NEWSLETTER ˇ INTELIGENTNÍ VEREJNÁ SPRÁVA ˇ ˇ Císlo 2/2016 • Cervenec
ivs.econ.muni.cz
Univerzita hostila konferenci o městech a obcích Propojit zkušenosti z praktického působení ve veřejné správě se znalostmi akademiků a výzkumníků. To bylo hlavním cílem výroční konference Města a obce 2016, kterou uspořádal 9. června Institut veřejné správy. Zástupci obcí, ministerstev a univerzit představili aktuální
štitou premiéra Bohuslava Sobotky a hejtmana Michala Haška. Konference nabídla patnáct příspěvků ve čtyřech tematických blocích. „Výroční konference si stejně jako další aktivity institutu klade za cíl rozvíjet průběžnou debatu nad tématy, která jsou ve
trendy v rozvoji veřejné správy, ale diskutovali také o řízení kvality či o optimalizaci vodárenské infrastruktury ve městech a obcích. To vše v Brně, na půdě univerzity a pod zá-
veřejné správě aktuální a nabízet komplexní a koncepční spolupráci ze strany univerzity,“ uvedl ředitel pořádajícího Institutu veřejné správy Filip Hrůza.
Programem konference provázel více než šest desítek účastníků Filip Zdražil, moderátor a dlouholetý redaktor České televize a v současnosti pracovník městského úřadu v Kyjově. Důležitou součástí konference se ukázala být následná diskuze, s výkonným ředitelem Svazu měst a obcí Danem Jiránkem tak například účastníci konference probírali problémy s rozpočtovým určením daní. „Propojování akademického prostředí se životem samospráv buduje tvořivý prostor, který vede veřejnou správu k větší odbornosti a akademiky blíže reálnému životu. To je skutečný přínos pro rozvoj demokracie,“ uvedla náměstkyně pro ekonomiku a provoz Ministerstva pro místní rozvoj Simeona Zikmundová, která se konference také účastnila. Dalšími hosty byli třeba David Kopitz z Ministerstva pro místní rozvoj, Marie Talašová z Ministerstva financí či Tomáš Foltas z Nejvyššího správního soudu. Martin Vérteši
Připravujeme Konference
Spolupracující subjekty
19. a 20. ledna 2017 Univerzitní centrum Šlapanice Nádražní 465/58 Konferenční jazyk: AJ, ČJ
Jsme také na facebooku:
Current Trends in Public Sector Research
Více na ctpsr.econ.muni.cz
Ratíškovice, Mikroregion Nový Dvůr, Zájmové sdružení obcí Hrušovansko, University of Delaware a další. Více na webu ivs.econ.muni.cz Institut veřejné správy ESF MU
1
Ivana Dvořáková
Starostka Němčic nad Hanou Rozhovor • Martin Vérteši V čem by se dala správa Němčic nad Hanou označit za inteligentní veřejnou správu? I přesto, že máme rezervy v komunikaci s občany a jejich dostatečné informovanosti, myslím, že se snažíme dělat kroky, které tuto situaci posouvají správným směrem. Webové stránky nabízejí občanům zasílání hlášení městského rozhlasu na email, občané zde najdou širokou nabídku všech sportovních a kulturně společenských akcí. Jsou zde zveřejněny výroční zprávy města, shrnující dění za uplynulý rok včetně hospodaření. Máme rozklikávací rozpočet. Také mě těší stoprocentní účast občanů na schůzkách, které svoláváme před zahájením akce, například rekonstrukcí některé z ulic. Lidé mají možnost se vyjádřit ke studii, před zpracováním projektu, jsou informováni o průběhu prací před zahájením vlastní rekonstrukce, dávají připomínky v průběhu stavby a po dokončení díla to vše spolu oslavíme.
Tým místních občanů, kteří tvořili pracovní skupinu, připravující dokument, obohacený o tým odborníků z Masarykovy univerzity, byl akční a při práci vládla dobrá atmosféra. V čem plánujete spolupráci dále rozvíjet? Spolupráce by mohla pokračovat při tvorbě strategie plánu města v oblasti samosprávy a provozu města s výhledem alespoň do konce volebního období.
