Nominační dokumentace pro zápis slováckého verbuňku do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky
Strážnice 2009
Obsah:
A. IDENTIFIKACE NAVRHOVANÉHO STATKU
3
B. ZDŮVODNĚNÍ KANDIDATURY
13
C. SCHVALOVACÍ DOLOŽKA
15
D. REDOKUMENTACE STATKU
16
E. ZMĚNA NOSITELE/NOSITELŮ STATKU, ZMĚNA DRŽITELE PRÁV K UŽITÍ STATKU
17
F. PŘÍLOHY K ČÁSTI A, B a D
19
2
Návrhový a evidenční list kulturního statku k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky A. IDENTIFIKACE NAVRHOVANÉHO STATKU
1. Název statku tradiční a lidové kultury navrhovaného k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky (dále jen Seznam): Slovácký verbuňk 2. Periodicita projevu statku: Četnost tančení verbuňku je v jednotlivých lokalitách proměnlivá. Závisí na intenzitě a frekvenci zvykoslovných a obřadových aktivit, jichž je tento kulturní projev neoddělitelnou a charakteristickou součástí. Z těchto zvykoslovných a obřadových aktivit je třeba v první řadě uvést hody1, které mají v řadě lokalit nepřerušenou tradici doloženou již před několika staletími a které se v dalších lokalitách spontánně obnovují, protože s odchodem komunistického režimu padly i ideologické bariéry a překážky, které byly slavení hodů – vzhledem k jejich náboženskému podtextu - kladeny. Tato renesance svědčí mimo jiné o síle tradice této slavnosti. Verbuňk při ní hraje nezastupitelnou roli, a to při obřadní i zábavné prezentaci všech věkových kategorií mužské části komunity. Všemi účastníky obřadu, tj. většinou obyvatel obce, je vnímán jako projev prestižní, podle něhož se hodnotí postavení tanečníka či tanečníků v rámci lokální mužské komunity. Slovácký verbuňk se jako přirozená součást tanečního repertoáru v obci dále vyskytuje také při svatbách, při masopustních tanečních zábavách2, při dožínkách3, vinobraní4, krojových plesech a ostatních tanečních příležitostech. 3. Stručný popis statku: Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným, který není vázán přesnými choreografickými pravidly. Jeho neodmyslitelnou součástí je předzpěv taneční písně. Ačkoliv se převážně tančí hromadně, každý z tanečníků přitom tančí sám za sebe, s výrazem své regionální a místní příslušnosti, povahy a individuálního tanečního umění. Verbuňk má obvykle tři části: předzpěv, při němž již začíná pohybový projev, taneční část pomalého či středního tempa a taneční část rychlou. Tančí se na okruh písní, mezi nimiž od poloviny 19. století převládají tzv. písně novouherské. Název tance je odvozen z německého slova Werbung (tj. najímání, ucházení se) a z praxe náboru do vojenské služby, prováděného v českých zemích do r. 1781 za účasti profesionálních vojenských tanečníků. Souvislost tance s vojenským životem je patrná z textů mnohých verbuňkových písní. Etnomuzikologové datují vznik verbuňku na našem území do první poloviny 18. století. První píseň výslovně uvedená jako verbuňk se nachází v Guberniální sbírce z roku 1819. Poprvé zaznamenávají mužský tanec označený jako „cifrování“ nebo „hopkování“, případně jej stručně charakterizují autoři publikující až v poslední čtvrtině 19. století. 1
Obecní slavnosti, které se konají o víkendu nejbližšímu svátku patrona, jemuž je zasvěcen místní chrám či kaple. 2 Taneční zábavy konané v období od svátku Tří králů po Popeleční středu. 3 Slavnost na oslavu ukončení žní. 4 Slavnost související se sklizní vína.
3
Do konce 1. poloviny 20. století se všechny typy tradovaly předáváním z generace na generaci a vyvíjely se působením talentovaných vynikající tanečníků. V některých subregionech se verbuňk udržoval jen ve velmi jednoduché formě, nebo dokonce mizel. Nová situace nastala v průběhu padesátých let 20. století, kdy na většině území Slovácka došlo k návratu ke staršímu složení hudebních těles s převažujícím obsazením smyčcových nástrojů, k nimž téměř pravidelně přibyl cimbál. Stoupající kvalita hudebního projevu se stala inspirací tanečníkům, kteří se jí snažili vyrovnat svým projevem. Verbuňk se nyní vyskytuje ve dvou odlišných rovinách: při tradičních zvykoslovných a obřadových aktivitách a na pódiích v podání folklorních souborů. Obě tyto formy se přitom vzájemně ovlivňují. Některé historické funkce verbuňku zůstaly zachovány do současnosti, např. funkce soutěživá (tanečníci porovnávají své výkony mezi sebou) a erotická (tanečníci se předvádějí před ženami). Naproti tomu se vytratila funkce psychická, kdy tanečník odvedenec kompenzoval značné psychické napětí a negativní emoce plynoucí z blížícího se dlouhodobého odchodu z domova do cizího prostředí vojenské služby. Stejně tak vymizela funkce symbolicko-sociální, kdy během tance tanečník měnil svůj společenský stav ze svobodného člověka na vojáka. Dále se však rozvíjí funkce obřadní. Verbuňk je součástí slavnostních průvodů, při hodech se jím vítají přespolní, jimž se tak zároveň adresuje výzva k porovnání výkonů, a zároveň se tancem představují domácímu publiku. Nejnověji se stal výraznou součástí obřadu uctění památky zesnulých vynikajících tanečníků. Podle verbuňku se dá určovat i regionální příslušnost interpretů, což souvisí s jeho funkcí identifikační či reprezentativní. Ve verbuňku rozeznáváme šest základních typů podle subregionů Slovácka, v nichž má verbuňk specifickou, ustálenou podobu. V současnosti lze hovořit o typu z okolí města Strážnice, z okolí města Kyjova, typu hanácko-slováckém z okolí měst Hustopeče a Ždánice, horňáckém z okolí Velké nad Veličkou, uherskohradišťském z okolí Uherského Hradiště a Uherského Brodu a o typu podlužáckém z okolí Břeclavi. Tyto typy se vyhraňovaly na přelomu 19. a 20. století a vyvíjejí se dodnes. 