NETRADIČNÍ HRY NA BĚŽECKÝCH LYŽÍCH

NETRADIČNÍ HRY NA BĚŽECKÝCH LYŽÍCH

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obory:

B7401 – Tělesná výchova a sport 7401R014 – Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání 7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání(dvouoborové)

Autor práce: Vedoucí práce:

Michal Křenovský PaedDr. Lada Čuříková, Ph.D.

Liberec 2014

Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce PaedDr. Ladě Čuříkové, Ph.D. za podnětnou, odbornou a metodickou pomoc při zpracování práce. Poděkování patří rovněž mé rodině za poskytnutí materiální i duševní podpory během studia. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat lyžařskému klubu Ski klub Jablonec nad Nisou, který mi poskytl cenné informace.

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá tvorbou zásobníku netradičních her pro běžecké lyžování. Práce je rozdělena na dvě části. První část pojednává o historii vzniku lyžování a teorii her v přírodě. Dále popisuje pomůcky pro orientaci v přírodě a řeší teorii školního lyžařského kurzu. Druhá část práce obsahuje zásobník her pro běžecké lyžování. Tyto hry jsou rozděleny podle typu do pěti skupin a to orientační, s využitím GPS, koordinační, skupinové a hry s mezipředmětovými vztahy. Klíčová slova: běžecké lyžování; zásobník her; netradiční zimní hry; lyžařský kurz

SUMMARY The bachelor thesis will deal with creating an innovative tray of games for the sport of cross-country skiing. The work is divided into two parts. The first part deals with the history of skiing and the theory of its origin in its natural form. It also describes the tools needed for orientation in nature and deals with the theory and program in ski school through courses. The second part contains a number of games for cross-country skiing. These games are divided into five groups: orientation set of games, games with GPS, coordination games, group games and games with intersubjective relations. Keywords: Cross-country skiing; Tray of the games; Innovative winter games; Ski course

OBSAH SEZNAM ILUSTRACÍ .................................................................................................. 9 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 10 ÚVOD........................................................................................................................... 11 1

CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 12

2

BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ......................................................................................... 13 2.1 Historie lyžování ............................................................................................. 13 2.1 Běh na lyžích ve sportu ................................................................................... 14 2.2 Běžecké lyžování v České republice............................................................... 16

3

HRY V PŘÍRODĚ .................................................................................................. 17 3.1 Definice hry .................................................................................................... 17 3.2 Teorie her ........................................................................................................ 17 3.3 Dělení her ........................................................................................................ 18 3.4 Pomůcky pro netradiční hry ............................................................................ 20 3.4.1 Mapa pro orientační běh .......................................................................... 20 3.4.2 Kompas a buzola ..................................................................................... 20 3.4.3 GPS .......................................................................................................... 21 3.5 Hry s GPS zařízením....................................................................................... 23

4

ŠKOLNÍ LYŽAŘSKÝ KURZ ............................................................................... 26 4.1 Definice lyžařského kurzu .............................................................................. 26 4.2 Metodický pokyn MŠMT ............................................................................... 26 4.3 Předchozí kondiční příprava ........................................................................... 26 4.4 Technika lyžování v rámci lyžařského kurzu.................................................. 27 4.4.1 Dostatečná lyžařská výzbroj a výstroj ..................................................... 27 4.5 Všeobecná běžecká lyžařská průprava a hry na sněhu ................................... 28 4.5.1 Zahřívací a průpravné hry a cvičení ........................................................ 28 4.5.2 Obsah všeobecné lyžařské průpravy ....................................................... 29 4.6 Zásady úrazové prevence ................................................................................ 32

5

ZÁSOBNÍK HER ................................................................................................... 33 5.1 Orientační hry ................................................................................................. 34 5.1.1 Indicie k tajence....................................................................................... 34 5.1.2 Zapamatuj si stanovitě ............................................................................. 35 5.1.3 Zmapuj své okolí ..................................................................................... 36 7

5.2 Hry s použitím GPS ........................................................................................ 38 5.2.1 Kreslení obrázků ...................................................................................... 38 5.2.2 Čtverec..................................................................................................... 39 5.2.3 Skryj svůj poklad ..................................................................................... 40 5.2.4 Hledání v lavině....................................................................................... 41 5.2.5 Odhad vzdálenosti ................................................................................... 42 5.2.6 Orientační běh ......................................................................................... 43 5.3 Koordinační hry .............................................................................................. 44 5.3.1 Lety na lyžích .......................................................................................... 44 5.3.2 Opičí dráha .............................................................................................. 45 5.3.3 Slepec a navigátor ................................................................................... 46 5.3.4 Beznohý a bezruký .................................................................................. 47 5.4 Skupinové hry ................................................................................................. 48 5.4.1 Sbírání surovin ........................................................................................ 49 5.4.2 Básničky .................................................................................................. 51 5.4.3 Mravenci .................................................................................................. 52 5.4.4 Raněný ..................................................................................................... 53 5.5 Hry s mezipředmětovými vztahy .................................................................... 54 5.5.1 Vytvoř obrazec ......................................................................................... 54 5.5.2 Svět pohádek ........................................................................................... 55 5.5.3 Naplň svou bedýnku ................................................................................ 56 5.5.4 Dopravní hřiště ........................................................................................ 57 6

ZÁVĚR................................................................................................................... 58

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 59

8

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 61

8

SEZNAM ILUSTRACÍ Obr. 1: Historický snímek lyžařů .................................................................................. 13 Obr. 2: Běžecký závod Vasaloppet ............................................................................... 14 Obr. 3: Historický snímek závodů na běžeckých lyžích ............................................... 15 Obr. 4: Použití buzoly v terénu ..................................................................................... 21 Obr. 5: Navigační přístroj GARMIN ............................................................................ 22 Obr. 6: Orientační hra Geocaching ............................................................................... 24 Obr. 7: Školní lyžařský kurz ......................................................................................... 32

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Kartička pro záznam odhadů a naměřených hodnot ................................... 42 Tabulka 2: Bodové ohodnocení jednotlivých surovin .................................................. 50

9

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR

Česká republika

GPS

Global Position System (globální polohový systém)

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

PC

Personal Computer (osobní počítač)

SLČR

Svaz lyžařů České republiky

USA

United States of America (Spojené státy americké)

ZŠ

Základní škola

10

ÚVOD V dnešní době se hovoří o způsobu života mladých lidí a již u malých dětí lze pozorovat trend, kdy místo toho, aby si hrály venku na hřišti, raději sedí doma a vykonávají aktivity spojené s počítačem, televizí nebo mobilním telefonem. Tím, že rodiče své děti podporují v těchto aktivitách, dopouštějí se velkých chyb v jejich vývoji. Pohyb je pro děti stejně důležitý jako třeba jídlo nebo voda. Je to z důvodu rozvoje jejich motorických dovedností a psychiky. Mnoho dětí proto trpí obezitou, cukrovkou a má komplikace se srdcem. Když selžou rodiče, musí nastoupit učitelé na základních školách, kteří se snaží připravit děti do další etapy jejich života. Ti pak narážejí na nezájem a nechuť žáků k tělesné výchově související s nedostatkem pohybu v raném věku – nízký vývoj motorických dovedností v pohybu samotném. Jedna z hlavních příležitostí, kdy učitel může žáka učit základním dovednostem běžeckého lyžování, sjezdového lyžování a snowboardingu jsou zimní lyžařské kurzy. Zájem žáků o běžecké lyžování ale upadá, čemuž se školy přizpůsobují, a proto mnohdy pořádají lyžařské kurzy zaměřené pouze na sjezdové lyžování spojené se snowboardingem. Přitom většina našich hor nabízí výborné podmínky právě pro běžecké lyžování, jsou zde upravovány lyžařské trasy v délkách několika desítek až stovek kilometrů. Lyžování má v České republice dlouholetou tradici, která by neměla vymizet. Měla by být podporována jak ze strany rodičů, tak ze strany školy. Ta by měla umět nabídnout rodičům alespoň základní materiální podporu v podobě možnosti zapůjčení vybavení pro sjezdové a běžecké lyžování po dobu kurzů. Hlavním cílem bakalářské práce je dostat do podvědomí lidí lyže jako jednu z možností, jak zábavnou formou trávit volný čas na sněhu. Ukazuje učitelům, rodičům a dětem, že jezdit na lyžích se lze naučit i zábavnou formou a není k tomu třeba dlouhých výletů a těžkých, nudných cvičení na jednom místě. Vytvořili jsme proto zásobník netradičních her na běžeckých lyžích, který by mohl sloužit učitelům jako předloha, či pomůcka, při organizaci lyžařských kurzů. Při jeho tvorbě jsme volili hry k procvičení základních dovedností, které jsou nezbytné k jízdě na běžeckých lyžích, a čerpali jsme z mé mnoholeté zkušenosti v lyžování.

11

1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této práce je vytvořit zásobník netradičních her na běžeckých lyžích pro lyžařské kurzy základních škol druhého stupně.

12

2 BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ Pro lepší uchopení tématu je důležité shrnout informace o historii vzniku lyžování. S lyžováním se vyvíjela technika běhu, díky které bylo možné zvýšit rychlost a účinnost pohybu. Každý člověk, který si chce jízdu na lyžích užít, by se měl o techniku provedení svého pohybu zajímat. V dnešní době existuje mnoho publikací o této tématice. Další možností, kde se lidé mohou učit základním lyžařským dovednostem a technice běžeckého lyžování, jsou lyžařské školy pro dospělé, které jsou velkým hitem. Vše by mělo probíhat zábavnou formou, nejlépe pomocí her. U dětí by tento přístup měl být podobný, akorát s větším důrazem na kolektivní hry, aby se rozvíjelo sociální cítění.

2.1 Historie lyžování Historie vzniku lyžování je velmi zajímavá a stojí za to se oní alespoň zkráceně zmínit. Běžecké lyžování se za posledních 80. let vyvíjelo nejrychleji ze všech sportovních disciplín, jak v technice běhu, tak ve vybavení potřebného k vykonání kvalitně provedeného pohybu. Lyže se během těchto let zkrátily a snížila se jejich hmotnost. Nově vyráběné lyže mají lepší skluznost, váhu a design (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008). Jako první nevznikly lyže, ale sněžnice, které pomáhaly k lepšímu pohybu na sněhu. Lidé je dodnes používají k usnadnění chůze. Dalším vývojem sněžnic, že se z chůze stal skluz, vznikly první lyže (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008).

Obr. 1: Historický snímek lyžařů Zdroj: Ski magazín. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://skimagazin.cz/soubory/0/a/a/0aa7e637b0ee91d0223300fef9320d1d.jpg

13

Odhadovaná doba vzniku lyží je v průběhu střední doby kamenné, pravděpodobně ve střední Asii, odkud se lyže rozšířily do Evropy. Zachovaly se nám nástěnné malby v jeskyních na území dnešního Norska a Ruska z dob přibližně před 4 000 lety. Zobrazují postavy

při

lovu

na běžeckých

lyžích,

jak

pronásledují

jelena

(Bolek, Ilavský a Soumar, 2008).

První písemná zmínka o lyžařích pochází z let 526 - 559 n. l., kdy Procopius psal o klouzajících se Finech. V severských zemích se lyže využívaly především k lovu, přepravě na dlouhé vzdálenosti a v boji proti nepříteli. Měli více typů lyží – jedny krátké s pásem z kožešiny, z kterého se mohli odrazit, druhé dlouhé, které sloužily ke skluzu a větší rychlosti. Namísto hůlek používali dlouhý klacek, který běžci na lyžích sloužil jako opěrný bod pro lepší koordinaci (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008). V historických spisech se tvrdí, že lyžování dalo světu Norsko. Samozřejmě to nebylo jen Norsko, ale všechny severské státy. Hlavně ty části států, které leží za polárním kruhem, kde bylo nejvíce potřeba využívat efektivity lyží (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008).

2.1 Běh na lyžích ve sportu Sportovní lyžování se začalo objevovat kolem roku 995 n. l. právě v Norském království, kde byl hlavním iniciátorem Norský král Olaf I. Tryggvason. Byl to vynikající sportovec, který zvládal sporty jak na zemi, tak na moři. V Norských dějinách se píše o vzniku závodu, který se začal jezdit na počest události, která se odehrála počátkem 13. století při záchraně norského krále Haakona, který dal později impulz ke sjednocení Norska.

Lidé

tento

turistický

závod

pojmenovali

Birkebeiner

Ski

(Bolek, Ilavský a Soumar, 2008).

Obr. 2: Běžecký závod Vasaloppet Zdroj: Langd: Vassaloppet. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.langd.se/getfile.php/2289051.1151.upuddvwtbw/vl_orm.jpg

14

Loppet

Podobný závod se jezdí i ve Švédsku, zde se nazývá Vasaloppet, a lidé ho znají pod názvem Vasův běh. Každoročně se ho zúčastní na čtrnáct tisíc lyžařů, jezdí ho jak naprostí amatéři, tak špičkoví běžci, pro které patří neodmyslitelně k povinnosti, kterou si rádi splní. V průběhu 18. století se začal běh na lyžích dostávat do podvědomí lidí v přímořských oblastech, kde sloužil jako zábava pro děti i dospělé (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008). Lyže sloužily také jako transportní prostředek a díky tomu se mohly rozvinout další aktivity. Běh na lyžích patří mezi nejstarší zimní sportovní disciplíny. Velká popularita tohoto sportu je dána praktičností jeho pohybu. První profesionální lyžařská soutěž se konala roku 1767 v Norsku a podle kroniky se závodilo ve slalomu, skoku a běhu na lyžích. Závodníci, kteří podstoupili tento závod, měli pouze jeden pár lyží pro všechny disciplíny (Bolek, Soumar, 2003).

Většina sportovců patřila k vojenským útvarům, ale i vojáci byli součástí lyžařské společnosti, a byli to právě oni, kdo využíval lyže k pohybu ve volné přírodě (Bolek, Soumar, 2003).

