14. ročník konference Červený kohout
Nedostatky v projektových dokumentacích a při realizacích staveb z hlediska požární bezpečnosti Ing. Milan Brabec HZS Jihočeského kraje
Nedostatky zjištěné v rámci výkonu státního požárního dozoru
Nedostatky vznikají v několika fázích existence objektu a to: při navrhování staveb, při realizaci staveb, v rámci provozu objektu.
Nedostatky při projektování staveb vznikají nejčastěji v důsledku:
neznalosti nebo nerespektování provozních podmínek zpracovatelem požárně bezpečnostní řešení stavby, neznalostí technických předpisů, norem nebo fyzikálních vlastností a jevů, nepochopením principů koordinace požárně bezpečnostních nebo technických a technologických zařízení budovy.
Posouzení projektové dokumentace Možnosti zjištění a eliminace nedostatků: v rámci posuzování projektové dokumentace k územnímu řízení, stavebnímu řízení, apod. nebo v rámci posuzování prováděcí dokumentace stavby (je-li předepsána), posouzením nezávislým auditorem projektu, v rámci posuzování dokumentace změny stavby před jejím dokončením (bývá někdy předkládána opožděně po realizaci změn).
Obsah projektové dokumentace pro stavební řízení
požárně bezpečnostní řešení stavby má podrobně stanovený obsah, takže je také jednodušeji vymahatelný, projektová dokumentace technických zařízení budou je často zpracována pouze schématicky a nevystihuje jednoznačně zapracování podmínek požární bezpečnosti do projektu, projektová dokumentace technologických zařízení je často chráněna „výrobním tajemstvím“ a neodhaluje všechny podrobnosti a rizika.
Nedostatky vzniklé při výstavbě jsou důsledkem:
nerespektování požárně bezpečnostního řešení stavby při zpracování realizační dokumentace, vlastní realizaci nebo přípravě stavby, v důsledku změn stavby (projektu) bez projednání se zpracovatelem požárně bezpečnostního řešení stavby, HZS a stavebním úřadem.
Nedostatky zjištěné při výstavbě Zjištění nedostatků: při konzultacích na žádost dodavatelské firmy nebo stavebního dozoru, v rámci kontrolních prohlídek (provádí se v průběhu výstavby), v rámci závěrečné kontrolní prohlídky.
Nedostatky při provozu stavby vznikají zejména:
při úpravě nebo výměně technologických souborů nebo při úpravách technických zařízení budov, při výměně dveří nebo jiných částí stavby nerespektováním původně stanovených podmínek, stavebními úpravami prováděnými v rozporu se stavebním zákonem, neprováděním kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení.
Nedostatky zjištěné za provozu Zjištění nedostatků: při výkonu státního požárního dozoru (tématické a komplexní požární kontroly objektu), zjištění nedostatků v rámci přípravy stavebních úprav jiné části objektu, technikem požární ochrany, odborně způsobilou osobou, apod.
Koordinace požárně bezpečnostních zařízení a dalších zařízení
je předmětem mnoha publikací, je obsažena v normách řady ČSN 73 08…, koordinace je častou náplní přednášek na konferencích a seminářích, koordinace je individuální, tvůrčí záležitostí pro každý objekt a nelze ji unifikovat, u složitějších objektů je nutné řešit koordinaci pro více scénářů a variant.
Konstrukce a požárně bezpečnostní zařízení navržená bez ohledu na provozní podmínky v objektu
návrh a řešení únikových cest z objektu, dveře na únikových cestách a jejich způsob otevírání, provedení požárních dveří na únikových cestách, umístění obvodových stěn s požární odolností, včetně „oken“ a jejich otevírání, resp. zavírání při požáru.
Únikové cesty z objektu
únikové cesty jsou navrhovány bez ohledu na provozní podmínky, není často zohledněno, že osoby často vyhledávají pro únik prostor, který znají, jsou navrhovány těžké požární dveře na únikových cestách ve školách, zdravotnických zařízeních, apod., kde při použití nevhodného typu samozavírače nemůže část osob dveře používat, nejsou využívána v dostatečné míře požárně bezpečnostní zařízení ke zlepšení provozu.
Dveře na únikových cestách
ČSN EN 1125 – Stavební kování – Nouzové dveřní uzávěry ovládané horizontálním madlem . . . – „Panikové kování“, ČSN EN 179 – Stavební kování – Nouzové dveřní uzávěry ovládané klikou . . . – „Panikové kliky“, Alternativa při menším množství unikajících osob např. „Oboustranná cylindrická vložka s knoflíkem“, nedodržení směru otevírání dveří ve směru úniku, výměny dveří (bytové domy, apod.) spojené se záměnou za dveře neodpovídajícího typu.
Zavírání dveří a samozavírače
požární dveře musí být v případě požáru v uzavřené poloze, pokud zůstanou požární dveře při požáru otevřené mohou způsobit vážné ztráty na zdraví nebo lidských životech, samozavírače se podle počtu cyklů klasifikují C0 (nejhorší) až C5 (nejlepší – 200 000 cyklů), u frekventovaných prostorů je nutné volit klasifikaci C3 (50 000 cyklů) až C5.
Důsledky použití nevhodných samozavíračů
nevhodný samozavírač se brzy poškodí a není funkční nebo nevyhovuje provozním podmínkám, nejčastějším řešením je za provozu jeho prosté odmontování bez náhrady, zavírání dveří je vhodné ovládat elektrickou požární signalizací nebo lokální čidly autonomní detekce a na frekventovaných místech nechat za běžného provozu požární dveře otevřené s uzavřením automaticky impulsem EPS.