4. Zeměpisná lokalizace výskytu statku: Slovácký verbuňk se vyskytuje na území etnografické oblasti Slovácko, která se nachází v České republice na jižní a jihovýchodní Moravě, geograficky a správně náležející do Jihomoravského a Zlínského kraje. Z východu je tato etnografická oblast geograficky vymezena hřebenem Bílých Karpat svažujících se do Dolnomoravského úvalu. Z jihu povodím řeky Dyje přibližně od obce Lanžhot po Mikulov. Ze západu ohraničuje území dolní Podyjí a pahorkatina Ždánický les. Severní hranici vymezeného území vytvářejí pahorkatina Chřiby a pomyslná čára od Napajedel přes Luhačovice, Bojkovice až po Starý Hrozenkov. Oblast Slovácka zahrnuje několik menších podoblastí kolem význačných kulturněsociálních a hospodářských lokalit (Kyjov, Strážnice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Starý Hrozenkov, Velká nad Veličkou a Břeclav). Z hlediska výskytu slováckého verbuňku k nim lze přiřadit ještě oblast Hanáckého Slovácka, která se nachází mezi Hustopečemi a Ždánicemi. 5. Identifikace nositele statku: Velký vliv na typovou diferenciaci verbuňku ve všech částech Slovácka mají nadaní jedinci, kteří svým projevem dokáží ovlivnit nejen tanečníky své vlastní generace, ale vytvořit nepsanou “normu”, která se pak přenáší na několik generací následujících. Vzhledem k masovému rozšíření tance na Slovácku je téměř nemožné sestavit úplný
4
seznam vynikajících tanečníků, kteří nějak ovlivňují podobu a vývoj tance. Byl by velmi obšírný a přitom neúplný, neboť skoro každá obec má takovéto jedince. Proto jsme vybrali pro každý regionální typ verbuňku jednoho až dva tanečníky, kteří jsou v rámci daného typu obecně uznáváni za vynikající. a) je-li jím fyzická osoba: Jméno a příjmení: Jan Gajda Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Strážnice Korespondenční adresa: Strážnice Telefon: Jméno a příjmení: Tomáš Machalínek Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Kyjov Korespondenční adresa: Kyjov Telefon: E-mail: Jméno a příjmení: Miroslav Vymazal Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Předklášteří Korespondenční adresa: Předklášteří Telefon: E-mail: Jméno a příjmení: Zdenek Duroň Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Ždánice Korespondenční adresa: Ždánice Telefon: E-mail: Jméno a příjmení: Jan Pavlík Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Bohuslavice Korespondenční adresa: Bohuslavice Telefon: E-mail: Jméno a příjmení: Ladislav Jagoš Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Lipov Korespondenční adresa: Lipov Telefon: Jméno a příjmení: Josef Bazala Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Staré Město u Uherského Hradiště Korespondenční adresa: Staré Město u Uherského Hradiště Telefon:
5
E-mail: Jméno a příjmení: Erik Feldvabel Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Staré Město u Uherského Hradiště Korespondenční adresa: Staré Město u Uherského Hradiště Telefon: E-mail: Jméno a příjmení: Ivan Marčík Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Záhorovice Korespondenční adresa: Záhorovice Telefon: Jméno a příjmení: Rudolf Tuček Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Lednice Korespondenční adresa: Lednice Telefon: E-mail: Souhlas nositele statku se zpracováním osobních, příp. citlivých údajů o nositeli statku:I) Nositel statku ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zpracováním osobních údajů, příp. citlivých údajů, pro potřeby zpracování a posouzení nominace, případné vedení údajů v evidenci kulturních statků zařazených do Seznamu a s využitím těchto dat pro potřeby dokumentace a redokumentace statku, b) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zveřejněním jména a příjmení při prezentaci tohoto statku v souvislosti se Seznamem. Datum a podpis: b) je-li jím právnická osoba: Jméno/název: Sídlo (adresa): Identifikační číslo: Statutární orgán: Kontaktní telefon: Kontaktní e-mail:
I)
Osobním údajem je ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů myšlena jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitého subjektu údajů. Zpracováním osobních údajů pak jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel údajů systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. Citlivým údajem je pak takový osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů.
6
6. Souhlas nositele/nositelů statku s periodickou redokumentací: Nositel/nositelé statku souhlasí s periodickou redokumentací statku prováděnou Národním ústavem lidové kultury zpravidla jednou za sedm let. Svým podpisem se zavazuje/zavazují, že pokud dojde k jakýmkoliv změnám v identifikačních údajích uvedených v bodě 5, neprodleně tuto skutečnost ohlásí Ministerstvu kultury. Datum a podpis: Souhlas výše uvedených nositelů statku s jejich podpisem je uveden ve zvláštní příloze tohoto dokumentu.
Dne ……………………..