Obr. 3: Historický snímek závodů na běžeckých lyžích Zdroj: PF UJEP: Historie běžeckého lyžování. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://pf.ujep.cz/~nosek/bezky/pics/historie10.jpg

Prvním důležitým mezníkem v zařazení běžeckého lyžování mezi sportovní disciplíny byly zimní olympijské hry ve francouzském Chamonix v roce 1924. Závodníci absolvovali závod na 18 a 50 km, sdružený závod a skok na lyžích. v roce 1936 byl zařazen štafetový závod na 4 x 10 km. Postupem času se podoba soutěží měnila až do dnešní podoby – běh na lyžích a severská kombinace (Bolek, Soumar, 2003).

15

2.2 Běžecké lyžování v České republice Do Čech se sportovní lyžování dostalo kolem roku 1887, kdy Josef Rössler-Ořovský založil v Praze první evropský lyžařský spolek (pokud nepočítáme oblast Skandinávie). Češi také jako první založili lyžařský svaz - v roce 1903, který se nazýval Svaz lyžařů v království českém. Prvním předsedou svazu se stal významný propagátor lyžování Jan Buchar z Dolních Štěpanic, který napsal první metodický článek o jízdě na běžeckých lyžích (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008). Nyní lyžování v České republice zastřešuje Svaz lyžařů České republiky (SLČR), který je zájmovým sdružením občanů ČR a vrcholnou organizací lyžařského sportu v České republice. Základním posláním SLČR je široká podpora rozvoje lyžování, lyžařského sportu, vrcholového lyžování a sportovní reprezentace ČR. Hlavní činností svazu je podporovat a propagovat všechny formy lyžování mládeže a dospělých (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008). SLČR je nejstarším národním lyžařským svazem na světě. Byl založen 21. 11. 1903 v Jablonci nad Jizerou při setkání tří zástupců lyžařských klubů. V dnešní době má svaz osm odborných úseků. Jsou to úseky běhu na lyžích, skoku na lyžích, severské kombinace, alpských disciplín, akrobatického lyžování, snowboardingu, travního lyžování a základního lyžování (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008). V naší zemi je lyžování velmi rozšířené, ale zájem o tento sport upadává a děti o něj projevují stále menší zájem. Výjimky jsou ve městech, kde je lyžování sport číslo jedna, například Jablonec nad Nisou, Nové město na Moravě, Vrchlabí a další (Bolek, Ilavský a Soumar, 2008). V ČR máme mnoho klubů, kde se o děti starají v tzv. lyžařských školkách. Zde se děti seznamují s pohybem na lyžích, především formou her. Ne vždy to musí být hry, při kterých je potřeba lyží. Důležité je, aby děti vnímaly sníh přirozeně, aby se do něho nebály spadnout a dalším postupným seznamováním se jejich postoj k zimním radovánkám zlepšil.

16

3 HRY V PŘÍRODĚ 3.1 Definice hry V literárních pramenech o teorii her jsou autoři nejednotní a uvádí „definici her“ odlišně. Například: Podle Pedagogického slovníku: „Hra je forma činnosti, která se liší od práce i od učení. Člověk se hrou zabývá po celý život, avšak v předškolním věku má specifické postavení – je vůdčím typem činnosti. Hra má řadu aspektů: aspekt poznávací, procvičovací, emocionální, pohybový, motivační, tvořivostní, fantazijní, sociální, rekreační, diagnostický, terapeutický“ (Průcha, 1998, str. 75). Podle Psychologického slovníku: „Hra je jedna ze základních lidských činností, k nimž dále patří učení a práce. U dítěte je smyslová činnost motivována především prožitky a u dospělých má hra závazná pravidla, cíl nikoli pragmatický, ale ve hře samé“ (Hartl, Hartlová, 2000, str. 195). Podle knihy Homo ludens: „Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je doprovázena pocitem napětí, radosti a vědomím „jiného bytí“ než je všední život“ (Huizinga, 1971, str. 20).

3.2 Teorie her Hlavní význam her spočívá v tom, že si děti zábavnou formou procvičují různé svalové partie, rozvíjejí rychlost, obratnost, sílu, vytrvalost a rovnováhu. Dalším přínosem her je rozvoj sociálních dovedností a spolupráce ve skupině. Díky nim se jednotvárná pohybová aktivita mění v příjemnou zábavu. Hra by měla u dětí probudit zájem o pohyb a zvýšit chuť ke cvičení. Dosahují při ní maximálního účinku s minimální námahou. Hry můžeme provádět v přírodě, na hřišti, v tělocvičně, ve městech i jinde. Zařazujeme je pro zahřátí organismu (před samotným tréninkem), pro zpestření, zaktivizování či uklidnění pohybového aparátu aj. Abychom hry mohli vhodně využívat, musíme si promyslet základní otázky:  jak často hry zařazovat  jaké hry vybírat  jak dané hry správně zorganizovat  jaké pomůcky k nim budeme potřebovat 17

 jak hry co nejefektivněji využít  zda vybírat známé či neznámé hry (Zapletal, 1986) Hru musíme volit podle počtu dětí, jejich věku, pohlaví, tělesné vyspělosti, zaměření – co chci danou hrou především procvičit. Nesmíme opomenout ani podmínky, ve kterých ji budeme hrát – zda máme dostatečný prostor, venku nebo uvnitř, jestli máme potřebné pomůcky a zda ji jsme schopni organizačně zvládnout (Zapletal, 1986). Dále musíme dbát na rozcvičení, což je příprava organismu před zahájením vlastní prováděné aktivity. Rozcvičení obsahující strečink a dynamické cviky na místě je důležité nejenom na začátku lekce, ale i po delším čekáni – na vleku, při jízdě sedačkovou lanovkou, dlouhé prostoje mezi jednotlivými aktivitami aj (Jandová a kolektiv, 2011). Nesmíme ani opomenout výběr odpovídajícího terénu, který si učitel vybírá podle toho, jakou skupinu dětí bude učit např. běžeckému a sjezdovému lyžování aj. Pokud jsou to začátečníci, tak je doporučeno vybrat rovný a méně frekventovaný terén. Mírně pokročilé skupiny můžeme vzít na upravené tratě, kde s nimi trénujeme techniku. S pokročilou skupinou můžeme vyjet do těžkého terénu se spoustou zatáček a nerovných povrchů (Jandová a kolektiv, 2011).

3.3 Dělení her Neexistuje jednotné dělení her, každý autor používá své vlastní. Rozdělit hry lze podle několika různých hledisek. Například: 



podle počtu osob: 

individuální



ve dvojicích



ve skupinách

podle ročního období: 

jarní



letní



podzimní



zimní

18





podle místa: 

v přírodě



v tělocvičně



ve vodě



na sněhu (Juklíčková-Krestová a kol., 1989)

podle motorických schopností, které rozvíjejí: 

rychlost: „Rychlostní schopností rozumíme schopnost provést motorickou činnost nebo realizovat určitý pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku“ (Kirchner, Hnízdil, Louka, 2005, str. 14).



koordinace (obratnost): „Koordinační schopnosti znamenají provedení pohybové činnosti takovým způsobem, aby se její průběh vyznačoval co nejrychlejší

časovou,

prostorovou

a dynamickou

strukturou“

(Kirchner, Hnízdil, Louka, 2005, str. 15). 

síla: „V antropomotorice je síla definována jako schopnost překonávat vnější odpor

nebo

sílu

podle

zadaného

pohybového

úkolu“

(Kirchner, Hnízdil, Louka, 2005, str. 16). 

vytrvalost: „Vytrvalost je charakterizována jako schopnost odolávat únavě. Je to soubor předpokladů provádět cvičení s určitou nižší než maximální intenzitou co nejdéle“ (Kirchner, Hnízdil, Louka, 2005, str. 17).



další typy her: 

orientační: „Orientační hry řadíme na pomezí tradičních pohybových aktivit, tvořících obsah tělesné výchovy a dobrodružných aktivit v nových, neznámých situacích s důrazem na rozvoj schopností a vlastností, které tělesná výchova v tradičním pojetí ne vždy v dostatečné míře podchycuje a rozvíjí“ (Kirchner, Hnízdil, 2004, str. 8).



mezipředmětové vztahy – „Vzájemné souvislosti mezi jednotlivými předměty, chápání příčin a vztahů, přesahujících předmětový rámec je to prostředek mezipředmětové integrace“ (Průcha, 1998, str. 124).



netradiční hry – Jsou to hry, které jsou nějakým způsobem neobvyklé a využívají se k nim netradiční pomůcky, místa nebo pravidla.

19

3.4 Pomůcky pro netradiční hry 3.4.1 Mapa pro orientační běh Mapa znázorňuje část zemského povrchu, někdy větší někdy menší. Má za úkol přehledným způsobem ukázat všechno, co je možné v dané oblasti najít. Čím větší území zaznamenává, tím méně podrobností v ní nacházíme a naopak. O poměru vzdáleností skutečného terénu a terénu zakresleného na mapě nás informuje měřítko, které je nezbytnou součástí

každé

mapy.

Je

složeno

vždy

ze dvou

čísel

oddělených

dvojtečkou

např. 1 : 5 000. To nám říká, že na této mapě 1 cm odpovídá 5 000 cm, což se rovná 50 m ve skutečné krajině (Tomášek a Hofman, 1995). „Ve srovnání se standardně užívanými mapami jsou mapy pro orientační běh zpracovány ve velmi podrobném měřítku, aby bylo možné zachytit všechny detaily nutné pro správnou orientaci závodníků“ (Kirchner, Hnízdil, 2004, str. 11). Dalším důležitým prvkem jsou vrstevnice. Jsou to pomyslné linie, které spojují stejnou nadmořskou výšku a jednotlivé vrstevnice jsou od sebe vzdáleny nejčastěji 5 m. Čím blíže k sobě jsou vrstevnice na mapě zakresleny, tím je svah ve skutečnosti strmější. Můžeme si tak lépe představit, jaký terén nás čeká. Každá pátá vrstevnice bývá tištěna silněji a bývá k ní připsána aktuální nadmořská výška (Dartman, 1997). Abychom s mapou mohli snadno pracovat, je také třeba se naučit základní mapové značky jako např.: pěšina, les, vodní plocha, skála aj. Méně používané mapové značky nalezneme v legendě dané mapy. 3.4.2 Kompas a buzola Kompas byl využíván již ve středověku, především pro plavby přes moře a oceány. Tvoří jej zmagnetizovaný kousek železa a střelka, která se volně otáčí na kompasové růžici a vždy se ustálí do směru sever – jih. Pro turistiku používáme buzolu, což je kompas opatřený stupnicí 0° - 360° (Břicháček, 1998).

20

Při orientaci ve volné přírodě se musíme naučit používat mapu a buzolu dohromady. Když si chceme zorientovat mapu, znamená to, že natočíme mapu tak, aby světové strany na mapě odpovídaly světovým stranám v přírodě. Musíme si dát pozor na některé jevy, které mohou magnetickou střelku vychýlit: tramvaj, vedení vysokého napětí, bouřka, kovové předměty aj (Břicháček, 1998).

Obr. 4: Použití buzoly v terénu Zdroj: Hedvábná stezka: Svět outdooru. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/public/data/uploads/svetoutdooru_cz/clanky/vyb9_buzolaSport.jpg

3.4.3 GPS Satelitní

navigační

systémy vznikly v období

druhé poloviny 20. století.

V prvopočátku se nejdříve využívaly pro vojenské účely americké armády, která těmito systémy sledovala plavidla na moři. Civilní použití bylo možné až roku 1964 a využívali ho především majitelé civilních jachet. Pro tyto účely uvolnila americká vláda přístup k GPS jen s přesností měření pozice na 100 m. GPS systémy se neustále vyvíjí a jejich přesnost a účinnost se zvyšuje. Do dnešní doby se na oběžnou dráhu vynesly čtyři generace nových GPS satelitů a připravuje se pátá, která omladí stávající, již dosluhující, přístroje (Svět mobilně, GPS navigace – historie [online]). Největšího rozvoje se navigační přístroje GPS dočkaly v posledních letech díky novějším a přesnějším technologiím, které umožňují výrobu menších a spolehlivějších navigačních přijímačů. Druhým zásadním krokem v rozvoji GPS systémů bylo rozhodnutí USA z roku 2000 o zrušení záměrné chyby, která znemožňovala zpřesnění signálu, díky čemuž je umožněno běžným uživatelům využívat GPS signál s přesností na 5 – 10 m. Před tímto rozhodnutím mohli využívat měření své pozice pouze s přesností na 100 m (Steiner, Černý, 2006).

21

„Systém je založen na výpočtu vzdáleností mezi uživatelem na Zemi a družicemi na oběžných drahách ve výšce přibližně 20 000 km. Pro výpočet polohy je nutno zpracovat signál z minimálně tří družic a pro výpočet polohy i s výškou je zapotřebí signál čtyř družic“ (Steiner, Černý, 2006, str. 9). GPS přijímače můžeme rozdělit do několika skupin dle jejich využití v praxi např.: lodní, letecká a automobilová doprava. V dnešní době se vyrábí i přístroje, které neslouží jen pro jednu cílovou skupinu, ale dají se využít ve více oblastech současně. Zmiňme tedy typy, které jsou pro učitele běžně dostupné. Turistické mapové přístroje Tato kategorie GPS přístrojů je nejrozšířenější. Lidé při koupi kladou důraz především na velikost přístroje a tím i jeho hmotnost, aby nebyl přítěží při jejich cestování. Dalším důležitým

bodem

je

výdrž

baterie,

která

by

se měla

optimálně

pohybovat

okolo 15 až 30 hodin. Jako u všech elektronických přístrojů i tady hraje roli intuitivní ovládání a příjemný design. Všechny přístroje v této kategorii mají stejnou přesnost pro určení polohy, která se pohybuje okolo 7 – 10 m. Při určení výšky je to 15 – 20 m. Pokud bychom chtěli mít přesnější měření výšky, potřebovali bychom přístroj se zabudovaným barometrem, který nám udává přesnost výšky kolem 2,5 m (Steiner, Černý, 2006).

