NÁVRH ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY. NEMOCNICE JABLONEC NAD NISOU, p.o. NA AKCIOVOU SPOLEČNOST. Zřizovatele, statutární město Jablonec nad Nisou

NÁVRH ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY NEMOCNICE JABLONEC NAD NISOU, p.o. NA AKCIOVOU SPOLEČNOST

Zpracoval:

MUDr. Vít Němeček, MBA, únor 2015

Pro:

Zřizovatele, statutární město Jablonec nad Nisou

Přílohy: 1. Odborné stanovisko právníka k otázce transformace 2. Odborné stanovisko právníka k otázce veřejné podpory 3. Odborné stanovisko daňového poradce 4. Odborné stanovisko auditora

1. Manažerské shrnutí Vedení Nemocnice Jablonec nad Nisou tímto navrhuje provést transformaci nemocnice z příspěvkové organizace na akciovou společnost, a to k 1. 1. 2016. Jsme přesvědčeni, že tato transformace je nezbytným krokem. Akciová společnost je účinným a prověřeným modelem pro efektivnější řízení každé velké společnosti. To se týká nejen klasických obchodních korporací ale i nemocnic, které poskytují veřejnou službu.

1.1.

Důležitý úvod

Diskuse o případné změně právní formy nemocnice probíhá od roku 2005. Bohužel, tato debata se často koncentruje pouze na formu a pomíjí se obsah. Tím chceme říci, že žádná právní forma není zázračným garantem ekonomické úspěšnosti společnosti ani jistot jejích zaměstnanců. Tímto garantem je pouze schopný management a osvícený vlastník – zřizovatel. Naopak, budou-li ve vedení nemocnice nebo města lidé neschopní (nebo všeho schopní), poškodí nebo zprivatizují příspěvkovou organizaci (například formou pronájmu) stejně jako akciovou společnost. Akciová společnost je pouhým nástrojem, který managementu a vlastníkovi pomáhá realizovat jejich záměry lépe než příspěvková organizace. 1.2. Nejdůležitější důvody pro změnu -

Daňová optimalizace – jen za rok 2014 zaplatí nemocnice na dani z příjmu kolem téměř 5 000 tis. Kč. Obdobný vývoj očekáváme i v dalších letech. V režimu akciové společnosti by nemocnice mohla využít daňové odpisy z veškerého majetku a daňová povinnost by byla výrazně nižší, prakticky nulová. Ušetřené peníze by bylo možné využít na posílení mezd nebo na investice.

-

Volnost ve mzdovém systému – akciové společnosti se řídí zákonem o mzdě a vlastním mzdovým předpisem. Nejsou tedy vázány platovými tabulkami, které výrazně omezují diferenciaci mezd v návaznosti na množství a kvalitu odvedené práce. Tato skutečnost je konkurenční výhodou akciové společnosti.

-

Posílení motivace a odpovědnosti členů vedení nemocnice i orgánů společnosti – členové představenstva i dozorčí rady akciové společnosti mají vyšší míru zodpovědnosti za její hospodaření, mimo jiné ručí svým soukromým majetkem za případná chybná rozhodnutí. Naopak odpovědnost ředitele příspěvkové organizace je velmi omezená (dle pracovněprávních předpisů).

1.3. Na druhé straně je zřejmé, že navrhovaná změna je občas vnímána negativně, protože: -

Transformace na akciovou společnost může být považovaná za první krok k privatizaci. Veřejnost se obává zcizování majetku, tunelování společnosti nebo omezování spektra činností (uzavírání ztrátových oddělení). Zaměstnanci cítí změnu právní formy jako ohrožení svých sociálních jistot: o vyšší tlak na poměr mzda/výkon v obchodní společnosti o vyšší průměrné mzdy v příspěvkových organizacích v porovnání s a.s. o zanikne vazba odměňování na mzdové tabulky o tvorba sociálních nákladů bude v jiném režimu než FKSP

-

Zaměstnanci mají (podle našeho názoru neoprávněný) pocit, že příspěvková organizace je jistota, které se nemůže nic stát a zřizovatel ji musí za každou cenu udržovat a financovat.

1.4. Tyto obavy z transformace na akciovou společnost nejsou opodstatněné -

-

Prakticky všechny kritické argumenty platí obdobně pro akciovou společnost i pro příspěvkovou organizaci. Forma příspěvkové organizace tedy v žádném případě není nějakou 100% pojistkou. Mimo to – odstranění těchto obav lze posílit jasnými právními i politickými zárukami. Existují desítky referencí – dobře fungujících nemocnic ve formě akciových společností. V dalším textu přinášíme podrobnější argumentaci.

2. Základní informace o Nemocnici Jablonec nad Nisou Zřizovatel: Právní forma: Finanční obrat 2014: Hospodářský výsledek 2014 Čistý provozní HV 2014 Aktiva k 31.12.2014

statutární město Jablonec nad Nisou příspěvková organizace 678 600 tis. zisk 7 300 tis. Kč zisk 49 600 tis. Kč 894 500 tis. Kč

Spádová oblast: 90 000 obyvatel 310 akutních lůžek 67 lůžek následné péče 732 zaměstnanců (přepočtený stav)

Výkonnost nemocnice v roce 2014 Počet hospitalizovaných pacientů 15 500 Počet ambulantních vyšetření 195 000 Počet operací 6 500 Počet porodů 1 326 Průměrná ošetřovací doba (akutní) 5,1 dnů Vývoj provozního hospodářského výsledku v tis. Kč

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Finanční zdraví -

Nemocnice nemá žádné dluhy, všechny faktury platíme ve splatnosti. Nečerpá kontokorent. Nemá žádné jiné cizí zdroje - půjčky, úvěry, hypotéky, leasingy...

3. Analýza – obecná část 3.1. Jaké jsou možnosti do budoucnosti? Z hlediska právní formy nemocnice má zřizovatel v současné době následující možnosti: -

Ponechat nemocnici jako příspěvkovou organizaci. Provést transformaci na obchodní společnost, nejlépe akciovou společnost. Provést transformaci na ústav, obecně prospěšnou společnost apod. Počkat na avizovaný zákon o neziskových nemocnicích.

Výhody a nevýhody jednotlivých forem jsou popsány v dalších částech tohoto textu. Podle názoru vedení nemocnice je nejefektivnějším řešením transformace na akciovou společnost. 3.2. Jaký je současný stav v rámci České republiky? Nemocnice Jablonec nad Nisou je členem nejpočetnější profesní organizace, Asociace českých a moravských nemocnic. Ta má celkem 128 členů s následující strukturou právní formy: -

2x obecně prospěšná společnost 40x příspěvková organizace 2x společnost s ručením omezeným 84x akciová společnost

Forma obchodních organizací, speciálně akciových společností, tedy převažuje. 3.3. Situace v rámci kraje -

Nemocnice Česká Lípa a Liberec jsou akciovými společnostmi, většinovým vlastníkem je kraj. Nemocnice Semily je příspěvkovou organizací města, ale zastupitelstvo schválilo záměr transformovat ji na společnost s ručením omezeným. Nemocnice Jilemnice je příspěvkovou organizací města. Nemocnice Frýdlant a Tanvald mají formu s.r.o. a patří soukromému vlastníkovi. Nemocnice Turnov je nyní součástí KN Liberec, před tím byla s.r.o. ve vlastnictví města.

3.4. Jaký je stav v zemích Evropské unie? Mimo ČR je model nemocnice jako příspěvkové organizace neznámý. Nemocnice fungují v různých režimech, od různých forem neziskových organizací po standardní obchodní společnosti. 3.5. Proč akciová společnost a ne společnost s ručením omezeným? Rozdíl je ve způsobu řízení. Struktura orgánů dozorčí rady a představenstva umožňuje podstatně větší vliv vlastníka na zásadní rozhodování, než systém jednatele či jednatelů u s.r.o.

3.6. Jaké jsou technické možnosti transformace na obchodní společnost? V podstatě existují dvě základní cesty: A. Založení nové akciové společnosti a následně postupný převod zaměstnanců, činností, majetku, smluv atd. z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Tento postup má několik nevýhod: -

Přerušení právní kontinuity, nová a.s. není právním nástupcem původní p.o. Postup je velmi pracný s rizikem opomenutí některého důležitého detailu.

B. Založení nové akciové společnosti, ocenění podniku Nemocnice Jablonec nad Nisou a jeho vklad do základního kapitálu akciové společnosti. Tento postup má několik výhod: -

Zajištění právní kontinuity. Přechod všech práv a závazků na novou společnost. Tato metoda je právně i prakticky opakovaně prověřená (Nemocnice Kladno, České Budějovice, Přerov, Prostějov atd.). Tyto vklady byly nejen zapsány do obchodního rejstříku, ale byly potvrzeny judikáty prvoinstančních soudů i odvolacího soudu.

3.7. Proč nenavrhujeme transformaci na ústav? -

Ústav je nová, a tedy nevyzkoušená právní forma, něco mezi nadací a obchodní společností. Vliv vlastníka na fungování ústavu je malý. V režimu ústavu dosud nefunguje žádná nemocnice. Z hlediska právního to je cesta, nicméně z praktického hlediska by to byl krok do neznáma. Nejsou zřejmé konsekvence (např. riziko zařazení mezi organizace s platem dle § 109 OZ atd.).

3.8. Proč nenavrhujeme počkat na zákon o neziskových nemocnicích? Tento zákon je součástí koaliční smlouvy i programového prohlášení vlády. Měla by to být nová právní forma, která by, mimo jiné a při dodržení určitých podmínek, umožňovala nemocnicím neplatit daně z příjmu. Transformace na tuto právní formu by byla dobrovolná. Příprava tohoto zákona však vyvolává řadu zásadních otázek: -

-

-

Není jasné v jaké podobě, kdy a zda vůbec bude přijat. Podle dostupných informací budou mít zdravotní pojišťovny povinnost s těmito nemocnicemi uzavírat smlouvy – to by znamenalo zásadní problém pro nutnou restrukturalizaci sítě a „zabetonování“ současného nevyhovujícího stavu. Dále – stát, respektive zřizovatel, by měl mít povinnost hradit účetní ztrátu takovýchto nemocnic. To by znamenalo neuvěřitelné oslabení tlaku na jejich efektivitu a řádné řízení. O útoku na rozpočet státu v řádu miliard korun nemluvě. Tyto nemocnice by se samozřejmě řídily zákonem o platu.

Při takovýchto parametrech by tento zákon byl velmi obtížně konzumovatelný. Pro nemocnici našeho typu by nebylo zajímavé jej využít.

3.9. Vliv Zastupitelstva města na nemocnici V režimu akciové společnosti bude posílen. V případě akciové společnosti rozhoduje za vlastníka rada města, nikoliv zastupitelstvo. Nicméně zastupitelstvo si může vyhradit rozhodování např. o strategii nemocnice a „úkolovat“ radu v rámci strategického zadání. U příspěvkové organizace je vliv zastupitelstva pouze v poloze schvalování zřizovací listiny a jejích příloh (rozsah svěřeného majetku atd.)

3.10. Riziko konkursu Riziko konkursu je stejné jak u akciové společnosti, tak u příspěvkové organizace. Podmínky ani procesní stránka věci se neliší.

3.11. Registrace zdravotnického zařízení Každá nemocnice potřebuje ke svému fungování tzv. registraci (oprávnění) podle Zákona o nestátních zdravotnických zařízeních. Registrujícím orgánem je krajský úřad. Nově vzniklá akciová společnost by musela mít i novou registraci. Její udělení je předjednáno s kompetentní pracovnicí, vedoucí odboru zdravotnictví PhDr. Riegerovou. Jde o formální záležitost.

3.12. Kontinuita krytí pojistných rizik Při zajištění právní kontinuity přecházejí všechny práva i závazky na nový subjekt. Smlouva, která kryje pojistná rizika, bude nadále v platnosti. Budou kryty i náhrady škody, která mohla vzniknout před transformací.

3.13. Přístup k dotacím ze státního, krajského rozpočtu a fondů EU Přístup k dotacím je stejný pro všechny nemocnice, a to bez ohledu na jejich právní formu. Tato skutečnost vychází z platných rozpočtových pravidel státu i z pravidel orgánů řídících jednotlivé operační programy.

3.14. Problematika veřejné podpory U transferů mezi rozpočtem SMJN a rozpočtem nemocnice ve formě a.s. není zcela vyjasněn problém veřejné podpory nad rámec limitu de minimis. V této věci jsme zadali zpracování právní analýzy, která je přílohou tohoto materiálu a jejíž hlavní závěry jsou následující: -

Provozní a investiční dotace poskytované či v minulosti poskytnuté Městem Jablonec Nemocnici Jablonec PO se značnou pravděpodobností nenaplňují všechny znaky pro jejich označení za veřejnou podporu. Zcela s jistotou však tento závěr vyslovit nelze, jelikož závisí na výkladu podmínek Smlouvy o fungování EU.

-

Na základě předpisů Evropské komise o veřejné podpoře de minimis může Město Jablonec poskytnout Nemocnici Jablonec PO jakožto poskytovateli služeb obecného hospodářského zájmu dotace či jinou veřejnou podporu až do výše 500.000,- EUR za tři po sobě jdoucí účetní období. Tuto podporu však nelze kumulovat s vyrovnávacími platbami na stejné služby obecného hospodářského zájmu.

-

Město Jablonec může poskytovat provozní i investiční dotace Nemocnici Jablonec PO formou vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. Její výše se vypočte tak, aby pokryla rozdíl mezi náklady a příjmy souvisejícími s poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu a přiměřený zisk.

-

Tyto závěry jsou stejné pro příspěvkovou organizaci i pro akciovou společnost.

3.15. Udržitelnost stávajících projektů z fondů EU V nemocnici bylo nebo je realizováno několik projektů financovaných ze strukturálních fondů EU. Jsou to projekty s těmito názvy a registračními čísly: -

Nemocnice Jablonec nad Nisou – Magnetická rezonance Registrační číslo projektu: CZ.1.13/2.2.00/02.00374 – udržitelnost skončila v květnu 2014

-

Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o., - obnova mamografického pracoviště (projekt podaný a realizovaný zřizovatelem) Registrační číslo projektu: CZ1.13/2.2.00/28.01148

-

Modernizace vybavení Nemocnice Jablonec nad Nisou (obnova 150 lůžek a nočních stolků, v současné době probíhá výběrové řízení) Registrační číslo: CZ.1.13/2.2.00/39.01358

-

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. – revitalizace zeleně Registrační číslo: CZ.1.02/6.5.00/10.06994

-

Zvýšení konkurenceschopnosti pracovníků ve zdravotnictví v Libereckém kraji (vzdělávací projekt) Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.01/04.0020

-

Nemocnice Jablonec nad Nisou,p.o. – zateplení fasády, střechy a výměna oken na objektu H02 (projekt podaný a realizovaný zřizovatelem) Registrační číslo: CZ.1.02/3.2.00/14.2529

Udržitelnost se tedy týká všech projektů s výjimkou MR a vzdělávání. Záležitost jsme projednali s pracovnicí Regionální rady paní Vaněčkovou. Situace je řešitelná standardním administrativním postupem, a to cestou žádosti, schválení změny Výborem regionální rady a vypracování dodatku ke Smlouvě o poskytnutí dotace. Nemocnice požádala o změnu podmínek dotační smlouvy u projektu dendrologie (revitalizace zeleně).

3.16. Zakázky Nová akciová společnost by byla veřejným zadavatelem stejně jako příspěvková organizace, zde by se nic nezměnilo. Ze strany SMJN by bylo možné zadávat nemocnici zakázky pouze v zákonném režimu, režim in-house zadávání by s vysokou mírou pravděpodobnosti nemohl být využit.

3.17. Náklady na transformaci -

Základní kapitál 2 000 tis. Kč bude hradit město, variantou je nepeněžité plnění. Znalecké posudky, hrubým odhadem několik, set tis. Kč bude hradit nemocnice. Různé poplatky v řádu desítek tis. Kč bude hradit město i nemocnice.

V případě, že se město jako zřizovatel rozhodne pro změnu právní formy, mělo by společně s vedením nemocnice vést podrobnou diskusi s odbornou i laickou veřejností a spolupracovat s odborovými organizacemi. Trpělivá a efektivní komunikace, vysvětlování všech kroků i cílů je nezbytným předpokladem k bezbolestné realizaci tohoto projektu

4. Analýza - porovnání jednotlivých variant

4.1. ODPOVĚDNOST ORGÁNU SPOLEČNOSTI

příspěvková organizace 

-

statutární zástupce (ředitel) je „autokrat“ pouze s částečnými omezeními dle zřizovací listiny a zákona

-

zodpovědnost ředitele za hospodaření je výrazně omezená, u neúmyslných činů do 4,5 násobku průměrné mzdy

-

Rada nemocnice není řádný kontrolní orgán, má omezené pravomoci a pouze politickou zodpovědnost

obchodní společnost 

přímá zákonná odpovědnost členů představenstva a dozorčí rady za hospodářské výsledky společnosti, podle Zákona o obchodních korporacích ručí v konkrétních případech svým osobním majetkem



z toho vyplývá mnohem větší zodpovědnost členů orgánů spol. za dosahované výsledky



jasné rozdělení kompetencí a zodpovědnosti mezi představenstvo a dozorčí radu i mezi jejich předsedy



silnější hybná síla k provozování komerčních činností (hrazených mimo systém veřejného zdravotního pojištění)



rada města = valná hromada, tudíž jasné řízení i odpovědnost

-

4.2. ZAMĚSTNANCI A MZDOVÁ SOUSTAVA

příspěvková organizace

obchodní společnost



pro zaměstnance státem garantované „tabulkové“ platy, zvyšující pocit sociální jistoty



společnost sama řídí mzdovou politiku podle svých možností a ceny pracovníka na trhu pracovních sil



povinná tvorba FKSP bez ohledu na hospodaření, i když i tato tvorba je od 2011 omezena na polovinu oproti předchozím letům



obchodní společnost není závislá na státních nařízeních (tarifní platy), má větší prostor pro diferenciaci a finanční motivaci zaměstnanců dle hospodaření organizace, objemu a kvality práce každého jednotlivce



možnost „ušití na míru“ vlastního jednoduchého mzdového systému (včetně plateb za přesčasovou práci, které lze u a.s. na rozdíl od p.o. motivačně navýšit)



lez tvořit sociální fond ze zisku, ale i vyplácet sociální benefity schválené v kolektivní smlouvě i v případě ztráty (potom to jde z tzv. nedaňových nákladů), jde jen o jinak postavený systém, který není svázaný vyhláškou o FKSP

-

obavy zaměstnanců z nižších průměrných mezd v a.s. v porovnání s p.o.

-

obavy zaměstnanců z omezení stávajících benefitů (délka dovolené, financování vzdělávání, sick days, VPN atd.)