……………………………………………. Jan Gajda
Dne ……………………..
……………………………………………. Tomáš Machalínek
Dne ……………………..
……………………………………………. Miroslav Vymazal
Dne ……………………..
……………………………………………. Zdenek Duroň
Dne ……………………..
……………………………………………. Jan Pavlík
Dne ……………………..
……………………………………………. Ladislav Jagoš
Dne ……………………..
……………………………………………. Josef Bazala
Dne ……………………..
……………………………………………. Erik Feldvabel
7
Dne ……………………..
……………………………………………. Ivan Marčík
Dne ……………………..
……………………………………………. Rudolf Tuček
7. Autor statku, je-li znám: Autor statku není znám. Jméno a příjmení: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Korespondenční adresa: Telefon: E-mail: Souhlas autora statku se zpracováním osobních, příp. citlivých údajů o autorovi statku: II) Autor statku ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zpracováním osobních údajů, příp. citlivých údajů, pro potřeby zpracování a posouzení nominace, případné vedení údajů v evidenci kulturních statků zařazených do Seznamu a s využitím těchto dat pro potřeby dokumentace a redokumentace statku, b) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zveřejněním jména a příjmení při prezentaci tohoto statku v souvislosti se Seznamem. Datum a podpis: 8. Souhlas autora statku s užitím statku pro účely vedení Seznamu a jeho zveřejnění: Autor statku souhlasí s užitím statku pro účely vedení Seznamu a jeho zveřejnění. Datum a podpis: 9. Držitel práv k užití statku, existují-li tato práva: Tato práva neexistují. a) je-li jím fyzická osoba: Jméno a příjmení: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Korespondenční adresa: Telefon: E-mail: Souhlas držitele práv k užití statku se zpracováním osobních, příp. citlivých údajů o držiteli práv k užití statku, je-li jím fyzická osoba:III) Držitel práv k užití statku ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů II) III)
Viz poznámka I). Viz poznámka I).
8
a) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zpracováním osobních údajů, příp. citlivých údajů, pro potřeby zpracování a posouzení nominace, případné vedení údajů v evidenci kulturních statků zařazených do Seznamu a s využitím těchto dat pro potřeby dokumentace a redokumentace statku, b) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zveřejněním jména a příjmení při prezentaci tohoto statku v souvislosti se Seznamem. Datum a podpis: b) je-li jím právnická osoba: Jméno/název: Sídlo (adresa): Identifikační číslo: Statutární orgán: Kontaktní telefon: Kontaktní e-mail: 10. Souhlas držitele práv k užití statku s užitím statku pro účely vedení Seznamu a jeho zveřejnění: Držitel práv k užití statku souhlasí s užitím statku pro účely vedení Seznamu a jeho zveřejnění. Datum a podpis: 11. Časové zařazení statku: Etnomuzikologové datují vznik verbuňku na našem území do první poloviny 18. století, nejvýše však do sedmdesátých let 18. století. První píseň výslovně uvedená jako verbuňk se nachází pod číslem 330 v Guberniální sbírce z roku 1819. Začíná slovy „Juž sem prišel, daj že mi“. Pochází pravděpodobně z Kyjovska nebo Ždánska. V téže sběratelské akci byla zapsána partitura hudeckého cifrování při obchůzce chlapců a děvčat kolem hodové máje a popis točivého tance, jenž obsahuje i prvky dnešního verbuňku vyskakování a potlesky na okované podpatky. Zápis byl pořízen v Dolním Rakousku u slovanského obyvatelstva na Ranšpurském panství, kulturně spřízněném s Podlužím. Nejstarší písemnou zmínku o mužských skočných projevech na Slovácku, blíže ovšem nelokalizovanou, najdeme ve spisu Josefa Rohrera z roku 1804, kde popisuje chlapce poskakující kolem maďarského důstojníka, jehož vyprovázejí s hudbou na ubytovnu. Poprvé zaznamenávají a případně stručně charakterizují mužský tanec označený jako „cifrování“ nebo „hopkování“ autoři publikující až v poslední čtvrtině 19. století. Tyto písemné údaje se vztahují k verbování u hanáckých Slováků, na Horňácku a na Podluží. Sporadické zprávy do 1. poloviny 20. století jsou v jeho 2. polovině nahrazeny cílevědomým odborným zájmem, jehož výsledkem jsou přesné choreografické popisy, určené vznikajícím souborům lidových tanců. Na základě kusých informací z 1. poloviny 19. století etnochoreologové soudí, že se verbuňk formoval jako samostatný tanec v 2. polovině 19. století a v průběhu 20. století se vyvinul do šesti regionálních typů. 12. Taxonomické zařazení statku: V hodnocení historického vývoje české kultury je tradiční a lidová kultura vnímána jako její významná součást, jako rezervoár tradičních etických norem, estetických hodnot a jazykového bohatství. V tomto kontextu je verbuňk jako jedinečný a naprosto svébytný projev, který se v této podobě v jiném moravském a českém regionu nevyskytuje,
9
zřetelným a přesvědčivým svědectvím žijící kulturní tradice v České republice a udržení tance je důležité pro zachování kulturní diverzity. Každý etnografický region má své osobité mužské tance, v nichž se vyskytují improvizované poskoky a podupy, žádný však nelze pohybovým charakterem, strukturou a obsahem tance ani jeho hudební složkou přirovnat k verbuňkům. Pouze na střední Moravě, na Hané, bylo ojediněle zaznamenáno tzv. hanácké cifrování - improvizovaný taneční projev před muzikou, a marš - napodobování vojenského pochodování. Stejné inspirační kořeny, totiž mužské bojové tance, má fyzicky náročný mužský tanec skočného rázu, charakteristický pro valašskou kulturu, nazývaný odzemek, rozšířený v oblasti Beskyd (v severovýchodním cípu České republiky). Všem těmto tancům však chybí mnohé z funkcí a znaků, které slovácký verbuňk má. Tanec nazývaný jako verbuňk se vyskytuje pouze v Maďarsku, na Slovensku a na jihovýchodní Moravě v etnografickém regionu Slovácko. V Maďarsku jsou známy dvě formy verbuňku: 1) individuální tanec s volnou taneční strukturou a množstvím tanečních motivů, tančený sólově nebo hromadně. Projevují se v něm vlivy starých mužských