Neurologie pro hipoterapii Ing. Bc. Vanda Casková
Funkční rozdělení nervové soustavy MacLeanův model „triune brain" - evoluční teorie trojjediného mozku 1. primitivní (mozkový kmen) - rychlé reflexy, reakce (nelze ovlivňovat volním systémem) jednoduché kmenové odpovědi (kmen řídí také dýchání, srdeční akce) - všem živočichům stejné 2. limbický systém (intermediate brain) dříve čichový mozek, viscerální mozek - nově se mu říká „citový mozek„ - např. limbický systém hraje klíčovou roli z hlediska poruch autistického spektra 3. neokortikální („humánní") systémy - neokortikální funkce – Abychom byly „homo sapiens“ musíme být myslící:
vědomí sama sebe schopnost navazovat vztahy schopnost být šťastný
Neurologická onemocnění
poruchy vývoje nezralého systému CNS poruchy zralého systému CNS na podkladě metabolických poruch útlakem – hydrocefalus, nádory krvácení do mozku ischemizace záněty traumata
Poruchy NS z pohledu indikace k hipoterapii – nejčastější poruchy
poruchy vývoje CHS - cerebrální pohybové poruchy – CMP, centrální tonusové poruchy CTP, centrální koordinační poruchy CKP dětská mozková obrna DMO heredodegenerativní choroby a metabolické vady – např. myopatie traumatické úrazy CNS vč. apalického syndromu úrazy páteře – míšní léze záněty včetně autoimunitních – záněty mozku, mozkových plen, RS cévní malformace, krvácení, ischemizace CNS – mozkové příhody - CMP nádory degenerativní onemocnění CNS postižení periferních nervů a nervových míšních kořenů – např. polyradikuloneuritida, dětská obrna, paresa pl. brachialis rozštěpy páteře – meningokély EPI
Nervová soustava
patří k nejspecializovanějším tkáním - složitosti organismů odpovídá složitost nervového systému (NS) úkolem zajistit přežití jedince a druhu tj. umožnit uspokojení základních životních potřeb interakce organismu s okolím mezi všemi částmi uvnitř organismu přijímá informace, které zpracovává a zajišťuje odpověď postižení jednotlivých struktur nervové soustavy sebou nese přítomnost typických obrazů postižení
Centrální nervový systém (CNS)
mozek mícha
Periferní nervový systém (PNS)
míšní nervy míšní ganglia nervové pletence
Autonomní (vegetativní) nervový systém
vegetativní nervy autonomní ganglia
Mozek – Cephalon
uložen v mozkovně - v lebce, m=1500g, novorozenec=400g - asi 2% váhy koncový mozek (telencephalon) mezimozek (diencephalon) střední mozek (mesencephalon) mozeček (cerebellum) prodloužená mícha (myelencephalon) párové hlavové nervy (nervi craniales), u člověka 12 párů
Kůra mozková:
nejstarší kůra mozku = allokortex, kůra neopalia = neokortex 2-8mm, 6 vrstev nervových buněk, plocha 2200cm2 řídí veškerou činnost organismu, je sídlem vyšší nervové činnosti zachycení, rozlišení, seskupení – analyticko-syntetická činnost zajišťuje odpověď organismu na změny zevního nebo vnitřního prostředí
Korové analyzátory - čichový, chuťový, zrakový, sluchový, kožní citlivosti, motorický
motorická oblast řeči - Brocovo centrum senzitivní centrum řeči - (Wernickeova oblast)
Brocovo centrum řídí jemné a přesné pohyby mluvidel při výkonu řeči
poškozené = neschopnost vyjádřit myšlenky mluvenou řečí (motorická afázie) Koncový mozek (telencephalon) - ze 2 hemisfér - každá obsahuje 4 laloky - funkce:
čelní lalok zodpovídá za řeč, myšlení a pohyb končetinami spánkový lalok za sluch, paměť, rozumění řeči temenní lalok za vnímání dotyků a orientaci v prostoru týlní lalok za zrakové vnímání a poznávání předmětů
Pravá nebo levá hemisféra? Levá hemisféra - alespoň u většiny lidí - ovládá pravou polovinu těla
je sídlem logiky, řeči a vůle díky ní dokážeme pracovat s fakty, daty a čísly máme smysl pro míry a váhy a dokážeme provádět matematické operace zodpovídá za náš systematický přístup, analytické myšlení a cit pro řád
Pravá hemisféra
přichází ke slovu pokaždé, když zapojíme svoji fantazii a tvořivost umožňuje vnímat obrázky, schémata, barvy a další grafické prvky, stejně jako hudbu a rytmus v pravé hemisféře sídlí emoce, chutě a vůně díky ní se můžeme nechat dojmout nebo zasmát se dobrému vtipu nebo používat syntetické myšlení ovládá levou polovinu těla a také náš vegetativní nervový systém zodpovědný za trávení
Dominance hemisfér Hemisféra, z nichž jsou řízeny nejvyšší funkce = dominantní
Brocovo centrum je nepárové a je uloženo v polokouli řídící dominantní ruku u praváků v levé, u leváků v pravé tzn. nejvyšší funkce člověka, schopnost práce a řeč – pouze na jedné straně pravorukost, levorukost – přednostní užívání k jemnější a přesnější práci důsledky přeučování?