-

omezená možnost diferenciace platů podle množství a kvality odvedené práce, tedy omezení možnosti využívat plat jako motivační nástroj

-

to znamená mimo jiné i konkurenční nevýhodu oproti nemocnicím ve formě obchodních organizací

-

státem předepsané zvyšování platů bez ohledu na situaci na trhu práce, na možnosti organizace a na výsledky jejího hospodaření

4.3. PRÁVNÍ FORMA ORGANIZACE


obchodní společnost  dlouholetou právní praxí prověřená forma organizace, postupně zdokonalovaná v rámci Zákona o obchodních korporacích

 jasně definované a praxí ověřené orgány společnosti (představenstvo, dozorčí rada, valná hromada…)

 ne zcela průhledná právní forma, která vykazuje mnoho rozporů a která má v oblasti zdravotnictví nejistou budoucnost (trendy: nezisková organizace nebo obchodní společnost)

4.4. NÁZOR VEŘEJNOSTI


pocit vyšší odolnosti vůči privatizaci, zcizení majetku, kapitalizaci pohledávek



pocit vyšší odolnosti vůči tunelování



pocit vyšší jistoty zachování všech zdravotních služeb, včetně ztrátových

-


-

obavy z redukce spektra služeb a ze zaměření na zisk bez ohledu na potřeby obyvatel

-

obavy z privatizace a tunelování

-

obavy ze zcizení majetku (kapitalizace pohledávek)

-

u všech uvedených položek je situace v p.o. a a.s. prakticky stejná

4.5. VZTAH VLASTNÍKA K ORGANIZACI

příspěvková organizace  zdání bezprostřední kontroly


zakladatel – právnická osoba - neručí svým majetkem za závazky obchodní společnosti



představenstvo ručí svým majetkem, má tedy větší motivace k dobrým hospodářským výsledkům



kontrola společnosti prostřednictvím jejích orgánů, které však stejně řídí zakladatel – Město JN

-

zdání hrozby kapitalizace pohledávek (bez rozhodnutí vlastníka nelze)

zřizovatelem

 zdání, že nelze na p.o. uvalit konkurz (ale to platí jen u státních p.o., takže toto výhodou není)

 zřizovatel ručí celým svým majetkem za závazky příspěvkové organizace, což znamená, že na zřizovatele přecházejí závazky p.o. v případech, kdy to překročí možnosti této organizace (např. nějaká velká náhrada škody…) nebo vždy při zrušení organizace. To může ovlivnit hospodaření Města JN

4.6. VZTAH ORGANIZACE K MAJETKU


 stávající forma (majetek předaný k hospodaření) nemá právní podklad a v důsledku toho není právně ani daňově podporována


formy vlastnictví jsou průhledné a účetně, daňově i právně podporované



v účetnictví je věrný obraz majetku a zdrojů jeho krytí (na rozdíl od fondového systému p.o.)



vhodné by bylo po účetní, daňové i právní stránce majetek vložit nebo odkoupit a jeho případné zcizení lze zcela eliminovat – např. nutný souhlas zastupitelstva



4.7. FINANCE



 údajná větší dostupnost dotací (není to

 jednodušší přístup k úvěrům, v limitu je

pravda – dotace se poskytují na účel a nikoliv na formu)

schvaluje jen představenstvo

 větší možnosti daňové optimalizace, např. DPH v dceřiných společnostech

 předchozí souhlas zřizovatele u darů



4.8. DANĚ



 osvobození od daně darovací (obecně

 lety prověřený fungující daňový systém,

neplatí u darů na zdravotnictví, takže toto není argument)

díky kterému nese organizace menší rizika daňových doměrků

 odčitatelná položka ze základu daně na

 uplatnění daňových odpisů z veškerého

neziskový sektor (0,2% obratu – není významné) -

není možné uplatňovat daňové odpisy z majetku zřizovatele

-

nefungující daňový systém, který umožňuje mnoho výkladů, takže vzniká riziko doměrků daní

majetku, který je vložen do základního kapitálu -

neuplatnění odčitatelné položky ze základu daně, která je pro neziskový sektor

4.9. ÚČETNICTVÍ


obchodní společnost  zcela propracovaný účetní systém, který je veden jako celek a věrně vypovídá o majetkových poměrech ve společnosti



složitý a nepřehledný účetní systém, který je rozpolcen do dvou různorodých částí – hlavní činnosti a doplňkové



účetnictví vypovídá zkresleně o majetkových poměrech vzhledem k majetku ve správě, fondové hospodaření



právně je účetní systém p.o. velmi nedokonalý a obsahuje protikladná ustanovení



Výše uvedený zrcadlový přehled výhod, nevýhod i rizik je pohled vedení nemocnice. Jsme si samozřejmě vědomi, že některé parametry mohou různé zúčastněné osoby vnímat různě. Například přechod na nový mzdový systém je managementem vnímán jako výhoda, naopak odborovými organizacemi spíše jako nevýhoda. Z další diskuse patrně vyplynou nové aspekty, které budeme muset zvažovat. Počítáme s tím, že tento materiál o nové podněty doplníme

5. Subjektivně vnímaná rizika transformace Výhody a nevýhody, eventuálně rizika transformace, se samozřejmě liší podle toho, zda je hodnotí management nemocnice, její vlastník, zaměstnanci nebo veřejnost. Jsme přesvědčeni, že veškeré obavy z negativních dopadů transformace je možné nejen argumentačně vyvrátit, ale důvěru v tento krok je možné posílit řadou záruk.

5.1. Zachování právní kontinuity Vzhledem k použité metodě transformace bude zachována plná právní kontinuita mezi stávající příspěvkovou organizací a budoucí akciovou společností, budou tak zachovány všechny závazkové vztahy (smlouvy).

5.2. Jistoty zaměstnanců -

-

Všechny pracovněprávní vztahy zůstanou zachovány, žádný zaměstnanec nebude v souvislosti s transformací propuštěn. Nebudou nabíhat nové zkušební doby. Délka dovolené a všechny stávající benefity zůstanou zachovány včetně kolektivní smlouvy a obdoby FKSP. Výše mzdy každého zaměstnance dle platového výměru zůstane zachována, může se změnit pouze její struktura (poměr tarifní mzda / osobní hodnocení). Obavy z cíleného poklesu mezd ve prospěch hospodářského výsledku jsou zbytečné: o Nemocnice se pohybuje v konkurenčním prostředí pracovního trhu. Musí proto platit své zaměstnance tak, aby zajistila personální stabilitu v soutěži s okolními zdravotnickými zařízeními. o Nemocnice chce a musí pokračovat v praxi uplynulých let a bude i nadále uvolňovat maximum finančních prostředků do mezd i odměn, aby motivovala své zaměstnance k optimálnímu objemu i kvalitě práce. Změní se konstrukce odměn za přesčasovou práci, celkové náklady však neklesnou. Posílí se role odborových organizací, respektive zaměstnanců - jeden zástupce zasedne v kontrolním orgánu a.s. – v dozorčí radě. Tento člen tak získá důležité kompetence, zodpovědnost i rozšířený přístup k informacím.

5.3. Obavy z privatizace Transformace na akciovou společnost v žádném případě není její přípravou k privatizaci: - Vedení nemocnice i vedení města jasně deklarovalo záměr ponechat nemocnici ve 100% vlastnictví města, bez ohledu na její právní formu. (Viz schválená Aktualizace strategického plánu města z roku 2014, str. 101, bod F 1.1., dostupná na www.mestojablonec.cz/cs/magistrat/dokumenty/hlavni-dokumenty/strategicky-planmesta.html). Změnu strategického plánu by muselo schválit zastupitelstvo města. - Privatizaci formou prodeje akciového podílu by muselo schválit zastupitelstvo, jinak nelze. Existuje i několik dalších pojistek, například omezení veřejné obchodovatelnosti akcií atp. - Privatizaci formou prodeje majetku plánujeme blokovat i předkupním právem města,

-

-

eventuálně plombami na katastru nemovitostí. Prodej majetku by opět muselo schválit zastupitelstvo. Privatizaci formou pronájmu i další zásadní kroky lze omezit dalšími způsoby. Představenstvo by o vybraných krocích mohlo rozhodovat jen se souhlasem dozorčí rady či dokonce valné hromady. Valná hromada by k tomu mohla mít strategický pokyn od Zastupitelstva, že krok může schválit až po odsouhlasení v ZM. Mimo to – byť jenom pokus o jakoukoliv formu privatizace dobře fungující nemocnice nebo její části by znamenal okamžitou politickou a manažerskou „smrt“ pro vedení města i vedení samotné nemocnice.

5.4. Obavy ze zcizení majetku a tunelování -

-

Tunelovat lze akciovou společnost stejně jako příspěvkovou organizaci. U akciové společnosti je tato činnost obtížnější vzhledem k větší odpovědnosti členů orgánů společnosti, jejich ručení osobním majetkem i vzhledem k větším možnostem města přímo ovlivňovat klíčová rozhodnutí představenstva. Obdobné srovnání platí pro jakoukoliv formu zcizování majetku, které lze omezit například výše uvedeným předkupním právem atp. Rovněž kapitalizace pohledávek, tedy zápočet pohledávky proti akciím společnosti není možná bez souhlasu valné hromady.

5.5. Omezování nelukrativních činností Neefektivní činnosti optimalizuje i příspěvková organizace. Důležité je, že rozsah poskytovaných služeb je dán nejen registrací krajského úřadu, ale zejména smlouvami se zdravotními pojišťovnami. Současné spektrum našich služeb je stabilizované, jednotlivá pracoviště jsou odborně, výkonnostně i ekonomicky provázána. Dílčí změny do budoucna samozřejmě nejsou vyloučeny, ale pouze na základě ekonomické i odborné analýzy a na základě dohody se zdravotními pojišťovnami – bez ohledu na právní formu nemocnice.

6. Návrh konkrétního řešení 6.1. Časování základních kroků -

-

-

Během března dopracuje vedení nemocnice ve spolupráci s vedením města, právníky, daňovými poradci a dalšími experty tento materiál, který obsahuje analýzu stavu, hlavní důvody transformace, garance sociálních jistot, zajištění právní kontinuity, vyloučení privatizace i zcizování majetku, vyargumentování dalších námitek a obav. Do konce března 2015 by měla proběhnout politická i odborná diskuse s partnery v rámci Zastupitelstva města, s veřejností i se zaměstnanci nemocnice, a to včetně semináře a zveřejnění všech důležitých informací Schválení záměru Zastupitelstvem města v dubnu 2015 Schválení projektu, tedy konkrétních kroků transformace, Zastupitelstvem města – optimálně v červnu. Realizace jednotlivých kroků transformace od června do prosince. Půl roku je minimální doba k realizaci. Zahájení činnosti akciové společnosti v plném rozsahu od 1.1.2016

6.2. Návrh konkrétního způsobu provedení transformace Variant je několik, navrhujeme však následující postup: -

-

Město Jablonec založí akciovou společnost, v níž bude trvale jediným akcionářem. Město Jablonec nechá ocenit a posléze vloží podnik Nemocnice Jablonec nad Nisou do základního kapitálu této akciové společnosti jako nepeněžitý vklad, čímž na nově vzniklou akciovou společnost přejdou veškerá práva a povinnosti původní příspěvkové organizace, včetně majetku v jejím výlučném vlastnictví, pracovněprávních a smluvních vztahů, závazků a pohledávek. Město Jablonec vloží do základního kapitálu této akciové společnosti rovněž veškeré nemovitosti, ve kterých je podnik Jablonecká nemocnice provozován. Konečně město Jablonec rozhodne o zrušení příspěvkové organizace Nemocnice Jablonec.

6.3. Konkrétní model akciové společnosti Vzhledem k tomu, že tato akciová společnost by měla jen jednoho akcionáře, statutární město Jablonec nad Nisou, i vzhledem k velikosti společnosti a dosavadní praxi, navrhujeme modifikovaný německý (kontinentální) model: -

Představenstvo tříčlenné z řad top managementu nemocnice. Variantou je jednočlenné představenstvo (ředitel je současně představenstvem společnosti). Dozorčí rada buď tříčlenná (dva politici a jeden zástupce zaměstnanců), nebo pětičlenná (tři politici, jeden zástupce zaměstnanců a jeden expert). Pravomoci dozorčí rady ponechat v rozsahu dle Zákona o obchodních korporacích, nerozšiřovat je. Rada města je ze zákona valnou hromadou, ponechat v její kompetenci i jmenování a odvolávání členů představenstva plus explicitně jí vyhradit schvalování některých kroků představenstva – například schvalování jednorázových obchodů, eventuálně nákladů nad

-

10 000 tis. Kč, nákup, prodej a pronájem majetku nad určitou hranici apod. Zastupitelstvo města může fungování společnosti ovlivňovat ve vybraných krocích, a to formou strategického pokynu pro Valnou hromadu. Valná hromada by tyto vybrané kroky mohla schválit až po odsouhlasení v ZM.

6.4. Důležité body stanov V rámci příprav je nutné připravit politické zadání pro zpracovatele stanov, minimálně v následujícím rozsahu: -

Orgány společnosti, jejich postavení a působnost. Jmenování a odvolávání členů orgánů společnosti a jejího managementu. Rozdělení základních kompetencí a zodpovědnosti – management – představenstvo – valná hromada – Zastupitelstvo města. Odměňování členů managementu a členů orgánů společnosti. Pravidla pro zacházení s HV, nakládání se ziskem (vždy ponechat celý v nemocnici, úhrada případné ztráty a.s.). Omezení obchodovatelnosti a převoditelnosti akcií. Omezení kompetencí představenstva společnosti v jasně definovaných případech – viz předchozí článek. Obchodní jméno a sídlo společnosti. Předmět podnikání. Výše základního kapitálu. Počet akcií, jejich jmenovitá hodnota, forma akcií. Způsob navyšování základního kapitálu. Pravidla pro určení počtu členů orgánů společnosti. Práva a povinnosti akcionářů. Zrušení a zánik společnosti.

7. Návrh časového harmonogramu projektu 1 dopracování expertních materiálů politická debata komunikace se zaměstnanci informační kampaň pro veřejnost seminář pro zastupitele schválení záměru zastupitelstvem ocenění majetku znalcem příprava projektu transformace schválení projektu zastupitelstvem založení a.s. vložení podniku do a.s. vložení majetku do a.s. dokončení transformace na a.s. zahájení činnosti a.s. v celém rozsahu zrušení stávající p.o.

2

3

4

5

2015 6 7

8

9

10 11 12

1

2016 2 3

8. Závěr Jsme přesvědčeni, že transformace nemocnice na akciovou společnost je nezbytným krokem. Akciová společnost je účinným a prověřeným modelem pro efektivnější řízení každé velké společnosti. Tato změna přinese: -

Daňovou optimalizaci s úsporou několika mil. Kč ročně. Větší volnost v oblasti mzdové politiky, prostor pro motivaci zaměstnanců a širší možnosti mzdové diferenciace v návaznosti na objem a kvalitu práce. Výrazné posílení odpovědnosti členů managementu i orgánů společnosti. Posílení kontrolních mechanismů a větší vliv na společnost ze strany města i zastupitelstva. Pro zaměstnance garanci stávajících sociálních jistot, možnost jejich většího zapojení do řízení nemocnice i lepšího přístupu k informacím přes jejich zástupce v dozorčí radě. Pro veřejnost velmi silné právní i politické garance proti jakékoliv formě privatizace nemocnice (nebo její části), proti zcizování majetku, omezování spektra činností nebo tunelování, a to bez ohledu na budoucí personální obsazení vedení nemocnice nebo města.

PRÁVNÍ STANOVISKO K TRANSFORMACI NEMOCNICE JABLONEC NAD NISOU NA AKCIOVOU SPOLEČNOST Toto stanovisko je vypracováno na základě žádosti MUDr. Víta Němečka, MBA, ředitele Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., IČO: 00829838 (dále jen „Nemocnice Jablonec PO“). Předmětem stanoviska je zodpovězení právních otázek týkajících se transformace Nemocnice Jablonec PO jakožto příspěvkové organizace Statutárního města Jablonec nad Nisou, IČO: 00262340 (dále jen „Město Jablonec“) na akciovou společnost, jejímž jediný akcionářem bude Město Jablonec (dále jen „Nemocnice Jablonec AS“). Při přípravě tohoto stanoviska jsme vycházeli z kopií následujících dokumentů dodaných Nemocnicí Jablonec PO a listin veřejně dostupných ve Sbírce listin obchodního rejstříku:    

 

zřizovací listina Nemocnice Jablonec PO ze dne 20. září 2002 (dále jen „Původní zřizovací listina“); znění zřizovací listiny Nemocnice Jablonec PO ze dne 30. října 2009 (dále jen „Zřizovací listina 2009“); příloha č. 1 ke zřizovací listině Nemocnice Jablonec PO ohledně vymezení majetku předaného Nemocnici Jablonec PO k hospodaření ke dni 1. května 2010; vyjádření auditorské společnosti AUDITEX s. r. o. k záměru provozování nemocnice v Jablonci nad Nisou ve formě obchodní společnosti namísto příspěvkové organizace ze dne 13. července 2011; znění zřizovací listiny Nemocnice Jablonec PO ze dne 25. listopadu 2011 (dále jen „Zřizovací listina 2011“); a řešení daňové problematiky Nemocnice Jablonec PO vypracované Ing. Zdeňkem Charvátem, daňovým poradcem, ze dne 19. července 2012.

Dále jsme při přípravě tohoto stanoviska vycházeli z relevantních právních předpisů České republiky v platném znění zveřejněných ve Sbírce zákonů, a to zejména:      

zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“); zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; dále jen „ZOK“); zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“); zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „ZRPÚR“); zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“ nebo též „ZO“); a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“ nebo též „IZ“).

