ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební katedra geomatiky Thákurova 7, 166 29 Praha 6
NEDESTRUKTIVNÍ PRŮZKUM KRÁLOVSKÉHO PALÁCE NA CHEBSKÉM HRADU - SOUBOR MAP Průvodní zpráva ke Specializované mapě s odborným obsahem
Šedina, J., Pavelka, K., Housarová, E., Matoušková, E., Faltýnová M.
ČVUT v Praze Fakulta stavební katedra geomatiky Thákurova 7 166 29 Praha 6
tel.: (+420) 224 354 648 fax: www.fsv.cvut.cz
IČ: 68407700 DIČ: CZ68407700 Bankovní spojení: KB Praha 6 č.ú. 19-5504610227/0100
Obsah 1. Cíl ................................................................................................................................................. 3 2. Popis ............................................................................................................................................. 3 3. Návrh využití .............................................................................................................................. 69 4. Seznam použité literatury ........................................................................................................... 70 Seznam příloh .................................................................................................................................... 70
2
1. Cíl Specializovaný soubor map zobrazuje detaily podpovrchového nedestruktivního průzkumu Královského paláce na Chebském hradu, analýzu nalezených útvaru, stav a analýzu vnější zdi paláce před plánovanou rekonstrukcí a provedené zásahy.
2. Popis Objekt: Cíl:
Chebský hrad – královský palác průzkum, ev. nalezení neznámých stavebních prvků, průzkum, dokumentace a analýza severní zdi s románskými okny
Použitá zařízení: 1)laserový skener Surphaser (USA) 2)GSSI SIR – 3000, anténa 400MHz, 200MHz; Single-Channel GPR Data Acquisition System, Geophysical Survey Systems, Inc.-GSSI, USA 3)digitální zrcadlovka Canon
3
Obr.1: Chebský hrad – královský palác Západní část paláce je zatravněná, v levém rohu je ohniště (důležité zejména pro magnetometrické měření), od vstupu je nepravidelně dlážděná cesta k věži vně paláce.
4
Obr.2: Pohled do vnitřních prostor paláce, pohled na hlavní vstup
5
Obr.3: Pohled do vnitřních prostor paláce Východní část paláce byla v nedávné době sanována /provedeno důležité nové odvodnění prostory). Proti vchodu se nalézá kanalizace s kovovým poklopem, stejně jako u východní čelní zdi. Nově byly vybudovány šachty pro odvodnění v severovýchodní části paláce. Zatravněná je pouze menší část plochy, zbytek je pokryt stěrkopískovým a půdním zásypem po sanačních pracích. 1) Laserový skener Surphaser
6
Laserový skener byl využit pro zaměření vnitřního prostoru tak, aby bylo možno podpovrchový průzkum geofyzikálními metodami vložit do půdorysného plánu. Skener Surphaser patří mezi laserové fázové skenery s vysokou přesností měření vzdálenosti (přesnost 0,6mm na 10m); měření probíhá plně automaticky, laserový dálkoměr měří vzdálenost od skeneru k objektu, směr paprsku se mění ve dvou úhlech, které se ukládají s měřenou vzdáleností. Jedná se o prostorovou polární úlohu, z měřených informací se vypočte prostorová poloha každého měřeného bodu; výsledkem je tzv. mračno bodů, které obsahuje miliony bodů v předem definovaném rastru – jedná se tedy o neselektivní měření, kdy měřené body nejsou definovány operátorem, ale jsou voleny v pravidelných odstupech. Měření probíhá velmi rychle, při běžném rozlišení se skener otočí okolo osy za cca 6 minut a uloží 1GB dat. Laserovým skenerem lze výhodně dokumentovat přesně nepravidelné objekty jako sochy, historické zdivo, jeskyně, složité stavební prvky, ornamenty, ale i celé budovy, archeologické nálezy aj. Mračno bodu se dále zpracuje do nepravidelné trojúhelníkové sítě, výsledek je nutno editovat, filtrovat; výsledky lze obarvit skutečnou texturou, pokud je součástí skeneru i digitální kamera.
