VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS
NÁVRH A ZHODNOCENÍ FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU PROPOSAL AND EVALUATING OF FUNDING AN INVESTMENT PROJECT
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE
BC. KAROLÍNA PĚNKAVOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE
ING. VÁCLAV ZEMAN
SUPERVISOR
BRNO 2014
0
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2013/2014 Ústav ekonomiky
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pěnkavová Karolína, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Návrh a zhodnocení financování investičního záměru v anglickém jazyce: Proposal and Evaluating for Funding Investment Project Pokyny pro vypracování: Úvod Cíle práce, metody a postupy zpracování Teoretická východiska práce Analýza současného stavu Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.
Seznam odborné literatury: KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. 1. vydání Brno: Computer Press, 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. KALINOVÁ, M.,J KOTOUČOVÁ, a kol. Právní základy finančních služeb. 1. vydání Praha: Bankovní institut VŠ, 2002. 362 str. ISBN 80-7265-051-3. KONEČNÝ, M. Finance podniku. 7. doplněné vydání Brno: Zdeněk Novotný, 2005. 86 s. ISBN 80-7355-053-9. POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů, 2. vydání Praha: Ekopress, 1999. 450 str. ISBN 80-86119-11-4. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9.
Vedoucí diplomové práce: Ing. Václav Zeman Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2013/2014.
L.S.
_______________________________ doc. Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu
_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty
V Brně, dne 25.05.2014
Abstrakt Diplomová práce se zabývá investiční výstavbou podnikové prodejny a degustačního sklepa ve společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. Je zde posouzena finanční situace společnosti, zhodnocení efektivnosti investice a srovnání konkrétních nabídek bankovních institucí. Stěžejní částí práce posuzuje na základě získaných informací, zda lze realizovat investiční záměr.
Abstract The master´s thesis deals with project that invests into a construction of retail store and a tasting cellar of company Vinné sklepy Valtice, a. s. The thesis contains an assessment of company’s financial position, an evaluation of investment effectiveness and a comparison of individual offers from bank institutions. The main part of the thesis contains an analysis of consolidated data. Based on this information It has been decided whether to proceed with an investment or not. An appropriate plan was proposed for financing of the investment project.
Klíčová slova Finanční analýza, investice, investiční projekt, financování, bankovní úvěr.
Key words Financial analysis, investment, investment project, financing, bank loan.
1
Bibliografická citace: PĚNKAVOVÁ, K. Návrh a zhodnocení financování investičního záměru. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2014. 126 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Václav Zeman.
2
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 20. května 2014
……………………………. podpis
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce, panu ing. Václavu Zemanovi, za jeho odbornou pomoc, za jeho cenné rady a připomínky, které vedly ke zkvalitnění výsledného zpracování. Dále chci poděkovat finanční ředitelce společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. paní ing. Věře Drozdové za poskytnutí potřebných dat, informací a odborných konzultací.
4
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1.
VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE ........................................................... 9
2.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................ 10 2.1.
3.
Analýza okolí podniku ..................................................................................... 10
2.1.1.
SLEPT analýza ......................................................................................... 10
2.1.2.
Porterova analýza ...................................................................................... 12
2.1.3.
Interní analýza podniku ............................................................................ 14
2.2.
SWOT analýza ................................................................................................. 17
2.3.
Finanční analýza............................................................................................... 18
2.3.1.
Soustavy ukazatelů ................................................................................... 18
2.3.2.
Absolutní ukazatelé................................................................................... 21
2.3.3.
Rozdílové ukazatele .................................................................................. 21
2.3.4.
Poměrové ukazatele .................................................................................. 22
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ................................................................... 29 3.1.
O společnosti .................................................................................................... 29
3.2.
Analýza okolí podniku ..................................................................................... 33
3.2.1.
SLEPT analýza ......................................................................................... 33
3.2.2.
Porterův model pěti konkurenčních sil ..................................................... 36
3.2.3.
Interní analýza........................................................................................... 39
3.3.
SWOT analýza ................................................................................................. 43
3.4.
Finanční analýza............................................................................................... 47
3.4.1.
Soustavy ukazatelů ................................................................................... 47
3.4.2.
Horizontální a vertikální analýza .............................................................. 50
3.4.3.
Srovnání vývoje tržeb s konkurenty ......................................................... 54
5
4.
3.4.4.
Analýza poměrových ukazatelů ................................................................ 66
3.4.5.
Rozdílové ukazatele .................................................................................. 71
3.4.6.
Celkové zhodnocení finanční situace firmy.............................................. 72
VLASTNÍ NÁVRH ................................................................................................ 74 4.1.
Investiční záměr ............................................................................................... 74
4.1.1.
Charakteristika investičního záměru ......................................................... 76
4.1.2.
Přínosy investičního záměru ..................................................................... 78
4.2.
Analýza efektivnosti financování ..................................................................... 79
4.2.1.
Vlastní zdroje ............................................................................................ 79
4.2.2.
Bankovní úvěr ........................................................................................... 80
4.2.3.
Nabídky bank ............................................................................................ 80
4.2.4.
Výběr nejvýhodnější nabídky úvěru ......................................................... 81
4.3.
Analýza efektivnosti investičního záměru ....................................................... 85
4.3.1.
Kapitálové výdaje ..................................................................................... 85
4.3.2.
Budoucí peněžní příjmy ............................................................................ 86
4.3.3.
Podniková diskontní míra ......................................................................... 88
4.3.4.
Průměrný roční příjem .............................................................................. 89
4.3.5.
Průměrná doba návratnosti ....................................................................... 89
4.3.6.
Průměrná procentní výnosnost.................................................................. 91
4.3.7.
Čistá současná hodnota ............................................................................. 91
4.3.8.
Index ziskovosti ........................................................................................ 92
4.3.9.
Závěr z analýzy efektivnosti investičního záměru .................................... 93
4.4.
Analýza rizika .................................................................................................. 93
4.5.
Marketingová kampaň investičního projektu ................................................... 97
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 99 Použité zdroje ............................................................................................................... 101
6
Seznam zkratek ............................................................................................................. 105 Seznam tabulek, grafů a obrázků .................................................................................. 107 Seznam příloh ............................................................................................................... 109
7
ÚVOD Jedním z klíčových faktorů, které mají vliv na úspěšnost jakékoliv firmy, je rozhodování o investicích. Úspěšně provedenými investicemi můžeme zvýšit tržní hodnotu společnosti. Investici si můžeme představit jako část finančních prostředků vložených do kapitálu, ze kterého v budoucnu očekáváme nějaký užitek. Může se jednat například o zvýšení produkce, příjmy ve finančních jednotkách či zvýšení efektivnosti výroby apod. Investiční rozhodování řeší problém, jestli danou investici realizovat či nikoliv, a to na základě její výnosnosti, rizik z ní plynoucích a na základě její likvidity. Pro správné a smysluplné rozhodování o investicích je zapotřebí mít k dispozici dostatečné množství informací o dané investici. Rozhodování o investicích řeší tyto základní otázky - do jakého investičního projektu investovat, kolik má firma investovat, kde získáme dostatečné množství finančních prostředků potřebných pro investici.
Pro
financování
investic
můžeme
použít
zdroje
vlastní
či
cizí.
Nejpoužívanějšími zdroji financování jsou zdroje cizí zejména pro jejich daňovou uplatnitelnost - daňový úrokový štít, leasingový daňový štít, apod. Daňový úrokový štít souvisí s financováním cizími zdroji (úvěrem), kde platíme úrok a ten je daňově uznatelným nákladem. Leasingový daňový štít také souvisí s financováním cizími zdroji a to s leasingem. Správně daňově rozlišené leasingové splátky jsou také daňově uznatelným nákladem. Obecně lze proto cizí zdroje považovat za levnější způsob financování než prostřednictvím vlastních zdrojů. Pro správné rozhodnutí ohledně investic je důležité znát finanční situaci podniku, definovat jeho silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Je třeba mít na paměti, že realizování jakékoliv investice se promítá do finančních výsledků podniku. Posuzování investic proto patří k zásadním otázkám úspěšného podnikání. Rozhodování o investicích je aplikováno na firmu Vinné sklepy Valtice, a. s.