Cílem tohoto stanoviska je zodpovědět následující otázky související s přeměnou Nemocnice Jablonec PO, resp. převodem provozu jejího zdravotnického zařízení na Nemocnici Jablonec AS: Jakým způsobem dojde k přechodu práv (včetně vlastnického práva k nemovitostem) a závazků Nemocnice Jablonec PO na Nemocnici Jablonec AS? (ii) Jakými právními prostředky lze zajistit, aby jediným akcionářem Nemocnice Jablonec AS bylo vždy Město Jablonec a aby nedošlo k prodeji nebo pronájmu majetku sloužícího k provozování zdravotnického zařízení? (iii) Existuje riziko částečné nebo úplné privatizace Nemocnice Jablonec AS formou kapitalizace pohledávek jejich věřitelů? (iv) Jaké jsou možnosti hrazení ztráty akciové společnosti a existují případně jiné možnosti „finanční injekce“ akciové společnosti ze strany jejího jediného akcionáře? (v) Lze úpadek příspěvkové organizace a akciové společnosti řešit dle insolvenčního zákona a pokud ano, za jakých podmínek? (i)

I. Skutkový stav Zákonem č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu, přešly ke dni 1. ledna 2003 z vlastnictví státu do vlastnictví obcí věci, s nimiž k rozhodnému dni byly příslušné hospodařit státní příspěvkové organizace uvedené v příloze k tomuto zákonu, tedy i státní příspěvková organizace Nemocnice Jablonec PO. K témuž dni se tato státní příspěvková organizace stala příspěvkovou organizací Města Jablonec. Dle ustanovení § 5 odst. 2 uvedeného zákona bylo Město Jablonec jakožto zřizovatel Nemocnice Jablonec PO povinné do 30. dubna 2003 přizpůsobit její zřizovací listinu náležitostem stanoveným § 27 ZRPÚR a vymezit movitý a nemovitý majetek ve svém vlastnictví, který svěřuje Nemocnici Jablonec PO do správy. Dle znění ZRPÚR platného do dne 31. března 2009 byla Nemocnice Jablonec PO oprávněna hospodařit s majetkem ve vlastnictví svého zřizovatele, který ji byl svěřen do správy a s majetkem, který nabyla svou činností. Dle ustanovení § 27 odst. 4 ZRPÚR však příspěvková organizace svou činností nabývala majetek pro svého zřizovatele, což teorie vyložila tak, že ho nabývala do jeho vlastnictví a zřizovatel jí tento majetek zpětně předával k hospodaření. Příspěvková organizace sama o sobě tak majetek nevlastnila, byla osobou tzv. vlastnicky nezpůsobilou.1 Novelou ZRPÚR provedenou zákonem č. 477/2008 Sb. však byla s účinností od 1. dubna 2009 zavedena „dvoukolejnost“ vlastnictví k majetku, se kterým hospodaří příspěvkové organizace. I nadále jsou příspěvkové organizace obce oprávněny hospodařit s majetkem ve vlastnictví svého zřizovatele, který jím byl svěřen v zřizovací listině. A cokoli nabývají, nabývají pro svého zřizovatele, ovšem s výjimkou stanovenou v ustanovení § 27 odst. 5 ZRPÚR. Zde byla nově zakotvena možnost příspěvkové organizace taxativně stanovenými způsoby nabývat majetek též do svého vlastnictví, a to: (i) (ii)

bezúplatným převodem od svého zřizovatele; darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele;

1

Srov. např. Havlan, P.: K úskalím zákonné úpravy majetku územních samosprávných celků. Právní rozhledy 7/2003, s. 356, nebo Baudyš. P.: K právním útvarům nezpůsobilým vlastnit majetek. Ad Notam 2/2002, s. 33. 2

(iii) děděním, bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout; nebo (iv) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Město Jablonec využilo výše uvedené možnosti stanovit Nemocnici Jablonec PO „jiný způsob“, jakým může nabývat majetek do jejího vlastnictví, a provedlo změny Původní zřizovací listiny. S účinnosti ke dni 31. října 2009 totiž schválilo Zřizovací listinu 2009, v níž v článku 7.3. stanovilo, jaký majetek může Nemocnice Jablonec PO nabýt do svého vlastnictví a za jakých podmínek. Dle tohoto článku tak Nemocnice Jablonec PO ode dne 31. října 2009 nabývá do svého vlastnictví veškerý dlouhodobý movitý a nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek a veškerá oběžná aktiva. Nemovitý majetek může Nemocnice Jablonec PO dle Zřizovací listiny 2009 nabýt do svého vlastnictví pouze na základě předchozího písemného souhlasu zřizovatele. Stejné podmínky pro nabývání majetku Nemocnicí Jablonec PO stanoví též Zřizovací listina 2011. Ke dnešnímu dni tedy Nemocnice Jablonec PO hospodaří s následujícím majetkem: majetkem ve vlastnictví Města Jablonec, který jí byl svěřen do správy; majetkem nabytým před účinností Zřizovací listiny 2009 do vlastnictví Města Jablonec; a (iii) majetkem nabytým po účinnosti Zřizovací listiny 2009 do vlastnictví Nemocnice Jablonec PO. (i) (ii)

II. Právní posouzení Předně je v této souvislosti vhodné zmínit, že pojem „transformace“ není v tomto stanovisku používán v právním smyslu, kdy typicky sice dochází k přeměně právní formy, ale současně se před přeměnou a po ní jedná o týž subjekt (má např. stejné IČO). Právní předpisy totiž takovouto přeměnu příspěvkové organizace na obchodní společnost, na rozdíl od přeměn jednoho typu obchodní společnosti na jiný, neupravují. V případě transformace příspěvkové organizace na obchodní společnost by proto měly paralelně vedle sebe existovat původní příspěvková organizace a nově založená obchodní společnost, která posléze právě na základě procesu transformace začne vykonávat činnosti dosud vykonávané příspěvkovou organizací, která bude následně zrušena. Pojem transformace bude proto dále v tomto stanovisku používán pro označení řady kroků vedoucích k založení obchodní společnosti, která v plném rozsahu vstoupí do veškerých práv a povinností zanikající příspěvkové organizace. Tyto kroky lze v předmětném případě transformace Nemocnice Jablonec PO v časové posloupnosti shrnout následovně: Město Jablonec založí Nemocnici Jablonec AS (akciovou společnost, v níž bude mít 100% majetkovou účast); (ii) Město Jablonec vloží do Nemocnice Jablonec AS závod, který provozuje Nemocnice Jablonec PO (dále jen závod „Jablonecká nemocnice“); a (iii) Město Jablonec zruší Nemocnici Jablonec PO. (i)

Možnost obce založit akciovou společnost vyplývá z § 35a odst. 1 ZO, podle nějž mohou obce pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. Obdobně § 23 odst. 1 písm. c) ZRPÚR stanoví, že územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména

3

k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Pravomoc rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách je § 84 odst. 2 písm. e) ZO svěřena do působnosti zastupitelstva obce. K platnému rozhodnutí zastupitelstva (nejen) v této věci je v souladu s § 87 ZO třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Tuto většinu nelze změnit (zvýšit), a to ani v případě statutárních měst, která si mohou některé své vnitřní poměry upravit v mezích zákona statutem. Podle § 11 odst. 1 ZOK může kapitálovou společnost, tedy společnost s ručením omezeným a akciovou společnost, založit jediný zakladatel. Ten je v souladu s § 48 odst. 1 písm. k) ZVR zapsán do obchodního rejstříku. Jediný akcionář vykonává v souladu s § 12 odst. 1 ZOK působnost valné hromady společnosti. Je-li tímto jediným akcionářem obec, vykonává její práva a povinnosti v působnosti valné hromady podle § 102 odst. 2 písm. c) ZO rada obce. K platnému rozhodnutí (nejen) v těchto věcech je v souladu s § 101 odst. 2 ZO třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů, přičemž ani tuto většinu nelze změnit (zvýšit). Vzhledem k předmětu tohoto stanoviska je třeba dále upozornit, že některé záležitosti mohou pro svoji povahu vyžadovat souhlas obou orgánů. Například (nejen) při zvýšení základního kapitálu rozhoduje o peněžitém i nepeněžitém vkladu do právnických osob v souladu s 85 písm. e) ZO zastupitelstvo. „Uvnitř“ společnosti však o zvýšení základního kapitálu jakožto jediný akcionář vykonávající působnost valné hromady rozhoduje rada. Pro úplnost je třeba upozornit, že v souladu s § 15 odst. 2 ve spojení s § 103 odst. 1 ZO zastupuje statutární město navenek primátor. Rozhodnutí zastupitelstva a rady ve výše uvedených věcech by proto například přijetím zakladatelské listiny nebo rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu ve formě notářského zápisu prováděl primátor. Ze shora popsaného vyplývá, že Město Jablonec může být jediným zakladatelem a následně jediným akcionářem akciové společnosti. Oprávnění rozhodnout o založení této akciové společnosti a přijmout její zakladatelskou listinu má zastupitelstvo Města Jablonec. Následný výkon práv a povinností jediného akcionáře v působnosti valné hromady (např. přijímání rozhodnutí o zvýšení či snížení základního kapitálu, změny stanov atd.) pak zákon svěřuje do působnosti rady Města Jablonec. Vzhledem k tomu, že jedním z výchozích předpokladů tohoto stanoviska je založení akciové společnosti Městem Jablonec, v níž bude Město Jablonec jediným akcionářem, budou dále v tomto posudku pro zjednodušení uváděná řešení pouze pro akciovou společnost s jediným akcionářem. Rovněž je vhodné upozornit, že zákon o obchodních korporacích rozlišuje dle vnitřní struktury akciové společnosti na společnosti dualistického systému, které mají představenstvo a dozorčí radu, a společnosti monistického systému, které mají správní radu a statutárního ředitele. Je však nutné říci, že rozdíly mezi těmito systému, jak je upravuje zákon o obchodních korporacích, nejsou natolik výrazné jako v některých zahraničních úpravách. Výhodou dualistického systému je důslednější oddělení správy od kontroly, jakož i jeho „zavedenost“, jelikož navazuje na předchozí úpravu. V tomto stanovisku předpokládáme, že Nemocnice Jablonec AS bude společností dualistického systému, tedy s dozorčí radou, do níž by mohli být jmenování zástupci opozice. Pro úplnost je vhodné dodat, že zákon 4

o obchodních korporacích již nevyžaduje, aby část členů dozorčí rady byla volena zaměstnanci společnosti. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. Dle převažujících názorů se ovšem stanovy mohou od tohoto pravidla odchýlit a například volbu části členů dozorčí rady zaměstnanci zavést. II.A Jakým způsobem dojde k přechodu práv (včetně vlastnického práva k nemovitostem) a závazků Nemocnice Jablonec PO na Nemocnici Jablonec AS? Toto stanovisko vychází z toho, že nejefektivnějším způsobem transformace Nemocnice Jablonec PO je převod závodu Jablonecká nemocnice na Nemocnici Jablonec AS, resp. vklad tohoto závodu do jejího základního kapitálu. Pro posouzení tohoto způsobu převodu práv a povinností Nemocnice Jablonec PO na Nemocnici Jablonec AS a volbu nejvhodnějšího postupu je nejdříve nutné se zabývat jejich povahou, konkrétně zda tvoří závod. V tomto ohledu je vhodné dodat, že pojem „závod“ nově nahradil pojem „podnik“ dle předchozí právní úpravy, tedy zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“). Podle § 502 NOZ je závod organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Vzhledem k tomu, že jměním se podle § 495 NOZ rozumí souhrn majetku osoby a jejích dluhů, jsou součástí závodu též dluhy (závazky). Náleží k němu též zaměstnanci, byť občanský zákoník již na rozdíl od obchodního zákoníku nehovoří o „osobních složkách podnikání“. Závod tedy odpovídá § 501 NOZ, podle nějž se soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá za celek a tvoří hromadnou věc. Závod je tedy hromadnou věcí, což má zásadní význam pro nakládání s ním. Nenakládá se totiž zvlášť s jednotlivými věcmi či právy, které závod tvoří, ale se závodem jako celkem. To představuje zejména u tak velikých institucí jako je Nemocnice Jablonec PO, která má stovky obchodních partnerů a zaměstnanců a která eviduje stovky až tisíce pohledávek a závazků, velikou výhodu. Převod jednotlivých věcí a práv totiž s sebou pochopitelně nese riziko, že se při sepisování smluv, která práva a povinnosti Nemocnice Jablonec PO přejímá Nemocnice Jablonec AS, i při využití účetní evidence některé z nich jednoduše přehlédnou a bude nezbytné je převádět dodatečně. Navíc i z logistického hlediska jde o časově i personálně velmi náročnou akci. Tomu je možné předejít tím, že do Nemocnice Jablonec AS bude vložen závod Jablonecká nemocnice jakožto nepeněžitý vklad do základního kapitálu. Při posouzení možnosti tohoto postupu je na okraj vhodné zmínit, že se v teorii objevily též úvahy, zda příspěvkové organizace vůbec mohou mít, resp. provozovat podnik (závod). Při hledání odpovědi nakonec převládl názor, že mohou, neboť dle § 27 odst. 2 písm. g) ZPRÚR mohou příspěvkové organizace obcí a krajů vykonávat též doplňkovou (podnikatelskou) činnost, která má za cíl lépe využít jejích hospodářské možnosti. Příspěvkové organizace jsou dále zapisovány do obchodního rejstříku, což v souladu s § 421 odst. 1 NOZ zakládá domněnku, že jsou podnikateli, bez ohledu na skutečnost, že za účelem podnikání nebyly založeny.

5

Ve smyslu § 502 NOZ je tedy majetek, který slouží k provozování činnosti příspěvkové organizace, společně s osobní a nehmotnou složkou její činnosti), závodem provozovaným touto příspěvkovou organizací. Tento závěr mj. potvrzuje též již letitá praxe rejstříkových soudů, které do obchodního rejstříku zapisují zvýšení základního kapitálu obchodních společností, do nichž je jako nepeněžitý vklad vkládán podnik (dle terminologie předchozí právní úpravy) odpovídající předmětu činnosti bývalých příspěvkových organizací obcí nebo krajů, a to včetně příspěvkových organizací provozujících zdravotnická zařízení.2 Lze tedy uzavřít, že i příspěvkové organizace obcí mohou při své činnosti provozovat závod. Jablonecká nemocnice, kterou tvoří soubor hmotných věcí (nemocniční vybavení), osobního substrátu (personál nemocnice) a nehmotných složek (pohledávky a jiné majetkové hodnoty), tak bezesporu představuje závod ve výše uvedeném smyslu. Dále je třeba odpovědět na otázku, co všechno závod Jablonecká nemocnice tvoří. Jak již bylo výše uvedeno, Nemocnice Jablonec PO ke dnešnímu dni hospodaří s (i) majetkem ve vlastnictví Města Jablonec, který jí byl svěřen k hospodaření, (ii) majetkem nabytým pro Město Jablonec do 30. října 2009 a (iii) majetkem ve svém vlastnictví, který nabyla po 30. říjnu 2009. V této souvislosti tak vyvstává otázka, (i) zda rovněž majetek, který vlastní Nemocnice Jablonec PO, je součástí závodu Jablonecká nemocnice a (ii) kdo je oprávněn s tímto závodem jako celkem disponovat, resp. zda je taková dispozice s ohledem na „dualitu“ vlastnictví položek závodu vůbec možná. K 1. lednu 2003 se Nemocnice Jablonec PO přeměnila ze státní příspěvkové organizace na příspěvkovou organizaci Města Jablonec. Ke stejnému dni přešly z vlastnictví České republiky do vlastnictví Města Jablonec věci, práva a jiné majetkové hodnoty, s nimiž byla k tomuto dni Nemocnice Jablonec PO jakožto státní příspěvková organizace příslušná hospodařit, na Město Jablonec. Novým zněním zřizovací listiny Nemocnice Jablonec PO ze dne 5. září 2002 byl Nemocnici Jablonec PO s účinností rovněž od 1. ledna 2003 předán do hospodaření majetek Města Jablonec specifikovaný v jejím bodě 7.3 a přílohách č. 1 a 2. Předmětný majetek sice na Město Jablonec nepřešel ani nebyl Nemocnici Jablonec PO předán jako (dle tehdejší terminologie) podnik, tedy jako jeden celek, s ohledem na jeho vymezení jako veškerý majetek sloužící k zabezpečení činnosti předmětného zdravotnického zařízení se však o podnik nepochybně jednalo. Podnik se totiž nestával podnikem až formálním označením souboru majetku a dalších složek podnikáním tímto termínem, ale fakticky. Zřizovací listina 2009 sice v souladu s ZRPÚR umožnila Nemocnici Jablonec PO nabývat majetek do svého vlastnictví, i vzhledem k nezměněnému účelu Nemocnice Jablonec PO, jímž i nadále zůstalo především poskytování a organizování léčebné preventivní péče, ambulantní péče, lůžkové základní a speciální diagnostické péče, a povaze nabytého majetku tento slouží provozu závodu Jablonecké nemocnice a je jeho součástí. Skutečnost, že jeho vlastníkem je Nemocnice Jablonec PO a vlastníkem závodu Město Jablonec to nevylučuje, jelikož občanský zákoník jednotu vlastnického práva položek tvořících závod striktně nevyžaduje. Lze tedy uzavřít, že součástí závodu Jablonecká nemocnice je nejen majetek vlastněný Městem Jablonec, ale též majetek vlastněný Nemocnicí Jablonec PO. 2

Srov. např. úplný výpis z obchodního rejstříku ohledně Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO: 27256537, vedené Městským soudem v Praze, nebo ohledně Nemocnice České Budějovice, a. s., IČO: 26068877, vedené Krajským soudem v Českých Budějovicích. 6

Pro lepší pochopení tohoto závěru lze výše uvedený vztah mezi Městem Jablonec a Nemocnicí Jablonec PO k závodu Jablonecká nemocnice přirovnat k pachtu závodu. V tomto ohledu je vhodné doplnit, že pachtem se ve smyslu § 2332 NOZ rozumí závazek, v němž je propachtovatel zavázán přenechat pachtýři právo užívat a požívat propachtovanou věc za pachtovné. Požíváním je právo brát plody a užitky propachtované věci. Tato úprava nahradila nájem podniku dle obchodního zákoníku, jehož součástí také bylo (na rozdíl od „běžného“ nájmu) právo brát z podniku užitky. Pro lepší pochopení si tedy lze místo slova „pacht“ dosadit původní termín „nájem“. Při pachtu závodu propachtovatel přenechává závod ve svém vlastnictví pachtýři, aby jej užíval a požíval způsobem a v rozsahu, v jakém je to třeba k řádnému provozování závodu. Tím se propachtovatel nezbavuje svého vlastnického práva k závodu. Pacht závodu je většinou uzavírán na dobu několika let a při jeho užívání, resp. požívání dochází k obměňování jeho částí, ať se jedná o materiál či jiné části určené ke zpracování či spotřebě, ale též například vyřazení starého stroje a pořízení stroje nového. Ten se stává součástí závodu, byť jej pořídil pachtýř a je jeho vlastníkem. Za předchozí právní úpravy tuto skutečnost zohledňoval § 488g odst. 2 ObchZ, podle nějž účinností smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části přecházelo z pronajímatele na nájemce vlastnické právo ke zboží na skladě, k materiálu určenému ke zpracování, k náhradním dílům a jiným věcem, které se spotřebovávají nebo zpracovávají v souvislosti s provozem podniku (za celkem logické podmínky, že si strany dohodnou přiměřenou úplatu za tyto věci). Podobně podle odstavce 3 téhož ustanovení při skončení nájmu z nájemce přecházelo vlastnické právo k těmto věcem zpět na pronajímatele. V tomto případě byl přechod vlastnického práva zcela automatický, tedy nepodmíněný dohodou o přiměřené úplatě, pronajímateli však rovněž automaticky vznikla povinnost na základě zvláštní dohody cenu těchto věcí uhradit. Úprava vycházela z logického předpokladu, že podnik představuje jakýsi „živý organizmus“, který se při provozu v čase neustále mění, tj. určitý materiál se spotřebovává, jiný zase vyrábí atd., přičemž tyto dispozice samozřejmě provádí provozovatel podniku, tedy jeho nájemce. K takovým dispozicím přitom nutně potřebuje být vlastníkem těchto věcí. Skončením nájmu pak vlastnické právo k těmto věcem přechází zpět na pronajímatele, přičemž samozřejmě nejde o ty konkrétní věci, které nájemci přenechal, ale o věci pořízené nájemcem, které pronajímatel nevlastnil. To vychází jednak z požadavku, aby se pronajímateli dostala „náhrada“ za spotřebované věci a dále z předpokladu, že nájemce již tyto věci potřebovat nebude, jelikož podnik již nebude provozovat. Obdobné pravidlo, byť v zákoně výslovně neupravené, přitom z logiky věci muselo platit i pro další věci náležející k podniku, které byly obměňovány, byť nešlo o věci sloužící ke spotřebování, typicky nářadí apod. Tato úprava nebyla do pachtu závodu výslovně převzata. Určitou obdobou je institut inventáře podle § 2342 a násl. NOZ, který ovšem předpokládá zvláštní ujednání a na závod ji zřejmě nelze přímo aplikovat, jelikož inventářem se rozumí soubor věcí určených k užívání hlavní věci a propachtovává se spolu s věcí hlavní, zatímco v případě závodu jsou tyto věci jeho součástí. Nadto nejde o věci primárně spotřebovatelné, jako jsou zásoby. Postačí proto stručně uvést, že pachtýř se sice nestává vlastníkem inventáře, může s ním ovšem nakládat, včetně jeho prodeje. V případě propachtování věci s inventářem, jehož cena byla stanovena, je pachtýř povinen jeho jednotlivé položky obnovovat (nahrazovat). Je-li nově pořízená věc zapsána do inventáře, nabývá k ní vlastnické právo propachtovatel. Po skončení pachtu vrátí pachtýř inventář propachtovateli.

