrožení. Vezmeme-li v úvahu, že více pracovních míst vzniká v kvalifikovaných sektorech ekonomiky, hrozí navíc na trhu práce míjení nabídky a poptávky, pokud pracovníci nebudou mít správné schopnosti odpovídající požadavk m globální ekonomiky. Dlouhodob nezam stnaní elí zvyšujícímu se riziku permanentního vylou ení; nízce kvalifikovaným hrozí v tší nebezpe í nejistých zam stnání nebo jejich ztráty. Nebude-li se tvorba pracovních míst a rozvíjení schopností pracovní síly synergicky rozvíjet, potom hrozí, že se nezam stnanost stane permanentním rysem našich ekonomik. R st evropské ekonomiky si bude navíc žádat stále více zdroj energie, nestanou-li se schémata výroby a spot eby udržiteln jší. Závislost evropské ekonomiky je vysoká a stále roste. V roce 2030 bude závislost EU dosahovat tém 70% jejích celkových energických požadavk , v emž je zapo tena 90procentní závislost na dovážené rop a 80% na zemním plynu. Nezm níme-li toto schéma energetické závislosti, bude náš kontinent nadále p ispívat ke klimatickým zm nám, zatímco naše ekonomika (a pracovní síla) m že zažívat d sledky – vysokou nezam stnanost a chudobu – jedné ropné krize za druhou. Fakta mluví za vše: každý rok by bylo možno dosáhnout €60 miliard úspor na energiích prost ednictvím opat ení vedoucích k energetické ú innosti; krom toho, v obnovitelných zdrojích energie spo ívá ohromný nevyužitý potenciál, který m že pokrýt zna ný díl evropských energetických pot eb. Prosazování strategie isté a ú inné produkce energií v Evrop bude životn d ležitou sou ástí Nové sociální Evropy. Globalizace by mohla dát zárove vzniknout nerovnostem nejen v Evrop , ale též vn a uvnit zemí rozvíjejícího se sv ta.9 Nebudou-li se sociální politiky zaobírat rozvojem nejchudších zemí sv ta, je sociální spravedlnost jako universální cíl ohrožena. Nerovnosti v p íjmech a politická nestabilita v rozvíjejících se státech s sebou rovn ž nesou významné d sledky pro Evropu. Lidé prchající p ed konfliktem a perzekucí i usilující o vyman ní se z chudoby a nezam stnanosti – asto na našich hranicích s Afrikou i na St edním východ – p icházejí s vidinou bezpe nosti a kvalitn jšího života do Evropy. Tato imigrace – na azylovém i sociekonomickém základ – si od Evropy žádá humánní a odpov dné kontroly. Riziko spojené s tím, že se Evropa p ibližuje ke sv tu a že využívá více ekonomických p íležitostí tak spo ívá v tom, že náklady a výnosy mohou být nerovnom rn rozloženy a environmentáln a ekonomicky neudržitelné. Hrozí, že pravicové politický síly využijí globalizace – a touhu po konkurenceschopnosti – jako omluvy úpadku práv zam stnanc , k rozší ení nejistých pracovních podmínek a dalšímu posunu rovnováhy rozdílení zisk z globální ekonomiky sm rem od pracovní síly ke kapitálu. Evropští socialisté a sociální demokraté se musejí vložit do procesu zvládání globalizace, aby mohli na našem kontinent a v rozvíjejícím se sv t vytvá et podmínky pro široce sdílenou prosperitu a sociální spravedlnost. 3. Evropa vzkvétá díky technologii a v d ní Vznikající nová Evropa je vybudována na ekonomice, v níž v d ní a technologie jsou již dnes hlavními ídícími silami.
8 9
Srov. Dodatek 5, který ukazuje schéma tvorby a zániku pracovních míst v industrializovaných a rozvíjejících se zemích. Srov. Dodatek 6, který dokládá nerovnom rnou distribuce tok p ímých zahrani ních investic do rozvíjejících se zemí.
B hem n kolika desetiletí jsme p idali nové technologie, digitální i informa ní a komunika ní technologie (ICT) k již existujícím technologickým nástroj m v zam stnání a každodenním život . Tyto nové technologie zásadním zp sobem snížily cenu informací a v d ní, zásadním zp sobem zdokonalily spojení a umocnily rozvoj nových služeb. Sblížily lidi a u inily globalizaci skute ností. Prom ují naše pracovní a životní návyky, poskytují nám nové nástroje vzd lávání a kvalifikace a zlepšují p ístup k ve ejným službám. Dnes má v Evrop p ístup na internet více než 90% podnik a 50% domácností – více v severovýchodní Evrop , mén v jihovýchodní –, a tato ísla rostou. Tém všechny školy využívají po íta e p i vzd lávání a kvalifikaci. Po íta ová gramotnost je jedním ze základních požadovaných dovedností v tém jakémkoliv zam stnání. E-obchodování za íná prom ovat tradi ní zp sob distribuce. Sou asn s tím, jak se tato technologie stává nástrojem pro každého, kapacita internetu rychle nar stá: za posledních p t let objem dostupných dat na internetu tisícinásobn vzrostl a další tisícinásobné navýšení se p edpokládá v p ti letech následujících. P ístup k informacím a spojení již za aly prom ovat naše pracovní návyky, kdy pracujeme a kde. Integrace nové technologie – v oblastech vzd lávání, výzkumu a vývoje, výroby, distribuce a spot eby – probíhá sou asn s další zásadní zm nou, zvyšujícím se objemem v domostí v ekonomice. Investice do nehmotného lidského a sociálního kapitálu je v ekonomice založené na v domostech tím nejvýznamn jším aktivem. Tato ekonomika má daleko v tší potenciál než ekonomika minulého století, protože v domosti, na rozdíl od tradi ních initel výroby, mohou být sdíleny a užívány mnoha lidmi, aniž by bylo jakkoliv omezeno množství, které je každému z nich dostupné. Jedná se o ekonomiku zvyšující, nikoliv snižující se návratnosti. P echod k ekonomikám kladoucím v tší d raz na v domosti prom uje dovednosti, které jsou zapot ebí k užívání si produktivního života. V d ní obecn , a v decké a technologické v d ní konkrétn , bude nadále nabývat na svém klí ovém významu ve v tšin našich innostech a rozhodnutích jako pracovník , voli , spot ebitel nebo investor . Naše ú ast na v cech ve ejných p edpokládá schopnost porozum t mnoha sociologickým otázkám, které se objevují na politické agend . Moderní spole nosti proto pot ebují jak lidi s vysokou v deckou a technologickou kvalifikací, tak široké porozum ní v d a technologii, snoubené s chápáním jejich úlohy jako sociálních sil utvá ejících naši budoucnost. Celoživotní vzd lávání jako nezbytnost ve vznikajících ekonomikách založených na v domostech je realitou pro tém polovinu pracovní síly ve skandinávských zemích, ale pouze pro každého desátého v jižní Evrop . Lidé, kte í si nejvíce žádají p íležitostí mimoškolního vzd lávání a školení, jako nezam stnaní i nízce kvalifikovaní, jich mají nejmén . Lidé, kte í neukon ili vyšší sekundární vzd lání mají ve v tšin evropských zemí v pr m ru mén než polovi ní šanci, že se ocitnou v programech mimoškolního vzd lávání a školení; pokud nedosáhli odpovídajících terciálního vzd lání, jejich šance je mén než 25%. To samé platí pro informa ní a komunika ní technologie (ICT). Kolem 30-40% populace EU stále nemá z výhod ICT žádný i jen velmi malý prosp ch. Hlavními d vody jsou nedostate ná p ístupnost k terminál m a sítím, omezený p ístup k technologiím snadného užívání (easy-to-use), špatná finan ní dosažitelnost, omezené znalosti a dovednosti spojené s ICT a odlišné genera ní p ístupy k technologiím. V Evrop má internetový p ístup v pr m ru pouze 16% osob starších než 55 let. Skupinami, které jsou nejvíce ohroženy vylou ením z informa ní spole nosti, jsou senio i, lidé mimo pracovní sílu a lidé s nízkým vzd láním. 4. Evropané žijí déle a zdrav ji Díky rostoucím životním standard m, lepším pracovním podmínkám a nevídanému pokroku v medicín žijí Evropané déle než kdykoliv d íve. Demografická zm na dokládá sociální pokrok u in ný v dvacátém století. P ed padesáti lety by pozdní šedesátník byl pravd podobn nemohoucí a pasivní a v d chodu by strávil, pokud v bec, sotva n kolik zdravých let; dnešní šedesátníci jsou oby ejn stále zdraví a aktivní ve svých rodinách i
schopní nadále užívat svých zkušeností ve svém zam stnání a komunit . Služby pro penzisty, nap . v oblasti cestování a volného asu, jsou zcela novým rostoucím sektorem. Nicmén , rostoucí p edpokládaná délka života – kterou nelze než p ivítat – zakrývá trvající sociální nerovnosti. P edpokládaná délka života v lenských státech st ední a východní Evropy se pohybuje v rozmezí 65 až 73 let u muž a 76 až 81 let u žen, zatímco západoevropské zem se mohou t šit z významn vyšších p edpokládaných délek – mezi 74 a 78 lety u muž a 80 až 84 lety u žen. Nap íklad Litevec dnes žije pr m rn o deset let mén než Francouz.10 V evropských zemích p etrvávají nerovnosti mezi bohatými a chudými. Vysokoškolsky vzd laní lidé v „bílých líme cích“ a s vysokými p íjmy t ží z vyšší p edpokládané délky života bez handicap , dosažené v posledních desetiletích, více než chudší pracovníci v „modrých líme cích“ a mnohem více než nezam stnaní. Nap íklad p edpokládaná zbývající délka života 25letého Belgi ana spadajícího do nejnižší skupiny vzd lání je dnes 27 let v dobrém zdravotním stavu a 16 let ve špatném zdravotním stavu; p edpokládaná zbývající délka života 25letého Belgi ana spadajícího do nejvyšší skupiny vzd lání je 42 let v dobrém zdravotním stavu a 4 roky ve špatném. Ohromné pokroky ve zdravotnictví neustále zvyšují po et smrtelných onemocn ní, která bude již brzy možno úsp šn lé it. Se zvyšováním p edpokládané délky života poroste i množství lé ení, které bude stárnoucí populace pot ebovat. V rozvinutých ekonomikách nicmén náklady spojené s technologickým pokrokem ve zdravotnictví stoupají v pr m ru o 1% až 1,5% rychleji než výkon na hlavu ve zbytku ekonomiky. Pokud proto evropské zem nebudou napomáhat podmínkám vyššího, udržitelného rozvoje, evropské všeobecné zdravotní služby nebudou schopny zajiš ovat náro nou lé bu pro všechny, kdo ji pot ebují. Takovou lé bu si budou moci dovolit jen bohatí a nerovnost se bude dále prohlubovat. Dalším aspektem demografické zm ny v Evrop je nedostate ná porodnost. Ženy kone n získaly možnost rozhodovat se, kolik cht jí mít d tí a kdy. Nicmén ženy mají mén d tí, než by cht ly, a mén , než je zapot ebí k udržování evropské populace.11 Pr m rná míra porodnosti v EU-25 je v sou asnosti 1,5 dít te na ženu, což je hluboko pod hodnotou nutnou k uchrán ní populace EU p ed poklesem (2,1 dít te) i pr m rným po tem cht ných d tí (2,2). Itálie, Špan lsko a ecko dnes zaznamenávají nejmenší míru porodnosti v EU, p i emž je jim spole ná nízká úrove státní podpory, nedostatek opat ení k vyvážení zam stnání a b žného života a tradi ní patriarchální spole nost. Zem st ední a východní Evropy také prožívají dramatický pokles míry porodnosti, který lze áste n vysv tlit nejistotou spojenou s ekonomickým p echodem a zhroucením systému státních podpor poskytovaných rodinám. Ženy jsou si velmi dob e v domi obrovské ceny z hlediska p íležitostí spojené s tím, že budou mít d ti, a nep íznivých sociálních a ekonomických podmínek pro vychovávání d tí v n kterých evropských zemích. Proto mají mén d tí, nebo je nemají v bec. Vyhlídky na vzd lání a profesní uspokojení jsou u mnoha žen zma eny neschopností sladit práci s rodinným životem. V p ípad , že z stanou zam stnány, diskriminace v i matkám pokra uje: vyd lávají mén , mají menší šanci, že budou povýšeny nebo že se jim dostane p íležitosti dále se vzd lávat i kvalifikovat. Nap íklad se odhaduje, že Britky se dv ma d tmi se vzdávají p ibližn 50% svého potenciálního celoživotního p íjmu, na rozdíl d Dánska, kde je v celoživotním p íjmu ztráta sotva patrná. Ženy, kterým se poda í mít více než d ti, jsou stále více t mi, jimž jsou nabídnuty prost edky, jak slou it práci s rodinným životem. Nejvyšší míra porodnosti (2+ d tí) dnes existuje u žen s terciálním vzd láním – jejichž p íjem a zam stnání je lepší a stabiln jší –, zatímco nejnižší je u žen, které ukon ily pouze povinnou školní docházku. Podobn ženy, které mají stálé zam stnání, budou mít pravd podobn více d tí než ženy, jejichž zam stnání je nejisté a nestálé. Kombinované d sledky zvyšující se p edpokládané délky života a nižší porodnosti budou mít citelné dopady na makroekonomické úrovni. Bude mén zam stnaných lidí a více penzist a penzijní systémy se stanou neudržitelné; p i sou asném vývoji se pom r populace lidí v EU nad 65 let v i
10 11
Srov. Dodatek 7. Srov. Dodatek 8 a Dodatek 41.
populaci v produktivním v ku zvýší z 25% v roce 2002 na 30% v roce 2015, 40% v roce 2030 a 48% v roce 2040. Míra závislosti bude v roce 2050 kolísat od 36% v Dánsku až po 61% v Itálii.12 Scvrkávající se populace sníží potenciál ekonomického r stu EU – v období let 2000-2050 z 2,1% na 1,3% - a bude mít odpovídající dopad na životní standardy. Celkový úbytek populace v Evrop se za ne projevovat od roku 2025 a v mnoha evropských regionech už byl nastartován. Zvlášt zasaženy úbytkem obyvatelstva budou lenské státy ze st ední a východní Evropy, u nichž dojde do roku 2025 k zmenšení o tém 12% ve srovnání s úbytkem 1,5% u p vodních lenských stát EU-15.13 D sledky zmenšující se populace lidí v produktivním v ku mohou být áste n vyvažovány, aspo do asn , rostoucí mírou participace. Nicmén nebudou-li uskute n ny daleko ú inn jší reformy k zvýšení zam stnanosti a žen a senior , které sníží nezam stnanost a dosáhnou udržitelné míry plné zam stnanosti, velikost populace v produktivním v ku, tzn. populace zam stnaných, se od roku 2018 za ne snižovat.14 Kladná migrace doposud vyrovnávala n které z t chto trend , v mnoha zemích vynahrazovala úbytek populace a v n kterých sektorech plnila mezery v nabídce pracovní síly. Státní p íslušníci zemí mimo EU p edstavovali v roce 2002 okolo 3,3% populace EU, tj. 14,7 milionu lidí. Bývalé vyst hovalecké zem jako Špan lsko, Portugalsko a Irsko se staly zem mi p ist hovaleckými a p íchozí pracovní síla zde plní krátkodobé a st edn dobé mezery na trhu práce, ímž p ispívá k vyšší mí e r stu a vládnímu fiskálnímu d chodu. Pozitivní ú inek kladné migrace na obsazování pracovních mát je nicmén mírn n nižší zam stnaností a vyšší nezam stnaností mezi p ist hovalci ve srovnání s místní populací. Hlavními výzvami p i snaze dosáhnout co nejv tšího ekonomického výnosu z kladné bilance migrace do zemí EU bude eliminace diskriminace a zajišt ní vyšší integrace. Imigrace sama o sob však není dlouhodobým ešení evropského demografického deficitu. Odhaduje se, že aby vyrovnal míru porodnosti, která je nyní pod 1,6 dít te na ženu, musel by se ro ní objem imigrace z ty násobit. Takto vysoké objemy p ist hovalectví mohou integraci a dosažení sociální koheze u init složit jší. Kompenza ní ú inek imigrace se zárove m že v dlouhodobé perspektiv ukázat jako daleko menší, nebo míra porodnosti p ist hovalc se postupn p iblíží mí e porodnosti domácí populace. 5. Evropa vede v ochran životního prost edí a boji proti klimatickým zm nám, ale… P íštích 10-20 let bude pro životní prost edí a boj proti existenciální hrozb globálního oteplování rozhodující. K zlepšení životního prost edí v Evrop již bylo mnoho u in no. Byla vyvinuta a uskute n na celá škála politik životního prost edí a mnoho z nich m lo velký úsp ch. Nap íklad kyselinové emise se mezi lety 1991 a 2002 snížily tém na polovinu, klesá míra místního zne išt ní vzduchu a postupn se p estává užívat t žkých kov jako rtuti. Dochází k relativnímu odlou ení hospodá ského r stu od domácí materiální spot eby. V posledních desetiletích byl zaznamenán trvalý pokles energetické intenzity. Mnoho však ješt leží p ed námi. Nejpal iv jšími výzvami jsou emise oxidu uhli itého a globální oteplování. Evropský ú ad životního prost edí (EAA) upozor uje na ú inky globálního oteplování na naše životní prost edí: „Globální teplota roste rychleji než kdykoliv d íve a Evropa se nachází nad celosv tovým pr m rem. K nejviditeln jším dopad m na životní prost edí pat í rostoucí objem srážek, tání ledovc a ledových ploch, rostoucí frekvence mimo ádných klimatických událostí, zvyšující se hladina oceán a v tší nápor na suchozemské a mo ské ekosystémy a druhy.“15
12
Srov. Dodatek 9. Srov. Dodatek 10. „The Economic Impact of Ageing Populatioins in the EU25 Member States,“ Generální direktorát pro ekonomické a monetární záležitosti, Evropská komise, prosinec 2005. 15 „The European Environment – State and Outlook 2005,“ Evropský ú ad životního prost edí, 2005. 13 14
Evropa p esto stojí na ele boje proti emisím CO2 a globálnímu oteplování. EU byla hlavní silou za p ijetím Kjótského protokolu a jako první se ujala zavád ní emisních povolenek na oxid uhli itý. Nyní si musí udržet svou vedoucí úlohu p i rozhodování o tom, jaký bude vývoj po Kjótu. Nejbližším úkolem je vyvinutí dlouhodobého systému na období po p ijetí Kjótského protokolu – systému, který si bude moci získat globální podporu –, a prom nit celkovou transformaci evropských ekonomik založených na fosilních palivech ve strategii rozumného r stu a situaci, kdy získává jak ekonomika, tak životní prost edí Klí em úsp chu v obou ohledech jsou technologie a investice. Už nyní existují i vznikají technologie, které umož ují zásadním zp sobem snížit spot ebu energie a dalších p írodních zdroj a emise oxidu uhli itého. Zavád ní istších, udržiteln jších technologií musí být dosaženo prost ednictvím trvalého procesu investování do nových budov, nových dopravních systém a nového vybavení. Každé investi ní rozhodnutí je volbou mezi více i mén udržitelnými technologiemi; i rozhodnutí odložit danou investici je takovou volbou. Na makroekonomické rovin p edstavují veškeré investice, dnes v EU okolo 20% HDP, potenciální investice do strategie udržitelného rozvoje. Podobná velmi významná rozhodnutí souvisejí i se zna ným dílem soukromé a ve ejné spot eby – ízením automobil , bydlením, létáním. Vyšší míra investic s sebou ponese více p íležitostí zavád t úsporné technologie a povede k udržiteln jším podobám hospodá ského r stu. Dob e navržená strategie udržitelného rozvoje proto m že jak stav t na makroekonomickém úsilí stimulovat investice, tak významn p isp t k podobné strategii investic. P echod k udržitelným technologiím má zásadní význam pro celosv tovou udržitelnost. Na globální úrovni je naléhavá pot eba šet it energií a nahrazovat staré technologie využívající fosilních paliv novými technologiemi využívajícími obnovitelné zdroje. Podle záv r summitu G8 v roce 2005 bude v p íštích dvaceti p ti letech t eba do sv tového energetického systému investovat okolo 16 000 miliard dolar . Existují významné možnosti úsporn tento kapitál investovat do istších energetických technologií a energetické efektivity. Nejenže tyto investice povedou k vyššímu udržitelnému r stu a budou p sobit proti klimatickým zm nám. Vytvo í rovn ž nová pracovní místa, která Evropa tak zoufale pot ebuje k boji s nezam stnaností a vymýcení energetické chudoby. Za posledních 25 let bylo v zemích OECD ze všech pen z investovaných do výzkumu a vývoje na poli energetiky 75% investováno do jaderných a fosilních paliv a jen 1% do v trné energie, p estože tato energie by sama o sob mohla dodávat v roce 2025 p tinu a v roce 2050 t etinu sv tové elekt iny. Spln ní tohoto cíle stanoveného pro v trnou energii by vytvo ilo tém o 3 miliony více pracovních míst. Kdyby se Evropa ujmula vedení p i zavád ní v trné energie a dalších technologiích založených na obnovitelných zdrojích, potom by byly pracovní místa, hospodá ský r st a udržitelnost vytvá eny ve vzájemné souh e. Stále stojíme na po átku zásadní transformace našich ekonomik – procesu, který si žádá rozhodných politik, jež rozpoutají novou vlnu technologické inovace a investic a povedou k r stu, zam stnanosti a lepšímu životnímu prost edí. 6. Evropská výzva – jak dosáhnout toho, aby se sociální a ekonomický rozvoj vzájemn podporovaly? Zde p edložená perspektiva p íštích deseti až dvaceti letech je perspektivou velkých p íležitostí dosažení sjednocené Evropy, nových zdroj , technologického pokroku, lepšího zdraví a dlouhov kosti. Zárove je však perspektivou nebezpe í a výzev, jež si budou žádat nové politické odpov di. 6.1 Výzva spojená se sjednocením Evropy Stojíme p ed problémem, že eho jsme formáln dosáhli sjednocením Evropy nemusí být z hlediska široce sdílené prosperity a blahobytu dosaženo ve skute nosti oby ejnými lidmi, kte í v této nové Evrop žijí. Evropa je v nebezpe í, že bude rozd lena mezi majetné a nemajetné, mezi bohaté a
chudé, jak v nitru jednotlivých spole ností, tak mezi t mito spole nostmi navenek. Sou asné politiky nejsou dostate n ú inné, aby této výzv elili. 6.2 Výzva spojená s p ibližováním se sv tu Evropa se p ibližuje sv tu, což již dalo vzniknout novým problém m jak zvládat zm nu v našich vlastních zemích i ve sv t jako takovém a prom nit nové velké p íležitosti v široce sdílenou prosperitu. 6.3 Výzva spojená s technologií a v d ním Nová, na v domostech založená ekonomika, p inese p evážné v tšin lidí nové p íležitosti. Povede nicmén rovn ž k prohloubení digitální propasti a rozdíl m ve vzd lání – mezi jednotlivými evropskými zem mi i v jejich nitru, mezi mladými a starými, mezi majetnými a nemajetnými –, nebudou-li ve ejné politiky ádn posíleny, aby dokázaly tyto propasti p eklenout. 6.4 Výzva spojená s delším a zdrav jším životem Skute nost, že lidé žijí déle a zdrav ji, zna í úsp ch našich sociálních stát . Demografické zm ny nicmén postaví sociální Evropu p ed množství problém . Abychom jim mohli elit, musíme t žit z potenciálu, který zde je, investovat tam, kde je to zapot ebí a zm nit politiky, které je t eba zm nit. Hlavním nástrojem této dlouhodobé strategie bude zlepšení podmínek výchovy d tí a samotného d tství, podobn jako dosažení plné zam stnanosti u populace v produktivním v ku. 6.5 Existen ní výzva spojená s klimatickými zm nami Ekonomický pokrok a vyšší životní standardy vedly mimo jiné ke klimatickým zm nám, které jsou pro naši civilizaci existen ní hrozbou. Musíme dosp t k nové strategii hospodá ského rozvoje a využívání p írodních zdroj . Evropa se op t musí ujmout vedení a nalézt dráhu nového udržitelného rozvoje pro bohaté a chudé celého sv ta. 6.6 Záv r Všechny tyto problémy mohou být shrnuty do jedné základní výzvy pro evropské socialisty a sociální demokraty: jak dosáhnout toho, aby se ekonomické, sociální a environmentální cíle a strategie vzájemn podporovaly a jak u init kompromisy mezi ekonomickými a sociálními výzvami, které sloužily konzervativc m jako ospravedln ní krácení sociální politiky a ochrany, zastaralými. Ve sv tle nových výzev cht jí konzervativci a neoliberálové m nit Evropu, avšak velmi rozdílným zp sobem než socialisté a sociální demokraté. Konzervativci a neoliberálové v í, že ekonomická politika p edchází politice sociální: „ekonomika na prvním míst , ostatní po ká.“ Tento p ístup trickledown bere nerovnosti jako nezbytné a jejich r st považuje za nevyhnutelný. Tvrdí, že trh v globální ekonomice nabízí ešení základních lidských problém ; že Evropa si své sociální státy nem že dovolit a že je t eba je – ve v tší i nižší mí e – demontovat; že ve ejné zajiš ování vysoce kvalitní sociální politiky a ochrany je zbytným výdajem. Hlásí se k myšlence, že státy spolu musí soupe it, aby si urvali díl na globální ekonomice, a že Evropa by m la za ít se snižováním svých sociálních a environmentálních standard . Konzervativci a neoliberálové tím pádem považují da ovou konkurenci, která snižuje naši kolektivní schopnost uskute ovat ve ejnou politiku, za blaho pro evropský projekt a evropské národy. Evropští socialisté a sociální demokraté v í, že dosáhnout toho, aby se ekonomická, sociální politika a politika ochrany životního prost edí vzájemn podporovaly, je jedinou cestou, jak zajistit r st životních a pracovních standard a udržitelnou evropskou spole nost blahobytu. Dob e nastavené sociální politiky jsou produktivním a inkluzivním initelem, který zajiš uje, že z našeho nejdražšího zdroje – lidí, jejich potenciálu pracovat, tvo it, ujímat se iniciativy, podporovat jeden druhého a p ispívat k všeobecnému blahobytu –, získáváme nejv tší možný užitek. Pot ebujeme lepší sociální politiky, ne jejich krácení. To je Nová sociální Evropa.
2. KAPITOLA
Evropský sociální model – da í se mu lépe, než se íká
V našem soudobém zápase s evropskými ekonomickými a sociálními výzvami – existujícími i vznikajícími – máme jako socialisté a sociální demokraté pevné politické základy, na nichž m žeme stav t. Evropská integrace p sobí v sou innosti s vývojem místních, regionálních a státních politik boje s chudobou a vylou ení k vytvá ení bezpe nosti ve zm n , investicím do lidí, u in ní trh práce inkluzivn jších a tvorb více spole enského blahobytu. Evropský sociální model existuje jako hodnotové spole enství a jako sociální realita, v níž institucionální uspo ádání je r zné, ale je dosahováno srovnatelných sociálních výsledk . Evropský sociální model není definicí jednoho sociálního systému, ale výrazem spole ných charakteristik evropských státních sociálních systém , které nás odlišující od jiných sv tových region . Definice p edložená Evropskou radou v Nice v prosinci 2000 shrnula jeho základy: „Evropský sociální model, charakteristický zvlášt systémy, jež nabízejí vysokou úrove sociální ochrany, významem sociálního dialogu a službami v obecném zájmu pokrývajícími innosti životn d ležité pro sociální soudržnost, je dnes založen, nehled na r znorodost sociálních systém jednotlivých lenských stát , na spole ném souboru hodnot.“ R zné institucionální typy Evropského sociálního modelu mohou být voln sdruženy takto: • • • • •
Kontinentální typ Britský typ Severský typ St edozemní typ St edo- a východoevropský typ
Nejedná se o statické institucionální systémy, ale o systémy, které se neustále vyvíjejí a mají vysokou schopnost reagovat na politické rozhodování – mohou se m nit, a m ní se. Ale zvláštní trajektorie Evropského sociálního modelu je jasn patrná, což vynikne zejména porovnáme-li Evropu s ostatními sv tovými regiony z hlediska hodnot, vládnutí, cíl a výsledk . Evropské státy se prom ují, ale obecn e eno stejným zp sobem a definují specifický evropský životní styl. Evropané mají, jak odhalily etné pr zkumy ve ejného mín ní, obecn e eno stejné hodnoty a ve ejné postoje s ohledem na jejich životní styl, spole nost a role vlády.16 Evropané daleko mén p ijímají nerovnosti a chudobu ve spole nosti a shledávají, že vláda je odpov dna za jejich potírání a zajiš ování všeobecného p ístupu k ve ejným statk m jako zdravotní pé i. Evropští ob ané ve skute nosti nahlížejí na boj proti chudob a sociálnímu vylou ení jako jednu z prioritních inností EU. Evropané jsou rovn ž tolerantn jší k r zným životním styl m než neevropské národy. Nap íklad, homosexualitu jako životní styl p ijímá v tšina Evropan , od 72% v Itálii k 83% v N mecku. Ameri ané jsou ve srovnání s tím mén tolerantní – v tšina Republikán homosexualitu odmítá a jen t sná v tšina Demokrat v í, že homosexualita by m la být tolerována. Evropané navíc obecn v í v sekularismus a sekulární povahu vlády. I v tradi ních katolických evropských zemích íkají mén než t i Italové z deseti, že náboženství je pro n osobn významné, zatímco Polák to tvrdí 36%. V tšina Evropan rovn ž v í, že ekonomická moc je d ležit jší než moc vojenská a odmítají názor, že válka je n kdy nevyhnutelná k prosazení spravedlnosti. Mezinárodní instituce by m ly být posilovány a síla by nem la být používány za nep ítomnosti multilaterální legitimity. Naproti tomu více než tvrtina Ameri an v í, že vojenská moc je významn jší než ekonomická, válka je ob as nezbytná k prosazení spravedlnosti – i bez multilaterální podpory –, a je ochotna obcházet OSN.
16
Eurobarometer, Pew and Trans-Atlantic Trend Surveys.
Nikde v Evrop neexistuje podobn velký proud naklon ný takto „jest ábímu“ pohledu na sv t. Možná je to evropskou zkušeností se dv ma sv tovými válkami na vlastním kontinentu a šesti desetiletími míru, který p isp l k vybudování tohoto v tšinového postoje ve prosp ch užívání „jemné síly“ (soft power) a d v ry v multilateralismus. Tyto názory a hodnoty, které se vztahují k solidarit , úloze vlády, blahobytu, toleranci a sekularismu definují v jistých fundamentálních aspektech evropský životní styl. V rámci evropského sociálního modelu sehrává dominantní roli p i poskytování ve ejných statk sociální stát, ímž je solidarita vnesena do samého jádra našich spole ností. Ve ejný sektor je tak v tší než v ostatních sv tových regionech, jak dokládá celkový vládní d chod, který je trvale mezi 33% a 57% HDP, zatímco v USA, Japonsku, Koreji a Mexiku se pohybuje mezi 23% a 34% HDP. Zde se odráží pevná víra Evropan ve všeobecný p ístup k vysoce kvalitním ve ejným službám jako zp sobu napl ování základních práv. Evropský sociální model zajiš uje univerzální ochranu proti sociálním rizik m jako nezam stnanosti, onemocn ní, chudob i stá í prost ednictvím politik p erozd lování a systém pojišt ní. Ve ejné sociální výdaje jsou op t zna n vyšší než v jiných industrializovaných zemích s pr m rem t sn pod 28% HDP ve srovnání s mén než 15% v USA nebo 17% v Japonsku.17 lenství v Evropské unii bylo v posledních dvaceti letech doprovázeno konvergencí sociálních výdaj u mén prosperujících evropských zemí jako ecka (od t sn pod 14% HDP v roce 1981 k více než 24% HDP v roce 2001) a Portugalska (od 12% HDP v roce 1986 k t sn nad 21% dnes). Soukromé sociální výdaje z stávají v Evropské unii minimální, i pokud jde o penze, na rozdíl od zemí, které nejsou leny EU, jako Austrálie, Kanady, Koreje a Spojených stát . Silné instituce trhu práce jsou další významnou charakteristikou Evropského sociálního modelu. Všechny lenské státy mají systémy dávek v nezam stnanosti, silnou protidiskrimina ní legislativu, zabezpe ení slušného zam stnání, rozumnou minimální mzdu a dob e zavedený sociální dialog. Evropské lenské státy mají vyšší zabezpe ení zam stnání a více zakotvených pracovních práv než jiné industrializované lenské zem – pat í sem i vysoká hustota odborových svaz a více kolektivního vyjednávání. Evropané rovn ž up ednost ují pracovat mén hodin do roka a dop ávat si více volného asu ve srovnání s Ameri any, kte í pracují déle a vybírají si málo dovolené. V mnoha evropských zemích ve skute nosti pracovní síla dosáhla vyššího hodinového výkonu než jaký mají Spojené státy, což ukazuje, že pracovat déle neznamená nutn pracovat rozumn ji. P evaha standardního zp sobu zam stnání – asov neomezené pracovní smlouvy – je klí ovou charakteristikou evropského trhu práce, na rozdíl od trhu práce v USA, a koliv pravicové síly tuto skute nost v posledních letech tuto p evahu v Evrop pozm nily, což vedlo k nár stu nejistých zam stnání. Navzdory institucionální rozmanitosti Evropského sociálního modelu tvo í sociální výsledky lenských stát definující spole ný znak a vykazují tak další rozdíl oproti jiným sv tovým region m. Evropské státy pat í k zemím s nejmenší mírou chudoby v OECD – nižší než USA, Japonsko, Korea nebo Mexiko.18 Nerovnost p íjm je rovn ž nižší a dosahuje 27,7 v N mecku, 27,3 ve Francii nebo 26,0 v eské republice ve srovnání s podstatn vyššími hodnotami 35,7 v USA nebo 33,7 na Novém Zélandu.19 Sociální výhody snižují pom r lidí, kte í jsou v evropských zemích ohroženi chudobou, p i emž míra tohoto snížení se pohybuje od 50% i mén v ecku, Špan lsku, Irsku, Portugalsku, na Kypru i Malt k více než 75% ve Švédsku, eské republice a Ma arsku.20 To umož uje v tšin ob an p ispívat spole nosti a sehrávat v ní aktivní úlohu. Na obecné úrovni mají lenské státy s nadpr m rnými sociálními výdaji na hlavu tendenci vykazovat pom rn nižší riziko chudoby a vice versa.21 Evropský životní styl je soust ed n na spole enskou solidaritu a rovnováhu mezi prací a b žným životem v sociální tržní ekonomice, na rozdíl od z eteln individualistické spole nosti a étosu konkurence v ekonomice Spojených stát . Badatelé dnes za ínají poukazovat na tyto odlišnosti p i
17
Srov. Dodatky 11-12. Srov. Dodatek 13. Srov. Dodatek 14. 20 Srov. Dodatek 15. 21 Srov. Dodatek 16. 18 19
vysv tlování rozdíl v oblasti zdraví mezi USA a Evropou. Nejnov jší výzkum zdravotního stavu populace odhalil, že v tšina Ameri an ve v kové skupin 55-64 let trpí více nemocemi než Britové – navzdory tomu, že za zdravotní pé i utrácejí více než dvakrát tolik než ve Spojeném Království –, a že bohatí Ameri ané, p es své jm ní, trpí srde ními chorobami a cukrovkou ve stejné mí e jako nejchudší angli tí ob ané. initele jako v tší obezita ve Spojených státech se na vyšším výskytu onemocn ní podílejí jen malou m rou, a tak je dnes kladena otázka, zdali americký životní styl – více stresu a mén ekonomické bezpe nosti – nejsou hlavními p í inami špatného zdravotního stavu obyvatel USA. Evropská unie prosazovala Evropský sociální model, aby u inila tento kontinent nejrozlehlejším prostorem prosperity a sociálního pokroku na sv t . Solidarita a sociální spravedlnost jsou jádrem evropské integrace od samého jejího po átku. ímské smlouvy u inila z dosažení rovné odm ny za stejnou práci jeden z hlavních cíl (Evropského) spole enství. Charta základních sociálních svobod, p ijatá v roce 1989, si kladla ú el zvlášt vymezení sociální dimenze Evropského spole enství, aby se s ní po ítalo p i práci na vybudování jednotného trhu. Charta stanovila práva vztahující se ke svobod pohybu; zam stnání a odm ny; zlepšení pracovních a životních podmínek; sociální ochran ; svobod sdružování a kolektivního vyjednávání; u ovskému vzd lání; rovnému jednání s muži a ženami; informacím, participaci pracovník a konzultacemi s nimi; ochran zdraví a bezpe nosti na pracovišti; ochran d tí a dospívajících; a práva senior a osob s postižením. Od té doby, jak si lenské státy uv domovali pot ebu užší spolupráce v sociální oblasti a na poli zam stnanosti, se kompetence (Evropského) spole enství rozr staly. Smlouvy z Maastrichtu, Amsterdamu a Nice ustavily a vybudovaly základy spolupráce v oblasti podpory zam stnanosti; zlepšení životních a pracovních podmínek; odpovídající sociální ochrany; sociálního dialogu; rozvoje lidských zdroj zajiš ujícího vysokou a udržitelnou úrove zam stnanosti; a integrace osob vylou ených z trhu práce. •
Dnes je na patnáct sm rnic, které ustavují minimální standardy pracovního zákonodárství v oblastech informovanosti pracovník a konzultací s nimi, ochran zam stnanc v p ípadech personálního nadbytku i nesolventnosti na stran zam stnavatele, zdraví a bezpe nosti práce, práv pracovník na plný a áste ný úvazek i nádenních pracovník , maximální pracovní doby, rovných p íležitostí, rovného zacházení a platu, mate ské dovolené, rovnosti ras, nediskriminace a ochrany mladých zam stnaných lidí.
•
Platí rovn ž zákony chránící práva spojená se sociální bezpe ností zam stnanc , živnostník a jejich rodin, podobn jako ob an t etích zemí s trvalým pobytem na území lenského státu EU.
•
Evropský pr kaz pojišt nce (European Health Insurance Card) nyní umož uje evropským ob an m p ístup k zdravotní pé i ve všech státech EU.
•
Evropští ob ané mají právo žít a pracovat v kterémkoliv lenském státu EU.
•
EU rovn ž ustavila spolupráci mezi lenskými státy v oblasti sociální inkluze, penzí, zdravotní a starobní pé e za ú elem, aby státy provád né reformy systém sociální ochrany odpovídaly spole ným výzvám.
•
Sociální dialog se od roku 1985 stal stálým prvkem vládnutí v Evrop : evropské odborové svazy a zam stnavatelé dojednaly p es 300 spole ných smluv, postoj a deklarací; sociální dialog je organizován na tripartitní, bipartitní úrovni, mezi pr myslovými odv tvími i na úrovních jednotlivých sektor a spole ností s mandátem ustaveným na úrovni evropské; Evropští sociální partne i se podílejí na definování evropských pracovních a sociálních standard .
•
Ustavení Charty základních práv je posledním tahem na obrazu Sociální Evropy, která již do jisté míry existuje. Charta stanovuje celou adu ob anských, politických, ekonomických a sociální práv evropských ob an a všech osob s pobytem na území EU. Pat í k nim sociální práva jako právo na vzd lání a p ístup k u ovskému a navazujícímu vzd lávání nebo právo pracovník a zam stnanc projednávat a dojednávat kolektivní smlouvy na p íslušných úrovních a v p ípadech zájmového st etu spole n jednat na obranu svých zájm , i stávkou.
P estože ješt není právn závazná, za ala již Charta ovliv ovat výnosy Evropského soudního dvora. Mnohého již bylo dosaženo ve zvyšování standard na jednotném trhu práce pro všechny Evropany za ú elem vyst íhání se tlak na snižování standard jako výsledku volného trhu. Sociální Evropa v n kolika posledních letech nezaznamenala regresi; naopak se rozrostla p istoupením deseti nových lenských stát v kv tnu 2004, které vt lily sociální a zam stnanecké standardy EU do svých sociálních systém . Socialisté a sociální demokraté byli hlavní hnací silou rozvoje evropského sociálního modelu ve svých vlastních zemích a celé Evropské unii. Nové výzvy, p ed nimiž evropský sociální model stojí, vyžadují nástup etapy obrody, která by m la stav t na spole ných hodnotách a rysech, nikoliv je podemílat. 1. Kontinentální typ Kontinentální typ – jehož ko eny se nacházejí v Bismarckovým opat ením pro zam stnance –, bývá popisován jako korporativistický systém. Mezi jeho znaky pat í zna ná státní kontrola ekonomiky a systém sociálního pojišt ní hrazený z poplatk od zam stnavatel , zam stnanc a z daní. Rozdíly v postavení, zam stnání a p íjmu jsou obecn reprodukovány ve schématu podpor v nezam stnanosti, nemoci i stá í, což snižuje p erozd lovací úlohu sociálního státu. Na ve ejných službách, organizaci a vyplácení sociálního pojišt ní se podílejí nevládní a polostátní organizace. Kontinentální typ je z historického hlediska velmi soust ed n na p edstavu rodiny s mužským živitelem, ve které muži pracují a ženy se starají o rodinu. Míra zam stnanosti žen je tak obecn nízká a je zajiš ováno málo ve ejné pé e o d ti. Tento vývojový typ odrážel vliv katolického sociálního u ení, zvlášt princip subsidiarity: sociální opat ení p ipadají státu pouze tehdy, nejsou-li p ítomny odpovídající prost edky na n které z nižších nebo st edních úrovní, bu skrze rodinu, obec, zam stnanecký svaz nebo jinou sou ást ob anské spole nosti.22 Hlavní rozdíly mezi zem mi tohoto vývojového typu spo ívají v r zné mí e sdružování a sociálního dialogu (Francie ji má nejnižší v Evrop , zatímco jiné zem mají daleko vyšší míry a sociální dialog je v nich zakotven jší) a zajiš ování pé e o d ti (daleko více v Belgii, Francii a Nizozemí než nap . v N mecku nebo Rakousku). 2. Britský typ Britský sociální stát má své ko eny v reformní strategii zavedené labouristickou vládou na konci 40. let 20. století. Zakládal se na univerzálních principech zt lesn ných v z daní placené National Health Service (Státní zdravotní pé i) ustavené pod vedením Ernesta Beveridge v roce 1948. Existuje zde dlouhá ada p ísp vkových podpor, jejichž hodnota se však v 80. letech a první polovin 90. let snížila. Sociální stát tak poskytoval mén sociální ochrany stále se zmenšující ásti britské populace. Sociální dialog díky zám rn provád né vládní innosti po sob jdoucích konzervativních kabinet zna n upadl, což bylo doprovázeno znatelným snížením hustoty odborových organizací. Na britský systém tak za alo být nahlíženo jako sou ást obecn jšího anglosaského modelu – k n muž pat í Spojené státy, Austrálie a Kanada – s daleko vyšší úlohou trhu a v tší nerovností. Zatímco dlouhá léta konzervativní vlády ve Spojeném království podryly díky nedostatku investic ve ejné služby a zavedly do ízení ekonomiky neoliberální principy, za posledních deset let pod sociáln demokratickým vedením britský se sociální systém vzchopil. Od roku 1997 role sociálního státu roste díky vyšším investicím do všeobecných ve ejných služeb jako vzd lání a zdravotnictví, cíleným plán m pro znevýhodn né skupiny a cíleným podporám. Zvýšily se ve ejné výdaje; investice do Státní zdravotní pé e a vzd lání vzrostly dvakrát, investice do sociálního bydlení t ikrát.