Bazální ganglia
bazální ganglia - nuclei basales - jsou součástí koncového mozku a také extrapyramidového systému hybnosti globus pallidum nucleus caudatus nucleus caudatus a putamen capsula interna zúčastňují se na organizaci hybnosti, včetně volní pohybové aktivity - převádění plánovaných pohybů do pohybových programů stanovují sílu, směr a amplitudu pohybu jejich zvýšená činnost byla zaznamenána před začátkem pohybu, při stálých pomalých a cílených pohybech naopak při rychlých, trhaných pohybech nikoli
Při poškození bazálních ganglií rozlišujeme podle charakteristických příznaků dvě skupiny poruch:
hypertonicko-hypokinetický syndrom (Parkinsonova choroba) hypotonicko-hyperkinetický syndrom (Huntingtonova choroba) poškození v capsula interna – typická spastická hemipareza na opačné straně těla
Limbický systém
dříve označovaný jako čichový mozek (rhinencephalon), je název komplexního uskupení mozkových struktur ležících po stranách thalamu nejedná se o samostatný systém, ale spíše seskupení částí koncového mozku, mezimozku a středního mozku - podílí se na podpoře mnoha funkcí, například emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu funkce limbického systému souvisí s jeho úzkým vztahem k somatovegetativním regulacím účastní se tak koordinace tělních funkcí, např. orální činnosti (žvýkání, slinění, dýchání, polykání), vyprazdňování a sexuální aktivity řízení koordinace vegetativních a somatických funkcí při emotivním chování ovlivňuje také sexuální chování ovlivňuje paměť emoce: strach, smutek, radost, hněv, láska pocity příjemnosti a nepříjemnosti
Limbický systém se podílí na reakcích vedoucích k zachování (přežití) jedince a rodu, stejně jako motivační chování - veškeré chování, které řeší vztah k okolí, je možné rozdělit do dvou skupin:
apetitivní (přibližovací) chování – jedinec vyhledává to, co má kladnou biologickou hodnotu (jídlo, partner, …), averzivní (únikové) chování – snaha vyhnout se biologicky záporným událostem (nebezpečí, trestu, …).