8
1. VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE Tato diplomová práce se zabývá návrhem a zhodnocením financování investičního projektu společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s prostřednictvím bankovního úvěru. Tato společnost je největším pěstitelem vinné révy u nás. V letech 2014-2016 Vinné sklepy Valtice plánují výstavbu podnikové prodejny v areálu společnosti. Vzhledem k finanční náročnosti se společnost rozhodla výstavbu rozdělit na dvě části. V roce 2014 bude realizována podzemní část pod prodejnou a dále postavena vlastní prodejna. Další část výstavby (podniková prodejna) bude pokračovat podle finanční situace v následujících letech. Předpokládaná investice v roce 2014 je 25 miliónů korun. Celková plánovaná hodnota investice je 50 miliónů korun. Společnost předem rozhodla, že tuto investici bude hradit pomocí úvěru. Úkolem diplomové práce je zjistit pro danou firmu nejvhodnější způsob financování prostřednictvím bankovního úvěru. Na základě analýzy finanční situace společnosti a požadavků společnosti financovat investici úvěrem bude navržen vhodný způsob úvěrového financování. V této práci budeme nejprve analyzovat současný stav podniku za pomoci kritické analýzy. Tuto kritickou analýzu provedeme prostřednictvím vnější analýzy podniku neboli SLEPT analýzy, analýzy oborového okolí (Porterův model), vnitřní analýzy tzv. “7 S” faktorů. Následně bude provedena finanční analýza, která je z hlediska návrhu a zhodnocení financování investice jedna z nejdůležitějších analýz. Ve finanční analýze budou rozebrány finanční ukazatele a ekonomické výsledky společnosti posledních pěti let. Provedením těchto analýz zjistíme silné a slabé stránky firmy a také odhalíme možné příležitosti či hrozby, které se mohou objevit. V další části se budeme zabývat samotnou investicí. Uvedeme základní informace o investičním projektu, plánovanou hodnotu investice, její přínosy i možná rizika s ní spojená. Provedeme analýzu efektivnosti financování. Dále se budeme zabývat financováním prostřednictvím bankovního úvěru. Porovnáme mezi sebou konkrétní nabídky na produkty bankovních institucí. Z nich pak vybereme tu nejvýhodnější nabídku financování prostřednictvím bankovního úvěru. Cílem této práce je zjistit, zda realizovat investiční záměr a určit nejvýhodnější nabídku financování prostřednictvím bankovního úvěru.
9
2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA V této části je zpracován teoretický základ pro analytickou část práce. Úkolem této kapitoly je uvést teoretická východiska analýzy okolí podniku, Porterova modelu pěti konkurenčních sil, SLEPT analýzy a SWOT analýzy. Dále je rozebrána teorie k finanční analýze podniku. Je zde uvedena teorie pro soustavy ukazatelů, pro ukazatele absolutní, rozdílové i poměrové.
2.1. Analýza okolí podniku Nyní provedeme analýzy prostředí firmy, a to analýzu vnějšího prostředí firmy a analýzu vnitřního prostředí firmy. Pod pojmem prostředí firmy si můžeme představit okolnosti, které určitým způsobem ovlivňují chování firmy. Tyto podněty z vnějšího a vnitřního prostředí firmy mohou být jak negativní, tak i pozitivní. Mohou ovlivnit současný i budoucí stav daného podnikatelského subjektu.
2.1.1. SLEPT analýza SLEPT analýza je analýzou obecného okolí firmy. Její název se skládá z pěti písmen respektive zkratek písmen 5 základních hledisek, které budou zkoumány a to: -
sociální, společenské faktory
-
legislativní faktory
-
ekonomické faktory
-
politické faktory
-
technologické faktory
V rámci této analýzy se zjišťuje současná situace firmy. Hlavní pozornost je však věnovaná otázkám budoucího vývoje, případně jaké změny okolí mohou v budoucnu nastat.
10
Sociální faktory Mezi tyto faktory patří například demografické charakteristiky (velikost populace, věková struktura, etnické rozložení, pracovní preference), sociálně-kulturní faktory (životní úroveň, rovnoprávnost pohlaví), vzdělání (úroveň, dosažitelnost) apod.
Legislativní faktory Existující zákonné normy (pracovní právo, obchodní právo, daňové právo), soudnictví (rychlost, vymahatelnost práva, dostupnost, cena), připravované zákony (nedokončená legislativa) apod.
Ekonomické faktory Makroekonomická situace země (míra inflace, HDP, rozpočtový deficit, úrokové míry, měnová stabilita, směnný kurz), finance (cena, možnosti úvěrů, dostupnost, rychlost), daně (výše a vývoj daňových sazeb, struktura, kontrola, cla a daňové zatížení) apod.
Politické faktory Politická stabilita (forma a stabilita vlády, podpora vlády, politická strana u moci), státní aparát (úřady, struktura, otevřenost, informovanost), vlivné skupiny (neziskové organizace),
zahraniční
politika (orientace,
členství
v různých
mezinárodních
organizacích, zahraniční vztahy) apod.
Technologické faktory Úroveň vědy a její podpora (efektivnost, orientace, výše výdajů na výzkum, nové vynálezy a objevy), technologická úroveň (rychlost realizace nových technologií, orientace, morální zastaralost) apod. (Smejkal, Rais, 2010; Zich, 2012; Aconte, s. r. o., 2013)
11
2.1.2. Porterova analýza Pro analýzu konkurenčních sil použijeme Porterův model pěti konkurenčních sil. Tento model je vhodný pro analýzu faktorů, které ovlivňují pozici společnosti v daném odvětví. Podstatou tohoto modelu je formulace základních pěti faktorů, které ovlivňují dané prostředí. Pomocí tohoto modelu zjišťujeme sílu odběratelů a dodavatelů, existenci substitutů daného produktu, rivalitu firem na trhu a hrozbu vstupů nových konkurentů.