Co je podle vás klíčové pro práci ve veřejné správě? Na co se v poslední době zaměřujete? Rezervy vidím v servisu informací pro naše občany. Chtěla bych docílit většího sepjetí občanů s radnicí a zastupitelstvem. Otevření širší diskuze. Příprava nového strategického plánu rozvoje nám jasně ukázala, že diskuze s občany je nutná a pokud se občané zajímají o to, co město připravuje k realizaci, vyjádří se k záměrům před zahájením jakékoliv akce, práce na saProč jste se rozhodla při správě měs- motné realizaci probíhá v daleko větta spolupracovat s Masarykovou ším klidu. A jako další stěžejní úkol univerzitou? pro zastupitelstvo Zastávám funkci předsedkyně místní akční skupiny Hanácký venkov. Při zpracování Strategie komunitně vedeného místního rozvoje spolupracovala MAS s Masarykovou i Mendelovou univerzitou a také s univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Spolupráce byla velmi přínosná. Tato zkušenost mě přesvědčila, že při zpracování nové strategie rozvoje našeho města je třeba využít zkušeností vysoké školy a proto jsme oslovili Institut veřejné správy a požádali o spolupráci při tvorbě tohoto pro město důležitého dokumentu. Je dobré, aby řešenou problematiku viděl někdo z jiného prostředí a měl nestranný pohled.
2
považuji přípravu pozemků pro výstavbu rodinných domů. Využít skvělé vybavenosti města a získat nové rodiny pro trvalý pobyt u nás. Je něco, co vás naopak ve městě dlouhodobě trápí a nedaří se řešit? Byla bych ráda, kdyby se i přesto, že máme téměř dva tisíce obyvatel, udržely dobré sousedské a mezilidské vztahy. Bohužel dnešní přeelektronizovanou a uspěchanou dobou nemáme čas jeden na druhého. Vše řešíme v lepším případě SMS zprávami a vytrácí se komunikace. Takové to pokecání při cestě do obchodu nebo na lavičce před domem či v parku by určitě bylo přínosem pro spokojený život občanů. Jak se vám daří rozvíjet meziobecní spolupráci? Naše město je členem dvou mikroregionů - Němčicko a Střední Haná. Je také členem místní akční skupiny Hanácký venkov. Myslím si, že spolupráce v rámci mikroregionů je skvělá a přínosná. Nejen že společně využíváme dotační možnosti a tím zlepšujeme vybavenost obcí a vytváříme lepší podmínky pro aktivní zapojení neziskových organizací, ale mikroregiony pořádají i řadu skvělých akcí pro své občany. Příkladem může být akce Mikroregion se baví , která se koná každý rok v jiné obci a sejdou se občané celého regionu. Dobrým krokem bylo také vybudování cyklostezky, spojující naše město se dvěma sousedními obcemi. Je hodně využívaná a zvýšil se sousedský kontakt občanů těchto obcí. Ivana Dvořáková byla v letech 2001 až 2005 místostarostkou Němčic nad Hanou, od roku 2005 je starostkou města.