Limbický systém
limbickým systémem je část mozku pracující s emocemi, náladou a pamětí nazývá se primitivní mozek, někdy také "čichový mozek„ čichový mozek - čich udržel své spojení s částí mozku, která se stala řídícím centrem pro naše emocionální odpovědi, těsně spojující vůně s našimi emocemi spojení vysvětluje, proč zápach či vůně mají výrazný emocionální význam vnímání čichových vjemů hraje důležitou roli v sexuální přitažlivosti
Korové oblasti limbického systému: hippocampus Podkorové oblasti limbického systému: amygdala Strach - Amygdala
mozkové jádro amygdala tvoří přechod mezi mozkovou kůrou a bazálními ganglii spojená nejtěsněji s významným vegetativním centrem hypotalamem a s paměťovým centrem hippokampem - koordinuje somatické funkce zvláště při emocích
ihned reaguje na nebezpečí a je velmi důležitá pro přežití jedince - prapůvodně byla považována jen za centrum agrese a strachu je zřejmě významným centrem sexuální apetence (ne již konzumace) hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky novější části amygdaly se podílejí na rozlišování emočních signálů - gesta, obličejová mimika, pohled), u osob s PAS tyto části nefungují
Hippocampus významně se podílí na udržení pozornosti, při tvorbě paměťových stop (tzv. engramů)
na vzniku neuronálních map pro organizaci chování v prostoru kódování nové informace, kontexty / konotace zaznamenat, jestli je něco nové nebo známé a podle toho vytahovat vzorce chování u nového, neznámého slova např.„vapoun" reaguje hipokampus velmi intenzivně (člověk, neví, jak má reagovat), u slova známého informace hipokampem jen prosviští na ukládání informací do dlouhodobé, deklarativní paměti na integraci senzorických podnětů - smyslové podněty jdou přes hipokampus - vede k vytvoření komplexního obrazu (když cítím vůni pomeranče, vybaví se mi pomeranč) umožňuje vnímat komplexní obraz světa (oddělím jedinečné od obecného - konkrétní brýle, které mám v ruce, si spojím s ostatními brýlemi)
Význam hippocampu v tvorbě podmíněných reflexů
při pokusech oboustranné odstranění hippocampu vyvolá ztrátu krátkodobé paměti, kdežto dlouhodobá paměť je nepoškozena špatná funkce hippocampu vede k poruchám tvorby podmíněných reflexů, založených na správné prostorové orientaci – význam učení v pohybu v prostoru aktivita hippocampu roste s počátkem učení lépe si pamatujeme citově závažné události Lépe se učíme s radostí…
Mozeček
koordinační centrum mimovolní hybnosti - jeho činnost je podvědomá má spojení s motorickým systémem (dráhy pyramidové a extrapyramidové), spojení se senzitivní kůrou na rozdíl od hemisfér předního mozku kontrolují hemisféry mozečku stejnolehlou část těla (levá levou a pravá pravou) mozečkové poruchy se manifestují na stejné straně, na které je místo léze
Mozeček se podílí na řízení:
udržování stoje a rovnováhy (archicerebellum) svalového napětí kosterního svalstva (paleocerebellum) koordinace pohybů (neocerebellum) zabezpečuje koordinaci pohybu, rovnováhy i svalového tonu (napětí) dopředu propočítá předpokládanou dráhu pohybů a provede přesnou korekci (korekce inhibiční) a tím umožňuje plynulé, cílené vykonávání každého úmyslného pohybu
zajišťuje koordinaci pohybů - jemných, přesných, rychlých - podmíněné pohybové učení – psaní, ale i sport regulace rychlých cílených pohybů udržování rovnováhy, regulace pomalých cílených pohybů
Prodloužená mícha
centrum reflexní činnosti: dýchací reflexy – kašel, kýchání srdeční reflexy – činnost srdce, krevní tlak sací reflex polykací reflex zvracivý reflex slinění dovoluje vykonat nepodmíněné obranné reflexy společně s Varolovým mostem se účastní mimických pohybů, fonace a řeči společně se středním mozkem a mozečkem udržuje tělesnou rovnováhu a normální pohyby
Poruchy funkce nervového systému mohou být jak hypofunkční, tak i hyperfunkční charakter, mohou se týkat poruch:
aferentních signalizací (včetně poruch vědomí a vnímání bolesti) zpracování aferentních signálů a přípravy adekvátních reakcí efektorových funkcí funkcí hypotalamu a autonomního (vegetativního) systému poruch duševních činností (kognitivních funkcí – např. paměti) poruch spánku
Příčinami mohou být:
změny vnitřního prostředí organizmu (teplota, ionty, kyslík…) poruchy samotného NS vrozené získané
Poruchy hybnosti Primární svalové poruchy beze změn nervového zásobení
např. myoplegie nebo myopatie
Poruchy převodu vzruchu na nervosvalové ploténce
myastenie a intoxikace
Poruchy periferního motorického neuronu
např. poliomyelitis anterior acuta, amyotrofická laterální skleróza, léze periferních nervů
Poruchy centrálního motorického neuronu
cévní mozkové příhody, zranění mozku, nádory, záněty, poruchy vývoje mozku - DMO
Poruchy tzv. mimopyramidového systému
poruchy bazálních ganglií, mozečku, vestibulárního systému, retikulární formace či jejich drah, které vedou k poruchám hybnosti např. Parkinsonova, Huntingtonova choroba, intoxikace mozečku atd.