22
„One Social Model or Many?“ in Mark Kleinman, A European Welfare State? European Union Social Policy in Context (Palgrave McMillan, 2001), s. 28-58.
V roce 1997 byla ve Spojeném království poprvé zavedena minimální mzda, která od té doby roste vyšší m rou než inflace, aby zam stnance s nízkými p íjmy vyzdvihla z chudoby pracujících. Zatímco p ed rokem 1997 pocházela t etina chudých d tí v Evrop z Británie, od té doby se po et britských d tí žijících v chudob snížil o 1,1 milionu. Domácnostem senior již nehrozí chudoba mimo jiné díky minimálnímu zaru enému d chodu. Všechna tato opat ení jsou financována rostoucí ekonomikou a mírou zam stnanosti, která v sou asnosti pat í k nejvyšším v Evrop . Z daní placený sociální stát ve Spojeném království není tak rozsáhlý a univerzální jako v severských zemích a bylo zde provedeno více experiment se zapojením soukromého sektoru do poskytování ve ejných statk . Spojené království postupn krá í k modelu rodiny se dv ma živiteli a vyšší genderovou rovností díky rostoucímu zajiš ování pé e o d ti a rodinným dávkám. 3. Severský typ Severský typ slu uje univerzalizmus britského, Beveridgem podníceného systému se sociální politikou vztaženou k práci vlastní kontinentálnímu typu. Bývá asto popisován jako klasický sociáln demokratický systém. Má za úkol poskytovat univerzální sociální ochranu na vysoké úrovni – rovnost ve vysokém standardu –, spíše než pokrývat pouze základní pot eby. Existuje zde obecn vysoká úrove služeb a p ísp vk , které dodávají ob an m s nízkými p íjmy nebo postižením stejnou kvalitu práv, jaká požívají privilegovaní lenové spole nosti s vysokými p íjmy. Ti se na systému podílejí, rad ji než by od n j ustupovali, pro jeho kvality. Zam stnání a blahobyt jsou t sn spojeny: financování sociálního systému úzce závisí na plné zam stnanosti a sít sociálního zabezpe ení zahrnují silné podn ty k práci. Klí ovým prvkem je vysoká míra odborové organizace a pevn zakotvený, spoluprací charakterizovaný sociální dialog, který má úst ední úlohu p i ízení ekonomiky. Tento vývojový typ je soust ed n na rodiny o dvou živitelích, které reprezentují vysoký stupe genderové rovnosti a v nichž jsou náklady spojené s rodi ovstvím a pé í ve stá í socializovány. Severské ekonomiky se trvale nacházejí ve skupin nejvýkonn jších ekonomik sv ta. 4. St edozemní typ Pro st edozemní typ je charakteristická menší úloha sociálního státu a d raz na premisu muže jako živitele rodiny. Trh práce je hluboce rozd len mezi držitele vysoce zabezpe ených pracovních míst v rozsáhlé správ ve ejného sektoru a starší generaci „bílých líme k “ naproti nejistým zam stnáním pro mladé a nízce kvalifikované pracovníky v soukromém sektoru a pom rn rozsáhlé neformální ekonomice. Stát a ekonomika jsou vysoce klientelistické, což m že vylu ovat nejmén zvýhodn né osoby. Sociální stát zajiš uje minimální pot eby – s lepšími penzemi než ostatními druhy p ísp vk –, a hrstku služeb jako pé i o d ti; výjimkou je zdravotnictví, které bylo vybudováno na univerzálním principu. Hustota odborové organizovanosti je všeobecn nižší a sociální dialog konfliktn jší než v kontinentálním i severském vývojovém typu. 5. St edo- a východoevropský typ St edo- a východoevropský typ je do zna né míry charakterizován nedávnou historií zdejších zemí, které se vymanily ze své komunistické minulosti v roce 1989. T mto zemím byl vlastní vysoce kolektivistický sociální stát, v n mž všeobecná sociální práva byla pravidlem. Univerzální ve ejné služby jako zdravotní pé e a vzd lání dopl ovaly další sociální práva vázaná na zam stnanost, nap . pé e o d ti, která byla polouniverzální vzhledem k p inejmenším na papí e existující plné zam stnanosti. Sociální dávky byly št dré a rovnost v p íjmech vysoká, a koliv obecná úrove bohatství byla nízká. Po „sametové revoluci“ byl sociální stát seškrtán a zásadním zp sobem transformován. Vzhledem k tomu, že v dob pádu železné opony neexistovaly jasné vyhlídky na lenství v Evropské unii, se zem st ední a východní Evropy obrátily na liberáln nalad né mezinárodní organizace jako MMF a Sv tovou banku s žádostí o p j ky a rady. S ohledem na p ijetí pom rn tržn orientované filosofie byl univerzalizmus obecn nahrazen meritokratickým a na pojišt ní založenými systémy p i zpoplatn ní užívání jistých služeb, u nichž byly poplatky v n kterých p ípadech poplatky stanoveny na prohibitivní
hladinu. Seškrtání rodinných dávek a omezení pé e o d ti m lo zvláš katastrofální následky a p isp lo k opravdové krizi porodnosti. Krom toho, zatímco vysoká hustota odborové organizace a sociální dialog byly institucionálními znaky doby p ed rokem 1989, kdy odbory zahrnovaly až p es 70% pracovník , lenství v odborových svazech ve v tšin st edo- a východoevropských zemích dramaticky pokleslo pod 20%. Podmínkou p j ek od MMF a Sv tové banky bylo zavedení striktní neoliberální doktríny, zvané též Washingtonský konsensus, která zahrnovala ustavení ekonomiky volného trhu s minimální státní kontrolou a institucemi. Výsledkem byl prudký nár st nerovnosti a oslabení sociálního státu. Od zahájení p ístupových jednání s EU st edo- a východoevropské zem tvrd pracovaly na zavedení hlavních znak evropského sociálního modelu v etn ú inné role sociálního státu p i zvyšování sociálních a environmentálních standard . V tšina t chto zemí se tak k neoliberálnímu postoji ke spole nosti a ekonomice postavila zády. 6. Pou ení z minulosti, záv ry pro budoucnost sociální politiky Konzervativní hledisko kompromisu mezi spravedlností a ú inností ztratilo za posledních deset let ve ve ejné debat oporu. P i redefinici tradi ního „Washingtonského konsensu“ Sv tová banka nap íklad uvádí: „Nerovnost p íležitostí, jak uvnit národ , tak mezi nimi, udržuje zna nou míru frustrace, vede k mrhání lidským potenciálem a asto hatí vyhlídky na prosperitu a hospodá ský r st.“23 ástí tohoto procesu je úsp ch sociálních model , v n mž byly mezi ú inností a spravedlností vytvo eny úzké vazby. Pou ením ze sociální reformy probíhající v Evrop posledních padesát let je, že dob e nastavené sociální politiky by nem ly být považovány za náklady, ale investice do lidského a sociálního kapitálu, které mají pozitivní dopad na hospodá ský r st a p izp sobivost v globalizovaném sv t . Severské zem jsou nej ast ji zmi ovaným p íkladem této strategie; p edstavují jedny z nejvýkonn jších ekonomik a zárove pat í mezi nejspravedliv jší spole nosti na sv t . V jejich ekonomikách je jedna z nejvyšších m r zam stnanosti na sv t . Sociální politika, zabezpe ení a hospodá ský úsp ch zde potvrdily, že krá í ruku v ruce. Pozoruhodnou charakteristikou ve ejného sektoru v Evrop a hlavní p í inou jeho velikosti ve srovnání s ostatními ástmi sv ta je významná role sociálních transfer p i zajiš ování ob an proti rizik m. K sociálním transfer m pat í penze, p ísp vky p i postižení a nemoci, dávky v nezam stnanosti, podpory bydlení, integra ní programy a další. Jedná se o jeden z klí ových nástroj dosahování inkluzivity v našich spole nostech a úst ední charakteristiku evropského sociálního modelu. Rozbor vládních výdaj a úrovn konkurenceschopnosti ukazuje, že dnešní nedostatek hospodá ského r stu a dynamiky v n kterých lenských státech se nevztahuje k rozsahu ve ejných výdaj nebo sociálních transfer , ale k dalším initel m, které budou zkoumány v této zpráv a k nimž mimo jiné pat í: •
Nedostate né ve ejné a soukromé investice do oblastí jako výzkum a vývoj, informa ní a komunika ní technologie, vzd lávání;
•
Strukturální problémy v etn nedostatku vzájemného p sobení mezi ve ejnou politikou trhu práce a tvorbou pracovních míst a investic v soukromém sektoru.
Ve skute nosti existuje korelace mezi silným a moderním ve ejným sektorem na jedné stran a nízkou mírou chudoby a vysokou zam stnaností na stran druhé.24 Ve ejný sektor musí v Evrop do budoucna sehrávat úst ední roli p i posilování schopností inovace, restrukturalizace a alokace náležitých zdroj za ú elem tvorby r stu, zam stnanosti, udržitelnosti a sociální inkluze.
23 24
„World Development Report,“ Sv tová banka, 2006. Srov. Dodatky 16 a 44.
Socialist m a sociálním demokrat m proto nejde o zmenšování nebo seškrtávání ve ejného sektoru. Jde jim o modernizovanou a lépe uskute ovanou inkluzivitu v našich spole nostech. Principem sociální politiky je, že podporuje r st a kvalitu života v sou asné, vzájemn se posilující dynamice. Umož uje jak dosažení vysoké úrovn rovnosti, tak vysoké míry zam stnanosti a ekonomické prosperity. Sociální politiky spole ností blahobytu se netýkají jen transfer p íjmu od bohatých k chudým. Jejich zám rem je posilování základ spole nosti zajiš ováním obecných statk – zahrnující vzd lání, zdravotní pé i, pojišt ní pro p ípad nezam stnanosti, penze a mnohé další –, na n ž dosáhnou všichni. Z nedostatk sou asných systém a problém spojených se sjednocováním, globalizací, technologiemi a demografií je možno vyvodit tento záv r: abychom se s t mito výzvami vypo ádali a u inili naše spole nosti inkluzivní a udržitelné, pot ebujeme lepší ekonomické, sociální a environmentální politiky, ne jejich škrtání.
3. KAPITOLA
Pro pot ebujeme Novou sociální Evropu
1. Pyšní na Sociální Evropu, ale neuspokojeni tou, kterou známe V p íštích deseti až dvaceti letech se nám naskytnou p íležitosti vytvá et ekonomické zdroje takové velikosti, která nám umožní úsp šn bojovat s chudobou, sociálním vylou ením a diskriminací, a zárove zvýšit blahobyt ve všech našich spole nostech. My, socialisté a sociální demokraté,jsme pyšní na Sociální Evropu – která nemá v mezinárodním srovnání obdoby –, ale stav dnešní spole nosti a možnosti jejího vývoje nás neuspokojují. V nadcházejících letech hrozí mocné síly trhu prohloubit št pení mezi majetnými a nemajetnými, mezi sociáln a ekonomicky úsp šnými a t mi, kdo jsou na okraji spole nosti. Pot ebujeme Novou sociální Evropu – program nové, aktivn jší, inkluzivn jší a udržitelné spole nosti. Pot ebujeme nadále rozvíjet Evropský sociální model, aby se vypo ádal s nedostatky dnešní Evropy: • • • •
• • • •
P íliš mnoha lidem se nedostává dobrých pracovních p íležitostí. Míra zam stnanosti je nízká, v pr m ru pouze 64%, nezam stnanost je vysoká, kolem 8%; tém polovina nezam stnaných je bez práce dlouhodob ; P íliš mnoho d tí p ed asn opouští školu. Rané ukon ování školní docházky odkrývá mechanismy vylu ování ve vzd lávacím systému. V roce 2005 opoušt lo školu p ed asn tém 15% mladých lidí ve v ku 18-24 let; P íliš mnoho mladých lidí doplácí na nedostatek kvalitního vzd lání a skrovné pracovní p íležitosti. Míra nezam stnanosti mezi mladými lidmi je ve srovnání s pr m rem dvojnásobná, v EU dosahuje 17% a v n kterých státech až 30-40%; P íliš mnoha ženám je upíráno rovné postavení v práci a ve spole nosti. Existují propasti v p íjmech a „sklen né stropy“. Ženy mají mén jistá zam stnání, více se starají o d ti a seniory a nalezení rovnováhy mezi prací a rodinným životem je pro n složité, ne-li nemožné. Roste po et žen, jež jsou svobodnými matkami a t žko vycházejí; P íliš mnoho osob s postižením postrádá podporu, kterou pot ebují úsp šné integraci do pracovního života. Chronická onemocn ní nebo postižení postihuje p ibližn 15% populace v produktivním v ku. P es polovinu postižených nemá práci; P íliš mnoho lidí, kte í p icházejí do Evropy za prací a obživou o ekává dlouhá cesta k integraci do spole nosti. Míra nezam stnanosti u p ist hovalc je vyšší a diskriminace ast jší; P íliš mnoho lidí stále žije, navzdory mnoha let m hospodá ského r stu, na okraji spole nosti, dokonce v chudob ; Naše schémata produkce a spot eby poškozují životní prost edí a klimatické zm ny jsou existenciálním ohrožením evropského životního stylu.
Toto jsou nedostatky minulosti, vážné problémy, které si s sebou neseme do vznikající nové Evropy. Nová Evropa, se všemi novými p íležitostmi, jež skýtá, sama o sob tyto problémy nevy eší. Rozši ování, globalizace, technologie a demografie – všechny fundamentální zm ny probíhající ve spole nosti – v sob nesou p íležitosti i rizika. My, socialisté a sociální demokraté, nesouhlasíme s konzervativním p ístupem trickle down, který chápe nerovnosti jako nezbytné a považuje jejich r st za nevyhnutelný. V íme, že ekonomický a sociální rozvoj mohou krá et ruku v ruce. Bereme sociální politiku za produktivní a inkluzivní initel, který nám umož uje lépe využívat našeho nejcenn jšho zdroje: lidské v le pracovat, chápat se iniciativy, rozvíjet se a p ispívat k všeobecnému blahobytu. Jsme p esv d eni, že Evropa pot ebuje lepší sociální politiky, ne jejich krácení – sociální politiky založené na silných hodnotách a usm r ované jasn stanovenými cíly.
2. Nová sociální Evropa: naše hodnoty Socialisté a sociální demokraté vybudují Novou sociální Evropu na následujících hodnotách, které mají v našich stranách, odborových svazech a lidových hnutí po celé Evrop silnou tradici: V íme v hodnotu demokracie. Demokracie je základem svobody. Demokracie chrání individuální a kolektivní svobody. V jejím jádru je princip ob anství, jehož sou ástí je výkon práv a povinností ve spole nosti. Ob an nepožívá pouze ekonomických, sociálních, ob anských a politických práv, ale má v i spole nosti rovn ž povinnosti, mezi než pat í odpov dné uplat ování a nep ekra ování t chto práv. V íme v hodnotu svobody. Svoboda je možnost lov ka napl ovat sv j potenciál. Je svobodou od materiálního a psychologického strádání. Svobodná spole nost vyvažuje svobody jednotlivc , aby dosáhla nejširší možné svobody pro všechny. V íme, že spole nost by se m la zakládat na solidarit . Solidarita svazuje jednoho jednotlivce k druhému ve spole nosti a umož uje napln ní lidské d stojnosti a rovnosti. Rostoucí individualizace našich spole ností - která vede k p etrhání sociálních vazeb a r stu osam ní, nervozity a smutku – uvádí solidaritu v ohrožení. Musíme vrátit solidaritu zp t na její úst ední místo ve spole nosti. V íme v nedotknutelnost lidské d stojnosti. Každá lidská bytost má svou vrozenou d stojnost, kterou je t eba ctít a které nesmí být nikdy zbavena. V íme v rovnost. Rovnost je základem lidské d stojnosti a svobody. Úplné rovnosti zárove nelze ve spole nosti dosáhnout, aniž by byly dot eny jiné sociáln demokratické hodnoty jako svoboda; proto je naším cílem vyšší míra rovnosti, aby m l každý v život tytéž p íležitosti. V íme v sociální spravedlnost. Sociální spravedlnost znamená, že každý ob an by m l mít právo užívat spravedlivého dílu výhod a nést spravedlivý díl povinností, které z života ve spole nosti vyplývají. Znamená to, že socioekonomický p vod by nem l mít vliv na životní p íležitosti a že všichni ob ané by m li požívat stejných práv a povinností a m li by být v asech pot eby zajišt ni. 3. Nová sociální Evropa: naše cíle Nová sociální Evropa musí být spole ným zájmem sociálních partner , místní správy, vlády a Evropské unie. Evropské státy budou muset k posílení sociální spravedlnosti a tím pádem osobní svobody nalézt nový zp sob spolupráce - takový, který je bude sjednocovat, aniž by vedl k centralizaci, v n mž budou jeden druhý podn covat, aniž by na sebe uvalovali standardizovaná ešení. Našimi cíly a prioritami jsou: 3.1 Hospodá ský rozvoj, sociální inkluze a udržitelnost životního prost edí Vznik nových hospodá ských zdroj , široce sdílené prosperity a udržitelnosti životního prost edí jsou t emi základy lepší budoucnosti. Hospodá ské, sociální a environmentální politiky by m ly jít ruku v ruce. Sociální politika, zakládající se na investic do lidského a sociálního kapitálu, je v ekonomice produktivním initelem, nikoliv zát ží. 3.2 Plná zam stnanost jako základní kámen Nové sociální Evropy Plná zam stnanost jako základní kámen Nové sociální Evropy. Plná zam stnanost je cestou, jak u init spole nosti více inkluzivní i prosperující využitím potenciálu každého jedince p ispívat k vytvá ení nových zdroj . 3.3 Inkluzivita trhu práce
Podmínky na pracovním trhu rozhodují o tom, zdali bude pracovní život inkluzivní nebo vylu ující. Zabezpe ení zam stnání, dávky v nezam stnanosti, protidiskrimina ní zákonodárství a aktivní politiky pracovního trhu by m ly být reformovány, aby posílily inkluzi. Práva a povinnosti je t eba vyvážit takovým zp sobem, který dá vzniknout vzájemnému pozitivnímu p sobení mezi bezpe ností pracovník a pružností podnik . Ve ejné politiky mohou vymezit obecný rámec, avšak v tšina pracovník podmínek je ur ována bu zam stnavateli nebo sociálními partnery v dialogu i vyjednávání. ím více mohou sociální partne i dosáhnout ve vzájemné spolupráci, tím lépe pro ekonomiku a pracovní život. Sociální dialog je t eba utužovat na všech úrovních - na pracovištích, p i kolektivním jednání v rámci sektor a stát i v evropských záležitostech -, aby se pracovník m dostalo siln jšího slova p i utvá ení ekonomiky a pracovních podmínek 3.4 Investice do lidí a to od samého po átku Investice do lidí – do pé e o d ti, vzd lávání, kvalifikace a rekvalifikace – by m la být jádrem hospodá ských politik r stu a sociálních politik inkluze a sociální spravedlnosti. Evropa má dlouho tradici investic do lidí, nicmén miliony nezam stnaných, vylou ených a chudých ukazují, že musíme u init více a lépe se vypo ádávat s výzvami 21. století. Zapot ebí je nového, celoživotního p ístupu k vzd lávání a sociálním politikám, abychom šli na v c správn od samého po átku a abychom sociálním problém m rad ji p edcházeli, než je ešili. 3.5 Rovná práva a p íležitosti pro muže a ženy Navzdory politickému pokroku p etrvává stará spole nost, v níž si muži a ženy nejsou rovni. Tyto minulé tradice vysv tlují, pro je v mnoha zemích nízká zam stnanost, pro jsou mzdy a platy nižší u žen než u muž a pro jsou rodinné závazky nerovnom rn rozd leny. V boji s diskriminací je naléhav zapot ebí zm ny a reformy. Ve ejné politiky rovných p íležitostí – v život pracovním, rodinném a politickém – s sebou p inášejí ekonomický a sociální pokrok a p ispívají k budování spravedlivé spole nosti. 3.6 Namísto v kové diskriminace aktivní stá í Evropané si žijí déle, zdrav ji a majetn ji. V nadcházejících letech by v ková diskriminace a pasivita m ly být nahrazeny aktivním, inkluzivním stárnutím, které nabídne starším lidem více p íležitostí projevovat se jak v pracovním život , tak ve spole nosti obecn . 3.7 Vymýcení chudoby – dynamický p ístup k práv m a povinnostem Navzdory století trvajícím sociálním politikám jsou pro evropské spole nosti nadále charakteristické nerovnosti ve vlastnictví hospodá ských zdroj a životních p íležitostech. Vznikající nová Evropa p inese p evážné v tšina nové p íležitosti – ale nebudou-li vyvažovány aktivními sociálními politikami, mocné síly trhu povedou k vyt sn ní na okraj a vylou ení milion lidí. Nová sociální Evropa bude muset zahrnovat silnou politiku vymýcení chudoby. Takový nový závazek se musí stát spole nou v cí a odpov dností státní a evropské politiky. 3.8 Solidarita, konkurence a spolupráce v Evropské úrovni k vrcholové konvergenci životních a pracovních podmínek Evropa stojí na kombinaci solidarity ob an , konkurence podnik a spolupráce stát . ím více se globální trhy budou otevírat konkurenci, tím více bude zapot ebí solidarity mezi ob any a spolupráce mezi státy. Kone ným cílem je vrcholová konvergence životních a pracovních standard v Evropské unii. 3.9 Nová sociální Evropa vybudována lidmi, stranami a ob anskou spole ností Lidé, strany a ob anská spole nost byli v Evrop dvacátého století hnacími silami vývoje r zných forem sociálních stát . Vznikající nové Evrop hrozí, že bude pohán na mocnými ekonomickými silami, ímž budou oby ejní lidé ponecháni mimo politický proces a výsledkem bude sociální vylou ení a demokratické deficity. Je t eba nové strategie demokratické ú asti. Nová sociální Evropa vznikne na základ debaty, dialogu a demokracie a bude sloužit jako model aktivní ú asti lidí na politickém rozhodování v celé Evrop pro dvacáté první století.
4. KAPITOLA
Naše cestovní mapa Naše cestovní mapa k Nové sociální Evrop sestává z vize budoucnosti sociální demokracie v dvacátém prvním století. Sociální demokracie na všech úrovních demokracie: na místní i regionální, v našich lenských státech i v Evropské unii. V této cestovní map se jedná o to, aby lidé v Evrop dosáhli možnosti zcela napl ovat sv j potenciál. Jedná se o zajišt ní pokroku v našich spole nostech blahobytu. Jde o daleko více než jen záležitost vymýcení chudoby nebo nezam stnanosti; nejde jen o vypo ádání se s existujícími problémy. Sociální demokracie pot ebuje tuto cestovní mapu, nebo pokud bude zmítána vnit ními rozpory, nebude moci dosahovat pokroku. Sociální demokracie se m že rozvíjet pouze pokud my, socialisté a sociální demokraté dneška, p ijmeme za svou vzájemnou provázanost (interdependence) zemí, v nichž žijeme. Budoucnost sociální demokracie spo ívá v aktivním využití této vzájemné provázanosti k napln ní cíl Nové sociální Evropy. Ve všech ástech Evropské unie elí vlády a politické strany rozhodnutím o reformách. Základní myšlenkou Nové sociální Evropy je, že reformní rozhodnutí musí být namí eny stejným sm rem. Tímto sm rem je moderní sociální demokracie, o kterou my, socialisté a sociální demokraté dneška, usilujeme. Reforma Evropského sociálního modelu není nepolitické rozhodnutí: nebude jediná cesta, jak to u init. Práv zde lidé znovu p ijdou na podstatu politických rozhodnutí a rozdíl mezi progresivní vizí sociální demokracie a neoliberální a konzervativní vizí pravicovou. Evropští socialisté a sociální demokraté v í, že evropské spole nosti blahobytu budou muset v mnoha ohledech zlepšit své fungování. Musejí: • • • • • •
Být zacíleny k plné zam stnanosti a naprosté sociální inkluzi; Být založeny na udržitelnosti životního prost edí; Být motivující, poskytovat odrazové m stky k úsp chu ve všech ástech lidského života v nové, na v domostech založené ekonomice; Spo ívat na právech i povinnostech – kolektivních právech na p íležitosti jednotlivc a jejich odpov dnosti; Podporovat utužování sociálního dialogu; Navázat dialog a partnerství s ob anskou spole ností.
Nová sociální Evropa musí být kolektivním po inem. Musíme obrodit naše spole nosti blahobytu na základech práv a povinností. Jednotlivci i vlády, podobn jako podniky, odborové svazy a další akté i musejí jasn porozum t svým práv m a povinnostem. Povinností vlády je zajistit, aby všichni ob ané m li p ístup k ve ejným službám jako je vzd lání a sociální ochrana, a aby zajiš ovala politická, ob anská, sociální a pracovní práva i poskytovala podmínky k plné zam stnanosti a spole enské inkluzivit . Právem vlády je o ekávat, že jedinci a všichni další spole enští akté i p ispívají k spole nosti blahobytu. Podniky mají právo o ekávat stabilitu, spravedlnost a transparentnost konkuren ních podmínek; jejich povinností je p ispívat do ve ejných financí a podporovat dosažení plné zam stnanosti pomocí zvyšování kvalifikace a odbornosti pracovní síly a sehráváním pozitivní úlohy ve spole nosti prost ednictvím zásad sociální odpov dnosti podnik . Právem odborových svaz je organizovat se, spole n vyjednávat, brát se za zájmy zam stnanc a sehrávat svou roli v závazném tripartitním sociálním dialogu; jejich povinností je p ispívat k budování inkluzivního trhu práce. Jednotlivci mají právo plné ú asti ve spole nosti a pracovní síle; jejich povinností je chápat se p íležitostí vysoce kvalitního vzd lávání a kvalifikace i všech ostatních prost edk nabízených za ú elem obohacování lidských a sociálních zdroj – ve svém vlastním zájmu i v obecném zájmu spole nosti jako celku.
Vybudování nového sociálního státu proto musí být sou ástí dynamického procesu participace za ú elem rozvoje. Není lepší, pro evropské národy relevantn jší cesty, jak vytvo it Novou sociální Evropu. Tato cestovní mapa sestává z obecné strategie pro Novou sociální Evropu, v níž všechny úrovn demokracie – místní, regionální, státní i Evropská – v souladu iní za ú elem dosažení spole ných cíl . Na každé z t chto úrovní demokracie musí socialisté a sociální demokraté zaujmout nový postoj a chopit se nových nástroj , aby se mohli postavit dnešním výzvám. Socialisté a sociální demokraté se nespokojí s tím, že dosáhnou rovnosti p íležitostí a inkluze v jedné ásti Evropy, budou-li v jiné oblasti p ítomny propastné nerovnosti. Stejn tak není pro socialisty a sociální demokraty p ípustné, že se Evropa stane regionem prosperity a sociálního pokroku, zatímco lidé vn umírají hlady i strádají útrapami. Sociální demokracie je evropskou a internacionální. Naše hodnoty jsou univerzální a nejsou vyhraženy pro jeden region, národ nebo náboženství. Socialisté a sociální demokraté musí zaujmout nový pohled na úlohu, kterou sv ujeme Evropské unii ve vypo ádávání se se spole nými výzvami a p i budování Nové sociální Evropy. Abychom v celé Evropské unii dosáhli našich cíl , hájí evropští socialisté a sociální demokraté strategii, která stojí na t ech základních principech EU: • • •
Konkurence mezi podniky; Spolupráce mezi státy; Solidarita mezi ob any.
Tento p ístup definuje, jak m že Evropská unie utužit evropskou soudržnost, vypo ádat se s globalizací a pomoci rozvojovému sv tu. V Evropské unii o 27 lenských státech nabízí tento p ístup postavený na t ech pilí ích prost edek, jak využít v tší ekonomickou sílu rozší eného jednotného trhu k udržitelnému rozvoji. Sou asn s tím, jak mezi firmami v Evropské unii roste konkurence je t eba posílené spolupráce mezi lenskými zem mi a vkládání nar stající prosperity do služeb sociální soudržnosti a sociální spravedlnosti. Strategie stojící na t chto t ech pilí ích – konkurence, spolupráce a solidarit – nabízí zp sob, kterým m že Evropa využít potenciálu EU k vybudování Nové sociální Evropy a sehrání úlohy v rozvoji spravedlivé globalizace. • • •
V Nové sociální Evrop by m ly být lépe definovány podmínky rostoucí konkurence s ohledem na ve ejný zájem a podstatné cíle, jakými jsou zajiš ování ve ejných statk a práv pracovník . Za ú elem dosažení cíl Nové sociální Evropy bude posílena spolupráce mez lenskými státy, dopl ující místní, regionální a státní úrove . V Nové sociální Evrop musí Evropská unie lépe sjednocovat evropské národy skrze princip solidarity a jednat solidárn s rozvíjejícími se zem mi p i napomáhání jejich rozvoji. Aby byla vytvo ena dokonalejší rovnováha mezi solidaritou a konkurencí, je zapot ebí posílených ve ejných politik zam stnanosti, sociální spravedlnosti a sociální inkluze.
Úlohou Evropské Unie v Nové sociální Evrop bude podporovat státní potenciály provád t politiku zam stnanosti a blahobytu a obstarávat vzájemnou spolupráci mezi lenskými státy za ú elem dosahování sociáln demokratických cíl . První pilí stanovuje p íležitost, kterou Evropská unie nabízí podnik m – soupe it v rozlehlejším ekonomickém prostoru, s rozší enou možností úspor na velkovýrob (economies of scale) a vyšší inovativnosti, a ku prosp chu ob an m díky nižším cenám a vyššímu po tu kvalitn jších pracovních míst. Konkurence je v sou anosti a stále tím nejmocn jším vektorem k dosahování vyšší produktivity. Vytvo ení jednotného trhu 25 zemí – brzy 27 zemí – a tém 460 miliony obyvatel p ináší podnik m a celé ekonomice obrovské výhody. Nicmén je zapot ebí ve ejných politik k udržení zdravé konkurence mezi podniky i ochran p ed konkurencí vedoucí k sociálnímu dumpingu.
Konkurence mezi podniky není totéž jako konkurence mezi státy. Státy spolu nesoupe í po zp sobu korporací. Státy jsou jeden druhému hlavním exportním trhem a dodavatelem d ležitých importovaných komodit. Vede-li si jedna zem dob e, nemusí to být na úkor ostatních. Naproti tomu úsp ch jedné zem pravd podobn pom že dalším ekonomikám tím, že vytvo í expandující trhy a zboží a služby vyšší kvality za nižší ceny. Se teno a podtrženo, mezinárodní obchod není hrou s nulovým sou tem; je to hra se sou tem kladným. D sledkem je, že lenské státy budou muset zajistit, aby konkurence z stala na úrovni podnik a nep erostla na úrove fiskálních nebo sociálních politik. Druhý pilí vyty uje p íležitosti, které Evropská unie p ináší lenským stát m – sdílet suverenitu zapojením se do úzké evropské politické spolupráce, a ne ji ztrácet v d sledku globalizace. Podstata Evropské unie spo ívá na principu, že pospolu bude dosaženo více než jednotliv . Spolupráce funguje t emi zp soby. Zaprvé, brání tomu, aby se konkurence mezi podniky stala závodem o život. Tato forma spolupráce zahrnuje p ijetí „hrubého“ (hard) zákonodárství, nap íklad v oblasti zdravotních a bezpe nostních standard , nediskriminace a ochrany životního prost edí stanovením minimálních norem. Zadruhé, spolupráce p sobí jako stimulátor konvergence k nejvyšším výkon m. Sem pat í „jemné“ (soft) strategie usilující o podporu sdílení osv d ených postup mezi lenskými státy a dosažením vzájemného porozum ní, které se bude týkat i vývoje politik na státní úrovni. Existují politiky provád né sice státy – jako vzd lávací politika –, které nicmén t ží ze sdílení osv d ených postup , stanovování spole ných referen ních rámc a zakládání spole ných projekt . Zat etí, spolupráce sehrává úlohu p i koordinaci hospodá ských politik r stu a stability. K tomu dochází zejména ve v ci zájm evropských zemí chránit se p ed výkyvy globální ekonomiky. Nejlepším p íkladem je v sou asnosti Hospodá ská a m nová unie, by její potenciál nebyl dosud pln realizován. V politické sou asnosti jsou hlavní priority evropské spolupráce vt leny do v roce 2000 p ijaté Lisabonské strategie, která vyty uje strategický cíl u init EU do roku 2010 „nejkonkurenceschopn jší a nejdynami t jší na v domostech založenou ekonomikou na sv t , schopnou udržitelného ekonomického rozvoje s více kvalitn jšími pracovními místy a vyšší sociální soudržností.“ Tato strategie byla p iblížena souborem konkrétních cíl , jež jsou dnes postulovány integrovanými sm rnicemi r stu a tvorbu pracovních míst. Tyto sm rnice dávají základ implementace na státní úrovni v rámci státních reformních program . Dosáhnou-li lenské státy EU cíl vyty ených Lisabonskou strategií, jejich hrubý domácí produkt by se mohl zvýšit z 12% na 23% a zam stnanost by mohla stoupnout o p ibližn 11%.25 Znamenalo by to znatelné zlepšení výsledk vzešlých ze Sociální Evropy. Evropská unie nicmén dosažení Lisabonských cíl v roce 2010 nestíhá a zmín né sm rnice a zacílení národních reformních program bude t eba zhodnotit ve sv tle obecn jší vize Nové sociální Evropy. Dvojicí úst edních otázek spojených s evropskou spoluprací jsou: jak m žeme pozm nit evropskou spolupráci, abychom dosáhli lepších hospodá ských výsledk , vyšší udržitelnosti, zam stnanosti, míry sociální inkluze a sociální soudržnosti? Jak mohou lenské státy lépe implementovat politické priority na státní úrovni? T etí pilí „jednotící solidarity“ p sobí ve shod s ostatními pilí i p i vytvá ení sociální dimenze Evropské unie. Pot eba posílené sociální dimenze se p i prohloubení vnit ního trhu a rozší ení EU o lenské státy na velmi rozdílné úrovni rozvoje stává pal iv jší. Umožní lenským stát m mezi regiony a národy lépe d lit náklady a výnosy integrace a globalizace. Solidarita vyžaduje institucionální rámec, který vyty í parametry fungování trhu a ochrany práv zam stnanc . P sobí rovn ž jako funkce p erozd lování, napomáhající konvergenci k vysoké úrovni životních a pracovních podmínek v Evropské unii. Solidarita není výhradn vnit ní záležitostí EU, ale prost ednictvím pomoci rozvíjejícím se zemím se týká rovn ž její vn jší dimenze. Evropané chápou posilování našich sociálních stát a zdokonalování sociálních standard jako úst ední cíl evropské budoucnosti. V nedávno provedeném pr zkumu vyjád ilo 61% Evropan – a 82% ob an desítky nových lenských zemí – podporu konvergence sociálních systém blahobytu
25
„The New Lisabon Strategy: An Estimation of the Economic Impact of Reaching Five Lisbon Targets,“ G. Gelauff a A. Lejour, Generální direktorát pro podniky a pr mysl, Evropská komise, leden 2006.
v Evropské unii (Eurobarometer 2006). Existuje touha po pozitivní sociální zm n . Lidé o ekávají, že Evropská unie pom že tuto zm nu k lepšímu uskute nit. Nová sociální Evropa se zakládá na nové vizi rozumného r stu k dosažení plné zam stnanosti a inkluzivních a udržitelných spole ností: Rozumný r st. Socialisté a sociální demokraté jsou p esv d eni, že existuje lepší zp sob, jak ídit naše ekonomiky a zacházet s našimi lidskými a p írodními zdroji. Jsme si v domi, že k mání jsou nové technologie, které mohou p eklenout propast mezi ekonomikou a životním prost edím a mezi ekonomikou a lidmi. Evropa je na ele vývoje t chto nových technologií, stále však stojíme teprve na po átku nové éry. Uv domujeme si, že investice do výzkumu a vývoje naše ekonomiky posílí. V širokém m ítku pojaté transformaci našich ekonomik od staré tradice špatného nakládání s p írodními zdroji a nedostate nými investicemi do v d ní k novým technologiím a investicím do budoucnosti spo ívá obrovský potenciál r stu. Každé investi ní rozhodnutí je volbou mezi starými technologiemi a novými, udržiteln jšími technologiemi, mezi postaru pojatým i rozumným r stem. Navrhujeme nahradit sou asnou koncepci EU, v níž je hospodá ský r st pojímán jako jakési mezinárodní sportovní klání mezi Evropou a ostatními regiony sv ta novou koncepcí r stu, jejímž cílem bude sloužit evropskému lidu k uspokojování pot eb dnešní generace p i sou asném zvyšování možností budoucích generací uspokojovat jejich pot eby. Plná zam stnanost. Budoucnost sociálních stát závisí na schopnosti Evropy dosáhnout plné zam stnanosti; schopnost Evropy dosáhnout plné zam stnanosti do velké míry závisí na sociálním státu. Využijeme strategie rozumného r stu k modernizaci Evropy a stimulace vzniku v tšího po tu nových a kvalitn jších pracovních míst. Plná zam stnanost je úst edním cílem, který napom že dosažení mnoha našich dalších cíl v Nové sociální Evrop : sociální inkluze, rovnosti a konvergence k vysoké úrovni životních a pracovních standard i financování nových funkcí, jež bude nový, aktivní sociální stát vykonávat. Plná zam stnanost je zast ešujícím cílem Nové sociální Evropy. Prvním krokem je u init zam stnanost úst edním cílem hospodá ské politiky – nikoliv na úkor vzdání se stability, ale vývojem politik, které se budou vzájemn podporovat. Sou asný kompromisní i trickledown p ístup je proto nutno nahradit daleko ambiciózn jší strategií vzájemné souhry zam stnanosti se stabilitou. Hlavním cílem hospodá ské a sociální politiky musí být tvorba v tšího po tu nových a kvalitn jších pracovních míst, které vystaví most mezi jednotlivci a prací a mezi starými a novými pracovními místy. Hlavním nástrojem dosažení tohoto cíle je sociální dialog. Inkluzivní spole nost. Plnou zam stnanost chápeme jako úst ední prvek vytvá ení inkluzivní spole nosti a jsme si v domi potenciálu prosperity a blahobytu, který v dokonalejší sociální politice inkluze dlí. Ve všech evropských zemích pot ebujeme rozsáhlou reformní agendu v oblasti pé e o d ti, vzd lávání a kvalifikace, podmínek na pracovním trhu a sociální ochrany, abychom poskytly t m, kdo to pot ebují, v tší šance zapojit se do pracovního života a spole nosti, a tím vymýtit chudobu a dosáhnout pozitivní sociální mobility. Pot ebujeme lepší sociální politiku, abychom ob an m nabídli lepší p íležitosti, a k boji s diskriminací a chudobou. Následující kapitoly podrobn rozebírají cestovní mapu k Nové sociální Evrop .
5. KAPITOLA
Pokroková strategie plné zam stnanosti
Plná zam stnanost je úhelný kámen Nové sociální Evropy, p ispívající k sociální inkluze, konvergenci k vysoké úrovni životních a pracovních podmínek i financování nových funkcí aktivního sociální státu, který je Nové sociální Evropy sou ástí. K dosažení plné zam stnanosti je t eba p ijmout následující opat ení: • • • • • • • • • • • • • • • •
Zavedení koordinace hospodá ských politik v EU v etn prosazování spole né strategie r stu a investic k zvýšení udržitelného r stu jako podmínky reforem trhu práce; Zpracování obecných hospodá ských sm rnic obsahujících koherentn jší rovnováhu mezi cíli týkajícími se stabilizace inflace, monetárních výsledk a Lisabonské strategie; Nový úd l pro nezam stnané, v rámci koncepce práv a povinností, který poskytne vysokou podporu v nezam stnanosti a aktivní politiky pracovního trhu, zejména v oblasti vzd lávání a kvalifikace, podporující nalezení nového zam stnání; Dostate nou minimální mzdu, ur enou bu kolektivními smlouvami nebo zákonodárstvím, která p isp je k odstran ní fenoménu pracujících chudých, v etn t ch, kdo mají nejistá zam stnání v sektoru neformální ekonomiky; Nové pojetí zabezpe ení zam stnání jako neochv jné a stálé perspektivy; aktivní sou innost mezi ve ejným a soukromým sektorech p i rekvalifikaci; vyšší míra zabezpe ení by m la být zajiš ována po celý pr b h života v produktivním v ku; Zpracování zákoníku práce EU, který by se vztahoval i k neobvyklým formám zam stnání; D razné prosazování protidiskrimina ních politik; Jasn stanovená práva a povinnosti zam stnanc ve ve ejném a soukromém sektoru v p ípadech nevyhnutelného velkého po etního nadbytku; podávání zpráv s p edstihem umož ujícím zavád ní aktivních investi ních politik do postižených obcí a region ; innost EU k zvýšení mobility práce; Aktivity podporující Evropské rady práce (European Work Councils) v etn více práv na informace a konzultace; Zavedení cílové velikosti minimální mzdy v EU vyjád ené v % HDP na osobu; Konání vlády k podpo e r stu reprezentativnosti a potenciálu sociálních partner ; Posílení sociálního dialogu na státní úrovni; Znovuzahájení tripartitního dialogu na úrovni EU o prioritních záležitostech jako mzdách, celoživotním vzd lávání a zp sobech, jak „pracovat rozumn ji, ne úmorn ji“; Podporu Evropským radám práce; Zdokonalení kontroly, transparentnosti a zp sobu vykazování praktik podnikové sociální odpov dnosti na úrovni EU a sm ování k ustavení základního souboru spole n dojednaných standard .