GIS v praxi: Mapa sportovišť V minulém čísle newsletteru jsme v krátkosti představili geografické informační systémy. Nyní si pojďme ukázat, jak konkrétně lze GIS využít pro jednotlivá města a obce. Pro efektivní výkon obecní samosprávy je zapotřebí informovat své občany. K tomu lze využít množství způsobů, počínaje rozhlasem, zpravodajem, úřední deskou apod. Vhodným způsobem interpretace různorodých informací je také mapa. Tuto formu komunikace s občany využila například brněnská městská část Černovice. Úkol byl jednoduchý – sdělit občanům, kde se na území městské části nacházejí sportoviště a kde lze trávit volný čas. To všechno může být efektivně znázorněno v jediné orientační mapě. Prvním důležitým krokem v procesu tvorby mapy je seznámení se s popisovanou lokalitou. Nejlepší možností je přímo navštívit danou
oblast, což pomůže lépe pochopit detaily a kontext studovaného problému. Druhým krokem je zajištění potřebných dat. Základem naší práce byla přesná lokalizace jednotlivých hřišť a sportovišť přímo v terénu, k čemuž posloužily GPS souřadnice. Velice užitečné byly také poznatky přímo od zadavatele. Dalším zdrojem byly informace o jednotlivých školách a další data z internetu. Pro srovnání a zpřesnění zjiště-
ných poznatků lze využít veřejně dostupné mapové portály, zvláště pak možnosti StreetView od Google Maps. Třetím krokem je souhrn zjištěných informací a jejich přenesení do prostředí v počítači. Zde již přichází na scénu GIS – konkrétně aplikace ArcMap, která slouží jako platforma pro tvorbu mapy. Zároveň poskytuje soubor základních statistických a prostorových informací o obcích (počet obyvatel, rozloha, administrativní hranice aj.). Výstup byl vytvořen na mapovém podkladu z OpenStreetMap, který byl značně upraven pro potřeby MČ Černovice. Na upravený podklad byly následně naneseny konkrétní body sportovišť. Časově nejnáročnější částí projektu byla tvorba symbolů pro jednotlivé sporty a sestavení celkové kompozice mapy tak, aby byla pro uživatele přehledná a srozumitelná. Během procesu tvorby mapy je rovněž velice důležité komunikovat s jejím zadavatelem. Je dobré průběžně konzultovat postup práce, aktuální změny a požadavky, aby bylo docíleno co možná nejefektivnějšího výsledku, se kterým budou spokojeny obě strany. Program ArcMap nabízí velké množství funkcí. Dá se říci, že podobným způsobem je možné zmapovat téměř jakoukoli problematiku, týkající se každodenního života v obci. Václav Dokoupil, Martin Dvořák
Průzkum cenové elasticity Městská hromadná doprava je nedílnou součástí většiny měst. Mnoha obyvatelům usnadňuje cestu do zaměstnání, škol apod. Každé vedení města se tudíž snaží o co nejefektivnější systém jak samotné organizace dopravy, tak cen jízdného. Důležitým ukazatelem jak pro cestující, tak pro objednatele i poskytovatele dopravy je cenová elasticita, tedy reakce cestujících na změnu ceny. Zjistit cenovou elasticitu poptávky cestujících po hromadné dopravě lze různými způsoby. Jedním ze standardních nástrojů je dotazník, který při správném sestavení poskytne odpověď na otázku, jak je citlivá poptávka cestujících na snižování či zvyšování ceny jízdného. První část dotazníku zařadí respondenty do kategorií co se týče pohlaví, věku či zaměstnání. To jsou potřebné informace z hlediska získání kvalitního reprezentativního vzorku cestujících, jež zajistí objektivitu získaných odpovědí. Druhá část dotazníku se zaměřuje přímo na otázky, týkající se spokojenosti respondentů a jejich chování při případném snižování či zvyšování cen jízdného. Po vytvoření dotazníku se provádí pilotní průzkum, zaznamenají se případné neurčitosti, doladí detaily a posléze lze provést dotazníkové šetření naostro. Šetření je nejlépe provádět přímo ve spojích, jelikož aktuální cestující jsou zamýšlenou cílovou skupinou. Po získání dostatečného počtu dat se výsledky setřídí, zpracují v ekonomickém softwaru a následně interpretují – lze z nich učinit závěry a případná doporučení např. pro místní odbor dopravy. Spotřebitelská šetření týkající se cenové citlivosti, poptávky po dopravních službách a jiné služby pro obce provádí Institut pro dopravní ekonomii, geografii a politiku (ITREGEP). Více o institutu se dozvíte na stránkách www.itregep.cz. Monika Jandová
3