Obrázek 1: Porterův model pěti konkurenčních sil Zdroj: SyNext.cz
Vyjednávací síla odběratelů Jestliže má firma jednoho velkého odběratele vzhledem k ostatním odběratelům, může to mít na společnost velký vliv. Odběratelé mají velkou vyjednávací sílu, jestliže má firma velmi malý počet odběratelů. Odběratelé mohou na firmu tlačit ohledně ceny a kvality produktů. V extrémním případě má firma pouze jednoho odběratele. Ten je v pozici monopsonu a prakticky si může diktovat podmínky a cenu. Odběratelé mají velmi silnou pozici i tehdy, když malý počet odběratelů nakupuje většinu produkce firmy. Tito odběratelé si opět mohou diktovat podmínky a firma se přizpůsobuje požadavkům těchto odběratelů. Je vhodné mít větší počet odběratelů. Jednotliví
12
odběratelé pak odebírají jen určitou část produkce. Odběratelé mají malou vyjednávací sílu, pokud se producenti sjednocují či by jim vznikly značné náklady při změně dodavatele. (Nitana, s. r. o., 2011; Wikipedia, 2013)
Vyjednávací síla dodavatelů Malý počet dodavatelů či jeden dodavatel s velmi specifickým produktem, který nemá substitut, vytváří silný tlak na cenu a termíny dodávek. Síla dodavatelů je tím vyšší, čím jsme na nich závislejší. Musíme si proto dávat pozor, abychom se nedostali do situace, kdy jsme pouze podružnými zákazníky svých dodavatelů. Pokud na trhu existuje malé množství dodavatelů tohoto produktu, byli bychom nuceni bez těchto produktů zastavit výrobu. Je to pro nás obrovské riziko. Další problém může vzniknout tak, že se dodavatelé budou spojovat ve větší celky. Je vhodné zauvažovat, jestli by některé produkty nemohla vyrábět firma samotná, zda existují alternativní dodavatelé u nás či v zahraničí, jaká je konkurence mezi dodavateli. (WEBDEV, 2013; Wikipedia, 2013)
Riziko vstupu potencionálních konkurentů Základem je mapování trhu v našem odvětví. Sledování marketingové strategie (cena, produkt, propagace, distribuční síť) u naší konkurence a případné potenciální konkurence. Odhalování silných a slabých stránek konkurence. Jak můžeme sledovat naši konkurenci? Cenné informace o konkurenci můžeme získat pozorováním konkurentů, studiem její reklamy a propagačních materiálů, sledováním a studiem odborných periodik, vedením rozhovorů s jejími zákazníky, testováním výrobků konkurentů, jednáním s konkurentem „jako se zákazníkem“, sledováním veřejného mínění o výrobcích konkurence. Mnoho nových či právě vznikajících firem láká odvětví, které se vyznačuje vysokou ziskovostí. Vstupu potenciálních konkurentů však mohou zamezit bariéry vstupu na daný trh, jako jsou patenty a know-how, regulace vlády, vysoké náklady při vstupu na trh (vybudování nové distribuční sítě, atp.), vysoká věrnost zákazníků k již zavedeným značkám, úspory z rozsahu (u zavedených firem
13
s velkým objemem produkce a nízkými náklady na produkt), diferenciace produktu (vliv značky). (WEBDEV, 2013; Wikipedia 2013) Rivalita mezi stávajícími konkurenty Základem dlouhodobého úspěchu v podnikání je mapování trhu v daném odvětví a to platí jak pro vstup nových subjektů, tak pro sledování stávajících konkurentů na daném trhu. Sledovat strategii konkurenčních firem a jejich úspěšnost. Každá firma na trhu se snaží mít určitou konkurenční výhodu, a to ať již z pohledu nákladů (nízká cena produktu pro zákazníka), tak z pohledu diferenciace (nabízíme něco navíc, nějakou přidanou hodnotu např.: vysoká kvalita vín za cenu srovnatelnou s konkurencí, osobní přístup, tradice a dlouhodobá historie). Konkurenční výhodu se firmy snaží zajistit prostřednictvím technologických inovací, poskytováním lepších služeb pro zákazníky, zaváděním nových výrobků na trh aj. Rivalita mezi konkurenty na trhu je tím větší, čím je nižší počet firem na daném trhu, čím je trh v daném odvětví dynamičtější, čím vyšší jsou vstupní náklady na trh, čím jsou vyšší fixní a skladovací náklady. (Wikipedia, 2013)
Hrozba substitučních výrobků Za substituční výrobek můžeme považovat cokoliv, co našemu stávajícímu zákazníkovi nahradí náš výrobek či službu, kterou zákazníkovi poskytuje naše společnost. Hrozbou je již pouhá existence takovýchto substitutů (například stejná odrůda vína od jiného výrobce – místo Pálavy od Chateu Valtice si koupíme Pálavu od Templářských sklepů či Znovínu). (Wikipedia, 2013)
2.1.3. Interní analýza podniku Existují určité faktory, které určují úspěšnost firmy. Úspěšná firma je dle Peterse a Watermana ovlivňována sedmi faktory, které jsou na sobě vzájemně závislé a musí být rovnoměrně rozvíjeny. Jedná se o strategii a strukturu firmy, spolupracovníky ve firmě a jejich schopnosti, styl řízení společnosti, sdílené hodnoty (kultura) v podniku.
14
Strategie firmy Strategie většinou vychází z představ jejich majitelů. Jedná se o vizi či poslání firmy (poskytování služeb, výroba určitých produktů). Strategie podniku je dlouhodobá, tj. orientace na to, kam firma směřuje (cíl, cíle) a jakým způsobem toho chce a může dosáhnout v daném odvětví. Strategie má většinou formu volných pokynů, které mají být dodržovány a popis aktivit, které je potřeba vykonat, aby bylo dosaženo předem stanovených cílů. Jedním z možných základních strategických cílů je dosažení určité konkurenční výhody oproti ostatním konkurentům v odvětví. Prezentace strategie je důležitá pro její implementace ve firmě. Je zapotřebí tuto implementaci následně pravidelně vyhodnocovat. Implementace strategie je totiž spojena s prováděním řady změn, ať již drobných či zcela zásadních. (Smejkal, Rais; 2010)
Struktura Organizační struktura firmy slouží k optimalizaci rozdělení úkolů, kompetencí a pravomocí mezi pracovníky firmy. Díky tomu vznikly základní organizační struktury, které se vyvíjely od jednoduchých struktur jako je liniová či funkcionální struktura až po ty složitější, jako je například maticová organizační struktura. (Smejkal, Rais; 2010)
Obrázek 2: Liniová organizační struktura
Obrázek 3: Funkcionální organizační struktura
Zdroj: bpm-tema.blogspot.cz Zdroj:bpm-tema.blogspot.cz
15
Obrázek 4: Maticová organizační struktura Zdroj: nop.topsid.com
Systémy Pod pojmem systémy si představujeme informační systémy, jež zahrnují veškeré informační procesy, které v organizaci probíhají. Nyní se ve firmách využívá kombinace ,,ručních“ a automatizovaných přístupů ke zpracování informací. Míra automatizovaných přístupů se směrem k vyšším stupňům řízení snižuje. (Smejkal, Rais; 2010) Styl řízení Za základní členění stylů řízení je považováno členění na autoritativní styl (vylučující zapojení ostatních pracovníků na řízení firmy), demokratický styl (jenž je spojen s účastí ostatních zaměstnanců společnosti na řízení společnosti) a styl laissez – faire (ponechávající podřízeným značnou volnost). (Smejkal, Rais; 2010)
Spolupracovníci Pracovníci firmy jsou hlavním zdrojem pro rozvoj firmy a zvyšování její výkonnosti. Zároveň jsou i jejím hlavním provozním rizikem. Nejdůležitější vlastností úspěšného manažera je umění jednat se svými spolupracovníky, správně motivovat, znát jejich preference, sklony v zaměstnání a umět s nimi otevřeně hovořit. (Smejkal, Rais; 2010)
15
Sdílené hodnoty Sdílené hodnoty firmy, jinak řečeno kultura firmy, je souhrn sdílených hodnot, představ a názorů, které vytvářejí normy chování ve firmě. Kultura firmy zrcadlí vnitřní atmosféru ve firmě. Jedná se o výsledek myšlenek, chování a činů pracovníků ve firmě. (Smejkal, Rais; 2010)
Schopnosti Klíčovou vlastností každého manažera je především schopnost rychle se adaptovat na změny přicházející zvenčí a také na změny přicházející z podnětů uvnitř společnosti. Je důležité dbát nejen na rozvoj technické či výrobní kvalifikace pracovníků firmy, ale i na zvyšování jejich ekonomické, právní či informatické gramotnosti.(Smejkal, Rais; 2010)
16
2.2. SWOT analýza SWOT analýza je metoda, pomocí níž odhalujeme silné a slabé stránky (vnitřní analýza) a příležitosti a hrozby (vnější analýza) nějakého subjektu, plánu či projektu. Jedná se o spojení vnitřní a vnější analýzy, tedy analyzuje vnitřní a vnější prostředí firmy. Název vychází ze zkratek počátečních písmen anglických slov strengths (silné stránky), weaknesses (slabé stránky), opportunities (příležitosti) a threats (hrozby).