Plná zam stnanost je klí ovým úkolem, který nám pom že docílit mnoha našich dalších cíl v Nové sociální Evrop : inkluzivní spole nosti, kde m že každý ob an sehrávat aktivní úlohu, vymýcení chudby a zajišt ní slušného zam stnání a života pro všechny; je rovn ž dlouhodobou podmíkou financování nového, aktivního sociálního státu. Princip je jednoduchý: vysoká a stabilní zam stnanost není možná bez moderního aktivního sociálního státu – a žádný udržitelný sociální stát není možný bez vysoké a stabilní zam stnanosti. Práce je pro každého z nás jako jednotlivce nedocenitelná: je základem produktivního života, naší tvo ivosti a sociální bezpe nosti. Práce je v dynamických inovativních spole nostech hodnotou, která je podstatná pro soudržnost a solidaritu. Evropská ekonomika má potenciál vytvá et vyšší, udržitelný r st a daleko více kvalitních pracovních míst. Zapot ebí je však lepších ve ejných politik – na úrovni místní, regionální, státní i evropské –, k vybudování takové ekonomiky, která bude silná, životaschopná, bude vytvá et pracovní místa a jejíž sou ástí bude inkluzivní trh práce.
Takový je zast ešující cíl nové sociální Evropy. Prvním krokem je u init zam stnanost úst edním cílem hospodá ské politiky – nikoliv na úkor vzdání se stability, ale vývojem politik, které se budou vzájemn podporovat. Sou asný kompromisní i trickle-down p ístup je proto nutno nahradit daleko ambiciózn jší strategií vzájemné souhry zam stnanosti se stabilitou. Plná zam stnanost s vysoce kvalitními pracovními místy závisí jak od nabídky a poptávky, tak od dobrých makroekonomických politik, konkrétních opat ení ve vzd lávání, na trhu práce, v oblasti výzkumu, podnikové inovace i užších partnerství mezi ve ejným a soukromým sektorem, jež povedou k tvorb více kvalitn jších pracovních míst. Záleží rovn ž na souboru ucelených, aktivních politik podporujících jednotlivce, aby si hledali a hled li udržet zam stnání a zdokonalovali své schopnosti po celý profesní život. V sou asné dob elíme v mnoha lenských státech nep ijatelné mí e nezam stnanosti a nedostate né kvalit pracovních míst, nebo podle odhad jedna t etina zam stnanc pracuje v zam stnání, které vyžaduje nižší kvalifikaci než tu, kterou mají, p i sou asném rozvoji dvoupilí ového trhu práce a nár stu nedobrovolných zam stnávání na áste ný úvazek z 15% v roce 2002 na 20% v roce 2005.26 Musí existovat pevn vystav ný most mezi makroekonomickou politikou podpory udržitelného r stu a politikou lidského kapitálu; musí být obnoveno úsilí zvyšovat kvalitu zam stnání ve všech ohledech, které by m lo probíhat na pozadí obrozeného sociálního dialogu. Investice do ekonomiky byly p íliš dlouho zanedbávány a mnohým zemím se nezda ilo zavést ú inné aktivní politiky trhu práce. Nízká míra zam stnanosti a vysoká nezam stnanost jsou jasnými p íznaky, že Evropa musí vyvinout a zavést v obou t chto oblastech lepší politiky. Úsp šné implementace reforem trhu práce nelze dosáhnout bez vyššího udržitelného r stu – a udržitelného r stu nebude dosaženo bez reforem trhu práce. Každá rovina demokratického vládnutí – místní, regionální, státní a evropská – bude muset sehrávat v této pokrokové strategii plné zam stnanosti svou úlohu. 1. Spoluprací k vyššímu r stu a více kvalitn jším pracovním míst m Na lisabonském zasedání Evropské rady v roce 2000 si Evropská unie vyty ila následující cíl: do roku 2010 se „stát nejkonkurenceschopn jší a nejdynami t jší na v domostech založenou ekonomikou na sv t , schopnou udržitelného ekonomického rozvoje s více kvalitn jšími pracovními místy a vyšší sociální soudržností.“ Nicmén , Evropská unie pln ní tohoto ambiciózního cíle nestíhá, nikoliv nejmén v oblasti hospodá ských výsledk . Sm lých plán týkajících se hospodá ské politiky není v Evrop nedostatek. EU má v sou asné dob t i strategie r stu: pakt stability a r stu, Lisabonskou strategii a strategii udržitelného rozvoje. Mimo to existuje p inejmenším tve ice politických proces : krom Lisabonské strategie ješt Cardiffský proces, Kolínský proces a Lucemburský proces. Navíc jsou tu eurozóna. Všechny tyto usilují o koordinaci hospodá ské politiky. Lze však st ží p edpokládat, že k jakékoliv form spolupráce m že vést sedm r zných strategií a proces . Evropská unie je p esto velmi významným globálním hrá em: jednotný trh je nejrozm rn jší ekonomikou sv ta. EU má ohromný potenciál udržitelného hospodá ského r stu, využijeme-li pln dosud nevyužívaných možností a ekonomické vzájemné provázanosti (interdependence). P i hledání nové strategie r stu je t eba diskutovat t i témata: strukturální reformy, krátkodobé makroekonomické ízení a vyšší investice.
26
„Working Time and Work-Life Balance a Dilemma?“ European Foundation for the Improvement of Working and Living Conditions, íjen 2006.
Pravice – konzervativci a neoliberálové – nacházejí d vod nízkého r stu v EU a zvlášt v eurozón v nedostatku strukturálních reforem. Skute ností však je, že Evropa podstoupila v posledních 10-15 letech proces masivní strukturální reformy – jak na evropské úrovni, tak v mnoha lenských státech: • • • • • • •
Byl ustaven evropský jednotný trh, nesoucí s sebou rostoucí konkurenci na trzích se zbožím; Vznikla jednotná m na, snižující transak ní náklady a zdokonalující transparentnost a cenovou konkurenci; Došlo k rozší ení EU, nejprve do podoby EU-15, potom na EU-25 a nyní EU-27, rozši ující jednotný trh a vytvá ející v tší konkurenci; Významné trhy, nap íklad oblast telekomunikací, byly deregulovány a postupn integrovány do jednotného trhu. Proces ješt není u konce, ale mnohé zem u inily kroky tímto sm rem; S cílem dosažení jejich vyšší podnikavosti byly bu zcela nebo áste n v mnoha zemích privatizovány n které ve ejné podniky; Neoby ejn rychle nar stal objem globálního obchodu a vznikal se globální finan ní trh vyvíjející ohromný tlak na výrobu a bankovnictví; Nevídaným tempem bylo prosazeno široké zavád ní nových technologií, zejména informa ních a komunika ních (ICT), které pronikly do všech oblastí našich ekonomik.
M eno jakýmkoliv metrem, v posledních 10-15 letech byla uvedena a zavedena celá škála strukturálních reforem. Bylo tak u in no se zám rem zvýšit produktivitu a tak i hospodá ský r st a stabilitu. Nicmén , navzdory všem o ekáváním se evropská produktivita nezvýšila. Nebyli jsme schopni udržet v tomto období její r st. Evropu postihl v posledních deseti letech razantní pokles r stu produktivity, což významným zp sobem vysv tluje nedostate nou výkonnost evropské ekonomiky. Tato ekonomická zkušenost pou ila socialisty a sociální demokraty, že produktivita a r st musí krá et ruku v ruce. Evropa z eteln doplácí na nedostatek ú inného ízení krátkodobé optávky a nedostatek investic do oblastí klí ových Lisabonských cíl . Jednoduše e eno, Evropa dosud net ží ze sou innosti mezi ízením krátkodobé poptávky a investic, a evropskou ekonomickou vzájemnou provázaností. Existuje jiná cesta – pro oby ejné lidi, podniky i spole nost jako celek. Musíme založit naši budoucnost – naši strategii plné zam stnanosti – na uceleném a koordinovaném souboru opat ení. Pokra ující – správné – strukturální reformy nemohou fungovat, a být tak p ijímány lidmi, bez vyššího a kvalitn jšího r stu. Udržitelný r st nelze uskute nit bez správných strukturálních reforem. Pro socialisty a sociální demokraty musí strukturální reformy a hospodá ský r st krá et ruku v ruce. Zaprvé, strukturální reformy toho správného druhu a zvýšení míry produktivity jsou pro evropskou ekonomiku nanejvýš d ležité. Zvyšující se míra produktivity prost ednictvím dalších a kvalitn jších investic do v domostí a inovací jsou klí em k maximalizaci výkonnostního potenciálu EU a proto jsou cíli, které je t eba prosazovat, chceme-li dosáhnout r stu blahobytu. Strukturální reformy a problém produktivity musí však být dopln ny dv ma soubory inností: odpov dným, dob e koordinovaným ízením krátkodobé poptávky, které zdokonalí obchodní cykly v závislosti na našem cíli plné zam stnanosti; a koordinovanými investi ními politikami v oblastech klí ových Lisabonských cíl . Více kvalitn jších míst bude vytvo eno pouze tehdy, když ekonomika poroste rychleji a tempo r stu bude udržitelné; výše r stu v EU nicmén v posledních letech stagnuje. Pravice už léta tvrdí, že strukturální reformy jako takové k r stu vedou, ale strategie r stu jednozna n selhala: nejenže vzrostla nezam stnanost, ale zárove klesá produktivita. Evropa dosud stále nevyužívá výhod, které skýtá tamní vzájemná provázanost (interdependence). Spolehlivá spolupráce v oblasti krátkodobé makroekonomické politiky je p edpokladem ekonomického r stu. Vedle ízení poptávky je nezbytné zapo ít s vyššími investicemi do oblastí klí ových cíl Lisabonské strategie. Tyto investice jsou nepostradatelné p i tvorb pracovních míst, konsolidaci ve ejných financí a zajiš ování zdroj pot ebných k uskute n ní naší Nové sociální Evropy. Strana poptávky v ekonomice proto musí být posílena. Nem žeme být nadále pasivní a ne inní. Pot ebujeme další investice a udržiteln jší hospodá ský r st.
Evropská spolupráce bude základním nástrojem upevn ní r stu v evropských ekonomikách. Utužování spolupráce v oblasti hospodá ské politiky v rámci EMU za ú elem dosažení skute né a ú inné koordinace hospodá ských politik vedoucí k vyššímu udržitelnému r stu a tvorb pracovních míst bude proto významným prost edkem dosažení Nové sociální Evropy. Vzájemná provázanost státních ekonomik v Evropské unii zna í, že EU musí ve zvyšování hospodá ského r stu sehrávat klí ovou úlohu. Ekonomická rozhodnutí p ijatá v jedné evropské zemi mají významný dopad – pozitivní i negativní – na ostatní evropské ekonomiky, které jsou dnes více provázané než kdykoliv v minulosti. Uvnit eurozóny mohou lenské státy dokonce za ú elem aktivn jší spolupráce p i vytvá ení hospodá ského r stu užívat spole né m ny. P ipome me ale, že spole ná m na chrání lenské státy eurozóny p ed spekulací – sama o sob však dynamiku nevytvá í. Od doby svého založení monetární unie dosáhla svého cíle – chránit ekonomiky v eurozón p ed vn jšími ot esy a institucionalizovat stabiln jší ekonomické prost edí. Z etelným p íkladem je nedávný nár st cen ropy a negativní d sledky, které by mohly nastat pro evropské ekonomiky, kdyby nebyly sdruženy v eurozón a nesdílely spole nou m nu. Zám r smlouvy, dynamizovat ekonomiku prost ednictvím koordinace hospodá ských politik, však dosud nebyl uskute n n. Evropa musí za ít napomáhat rozvoji této vzájemné ekonomické provázanosti za ú elem dosažení vyšší míry udržitelného hospodá ského r stu. Socialisté a sociální demokraté p ikládají ekonomickému, sociálnímu a environmentálnímu pilí i stejný význam. Prvním podstatným krokem je uplatn ní naší – PES – spole né Strategie r stu, zam stnání a investic.27 V ní ukazujeme, že budou-li lenské státy EU jednat ve shod , prost ednictvím úsp šn koordinovaného souboru vyšších investic do oblastí p ti základních Lisabonských cíl – výzkumu, vzd lání, aktivního trhu práce, pé e o d ti a podpory soukromých investic – výsledkem bude v následujících letech podstatn vyšší r st a vytvo ení až 5 milion nových pracovních míst.28 Pokud budou lenské státy spolupracovat, je potenciál r stu nedozírný. Lze však dosáhnout ješt více. Proto nyní nastal as vykro it dále sm rem k nové strategii „rozumného r stu", která zmobilizuje veškeré ekonomické, sociální a environmentální politiky a zajistí, aby se vzájemn podepíraly - strategii podporující investice do nových v domostí a nových technologií. Koordinace v oblasti evropské hospodá ské politiky má n kolik stránek: •
• • • •
Zaprvé jde o uplatn ní správné investi ní strategii. Za ú elem zvýšení udržitelného hospodá ského r stu a tvorby pracovních míst je t eba daleko vyšších investic v lenských státech EU, a investovat je t eba sou asn a koordinovan . Stru n e eno, lenským stát m bude umožn no dosahovat vyrovnaných rozpo t ; Zadruhé jde o lépe ízenou makroekonomickou politiku, zajiš ující, že lenské státy dodržují regulace zahrnuté ve Smlouv ; Zat etí, EU a jednotný trh se nesmí stát prostorem pro da ovou konkurenci a sociální dumping; Za tvrté by m ly být v lenských státech v nadcházejících letech podporovány strukturální reformy správného druhu, aby reformy a r st krá ely ruku v ruce; Se teno a podtrženo, jde o vytvo ení koherentních politik. Koordinace a spolupráce v oblasti hospodá ské politiky, pojící ekonomické a sociální, environmentální a technologické iniciativy.
Zavedení ú inné koordinace hospodá ských politik zvýší potenciál vlád jednotlivých stát efektivn ji využívat státních fiskálních politik. Národní vlády budou ve v ci národních fiskálních politik init lepší
27
„Acting Together and Simultaneously: Higher Growth and More Jobs,“ p ijato vedením a ministerskými p edsedy PES 26. íjna 2006. 28 Srov. Dodatky 17-18.
rozhodnutí u v domí rozhodnutí p ijímaných v ostatních evropských ekonomikách, s nimiž jsou jejich vlastní ekonomiky propojeny. Evropští vedoucí p edstavitelé by m li integrovat v sou asné dob rozšt pené evropské strategie r stu v jednu ucelenou a všeobecnou strategii - "strategii rozumného r stu." Tato ucelená a všeobecná strategie by krom toho m la být navázána na nový p ístup k reformám popsaný v cestovní map k Nové sociální Evrop . Doba volání po tradi ních strukturálních deregula ních reforem minula. Nyní musíme porozum t tomu, pro rozsáhlý program strukturální reformy v posledních deseti letech nevedl k zvýšení, ale ke snížení r stu produktivity. Evropa si musí uv domit, že strukturální reforma se musí zam it na lidský kapitál, jehož sou ástí jsou investice do v domostí. Evropa proto musí p ijmout aktivn jší investi ní politiku. Sou asné oficiální trojice vzájemn konkuren ních a p ekrývajících se strategií r stu na úrovni EU a k tomu tve ice r znorodých ekonomických proces nenabízí ešení spole ných evropských problém . Evropa musí u init rozhodnutí, zdali pokra ovat s nedostate nými výsledky i za ít využívat potenciálu EU jako hospodá ské entity. My, rodina socialistických a sociáln demokratických rodin, svou volbu pro využití potenciálu EU k dosažení plné zam stnanosti iníme. Hnacími silami dosažení této zásadní prom ny evropské spolupráce musí být Evropská komise, Eurogroup a Rada pro ekonomické a finan ní záležitosti (ECOFIN). Evropská komise musí stát v ele koordinace hospodá ské politiky a využívat svého p edkládacího práva. Když dojde na návrhy makroekonomického rámce EU, sehrává klí ovou úlohu, zejména prost ednictvím definování obecných hospodá ských sm rnic a dohledem na to, že se jimi lenské státy ídí. Než u iní konkrétní návrh na odstartování spolupráce, m la by Evropská komise p edstavit scéná , který ukáže její ekonomické p ínosy. Rada ECOFIN, jakožto hlavní orgán koordinující ekonomické a finan ní záležitosti EU, má možnost a povinnost sehrávat aktivní roli v nastartování koordinace hospodá ských politik. M la by se ujmout své úlohy coby hlavní instituce p i p ijímání strategických rozhodnutí. Eurogroup musí disponovat rozhodovacími pravomocemi ve vztahu k otázkám, jež se dotýkají Eura. Nastal nejvyšší as, aby se Eurogroup chopila své role hnací síly v evropském rozhodovacím procesu o hospodá ské politice. Posílená politická spolupráce mezi leny Eurogroup, která z ídí koordinaci hospodá ské politiky a povede k p ijetí nové investi ní strategie by mohla ukázat cestu další innosti Evropské unie jako celku. Všeobecné hospodá ské sm rnice musí obsahovat koherentn jší rovnováhu mezi stabiliza ními cíli vztahujícími se k inflaci a monetárním výsledk m a cíli týkajícími se r stu a tvorby pracovních míst. Tyto sm rnice by m ly utvá et základ k dosažení harmonizované, r st podporující hospodá ské politiky na evropské úrovni, jejíž sou ástí bude nový soubor návrh vztažených k strategii rozumného, „zeleného“ r stu. S tímto novým p ístupem k makroekonomickým politikám by EU mohla pln t žit z rozsáhlých strukturálních reformních program posledních 10-15 let – a z masivních investic do nového v d ní a nových technologií, které musíme u init v následující dekád . Výnosy z využití evropské ekonomické vzájemné provázanosti za ú elem dosažení vysokého udržitelného r stu a plné zam stnanosti jsou p íliš vysoké, než aby mohly být p ehlíženy. 2. U init trhy práce dynamické a inkluzivní Evropští socialisté a sociální demokraté v í, že hlavními nástroji dosažení plné zam stnanosti jsou investice do lidí. Lidé jsou odhodláni vstoupit na dynamické trhy práce a participovat v nich, avšak pouze v podmínkách ekonomické bezpe nosti, nikoliv strachu a nejistoty. Takový je základ našeho jednání a v Evrop nalézáme mnoho p íklad , které dokládají, že jde-li se na to správn , je možno ekonomickou a sociální bezpe nost slou it s konkurenceschopností a adaptabilitou.
Lidé v celé Evrop pot ebují podporu, aby z stali sebejistí a bezpe ní ve sv t neutuchajících ekonomických zm n, aby rozvíjeli své schopnosti p ijmout nová zam stnání, zvyšovali svou odbornost, vyd lávali více pen z a p itom sledovali dráhu vlastního osobního rozvoje. Evropské trhy práce se musí stát více inkluzivní navýšením zam stnanosti a snížením nezam stnanosti.29 V sou asné dob je zam stnáno 64% evropské pracovní síly. Znamená to, že zam stnanost musí nar st p ibližn o 10%, jen aby bylo dosaženo cílové hodnoty 70% zam stnanosti v roce 2010, která je sou ástí Lisabonské strategie. Sta í, abychom dosáhli tohoto cíle, a evropská ekonomika by mohla vzr st o 6% až 9% navíc.30 Jakmile budou ustaveny základní p edpoklady r stu a tvorby pracovních míst, rozhodnou o inkluzivit trhu práce jeho podmínky. K podmínkám trhu práce pat í minimální mzdy; podpora v nezam stnanosti; zajišt ní práce a zam stnání; aktivní politiky trhu práce; rozsah mobility zam stnanc ; sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Uvážíme-li zrychlené tempo dnešní globální ekonomiky a delší životní cykly, je pry doba, kdy lidé vychodili školu i univerzitu, získali zam stnání a v práci z stali bez p erušení až do d chodu. V dnešní dob se lidé pohybují uvnit pracovního trhu, dovnit a vn daleko více než v minulosti: v pr b hu života v produktivním v ku budou vstupovat a vystupovat z vzd lávacích program , aby zvýšili svou kvalifikaci, aby se rekvalifikovali i zm nili profesi; budou, daleko více než d íve, p echázet mezi zam stnáním a nezam stnaností; rodi e a opatrovatelé budou spojovat práci o rodinu a zam stnání, i si brát mate ské dovolené, aby se mohli starat o potomky; nakonec, lidé budou více postupn p echázet ze zam stnání do d chodu. Podmínky trhu práce budou muset být uvážliv p izp sobovány, aby ku prosp chu oby ejných lidí tyto p echody usnadnily. Podmínky evropských trzích práce se budou v odpov di na nové výzvy a vývoj muset zm nit, nicmén v každé ásti Evropské unie do odlišné míry. V n kterých zemích bude t eba instituce posilovat, v jiných je zpruž ovat. Tato cestovní mapa stanovuje zp sob, kterým tyto zm ny provést skrze naši pokrokovou politickou filosofii. Veškeré politiky, které vytvá ejí rámec evropských trh práce, vyžadují za ú elem podpory všeobecného cíle plné a produktivní zam stnanosti revizi a reformu: aktivní politiky trhu práce, podpory v nezam stnanosti, systémy zajišt ní práce a zam stnání, nediskriminace, systémy minimálních mezd, mobilita za prací, sociální dialog a role zam stnavatel na trhu práce. Tyto zm ny budou muset být podporovány též evropskou spoluprací. Zam stnanecké sm rnice EU budou užite ným nástrojem vyty ení nového, pokrokového sm ru, kterého je zapot ebí. Bude t eba uvážit i „tvrdého“ zákonodárství EU k udržování minimálních standard po celé Evropské unii. Abychom u inili moderní trhy práce dynamickými a inkluzivními, pot ebujeme dosáhnout koherence celého souboru opat ení. Principem jednání každého aktéra v našich spole nostech – osoby samostatn výd le n inné, zam stnané a nezam stnané, ve ejné instituce, zam stnavatele a jejich svazy, odborové svazy, pro každého aktéra od uchaze o zam stnání, kte í jsou práv na podpo e v nezam stnanosti, až k vedoucím manažer m – musí být práva a povinnosti. 3. Aktivní politiky trhu práce V aktivních politikách trhu práce jde o to, aby cesta od starého k novému zam stnání byla pro jednotlivce a ekonomiku tak rychlá, produktivní, obohacující a sociáln bezpe ná, jak je jen možné. Aktivní politiky trhu práce vytvá ející ucelený makro- a mikroekonomický kruh, který je výdaj m na tyto politiky mocnou podporou. Aktivní politiky trhu práce se týkají t ch, kdo v nedávné dob p išli o práci a pot ebují podporu p i rekvalifikaci a návratu do profesního života; dlouhodob nezam stnaných, kte í vyžadují zvláštní
29
Srov. Dodatek 19 k rozdíl m v zam stnanosti mezi lenskými státy a Dodatek týkající se rozdíl v nezam stnanosti. „The New Lisbon Strategy: An Estimation of the Economic Impact of Reaching Five Lisbon Targets,“ G. Gelauff a A. Lejour, Generální direktorát pro podniky a pr mysl, Evropská komise, leden 2006. 30
podporu, aby se p eorientovali, vyškolili a vrátili do práce; t ch, kdo cht jí za ít pracovat, jako rodi po mate ské dovolené nebo mladých lidí, kte í hledají první stálé zam stnání; p ist hovalc , kte í mají obzvláštní obtíže s integrací na trh práce; a nakonec t ch, kte í jsou nejvíce vytla eni na okraj trhu práce, v etn fyzicky a mentáln postižených. Každé z t chto skupin je t eba poskytovat na míru šitou podporu, aby získali práci na stálém základ . Aktivní politiky trhu práce sestávají ze vzd lávání a kvalifikace, pobídek pro zam stnavatele, rotace a sdílení zam stnání, integraci postižených, p ímé tvorby pracovních míst a po áte ních pobídek. Tyto politiky nadále p edstavují mén investic než udržování p íjmu t ch, kdo práv nemají zam stnání, nebo výplaty p ed asných d chod . Nicmén je varovné, že investice do aktivních politik trhu práce od roku 2002 vytrvale klesá: • • • •
V roce 2002 p edstavovaly výdaje na politiky trhu práce 0,74% HDP. V roce 2004 tyto výdaje poklesly na 0,64%, což je pád o p ibližn 14% - podstatné snížení navzdory rostoucím pot ebám.31 Pouze pokles investic do kvalifikace p edstavuje tém 50% celkového snížení investic do aktivních politik trhu práce v posledních letech. Všechny zem EU s výjimkou Švédska mají více postižených osob, které nepracují, než t ch zam stnaných. Naproti tomu zem , které zavedly nebo posílily aktivní politiky a programy trhu práce si vedly lépe než ostatní. Nezam stnanost v Dánsku, Nizozemí a ve Spojeném Království v posledních letech o více než polovinu ve srovnání s vrcholy, jichž dosáhla v letech p edcházejících.
Nastal as zvrátit tento trend a zásadním zp sobem investovat do aktivních politik trhu práce a nikoliv nejmén do vzd lávání a kvalifikace. Aktivní politiky trhu práce musí být nastaveny jako investice do dob e fungujících trh práce. Tyto politiky musí být aktivní a podporovat v asné zásahy ve prosp ch nezam stnaných a bránit dlouhodobé nezam stnanosti. Množství t ch, kdo na aktivních politikách trhu práce participují, se musí podstatn zvýšit. Všichni nezam stnaní, kterým se neda í najít práci odpovídající jejich kvalifikaci, by m li mít nárok na vysoce kvalitní vzd lání a kvalifikaci. Vzd lávací a kvalifika ní komponent aktivních politik trhu práce má zásadní výnam pro rozvoj evropského lidského kapitálu a dosažení dynamického, inkluzivního trhu práce, charakterizovaný plnou zam stnaností. Uvážíme-li, že nízce kvalifikovaní lidé se s daleko v tší pravd podobností nacházejí na spodu žeb í ku výd lk a hrozí jim chudoba a nezam stnanost, bude vzd lávací a kvalifika ní komponent hlavním prost edkem snižování nezam stnanosti a vymýcení chudoby pracujících. Vzd lávání a kvalifikace budou navíc zvlášt d ležité p i reintegraci dlouhodob nezam stnaných na trh práce. Vzd lávání a kvalifika ní kurzy musí být vysoce relevantní, aktuální a v souladu s pot ebami trhu práce. Bude si to žádat zásadní navýšení ve financování a rozvoj organizace vzd lávacích institucí: zvlášt sociální partne i a zam stnavatelé musí sehrávat hlavní úlohu zajiš ování toho, aby vzd lávání a kvalifika ní programy poskytovaly nezam stnaným pravé znalosti a know-how, které jim umožní co nejd íve nalézt nové zam stnání. První velkou investi ní injekci musí následovat trvalý tok investic do vybavení vzd lávacích institucí nejnov jšími technologiemi a najímáním nejlepším vyu ujících za ú elem držení kroku s rozvojem dovedností na trhu práce. P ísunem více lidí s novými dovednostmi na trh práce takové kurzy zabrání tomu, aby se kvalifikace nemíjela poptávkou, a naopak omezí p ep tí nabídky, což povede ke zlepšení ú innosti, inkluzivity a dynami nosti trhu práce. Ú ady práce a sociálního zabezpe ení musí, ve vzájemném souladu, navázat nový dialog s t mi, kdo jsou z trhu práce vylou eni, aby zjistili, jaké jsou v tom které p ípad konkrétní p ekážky získání zam stnání a jak je lze p ekonat. Druh opat ení se bude lišit v závislosti na konkrétní situaci dané osoby. V n kterých p ípadech p jde o vzd lání a kvalifikaci, v jiných o chrán né zam stnání.
31
Srov. Dodatek 20.
Aktivní politiky trhu práce jsou náro né na po etní stavy, zvlášt proto, že ú ady práce budou muset individuáln ur ovat konkrétní pot eby dané osoby, a proto si budou v mnoha zemích žádat efektivn jších investic do modernizace ú ad práce a sociálního zabezpe ení. V Nové sociální Evrop jde o investice do lidí za ú elem vytvo ení aktivní a inkluzivní spole nosti. Aktivní politiky trhu práce jsou hlavním prost edkem, jak toho dosáhnout. 2.2 Podpora v nezam stnanosti Sou innost mezi podp rným p íjmem v podob dávek v nezam stnanosti a aktivními opat eními k získání nového zam stnání jsou úst ední charakteristikou úsp šné reformy trhu práce v Nové sociální Evrop . Podpora v nezam stnanosti by m la nasazovat vysokou hladinu náhrady p íjmu k udržení životního standardu a podn covat v li a motivaci k práci v rámci jasn stanovených práv a povinností. Podpora by nikdy nem la být samostatným opat ením, ale sou ástí integrovaného plánu – nové smlouvy mezi nezam stnanými a ú ady práce založené na právech a povinnostech, zajiš ování personalizovaného poradenství a podpory p i hledání práce, ur ení konkrétního postupu pro uchaze e o zam stnání a nabídky jakéhokoliv dalšího vzd lání i kvalifikace pot ebné k uchopení nových pracovních p íležitostí. Širším kontextem takového nové smlouvy musí vždy být obecná makroekonomická strategie tvorby pracovních míst. Bez nových pracovních p íležitostí z stanou evropští nezam stnaní bez práce, a už s novou smlouvou nebo bez ní. Nezam stnaní mají nárok na podporu v nezam stnanosti, pomoc p i shán ní nového zam stnání a dodate né vzd lání a kvalifikaci, které k získání nové práce pot ebují. Mají ale rovn ž povinnost p ijmout zam stnání odpovídající jejich kvalifikaci nebo se rekvalifikovat; pokud tak neu iní, jejich nároky zanikají. Stejn tak má stát povinnost vytvá et makroekonomické podmínky vytvá ení nových pracovních míst v ekonomice; zajiš ovat vzd lávání a kvalifikaci, kterou nezam stnaní pot ebují, aby získali nová zam stnání; a ú ady práce organizované tak, aby disponovaly zdroji k poskytování vysoce kvalitního personalizovaného poradenství a ur ování toho, co je v daném p ípad t eba, a pov domím o místním trhu práce a aby p sobily v sou innosti s podniky a odborovými svazy za ú elem pokrývání pot eb a umis ování pracovník do zam stnání. Ú ady práce se musí stát odrazovými m stky k získávání nových zam stnání a sehrávat aktivní úlohu v uskute ování dynamických trh práce. 2.3 Rozumná minimální mzda V tšina evropských zemí má systém minimálních mezd – n které prost ednictvím kolektivních smluv, jiné díky zákonné úprav . Minimální mzdy jsou základním kamenem ochrany zam stnanc p ed vyko is ováním, který jim umož uje vyd lávat dostatek k pokrytí životních náklad . P esto jsou v n kterých ástech Evropy pracující chudí až p íliš po etní. Rozumná minimální mzda podn cuje participaci pracovní síly a je proto nezbytným nástrojem dosažení plné zam stnanosti v Evropské unii. Minimální mzda by m la být stanovena tak, aby negativn nep sobila na tvorbu pracovních míst, umož ovala inkluzi a d stojný životní standard p i zam stnání. M la by tvo it sou ást všeobecného souhrnného plánu na zajišt ní slušné práce pro každého. Systémy minimálních mezd rovn ž slouží k povzbuzování podnik , aby byly produktivn jšími a p sobily tak jako pozitivní initelé ekonomiky. Minimální mzda stanovena na nízkou hodnotu m že vytvá et problém z hlediska inkluze: ti, kdo mají nízký p íjem, budou pravd podobn ji trp t chudobou, onemocn ními a postiženími. Rozumná minimální mzda se musí pojit s náležitou kombinací da ových úlev, sociálního zabezpe ení, vzd lávání a kvalifikace a vymýtit tak fenomén pracujících chudých. Se zvyšováním hospodá ského r stu a vytvá ením vyšší míry prosperity vzr stají pr m rné mzdy a stejn tak, má-li být odvráceno riziko nerovnosti a relativní chudoby, by m ly r st i mzdy minimální.
Poslední p íklad formální žádosti sociálních partner v Estonsku o zavedení zákonem stanovené minimální mzdy ukazuje, že pro dob e fungující ekonomiku je minimální mzda nezbytností. Sou asn s tím, jak lenské státy s nižšími mírami produktivity a rozvoje dohán jí západní Evropu, by m ly r st i minimální mzdy, jež vyko ení fenomén pracujících chudých a posílí sociální soudržnost. Abychom m li jistotu, že k tomu dojde, by bylo užite né zavést cílovou hodnotu minimální mzdy v EU, vyjád enou jako podíl HDP na osobu. Stanovení takové cílové hodnoty p i sou asné otev ené metod koordinace by posunulo lenské státy sm rem k vyšší sociální inkluzi a soudržnosti, ku prosp chu zam stnanc v celé Evropské unii. 2.4 Rovnováha mezi zajišt ním práce (job security) a zabezpe ením zam stnání (employment security) V Nové sociální Evrop je t eba nalézt novou, pokrokovou rovnováhu, díky které budou ve ejné politiky zajiš ovat ekonomickou bezpe nost a práva prost ednictvím nových druh podpory a ochrany v prost edí globální ekonomiky. Zajišt ní práce (job security) poskytuje zam stnanc m právo ochrany p ed propušt ním a práva sociálního zabezpe ení v zam stnání. V Evrop jsou dnes v zákonech chránících zam stnání velké rozdíly.32 I v t ch zemích, kde je ochrana zam stnání zna ná m že nezam stnanost kolísat a dosahovat vysoké míry.33 Za poslední t i roky došlo v EU k nár stu ekonomické nejistoty, p i emž relativní v tšina Evropan zm nila sv j pohled na globalizaci – od náklonnosti k názoru, že je nebezpe ím pro zam stnanost a podniky.34 V d sledku toho pracující, a už jsou práv zam stnáni nebo ne, poci ují ekonomickou nejistotu bez ohledu na to, jaká je v dané ekonomice míra zajišt ní práce. Lidé si uv domili, že proti nezam stnanosti není žádné záruky. Zárove umožnily n které evropské zem vznik dvouúrov ového trhu práce, kde se v horní rovin nacházejí vysoce chrán ná zam stnání, zatímco v dolní jsou nestabilní pracovní místa s nízkou m rou zajišt ní. Tento vývoj je na škodu pozitivnímu rozvoji lidského kapitálu a sociální soudržnosti. Zajišt ní práce by m lo bránit svévolnému propoušt ní a nestabilit zam stnání i jistit práva zam stnanc . Sou ástí zcelení trhu práce k dosažení inkluzivity je ustavení zajišt ní práce na takové úrovni, která se vyhýbá krajnostem nestabilních zam stnání na jedné stran a zam stnání na celý život na stran druhé. D ležitým argumentem ve prosp ch zajišt ní práce je, že povzbuzuje podmínky pro personální investice a d v ru pot ebnou ke zvyšování produktivity a zárove napomáhá zvládat zm ny takovým zp sobem, který zam stnanc m dává as a p íležitost se p izp sobit, procházejí-li podniky restrukturalizací. Pro dlouholeté zam stnance je v asné upozorn ní významným prost edkem, jenž jim poskytuje as p ipravit se na zm nu skrze identifikaci nových pracovních p íležitostí nebo absolvováním vzd lávacího i kvalifika ního kurzu. Oznamovací období pro dlouholeté zam stnance se v Evrop zna n liší: nap íklad pro skupinové propoušt ní zam stnanc , kte í v podniku pracují déle než 20 let, jsou dlouhé v severských zemích, N mecku a Spojeném království, ale jen 2 m síce ve Špan lsku. Propoušt ní zam stnanc by m lo být p i restrukturalizaci až krajní možností, jak stanovuje dohoda o restrukturalizaci p ijatá evropskými sociálními partnery. Usnad ování propoušt ní – k dosažení vyšší pružnosti trhu práce – by m lo být uskute ováno výhradn v kontextu nár stu zabezpe ení zam stnání (employment security). Zabezpe ení zam stnání je novou koncepcí zajiš ování prost edk zam stnání po celou dobu strávenou v produktivním v ku, v etn nástroj nalezení nové práce v období nezam stnanosti. Zabezpe ení zam stnání – p inášející sociální a ekonomická práva v nové podob – p edstavuje nejlepší zp sob, jak v globální ekonomice za bezpe ných podmínek podpo it zam stnaneckou mobilitu. Zabezpe ení
32
Srov. Dodatek 21. Srov. Dodatek 22. Special Eurobarometer on Future of Europe, kv ten 2006. 47% Evropan chápe globalizaci jako hrozbu, oproti 37%, kte í v ní spat ují p íležitosti.
33 34
zam stnání je v Evrop stále na nízké úrovni. Máme-li u init evropské trhy práce dynamické a inkluzivní, musí se to zm nit. Zabezpe ení zam stnání v Nové sociální Evrop sestává z: • • • •
Náhrady ušlého p íjmu b hem nezam stnanosti ve výše popsaném rámci práv a povinností pro stát a nezam stnané; Aktivní politik trhu práce, v etn personalizovaného poradenství a podpory v prvních t ech m sících bez práce, vzd lávání a kvalifikace, relevantních pro trh práce, za ú elem rekvalifikace v nezam stnanosti; Uznání neformálních dovedností a kvalifikací; Politik podpory rozvoje schopností (studijní volna a studijní kredity) za ú elem zvýšení produktivity, snížení pravd podobnosti nezam stnanosti a pomoci t m, kdo jsou ohroženi nezam stnaností, se p ipravit na zm nu.
Employment Security = Zabezpe ení zam stnání Lost Job = Ztracené zam stnání New Job = Nové zam stnání * Co nejkratší doba díky ALMP (Active Labour Market Policies, Aktivním politikám pracovního trhu) * Minimalizace rizika ušlého p íjmu * Maximalizace rekvalifikace / získávání nových dovedností * Práva a povinnosti * Odpov dnost sociálních partner Zajišt ní zam stnání se rovn ž týká p izp sobení práce životním okolnostem a podpory vnit ních zm n v podnicích za ú elem odvracení propoušt ní. Opat ení na podporu vnit ních zm n v podnicích mohou zdokonalit rovnováhu mezi pracovních a b žným životem, zvýšit kvalitu pracovního života a pomoci podnik m p izp sobovat se zm nám: • •
•
Zam stnání mohou být pružná s ohledem na pracovní dobu; nap . asoúložná schémata (time-banking schemes), v nichž více odpracovaných hodin v jednom období je vyváženo mén hodinami v období následném; Pružnost na po átku pracovní smlouvy ve form zkušební doby m že umožnit ú inn jší umis ování do zam stnání ku prosp chu pracovníka i zam stnavatele, p esto by nikdy nem la být zneužívána jako nástroj diskriminace ur itých skupin na trhu práce nebo jako náhražka b žné pracovní smlouvy; Pružnost m že být zavedena i na úrovni firmy, budou-li zam stnanci vykonávat r zné úkoly a funkce, pokud budou tyto reformy doprovázeny vzd láváním ve vícero dovednostech. Investicemi do školení firmy zvyšují potenciál zam stnanc a tím i jejich produktivitu.