Klíč ke spokojené obci: komunikovat tam, kde je publikum Jsme v době, kdy komunikují všichni a neustále. Obce nejsou výjimkou - proč by také měly být v tomto ohledu výjimečné, však toho mají svým občanům (a více či méně) příležitostným návštěvníkům, hodně co říci: Od informací o kulturním dění v obci přes provozní záležitosti až po zásadní problémy typu změn v územním plánu. Potýkají se však (alespoň některé z nich) s poměrně zásadním problémem. Nejsou totiž často schopné informace efektivně dostávat k těm, pro něž by mohly být relevantní. To může vést k rozčarování nad správou města. Jedním z důvodů je ten, že vedení obce komunikuje na nesprávném místě, prostřednictvím nevhodného kanálu. Dobře nastavenou komunikační strategii města či obce proto můžeme bez větších pochybností označit za jednu ze základních podmínek, která činí občany spokojené. Pro předcházení zbytečných problémů přitom stačí udělat vlastně jen málo. V první řadě se zamyslet nad tím, jaké kanály obec využívá, jaké má k dispozici a jaké preferují občané. Po zodpovězení těchto otázek je pak snadné najít pro danou situaci vhodné a relevantní řešení. Komunikovat tam, kde se nachází cílová skupina není žádná novinka, někdy se ale na tento princip zapomíná. Podstata tohoto přístupu spočívá v tom, že se nepředpokládá proaktivní občan hledající informace, protože je jednoduše chce. Naopak se předpokládá proaktivní přístup komunikujícího, který má zájem svou informací oslovit vybrané publikum. Tím, že komunikace probíhá
4
v prostředí, které je pro publikum přirozené, se snižují náklady na pořizování informací a zvyšuje se pravděpodobnost, že si cílová skupina informací všimne. Jinými slovy - nestačí pouze informace zveřejňovat (s tím problém není, kolem nás je de facto nekonečné množství dat a informací), ale je třeba mluvit tam, kde někdo poslouchá. Velmi dobrým příkladem, který nesprávnou praxi vystihuje, jsou úvodní pasáže knihy Douglasa Adamse Stopařova průvodce po galaxii. Určitě znáte tu scénu, jak k Zemi přilétá vogonská loď a informuje pozemšťany, že za několik málo okamžiků bude jejich planeta zničená z důvodu Inzerce
ciál se snížit (člověk, který tam došel, sdělí informaci dál svým sousedům, byť zde hrozí nebezpečí dezinterpretace či komunikačního šumu). Náklady na získání informací z obecních webů jsou nízké - stačí přistoupit odkudkoliv na stránky a informace získat. Častým problémem je ale nepřehlednost, neintuitivnost a neinteraktivita daných webů. Návštěva takového webu může skončit frustrací a apatií vůči dění v obci. Receptem je tedy nalezení nástrojů, které komunikaci ulehčí a zinteraktivní, které umožní aktivní dialog mezi obcí a občanem vždy, kdy je to potřeba. Může jít o jednoduché kontaktní formulá-
Zde může být vaše reklama. Více na
[email protected]
výstavby intergalaktické dálnice (tedy ve veřejném zájmu). A že k rozhodnutí o demolici došlo poté, co nikdo z pozemšťanů nereagoval na stavební výměr, který již přes padesát let visí na nástěnce ve sklepě jednoho stavebního úřadu na Alfa Centauri. Tenhle moment je klíčový - informace o demolici byla veřejná, nicméně nikoho nenapadlo ji hledat (a už vůbec ne na daném místě). A to je praxe, se kterou se velmi často setkáváme i u českých a moravských obcí. Drtivá většina obcí (ne-li všechny) spravuje vedle obecní nástěnky, popř. úřední desky vlastní online prezentaci. Primární náklady na získání informací z offline nástěnek jsou velké (člověk musí k nástěnce fyzicky dojít), mají ovšem poten-
ře, snadno dohledatelné kontakty na úředníky či zastupitele či ještě více interaktivnější komunikaci (např. přítomnost obce na sociálních sítích). Nic se ale nesmí přehánět a není tedy nutné, aby obec využívala všechny dostupné kanály jen proto, že jsou k dispozici. Využívat by se měly ty, které mají z pohledu města a jeho občanů smysl. Pokud o komunikaci zastupitelé měst a obcí přemýšlejí v tomto duchu, mají našlápnuto k tomu, že jejich město bude fungovat. Komunikace sice neřeší všechny problémy, pomáhá jim ale předcházet, a pokud již vypuknou, tak mírnit následky a hledat optimální řešení pro zúčastněné strany. Otto Eibl, Michal Pink (autoři působí na katedře politologie Fakulty sociálních studií MU)
Adaptace nových zaměstnanců veřejné správy Instituce veřejné správy nemají stanovena jednotná pravidla pro průběh adaptace nových zaměstnanců. Většina úřadů proto provádění adaptace nevěnuje patřičnou pozornost. O co přicházejí? O pracovníky, kteří se snáze ztotožní s organizací a jejími cíli. O rychlejší začlenění nových pracovníků do pracovního procesu. A hlavně o zisk – průzkum z roku 2012 ukázal, že organizace zběhlé v adaptaci nových pracovníků vykazovaly až 2,5 násobně vyšší růst zisku než ty ostatní. Adaptace nových pracovníků je považována za „důkladně promyšlený program adaptačních a vzdělávacích aktivit, které mají usnadnit a urychlit proces seznamování se nových pracovníků s jejich novými pracovními úkoly, pracovními podmínkami a sociálním prostředím tak, aby jejich pracovní výkon pokud možno co nejdříve dosáhl požadované úrovně“. Jednotlivé úřady nemají zpravidla adaptaci nových pracovníků upravenou žádným vnitřním předpisem, ani nemají pro tyto pracovníky vypracovaný žádný adaptační plán. Čelí tak pomalému začleňování nových pracovníků do pracovního procesu, které v mnoha případech vyústí v předčasný odchod pracovníka z organizace. Fluktuace nově přijatých pracovníků by však mohla být mnohem nižší, pokud by úřad prováděl systematickou adaptaci.