Na základě EPI, malformace mozku, RS Apalický syndrom
Symptomy poruchy „pyramidového“ motorického systému Kortikospinální dráha - pyramidová dráha
začíná v motorické kůře -> capsula interna -> mozkový kmen -> prodloužená mícha zde se většina vláken kříží - proto při mozkové lézi se porucha hybnosti projeví na druhé straně než je léze pokračuje míchou jako postranní provazce – tractus corticospinalis – první motoneuron končí u motorických buněk v předních rozích Postižení způsobí spastickou obrnu svalovou hypertonii zvýšení šlachových reflexů patologické reflexy
Capsula interna
capsula interna - pruh bílé hmoty - silná vrstva myelinizovaných vláken ležící laterálně od thalamu a ncl. caudatus v horizontálním řezu má tvar zevně otevřeného V touto oblastí probíhá 16 sestupných a vzestupných drah např. kortikospinální, kortikoretikulární, kortikothalamická, radiatio optica a acustica proto její alterace zejm. kapsulární krvácení zanechává vážné následky protilehlou spastickou hemiplegii na opačné polovině těla
Extrapyramidový systém - je součástí centrálních regulačních motorických okruhů
hlavní funkce extrapyramidového systému: regulace svalového napětí zabezpečení automatických pohybů koordinace volní hybnosti, především zahájení pohybů dále má funkci sekreční (neurotransmitery – dopaminergní a choligerní)
Symptomy poruchy extrapyramidového systému se projevují:
poruchami svalového tonu (rigidita, dystonie)
poruchami postoje (flexe trupu a šíje, tendence k pádům) sníženou pohybovou aktivitou (bradykinese, akinese, hypokinese, hypomimie) mimovolními patologickými pohyby (hyperkinese)
Poruchy extrapyramidového systému a bazálních ganglií:
hypokinetický syndrom hyperkinetický syndrom
Hypokinetické syndromy Parkinsonismus je charakterizován:
hypokineze rigidita třes - klidový
Parkinsonova nemoc - vzniká při poškození pallida a substantia nigra
příčina neznámá ztráta dopaminergních neuronů v substantia nigra - dopaminu postižen i autonomní NS - hyperhydrosis, hypotenze, vazomotorická nestabilita, poruchy vyprazdňování…
Parkinsonova choroba - Hypertonicko-hypokinetický syndrom
svalová rigidita – hlavně na flexorech - způsobuje charakteristický postoj - záda jsou ohnutá, paže připažené a ohnuté, kolena přikrčená volní i mimovolní hybnost se stává těžší a propriorecepční reflexy se hůře vybavují oslabení a ochuzení pohybů – změny jemných pohybů prstů a mimiky tváře, obličej má výraz „masky“ třes – narůstá při projevech emocí a mizí ve spánku slinění, pocení, vyměšování kožního mazu – vegetativní příznaky
Hyperkinetické syndromy Huntingtonova chorea - Tanec svatého Víta, Chorea minor Sydenhami
vznikají při poškození striata - např. následek infekce streptokokem, jeden z příznaků revmatické horečky jako důsledek snížení tlumivého působení motorických jader talamu na korové oblasti hyperkineze – charakteristické bezděčné pohyby chorea – rychlé, prudké záškuby svalů s motorickým účinkem atetóza – mimovolné, pomalé, kroutivé pohyby hlavně mimických a ručních svalů myoklonie – záškuby ve svalech podobné chorei, ale bez motorického účinku hemibalismus – vzniká při poškození nc. subthalamicus a typické pro něj jsou pohyby napodobující vrh koulí
Mozečková ataxie se projevuje postižením hybného aparátu (i u RS) Ataxie trupová - ataxie stoje a chůze - při syndromu paleocereberálním
je nejistá, chůze o širší bázi, dochází ke kolísání, kymácení, které nazýváme titubace. poruchy rovnováhy poruchy stoje - stoj o širší bázi, zvýrazňují se při stoji na úzké základně (nohy u sebe), kdy pacient s mozečkovým poškozením kolísá (titubuje) často padá, většinou dozadu při zavření očí se poruchy nezhoršují ani nelepší závratě nezávislé na poloze hlavy