Obrázek 5: SWOT analýza Zdroj: Podnikatel.cz, 2009
17
2.3. Finanční analýza Finanční analýza je jedna ze základních dovedností finančního manažera. Tvoří jeho každodenní práci. Poznatky z finanční analýzy slouží pro rozhodování strategické, pro rozhodování o investicích. Závěry finanční analýzy slouží jako podklady pro vytváření reportingů pro vlastníky firmy, její věřitele a další zájemce. Roste tlak na relevantní a transparentní informace o firmě, které jsou poskytovány případným investorům. Před tím, než jsou přijímána jakákoli rozhodnutí v podniku, musíme znát finanční situaci firmy. A to nejen současný stav, ale vývoj ukazatelů v čase. Finanční analýza a její závěry ovlivňují finanční rozhodování. Finanční analýzu můžeme chápat jak soubor činností, jejich cílem je komplexně vyhodnotit finanční zdraví podniku. Základním zdrojem pro zpracování finanční analýzy jsou vstupní data obsažená ve finančních výkazech (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow) v hodnotovém vyjádření. Je důležité uvědomit si, že data z finančních výkazů vyjadřují určitý stav (hodnota majetku, zásob...)
nebo vyjadřují tok za určitý časový interval (tržby,
provozní náklady za rok…). Toto rozlišení je zásadní, neboť data musí být vzájemně srovnatelná, abychom je mohli vyhodnocovat. Stavové veličiny tvoří obsah rozvahy. Je zde vyjádřena hodnota majetku a kapitálu k určitému datu. Tokové veličiny tvoří obsah výkazu zisků a ztrát, výkazu cash flow. (Kislingerová, 2004; Sedláček, 2007)
2.3.1. Soustavy ukazatelů IN index Index důvěryhodnosti českého podniku manželů Neumaerových je přizpůsobený podmínkám české ekonomiky a českým účetním standardům. Tento index byl sestaven pro hodnocení bonity a předvídání problémů společnosti vedoucí k jejímu bankrotu. První verze IN indexu byla sestavena již v roce 1995, kdy byly určeny nejčastější poměrové ukazatele používané při výpočtech finanční analýzy. Výsledná hodnota indexu nám říká, zda je podnik solventní a vytváří hodnotu pro vlastníky. (Knápková, Pavelková 2010)
18
Vzorec pro výpočet indexu důvěryhodnosti českého podniku: IN05 = 0,13 A + 0,04 B + 3,97 C + 0,21 D + 0,09 E kde: A = celková aktiva/cizí zdroje B = EBIT/nákladové úroky C = EBIT/celková aktiva D = 1Výnosy/celková aktiva/celková aktiva E = Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)
Obrázek 6: Index IN05 Zdroj: Knápková, Pavelková 2010
Hodnocení ukazatele IN05: IN 1,6 podnik je finančně zdravý a stabilní, vytváří hodnotu 0,9 IN ≥ 1,6 tzv. „šedá zóna“, podniku nehrozí bankrot, ale ani neprosperuje IN ≤ 0,9 podniku reálně hrozí bankrot, má velké finanční problémy
1
Výnosy = tržby prodeje vlastních výrobků a služeb + tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu + tržby za prodej zboží + ostatní provozní výnosy + výnosy z dlouhodobého finančního majetku + ostatní finanční výnosy
19
Altmanův index Jeden z nejznámějších veřejně známých vícerozměrných modelů je Altmanův index (“Z-skóre”). Tento model byl zpracován již v roce 1968. Altman si na základě diskriminační analýzy vybral 5 ukazatelů, které měly největší využití pro odlišení dobrých podniků od špatných. (Pavlíková, 1998) Altmanův index předpovídá, jestli má podnik problémy a může dojít k jeho bankrotu. (Růžičková, 2004)
Vzorec pro výpočet Altmanova indexu vypadá takto: Z = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0, 42 x4 + 0,998 x5 kde: x1= čistý pracovní kapitál /celková aktiva x2= nerozdělený VH z min. let / celková aktiva x3= EBIT / celková aktiva x4= účetní hodnota akcií / cizí zdroje x5= tržby / celková aktiva
Hranice pro klasifikaci podniků jsou následující: IN 2,9 podnik je finančně zdravý a prosperuje 1,2 IN ≥ 2,9 tzv. „šedá zóna“, podniku se potýká s finančními problémy, ale bankrot mu nehrozí IN ≤ 1,2 podnik má velké finanční problémy a reálně mu hrozí bankrot
20
Obrázek 7: Altmanův index Zdroj: Růžičková, 2004
2.3.2. Absolutní ukazatelé Za absolutního ukazatele můžeme považovat číselnou hodnotu, která je přímo k dispozici (jedná se například o položky rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu cash flow,..). Absolutní ukazatelé jsou základem práce pro rozbor vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. Rozbor horizontální struktury účetních výkazů nám říká, o kolik jednotek (respektive %) se změnila příslušná položka v čase. Cílem horizontální analýzy je vyčíslit pohyby jednotlivých veličin, a to jak absolutně, tak relativně. Vertikální analýza účetních výkazů se zaměřuje na zjištění, jak se jednotlivé položky podílely na celkové sumě (např. jak se zásoby podílely na bilanční sumě). Můžeme tak porovnávat pohyby v rozložení majetku a kapitálu v určitém časovém období. (Kislingerová, 2004; Pavlíková, 1998)
2.3.3. Rozdílové ukazatele Rozdílový ukazatel vyjadřuje číselnou hodnotu, kterou získáme pouhým součtem nebo rozdílem dvou nebo více absolutních ukazatelů. Jeden z významných rozdílových ukazatelů je pracovní kapitál (Working Capital). Základem pro jeho výpočet jsou údaje z rozvahy. Pracovní kapitál jsou oběžná aktiva celkem. Čistý pracovní kapitál (WC) je rozdíl celkových oběžných aktiv a krátkodobých závazků. (Kislingerová, 2004)
21
2.3.4. Poměrové ukazatele Poměrový ukazatel je podíl dvou hodnot, které získáme z absolutních ukazatelů. Tyto ukazatele můžeme vyjádřit jako procentní ukazatel. Procentní poměrový ukazatel porovnává podíl určité položky na celku. Poměrové ukazatele lze členit na ukazatele rentability, likvidity, aktivity a ukazatele zadluženosti.
2.3.4.1.
Ukazatele rentability
Ukazatele rentability označované také jako ukazatele výkonnosti, jsou tvořeny jako poměr výstupu dosaženého podnikatelskou činností a vstupu vloženého do této činnosti. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, jelikož nám říkají, kolik korun zisku připadá na 1 korunu ve jmenovateli. Než začneme pracovat s informací o rentabilitě, je nezbytné znát přesnou konstrukci jednotlivých ukazatelů. Musíme bezpodmínečně znát, jaké položky jsou zahrnuty v čitateli a jaké jsou ve jmenovateli zlomku.
Rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return on assets) Tento ukazatel je také nazýván produkční silou. Poměřuje zisk (EBIT) s celkovými investovanými aktivy bez ohledu na to, zda se jedná o kapitál vlastní či cizí. Klíčová je schopnost podniku majetek efektivně využívat. Důležitá je informace, jak dokáže společnost využívat vše, co má k dispozici. Ukazatel by se měl pohybovat okolo 10 %.
ROA =
výsledek hospodaření po zdanění
(%)
celková aktiva
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on equity) Rentabilita vlastního kapitálu je jedním z hlavních ukazatelů pro akcionáře, vlastníky a investory. Měří, kolik čistého zisku připadá na 1 korunu investovanou akcionářem.
22
Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 10 %.
Rovnice tohoto ukazatele rentability
je následující: ROE =
výsledek hospodaření po zdanění (EAT) vlastní kapitál
(%)
Rentabilita investovaného kapitálu (ROI – Return on investment) Ukazatel měří efekt, tj. kolik haléřů hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z 1 koruny investované akcionáři. Poskytuje informaci o výnosnosti vlastního kapitálu. Rentabilita investovaného kapitálu by se měla pohybovat kolem 12 %.
ROI =
výsledek hospodaření před zdanění
á
ý
ú
)
vla tní kapitál
(%)
Rentabilita tržeb (ROS – Return on sales) Rentabilita tržeb tvoří podstatu efektivnosti podniku. Ukazatel je třeba posuzovat v časové řadě. Pokud má ukazatel rostoucí trend, je to příznivé, ale i snížení ukazatele nemusí být pouze záporné, pokud tržby rostou. Hodnota ukazatele závisí také na strategii a firemních cílech. Doporučená hodnota ukazatele je 6 %. (Pavlíková, 1998; Kislingerová, 2004)
ROS =
výsledek hospodaření po zdanění Tržby z prodeje vlastních výrobků a služe + Tržby z prodeje zboží
23
(%)
2.3.4.2.
