STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail:
[email protected], www.sosasouneratovice.cz
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2 Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: vzdělávání v inf. a kom.
Vzdělávací obor: všechny obory SŠ
technologiích Vyučovací předmět: výpočetní technika
Tematický okruh: grafika a multimédia
Sada: 11
Číslo DUM:
15
Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření:
Ročník:
20.2.2014
2.
Ověřující učitel: Ing. Helena Holcová
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail:
[email protected], www.sosasouneratovice.cz
Název listu:
Základní práce s videem – videozáznam
Jméno autora:
Jan Krejza
Anotace:
Odhaluje základy při pořizování videozáznamu, práci se zoomem, pohybem kamery, délkou záběru a dalšími prvky, které tvoří výsledný záběr.
Klíčová slova: Klíčové kompetence:
videokamera, zoom, ostření, záběr, expozice, hledáček uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace, pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií
Přesahy a vazby: Fyzika - optika Organizace (čas, velikost skupiny, 25 min, třída žáků včetně žáků se specifickými vzdělávacími prostorová organizace): potřebami, videokamera, PC Cílová skupina:
Žák, věková skupina 15 – 19 let
Použitá literatura, zdroje: Autorem materiálu a všech jeho částí je Jan Krejza.
Velikost:
1,72 MB
Obsah Pohyblivá kamera .......................................................................... 4 Hledáček vs. LCD displej ................................................................ 5 Zoom........................................................................................... 5 Délka záběru ................................................................................ 8 Expozice ...................................................................................... 8 Zaostřování .................................................................................. 9 Úloha č. 1 .................................................................................. 10 Úloha č. 2 .................................................................................. 10 Řešení ....................................................................................... 10
Úvod Dlouhou cestu mají za sebou technologie zachycující pohyblivý obraz. Zatímco legendární scéna příjezdu vlaku do stanice děsila lidi, dnes se již nad pohyblivým obrazem, tedy filmem, málokdo v civilizovaném světě pozastaví. Podíváme se blíže na pořízení záběru. Všimneme si jednotlivých prvků, které ovlivňují výsledný záběr jako je přiblížení, délka záběru, ostření nebo i práce s hledáčkem případně displejem.
Pohyblivá kamera Pohyb kamery při vytváření záběru vytvoří záběr, který nazýváme dynamický. Podívejme se na čtyři základní pohyby, které můžeme při záběru provést. Švenk Jedná se o jednoduchý pohyb záběru z jednoho objektu na druhý. Např. přesun záběru ze zklamaného výrazu obličeje muže na břehu rybníka na jeho potápějící se loď. Záběr by měl mít svůj začátek a konec.
Obr. 1 Přesun záběru při švenku Panorama Obvykle pomalý horizontální (vodorovný) pohyb kamery zobrazující panorama horských vrcholů, rozlehlé krajiny nebo města. Stejně tak může být panoramatem pomalý švenk kamery z jedné strany rozlehlé místnosti na druhou.
Obr. 2 Pomalý posun záběru po krajině při snímání panorama
Jízda Divácky velmi oblíbený a efektní záběr. Jízda na čemkoliv je dynamická a poutá pozornost. Nabízí rychlost, akci, napětí. Nájezd/odjezd (zoom) Toto je spíše opak jízdy. Nájezd na detail pro jeho zdůraznění nebo odjezd z detailu pro zobrazení souvislostí nenabízí příliš dynamiky, protože obraz zůstává víceméně stabilní a statický. Zejména dlouhé, táhlé nájezdy/odjezdy skutečně diváka neuchvátí a prozradí spíše kameramana – začátečníka, který miluje práci s tlačítkem zoom.
Hledáček vs. LCD displej LCD displej je součástí všech moderních amatérských videokamer se záznamem dat na pevný disk nebo paměťovou kartu. Umožňuje přehrání a prohlížení pořízeného záznamu. Při pořizování záznamu ve velmi světlém prostředí však může dojít k lesknutí a špatné až nemožné čitelnosti displeje. Hledáček oproti tomu nabízí rovněž obraz z malé obrazovky avšak díky objektivu hledáčku je jeho čitelnost za všech okolních podmínek osvětlení stejná, tedy kvalitní. Rovněž umožňuje prohlížení přehrávaného záznamu. Jednou z velkých výhod hledáčku je také fakt, že slouží jako další opěrný bod a významně tak přispívá ke kvalitě pořízeného záběru.
Zoom Zoom nebo také velikost záběru si rozdělíme do několika skupin se základním popisem, co je pro takový záběr charakteristické. Velikost záběru vyjadřuje, co je na záběru důležité. Široký celek Široký celek může být použit např. jako úvodní záběr. Převažuje celkové prostředí, osoby jsou sotva postřehnutelné, jejich výrazy nejsou vidět.