Ataxie končetin - neocelleberální syndrom
pohyby jsou špatně směrovány (dysmetrie – chybné cílení, hypermetrie – přestřelování) vázne koordinace svalových skupin a pohyb se rozpadá na několik fází (dekompozice) skandovaná řeč - nezřetelná řeč - pomalá intenční tremor - třes při cíleném pohybu, zřetelný zvláště na začátku volního pohybu klikatá chůze - postižený stále uhýbá na poškozenou stranu adiadochokineza – neschopnost koordinace při rychlém střídání pohybu hypotonie (pokles svalového tonu) pohybová slabost (astenie) - v jejím důsledku jsou pohyby velmi pomalé nystagmus - kmitavé pohyby očních bulbů pasivita
Apalický syndrom
neboli vegetativní stav - coma vigile nebo protrahované koma jedná se o těžké postižení na základě funkčního výpadku mozkové kůry či subkortikálních struktur při zachované funkci mozkového kmene prognóza závisí na etiologii apalického syndromu a věku pacienta větší pravděpodobnost uzdravení je u dětí a mladistvých traumatický původ má lepší vyhlídky na uzdravení než netraumatický k normě se upraví přibližně 15 % nemocných, v příznivých případech je více než 50 % pacientů schopno se znovu začlenit do společnosti, i když v chráněném prostředí
Traumatické příčiny:
mozkolebeční poranění, kontuze mozku - dopravní nehody (auto, motorka, kolo) pády z výšky zranění např. střelnou zbraní
Netraumatické příčiny:
mozkový edém infekce CNS nádorové onemocnění mozku hypoxicko-ischemická encefalopatie dlouhá zástava oběhu opilecká otrava
otrava oxidem uhelnatým malformace mozku pozdní zahájení resuscitace (topení, pokus o suicidium oběšením)
Symptomy poruchy periferního motoneuronu na rozdíl od CNS není chráněný PNS kostí - postižení periferního motoneuronu se projeví znaky periferní (chabé) obrny:
svalová hypotonie postupná svalová atrofie fascikulace (svalové záškuby) a fibrilace snížení šlachosvalových reflexů (hyporeflexie, areflexie)
Postižení míšních kořenů (radikulopatie)
ložiskové léze (výhřez ploténky, fraktury, nádory, infekce) svalová slabost, atrofie a areflexie v dané oblasti
Léze periferních nervů
může dojít k poškození téměř kteréhokoliv nervu projevem jsou obrny – poruchy hybnosti a poruchy citlivosti poškození hlavových (n.facialis) nebo periferních nervů různého stupně následkem poškození dochází k periferní obrně, která je lokalizovaná na končetinách nebo v oblasti hlavy př.na horních končetinách (leze plexus brachialis), porucha flexe a extenze ruky (leze n. radialis), porucha jemné motoriky (leze n. ulnaris) na dolních končetinách spojené s výhřezem plotýnky
Polyneuritidy Poliomyelitis anterior acuta – Už zase skáču přes kaluže, jezdkyně Liz Hartelová Roztroušená skleróza - sclerosis multiplex – v akutní fázi KI Vertebrogenní postižení a diskopatie – v akutní fázi KI Neuralgie – v akutní fázi KI
projev porušené citlivosti v podobě bolesti v inervační oblasti určitého periferního nervu
Klinický obraz, příznaky, projevy
bolest je záchvatovitá, prudká, ostře lokalizovaná primární neuralgie - anatomické změny v celém průběhu postiženého nervu sekundární neuralgie - otrava olovem, rtutí, urémie, DM, infekce, nádory, stavy po úrazech
Bolesti v oblasti n. trigeminus, neuralgie n. ischiadicus
Poruchy spojené s transmitery a jejich receptory - přenos informace mezi nervovými buňkami prostřednictvím chemických látek – transmiterů - uvolňovaných z nervových zakončení v místech vzájemného kontaktu – synapse