Obr. 5: Navigační přístroj GARMIN Zdroj: GPS navigace: GARMIN. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.gpsnavigace.cz/Produkty/GPS/Rucni/gps60-LF-LG.jpg

Mapové přístroje, které jsou prodávány v Evropě, mají v paměti uloženou mapu celého světa s větší podrobností pro Evropu, Afriku a Střední Východ. Do přístroje s přepisovatelnou pamětí se dají nahrát podrobnější mapy (Steiner, Černý, 2006). 22

Turistické přístroje jsou konstruovány tak, aby vydržely používání především v přírodě. Dalším specifickým znakem je odolnost vůči pádům, krátkodobému ponoření do vody a případně vibracím na řídítkách horského kola (Steiner, Černý, 2006). Mobilní telefon s vestavěnou GPS Mobilní zařízení jsou dnes součástí našeho života. Spousta lidí si pořizuje mobilní telefony s technologií, která nám umožňuje kdekoli se připojit k internetu a vyhledat svojí pozici pomocí GPS. Díky aplikacím ji můžeme využít pro různé sportovní aktivity i jako mobilní navigaci (Steiner, Černý, 2006). Hlavní předností mobilních telefonů je jednoduchost a dostupnost. Součástí těchto zařízení jsou mapy, které se dají stáhnout do mobilního telefonu. Můžeme je díky GPS využívat k určení naší polohy všude kromě míst, kde GPS signál nenalezneme. Jedná se o domy, garáže, tunely, někdy i hustý les (Steiner, Černý, 2006). GPS systém využívá stále více lidí po celém světě. Setkávají se s nedostatkem informací, jaké možnosti GPS nabízí, proto se bakalářská práce dále zabývá základními informacemi o využívání této techniky k jejímu snadnějšímu používání, což by mohlo pomoci učitelům při zapojení GPS, žáky běžně využívané aplikace v mobilních telefonech, do výuky (Steiner, Černý, 2006).

3.5 Hry s GPS zařízením Dnes se již GPS navigační přístroje nepoužívají jen pro navigaci, ale čím dál více jsou využívány jako moderní hračky nejen pro dospělé. Děti, které vlastní mobilní telefony s vestavěnou GPS anténou, mají možnost si vyzkoušet mnoho aplikací, které slouží pro zábavu spojenou s moderní technologií. Jedna z důležitých podmínek pro tyto hry je, že se děti musí nacházet ve volném prostranství, aby GPS přístroje neměly problém zachytit signál ze satelitů na oběžné dráze, jak je tomu např. v hustém lese, viz výše (Steiner, Černý, 2006). GPS grafity Při této hře se využívá záznamu prošlé trasy, která se pomocí nahrané trasy vykreslí do mapy jako obrázek. Můžeme ho vidět na displeji GPS přístroje nebo po nahrání záznamu do PC. Lidé mohou soutěžit mezi sebou o nejhezčí a největší obrazec, který se může nahrát na internet, jen tak pro pobavení ostatních (Steiner, Černý, 2006).

23

Dále se soutěží v tom, kde byl obrazec vytvořen. Nejčastěji se lidé rozhodnou vyjít do přírody a chodit po lese, louce nebo cestách. Někteří dobrodruzi kreslí tyto obrazce ve vzduchu v letadle nebo na paraglidingu. Další možností je využití lodě nebo nafukovacího člunu (Steiner, Černý, 2006). Geocaching S nápadem pro tuto hru přišel student z USA, Dave Ulmer, který na oslavu zrušení úmyslného znepřesňování GPS signálu vytvořil v přírodě skrýš, kam ukryl zápisník a drobnosti. Poté zveřejnil souřadnice na internetu a nabídl lidem, kteří měli zájem, aby tuto skrýš našli a zapsali se do zápisníku. Lidé inspirováni tímto nápadem tvořili nové skrýše po celém světě, čímž se hra dostala do podvědomí více a více lidí (Steiner, Černý, 2006).

Obr. 6: Orientační hra Geocaching Zdroj: Caching box: Co je Geocaching. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.cachingbox.com/wp-content/uploads/2012/06/What-is-Geocaching1.jpg

Člověk, který nalezne skrýš, si z ní může vzít jakoukoli jednu věc, ale na oplátku tam jednu musí dát. Do skrýší by se neměly dávat věci, které jsou nebezpečné pro děti, protože právě ony rády hledají ukryté předměty. Na celém světě můžeme nalézt okolo 220 000 skrýší z toho v České republice jich je kolem 1 000. Tento počet neustále roste spolu s popularitou této hry (Steiner, Černý, 2006).

24

Bojovka Bojovka je náročná na předchozí přípravu, učitel musí vymyslet úkoly a místa se stanovišti, kde budou určité indicie k nalezení například pokladu. Na startu dostane tým do ruky GPS přístroj a jednoduchou mapu území. Na začátku se hráčům nahrají souřadnice prvního stanoviště, na kterém najdou souřadnice k druhému stanovišti. Takto pokračují až k pokladu. Pokud někdo stanoviště neobjeví, tak v mapě nalezne zakreslená záchranná místa, kde budou požadované souřadnice vystaveny. Tato místa se však nachází mimo hlavní trasu a tím se hráči zdrží (Steiner, Černý, 2006). GPS Golf U této hry se musíte zaregistrovat na webové stránce a určit si okolí, ve kterém budete chtít GPS Golf hrát. Server vám náhodně vygeneruje 9 nebo 18 pozic. Tyto pozice slouží jako jamky, ke kterým se musíte přiblížit co nejblíže, abyste získali určitý počet bodů. Po připojení se k serveru se vám ukážou získané body i celkový výsledek, díky kterému zjistíte, jak jste se umístili v porovnání s ostatními hráči. GPS Golf může hrát jednotlivec nebo skupina hráčů (Steiner, Černý, 2006). Hra na vojáky v poušti Hráči jsou vybaveni GPS přístrojem a souřadnicemi základního tábora. Vedoucí je v noci odveze od hlavního tábora tak daleko, aby se stihli vrátit v rozumném čase – jejich úkolem je dostat se co nejkratší cestou do tábora. Trasu zvolíme podle věku a zkušeností hráčů, na území by se neměly nacházet nebezpečné srázy a propasti. Jelikož se jedná o noční hru, je třeba dbát na maximální opatrnost. Důležité je vybavit hráče náhradními bateriemi do GPS přístroje, aby se v noci neztratili (Steiner, Černý, 2006).

25

4 ŠKOLNÍ LYŽAŘSKÝ KURZ 4.1 Definice lyžařského kurzu Lyžařské kurzy jsou školou pořádané či volnočasové akce, zaměřené na výuku běžeckého lyžování, jsou mnohdy spojené se sjezdovým lyžováním a snowboardingem a jsou pořádány základními a středními školami. Základním cílem kurzu je rozvinout u dětí pohybovou všestrannost a vzbudit v nich zájem o pohyb v přírodě. Dále se žáci seznamují s pobytem na horách v zimním období, rozšiřují své pohybové dovednosti a schopnosti a zvyšují svou tělesnou zdatnost. Slouží dětem i jako ukázka, jak je možné strávit jejich volný čas (Havel, 1984). Hlavní náplní kurzu je základní lyžařský výcvik, který je vyučován jednak formou praktické části, ve které se žáci učí nápodobou a sami si zkouší různé techniky lyžování, a jednak části teoretické, která probíhá formou přednášek. Během výcviku si žáci rozvíjí své tělesné schopnosti, osvojují si vědomosti o lyžařské výstroji a výzbroji, seznamují se s technikami lyžování, mazáním lyží, bezpečným pohybem v zimní krajině, první pomocí a horskou službou (Havel, 1984).

4.2 Metodický pokyn MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v Praze dne 22. Prosince 2005 nový metodický pokyn č. j.: 37 014/2005-25, který se zabývá zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví

dětí,

žáků

a studentů

ve školách

a školských

zařízeních

(MŠMT, Metodický pokyn [online]). Metodický pokyn týkající se lyžařských výcviků viz příloha J.

4.3 Předchozí kondiční příprava Lyžařský výcvik přináší intenzivní pohybové zatížení, které je velmi vysoké při porovnání s fyzickými nároky normálního života. Proto je prvním důležitým předpokladem protiúrazové prevence kondiční příprava, která předchází o 2 až 3 měsíce lyžařský výcvik a je zaměřena na silové schopnosti dolních končetin, vytrvalost a celkovou obratnost. Zvýšení tělesné zdatnosti vede ke snížení únavy při výcviku a umožňuje rychlejší postup při nácviku lyžařské techniky. Je nutné mít na paměti, že bez dostatečné tělesné zdatnosti se člověk nemůže nikdy naučit dokonalou techniku (Jandová a kolektiv, 2011).

26

4.4 Technika lyžování v rámci lyžařského kurzu „Běh na lyžích je mnohostranná pohybová činnost. Zahrnuje nejen vlastní způsoby běhu na lyžích klasickou technikou a bruslením, ale i další běžecké dovednosti. Tento celý komplex pohybových činností nazýváme běžecká technika. Zvládnutí celého obsahu běžecké techniky je nutné pro bezpečný a účelný pohyb na běžeckých lyžích v terénu i běžecké stopě“ (Gnad, Postová, 2005, str. 51). Technika lyžování je velmi specifická, protože je zapotřebí koordinace celého těla a je velmi těžké naučit se ji ovládat. Kdo prošel lyžařskou školou a výcvikem, zjistil, že to není otázka jednoho týdne. Každý sportovec říká, že technika se musí trénovat celý život, a tím pádem to je běh na dlouhou trať. Ten, kdo začíná s lyžováním, by se měl v první řadě seznamovat se sněhem a lyžařským vybavením. Někteří lidé vyrazí na hory a až na místě zjistí, že neví, jak si upravit poutka u holí, nebo jak správně namazat vosk na lyže. Někteří ani nevědí, jak nasunout boty do vázání. Proto se doporučuje si nejdříve osvojit tyto základní vědomosti a dovednosti, a až poté se začít učit techniku běhu na lyžích. Trendem dnešní doby jsou komerční lyžařské školy pro dospělé a mladistvé. Tyto školy jsou podporovány známými jmény, jako jsou například Lukáš Bauer, Martin Koukal, Kateřina Neumanová a mnoho dalších. 4.4.1

Dostatečná lyžařská výzbroj a výstroj

Základní podmínkou bezpečného lyžování musí být správně zvolená lyžařská výzbroj. To znamená mít správnou délku lyží a holí. Lyže se dají rozdělit na tři skupiny: 1. Pro bruslařský způsob běhu potřebujeme lyže dlouhé cca do výšky hlavy a hole by měly být po bradu. Pro bruslařskou techniku se využívají i speciální bruslařské boty se zpevněným kotníkem. Jedna z výhod tohoto způsobu je, že se lyže nemusí mazat stoupacími vosky (Soumar, Bolek, 2012). 2. Pro klasický způsob běhu potřebujeme lyže dlouhé cca do výšky vzpažené ruky, kde nám začíná zápěstí. Hole by měly být vysoké po podpaží. Boty na klasickou techniku jsou bez zpevněného kotníku. Menší nevýhodou tohoto způsobu je, že se lyže musí mazat stoupacími vosky (Soumar, Bolek, 2012). 3. Pokud chceme využít obou dvou způsobů najednou, zvolíme univerzální hole a lyže. V prodejně s lyžařským vybavením nalezneme tuto výzbroj pod názvem KOMBI (Soumar, Bolek, 2012). 27

4.5 Všeobecná běžecká lyžařská průprava a hry na sněhu „Je pohybová průprava prováděná nejlépe na běžeckých lyžích s cílem osvojit si základní lyžařské dovednosti a vytvořit si komplexní lyžařské vjemy, a ty pak využít při dalším nácviku běhu na lyžích, sjíždění a zatáčení“ (Jandová a kolektiv, 2011). 4.5.1 Zahřívací a průpravné hry a cvičení Ještě před tím, než začneme učit začínající lyžaře základním pohybovým dovednostem na běžeckých lyžích, zařadíme průpravné a zahřívací hry. Pro tyto hry je potřeba využít prostor mimo běžecké tratě, nejlépe na upravené louce nebo stadionu, kde se nepohybuje tolik lidí, takže budeme mít možnost nerušeně využít celý prostor. Mix Žáci stojí v kruhu o průměru cca 30 m. Ve středu tohoto kruhu mají své lyže a hůlky. Na povel vyběhnou k odloženým lyžím a holím. Vyberou si svoje, běží zpět na kruh, a co nejrychleji se připraví k jízdě. Kdo bude nejrychlejší, vyhrál (Brtník, Neuman, 2006). Sněžní zajíci Určíme jednoho žáka, který bude lovec, ostatní jsou zajíci. Na rovné ploše zapíchneme slalomové tyče v počtu o dvě méně než je zajíců. Lovec chytá zajíce, když ho chytí, zajíc se stává dalším lovcem. Zajíc se může schovat do domečku tak, že se chytne slalomové tyče. v domečku může zůstat pouze po dobu pěti vteřin a nevejde se tam více než jeden zajíc. Lovec nesmí čekat před domečkem, než se zajíc pustí. Hra končí v okamžiku, když zůstane poslední zajíc ve hře. Ten se stává lovcem do příští hry. Hru opakujeme třikrát až pětkrát a může probíhat na běžeckých lyžích i bez nich (Brtník, Neuman, 2006). Létající rukavice Vymezíme herní pole, na jehož konce zapíchneme hůlky do sněhu – pro každou skupinu jednu hůlku. Žáky rozdělíme do dvou skupin, jedna skupina má rukavici. Tu si žáci přihrávají, kdo ji drží, nesmí se pohybovat, pouze ji může hodit spoluhráči. Skupina získává bod, když dopraví rukavici na svoji hůlku. Druhá skupina se snaží rukavici získat tak, že ji chytí, nebo srazí na zem – nesmí ji vytrhnout nikomu z ruky ani se nesmí dotýkat protihráčů. Hra končí, když jedna nebo druhá skupina získá pět bodů. Hráči se pohybují na běžeckých lyžích bez holí (Brtník, Neuman, 2006).