Globalizace, technologický pokrok a pot eba realizovat potenciál produktivity evropské pracovní síly si žádají, aby všechny evropské zem p ehodnotily sou asné systémy zajišt ní zam stnání a rozvinuly tuto novou, pokrokovou koncepci. Ú elem musí být zvýšit potenciál pracovník t žit z podmínek ekonomického zajišt ní a zárove umožnit podnik m lépe reagovat na zm ny. V tomto kontextu by úloha Evropské unie – a hodnota evropské spolupráce – m la být nejvíce soust ed na na boj proti nestabilnímu zam stnání a diskriminaci. Vzhledem k vznikajícímu jednotnému evropskému trhu práce – vedle jednotného trhu jako takového – vytvo ila EU minimální standardy pracovního zákonodárství, které zajiš ují, aby zam stnanci v celé EU požívali alespo minimální míry zajišt ní práce a sociální ochrany. EU chrání zam stnance uvnit svých hranic p ed vyko is ováním a je zárukou, že se z nich nestanou první ob ti sociálního dumpingu. P esto ve v tšin evropských zemích nar stá míra nestandardních zam stnání v etn práce pro zprost edkovatelské agentury, samostatn výd le n innou závislou ekonomickou innost, smluv na dobu ur itou a áste ných úvazk . Nestandardní zam stnání m že být prosp šné, vyhovuje-li životní situaci pracovník a oni sami si jej vyberou. Nicmén v sou asnosti v tšina nestandardních zam stnání dobrovoln volena není a na mnohé pracovníky se p estávají vztahovat základní pracovní
a sociální práva, což podrývá princip rovného zacházení.35 Znamená to znepokojivý nár st nestability na evropských trzích práce. U t chto typ zam stnání je omezená nebo žádná možnost vzd lávání a kvalifikaci, zam stnavatelem poskytovaného penzijního p ipojišt ní nebo profesního rozvoje; zajišt ní práce je na velmi nízké úrovni a zam stnání mén stabilní. Tento vývoj zvyšuje ekonomickou nejistotu a odmítání globalizace obecn , a zárove podemílá evropské pracovní standardy. EU již u inila kroky na poli smluv na dobu ur itou a zam stnání na áste ný úvazek i nádenních pracovník a ustavila rovné zacházení a minimální standardy. Nestabilita nestandardních zam stnání si žádá podobného p ístupu k ostatním typ m práce, nap íklad pro zam stnance zprost edkovatelských agentur a samostatn výd le n inné ekonomicky závislé pracovníky. Minimální standardy vyšší míry zajišt ní zam stnání by m ly zahrnovat možnost penzijního pojišt ní, sociálních dávek, školení, mate ských dovolených a práva na informace a konzultace. 2.5 Nediskriminace a pozitivní inkluzivní opat ení Legislativa a vládní instituce, které na trhu práce zajiš ují nediskriminaci, jsou rovn ž úst ední sou ástí pokrokové strategie plné zam stnanosti. Staví mimo zákon diskriminaci na základ pohlaví, v ku, rady, postižení i etnického p vodu. V Evrop je zapot ebí p ísn jšího prosazování nediskriminace. Nicmén , negativní integra ní opat ení nebudou nikdy pln ú inná jen sama o sob . Musí je doprovázet pozitivní inkluzivní opat ení na trhu práce. 2.6 Zam stnanecká mobilita Ur itá míra zam stnanecké mobility je pro pracovníky kladem vzhledem k možnostem rozvoje v domostí, schopností a vyššího výd lku. Krom toho, díky volnému pohybu pracovník v Evropské unii mohou lidé cestovat a pracovat v jiných evropských zemích, u it se cizím jazyk m a získávat nové profesní zkušenosti. Na makroekonomické úrovni umož uje zam stnanecká mobilita na jednotném evropském trhu práce jednotlivým evropským ekonomikám lépe reagovat na ekonomické zm ny, ú inn ji ídit poptávku po zam stnání a potýkat se s chyb jícími kvalifikacemi. Do budoucna to bude, vzhledem k stárnoucí evropské populace, ješt významn jší. Poroste-li nap íklad zam stnanost ro n o p ibližn 1-2%, n kolik region EU, mezi n ž pat í jižní Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemí, st ední Francie, jižní N mecko, západní Rakousko a st ední Portugalsko, dosáhne v roce 2010 míru zam stnanosti 80% nebo výše. Pokud se jim nepoda í p ilákat zam stnance, z jiných ástí Evropy, kte í zaplní uprázdn ná místa, mohou se tyto regiony potýkat s významným nedostatkem kvalifikované práce. Rozši ování, globalizace a demografické zm ny si žádají vhodn jšího p ístupu k zam stnanecké mobilit v Evropské unii, aby krátkodobé výpadky na trzích práce jednotlivých stát mohly být rychle ešeny na úrovni jednotného trhu, což vylepší celkové evropské výsledky a míru p izp sobivosti v globální ekonomice. Ak ní plán pracovních schopností a mobility EU, p ijatý v roce 2002, p edstavil konkrétní návrhy zdokonalení pracovních schopností a mobility s ohledem na dosažení cíl Lisabonské strategie. Byl u in n jistý pokrok, v etn zavedení Evropské karty zdravotního pojišt nce a návrhu sm rnice zvyšující p enosnost vedlejších penzijních nárok . Nicmén je pot eba jít dále, zvlášt v oblasti celoživotního vzd lávání, uznávání a p enosnosti kvalifikací i práv na sociální zabezpe ení, aby lidé mohli pracovat v jiných než svých domovských lenských státech, nakrátko, st edn - i dlouhodob , a požívat p itom rovného zacházení a neztrácet svá práva nebo uznání své kvalifikace. 2.7 Posílený sociální dialog podn cující a usm r ující zm ny Sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou velmi d ležitými pilí i naší pokrokové strategie zam stnanosti. Ekonomiky se sociálním dialogem na vysoké úrovni, jakými jsou severské a n které
35
„The Evolution of Labour Law (1992-2003), Volume I: General Report,“ Generální direktorát pro zam stnanost, sociální v ci a rovné p íležitosti, Evropská komise, 2005.
kontinentální zem jako Nizozemí, s sebou nesou nižší nezam stnanost a vyšší rovnost p íjm , aniž by musely mezi t mito dv ma cíli init kompromis. Takové mocné systémy sociálního dialogu – sestávající ze silných a stabilních institucionálních vazeb mezi sociálními partnery – vytvá ejí vyšší pružnost agregátních p íjm než decentralizované systémy, v nichž jsou mzdy dojednávány na úrovni firem.36 Nezam stnanost je ve skute nosti v zemích se sociálním dialogem na vysoké úrovni v pr m ru o 1,4 procentního bodu nižší než v zemích, kde je sociální dialog na úrovni st ední nebo nízké.37 Proto jsou v Evropské unii žádoucí posílené instituce stanovování mzdy a kvalitn jší sociální dialog podporovaný vládou, odborovými svazy a podniky. Nicmén , v mnoha ástech Evropy byl sociální dialog v posledních dvou desetiletích oslaben. Jednou z p í in je upadající reprezentativita sociálních partner . Nap íklad všeobecn klesala, s výjimkou severských zemí, míra hustoty odborových svaz : nyní se pohybuje od 70% ve Švédsku, Dánsku, Norsku a Finsku až k mén než 20% v Ma arsku, Polsku, Francii, Špan lsku, Estonsku a Litv .38 Nejdramati t ji poklesla v zemích st ední a východní Evropy. Jedním d vodem slábnoucího sociálního dialogu a snižování hustoty odborových svaz byl promyšlený útok na sociální dialog pravicovými vládami a silami na státní a evropské úrovni, které se odmítly ú astnit tripartitních vztah a uzavírat tripartitní dohody. Páte í každého tripartitního dialogu je právo vydávat zákonná opat ení jako „poslední možné ešení“ v p ípad nedohody. Právo „posledního možného ešení“ je tmelem sociálního dialogu, který spojuje všechny strany v závazku dosáhnout dohody. Pokud však zákonodárce nedodává tento tmel, sociální dialog se rozpadá a vzniká riziko, že se vztahy mezi sociálními partnery stanou konfliktní. Dalším d vodem klesající hustoty odborových svaz je ubývající množství zam stnanc v pr myslu – kte í byly mocn organizováni ve svazech od konce 19. století – a rostoucí po et t ch, kdo jsou zam stnáni v rozmáhajícím se sektoru služeb, zvlášt žen, které nevstupují do odbor . Odborové svazy si uv domují naléhavou pot ebu navázat vztah s pracovníky v sektoru služeb a modernizovat své náborové strategie, vnit ní fungování a servis, který zajiš ují pro nové leny s odlišnými o ekáváními. Je nezbytné, aby ve ejné politiky podporovaly toto úsilí znovu rozší it lenství v odborových svazech a zkonsolidovat potenciál odbor p sobit v moderní ekonomice. Sociální partne i na evropské úrovni dosáhli mnoha význa ných dohod, nap íklad vyjasn ní, že restrukturalizace a propoušt ní zam stnanc by m ly být posledním východiskem a že netypické formy zam stnávání by m ly z stat výjimkou. Nicmén , úloha evropského sociálního dialogu byla v posledních letech umenšována navzdory zrychlenému tempu globalizace a restrukturalizace, které kladou vyšší význam na nadnárodní spolupráci p i p edvídání a zvládání zm n. Držitelem „práva posledního možného ešení“ na evropské úrovni je Evropská komise, která m že v rámci ustanovení Smlouvy navrhovat zákony v p ípad nedohody. Sociální dialog na sektorové úrovni sm uje k obrod , nicmén tu je t eba po celém kontinentu a na celoevropské úrovni uspíšit a udržovat. Evropské rady zam stnanc musí být schopny ú inn fungovat a dosáhnout posílených práv na informace a konzultace. Evropské vlády a Evropská unie by se m ly chopit vedoucí úlohy v budování na d v e založených tripartitních vztah . Na státní úrovni mohou vlády sehrávat klí ovou roli navazováním tripartitního dialogu a podporou sociálních partner p i posilování jejich reprezentativity a potenciálu, které jim umožní plnit jejich úlohu na trhu práce. Vláda a sociální partne i by m li jednat v sou innosti za ú elem dosažení rovných možností a p íležitostí na trhu práce, zavedení spravedlivých zam stnaneckých praktik a v boji proti diskriminaci. Na úrovni EU by m l být obnoven, se silnou podporou Evropské komise, tripartitní dialog o prioritních tématech jako r st produktivity, celoživotní vzd lávání a mzdy. EU by m la p ezkoumat, jestli informování zam stnanc a konzultování s nimi v kontextu restrukturalizace je v jednotném trhu na dostate né úrovni. Sociální partne i by rovn ž m li být p idruženi do makroekonomického dialogu EU o možnostech zvýšení hospodá ského r stu a tvorby pracovních míst.
36
„Assessing the Reassessment of the OECD Jobs Strategy, eppu si muove?“, European Economic and Employment Policy Brief, Andrew Watt, ETUI, 2006. 37 „Employment Outlook,“ OECD, 2006, s. 85. 38 Srov. Dodatek 24.
Dynamického a inkluzivního trhu práce s plnou zam stnaností je možno dosáhnout pomocí sociálního dialogu, který bude lépe zvládat zm ny v dobách restrukturalizace. 2.8 Pokrokové standardy podnikového (corporate) chování v Nové sociální Evrop : budoucí úloha podnikové sociální odpov dnosti K pokrokové strategii plné zam stnanosti v Nové sociální Evrop musí p isp t i soukromý sektor. Podniková sociální odpov dnost (PSO, corporate social responsibility) se musí prom nit z ist dobrovolné praxe v soubor spole n dohodnutých základních standard , které budou oporou zam stnanosti a pln ní sociálních a environmentálních cíl a budou brát ohled na etické otázky. Dnešní p ijatá definice PSO zní „koncepce, v níž spole nosti integrují podle principu dobrovolnosti sociální a environmentální záležitosti do chodu svých podnik a do vztah s akcioná i.“39 Argumenty ve prosp ch PSO jsou sociálního, environmentálního i ekonomického rázu: spot ebitelé jsou nadšeni spole nostmi, které prosazují PSO a obracejí se zády k t m, jež jednají ze sociálního nebo environmentálního hlediska neodpov dn ve vztahu k obcím, ve kterých spot ebitelé pracují. Dobrým p íkladem jsou spot ebitelské aktivity v i nadnárodním spole nostem, které v rozvíjejících se zemích uplat ují nižší standardy podnikového chování než jaké by byly p ijatelné v zemích rozvinutých. Ale p ípady nep ijatelného podnikového chování, které podrývá pokrokové hodnoty a cíle, je možno nalézt i v Evrop : vysoké odm ny pro vrcholný management p i sou asných špatných finan ních výsledcích a propoušt ní; spole nosti delokalizující výrobu z vysoce rozvinutých evropských zemích do ekonomik s nižšími mzdovými náklady navzdory dosahování dobrých finan ních výsledk a získávání št drých ve ejných dotací, což je p í inou propoušt ní po stovkách, ne-li tisících. Podniky by m ly init svá rozhodnutí s ohledem nejen na finan ní i ekonomické initele, ale i sociální a environmentální dopady své innosti. Spole nosti nefungují ve vzduchoprázdnu, ale ve spole nosti a m ly by se proto držet hodnot a cíl této spole nosti. V tomto smyslu musejí spole nosti sehrávat v Nové sociální Evrop aktivní úlohu a usilovat o dosažení jejích cíl v etn plné zam stnanosti, udržitelnosti a genderové rovnosti. Znamená to soukromé investice do inovace a udržitelnosti. Znamená to poskytování nezam stnaným, ženám, mladým lidem, postiženým a starším osobám vyšší šance na vstup do zam stnání a sdílení a rozvoj jejich schopností. Rovn ž to znamená prosazování kvalitn jších firemních politik na vyvážení práce a rodinného života, podpory žen, zadržování nejzkušen jších pracovník a otupování hierarchií za ú elem výchovy nových talent . Aby byla Nová sociální Evropa úsp šná, je t eba p ijmout celý soubor nových firemních praktik, ležících mimo rámec zákona i ve ejné politiky. Aby se sociální odpov dnost podnik stala v soukromém sektoru rozší enou praxí je t eba konvergence v porozum ní tomu, co znamená a obnáší – nap íklad podávání nezávislých zpráv a hospodá skcýh, environmentálních a sociálních výkonech, zavazující charakter sm rnic a v rnost sociálnímu dialogu a zapojení akcioná , ehož je zapot ebí k tomu, aby se sociální odpov dnost na úrovni podnik , sektor i odv tví stala ú inným a inkluzivním procesem. Základními p edpoklady budoucího fungování PSO jsou transparentnost a skládání ú t . Ustanovení sm rnic PSO, by dobrovolných, již za alo, nap íklad ve vztahu k nadnárodním spole nostem, kam spadá Tripartitní deklarace princip týkajících se nadnárodních podnik (multinational enterprises, MNE) a sociální politiky od ILO, sm rnice OECD pro nadnárodní podniky a Globální smlouva OSN. Zde jsou vyty eny soubory princip , jimiž by se nadnárodní spole nosti m ly ídit: nap íklad sm rnice OECD zakazují vyhrožování zam stnanc m a jejich zastupitel m p esunutím opera ní jednotky i jejího celku mimo území dané zem . Tyto sm rnice jsou nicmén nezávazné: ne vždy jsou spole nosti v rny jejich duchu nebo lite e ve své innosti po celém sv t , a ne vždy to vyžadují po svých dodavatelích. Zvlášt ve v ci innosti nadnárodních spole ností existuje deficit transparentnosti a skládání ú t , který by m l být odstran n,
39
„Promoting a European Framework for Corporate Social Responsibility,“ Zelená studie Evropské komise, ervenec 2001.
nap íklad ohledem na mezinárodní standardy. Dále je t eba pracovat na tom, jak u init praktiky PSO uskute nitelné v malých a st edn velkých podnicích. Evropská unie musí zvýšit kontrolu, transparentnost a skládání ú t z PSO a tím rovn ž umožnit spot ebitel m, aby inili pou ená rozhodnutí. Zám rem by m lo být vytvo ení nového moderního spojenectví za d stojnou práci a udržitelnost, které umožní moderním podnik m, zam stnanc m a spot ebitel m jednat v sou innosti ve prosp ch spole enské soudržnosti a udržitelnosti.
6. KAPITOLA
Znalosti a inovace – klí k rozumnému a „zelenému“ pokroku
Vytvá ení v domostí, inovací a udržitelnosti za ú elem prosperity, zam stnanosti a rovnováhy životního prost edí je jedním z úst edních pilí Nové sociální Evropy. EU a její lenské státy musejí: • • • • • • • • • •
Podstatn navýšit ve ejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a dosáhnout rokem 2010 cílové hodnoty EU ve výši 3% HDP; Investovat do udržitelných forem energie a energetické úspornosti; Zvýšit pro výzkumníky a studenty atraktivitu evropských universit; P stovat vazby mezi universitami, výzkumnými institucemi a soukromých sektorem za ú elem p evodu výsledk výzkumu do inovací v ekonomice; Zvýšit mobilitu student a výzkumných pracovník ; Nastolit užší koordinace investic a podporovat transevropské projekty; Zavést systematickému vým nu informací mezi agenturami zabývajícími se inovacemi; Podporovat v d ní a inovace na jednotném trhu; Zprovoznit projekt Galileo za ú elem uspíšení na inovace soust ed né evropské hospodá ské politiky; Zakotvit užívání nových technologií ve ve ejných službách.
V domosti, vzd lávání a zam stnanost jsou základními sou ástmi sociáln demokratických politik jak na státní, tak na celoevropské úrovni. V domosti jsou p edpokladem zvyšování evropského lidského kapitálu, protože napomáhají vyšší produktivit a široce sdílené prosperit - základu Nové sociální Evropy. Evropa má v oblasti výzkumu a vývoje velkolepou tradici - od starov ké filosofie p es první universitu k p evratným vynález m v medicín a p írodních v dách ve 20. století -, nicmén už n jaký as s výjimkou Finska a Švédska v investicích do výzkumu a vývoje zaostává za USA a Japonskem.40 Snižuje tím potenciál inovace. Vy erpávání evropských p írodních zdroj a existenciální hrozba klimatických zm n si zárove žádají nový p ístup k ekonomice a nakládání se zdroji - Evropa pot ebuje "rozumný r st", založený na nových udržitelných formách energie, technologie a v d ní. Bude-li více investováno do udržitelnosti, výzkumu a vývoje, což povede k více inovacím, má Evropa ohromný potenciál r stu a zam stnanosti. 1. Pro jsou v domosti tak d ležité? B hem posledních 10-15 let jsme sv dky zásadních revizí teorií r stu: úst ední sou ástí ekonomické analýzy se stalo v d ní a technologie. Nau ili jsme se porozum t rozdílu mezi prací a kapitálem na jedné stran a v d ním na druhé. Zatímco práce a kapitál jsou konkuren ními statky, jichž m že v jeden okamžik užívat pouze jediná osoba / podnik, v d ní není konkuren ním statkem, ale zdrojem, který m že zárove využívat velké množství lidí. Základní poznatky z výzkumu, internet a patenty se zám rem rozší it inovace na trzích jsou vše p íklady této jedine né úlohy, kterou v d ní sehrává. V d ní není pevn stanovenou vy íslitelnou hodnotou, kterou je t eba rozd lit na díly jako kolá . V domosti mohou být užívány mnoha lidmi, aniž by se pro druhé snižovala jejich hodnota. V d sledku toho – a to je základním argumentem nových teorií r stu – je tradi ní ekonomická perspektiva snižující
40
Srov. Dodatek 25.
se návratnosti nahrazována novou: žijeme ve v ku rostoucí návratnosti. To je ohromná myšlenka, s nedozírným vlivem na to, jak hledíme do budoucnosti a na zp sob, kterým organizujeme naše spole nosti. V d ní obecn a v decké a technologické v d ní zvlášt budou rozhodující pro v tšinu našeho jednání a našich rozhodnutí jako pracovník , voli , spot ebitel a investor . Naše ekonomiky se stávají více soust ed ny na v domosti a sektory více založené na v d ní rostou rychleji než zbytek ekonomiky; polovina nových pracovních míst vzniká v t chto sektorech, které zastupují t etinu ekonomiky. 2. Investice no nových v domostí a inovace Ekonomika v domostí m že být charakterizována jako kombinace tve ice prvk : • • • •
Vznik v domostí skrze v decký výzkum; P enos t chto v domostí prost ednictvím vzd lání a školení; Rozší ení t chto v domostí prost ednictvím informa ních a komunika ních technologií; Využití t chto v domostí k inovacím v medicín , technologiích, organizace atd.
Mezinárodní porovnání ukazují, že Evropa ve všech t chto ohledech zaostává za ostatními nejv tšími ekonomikami sv ta. Evropa investuje kolem 1,9% do výzkumu a vývoje, zatímco USA vydávají 2,8% a Japonsko 3,1% HDP na tvorbu nových v domostí a transformaci v d ní do inovací a výroby. V Evrop je mén než 1,2 milionu výzkumník , zatímco Spojené státy – s menší populací – jich mají více než 1,3 milionu. 80% tohoto rozdílu v objemu investic je výsledkem nedostate ných investic do výzkumu a vývoje, zvlášt do informa ních a komunika ních technologií, ze strany soukromého sektoru. Vazby mezi universitami a podniky, které jsou klí em inovace, se v Evrop zdají daleko slabší než v USA. Nap íklad mén než 5% inovativních podnik považuje informace z universit a dalších institucí vyššího vzd lávání za velmi významné zdroje.41 University a další ve ejné výzkumné organizace musí být p iblíženy k pr myslu a inova ní systémy musí být zdokonaleny. Posílená spolupráce mezi univerzitami a komer ní sférou by rozvinula praktickou stránku inova ních politik. Využití inovací ve ve ejném a soukromém sektoru je t eba dále rozvíjet. Ve ejné služby musí jít v tomto p íkladem a stav t se do ela v užívání nových technologií, které s sebou nesou zvýšení ú innosti a kvalitn jší služby ob an m. Spole nost si dnes žádá více: ob ané vyžadují rychlejší a kvalitn jší služby, vyšší transparentnost a snadn jší (user-friendly) administrativu. M lo by být vyvinuto více úsilí k vybudování na inovace vázaných ve ejných služeb. Jsou dobré d vody, pro se zabývat stavem tvorby v domostí v Evrop , a už na úrovni investic, návratnosti investic vyjád ené mírou inovací a výroby a úlohou v domostí p i budování Nové sociální Evropy. Navyšování ve ejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje, aby dosáhly cílovou hodnotu 3% HDP by m lo ohromné pozitivní d sledky na ekonomiku, zam stnanost a prosperitu. Evropská unie v sou asné dob investuje okolo 2% HDP, zaostává však za Spojenými státy (2,8%) a zbytkem OECD (3,1%). Pokud bude dosaženo cílové hodnoty 3% HDP každý rok mezi lety 2010 a 2025, výnosy budou obrovské: podle nejoptimisti t jšího scéná e by do roku 2025 evropská ekonomika stoupla o 10% HDP navíc, spot eba by se zvýšila o 7% a reálné mzdy o 9,5%; podle nejkonzervativn jšího scéná e by ekonomika vzrostla o 3% HDP navrch, spot eba o 1% a reálné mzdy by byly vyšší o 3%.42
41
Community Innovation Survey, Informa ní služba pro výzkum a vývoj ve Spole enství, Evropská komise. „The New Lisbon Strategy: An Estimation of the Economic Impact of Reaching Five Lisbon Targets,“ G. Gelauff a A. Lejour, Generální direktorát pro podniky a pr mysl, Evropská komise, leden 2006. 42
Dosažení 3% cílové hodnoty by si navíc žádalo 600 000 v dc navíc, ímž by se zam stnanost pouze v sektoru výzkumu a vývoje zvýšila o 30%. Se teno a podtrženo, evropská ekonomika a populace by z toho m ly významný prosp ch. Investice do v d ní je proto základem hospodá ského r stu a zam stnanosti a bude vyžadovat podstatnou revizi minulých politik. Ekonomický potenciál je velmi vysoký. Výnosy z hlediska prosperity jsou ohromné. V sou asné dob nabízejí evropské university – na nichž probíhá 80% základního výzkumu –, v dc m a student m mén atraktivní prost edí než university americké. Mnozí evropští studenti odcházejí do USA a z stávají tam. Mobilita student v Evrop je nízká: pouze 2,3% evropských student studuje v jiné než ve své domovské zemi. Mobilita výzkumník v rámci EU a ve vztahu k t etím zemím by m la být významn zvýšena, nebo m že rozhodujícím zp sobem p ispívat k rozvoji nových v domostí a umož ovat rozsáhlejší ší ení zkušeností mezi jednotlivými zem mi. V tší množství partnerství mezi evropskými universitami a sv tov vyhlášenými výzkumnými centry by rovn ž mohlo napomoci v p stování mobility. V tšina evropských zemí musí provést zásadní restrukturalizaci ve ejných výdaj ve prosp ch vyšších investic do výzkumu a vývoje a zkvalit ovat pobídky podnikových investic do v d ní. V oblasti investic do výzkumu a vývoje jsou mezi lenskými státy obrovské rozdíly. Jen n kolik z nich investuje mezi 3% a 4% a adí se mezi nejvýkonn jší ekonomiky sv ta. Pár dalších lenských stát investuje p ibližn 2% a zbytek dokonce mén než 1%.43 Evropská unie podporuje lenské státy p i dosahování cílové hodnoty investic do výzkumu a vývoje prost ednictvím vyvažování (bench-marking) a finan ních dotací. Na úrovni EU byl schválen více než sedmiletý Sedmý rámcový program výzkumu a vývoje s celkovým rozpo tem tém 55 milion EUR a ro ním pr m rným navýšením o p ibližn 60%. Z toho vyplývá, že investice EU do výzkumu a vývoje na období do roku 2013 nyní podporují technologické platformy, novou podobu spolupráce mezi lenskými státy ve vysoce prioritních oblastech. Evropská unie m že rovn ž napomoci zvýšit mobilitu student a výzkumník . Studentské a badatelské programy placené z pen z EU by m ly být významn rozší eny, aby v jejím rámci p stovaly vyšší mobilitu. Další oblastí, kde mohou celoevropské sou inn uskute ované innosti a investice vytvá et vyšší hospodá ský r st, je inova ní politika. Koordinace iniciativ a rozvoj konkrétních evropských projekt v oblastech, kde mohou regionální a národní programy spolupracovat nap í státními hranicemi, podnítí inovace v podnicích a rozší í osv d ené postupy. Systematická vým na informací mezi inovací se zabývajícími agenturami a analýza sdílených strategických problém je nepostradatelná - a rozší it ji lze prost ednictvím vývoje a zavád ní spole ných iniciativ a program . Kladnou úlohu p i podn cování inova ní politiky m že sehrávat Evropská unie. Státní inova ní politiky jsou v sou asnosti vyhodnocovány a vyvažovány na evropské úrovni podle principu dobrovolnosti a výsledky jsou kladné. Nicmén , tato dobrovolná spolupráce by mohla být zacílen jší a formalizovan jší. Posun od regionální a státní dimenze inovací k spolupráci na evropské úrovni by zabránil rozt íšt ní inova ní politiky a vedl k vysoké mí e p elévání (spillover effects) nap í celou Evropskou unií. Musíme uvolnit potenciál jednotného trhu k vytvá ení v domostí a inovací. K tomu bude zapot ebí kvalitn jší regulace – a nikoliv její krácení. Projekt EU Galileo bude také hlavním prost edkem uspíšení p ijetí skute né na v domosti zam ené evropské hospodá ské politiky. Touto cestou EU podpo í v d ní a inovace vedoucí k rozumnému „zelenému“ r stu a tvorb pracovních míst.
43
Srov. Dodatek 26.
3. Udržitelnost vedoucí k zam stnanosti, r stu a rovnováze životního prost edí Od poloviny 20. století klimatické zm ny zrychlují takovou m rou, že sv t dnes stojí p ed vážnou hrozbou budoucnosti lidstva a zem koule. Atmosférické ukazatele zachycují, že koncentrace oxidu uhli itého (CO2) v nižší atmosfé e vzrostla od p edindustriální hodnoty 280 ppm (parts per million) na 375 ppm v roce 2003. Jde o nejvyšší hladinu za posledních 500 000 let.44 Mnoho katastrofických událostí od roku 1980 je v Evrop možno p ipsat na vrub po así a podnebním extrém m: povodním, bou ím, such m a nával m horka. Pouze v roce 2003 zem elo v d sledku letních nával horka v západní a jižní Evrop více než 20 000 lidí. Ztráty zp sobené extrémním po asím se dotýkají lidských život , ale jsou vyjád itelné i finan n , poškozením obydlí, pr myslu a infrastruktury. Parna a další p ípady extrémního po así se v našem století mají stát ast jší a prudší. Nár st cen energií zasáhl nejvíce chudé: nap í Evropskou unií žijí miliony lidí v energetické chudob . Ú inky klimatických zm n budou tento trend dále jit it a vytvá et hluboce negativní tlak na hospodá ský a sociální vývoj v Evrop i ve sv t . Sv tu se nyní pootevírá okno p íležitosti se klimatickým zm nám postavit. Nedávná publikace Stern Review na téma ekonomie klimatických zm n z eteln poukázala na vysoké výdaje, které vzniknou, pokud dnes s klimatickými zm nami nic neu iníme: „Neu iníme-li nic, celkové výdaje a rizika klimatických zm n budou rovna nejmén 5% celosv tového HDP ro n – odte až na v ky. Pokud vezmeme v úvahu rozsáhlejší soubor rizik a dopad , odhady škod by se mohly vyšplhat až k 20% HDP nebo více. Naproti tomu náklady jednání – snižování vypoušt ní skleníkových plyn do ovzduší za ú elem zabrán ní nejhorším následk m klimatických zm n – je možno omezovat na p ibližn 1% HDP každý rok. Investice u in né v nadcházejících 10-20 letech hluboce poznamenají podnebí v druhé polovin tohoto století a ve století následujícím. Naše innost nyní a v p íštích desetiletích m že dát vzniknout zásadním narušením ekonomických a sociálních aktivit v mí e srovnatelné se sv tovými válkami a hospodá skou krizí v první polovin 20. století. A bude velmi t žké nebo nemožné tyto zm ny zvrátit.“45 Evropská unie sehrávala vedoucí úlohu p i dojednávání Kjótské smlouvy a m la by se znovu ujmout vedení v procesu formulace post-Kjótské dohody o boji proti klimatickým zm nám. Tato innost na globální úrovni by m la být dopln na úsilím na úrovni evropské, státní, regionální a místní dát vzniknout spole nosti s post-fosilními palivy – zvýšením energetické úspornosti, snížením naší spot eby energií a investicemi do udržitelných energetických forem. Stane-li se EU vedoucím producentem energie z obnovitelných zdroj , výnosy budou zna né. Za posledních 25 let bylo 75% všech pen z, které byly v zemích OECD utraceny za výzkum a vývoj v oblasti energií, utraceno na jaderná a fosilní paliva, zatímco pouze 1% bylo vynaloženo na v trnou energii, a koli ta by sama o sob mohla v roce 2050 dodávat více než t etinu a v roce 2025 jednu p tinu sv tové elekt iny. R st v sektoru v trné energie by znamenal zam stnání pro tém 2 miliony lidí. Tento p íklad ukazuje, že EU by se m la dostat na elo v oblasti v trné energii a dalších obnovitelných zdroj a vytvá et tak ruku v ruce pracovní místa, hospodá ský r st a udržitelnost. EU by navíc mohla ušet it nejmén 20% ze své sou asné energetické spot eby prost ednictvím úsporných energetických opat ení, což p edstavuje úsporu 60 miliard pro evropskou ekonomiku, životn d ležité úspory výdaj na energie pro skupiny s nízkými p íjmy a vytvo ení n kolika set tisíc nových pracovních míst. EU a její lenské státy se budou muset ujmout vedení v oblasti d sledn dodržovaných úsporných energetických opat ení a podpory nových inovací vedoucích k energetické úspornosti. Ak ní plán EU týkající se energetické úspornosti je významným krokem vp ed, který si žádá naprosté a ú inné implementace. Evropská unie a její lenské státy musejí rozhodn jednat a postavit se problému klimatických zm n p i sou asném využití potenciálu obnovitelných zdroj energie a energetické úspornosti skrze spole nou energetickou politiku, která se rýsuje na obzoru, a jednání v post-Kjótském období.
44 45
„Impacts of Europe’s Changing Climate Change,“ European Environmental Agency, 2004. Stern Review on the Economics of Climate Change,“ HM Treasury, 30. íjna 2005.
Výsledkem tohoto jednání by mohlo být kone né vymýcení energetické chudoby a nastavení evropského kurzu skute n udržitelného rozvoje.
7. KAPITOLA
U it se od narození – a po celý zbytek života Revoluce ve v d ní a technologiích spolu s globalizací vyžadují radikáln odlišný p ístup k vzd lávání ve spole nosti a na trhu práce. Sociální politiky je nutno reformovat s cílem: • • • • • • • • • • • • •
•
Institucionalizace všeobecného poskytování vysoce kvalitní vzd lávací pé e o batolata a d ti; Osamostatn ní výsledk a výnos ze vzd lání a kvalifikace na socioekonomickém prost edí a dalších formách znevýhodn ní; Vylou ení p ed asných odchod ze škol; Institucionalizace práva na celoživotní vzd lávání a druhé šance na vzd lání pro ty, kdo nedosáhli terciálního vzd lání; Zdokonalení profesních vzd lávacích systém tak, aby svižn a relevantn reagovaly na rizika delokalizace a strukturální zm ny v soukromém sektoru; Podn cování podnik , aby v as upozor ovaly na své profesní pot eby, za ú elem zajišt ní dynamické a relevantní rekvalifikace prost ednictvím profesních kurz a školení dovedností; Zajišt ní stálé aktualizace u ebních materiál a pom cek, aby byly v domosti a schopnosti nabyté v systémech vzd lávání, kvalifikace a celoživotního vzd lávání relevantní vzhledem k pot ebám trhu práce; Zajišt ní hladkého p echodu mladých lidí do profesního života; Zvýšení investic do systému terciálního vzd lávání a jeho reformy; Rozší ení dosažitelnosti terciálního vzd lání; Demokratizace p ístupu a participace v digitální spole nosti; Podpory pobídek vzd lávání a kvalifikace prost ednictvím strukturálních a vzd lávacích fond EU v etn možného p ísp vku k napln ní nového práva na vzd lávání v dosp losti pro ty, kdo dosáhli pouze základního vzd lání; Utužení úsilí EU o nastolení inkluzivní informa ní spole nosti v etn kvalitn ji definovaných práv a jejich uskute ování, vyty ení úlohy ve ejných institucí a služeb v ší ení p ístupu k digitálním technologiím a ustavení evropského vyvažovacího systému (benchmarking) dosahování cíl ; Umíst ní vzd lávání a kvalifikace v jádro Lisabonské strategie.
Faktory v d ní a inovací budou nejvýznamn jšími determinantami evropského budoucího úsp chu. Budou podstatným prost edkem budování Nové sociální Evropy v dlouhodobém výhledu. V tomto smyslu bude vytvá ení na v domostech založené spole nosti – sestávající z nejvyšší míry lidského kapitálu – základem na v d ní a inovace soust ed né ekonomiky. Vzd lání je základem lidského pokroku. Poznání a porozum ní jsou základy spole nosti jako takové. Proto je zcela nezbytné, aby si všechny d ti osvojovaly toto poznání a porozum ní prost ednictvím vzd lání. Vzd lávání b hem života stojí na ty ech pilí ích: poznávání, abychom poznali; poznávání, abychom inili; poznávání, abychom žili pospolu a spole n poznávali; poznávání, abychom žili.46 Vezmeme-li v úvahu jeho klí ovou úlohu v dosahování lidského rozvoje, je vzd lání prioritou, jež by nikdy nem la opustit p ední místo v politické agend . Št pící ú inek globalizace nemá dopad pouze na rozdílení bohatství nebo pracovní standardy, ale i na stav poznání ve spole nosti. Informa ní a komunika ní technologie významn prom nily schopnosti nutné pro p ístup k novým v domostem a užitku z nich, a k plnocennému p sobení ve spole nosti a v ekonomice.
46
„Learning: The Treasure Within,“ Zpráva Mezinárodní komise pro vzd lávání v 21. století pro UNESCO, 1996.
Z ínských a indických univerzit každoro n promuje 1,2 milionu inženýr , ímž se s ubíhajícím asem snižuje komparativní p edstih EU v oblasti v domostí a technologií i ve vztahu k rozvíjejícím se ekonomikám. Pr m rný Evropan je mén vzd laný než ob ané jiných industrializovaných zemí – dosahuje o dva roky vzd lání mén než pr m rný Ameri an a o rok mén než b žný Japonec. Každý rok vzd lání navíc p itom zvyšuje agregátní produktivitu o 5% okamžit a dalších 5% v dlouhodobém výhledu. Evropa si zkrátka nem že dovolit ponechat nejlepší p íležitosti na vzd lávání a získávání kvalifikace v rukou malé elity a tak zabra ovat ší ení v d ní ve spole nosti a v ekonomice. Nebude-li se d tem ze všech sociálních prost edí od samého po átku dostávat prost edk a motivace u it se, nebude-li dosp lým ve všech v kových kategoriích umož ováno zvyšovat svou kvalifikaci a b hem profesního života uskute ovat sv j potenciál, jak m že Evropa o ekávat, že se jí poda í vybudovat na v domostech založenou spole nost, která v podmínkách globální ekonomiky otev e vrata rostoucím životním standard m a vyššímu udržitelnému rozvoji? Budoucnost Evropského sociálního modelu – šance vybudovat Novou sociální Evropu – spo ívá v naší schopnosti stát se nejvýkonn jším regionem v oblasti vzd lávání a školení, a tedy ve v d ní a inovacích. Hlavní díl tohoto úsilí bude vyvíjen na místní, regionální a státní úrovni. M la by být rozvinuta i užite ná role, kterou již sehrává Evropská unie, za ú elem povzbuzení reformy prost ednictvím intenzivn jší vým ny osv d ených praktik a posílení existujících proces jako Bolo ského procesu ve vztahu k terciálnímu vzd lávání a Koda ského procesu pro celoživotní vzd lávání i vyty ení jasných cíl a úkol a zajišt ní ú inné implementace na úrovni jednotlivých stát . Celoživotní vzd lávání – od vysoce kvalitní pé e o d ti p es školy a university až k dalšímu vzd lávání a kvalifikaci – je hlavní cestou k inovativní, na v domostech založené a inovativní spole nosti. Soust edí se na nejcenn jší zdroj, který máme: lidi. 1. U it se od narození: Posun investi ní k ivky sm rem k batolat m a d tem P i navrhování udržitelných sociálních politik pro stárnoucí Evropu musíme klást d ti na první místo. Proto je naší nejvyšší prioritou u init vysoce kvalitní pé i o d ti a p edškolní vzd lávání v Evrop natolik b žnou ve ejnou službou, jakou je zdravotní pé e nebo vzd lávání pozd jší. Pé e v ranném v ku, poskytující i t m nejmenším d tem možnosti se u it se, se ukazuje jako hlavní prost edek maximalizace životních šancí d tí z r znorodých sociálních prost edí. Kvalita raného d tství je ur ující pro rozvoj v dospívání a dosp losti. Je hlavním prost edkem rozpoutání kruhu genera ní chudoby a špatných výsledk , kterému sv d íme v mnoha evropských zemích. Výhody pé e a p edškolního vzd lávání pro batolata a d ti budou nedozírné: rozvoj kognitivních schopností, snižující dopad socioekonomického prost edí na schopnost u it se; p stování pro život d ležitých sociálních a komunika ních dovedností, které d tem v jistém smyslu poprvé ukážou, co to znamená být lenem ur itého spole enství; povzbuzování tvo ivosti skrze rané podn ty; a integrace d tí z r znorodých kulturních a jazykových prost edí. Zvlášt to platí pro d ti z p ist hovaleckých a etnických menšin, p edevším ty, jejichž rodný jazyk je jiný než domácí jazyk dané zem a kterým by se dostalo raného startu v jeho u ení, což by zvýšilo jejich šance na pozd jší integraci ve škole a komunit . P edškolní vzd láváním jsou p stovány schopnosti, které jsou samým základem pozd jšího rozvoje v domostí, schopností a sociální interakce.47 Bez systém zajiš ování všeobecné pé e o batolata a p edškolní d ti nebude krom toho Evropa schopna snižovat míru chudoby, dosáhnout genderové rovnosti a elit demografickým zm nám. P íliš mnoha ženám je nadále odepírána možnost pracovat na plný a ob as i áste ný úvazek v d sledku nedostate né a drahé pé e o d ti, a jsou tak zanechány s málem možností zabezpe it své rodiny, dosáhnout profesního napln ní a vyd lat si dostatek pen z na d chod. Ženy nemají tolik d tí, kolik by
47
Gosta Esping Andersen, „Putting the Horse in Front of the Cart: Towards a Social model for Mid-Century Europe,“ Universitat Pompeu Fabra, listopad 2006.
si p ály, z velké ásti v d sledku t chto obtíží, které umoc ují sou asnou krizi porodnosti, patrnou ve v tšin Evropy. Rozmach chudoby mezi domácnostmi s jedním rodi em a mezi domácnostmi s vícero d tmi, v nichž ženy nepracují v bec nebo jen pár hodin, iní pot ebu usnadnit zam stnávání žen ješt pal iv jší. I d ti mají prosp ch z toho, vyr stají-li v domácnostech s pracujícími rodi i, vzhledem k tomu, že je tím významn snižováno riziko chudoby, u n hož je prokázáno, že d tem zhoršuje jejich životní vyhlídky. Pot eba zajiš ovat vysoce kvalitní pé i v raném mládí je zvlášt pal ivá u d tí mladších t í let, kde je ve v tšin evropských zemí pokrytí zcela minimální. Jedná se rovn ž o klí ové roky pro zajišt ní reintegrace matek zp t na trh práce. Pouze Dánsko a vlámská ást Belgie dosáhly úrovn zajiš ování pé e pro d ti mladší t í let nad 50%; t sn je následují Francie a Švédsko. Pokrytí d tí mezi t emi roky a v kem za átku povinné školní docházky je vyšší: dev t zemí EU poskytuje pé i pro více než 90% d tí.48 Provozní hodiny za ízení pé e o d ti navíc ne vždy odpovídají pracovní dob , což rodi m zt žuje práci na plný úvazek. Z tohoto d vodu jsou nedobrovolné áste né úvazky v Evrop nevítanou skute ností a postihují zvlášt ženy. Proto je otázka omezených provozních hodin za ízení pé e o d ti potenciálním problémem, který je t eba vy ešit vzhledem k jeho t sné vazb na možnost zam stnávání na plný úvazek a rovných p íležitostí žen a muž . Velká ást služeb pé e o d ti je již ve ejn poskytována, v tšinou s progresivní škálou rodi ovských p ísp vk i v zemích jako Dánsko, vlámské ásti Belgie a Švédsku, kde je pokrytí vysoké. V systému, který chce být univerzálním, by p ísp vky hrazené rodi i m ly být nízké a dostate n progresivní, aby si i ti, kdo mají nízké p íjmy nebo více než jedno dít , mohli pé i o n dovolit. Pozornost by rovn ž m la být v nována úloze, kterou m že p i dosahování všeobecného zajišt ní pé e sehrávat v rámci ve ejn stanovené strategie soukromý a neziskový sektor. Socialisté a sociální demokraté jsou v mnoha zemích hnací silou rozši ování za ízení pé e o d ti a p edškolní výchovy, nicmén aby se všeobecná vysoce kvalitní pé e o d ti stala po celé Evrop natolik b žnou službou jako zdravotní pé e nebo pozd jší vzd lávání, je t eba vyvinout mnohem více úsilí. 2. U it se po celý život: demokratizace u ebních úsp ch a kvalitn jší p íprava na zam stnání Naší druhou prioritou v oblasti vzd lávání je u init naše evropské vzd lávací systémy inkluzivní a prvot ídní a tak zajistit, že d ti vyr stající ve všech sociálních prost edích mají od primárního po terciální vzd lávání nejvyšší šance na u ební úsp chy. Zatímco úkolem socialist a sociálních demokrat ve dvacátém století bylo demokratizovat dostupnost vzd lání – prost ednictvím všeobecného primárního a terciálního školství –, naším úkolem v století dvacátém prvním bude demokratizovat u ební úsp chy podporou inkluze ve vysoce kvalitním školství na všech úrovních. Stávající a nová pracovní místa budou rostoucí m rou vyžadovat vzd lání a profesní kvalifikaci na vysoké úrovni. V roce 2010 bude jen 15% nov vznikajících pracovních míst pro lidi se základním vzd láním, zatímco 50% si bude žádat vysoce kvalifikovaných pracovník . Nicmén v sou asnosti tém 15% mladých lidí ve v ku 18-24 v EU každoro n opouští školu p ed asn , nanejvýš s nižším sekundárním vzd láním.49 Odhadované celkové náklady p ed asného odchodu ze škol b hem života daného jedince z hlediska ušlého pracovního nasazení a navršení výdaj na sociální a zdravotní služby dosahují veli in mezi 0,6 a 2,5 milionu EUR. Bude-li tento trend pokra ovat, Evropa nebude schopna dosahovat dobrých výsledk a plné zam stnanosti. Výsledkem bude komparativn snižující se bohatství a potenciál a bez ustání rostoucí nerovnosti. V tšina lenských stát musí v nadcházejících letech zvýšit své úsilí, aby se tomuto marn ní potenciálu u jedinc jako takových a spole nosti jako celku vyhnuly. Vzniká tak pot eba prvot ídního vzd lání a kvalifikace pro všechny, umíst ná v jádru našich politických snah.