Ukazatele likvidity
Likvidita je schopnost podniku dostát svým závazkům. Pro zajištění optimální likvidity je vhodné, aby dlouhodobé zdroje byly použity pro financování stálých aktiv a krátkodobé zdroje pro financování oběžných aktiv. (Pavlíková, 1998) Likvidita je nepostradatelnou podmínkou pro dlouhodobou existenci firmy. Je však v přímém rozporu s rentabilitou, neboť pokud chce být podnik likvidní, musí mít vázány určité prostředky v oběžném majetku, zásobách a pohledávkách a také na běžném účtu. Při analýze je důležité vzít v úvahu, že oběžný majetek neprodukuje zisk, ale naopak váže kapitál.) Kislingerová, 2004)
Běžná likvidita Běžná likvidita měří, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Zásadní význam tohoto ukazatele je včasná úhrada krátkodobých závazků z odpovídajících položek krátkodobých aktiv. Optimální velikost ukazatele se pohybuje v rozmezí 1,6 až 2,5. (Kislingerová, 2004)
Běžná likvidita =
oběžná aktiva krátkodobé závazky
Pohotová likvidita Vylučuje nejméně likvidní části oběžných aktiv (zásoby). Je důležité sledovat vývoj tohoto ukazatele v čase. Hodnota ukazatele by neměla klesnout pod 1. Nabývá-li ukazatel hodnoty 1, znamená to, že firma je schopna dostát svým závazkům bez nutnosti prodeje zásob. Vyšší hodnoty než 1 jsou příznivé z hlediska věřitelů, ale vážou značný objem oběžného majetku, který nepřináší žádný úrok. Nadměrná výše oběžného majetku vede k neefektivnímu využívání vložených prostředků a tím ovlivňuje i celkovou výkonnost podniku. (Kislingerová, 2004)
24
Pohotová likvidita =
oběžná aktiva- zásoby krátkodobé závazky
Okamžitá, peněžní likvidita V čitateli jsou peněžní prostředky, tím rozumíme všechny platební prostředky, tzn. prostředky na běžném účtu, v pokladně, ale také šeky či volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry. Doporučená hodnota ukazatele je 0,2. (Kislingerová, 2004)
Okamžitá likvidita =
2.3.4.3.
peněžní prostředky krátkodobé závazky
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity informují o tom, jak podnik využívá jednotlivé části majetku, jak velkými kapacitami podnik disponuje a jak je společností využívaná. Vysoké hodnoty ukazatele rychlosti obratu mohou být signálem, že firma nemá dost produktivních aktiv. (Kislingerová, 2004) Ukazatele aktivity můžeme rozdělit na 2 typy – obrátku a dobu obratu. Obrátka měří, kolikrát za rok se daná položka využije v podnikání. Doba obratu vyjadřuje počet dní, za které se položka jednou obrátí. (Pavlíková, 1998)
Obrat celkových aktiv Je měřítkem efektivnosti využívání celkových aktiv. Ukazatel udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Obrat aktiv by měl být minimálně na úrovni 1. Jinak je vhodné odvětvové srovnání, aby byla interpretace výsledků objektivní.
25
Obrat celkových aktiv =
tržby2 celková aktiva
Obrat stálých aktiv Měří efektivnost využívání budov, strojů, zařízení a jiného dlouhodobého majetku. Udává, kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržbách za rok.
Obrat stálých aktiv =
tržby dlouhodobý majetek
Doba obratu zásob Ukazatel měří průměrný počet dní, než dojde ke spotřebě či prodeji zásob. Pokud se doba obratu zrychluje (snižuje), pak je situace firmy v pořádku. Je třeba zajistit optimální velikost zásob tak, aby výroba zůstala plynulá a podnik byl schopen reagovat na zvýšení či snížení poptávky. (Kislingerová, 2004)
Doba obratu zásob =
zásoby denní tržby3
Doba obratu krátkodobých pohledávek Doba splatnosti pohledávek udává, kolik dní uplyne, než jsou uhrazeny krátkodobé pohledávky. Po tuto dobu musí podnik čekat na finanční prostředky, které jsou vázané v pohledávkách za již prodané výrobky. Doba obratu pohledávek by měla být kratší než doba obratu závazků. (Kislingerová, 2004)
2 3
Tržby = tržby prodeje vlastních výrobků a služeb + tržby za prodej zboží Denní tržby = tržby/360
26
Doba obratu krátkodobých pohledávek =
krátkodobé pohledávky denní tržby
Doba obratu krátkodobých závazků Ukazatel měří, kolik dní uplyne, než jsou uhrazeny krátkodobé závazky od našich zákazníků. Podnik v této době v podstatě poskytuje svým odběratelům bezplatný obchodní úvěr. (Kislingerová, 2004)
Doba obratu krátkodobých závazků =
2.3.4.4.
krátkodobé závazky denní tržby
Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti vyjadřují zatížení společnosti cizími zdroji. Do jisté míry je zadluženost žádoucí, jelikož je relativně levnější ve srovnání s vlastními zdroji. Tato nižší cena je dána daňovým štítem, který vzniká započítáním úroků do daňově uznatelných nákladů. Zadluženost by ale neměla firmu zatěžovat příliš vysokými finančními náklady. Je vhodné při zvyšování poměru cizích zdrojů k vlastním sledovat výši ukazatelů rentability. (Kislingerová, 2004; Pavlíková, 1998)
Celková zadluženost Ukazuje nám míru krytí majetku cizími zdroji. Jedná se o procentní ukazatel. Doporučuje se, aby hodnota tohoto ukazatele nepřesáhla 70 %. Závisí na velikosti firmy a
oboru
podnikání.
Obecně
se
doporučuje
50 -60 %. (Pavlíková, 1998)
Celková zadluženost =
celkové cizí zdroje celková aktiva
27
hodnota
ukazatele
ve
výši
Koeficient samofinancování Sleduje dlouhodobou stabilitu podniku – jakou část firemních aktiv podnik financuje z vlastních zdrojů. Doporučuje se, aby hodnota ukazatele neklesla pod 30 %. Vysoká hodnota ukazatele znamená vysokou stabilitu společnosti. Vysoké hodnoty ukazatele mají nepříznivý vliv na rentabilitu. Nízká hodnota ukazatele signalizuje vyšší riziko úpadku, ale přináší vyšší zisky pro akcionáře. (Pavlíková, 1998)
Koeficient samofinancování =
vlastní kapitál celková aktiva
Doba splácení dluhu Ukazatel doby splácení dluhu říká, po kolika letech by byl podnik schopen při stávající výkonnosti splatit své dluhy. Za příznivé hodnoty se považují ukazatele do 8 let.
Doba splácení dluhu =
cizí zdroje-finanční majetek provozní CF
Úrokové krytí Tento ukazatel by neměl přesáhnout hodnotu 1. Ukazatel vyjadřuje, jakou část celkového provozního zisku společnosti odčerpají nákladové úroky. Podnik s nízkou hodnotou tohoto ukazatele si může dovolit zvýšení podílu cizích zdrojů.
Úrokové krytí =
EBIT (provozní VH) nákladové úroky
28
3. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 3.1. O společnosti Obchodní firma:
Vinné sklepy Valtice, a. s.