Parkinsonova choroba – nedostatečnost dopaminergních neuronů v basálních gangliích (SN) vede k parkinsonismu, poruchám motoriky Úzkost a deprese – nedostatek noradrenalin i serotoninu afektivní poruchy – manie, depresivita trvale snížená odolnost vůči stresu SCHIZOFRENIE - schizoafektivní poruchy - narušení určitých pochodů v některých částech mozku, kde je nadbytek dopaminu Alzheimerova choroba – poruchy cholinergního systému poruchy v oblasti vnímání, obsahu myšlení, nálady a emocí, změna osobnosti a chování špatná prostorová paměť, orientace v prostoru a času
Spinální systém Kořenové syndromy HK a DK
Symptomy poruchy autonomního (vegetativního) nervového systému •
převážně eferentní systém
•
ovlivňující tonus hladkých svalů v cévách a vnitřních orgánech
•
sekreci žláz s vnitřní sekrecí
•
aktivitu některých parenchymových orgánů
Roztroušená skeroza - sklerosis multiplex, SM, RS Demyelinizační onemocnění CNS - míchy, mozku a mozečku
příčina nemoci je dosud neznámá – autoimunitní, zánětlivá, alergická etiologie onemocnění se objevuje mezi 20. – 40. rokem života poměr 3 : 1 více ženy remitujícím průběhem fáze akutní – ataka fáze subakutní – chronická - remise
Charakteristika zhruba:
příznaky spastické obrny mozečkovým syndromem příznaky poškození některých mozkových nervů - zrakový sfinkterovými a sexuálními poruchami poruchy řeči poruchy soustředění krátkodobé paměti psychické problémy
náladovost, sklony k plačtivosti až skutečná deprese opačným jevem je nekritická euforie – často následek medikace zvýšená únavnost
Roztroušená skeroza Pro léčbu RS platí, že by měla být zahájena co nejdříve od stanovení diagnózy. Léčebně je totiž ovlivnitelná jen časná fáze onemocnění, tj. fáze zánětu. Fáze, kdy dochází k úbytku neuronů (neurodegenerace), je stále léčebně neovlivnitelná. Léčbu je možno rozdělit na léčbu akutní a léčbu dlouhodobou
léčba spočívá v užití všech dostupných metod k zastavení či zpomalení progrese primární formou je léčba nadměrné imunitní reakce organizmu, zaměřené proti vlastním buňkám – imunomodulace léčba akutního stavu (kortikoidy – metylprednisolon) dlouhodobá (interferon – beta, glatiramer acetát, intravenózní imunoglobuliny, azathioprin, cytostatika) léčba symptomů - spasticity, sfinkterových obtíží, únavy, deprese, sexuálních poruch, třesu, brnění, pálení či bolesti nedílnou součástí komplexní léčby RS je fyzioterapie včetně hipoterapie
Hipoterapie se při léčbě roztroušené sklerózy může uplatnit při snaze o ovlivnění symptomů choroby
nelze čekat ovlivnění stavu klienta ve smyslu vyléčení či výrazného zlepšení zdravotního stavu lze však příznivě ovlivnit nepříjemné příznaky choroby a přechodně zlepšit pohyblivost klienta velmi kladně hipoterapie působí na psychiku poměrně lépe snáší chladnější teploty hůře snáší výkyvy teploty, zvláště horko a větrno – pozor na riziko zvýšené únavy metodika a výběr koně se řídí základním problémem klienta – spasticita, mozečkové příznaky.. ježdění v terénu možnost využití i sedla se třmeny – jiný typ spasticity uvolnění extenzorové spasticity na DK – nejistota při sestupu z rampy riziko při sesedání pro možnost osteoporózy jako následek podávání některých léků patologické zlomeniny paty při seskočení nebo pádu klienta 1 – 2x týdně po dobu vhodnou pro konkrétního klienta – 15 – 30 minut pozor při tzv. rekondičních pobytech, kdy jezdí každý den – vliv únavy, nekritičnosti klientů, nezodpovědnosti (kombinace léků a alkoholu)
Cévní mozkové příhody akutní stav charakterizovaný ložiskovým nebo povšechným poškozením funkcí mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu Ischemické CMP - představují asi 80%všech CMP a jsou nejčastěji způsobeny postupným trombotickým uzávěrem nebo náhlým trombembolický uzávěrem přívodové tepny Hemoragické CMP - se vyskytují asi v 15% případů a jsou vyvolány rupturou některé z mozkových tepen