7

I přes absenci výslovné úpravy odpovídající § 488g odst. 2 ObchZ, kterou nemůže úprava inventáře nahradit, se domníváme, že se výše popsané pravidlo musí uplatnit i při pachtu závodu. Jeho absence by totiž provoz závodu paralyzovala. Ve shora popsaném příkladu nájmu podniku pak lze nalézt paralelu se závodem Jablonecká nemocnice. Podobně jako v průběhu nájmu podniku nabýval nájemce podniku do svého vlastnictví určité movité věci související s provozováním podniku, tak Nemocnice Jablonec PO v souladu s čl. 7.3. Zřizovací listiny 2011 nabývá do svého vlastnictví mj. dlouhodobý movitý majetek. Tento majetek je však součástí závodu Jablonecká nemocnice, takže zrušením svěření závodu Jablonecká nemocnice, resp. majetku Města Jablonec jej tvořícího, Nemocnici Jablonec PO přejde vlastnické právo k němu na Město Jablonec. Následně v rámci vkladu závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS přejde vlastnické právo k tomuto majetku na ni. Vzhledem k tomu, že logicky by se mělo uplatnit i související pravidlo odpovídající § 488g odst. 3 ObchZ, mělo by Město Jablonec zaplatit Nemocnici Jablonec PO za tyto věci dohodnutou cenu. Po zrušení Nemocnice Jablonec PO však přejde veškerý její případný zbývající majetek, práva a závazky, tedy v zásadě majetek, práva a závazky, který by z jakéhokoli důvodu nebyl součástí závodu Jablonecká nemocnice (nesloužil by k jeho provozu) nebo který by Nemocnice Jablonec PO nabyla po zrušení svěření závodu Jablonecká nemocnice, na Město Jablonec. Pohledávka na uhrazení ceny předmětných věci by proto zanikla splynutím osoby věřitele s osobou dlužníka. Jsme si ovšem vědomi, že vzhledem k absenci výslovného zakotvení popsaného pravidla v občanském zákoníku by se mohly v budoucnu objevit snahy o zpochybnění závěru, že věci vlastněné Nemocnicí Jablonec PO byly součástí závodu Jablonecká nemocnice, a vlastnické právo k nim proto přešlo na Nemocnic Jablonec AS vkladem tohoto závodu do jejího základního kapitálu. S ohledem na tuto skutečnost navrhujeme, aby Nemocnice Jablonec PO a Město Jablonec pro vyloučení jakýchkoli pochybností uzavřeli smlouvu, na jejímž základě Nemocni Jablonec PO bezúplatně převede k 31. prosinci 2015 veškeré jí vlastněné věci Městu Jablonec. Vzhledem k tomu, že smlouva o vkladu závodu Jablonecká nemocnice bude muset být z níže uvedených důvodů uzavřena před tímto datem, měla by pro vyloučení případných pochybností, zda na jejím základě byly převedeny i tyto věci, výslovně stanovit, že na Nemocnici Jablonec AS přechází všechny věci související s provozem závodu Jablonecká nemocnice, které Město Jablonec nabude do okamžiku přechodu vlastnické práva k závodu Jablonecká nemocnice (viz níže) na Nemocnici Jablonec AS. Tento postup nepředstavuje žádné riziko ani z daňového hlediska, tedy z pohledu daně z příjmu, která zahrnutím bezplatného příjmu do jejího předmětu nahradila daň darovací. V souladu s § 19b odst. 2 písm. b) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) se od daně z příjmů právnických osob osvobozuje bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové dovybavení. Veřejně prospěšným poplatníkem je v intencích § 17a odst. 1 ZDP poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Je jím proto též obec, která podle § 2 odst. 2 ZO pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Konečně účelem vymezeným v § 15 odst. 1 i 20 odst. 8 ZDP je mj. účel zdravotnický. Tento účel by dle našeho názoru sledoval též bezúplatný převod movitých věcí Nemocnice Jablonec PO sloužících k provozu závodu Jablonecká nemocnice na Město Jablonec. Převodem získaný bezúplatný příjem by proto měl být od daně z příjmu

8

osvobozen. Pro vyloučení jakýchkoli pochybností však doporučujeme tento závěr konzultovat s daňovým poradcem, případně jiným odborníkem z daného oboru. Lze tedy uzavřít, že součástí závodu Jablonecká nemocnice jsou též movité věci vlastněné Nemocnicí Jablonec PO. Vlastnické právo k těmto věcem přejde zrušením svěření závodu Jablonecká nemocnice Nemocnici Jablonec PO na Město Jablonec. Pro vyloučení jakýchkoli pochybností, zda se tak stane, však lze doporučit též uzavření smlouvy o bezúplatném převodu těchto věcí Městu Jablonec. Tím dojde ke splynutí osoby vlastníka závodu Jablonecká nemocnice a vlastníka všech věcí k tomu závodu náležejících. Vzhledem k tomu, že z věcí sloužících provozu závodu Jablonecká nemocnice jsou bezesporu nejvýznamnější její nemovitosti, tedy pozemky s budovami nemocničního areálu, je vhodné pro úplnost odpovědět na otázku, zda i tyto nemovitosti jsou součástí závodu, a potažmo dispozic s ním. Dle přílohy č. 1 ke zřizovací listině Nemocnice Jablonec PO jí byly ke dni 1. května 2010 svěřeny k hospodaření následující nemovitosti ve vlastnictví Města Jablonec:                         

pozemek parc. č. St. 1034 o výměře 70 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 1035 o výměře 315 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 1036 o výměře 178 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 1037 o výměře 57 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 1039 o výměře 1.026 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 1381 o výměře 351 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 1382 o výměře 270 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 1800 o výměře 312 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 3033/1 o výměře 261 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 3033/5 o výměře 656 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 4817 o výměře 455 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 4818 o výměře 435 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 4819 o výměře 1.007 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 4820 o výměře 985 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6098 o výměře 2.120 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6099 o výměře 445 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6100 o výměře 285 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6101 o výměře 51 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6102 o výměře 18 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6176 o výměře 35 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6211 o výměře 818 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6212 o výměře 2.567 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6213 o výměře 515 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6214 o výměře 1.411 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. St. 6272 o výměře 15 m2, zastavěná plocha a nádvoří; 9

                        

pozemek parc. č. St. 6563 o výměře 27 m2, zastavěná plocha a nádvoří; pozemek parc. č. 745/39 o výměře 65 m2, ostatní plocha – ostatní komunikace; pozemek parc. č. 802/1 o výměře 45.331 m2, ostatní plocha – zeleň; pozemek parc. č. 802/6 o výměře 353 m2, ostatní plocha – zeleň; pozemek parc. č. 2380/4 o výměře 327 m2, ostatní plocha – ostatní komunikace; budova č. p. 1181, postavená na pozemku parc. č. St. 1034; budova č. p. 1182, postavená na pozemku parc. č. St. 1035; budova č. p. 1184, postavená na pozemku parc. č. St. 1037; budova č. p. 1186, postavená na pozemku parc. č. St. 1039; budova č. p. 1300, postavená na pozemku parc. č. St. 1381; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 1382; budova č. p. 1908, postavená na pozemku parc. č. St. 1800; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 3033/1+5; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 4817; budova č. p. 4446, postavená na pozemku parc. č. St. 6098; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6099; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6100; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6101; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6102; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6176; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6211; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6212; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6213; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6214; budova bez č. p. a č. e. postavená na pozemku parc. č. St. 6563;

to vše zapsáno na LV č. 10001 v katastru nemovitostí pro katastrální území Jablonec nad Nisou, obec Jablonec nad Nisou, a dále  

pozemek parc. č. St. 19 o výměře 2.655 m2, zastavěná plocha a nádvoří; budova č. p. 268, postavená na pozemku parc. č. St. 19

to vše zapsáno na LV č. 3539 v katastru nemovitostí pro katastrální území Tanvald, obec Tanvald (společně dále jen „Nemovitosti“). Všechny Nemovitosti vlastní Město Jablonec. Nemocnice Jablonec PO dle stavu zápisu v katastru nemovitostí žádné nemovitosti (podléhající zápisu) nevlastní, byť je v souladu se Zřizovací listinou 2011 pod podmínkou předchozího písemného souhlasu Města Jablonec nabývat může. Nemovitosti a movité věci tvořící závod s výjimkou věcí nabytých Nemocnicí Jablonec PO od účinnosti Zřizovací listiny 2009 vlastní stejný subjekt – Město Jablonec (jejich svěření Nemocnici Jablonec se vlastnického práva Města Jablonec nijak nedotklo) a nepochybně 10

slouží k provozu závodu Jablonecká nemocnice. V souladu s občanským zákoníkem jsou proto jeho součástí. Právo s nimi hospodařit součástí závodu Jablonecká nemocnice není. Jde o způsob, jakým byly Nemovitosti (stejně jako i řada movitých věcí) postupem zakotveným v ZRPÚR přenechány do užívání Nemocnice Jablonec PO. Pro úplnost lze dodat, že zahrnutí věci do závodu je plně na vůli jeho vlastníka, přičemž k tomu není nutné, aby tuto svoji vůli jakkoli navenek projevil. Nemovitosti sice budou vkládány do základního kapitálu Nemocnic Jablonec AS v rámci závodu Jablonecká nemocnice, ale budou muset být ve smlouvě o vkladu jednotlivě uvedeny, aby bylo možné na jejím základě provést vklad do katastru nemovitostí. To samo o sobě k jejich zahrnutí do závodu postačí, i kdyby předtím jeho součástí nebyly. Na závěr ve vztahu k Nemovitostem odpovídáme na otázku, zda je vhodné Nemovitosti, případně jejich část, převést již v průběhu roku 2015 na Nemocnici Jablonec PO a až následně na Nemocnici Jablonec AS. Tento postup nemůžeme doporučit ze dvou důvodů. Prvním je význam Nemovitostí pro závod Jablonecká nemocnice a jeho existenci z pohledu práva jakožto hromadné věci. Závod Jablonecká nemocnice vlastní a výše popsaným způsobem s ním bude nakládat Město Jablonec. V souladu s § 2175 odst. 1 NOZ in fine se o koupi závodu jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Pokud je tedy z transakce vyloučena položka natolik významná, že zbytek ztratí vlastnost funkčního organizovaného souboru jmění, nebude se jednat o koupi závodu, ale o koupi jednotlivých jeho položek, které ovšem nemusí být (a v praxi nejsou) ve smlouvě o koupi závodu uvedeny. Pokud by Město Jablonec do základního kapitálu vkládalo závod Jablonecká nemocnice bez Nemovitostí, mohl by být vzhledem k jejich významu pro provoz závodu jeho vklad zpochybněn. Dvojí převod Nemovitostí by byl nevýhodný i z daňového hlediska. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, je od této daně osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci právnickou osobou z majetku územního samosprávného celku, pokud územní samosprávný celek je: 1. 2.

zřizovatelem této právnické osoby, nebo jediným členem této právnické osoby.

Z toho vyplývá, že od daně z nabytí nemovitosti bude osvobozen převod Nemovitostí z Města Jablonec na Nemocnici Jablonec PO i z Města Jablonec na Nemocnici Jablonec AS. Jejich následný převod z Nemocnice Jablonec PO na Nemocnici Jablonec AS (případně zpětný převod na Město Jablonec) však dle tohoto ustanovení od daně z nabytí nemovitostí osvobozen nebude. Lze tedy uzavřít, že součástí závodu Jablonecká nemocnice a jeho nejvýznamnější „hmotnou“ položkou jsou Nemovitosti. Vkladem závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu, resp. jakoukoli dispozicí s tímto závodem, přejde vlastnické právo k Nemovitostem na Nemocnici Jablonec AS. V této souvislosti je neméně důležitá otázka, kdo je oprávněn s podnikem Jablonecká nemocnice disponovat. S ohledem na povahu závodu jako věci hromadné, tedy objektu vlastnického práva, je k výkonu vlastnického práva oprávněn samotný vlastník závodu. Jelikož ke dni 1. ledna 2003 přešly z vlastnictví státu do vlastnictví obcí věci, s nimiž k rozhodnému dni byla příslušná hospodařit původně státní příspěvková organizace Nemocnice Jablonec nad Nisou, přešlo k tomu dni na Město Jablonec též vlastnické právo 11

k majetku tvořící závod Jablonecká nemocnice. Město Jablonec tento majetek posléze svěřilo do správy Nemocnice Jablonec PO, která se tím stala provozovatelem podniku Jablonecká nemocnice. Svěřením majetku tvořícího podnik Jablonecká nemocnice do správy Nemocnice Jablonec PO však Město Jablonec nepřestalo být vlastníkem tohoto majetku, a je tak i nadále oprávněno s ním disponovat. Logicky je pak Město Jablonec oprávněno disponovat s podnikem Jablonecká nemocnice jako s věcí hromadnou, která je tvořena tímto majetkem. Podobně se ve svém usnesení č. j. 7 Cmo 99/2006-150 ze dne 24. listopadu 2006 vyslovil též Vrchní soud v Praze: „Jihočeský kraj není zřizovatelem zdravotnického zařízení, ale je zřizovatelem právnické osoby - příspěvkové organizace, která je provozovatelem nestátního zdravotnického zařízení, podniku (souboru hmotných, osobních a nehmotných složek) ve vlastnictví územně správního celku, který nemá právní subjektivitu. Na rozpočet územního samosprávného celku je napojena právnická osoba, tj. příspěvková organizace, nikoli sám podnik, který je příspěvkovou organizací využíván a provozován, v souladu s účelem pro který byla zřízena, jako nestátní zdravotnické zařízení. Majetek předaný do správy příspěvkové organizace při jejím zřízení územně samosprávným celkem zůstává ve vlastnictví územního samosprávného celku (zřizovatele příspěvkové organizace), a tento je z titulu vlastníka také oprávněn se svým majetkem nakládat (např. vyjmout ho ze správy příspěvkové organizace a předat ho do správy jinému subjektu, pronajmout ho nebo prodat, ale i vložit jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu obchodní společnosti).“ (zvýraznění doplněno) Výše uvedené lze proto shrnout tak, že Město Jablonec je oprávněné s podnikem Jablonecká nemocnice jako s celkem (tj. jakožto věcí hromadnou) volně disponovat. Proto je také Město Jablonec jediným oprávněným subjektem, který může podepsat s Nemocnicí Jablonec AS smlouvu o vkladu podniku Jablonecká nemocnice. V neposlední řadě je potřeba zmínit časový aspekt vložení podniku Jablonecká nemocnice do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS. Dle § 27 odst. 7 ZRPÚR dochází ke zrušení příspěvkové organizace dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Závod, v určitém smyslu „živý organizmus“, může existovat jenom pokud je někým provozován. Zanikne-li provozovatel, zanikne též samotný závod. Je proto logické, že se závodem lze nakládat jenom v období, v němž existuje jeho provozovatel. Tomuto závěru odpovídá i výše citované ustanovení, ze kterého plyne, že ke dni zrušení příspěvkové organizace přecházejí její veškerá práva a povinnosti na jejího zřizovatele. Soubor přešlých práv a povinností ze zrušené příspěvkové organizace na jejího zřizovatele již nelze považovat za závod, nýbrž pouze za jakýsi „shluk“ hmotných i nehmotných složek původního závodu. V případě transformace Nemocnice Jablonec PO proto k vložení závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS musí dojít za trvání existence Nemocnice Jablonec PO. Stejný názor vyslovil též Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ve věci spis. zn. 29 Odo 64/2002 ze dne 20. srpna 2002, v němž uvedl, že při zrušení příspěvkové organizace přechází na jejího zřizovatele práva a závazky této organizace, nikoli její podnik (závod).3 3

V citovaném usnesení řešil Nejvyšší soud otázku, zda obec jako zřizovatel příspěvkové organizace může svým rozhodnutím založit právní nástupnictví pro nově zakládanou obchodní společnost, kterou byla konkrétně 12

Výše uvedené lze shrnout tak, že závod Jablonecká nemocnice musí být vložen do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS před zrušením Nemocnice Jablonec PO. Shora popsané lze shrnout tak, že transformaci Nemocnice Jablonec PO jakožto příspěvkové organizace zřízené Městem Jablonec lze nejefektivněji provést vložením závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS založené Městem Jablonec jakožto jediným akcionářem. Vložením závodu Jablonecká nemocnice přejdou její veškerá práva a povinnosti na Nemocnici Jablonec AS. Pro úplnost zbývá dodat, že je-li do základního kapitálu akciové společnosti vkládán nepeněžitý vklad, pak musí být v souladu s § 251 odst. 1 ZOK jeho cena určena na základě posudku zpracovaného znalcem. Cena se nemusí částce určené znalcem rovnat, ale nesmí být vyšší. Odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů znalce hradí společnost, do níž je oceňovaný majetek vkládán. Při zvýšení základního kapitálu znalce vybírá představenstvo bez ingerence soudu. Posudek musí splňovat minimální náležitosti dle odstavce 2 tohoto ustanovení. Výjimku z povinnosti ocenění předmětu vkladu při zvyšování základního kapitálu znalcem nabízí § 469 ZOK v podobě těchto alternativ: 1.

2.

určení ceny jako reálné hodnoty určené obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před vnesením vkladu; a určení ceny jako reálné hodnoty vykázané v účetní závěrce (účtuje-li vkladatel o majetku tvořícím vklad v reálných hodnotách) za předchozí účetní období před valnou hromadou rozhodující o vkladu, byla-li ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. II.B

Jakými právními prostředky lze zajistit, aby jediným akcionářem Nemocnice Jablonec AS bylo vždy Město Jablonec? Co se týče právních prostředků k zajištění toho, že jediným akcionářem Nemocnice Jablonec AS bude vždy Město Jablonec, je třeba vycházet jak z ustanovení zákona o obchodních korporacích, tak z ustanovení zákona o obcích. Dle již zmíněného § 84 odst. 2 písm. e) ZO je zastupitelstvu obce mj. vyhrazeno právo rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, tedy rovněž o převodu akcií akciové společnosti, v níž má obec majetkovou účast.4 O převodu akcií, které vlastní Město akciová společnost. V této souvislosti je potřeba upozornit na skutečnost, že v době vzniku této akciové společnosti obchodní zákoník umožňoval založení právního nástupnictví rozhodnutím zakladatelů (společníků) tehdy, jestliže byl do obchodní společnosti vkládán podnik nebo jeho část anebo tehdy, jestliže docházelo ke zrušení společnosti s právním nástupcem. Dnešní znění obchodního zákoníku založení nástupnictví v tomto smyslu vůbec neupravuje. I přesto lze však z níže prezentovaných závěrů Nejvyššího soudu vycházet při posuzování časového aspektu vložení podniku provozovaného příspěvkovou organizací do akciové společnosti: „V projednávané věci o žádný z uvedených případů (založení právního nástupnictví) nejde. Jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů, byla původní žalovaná (příspěvková organizace) zrušena bez právního nástupce a její práva a závazky přešly podle ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 576/1990 Sb., na obec, jako zřizovatele. Na obec tedy nepřešel podnik původně žalované, a proto jej ani nemohla vložit do základního jmění akciové společnosti.“ 4 K tomu srov. též Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, vydané Ministerstvem vnitra České republiky, odborem dozoru a kontroly veřejné správy, platné ke dni 31. prosince 2011, dostupné na: www.mvcr.cz/odk2/soubor/metodika-c-7-pdf.aspx: „Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o účasti obce v již založených právnických osobách. To znamená, 13