Sídlo:
Vinařská 407, 691 42, Valtice
Datum založení:
1. května 1992
Předmět podnikání:
hostinská činnost
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Předmět činnosti:
zemědělská výroba včetně prodeje nezpracovaných výrobků
za účelem zpracování nebo dalšího prodeje
Obrázek 8: Logo společnosti Zdroj: Vinné sklepy Valtice, 2013
Tato společnost je největším pěstitelem vinné révy u nás. Ročně zpracuje cca 6 tisíc tun hroznů a vyrobí 4 milióny lahví vína. Veškeré víno, které produkuje je z jejich vlastních vinic. Společnost působí na trhu již více než 22 let. Jedná se o poměrně silnou a stabilní společnost. Historie společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. jsou založeny na historických základech vinařství, které vybudoval mocný evropský šlechtický rod Lichtenštejnů na začátku 15. století, když zjistil, že na Valticku a Mikulovsku jsou vynikající podmínky pro pěstování révy vinné. To byl také počátek velkého rozvoje vinařství v této unikátní vinařské oblasti a důvod proč Lichtenštejnové založili tzv. vinařské dominium, po vzoru francouzského vinařského dominia typu „Château“. (Národní vinařské centrum, 2013)
29
Vinařské město Valtice leží na Jižní Moravě na samé hranici s Rakouskem. Opevněné město vlastnilo více šlechtických rodů, až se stalo v 15. století vlastnictvím právě tohoto významného knížecího rodu Lichtenštejnů. Valtická vína byla tehdy dodávána na šlechtické i panovnické dvory hlavně do Vídně, Slezska a do Prahy. Po roce 1945 vznikl z Lichtenštejnského majetku Státní statek Valtice, který se silně orientoval na výsadby vinic a výrobu kvalitních odrůdových vín. Vinice jsou vysázeny na nejlepších viničních tratích podél státní hranice s Rakouskem od Valtic přes katastrální území Mikulov, Dolní Dunajovice až po Drnholec. V roce 1992 byl podnik privatizován do současné podoby s názvem Vinné sklepy Valtice, akciová společnost s tradičním znakem na etiketě – bohyní plodnosti, hojnosti a krásy (Démétér), plující na obláčku. (Vinné sklepy Valtice, 2014 a 2014a)
Obrázek 9: Tradiční znak společnosti na etiketě Zdroj: Vinné sklepy Valtice, 2013
Současnost V současné době patří společnost mezi nejvýznamnější výrobce tradičních vín s deklarovaným
původem.
Specializuje
se
především
na
výrobu
luxusních
přívlastkových vín, která se každoročně řadí mezi nejlepší česká, ale i světová vína. Akciová společnost Vinné sklepy Valtice zpracovává kolem 6 000 tun vinných hroznů ročně. Pěstuje nejkvalitnější odrůdy jako Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, šedé a modré, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon, Tramín, Svatovavřinecké, Frankovka a další, celkem 27 odrůd.
30
Vinné sklepy Valtice jsou v současné době největším pěstitelem vinné révy na území České republiky. Valtická vína jsou dodávána do mnoha obchodních řetězců, mezi které patří MAKRO Cash & Carry ČR s. r. o., Globus ČR, k. s., Ahold Czech Republic a.s. a mnoho dalších. Mezi další významné zákazníky této společnosti patří Bohemia Sekt, s. r. o., významný producent sektů a vín. Společnost Vinné sklepy Valtice je kapitálově propojena s akciovou společností Vinofrukt Dolní Dunajovice. V nových výsadbách se společnost orientuje na odrůdy světového sortimentu, jako je Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Rulandské a Sauvignon. Roční výrobu 4 miliónů lahví vína zvládají technologové a sklepmistři pomoci nejmodernějšího vybavení včetně řízeného chlazeného kvašení. Víno je uloženo jak v historických sklepích v dřevěných i barikových sudech, tak v nově vybudovaných klimatizovaných nadzemních halách v nerezových cisternách. Společnost má vlastní podnikovou prodejnu, která je denně otevřena. Mimo provozní dobu podnikové prodejny je možné zakoupit vybraná vína a vína sudová na vrátnici společnosti nepřetržitě, a to 7 dní v týdnu a 24 hodin denně, nebo prostřednictvím e-shopu na internetových stránkách společnosti. (Vinné sklepy Valtice, 2013) Produkty společnosti Vinné sklepy Valtice se specializují zejména na jakostní neboli přívlastková vína, což jsou vína nejvyšší kategorie. Jsou na ně stanoveny vysoké požadavky z hlediska cukernatosti hroznů, absence dodatečných přísad a použití maximálně tří různých odrůd. Na základě splnění jednotlivých podmínek je vínu přiřazen příslušný přívlastek. Jakostní vína se mohou honosit následujícími přívlastky: Kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno a slámové víno. (Pátek, 1995) VS Valtice nabízí následující kategorie vín: přívlastková vína, kabinetní, slámové, moravsko-zemské víno, pozdní sběr, ledové, šumivé, výběr z bobulí, výběr z hroznů, výběr z cibéb, botrytický výběr, VOC Mikulov.
31
Podmínky pro zařazení do jednotlivých kategorií Moravsko-zemské víno je vyráběno výhradně z tuzemských hroznů. Výrobce smí na etiketě uvádět odrůdu a cukernatost. Cukernatost se měří za pomoci moštoměru, což je druh hustoměru udávající orientační obsah cukru ve vinném moštu. Cukernatost se udává ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM) Vína s certifikátem VOC Mikulov jsou vína splňující přísné podmínky pro přihlášení k této certifikaci a následně jsou vína hodnoceny degustační komisí. (VOC Mikulov, o.s., 2014). Kabinetní vína jsou obvykle suchá, s nízkým obsahem alkoholu, cukernatost hroznů minimálně 19°NM, jedná se o lehčí vína vhodná k běžnému stolování. Pozdní sběr má minimální cukernatost 21°NM4, jedná se o vína vyráběná z vyzrálých hroznů, vína jsou polosuchá a obsah alkoholu u suchých vín může překročit 14% a u sladkých pak nepřekračuje 11%. Výběr z hroznů vyžaduje nadprůměrnou vyzrálost hroznů, co do cukru (24°NM) i charakteru. Jedná se o polosladká vína s obsahem alkoholu kolem 13%. Výběr z bobulí se vyrábí z vyzrálých hroznů o cukernatosti 27°NM, jde o ručně sklízené hrozny. Výběr z bobulí představuje kategorii nejvyšší přirozené zralosti. Vína vyšších přívlastků již nedosahují vyšší koncentrace cukru přirozeným zráním, ale přezrálostí, sesycháním, cibébovatěním, vymrzáním nebo sušením. Jedná se o sladká vína, která nejsou vhodná k běžnému stolování, ale jako doplněk dezertů. Výběr z cibéb (cibéba částečně seschlý hrozen, „hrozinka“) bývají vyzrálé min na 32°NM, sklizeny ručně. Jde o vysokou vyzrálost hroznů, které může být dosaženo jen přezrálostí. Mají střední obsah alkoholu mezi 10-13%. Botrytická vína jsou vína napadená plísní šedou. Ledové víno dosahuje cukernatosti 27°NM, ručně se sklízí při teplotě -7°C a při zpracování musí zůstat hrozny zmrzlé. Vhodné jsou odrůdy pozdě dozrávající s tvrdou slupkou (aby nebyly napadeny plísní). 4
Stupeň normalizovaného moštoměru
32
Slámové víno cukernatosti 27°NM, ručně se sklízí, hrozny jsou před zpracováním minimálně 6 měsíců přirozeně sušeny na slámě nebo rákosu či volně zavěšené. (Kraus, 2008)
3.2. Analýza okolí podniku Nyní provedeme analýzy prostředí firmy, a to analýzu vnějšího prostředí firmy a analýzu vnitřního prostředí firmy. Podněty z vnějšího a vnitřního prostředí firmy mohou ovlivnit současný i budoucí stav daného podnikatelského subjektu.
3.2.1. SLEPT analýza Sociální faktory Preference spotřebitelů - hlavní cílovou skupinou jsou pro danou firmu zejména společnosti zabývající se výrobou vín či sektů, velké obchodní řetězce, restaurace a firmy podnikající v oblasti gastronomie. Obecně se zvyšuje zájem o víno a gastronomii. Nejdůležitější jsou však koncoví spotřebitelé. Ti mohou preferovat jiné produkty (jiné alkoholické produkty, levnější produkty z dovozu) či snížit svou spotřebu a to bude pro společnost znamenat pokles tržeb. Vzdělanost zaměstnanců – pro firmu, která má náročnou výrobní technologii a technologický postup výroby je důležitá úroveň vzdělání zaměstnanců a jejich odbornost v daném oboru. Důraz na personalistiku a pravidelné školení v oboru. Demografický vývoj obyvatelstva – obyvatelstvo stárne a do budoucna bude přibývat lidí důchodového věku. Tito lidé mají většinou nižší příjmy než lidé v aktivním věku, proto musejí omezovat svou spotřebu. Souvislost s firmou: přizpůsobit se tomuto trendu cenami i marketingem. Nezaměstnanost – dalším sociálním faktorem v této oblasti může být i problém poměrně vysoké nezaměstnanosti v daném regionu, nižší platové ohodnocení zaměstnanců v regionu oproti velkým městům.