Proces adaptace se nevztahuje pouze k prvnímu dni v práci. Lze ho rozdělit do tří období: před nástupem nového pracovníka do práce, první pracovní den nového zaměstnance a nakonec činnosti probíhající následující dny a týdny. Nástrojem, s jehož pomocí se adaptace provádí, bývá nejčastěji adaptační plán. Jedná se v podstatě o harmonogram jednotlivých činností s uvedením termínů a kompetentních osob, které odpovídají za jejich naplnění. Adaptační plán obsahuje přehled všech školení (např. BOZP, vstupní školení či vzdělávání atd.), organizačních schůzek (předání pracovního místa, seznámení s kolegy atd.) a pohovorů (hodnotící pohovory s nadřízeným v průběhu adaptace i na jejím konci), které nový pracovník absolvuje. Druhou pomůckou adaptace pracovníků je tzv. orientační balíček. Jedná se o soubor písemných materiálů, které nový pracovník obdrží po nástupu (dle adaptačního plánu). Balíček obsahuje základní informace týkající se úřadu, pracovního zařazení a ostatní užitečné informace (pracovní podmínky, zaměstnanecké výhody, pravidla vzdělávání na úřadě ad.) včetně odkazů na případné další zdroje. Orientační balíček slouží jako takový rozcestník veškerých informací, se kterými by měl být pracovník během své adaptace seznámen. Úřad tak může přede-
jít případnému opomenutí sdělit některé závažné informace a zároveň zavázat nového pracovníka k jejich prostudování. Samotný průběh adaptace se samozřejmě může lišit v závislosti na pracovním místě, které je obsazováno, ale i na osobnosti konkrétního nového pracovníka. Nicméně alespoň obecná základní pravidla, jak uvést nového pracovníka do organizace mohou vše usnadnit, urychlit a prospět jak novým pracovníkům, tak i samotné organizaci. Chtěli byste také vypracovat metodiku adaptace zaměstnanců vašeho úřadu? Je vaším cílem: • Dosáhnout toho, aby zaměstnanci podávali žádoucí pracovní výkon v co nejkratším možném čase po nástupu? • Zvýšit schopnosti pracovníků samostatně vykonávat pracovní úkoly na daném pracovním místě v souladu se zákonnými požadavky? • Usnadnit orientace zaměstnance na úřadě a v daném odboru? • Zavést jednotné standartní postupy při nástupu nových pracovníků? Obraťte se na IVS Studenti ESF MU vám mohou pomoci. V rámci svých závěrečných prací zpracovávají návrhy nastavení procesů na úřadě – např. návrh adaptace nových pracovníků na Městském úřadě. Dagmar Špalková, Adéla Báčová
Němčice mají strategický plán rozvoje. Vypracoval ho IVS Město Němčice nad Hanou má nový strategický plán rozvoje. Na svém zasedání ho jednomyslně schválilo zastupitelstvo města 21. června 2016. Dokument vytvořil tým Institutu veřejné správy ESF MU ve spolupráci s pracovní skupinou města.