7
Obr.6: Laserový skener Surphaser, použitý pro zaměření prostoru
8
Obr.7: Stěna paláce, modelovaná z dat laserového skeneru
9
Obr.8: Pohled na 3D model paláce (wrap, zasíťovaný mračno bodů)
Obr.9: Pohled na 3D model paláce (wrap, zasíťovaný mračno bodů, pohled dovnitř prostoru)
10
Obr.10: Ukázka detailního modelu
11
Obr.11: Detail v plném rozlišení
12
Obr.12: Půdorys objektu
Obr.13: Ortofoto palácové zdi, vytvořené z fotografií
2) Georadar GSSI SIR 3000 Ground Penetrating Radar (GPR) je technologie založena na rozboru odrazu elektromagnetických vln zkoumanou konstrukcí či zemí. Vysílač antény odesílá přerušované sinusoidní impulsy. Elektromagnetické vlny prostupují materiálem rychlostí závislou na elektromagnetických
13
vlastnostech zkoumaného podloží. Následně jsou přijímačem antény zachyceny impulsy odražené (mající zpoždění od desítek do tisíců nanosekund) od rozhraní jednotlivých vrstev, které mají odlišné dielektrické vlastnosti. Dostup a rozlišovací schopnost je dána frekvencí vysílaného signálu; čím nižší je frekvence, tím je hlubší penetrace materiálu (dostup), ale nižší rozlišení a větší anténa. Dostupné vybavení využívá anténu 200MHz (dosah cca 5-6m, rozlišení dm-m), 400MHz (pro archeologické aplikace, dosah 2-2,5m, rozlišení dm) a 1,6GHz pro mělký průzkum a zdivo (dosah 50cm, rozlišení v cm). GPR SIR 3000 je vybaven vlečeným měřícím kolečkem s rotačním snímačem, které umožňuje přímo měřit vzdálenost (délku profilu). Objekty pod povrchem se projevují obyčejně jako paraboly; jejich vznik je dán pohybem radaru, šířkou signálu a odrazem. Parabolické pravidelné signály presentují válcová – liniová tělesa pod povrchem (např. silnější kabely, potrubí aj., ve větším pojetí ale též klenby sklepů a zbytky staveb).
Obr.14: Různé hodnoty dielektrika; ty jsou ale závislé na momentálním stavu vlhkosti
14
Obr. 15: Georadar GSSI SIR 3000 ve verzi pro archeologický průzkum
15
Obr. 16: Konfigurace radaru SIR-3000 s anténu 400MHz pro archeologický průzkum a počítačem pro ukládání dat (typický hloubkový dosah 2-2,5m)
16
Obr.17: Konfigurace s anténou 200MhZ pro hloubkový průzkum (cca do hloubky 5m za vhodných podmínek) Postupně byly zaměřeny profily různé profily georadarem GSSI SIR 3000, využita byla anténa 400MHz a 200MHz. Výsledné prostorové znázornění bylo zpracováno v software Radan, který je schopen analýzy měřených profilů a umožňuje z profilů pomocí interpolačních metod vymodelovat podzemní situaci. Zde je nutno podotknout, že interpretace měření není vždy zcela jasná a jednoznačná; výsledek závisí na mnoha podmínkách fyzikálních i stavu objektu. Nelze stoprocentně určit, o jaké předměty se pod povrchem jedná ani přesně definovat jejich hloubku, která je závislá na dielektriku materiálu. 2.1 Měření s anténou 200MHz 200MHz anténa má větší rozměr, nižší rozlišení, ale dosah okolo 5m. Měření probíhá přejížděním georadaru po předem definovaných profilech oblasti v odstupech obyčejně 1m. Měření bylo provedeno v podélných profilech souhlasně s delší osou královského paláce.