skoků a mládeneckých tanců. Není ovšem tak komplexní v jednotlivých částech, mnohdy chybí předzpěv a na rozdíl od slováckého verbuňku nezastává takové množství funkcí. Výrazně odlišný od slováckého verbuňku je 2) verbuňk s pevnou strukturou a omezeným počtem motivů, složený z pomalé a rychlé části, tančený v kruhu nebo polokruhu a řízený předtanečníkem, nazývaným v tomto případě kaprál, který vydává pokyny ke společným potlesků, podupům apod. Při této řízené formě verbuňku si tanečníci mohou připínat ostruhy a jejich řinčení při srážení podpatků tak umocní vojenský charakter tance. Byl zaznamenán v centrálním Maďarsku. Tančil se na úvod tanečních zábav a předcházel párovým tancům. Pohybová motivika verbuňků na Slovensku má rovněž původ ve starších mládeneckých tancích a v improvizovaném tanečním projevu při točivých tancích. Formy verbuňku na Slovensku: 1) Hromadná forma, může být tančená i sólově nebo ve dvojicích, má volnou strukturu a možnost improvizace v rámci pohybové kultury dané oblasti. Vyskytuje se na západním Slovensku. 2) Verbuňk v kruhové formě s polopevnou strukturou, určovanou vedoucím tance, který vydává pokyny k úkonům prováděným společně (potlesky po holínce, poskoky v podporu ležmo, zúžení nebo rozšíření kruhu…). Tanec se skládá z pomalé a rychlé části, při níž se tanečníci řídí pokyny vedoucího – kaprála. Obě části se několikrát opakují. Při slavnostních příležitostech si mohou muži připínat ostruhy. Tato forma verbuňku se vyskytuje na východním Slovensku. 3) Polopevná forma ve dvojicích nebo čtveřicích, spojená s najímáním horníků – banícký verbunk z Liptova. 4) Párový verbuňk – točivý tanec, vyskytuje se na jihozápadním Slovensku. Rovněž pomalá část tance čardáš bývá někde tanečníky označována jako verbuňk. Na území Slovácka se výrazně uplatňuje jen volná skupinová forma verbuňku s dominujícím individuálním tanečním projevem. 13. Objektivní faktory ohrožující statek, pokud existují: Rozvoj technické a kulturní globalizace ohrožuje udržování tradičních rysů venkovského života spojených s uchováváním tradiční lidové kultury a stále více přispívá k postupně se zrychlující urbanizaci tohoto tradičního prostředí. Riziko vymizení nastává také v souvislosti s ekonomickou náročností některých obřadů, s nimž je verbuňk spjat. K náročným opatřením často přesahujícím ekonomické možnosti jednotlivců patří: ● pořizování tradičních krojů (ruční výroba a ruční výzdoba textilních částí, ruční výroba speciální obuvi a ozdobných opasků z přírodních usní), 10
● pořizování specifických hudebních nástrojů pro hudební doprovod tance, ● finanční náhrada za hudbu doprovázející příležitost, při které se verbuňk realizuje, ● pořizování tradičních zvykoslovných artefaktů a jídel pro velké množství účastníků při realizaci zvyků, obřadů a slavností, které jsou příležitostí k prezentaci verbuňku. 14. Záchranná opatření na eliminaci rizik zániku statku, existují-li tato rizika: 1. Národní ústav lidové kultury bude provádět periodickou dokumentaci verbuňku všech jeho regionálních typů. Výsledky této dokumentace budou průběžně poskytovány odborníkům, kteří tak budou moci posoudit konkrétní stav. 2. Národní ústav lidové kultury jako pořadatel Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice bude i nadále organizovat Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Uznávaní odborníci a nositelé tradice tančení verbuňku budou do této Soutěže zváni jako porotci a poradci, čímž budou moci ovlivňovat další vývoj fenoménu. 3. Národní ústav lidové kultury bude usilovat o srovnatelnost výsledků regionálních soutěží ve slováckém verbuňku. Bude za tímto cílem dokumentovat tyto soutěže a využívat personální propojení mezi jejich porotami a porotou Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou sám pořádá. 4. Národní ústav lidové kultury poskytne na svých www stranách prostor pro diskusní fóra uznávaných odborníků, kteří tak budou moci kdykoliv vzájemně konzultovat stav fenoménu. Zároveň pomocí elektronické pošty poskytovat poradenskou službu zájemcům o informace týkající se slováckého verbuňku. 5. Národní ústav lidové kultury bude i nadále pořádat jedenkrát za pět let seminář o slováckém verbuňku pro zájemce z řad široké veřejnosti. Jako lektoři zde budou přednášet a vyučovat uznávaní odborníci a nositelé tradic tančení jednotlivých regionálních typů verbuňku. 6. Národní ústav lidové kultury zajistí, aby účastníci školení obdrželi videoencyklopedii věnovanou verbuňku jako didaktickou pomůcku, jež by měla sloužit jako prostředek k revitalizaci a šíření tohoto kulturního statku. 7. Ministerstvo kultury bude i nadále prostřednictvím svých grantových systémů podporovat akce, jichž se držitelé tradic aktivně zúčastňují, a na nichž k osvojování verbuňku dochází. 8. Stejně tak budou tyto akce finančně, logisticky a morálně podporovat i orgány státní správy a samosprávy všech stupňů, které mají zájem na rozvoji kulturních hodnot a cestovního ruchu ve své lokalitě, v neposlední řadě tím také přispívají k volnočasovým aktivitám a vyžití svých občanů. 9. Základní právo na přístup ke kulturnímu bohatství je zabezpečeno všem občanům České republiky Listinou základních práv a svobod. K další realizaci tohoto práva, jehož součástí je tradiční lidová kultura, byly přijaty dokumenty, které stanoví koncepci péče o tradiční lidovou kulturu. Její podpora je zabezpečena především dvěma základními vládními dokumenty: 1. Kulturní politika v České republice (schválen dne 10. ledna 2001). Jsou v něm stanovena konkrétní zásadní opatření na podporu jednotlivých odvětví kultury, 2. Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR (přijata dne 11. června 2003). Cílem tohoto dokumentu je formulovat a zajistit podmínky pro účinnou ochranu tradiční a lidové kultury garantované státem a orgány veřejné správy nižších stupňů.