28

Diktátor Rozdělíme žáky do skupin po pěti až deseti žácích, každá skupina si zvolí jednoho vedoucího. Ten pažemi určuje směr pohybu skupiny, která se pohybuje malými krůčky vpřed (vlevo, vpravo a dozadu), dále mění pohyb podle domluveného signálu pro jednotlivé cviky – dřep, výskok, otočka o 180° atd. V roli vedoucího se vystřídají postupně všichni (Brtník, Neuman, 2006). Ranní ptáče Vyznačíme startovní čáru tak, aby se na ni vešli všichni žáci. Do vzdálenosti 15 m vyznačíme první čáru, za dalších 15 m druhou a po 15 m třetí čáru. Žáci se postaví na vyznačenou startovní čáru v kompletní výstroji a výzbroji pro běžecké lyžování. Na pokyn učitele všichni vybíhají na třetí čáru, kde odloží rukavice a čepici, poté se vrací zpět na startovní čáru. Pak běží na druhou čáru, kam odloží svou bundu a vrací se znovu na startovní čáru. Poté běží na první čáru, kde odloží lyže a hůlky a vrací se. Nakonec si vše posbírají a navlečou v opačném pořadí (lyže, bundu a rukavice s čepicí) a běží zpět na startovní

čáru.

Kdo

je

první

připraven

na startovní

čáře

k jízdě,

vyhrává

(Brtník, Neuman, 2006). Kachní rodina Rozdělíme žáky do skupin po čtyřech až pěti lyžařích stojících v zástupu. První se stává kachnou matkou a libovolně kličkuje po volném prostranství. Ostatní lyžaři se stávají káčátky a přesně kopírují cestu své matky. V roli matky se vystřídá každý člen skupiny a je na ní, jak obtížnou zvolí trasu a jak rychle pojede (Brtník, Neuman, 2006). 4.5.2 Obsah všeobecné lyžařské průpravy 

manipulace s lyžařskou výzbrojí



pády a vstávání



obraty na rovině a na svahu



chůze na lyžích



skluz na obou lyžích, odšlapování, bruslení a výstupy



brždění a zastavování



pohyby na lyžích na svahu a sjíždění



přejíždění terénních nerovností a terénní skok (Jandová a kolektiv, 2011) 29

Základní prvky Nošení lyží a holí Běžecké lyže spojujeme většinou speciální páskou nebo řemínky u špiček a patek. Poté se lyže nosí na rameni a hole v druhé ruce. Pokud jdeme s lyžemi na krátkou vzdálenost, můžeme je nést tak, že v každé ruce poneseme jednu hůlku a lyži. Pro přepravu lyží s holemi používáme vak na lyže. Před položením do vaku bychom je měli mít svázané a skluznici chráněnou kusem textilu nebo papíru (Dvořák a spol., 1996). Připínaní a odepínání lyží Připínání a odepínání na rovném terénu je bez problému. Dbáme na to, aby lyže byly řádně očištěny od sněhu. Hole při připínání a odepínání zapíchneme do sněhu, abychom si je neponičili. Na svahu si nejdříve připneme nižší lyži a druhou zabezpečíme tak, aby nám neujela. Odepíná se nejdříve lyže vyšší a poté, co ji zabezpečíme proti ujetí, odepneme druhou (Dvořák a spol., 1996). Držení holí „Správně se hole drží tak, že se ruce provléknou poutky zespodu a potom se přes poutka uchopí držadlo holí. Přímé provléknutí ruky poutkem je držení chybné a nelyžařské a hlavně neumožňuje správné provedení odpichu“ (Dvořák a spol., 1996, str. 14). Chůze na lyžích Chůze na lyžích je základem nácviku rovnováhy ve skluzu. Nejdříve se zaměříme na chůzi sunem a poté přecházíme do chůze skluzem. Dbáme na to, že pohyby pánve, trupu, dolních končetin a paží jsou shodné. Trup se snažíme mít mírně v předklonu tak, abychom nevysadili pánev, dolní končetiny a paže jsou v mírném pokrčení. „Odlehčená lyže se při pohybu nezvedá od sněhu, jen se sune vpřed. Současně se zapichuje protilehlá hůl na úroveň vázání lyže, která je vpředu, práce paží je střídavá“ (Dvořák a spol., 1996, str. 15).

30

Obraty Používáme je ke změně směru na místě a provádíme je na rovině a na svahu. 

obrat opakovanými přívraty



obrat opakovanými odvraty



obrat přednožením



obrat výskokem (Dvořák a spol., 1996)

Výstupy Dokážeme tím vystoupat chůzí přímo po spádnici nebo šikmo svahem, záleží na tom, jaké máme stoupací vosky. Chůzi přizpůsobíme sněhovým podmínkám, děláme kratší kroky a snažíme se zapojit více paže. Hole se snažíme zapichovat spíše za tělo, abychom zamezili proklouznutí. 

výstupy oboustranným odvratem



výstupy jednostranným odvratem



výstupy stranou (Dvořák a spol., 1996)

Sjíždění Základní postoj při sjíždění se učíme po spádnici na velmi mírném svahu, kde máme možnost dojezd na rovnou plochu. Při prvních pokusech se snažíme vyrovnávat mírné nerovnosti tím, že využíváme práci dolních končetin ve směru vertikálním. Nejčastější chyby při sjezdu jsou: 

předklon a vysazení pánve



příliš předpažené paže a hole držené šikmo vpřed, bodci dopředu



hole jsou za tělem nebo vláčeny po sněhu (Dvořák a spol., 1996)

Odšlapování Způsob, kterým se nejjednodušeji změní směr jízdy, zreguluje rychlost nebo se případně zastaví. 

odšlapování ke svahu (Dvořák a spol., 1996)

31

Brzdění Základem běhu na lyžích je bezpochyby zastavení jízdy a regulace rychlosti. Patří to k základům bezpečnosti jízdy na běžeckých lyžích. 

jednostranný přívrat



oboustranný přívrat (Dvořák a spol., 1996)

4.6 Zásady úrazové prevence Instruktor školního lyžování se musí snažit snížit úrazovost na minimum. Musí ovlivnit jednání svěřenců tak, aby si byli vědomi nebezpečí vzniku úrazu a aby věděli, jak mu předcházet. Při lyžování musí instruktor dodržovat zásady úrazové prevence, jako například: seznámit se s terénem plánované trasy, umět si přivolat pomoc, znát číslo horské služby, nepohybovat se mimo značené cesty, respektovat pravidla pro pohyb na lyžařských tratích, nedělit skupinu a jiné (Jandová a kolektiv, 2011). V průběhu lyžařského výcviku je také nutné dodržovat dostatečný stravovací a pitný režim. Jedinci musí mít základní hygienické podmínky a možnost klidného spánku, abychom se vyvarovali nebezpečným situacím při denních aktivitách, způsobené únavou či vyčerpáním (Jandová a kolektiv, 2011).

Obr. 7: Školní lyžařský kurz Zdroj: 6. ZŠ Jablonec n. Nisou. Lyžařský kurz. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.6zs-jablonec.cz/fotogalerie/2010-2011/lyze2011-bezky/slides/04_010.jpg

32

5 ZÁSOBNÍK HER Hry v tomto zásobníku slouží pro rozvoj základních dovedností, které je potřeba žáky naučit pro správný a efektivní pohyb na běžeckých lyžích, zábavnou formou. Pro lepší orientaci je rozdělen do několika tematických celků:

Orientační hry 1. Indicie k tajence 2. Zapamatuj si stanoviště 3. Zmapuj své okolí

Hry s použitím GPS 1. Kreslení obrázků 2. Čtverec 3. Skryj svůj poklad 4. Hledání v lavině 5. Odhad vzdálenosti 6. Orientační běh

Koordinační hry 1. Lety na lyžích 2. Opičí dráha 3. Slepec a navigátor 4. Beznohý a bezruký

Skupinové hry 1. Sbírání surovin 2. Básničky 3. Mravenci 4. Raněný

Hry s mezipředmětovými vztahy 1. Vytvoř obrazec 2. Svět pohádek 3. Naplň svou bedýnku 4. Dopravní hřiště

33

5.1 Orientační hry 5.1.1 Indicie k tajence Typ hry: pohybová, vědomostní, orientační hra Cíl: žáci se zdokonalí v orientaci v přírodě, naučí se základní práci s mapou, zlepší si jízdu na běžeckých lyžích ve volné přírodě Pomůcky: tajenka (viz příloha A), 12 kontrol – indicie k tajence, mapa pro každého hráče s vyznačenými kontrolami, stopky, buzola Místo: zajímavý terén v zimní krajině Časová náročnost: 45 – 60 min, podle náročnosti terénu Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Učitel rozmístí kontroly na daném území – okolí chalupy, ohraničený les, část kopce (jasně vymezený prostor). Tyto kontroly zakreslí do mapy. Žáci pojedou ve dvojicích, kontroly navštěvují v libovolném pořadí – sami si vybírají nejrychlejší cestu. Učitelé se náhodně pohybují ve vymezeném území, aby dohlíželi na své žáky. Popis hry: Rozlosujeme žáky do dvojic, každá dvojice dostane jednu mapu se zakreslenými stanovišti. Dvojice má pět minut na prohlédnutí mapy a na domluvení se, jakou zvolí cestu a strategii, aby v daném časovém limitu zvládla obejít všechny kontroly. Na kontrolách je vždy indicie k tajence, kterou musí zvládnout vyluštit. Vyhrává družstvo, které má nejrychlejší čas a vyluštěná všechna pole tajenky. Pravidla: Žáci musí dbát na bezpečnost, dodržovat správné chování v přírodě (neničit stromy, neplašit zvěř,…), dodržovat pravidla bezpečné jízdy na běžeckých lyžích. Ve dvojicích si musí pomáhat, silnější vždy počká na slabšího. Jednotlivé dvojice by si vzájemně neměly radit. Nikdo nesmí schovávat ani strhávat rozmístěné indicie. Poznámky: Pokud žádné družstvo nestihne v daném limitu vyluštit tajenku, můžeme prodloužit herní dobu, nebo můžeme indicie dávat za speciální úkoly – to záleží na každém učiteli. Místo tajenky můžeme na kontroly rozmístit čísla, příklady, básničky, jména slavných lidí a jiné – slouží ke kontrole, že žáci obešli všechna stanoviště.

34

5.1.2 Zapamatuj si stanovitě Typ hry: orientační hra Cíl: žáci si zdokonalují krátkodobou paměť, zlepší se v jízdě na běžeckých lyžích, naučí se vyhledávat stanoviště podle mapy Pomůcky: plánek se zakreslenými stanovišti, fáborky, tužka + papír pro každého, kartičky s písmenky Místo: vyznačené území, nejlépe les Časová náročnost: 15 – 30 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Učitel vymezí herní pole, do jehož středu umístí plánek daného pole. Rozmístí do něj deset stanovišť, která zakreslí do plánku. Žáci běhají po dvojicích a učitelé jim v případě potřeby pomohou a hlídají dodržování pravidel (obzvláště počet nahlédnutí do mapky). Popis hry: Žáci se rozlosují do dvojic a stopnou si do středu herního pole k mapce. Podívají se do mapky a zapamatují si co nejvíce stanovišť. Poté vybíhají a hledají zakreslená stanoviště. Na každém stanovišti si opíší písmenko, které slouží jako kontrola, že jej našli. Snaží se najít všechna stanoviště a z písmenek na kartičkách poskládat slovo (přesmyčka) : NEUMANNOVÁ + napíší, kdo to je a čím se proslavila. Do mapky však mohou nahlédnout pouze pětkrát. Nejrychlejší dvojice vyhrává. Pravidla: Žáci při nahlédnutí do mapky musí dodržovat pořadí, v jakém dorazili. Mapky se nikdo nesmí dotknout ani ji nikam odnášet. Žáci nesmí ničit ani schovávat lístečky na stanovištích. Poznámky: Na stanovištích mohou být úkoly nebo jiné dovednosti spojené s nácvikem běžeckého lyžování. Pro mladší žáky je možné zvýšit počet nahlédnutí, nebo je vůbec neomezovat. Pokud žáci nezvládnou obejít všechny kontroly na pět nahlédnutí, můžou si nahlédnutí „koupit“ za libovolný úkol, který učitel vymyslí. Pokud máme větší skupinu žáků, můžeme na střed dát dvě mapy k nahlédnutí, aby nedocházelo k zbytečnému čekání.

35

5.1.3 Zmapuj své okolí Typ hry: orientační, vytrvalostní hra Cíl: žáci se naučí zakreslovat své okolí do plánku, zdokonalují se v orientaci v přírodě, zvládají jízdu na běžeckých lyžích v náročnějším terénu Pomůcky: papír + tužka pro každého žáka, fáborky, lístečky s úkoly Místo: les, okolí rybníka, jakékoli území, které se dá jasně ohraničit Časová náročnost: 60 – 90 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Jasně vymezené území, které si děti zakreslují. Vyznačení tratě barevnými fáborky a rozmístění deseti stanovišť na trasu. Mezi kreslením mapy a samotnou hrou musí být čas pro vyznačení trasy. Žáci startují jednotlivě v dvouminutových rozestupech. Učitelé se pohybují volně na trati a provádí namátkovou kontrolu, zda žáci plní úkoly. Popis hry: Žáci si kreslí mapu vymezeného území (např.: 500 x 1000 m), mají na to omezený čas (nejlépe 30 min). Vyznačí si všechny významné body, které potkají a snaží se o co nejpřesnější nákres okolí. Poté učitel vyznačí trasu, která je celá na daném území, a rozmístí na ni lístečky s úkoly, např.: 1) Nasbírej pět šišek a přivez je na chatu (pokud je hodně sněhu, tak vynecháme). 2) Nauč se danou básničku. „ Kdy už budeme na tom místě? Já to, hochu, nevím jistě. Asi tak pět kilometrů je to, To je prima, že teď není léto.“ 3) Udělej deset dřepů na lyžích. 4) Jeď po levé noze k dalšímu fáborku. 5) Jeď po pravé noze k dalšímu fáborku.