Přímo na zasedání ho symbolicky předal ředitel IVS Filip Hrůza starostce Němčic Ivaně Dvořákové. Pokud vaše město či obec rovněž připravuje strategický plán rozvoje či jiný strategický dokument, obraťte se na Institut veřejné správy na
[email protected].
5
Simeona Zikmundová
Náměstkyně pro ekonomiku a provoz, Ministerstvo pro místní rozvoj Rozhovor • Martin Vérteši V čem tkví výzvy vaší pozice na ministerstvu? Na co máte jako náměstkyně vliv? Mezi výzvy patří udržet starý krásný dům na Staroměstském náměstí v dobré kondici, aby se v něm dobře pracovalo a uspokojili jsme i památkáře a požárníky. Totéž platí pro další domy Na Příkopech a v Letenské. Mám také za úkol výhodně pronajmout další nemovitosti, které MMR spravuje a přinést tak do státního rozpočtu výdělek okolo 50 milionů korun ročně. Zajišťuji vlastně chod velké domácnosti tak, aby vše šlapalo a kolegové ani nepoznali, kolik to dá práce. A dalších 101 drobností.
dennodenní kontrolou veřejnosti. Pod pokličku ministerstva naproti tomu nelze jen tak lehce nakouknout. Teprve po nějakém čase působení objevujete vnitřní proudy, vazby, hry a taktiky, jejichž cíl možná není znám ani těm, kdo je iniciují. Tah na bránu má málokdo, kolegové jsou zvyklí čekat. Řadě z nich se to vyplatilo, dočkali se ve jmenovaných postech státní služby. Ministerstva se nesrovnávají v kvalitě svého výkonu mezi sebou, žijí svým vlastním uzavřeným životem. A vystačí si. Benchmarking a systémy řízení kvality jsou používány ojediněle. Je nutné ten prostor otevírat novým podnětům, V jednom z rozhovorů z doby va- svěžímu proudění. A nestačí, když šeho působení v Třebíči jste mimo to dělá ministr, musí to dělat celé jiné zmínila, že vás baví práce na vedení, a „nakazit“ tak celý tým. úřadě, protože pořád něco tvoříte a ráda byste tam zůstala. Co vás Jaké jsou podle Vás v současnosti nakonec zlákalo na ministerstvo? největší výzvy pro veřejnou spráMoje neklidná povaha. Potře- vu v ČR? buji nové impulzy, nové prostředí. Výkon státní správy na celém úzeTakovým impulzem byl rozhovor s mí státu a jeho kvalita a cena. Na paní ministryní Šlechtovou. Na- obcích I. stupně by se měla vykobídla mi možnost práce na vnitř- návat jen samospráva. Musíme vyních systémech MMR, zejména světlit zastupitelům význam jejich na nastavení a hlídání kontrolních mechanismů. Říkala, že zná výsledky mé práce na minulých působištích a že by mne chtěla do týmu. Na to se těžko reaguje jinak než pozitivně a s radostí. Ve vaší kariéře jste prošla mnoha patry veřejné a státní správy, dokázala byste dosavadní zkušenosti porovnat? Stát je specifická nesnadná entita. Specifická tím, jak málo je pružná. Setrvačnost myšlení je neuvěřitelná. Na kraji i ve městě běží život plným proudem, jste pod
6
vlastního vzdělávání o systému veřejné správy a soustavně pracovat s lidským kapitálem. Další výzvou je dotažení e-governmentu do podoby, která by opravdu usnadňovala běžný život, předvídatelnost dotačních titulů pro neziskový sektor či zjednodušení zákonů a omezení jejich četných změn. Co si myslíte o spolupráci obcí s akademickou sférou? Dlouhou dobu spolupracuji s různými fakultami, zejména s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně. Vážím si tlaku pedagogů na studenty, aby se s reálnou praxí seznámili dříve než na prvním pracovišti. Oceňuji účast lidí z praxe ve vzdělávacích programech, možnost oponovat bakalářské i diplomní práce a hledání témat pro tyto práce k odbornému řešení problémů, s nimiž se samosprávy potýkají. Organizace společné diskuze a kulaté stoly ke konkrétním řešením mají význam. Jsem velice vděčná, že mohu sdílet své zkušenosti se studenty i kantory, jde o vnímavé posluchače! Simeona