Jablonec, tak bude vždy rozhodovat zastupitelstvo Města Jablonec. Toto omezení ohledně dispozice s akciemi ve vlastnictví Města Jablonec, lze ještě zpřísnit prostřednictvím omezení převoditelnosti těchto akcií. Předpokládáme, že Nemocnice Jablonec AS bude založena Městem Jablonec jakožto jediným zakladatelem a že při zvýšení základního kapitálu upíše všechny akcie jakožto předem určený zájemce, takže bude jediným akcionářem i po dokončení transformace. K možnostem zabezpečení, aby jím zůstalo i do budoucna, lze uvést následující. Podle § 14 ZOK se po dobu, kdy je kapitálová společnost jednočlenná, tedy včetně doby, kdy má akciová společnost jediného akcionáře, nepřihlíží k ujednáním společenské smlouvy omezujícím převoditelnost podílu, tedy v případě akciové společnosti akcií. To však neznamená, že společenská smlouva, resp. stanovy nemohou taková omezení obsahovat. Pouze se po dobu, po kterou má společnost jediného společníka (akcionáře), neuplatní. Jakmile se tento stav změní, bez dalšího se uplatňovat začnou. Toto pravidlo nelze ve stanovách vyloučit. Toto ustanovení sice jedinému akcionáři umožňuje převést jeho akcie nebo jejich část bez omezení, ve skutečnosti však pouze reflektuje důsledky situace, kdy má společnost jediného akcionáře. Ten totiž může omezení převoditelnosti akcií ve stanovách kdykoli svým vlastním rozhodnutím v působnosti valné hromady změnit nebo zrušit a následně převod tak jako tak uskutečnit. Nezbytnost osvědčit toto rozhodnutí veřejnou listinou, tedy notářským zápisem, představuje jen nepříliš významné zdržení. Jediným způsobem, jak aplikaci § 14 ZOK vyloučit, je převést část akcií (akcii) na jiný subjekt. Jako vhodný kandidát se jeví například jiná příspěvková organizace Města Jablonec (byla-li zřízena). Ani toto opatření by však samozřejmě nezabránilo zastupitelstvu v zajištění převodu také této akcie (akcií), ať přímo třetí osobě, nebo nejdříve na Město Jablonec a pak spolu s dalšími třetí osobě. Samotná omezení uplatnitelná za výše uvedených podmínek, tedy v případě více akcionářů Nemocnice Jablonec AS, by pak mohla mít následující podobu: V souladu s § 270 ZOK mohou stanovy omezit převoditelnost akcií na jméno, nikoliv však vyloučit. V části vylučující převoditelnost akcií by proto byly stanovy neplatné. Toto ustanovení přitom nemíří pouze proti výslovnému vyloučení omezení převoditelnosti akcií, ale i proti omezením, která by se v praxi vyloučení fakticky rovnala. Z § 271 ZOK vyplývá, že omezení převoditelnosti akcií může spočívat jednak v podmínění převodu souhlasem orgánu společnosti, nebo v jiném způsobu. Tento způsob zákon o obchodních korporacích nijak dále nepopisuje. V úvahu dle našeho názoru připadá omezení okruhu osob, na které lze akcie převést nebo stanovení jiné podmínky, například schválení převodu některým orgánem Města Jablonec. V tomto ohledu by bylo možné vyžadovat vyšší než nadpoloviční většinu hlasů, kterou k přijetí usnesení vyžaduje zákon o obcích. Zejména v případě omezení okruhu případných nabyvatelů je třeba toto omezení formulovat pečlivě, aby nemohlo být označeno za vyloučení převoditelnosti. Na druhou stranu je třeba tuto otázku posuzovat u každé společnosti zvlášť, nikoli paušálně, takže vzhledem ke specifické úloze Nemocnice Jablonec AS a účelu omezení převoditelnosti jejích akcií by dle našeho názoru mohlo připadat v úvahu například omezení převodu jen na veřejnoprávní korporace.

že zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat též o převodech obchodních podílů i akcií, které vlastní, nebo o nabývání obchodních podílů a akcií.“ (zvýraznění doplněno) 14

Rozlišení omezení na souhlas orgánu společnosti a jiné skutečnosti má význam i z pohledu následků porušení tohoto omezení, tedy převodu akcií v rozporu s ním. V souladu s § 271 odst. 1 a 2 ZOK platí, že je-li převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o jejich převodu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Teprve když nebude udělen ani do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže by smlouva určila jinak. Tímto účinkem je ve smyslu § 2004 odst. 1 a 2005 odst. 1 NOZ zrušení smlouvy od samého počátku. Orgánem, o jehož souhlas se jedná, by mohla být typicky dozorčí rada. Pokud by jím totiž byla samotná valná hromada (tedy zastupitelstvo Města Jablonec), pak by se toto omezení krylo s výše uvedeným ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) ZO a bylo by tak poněkud nadbytečné. Zákon o obchodních korporacích však nebrání zřizování jiných orgánů upravených pouze ve stanovách, nikoli v zákoně. Zřizování takových orgánů ostatně připouštěla judikatura i za účinnosti obchodního zákoníku, která pouze vylučovala, aby se tomuto orgánu svěřila působnost svěřená zákonem některému z obligatorně zřizovaných orgánů a tento požadavek se jistě uplatní i za účinnosti zákona o obchodních korporacích. Bylo by tedy možné zřídit další orgán, jehož členy by například byli automaticky zastupitelé Města Jablonec a tento orgán by musel převod akcií schválit tak výraznou většinou, aby pro převod museli hlasovat i opoziční zastupitelé. S omezením převoditelnosti akcií podmínkou souhlasu orgánu společnosti souvisí též § 272 ZOK, podle nějž mohou stanovy v tomto případě určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. Ani udělení souhlasu v případě, kdy byl orgán společnosti povinen jej odmítnout, ovšem nemá za následek neplatnost převodu, ale pouze odpovědnost členů orgánu za případnou škodu. Naproti tomu převod akcií učiněný v rozporu s jiným omezením převoditelnosti, než podmínkou souhlasu orgánu společnosti, je podle § 271 odst. 3 ZOK přímo neplatný. To z této podmínky činí silnější nástroj omezení převoditelnosti akcií. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o obchodních korporacích sice umožňuje převoditelnost akcií na jméno omezit, takové omezení však nemůže privatizaci prodejem akcií Nemocnice Jablonec AS zcela zabránit. I v případě, že Město Jablonec nebude jediným akcionářem Nemocnice Jablonec AS, bude mít na valné hromadě zřejmě dostatečnou převahu na to, aby prosadilo změnu či rovnou zrušení těchto omezení. Ostatně transformaci Nemocnice Jablonec PO a prodej akcií Nemocnice Jablonec AS může celou provést i některé z budoucích zastupitelstev. Šlo by však o časově náročný a poměrně nákladný proces. Lze tedy uzavřít, že omezení převoditelnosti akcií Nemocnice Jablonec AS se uplatní pouze v situaci, kdy Město Jablonec, případně kdokoli jiný, nebude jediným akcionářem této společností. Omezení může spočívat v podmínění převodu souhlasem orgánu Nemocnice Jablonec AS nebo jiném způsobu, zejména omezení okruhu případných nabyvatelů nebo souhlasu orgánu Města Jablonec.

15

II.C Existuje riziko částečné nebo úplné privatizace Nemocnice Jablonec AS formou prodeje závodu či jeho části nebo jeho pachtem? Podle § 421 odst. 2 písm. m) ZOK náleží do působnosti valné hromady schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Vzhledem k tomu, že valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti a její souhlas v tomto případě vyžaduje přímo zákon, převod závodu nebo jeho podstatné části, případně jejich zastavení bez jejího souhlasu, by byl ve smyslu § 48 ZOK neplatný. Této neplatnosti by se mohla Nemocnice Jablonec AS, případně Město Jablonec, jejichž zájmy jsou neplatností chráněny, dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti dozvěděla, nejdéle však do deseti let od uzavření příslušné smlouvy. Jak již bylo řečeno, bude-li Město Jablonec jediným akcionářem Nemocnice Jablonec AS, působnost její valné hromady bude vykonávat rada. Bude-li akcionářů více, budou rozhodnutí valné hromady přijímána jejich hlasováním. Pro přijetí usnesení by v souladu s § 415 ZOK postačila prostá nadpoloviční většina hlasů přítomných akcionářů. Stanovy mohou v souladu s tímto ustanovením požadovat jinou (vyšší – kvalifikovanou) většinu. U pachtu závodu nebo jeho části zákon souhlas valné hromady (ani jiného orgánu společnosti) nepožaduje. Mohou tak ovšem podle § 421 odst. 2 písm. p) ZOK učinit stanovy Nemocnice Jablonec AS a zároveň stanovit pro přijetí rozhodnutí vyšší než obecnou nadpoloviční většinu hlasů přítomných akcionářů. Vzhledem k tomu, že požadavek souhlasu valné hromady nestanoví přímo zákon, zmíněný § 48 ZOK se neuplatní a jeho porušení bude pouze porušením vnitřního jednatelského oprávnění představenstva ve smyslu § 47 ZOK a jeho důsledkem nebude neplatnost pachtu závodu či jeho části, nýbrž odpovědnost členů představenstva za případnou pachtem způsobenou škodu. Podstatnou, resp. nejdůležitější složkou závodu Jablonecká nemocnice jsou Nemovitosti, takže lze jako možnost omezení rizika privatizace zmínit též zákaz jejich prodeje nebo zatížení (zastavení). Možnost zřízení tohoto zákazu stanoví § 1761 NOZ, dle nějž lze zákaz sjednat smlouvou a v případě jeho zřízení jako věcného práva působí nejen mezi smluvními stranami, ale též vůči třetím osobám. Sjednat jej lze pouze v zájmu jedné ze smluvních stran, který je hodný právní ochrany. Dalším omezením je požadavek na zřízení zákazu pouze na přiměřenou určitou dobu. Je-li zákaz jako věcné právo sjednán k nemovitosti, v souladu s § 11 odst. 1 písm. n) zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, se zapisuje do katastru nemovitostí, resp. vkladem do něj vzniká. Pokud jde o délku doby, z předmětného ustanovení vyplývá, že by měla být přiměřená zájmu, který se zákazem chrání. Vzhledem k tomu, že zákaz zcizení nebo zatížení Nemovitostí by byl zřízen v zájmu zajištění zdravotní péče, byla by dle našeho názoru přiměřená i delší doba, například 20 let. Ze stejného důvodu by neměla uspět případná snaha domoci zrušení zákazu cestou aplikace § 2000 odst. 1 NOZ, podle nějž platí, že byla-li smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let, lze se po uplynutí deseti let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení. Zákaz by totiž byl zřízen z důležitého důvodu, a navíc v případě jeho zřízení jako věcného práva by už nešlo „pouze“ o závazek. 16

Nevýhoda zákazu spočívá v tom, že jeho porušení není obecně stíháno neplatností zcizení či zatížení, ale pouze odpovědností za škodu, případně povinností hradit smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že by zákaz byl zřízen na základě smlouvy mezi Městem Jablonec a Nemocnicí Jablonec AS, jednalo by se o odpovědnost Nemocnice Jablonec AS, která by se mohla následně domáhat náhrady škody po členech svého představenstva. Na druhou stranu by jeho zápis v katastru nemovitostí měl v souladu s § 17 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona zabránit zápisu zcizení či zatížení Nemovitostí do katastru nemovitostí, a tím podle § 1105 NOZ i nabytí vlastnického práva či vzniku zástavního práva. Pro úplnost je třeba dodat, že kdyby Nemovitosti nebyly prodávány samostatně, ale v rámci celého závodu Jablonecká nemocnice nebo jeho části, v souladu s níže podrobněji analyzovaným § 2180 NOZ by vlastnické právo k celému závodu včetně Nemovitostí přešlo bez ohledu na zápis do katastru nemovitostí. Následující zápis by byl pouze deklaratorní, tzn. na nabytí vlastnického práva by neměl vliv. S ohledem na § 980 NOZ zakládající mj. domněnku správnosti zápisů v katastru nemovitostí, by však jeho případné neprovedení bylo pro nabyvatele nesporně negativní. Vzhledem k tomu, že závod je (hromadnou) věcí, připadal by v úvahu též zákaz jeho převodu. Tento zákaz by však nebyl vložen do katastru nemovitostí ani jiného veřejného seznamu, takže by byl jako nástroj zamezení prodeje nedostatečný. Lze tedy uzavřít, že převod nebo zastavení závodu Jablonecká nemocnice nebo jeho části bude podmíněn souhlasem valné hromady Nemocnice Jablonec AS, bez nějž bude neplatný. Převod nebo zatížení závodu lze bránit též zřízením zákazu zcizení nebo zatížení Nemovitostí, které jsou jeho nejvýznamnější součástí. Omezit souhlasem valné hromady, případně i jiného orgánu Nemocnice Jablonec AS lze i pacht závodu, ovšem porušení tohoto omezení nebude mít za následek neplatnost smlouvy. II.D Existuje riziko částečné nebo úplné privatizace Nemocnice Jablonec AS formou kapitalizace pohledávek jejích věřitelů? Riziko částečné nebo úplné privatizace Nemocnice Jablonec AS formou kapitalizace pohledávek jejích věřitelů minimalizuje (ne-li přímo eliminuje) právní úprava zvyšování základního kapitálu obchodních korporací. Podle § 21 odst. 3 ZOK nemůže být pohledávka společníka za kapitálovou společností předmětem jeho vkladu do této společnosti. Při založení společnosti nebo v souladu s § 29 ZOK při zvýšení základního kapitálu může být pouze započtena proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu. Toto započtení je přípustné pouze na základě smlouvy mezi akcionářem a společností. Jednostranné prohlášení ve smyslu § 1982 a násl. NOZ je vyloučeno. Smlouva o započtení vyžaduje písemnou formu a její návrh schvaluje valná hromada. I k tomuto rozhodnutí je v souladu s § 416 odst. 1 ZOK v případě společnosti s více akcionáři, kdy působnost valné hromady nevykonává jediný akcionář, třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení pak musí být rozhodnutí osvědčeno notářským zápisem. Uvažovat o „nepřátelském ovládnutí“ Nemocnice Jablonec AS jejími věřiteli tak lze pouze v případě zvyšování základního kapitálu. A to jenom za předpokladu, že by rada Města

17

Jablonec udělila výslovný souhlas s tím, aby byl emisní kurs nově vydávaných akcií splácen formou započtení pohledávek věřitelů vůči této společnosti. Výše uvedené lze shrnout tak, že privatizaci Nemocnice Jablonec AS formou kapitalizace pohledávek jejích věřitelů může rada Města Jablonec zcela zabránit, nebude-li souhlasit s tím, aby při zvyšování základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS bylo možné splatit emisní kurs započtením proti pohledávce vůči společnosti. II.E Jaké jsou možnosti hrazení ztráty akciové společnosti a existují případně jiné možnosti „finanční injekce“ akciové společnosti ze strany jejího jediného akcionáře? Jednou z možností, jak lze do akciové společnosti „nalít“ finanční prostředky, je zvýšení základního kapitálu. Do společnosti se tak dostane hotovost plynoucí z úhrady emisního kursu nově vydaných akcií. Emisní kurs akcií může být v souladu s § 247 a násl. ZOK vyšší než jejich jmenovitá hodnota. Rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií a jejich emisním kursem představuje tzv. emisní ážio. Výše základního kapitálu přitom činí prostý součet jmenovitých hodnot upsaných akcií a emisní ážio tak lze chápat jako de facto vklad akcionáře do společnosti mimo základní kapitál. Je-li tak zvyšován základní kapitál upisováním akcií, jejíchž emisní kurs je podstatně vyšší než jejich jmenovitá hodnota, je příliv hotovosti do společnosti vyšší, aniž by současně byl nepoměrně zvýšen základní kapitál. Z údajů zapsaných v obchodním rejstříku vyplývá, že při poskytování vyšších částek obchodním společnostem provozujícím zdravotnická zařízení ze strany územních samosprávných celků jakožto jejich akcionářů je tento postup poměrně běžný. U menších částek je však vzhledem k časové náročnosti a nákladnosti příliš těžkopádný. Pomoci akciové společnosti z tíživé finanční situace lze samozřejmě i dalšími prostředky, které však již nespadají do institutů korporátního práva. Mezi jinými lze například zmínit úvěry, zápůjčky s odloženou splatností nebo bez placení úroků či dary. Zejména u darů je nutné zohlednit též daňové aspekty. Podle § 17a odst. 2 písm. a) ZDP není obchodní korporace veřejně prospěšným poplatníkem. Nemocnice Jablonec AS proto nebude moci u darovaných prostředků jakožto bezúplatného příjmu využít výše popsaného osvobození od daně z příjmu. U případné bezúročné zápůjčky je podle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP osvobozen pouze příjem v podobě majetkového prospěchu nepřesahujícího částku 100.000,- Kč. Město Jablonec by si však mohlo podle § 20 odst. 8 ZDP odečíst částku odpovídající poskytnutým prostředkům od základu daně. Vzhledem k omezenému rozsahu příjmů Města Jablonec, které jsou podle § 18a ZDP předmětem daně z příjmů a požadavku, že v úhrnu lze odečíst nanejvýš 10 % ze základu daně sníženého o položky odčitatelné od základu daně, však darování zřejmě nebude vhodné pro poskytování prostředků na větší investice. Při poskytování větších částek (nejen darem) je vhodné rovněž zanalyzovat, zda by se nemohlo jednat o veřejnou podporu ve smyslu práva EU. V případě podpory Nemocnice Jablonec AS sice s největší pravděpodobností nehrozí ovlivnění obchodu mezi členskými státy, jelikož Nemocnice Jablonec AS jistě nebude soutěžit s německými či polskými poskytovateli zdravotních služeb, nelze však vyloučit snahu „komerčních“ poskytovatelů zdravotních služeb v České republice touto cestou poskytování podpory Nemocnici Jablonec AS ztížit domáháním se uložení povinnosti upustit od této podpory soudní cestou.