33
Kupní síla obyvatel - lidé s nízkými příjmy musí více omezovat svou spotřebu. Snaží se prioritně zabezpečit své životně nutné potřeby. Zbytné náklady budou spíše omezovat. Souvislost s firmou: Preference levných produktů a omezení nákupů u spotřebitelů, pokles tržeb.
Legislativní faktory Legislativa dané země - Pro jakoukoliv organizaci je důležité, aby sledovala a řídila se platnými zákony a vyhláškami dané země, na jejímž trhu působí (např.: obchodní a občanský zákoník, daňové zákony, zákoník práce, aj.). Legislativa v odvětví - Dále je nutno sledovat zákony a vyhlášky v daném odvětví podnikání a je nutné se jimi řídit. V našem případě se jedná například o zákon o vinohradnictví a vinařství, prováděcí předpis k vinařskému zákonu, vyhlášku stanovující podoblasti obce a tratě a dále předpisy EU. V roce 2014 došlo k novelizaci zákona, kdy označení "stolní víno" může pocházet z jakékoliv země Evropské unie, může být smícháno z několika různých vín. Může se vyrábět i ze stolních nebo neregistrovaných odrůd. Na rozdíl od dřívějšího stolního vína může být označeno i vinařskou oblastí, pokud z ní pochází alespoň 85 procent vína, nebo ročníkem, pokud minimálně 85 procent pochází z uvedeného roku. Údaje musí být pravdivé a podléhají kontrole (předtím bylo za tuzemské víno považováno např. víno z 51 % tuzemského vína a zbytek ze zahraničí), dále minimálně 85 % hroznů musí být sklizeno v dotyčném roce. Odrůdové víno musí být označeno odrůdou, pokud alespoň 85 % hroznů je z uvedené odrůdy a víno je certifikováno. Souvislost s firmou: pro společnost to neznamená žádnou razantní změnu, ale může to negativně ovlivnit konkurenci (kauza Templářských sklepů apod.)5 Legislativní zátěž - Velmi důležitá je i celková legislativní zátěž na podnikatele, jednoduchost ve způsobu výpočtu a odvodu jednotlivých daní, výše a způsob
5
Templářské sklepy v roce 2009 falšovaly vína – maďarské a slovenské hrozny vydávaly za moravské (1.250.000 kg hroznů „neznámého“ původu nakoupených od firmy BJ VITIS, s.r.o.). Tuto skutečnost odhalila při testování vín Státní zemědělská a potravinářská inspekce a z prodeje musely být následně staženy miliony lahví.
34
odvodů na sociální a zdravotní pojištění, způsob výpočtu mezd, vedení účetnictví apod.
Ekonomické faktory Míra inflace - Míra inflace udává změnu cenové hladiny za určité období a na daném území. Míra inflace tedy mění reálnou hodnotu peněz. Pokud inflace roste, za stejné množství peněz získáme méně výrobků a služeb. Inflace ovlivňuje celou ekonomiku. Podniky jsou nuceny kvůli rostoucí inflaci zdražovat své výrobky. Průměrná roční míra inflace v roce 2012 byla 3,3 %. (Český statistický úřad, 2013) HDP – V třetí čtvrtletí 2013 HDP zaznamenalo meziroční pokles o 1,6 % a dle předpovědi ČNB na letošní rok má i nadále klesat. Takto klesající HDP nám ukazuje, že klesá životní úroveň obyvatelstva a klesá jejich ochota více utrácet za poskytované služby. (Český statistický úřad, 2013a) Výše DPH – dalším faktorem ovlivňujícím toto odvětví je jistě i úprava daňových sazeb. Pokud by opět došlo ke zvýšení sazeb DPH, byl by podnik nucen zdražit své produkty. Daň z vína – v roce 2014 by měla být zavedena spotřební daň z vína, tím dojde ke zdražení vína a veškerých vinných produktů. Pro spoustu malých vinařství by to bylo přímo likvidační. Nyní platí v Česku nulová sazba daně z takzvaného tichého (neperlivého) vína. Souvislost s firmou: výrazné zdražení produktů, výrazný pokles tržeb či ztráta zákazníků
Politické faktory Politická stabilita - důležitým faktorem je politická stabilita či nestabilita vlády, politická strana, která je u moci a její podpora podnikatelů, zemědělství a průmyslu apod. Souvislost s firmou: ovlivnění výše dotací (v Rakousku jsou asi 5x vyšší dotace než u nás), od roku 2013 jsou zastavené veškeré dotace do vinařství a je povoleno osázet nové plochy (povolení výsadby).
35
Technologické faktory Know-how – velkou roli v odvětví výroby vína hraje know-how, firma musí školit své zaměstnance v oblasti výroby a zpracování vína a dále školit v oblasti moderních výrobních technologií. Vývoj technologií – velkou roli hraje i vývoj nových technologií v oblasti výroby a zpracování, jelikož výroba je technologicky náročná. Je zde nutnost sledovat vývoj nových, výkonnějších technologií. Pokud firma nebude akceptovat změny v oblasti technického vybavení, může zůstat pozadu za svými konkurenty.
3.2.2. Porterův model pěti konkurenčních sil Vyjednávací síla odběratelů Vyjednávací síla odběratelů je velmi silná. Společnost má několik odběratelů (obchodní řetězce), kteří nakupují velkou část její vyráběné produkce. Z jejich strany se proto může objevit tlak na cenu a kvalitu produktů. Společnost by se pak musela v určitých směrech přizpůsobovat požadavkům těchto odběratelů, což není dobré. Zbytek její produkce nakupují společnosti zabývající se výrobou vín či sektů, firmy podnikající v oblasti gastronomie, restaurace a fyzické osoby. Firma by se měla stále snažit o co nejširší spektrum odběratelů. Obchodní řetězce společnosti sice platí, ale s velkým zpožděním. Společnost má naštěstí i jiné velké odběratele, takže to pro ni neznamená zásadní riziko (míněno riziko platební neschopnosti či riziko druhotné platební neschopnosti).
Vyjednávací síla dodavatelů Společnost je největším pěstitelem vinné révy v ČR. Ročně zpracovává kolem 5000 tun vlastních hroznů. Část produkce, cca 30 – 40% hroznů, vykupuje od drobných vinařů. Riziko vyjednávací síly dodavatelů je v případě výkupu hroznů nízké. Není dobré mít
36
pouze jednoho dodavatele energií, materiálu (případně technologií), a proto se firma snaží mít větší počet dodavatelů.
Riziko vstupu potenciálních konkurentů V odvětví podnikání naší společnosti je již trh poměrně nasycen, a proto tato hrozba není příliš aktuální. V případě vstupu nové konkurence na trh není jistá jejich dlouhodobá pozice na trhu.
Rivalita mezi stávajícími konkurenty Vinné sklepy Valtice patří u nás mezi nejvýznamnější výrobce vín s deklarovaným původem. Získaly si poměrně velký okruh odběratelů na českém trhu a řadu ocenění ve svém odvětví. V tomto odvětví existuje ještě celá řada menších konkurenčních firem se stejným předmětem podnikání (rodinná vinařství apod.), ale i mnohem silnějších konkurentů jako jsou například Templářské sklepy Čejkovice. Rivalita mezi těmito konkurenty je velmi silná.
Hrozba substitučních výrobků Hrozba substitučních výrobků je velká. Kvalitní přívlastková vína z ČR mohou být velmi snadno nahrazena konkurenčními výrobky z dovozu (například levná vína z Francie či Itálie). Kvalita produktů se však rozhodně srovnat nedá. Společnost získala 3. místo v kategorii nejlepší vinařství roku 2012 v soutěži ceny Kudy z nudy. V témže roce získala certifikát kvality IFS Qualifood, a proto se nemusí obávat o přízeň svých zákazníků. Její vína patří již několik desítek let mezi nejlepší česká, ale i světová vína, o čemž svědčí časté úspěchy na národních i světových renomovaných výstavách.