Subarachnoidální krvácení - je neméně časté, vyskytuje se asi v 5% případů a je vyvoláno výronem krve do subarachnoidálních prostor V České republice je úmrtnost na cévní mozkové příhody ve věku do 65 let ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy dvojnásobná a dosahuje maxima u mužů ve věku mezi 49 a 65 lety
léčba CMP je vždy individuální vychází z příčiny a typu CMP z přidružených extracerebrálních momentů - věku, zdravotního stavu z nálezu klinické neurologické symptomatologie
Porucha svalového tonu
ve smyslu hypertonu (spasticita) či hypotonu při spasticitě dochází během pasivního pohybu daného segmentu těla k nárůstu svalového napětí tento nárůst závisí na rychlosti, kterou pohyb provádíme
Porucha povrchového čití
tj. porucha vnímání dotyku, bolesti, chladu a tepla, porucha diskriminačního čití
Uvedené percepční problémy mají za následek narušení představy vlastního těla v prostoru, tzv. body image. Porucha propriocepce (polohocitu a pohybocitu)
pacient např. nepozná, v jaké poloze má končetiny, jsou-li natažené, či skrčené
Kinestetické vjemy
jsou významné pro udržení rovnováhy, při jejich poruše dojde k pohybové inkoordinaci, nejistotě, vrávorání nutná je kompenzace zrakovou kontrolou.
Porucha stereognozie
při porušené stereognózii není pacient schopen vnímat prostor hmatem bez zrakové kontroly. vložíme-li pacientovi do ruky například klíč, nedokáže předmět rozeznat pokud má zároveň poruchu řeči, měl by být schopen vybrat stejný předmět z řady dalších, které jsme před něj položili.
Následkem iktu může dojít k opomíjení postižené poloviny těla a prostoru na této straně
projevuje např. tak, že pacient ignoruje předměty a osoby na své postižené straně (nejčastěji levé) nereaguje na pozdrav, stojí-li osoba, jež ho zdraví, na jeho postižené straně neumyje nebo neoholí si polovinu obličeje při pokusu nakreslit lidskou postavu nebo ciferník s hodinami nakreslí jen pravou či levou část atd.
Orientaci pacienta v prostoru může narušit porucha zorného pole - setkáváme s výpadkem poloviny zorného pole (homonymní hemianopsií)
Spolupráci pacienta může komplikovat také fatická porucha (expresivní či percepční afázie, dysartrie) Dyspraxie - porucha vykonávat složitější účelové pohyby se projeví např. neschopností obléci se nemocný si navléká ruce do nohavic apod. Cílená stimulace senzomotorických funkcí má v tomto případě značný léčebný efekt. Nutno zdůraznit, že při jednostranném postižení mozku, mezi něž patří i iktus, dojde k signifikantním obtížím na obou stranách těla.
Progresivní svalová dystrofie
svalové dystrofie patří mezi primární svalová onemocnění začíná nejčastěji v dětství, méně často v pubertě, vzácně v dospělosti svaly postupně chudnou, ubývá svalových vláken, které se rozpadají a zanikají místo nich se vytváří funkčně bezcenné vazivo s nestejně velikou příměsí tuku příčina nemoci není ještě úplně popsána, ale určitě se na jejím vzniku podílejí poruchy hormonální a metabolické
Infekční obrna (dětská obrna nebo poliomyelitis)
je virová nemoc - vir jménem poliovirus (PV), do těla vstupuje orálně a infikuje střevní stěnu může vstoupit do krevního oběhu a do CNS a způsobit svalové ochabnutí a často až ochrnutí dnes očkování, ale možnost selhání vakcíny Už zase skáču přes kaluže, úspěchy Liz Hartelové
Výběr koně pro klienta s neurologickým postižením
s ohledem na věk klienta – kůň pro dětskou x dospělou klientelu řídí se výškou a váhou klienta s ohledem na typ postižení – spasticita x hypotonie s ohledem k přidruženým chorobám, medikaci