Záměna typů požárních dveří
EW – vysoká povrchová teplota na odvrácené straně od požáru, EI – povrchová teplota na odvrácené straně je podstatně nižší, mezní hodnoty jsou velmi vzdálené, sálání tepla – je možné hodnotit podle ČSN 73 0810 ve vazbě na způsob umístění požárních dveří v objektu.
Obvodové stěny
někteří zpracovatelé požárně bezpečnostních řešení stavby vychází z předpokladu, že prosklená část obvodové stěny s odpovídající požární odolností v případě vystavení vnějšímu požáru musí mít nehořlavý rám, protože ten nebude poškozen (konstrukce druhu DP1), v požárně bezpečnostních řešeních není zpracovatelem určena odpovídající klasifikace (např. EI, EW) nebo se u neotevíratelného „okna“ s požární odolností navrhuje požadavek na únosnost a stabilitu (např. REI …) vzniká předimenzování konstrukce a zvýšení ceny (např. REI60 místo nenosné části obvodové stěny EI30).
Otevírání „požárních oken“
důvody pro otevírání mohou být hygienické (požadavky na větrání) nebo z hlediska údržby (mytí oken z vnější strany), pokud je okno opatřeno stabilně ovládacím prvkem umožňujícím otevření nebudou podmínky požární bezpečnosti splněny trvale, v projektu nelze napsat jednoduše „okno se samozavíračem“, protože zavírání musí být řešeno ve vazbě na vznik a automatické zjištění požáru.
Specifika „požárních oken“
často je v požárně bezpečnostním řešení stavby uvedeno pouze „Nutno osadit okna s požární odolností, neboť nevychází odstupová vzdálenost“, není uveden typ konstrukce ( DP3 x DP1), přestože v požárně bezpečnostním řešení stavby je navržena konstrukce druhu DP1, jsou všechna „požární okna“ v tabulce truhlářských výrobků, prosklení musí být řešeno tak, aby bylo požární sklo chráněno ÚV filtrem, který chrání požární sklo před zmatněním, rámy „požárních oken“ jsou silnější než rámy EURO oken.
Specifika „požárních oken“ v památkově chráněných objektech
zajímavá je problematika „požárních oken“ u historických objektů, zde se většinou jedná o zdvojená či špaletová okna, Zajímavou alternativou jsou okna s rámem z nehořlavého materiálu na bázi vermikulitu, která se po podýhování tváří jako dřevěná, dýhování se nepoužívá u venkovního provedení z důvodu životnosti (odolnost až EI 60 DP1), při masivnějších rámech v historických objektech lze řetězové samozavírače skrýt ve srazu křídel a tyto neruší historický vzhled okna.
Prosklené části požární stěny
neotevíratelná zasklená plocha v požární stěně není požárním uzávěrem, ale nenosnou požární stěnou (rozdíl v ceně mezi požární odolností požárních dveří EW30 a požární stěnou EI45 je ve III. stupni požární bezpečnosti je značný), požární uzávěry mohou mít boční prosklení a nadsvětlík (neotevíratelné části) jako součást požárního uzávěru za přesně stanovených podmínek.
Další časté nedostatky
provedení podhledů s požární odolností, provedení dilatačních spár, náhradní zdroje, elektroinstalace, funkční integrita kabelové trasy, apod. vzduchotechnika, chráněná vzduchotechnická potrubí, nedostatky při řešení instalačních šachet.
Provedení podhledů a stropů s požární odolností
zapuštěná svítidla a reproduktory – nutnost zakrytí a dotěsnění prostupu konstrukcí se shodnou požární odolností, dilatační spáry provedené bez odpovídajícího dotěsnění, kontrolní (servisní) otvory – měly by mít požární odolnost shodnou jako podhled, nedodržení skladby podhledu – špatná vzdálenost konstrukce rastru podhledu nebo použití nevhodné tepelné izolace.
Stanovení odstupových vzdáleností
výjimky prakticky skončily, hodnotí se odstupové vzdálenosti i k volným skladům hořlavých materiálů (pilnice, truhlárny, atd.), „přísnější“ metodika podle vyhlášky č. 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb, přesný popis kam zasahuje požárně nebezpečný prostor (parcela, charakter pozemku) – musí být podrobně uvedeno v požárně bezpečnostním řešení stavby, zakreslení do situace s hranicemi pozemků.
Náhradní zdroje, kabely a vodiče
vyhláška č. 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb a ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – kabelové rozvody, zajištění náhradních zdrojů pro požárně bezpečnostní zařízení, u kterých je nepřípustná prodleva při náběhu náhradního zdroje, např. dieselagregátu, funkční integrita kabelové trasy, třída reakce na oheň, sortiment některých druhů ovládacích kabelů je problematické zajistit na trhu.
Vzduchotechnika a samočinné odvětrávací zařízení
vypínání provozní vzduchotechniky a ovládání požárních klapek v některých typech objektů v případě požáru, u některých projektantů a stavbyvedoucích přežívá mylná myšlenka, že větrací mřížka ve stěně je vzduchotechnické zařízení a při malém rozměru nemusí vykazovat žádnou požární odolnost, vzduchotechnické potrubí sloužící pro odvod kouře a tepla (samočinné odvětrávací zařízení) není běžných chráněným vzduchotechnickým potrubí s požární odolností zvenku dovnitř.
Revizní dvířka a instalační šachty 1)
2)
způsob dělení objektu do požárních úseků: instalační šachta tvoří samostatný požární úsek nebo šachta je dělena horizontálně a je „rozdělena“ mezi požární úseky, kterými prochází, kouřotěsnost uzávěrů do chráněných únikových cest všech typů, různé řešení vzduchotechnických potrubí a požárních uzávěrů při změně způsobu dělení instalačních šachet na požární úseky.
Děkuji za pozornost
-
Poděkování za podklady: kolegům z HZS Jihočeského kraje - Ing. Kubartovi