18

Výše uvedené lze shrnout tak, že k uhrazení ztráty akciové společnosti lze využít institut zvýšení základního kapitálu či klasické soukromoprávní instituty jako úvěr, půjčka či dar. Zvýšení základního kapitálu lze vzhledem ke složitosti postupu doporučit pro účely poskytnutí větší částky na investice, zatímco dar s ohledem na daňové aspekty pro poskytnutí částek nižších. II.F Lze úpadek příspěvkové organizace a akciové společnosti řešit dle insolvenčního zákona a pokud ano, za jakých podmínek? Ustanovení insolvenčního zákona řeší úpadek dlužníka. Dlužník je přitom dle ustanovení § 3 odst. 1 IZ v úpadku, jestliže má: (i) více věřitelů; (ii) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti; a (iii) tyto závazky není schopen plnit. V souladu s § 3 odst. 2 IZ se má přitom za to, že dlužník není schopen své peněžité závazky plnit, jestliže: (i) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků; nebo (ii) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti; nebo (iii) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí; nebo (iv) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Dlužníky ve výše uvedeném smyslu mohou být fyzické i právnické osoby. Toto pozitivní vymezení osobní působnosti insolvenčního zákona vychází z ustanovení § 1 ve spojení s § 3 IZ. Tuto obecnou osobní působnosti insolvenčního zákona však do určité míry limituje negativní vymezení stanovené v § 6 IZ. Dle odstavce 1 písm. h) tohoto ustanovení nelze insolvenčního zákona použít mj. na právnickou osobu, jejíž dluhy před zahájením insolvenčního řízení převzal stát nebo územní samosprávný celek nebo se za ně zaručil. Dle § 38 odst. 3 písm. c) a d) ZO nesmí obec ručit za závazky právnických osob vyjma těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát, a těch, v nichž míra účasti této obce samotné nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %. Argumentem a contrario tak lze dovodit, že vylučuje-li insolvenční zákon ze své působnosti právnické osoby v jakékoli právní formě (obchodní společnosti, příspěvkové organizace obce či státu, aj.), jejíchž dluhy před zahájením insolvenčního řízení převzal stát nebo územní samosprávný celek nebo se za ně zaručil, pak logicky insolvenční zákon dopadá na tyto právnické osoby, pokud jejich dluhy územní samosprávný celek nepřevzal nebo se za ně nezaručil. Splňuje-li tedy ať už příspěvková organizace obce nebo akciová společnost ve vlastnictví obce výše uvedené podmínky, pak je v úpadku a tento bude řešen dle ustanovení insolvenčního zákona. Tomuto následku však lze kdykoliv zabránit tím, že se jakýkoliv územněsprávní celek zaručí za jejich závazky nebo je v plném rozsahu převezme. Z předeslaného tak jednoznačně vyplývá, že ani Nemocnice Jablonec PO, ani Nemocnice Jablonec AS nejsou (nebudou) vyjmuty z působnosti insolvenčního zákona. I ohledně 19

nich může tedy hypoteticky být prohlášen úpadek, ledaže Město Jablonec převezme veškeré dluhy těchto právnických osob nebo se za ně zaručí. V tomto ohledu tedy není mezi příspěvkovou organizací a akciovou společností žádného rozdílu. III. Postup při zvýšení základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS S předmětem stanoviska souvisí též otázka načasování transformace. Nejen z účetních důvodů je nejvhodnější, aby až do 31. prosince 2015 provozovala závod Jablonecká nemocnice Nemocnice Jablonec PO s tím, že od 1. ledna 2016 jej bude vlastnit a provozovat Nemocnice Jablonec AS. K docílení tohoto okamžiku transformace je vhodné stručně uvést následující: Před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS do obchodního rejstříku bude muset být v souladu s § 492 odst. 1 ZOK závod Jablonecká nemocnice vnesen. Tento vnos je však třeba odlišovat od převodu vlastnického práva k předmětu vnosu, tj. k závodu Jablonecká nemocnice. Podle § 21 odst. 1 ZOK, použitelného v souladu s § 29 ZOK i pro zvyšování základního kapitálu, je závod jakožto předmět nepeněžitého vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na tuto smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku o koupi, tedy § 2079 a násl., zejména § 2175 až 2183 NOZ upravující zvláštní ustanovení o koupi závodu. Z pohledu předmětu tohoto stanoviska jde zejména o § 2180 odst. 1 NOZ, podle nějž kupující závodu, který je zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. Do veřejného rejstříku, konkrétně obchodního rejstříku, bude zapsána též Nemocnice Jablonec AS. Předmětným dokladem nemusí být nutně samotná smlouva, byť v případě zvýšení základního kapitálu vkladem závodu se tato smlouva do sbírky povinně zakládá. Zveřejněním se v souladu s § 3018 NOZ rozumí zveřejnění v Obchodním věstníku, nestanovíli jiný právní předpis jinak. Alternativu v tomto ohledu přináší § 13 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle nějž se za zveřejnění v Obchodním věstníku považuje též uveřejnění zápisu nebo uložení listiny ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, tedy (prakticky řečeno) na portálu www.justice.cz. Vlastnické právo k závodu Jablonecká nemocnice tudíž přejde na Nemocnici Jablonec AS (až) dnem, kdy bude v Obchodním věstníku nebo v elektronické sbírce listin na www.justice.cz zveřejněno uložení dokladu o vkladu závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS. Ke zveřejnění založení listiny do sbírky listin obchodního rejstříku v Obchodním věstníku sice dochází vzhledem ke sdílení dat automaticky, avšak s několikadenním až několikatýdenním zpožděním od předložení listiny rejstříkovému soudu. Zveřejnění dokladu o vkladu závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS v Obchodním věstníku si však lze též objednat, čímž lze zveřejnění načasovat k požadovanému okamžiku. Možnosti tohoto načasování však mají své mantinely, zvlášť když by se Nemocnice Jablonec AS měla stát vlastníkem závodu Jablonecká nemocnice od 1. ledna 2016, který není pracovním dnem. Zatímco totiž samotný zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku lze načasovat na 1. ledna 2016 uvedením tohoto data v návrhu na zápis, zveřejnění v Obchodním věstníku se provádí pouze v pracovní dny. S ohledem na tuto skutečnost navrhujeme, aby smlouva o vkladu závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS byla uzavřena a nabyla účinnosti 20

nejpozději počátkem prosince 2015. Součástí smlouvy bude ujednání, že až do přechodu vlastnického práva k závodu jej bude užívat Nemocnice Jablonec PO. Spolu se smlouvou bude vyhotoveno též souhlasné prohlášení Nemocnice Jablonec AS a Města Jablonec o jejím uzavření. Následně bude podán návrh na zápis zvýšení základního kapitálu Nemocnice Jablonec AS do obchodního rejstříku s tím, že bude požadován zápis ke dni 1. ledna 2016. Jeho přílohou bude rovněž předmětné souhlasné prohlášení o uzavření smlouvy o vkladu závodu Jablonecká nemocnice, případně může být rejstříkovému soudu předloženo samostatně. Při načasování uzavření smlouvy a podání návrhu je třeba zohlednit skutečnost, že zápis může být i při požadování konkrétního data proveden nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu. Poté bude podána objednávka zveřejnění souhlasného prohlášení a informace o jeho založení do sbírky listin obchodního rejstříku v Obchodním věstníku ke dni 31. prosince 2015, který je pracovním dnem. V souhlasném prohlášení bude mj. uvedeno, že vlastnické právo k závodu Jablonecká nemocnice přechází na Nemocnici Jablonec AS uplynutím dne 31. prosince 2015. V tomto ohledu vycházíme ze skutečnosti, že občanský zákoník v rámci počítání času přesný okamžik, k němuž se právo pozbývá či nabývá, neupravuje, takže si jej smluvní strany mohou sjednat. IV. Závěrečné shrnutí S ohledem na výše uvedené doporučujeme pro transformaci Nemocnice Jablonec PO na Nemocnici Jablonec AS následující postup: 1. 2.

3.

4.

5.

6. 7.

Město Jablonec založí akciovou společnost, v níž bude jediným akcionářem, a to nejlépe ve druhém čtvrtletí 2015; Město Jablonec s účinností ke dni 31. prosince 2015 zruší svěření závodu Jablonecká nemocnice k hospodaření Nemocnici Jablonec PO a uzavře s ní smlouvu, na jejímž základě mu Nemocnice Jablonec PO s účinností ke dni 31. prosince 2015 pro vyloučení pochybností bezúplatně převede jí vlastněné movité věci; v bodě 2 popsanými kroky bude zajištěno, že Město Jablonec bude vlastníkem všech položek závodu Jablonecká nemocnice tvořeného též nemovitostmi areálu zdravotnického zařízení; na základě smlouvy uzavřené nejpozději počátkem prosince 2015 Město Jablonec vloží závod Jablonecká nemocnice do základního kapitálu akciové společnosti jakožto nepeněžitý vklad, čímž na tuto společnost okamžikem zákonem požadovaného zveřejnění údaje o převodu přejdou veškerá práva a povinnosti Nemocnice Jablonec PO; načasování účinnosti transformace na přelom roku 2015 a 2016 lze zajistit zveřejněním souhlasného prohlášení ohledně uzavření smlouvy o vkladu závodu Jablonecká nemocnice do základního kapitálu akciové společnosti a informace o jeho založení do sbírky listin obchodního rejstříku v Obchodním věstníku, a tím přechodu vlastnického práva k závodu na tuto společnost ke dni 31. prosince 2015, resp. jeho uplynutím; zvýšení základního kapitálu akciové společnosti bude zapsáno do obchodního rejstříku ke dni 1. ledna 2016; a konečně Město Jablonec rozhodne o zrušení Nemocnice Jablonec PO, v návaznosti na což Nemocnice Jablonec PO zanikne.

K dalším otázkám, které byly předmětem tohoto stanoviska pak lze stručně shrnout: 21

1.

2.

3. 4. 5.

K zachování 100% účasti Města Jablonec na Nemocnici Jablonec AS právo nabízí garance v podobě souhlasu zastupitelstva Města Jablonec s převodem akcií Nemocnice Jablonec AS nebo možnost v jejich stanovách omezit převoditelnost těchto akcií. Toto omezení se ovšem neuplatní po dobu, po kterou bude Město Jablonec jediným akcionářem Nemocnice Jablonec AS. Omezení převoditelnosti akcií může spočívat v udělení souhlasu orgánu společnosti s jejich převodem nebo například omezením okruhu potenciálních nabyvatelů na veřejnoprávní korporace. K zabránění zcizení nebo zastavení závodu Jablonecká nemocnice nebo jeho části právo nabízí garance v podobě souhlasu valné hromady s těmito kroky, tedy bude-li Město Jablonec jediným akcionářem Nemocnice Jablonec AS souhlasem jeho rady. Obdobně lze zřídit zákaz zcizení nebo zatížení Nemovitostí jakožto nejvýznamnějších položek závodu. Stanovy Nemocnice Jablonec AS mohou požadovat také souhlas valné hromady či jiného orgánu společnosti s pachtem závodu Jablonecká nemocnice, avšak bez následku neplatnosti při jeho porušení. Nemocnici Jablonec AS nelze privatizovat formou kapitalizace pohledávek jejích věřitelů, aniž by s tím souhlasila rada Města Jablonec. Hradit ztráty Nemocnice Jablonec AS lze zejména zvýšením základního kapitálu nebo využitím různých forem úvěrů, půjček či darů. Hrozba, že ohledně Nemocnice Jablonec AS bude prohlášen úpadek, je stejná jako u Nemocnice Jablonec PO. Obě právní formy totiž spadají do působnosti insolvenčního zákona. Udrží-li si však Město Jablonec majetkovou účast v Nemocnici Jablonec AS vyšší než 50 %, pak lze prohlášení úpadku zabránit tím, že Město Jablonec převezme veškeré její dluhy nebo se za ně zaručí, což je stejný režim, který v současné době existuje u Nemocnice Jablonec PO.

V Praze dne 2. února 2015

________________________________ MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL.M. advokát

22

PRÁVNÍ STANOVISKO K POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ MĚSTEM JABLONEC NAD NISOU JÍM ZŘÍZENÉ NEMOCNICI JABLONEC Toto stanovisko je vypracováno na základě žádosti MUDr. Víta Němečka, MBA, ředitele Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., IČO: 00829838 (dále jen „Nemocnice Jablonec PO“), zaslané naší advokátní kanceláři dne 9. února 2015. Předmětem tohoto stanoviska je zodpovězení otázky, zda zřizovatel Nemocnice Jablonec PO, Statutární město Jablonec nad Nisou, IČO: 00262340 (dále jen „Město Jablonec“), může poskytovat Nemocnici Jablonec PO provozní a investiční dotace v rozsahu vyšším než 200.000,- EUR za období tří let. Níže uvedené odpovědi na tuto otázku platí i pro poskytování provozních a investičních dotací akciové společnosti, pokud by se na ní Nemocnice Jablonec PO v návaznosti na rozhodnutí Města Jablonec transformovala. Stanovisko se nezabývá povahou poskytovaných prostředků z pohledu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, tedy zda se jedná o příspěvek na provoz ani dalšími souvisejícími otázkami. I. Skutkový stav Hlavním účelem Nemocnice Jablonec PO, vytyčeným v její zřizovací listině (dále jen „Zřizovací listina“), je poskytování a organizování léčebné preventivní péče, ambulantní péče, lůžkové základní a diagnostické péče vše v souladu s platnou legislativou České republiky a dále zajišťování výchovy a dalšího vzdělávání zaměstnanců ve zdravotnictví a další činnosti nezbytné k plnění stanovených úkolů a poskytování nadstandardních zdravotnických služeb v souladu s platnou legislativou. Nemocnice Jablonec PO je dále oprávněna provozovat doplňkové činnosti stanovené ve Zřizovací listině. Většina zdravotních služeb poskytovaných Nemocnicí Jablonec PO je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Příjmy z jejich poskytování nutně nepokrývají veškeré náklady, které Nemocnice Jablonec PO při své činnosti vynakládá. Při činnosti Nemocnice Jablonec PO tudíž vzniká (může vznikat) mezi jejími příjmy a výdaji rozdíl, na jehož pokrytí Město Jablonec poskytuje Nemocnici Jablonec PO provozní dotace. Další dotace Město Jablonec poskytuje Nemocnici Jablonec PO na pořizování nových lékařských přístrojů a další investice. II. Právní posouzení Pro zodpovězení otázky, která je předmětem tohoto stanoviska, je rozhodující posouzení, zda jsou dotace poskytované Městem Jablonec Nemocnici Jablonec PO veřejnou podporou a pokud ano, za jakých podmínek je tato podpora přípustná. Základní úprava veřejných podpor je obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v rámci ochrany hospodářské soutěže. Těmto pravidlům, resp. pravidlům hospodářské soutěže obecně, v souladu s čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování

EU, podléhají též podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, ledaže by uplatnění těchto pravidel bránilo plnění zvláštních úkolů, které byly těmto podnikům svěřeny. Nejde o „klasické“ služby poskytované na čistě tržním principu, ale o služby vyznačující se zvláštním charakterem. Jejich poskytování je často zajišťováno státem, kraji či obcemi ve veřejném zájmu. Pokud by jejich poskytování nebylo podporováno veřejnoprávními subjekty, nebyly by poskytovány vůbec nebo by byly poskytovány v užším rozsahu či nižší kvalitě. Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jsou podpory poskytované v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouva o fungování EU jinak. Pokud výše uvedené znaky, resp. alespoň jeden z nich, splněn není, nejde o statní podporu a předmětná právní úprava se na něj nevztahuje. Smlouva o fungování EU i na ni navazující právní předpisy hovoří o státní podpoře, v tomto stanovisku však vzhledem k posuzování dotací poskytovaných Městem Jablonec užíváme termín veřejná podpora. V čl. 107 odstavci 2 Smlouvy o fungování EU jsou upraveny podpory, které jsou s vnitřním trhem vždy slučitelné, a v odstavci 3 podpory, které mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány. Z pohledu tohoto stanoviska jsou významné pouze následující oblasti podpor dle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU: -

podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci (písmeno a); a

-

podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (písmeno c).

Pravomoc k posouzení, zda je konkrétní podpora s vnitřním trhem slučitelná či nikoli, náleží v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU výhradně Evropské komisi, jíž musí být záměr takovou podporu poskytnout včas oznámen. Postup při tomto posuzování je upraven nařízením Evropské rady č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování EU. Evropská komise může po předběžném posouzení záměru do dvou měsíců rozhodnout, že: (i) (ii) (iii) (iv)

záměr vůbec nepředstavuje veřejnou podporu; záměr nepředstavuje nepovolenou veřejnou podporu; záměr je nedovolenou veřejnou podporou a zakázat jeho realizaci; nebo existují pochybnosti o tom, zda záměr není protiprávní veřejnou podporou a bude pokračovat formální vyšetřovací řízení, jež by mělo být ukončeno do 18 měsíců.

Do rozhodnutí Evropské komise, resp. do marného uplynutí dvou měsíců od přijetí úplného oznámení záměru, nelze záměr realizovat a podporu poskytnout. Povinnost oznámit záměr poskytnout veřejnou podporu Evropské komisi k posouzení její slučitelnosti však neplatí bezvýjimečně, ostatně jinak by Evropská komise byla oznámeními v tomto smyslu zavalena.

2

Předně je třeba upozornit na již zmíněný čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, který stanoví výjimku z uplatnění pravidel hospodářské soutěže, tedy včetně pravidel pro veřejnou podporu, na podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu, pokud by použití těchto pravidel právně nebo fakticky bránilo plnění úkolů svěřených těmto podnikům. Podle odstavce 3 totiž na provádění tohoto ustanovení dohlíží Evropská komise a za tím účelem vydává potřebné směrnice a rozhodnutí. Na základě tohoto zmocnění vydala Evropská komise dne 20. prosince 2012 následující akty upravující poskytování vyrovnávací platby za výkon služeb obecného hospodářského zájmu, jejichž účelem je pokrýt finanční rozdíl mezi náklady a příjmy podniku při plnění závazku veřejné služby: (i)

rozhodnutí č. 2012/21/EU o použití o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „Rozhodnutí č. 2012/21/EU“); a

(ii)

sdělení č. 2012/C 8/03 – Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (dále jen „Rámec pro vyrovnávací platby“).

Rozdíl mezi těmito akty spočívá v tom, že vyrovnávací platba splňující podmínky stanovené Rozhodnutím č. 2012/21/EU je bez dalšího slučitelná s vnitřním trhem a není ji nutné ani oznamovat Evropské komisi. Druhý akt, tedy Rámec pro vyrovnávací platby, se použije pouze na vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, na které se Rozhodnutí č. 2012/21/EU nevztahuje a které je tedy nutné Evropské komisi oznámit. Stanoví však podmínky, za nichž lze takovou platbu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem. Důvodem slučitelnosti těchto vyrovnávacích plateb s vnitřním trhem, ať automatické či na základě posouzení Evropské komise, je absence zvýhodnění jejich příjemce jakožto jednoho z definičních znaků veřejné podpory. Další výjimka z povinnosti oznámit Evropské komisi záměr poskytnout veřejnou podporu k posouzení její slučitelnosti s vnitřním trhem vyplývá z čl. 109 Smlouvy o fungování EU, který dává Evropské radě pravomoc přijímat nařízení k provedení výše uvedených ustanovení, zejména stanovit podmínky pro posuzování záměrů podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, a to včetně zmocnění Evropské komise k vynětí některých druhů podpor z tohoto řízení. Vynětí znamená, že takové podpory není třeba Evropské komisi vůbec oznamovat. Evropská rada této možnosti využila přijetím nařízení č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU na určité kategorie horizontální státní podpory a zmocnila Evropskou komisi k přijetí nařízení, jímž prohlásí v nařízení Evropské rady uvedené kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a potažmo vyňaté z oznamovací povinnosti. Jde jednak o výjimky ve prospěch podpor nepřesahujících určitou částku za stanovené období (podpora de minimis), jednak o skupinové výjimky, tedy kategorie podpor vymezených podle jejich příjemce či účelu (malé a střední podniky, ochrana životního prostředí). Na základě tohoto zmocnění vydala Evropská komise následující nařízení: (i)

(ii)

nařízení č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu; nařízení č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis; a

3

(iii) nařízení č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „Nařízení o blokových výjimkách“). Veřejná podpora vyhovující podmínkám těchto nařízení je, stejně jako podpora vyhovující podmínkám Rozhodnutí č. 2012/21/EU, automaticky slučitelná s vnitřním trhem, a není ji tedy nutné ji před poskytnutím oznamovat Evropské komisi. V následujících bodech se věnujeme posouzení dotací poskytovaných Městem Jablonec Nemocnici Jablonec PO dle výše uvedených evropských předpisů a aktů a zodpovězení otázek, zda jsou tyto dotace veřejnou podporou a zda se na ně uplatní některá z výjimek, za nichž je státní podpora automaticky považována za slučitelnou s vnitřním trhem, a je tedy vyňata z povinnosti oznámit ji Evropské komisi. III. Veřejná podpora Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vykazuje veřejná podpora, která není slučitelná s vnitřním trhem, následující znaky: (i) jedná se o podporu poskytnutou v jakékoliv formě; (ii) jde o podporu poskytnutou státem nebo ze státních prostředků; (iii) jedná se o podporu, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podnikání; a (iv) jedná se o podporu, která ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Musí být splněny všechny čtyři znaky zároveň. Pokud by jen jeden splněn nebyl, o veřejnou podporu by se nejednalo. První znak, tedy znak ad (i), investiční i provozní dotace poskytované Městem Jablonec Nemocnici Jablonec PO nepochybně splňují. Podporou ze státních prostředků je i podpora poskytnutá krajem nebo obcí, neboť územní samosprávné celky hospodaří s peněžními prostředky státu. Rovněž znak ad (ii) tedy investiční či provozní dotace poskytované Městem Jablonec Nemocnici Jablonec PO splňují. Pokud jde o znak ad (iii), veřejná podpora může potenciálně narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určitý podnik, tedy znamená pro podnik ekonomickou výhodu, kterou by jinak nezískal. Podnikem se rozumí subjekt, který vykonává hospodářskou činnost. Nezáleží tedy na tom, jaká je jeho právní forma ani způsob jeho financování (tj. zda je zřízen za účelem vytváření zisku, či nikoliv). Pokud jde o hospodářskou soutěž, tak ta v souladu se sdělením Evropské komise č. 2012/C 8/02 ze dne 11. ledna 2012 o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu může existovat i v oblasti zdravotní péče: „V mnoha dalších členských státech nabízejí nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče své služby za úplatu, kterou platí buď přímo nemocní, nebo jejich pojišťovny. V takových systémech existuje mezi nemocnicemi při poskytování služeb zdravotní péče určitá míra hospodářské soutěže. Skutečnost, že zdravotní péči poskytuje veřejná nemocnice, v takovém případě nestačí k tomu, aby se tato činnost označila za nehospodářskou.“ Konečně zřejmě není pochyb o tom, že získáním dotace na provoz či investici, kterou konkurenti nezískají, bude konkrétní podnik nepochybně zvýhodněn.