Obr. 3 Příklad širokého celku Celek I v tomto záběru převažuje prostředí, přesto už je zřetelně vidět postava, budova nebo jiný důležitý objekt. Okolo objektu je v záběru ještě místo, objekt je tedy zobrazen celý. Lze použít např. pro příchod osoby, příjezd vozidla, apod.
Obr. 4 Záběr celku Polocelek Velmi používaný typ záběru. Zobrazena je část postavy, budovy, apod. Jsou zřetelná gesta a výrazy ve tváři. V dobách němého filmu vznikl polocelek nazývaný americký plán – zobrazuje osoby od kotníků výše, aby byla zřetelná gesta.
Obr. 5 Polocelek zobrazující postavy Polodetail V případě postav bude záběr obsahovat postavu od prsou výše při zanechání prostoru nad hlavou. Prostředí je potlačeno včetně ostrosti a hlavní záběr se soustředí na výraz tváře. V případě budov uvidíme některou důležitou část a trochu prostoru okolo.
Obr. 6 Polodetail věžičky Detail Pomocí detailu již klademe důraz na určitou věc, skutečnost, akci. Již vidíme pouze část obličeje, část budovy. Detailním záběrem vyjadřujeme nějakou důležitou skutečnost, pocit osoby, důležitý jev filmu.
Obr. 7 Detailní záběr na list, okolí rozostřené
Velký detail Výrazný detail už vyjadřuje určitý umělecký záměr. Ukápnutí slzy nebo nudle, Velká ručička poskočí na dvanáctku, hmyz usedne na květinu. Velký detail by měl mít své místo opodstatněné. Použití velkého detailu jen proto, že mi to umožňuje použitá videokamera nemá význam a takový záběr je lepší nedělat.
Obr. 8 Velký detail na část okna rotundy
Délka záběru Proč se vlastně film netočí jako jeden souvislý záběr? Nebudeme zacházet do přílišných podrobností. Představte si následující dvě sekvence a porovnejte v duchu jejich atraktivnost. Akční honička aut x dlouhý záběr na děti hrající si na pískovišti. Různé záběry mají za úkol vystihnout prostředí, okolí, výrazy postav, nálady, atd. Filmový záběr je také mocný nástroj pro práci s filmovým časem. Pomocí různých záběrů můžeme dramaticky natahovat okamžik, který by ve skutečnosti trval jen 5 vteřin, abychom udrželi diváka v napětí. Naopak můžeme pomocí střihu přeskakovat nepodstatné scény. Také jste si všimli, jak ve většině filmů většina postav nepotřebuje jít na toaletu, najíst se nebo provést večerní hygienu? Práce s filmovým časem je kouzelná.
Expozice Dobré světlo a dobře nasvětlená scéna je vždy základem pro kvalitní záběr. Pokud je světla příliš mnoho, objeví se na záběru místa přeexponovaná, tzv. přepálená, tedy místa skoro bílá, způsobená intenzivním zdrojem světla. Při nedostatku světla vzniknou naopak místa zcela tmavá. Největší problém bude snímání scény s různou intenzitou osvětlení v různých částech. Natáčení proti slunci, proti večernímu bodovému osvětlení, apod. Problém rovněž může způsobit natáčení záběru, v kterém se budou objekty pohybovat. Pohyb tmavého objektu nebo naopak zdroje světla poblíž objektivu může způsobit automatické nastavování clony, což zásadně ovlivní výsledný záběr.
Při volbě expozice proto clona bude hrát důležitou roli a její správné nastavení je dobré provést buď ručně, nebo zvolením vhodného automatického režimu, pokud jej kamera nabízí.
Zaostřování Většina amatérských kamer nabídne především automatické ostření (Autofocus). Kamera automaticky hledá určité kontrasty v obraze a snaží se zaostřit na objekt, který vyhodnotí jako hlavní v záběru. Tato schopnost bude snížena při špatném osvětlení nebo při nejasném kontrastu, kdy autofocus střídavě zaostřuje a rozostřuje, jak hledá tu správnou pozici.
Obr. 9 Zaostření záběru na dominantní prvek Každý objektiv má pak určitou nejmenší ohniskovou vzdálenost, na kterou je schopen zaostřit. Pokud se snímaný objekt objeví blíž k objektivu, automatika už nezaostří a záběr zůstane rozmazaný. Největší práce při zaostřování pochopitelně vznikne při pořizování detailů a velkých detailů.
Úloha č. 1 Natočte krátký šot na některé z následujících témat. Snažte se nepřesáhnout čas 4 minut. - představení školní budovy - představení části školy – učebna, šatna, jídelna, atd. - představení spolužáka nebo jiné postavy - jiné téma
Úloha č. 2 Prostudujte části filmových děl jako akční film, romantický film, drama. Studujte délku jednotlivých záběrů. Určete u jednotlivých záběrů o jakou velikost záběru se jedná.
Řešení Úloha č. 1 Při tvorbě pracujte zejména se zoomem a délkou záběru. Pokuste se Úloha č. 2 Záleží na zvolených filmech.