48 49
Srov. Dodatky 27-28. Srov. Dodatek 29.
Zisky a p ínosy vzd lávání a kvalifikace by se kone n m ly stát nezávislé na socioekonomickém prost edí a dalších formách znevýhodn ní. Evropské zem se v sou asné dob liší v mí e, v jaké jejich vzd lávací systémy uzavírají propast mezi studenty s bohatším a chudším p vodem. Studie PISA 200050 prokázaly kompatibilitu pr m rn vysoce kvalitních a rovných výsledk u student z r zných socioekonomických prost edí – nap íklad Finsko, Irsko a Švédsko se nacházejí nad pr m rem výsledk vzd lávání a dopad socioekonomického postavení je zde podpr m rný, zatímco eská republika, Ma arsko, Lucembursko a zejména N mecko se zdají vykazovat dispropor ní míru vlivu socioekonomického postavení na výsledky student . Ve vysoce rozd lených vzd lávacích systémech, nap íklad v kontinentálních a st edozemních státech, je výb r asto uskute ován na socioekonomickém základ , což studenty z chudších prost edí staví do nevýhodného postavení. Bylo prokázáno, že vysoce diferencované programy v etn u ovských obor s vyšší pravd podobností sníží šance d tí ze znevýhod ujícím p vodem docílit terciálního vzd lání. Evropské zem musí skoncovat s p ed asným ukon ováním školní docházky a poskytnout každému mladému lov ku v domosti a schopnosti, které jsou k úsp chu v nové Evrop pot eba. Severské zem , které mají velmi všeobecné vzd lávací systémy, jsou posuzovány jako obecn úsp šné v zajiš ování pevného základu v obecných p edm tech a staví velkou ást student do lepší pozice vzhledem k pokra ování jejich studia, zam stnání a plné participaci v na v domostech založené spole nosti. Tyto zem jsou ty mi z osmi nejlépe si vedoucích stát OECD, pokud jde o p ed asné opoušt ní škol. Výhody spojené s dosahováním vyššího sekundárního vzd lání jsou nezm rné: nap íklad v Nizozemí byla spole enská míra návratnosti u vyššího sekundárního vzd lání odhadnuta o 22,3% výše než u nižšího sekundárního vzd lání.51 Je d ležité, aby se vzd lávací politiky více obracely na nevylou en jší skupiny d tí a zabra ovaly jejich vylu ování z hlavního proudu vzd lávacího systému. V zájmu diverzity by se d tem se zvláštními požadavky m lo dostávat zvláštní pé e a m ly by být umis ovány v rámci hlavního proudu vzd lávacího systému do menších t íd. Krom toho musí být evropské systémy vzd lávání a nabývání kvalifikace zam eny na zajiš ování v domostí a dovedností, které jsou t eba na trhu práce, a na dosahování hladkého p echodu mladých lidí ze školy do zam stnání. Školní a univerzitní výchova by m la studenty lépe p ipravovat na p estup do zam stnání prost ednictvím organizování pracovních zkušeností, program získávání praktických dovedností a profesního poradenství. Nad ur itou v kovou hranicí m že být nabídka pracovních p íležitostí pro mladé lidi, kte í stále studují, dobrým zp sobem, jak zvýšit jejich p ipravenost na trh práce a inkluzi ve vzd lání. Na praktické obory zam ené university a jejich programy musí být cen ny stejn jako tradi ní akademické zp soby vzd lání. Nakonec je t eba významn rozší it dostupnost terciálního vzd lání. Ukon ené terciální vzd lání má v Evrop mén než 20% lidí, ve srovnání s více než dvojnásobkem v USA a Japonsku. Výnosy pro lidi budou nedozírné – podstatn bude snížena hrozba nezam stnanosti a vzrostou p íjmy:52 nap íklad v N mecku byli zam stnanci s universitním diplomem schopni zvýšit své p íjmy mezi lety 1997 a 2003 z 134% na 153%, oproti zam stnanc m bez vyššího sekundárního vzd lání, jejichž relativní p íjmy stagnovaly okolo 80% pr m ru.53 V zemích OECD nezaznamenali zam stnanci s vyšším vzd lání pokles hodnoty svého p íjmu nad pr m rem p es nár st po tu lidí s terciálním vzd láním vstupujícím na trh práce – existuje tendendce ke zvyšování míry návratnosti terciálního vzd lání. Evropské zem by m ly p ístup k terciálnímu vzd lání demokratizovat. Evropské zem se musí pou it jedna od druhé s ohledem na strategie a investice, jež je t eba u init k zajiš ování prvot ídního inkluzivního vzd lání pro d ti a dospívající mládež ze všech socioekonomických prost edí.
50
„Program for International Student Assessment,“ t íleté pr zkumy organizované OECD mezi patnáctiletými v hlavních industrializovaných zemích, který zkoumá, do jaké míry si studenti na konci povinné školní docházky osvojili n které v domosti a dovednosti nezbytné k plné spole enské participaci. 51 „Education at a Glance,“ OECD, vydání z roku 2006. 52 Srov. Dodatek 30. 53 „Education at a Glance,“ OECD, vydání z roku 2006.
3. Celoživotní vzd lávání: druhé šance a odrazové m stky k nep etržitému úsp chu Celoživotní vzd lávání je naší t etí prioritou v úsilí u init evropské ekonomiky produktivn jší a evropský trh práce inkluzivn jší. Ve v tšin našich zemí je zapot ebí tém revolu ní zm ny ve vzd lávání a kvalifikaci populace v produktivním v ku. V našem rychle se prom ujícím sv t jsou ekonomickým zm nám nejvíce vystaveni ti, kdo opoušt jí školu bez získání kvalifikace, kdo mají nestabilní zam stnání, nezam stnání a starší pracovníci. Jejich nevýhody se mohou mísit a zvyšovat tak riziko dlouhodobé nezam stnanosti a trvající chudoby. Tito ob ané se paradoxn ú astní program celoživotního vzd lávání nejmén . Celoživotní vzd lávání se musí stát integrovanou sou ástí našich vzd lávacích systém . Musí vybudovat základy evropských hospodá ských výsledk , naší strategie vysoce kvalitních pracovních míst a samotného našeho pojetí personálního rozvoje. Záleží na každém ob anovi, aby se o vzd lání zajímal, ale na kolektivních institucích a zam stnavatelích je, aby p ístup k tomuto vzd lání celoživotn zajiš ovali. Zaprvé, všichni dosp lí bez terciálního vzd lání musí mít právo na celoživotní vzd lávání a druhou šanci na vzd lání, nap íklad prost ednictvím placeného studijního volna p i zam stnání, uznávání neformálních dovedností a volného i cenov dostupného p ístupu ke vzd lání a školení pro nezam stnané. Taková zm na v systému celoživotního vzd lávání musí být financována z rozmanitých zdroj , ve ejných i soukromých. N které lenské státy pokro ili v institucionalizaci celoživotního vzd lávání dále než ostatní, p esto pro drtivou v tšinu Evropan se toto vzd lávání musí ješt stát skute ností. Ve Švédsku, VB, Dánsku a Finsku se v libovolném zvoleném m síci 25% pracujících ú astní vzd lávacích aktivit54. Celoživotní vzd lávání je problémem spíše v soukromém, než ve ejném sektoru: v Evrop mají pracovníci ve ve ejném sektoru dvojnásobnou šanci na zajišt ní školení (41%) než ti, kdo pracují v sektoru soukromém (23%).55 Všechny evropské zem musí zvýšit svá úsilí k rozší ení dostupnosti celoživotního vzd lávání mezi zam stnanými i nezam stnanými. Zadruhé, poskytovatelé celoživotního vzd lávání musí vyu ovat správným dovednostem – t m, které jsou relevantní vzhledem k sou asným a budoucím pot ebám trhu práce –, a být schopni uznávat dovednosti neformální. Každý má schopnost stav t na tom, co umí – a už to znamená formální uznání jeho neformálních dovedností nebo nau ení se n emu novému. Mezi hlavní dovednosti, které jsou zapot ebí v dnešní globální ekonomice, pat í cizí jazyky a užívání digitálních technologií; všechny vzd lávací programy by m ly za azovat informa ní a komunika ní technologie jako úst ední ást curricula. Za tímto ú elem by m ly být neustále aktualizovány u ební pom cky a materiály. Podniky by rovn ž m ly v asn upozor ovat na své profesní pot eby k zajišt ní dynamické a relevantní rekvalifikace. Zajišt ní celoživotního vzd lávání evropské populaci v produktivním v ku bude vyžadovat novou sou innost mezi vzd lávacími institucemi, podniky a odborovými svazy. Vzd lávací instituce musí být navázané vztahy s podniky, odbory a ú ady práce, aby mohli ú inn reagovat na skute né pot eby trhu práce tím, že budou vyu ovat t m správným dovednostem. V tomto kontextu mohou relevantnost vzd lávání dosp lých zvyšovat ve ejn -soukromá partnerství mezi vzd lávacími institucemi a zam stnavateli. 4. Život a vzd lání v nastávající digitální spole nosti
54
Dosp lí mají v severských zemích právo na vzd lání, což napomohlo zavést jeho ve ejné poskytování. Pro statistiky o participaci na celoživotním vzd lávání v jednotlivých zemích srov. Dodatek 30. 55 „Fourth European Working Conditions Survey,“ Evropská nadace pro zlepšení pracovních a životních podmínek, listopad 2006.
Vzd lání v ICT (informa ních a komunika ních technologiích) je naší tvrtou prioritou v této oblasti. Evropské zem musí demokratizovat p ístup a ú ast v digitální spole nosti, nebo ta se stala novým initelem sociální inkluze i vylou ení. Ve v tšin zemí EU se jako hlavní determinanty digitálního vylou ení ukázaly p íjem, dosažené vzd lání a v k, které následuje geografické umíst ní (hranice mezi m stem/venkovem) a pohlaví. Nov vznikající informa ní spole nost je polarizovan jší v nových lenských státech než v zón EU-15, a to i v oblastech (Estonsko, Slovinsko), jejichž míra prostupnosti internetu se blíží pr m ru EU-15. P ístup k po íta m a internetu je ve v tšin EU-10 ve ejn zajiš ován. Nicmén , ve srovnání s EU-15 jsou ve ejná za ízení omezena svým rozsahem a nerovnom rn regionáln distribuována.56 Znevýhodn ným osobám se asto nedostává p ístupu do na v d ní založené spole nosti a nemají schopnosti nezbytné k tomu, aby na ní mohly ú inn participovat. Kolem 30-40% populace EU z ICT stále net ží nic nebo jen velmi málo. V pr m ru má v Evrop p ístup k internetu jen 16% osob starších než 55 let. Pro lidi s postižením je nedostate ná dostupnost hlavní p ekážkou využívání nových technologií, což se p ímo odráží v mí e jejich inkluze a participace ve spole nosti. Digitální inkluze by proto m la být u in na politickou záležitostí a sestávat z jasn stanovených práv na p ístup a participaci. lenské státy by m ly pokro it sm rem k univerzálnímu poskytování obsahu a služeb ICT, nap íklad ve školách, ve ejných knihovnách a komunitních centrech. Digitální inkluze má strategický význam z hlediska sociálního, ekonomického i kulturního a na tomto základ by k ní m lo být ve ve ejné politice p istupováno. Prost ednictvím využívání ICT m že dojít k podstatnému zkvalitn ní poskytování ve ejných služeb a ob anské participace. Nicmén celý tento soubor vylepšení – od elektronických zdravotních konzultací k on-line jednání s ú ady – bude ob an m a pracovní síle ku prosp chu pouze v p ípad , že budou dovednosti spojené s užíváním ICT všeobecn sdíleny a p ístup k vybavení ICT založen na demokratickém principu – navzdory ekonomickým, sociálním, teritoriálním znevýhodn ním i nevýhodám spojeným s nedostatkem vzd lání nebo postižením. P estože p evažující ást úsilí je t eba soust edit na místní, regionální a státní úrove , p idanou hodnotu v této oblasti m že p inést i evropská spolupráce. EU již podnikla kroky v oblasti e-inkluze, v etn vyty ení cíl a zvláštního financování projekt e-inkluze. Ministerská deklarace o vzd lání EU z ervna 2006 za inkluzivní a p ekážek prostou informa ní spole nost stanovuje cíle a nápl inností vztahujících se k používání internetu ve skupinách ohrožených vylou ením, pokrytí vysokorychlostním internetem, po íta ové gramotnosti, p ístupnosti ve ejných internetových stránek a e-dostupnosti.57 Takovéto pokusy musí být utužovány hlubší inností v oblasti stanovení a napl ování nových práv ve vztahu k informa ní spole nosti, stanovení úlohy ve ejných institucí a služeb p i ší ení dostupnosti digitálních technologií a ustavení evropského procesu vyvažování (benchmarking) v oblasti dosahování stanovených cíl .
56
„Report on Social Inclusion 2005: An Analysis of the National Action Plans on Social Inclusion (2004-2006) Submitted by the 10 New Member States,“ Evropská komise, únor 2005. 57 Ministerská deklarace, jednomysln schválená v Rize (Lotyšsko) na konferenci Rady EU o informa ních a komunika ních technologiích vedoucích k inkluzivní spole nosti, 11. ervna 2006.
8. KAPITOLA
Dosažení opravdu rovných práv pro ženy a muže
S trvající genderovou nerovností je nutno se vypo ádat prost ednictvím sociálního dialogu a reforem ve ejných politik vedoucích k: • • • • • • • • • •
Eliminaci rozdílu v p íjmech a genderovou diskriminaci na pracovišti; Lepšímu rozd lení mate ské dovolené mezi muži a ženami; Socializaci náklad na mate skou dovolenou; Institucionalizaci práva na pružnou pracovní dobu pro rodi e a t hotné zam stnankyn ; Regulaci pracovní doby, která vymýtí zvyk dlouhých hodin trávených v zam stnání; Tripartitnímu dialogu za ú elem zvládání a zisku z organiza ních zm n vyplývajících z mate ské dovolené a pružné pracovní doby; Individualizaci sociálního pojišt ní a práv souvisejících s penzemi a dan mi; Vymýcení genderové nerovnosti v penzijních systémech; Zajišt ní sociální ochrany žen a muž majících nestabilní zam stnání; Zavedení politik m stského asu (urban time), které skloubí práci, rodinu a ob anské povinnosti.
Významným pokrok m v oblasti práv žen u in ným za posledních sto let hrozí, že budou zastín ny novými a trvajícími genderovými nerovnostmi spo ívajícími v jád e našich spole ností. Ženy nyní mají p ístup do všech institucí v našich spole nostech - vzd lávacích, pracovních, politických a sociálních. Dívky dosahují skv lých studijních výsledk a na školách a universitách si vedou lépe než chlapci, by ve v deckých oborech jsou stále nedostate n zastoupeny. Nicmén zdolat ostatní instituce se ukázalo jako v tší o íšek. Ženy shledávají, že je t žké snoubit práci s rodinným životem; ob as p i srovnatelné práci vyd lávají mén než muži a dosahují "prosklených strop " svého profesního postupu, který je muž m neznámý; ženy jsou mén povyšovány a s vyšší pravd podobností mívají nestabilní zam stnání; mají mén d tí, než by rády; spíše nosívají b emeno domácích prací a starostí o na n odkázané p íbuzné. V d sledku asov omezen jších a nestabilních zam stnání jsou vystaveny vyššímu riziku chudoby a dostávají nižší d chody. Nar stající nestabilita rodinných struktur vede k zvyšování po tu svobodných matek, které horko t žko zajiš ují živobytí. Pocit frustrace a nenapln ných o ekávání je mezi dnešními ženami nezm rný. P estože ženy v Evrop získaly sexuální a reproduk ní práva, v etn práva na ur ení po tu a asové následnosti d tí, a práva na bezpe ný a zákonný potrat, mnohým je stále brán no spolu se svými partnery volit požadované množství d tí v d sledku trvající neslu itelnosti zam stnání a rodinného života. A koliv ženy nyní mají rovné šance ne vzd lání a dosahují lepších výsledk než jejich mužské prot jšky, neznamená to rovné zacházení v zam stnání. Ženy získaly právo spojovat úlohy rodi e a odborného zam stnance, avšak nebyly jim nabídnuty prost edky, aby mohly tohoto práva využívat nastejno s muži. V celé Evrop je t eba u init významné kroky k dosažení rovných práv a p íležitostí pro muže a ženy. Svou úlohu p i tom budou muset sehrávat všechny demokratické úrovn rozhodovacího procesu. 1. Genderová rovnost jako socioekonomický imperativ Rovná práva a p íležitosti mezi ženami a muži nejsou v sou asnosti pouze na hodnotách založeným spole enským cílem, ale rovn ž socioekonomickým imperativem. Tento imperativ se týká budoucnosti sociálního státu v kontextu demografických zm n. Vzhledem k tomu, že stárnutí a zmenšování populace vyústí v pom rn nižší da ové výnos v dob rostoucích sociálních náklad , vzniká stále pal iv jší pot eba zvyšovat potenciál r stu a skute ný r st našich ekonomik prost ednictvím kvalitn jší
zam stnanosti žen vyjád ené v po tu zam stnaných žen a produktivní kvalit práce, a zárove v dlouhodobém výhledu snižovat demografické ú inky odstran ním náklad na poli p íležitostí, má-li žena více než jedno dít . Stejn tak vyšší míra chudoby mezi ženami a v domácnostech s jedním rodi em, kterým zpravidla bývá žena, ustavuje sociální imperativ zajistit ženskou celoživotní ekonomickou nezávislost. Musíme dosáhnout zam stnání za stejných podmínek mezi ženami a muži kvalitn jším využitím ženských tvo ivých nadání a vytvo ením podmínek pro to, aby ženy a muži mohli mít požadované množství d tí. N kterým evropským stát m, mezi které pat í severské zem , Nizozemí a VB, se poda ilo snížit mezeru v zam stnanosti muž a žen. Zem s vyšší ženskou zam stnaností mají rovn ž vyšší míry porodnosti. Nicmén jinde, ve St edozemí, st ední a východní Evrop a kontinentálních zemích, je propast p íliš hluboká a porodnost p íliš nízká. Zárove je v zemích s nejvyšší zam stnaností žen nejv tší rozdíl v p íjmech mezi pohlavími, což jasn ukazuje, že rovnosti nebylo v d sledku diskriminace na trhu práce a segregace dosaženo ani zde. 2. Rovnost v spole nosti blahobytu a na trhu práce P ekážky uskute n ní genderové rovnosti na trhu práce jsou rázu finan ního – z hlediska cenov dostupné pé e o d ti a náhrady za mate ské dovolené; sestávají z diskriminace na trhu práce a segregace z hlediska rozdílu v p íjmech mezi pohlavími, vysoce nerovnom rném rozd lení mate ské dovolené mezi ženy a muže, vedoucí k diskriminaci žen v nejproduktivn jším v ku, špatn nastavené rovnováze mezi zam stnání a b žným životem a p evaze žen ve špatn placených sektorech; vztahují se ke kultu e organizací, která vyplývá ze zvyku dlouhé a nepružné pracovní doby, ovliv ující ženy i muže zvlášt v soukromém sektoru; – a rodinného, uvážíme-li neochotu n kterých muž sdílet rodinné povinnosti a b emeno domácích prací.58 Dosažení genderové rovnosti si vyžádá pr lomové zm ny sociálního státu a ekonomiky. Žádá si úsilí muž a žen, podnik , odborových svaz i vlády. Vyžaduje nejen zm ny strukturální, ale též revoluci v postojích. Politické vedení a ve ejné aktivity musejí stát v ele. Minulé pronatální politiky, které sm ovaly k udržení matek v domácnosti, bu udrží míry porodnosti na dnešní nízké úrovni, nebo povedou k jejich dalšímu stla ování. Drtivá v tšina sou asných žen usiluje o mate ství i profesní napln ní zárove - nikoliv jedno, nebo druhé. Ve ejné politiky musí tyto ambice podporovat. Zaprvé je nutno v celé Evrop zavést všeobecnou, vysoce kvalitní a dostupnou pé i o d ti; v kombinaci se systémem pé e o další závislé osoby, nap íklad starší nebo postižené. Náklady na pé i o d ti a jiné odkázané osoby jsou nadále ve v tšin evropských zemí neúnosn vysoké, zvlášt pro samostatné rodi e nebo rodi e s dv ma a více d tmi. Nap íklad, Dánsko se t ší mí e aktivity samostatných rodi 60% díky tém úplnému rozší ení pé e o d ti - to znamená o 20% více než v jiných evropských zemích, kde je poskytování pé e o d ti omezen jší. Všude je t eba zavést progresivní platební stupnici, která bude zohled ovat p íjem a po et závislých osob. V zemích, kde kulturní normy brání in institucionalizované pé i o batolata a velmi malé d ti, by m ly rovn ž být poskytovány prost edky pro pé i o d ti v domácích prost edích. Takové pe ovatelské systémy by umožnily nár st zam stnání na plný úvazek a p isp ly by k zamezení nedobrovolné práce rodi na úvazek áste ný. Zadruhé je t eba skrze reformu politik a sociální dialog rozpoutat všeobecný boj proti diskriminaci a segregaci na trhu práce a rozbít p ekážky v zam stnání: •
58
Rozdíl v p íjmech mezi pohlavími a genderová diskriminace na pracovišti musí vytanout jako hlavní politické priority a státní zákony musí být d razn ji prosazovány prost ednictvím kvalitn jšího dohledu na pracovní a mzdové praktiky. "Za stejnou práci stejný plat" je zavedeným evropským principem od podpisu ímské smlouvy v roce 1957. Na Evropské unii proto spo ívá p i vyty ování nového kurzu k dosažení rovného p íjmu mezi pohlavími obzvlášt významná úloha.
Srov. Dodatky 33-34.
•
• •
• •
Mate ská dovolená musí být lépe rozd lována mezi muže a ženy, aby bylo zamezováno diskriminaci žen a povzbuzována porodnost. Politika mate ských dovolených by m la být reformována za ú elem zajišt ní vyrovnání rozsáhlého nepom ru mezi mate skými dovolenými, které si vybírají ženy a muži; tento nepom r iní zam stnávání a povyšování žen v nejproduktivn jším v ku mén atraktivní než je tomu u muž ve stejné v kové kategorii. V zemích, kde je mate ská dovolená muž individuálním, nep enosným nárokem, jehož sou ástí je náhrada ušlého p íjmu, je pom r muž , kte í si mate skou dovolenou vybírají, daleko vyšší. Nap íklad v Norsku si mate skou dovolenou vybírá 85% muž , na druhém míst je Švédsko se 42%. S výjimkou t chto evropských zemí má již pouze Lucembursko, Nizozemí a Island pom r muž vybírajících si mate skou dovolenou nad 10%. V roce 2002 bylo pouze 16% všech dn strávených na mate ské dovolené vybíráno muži. Náklady na mate skou dovolenou muž a žen by m ly být v co nejvyšší mí e socializovány, díky výživnému z daní nebo pojistek. Pro rodi e a t hotné zam stnankyn by m lo být institucionalizováno právo na pružnou pracovní dobu, v etn práva plnit zadané úkoly mimo pracovní dobu, pružné a/nebo omezené pracovní doby prost ednictvím asoúložných schémat, a práce na dálku. Takové právo by m lo snížit asto nedobrovolné spoléhání žen na áste né úvazky. Zvyk dlouhé pracovní doby v jistých sektorech, který znevýhod uje obzvlášt rodi e, musí být d sledn regulován v rámci zákona, zejména prost ednictvím stanoveného maxima. M l by být navázán tripartitní dialog ur ující prost edky podpory zam stnavatel , zvlášt malých a st edních podnik , p i zvládání a získávání na organiza ních zm nách souvisejících s mate skými dovolenými a pružnou pracovní dobou, v etn udržování personálu, zvyšování produktivity a - z perspektivy širšího zájmu na snižování nezam stnanosti - slu ování mate ských dovolených s profesním školením a do asných pracovních umíst ní nezam stnaných.
Zat etí, systémy sociálního zabezpe ení a da ové systémy se musí zakládat na p edpokladu ekonomické nezávislosti a zam stnanosti žen v celoživotním výhledu: • •
•
Práva na sociální zabezpe ení, d chodová práva a zdan ní musí být individualizováno; Reforma penzijních systém musí ádn zohlednit mezeru v nárocích na penzi mezi muži a ženami, vyplývající z obecné struktury d chod založených na výd lcích, které uvrhají v tší množství penzistek v chudobu. Znamená to, mimo jiné, stanovení zaru ené d stojné minimální penze, d chodový zápo et za neplacenou pé i; Dosažení rozší ení sociální ochrany žen s nestabilním zam stnáním
3. Rovnost díky asu jako sociální hodnot Dosažení slu itelnosti výchovy d tí a sociáln demokratických cíl jako plné zam stnanosti a sociální spravedlnosti s genderov neutrálním postojem bude zahrnovat rovn ž p isvojení si nového a inovativn jšího p ístupu k asu jako sociální hodnot . Vstup žen na trh práce, nové formy organizace zam stnání i rostoucí zpruž ování pracovní doby zanechaly v tšinu žen a muž napospas st etávajícím se asovým nárok m: pat í sem as na práci, as na rodinu, as na vzd lávání, as na obecní a politikou participaci, as na sebe. Tyto nároky ob as nelze smí it, což má závažný dopad na kvalitu života a vede nap íklad k rostoucímu asu a upadající vitalit obcí. Výsledkem je pocit lidí, že své životy nemohou žít naplno a volí si jeden aspekt nebo druhý – zp sobem, který rovn ž ovliv uje genderovou rovnost – a jejich as je rozd len nevyvážen . Pojímání asu jako sociální hodnoty odkazuje k asu jako hodnot celoživotní i každodenní. Proto musíme zaprvé znovu promyslet ízení asu b hem životního cyklu, nebo vzd lávání, výchova d tí a zam stnání se pro muže i ženy stávají stále více soub žnými, spíše než následnými i vzájemn se vylu ujícími aktivitami. Ve ejná politika v n kterých evropských zemí již vzala tuto novou skute nost v potaz, nap íklad zajišt ním pružné pracovní doby pro rodi e, umožn ním studijního volna nebo dlouhodobými pravidelnými uvoln ními za ú elem osobního rozvoje. Všechny evropské zem musejí zkoušet tato inovativní opat ení nalézt vlastní rovnováhu v novém namíchání sm si asu na práci, vzd lání, rodinu a jednotlivce samotného v pr b hu celého životního cyklu.
Zadruhé, as jako každodenní hodnota si znovu získává pozornost jako hlavní aspekt kvality života, nad nímž by ženy i muži rádi m li více kontroly. V tomto ohledu jsou v n kterých evropských m stech zkoušeny inovativní ve ejné politiky – s p ekvapivými výsledky. Zám rem politik m stského asu (urban time) je u init zam stnání a dojížd ní do práce více v souladu s p ístupem k ve ejným a komunitním službám, výkonem ob anských povinností, nakupováním, vozením d tí do jeslí a škol, a asem stráveným v rodin a odpo inkem. P íklady z Itálie a Francie ukazují, že politiky m stského asu umož ují obcím lépe spravovat as, což je obecn blahodárné – nap íklad prodloužení otevíracích hodin poskytovatel ve ejných služeb, obecních center volného asu nebo místních podnik i vylepšení místních dopravních sítí, které zkracují dobu dojížd ní do zam stnání. Kup íkladu n kolik severoitalských m st se stalo pr kopníky t chto politik otev ením „ú ad správy asu (time offices)“, jejichž úkolem je radit místním sociálním aktér m v etn zam stnanc , lokálních sdružení a podnik a dojednávat nová opat ení namí ená k nastolení rovnováhy mezi zam stnáním a rodinnými závazky i dalšími stránkami života ve m st .59 Tyto politiky neznamenají p echod k nonstop (24/7) spole nosti, kterou je americký sociální model, ale vkládají do rukou muž a žen zp t kontrolu nad všemi stránkami asu. Pro budoucnost evropského životního stylu by m l být na as jako sociální hodnotu kladen v tší d raz.
59
Srov. P ípadová studie v dodatku – Progresivní politiky m stského asu v Itálii, „Tempi della cittá“.
9. KAPITOLA
Aby se naše stárnoucí spole nost stala aktivní
Evropané žijí déle a zdrav ji než kdykoliv d íve díky rostoucím životním standard m, lepším pracovním podmínkám a nevídanému pokroku ve zdravotní pé i. Na jedné stran je to evropským úsp chem, na druhé vážnou výzvou. Politika pasivních reakcí podryje v budoucnu naše penzijní systémy, zdravotnictví, pé i o seniory a sociální služby. Musíme uskute nit strategii o t ech pilí ích k zajišt ní naší spole né budoucnosti po našem – p ivedením více lidí do zam stnání; reformou našich systém sociální ochrany pro lidi v d chodovém v ku; ražením nového, aktivního p ístupu ke stárnutí. •
•
• • •
Musíme provád t reformy a jednat za ú elem p ivedení více lidí – více rukou –, do zam stnání skrze: snižování nezam stnanosti, rozsáhlých koordinovaných investic a aktivních reforem; zvyšování zam stnanosti žen a mladých lidí; u in ní trhu práce pružn jším a otev en jším starším pracovník m; posilování integrace p ist hovalc na trh práce; zvyšování zam stnanosti ohrožených skupin prost ednictvím aktivních inkluzivních politik. V celé Evrop je t eba završit reformu penzijních systém , aby sociální nerovnosti nebyly reprodukovány uvnit populace senior . Provést reformy, které zaru í, že rostoucí populace senior se m že spolehnout na odpovídající, spravedlivou a z finan ního hlediska udržitelnou penzi; Musí být p ijat nový, aktivní p ístup ke stárnutí; Je t eba zaru it a zajistit pé i pro velmi staré lidi; Musí být navržen nový zp sob sdílení naší spole né odpov dnosti za pé i o seniory.
1. Stárnutí – evropský úsp ch i vážný problém Demografické zm ny sv d í o pozoruhodném sociálním pokroku, jehož bylo dosaženo ve 20. století. P ed padesáti lety by lov k, jemuž táhne na sedmdesát, byl s velkou pravd podobností churavý a nemohoucí a ve zdraví by si užil ne více než pár let d chodu – pokud v bec. Dnešní šedesátníci jsou obvykle stále zdraví a inorodí ve svých rodinách i schopni nadále uplat ovat své zkušenosti v zam stnání a komunitách, kde žijí. Služby pro seniory jako trávení volného asu a cestování jsou samy o sob celým novým odv tvím r stu. Nicmén , zvyšující se o ekávaná délka života – jíž je nutno tleskat – zahaluje p etrvávající nerovnosti. Tato délka se v nových st edo- a východoevropských lenských státech pohybuje mezi 65 a 73 roky u muž a 76 až 81 roky u žen, zatímco západoevropské zem požívají znateln vyšších o ekávaných délek života – mezi 74 a 78 lety u muž a 80 až 84 lety u žen. Stárnoucí evropská spole nost je tak úsp chem, zárove ale p edstavuje vážný problém uvnit zemí i navenek. Po et starých a velmi starých (65+) lidí vzroste ode dneška do roku 2050 o 224%. Lidí starších než 65 let, kte í dnes zastupují tém tvrtinu populace EU, bude v roce 2050 více než 50%, od 30,5% ve Spojeném království k 67,7% ve Špan lsku. Tím se podstatn zvýší po et závislých osob, které bude podle p edpokladu každý pracující lov k v našich penzijních systémech „podporovat“. Zárove se m ní profil pr m rných p tašedesátník – jsme starší, v lepší kondici a schopni init se v tomto v ku jako nikdy d íve. Nicmén v tšina Evropan má sklony odcházet do d chodu – nebo
jsou k odchodu z práce donuceni – mezi 56. a 62. rokem, navzdory vysokému statutárnímu v ku odchodu do d chodu ve výši 65 let.60 Po odchodu do d chodu se mnoho lidí ocitne ve v tším nebezpe í izolace, ne innosti a dokonce deprese, navzdory skute nosti že se jedná o nejzkušen jší pracovníky a ob any naší spole nosti, kte í jsou stále zdraví a inorodí. P i aktivním stárnutí jde stejn tak o prevenci nemocí, jako o podporu blahobytu a spole enské inkluze. Reformní agenda sestává ze strategie o t ech pilí ích: zaprvé, musíme zajistit inkluzi více lidí na trh práce. Zadruhé, musíme zpevnit základy našich penzijních systém a provést jejich reformu, stejn jako systém pé e o velmi staré lidi. Zat etí, musíme p ijmout nový, aktivní p ístup ke stárnutí. 2. Zpev ování základ penzijního systému – více zam stnaných lidí Nejlepším zp sobe, jak u init penzijní systémy a ve ejné služby pro seniory udržitelné, je zam stnat více lidí a tak zpevnit finan ní základy penzijních systém a zvýšit po et lidí pracujících v oblasti pé e o seniory a ve zdravotnictví. Není pochyb, že Evropa má potenciál ke zdokonalování. Vezm me nap íklad lidi mezi 55. a 65. rokem. Míra zam stnanosti t chto pracovník se v posledních letech zvýšila, ímž byl zvrácen dlouhodob klesající trend. Nicmén , ve v tšin lenských stát je tato míra zam stnanosti pod 45% a v n kterých z nich dokonce mén než 30%, zatímco státy, které si vedou nejlépe, dosahují nad 55%. Dobrou zprávou je, že v nadcházejících dvou desetiletích m žeme podstatn zvýšit zam stnanost a s ní i pom r mezi zam stnanými a lidmi v d chodu. Podle výhled vycházejících z dnešních politik dojde k mezi lety 2004 a 2017 k zvýšení po tu zam stnaných o 20 milion . Když se však podíváme na další demografický vývoj v Evrop – na období od roku 2025 do roku 2050 –, jsou výhledy podstatn ern jší. D vodem je na jedné stran rostoucí generace senior starších 65 let, na stran druhé snižující se množství lidí v produktivním v ku zp sobený nízkou porodností, který povede ke snížení po tu pracujících lidí o 30 milion . Vždy je velmi obtížné init odhady na tak dlouhé období a proto je t eba p i interpretaci t chto výhled opatrnosti. Rovnováha mezi neaktivními seniory a celkovou populací v zam stnání v evropské p tadvacítce prudce stoupne z 37% v roce 2003 na 48% v roce 2025 a 70% v roce 2050. Znamená to, že v roce 2050 bude na jednoho penzistu vycházet mén než 1,5 zam stnance, zatímco v sou asnosti jsou to tém t i. Proto musíme uskute nit naši – PES – strategii dosažení více kvalitn jších pracovních míst, naši pokrokovou strategii plné zam stnanosti. Musíme dosáhnout vyšší zam stnanost prost ednictvím: snižování nezam stnanosti pomocí rozsáhlých koordinovaných investic a aktivních reforem; zvyšování zam stnanosti žen a mladých lidí; u in ní trhu práce pružn jším a otev en jším starším pracovník m; posilování integrace p ist hovalc na trh práce; zvyšování zam stnanosti ohrožených skupin prost ednictvím aktivních inkluzivních politik. P íslušná evropská legislativa musí rovn ž chránit penzijní práva migrujících pracovník z lenských stát EU i z t etích zemí. 3. Reforma penzijních systém Základní tendence ukazují, že na penzijní systémy nevyhnuteln dolehne velké b emeno. Závažnost tohoto problému ve vztahu k zajišt ní budoucího odpovídajícího charakteru a udržitelnosti penzijních systém si žádají bezodkladné innosti evropských vlád. P esto že se penzijní systémy od sebe odlišují a podrobnosti penzijní reformy budou rozli né, finan ní základy musí penzijní systémy zpevnit všechny.
60
Srov. Dodatek 35.
V celé Evrop je t eba završit reformu penzijní reformu, aby rostoucí populace senior mohla spoléhat na odpovídající, spravedlivé a z finan ního hlediska udržitelné d chody. Pokud tak neu iníme na základech sociální spravedlnosti a solidarity, budou na tom tratit senio i, kte í byli v zam stnání nejh e placeni. My, socialisté a sociální demokraté, nechceme p evád t nuzn jší životní podmínky do „t etího“ a „ tvrtého“ v ku. Proto musíme naše penzijní systémy reformovat. Odhaduje se, že penzijní náklady budou v nadcházejících desetiletích init o 5-8% HDP více. Dopadnou-li všechny na pracující populaci, p ísp vek b žného n meckého zam stnance se zvýší z 22% na 38% jeho mzdy.61 Bude d ležité najít spravedlivé rozložení náklad stárnoucí populace, jinak dojde k mezigenera nímu konfliktu. Stejn d ležité bude zajistit rovnost v tomto ohledu mezi ženami a muži. V d sledku mezery v zam stnanosti mezi pohlavími ženy asto pobírají výrazn nižší d chody a s vyšší pravd podobností se ocitají ve stavu chudoby. Postupné srovnávání b žného v ku odchodu do d chodu mezi muži a ženami je zde významným krokem a i genera ní posun sm rem k vyšší zam stnanosti mezi dnešními dvacátnicemi a t icátnicemi samoz ejm p isp je k vyšším d chod m vypláceným ženám v budoucnu. Nicmén ženy stále tráví ve svých h e placených zam stnáních kratší ást svého života výsledkem propasti p íjm mezi pohlavími, p evahou áste ných úvazk mezi ženami a nerovnom rným rozd lením rodinných závazk mezi ženy a muže. Proto je zapot ebí podvojného p ístupu: zaprvé vymýcení genderovou nerovnost a diskriminaci na pracovišti a v pé i o rodinu; zadruhé dosažení toho, aby penze zohled ovaly tuto nerovnováhu – nap íklad prost ednictvím d chodových zápo t – a delší p edpokládanou délku života žen, ímž bude zabrán no budoucímu nár stu množství v chudob žijících penzistek. Vývoj globální ekonomiky, organizace práce, demografické zm ny a spole enské požadavky si budou žádat mén ostrého p echodu mezi vzd láním, zam stnáním, rodinnými závazky a penzí. Vzd lání se nebude týkat pouze mladých lidí v d sledky n kolikeré rekvalifikace b hem života v produktivním v ku; penze a zam stnání by se nadále nem ly vzájemn vylu ovat a lidem by m lo být umožn no pracovat do pokro ilejšího v ku; rodinné závazky bude nutno lépe vyvážit se zam stnáním za ú elem dosažení genderové rovnosti a podnícení vyšší porodnosti. Tento pozvolný p echod se musí také odrazit v našich penzijních systémech. D chodové zápo ty by m ly zohled ovat p estávky v zam stnání za ú elem neplacené pe ovatelské práce, vzd lávání nebo kvalifikace. Lidem starším než 60 let by m lo být umožn no slu ovat práci na áste ný úvazek s áste nou penzí. Makroekonomické náklady na penze budou na obecné úrovni podobné, a už bude zvoleno jakékoliv soukrom -/ve ejné rozložení, nicmén nesprávný management bude mít významné distribu ní následky. Lidé z nižších socioekonomických skupin s menší pravd podobností dobrovoln zakládají penzijní spo ení a s vyšší pravd podobností trpí výkyvy trhu s d chody – a ve výsledku upadají na stá í do chudoby. Proto je zcela nezbytné udržovat a v n kterých evropských zemích i zkvalit ovat záruky minimálních d chod za ú elem zamezení chudoby penzist . Soukromé spo ení m že sehrávat svou úlohu jako dopln k d chod , avšak nem lo by nahrazovat ve ejnou složku. Dále by m ly být podporovány penze trhu práce (labour market pensions) – vycházející z kolektivních smluv –, aby v budoucnu sehrávaly významn jší úlohu jako sou ást ucelen jší a spravedliv jší penzijní politiky a jako sou ást naší pokrokové strategie plné zam stnanosti. Státní d chody v prvním penzijním pilí i by m ly dopl ovat povinné profesní penze, nicmén ve ejná d chodová složka by m la zohled ovat vnit ní nerovnosti v zam stnání – nap íklad mezi ženami a muži. 4. Aktivní stárnutí, inkluze a pé e o velmi staré lidi
61
„Sustainable and Equitable Retirement in a Life Course Perspective,“ Gosta Esping-Andersen a John Myles, bude otišt no v Oxford Handbook of Pensions and Retirement Income, ed. Gordon L. Clark, Alicia H. Munnell a J. Michael Orszag, Oxford University Press, leden 2006.
