Projekt Interní grantové agentury UJEP č. 44101 15 0059 01- Rekonstrukce krajiny Mostecké pánve na základě historických datových podkladů
Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany Nmap – Specializovaná mapa s odborným obsahem
Ing. Jan Pacina, Ph.D., Ing. Jan Popelka, Ph.D., Bc. Eliška Vajsová
Ústí nad Labem, Fakutla ţivotního prostředí UJEP 2013
B (výsledek aplikovaný) 1. Nmap 2. 2013 3. Ing. Jan Pacina, Ph.D., Ing. Jan Popelka, Ph.D., Bc. Eliška Vajsová 4. Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany. 5. IGA2013 - 44101 15 0059 01 6. Mapa přístupná z webových stránek projektu Rekonstrukce krajiny Mostecké pánve na základě historických datových podkladů http://most.ujep.cz/iga2013/vystupy.htm 7. Fakulta ţivotního prostředí UJEP 1) Předkládaná specializovaná mapa je výsledkem Projektu Interní grantové agentury UJEP č. 44101 15 0059 01 - Rekonstrukce krajiny Mostecké pánve na základě historických datových podkladů řešitele FŢP UJEP v Ústí nad Labem. 2) I) Cílem předkládaného výsledku je rekonstrukce vývoje krajiny v oblasti ovlivněné lidskou činností – velkolom Vršany. Rekonstrukce krajiny byla provedena s vyuţitím starých map. II) Popis specializované mapy Historická struktura krajiny Data získaná vektorizací pomůţou osvětlit původní strukturu krajiny. V atributové tabulce císařských otisků vzniklo celkem 2 553 polygonů, který byly rozděleny do devíti typů. Atributová tabulka dat ZABAGED měla celkem 460 polygonů rozdělených do 10 typů. Data ZABAGED obsahují jeden typ navíc a to je povrchová těţba. Potřeba získat informace o rozloze (v km2) jednotlivých typů polygonů byla pouţita funkce summarize vyskytující se v atributové tabulce. Nutné podotknout rozdíl celkové plochy mezi CO a daty ZABAGED, způsobil to nedostatečný datový podklad v podobě císařských otisků. Velikost rozdílné plochy (3,7 km2) je však zanedbatelný a nezpůsobí viditelnost výsledné změny krajiny, který je obrovský. Struktura krajiny z Císařských otisků Největší plochu zabírá pole s 29,528 km2. V menší míře jsou to louky s plochou 1,265 2 km , vodní plocha - 0,110 km2, budovy – 0,103 km2, pastviny – 0,960 km2, cesty – 0,763 km2, ostatní plocha – 0,265 km2, zahrady – 0,183 km2, les – 0,065 km2. Podrobnější data naleznete v tabulce 2. Tabulka 1 Struktura krajiny z CO v km2
Pole Louka Vodní plocha Budovy Pastviny Cesty Ostatní plocha Zahrady Les Plocha celkem
29,5289421 1,2659861 0,1108686 0,1035889 0,9604920 0,7636036 0,2657370 0,1830601 0,0653262 33,2476047
Struktura krajiny v roce 1842 uvedená v procentech
Struktura krajiny z dat ZABAGED Největší podíl krajiny má povrchová těţba s 25,495km2. Druhý největší podíl zde má orná půda a ostatní neurčená plocha s 5,893 km2. Data ZABAGED nerozlišují jednotlivě louky a pastviny, proto jsou uvedené společně. Celková jejich plocha je 3,055 km2. Lesní porost se stromy zaujímá plochu 1,187 km2. Vodní plocha má rozměry 0,377 km2. Odkaliště zaujímá plochu 0,316 km2, vinice – 0,307 km2, zahrady – 0,157, zastavěná plocha (budovy) – 0,111 km2 a kolejiště zaujímá plochu 0,096 km2. Podrobnější informace o ploše viz tabulka 3.
Tabulka 2 Struktura krajiny v roce 2008
Povrchová těžba (Lom) Orná p. a ostatní neurčená plocha Louky a pastviny Lesní p. se stromy Vodní plocha Odkaliště Vinice Zahrady Budovy kolejiste Plocha celkem
25,495727 5,893699 3,055147 1,187094 0,377716 0,316759 0,307776 0,157924 0,111916 0,096242 37
Struktura krajiny v roce 2008 uvedená v procentech
Porovnání struktury krajiny mezi roky 1842 a 2008 V zájmové oblasti je změna struktury krajiny patrná na první pohled. V letech 1842 zde nebyla ţádná povrchová těţba a nyní zaujímá plochu 25,495km2 z 37 km2 celkové plochy, coţ je skoro 70%. V roce 1842 byla zkoumaná oblast především oblastí zemědělskou. V roce 1842 zaujímala pole plochu 29,528km2 a v roce 2008 zaujímala orná půda pouze plochu 5,893km2. Tento údaj je ale značně zkreslený, protoţe data ZABAGED sloučila ornou půdu společně s ostatní plochou neurčenou, takţe přesné porovnání změn krajiny zcela zaniká. Vodní plocha v roce 1842 měla 0,110km2 a v roce 2008 to bylo 0,377km2. To je nárůst vodní plochy o 0,266km2. Příčnou nárůstu je výstavba čističky vod a vznik odkaliště v severo-východní části zájmové oblasti. V roce 1842 zabírala plocha luk a pastvin celkem