17
Obr. 18: Průzkum paláce – anténa 200MHz, těsně podpovrchový řez. Na profilu je vidět dlážděná cesta a kanalizační vpusti.
Obr. 19: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 0,42m. Označená oblast odpovídá kanalizaci proti vchodu. Viditelná je i na dalších profilech, šipka označuje dlážděnou cestu.
18
Obr. 20: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 0,7m. Viditelné náznaky kruhových staveb neznámého účelu. Mezi nimi základy zdi.
Obr. 21: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 0,89m. Viditelná pec, ohniště a další náznaky okolních zděných útvarů.
19
Obr. 22: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 0,94m, Dobře viditelné základy zdi.
Obr. 23: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 1,22m. Neidentifikovaný útvar, možná část odvodnění.
20
Obr. 24: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 1,5m.
Obr. 25: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 2,3m. V pravé části u zdi je vidět odvodnění, stejně jako v hodní části oblasti (vpusti).
21
Obr. 26: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 2,82m; základy patek sloupů (?). To je zřejmě příliš hluboko a neodpovídá to historickému popisu lokality z počátku minulého století.
Obr. 27: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 3,0m.
22
Obr. 28: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 3,52m.
Obr. 29: Průzkum paláce – anténa 200MHz, řez v hloubce 4,0m; mimo odvodnění není již vidět žádný další detail, informace se ztrácí v šumu.
Obr. 30: Průzkum paláce – anténa 200MHz, axonometrický pohled na řez v hloubce 0,66m. Dobře viditelný základ dělící zdi.
23
Obr. 31: Průzkum paláce – anténa 200MHz, axonometrický pohled na řez v hloubce 1,78m
Obr. 32: Profil č. 3, radarogram. Viditelné anomálie, uprostřed kanalizace proti vchodu.
24
Obr. 33: Profil č. 5, radarogram, anomálie v místě pece (ohniště), viz obr. 25.
25
Obr. 34: Profil v ose hlavního vstupu, radarogram; anomálie odpovídá kanalizaci, svislá čára je přechod v dlážděný schod (sektor C). 2.2 Měření s anténou 400MHz Anténa 400MHz je primárně určena pro archeologický průzkum, má menší rozměry a lze s ní lépe manipulovat. Umožňuje profily typicky po 0,5m. Rozlišen í antény je lepší, dostup cca 2,0-2.5m. Měření bylo rozděleno na 3 oblasti, A (vlevo od hlavního vchodu, podélné profily), AA (vpravo od hlavního vchodu, podélné profily) a B (kolmé profily na hlavní osu paláce). Sektor A měl délku
26
21m a šířku 8,5m, celkem 18 profilů; sektor AA měl 20m délky, 8,5m šířku a též 18 profilů. Měření B probíhalo v celé ploše, celkem 43 profilů, kolmo na podélnou osu paláce. Měření se provádí v přehledném terénu ve dvou směrech na sebe kolmých, aby bylo možno lépe zachytit podélné objety, které by leženy přesně ve směru měření. V sektoru C bylo provedeno jedno měření – profil od zdi před hlavní vchod až ke druhému schodu.
Obr. 35: schéma měření ploch s anténou 400MHz. 2.2.1 Sektor A
Obr. 36: Profil v hloubce 0,66m jasně ukazuje dělící zeď a kruhové útvary v jejím okolí.
27
Obr. 37: Profil těsně pod povrchem dobře ukazuje dlážděnou cestu k věži. Světle zelené oblasti jsou vlevo ohniště (novodobé), vpravo kanálová vpusť a nahoře u zdi uskladněný zaplachtovaný písek…
28
Obr. 38: Profil cca 20cm pod povrchem.
29
Obr. 39: Profil v jiném barevném provedení v hloubce cca 0,6m; základní objekty jsou viditelné (základ zdi, kruhové útvary). Další objekty se ztrácí v šumu a mnoha dalších odrazech a lze je těžko správně bez znalosti obsahu interpretovat.