Velmi sta í lidé ve v ku nad 80 let jsou skupinou, která do roku 2030 vzroste z mén než 20 na 34 milion a které je t eba obstarat a zajistit pé i. Sociáln demokratická opat ení zajiš ování pé e ve stá í musí za ít u p ítomnosti, aby mohla p edjímat budoucnost. Musí být zamezeno marginalizaci a izolaci tohoto rostoucího po tu starých ob an . Evropa pot ebuje nový zp sob sdílení náklad na tuto pé i, aby neplacení pe ovatelé, jimiž jsou tém vždy ženy, mohli pracovat a aby bylo o seniory ádn postaráno. Základní sí sociálních služeb by m la pokrývat adu situací, do nichž se senio i dostávají, a umož ovat jim z stávat v domácnosti tak dlouho, jak to bude možné. St ediska denní pé e mohou rovn ž sehrávat velmi významnou úlohu v p edcházení izolaci tím, že umož ují socializaci senior a integrují do spole nosti i ty, jejichž zdraví je nejchatrn jší. Je nutno podn covat samostatnost velmi starých lidí prost ednictvím integrovaného poskytování ve ejných služeb a organizace obecních aktivit a spolk pro seniory zamezujících jejich izolaci a zvyšujících jejich obecný blahobyt. Musí být nastolen rovn ž nový, aktivní p ístup ke stárnutí. Evropské zem musí v budoucnu uvážit zavedení všeobecných strategií životního stylu k zachování fyzického a duševního zdraví starších ob an , které budou zam eny na kvalitu života, zdraví a inorodost. Pouto mezi inorodostí a zdravotním stavem je pevné až do pokro ilého v ku. Stá í neznamená, že pat íte do starého železa. Proto by se potenciál senior p isp t spole nosti nem l omezovat na placené zam stnání, ale m l by zahrnovat dobrovolnickou práci a mnoho dalších inností. Starší ob ané disponují bohatými znalostmi a zkušenostmi, jimiž mohou p isp t a o n ž se mohou d lit. Spole nost z toho musí t žit co nejvíce. Politika a politické rozhodování musí rovn ž zajistit inkluzi a zastoupení rostoucího množství starších ob an na místní, regionální, státní a evropské úrovni. Ve v tšin zemí byly ustaveny poradní skupiny a shromážd ní senior . V n kterých p ípadech mají tyto organizace statutární odpov dnost a jsou schopny skute n ovliv ovat rozhodovací procesy. Podobné organizace jsou významnými katalyzátory politické participace senior a v rámci všeobecných strategií aktivního stá í by mohly být dále zmoc ovány.
10. KAPITOLA
Sociální inkluze a soudržnost
P etrvávání chudoby a nerovnosti v Evrop vyžaduje nový sociální p ístup obsažený v Nové sociální Evrop : • • • • • • • • •
Závazek na státní a evropské úrovni prosazovat ucelenou a aplikovanou strategii boje s chudobou a sociálnímu vylou ení, postavené na sociální, ekonomické, kulturní a politické participaci; Dosažení plné zam stnanosti a navýšení lidského kapitálu jako prost edek vymýcení chudoby mezi nezam stnanými, neaktivními a chudoby t ch, kdo se nacházejí v nízkých p íjmových skupinách; Zvýšení možnosti zam stnání žen prost ednictvím zajišt ní všeobecné pé e o d ti a seniory; Aktivní stárnutí potírající chudobu a sociální vylou ení; Obnovení pozice ve ejného sektoru jako hlavního prost edku dosažení sociální soudržnosti a inkluze a jeho p sobení jako dynamický initel; Zavedení nové rámcové sm rnice EU v oblasti služeb a obecného hospodá ského zájmu, která zajistí, že budou všeobecn zajiš ovány a budou všeobecn p ístupné; Zajišt ní všeobecného p ístupu k ve ejným službám v celé Evropské unii; Závazná hodnocení sociálního dopadu navrhovaného zákonodárství EU; Zvýšení sociální soudržnosti v Evropské unii prost ednictvím strukturálních a kohezních fond
1. Aplikace sociální soudržnosti Velké po ty Evropan žijících v chudob – 68 milion je chudých, nebo jsou chudobou ohroženi –, si žádají podstatného zkvalitn ní evropského sociálního p ístupu. Ztráta zam stnání nesmí znamenat chudobu nezam stnaných a jejich rodin. Postižení nebo stá í by nikdy nem ly vyústit v úpadek. D ti by nem ly vyr stat p ipraveni o ádnou výživu, vysoce kvalitní vzd lání a právo na kvalitn prožité d tství. Strategie dosažení sociální inkluze v Nové sociální Evrop má více aspekt . Zahrnuje ásti, jimž již byla v Nové sociální Evrop v nována pozornost a mezi které pat í: • • • •
Dosažení plné zam stnanosti a navyšování lidského kapitálu jako prost edek vymýcení chudoby mezi nezam stnanými, neaktivními a t mi, kdo se nacházejí v nízkých p íjmových skupinách;62 Zvýšení možnosti zam stnání žen prost ednictvím zajišt ní všeobecné pé e o d ti a seniory;63 Aktivní stárnutí potírající chudobu a sociální vylou ení „mladých starých“; Pé e o velmi staré lidi.
Touto cestou se zam stnanost stane hlavním prost edkem vymýcení chudoby t ch, kdo jsou v produktivním v ku a jejich rodin i zamezení chudoby ve stá í. Nicmén plná zam stnanost sama o sob nem že zajiš ovat sociální inkluzi a soudržnost ve spole nosti. Proto musí být strategie sociální inkluze v Nové sociální Evrop daleko obsáhlejší a aplikovateln jší.
62
Srov. Dodatek 36 k mí e ohrožení chudobou a nejb žn jším stavem innosti. Srov. Dodatek 37 k mí e chudoby vzhledem k po tu d tí a typu rodiny, který dokládá daleko vyšší míru chudoby v domácnostech svobodných matek. 63
Charta základních práv definuje sociální inkluzi jako „proces, který zajiš uje, aby se t m, kdo jsou ohroženi chudobou a sociálním vylou ením, dostalo p íležitostí a zdroj nutných k plné participaci v ekonomickém, sociálním a kulturním život a aby mohli požívat životního standardu a blahobytu, který je ve spole nosti, ve které žijí, považován za b žný. Zajiš uje, že mají vyšší ú ast na procesu rozhodování, které se dotýká jejich života, a p ístup ke svým základním práv m.“ V d sledku toho nelze vylou ení definovat jednoduše jako chudoba z hlediska p íjmu nebo vylou ení z trhu práce; je mnohem komplexn jší. Inkluze odkazuje k možnosti jednotlivce rozvíjet a napl ovat sv j osobní potenciál ve spole nosti skrze p ístup a participaci na jejích mnoha stránkách. Sociální inkluze je ustavena tve icí parametr , které se všechny vztahují k participaci: spot eba (potenciál zakoupit zboží a služby), výroba (participace na ekonomicky nebo sociáln hodnotných innostech), politická ú ast (zapojení do místního nebo státního rozhodovacího procesu) a sociální interakce (integrace v rámci rodiny, kruhu p átel a obce). D sledkem pro jakoukoliv politickou strategii sociální inkluze je, že musí být ve svém p ístupu rozsáhlá. Nem že se omezovat na zajišt ní bezpe nostní sít minimálních mezd nebo p ístupu na trh práce. Musí sestávat z politiky p íjm a trhu práce, ale rovn ž všech ve ejných politik, které se vztahují ke spole enské participaci: bydlení, doprava, kulturní zdroje, ú ast na demokracii a vládnutí, ob anská spole nost, vzd lávání a digitální inkluze v rodící se informa ní spole nosti, abychom jmenovali jen n kolik. Sociální inkluze si proto žádá aplikované strategie stav jící na sociální, ekonomické, kulturní a politické participaci. Nejv tší oblasti sociální marginalizace a vylou ení lze dnes v mnoha evropských zemích najít na chudých p edm stích, kde jsou soust ed ny chudé, nezam stnané a špatn integrované etnické menšiny. Zoufale je zapot ebí investic do regenerace t chto komunit, které se budou týkat poskytování a kvality bydlení, škol, ve ejných služeb, dostupnosti zam stnání, dopravy, d v ry v komunitu a soudržnosti. Státní, regionální a místní ve ejné instituce musí navázat nový dialog s ob any z t chto komunit a zavést p ístupy vycházející zezdola (bottom-up), které uloží ob an m spoluzodpov dnost za budoucnost jejich komunit. Nastávající nová Evropa p inese drtivé v tšin nové p íležitosti – ale mocné síly trhu, nebudou-li vyvažovány aktivními sociálními politikami, zp sobí marginalizaci a vylou ení milion ostatních. Závazek k ucelené aplikované politice boje s chudobou a sociálním vylou ením je v Nové sociální Evrop zcela nezbytný. Takový závazek se musí stát všeobecným zájmem a odpov dností na státní a evropské úrovni. Krom toho by m ly být provád ny závazná hodnocení sociálního dopadu navrhovaného zákonodárství EU, které budou zkoumat možné sociální dopady nových zákon na životní a pracovní podmínky lidí. Výhradn ekonomické pohnutky p i plánování nové legislativy riskují narušení rozvoje Evropského sociálního modelu a Evropského projektu jako takového, jak se jasn ukázalo na prvním návrhu Sm rnice o službách od Evropské komise. 2. Úloha ve ejného sektoru p i podpo e soudržnosti a inkluze V jádru sociální inkluze a udržitelného rozvoje zajiš ujícího ve ejné statky i umož ujícího výkon základních práv – jako práva na vzd lání, zdravotní pé i a sociální ochranu – jsou rovn ž ve ejné služby. Všeobecný p ístup k ve ejným službám p edstavuje jeden z úst edních základních kamen zdravé, aktivní a inkluzivní spole nosti. Umož uje napln ní sdílených hodnot, mezi které pat í sociální spravedlnost, lidská d stojnost a rovnost, a spole ných cíl jako dosahování toho, aby hospodá ský rozvoj, sociální inkluze a udržitelnost životního prost edí krá ely ruku v ruce. Služby obecného ekonomického zájmu – jako energetika, doprava nebo komunikace – jsou rovn ž podstatné pro sociální soudržnost a udržitelný rozvoj. Z tohoto d vodu bude zajišt ní budoucnosti ve ejných služeb – prost ednictvím jejich v asné obrody a investic do udržení vysoké kvality a univerzální dostupnosti – pro budoucnost evropských spole ností blahobytu zcela klí ové. N kolik z nejvíce konkuren ních evropských ekonomik má silný ve ejný sektor, ímž p ekonává falešnou dichotomii mezi liberalizací a ochranou ve ejného sektoru jako initel konkurenceschopnosti. Ve ejný sektor m že vystupovat jako motor rozvoje a sociální inkluze, je-li ízen transparentní a odpov dnou vládou. Jako takový je základní sou ástí Nové sociální Evropy.
Ve ejný sektor m že sehrávat úst ední úlohu p i realizaci ambicí nastín ných v této zpráv na uskute n ní nového, aktivního sociálního státu. S vládními rozpo ty, které se pohybují od 33% do 55% HDP, sehrává ve ejný sektor v Evrop jist velmi významnou roli p i produkci zboží a poskytování služeb, v ekonomice i ve spole nosti.64 V tomto smyslu je ve ejný sektor páte í evropských spole ností; z našich zkušeností v posledních desetiletích je možno vyvodit mnohá pou ení. Tradi ní neoliberální teorie asto tvrdí, že ve ejný sektor byl pro evropské spole nosti zát ží a že ekonomická a sociální politika by se m la soust edit na dob e fungující trhy a výkonnost soukromého sektoru. V neoliberálním ekonomickém myšlení je na ve ejný sektor pohlíženo jako na „nep ítele“ konkurenceschopnosti, což ignoruje úlohu, kterou ve ejný sektor m že sehrávat a asto sehrával – poskytovatele aktivních investic do potenciálu spole nosti elit výzvám globalizované ekonomiky. Ve ejný sektor p edstavuje ve v tšin lenských stát EU okolo 50% ekonomiky, a koliv se tato hodnota pohybuje od 33% k 57%. Do poloviny devadesátých let lenské státy obecn zvyšovaly velikost svých ve ejných sektor , aby dostály pot eb více služeb v sociálních oblastech (kvalitn jší zdravotnictví, školství) a snížily nerovnost prost ednictvím sociálních transfer v podob d chod a podpor v nezam stnanosti, a též v d sledku ekonomické recese, která v tšinu evropských zemí postihla. Od poloviny devadesátých let se tento trend za íná m nit. Ve ejný sektor z stal relativn stabilním, ale v n kterých p ípadech byla jeho velikost omezena. Lepší fiskální bilance a hospodá ský r st napomohly mnoha lenských stát m udržet své rozpo ty vyrovnané a vyhnout se vysokému zadlužování. Proto otázka, kterou je t eba si položit s ohledem na ve ejný sektor v 21. století, zní: Kudy by se m l vyvíjet? Sou asné demografické trendy v Evrop budou nepochybn vyžadovat, aby ve ejný sektor dostál novým pot ebám; tyto zm ny budou ur ovány nízkými mírami porodnosti, stárnutí a stále rozmanit jšími populacemi. Nicmén základní myšlenka ve ejného sektoru by ve všech našich spole nostech m la z stat táž: uskute ování kolektivních spole enských priorit. V evropských ve ejných sektorech jsou rozdíly, ale úkolem socialist a sociálních demokrat bude zajistit, aby obroda a restrukturalizace ve ejných sektor a administrativy prob hla v souladu s pokrokovými hodnotami a plány. Socialisté a sociální demokraté musí být explicitní ve své p edstav zdravé budoucnosti ve ejného sektoru. Zahrnuje to vypo ádání se s jeho ú inností: vyšší ú innosti je t eba dosáhnout nejen v soukromém, ale i ve ejném sektoru. P estože tradi n byl za ú inný považován štíhlý ve ejný sektor, pokrokové pojetí ú innosti odmítá takto zjednodušenou úm ru, zejména proto, že v íme v sociáln tržní ekonomiku a ne v tržní spole nost. Míry konkurenceschopnosti v Evrop opakovan dokládají, že n které ze zemí s nejrozsáhlejšími ve ejnými sektory – zejména skandinávské ekonomiky –, vedou i tabulky konkurenceschopnosti. P ítomnost velkého ve ejného sektoru proto sama o sob nem že p edstavovat p í inu nízké konkurenceschopnosti a neú innosti. Sociální, politické a ekonomické tendence vedly v našich spole nostech ke zm nám, které se dotýkají nových sociálních politik, organiza ní restrukturalizace a vyšší ú innosti. S nástupem nových technologií za ala spole nost žádat více; ob ané se dožadují rychlejších a kvalitn jších služeb, vyšší míry transparentnosti a otev en jší státní správy vedoucí ke zvýšení dostupnosti a inkluze. Socialisté a sociální demokraté by m ly stát v ele p i uskute ování t chto zm n, což znamená položit si otázku, jak nejlépe ve ejný sektor a vládnutí obrodit. Pro evropské ve ejné sektory není jediné správné ešení. Existují však základní principy, jimiž by se všichni m li ídit. Role ve ejného sektoru musí nadále spo ívat v zajiš ování soudržnosti a rovného p ístupu ob an k ve ejným službám; v podpo e rovných p íležitostí; v poskytování základu solidarit a inkluzivnosti; v podpo e sociální spravedlnosti, svobody a lidské d stojnosti. Krom toho m že ve ejný sektor hrát svou roli ve stimulaci zdravého podnikatelského klimatu a sám jednat jako pr kopník v podpo e rozvoje nových technologií a odv tví. Ve ejný sektor by proto m l být dynamickým initelem pohán jícím spole enský a hospodá ský pokrok.
64
Srov. Dodatek 45. Ve ejný sektor pom ovaný celkovými vládními výdaji.
Ve ejný sektor by m l projít obrodou – zvlášt v následujících oblastech: • • • • • • • •
Probádání možností nových partnerství mezi ve ejnými a soukromým sektorem; Nastolení dynamické sou innosti mezi vzd lávacími a školícími institucemi a zam stnavateli, zajiš ující optimální vazbu dovedností na ekonomickou poptávku; Provád ní ú inné aktivní politiky trhu práce se sociálními partnery; Podpory projekt pokro ilého výzkumu a vývoje; Dokonalejšího napl ování nových sociálních pot eb v rámci koncepce práv a povinností, které lidem napom že co nejvíce realizovat sv j potenciál; Zavedení náležitých integra ních politik pro p ist hovalce; Využívání ve ejného zprost edkování k uskute ování rovných p íležitostí a vysokých standard v soukromém sektoru uvalováním podmínek na dodavatele; Bezprost edním p ispívání k rozumnému, „zelenému“ r stu.
Mezi soudržností a inkluzivností a moderním, silným ve ejným sektorem existuje p ímý vztah. Evropská unie m že a musí sehrávat svou úlohu p i zajiš ování budoucnosti ve ejných služeb, které se nacházejí v jádru evropského sociálního modelu. Pokrok p i uskute ování jednotného trhu se službami vyvolal otázku, jak zaru it práva lenských stát provád t sociální politiky za ú elem zajiš ování ve ejných služeb, v etn t ch, které se dotýkají obecného ekonomického zájmu. Drtivá v tšina evropských ob an chce sociáln tržní ekonomiku, ne tržní spole nost. Proto by m ly být v Evropské unii navrženy p íslušné právní rámce pro ve ejné služby, díky nimž se ob ané mohou cítit bezpe ni. Vezmeme-li v úvahu, že tyto služby jsou životn d ležité pro výkon základních sociálních práv a sociální soudržnost ve spole nosti, m ly by v Evropské unii být navrženy i p íslušné rámce pro služby obecného zájmu. Uvnit sociáln demokratické rodiny byla v tomto ohledu již odvedena významná práce: socialistickou skupinou v Evropském parlamentu byla navržena rámcová sm rnice o službách obecného ekonomického zájmu a etní sociáln demokrati tí minist i zdravotnictví navrhli sm rnici o zdravotnictví. Evropští socialisté a sociální demokraté musí ve svém úsilí vytrvat. Návrh ústavní smlouvy zavedl p edstavil novou klauzuli, která ustavuje právní základ legislativní innosti p ijímající ve ejné služby a zajiš ující jejich budoucnost prost ednictvím jasn stanovených princip a podmínek.65 Tato klauzule by se m la stát sou ástí nové smlouvy pro Evropu jako základ budování Nové sociální Evropy. 3. Sociální soudržnost v Evropské unii Evropská unie musí nadále sehrávat svou úlohu ve zvyšování sociální soudržnosti na kontinentu.66 Od svého vzniku byly strukturální a kohezní fondy velmi významné p i zvyšování životních standard v n kterých z nejchudších region EU-15. Strukturální a kohezní fondy zajistily novou dynamiku na regionální a místní úrovni z hlediska potenciálu rozvoje a tvorby pracovních míst. Na regionální a místní úrovni existuje nezm rný potenciál inovací; tyto úrovn se mohou p izp sobovat a vytvá et nevídanou prosperitu. Tvá í v tvá globalizaci je t eba je posilovat. Strukturální fondy umožnily region m, aby se cítily jako sou ást rozlehlejšího prostoru na základ opravdového partnerství, jímž Evropa je. Ú inky fond jsou významné a nezpochybnitelné: od vstupu do EU v roce 1985 vzrostla životní úrove v Portugalsku o 50% (vysko ila z 50% na 75% pr m rného HDP v EU). Argument ve prosp ch solidárních opat ení je zvu ný i z ekonomického hlediska: rostoucí kupní síla v jednom lenském státu je v podmínkách jednotného trhu k p ímému prosp chu podnik v druhém lenském státu. V kontextu rozší ené EU, pro níž jsou charakteristické ješt v tší socioekonomické rozdíly, si kohezní politiky pln zachovávají svou relevantnost. V Nové sociální Evrop by politiky, které se tolik osv d ily v Portugalsku, Špan lsku, Irsku a ecku m ly být uplat ovány ku prosp chu nových lenských stát ve st ední a východní Evrop .
65 66
ást III, lánek III-122. Srov. Dodatek 38, který ukazuje rozdíly v HDP na hlavu v EU-27.
11. KAPITOLA
Diverzita a integrace – bez ní to nep jde
Evropská unie je rozmanitá ve svých etnických, náboženských a jazykových spole enstvích. Tuto rozmanitost je t eba respektovat, na základ sdílených evropských hodnot a v uvnit inkluzivního rámce. Imigra ní a integra ní politiku je t eba reformovat tak, aby: • • • • • • • • • • •
• •
Podporovala integraci p ist hovalc v rámci koncepce práv a povinností, rovného zacházení a nediskriminace; Ustavovala právo a povinnost p ist hovalc nau it se jazyk hostitelského státu; Zajiš ovala integraci d tí p ist hovalc prost ednictvím systém pé e o d ti a vzd lávání; Pln dodržovala Spole né základní principy integrace EU; Propojila vstupní a integra ní politiku na státní úrovni do jednolité strategie; Vytvá ela d v ru ve zvládání p ist hovalectví a vypo ádávala se s problémy integrace, zejména na úrovni místních komunit; Bojovala s nelegálním zam stnáváním, nestabilními podmínkami a vyko is ováním prost ednictvím finan ního postihování zam stnavatel ; Realizovala komponent pružného vstupu a odchodu kvalifikovaných p ist hovalc v partnerství se zem mi jejich p vodu na základ pojetí „cirkulace mozk “; Zavád la v EU spole nou vstupní proceduru pro ekonomické p ist hovalce ve spojení s koordinací vstupními politikami stanovenými jednotlivými státy; Integrovala ízení migra ních tok do rozvojové politiky EU, v etn nových partnerství se zem mi p vodu p ist hovalc ; Rozvinula opat ení EU pro potírání nelegálního p ist hovalectví, v etn utužení spolupráce a posílení technické podpory mezi pohrani ními strážemi lenských stát a FRONTEX (European Agency for the Management of Operational Cooperation at the External Border, Evropský ú ad pro ízení opera ní spolupráce na vn jších hranicích); Rozvíjela hlubší porozum ní spole ným evropským hodnotám a respektu k rozmanitosti; Stav la se do ela p i budování spojenectví civilizací.
Národy Evropy se vždy skládaly ze skupin rozmanitého p vodu. Evropa nikdy v minulosti nebyla zbytku sv ta nedobytnou pevností. Na této rozmanitosti vzniká bohatství jejích kultur, jazyk , tradic, výtvor a postoj . V Nové sociální Evrop evropské národy uznávají svou rozmanitost, slaví ji, t ší a u í se z ní místo toho, aby ji popíraly nebo potla ovaly. Žádná kultura nep ežije v izolaci. Všechny kultury p ežívají svým rozvojem. V posledních letech se z p ist hovalectví stalo velmi kontroverzní politické téma. Pravicové, populistické a extremistické xenofobní strany se snažily vyvolat strach ve ejnosti z p ist hovalc . Skute ností, za kterou evropští socialisté a sociální demokraté je, že Evropa pot ebuje migraci, že náš sociální model závisí na své otev enosti a že p ist hovalci sehrávají v evropské spole nosti a ekonomice pozitivní úlohu. Politika, kterou evropští socialisté a sociální demokraté cht jí razit, je politika ízené migrace, která bude spravedlivá, odpov dná a dynamická a uskute ována v partnerství s rozvíjejícími se zem mi. 1. U init p ist hovalectví dynamickým faktorem Etnická a náboženská sm s v dnešní Evrop se liší zem od zem . Dohromady žije v EU-15 na 13 milion ob an t etích zemí (3,4% populace) r znorodého p vodu. Ekonomické p ist hovalectví bylo pro Evropu pozitivní a d ležité, nebo do ní zaneslo neot elé dovednosti, nadání a lidskou sílu. V posledních letech imigrace uchránila n kolik evropských populací v produktivním v ku, na jejichž
výkonnosti závisí náš hospodá ský r st, zmenšení. Pozitivn p isp la k celkovému rozvoji evropské ekonomiky prost ednictvím vydatného zdroje práce v klí ových sektorech jako reakce na krátko- a st edn dobé nedostatky nabídky a zdroj nových dovedností ze zahrani í. Rozmanitost je motorem hospodá ské dynamiky. P edstavuje jeden z initel , který evropským zemím napom že stát se nejvýkonn jšími na v domostech založenými ekonomikami sv ta. Za ú elem prom ny p ist hovalectví a našich sou asných populací p ist hovalc v jednozna n pozitivní, dynamický faktor, musí Evropa zm nit své politiky ve vztahu k t mto sou asným populacím a p ist hovalc m obecn . Zamýšlená participace a inkluze je v sou asnosti velmi vzdálena skute nosti. Evropským zemím se neda í p ist hovalce úsp šn integrovat. P estože p ist hovalectví není udržitelným ešením popula ního poklesu, je sou ástí ešení problému kritického stárnutí evropské populace. V podmínkách stárnoucí spole nosti bude Evropa pot ebovat kvalifikované p ist hovalce, kte í budou hybatelem ekonomické inovace a dynamiky, ale rovn ž p ist hovalce mén kvalifikované, kte í budou zajiš ovat poptávku po práci v klí ových sektorech ekonomiky. Udržitelné a ú inné imigra ní politiky budou zapot ebí k ízení obou typ migra ních tok . Krom je toho je t eba v n kterých p ípadech zavést, v n kterých vyladit imigra ní politiky v závislosti na specifických charakteristikách obou t chto skupin. Vstupní a integra ní opat ení musí být proto sou ástí jedné ucelené politiky a nikoliv dvou r zných záležitostí, jak je tomu v p ípad lenských stát EU dnes. P íjem by se m l vztahovat k potenciálu integrace p ist hovalc a naopak. Vstupní a integra ní politiky by se m ly vzájemn podporovat a být uskute ovány v sou innosti. Vlády musí vytvo it více d v ry mezi širokou ve ejností ve sv j potenciál ídit p ist hovalectví a dokázat sd lovat jeho nezpochybnitelné výhody. Socialisté a sociální demokraté by nem li podce ovat negativní vnímání p ist hovalectví, které existuje ve velké ásti našich spole ností; pozitivní zd vodn ní p ist hovalectví si z tohoto d vodu žádá jasných d kaz , výukové innosti a silného politického vedení. Rozhodnutí stát týkající se p íjmu p ist hovalc by m la být in na transparentn a všemi relevantními aktéry. Vstupní politika by m la být konzistentní, spravedlivá a vycházející z relevantních kritérií výb ru. Tato kritéria by m la odrážet ekonomickou poptávku po p ist hovalcích a vyvažovat pom r náležitých dovedností t ch, kdo z stávají do asn a kdo natrvalo. U init p ist hovalectví v Nové sociální Evrop dynamickým faktorem bude rovn ž znamenat zavedení pružných politik vstupu a odchodu na státní úrovni, vycházejících z nové koncepce „cirkulace mozk “, která optimalizuje mobilitu p ist hovalc namísto toho, aby ji omezovala. „Cirkulace mozk “ sestává z poskytování p íležitosti vysoce kvalifikovaným p ist hovalc m, aby pracovali v lenských státech a p ispívali evropské ekonomice svým know-how a p iváželi nahromad né dovednosti a kapitál zp t do zemí svého p vodu v bezpe ném p esv d ení, že se mohou pozd ji do Evropy znovu vrátit. Politiky „cirkulace mozk “ umož ující migrujícím pracovník m pracovat v Evrop po ur ité období nebo na ur itých zadáních (do asná i sezónní migrace), oprav uje tyto pracovníky k návratu do zemí svého p vodu p i zachování možnosti pozd ji se do Evropy za prací znovu vrátit, budou p edstavovat nový element mobility a zárove sníží po ty t ch, kdo z stávají zbyte n dlouho a usnadní programy úsp šného návratu. Z tohoto d vodu bude d ležité mít jasná pravidla p enosnosti d chod t chto pracovník do zemí svého p vodu. „Cirkulace mozk “ by rovn ž znamenala minimalizaci rizika „vysávání mozk “ – fenoménu, díky n muž rozvíjející se zem ztrácejí svou kvalifikovanou pracovní sílu ve prosp ch zemí rozvinutých, nebo tato síla se nevrací zp t do zem svého p vodu v obav , že se tím p ipraví o právo budoucího vstupu do Evropy. Toto pružné pojetí by mohlo být rozší eno do dalších sektor i v p ípad nekvalifikovaných pracovník a tak dále p isp t k pružnosti a mobilit na trhu práce. My, socialisté a sociální demokraté, jsme vždy trvali na respektu k diverzit , toleranci a základních právech pro všechny. Nyní je nevyvratitelná pot eba dosáhnout v otázce p ist hovalectví nového konsenzu. Existuje pot eba jasného pohledu na naši rozmanitost a spole nou budoucnost. Pot eba otev ít kanály legálního p ist hovalectví, protože alternativami jsou erná ekonomika, skrytá nezam stnanost a nové formy sociálního vylou ení. Pot eba vymýtit nelegální p ist hovalectví.
Pot eba chránit základní práva p ist hovalc a žadatel o azyl. Pot eba podstatn kvalitn jší integrace p ist hovalc do spole nosti. 2. Integrace vedoucí k soudržné spole nosti a dynamické ekonomice ím d íve budou imigranti integrováni do evropské spole nosti, tím více budou p ispívat svou prací a odvád nými dan mi našim spole nostem blahobytu, a sklízet plody zam stnání, za p edpokladu, že podmínky zam stnávání a ochrana p ed vyko is ováním se budou vztahovat na všechny legální pracovníky. Úsp ch integrace závisí do zna né míry na zam stnanosti, která však musí být dopln na obecn jšími politikami sociální inkluze. Politiky sociální inkluze musí být formulovány v souladu se specifiky p ist hovalc , v etn jejich druhé generace, která má odlišné požadavky a je postavena p ed jiné problémy než generace první. Základní spole né principy odsouhlasené lenskými státy EU ve Spole né agend pro integraci (listopad 2004) p edstavují velmi užite ný a uplatnitelný soubor zásad, hodnot a praktik, jimiž by se m ly všechny státy v Nové sociální Evrop ídit.67 Usazení legální p ist hovalci musí být integrováni jako evropští ob ané, kte í jsou zcela oddáni demokratickým hodnotám EU, s rovnými právy a povinnostmi v etn práva participace na ve ejném život v hostitelských zemích. Z jasn stanoveného souboru práv by zárove m li t žit i p ist hovalci, kterým je ud len do asný pobyt. Základní povinností všech p ist hovalc musí být osvojení jazyka hostitelské zem a úcta k jejím zákon m. Na úrovni lenských stát by m ly být stanoveny jasné sm rnice pro práva a povinnosti p ist hovalc , nap íklad ve státních chartách. Evropské zem musí prosazovat politiky boje s diskriminací na etnickém principu a zajiš ovat vzd lávání – zvlášt jazykové kurzy a ob anskou výchovu – usnad ující integraci. Aktivní ob anství skrze zapojení do ve ejného a institucionálního života zem pobytu je pro úsp šnou integraci zrovna tak d ležité. Znamená to „ve ejné ob anství“, sestávající z práv a povinností v hospodá ské, sociální a kulturní sfé e, ale rovn ž ob anství politické. N které evropské zem již ustanovily volební právo ob an t etích zemí v místních volbách. Uznání formálního ob anství p esto není dostate nou zárukou sociální inkluze. Je nutno ur it a vypo ádat se s p vodními p í inami vylou ení, které se vztahují k etnické, náboženské a kulturní diskriminaci. Rovný p ístup ke vzd lávání a dosahování kvalifikace a na trh práce, podobn jako rovné zacházení na pracovišti, jsou p edpoklady úsp šné integrace p ist hovalc . Výhody plynoucí z p ist hovalectví by m ly být rovnom rn rozd leny mezi obcemi; negativní d sledky musí být vyhodnoceny a ú inn ešeny. P ist hovalectví m že mít nežádané ú inky v komunitách, kde ve ejné služby nejsou p izp sobeny i nedisponují dostate nými zdroji k napl ování pot eb rostoucí a diverzifikovan jší populace. Vlády a místní ve ejné instituce se musí ú inn v novat zdokonalování zajiš ování ve ejných služeb v diverzifikovaných komunitách jako sou ásti p esv d ivé politiky ízení migrace. Mimo relevantnosti pracovních míst a ve ejných služeb k úsp chu integra ních politik musejí místní správy sehrávat klí ovou úlohu p i podpo e integrace, zvlášt ve velkých m stech, kam se p ist hovalci soust e ují. Integrace vyžaduje blízkost, zatímco v mnoha evropských zemích mají p ist hovalci tendenci soust e ovat se v p edm stských lokalitách, což p edstavuje pro zvládání t chto oblastí nové problémy. P i zavád ní a podpo e iniciativ vedoucích k nastolení d v ry a k soudržnosti místních komunit bude lokální úrove nezbytn d ležitá. Kulturní odcizení p edstavuje pro integraci další velký problém, možná dokonce ten nejsložit jší. Odpor k hodnotám v tšinové spole nosti živí kulturní marginalizaci a je líhní extremismu, radikalizace a násilí. Všechny evropské zem se musejí více init v p stování spole ného porozum ní sdíleným
67
Viz plné zn ní Základních spole ných princip EU v dodatku.
hodnotám prost ednictvím vzd lávání, debaty na všech úrovních a za ú asti všech d ležitých aktér . Evropa se musí postavit základním otázkám identity p i plném v domí skute nosti, že identita, i spíše identity, se v moderních spole nostech vyvíjejí a množí, namísto aby z stávaly nem nné. Rozmanitost a respekt ke kulturním identitách odlišných spole enství m že a musí koexistovat se základními sdílenými hodnotami, jimiž se musí všichni ob ané bez ohledu na sv j p vod, náboženství nebo kulturní zázemí, cítit vázáni. Mezi tyto základní univerzální hodnoty evropské spole nosti pat í demokracie, lidská práva, rovnost mezi muži a ženami a lidská d stojnost. 3. Úloha Evropské unie Evropská unie musí s ohledem na vzájemnou provázanost evropských ekonomik, spole né evropské vn jší hranice a propustnost jejích hranic vnit ních sehrávat v tší úlohu p i ízení ekonomické migrace. V Evropské unii musí vzniknout spole ná migra ní a azylová politika spole n s novými vážnými snahami o pozitivní integraci v našich lenských státech. Tato spole ná politika musí vycházet z evropské solidarity mezi lenskými státy a solidarity se zem mi p vodu p ist hovalc . Základními východisky jsou sdílení náklad a odpov dnosti a stav ní na principu práv a povinností pro všechny. Je t eba soust edit se na p ímou spolupráci se zem mi p vodu p ist hovalc za ú elem podpory spole ného rozvoje a legálního p ist hovalectví a boje s p ist hovalectvím nelegálním. Zapot ebí je uceleného a všeobecného evropského p ístupu, založeného na pokrokovém spole ném zájmu a dlouhodobé spolupráci. Migrující pracovníci nejsou polštá i obchodních cykl v evropské ekonomice a nem li by být za n považováni. Legální ekonomické p ist hovalectví musí být náležit ízeno v kontextu spolupráce mezi lenskými státy. Na úrovni EU by m la být ve sv tle závažných p eshrani ních ú ink diferencovaných vstupních politik zavedena standardní vstupní procedura. Naproti tomu na státní úrovni by m ly lenské státy EU z stat vzhledem k d sledk m pro integra ní politiku t mi, kdo iní rozhodnutí o po tech p ijímaných p ist hovalc . V sou asnosti jsou p ist hovalci p ijímáni do jednoho lenského státu, nemají však právo pracovat v jiném, i když se ocitnou bez zam stnání a mohli by zaplnit mezeru na jiném evropském trhu práce. Ve skute nosti pouze p ist hovalci, kte í získají trvalý pobyt, což vyžaduje šestileté setrvání v hostitelské zemi, mohou odejít do jiného lenského státu. Je zapot ebí lepší koordinace mezi lenskými státy, nebo tento potenciál mobilní pracovní síly by mohl být evropské ekonomice ku prosp chu (u v domí toho, že pouze 2% ob an EU ú inn využívají svobody pohybu). Nelegální p ist hovalectví rovn ž zd raznilo pot ebu zvláštních politik EU, kam pat í i ízení pohrani ních kontrol. Kanály nelegální migrace je t eba uzav ít na základ ú inné spolupráce mezi lenskými státy uvnit EU. Stále dochází k porušování lidských práv, které vede k týrání a úmrtím. Nucené práci, otroctví a ochodu s lidmi je nutno postavit se elem s pomocí kvalitn jší, integrované kontroly vnit ních hranic i v tší solidarity a sdílení náklad spojených s p ijímáním p ist hovalc , kte í byli vystaveni vyko is ování. Za ú elem odpovídající ochrany p ist hovalc je nutno stanovit sankce. Má-li Evropa p ilákat nejlepší a nejchyt ejší p ist hovalce za spravedlivých podmínek, musí zavést politiky vyvažující naše pot eby s pot ebami p ist hovalc v zemích jejich p vodu. P ist hovalectví je sou ástí partnerského p ístupu se zem mi jejich p vodu imigrant v globálním rámci rozvojové politiky EU. Integrace ízení migra ních tok v kontextu rozvojové politiky je vysoce relevantním prost edkem budování partnerství se zem mi p vodu p ist hovalc , které otev e dve e zapojení diaspor v hostitelských zemích do tripartitního procesu. Takové partnerství bude mít rovn ž pozitivní vliv na integraci p ist hovalc do evropských spole ností tím, že jim nabídne sdílený cíl v podob podpory rozvoje v zemích jejich p vodu. Lépe integrovaní p ist hovalci budou ú inn jší sou ástí této tripartitní dohody, kte í mohou pozitivn p sobit na rozvoj v zemích svého p vodu. My, socialisté a sociální demokraté máme p ed sebou navýsost d ležitou práci – podporovat p ijímání p ist hovalc do našich spole ností. Chceme stát v ele snah o ustavení „spojenectví civilizací“, jehož sou ástí bude respekt ke kulturní a náboženské rozmanitosti v souladu s Evropskou chartou lidských práv. Boj proti rasismu a xenofobii musí vycházet ze strategií integrace a plné zam stnanosti. Je t eba navázat daleko intenzivn jší dialog s komunitami p ist hovalc a etnických menšin, zejména
s evropskými muslimskými komunitami. Zvláštní dialog musí být navázán rovn ž mezi Evropou a islámskými zem mi.
12. KAPITOLA
Slušné zam stnání – náš globální cíl Má-li být vybudována Nová sociální Evropa, bude globalizace muset nabýt silné sociální dimenze. Nová sociální Evropa schvaluje agendu Slušné zam stnání (Decent Work) p edstavenou ILO, která klade d raz na ty i strategické cíle: vznik pracovních míst a podnik , práva v zam stnání, sociální ochranu a sociální dialog. Nová sociální Evropa podpo í integraci agendy Slušného zam stnání do relevantních politik EU jako je politika rozvojová nebo obchodní. Kone n , Nová sociální Evropa bude zahrnovat nové promyšlení rovnováhy mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zem mi v globalizovaném sv t . Sociáln demokratické myšlení a rozhodování se rozvíjelo ve státních, a v nedávn jších dob evropských mezích. Globalizace – se svými mocnými tržními silami a slabými politickými institucemi – tradi ní p ístup k politickému rozhodování od základu bo í. Základní sociáln demokratická idea integrace ekonomické a sociální politiky tak, aby se vzájemn podporovaly, si nicmén ponechává platnost. V sou asné dob , po mnoha letech dominance neoliberálních názor v debat o globalizaci, získává na podpo e. Této v ci se v novala nedávná politická zpráva a deklarace PES.68 Starý Washingtonský konsensus je záležitostí minulosti a nastala naléhavá pot eba nového myšlení a nových iniciativ. 1. Nerovnováha globalizace Globalizace dala vzniknout závažné nerovnováze z hlediska, obchodu, p ímých zahrani ních investic (FDI) a informa ních a komunika ních technologií (ICT) mezi Evropou a rozvojovým sv tem. Výnosy globalizace jsou nerovnom rn rozd lovány jak mezi zem mi rozvojového sv ta, tak samotnými jejich ástmi.69 Navzdory tomu, že b hem jediného desetiletí bylo ve východní Asii na 200 milion lidí pozdviženo z chudoby, v subsaharské Africe a Latinské Americe žije dnes v chudob více lidí než na po átku 90. let. P es ro ní nár st celkového sv tového p íjmu o 2,5% se po et lidí žijících v chudob zvýšil o tém 100 milion . Lze to, p inejmenším áste n , vysv tlit fenoménem, dnes všeobecn známým jako „r st bez zam stnání“ (jobless growth) v Africe a Latinské Americe, kde v tšina lidí navzdory pom rn vysoké mí e hospodá ského r stu z stává zam stnána pouze neformáln nebo práci nemá v bec. Tamní ekonomiky, vláda a sociální instituce jsou asto p íliš slabé, aby mohly podn covat r st spojený s navyšováním pracovních mást a ší it v rozvojovém sv t rovnost. Nedostate n rozvinutý sociální stát vede k tomu, že existuje málo p erozd lovacích mechanism , které by vymýtily chudobu a nabídly chudé v tšin obyvatel nové p íležitosti. Rodící se místní podniky nemohou obstát v silné mezinárodní konkurenci zahrani ních mnohonárodních firem. P ekotný r st produktivity díky novým technologiím, patrný p evážn v industrializovaných ekonomikách, zanechal zam stnance a podnikatele v rozvíjejících se zemích stát za dve mi. Krom toho mizerné vládnutí a bratrovražedné sváry bez ú inné mezinárodní intervence, prost edkování a rozvojové pomoci berou mimo lidské životy i p íležitosti rozvoje.
68 69
„Europe and a New Global Order,“ 2003, zpráva Poula Nyrupa Rasmussena pro PES. Viz Dodatek. Lví podíl p ímých zahrani ních investic putuje do Asie a Oceánie.