11
15. Prameny, literatura a odkazy na dokumentační materiál, který není přímou přílohou tohoto listu: Podrobný seznam odkazů na prameny a literaturu je uveden v publikaci Slovácký verbuňk – The Slovácko verbunk (Dance of Recruits)5, která je přílohou tohoto návrhu. Uvedený seznam je průběžně aktualizován v rámci odborné činnosti Národního ústavu lidové kultury a poradního orgánu ředitele této instituce, kterým je Sbor lektorů a znalců slováckého verbuňku.
5
Blahůšek, J. – Krist, J. M. – Matuszková, J. – Pavlištík, K.: Slovácký verbuňk – The Slovácko verbunk (Dance of Recruits). Strážnice, Národní ústav lidové kultury 2006.
12
B. ZDŮVODNĚNÍ KANDIDATURY Hlavní podmínky pro zapsání statku do Seznamu, jejichž plnění musí být popsáno, jsou mimo jiné: Statek je a) dosud živý a má i v současnosti svou sociální a kulturní funkci a b) je součástí nehmotného kulturního dědictví tak, jak je definováno v bodě 2 tohoto Metodického pokynu a c) je vysoce autentický a d) je unikátní z hlediska ojedinělosti svědectví, které statek nese, a to zejména z pohledu historie, etnologie, kulturní antropologie aj. sociálních věd apod. nebo e) je vysoce reprezentativní vzhledem k podobným statkům v regionu, nebo v celém státě, pokud jsou podobné statky rozšířeny po celém jeho území. Dále statek: f) je vysoce reprezentativní ve vztahu ke společenstvím nebo jiným nositelům statku, zejména z hlediska jejich historické, sociální a kulturní identity; g) je navržen k zápisu na Seznam na základě účasti společenství nebo jiných skupin, popřípadě dotčených osob nebo jiných nositelů daného statku a s jejich svobodným, předběžným a poučeným souhlasem. Specifičnost verbuňku spočívá v jeho komplexnosti: mnohosti funkcí, které plní; v mnohosti vyjádření, jímž je, v jeho improvizačním charakteru – každý taneční výkon je vlastně jedinečným výtvorem; v mnohosti základních prvků jeho tvaru či dovedností, které tanečník potřebuje, a konečně ve faktu, že jeho integrální, nepominutelnou součástí je zpěv. Plní funkce obřadní a reprezentační, soutěživou, erotickou a zábavní. Vyjadřuje povahu, duševní i fyzický stav tanečníka, jeho identifikaci s obcí či skupinou komunity a s regionem. Vyžaduje, aby tanečník zvládl repertoár písní k tanci, dialekt a intonační čistotu zpěvu, náročnost, pestrost, návaznost a úroveň tanečních kroků a figur vzhledem k možnostem regionálního typu tance, aby byl oblečen tak, jak přísluší lidovému odění daného regionu a taneční příležitosti. Žádný z těchto rysů není možno považovat za hlavní či určující, slovácký verbuňk tvoří jejich synkretická jednota. Existují historické doklady o prvotních formách tohoto kulturního fenoménu v literatuře. Od počátku 20. století je v ústním podání i v mnoha písemných sběratelských záznamech a odborných studiích prokazatelně doložený proces ústního tradování z generace na generaci, později rozšířený o organizovanou výuku v prostředí folklorních souborů. Verbuňk je širší veřejností vnímán jako respektovaný, náročný a prestižní projev mužské části populace (zejména mládeže). Dále je vnímán jako nezbytná součást řady tradičních zvyků, obřadů a slavností. Na základě již citovaných archivních a literárních pramenů víme, že nejméně 200 let slováčtí muži verbuňkovými prvky a figurami vyjadřovali svou životní radost, emotivnost, sílu, energii, erotickou potenci aj. při slavnostních, zvláště hodových a svatebních průvodech, a individuálně jimi obohacovali taneční projev při točivých tancích. V 2. polovině 19. století je již doložen tanec verbuňku při zahájení taneční zábavy a vítání přespolních hostů. Tento zvyk se udržel dodnes. Nejvíce se verbuňk uplatní při hodové zábavě – v průvodu, při vítání stárka před jeho domem, na zahájení a ukončení taneční zábavy, při uctění každé skupiny přespolních chlapců, při předání hodového práva ženatým mužům. Verbuňk patří k nejživotaschopnějším lidovým tancům v České republice a ve střední Evropě. V jiných regionech Evropy se tento tanec v podobě, jak ji známe z etnografického