4

V případě podpory ve formě vyrovnávací platby (kompenzace) poskytnuté podniku, aby mohl plnit závazky veřejné služby, ovšem v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, konkrétně rozsudkem ve věci č. C-280/00 – Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH ze dne 24. července 2003 znak zvýhodnění podnikání není dán, pokud jsou splněny následující předpoklady: 1. 2. 3. 4.

podnik byl skutečně prověřen plněním povinnosti veřejné služby; parametry pro výpočet vyrovnávací platby byly předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem; výše vyrovnávací platby nepřekročila náklady vynaložené subjektem při plnění závazku veřejné služby po odečtení příjmů z plnění tohoto závazku a přiměřeného zisku; a podnik pověřený výkonem veřejné služby byl vybrán v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňujícím vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů; nebo výše vyrovnávací platby byla určena na základě analýzy nákladů, které by při výkonu veřejné služby vynaložil typický, řádně řízený a odpovídajícími technickými prostředky k výkonu této služby disponující podnik.

Pokud jsou všechny tyto předpoklady naplněny, nejedná se o zvýhodnění, a potažmo (pro absenci jednoho z obligatorních znaků) ani veřejnou podporu. Tolik ke znaku veřejné podpory ad (iii), který je jak vidno pro předmět tohoto stanoviska dosti podstatný. Lze totiž předpokládat, že přinejmenším většina podpor poskytovaných Nemocnici Jablonec PO tento znak nenaplní, a nebude z tohoto důvodu veřejnou podporou. Naplnění posledního znaku státní podpory, tedy ovlivnění obchodu mezi členskými státy ve smyslu bodu ad (iv) výše, není v případě poskytovatele zdravotních služeb příliš pravděpodobné, jelikož z převážné části poskytuje služby pacientům z „domovského“ členského státu. Na druhou stranu v příhraničních oblastech nelze možnost tohoto ovlivnění paušálně zcela vyloučit. Platí to tím spíše po vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (přezdívané někdy „směrnice o volném pohybu pacientů“), resp. po jejím promítnutí do právních předpisů jednotlivých členských států. V České republice šlo o novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění s účinností od 22. dubna 2014. Rovněž je třeba upozornit, že Smlouva o fungování EU nestanoví žádnou míru, v jaké by k ovlivnění obchodu mělo dojít. Stále by však mohl být tento poslední znak naplněn pouze kdyby zahraniční pacienty mohlo „přilákat“ právě poskytnutí provozních či investičních dotací Nemocnici Jablonec PO, resp. zlepšení jí poskytovaných služeb díky těmto dotacím. Naplnění těchto dvou znaků u provozních a investičních dotací poskytovaných Nemocnici Jablonec PO je však značně nepravděpodobné. Na druhou stranu je ovšem třeba připomenout, že jistotu lze v tomto ohledu získat až v případě oznámení záměru podporu poskytnout Evropské komisi a vyčkat na její vyjádření ohledně její slučitelnosti s vnitřním trhem. Dále je vhodné upozornit, že české soudy jsou oprávněny posuzovat, zda poskytnuté prostředky byly veřejnou podporou, která měla být před poskytnutím oznámena Evropské komisi a rozhodovat o následcích porušení této povinnosti, včetně povinnosti zastavit poskytování této podpory.1 1

V tomto ohledu lze upozornit na soudní spor společnosti NH Hospital a. s., IČO: 27872963, jakožto provozovatele zdravotnického zařízení Nemocnice Hořovice se Středočeským krajem jakožto jediným akcionářem společností provozujících nemocnice v Benešově, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami 5

Z výše uvedeného vyplývá, že přinejmenším většina dotací poskytovaných, resp. i v minulosti poskytnutých Městem Jablonec Nemocnici Jablonec PO s vysokou pravděpodobností nesplňuje znak zvýhodnění Nemocnice Jablonec PO, a případně ani znak ovlivnění obchodu mezi členskými státy, a není tedy veřejnou podporou ve smyslu Smlouvy o fungování EU a evropské právo hospodářské soutěže jejich vyplacení nebrání. Na druhou stranu však tento závěr závisí na (případně i v čase proměnlivém) výkladu poměrně neurčitých pojmů jako je zvýhodnění podniku či ovlivnění obchodu mezi členskými státy a neposkytuje stoprocentní jistotu, že poskytnuté dotace nebudou za veřejnou podporu označeny. Za účelem minimalizace rizika tohoto nepříznivého výkladu je proto vhodné v následujícím textu blíže vyšetřit v úvahu připadající výjimku pro podporu de minimis a dále pak naplnění podmínek pro institut vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, a následně tomu přizpůsobit příslušné dokumenty. IV. Podpora de minimis Výjimka pro podporu de minimis míří na případy, kdy výše veřejné podpory sama o sobě vylučuje, že by podpora mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy jakožto jednu z podmínek neslučitelnosti podpory s vnitřním trhem. Nemůže tedy jít o protiprávní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a bylo by nadbytečné ji notifikovat Evropské komisi. Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto stanoviska je zodpovědět na otázku, zda Město Jablonec může poskytovat provozní a investiční dotace Nemocnici Jablonec PO, je vhodné upozornit, že částka 200.000,- EUR za tři po sobě jdoucí účetní období není jediným limitem podpory de minimis, který by se v případě těchto dotací uplatnil. Předmětná částka je limitem stanoveným v „obecném“ nařízením Evropské komise č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Pojmem „obecný“ máme namysli, že se vztahuje na podporu poskytovanou podnikům činným ve všech odvětvích s výjimkou taxativně uvedených odvětví či účelů, jako je zemědělská prvovýroba, rybolov či podpora použití domácího zboží na úkor dováženého zboží. Vzhledem k tomu, že zdravotnictví či poskytování o uložení povinnosti, aby se Středočeský kraj zdržel vyplácení finanční podpory těmto společnostem. Městský soud v Praze řízení původně zastavil s tím, že by se musel zabývat otázkou slučitelnosti předmětné veřejné podpory s vnitřním trhem, což mu nepřísluší. Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud ČR však vyhověl dovolání společnosti NH Hospital a. s. a rozsudkem ve věci spis. zn. 23 Cdo 1341/2012 ze dne 25. června 2014, publikovaným ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 81/2014, předchozí rozhodnutí zrušil, přičemž vyslovil následující právní názor: „V případě, že vnitrostátní soud dospěje k závěru, že se jedná o státní podporu a byla porušena povinnost pozastavení podle čl. 108 odst. 3 SFEU, tj. že poskytnutá podpora nebyla oznámena, i když oznámena být měla, je bez ohledu na možný výsledek následného posouzení slučitelnosti státní podpory se společným trhem nutné vyvodit v souladu s vnitrostátním právním řádem veškeré patřičné důsledky vyplývající z porušení čl. 108 odst. 3 SFEU. Oznámení Komise v bodě 26 vyjmenovává demonstrativně opatření, která může vnitrostátní soud nařídit v řízení o žalobě u vnitrostátních soudů, které podají soutěžitelé a ostatní třetí strany dotčené protiprávní podporou. Může se jednat o následující opatření: a) zamezení vyplacení protiprávní podpory; b) navrácení protiprávní podpory (bez ohledu na slučitelnost); c) uhrazení úroků z protiprávní podpory; d) náhradu škody pro soutěžitele a ostatní třetí strany; a e) předběžná opatření týkající se protiprávní podpory. Pokud tedy měla být státní podpora oznámena a nebyla, došlo k porušení čl. 108 odst. 3 SFEU a vnitrostátní soud je povinen chránit práva třetích osob bez ohledu na to, k jakému závěru dospěje Komise v řízení o slučitelnosti. Povinnost vnitrostátního soudu přijmout vhodné opatření k ochraně třetích osob tedy nezávisí na slučitelnosti opatření podpory s čl. 107 odst. 2 nebo 3 SFEU.“ 6

zdravotní péče mezi vyňaté obory a účely nepatří, vztahuje se tato výjimka de minimis i na podpory pro poskytovatele zdravotních služeb. V bodě II. však již bylo uvedeno, že nejde o jediný předpis upravující podpory de minimis. Dalším předpisem relevantním z pohledu tohoto stanoviska je nařízení Evropské komise č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu. Toto nařízení se použije pouze na podporu podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského významu ve smyslu již zmíněného čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU s výjimkou taxativně uvedených případů, které však na poskytování prostředků Nemocnici Jablonec PO ze strany Města Jablonec nedopadají. Na jeho základě lze uvedeným podnikům poskytovat podporu de minimis až do výše 500.000,- EUR za tři po sobě jdoucí účetní období. Podpory poskytnuté na služby obecného hospodářského zájmu dle uvedených nařízení lze sice kumulovat (například od různých poskytovatelů), avšak celková jejich výše nesmí přesáhnou strop 500.000,- EUR. Pravidla o kumulaci však mají význam především u vícezdrojového financování z veřejné podpory, tedy v případech, kdy je podpora poskytována od více subjektů. Dále nařízení rovněž upravuje souběh s veřejnou podporou dle Nařízení o blokových výjimkách, a to tak, že ji nelze poskytnout ke krytí týchž nákladů, pokud by to znamenalo, že bude přesažena intenzita (procento krytých nákladů) stanovená pro veřejnou podporu dle blokové výjimky. Z pohledu tohoto stanoviska pak je významné poslední pravidlo o souběhu podpory de minimis, které vylučuje její kumulaci s vyrovnávací platbou na stejnou službu obecného hospodářského zájmu, a to bez ohledu na to, zda je tato vyrovnávací platba veřejnou podporou, či (zejména s ohledem na výše citované rozhodnutí ve věci Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH) nikoli. Lze tedy uzavřít, že Město Jablonec může poskytovat Nemocnici Jablonec PO na základě předpisů o veřejné podpoře de minimis dotace až do výše 500.000,- EUR za tři po sobě jdoucí účetní období. Tuto podporu však nelze poskytnout na stejnou službu obecného hospodářského zájmu, na kterou Nemocnice Jablonec PO získává vyrovnávací platbu. V. Blokové výjimky Žádná z výjimek dle Nařízení o blokových výjimkách se výslovně neuplatní pro poskytování zdravotních služeb. Podpora poskytnutá Nemocnici Jablonec PO by proto musela splnit stejné (obecné) podmínky jako podpora poskytnutá jinému subjektu. Dále je nutné upozornit, že pod žádnou z kategorií podpor upravených nařízením nelze podřadit podporu ve formě investiční dotace bez bližšího určení. Bude proto nutné posoudit, zda konkrétní projekt nesplňuje podmínky některé z kategorií podpor. Vzhledem k povaze činnosti Nemocnice Jablonec PO by mohla v úvahu přicházet tzv. regionální investiční podpora. Tato podpora je v souladu s čl. 14 Nařízení o blokových výjimkách slučitelná s vnitřním trhem za těchto podmínek: (i)

Je poskytována v podporovaných oblastech, jimiž se míní geografické oblasti stanovené v mapě regionální podpory schválené Evropskou komisí. V zásadě připadají v úvahu oblasti dle výše citovaných čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU. Podle mapy regionální podpory pro Českou republiku na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 jsou pro regionální podporu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) 7

Smlouvy o fungování EU způsobilé všechny regiony České republiky (tzv. NUTS nomenklatura územních statistických jednotek) s výjimkou hlavního města Prahy. (ii) Je poskytována na počáteční investici, kterou se rozumí investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření kapacity nebo výrobního sortimentu stávající provozovny, případně za účelem změny celkového výrobního postupu. (iii) Je poskytována k úhradě nákladů na investice do hmotného nebo nehmotného majetku, mzdových nákladů spojených s pracovními místy vytvořenými počáteční investicí. (iv) Její intenzita nesmí v případě velkého podniku, za který by bylo nutné považovat i Nemocnici Jablonec PO, přesáhnout intenzitu stanovenou pro dotyčnou oblast v mapě regionální podpory. Dle mapy regionální podpory pro Českou republiku na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 se u velkých podniků jedná o 25 % oprávněných nákladů. (v) Splňuje další podrobně upravené podmínky. Pod tuto blokovou výjimku by proto bylo v případě Nemocnice Jablonec PO teoreticky možné zahrnout nanejvýš investici do zřízení nového pracoviště (odbornosti), zásadní obměny přístrojů stávajícího pracoviště apod. Provozní dotace pak zřejmě nebude možné pod žádnou z kategorií podpor dle Nařízení o blokových výjimkách podřadit vůbec. Nařízení o blokových výjimkách sice v čl. 15 upravuje tzv. regionální provozní dotace, jejich účelem však je například poskytnutí náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží či dodatečné provozní náklady vzniklé v nejvzdálenějších regionech EU v důsledku jejich znevýhodnění daného jejich odlehlostí, složitým povrchem, podnebím apod. Z výše uvedeného vyplývá, že Město Jablonec v zásadě nemůže Nemocnici Jablonec PO poskytovat provozní dotace na základě Nařízení o blokových výjimkách. Investiční dotace by bylo možné poskytnout pouze na významné projekty typu zřízení nového pracoviště (odbornosti) a mohly by sloužit pouze k pokrytí čtvrtiny nákladů, nejedná se tedy o příliš praktický mechanismus financování Nemocnice Jablonec PO. VI. Vyrovnávací platby za závazek veřejné služby Podmínky, za nichž je státní podpora ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby slučitelná s vnitřním trhem, a nepodléhá tak oznamovací povinnosti, upravuje Rozhodnutí č. 2012/21/EU. Podle čl. 2 odst. 1 písm. b) se toto rozhodnutí použije i na vyrovnávací platby za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu nemocnicemi poskytujícími zdravotní péči, v příslušných případech včetně pohotovostních služeb. Aplikaci tohoto ustanovení nebrání ani výkon doplňkových činností souvisejících s hlavní činností, především výzkumu. Narozdíl od některých dalších oblastí se u nemocnic dle Rozhodnutí č. 2012/21/EU neuplatní „strop“ 15 milionů EUR ročně. Takto poskytnutá vyrovnávací platba je z oznamovací povinnosti vyňata za následujících podmínek:

8

příjemce podpory je pověřen poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu jedním nebo několika akty; (ii) výše vyrovnávací platby nepřesáhne rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených na plnění závazku veřejné služby, včetně přiměřeného zisku;2 (iii) doba, na kterou je podnik pověřen poskytováním služby obecného hospodářského zájmu, nepřesahuje 10 let, nejde-li o velkou investici, kterou je nutno umořit během delšího období; a (iv) v případě vyrovnávací platby nad 15 miliónů EUR udělené podniku, který vykonává i činnosti mimo rozsah služby obecného hospodářského zájmu, je třeba zveřejnit na internetu informace o pověřovacím aktu a výši roční vyrovnávací platby. (i)

Formou vyrovnávací platby z a závazek veřejné služby lze dle našeho názoru poskytovat dotace též Nemocnici Jablonec PO, a to jak dotace na investice, tak na provoz. K naplnění výše uvedených podmínek lze uvést následující: Rozhodnutí č. 2012/21/EU nestanoví, jakou by měl mít pověřující akt formu. Tu mohou upravit jednotlivé členské státy. V České republice není tato forma závazně upravena. Pověřovacím aktem by tak mohla být například i Zřizovací listina. Za tímto účelem by ovšem muselo dojít k její změně, aby obsahovala i všechny náležitosti Rozhodnutí č. 2012/21/EU. Těmi totiž jsou mj. náplň a trvání závazků veřejné služby, popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkum vyrovnávací platby či (ryze formální) výslovný odkaz na Rozhodnutí č. 2012/21/EU. Druhou variantou je, aby za tímto účelem byla mezi Městem Jablonec a Nemocnicí Jablonec PO uzavřena smlouva. (ii) Čisté náklady se vypočtou jako rozdíl mezi náklady, které lze podle Rozhodnutí č. 2012/21/EU zohlednit, a veškerými příjmy ze služby obecného hospodářského zájmu, i kdyby jejich část byla rovněž veřejnou podporou. Zohlednit lze náklady na poskytování služby obecného hospodářského zájmu, a to včetně nákladů spojených s investicemi, které jsou pro poskytování této služby nezbytné. Předpokládáme tedy, že v tomto smyslu bude možné zohlednit všechny náklady, k jejichž pokrytí jsou investiční a provozní dotace Nemocnici Prostějov PO poskytovány, a podmínka, aby výše vyrovnávací platby nepřesáhla rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku, tedy bude splněna. (iii) Doba pověření plněním závazku veřejné služby bude do značně míry záviset na výši investice, za jejímž účelem budou investiční dotace poskytnuty. V případě rozsáhlých investic bude možné využít prodloužení doby trvání pověření. (iv) Při vyrovnávací platbě vyšší než 15 miliónů EUR budou o této platbě publikovány údaje na internetu. Zda vyrovnávací platba tuto částku přesáhne bude do značné míry záležet na délce doby pověření. (i)

S ohledem na informace dostupné pro vypracování tohoto stanoviska proto předpokládáme, že investiční a provozní dotace poskytnuté Nemocnici Jablonec PO ze strany Města Jablonec budou tyto podmínky splňovat. V opačném případě by bylo nutné postupovat podle Rámce pro vyrovnávací platby. To by sice znamenalo záměr příslušnou dotaci poskytnout notifikovat Evropské komisi, avšak pokud by byly splněny podmínky vyplývající z Rámce pro vyrovnávací platby, měla 2