V této složité situace existuje vážná pot eba nov definovat globální politickou agendu EU. Na sv t není krom EU jiná významná politická entita, která by byla schopna ú inn prosazovat sociáln pokrokovou mezinárodní agendu. Razit tuto agendu bude ve vlastním zájmu Evropy i v zájmu lidí na celém sv t . Zacházíme zde za ambice existujících rozvojových politik, nebo prosazujeme globální cestovní mapu rozvoje lidstva v nadcházejících desetiletích. To samé je možno íci o sociální demokracii samotné. Jako politické hnutí dnes stojíme p ed novým a nezm rným úkolem vytvo it a prosadit tak obecnou sociáln pokrokovou vizi sv ta, jak to bude možné, takovou, která bude usilovat o slou ení hospodá ského rozvoje a sociálního pokroku ve všech relevantních politikách na škále vládnutí – od místních politik ke státním, regionálním a globálním. Ješt p ed n kolika lety se to zdálo zoufale obrovským problémem. V nedávné minulosti však za alo v mezinárodním politickém prost edí docházet k významným zm nám, které pro nás p edstavují, by jsou zatím v raném a proto k ehkém stadiu, obrovskou p íležitost. 2. Slušné zam stnání jako globální cíl V roce 1999 p edstavila ILO koncepci „Slušného zam stnání“, která byla p ijata jako zast ešující cíl celé organizace. Od té doby otev ely práce Sv tové komise ILO na sociální dimenzi globalizace v roce 2004 a zahrnutí z etelného politického odkazu k agend slušného zam stnání v záv rech Sociálního summitu OSN v zá í 200570 nový politický prostor, který musíme nyní napomoci dále rozši ovat a využívat. Slušné zam stnání klade d raz na ty i strategické cíle: • Vznik pracovních míst a podnik Dosažení toho, aby zam stnání a platy byly považovány za úst ední téma státních a mezinárodních rozvojových politik. Více p íležitostí rozvoje vrozené lidské iniciativnosti, tvo ivosti a podnikatelského ducha. Rozší ená dostupnost rozvoje dovedností, kvalifikace a zam stnatelnosti. Prost edí usnad ující investice, rozvoj podnik – zvlášt malých – a regulérního navázání na globální ekonomiku. Slou ení produktivity a hospodá ského rozvoje s bezpe ností a stabilitou. • Práva v zam stnání Úcta k mezinárodním pracovním standard m, zvlášt svobod slu ování a kolektivnímu vyjednávání, vymýcení nuceného zam stnání, d tské práce a ukon ení diskriminace v zam stnání t ch, kdo jsou jí vystaveni nejvíce, zejména žen. Znamená to hlas pro všechny – zvlášt sociáln nejslabší. Krom toho také ministerstva práce a pracovní soudy, které mají prost edky k provád ní své innosti. • Sociální ochrana Zamezování zranitelnosti lidí a nahodilostem v práci a život – nezam stnanost, nehody, nemoc a stá í; bezpe n jší a zdrav jší pracovní podmínky. Boj s HIV/AIDS na pracovišti; základní sociální ochrana pro ty, kdo pracují v neformální ekonomice, a mosty k ekonomice formální. Na základ zkušeností ur ení nejvyvážen jšího pom ru mezi soukromými a ve ejn ízenými systémy sociální ochrany v rozmanitých podmínkách jednotlivých zemí. • Sociální dialog Rozvoj osvojování a participace, vypo ádávání se s pracovními spory a záležitostmi týkajícími se zam stnání prost ednictvím dialogu p ímo na pracovišti, nebo na sektorální, státní i globální úrovni podle preferencí protistran. P stování sociální soudržnosti na státní úrovni. Sociální instituce, kde je každý hlas slyšet – silné a nezávislé organizace zam stnanc a zam stnavatel . Ustavení r zných zp sob ešení konflikt jako úst ední prost edek rozvoje. Budování shody mezi
70
Odstavec 47: Vší silou podporujeme spravedlivou globalizace a zavazujeme se u init cíl plné a produktivní zam stnanosti a Slušného zam stnání pro všechny – v etn žen a mladých lidí – úst edním zám rem našich relevantních státních a mezinárodních politik i národních strategií rozvoje, v etn strategií vymýcení chudoby, jako sou ást naší snahy dosáhnout Rozvojových cíl milénia. Tato opat ení by m la rovn ž sestávat z vymýcení nejhorších podob d tské práce, zapov zenou Úmluvou ILO . 182, a nuceného zam stnání. Také se zavazujeme zajistit bezvýhradné dodržování Základních princip a práv v zam stnání.
krom jiného vládou, soukromým sektorem, parlamenty, odborovými svazy, místní správou a skupinami ob an ohledn hlavního sm ování politik a nástroj implementace cíl Slušného zam stnání. 3. Integrace Slušného zam stnání do politik EU Sv tová komise pro sociální dimenzi globalizace ILO p išla s návrhem, aby se slušné zam stnání stalo globálním cílem všech mezinárodních, regionálních, státních a místních ve ejných a soukromých aktér . Na úrovni institucí EU podporuje Evropská komise prosazování slušného zam stnání pro všechny jako globálního cíle ve svém komuniké z 18. kv tna 2004, „Sociální dimenze globalizace – p ísp vek politik EU k rozší ení využívání výhod na všechny“, kde jsou p edkládány návrhy, jak integrovat agendu slušného zam stnání do relevantních politik EU jako politiky rozvojové a obchodní. Evropská rada p ijala tento p ístup za sv j v roce 2005. EU musí p stovat mezinárodní politické klima, které bude co nejvíce naklon no postupné integraci agendy do globálních, ale co je ješt d ležit jší, do státních politik, zejména v chudších zemích. Krom úrovn politik EU musí pokrokoví akté i budovat širokou podporu pro ustanovení slušného zam stnání jako globálního cíle mezi ob anskou spole ností, podniky a odborovými svazy. V tomto ohledu by významnou úlohu mohly sehrávat iniciativy jako Globální progresivní fórum, nastartované a podporované PES, její Parlamentní skupinou v Evropském parlamentu a Socialistickou internacionálou. Budování Nové sociální Evropy a prosazování slušného zam stnání pro všechny jsou z globálního pohledu sou ástí jednoho balíku pokrokové agendy. Úzce spolu souvisí a odrážejí tak t sn jší propojení samotného sv ta a tím pádem stále více spole ný úd l. Jako socialisté a sociální demokraté a jako Evropané musíme systematicky a d sledn bojovat za globalizaci se silnou sociální dimenzí, protože ve výsledku není pro sociální Evropu ve sv t založeném na isté konkurenci, kde jsou sociální práva a omezena a na širokých základech stojící tvorba pracovních míst není aktivn podporována, místo. 4. Nalezení globálního p ístupu ke globálnímu rozvoji Slušné zam stnání by m lo být základním prost edkem sociálního a hospodá ského rozvoje na celém sv t a vektorem dosažení dalších rozvojových cíl . Rozvojová agenda se nicmén nebude omezovat výhradn na zajiš ování slušného zam stnání; a socialisté a sociální demokraté se na ní musí aktivn podílet. Je zapot ebí nalézt novou rovnováhu mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zem mi globalizovaného sv ta. M la by zapo ít nová debata na téma, jak této rovnováhy dosáhnout. Úst ední sou ástí musí nadále být dosažení cíl Milénia OSN. Evropská unie a její lenské státy by m ly zesílit dialog s ostatními industrializovanými a rozvíjejícími se zem mi o otázkách, které se této rovnováhy dotýkají: spravedliv jší režim obchodu; nový p ístup k duševnímu vlastnictví v etn generických lé iv proti smrtelným chorobám jako AIDS a malárii; dosažení cíle 0,7% HDP na rozvojovou pomoc; jak zapojit rozvíjející se zem do celosv tového boje s klimatickými zm nami a ochrany životního prost edí; mazání dluh rozvíjejících se zemí; a reforma globálních institucí. Bez silné externí dimenze Evropského sociálního modelu nem že být Nové sociální Evropy. Evropa má pro jednání ve sv t mocné nástroje. Využívejme jich.
13. KAPITOLA
Nová sociální Evropa: Nový úd l, který zapojí všechny – všeobecná práva a povinnosti
asy rozhodování a vládnutí seshora dol (top-down) jsou pry . Nyní nastala doba, kdy je t eba zapojit všechny aktéry ve spole nosti a s pomocí jejich potenciál a zkušeností dosáhnout našich spole ných cíl . Bez participace v tom nejširším slova smyslu se nám tuto novou agendu jako pozitivní faktor pro celou spole nost nepoda í zavést. Lidé, politické strany a ob anská spole nost budou muset p i revitalizaci evropských spole ností blahobytu a našich demokracií spolupracovat. Sdružení ob anské spole nosti sehrávají v našich spole nostech blahobytu významnou úlohu. Získávají na vážnosti díky své schopnosti zaplnit prázdné místo mezi trhem a státem, mezi podniky a vládou. P edstavují ojedin lou kombinaci soukromých struktur a ve ejného zájmu. Sociální odpov dnost a participace mají mnoho spole ného, což je jedine ným východiskem spolupráce p i ešení problém , které leží p ed námi, a mocnou silou, kterou je t eba mobilizovat k reform Evropského sociálního modelu. Nová sociální Evropa je výzvou lidem, politickým stranám a ob anské spole nosti. Vznikne na základ diskuse a dialogu, a bude sloužit jako model aktivní participace lidí po celé Evrop v rozhodovacím procesu 21. století, oživujícího jak evropské spole nosti blahobytu, tak naše demokracie. Lidé, politické strany a ob anská spole nost byly hlavními silami p i vzniku evropských spole ností blahobytu v pr b hu 20. století. Vznikající nové Evrop – s rozši ováním, globalizací, demografickými zm nami a technologickým rozvojem – hrozí, že bude stržena mocnými ekonomickými silami a vynechá oby ejné lidi z rozhodovacího procesu, což povede k sociálnímu vylou ení a demokratickému deficitu. Proto je zapot ebí nové strategie demokratické participace. Nová sociální Evropa je výzvou socialist m a sociálním demokrat m, odborá m, komunit odpov dných podnik , len m a sympatizant hnutí ob anské spole nosti a všem ostatním zainteresovaným lidem po celé Evrop , aby se spojili a dali tvar nových strategiím a novým politikám – kvalitn jším, ne omezen jším hospodá ským, sociálním a environmentálním politikám –, které u iní Evropu inkluzivn jší, dynami t jší, mocn jší a udržiteln jší. Soudržné spole nosti budou povzbuzovat participa ní demokracii a bude nejsiln jším initelem konkurenceschopnosti v globální ekonomice 21. století. Nebo lidé, myšlenky, celoživotní vzd lávání, osobní rozvoj a aktivní sou innost mezi všemi aktéry v našich spole nostech umožní evropským sociálním stát m dosáhnout vrcholu udržitelného hospodá ského a sociálního rozvoje. Všeobecná práva a povinnosti jsou tmelem soudržnosti Nové sociální Evropy. Povinností vlády je zaru it, aby všichni ob ané m li p ístup k ve ejným službám jako je vzd lání a sociální ochrana, a aby zajiš ovala politická, ob anská, sociální a pracovní práva i poskytovala podmínky k plné zam stnanosti a spole enské inkluzivit . Právem vlády je o ekávat, že jedinci a všichni další spole enští akté i p ispívají k spole nosti blahobytu. Podniky mají právo o ekávat stabilitu, spravedlnost a transparentnost konkuren ních podmínek; jejich povinností je p ispívat do ve ejných financí a podporovat dosažení plné zam stnanosti pomocí zvyšování kvalifikace a odbornosti pracovní síly a sehráváním pozitivní úlohy ve spole nosti prost ednictvím zásad sociální odpov dnosti podnik . Právem odborových svaz je organizovat se, spole n vyjednávat, brát se za zájmy zam stnanc a sehrávat svou roli v závazném tripartitním sociálním dialogu; jejich povinností je p ispívat k budování inkluzivního trhu práce. Jednotlivci mají právo plné ú asti ve spole nosti a pracovní síle; jejich
povinností je chápat se p íležitostí vysoce kvalitního vzd lávání a kvalifikace i všech ostatních prost edk nabízených za ú elem obohacování lidských a sociálních zdroj – ve svém vlastním zájmu i v obecném zájmu spole nosti jako takové. Práva a povinnosti se vztahují na každého, kdo žije ve spole nosti. asy rozhodování a vládnutí seshora dol (top-down) minuly. Nyní nastala doba zapojit všechny spole enské aktéry a využívat jejich potenciály a zkušenosti k dosažení našich spole ných cíl . Bez participace v tom nejširším slova smyslu se nám tuto novou agendu jako pozitivní faktor pro celou spole nost nepoda í zavést. Lidé, politické strany a ob anská spole nost budou muset p i revitalizaci evropských spole ností blahobytu a našich demokracií spolupracovat. Sdružení ob anské spole nosti získávají na významu díky své schopnosti zaplnit prázdné místo mezi trhem a státem, mezi podniky a vládou. P edstavují ojedin lou kombinaci soukromých struktur a ve ejného zájmu, pružnosti a participace. Ob anská spole nost je širokým a složitým pojmem, který zahrnuje organizace neformální i formální, náboženské i sekulární, organizace vykonávající expresivní funkce – jako je obhajoba zájm (advocacy), ochrana životního prost edí, vyjad ování kulturních a politických zájm –, i organizace vykonávající v zásad funkce v oblasti služeb, nap íklad zajiš ování zdravotního vzd lání a sociálních služeb. Krom toho, sdružení ob anské spole nosti mohou mít placené zam stnance, nebo se jejich personál m že skládat výhradn z dobrovolník . Globální studie o ob anské spole nosti využívající údaje z 35 zemí, z nichž 18 je evropských, vypíchla skute nost, že ob anská spole nost je významnou ekonomickou silou. Síla sdružení ob anské spole nosti mezi jednotlivými zem mi kolísá; tento sektor je pom rn rozsáhlejší v západní Evrop a Skandinávii – na ele se nachází Nizozemí, Belgie a Irsko – než ve St ední Evrop ; v eské republice, Ma arsku, Slovensku, Polsku a Rumunsku sehrává ob anská spole nost velmi omezenou úlohu.71 Sdružení ob anské spole nosti poskytují rozmanité lidské služby (human services); mají pov st identifikace a v nování se nenapln ným pot ebám, inovativnosti a služby t m, kdo to pot ebují nejvíce. Velký význam má rovn ž jejich role jako obhájce zájm (advocacy). Identifikují problémy a získávají jim pozornost ve ejného mín ní: „Ob anská spole nost je p irozeným domovem sociálních hnutí a funkcí, jako velevýznamná sociální pojistka, která umož uje uk ivd ným skupinám získat pro své záležitosti pozornost širší ve ejnosti a vyburcovat podporu p i zlepšování svých podmínek." Sehrává rovn ž úst ední úlohu p i budování komunit, ve vytvá ení "sociálního kapitálu."72 Zp sob, jímž je ob anská spole nost organizována a jakým p sobí se v r zných ástech Evropy liší, v emž se odráží rozmanité formy historického vývoje našich spole ností blahobytu.
71
•
V kontinentální Evrop je sektor ob anské spole nosti oby ejn pom rn rozsáhlý s pr m rem tém 8% a více než 10% v Belgii a Nizozemí. Velká ást této pracovní síly je placená, nejedná se o dobrovolníky. Sdružení mají p ístup k zna né mí e podpory ve ejného sektoru. Tém 60% p íjm sektoru ob anské spole nosti pochází z ve ejného sektoru. Proto sehrává ob anská spole nost významnou úlohu v zprost edkovávání sociální podpory jednotlivc m.
•
Ve Spojeném království existuje dlouhá a neochv jná tradice spoléhání se na soukromou charitu. Nicmén , participace vlády na opat eních souvisejících se sociálním blahobytem v posledních desetiletích narostla. Neziskové organizace p esto ve VB sehrávají významnou roli.
•
V severských zemích je ob anská spole nost silná díky rozsáhlé dobrovolnické pracovní síle, ale je zde menší po et placených zam stnanc v neziskových organizacích. Silná sdružení na obhajobu zájm a profesní organizace jsou v severských zemích v jád e ob anské spole nosti
Global Civil Society: An Overview, Lester M. Salamon, S. Wojciech Sokolowski a Regina List, The Johns Hopkins University, 2003. 72 Tamtéž.
a sehrávají významnou úlohu ve ve ejných debatách a rozhodováním o ve ejných politikách. V Dánsku se až t etina obyvatelstva ú astní dobrovolnických prací a množství placených zam stnání je zde vyšší než v ostatních severských zemích. •
Kone n , ob anská spole nost v st ední a východní Evrop je stále velmi malá a daleko mén rozvinutá než v západní Evrop a Skandinávii. Tato její omezená velikost je d dictvím starých režim , které znemož ovaly svobodné jednání a svobodu projevu, což jsou základní podmínky toho, aby ob anská spole nost mohla vzkvétat.
Ob anská spole nost je jedine ným a významným initelem zmnožování evropského sociálního kapitálu a utužování sociální soudržnosti. Jakožto významný p isp vatel p i budování Nové sociální Evropy musí být podporována. Jakkoliv se m žou evropské zem jedna od druhé lišit v práv vyjmenovaných aspektech, s ohledem na sociální odpov dnost a demokratickou participace mají mnoho spole ného, což je jedine ným východiskem spolupráce p i ešení problém , které leží p ed námi, a mocnou silou, kterou je t eba mobilizovat k reform Evropského sociálního modelu. Nová sociální Evropa je výzvou lidem, politickým stranám a ob anské spole nosti. Vznikne na základ diskuse a dialogu, a bude sloužit jako model aktivní participace lidí po celé Evrop v rozhodovacím procesu 21. století, oživujícího jak evropské spole nosti blahobytu, tak naše demokracie.
14. KAPITOLA
M žeme si Novou sociální Evropu dovolit? M že si Evropa vybudování Nové sociální Evropy, nové a inkluzivní spole nosti blahobytu, dovolit? Tradi ní argument konzervativc a neoliberál vždy zn l, že Evropa si spole nosti blahobytu – evropský sociální model – v d sledku globaliza ních tlak dovolit nem že. Nicmén z této argumentace se stalo klišé, které se nezakládá na skute nosti. Nejsou žádné d kazy, že by zem se silnými ve ejnými sektory podléhaly globálním konkuren ním tlak m. Rozhodnutí o p ímých zahrani ních investicí nezávisí zdaleka jen na da ovém prost edí v dané hostitelské zemi. Dobré vládnutí, transparentnost, stabilita, vysoce kvalifikovaná pracovní síla, vysoká míra inovativnosti, velmi kvalitní infrastruktura a ve ejné služby všechny sehrávají p i lákání zahrani ních investic do dané zem úst ední úlohu. Moderní a silný ve ejný sektor a rozvinuté sociální politiky jsou produktivními faktory. Evropské spole nosti dosahují p esv d ivých úsp ch p i prosazování sociální spravedlnosti, hospodá ského rozvoje a udržitelnosti životního prost edí jako vzájemn podp rných cíl . Správná kombinace nových, pokrokových reforem a dob e zacílené rozvojové politiky neu iní naše spole nosti jen více konkurenceschopné a inkluzivní, ale zlepší rovn ž stav ve ejných financí. Nezam stnanost je pro jednotlivce a spole nosti daleko nákladn jší, než si mnozí uv domují. Nízká míra r stu, vysoká nezam stnanost, nízká úrove kvalifikace a zastaralé struktury znamenají pro naše spole nosti nízké da ové výnosy a vysoké ve ejné výdaje. Zásahy ve ejné politiky za ú elem povzbuzení nových investic, dosažení plné zam stnanosti a prosazování udržitelnosti prost ednictvím rozumného, „zeleného“ r stu bude pro ve ejné finance ve st edn - a dlouhodobém výhledu mnohonásobn úsporn jší a p ínosn jší než vysoké reálné náklady, které budou výsledkem nezasahování. Z tohoto d vodu dlouhodobá perspektiva financování Nové sociální Evropy existuje. Iniciativy k vytvo ení nové a inkluzivní spole nosti blahobytu, popsané v této zpráv , p isp jí z dlouhodobého hlediska k pozitivnímu a udržitelnému rozvoji. Jedná se o to, aby se naše spole nosti staly aktivní a dynamické - s ohledem jak na soukromý, tak ve ejný sektor. Studie dokládají, že sociální náklady ve spole nostech jsou zhruba srovnatelné, podle zvoleného ve ejn -soukromého pom ru nicmén vedou k velmi odlišným výsledk m. Zatímco USA mají isté ve ejné výdaje ve výši 17,5% HDP, jejich soukromé výdaje - v etn zdravotnictví, vyššího školství a d chod - navyšují jejich celkové výdaje na sociální ochranu na 25,8%, což je tém stejn jako v Itálii (26,4%) a daleko blíže k celkovým 28,9% v N mecku a 30,6% ve Švédsku, než bychom p vodn p edpokládali.73 Soukromá sociální ochrana je nákladná: ve ejné náklady zajiš ování soukromé sociální ochrany mohou v da ových dávkách a pobídkách dosahovat okolo 1,5% HDP. Krom toho v systému, kde soukromé výdaje hrají významnou úlohu, získává na d ležitosti kupní síla a rozhodování jednotlivce. V USA nemá více než 40 milion ob an žádné zdravotní pojišt ní. USA nicmén utrácí na zdravotnictví více než EU – 14,7%, zatímco pr m r ve státech EU je 7,6%. P esto mají ameri tí ob ané nižší p edpokládanou délku života ve zdraví než Evropané.74 Proto opravdu d ležité otázky, na které by Evropané m li nalézat odpov di, jsou:
73 74
Srov. Dodatek 39. Srov. Dodatek 40.
Je Evropa ochotna vydat se cestou vyššího vylou ení vým nou za lacin jší sociální stát? Nebo by se Evropa m la zavázat vybudovat ú inn jší sociální stát, kde bude vyšší inkluzivita a zam stnanost? Evropští socialisté a sociální demokraté nemají pochyb. V naší Nové sociální Evrop budeme pot ebovat kvalitn jší sociální politiky, ne jejich krácení – kvalitn jší celoživotní vzd lávání, investice do pé e o d ti, aktivní a inkluzivní politiky trhu práce, ú innou integraci p ist hovalc ; politiky, které umožní každému participovat na dlouhodobé udržitelnosti sociálního státu. 1. Tvorba zdroj k financování Nové sociální Evropy Smyslem Nové sociální Evropy je lepší využívání našeho nejcenn jšího zdroje – lidské v le pracovat, chápat se iniciativy, vytvá et nové zdroje – tím, že u iníme hospodá skou, sociální a environmentální politiku vzájemn podp rné a udržitelné. Ekonomicky vyjád eno je smyslem dosáhnout vyššího po tu odpracovaných hodin b hem života a vyšší produktivitu za každou odpracovanou hodinu. Vyjád eno s ohledem na udržitelnost je smyslem v t chto intencích dosáhnout snižování náporu na životní prost edí. Zp sob tvorby nových zdroj pro Novou sociální Evropu bude, obecn • • • • •
e eno, p t. Pat í mezi n :
Dosažení vyššího hospodá ského r stu díky investi ní strategii uplat ované v sou innosti po celé Evropské unii a lépe koordinované hospodá ské politice; Zvyšování produktivity vedoucí k vyšší prosperit ; Zvyšování zam stnanosti a odstra ování nezam stnanosti; Udržitelnost; Restrukturalizace ve ejných výdaj .
Ú inky zvýšeného hospodá ského r stu budou mimo ádné. Kde je to možné, využíváme zde t ch nejlepších, ale zárove nejkonzervativn jších odhad . Výsledky každé akce na r st a zam stnanost nemohou být p idány ke kone nému celkovému odhadu, ale m ly by být považovány za indikativní z hlediska rozsahu možných evropských zisk v p ípad evropského závazku vybudovat Novou sociální Evropu. Makroekonomické výpo ty dokládají pozitivní dlouhodobý ú inek strukturálních zm n na trhu práce a ve zbytku ekonomiky, který navrhuje Nová sociální Evropa – zvýšení po tu pracujících, snížení strukturální nezam stnanosti a r st produktivity.75 Zavedení strategie r stu a investic PES v nadcházejících 4 až 5 letech a realizace naší dlouhodobé strategie Nové sociální Evropy bude pro nás znamenat budoucnost založenou na udržitelném financování aktivních sociálních stát , nedostižné hospodá ské výsledky, sociální inkluzi a udržitelnost životní prost edí. Slou ením krátkodob jší investi ní strategie s dlouhodobou cestovní mapou se naše sociální státy v 21. století nestanou jen finan n dostupné, ale také produktivní a udržitelné. Makroekonomické propo ty dokládají, že Nová sociální Evropa by v období do roku 2020 dala vzniknout pracovním míst m pro tém 10 milion lidí nad množství, které bude vytvo eno v mezích sou asných politik.76 Dnešní bilance a ve ejné rozpo ty budou v lepším stavu a Evropan m se bude da it lépe. A p íští generace budou sklízet plody rozumného, „zeleného“ r stu, který bude chránit naše životní prost edí a zamezí klimatickým zm nám.
75
Srov. Dodatek „Nová sociální Evropa a zvyšující se potenciál r st v dlouhodobém výhledu,“ obsahující další propo ty makroekonomického dopadu Nové sociální Evropy. 76 Tamtéž.
1.1 Dosažení vyššího hospodá ského r stu díky investi ní strategii uplat ované v sou innosti po celé Evropské Unii a lépe koordinované hospodá ské politice Pr m rná výše r stu v EU-25 dosáhla v roce 2006 v reálných íslech 2,2% HDP. Znamená to, že budeme v tomto roce mít o 2,2% více na ve ejnou a soukromou spot ebu nebo investice. Ale k uskute n ní Nové sociální Evropy bude t eba více dalších zdroj . Kdyby se všechny lenské státy podílely na panevropské v sou innosti uplat ované investi ní strategii, nová spolupráce by znamenala tvorbu dodate ného 0,7% a 0,9% HDP ro n v EU-15, zatímco v EU-10 by došlo k r stu o 0,7% navíc v prvním roce a dalším navyšování r stu v následujících letech. Ú inkem zavedení této strategie za 4-5 let by byly 4 miliony nových pracovních míst. Dlouhodobé ú inky, v období, kdy budou investice pln absorbovány, by byly ješt v tší. Koordinace hospodá ské politiky by sloužila k posílení tohoto r stového efektu a v dlouhodobém výhledu by bylo vytvo eno zdroj ješt více. 1.2 Zvyšování produktivity a prosperity R st produktivity, tj. vyšší hodinové výkony, byl v posledních n kolika letech v EU pomalý a Evropa zaostává za USA. N které zem jako Francie a N mecko však vykazují výsledky v produktivit na odpracovanou hodinu, které jsou obdobné jako v USA. Soust ed ním se zárove na prosazování zm n a jejich management by mohl být uvoln n nezm rný potenciál ekonomického r stu. Klí em úsp chu je investice do v d ní – vzd lávání, získávání kvalifikace a celoživotní vzd lávání – jako p edpoklad ú inného využívání moderních technologií. 1.3. Zvyšování zam stnanosti a odstra ování nezam stnanosti V EU-25 je 18 milion lidí, 8% obyvatelstva v produktivním v ku, kte í jsou registrováni jako nezam stnaní – vysoké íslo. P ibližn 64% obyvatelstva v produktivním je v ku je zam stnáno – nízké íslo. Prost ednictvím úsp šn jší politiky zam stnanosti, která zvýší zam stnanost na úrove 70% a výše lze zvýšit HDP o 10% – nezm rný potenciál k vyšší prosperit a blahobytu. Zvýší se tak jak soukromé, tak ve ejné d chody a sníží ve ejné výdaje na podporu v nezam stnanosti a další programy udržování p íjmu. Dosažení cílové hodnoty 70% míry zam stnanosti v roce 2010 – z dnešních 64% – by do roku 2025 znamenalo 7,7% HDP navrch.77 S ohledem na to, že n které lenské státy již p esahují cílovou hodnotu 70% v Lisabonské strategii by si Nová sociální Evropa m la stanovit za cíl zam stnanost ješt vyšší. 1.4 V d ní, inovativnost a udržitelnost Vyšší a produktivní zam stnanosti bude t eba dosáhnout p i menším náporu na životní prost edí. Investice do udržitelnosti – nových v domostí, nových technologií a nové infrastruktury – podpo í hospodá ský r st a u iní ekonomiku více naklon nou životnímu prost edí; tj. „rozumný r st“. Dosažení cílové hodnoty 3% HDP na výzkum a vývoj v roce 2010 a udržování výdaj ve výši 3% HDP ro n by do roku 2025 evropské ekonomice p ineslo v ideálním p ípad 10% HDP a nejkonzervativn jších odhadech 3% HDP.78 Energetická úspornost by znamenala v roce 2020 úspory ve výši 20% spot eby energií, p i emž evropská ekonomika by ušet ila až 60 miliard EUR. Investice do udržitelných forem energie by rovn ž znamenaly udržitelný r st a nová pracovní místa.
77
„The New Lisabon Strategy: An Estimation of the Economic Impact of Reaching Five Lisbon Targets,“ G. Gelauff a A. Lejour, Generální direktorát pro podniky a pr mysl, Evropská komise, leden 2006. 78 Tamtéž.
1.5 Restrukturalizace ve ejných výdaj a aktivní využívání ve ejného sektoru Odklon od spot eby, zvlášt neproduktivních transfer p íjmu, nap íklad k penzím t ch, kdo p ed asn odcházejí do d chodu, a odklon od neproduktivních dávek a investic do zastaralých technologií, a p íklon k produktivnímu investování – do pé e o d ti, aktivních politik trhu práce, vzd lávání a školení, celoživotního vzd lávání, informa ních a komunika ních technologií (ICT) a udržitelných zdroj energie. V tšina zemí EU-15 toho bude schopna dosáhnout p i sou asné hladin ve ejných výdaj . Nicmén v tšina nových lenských stát bude postupn , jak budou jejich ekonomiky r st, muset svou hladinu ve ejných výdaj zvyšovat. Tyto post ehy dokládají jak potenciál r stu evropské ekonomiky, tak nezbytnost kvalitn jších politik, státních i národních, k vybudování silné, životaschopné a pracovní místa vytvá ející ekonomice s inkluzivním trhem práce – zast ešujícím cílem Nové sociální Evropy. Ve ejný sektor by m l v našich spole nost sehrávat úlohu dynamického initele p i: •
Zdokonalování regula ního prost edí. Odstra ován administrativní zát že, náklad na zavád ní nových pravidel jako sou ásti snah o „kvalitn jší regulaci“, spíše než deregulaci v neoliberálním pojetí.
•
Poskytování kvalitn jších služeb ob an m, které povedou k aktivit a inkluzi.
•
Zvyšování transparentnosti a p i boji s korupcí, ímž vzniknou lepší podmínky pro zdravý r st a ve ejné d chody.
•
Prosazování nových investic a iniciativ k udržitelnému vyššímu hospodá skému r stu a tvorb pracovních míst.
2. Uplatn ní rozpo tu EU v zájmu Nové sociální Evropy Evropská unie m že p isp t k financování Nové sociální Evropy prost ednictvím svého rozpo tu. Pro období 2007-2013 je rozpo et rozší ené EU nastaven na maximální celkovou hodnotu 862,363 milion EUR alokací na závazky, což p edstavuje 1.045% jejího HNP. P estože ve srovnání se státními rozpo ty je rozpo et EU malý, p i dosahování jejích cíl sehrává významnou roli. V období 2007-2013 bude rozpo et EU utrácen v následujících politikách: 43% p jde na uchování a nakládání s p írodními zdroji (zejména jde o spole nou zem d lskou politiku); 35,7% na konkurenceschopnost a soudržnost; 8,4% na konkurenceschopnost z hlediska r stu a zam stnanosti; a 1,2% na ob anství, svobodu, bezpe nost a justici.79 Evropští socialisté a sociální demokraté se musejí sami sebe otázat, jestli mezi jednotlivými politikami existuje taková rovnováha, která by soust edila zdroje s ohledem na politický cíl vybudování Nové sociální Evropy. Základem revize evropského rozpo tu nesmí být rozpo ty minulé, ale politické cíle zohled ující evropskou budoucnost. Pro socialisty a sociální demokraty tyto cíle postihuje práv Nová sociální Evropa. V b eznu 2006 dala Evropská rada jasný mandát k revizi evropského rozpo tu. Ve svých záv rech stanovila, že je zapot ebí „celkového zhodnocení finan ního rámce, které bude pokrývat p íjmy i výdaje, za ú elem jeho modernizace a posílení.“ Mimo to z eteln vyzývá k „rozsáhlé revizi týkající se všech stránek výdaj EU v etn spole né zem d lské politiky, a všech stránek p íjm , v etn britského rabatu, jejíž výsledky by m ly být zpracovány v období 2008/2009.“ Nastal as d kladn zhodnotit nejen rozpo et EU, ale také rozpo ty státní a ur it, které politiky by m ly t žit ze shromaž ování zdroj na úrovni EU a vice versa, p i plném respektování principu subsidiarity a s ohledem na pro Evropskou unii stanovené politické cíle. P íkladem jsou strukturální a
79
Srov. Dodatek 42.
kohezní fondy, které p edstavují o n co více než t etinu rozpo tu EU a jsou hlavní pákou vzh ru sm ované konvergence v Nové sociální Evrop . Výhody plynoucí ze spolupráce na úrovni EU musí být dob e zdokumentovány a z eteln doloženy. Nedávné rozhodnutí ministr obrany založit dobrovolný fond, který bude financovat výzkum v oblasti vojenství na evropské úrovni, což zamezí zdvojování státních výzkumných inností, je p íkladem, jak EU vytvá í p idanou hodnot. Bereme-li v úvahu úlohu, kterou m e evropský rozpo et sehrávat p ispíváním zdroji k rozvoji Nové sociální Evropy, musí se evropští socialisté a sociální demokraté aktivn podílet na jeho revizi. 3. Zabezpe ení našeho potenciálu financovat sociální stát: akce proti fiskálnímu dumpingu Evropská unie vždy podn covala konkurenci mezi podniky – to je ú elem jednotného trhu –, ale nebyla založena na myšlence konkurence mezi státy. Budoucí financování evropských sociálních stát – v Nové sociální Evrop – bude taktéž záviset na evropském závazku zabezpe it se proti fiskálnímu dumpingu. Nicmén dochází k tlaku na snižování firemních daní, p i emž pr m r EU (25,04%) je pod pr m rnou hodnotou zemí OECD a siln pod pr m rem USA (40%). Krom toho fenomén rovné dan , který se v posledních n kolika letech uchytil v Estonsku, Litv , Lotyšsku, Slovensku a Rumunsku, p edstavuje hrozbu financování pokrokových ve ejných politik v našich sociálních státech. Proto chápou n které lenské státy da ovou konkurenci jako skute nou hrozbu a navazují zúženou politickou spolupráci ve v ci základu firemních daní. lenské státy v sou asnosti rozhodují o snižování svých firemních daní jednostrann , s vidinou p ilákání více zahrani ních spole ností na své území. Má to z etelné ú inky na druhé, zejména sousední lenské státy. Konkuren ní snižování daní se nem že stát nástupcem konkuren ních devalvací minulosti. To by mohlo celou EMU uvrhnout v nebezpe í. Nedostatek koherence v da ovém základu firem a výše daní v EU rovn ž znamená problém pro mezinárodní spole nosti, které cht jí p sobit na evropském trhu, a komplikuje dokon ení vnit ního trhu. Lisabonská strategie zd raz uje, že k dokon ení vnit ního trhu je stále nutno uskute nit závažné reformy, kterým by m la být v nována zvláštní pozornost. Velká ást aktivit, které EU podnikla v oblasti da ových politik, se v nuje problém m spojeným s ustavením a fungováním vnit ního trhu. N kolik aspekt fungování státních da ových soustav má v sou asné dob negativní vliv na tržní integraci nebo brání plnému využívání výhod, které z jednotného trhu vyplývají. Krom toho, protože sou asné obchodní prost edí je více naklon no mezihrani ním aktivitám než p ed dv ma desetiletími jsou dnes da ové zábrany coby zbývající p ekážky uskute n ní jednotného trhu patrn jší. Odstran ní t chto p ekážek by podnik m umožnilo init kvalitn jší ekonomická rozhodnutí, které budou vycházet spíše z faktor produktivity a budou mén zkreslena vlivem jistých mimo ádných náklad . Vedlo by to ke zvýšení výkonu ekonomik lenských stát a v závislosti na podmínkách trhu s jednotlivými výrobky a chováním podnik k tlaku na snižování náklad a cen. Výsledkem by zase byly sociální zisky. Zavedení rovné dan klade b emeno na chudé, nepom rn zvýhod uje bohaté a zvyšuje schodky. Také zmenšuje potenciál financování sociálních politik. Vládní d chody jsou klí em reformy sociálního státu, jejíž financování by nem lo být narušováno. Dnešní existence 25 r zných a n kdy dokonce vzájemn nesouladných soustav firemních daní v Evropské unii de facto ukládá dodate né náklady na dosažení souladu s legislativou a p ináší málo možností na mezihrani ní kompenzaci ztrát, p estože podobná kompenzace je ve výhradn domácím prost edí velmi astá. Na opravdu jednotném trhu by k n emu takovému nem lo docházet. Zatímco ve svých obchodních aktivitách (výzkum, výroba, zásoby, prodej) mají spole nosti stále více sklon pohlížet na EU jako na jednotný trh, jsou nuceni, z ist da ových d vod , d lit ji na jednotlivé státní trhy.
Regule firemních daní posuzují p eshrani ní aktivity v EU odlišn a asto mén p ízniv než podobné aktivity výhradn domácí. Podniky jsou tak podn covány k tomu, aby investovaly výhradn na domácí p vodn a odrazovány od ú asti v zahrani ních spole nostech a zakládání zahrani ních pobo ek. Rozporuplnost systém jednotlivých stát zárove otevírá možnosti da ových únik . P eshrani ní ekonomické aktivity EU se rovn ž potýkají s množstvím jiných da ových opat ení, zvlášt pokud jde o DPH, které znamenají zát ž p sobící závazky a vystupují jako p ekážky obchodu a investicím. P eshrani ní aktivity statisticky vedou u všech spole ností k podstatným zvýšením náklad na dosažení souladu s legislativními normami (compliance). Malých a st edních podnik se tyto p ekážky týkají obzvlášt , protože náklady na dosažení souladu s legislativními normami jsou u malých a st edních podnik pom rn vyšší než u v tších spole ností a uleh ení od t chto b emen by mohlo podstatn zvýšit ú ast malých a st edních podnik na vnit ním trhu, která je v sou asné dob mnohem nižší než u velkých spole ností. Výsledkem je ekonomická nevýkonnost a možný negativní dopad na hospodá ský r st a tvorbu pracovních míst. Prvním krokem by m lo být prosazování sou asných iniciativ k zavedení minimálního základu firemních daní s cílem zdokonalení fungování vnit ního trhu. Vyšší míra konvergence firemních daní by se rovn ž m la stát p edm tem diskuse. Spole ný konsolidovaný základ firemních daní (Common Consolidated Corporate Tax Base) by umožnil p eshrani ní kompenzace ztrát a vy ešil sou asné da ové problémy spojené s p eshrani ními aktivitami a restrukturalizací holding . Bylo by zapot ebí shodnout se na metod sdílení konsolidovaného základu firemní dan mezi lenskými státy, aby každý stát mohl ve svém podílu uplat ovat svou vlastní výši dan . Taková metoda by m la vést k jednodušší a transparentn jší soustav firemních daní v EU a zabránit riziku konkurence mezi státy, která by byla založena na fiskálním dumpingu.
DODATEK I: P ÍPADOVÉ STUDIE POKROKOVÝCH VE EJNÝCH POLITIK
P ÍPADOVÁ STUDIE: Dánský p íklad pokrokové strategie plné zam stnanosti Mezi lety 1993 a 2001, b hem t í období sociáln demokratické vlády, Dánsko podniklo významné reformy svého trhu práce a politik sociální ochrany. V roce 1993 dosáhla nezam stnanost 13%, nejvyšší hodnoty za p edcházejících 25 let; z velké ásti byla strukturální. K tomu se p idávaly malý hospodá ský r st a vysoký ve ejný dluh. Na konci roku 2001 dosáhla zam stnanost nejvyšší míry v Evrop – 76,6% – nezam stnanost klesla pod 40, dlouhodobá nezam stnanost byla snížena na t etinu a nezam stnanost mladých se propadla na nejnižší historickou úrove . Ve ejné finance byly ozdraveny, jak dokazovaly rozpo tové p ebytky a snižování dlouhodobých dluh . P í inou této prom ny hospodá ských výsledk byla sm s vhodné makroekonomické politiky, která dynamizovala ekonomiku, a pokrokových reforem. Byl zahájen nový investi ní program v oblasti vzd lávání, pé e o d ti, aktivních politik trhu práce, výzkumu a inovací. Díky tomuto programu bylo v roce 1994 – prvním roce zavád ní reforem – dosaženo reálného hospodá ského r stu ve výši 5,5%, což se p ízniv odrazilo do tvorby nových pracovních míst. Na tomto základ odborové svazy p istoupily na zavedení zásadních reforem trhu práce, jimž se dnes íká „flexicurity“ (flexibility + security, pružnost + bezpe nost). Flexicurity je uceleným systémem práv a povinností, v n mž má nezam stnaná osoba právo na vysokou úrove zabezpe ení svého p íjmu – až do výše 90% svého platu –, za což se ale musí podrobit profesnímu vzd lání po jistou dobu nebo p ijmout nabídku zam stnání. Tento flexikuritní systém nelze p evád t po ástech – flexibilita musí být doprovázena vysokou mírou bezpe nosti. Byla zavedena koncepce „individuálních ak ních plán “ založená na individuálních rozhovorech s nezam stnanými, která bere v potaz kvalifikaci dané osoby, nabídky zam stnání na místním trhu práce a nutnost rekvalifikace. Tato koncepce se stala základním právem nezam stnaných. Každé nezam stnané osob je následn nabídnuto dovzd lání a kvalifika ní schéma, nebo zam stnání – „nabídka, která nelze odmítnout.“ Podle prvního reformního balí ku, p ijatého v roce 1993, se rozhovory konaly a ak ní plány byly p ijímány jednou ro n ; následující balí ek z roku 1996 snížil tuto dobu na šest m síc a cílem kone ného balí ku reforem z roku 2000 bylo zkrátit ji na m síce t i. ím d íve jsou ak ní plány realizovány, tím d íve je osoba zam stnána. Se teno a podtrženo, výsledkem jsou navíc nižší ve ejné náklady a vyšší ú innost. Problém nezam stnanosti mladých je ešen zvláš prost ednictvím Záruky mladým (Youth Guarantee), která mladým nezam stnaným lidem dala nárok na nabídku zam stnání nebo školení do šesti m síc . 85% mladistvých Dán dnes nastupuje dráhu n jakého dalšího vzd lávání, a se jedná o universitu, prakticky zam enou vysokou školu, u ení nebo školení dovedností. Další klí ovou charakteristikou dánského modelu jsou investice do lidských zdroj prost ednictvím politik vzd lávání, získávání kvalifikace a celoživotního vzd lávání. Tyto investice byly úst ední sou ástí dánské pokrokové reformní agendy už od samého roku 1993. Dánsko zvýšilo investice do aktivních politik trhu práce na vyšší úrove než jakákoliv jiná evropská zem a v tšina t chto investic sm uje do vzd lávání a kvalifikace. 70% populace v produktivním v ku se b hem své profesní dráhy ú astní n jakého programu celoživotního vzd lávání. Zajiš ováním toho, že a už lidé mají práci nebo jsou nezam stnaní, mohou rozvíjet své schopnosti a využívat nových pracovních p íležitostí, jsou umíst ni p ímo do jádra reformy trhu práce.