2.2.2 Sektor AA Sektor AA navazuje na sektor A. Dělení bylo vytvořeno s ohledem na tvar i délky profilů. Délka AA je 20m, 8,5m šířka a též 18 profilů, jako u sektoru A.
30
Obr. 40: Povrchový profil sektoru AA, na horním radarogramu (profil první shora) jsou vidět viditelné odvodňovací prvky (viditelná vpusť označena šipkou).
31
Obr. 41: Profil v hloubce cca 0,6m, velmi dobře viditelná kanalizace mezi dvěma vpustěmi; na radarogramu v horní části jasná podélná ozvěna.
32
Obr. 42: Profil v hloubce cca 0,66m, jiné barevné znázornění.
33
Obr. 43: Profil v hloubce 1,03m; viditelná anomálie v hloubce necelého 1m, zřejmě odvodnění. Další tři profily jsou zaměřeny na vyhledání možných patek sloupů v ose paláce. Zde je situace složitá, jelikož se jedná o menší objekty v materiálu, který byl několikrát přemístěn a převrstven a obsahuje další prvky (odvodnění, zásyp, zbytky dalších prvků z různého období. První profil na obr. 44 zřejmě ony patky sloupů ukazuje. Otázkou je hloubka profilu, která je 1,38m, což mohou být základy patek.
34
Obr. 44: Profil v hloubce 1,38m, možné patky středových sloupů (dle plánku by měly ale být asi o půl metru jinde, nelze přesně definovat).
35
Obr. 45: Možná poloha patky sloupu (?), první šipka zprava; v radarogramu v horní části je objekt vpravo poměrně dobře vidět v hloubce 1m.
36
Obr. 46: Významný odraz polohy a hloubky objektu (patka sloupu?); v radarogramu v horní části je poměrně dobře vidět v hloubce 0,96m.
37
Obr. 47: Významný odraz možné další polohy a hloubky patky sloupu; v radarogramu v horní části je možná patka sloupu poměrně dobře vidět v hloubce kolem 1m (viz obr.44).
38
Obr. 48: Profil v hloubce 1,64m; významná plošná anomálie, spojená zřejmě s kruhovou stavbou neznámého určení, obdobně jako v sektoru A. Pravá anomálie může být spojená s odvodněním oblasti či skalním výběhem.
39
Obr. 49: Profil v hloubce 1,62m; horní radarogram ukazuje řez přibližně středem oblasti. Významná anomálie: v levé části výrazné rozhraní, jdoucí z metrové hloubky do cca 1,5m 2.2.3 Sektor B Sektor B je totožný se sektory A a AA v jednom, rozdíl je ale ve směru pozorování; zatímco sektory A a AA byly proměřovány georadarem v profilech rovnoběžných na delší osu paláce, sektor B byl proměřován od vnější delší zdi směrem k hlavnímu vchodu. Celkem bylo provedeno 48 profilů o šířce cca 8m. Předpoklad, že se ukáží další detaily, lépe detekovatelné kolmými nájezdy na možné objekty, se neprokázal. Lepší výsledky jsou z delších profilů, souhlasných směrem s delší osou paláce.
40
Obr. 50: Profil v hloubce 0,31m. Viditelná je kanalizace a nový zásyp odvodnění v horní části, znázorněný žlutou barvou.
41
Obr. 51: Podpovrchový profil v hloubce 0,4m; zde je vidět velmi dobře kanalizační vpusť proti hlavnímu vchodu a dlážděná cesta. Dále je vidět materiálové rozhraní v zelené barvě v pravé dolní část, možná zásyp kanalizace, která v této oblasti je uložena přibližně pod touto vrstvou nebo uložení nějakého odlišného materiálu od okolního (v historickém archeologickém průzkumu je zde uvedena vrstva prejzů…).
42
Obr. 52: Profil v hloubce 0,63m. Viditelná je dělící zeď zhruba v polovině plochy, dále kruhové útvary v jejím okolí a zřejmě kanalizace (označena šipkou).