36

6) Jeď pozadu k dalšímu fáborku. 7) Napiš tři věty o jednom z učitelů. 8) Třikrát oběhni vyznačený bod. 9) Pantomimicky ztvárni libovolnou scénu z kurzu (možno ve dvojicích či trojicích, vymyslet až na chatě). 10) Jeď bez hůlek k dalšímu fáborku. Každý žák jede vyznačenou trasu a plní svědomitě úkoly. Do své mapky zakreslují co nejpřesněji, kde se které stanoviště nachází. Hodnotíme celkový čas, splněné úkoly a hlavně zakreslení do mapy. Věty o učitelích a scénky z kurzu budou žáci prezentovat při večerním programu. Pravidla: Žáci musí plnit požadované úkoly, nesmí strhávat ani jinak poničit či schovat jednotlivá stanoviště. Chovají se v lese slušně, nevyhazují odpadky apod., dbají na bezpečnost při jízdě na běžeckých lyžích (při jakémkoli zdravotním problému počkají na žáka za sebou, který mu pomůže – doprovodí, přivolá pomoc,…) Poznámky: Cílem této hry je orientace v přírodě a zmapování svého okolí, včetně zakreslování jednotlivých stanovišť, takže na ně není potřeba dávat žádné úkoly, to slouží pro zpestření hry. (Nebo naopak můžeme zadat jiné, tematické úkoly, čísla, …) Můžeme žáky poslat po dvojicích či ve skupinách, záleží na nás.

37

5.2 Hry s použitím GPS 5.2.1 Kreslení obrázků Typ hry: pohybová, kreativní, týmová hra Cíl:

žáci

se naučí

využívat

GPS

přístroj,

rozvíjejí

prostorovou

orientaci

a představivost, rozvíjejí komunikaci ve skupině Pomůcky: lístečky s obrázky (viz příloha B), fáborky k vymezení prostorů, GPS zařízení (GPS v mobilním telefonu s aplikací GPS Draw), promítací plátno, dataprojektor a počítač Místo: nejlépe rovný terén ve volném prostranství Časová náročnost: 30 – 45 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Je potřeba vymyslet několik tvarů, které se dají nakreslit jedním tahem (např. čtverec, domeček, kytička a jiné…). Dále je nutné nainstalovat aplikaci GPS Draw (viz příloha I) do mobilních telefonů, díky níž se vykreslí zaznamenaná trasa (GPS zařízení mají už v sobě záznam trasy). Vymezit prostory cca 100 x 100 m, podle počtu skupin. Mezi jednotlivými obrázky musíme daný záznam ukončit, uložit a začít nový. Popis hry: Rozdělíme žáky do skupin podle toho, kolik máme k dispozici GPS přístrojů. Podle počtu žáků ve skupině dostanou počet obrázků. Tyto obrázky musí nakreslit tak, že půjdou na lyžích a GPS zaznamená jejich trasu – vykreslením trasy na mapě vznikne požadovaný obrázek. Každý z členů týmu musí vést skupinu právě při jednom obrázku (ostatní mohou radit). Konečné výsledky se večer budou promítat na chatě a samy děti si určí, který z obrázků se jim líbí nejvíce a který se nejvíce podobá zadanému vzoru. Pravidla: Žáci se k sobě chovají slušně a nesvalují vinu na někoho, že není obrázek dokonalý. Vytvořené obrazce musí být velké přes celý vymezený prostor (ten si učitel určí sám) přibližně 100 x 100 m. Žáci musí mít GPS zařízení v uzavíratelné kapse, aby nedošlo ke ztrátám či poškození a nesmí se na něj během cesty dívat.

38

5.2.2 Čtverec Typ hry: orientační, týmová hra Cíl:

žáci

se naučí

využívat

GPS

přístroj,

rozvíjejí

prostorovou

orientaci

a představivost, rozvíjejí komunikaci ve skupině Pomůcky: GPS zařízení (mobilní telefon s GPS snímačem + aplikace na snímání trasy např. GPS Draw), buzola, fáborky, mapa hracího území (stačí plánek), promítací plátno, dataprojektor a počítač Místo: jednodušší varianta je na rovné ploše např. louce nebo stadionu, těžší varianta je v členitém terénu Časová náročnost: jednodušší varianta 30 – 45 min, těžší varianta 45 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Je nutné před zahájením hry vysvětlit používání buzoly a mapy, aby si hráči dokázali určit světové strany a lépe se orientovali v prostoru. Vytvoříme skupiny tak, aby v každé uměl alespoň jeden hráč s buzolou a mapou pracovat. Na startu hráči musí na přístroji GPS zapnout záznam. Skupiny startují v rozestupech jedné minuty. První tým startuje na sever, druhý tým startuje na jih a poté se to takto střídá. Popis hry: Rozdělíme žáky do skupin po 4 – 5 podle toho, kolik máme k dispozici pomůcek. Každé skupině dáme GPS přístroj, buzolu a mapu (plánek). Na startu dostanou pokyny jak používat orientační pomůcky a určíme jim časový limit. Jejich cílem je co nejpřesněji nakreslit čtverec o velikosti 200 x 200 m (měli by skončit opět na startu). Jakmile vyrazí, tak GPS přístroj zaznamenává jejich trasu a vykresluje ji do mapy. Když čtverec dokončí, tak vypnou GPS přístroje. Večer na chatě se stáhnou data z přístrojů, promítnou se na promítacím plátně a vyhodnotí se výsledky. Vítězem se stane ten tým, který bude mít nejpřesněji vytvořený čtverec. Pravidla: Hráči se chovají slušně, dbají na bezpečnost ve volné přírodě, dávají pozor na GPS přístroje. Mohou se pouze jednou za celou hru podívat na aktuální výsledek jejich „kreslení“. Ve skupině by se měli zapojit všichni členové. Čtverec kreslí tak, že se na každou stranu hráči střídají ve vedoucí pozici, aby si každý vyzkoušel svoje orientační schopnosti. Poznámky: Můžeme využít jakýkoli geometrický útvar. Pro ztížení hry můžeme dát nakreslit trojúhelník, čtverec a obdélník a to ve stejném prostoru a za stejný čas.

39

5.2.3 Skryj svůj poklad Typ hry: orientační hra Cíl: žáci se naučí využívat GPS přístroj, rozvíjejí prostorovou orientaci a představivost Pomůcky: GPS přístroj, krabička (od sirek nebo větší) pro každou dvojici, do dvojic tužku + papír a libovolnou věc, která se vejde do krabičky, fáborky Místo: vymezené území, nejlépe les Časová náročnost: 30 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Učitel vymezí herní pole alespoň 500 x 500 m. Během hry se učitelé volně pohybují v daném poli a kontrolují své žáky. Popis hry: Žáky rozdělíme do dvojic, každá dvojice umístí svou krabičku s předmětem na libovolné místo v herním poli, podle GPS přístroje si napíší souřadnice daného místa. Po návratu z herního pole vybereme všechny lístečky se souřadnicemi a promícháme je. Každá dvojice si vytáhne jeden lísteček a jde hledat poklad. Pokud si některá dvojice vytáhne vlastní souřadnice, prohodí si je s nějakým dobrovolníkem. Po nalezení svého pokladu se všichni vrátí do chalupy. Pravidla: Na uschování krabičky mají žáci časový limit 10 – 20 min (podle náročnosti terénu), na nalezení svého pokladu mají žáci 20 – 30 min. Žáci musí schovat poklad na viditelném místě a musejí napsat správné souřadnice pokladu, pod něž se jeden z dvojice podepíše. Vzájemně si poklady nesmí krást. Poznámky: Pokud některá dvojice nemůže najít svůj poklad, vydáme se za předepsanými souřadnicemi všichni a poklad najdeme společně.

40

5.2.4 Hledání v lavině Typ hry: orientační, týmová hra Cíl:

žáci

se naučí

využívat

GPS

přístroj,

rozvíjejí

prostorovou

orientaci

a představivost, rozvíjejí komunikaci ve skupině, seznámí se s problematikou pohřešovaných lidí v zimní přírodě Pomůcky: GPS přístroj do dvojice, souřadnice vymezeného pole, pět označených PET lahví, skicák Místo: les Časová náročnost: 30 – 45 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Napíšeme na papír souřadnice čtyř bodů, které vymezují herní prostor (nejlépe obdélníkového tvaru 300 x 600 m). Rozmístíme PET lahve ve vymezeném prostoru tak, aby nebyly snadno nalezitelné. Popis hry: Všichni žáci společně dostanou souřadnice vymezeného území a pokyn, že se zde ztratilo pět lidí (PET lahví). Musí si na skicák načrtnout tvar prohledávaného území a vymyslet strategii, jak najít a zachránit všechny ztracené lidi, když ví, že po uplynutí 30 min by hledané osoby umrzly. Území není nijak vyznačené, takže se musí orientovat pouze pomocí souřadnic vymezující prostor – pokud nemají GPS přístroj pro každého, rozdělí se do dvojic či trojic. Hra končí po uplynutí časového limitu, pokud žáci nenajdou všechny lidi, prohráli. Na chatě si prohlédneme jednotlivé záznamy z GPS přístrojů a zhodnotíme, jak si žáci při hledání vedli – zda nechali nějaké místo neprohledané, nebo jestli opustili vymezený prostor. Pravidla: Lahve se nacházejí maximálně ve výšce očí a nejsou zahrabané. Účastní se všichni hráči a fungují jako jeden tým. Kdo nalezne PET lahev, musí ji donést k učiteli a vrátit se zpět pomoct svým spolužákům v hledání dalších „pohřešovaných“. Učitelé vyhlásí konec hry v okamžiku naleznutí všech „pohřešovaných“ nebo v případě uplynutí časového limitu. Poznámky: Velikost herního území volíme podle počtu žáků a náročnosti terénu. Bylo by dobré tuto hru spojit s přednáškou o tom, jak se pohybovat na horách, abychom nezabloudili, a co dělat v případě, že se ztratíme. Děti si tímto zkusí, jak těžkou práci horská služba vykonává, a že není snadné pohřešované lidi nalézt.

41

5.2.5 Odhad vzdálenosti Typ hry: orientační, obratnostní hra Cíl:

žáci

se naučí

využívat

GPS

přístroj,

rozvíjejí

prostorovou

orientaci

a představivost, nacvičí svoje schopnosti odhadnout vzdálenost ve volné přírodě Pomůcky: GPS přístroj, tabulka odhadu vzdáleností, listy pro popis stanoviště Tabulka 1: Kartička pro záznam odhadů a naměřených hodnot

Zdroj: Vlastní zpracování

Místo: louka, stadion Časová náročnost: 20 – 30 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Předem si připravíme různá místa, na kterých budou žáci odhadovat vzdálenosti dvou bodů. Popis hry: Každý žák dostane svou kartičku, do které bude zaznamenávat svá měření. Startují všichni společně, každý si vybere, na které stanoviště chce jít jako první. Zde bude vyvěšen list pro popis stanoviště – ke kterému významnému bodu (chalupa, strom, skála, les aj.) má žák odhadnout vzdálenost – od stanoviště. Zapíše do příslušné kolonky na své kartičce odhad, kolik metrů je daný bod vzdálen, poté zapne měření na GPS přístroji a vyrazí k němu – cestou si počítá, na kolik odpíchnutí holemi celý úsek zvládl (čím méně, tím lépe). Když dorazí k cíli, zapíše počet odpíchnutí do své kartičky. Poté se koukne na GPS přístroj a zapíše, kolik metrů trasa skutečně měřila. Dojede k dalšímu stanovišti a postup opakuje, dokud nemá vyplněna všechna políčka na kartičce. Pravidla: Žáci si na trase neradí a svá měření do kartičky zapisují poctivě. Dbají bezpečnosti pohybu na běžeckých lyžích.

42

Poznámky: Hra není na čas, ale na přesnost. Pokud nemáme dostatečný počet GPS zařízení, můžeme žáky pustit ve dvojicích, nebo si jednotlivé vzdálenosti předem změřit a zkontrolovat je společně na konci – tím ale žáky připravíme o možnost naučit se pracovat s GPS přístrojem. Po skončení hry je dobré zařadit reflexi – jak se komu dařilo, co mu připadalo nejtěžší aj. 5.2.6 Orientační běh Typ hry: orientační, rychlostně – vytrvalostní, týmová hra Cíl: žáci se naučí využívat GPS přístroj, rozvíjejí prostorovou orientaci a představivost, rozvíjejí komunikaci ve skupině Pomůcky: tři provázky na každé stanoviště, tři odměny, GPS přístroj Místo: les Časová náročnost: 70 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Vymezíme prostor hraní – nejlépe les, omezený cestou, potokem, rybníkem. Do tohoto prostoru rozmístíme kontroly a jejich přesné souřadnice zapíšeme na papír. Na každou kontrolu připevníme tři provázky – body. Ke třem náhodně vybraným kontrolám přidáme odměny (např.: sáček bonbónů, láhev limonády, drobný talisman aj.). Popis hry: Hráče rozdělíme do skupinek po třech až čtyřech žácích. Každá skupinka dostane souřadnice jednotlivých stanovišť a deset minut na to, aby si je zadala do GPS přístrojů a vymyslela strategii, jak obejít co nejvíce stanovišť. Žáci musí během daného časového limitu – jedné hodiny, obejít co nejvíce stanovišť, nasbírat co nejvíce bodů – provázků. Na každém stanovišti jsou ale pouze tři provázky, takže pouze první tři skupiny získají bod. Pokud žáci narazí na stanoviště s odměnou, mohou si vybrat, zda zvolí jeden bod, nebo odměnu. Vyhrává družstvo s nejvíce nasbíranými body. Speciální prémii dostane ten tým, který nasbírá všechny odměny a tím se stane celkovým vítězem bez ohledu na to, kolik má nasbíraných provázků – bodů. Pravidla: Skupinka si nesmí vzít více než jeden předmět ze stanoviště a nesmí se nikde rozdělit. Všichni se musí vrátit nejpozději diskvalifikovaní.

43

do hodiny, jinak jsou

Poznámky: Hra je zajímavější v noci, ale pak musí jít s každou skupinou jeden dospělý, který nepomáhá, jen funguje jako kontrola a případná pomoc.