13
regionu Slovácka, netančí. Zejména v druhé půli 20. století se zde vyhranil v šest regionálních typů a prodělal nejdynamičtější změny ve svých pohybových, motivických a výrazových možnostech. Tanec se stále vyvíjí, je obohacován o nové náročnější prvky a rozvíjí se i prostorově, což je zapříčiněno regionálními verbířskými soutěžemi, vrcholícími na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice. Tanečníci se na tyto soutěže cíleně připravují, zkoušejí nové prvky, promýšlejí a komponují výstavbu tance. Motivováni snahou vyniknout, snaží se o efektní, pohybově a prostorově rozvinutý tanec, čímž jej posouvají ke stále větší virtuozitě. V současné době nabývá verbuňk funkce znakovosti v tom smyslu, že se stává výrazným projevem mužské části populace (zejména mládeže) s kladným a aktivním vztahem ke kulturnímu dědictví tradiční lidové kultury a lidových společenství, a to jak v živém vesnickém prostředí, tak v prostředí městských folklorních souborů a spolků. Tanec v sobě dále nese znaky dovednosti, mužské síly, razance a obratnosti, zároveň má silný erotický kontext. Verbuňk se v takovéto podobě, se všemi zmíněnými funkcemi i znaky, vyskytuje pouze na Slovácku. Verbuňk, resp. dokonalost jeho provádění, je znakem schopností a talentu každého tanečníka, a to znakem v komunitě velmi sledovaným. Pro dokonalost provedení verbuňku je nutné, aby interpret ovládal několik dovedností. Jedině jejich vzájemným propojením a uplatněním lze dosáhnout správného výsledku. První z nich je zpěv a jeho intonační čistota, dále je nutné zvládat dialekt a správně ho využívat. U dobrého tanečníka verbuňku se rovněž předpokládá dobrá znalost repertoáru písní, tedy textů i melodií, které se při tanci užívají. Z hlediska pohybového je u tohoto kulturního fenoménu důležitá náročnost, množství, pestrost, návaznost a úroveň provedení tanečních prvků a figur (tzv. cifer). Ve vztahu k možnostem, které dává regionální taneční typ, musí tanečník zvládnout prostorové uspořádání, kompozici a gradaci tance. Slovácký verbuňk je jedinečným projevem lidské kreativity právě tím, že na poměrně malém území, které Slovácko v rámci Moravy zabírá, a za použití shodných tanečních motivů, se vyhranil v šest svébytných regionálních typů. Představuje historické spojení starých evropských mužských tanců a motiviky starých domácích tanců s novými hudebními proudy (novouherské melodie) a se současnými fyzickými a psychickými možnostmi tanečníků. Dnešní podobu verbuňku formovaly výrazné a vynikající taneční osobnosti, které svým tanečním projevem ovlivnily příznačný regionální typ a vtiskly jej dalším generacím tanečníků. Samotní tanečníci i diváci vnímají verbuňk značně emotivně a stejně jako v minulosti i dnes si cení vynikajících tanečníků verbuňku – verbířů. Verbuňk je považován za něco výjimečného, za projev životní energie, síly a radosti. Ve srovnání s jinými regiony jde o ojedinělý a pro příslušný společenský celek charakteristický tanec, vzácné estetické i historické hodnoty, včetně nezbytnosti ho účinně chránit, neboť jeho zánikem by celá tradiční taneční kultura střední Evropy přišla o zvláště výrazný prvek své kulturní identity. Souhlas vybraných významných nositelů statku je uveden ve zvláštní příloze (příloha 1C) tohoto dokumentu.