43
Obr. 53: Zvýraznění úrovně funkci „gain“ – základ dělící zdi je vidět jinou úrovní signálu.
44
Obr. 54: Profil v hloubce 0,77m, jasně viditelná kanalizace a její vpusť proti hlavnímu vchodu do paláce a základ dělící zdi.
45
Obr. 55: Profil v hloubce 0,77m, viz obr. 53, jiné barevné zvýraznění.
Obr. 56: Profil v hloubce 0,89m; stále viditelná dělící zeď (její základ) a části kanalizace či odlišného materiálu v zásypu, v místě šipky menší dobře viditelná anomálie.
46
Obr. 57: Profil v hloubce 0,99m; stále viditelná dělící zeď a kanalizační prvky.
47
Obr. 58: Profil v hloubce 1,17m; stále viditelná dělící zeď a kanalizační prvky, nová anomálie pod dlážděním v levé části plochy.
48
Obr. 59: Profil v hloubce 1,22m; další anomálie v pravé části plochy.
49
Obr. 60: Profil v hloubce 1,27m, vlevo dole viditelná anomálie, možná spojená s ohništěm či kruhovou stavbou v těchto místech.
50
Obr. 61: Profil v hloubce 2,04m; zde je v některých místech vidět zřejmě skalní podloží, jak ukazuje radarogram v horní části.
2.2.4 Sektor C Pokusně byl zaměřen též jeden profil osou hlavního vstupu.
51
Obr. 62: Profil osou hlavního vstupu do paláce; pravá tmavší část je již upravený terén krytý dlážděním po první schod. 2.2.5 Sloučení – průnik A-AA
52
Obr. 63: Průnik výsledků měření A-B (sloučení profilů na sebe kolmých pro sektor A). Příliš nových informací zde vidět není. Výrazný je základ dělící zdi vpravo, kruhové útvary v jeho horní části a obdobný v levém dolním rohu. 2.2.6 Měření s anténou 400MHz, vně paláce, na zatravněné ploše za kratší stěnou královského paláce Tato oblast byla zaměřena čtyřmi profily v délce 31m a šířce 3,5m v těsné blízkosti vnější zdi. V oblasti je významná anomálie, která zřejmě bude kanalizací (odvodněním vnitřku paláce); polohově zhruba odpovídá poloze kanalizační vpusti v pravé části paláce. Hloubka kanalizace je cca 1,9m.
53
Obr. 64: Průzkum zatravnění části vnějšku paláce – jasná anomálie bude asi vyústěním kanalizace z paláce, menší anomálie vpravo od předpokládané kanalizace je vidět i na mělčím profilu (viz obr. 65).
54
Obr. 65: Průzkum zatravnění části vnějšku paláce – anomálie vpravo od předpokládané kanalizace je možná skalní podklad. 2.2.7 Měření s anténou 400MHz, vně paláce, podél obvodové zdi Poslední průzkum byl proveden v těsné blízkosti vnější palácové severní zdi; zde bylo již postaveno lešení a velmi málo prostoru na průzkum z důvodu prudkého svahu se skálou.
55
Obr. 66: Střední část prvního profilu v celé délce od rohu paláce až po zábradlí u věže; zde byla nalezena jasná anomálie ve vzdálenosti cca 25,5m od rohu severní zdi směrem k věži. První anomálie je možná vývodem odvodnění (trativod), pod ním je již asi skalní průběh.
56
Obr. 67: Dva radarogramy (3 a 4) ukazují stejné anomálie, jako o obr. 66; tyto profily byly provedeny pod lešení až k jeho konci v délce 20,8m a šířce 0,9m.
57
Obr. 68: Dva radarogramy (3 a 4) v jiném barevné vizualizaci, viz obr. 67.
58
Obr. 69: Prostorová vizualizace obou profilů – půdorysné znázornění (viz obr. 67-68). Anomálie je jasně viditelná, vpravo od ní je vidět pravděpodobně skalní masiv (viz horní radarogram).