5.3 Koordinační hry 5.3.1 Lety na lyžích Typ hry: obratnostní hra Cíl: žáci se učí ovládat lyže v extrémních situacích Pomůcky: lopata, několik páru starých lyží, fotoaparát, dataprojektor, promítací plátno a počítač Místo: mírný svah v bezpečném prostoru – je nutné mít dlouhou brzdnou dráhu, bez stromů a jiných překážek Časová náročnost: 30 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Učitelé s žáky najdou ve volné přírodě palouček na mírném svahu. Vytvoří dva skokánky, první bude menší a druhý větší. Při stavění myslíme na bezpečnost žáků. Pomocí lyží upravíme rozjezdovou a dopadovou dráhu. Malý skokánek postavíme tak, aby každý žák byl schopný ho skočit. Jeden učitel měří délku doskoku. Druhý učitel fotí žáky na skoku, aby měli hezkou vzpomínku. Další učitelé dohlížejí na bezpečnost v okolí skokánku. Popis hry: Žáci se rozdělí do dvou skupin, podle toho na jakém skokánku chtějí závodit. První část hry je kvalifikace, při které se žáci musejí udržet na nohou a nesmějí spadnout. Každý má dva pokusy. Pokud toto splní tak postupují dále do semifinále a poté do finále, kde se bude soutěžit o nejlepší skok. Pravidla: Kritéria hodnocení: délka doskoku, dopad a estetický dojem. Hodnotit budou učitelé. Poznámky: Skokánky by měly být takové, aby na nich nebylo možné dělat nebezpečné triky (roznožky, otočky, atd.), kvůli bezpečnosti žáků. Doporučujeme tuto hru dělat pouze při dobrých sněhových podmínkách, to znamená čerstvě napadlý sníh bez ledových ploch. Fotky si můžeme promítnout při večerním programu.

44

5.3.2 Opičí dráha Typ hry: obratnostní a rychlostní hra Cíl: žáci se zdokonalí v rychlosti a obratnosti na běžeckých lyžích Pomůcky: lano, sjezdové hole, krepový papír, stopky Místo: otevřený les, louka (nejlépe při okraji lesa) Časová náročnost: 45 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Učitelé vyznačí trasu a na ni připraví překážky, které chtějí využít pro opičí dráhu. Jeden učitel pouští žáky na trať po jedné minutě (časový interval si určujeme podle náročnosti překážek a šikovnosti žáků). Druhý učitel měří výsledný čas v cíli. Ostatní učitelé náhodně dohlížejí na bezpečnost a správnost provedení jednotlivých úkonů. Děti, které zrovna nesoutěží, fandí a radí svým spoluhráčům ze skupiny. Popis hry: Žáci se rozdělí do čtyř skupin. Body každého jednotlivce se sčítají v rámci skupiny. Na start se vždy připraví jeden z každé skupiny, první ze čtveřice startuje tým číslo jedna a poté týmy číslo dva, tři a čtyři. Další kolo startuje opět tým číslo jedna, poté číslo dva, tři a čtyři. Takto se vystřídají všichni z týmu. Když opičí dráhu absolvují všichni žáci, tak sečteme časy jednotlivých členů ze skupin. Skupina s celkově nejrychlejším časem vyhrává. Pravidla: Pokud žák nepřekoná správně překážku, daný učitel, který hlídá správnost provedení, tomuto žákovi dá trestné vteřiny. Žák má možnost vynechat jednu překážku, ale tím dostane jednu trestnou minutu. Poznámky: Překážky tvoříme podle možností, které nám terén nabízí a na které máme pomůcky. Příklady možných překážek: házení sněhovou koulí na strom, jízda po jedné lyži („koloběžka“), jízda pozadu, sun stranou do mírného kopce, podjezd překážky, přelézání překážky, objet třikrát dokola strom.

45

5.3.3 Slepec a navigátor Typ hry: obratnostní, týmová hra Cíl: žáci se seznámí s hendikepem lidí (nevidomý) a vcítí se do jejich role (uvědomění si specifických potřeb), naučí se lépe využívat ostatní smysly, zlepší komunikaci mezi sebou, zlepšují stabilitu na běžeckých lyžích Pomůcky: šátek do dvojice, sjezdové hole, krepový papír, fotoaparát, dataprojektor, promítací plátno a počítač Místo: louka Časová náročnost: 45 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Vymezíme si prostor tak, aby v něm nebyla žádná nebezpečná místa. Vyznačíme herní trasy, po kterých se budou slepci se svými navigátory pohybovat. Je dobré mít stejných tras víc, aby mohlo jít více dvojic současně. Popis hry: Rozdělíme děti do dvojic, dáme jim chvilku na to, aby si určily, kdo začne jako slepec. Během hry si role vymění, takže nikdo o nic nepřijde. Slepec stojí na startu se zavázanýma očima a bez holí, lyží, bundy, čepice i rukavic. Navigátor musí druhého z dvojice slovně dovézt k lyžařskému vybavení a oblečení, které si musí poslepu nandat. Svému „nevidomému“ musí co nejpřesněji popsat, co a jak si má nandat. Až bude „slepec“ kompletně vybaven lyžařskou výzbrojí a výstrojí, tak se vydají na cestu, kde je čeká několik překážek v podobě zapíchnutých holí, které musí objet. Navigátor musí popsat cestu tak, aby slepec nespadl, nebo se mu něco nestalo. Poté dojedou zpět na start a vymění si role. Jde o to, aby si všichni vyzkoušeli, jaké to je být v kůži znevýhodněného člověka. Pravidla: Navigátor si musí uvědomit, že má zodpovědnost za svého kamaráda, stará se o jeho bezpečí v prostoru před ním, ale i pod nohama, a musí hlídat i ostatní spolužáky, aby se nesrazili (není to závod na čas, takže může počkat a pustit spolužáka). Navigátor vede svého „slepého“ pouze pomocí slov, nesmí se ho dotýkat – pouze v případě nebezpečí, možného zranění, ho může chytit za ruku a navést. Žáci, kteří zrovna nehrají, musí být potichu, aby „slepci“ slyšeli své navigátory.

46

Poznámky: Pokud jsou některému žákovi nepříjemné zavázané oči, nenutíme ho, necháme ho jít trasu se zavřenýma očima. Při horších teplotních podmínkách si žáci nebudou svlékat bundu, čepici a rukavice, ale pouze nasadí lyže a vyrazí. Trasa na procházení nesmí být příliš dlouhá, protože to pro děti může být nepříjemný pocit. Je dobré pořídit fotodokumentaci, poněvadž není snadné se obléct poslepu, jak žáci sami zjistí, a jistě se rádi svému novému stylu oblékání zasmějí při večerním promítání. 5.3.4 Beznohý a bezruký Typ hry: obratnostní a rychlostní hra Cíl: žáci se naučí jezdit v obtížných situacích, jako je ztráta lyže nebo hůlky, seznámí se s hendikepem lidí (tělesné postižení) a vcítí se do jejich role (uvědomění si specifických potřeb) Pomůcky: sjezdové hole, krepový papír, fotoaparát, dataprojektor, promítací plátno a počítač Místo: louka, stadion Časová náročnost: 45 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Vyznačíme startovní čáru a ve vzdálenosti 30 – 50 m zapíchneme do sněhu hůlky podle počtu družstev. Jeden učitel startuje, kontroluje konečné pořadí a zapisuje body. Druhý učitel kontroluje, zda žáci oběhli hůlku. Ostatní učitelé kontrolují bezpečnost a dělají fotodokumentaci. Popis hry: Vytvoříme skupiny po pěti lidech. Ve skupině si určí kapitána, který rozhoduje, v jakém pořadí všichni členové pojedou štafetový závod. Když budou mít pevně dané pořadí, řekneme jim, za jakých podmínek bude který žák závodit: první pojede bez pravé nohy, druhý bez pravé ruky, třetí bez obou rukou, čtvrtý bez levé ruky a pátý bez levé nohy. Aby bylo zaručeno, že žáci tuto končetinu opravdu nebudou používat, musí nechat na startu potřebnou výzbroj – pojedou bez lyže, hůlky nebo hůlek obou. Družstvo, které doběhne jako první do cíle a bude mít opět veškerou výzbroj nasazenou, zvítězí. Za vítězství dáme jeden bod, druhé místo dostane dva body a každé další místo o bod více. Start opakujeme pětkrát, aby si každý žák vyzkoušel všechny hendikepy. Sečteme body za všechna kola a tým s nejmenším počtem bodů zvítězí. 47

Pravidla: Pořadí, které kapitán na začátku určí, trvá po celou dobu hry. Svou výzbroj, kterou žáci odkládají, musí položit dál od startovní čáry, aby nikomu nepřekážela v pohybu a aby o ni nikdo nemohl zavadit. Hráči musí oběhnout hůlku vždy zprava, aby si vzájemně nekřížili cestu. Poznámky: Těžší varianta hry je, že žáci nesmí končetinu, o kterou dočasně přišli, vůbec používat – nohou se nesmí odrážet, ani si na ni stoupat. Pokud vidíme, že jsou žáci unavení a hra je pro ně náročná, uděláme pouze dvě nebo tři kola. Můžeme také rozdělit žáky do skupin po deseti (sudý počet), pravidla budou stejná, ale nepojedou jednotlivci, ale dvojice – libovolné (např.: bez levé ruky a pravé nohy). Při večerním programu se můžeme podívat na nejzajímavější snímky z hry.

5.4 Skupinové hry Možnosti rozdělování žáků do skupin: 1. Žáci vybíhají všichni najednou k hromádce lístečků s obrázky, každý si jeden vezme. Rozřadí se do skupin podle stejných obrázků. Můžeme použít čísla, ukázky z filmů, libovolné učivo aj. 2. Použití univerzálních kartiček. V prvním sloupečku si žák najde číslo podle počtu dětí ve skupině a podívá se na písmenko, které se u daného čísla nachází – žáci se stejným písmenkem tvoří skupinu (viz příloha C). 3. Podle různých kritérií – barva trička, co mají na sobě, počáteční písmena ze jména, měsíc, ve kterém se narodili, podle typu koníčků aj. 4. Svážeme na prostředku dva až tři provázky tak, že nově vzniklé uzle budou mít 3, 4, 5 nebo 6 konců podle toho, kolikačlenná družstva chceme vytvořit. (Je potřeba, aby každý konec měl alespoň půl metru, takže použijeme provázky dlouhé metr a víc.) Tyto uzle dáme do dlaně a necháme koukat pouze konce. Žáci se chytí každý jednoho konce a skupinu tvoří ti, co se drží jednoho uzlu. 5. Na samolepící lístečky napíšeme hlavní hrdiny ze známých filmů či pohádek a každému žákovi nalepíme lístek na čelo. Žáci mezi sebou chodí a pantomimicky, zcela bez zvuků, předvádí danému žákovi, jakou postavu má na čele. Každý žák se postupně domýšlí, „kdo“ asi je, a postavy ze stejného filmu utvoří beze slov družstvo. Místo postav opět můžeme využít další slova – zvířata, sporty, hudební nástroje, aj.

48

6. Určíme tolik kapitánů, kolik chceme družstev. Ostatní žáci si zaváží oči. Poté kapitány mlčky proházíme a rozmístíme kousek od sebe. Žáci poslepu dorazí k nějakému kapitánovi a mlčky u něj zůstanou. Když má kapitán u sebe tolik žáků, kolik jich mít má, odejdou stranou, aby se k nim už žádný žák nemohl přidat. Toto rozdělení musí probíhat mlčky a žádný žák (kapitán) nesmí dát najevo, zda nově příchozího žáka chce, či nechce. 5.4.1 Sbírání surovin Typ hry: týmová, akční, rychlostně – vytrvalostní hra Cíl: žáci se učí jízdu na běžeckých lyžích za ztížených podmínek, rozvíjejí strategické myšlení a spolupráci ve skupině Pomůcky: kartičky se surovinami na barevných papírech, barevné krepové papíry, misku na suroviny pro každou skupinu Místo: les Časová náročnost: 45 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Vymezíme herní pole – les ohraničený cestou, loukou, potokem, o velikosti 200 x 200 m – 400 x 400 m podle zdatnosti žáků. Do jedné části herního pole rozmístíme kartičky se surovinami, na začátek druhé části vyznačíme fáborkem základnu každé skupiny. Popis hry: Rozdělíme žáky do skupin po čtyřech až pěti hráčích. Každá skupina si vybere základnu, u které bude. Cílem každé skupiny je nasbírat co nejvíce lístečků s potravinami – neví předem, který lísteček je za kolik bodů, a dopravit je k sobě na základnu do připravené misky. V poli musí být vždy maximálně tři sběrači. Aby to nebylo tak snadné, v té části pole, ve které nejsou lístečky, se budou pohybovat učitelé v roli banditů. Bandité se snaží okrást jakéhokoli sběrače a nesmí za hranici území – do jednotlivých základen, ani do pole s lístečky. Jeden učitel se pohybuje pouze u základen a kontroluje, zda si skupiny nekradou lístečky a funguje jako první pomoc, kdyby se někomu něco stalo – má právo kdykoli hru pozastavit nebo skončit. Hra začíná i končí hvizdem píšťalky tohoto učitele. Po skončení hry si žáci spočítají body.

49

Tabulka 2: Bodové ohodnocení jednotlivých surovin

Jablko 3b.

Hroznové víno -1b.

Okurka 1b.

Rum 0b.

Hruška 2b.

Pomeranč 0b.

Rajče 2b.

Pivo -1b.

Třesně 0b.

Banán 1b.

Cibule 3b.

Víno 1b.

Zdroj: Vlastní zpracování

Za získané body si žáci nakupují výhody na večer, např.: za 15b. má celá skupina posunutou večerku o půl hodiny, za 5b. dostanou jednu sušenku do skupiny, za 3b. jim půjčíme libovolnou společenskou hru - záleží na učitelích. Pravidla: Žák smí nést v ruce pouze jeden lísteček, pokud je chycen, odevzdá surovinu banditovi, vrací se do základny bez lístečku a vybíhá další sběrač. Skupiny si vzájemně nesmí brát lístečky z misek. Bandita si nesmí vybrat jen jednu oběť, ani jeden „nesympatický tým“, musí chytat všechny stejně, bez rozdílu. Jelikož hra probíhá v lese, v náročném terénu, každý lyžař v první řadě dbá na bezpečnost sebe i svých spolužáků. Poznámky: Je možné tuto hru hrát pouze na lyžích, bez holí, v tom případě je ale nutné zmenšit herní pole. Dále můžeme banditům lyže sebrat úplně, aby měli sběrači výhodu v rychlosti a bandité se museli schovávat za stromy, číhat, čímž je hra zajímavější. Pokud usoudíme, že je hra pro žáky v lese příliš nebezpečná, zvolíme jednodušší herní pole – louku, stadion, zde ale musíme ztížit pohyb banditům, poněvadž sběrači přichází o možnost strategického schovávání se za stromy.