Zikmundová zastávala v letech 1994 - 1999 pozici vedoucí právního a kontrolního oddělení okresního úřadu ve Žďáru nad Sázavou, v letech 2001 - 2008 byla ředitelkou krajského úřadu Kraje Vysočina, v letech 2008 - 2012 zastávala pozici poradkyně prezidenta NKÚ a v letech 2013 - 2015 byla tajemnicí městského úřadu v Třebíči. Od června 2015 je náměstkyní na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Pozvánka na konferenci Current Trends in Public Sector Research Mezinárodní konferenci „Current Trends in Public Sector Research“ bude 19. a 20. ledna 2017 pořádat katedra veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Přinese diskuzi o aktuálních trendech a novinkách ve veřejné správě, s úvodním slovem na téma „Health services delivery: challenges and responses” vystoupí profesor James Warner Björkman z Institutu sociálních studií v Haagu. Jedenadvacátý ročník prestižní konference se uskuteční v univerzitním centru ve Šlapanicích nedaleko Brna a je otevřený všem zájemcům o probíraná témata. Diskuze bude probíhat v sekcích veřejná správa a veřejný sektor, veřejné finance, veřejné služby a neziskový sektor a nově také ve speciální sekci instituce a životní prostředí. Do 2. října 2016 mohou zájemci zasílat své odoborné příspěvky v anglickém jazyce k recenznímu ří-
zení, vybrané z nich budou diskutovány v sekcích, ostatní mohou své příspěvky prezentovat formou posterů v průběhu konference. Příspěvky budou následně vydány ve sborníku, který bude zařazen do databáze Web of Science a uložen v repozitáři Masarykovy univerzity. Účast na konferenci je však možná i bez vlastního příspěvku.
Institut veřejné správy Institut veřejné správy (IVS) vznikl při Katedře veřejné ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v roce 2003. IVS se podílí či sám realizuje řadu aktivit v oblastech výzkumu, vývoje či aplikace a to na pomezí mezi univerzitním prostředím a veřejnou správou. Mottem IVS je „spojovat a inovovat“, tedy pomoci orientovat se v aktuálních i budoucích podmínkách, přinášet inovativní nápady a spojovat zainteresované subjekty,
shromažďovat a sdílet dobrou praxi a vytvářet prostor pro potenciální spolupráci v rozvoji území a vyměňování zkušeností. Subjekty, zapojené do nejrůznějších aktivit a činností IVS, pocházejí jak z univerzitního prostředí, tak z oblasti veřejné správy, neziskového či soukromého sektoru. Na aktivitách IVS se kromě pracovníků MU podílejí i studenti doktorského, magisterského a bakalářského studia, čímž naplňují
Součástí konference bude také zasedání Asociace veřejné ekonomie, konferenčními jazyky budou čeština a angličtina. Registraci a bližší informace o programu konference, místu konání, konferenčních poplatcích a předchozích ročnících akce najdete na webu www.ctpsr.econ.muni.cz. Martin Vérteši, foto Miloš Fišar
spojenístudia s praxí a současně za příznivých podmínek umožňují obcím realizaci jejich požadavků. Díky dlouholetému fungování ESF MU také IVS spolupracuje s různými odborníky z praxe. Snažíme se vždy maximálně přizpůsobit požadavkům a možnostem klienta, takže v případě dotazu od nás obdržíte individuální nabídku. Podrobnosti naleznete na našem webu.
Newsletter Institutu veřejné správy
Vydává: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a, 602 00 Brno-Pisárky. Číslo: 2/2016, vyšlo: 31. 8. 2016, čtvrtletník. Šéfredaktor: Martin Vérteši. Redakce: Ing. Filip Hrůza, Irena Pončíková, Bc. Lucie Sommerová, Bc. Jana Tůmová. Kontakt:
[email protected], ivs.econ.muni.cz. Za správnost jednotlivých textů v tomto newsletteru odpovídají autoři. Další šíření a publikování těchto textů je možné pouze se souhlasem autorů. Financováno z programu rektora, kat. D.
7