59
Obr. 70: Schéma vnějšího měření pomocí georadaru SIR 3000 (sektory D, E). 4. Závěr Měření v Chebu proběhlo od dubna do září 2016. Georadarový průzkum byl částečně úspěšný a potvrdil některé informace z historického průzkum (viz plánek). Předpokládané patky sloupů v ose v části AA nebyly bezpečně detekovány, mohou být ale i mimo polohu v historickém plánu, i když to není příliš pravděpodobné. Dále byl prostor zaměřen laserovým skenerem, zejména z důvodu dokumentace a analýzy severní zdi paláce, která byla restaurována; k tomu bylo provedeno i fotogrammetrické zaměření a vektorové vyhodnocení včetně analýzy prováděných prací.
Obr. 73: Superpozice historického plánku s měřením georadaru (anténa 400MHz), profil v hloubce 0,66m ukazuje solidní shodu (sektory A-AA).
60
Obr. 74: Superpozice historického plánku s měřením georadaru (anténa 400MHz), profil v hloubce 0,31m (sektor B). Žlutou barvou je naznačen jiný materiál (zásyp).
Obr. 75: Superpozice historického plánku s měřením georadaru (anténa 400MHz), profil v hloubce 1,17m (sektor B). Významná anomálie vlevo nahoře koreluje se zbytky konstrukce.
Obr. 76: Superpozice historického plánku s měřením georadaru, (sektor A-AA, anténa 200MHz). Profil v hloubce 0,66m. Zde by první a třetí patka sloupů v pravé části mohla být ztotožněna s menšími anomáliemi na radarogramu.
61
Obr. 77: Superpozice historického plánku s měřením georadaru, (sektor A-AA, anténa 200MHz). Profil v hloubce 1,22m.
Obr. 78: Superpozice historického plánku s měřením georadaru, (sektor A-AA, anténa 200MHz). Profil v hloubce 3m. Ani zde 3 jasné anomálie nekorelují s patkami sloupů v plánku.
62
Obr. 79: Cheb, Královský palác, mapa nálezů v hloubce 0.31m
63
Obr. 80: Cheb, Královský palác, mapa nálezů v hloubce 0.66m; výsledky georadarového výzkumu zde navazují na historický archeologický výzkum
64
Obr. 81: Cheb, Královský palác, fotoplán z historických analogových snímků
Obr. 82: Cheb, Královský palác, ortofoto metodou IBMR, 2016
Obr. 83: Cheb, Královský palác, ortofoto pohled na data z laserového skeneru, 2016
65
Obr. 84: Cheb, Královský palác, vektorové vyhodnocení fotogrammetrických i laserových dat, plán nejcennějších stavebních částí pro rekonstrukci objektu, 2016
Obr. 85: Cheb, Královský palác, vektorové vyhodnocení fotogrammetrických dat a prováděné zásahy do severní zdi, 2016
66
Obr. 86: Cheb, Královský palác, vektorové vyhodnocení podpovrchových útvarů
67
Obr. 87: Cheb, Královský palác, vektorové vyhodnocení podpovrchových útvarů, georadarový průzkum Výstupem projektu je soubor tematických map historické stavby včetně podpovrchových plošných prvků uvnitř i vně stavby. Jednotlivé mapové prvky byly uloženy ve formě samostatných datových vrstev, které jsou dále popsány.