14
C. SCHVALOVACÍ DOLOŽKA Statek k zápisu do Seznamu navrhl: Jméno či název navrhovatele a datum předložení návrhu: Národní ústav lidové kultury Ve Strážnici dne 27. 5. 2009
Podpis ředitele:
Datum doručení návrhu na Ministerstvo kultury: Číslo jednací: Pořadové číslo návrhu: Nominaci posoudil z odborného hlediska: Jméno či název posuzovatele, text a datum zpracování posudku: Doporučení posuzovatele:
Podpis: Doporučení Národní rady pro tradiční lidovou kulturu k zápisu statku do Seznamu: Doporučení Národní rady: Datum a podpis předsedy: Souhlas ministra kultury se zápisem: Datum souhlasu ministra kultury se zápisem statku do Seznamu: Číslo jednací:
Podpis ministra kultury:
Souhlasem ministra kultury je návrhový list považován za list evidenční. Datum zápisu statku do Seznamu: Pořadové číslo statku v Seznamu:
15
D. REDOKUMENTACE STATKU Údaje o periodické redokumentaci statku: Datum: Nález: Návrh nápravných opatření: Datum: Nález: Návrh nápravných opatření: Datum: Nález: Návrh nápravných opatření: Doporučení Národní rady pro tradiční lidovou kulturu s označením statku za ohrožený: Datum posledního šetření (redokumentace) statku: Nález: Návrh nápravných opatření a datum nejbližší kontroly statku: Stanovisko rady k označení statku jako ohroženého: Datum a podpis předsedy: Datum označení statku v Seznamu jako ohroženého: Doporučení Národní rady pro tradiční lidovou kulturu s výmazem označení statku za ohrožený: Datum posledního šetření (redokumentace) statku: Nález: Stanovisko Národní rady k výmazu označení statku za ohrožený: Návrh dalších nápravných opatření, bude-li jich třeba: Datum a podpis předsedy Datum výmazu označení statku v Seznamu jako ohroženého: Doporučení Národní rady pro tradiční lidovou kulturu k označení statku za zaniklý: Datum posledního šetření: Nález: Doporučení Národní rady: Datum a podpis předsedy: Souhlas ministra kultury s označením statku za zaniklý: Datum: Podpis ministra kultury: Datum označení statku za zaniklý:
16
E. ZMĚNA NOSITELE/NOSITELŮ STATKU, ZMĚNA DRŽITELE PRÁV K UŽITÍ STATKU Změna nositele statku: a) je-li jím fyzická osoba: Jméno a příjmení: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Korespondenční adresa: Telefon: E-mail: Souhlas nového nositele/nových nositelů statku se zpracováním osobních, příp. citlivých údajů o nositeli statku:IV) Nositel statku ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zpracováním osobních údajů, příp. citlivých údajů, pro potřeby zpracování a posouzení nominace, případné vedení údajů v evidenci kulturních statků zařazených do Seznamu a s využitím těchto dat pro potřeby dokumentace a redokumentace statku, b) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zveřejněním jména a příjmení při prezentaci tohoto statku v souvislosti se Seznamem. Datum a podpis: b) je-li jím právnická osoba: Jméno/název: Sídlo (adresa): Identifikační číslo: Statutární orgán: Kontaktní telefon: Kontaktní e-mail: Souhlas nového nositele/nových nositelů statku s periodickou redokumentací: Nositel/nositelé statku souhlasí s periodickou redokumentací statku prováděnou Národním ústavem lidové kultury zpravidla jednou za sedm let. Svým podpisem se zavazuje/zavazují, že pokud dojde k jakýmkoliv změnám v identifikačních údajích uvedených v bodě 5, neprodleně tuto skutečnost ohlásí Ministerstvu kultury. Datum a podpis: Nový držitel práv k užití statku: a) je-li jím fyzická osoba: Jméno a příjmení: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Korespondenční adresa: Telefon: E-mail: Souhlas nového držitele práv k užití statku se zpracováním osobních, příp. citlivých údajů o držiteli práv k užití statku, je-li jím fyzická osoba:V) IV) V)
Viz poznámka I). Viz poznámka I).
17
Držitel práv k užití statku ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zpracováním osobních údajů, příp. citlivých údajů, pro potřeby zpracování a posouzení nominace, případné vedení údajů v evidenci kulturních statků zařazených do Seznamu a s využitím těchto dat pro potřeby dokumentace a redokumentace statku, b) dává souhlas Ministerstvu kultury a Národnímu ústavu lidové kultury jako správcům a zpracovatelům dat se zveřejněním jména a příjmení při prezentaci tohoto statku v souvislosti se Seznamem. Datum a podpis: b) je-li jím právnická osoba: Jméno/název: Sídlo (adresa): Identifikační číslo: Statutární orgán: Kontaktní telefon: Kontaktní e-mail: Souhlas nového držitele práv k užití statku s užitím statku pro účely vedení Seznamu a jeho zveřejnění: Držitel práv k užití statku souhlasí s užitím statku pro účely vedení Seznamu a jeho zveřejnění. Datum a podpis:
18
F. PŘÍLOHY K ČÁSTI A, B a D Příloha č. 1 – dokumentace statku: podrobný popis, audiovizuální dokumentace, apod. včetně udělení souhlasu se zveřejněním takovýchto textových nebo audiovizuálních materiálů (prohlášení o vlastnictví licence). Příloha 1A: PUBLIKACE SLOVÁCKÝ VERBUŇK Blahůšek, J., Krist, J. M., Matuszková, J., Pavlištík, K. : Slovácký verbuňk – The Slovácko verbunk (Dance of Recruits). Strážnice : Národní ústav lidové kultury, 2006.
V publikaci je uvedený podrobný popis statku a obsáhlá bibliografie.