Přesáhne-li vyrovnávací platba náklady včetně přiměřeného zisku, jde o nadměrné vyrovnání, které je podnik, jemuž byla takto nepřiměřeně vysoká vyrovnávací platba poskytnuta, povinen vrátit poskytovateli podpory. 9

by Evropská komise vydat kladné rozhodnutí, tedy rozhodnutí schvalující daný záměr. Vzhledem k tomu, že (i) v obecné rovině bývá hlavním důvodem pro využití tohoto postupu nadměrná výše vyrovnávací platby, avšak v případě nemocnic se neuplatní omezení Rozhodnutí č. 2012/21/EU na 15 milionů EUR ročně a (ii) tak vysokou dotaci zřejmě Město Jablonec nebude Nemocnici Jablonec PO poskytovat, v tomto stanovisku se tomuto postupu blíže nevěnujeme. Lze tedy uzavřít, že Město Jablonec může provozní i investiční dotace Nemocnici Jablonec PO poskytovat formou vyrovnávací platby za závazek veřejné služby podle Rozhodnutí č. 2012/21/EU. Základní podmínkou je změna Zřizovací listiny, případně uzavření smlouvy tak, aby tento dokument splňoval podmínky aktu pověřujícího Nemocnici Jablonec PO poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu a další požadavky Rozhodnutí č. 2012/21/EU. Při splnění těchto podmínek budou dotace poskytované Nemocnici Jablonec PO vyňaty z povinnosti oznámit je před jejich poskytnutím Evropské komisi. VII. Závěrečné shrnutí Jednotlivé dílčí závěry, k nimž jsme dospěli v tomto stanovisku, lze shrnout následovně: Provozní a investiční dotace poskytované či v minulosti poskytnuté Městem Jablonec Nemocnici Jablonec PO se značnou pravděpodobností nenaplňují všechny znaky pro jejich označení za veřejnou podporu stanovené Smlouvou o fungování EU, konkrétně pak znak zvýhodnění Nemocnice Jablonec PO a ovlivnění obchodu mezi členskými státy, a o nepřípustnou veřejnou podporu tedy nejde. Zcela s jistotou však tento závěr vyslovit nelze, jelikož závisí na výkladu podmínek Smlouvy o fungování EU. (ii) Na základě předpisů Evropské komise o veřejné podpoře de minimis může Město Jablonec poskytnout Nemocnici Jablonec PO jakožto poskytovateli služeb obecného hospodářského zájmu dotace či jinou veřejnou podporu až do výše 500.000,- EUR za tři po sobě jdoucí účetní období. Tuto podporu však nelze kumulovat s vyrovnávacími platbami na stejné služby obecného hospodářského zájmu. (iii) Nařízení o blokových výjimkách neupravuje žádnou specifickou blokovou výjimku pro veřejnou podporu poskytovatelů zdravotních služeb. Taková podpora poskytnutá dle tohoto předpisu proto musí splňovat obecné požadavky platné i pro jiná odvětví. Provozní dotace pro Nemocnici Jablonec PO do žádné z blokových výjimek v zásadě nespadají. Investiční dotace na konkrétní projekty by bylo možné na základě Nařízení o blokových výjimkách teoreticky poskytnout, ale pouze například na zřízení nového pracoviště (odbornosti), v rozsahu čtvrtiny nákladů a za splnění dalších podmínek. (iv) Město Jablonec může poskytovat provozní i investiční dotace Nemocnici Jablonec PO formou vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. Na rozdíl od podpory de minimis není u těchto plateb v případě nemocnic stanoven roční (či jiný časový) limit. Oproti blokovým výjimkám není stanovena intenzita, tedy podíl nákladů na investici, který lze platbou pokrýt. Její výše se vypočte tak, aby pokryla rozdíl mezi náklady a příjmy souvisejícími s poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu a přiměřený zisk. Za účelem jednoznačnějšího rámce poskytování dotací formou vyrovnávací platby by ovšem bylo vhodné změnit Zřizovací listinu tak, aby výslovně naplňovala náležitosti stanovené Rozhodnutím č. 2012/21/EU, případně uzavřít mezi Městem Jablonec a Nemocnicí Jablonec PO v tomto směru smlouvu. (i)

10

S ohledem na výše uvedené lze doporučit, aby provozní a investiční dotace Nemocnici Jablonec PO ze strany Města Jablonec byly řešeny v režimu vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby. Vzhledem k tomu, že Zřizovací listina výslovně nestanoví veškeré náležitosti vyžadované pro tyto platby Rozhodnutím č. 2012/21/EU, bude vhodné její text v tomto ohledu upravit, případně uzavřít mezi Městem Jablonec a Nemocnicí Jablonec PO separátní smlouvu o poskytování vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby. V Praze dne 20. února 2015

_____________________________ MUDr. Mgr. Daniel Mališ, LL.M. advokát

11

Připomínky daňového poradce Ing. Zdeňka Charváta k „Právnímu stanovisku k transformaci Nemocnice Jablonec nad Nisou na akciovou společnost“, zpracovanému AK Mališ Nevrkla Legal Na základě požadavku ředitele Nemocnice Jablonec nad Nisou pana MUDr. Víta Němečka, MBA, jsem zpracoval následující stanovisko a připomínky k výše uvedenému materiálu. Pokud se týká vlastního principu převodu právní formy, je popsán ve stanovisku bezchybně, pouze s tím, že zpracovatelé předpokládali, že bude uzavřena smlouva, na jejímž základě dojde k datu 31. prosince 2015 k bezúplatnému převedení movitých věcí, vlastněných Nemocnicí Jablonec nad Nisou, na Město Jablonec nad Nisou. S tímto návrhem ovšem zásadně nesouhlasím, neboť v tomto případě by pro rok 2015 došlo ke ztrátě daňových odpisů a tím zvýšení základu daně z příjmu ve výši cca 8 300 tis. Kč. Důvodem je skutečnost, že by bylo možno uplatnit pouze jednu polovinu daňových odpisů, a to podle znění § 26 odstavec 7, písmeno a) bod 1., neboť ke konci rozvahového dne by již Nemocnice Jablonec nad Nisou tento majetek nevlastnila. Pokud se týká problematiky převodu nemovitostí, dosud vlastněných Městem Jablonec nad Nisou, na Nemocnici Jablonec nad Nisou, příspěvkovou organizaci, pak se nedomnívám, že by jejich převod na tuto organizaci, stejně tak jako movitého majetku, nabytého před účinností zřizovací listiny v roce 2009, který je nyní nemocnici obdobně jako majetek nemovitý svěřen k hospodaření, znamenal nevýhodnost z daňového pohledu. Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí definuje jako předmět daně v ustanovení § 2 odstavec 1 úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. V případě nepeněžitého vkladu do akciové společnosti se ale nejedná o úplatné nabytí vlastnického práva, a tento vklad není tedy předmětem uvedené daně. Mimo to, pokud by došlo k převodu nemovitého majetku na stávající příspěvkovou organizaci, bude to, podle mého názoru, podstatné zjednodušení řešení nepeněžitého vkladu do akciové společnosti, neboť z pohledu schvalování v zastupitelstvu Města Jablonec nad Nisou, jednalo by se o schválení vkladu závodu jako celku. Pokud by k tomuto převodu na příspěvkovou organizaci v průběhu roku 2015 nedošlo, muselo by zastupitelstvo schvalovat jednak vklad závodu, a dále vklad jednotlivých nemovitostí ve vlastnictví města. Pokud se týká problematiky, řešené v bodě II.E Stanoviska, tedy možnosti hrazení ztráty a „finanční injekce“ pro akciovou společnost, pak z vlastních zkušeností musím konstatovat, že forma zvýšení základního kapitálu je nejsložitější variantou. Z praktického pohledu volí zakladatelé cestu kapitálového dovybavení účtovaného na účtu Ostatní kapitálové fondy (Český účetní standard 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, bod 3.1.6), případně poskytovaných provozních dotací (účtovaných do výnosů) nebo investičních dotací (výsledně snižujících vstupní cenu pořizovaného majetku). Všechny tyto varianty jsou podstatně rychlejší a operativnější, než rozhodování o zvýšení základního kapitálu.

Ve všech ostatních částech Stanoviska advokátní kancelář zcela přesně v souladu s platnými předpisy a zákony navrhuje a hodnotí všechny právní kroky a situace, které je nutno v návaznosti na rozhodnutí o transformaci příspěvkové organizace na akciovou společnost řešit, a se kterými je nutno se vypořádat.

V Táboře dne 12. února 2015

Ing. Zdeněk Charvát daňový poradce č.osv. 3884

„Transformace Nemocnice Jablonec nad Nisou“ Vyjádření auditora k záměru provozování nemocnice v Jablonci nad Nisou ve formě obchodní společnosti namísto příspěvkové organizace. Auditor na základě svých zkušeností (naše společnost provádí audit v nemocnicích, které mají formu obchodní společnosti, i v nemocnicích provozovaných jako příspěvková organizace) záměr vedení organizace podporuje. Konečný efekt transformace dle našeho názoru převáží zvýšenou pracnost a náklady, které si tato operace vyžádá. Z pohledu účetních, daňových a právních souvislostí se jedná zejména o:  srozumitelnější a jednodušší účetnictví – tato výhoda nabývá významu v současné době, kdy pro příspěvkové organizace nejsou vydány odpovídající prováděcí předpisy k zákonu o účetnictví;  odstranění některých omezení, které při odpovědném finančním řízení zvýší efektivnost hospodaření;  stabilnější právní prostředí z daňového hlediska – v oblasti neziskového sektoru dlouhodobě existují sporné oblasti, na jejichž řešení existují různé odborné výklady, z čehož vyplývá riziko sankcí;  jasné vlastnické vztahy. Převod majetku a závazků příspěvkové organizace (PO) na obchodní společnost (OS) je třeba zabezpečit postupem odpovídajícím rozpočtovým pravidlům, obchodnímu zákoníku, zákonu o obcích, zákonu o veřejných zakázkách a daňovým a účetním předpisům. Tento převod je třeba připravit jak z hlediska věcného, tak z hlediska časového. Při předpokladu, že by nemocnice ve formě PO svoji činnost ukončila k 31.12.2011 a od 1.1.2012 by fungovala jako obchodní společnost, bude účelné, aby oba subjekty existovaly po určitou dobu souběžně. OS by měla vzniknout nejpozději v prosinci 2011, PO by měla existovat do doby vypořádání podstatných pohledávek a závazků, které nebudou na OS převedeny (viz dále) – pravděpodobně alespoň do 30.6.2012 tak, aby se minimálně zatížila administrativa města (pokud by se PO zrušila k 31.12.2011, muselo by veškeré pohledávky a závazky vypořádat město). Dále se pokusíme nastínit jednotlivé kroky podle jednotlivých skupin aktiv a pasiv PO. 1) dlouhodobý movitý majetek ve vlastnictví organizace, kulturní předměty, nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, zásoby Nejjednodušším způsobem převodu majetku ve vlastnictví PO do vlastnictví společnosti je prodej k 31.12.2011. U dlouhodobého movitého majetku by byla ještě možnost pronájmu do data zrušení organizace a následný vklad do základního kapitálu (je to však komplikovaná varianta, kterou dále nebudeme řešit). Na základě nám známého právního stanoviska bude kupní cena v návaznosti na ustanovení § 196a obchodního zákoníku muset být stanovena posudkem znalce jmenovaného soudem. Vzhledem k tomu, že OS je ve smyslu zákona o veřejných zakázkách veřejným zadavatelem, podléhá nákup uvedeného majetku režimu tohoto zákona. Je pravděpodobné, že by v našem případě mohlo být postupováno jednoduchou cestou, a to provedením jednacího řízení bez uveřejnění dle § 34 zákona o veřejných zakázkách. Výhody prodeje (ve srovnání s vkladem) spočívají v jednoduchosti postupu (kupní smlouva a předací protokol), smlouva může být podepsána ihned po vzniku OS (s posunutou účinností k 31.12.2011) – podklad pro jednání se zdravotními pojišťovnami. Přínosem je rovněž menší administrativní náročnost evidence majetku (stejná základna jak pro daňové, tak pro účetní odpisy – v případě vkladu by byla rozdílná). Pohledávka přejde po zrušení PO na město – bude zde manévrovací prostor pro řešení finančních vztahů mezi městem a OS (např. vypořádání vratek pojišťovnám na základě vyúčtování, která jsou k dispozici se značným časovým posunem); případný zůstatek pohledávky je pak možno kapitalizovat proti základnímu kapitálu nebo příplatkem mimo základní kapitál.

1

„Transformace Nemocnice Jablonec nad Nisou“ Nevýhodou je zpracování dokumentace k veřejné zakázce (doporučujeme konzultovat s odbornou firmou) a bude třeba prověřit daňové souvislosti – - aby z prodeje majetku nevznikla organizaci významná daňová povinnost k dani z příjmů (porovnání ceny stanovené znalcem a daňové zůstatkové ceny dlouhodobého majetku, resp. účetní ceny zásob); - pokud u některého prodávaného majetku byl uplatněn (třeba jen částečně) odpočet DPH, bylo by nutno prodej dodanit. Stanovení ceny znalcem v důsledku uplatnění § 196a obchodního zákoníku je možno konzultovat s právníkem – uplatnění tohoto postupu totiž jednoznačně z obchodního zákoníku nevyplývá, bylo však v obdobném případě právníky doporučeno z důvodu bezpečnosti celé transakce. 2) nemovitý majetek Jedná se o majetek ve vlastnictví města, který je předán organizaci k hospodaření. Z dlouhodobé perspektivy (péče o majetek, finanční pozice, možnost uplatnění daňových odpisů atd.) se jeví jako rozumné rovněž tento majetek převést do vlastnictví společnosti. V podstatě jedinou přijatelnou cestou se jeví vklad do základního kapitálu (osvobození od daně z převodu nemovitostí). Je tedy nutno připravit znalecké ocenění (jmenování znalce soudem) a celou transakci zvýšení základního kapitálu, a to tak, aby vklad byl pokud možno proveden k 1.1.2012 (k 31.12.2011 PO „vrátí“ svěřený majetek zřizovateli). Samostatným problémem bude vypořádání technického zhodnocení svěřeného majetku provedeného z vlastních zdrojů organizace. Zde mohou být různé názory a přístupy. Dle našeho názoru je z občansko právního pohledu technické zhodnocení součástí toho kterého konkrétního majetku, a proto i vrácení majetku zřizovateli a následný vklad do základního kapitálu bude probíhat tak, že zhodnocený majetek bude chápán jako jeden celek, byť v majetkové evidenci je zaevidován pod dvěma či více inventárními čísly (vrácení majetku zřizovateli bude účtováno jak u svěřeného majetku, tak u technického zhodnocení provedeného z vlastních zdrojů proti vlastnímu jmění). Určitá komplikace bude při stanovení daňového odepisování v OS. 3) movitý majetek předaný k hospodaření Jedná se opět o majetek ve vlastnictví města, který je možno OS prodat nebo postupovat stejně jako u nemovitostí – provést vklad do základního kapitálu. Doporučujeme spíše variantu prodeje – k 31.12.2011 organizace vrátí majetek zřizovateli, k 1.1.2012 jej zřizovatel prodá OS. Bude se muset postupovat dle § 196a obchodního zákoníku, tj. cenu bude muset stanovit znalec jmenovaný pro tento účel soudem (obdobné jako u vkladu), transakci bude třeba posoudit ve vztahu k zákonu o veřejných zakázkách, nespornou výhodou ale bude zjednodušení majetkové evidence v OS (stejná základna jak pro daňové, tak pro účetní odpisy – v případě vkladu by byla rozdílná). V OS se dá očekávat i daňový efekt (vyšší daňové odpisy než v případě vkladu). Na rozdíl od movitého majetku ve vlastnictví organizace by zde neměly být daňové problémy – DPH by neměla přijít do úvahy, daň ze zisku z prodeje je příjmem rozpočtu města. Co se týká technického zhodnocení svěřeného movitého majetku financovaného ze zdrojů organizace, platí vše obdobně, jak je popsáno výše u nemovitého majetku. 4) dlouhodobý finanční majetek - Nemos Pokud společnost nebude do konce roku 2011 zlikvidována, doporučujeme ponechat podíl v PO, pokud by nebyla zlikvidována ani do zrušení PO, podíl přejde na město.

2

„Transformace Nemocnice Jablonec nad Nisou“ 5) dlouhodobý nehmotný majetek Jedná se v podstatě o úplaty za oprávnění provozovat software. Převod na OS je třeba realizovat ze dvou pohledů. - za prvé je třeba s dodavateli software smluvně zajistit převod licenčních oprávnění na OS, - za druhé je třeba stanovit finanční vypořádání. Uplatnil by se zde stejný postup, jako u bodu 1), tj. znalecké ocenění, zahrnutí do kupní smlouvy a výběrového řízení. 6) Peněžní prostředky Během podzimu by se měl zpracovat finanční výhled jak za PO, tak za OS. Podle toho by se stanovil postup, jak nakládat s finančními prostředky – možnost nařídit PO odvod do rozpočtu města a následně předisponování peněz formou úhrady vkladu do základního kapitálu nebo příplatku mimo základní kapitál (převod peněz může jít přímo z účtu PO na účet OS). 7) Pohledávky a závazky Rovněž v návaznosti na finanční plán by se navrhl postup vypořádání pohledávek a závazků, které bude mít PO k 31.12.2011: - v PO by se měly především vypořádat daňové pohledávky a závazky, sociální a zdravotní pojištění a závazky z prosincových mezd; - v průběhu roku 2012 budou z inkasovaných pohledávek postupně uhrazeny závazky, zbývající volné peněžní prostředky je třeba průběžně prostřednictvím odvodu zřizovateli odčerpávat na úhradu základního kapitálu, případně příplatku mimo základní kapitál; - některé pohledávky, případně závazky bude vhodné postoupit na PO (např. některé poskytnuté zálohy na základě jednání s dodavateli energií apod.). - pokud to bude z finančního hlediska průchodné, bylo by vhodné v PO vypořádat co nejvíce ostatních pohledávek a závazků – zbývající (včetně pohledávky z prodeje movitého a nehmotného majetku viz body 1 a 5) přejdou po zrušení PO na město; 8) základní kapitál OS Na základě finančního výhledu by měla být zřejmá potřeba finančních prostředků nutných pro rozběh OS a dále odhad výše pohledávky, resp. peněžních prostředků, které po zrušení PO přejdou na zřizovatele. Dle výše uvedeného vycházíme z předpokladu, že základní kapitál by byl tvořen peněžitým vkladem a nepeněžitým vkladem nemovitostí. Dále předpokládejme, že znalec odhadne majetek k prodeji na 200 mil. Kč, z toho majetek ve vlastnictví města na 30 mil. Kč; očekávaný přebytek peněžních prostředků a běžných pohledávek nad běžnými závazky k 31.12.2011 bude 20 mil. Kč. Potom:  společnost bude založena se základním kapitálem 220 mil. Kč, splatí se 2 mil. Kč  k 1.1.2012 město prodá OS majetek za 30 mil. Kč a sníží svůj závazek z nesplaceného základního kapitálu zápočtem o uvedenou částku  k 1.1.2012 dojde ke zvýšení základního kapitálu vkladem nemovitostí v částce určené znalcem  v průběhu roku 2012 budou z PO odčerpány finanční prostředky pomocí odvodu a následně bude splácen základní kapitál (18 mil. Kč)  k datu zrušení organizace přejde na zřizovatele pohledávka z prodeje majetku (170 mil. Kč) a tato bude započtena proti zbytku nesplaceného základního kapitálu. Toto je samozřejmě model, skutečnost bude odlišná, zejména nebude možné k datu založení společnosti přesně odhadnout stav pohledávek, peněžních prostředků a závazků k 31.12.2011. V této souvislosti připomínáme, že bude třeba odpovědně zpracovat dohadné položky k pojišťovnám, aby v roce 2012 z případných doplatků nevznikla daňová povinnost (pokud by taková situace hrozila, musí se PO rychle zrušit, aby daňová povinnost přešla na město).

3

„Transformace Nemocnice Jablonec nad Nisou“ Při zvažování výše základního kapitálu je vhodné vzít do úvahy i očekávané investice, resp. očekávanou podporu města. Dlouhodobý majetek pořízený z prostředků dotace nelze daňově odepisovat, avšak pokud by OS získala finanční prostředky vkladem do základního kapitálu, daňové odpisy majetku pořízeného z těchto zdrojů by snižovaly základ daně z příjmů. Podrobný postup zaúčtovaní navrhovaných kroků bychom po jejich schválení zpracovali jak pro OS, tak pro PO, případně i pro město.

Dne 13.7.2011 zpracoval Lumír Šubert AUDITEX, s.r.o., Liberec

4

NÁVRH ZMĚNY PRÁVNÍ FORMY. NEMOCNICE JABLONEC NAD NISOU, p.o. NA AKCIOVOU SPOLEČNOST. Zřizovatele, statutární město Jablonec nad Nisou

Recommend Documents