Výstupem projektu je soubor map s odbornou tématikou: 1) „Královský palác – mapa podpovrchových útvarů pomocí GPR; plošné ortografické zobrazení podpovrchových nálezů. Datová vrstva je složena z desítek profilů pozemního zobrazujícího radaru (ground penetrating radar – GPR), které po interpolaci vytvořily souvislou plošnou vrstvu, zobrazující nedestruktivně podpovrchové nalezené útvary. Tento
68
2) 3) 4) 5)
soubor se skládá z mnoha datových vrstev – řezů celé lokality v určité hloubce pod povrchem; dále z analýzy výsledků Interpretace nalezených podpovrchových útvarů v královském paláci Fotogrammetrická dokumentace vnější stěny královského paláce metodou IBMR (image based modeling and rendering) Vektorová analýza fotogrammetrického zaměření 3D model z dat laserového skeneru
3. Návrh využití Soubor map představuje materiál vědecko-výzkumného charakteru, sloužící zejména restaurátorům, odborníkům v památkové péči, archeologům a pro SHP. Soubor map znázorňuje polohu a tvar nalezených a verifikovaných podpovrchových útvarů, novějších odvodňovacích prvků, stav sanované vnější zdi královského paláce před restaurováním a analýzu prací. V současné době jsou data dostupná prostřednictvím webu na adrese: http://lfgm.fsv.cvut.cz/main.php?cap=0&zal=475&lang=cz Specializovaný soubor map bude na základě smlouvy o využití výsledků dosažených při řešení projektu výzkumu a vývoje využívat restaurátorská sekce firmy GemaArt, a.s., zastoupená Ing. Petrem Justou, ředitelem odboru, pro následující účely: jako mapový podklad pro další výzkum a památkovou péči, k publikační činnosti, pro prezentační účely, pro restaurátorské účely na Chebském hradě. Výsledek je využíván předkladatelem pro uskutečňování jeho dalších výzkumných aktivit, přičemž je otevřen užívání širokému okruhu uživatelů v oblasti výzkumu ….. a péče o …... Dále je využití zajištěno:
69
Výsledek je využíván předkladatelem pro uskutečňování jeho dalších výzkumných aktivit. Prokazování je zajištěno vedením deníku využití. Dodržování podmínek platných pro VO dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je zajištěno tím, že případný zisk je generován pouze v rámci hlavní činnosti VO a je do ní zpětně investován. Kontrolovatelnost je zajištěna přístupem poskytovatele k účetní závěrce kalendářního roku, která je též zveřejněna na Rejstříku VVI, vedenému na MŠMT a ve výroční zprávě na webových stránkách VO.
4. Seznam použité literatury PAVELKA, K., ŘEZNÍČEK, J., MATOUŠKOVÁ, E. a M., FALTÝNOVÁ. RPAS AS A TOOL FOR THE RESEARCH, DOCUMENTATION AND MONITORING. In Proceedings of the 35th ACRS conference. Nay Pyi Taw: ACRS 2014, 2014, ISBN 978-99971-0-128-0.
LAMBERS, K., H. EISENBEISS, M. SAUERBIER, D. KUPFERSCHMIDT, T. GAISECKER, S. SOTOODEH a T. HANUSCH. Combining photogrammetry and laser scanning for the recording and modelling of the Late Intermediate Period site of Pinchango Alto, Palpa, Peru. Journal of Archaeological Science [online]. 2007, 34(10): 1702-1712 [cit. 2015-06-02]. DOI: 10.1016/j.jas.2006.12.008. SAUERBIER, M. a H., EISENBEISS. UAVS for the documentation of archaeological excavations, International Archives of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences - ISPRS Archives 2010, pp. 526-531 Kuna, M. et al.: Nedestruktivní archeologie. Academia, Praha, 2014. ISBN 80-200-1216-8.
Seznam příloh 1. Cheb – královský palác – soubor map (tištěná verze obsahuje vybrané prvky, vhodné k tisku) 2. Smlouva o využití výsledků dosažených při řešení projektu výzkumu a vývoje 3. DVD obsahující následující datové přílohy 3.1. Průvodni_zprava_ Cheb – královský palác – Průvodní zpráva ke Specializované mapě s odborným rozsahem (formát *.pdf) 3.2. Soubor map – výsledky zpracování dat z georadaru a průzkumu objektu, fotogrammetrie i laserového skenování 3.3. Data z laserového skeneru 3.4. Fotogrammetrická data
70