19
Příloha 1B: 6 ks. VIDEOKAZET S DOPROVODNÝMI PUBLIKACEMI 1) Verbuňk na Kyjovsku (VHS a doprovodná publikace) 2) Verbunk na Podluží (VHS a doprovodná publikace) 3) Verbuňk u hanáckých Slováků (VHS a doprovodná publikace) 4) Verbuňk na Strážnicku, Veselsku a Uherskoostrožsku (VHS a doprovodná publikace) 5) Verbuňk na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku (VHS a doprovodná publikace) 6) Verbuňk na Horňácku (VHS a doprovodná publikace)
20
Příloha 1C: FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA Foto č. 1: Verbuňk je nezbytnou součástí mnoha tradičních slavností – nejčastěji hodů, jako v Petrově u Strážnice, 2002. Foto č. 2: Nelze tančit verbuňk bez předzpěvu (hody v Petrově u Strážnice, 2000). Foto č. 3: Hody v Lanžhotě u Břeclavi, 2000. Foto č. 4: Hody v Kyjově, 1998. Foto č. 5: Sólově tančí verbuňk stárci o hodech – zde ve Svatobořicích-Mistříně u Kyjova, 1998. Foto č. 6: Stárek v Petrově u Strážnice, 2004. Foto č. 7: Sólově se tančí verbuňk v soutěžích. Zde tanečník z Kyjova na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici, 2004. Foto č. 8: Důležitá je souhra s hudbou (tanečník ze Strážnice tamtéž v roce 2003). Foto č. 9: Při soutěži ve Strážnici si zatančí i diváci - takto v roce 2003. Foto č. 10: Jednou z figur verbuňku je přednožení zkřižmo – takto ho provede tanečník ze Ždánic … Foto č. 11: … a takto tanečník z Kyjova. Foto č. 12: Vysoké přednožení má větší rozsah u tanečníků od Břeclavi … Foto č. 13: … než u tanečníků od Kyjova. Foto č. 14: Dřepová figura u staršího tanečníka od Břeclavi … Foto č. 15: … u mladšího tanečníka od Břeclavi … Foto č. 16: … a tanečníka od Kyjova. Foto č. 17: Charakteristické výskoky tanečníků od Velké nad Veličkou. Foto č. 18: Charakteristické výskoky tanečníků od Velké nad Veličkou … Foto č. 19: … a tanečníka ze Ždánic. Foto č. 20: Charakteristické figury tanečníků od Uherského Hradiště. Foto č. 21: Charakteristické figury tanečníků od Uherského Hradiště … Foto č. 22: … Uherského Brodu … Foto č. 23: … Klobouk u Brna … Foto č. 24: … Kyjova … Foto č. 25: a od Kyjova. Foto č. 26: Na hody se sjíždějí tanečníci z okolních vsí na vozech ve stoje a se zpěvem
21
(rok 2000). Foto č. 27: Verbuňk byl dříve především tancem odvedenců na vojnu, jejichž znakem byla paví péra (tanečníci ze Strážnice 2002). Foto č. 28: Verbuňku se učí od dětství – tanečník od Uherského Hradiště v roce 2004.
22
Foto č. 1: Verbuňk je nezbytnou součástí mnoha tradičních slavností – nejčastěji hodů, jako v Petrově u Strážnice, 2002.
Foto č. 2: Nelze tančit verbuňk bez předzpěvu (hody v Petrově u Strážnice, 2000).
23
Foto č. 3: Hody v Lanžhotě u Břeclavi, 2000.
Foto č. 4: Hody v Kyjově, 1998.
24
Foto č. 5: Sólově tančí verbuňk stárci o hodech – zde ve Svatobořicích-Mistříně u Kyjova, 1998.
Foto č. 6: Stárek v Petrově u Strážnice, 2004.
25
Foto č. 7: Sólově se tančí verbuňk v soutěžích. Zde tanečník z Kyjova na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici, 2004.
Foto č. 8: Důležitá je souhra s hudbou (tanečník ze Strážnice tamtéž v roce 2003).
26
Foto č. 9: Při soutěži ve Strážnici si zatančí i diváci - takto v roce 2003.
Foto č. 10: Jednou z figur verbuňku je přednožení zkřižmo – takto ho provede tanečník ze Ždánic …
27
Foto č. 11: … a takto tanečník z Kyjova.
Foto č. 12: Vysoké přednožení má větší rozsah u tanečníků od Břeclavi …
28
Foto č. 13: … než u tanečníků od Kyjova.
Foto č. 14: Dřepová figura u staršího tanečníka od Břeclavi …
29
Foto č. 15: … u mladšího tanečníka od Břeclavi …
Foto č. 16: … a tanečníka od Kyjova.
30
Foto č. 17: Charakteristické výskoky tanečníků od Velké nad Veličkou.
Foto č. 18: Charakteristické výskoky tanečníků od Velké nad Veličkou …
31
Foto č. 19: … a tanečníka ze Ždánic.
Foto č. 20: Charakteristické figury tanečníků od Uherského Hradiště.
32
Foto č. 21: Charakteristické figury tanečníků od Uherského Hradiště …
Foto č. 22: … Uherského Brodu …
33
Foto č. 23: … Klobouk u Brna …
Foto č. 24: … Kyjova …
34
Foto č. 25: a od Kyjova.
Foto č. 26: Na hody se sjíždějí tanečníci z okolních vsí na vozech ve stoje a se zpěvem (rok 2000).
35
Foto č. 27: Verbuňk byl dříve především tancem odvedenců na vojnu, jejichž znakem byla paví péra (tanečníci ze Strážnice 2002).
Foto č. 28: Verbuňku se učí od dětství – tanečník od Uherského Hradiště v roce 2004.
36
Příloha 1D: SOUHLAS VYBRANÝCH NOSITELŮ STATKU S PŘEDLOŽENÍM NOMINACE
Příloha 1E: UDĚLENÍ SOUHLASU NÁRODNÍHO ÚSTAVU LIDOVÉ KULTURY SE ZVEŘEJNĚNÍM TEXTOVÝCH A AUDIOVIZUÁLNÍCH DOKUMENTŮ POUŽITÝCH V NOMINACI Příloha č. 2 – mapa, do níž je zakresleno místo či oblast, kde se statek vyskytuje. Mapa č. 1: Česká republika s vyznačenou etnografickou oblastí Slovácka Mapa č. 2: Mapa jižní a jihovýchodní Moravy Mapa č. 3: Mapa Slovácka a jeho subregionů
37
Mapa č. 1: Česká republika s vyznačenou etnografickou oblastí Slovácka
38
Mapa č. 2: Mapa jižní a jihovýchodní Moravy
39
Mapa č. 3: Mapa Slovácka a jeho subregionů
40