Základním kamenem dánského modelu je silný sociální dialog: p es 80% pracovní síly má lenství v odborových svazech. P ed p ijetím všech reformním balí k byli nejprve konzultováni sociální partne i, kte í následn sehrávali úst ední roli p i zavád ní konkrétních politik. Sociální partne i spoluodpovídají za vzd lávací programy pro nezam stnané a zajiš ují, aby se p izp sobili pot ebám trhu práce. Díky tomuto systému t sného sociálního partnerství klesající nezam stnanost nevedla k r stu inflace mezd. Sociální partne i ve skute nosti brali p i jejich dojednávání ohled na makroekonomickou situaci, což znamenalo umírn ný pr m rný r st reálných mezd 2% ro n a zvyšování životního standardu p i sou asném zadržování inflace. Výsledkem bylo, navzdory všem p edpoklad m tradi ní ekonomické teorie, zplošt ní Philipsovy k ivky. Výsledky tohoto uceleného systému pružnosti a bezpe nosti jsou z pohledu jednotlivého zam stnance i nezam stnaného z etelné – zam stnaní i nezam stnaní Dánové se cítí více ekonomicky zabezpe en jší než všichni ostatní pracující nebo nezam stnaní evropští ob ané. Dánský model prošel od doby, kdy do vlády v listopadu 2001 vstoupila Liberální strana, jistými zm nami. Tyto zm ny narušily n které z nejpokrokov jších a nejdynami t jších charakteristik reforem trhu práce, které byly zavedeny v 90. letech. Sociální partne i nejsou nap íklad nadále spoluodpov dní za aktivní politiky trhu práce a financování celoživotního vzd lávání bylo zkráceno. P ÍPADOVÁ STUDIE: Britský p íklad ú inných aktivních politik trhu práce Labouristická vláda zapo ala sv j program aktivních politik trhu práce Novou smlouvou (New Deal) s mladými nezam stnanými v roce 1997. Od té doby byly Nové smlouvy zavedeny pro n kolik dalších skupin lidí, pro n ž je integrace na trh práce obtížná; pat í sem Nová smlouva 50+, Nová smlouva pro samorodi e (New Deal for Lone Parents) a Nová smlouva pro lidi s postižením (New Deal for Disabled People). Všechny Nové smlouvy za ínají pohovorem s osobním poradcem (New Deal Personal Adviser), který ú astníka b hem asu stráveného v programu podporuje. B hem tohoto pohovoru se probírají ú astníkovy dovednosti, zkušenosti a p edstavy o budoucím zam stnání. Ur í se veškeré nedostatky v dovednostech nebo v domostech a osobní poradce m že doporu it zvláštní asistenci, aby byl ú astník p ipraven do nového zam stnání, nap íklad podporu k rozší ení sebev domí. Osobní poradce pomáhá ú astník m získat zam stnání tím, že podporu dostupnou v mezích Nové smlouvy upraví na míru jejich individuálním pot ebám a situaci. Sou ástí této podpory m že být subvencované pracovní místo, získání pracovních zkušeností u zam stnavatel , školení nebo pomoc s osvojením základních dovedností. K dnešnímu dni pomohla Nová smlouva více než milionu lidí získat zam stnání, v etn 535 000 mladých lidí a 296 000 samorodi . Od roku 1997 klesla dlouhodobá nezam stnanost, v etn dlouhodobé nezam stnanosti mladistvých o 75% a míra zam stnanosti samorodi dosáhla svého historického vrcholu – zam stnána jich je více než polovina. P ÍPADOVÁ STUDIE: Úsp ch finského školství – skv lé výsledky a vysoká míra inkluze Nejlepší vzd lávací systém na sv t , spojený s vysokou mírou inkluze, nenalezneme nikde jinde než ve Finsku. Výzkumy ukazují, že k úsp chu finského vzd lávacího systému, ze kterého se m žeme pou it, p ispívá n kolik faktor : -
Celou zemi pokrývá hustá sí vzd lávacích institucí Bylo investováno velké množství zdroj do vzd lávacího systému u itel , který je nyní na vysoké úrovni Výuka a instruktáž na finských školách je strukturována tak, aby vyhovovala heterogenním skupinám student . Nap íklad finští u itelé v dí, že žádný student nesmí být vylu ován a posílán na jinou školu.
-
Zvláštní školství je oby ejn t sn propojeno s normální výukou a je svou povahou velmi inkluzivní Každý student má právo na poradenství Heterogenní skupiny, rozší en jší ve všeobecných systémech, se zdají být nejv tší výhodou pro nejslabší studenty. U itelé jsou vysoce kvalifikováni coby pedagogi tí experti, aby se s t mito heterogenními skupinami dovedli vypo ádat Finský státní výukový základ, který býval velmi striktní a podrobný, podstoupil na po átku 90. let reorganizaci, díky níž se stal pružn jším, decentralizovan jším a mén podrobným.80
P ÍPADOVÁ STUDIE: Všeobecná pé e o d ti v Dánsku a Švédsku Dánsko a Švédsko jsou jedinými lenskými státy, které zárove zavedly systém všeobecné pé e o d ti v p edškolním v ku a dosáhly více než 70% zam stnanosti mezi ženami, p i emž pozdvihly jejich porodnost na horní stupn škály EU (jenom v 6 lenských státech je porodnost vyšší než 1,77 dít te na ženu). V Dánsku je rodi m zaru ována pé e o d ti od v ku 9 m síc do školního v ku – 6 let. Nem že-li obec tuto pé i zajistit, je jim p iznána ekonomická kompenzace na pé i soukromou. Rodi e platí poplatek, který je odvozen z jejich p íjmu a liší se mezi obcemi a regiony, nicmén pr m rné náklady jsou p ibližn 110 EUR / m síc, zatímco cena soukromé organizované pé e o d ti se pohybují okolo 690 EUR / m síc. Ceny ve ejné pé e o d ti jsou proto ve zna né mí e dotovány; okolo 23% je hrazeno z rodi ovských poplatk .81 Ve Švédsku je ve ejná pé e o d ti dostupná po celé zemi. Všechny d ti ve v ku 1 až 12 let mají právo na pé i, p edškolní d ti (1-5 let) v plném nebo áste ném rozsahu a školní d ti (6-12 let) po vyu ování, nap íklad v centrech trávení volného asu. Po et d tí ve školkách roste díky nov ustavenému právu d tí nezam stnaných rodi nebo d tí rodi , kte í jsou na mate ské dovolené, na docházku. Rodi e hradí poplatek, který je odvozen od jejich p íjmu a m že se lišit obec od obce. Mezní poplatek je stanoven na 3% p íjmu za první dít se stropem 140 EUR / m síc; 2% p íjmu za druhé dít se stropem 93 EUR / m síc a 1% za t etí dít se stropem 47 EUR / m síc.82 P ÍPADOVÉ STUDIE: Velká Británie, Portugalsko a Špan lsko – investice do rozší ení vzd lání a pé e pro d ti usnad ující zam stnávání jejich rodi a vedoucí k lepším studijním výsledk m N kolik sociáln demokratických vlád v sou asné dob rozši uje vzd lávání v raném v ku a využívá úlohy aktivit p ed a po vyu ování k zlepšení studijních výsledk a usnadn ní zam stnávání rodi . Výrazná investice britské vlády do vzd lávání v raném v ku a pé e o d ti – od roku 1997 více než 17 miliard liber – vedla k bezprecedentnímu rozší ení možností pro rodi e. Zákon o d tské pé i (Childcare Bill), který je nyní projednáván Parlamentem, je v bec prvním zákonem, který se zvlášt v nuje ranému v ku a pé i o d ti. Podle tohoto zákona budou muset anglické místní správní orgány provést podrobné zhodnocení dostate nosti pé e o d ti a pomoci místnímu trhu pé e o d ti reagovat na místní poptávku, zvlášt ze strany rodin s nízkými p íjmy nebo postiženými d tmi. Do roku 2010 by rodi e a d ti v každé oblasti m li být sv dky toho, že:
80
„The Finnish Success in PISA and Some Reasons Behind It.“ Välijärvi J. et al. PISA 2000, Institute for Educational Research, University of Jyvasky, citováno v „Study on Access to Education and Training, Basic Skills and Early School Leavers,“ GHK, zá í 2005. 81 Informace dostupné v „Reconciliation of Work and Private Life: A Comparative Review of 30 European Countries,“ Evropská expertní skupina pro záležitosti genderu, sociální inkluze a zam stnanosti, Evropská komise, Generální direktorát práce a sociálních v cí, zá í 2005. 82 Tamtéž.
-
-
jejich místní správa má porozum ní pro jejich pot eby a vyvinula spolu s místními aktéry úsilí, aby jim zajistila možnost cenov dostupné pé e o d ti a bezprost ední p ístup k dalším p íležitostem a službám; místní informa ní služba nejenom ví, co je kde k dispozici, ale dovede pomoci poskládat personalizovaný balí ek pé e a vzd lání, které vyhovuje pot ebám dané rodiny; d ti ve v ku 3-4 let mají 15 hodin raného vzd lávání a pé e zdarma, s nimiž je možno p i za azování do zmín ného balí ku pružn nakládat; mají místní D tské centrum jistého startu do života (Sure Start Children’s Centre), které jim bude zajiš ovat snadný p ístup k pé i a služba pro d ti od narození do 5 let a v nejvíce znevýhodn ných oblastech bude tyto služby poskytovat p ímo v terénu a natahovat ruku tak daleko, aby bylo dosaženo jistoty, že jsou využívány t mi, kdo jich pot ebují nejvíce; školy poskytují snadný p ístup k pé i o d ti, mimoškolním aktivitám, podporu rodi m, využití školních za ízení pro obecní ú ely a v p ípad pot eby bezodkladný odkaz na zvláštní zdravotní služby a služby sociální pé e.
Krom toho britská vláda usiluje o to, aby se ze všech škol staly do roku 2010 školy “rozší ené”. Bude se od nich ekat, že budou spolupracovat s externími partnery a jinými školami p i zajiš ování minimálního po tu “základních” služeb, které budou sestávat z: -
d tské pé e od 8 do 16 hodin, v provozu celoro n ; rozmanitých a zajímavých aktivit pro d ti; podpory rodi m; p ístupu (nebo odkaz) k podp rným službám, v etn zdravotnických; rozší eného obecního p ístupu k informa ním a komunika ním technologiím (ICT), sportovním a kulturním za ízením.
Je doloženo, že rozší ené školy mají pozitivní ú inek na získávání žák , jejich docházku a chování, p i emž rodi e se více zajímají o vzd lání svých d tí a je utužována obecní soudržnost. Portugalsko reagovalo na vysokou míru p ed asného ukon ování vyššího sekundárního vzd lání rozší ením mimoškolních aktivit: kolem 25% d tí ve v ku od 6 do 10 let je již n jakou dotovanou formou po vyu ování podporováno. Zám rem je rozší ení této podpory na všechny d ti. Školní aktivity mimo vyu ování budou zahrnovat nap íklad hodiny angli tiny a sporty. Mimoškolní aktivity budou do 17,30 zdarma, po této hodin budou již podle možností zpoplatn ny. Ve Špan lsku je d tské vzd lávání jednou z oblastí, ve které došlo k podstatnému zvýšení kvality a rozší ení po tu žádaných a nabízených míst. Všechny špan lské regiony již tém dosáhly zajišt ní všeobecného kvalitního školství pro d ti starší 3 let. Nový školský zákon ze 3. kv tna 2006 klade mezi své hlavní cíle rozší ení p edškolního vzd lání a snížení po tu p ed asného ukon ování docházky. P ÍPADOVÁ STUDIE: Zajiš ování celoživotního vzd lávání pro všechny, kdo to ve Švédsku pot ebují Švédský systém celoživotního vzd lávání se vyvíjel nep etržit od 60. let 20. století a je jedním z nejinkluzivn jších v celé Evrop . Od roku 1968 je organizováno obecní vzd lávání dosp lých, které jim nabízí druhou šanci na vzd lání. Obce jsou povinny zajistit základní vzd lání pro všechny dosp lé, kte í neukon ili povinnou školní docházku. Od roku 1975 mají všichni zam stnanci ve Švédsku právo na výb r studijního volna. Švédský systém celoživotního vzd lávání je organizován v ad vzd lávacích institucí a program , aby vyhovoval r zným pot ebám a obsáhl co nejv tší po et lidí. Zejména v posledním desetiletí švédští sociální demokraté rozši ovali celoživotní vzd lávání, aby poskytovalo vzd lání a kvalifikaci všem dosp lým, kterým je jich zapot ebí. Iniciativa vzd lávání dosp lých – Kunskapslyftet – dala druhou šanci na vzd lání 800 000 lidí. Sociáln demokratická vláda rovn ž vyhradila 1,8 miliardy korun, aby místní správy mohly nabídnout p ibližn 80 000 prezen ních míst ve vzd lávání dosp lých pro nejmén vzd lané. Vláda investovala více než 2 miliardy korun do studijního programu a umožnila tak 25 000 nezam stnaných nebo t ch, kdo elili hrozb ztráty zam stnání, aby se vrátili do školy s pomocí jednoleté studentské podpory ve výši 100% grantu.
Každý rok navšt vuje kurzy organizované sdruženími vzd lávání dosp lých více než 1,5 milionu muž a žen. Sto tisíc lidí je zapsáno v dlouhých nebo krátkých kurzech na regionálních vysokých školách. Množství návšt vník pokro ilých profesních u ebních kurzu se zvýšil z 846 v roce 1996 na 27 000 v roce 2005. Dosp lí s poruchami u ení a p ist hovalci mají rovn ž zvláštní vzd lávací programy, napl ující jejich pot eby. Výsledkem je, že Švédsku má jednu z nejvzd lan jších pracovních sil v Evrop p i t ch nejvyšších mírách zam stnanosti. P ÍPADOVÁ STUDIE: Odpov na problém stárnoucí spole nosti – zavedení nového státního systému opatrovnictví ve Švédsku Špan lská socialistická vláda využívá sociálních investic k tvorb hospodá ského r stu a reakci na problém stárnoucí spole nosti. Již druhý rok v ad tato vláda vyhradila více než polovinu rozpo tových prost edk na sociální politiku. Minimální d chody stoupají dvojnásobnou m rou než d chody pr m rné s cílem dosáhnout 26% vzr stu minimálních d chod p ed koncem funk ního období parlamentu – nejvyššímu od zavedení demokracie. Pro tém 3 miliony lidí je toto zvýšení minimálních d chod významným initelem sociální inkluze. Vláda využívá sociálních investic k tvorb hospodá ského r stu: návrh zákona o personální autonomii zajiš uje pé i o seniory a osoby s postižením. Bude mít významný dopad na zam stnanost, nebo pom že rodinám pracovat a zárove vytvo í nová sociální práva. Tento nový zákon ustavuje právo opatrovaných osob na podporu k provád ní b žných každodenních inností. Na pé i o závislé osoby se nahlíží ze dvou úhl pohledu: spojovány jsou aktivity chránící ty, kdo se o sebe nedovedou postarat, a aktivity prosazující autonomní živobytí senior a osob s postižením. Návrh zmi ovaného zákona ustanovuje služby, které jsou svou povahou ve ejné a univerzální, a zajiš uje rovnost p ístupu k nim. Práva jsou zajiš ována prost ednictvím Státního systému autonomie a pé e o závislé osoby. V zemi budou poskytovány služby trojího druhu. Návrh zákona má silnou sociální dimenzi, která se odrazí v r zných oblastech politiky (ekonomické, zdravotní, trhu práce, vzd lávání, sociálních služeb a sociální ochrany) a bude v plné mí e využívat mechanism spolupráce a administrativní spolupráce. Zákon je v sou asné dob projednáván v parlamentu – v platnost by m l vstoupit v roce 2007 – a bude znamenat opravdovou sociální revoluce. Zavedení Systému autonomie a pé e o závislé bude mít v první ad p ímý dopad na blahobyt více než 1 125 000 závislých osob a jejich rodin. Pozitivn se rovn ž odrazá v hospodá ské innosti a tvorb pracovních míst. Ve studii zadané špan lskou vládou (nadace FEDEA) se odhaduje 36 671 EUR na zajiš ování služeb a infrastrukturu. Hospodá ská innost podnícená touto investicí bude p edstavovat v pr m ru 9766 milion EUR, jinými slovy 1,03% HDP navíc, a ukáže tak podstatnou istou návratnost p vodních ve ejných investic. Odhaduje se, že v p íštích šesti letech bude vytvo eno 190 000 pracovních míst, což sníží nezam stnanost v letech 2007 až 2012 o 0,49%. Ve skute nosti 65% ve ejných investic do Státního systému opatrovnictví se zaplatí samo díky nár stu p íjmu a výb ru nep ímých daní, sociálních poplatk atd. D chody z dan z p íjmu vzrostou o 2,33%, d chody z nep ímých daní vzrostou o 3,22% a sociální poplatky vzrostou o 2,54%. Státní systém opatrovnictví proto povzbudí výrobu, spot ebu i zam stnanost. Výsledkem toho okolo 75% náklad zavedení tohoto systému bude pokryto bez dopadu na ve ejné finance. Zbývající náklady systému budou pokryty spolufinancováním podle konkrétních možností.
P ÍPADOVÁ STUDIE: Sociální investice v Portugalsku vedoucí k novému r stu, pracovním míst m a sociální inkluzi Portugalská vláda zavedla nový program, PARES, který rozši uje sí sociálního zabezpe ení na základ strategie partnerství. V tomto programu stát vystupuje jako ru itel základních sociálních pot eb, iní tak nicmén v partnerství s ob anskou spole ností – obcemi, IPSS i podniky, které cht jí na tomto trhu investovat. Vláda se tímto programem snaží dosp t k spole nosti, která se bude více zakládat na solidarit : -
Podporou mladých pár a jejich d tí prost ednictvím 50% navýšení dostupnosti za ízení pé e o d ti Vytvo ením správných podmínek k tomu, aby více starších ob an mohlo nadále bydlet doma, bylo autonomních a žilo kvalitn ji prost ednictvím rozší ení po tu míst v denních pe ovatelských centrech a služeb poskytovaných v domácnostech; Zvýšením po tu míst v domovech pro seniory o 10%; Zvýšením úrovn integrace a podporou plného ob anství díky rozší ení sít pe ovatelských center a center aktivit pro lidi s postižením tím navýšením po tu míst o 10% až 30%.
Tento program rovn ž podn cuje zam stnanost v sociálním sektoru, nebo dává vzniknout tisíc m pracovních míst (více než 15 000) pro celou adu odborník . V PARES je velmi zd raz ována koncepce rovnosti umož ující náležité reakce na specifické pot eby jeho uživatel podporou projekt , které zaru ují ú inné partnerství mezi institucemi, místními správami, neziskovým a soukromým sektorem a státem, ímž budou ustaveny mechanismy, která nám umožní zvýšit konkurenceschopnost i blahobyt zárove . Faktorem zp sobilosti pro za azení do tohoto programu je i územní hledisko a p ednost náleží projekt m, které se soust edí na regiony, kde je nižší hustota sociálního pokrytí a jež jsou více ohroženy sociálním vylou ením. Tímto zp sobem portugalská vláda doufá v dosažení dvou cíl : -
finan ní zdroje, jichž je nedostatek, by m ly proudit do region , kde není sí dostate n rozvinuta financovány budou ty sociální programy, které se v t chto regionech ukážou jako nejpot ebn jší
Krom toho, na úrovni investic jsou inovativním zp sobem podn covány soukromé investice od neziskových institucí a rovn ž ziskového soukromého sektoru. Program rozší ení sít sociálního zabezpe ení je významnou investicí do portugalské budoucnosti. P edstavuje 450 milion EUR v investicích; vytvo ení 45 700 nových uživatelských míst v r zných službách; vznik 15 000 pracovních míst. P ÍPADOVÁ STUDIE: ešení popula ního problému v Bulharsku Jeden z nejpozoruhodn jších nedávných p íklad zásahu ve ejné politiky ve vztahu k popula ním zm nám podnikla bulharská vláda. Bulharsko má v sou asné dob jednu z nejnižších porodností v Evrop na úrovni 1,2 dít te na matku. Podle p edpov dí se bulharská populace zmenší z dnešních 7,76 milionu do roku 2020 na 7 milion a pokud sou asný trend p etrvá, potom do roku 2050 na 5,5 milionu. Vláda v srpnu 2006 zareagovala zavedením balí ku opat ení, které má povzbuzovat zárove zvyšování porodnosti a ženskou zam stnanost. P edpokládané náklady t chto nových opat ení dosahují p ibližn 15,8 milionu EUR a sestávají z prodloužení mate ské dovolené ze 135 na 315 dn , které jsou placeny 90% b žného p íjmu; placeného studijního volna matek do dvanácti m síc po narození dít te; státem ve výši minimální mzdy hrazené pé e o d ti v domácnosti do v ku dvou let.
P ÍPADOVÁ STUDIE: Pokroková politika rodi ovské dovolené a její lepší rozložení mezi ženy a muže v Norsku Norsko má jednu z nejpokrokov jších politik rodi ovských dovolených na sv t , zejména díky snahám po sob jdoucích sociáln demokratických vlád. Pravidla rodi ovských dovolených pro norské zam stnance dávají rodi m právo na celkové volno v rozsahu 54 týdn . Matce náleží t i týdny p ed porodem a šest týdn po porodu. Otec si m že vybrat šest týdn , které nelze p evést na matku. Zbytek rodi ovské dovolené lze mezi matku a otce rozložit. Rodi e mohou volit mezi státem financovanými 54 týdny p i 80% výše svého platu nebo 44 týdny p i 100%. Matky a otcové si mohou rodi ovské volno vybírat pokud byly zam stnáni a vyd lávali p íjem, ze kterého platili d chodové pojišt ní, po dobu nejmén 6 z 10 m síc , které tomuto volnu p edcházejí. Ženy, které si rodi ovskou dovolenou vybrat z tohoto d vodu nemohou, získávají jednorázový pen žní p ísp vek ve výši 33 484 NOK (p ibližn 4 198 EUR). Norská legislativa umož uje pružné využívání asu stráveného na rodi ovské dovolené díky tzv. asové konto (time account). Rodi ovské volno m že být áste né (nejvýše 50% z dovolené). Oba rodi e mají právo užívat svého asového konta, a už sou asn nebo po sob . Vybírání otcovské dovolené je nejvyšší v Evrop s hodnotou 85%, což zajiš uje, že otcové si vytvo í ke svým d tem vztah a sehrávají významn jší úlohu p i povinnostech spojených s jejich výchovou. Norsko má také jednu z nejvyšších úrovní zam stnanosti žen v Evrop – 77% všech žen ve v ku mezi 25 a 64 lety pracuje. P ÍPADOVÁ STUDIE: Pokrokové politiky m stského asu (urban time) v Itálii – Tempi della cittá Iniciativy spojené s m stským asem se poprvé objevily v Itálii díky úsilí ženského hnutí. V roce 1986 p edstavila skupina italských žen iniciativu nazvanou Ženy, zm me as, ve které navrhovala zn ní zákona, jenž by sladil r znorodé požadavky na jejich as. Italská m sta, nap íklad Milán nebo Bolzano, za ala experimentovat s politikami m stského asu, což p itahovalo rostoucí politickou pozornost. Zákon Turco 53/2000 o politice m stského asu, p ijatý za sociáln demokratické vlády Massima d’Alemy, navrhl vytvo ení „ú ad pro as“ v obcích nad 30 000 obyvatel a zasadil se o rozpracování regionálního zákonodárství. P ÍPADOVÁ STUDIE: Nový pokrokový p ístup k integra ní politice – Špan lsko Špan lsko se b hem pouhých dvou desetiletí prom nilo ze zem emigrace v zemi imigrace. Je to d sledek pozoruhodného hospodá ského rozvoje a vytvo ení nové poptávky na trhu práce po kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovnících. Nedávný proces regularizace nelegálních p ist hovalc ve Špan lsku vedl ke zmenšení neformální ekonomiky, zvýšení ve ejných p íjm (zam stnaní p ist hovalci jsou dnes 10% p isp vovatel do systému sociálního zabezpe ení) a pot ebnosti ú inné integra ní politiky. Španelská vláda pod vedení José Luíse Zapatera zahájila v roce 2006 Strategický plán pro ob anství a integraci, který vznikl za konzultací s ob anskou spole ností a sociálními partnery. Tento Strategický plán si klade za cíl: 1. Plné uznání ob anských, sociálních, ekonomických, kulturních a politických práv p ist hovalc ; 2. P izp sobení ve ejných politik – zvlášt v oblastech školství, trhu práce, sociálních služeb, zdravotnictví a bydlení – novým pot ebám p ist hovalc . P izp sobení musí být kvantitativní – v reakci na vyšší po et nových ob an a uživatel než s jakým doposud ve ejné služby po ítaly – i kvalitativní, aby se náležit vypo ádaly s rozmanitostí nových požadavk a zahrnuly nezbytné mezikulturní kompetence.
3. P ist hovalc m bude zaru en p ístup k ve ejným službám – zejména školství, zam stnanosti, sociálním službám, zdravotnictví a bydlení – za stejných podmínek, jakých požívá domorodé obyvatelstvo. 4. Ustavení systému p íjmu nových p ist hovalc a t ch, kdo se nacházejí ve zvlášt svízelných podmínkách, dokud nepokro í do stavu, v n mž mohou využívat obecných ve ejných služeb. 5. P stování uv dom ní mezi p ist hovalci o obecných hodnotách Evropské unie, právech a povinnostech špan lského ob ana, ú edních jazycích r zných ástí státu a sociálních normách života ve špan lské spole nosti. 6. Boj proti r zným formám diskriminace, rasismu a xenofobie ve všech stránkách života ve spole nosti, ve ve ejné sfé e stejn jako v soukromé. 7. Zanesení genderového pohledu do zpracování a implementace integra ních politik 8. P stování politik a praktik spole ného rozvoje se zem mi p vodu p ist hovalc . 9. Napomáhání porozum ní fenoménu p ist hovalectví ve špan lské spole nosti, zkvalitnit mezikulturní soužití, cenit si rozmanitosti, ší it hodnotu tolerance a podporovat udržování a uv dom ní p ist hovaleckých kultur. 10. Prosazení p ijetí ve ejných politik opat ení r znými ve ejnými institucemi a ob anskou spole ností, které budou podn covat integraci p ist hovalc spolupráci v této oblasti. Bylo ur eno dvanáct oblastí intervence, ve kterých budou spušt ny programy: školství, zam stnanost, bydlení, sociální služby a zdravotnictví, d ti a mladiství, rovné zacházení, ženy, participace, zvyšování uv dom ní a spole ný rozvoj. V rámci Strategického plánu byl vytvo en nový regionální fond k podpo e p íjmu a integrace p ist hovalc . Rovn ž bylo svoláno fórum o sociální integraci p ist hovalc jako poradní orgán Ministerstva práce a sociálních v cí, jež umožní trvání tripartitního dialogu mezi sdruženími p ist hovalc , organizacemi sociální podpory a zástupci státních ú ad . Toto fórum bude moci prosazovat vlastní iniciativy, které se budou vázat k sociální integraci p ist hovalc a vydávat stanoviska k vládním návrh m, plán m a program m. SPOLE NÉ ZÁKLADNÍ PRINCIPY INTEGRA NÍ POLITIKY P IST HOVALC UNII: P ijaté Radou Evropské unie pro justici a vnit ní záležitosti, listopad 2004
V EVROPSKÉ
1. „Integrace je dynamickým, dvoustranným procesem vzájemného p izp sobování všech p ist hovalc a obyvatel lenských stát “ Zvyšování schopnosti domácí spole nosti zvyknout si na diverzitu prost ednictvím cíle prost ednictvím cílených akcí. Ustavení státních program implementace dvoustranného p ístupu. Ší ení porozum ní a kladného p ijímání p ist hovalectví prost ednictvím kampaní zvyšujících uv dom ní, výstav, mezikulturních akcí atd. Rozši ování pov domí v domácí spole nosti o dopadech p ijímacích program a p ijímacích schémat. Posilování úlohy soukromých institucí p i zvládání rozmanitosti. Podn cování d v ry a dobrých vztah v sousedství, nap . prost ednictvím vítacích iniciativ, instruktáží (mentoring) apod. Spolupráce se sd lovacími prost edky, nap . nezávazné žurnalistické kodexy. Podpora transnárodních aktivit, nap . kampaní nebo mezikulturních událostí promítajících správné informace o p ist hovaleckých kulturách, náboženství a sociálním a ekonomickém p ínosu. Podpora pilotních projekt a studií zkoumajících nové formy spolupráce v EU na poli p ijímání p ist hovalc a jejich integrace. 2. „Integrace znamená respekt k základním hodnotám Evropské unie“
D raz na ob anskou stránku vstupních program a dalších aktivit pro nov p íchozí ob any t etích zemí s vidinou toho, že p ist hovalci porozumí spole ným evropským hodnotám a hodnotám jednotlivých stát , budou je ctít a tyto hodnoty jim budou p inášet prosp ch. Sou ástí i integrace ob an t etích stát do budoucích Plurianuálních program (Pluriannual Programmes) navrhovaného Ú adu základních práv. Probádání ú inných zp sob zvyšování ve ejného uv dom ní o základních hodnotách EU. 3. „Zam stnání je úst ední sou ástí integra ního procesu a je klí em k integraci p ist hovalc , k jejich p ínosu domácí spole nosti a zviditeln ní tohoto p ínosu“ Nalezení inovativních p ístup zamezujících diskriminaci na trhu práce. Zapojení sociálních partner do zpracování a zavád ní integra ních opat ení. Zpracování zam stnavatel a vzd lávacích institucích o certifikátech k úvodním kurz m za ú elem rozší ení p ístupu na trh práce i k možnostem vzd lávání. Zkoumání dalších možných zp sob kvalifikace, školení a/nebo profesních dovedností nov p íchozích p i existujícím zákonodárství jako východisku. Podpora školících možností malých spole ností, obchodních organizací a odborových svaz v sektorech ekonomiky, ve kterých je zam stnáno velké množství p ist hovalc . Podpora zam stnávání imigrantek, nap . dosažením toho, že p i p evedení Sm rnice o právu na sjednocení rodiny budou minimalizována omezení p ístupu na trh práce a nebude brán no integraci. Podpora najímání p ist hovalc prost ednictvím rozši ování uv dom ní, ekonomických pobídek a dalších opat eních cílených na zam stnavatele. Podpora podnikání p ist hovalc , nap . prost ednictvím usnadn ného p ístupu k bankovním a úv rovým službám. Monitoring dopadu Státních reformních program na integraci p ist hovalc na trh práce. Podn cování lenských stát , aby p ijaly politiky integrace na trh práce. Monitoring uplat ování Sm rnic vztahujících se k diskriminaci v zam stnání a ob an m t etích zemí s dlouhodobým pobytem. 4. „Základní znalost jazyka, historie a institucí hostitelské zem je k integraci nezbytná; umožnit p ist hovalc m osvojit si tuto základní znalost je podstatou úsp šné integrace“ Posílení integra ní sou ásti p ijímacích procedur, nap . prost ednictvím opat ení p ed odjezdem jako informa ních balí k a kurz jazyka a ob anské orientace v zemích p vodu. Zorganizování úvodních program a aktivit pro nov p íchozí ob any t etích zemích, díky nimž si osvojí základní znalost jazyka, historie, institucí, socioekonomických charakteristik, kulturního života a základních hodnot. Nabídka kurz na n kolika úrovních, zohled ující r zné úrovn vzd lání a p edchozích znalostí o dané zemi. Zvyšování kapacity úvodních program a aktivit pro osoby závislé na t ch, kdo jsou p edm tem p ijímacích procedur, ženy, d ti, seniory, negramotné a postižené osoby. V tší pružnost úvodních program organizací kurz odpovídajících áste né pracovní dob a ve erních kurz , rychlokurz (fast track modules), systém absen ního a elektronického vzd lávání. Zam ení t chto úvodních aktivit na mladé ob any t etích zemí se specifickými sociálními a kulturními problémy, které se vztahují k otázkám identity, v etn instruk ních (mentoring) a hern -modelových (role-model) program . Shromaž ování zdroj , které umožní sousedním obcím nabízet r zné druhy kurz . Podn cování transnárodních aktivit, nap . p izp sobování osv d ených praktik jiným kontext m, vým na personálu, spole ný vývoj program , spole né ší ení výstup . Podpora inovativních integra ních program a model za le ujících školení v jazyce, komunikaci a kulturních, politických a sociálních charakteristikách hostitelské zem . 5. „Vzd lávací úsilí je rozhodující pro p ípravu p ist hovalc , a zvlášt jejich potomk , na úsp šnou a aktivní participaci ve spole nosti“ Odraz diverzity ve školských plánech. Zohledn ní specifických problém mladistvých p ist hovalc v opat eních, která budou bránit jejich podpr m rným výsledk m a p ed asného ukon ování školní docházky. Zvýšení participace mladých p ist hovalc ve vyšším vzd lání. Ú inná opat ení proti kriminalit mladých p ist hovalc . Za len ní integra ních cíl do r zných vzd lávacích program Evropské komise. Podpora vzd lávání ob an t etích zemí prost ednictvím Pracovního programu vzd lávání a školení 2010. Usnadn ní transparentního uznávání kvalifikací, zvlášt skrze návrhy Evropské sít kvalifikací (European Qualifications Network). 6. „P ístup p ist hovalc k institucím i ve ejným a soukromým statk m a službám na rove se státními ob any a nediskrimina ním zp sobem je nezbytným základem kvalitn jší integrace“
Zvyšování potenciálu ve ejných a soukromých poskytovatel služeb vstupovat do styku s ob any t etích zemí cestou mezikulturních interpretací a p ekladu, instruktáže a zprost edkovatelských služeb p ist hovaleckých komunit, informa ní st ediska „zde se dozvím všechno“. Vývoj ucelených informa ních nástroj , nap . p íru ek, internetových stránek, registr rozmanitých pracovních dovedností. Vybudování udržitelných organiza ních struktur integrace a zvládání diverzity a rozvoj možností spolupráce mezi vládními aktéry, které umožní ú edník m vym ovat si informace a shromaž ovat zdroje. Zavedení schémat shromaž ování a analýzy informací o pot ebách r zných skupin ob an t etích zemí na místní a regionální úrovni prost ednictvím program konzultací, vým ny informací mezi aktéry a pr zkum v p ist hovaleckých komunitách. Zapojení spole ností do diskuse o integraci a navázání vládních program na programy sociální odpov dnosti podnik . Integrace mezikulturních kompetencí do politik p ijímání zam stnanc a školení. Monitoring uplat ování Sm rnice o ob anech t etích zemí s trvalým pobytem a o rovném zacházení bez ohledu na rasový nebo etnický p vod. Prohloubení spolupráce p i zavád ní práva Spole enství v oblasti imigrace a osv d ených praktik v oblasti integrace. Podpora studií a vým ny osv d ených praktik. Prosazování rozvoje p enosných mezikulturních školících aktivit pro státní zam stnance. 7. „ astá interakce mezi p ist hovalci a ob any lenských stát je podstatným mechanismem integrace. Spole ná fóra, mezikulturní dialog, získávání v domostí o p ist hovalcích a jejich kulturách a stimulace životních podmínek v m stském prost edí interakce mezi p ist hovalci a ob any t etích stát posilují“ Podn cování využívání spole ných prostor a inností, v nichž p ist hovalci p icházejí do styku s domácí spole ností. Zkvalit ování životních podmínek s ohledem na bydlení, zdravotnictví, za ízení pé e o d ti, bezpe né ulice a p íležitosti vzd lávání, dobrovolnickou práci a pracovní školení, stav ve ejných prostor, existence stimulujících úto iš pro d ti a mladistvé. Posilování integra ní dimenze politik sociální soudržnosti a sociální ochrany. Podn cování vým ny informací a osv d ených praktik mezi regionálními, místními a m stskými ú ady skrze sí fungující na úrovni EU a posilování vazby mezi t mito sít mi a Státními kontaktními st edisky (National Contact Points, NCPs) prost ednictvím ad hoc konzultací a vým ny odborností. Podpora transnárodní spolupráce na regionální, místní a obecní úrovni mezi ve ejnými institucemi, soukromými podniky a ob anskou spole ností v etn sdružení p ist hovalc . 8. „Praktikování rozmanitých kulturních oby ej a náboženství je zaru eno Chartou základních práv a je t eba jej zabezpe it, pokud toto praktikování není v rozporu s jinými nedotknutelnými evropskými právy nebo státním zákonodárstvím“ Navázání konstruktivního mezikulturního dialogu a ustavení promyšleného ve ejného diskurzu. Podpora vnitro- a mezináboženského dialogu mezi náboženskými komunitami a/nebo mezi t mito komunitami a rozhodovacími institucemi. Zprost edkování mezikulturního a mezináboženského dialogu na evropské úrovni, který bude zahrnovat r zné aktéry. Prohloubení dialogu mezi Evropskou komisí a náboženskými a humanistickými organizacemi. 9. „Participace p ist hovalc na demokratickém procesu a formulaci integra ních politik a opat ení, zvlášt na místní úrovni, podporuje jejich integraci“ Rozši ování ob anské, kulturní a politické participace ob an t etích zemí v domácí spole nosti a prohlubování dialogu mezi rozmanitými skupinami ob an t etích zemí, vlády a ob anské spole nosti, podn cující jejich aktivní ob anství. Podpora poradenských platforem ob an t etích zemí na r zných úrovních. Podn cování dialogu a sdílení zkušeností a osv d ených praktik mezi skupinami p ist hovalc a mezigenera n . Rozši ování participace ob an t etích zemí na demokratickém procesu, podpora vyváženého zastoupení pohlaví skrze zvyšování uv dom ní, informa ní kampan a budování potenciálu. Minimalizace p ekážek uplat ování volebního práva, nap . poplatk nebo administrativních požadavk . Usnadn ní participace p ist hovalc v organizacích v tšinové spole nosti, nap . prost ednictvím podpory dobrovolnických schémat a stáží. Zvyšování zapojení ob an t etích zemí do celospole enské reakce na migraci. Zakládání spolk p ist hovalc jako zdroje rad nov p íchozím a zapojením jejich p edstavitel coby školitel nebo ú astník modelových situací v úvodních kurzech. Rozpracování program p ípravného státního ob anství a naturalizace. Podnícení studie mapující stav práv a povinností ob an t etích zemí v lenských státech EU. Podn cování otev ení organizací v tšinové spole nosti p ist hovalc m a založení organizací reprezentujících jejich zájmy po celé EU. Podnícení vzniku platformy organizací p ist hovalc a
organizací reprezentujících jejich zájmy na úrovni EU. Probádání možností rozvinutí koncepce spole enského ob anství (civic citizenship) jako podp rného nástroje integrace ob an t etích zemí v etn práv a povinností, kterých je zapot ebí, aby p ist hovalci získali pocit ú asti ve spole nosti. Podpora výzkumu a dialogu vztahujícího se k otázkám identity a ob anství. 10. „Usouvstažn ní (mainstreaming) integra ních politik a opat ení ve všech relevantních politických portfoliích a vládních úrovních a ve ejných službám je významným kritériem formulace a zavád ní ve ejné politiky“ Integrace p ist hovalc je zna nou m rou ovlivn na širokým spektrem politik, které se prolínají kompetencemi jednotlivých institucí a úrovn mi vládnutí. V tomto kontextu je t eba zvlášt vzít v úvahu ú inky p ist hovalectví na ve ejné služby jako školství, sociální služby a další, zvlášt na úrovni regionálních a místních správ, aby nedošlo ke snížení jejich kvality. V souladu s tím je t eba u init kroky – nejen na úrovni lenských stát , ale i evropské – k dosažení toho, aby soust ed ní se na imigraci bylo hlavním kritériem p i formulaci a zavád ní politik p i sou asném vývoji politik konkrétn zacílených na integraci p ist hovalc . P estože vlády a ve ejné instituce na všech úrovních jsou aktéry významnými, nejsou aktéry jedinými. K integraci dochází ve všech sférách ve ejného a soukromého života. Do procesu integrace p ist hovalc vstupují etní nevládní akté i, kte í do n j mohou zanést p idanou hodnotu. P íklady v tomto ohledu jsou odborové svazy, podniky, organizace zam stnavatel , politické strany, sd lovací prost edky, sportovní kluby a kulturní, sociální a náboženské organizace. Spolupráce, koordinace a komunikace mezi všemi t mito aktéry je k ú innosti integra ní politiky velmi d ležitá. Zrovna tak nezbytné je zapojení jak p ist hovalc , tak ostatních do domácí spole nosti. 11. „Stanovení jasných cíl , ukazatel a evalua ních mechanism je nezbytné k úpravám politik, vyhodnocení postupu integrace a zefektivn ní vým ny informací“ Bez ohledu na míru úsilí integra ních politik je d ležité v d t, zdali je toto úsilí ú inné a vede k pokroku. P estože integrace je spíše procesem než výsledkem, je možno ji m it a integra ní politiky je možno vyhodnocovat. Soubor integra ních ukazatel , cíl , evalua ních mechanism a ustavení vyvažovacího systému (benchamarking) m že napomoci p i m ení a porovnávání pokroku v integraci a monitorovat tendence a vývoj. Smyslem takového vyhodnocení je pou it se ze svých zkušeností, což je zp sob, jak neopakovat možné minulé chyby, náležit p izp sobovat své politiky a vyjad ovat zájem o úsilí t ch druhých. Budou-li lenské státy sdílet informace o svých evalua ních nástrojích na evropské úrovni, a kde to bude možné, stanoví evropská kritéria (ukazatele, hladiny) a m ítka pro ú ely u ení se srovnáváním (comparative learning), proces sdílení v domostí se stane ú inn jším. Vým na informací se již osv d ila v rámci Státních kontaktních st edisek (NCPs) pro integraci. Vym ování informací umož uje zohled ování r zných vývojových stadií svých integra ních politik a strategií, v nichž se lenské státy mohou nacházet.