50

5.4.2 Básničky Typ hry: vytrvalostní, týmová hra Cíl: žáci rozvíjejí krátkodobou paměť, rychlostní a vytrvalostní dovednosti na běžeckých lyžích Pomůcky: básničky na A4 (viz příloha D), tužka + papír do skupiny Místo: louka/les Časová náročnost: 45 – 60 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Učitel vytyčí herní území a rozdělí ho na tři části. Do první části rozmístí básničky a do třetí části (nejlépe u chaty) stoly, nebo jakékoli jiné pevné plochy, aby se na nich dalo psát. Popis hry: Žáci se rozdělí do tříčlenných družstev. Zároveň si rozdělí role – jeden bude zapisovatel, druhý nosič a třetí vyhledávač. Každý z žáků se pohybuje pouze ve svém herním poli. (Vyhledávač v prvním, s básničkami, nosič v prostředním, zapisovatel ve třetím u chaty.) Vyhledávač má za úkol najít básničku, část (nebo celou, pokud zvládne) si zapamatovat a na hranici polí ji říct nosičovi. Nosič si musí básničku zapamatovat z mluveného slova, přeběhnout k zapisovateli a přeříkat mu básničku. Zapisovatel si ji opět musí zapamatovat, doběhnout ke stolu a zapsat ji. Pokud kterýkoli žák zapomene část básničky, musí se vyhledávač vrátit, znovu přečíst básničku a přes nosiče ji doručit zapisovateli. Žáci mají za úkol nasbírat a sepsat za určitý časový limit co nejvíce básniček – počítají se pouze ty, které žáci napíší celé a bez chyb. Pravidla: Žáci nesmí opisovat básničky z jiných družstev. Musí dávat pozor při předávání básniček na hranici území – aby si nepošlapali lyže a neublížili si. Nesmí schovávat, poničit, ani strhávat básničky. Každý žák se smí pohybovat pouze ve svém poli. Poznámky: Časový limit musíme upravit podle toho, jak se žákům daří – když bychom viděli, že jsou unavení, tak jej zkrátíme, nebo naopak, když ještě mají dost sil a nemají moc básniček, časový limit můžeme prodloužit.

51

5.4.3 Mravenci Typ hry: týmová hra Cíl: žáci rozvíjejí obratnost ve složitém terénu, zdokonalují se ve spolupráci a komunikaci ve skupině Pomůcky: 15 m dlouhé lano (7 – 8 m dlouhou kládu), krepový papír Místo: les Časová náročnost: 20 – 30 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Vyznačíme zajímavou trasu v lese pomocí fáborků z krepového papíru, svážeme oba konce lana k sobě. Popis hry: Žáky rozdělíme do skupin po 6 – 8 žácích. První skupina si stoupne do zástupu dovnitř lana, kterého se všichni drží – pouze na lyžích, bez hůlek. (Pokud máme k dispozici kládu, tak se jí všichni členové skupiny chytí z jedné strany). Takto musí projít vyznačenou trasu v co nejrychlejším čase, aniž by se kterýkoli člen dotkl stromu, pustil by lano (kládu), nebo dokonce upadl. Za dotyk stromu družstvo dostává dvě trestné vteřiny, když někdo pustí lano, vrací se tým na start, pokud někdo upadne, je v tomto kole dané družstvo diskvalifikováno. Týmy se postupně střídají a každý tým má celkem tři pokusy na projití vyznačené trasy. Každému týmu se vybere nejlepší čas a tým s celkově nejrychlejším časem vyhrává. Pravidla: Nikdo z družstva se nesmí pustit lana. Družstvo funguje jako jeden celek, takže si navzájem pomáhají, aby nikdo neupadl, nebo se někomu něco nestalo. Také žáci musí dbát na lyže spolužáka před sebou, aby si je nepošlapali, nebo neponičili. Poznámky: Můžeme do trasy zakomponovat i padlé stromy, které žáci musí přejít, aniž by se pustili, či jiné překážky, které máme k dispozici. Dobré je také některý strom obejít kolem dokola a je na žácích, jakou vymyslí taktiku obkroužení stromu. S kládou je tato hra zajímavější – není ohebná, mezi stromy je tedy náročnější projít, takže žáci musí více přemýšlet a koordinovat svůj další postup.

52

5.4.4 Raněný Typ hry: týmová, vytrvalostní hra Cíl: žáci rozvíjí obratnostní a silové dovednosti, rozvíjejí sociální vnímání a pomoc druhým, slabším, hendikepovaným lidem Pomůcky: fáborky pro vyznačení startovní čáry a sjezdová hůl, fotoaparát, dataprojektor, promítací plátno a počítač Místo: louka, stadion Časová náročnost: 15 – 30 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Vyznačíme startovní čáru a do vzdálenosti přibližně 10 m zapíchneme sjezdovou hůl. Popis hry: Rozdělíme žáky do družstev po 4 – 5. Družstva se postaví na startovní čáru a každé si zvolí pořadí svých členů. Po zaznění zvukového signálu si první z družstva sundává lyže a stává se raněným. Ostatní ho musí nést tak, aby se nedotkl země – když se dotkne, musí všichni na startovní čáru a vyběhnou znovu. Každé družstvo musí se svým raněným oběhnout sjezdovou hůl a doběhnout zpět na start, kde ho opatrně postaví na zem (nazouvá si běžky). Raněným se stává druhý v pořadí, sundává běžky a tým s ním musí opět oběhnout hůl. V roli raněného se postupně vystřídají všichni a vyhrává to družstvo, které to stihne nejrychleji. Pravidla: Každá skupina musí svého raněného postavit na zem opatrně, aby si skutečně neublížil. U otočky se skupiny nestrkají, jdou v pořadí, v jakém přišly. Poznámky: Pokud nám to prostor umožní, dáme každé skupině jednu hůl – otočku, do stejné vzdálenosti od startovní čáry. Zajímavé fotografie si můžeme promítnout při večerním programu.

53

5.5 Hry s mezipředmětovými vztahy 5.5.1 Vytvoř obrazec Typ hry: obratnostní pohybová hra s matematikou Cíl: žáci se naučí komunikovat ve skupinách, rozvíjí svoji prostorovou představivost Pomůcky: připravené různé geometrické tvary + obrázky na kartách (viz příloha E), fotoaparát, promítací plátno, dataprojektor a počítač Místo: louka, stadion, volné prostranství Časová náročnost: 30 – 40 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Děti se rozmístí v prostoru tak, aby slyšely učitelovy pokyny. Popis hry: Děti hrají na lyžích, ale bez hůlek, rozmístí se v prostoru, volně se pohybují, na povel učitele vytvoří řečený obrazec. Můžeme použít: čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh, ovál, přímku a bod. Poté hru ztížíme tím, že řekneme, z kolika žáků mají daný obrazec poskládat. Čtverec (z 12 lidí, a poté z 8), obdélník (6, 10), trojúhelník – rovnostranný, rovnoramenný, pravoúhlý (7), kružnici (10), ovál (9), úsečka (všichni), bod (3). Pravidla: Žáci se při zaznění obrazce chytí nejbližších spolužáků a s nimi tvoří daný obrazec. Dávají pozor na své lyže i lyže spolužáků. Poznámky: Pro ztížení hry a přidání na zajímavosti si připravíme na kartičky různé obrázky. Žáci se snaží obrázek ztvárnit, všichni jeden. Pokud je v blízkosti louky posed, nebo v blízkosti stadionu budova, do které máme přístup, učitel může vzniklé obrazce fotit z výšky a večer je promítnout dataprojektorem, nebo práci dětí ukázat na počítači.

54

5.5.2 Svět pohádek Typ hry: týmová, rychlostně – pohybová hra s matematikou a zapojením dramatické výchovy Cíl: žáci si procvičí základní matematické operace, zlepšují spolupráci ve skupině, zdokonalují se v rychlostních dovednostech na běžeckých lyžích Pomůcky: lístečky s postavami z pohádky a větami z téže pohádky (viz příloha F), krepový papír a sjezdové hůl na vymezení herního pole a startovní čáry Místo: louka, stadion Časová náročnost: 30 – 45 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Vymezíme herní prostor, 10 x 10 m – 20 x 20 m a ve vzdálenosti 20 – 50 m od něj vyznačíme startovní čáru. Děti rozdělíme do čtyř skupin, zůstanou na startovní čáře a lístečky rozmístíme volně do vymezeného prostoru. Popis hry: Každá skupina má za úkol najít své lístečky – podle výsledku na druhé straně kartičky. (Např. první skupina bude mít pouze výsledek 15, takže hledá takové příklady, aby jí vyšel tento výsledek.) Když si skupina myslí, že našla všechny lístečky a že v poli už žádné nemá, přijde za svým učitelem ke kontrole. Pokud mají nějaký lísteček navíc, musí všichni udělat pět dřepů na lyžích a lísteček odnést do herního pole. Pokud jim nějaký chybí, učitel pouze řekne, kolik lístečků jim chybí a musejí si je dohledat. Společně se podívají na své obrázky a úryvky z pohádky a vymyslí, o jakou pohádku se jedná. Poté se dohodnou, jakou část a jakým způsobem ji ztvární, aby ostatní spolužáci poznali, jakou pohádku mají. Pravidla: Děti si nesmí schovávat lístečky, chovají se k sobě slušně, nestrkají do sebe při hledání a vzájemně si nešlapou na lyže. Nesmí se podívat, co je na lístečku, dokud nevypočítají příklad. Každý žák může nést pouze jeden lísteček a v prostoru mohou být maximálně tři žáci z každé skupiny. Poznámky: Obtížnost příkladů volíme podle schopností žáků, pokud chceme procvičit jinou látku, vybereme si téměř libovolné učivo z kteréhokoli předmětu a to použijeme na rozřazení lístečků. Místo pohádky můžeme použít ukázky a fráze z filmů.

55

5.5.3 Naplň svou bedýnku Typ hry: vytrvalostní, skupinová, pohybová hra s českým jazykem Cíl:

žáci

rozvíjí

rychlostní

a vytrvalostní

dovednosti

na běžeckých

lyžích

a zdokonalují se v pravidlech českého jazyka Pomůcky: lístečky se slovy podřadnými a krabice s nápisy – slovy nadřazenými (viz příloha G) Místo: louka, stadion Časová náročnost: 15 – 30 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Děti rozdělíme do čtyř skupin (podle počtu nadřazených slov), lístečky se slovy podřadnými rozmístíme na jedno místo uprostřed, bedýnky se slovy nadřazeným položíme na okraj louky/stadionu ve stejné vzdálenosti od rozmístěných lístečků (a pokud možno do rohů pomyslného čtverce, aby si žáci nepřekáželi). Popis hry: Každá skupina sbírá své lístečky (štafetově) – podle nadřazeného slova, které mají. Když si skupina myslí, že má všechny, tak je přinese svému učiteli ke kontrole – nesprávná slova vrátí a za každé slovo, které má skupina špatně, obíhá trestné kolečko (všichni). Chybějící slova musí dohledat. Vyhrává ta skupina, která bude první hotová a bez chyb. Pravidla: Děti si nesmí schovávat lístečky, chovají se k sobě slušně – dávají pozor na své spolužáky i jejich lyže a hůlky. Nestrkají do sebe při vyhledávání lístečků. Každý žák může nést pouze jeden lísteček a vybíhá další až při předání štafety – když si plácnou. Poznámky: Můžeme si procvičit vyjmenovaná slova, tvrdé a měkké souhlásky aj. Hra nemusí být postavena jako soutěž – mohou hrát všichni společně a vyhrají, když rozřadí všechna slova do správných bedýnek.

56

5.5.4 Dopravní hřiště Typ hry: obratnostní, pohybová hra s dopravní výchovou Cíl: žáci se zdokonalují v rovnovážných cvičeních na běžeckých lyžích, zopakují si pravidla silničního provozu Pomůcky: tři karty s barvami ze semaforu, vytištěné dopravní značky (viz příloha H), sjezdové hole Místo: stadion, louka Časová náročnost: 15 – 30 min Věková kategorie: II. stupeň ZŠ Organizace: Žáci se volně pohybují v prostoru. Popis hry: Děti se rozmístí v prostoru, aby viděly na barvy u učitele, na semafor. Když „svítí“ zelená, pohybují se vpřed, když oranžová, přešlapují na místě, když červená, stojí a nehýbou se. Učitel mění druh pohybu vpřed – pískne (tleskne) a řekne, jakým pohybem se od teď budou děti pohybovat na zelenou. Např.: jízda vpřed, rychlá jízda vpřed, jízda po pravé noze, po levé noze, jízda vzad, bez levé ruky, bez pravé ruky, bez obou rukou, jízda sounož aj. Pravidla: Žáci se dívají okolo sebe a včas změní směr, aby se nesrazili se svým spolužákem – zopakujeme, jaká pravidla platí na silnici – pravidlo pravé ruky, ukázání změny směru, atd. Při jízdě dbají i na lyže svých spolužáků a nešlapou si na ně. Poznámky: Pro šikovnější žáky k semaforu přidáme celé dopravní hřiště – vyznačíme „silnice“ a vytiskneme dopravní značky, které připevněné na sjezdových holích rozmístíme po hřišti. Pro žáky platí stejná pravidla, ale navíc se musí pohybovat pouze po silnicích a dodržovat dopravní značky.