0,266km2, v roce 2008 to však bylo 3,055km2. Plocha luk a pastvin vzrostla o 2,789km2. Za tento vzrůst podle mého názorů můţe současná neosídlenost zkoumaného území. Budovy minimálně zvětšily svou plochu o 0,008 km2. Další typ, který zaznamenal nárůst plochy je les. Vzrostl o 1,121 km2 příčinou rekultivační výsadbou stromů po bývalém lomu Slatinice. Data ZABAGED rozdělují typ krajinného pokryvu na zahrady a vinice, které byly v CO vektorizovány pouze pod typ zahrady. Po sloučení typu zahrady a vinice je to 0,465km 2, porovnáním s rokem 1842 je to rozdíl 0,282 km2. Cesty zůstanou bez známého vývoje, protoţe data ZABAGED poskytují cesty v liniové vrstvě. Výsledné mapy viz kapitola Technický komentář: Předkládaný soubor map prezentuje vývoj vyuţití krajiny v oblasti ovlivněné antropogenní činností (povrchová těţba hnědého uhlí). Vyuţití krajiny bylo porovnáno pro dvě časová období – 1826 aţ 1843 a současnost. Pro historická data byly pouţity mapy Povinných císařských otisků stabilního katastru – tato data byla georeferencována a zpracována do podoby bezešvé mapy. Následně byla provedena vektorová interpretace poţadovaných prvků polohopisu. Pro současná data byla pouţita digitální data ZABAGED. Jednotlivé plochy pak byly sumarizovány a interpretovány pomocí tabulky a grafu. Takto získaná data jsou prezentována v rámci interaktivní webové mapové aplikace vytvořené v prostředí ArcGIS Viewer for Flex vyuţívající k publikování dat v prostředí internetu prostředí ArcGIS for Server. Uţivatel aplikace můţe vyuţít k prohlíţení zpracovaných DMT širokou škálu georeferencovaných podkladových map. Mapová aplikace je dostupná na adrese: http://mapserver.ujep.cz/Projekty/NAKI_mapy/Vrsany/ III) Návrh využití Vytvořená data poskytují unikátní datovou sadu rekonstrukce vývoje krajiny v oblasti, která byla téměř kompletně přetvořena lidskou činností. Získaná data mohou být vyuţita pro následné rekultivace terénu, historické studie a uchování obrazu zaniklé krajiny v digitální formě. IV) Seznam použité související literatury: 1. BENEŠ, Jaromír a Vladimír BRŮNA. Má krajina paměť? In: BENEŠ, Jaromír a Vladimír BRŮNA. Archeologie a krajinná ekologie. Nadace Projekt Sever, Most 1994, s. 37 – 46. 2. CAJTHAML, J.: Georeferencing of Historical Military Mappings and Later Map Internet Publishing. In CTU Reports, Proceedings of Workshop 2007, Praha: Czech Technical University, 2007, ISBN 978-80-01-03667-9 – 3. CAJTHAML, J.: Historické mapy středních měřítek - digitalizace a využití dat. In: Juniorstav, 9. Odborná konference doktorského studia. Brno, 2007, ISBN 978-80214-3337-3 4. CAJTHAML, Jiří. Analýza starých map v digitálním prostředí na příkladu Müllerových map Čech a Moravy. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2012. ISBN 976-80-01-05010-1. 5. FIŠER, Zdeněk, Jiří VONDRÁK a A KOLEKTIV. Mapování. vyd. 2. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. ISBN 80-7204-472-9. 6. HAVRÁNEK, Petr. Historické mapování. In: Krajina 2002 od poznání k integraci. Ústí nad Labem: MŢP, 2002, s. 37. ISBN 80-7212-225-8.
7. HYBÁŠEK, Jaroslav. Topografická a tématická kartografie. Brno: CERM, 1993. ISBN 8090059066. 8. KUCHAŘ, Karel. Naše mapy odedávna do dneška. Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. 9. LIPSKÝ, Zdeněk. Sledování historického vývoje krajinné struktury s využitím starých map. In: Krajina 2002 od poznání k integraci. Ústí nad Labem: MŢP, 2002, s. 44 - 47. ISBN 80-7212-225-8. 10. MAREK, Tomáš. Bezešvá mapa Prahy z Povinných císařských otisků. Praha, 2010. Diplomová práce. ČVUT, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie. Vedoucí práce Ing. Cajthaml Jiří. 11. NOVÁK, Kamil. Časoprostorová analýza změn reliéfu v okolí Jezera Most. Ústí nad Labem, 2012. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vedoucí práce Jan Pacina. [30]http://help.arcgis.com/ V) Seznam publikací, které předcházely výsledku typu Specializovaná mapa s odborným obsahem a byly publikovány (pokud existují), případně výstupy z originální práce. POPELKA, Jan, PACINA, Jan a Kamil NOVÁK. Analýzy vývoje reliéfu v oblastech s aktivní těţbou uhlí. In: MAGNANIMITAS, Hradec Králové, eds. Recenzovaný sborník příspěvků vědecké interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů, QUAERE 2013, vol. III. Hradec Králové: MAGNANIMITAS, 2013, s. 1261-1270. ISBN 978-80-905243-7-8 PACINA, Jan a Kamil NOVÁK. Detailní analýza vývoje reliéfu v okolí Jezera Most. In: MAGNANIMITAS, Hradec Králové, eds. Recenzovaný sborník příspěvků vědecké interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů, QUAERE 2013, vol. III. Hradec Králové: MAGNANIMITAS, 2013, s. 1231-1240. ISBN 97880-905243-7-8 PACINA, Jan, NOVÁK, Kamil a Jan POPELKA. Georelief transfiguration in areas affected by open-cast mining. Transactions in GIS. 2012. ISSN 1361-1682. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1467-9671.2012.01339.x/abstract Pacina, Jan, Novák, Kamil, Weiss, Lukáš. 3D modelling as a tool for landscape restoration and analysis. In Environmental software systems: frameworks of Eenvironments. Heidelberg : Springer, 2011, s. 16.