57

6 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat zásobník her pro výuku běhu na lyžích na lyžařských kurzech druhého stupně základních škol. Byla vypracována obecná charakteristika běžeckého lyžování a popsán vývoj historie ve světě i v ČR. Dále jsme se zabývali během na lyžích ve sportu. Popsali jsme využití pomůcek pro orientaci v přírodě. V dnešní době jsou nejvyužívanější GPS přístroje, které mají velkou škálu využití např. ve sportu, v automobilu a v turistice. Další součástí orientačních pomůcek jsou mapy a buzoly, jejichž využití v praxi jsme v příloze podrobně popsali. Další kapitola charakterizuje to, co by nemělo chybět na lyžařských kurzech. Jsou zde rozepsána všeobecná průpravná cvičení a základní hry pro zahřátí a rozcvičení organismu před samotným výkonem. Poslední kapitolu tvoří zásobník her, který slouží jako inspirace pro nové, netradiční a méně známé aktivity, které lze použít na lyžařských kurzech základních škol druhého stupně. Hry jsou rozděleny přehledně do tematických skupin dle zaměření: orientační, s využitím GPS, skupinové, koordinační a s mezipředmětovými vztahy. Při vytváření zásobníku jsme čerpali z mých mnohaletých zkušeností v běžeckém lyžování, kterému jsem se věnoval od svých šesti let a prošel jsem kompletní výukou. Postupem času jsem si na to udělal vlastní názor a své poznatky jsem aplikoval v praxi – při učení mladých lyžařů. Do zásobníku jsme tedy zakomponovali takové hry, aby se díky nim žáci učili všem základním dovednostem potřebným pro pohyb na běžeckých lyžích, a aby žáky bavily, zařadili jsme do nich pomůcky a témata, která jsou dnešní mládeži blízká. Pro lepší průběh lyžařských kurzů navrhujeme zapojit do nácviku netradiční výukové pomůcky blízké dnešní generaci dětí, jako jsou GPS přístroje či mobilní telefony s vestavěným GPS. Kromě těchto pomůcek doporučujeme zapojit do nácviku netradiční prvky a výuku v podobě méně známých a zajímavých her. Technika jízdy se daleko snáze osvojí zapojením dětí do hry než při klasickém nácviku lyžařských dovedností. Chtěli bychom, aby tento zásobník sloužil učitelům jako podklad pro přípravu lyžařských kurzů na druhém stupni základních škol, aby učitelé vytvořili pro své žáky zajímavý kurz, na který budou vzpomínat a i nadále se budou chtít tomuto sportu věnovat, čímž by se běžecké lyžování opět dostalo do podvědomí mladých lidí.

58

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BOLEK, E., ILAVSKÝ J., SOUMAR J., 2008. Běh na lyžích: trénujeme s Kateřinou Neumannovou. 1. vyd. Praha: Grada. Sport extra. ISBN 978-802-4713-717. 2. BRTNÍK, J., NEUMAN J., 2003. Zimní hry na sněhu i bez něj. Vyd. 2. Ilustrace Petr Ďoubalík. Praha. ISBN 80-717-8762-0. 3. BŘICHÁČEK, V., 1998. Skautskou stezkou: [základní příručka pro skauty a skautky]. Vyd. 1. Praha: Tiskové a Distribuční Centrum. ISBN 80-861-0907-0. 4. DARMAN, P., 1997. Jak přežít v extrémních podmínkách: [základní příručka pro skauty a skautky]. Vyd. 1. Překlad Bruno Cempírek. Praha: Alpress. ISBN 80-7218035-5. 5. DVOŘÁK, F., GNAD, T., MAŠKOVÁ, L., 1996. Česká škola lyžování. Běh na lyžích. Praha: Svaz lyžařů České republiky. 6. GNAD, T., PSOTOVÁ D., SOUMAR L., 2005. Běh na lyžích: trénujeme s Kateřinou Neumannovou. 1. vyd. Praha: Grada. Sport extra. ISBN 80-246-0995-9. 7. HARTL, P., HARTLOVÁ H., 2000. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál. ISBN 80-717-8303-X. 8. HAVEL, J. a kolektiv, 1984. Lyžařské kurzy. Učební texty. Brno: 1. vydání, VŠZ. 9. HUIZINGA, J., 1971. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta. Ypsilon (Mladá fronta). sv. 13. 10. JANDOVÁ, S., BOLEK E., 2011. Základy alpského a běžeckého lyžování: výbava, technická průprava, klasika, bruslení. Vyd. 2. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-703-1. 11. JUKLÍČKOVÁ-KRESTOVÁ Z., KOLEKTIV, 1989. Pohybové hry dětí předškolního věku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. ISBN 80-04-24497-1 12. KIRCHNER, J., HNÍZDIL J., 2004. Orientační hry nejen do přírody. 1. vyd. Ilustrace Petr Ďoubalík. Praha: Grada. ISBN 80-247-0798-5. 13. KIRCHNER, J., HNÍZDIL J., LOUKA O., 2005. Kondiční hry a cvičení v přírodě. 1. vyd. Ilustrace Markéta Špalková. Praha: Grada. ISBN 80-247-0995-3. 14. MŠMT,

2014.

Metodický

pokyn.

[online].

[cit.

z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/JKMPBOZzakudoPV.pdf 59

2014-04-14].

Dostupné

15. PRŮCHA, J., 1998. Pedagogický slovník. 2., rozš. a preprac. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-717-8252-1. 16. SOUMAR, L., BOLEK, E., 2001. Běh na lyžích: výbava, technická průprava, klasika, bruslení. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-0015-8. 17. SOUMAR, L., BOLEK, E., 2012. Běh na lyžích. 2., dopl. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-802-4739-663. 18. STEINER, I., ČERNÝ J., 2006. GPS od a do z. 4., aktual. vyd. Praha: eNav. ISBN 80239-7516-1. 19. SVĚT MOBILNĚ, 2014. GPS navigace [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.svetmobilne.cz/co-to-je-gps-historie-a-uvod-do-problematiky/244 20. TOMÁŠEK, HOFMAN, 1995. Skauting. Vyd. 1. Liberec: Skautské prameny. ISBN 80-854-2116-X. 21. ZAPLETAL, ČERNÝ, 1986. Velká encyklopedie her: hry v přírodě. Vyd. 1. Praha: Olympia. ISBN 80-239-7516-1.

60

8 SEZNAM PŘÍLOH A. Indicie k tajence B. Kreslení obrázků C. Rozdělení do skupin D. Básničky E. Vytvoř obrazec F. Svět pohádek G. Naplň svou bedýnku H. Dopravní hřiště I. Instalace aplikace GPS Draw J. Metodický pokyn MŠMT pro lyžařské kurzy ZŠ

61

A. Indicie k tajence 1) Největší žijící pozemský savec 2) Hlavní město Španělska 3) Nejznámější malířské dílo Leonarda da Vinci 4) Řeka protékající Českými Budějovicemi 5) Dopravní prostředek 6) Nejtěžší žijící had 7) Období, ve kterém lidé začali využívat jednoduché nástroje 8) Co se skrývá pod názvem smetanka lékařská 9) Druhý největší pozemský savec žijící v afrických savanách 10) Nejpoužívanější operační systém v PC 11) Slova k České hymně napsal? (pouze příjmení) 12) Zařízení pro ovládání PC nebo malý žijící hlodavec Zdroj: Vlastní zpracování

Indicie k tajence Tajenka:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Aleš Valenta vyhrál zlatou medaili v akrobatickém lyžování. Kde se tato olympiáda odehrála? (město - viz. tajenka) Víš, v jakém to bylo roce?

Řešení tajenky:

3 M

7 P

9 N

O

S

O

Zdroj: Vlastní zpracování

O

R 8 P R

1 S 2 M A N A L 4 V L T

L D I A

O R S V

N I A A

5 L N A Ě K P E

E K

T O

A N

D D

L A

L

I

Š

K

A

N Y Š

D L

O

W

S

6 A A V A M O

Ž E 10 W 11 12 M

C I T Y

D

O

B. Kreslení obrázků

Zdroje: 1. Písanka: Jednotažky. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://pisanka.cz/predskolaci/jednotazky/ 2. Chytrá sova: Jedním tahem. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupnéz: http://chytrasova.blog.cz/galerie/omalovanky/jednim-tahem

C. Rozdělení do skupin pomocí kartiček

Návod k použití: Pokud chceme mít žáky rozdělené do skupin po dvou, tak rozdáme kartičky a každý se podívá na číslo 2 a k němu přiřazené písmenko. Tyto písmenka poté spolu utvoří tým. Zdroj: Vlastní zpracování

D. Básničky

Hory

Jabloň

Vlhký únor horských strání slunce hřeje mezi lopatkami, promrzlé sněžné vločky-nedýchají duhují, křoupou, oslepují.

Rozkvetla jabloň z jara i bílé květy zrůžoví, kdepak je včelka malá, která ty kvítky navštíví. Přilétla včelka malá, přiletěl včelek roj, přání těch kvítků znala, i s větrem svádí boj. Zasvitlo slunko z jara, mrak vodou zavlažil, vyrostla jablíčka zralá, úrodný rok to byl. Severský les Severské hvozdy, severské lesy, tajemná tundra, ponuré vřesy. Sluníčko slunce, nepálíš prudce, nehřeješ lesy, kdeže jsi, kde jsi. V matném jen odlesku polární záře, větvičky postříbříš, chladem své tváře. Studeným úsvitem z jasného nebe, les tichý přivítá jenom sám sebe. Mrazivou bělost denního svitu, překryje temnotou hvozdů svých, v lesním svém krytu. Nešumí sladce, tišený vánkem, nekývá větvemi, zmožený spánkem. Divokou vichřicí zaduní prudce, s ledovou vánicí, ruku jde v ruce.

Větve stromů obtěžkané neprůhledné špičky ostré, střapaté bodají do nebe mraku na obloze není-sluncem září chladné, čisté modré chvění. Vichr vyrval z uší dlouhou myšlenku s klečí přikrčenou nehne-bolí omrzlinou zrzavou korozí duje do balvanů neničí-jen tvaruje kamennou skálu. Kouzlo lesa Ačkoli les němý zdá se být, i on má svou duši a touhu žít. Ačkoli stromy na dotek chladné jsou, uvnitř nezkrotný žár a dobré srdce nesou. Les ukrývá tajemství v každičké živé bytosti, ptáci svou božskou píseň spustí. A ty jen přemýšlíš, co to znamená, ta píseň ptákem zrozená. Rozezní se lesem dál a dál a ty zjistíš, že nikdy nejsi sám. Zem pokryta lesa dary, važ si každého lístku trávy! Koruny stromů k tobě promlouvají, každé dobré srdce uvítají. Zdroj: Básničky: O přírodě. [online]. [cit. 201404 14]. Dostupné z: http://basnicky.cz/Ba sne/14599-view.aspx

E. Vytvoř obrazec ZÁKLADNÍ OBRAZCE:

Zdroj: Vlastní zpracování

Vytvoř obrazec PRO POKROČILÉ:

Zdroj: Předškoláci. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.predskolaci.cz/?p=11927

F. Svět pohádek

Zdroj: Vlastní zpracování

G. Naplň svou bedýnku Například: Státy

Města

Andorra

Andorra la Vella

Lucembursko

Luxemburg

Island

Reykjavík

Slovensko

Bratislava

Chorvatsko

Záhřeb

Chile

Santiago

Vietnam

Hanoj

Barma

Yangon

Ukrajina

Kyjev

Bangladéš

Dháka

Česká republika

Praha

Zdroj: Vlastní zpracování

H. Dopravní hřiště

Zdroj: Vlastní zpracování

Dopravní hřiště – dopravní značky

Zdroj: Vlastní zpracování

I. Postup instalace aplikace GPS Draw na mobilní telefony (s GPS) s operačním systémem Android

Nutnost připojení k internetu. Zdroj: Vlastní zpracování

Postup instalace aplikace GPS Draw na mobilní telefony (s GPS) s operačním systémem Android

Zdroj: Vlastní zpracování

J. Metodický pokyn pro lyžařské kurzy MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – Malá Strana V Praze dne 22. prosince 2005 Č.j.: 37 014/2005-25

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních má výkon dozoru1 nad činností dětí, žáků a studentů mimořádný význam. Konkrétní úkoly a podrobnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a v jejich rámci i úkoly dohledu nad dětmi, žáky a studenty škol a školských zařízení stanoví pro jednotlivé typy škol a školských zařízení obecně platné právní předpisy. Cílem metodického pokynu je zdůraznit klíčová ustanovení těchto předpisů a doporučit způsob postupu při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) ve školách a školských zařízeních. Čl. 15 Lyžařský výcvik (1) Lyžařský výcvik je veden pedagogickými pracovníky, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich kvalifikaci si ověří ředitel školy. Práci instruktorů řídí vedoucí kurzu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků. (2) Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt,

dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti

a ochrany zdraví žáků. Při realizaci kurzu řídí činnost jednotlivých pracovníků, dbá na

dodržování

stanoveného

programu

praktické

i

teoretické

části

kurzu.

(3) Doporučuje se, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci předložili před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý a ve stavu schopném absolvovat lyžařský výcvik. (4) Před odjezdem na kurz se doporučuje sjednat pojistnou smlouvu s pojišťovnou. (Jednorázové úrazové připojištění žáků, pojištění z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu povolání.) (5) Účastníci kurzu jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, včetně pravidel bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích. U žáků se při lyžařském výcviku na základě zhodnocení rizik doporučuje používání lyžařských ochranných přileb. (6) Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva. Tato hlediska jsou dodržována i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem. (7) Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí kurzu nebo instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady, znalosti a případně i kvalifikaci. Účastní-li se kurzu více než 30 žáků do 15 let, je potřebné ustanovit zdravotníka; podrobnosti upravuje zvláštní předpis. (8) Zpravidla třetí den lyžařského kurzu se doporučuje z hlediska zdravotního zařadit odpočinkový půlden s aktivním programem a bez lyžařského nebo snowboardového výcviku. (9) Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dodržovat pokyny Horské služby a respektovat výstražné značky. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12° C apod.) se výcvik a horské výlety omezují, popřípadě nekonají.

(10) Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem. (11) Při výletu jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při snížené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího přesunu (určuje vedoucí kurzu), který jede v čele. V závěru jede vždy zkušený lyžař. V průběhu akce se pravidelně provádí překontrolování počtu účastníků. Totéž se provádí při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován vedoucí kurzu a odpovědný zástupce ubytovacího zařízení. (12) Uvedené zásady se dodržují přiměřeně i při lyžařském výcviku konaném v hodinách tělesné výchovy v místě nebo blízkosti školy. (13) Do programu lyžařského kurzu je možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jízdě na snowboardu. Při organizaci výcviku je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky obou výcviků. Čl. 28 Závěrečné ustanovení Tento pokyn nabývá účinnosti dne 1. ledna 2006 JUDr. Petra Buzková Ministryně

Zdroj:

MŠMT:

Metodický

pokyn.

[online].

Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/JKMPBOZzakudoPV.pdf

[cit.

2014-04-14].