37
Hrozba
vstupu
nové
konkurence Trh je již nasycen. Vysoké vstupní náklady na trh. Současná
Smluvní síla dodavatelů Společnost soběstačná.
je Jen
značně malá
část
produkce je zajištěna externě. Nízká dohadovací schopnost.
konkurence
v
Smluvní síla odběratelů
odvětví Několik Existence velkého množství
kteří
nakupují většinu produkce.
firem nabízejících víno. Silná mezi
rivalita
hlavními
Silná vyjednávací schopnost.
konkurenty. Hrozba substituce Mnoho substitutů.
Legenda:
odběratelů,
Silný vliv
Střední vliv
Obrázek 10: Porterův model pro Vinné sklepy Valtice, a. s. Zdroj: Vlastní zpracování
38
Slabý vliv
3.2.3. Interní analýza Strategie firmy V současnosti se strategie výroby zaměřuje na výrobu luxusních přívlastkových vín s deklarovaným původem. Přívlastková vína patří do nejvyšší kategorie kvality vín. Na tato vína jsou velmi přísné a specifické požadavky, např. na obsah cukernatosti hroznů, počet odrůd použitých při výrobě (cuvée víno), na absenci dodatečných přísad, atd. Tyto požadavky jsou přesně definovány aktuálním vinařským zákonem. Při výrobě používají nejmodernější výrobní zařízení a výrobní postupy (metoda chlazeného řízeného kvašení, veškeré vinné produkty jsou převážně uskladněny ve skle či v nerezu). Společnost si velmi zakládá na kvalitě svých produktů, o čemž svědčí časté umístění na předních příčkách renomovaných světových i národních výstav a soutěží, jako jsou například již mnoho let pořádané a známé Valtické vinné trhy, Weinparade Poysdorf, Gran Prix Vinex ad. Společnost v loňském roce dokonce získala certifikát kvality IFS od firmy Qualifood. Strategií společnosti je zaměření na vysokou kvalitu produktů. V příštím roce plánuje vybudovat distribuční síť na Slovensku. V minulosti společnost vyvážela vína do Anglie a Kanady.
Struktura Společnost má liniově-štábní organizační strukturu (viz. Obrázek 11 níže) a je rozdělena na tato oddělení: finanční oddělení, marketing a obchod, výroba, technologie + obchodní zástupci pro jednotlivé oblasti (Praha a Střední Čechy, Západní a Jižní Čechy, Východní a Severní Čechy, Severní a Střední Morava, Slovensko). Firma má cca 90 zaměstnanců, z toho 5 řídících pracovníků. Veškerá oddělení pak podléhají řediteli této společnosti. (Vinné sklepy Valtice, 2013b)
39
Obrázek 11: Organizační struktura firmy Zdroj: Vinné sklepy Valtice, a. s., vlastní zpracování
Systémy Společnost hodně investuje do moderních technologií. V minulosti (2008-2010) čerpala dotace na obnovu a modernizaci jednotlivých zařízení ve výrobě z Evropské unie. V loňském roce investovala z vlastních zdrojů cca 1,7 milionu korun do systému skladování. Tento systém má zefektivnit organizaci skladování, urychlit orientaci ve skladě a snížit náklady na skladování. Firma používá program Helios Orange, jedná
40
se o podnikový informační a ekonomický systém pro řízení podnikových procesů v oblasti výroby. Tento systém přináší zefektivňování jednotlivých provozů a tím i snižování nákladů. Systém umožňuje i funkcionality jako Business Inteligence, CRM, ERP pro efektivnější řízení podniku či Controlling, tvorbu formulářů a překladů. (Asseco Solutions, a. s., 2013)
Styl řízení Společnost uplatňuje demokratický styl řízení, který umožňuje vyšší podíl podřízených na řízení firmy. Manažeři dávají podřízeným možnost vyjádřit se, předávají jim velkou část svých pravomocí a ponechávají si odpovědnost v konečných rozhodnutích. Komunikace je oboustranná. Manažeři informují své podřízené a vysvětlují jim své další záměry a plány. Podřízení mají možnost a prostor vyjádřit se k návrhům a diskutovat o nich a snažit se nacházet věcná řešení problémů. Zaměstnanci firmy jsou pro svou práci opravdu motivovaní, účastní se pravidelných jednání. Jedná se o společnost vycházející z firmy rodinného typu, takže atmosféra ve firmě je opravdu domácká a tvořivá. Zaměstnanci jsou hrdi na to, kde pracují. (Smejkal, Rais; 2010)
Spolupracovníci Ve vedení firmy jsou poměrně mladí a schopní manažeři, a ti si k sobě vybírají schopné pracovníky. Ve společnosti jsou pracovníci, kteří se neustále snaží zdokonalovat ve svém oboru, snaží se zvyšovat si své dosažené vzdělání, chodí na pravidelná školení ve svém oboru (např. sklepmistři a jiní pracovníci si zvyšují své vzdělání různými kurzy či studiem na VŠ, atd.). Pracovníci se orientují na spokojenost svých zákazníků a vysokou kvalitu svých produktů a doprovodných služeb.
41
Sdílené hodnoty Zákazník je náš pán. Tímto Baťovským heslem se řídí i tato společnost. Klientovi se snaží vyjít vstříc, plnit mu jeho přání a požadavky tak, aby se opět vracel, protože je spokojený. Společnost má vybudovaný komunikační kanál se svými zákazníky prostřednictvím sociální sítě Facebook, mobilní aplikace Víno na dotek (telefony s technologií Android) a profilu na Google+. Další informace zákazník nalezne na stránkách samotné společnosti a oficiálních stránkách města Valtice. Jelikož Vinné sklepy plánují vybudovat větší prodejnu, snaží se své zaměstnance školit v efektivní komunikaci se zákazníkem. Nejde jen o rozpoznání potřeb zákazníka, určení příležitosti pro jakou je produkt určen, ale jde hlavně o navázání dlouhodobého a přátelského vztahu mezi pracovníkem společnosti a zákazníkem. Proto je velmi důležité budování vzájemné důvěry.
Schopnosti Vedení firmy je mladé a schopné. Naslouchá svým zaměstnancům a působí spíše jako lídr, kouč, a proto má u svých pracovníků přirozenou autoritu. Se svými zaměstnanci firma komunikuje nejen prostřednictvím meetingů s vedením společnosti, ale i prostřednictvím intranetu6. Vztahy mezi zaměstnanci se rozvíjejí prostřednictvím teambuildingů, sportovních a společenských akcí a v rámci interních školení.
6
Interní systém firmy
42
3.3. SWOT analýza Poznatky z předchozích analýz budeme sumarizovat pomocí SWOT analýzy. Silné stránky Největší pěstitel vinné révy v ČR (cca 6000 tun hroznů z toho cca 70 % vlastní produkce). Jedná se o velkou společnost (akciová společnost) s ročními tržbami za vlastní výrobky cca za 220 miliónů korun, která na trhu působí již více než 22 let. Společnost nemá žádné úvěry a půjčky, většinu investic financuje z vlastních zdrojů (úspory z provozní činnosti, z rezerv). Strategická poloha společnosti s bohatou historií (Lednicko-valtický areál, blízko hranic s Rakouskem, na železničním koridoru, blízko dálnice D1). Historie společnosti sahá až do 15 století a je spjata se šlechtickým rodem Lichtenštejnů. Vysoká kvalita produktů (úspěchy v renomovaných soutěžích, IFS certifikát kvality „Qualifood“.). Velký okruh zákazníků (společnosti zabývající se výrobou vín a sektů, obchodní řetězce, restaurace, obchody zaměřené na gastronomii, turisté, ad.) Rozsáhlé investice do výroby a skladovacího systému (dotace z EU), odkoupení významného vinařství Kovacs. Slabé stránky Oproti konkurenci (např. Templáři) má firma velmi špatný marketing, kromě obyvatel v regionu, málokdo ví, že se jedná o největšího pěstitele vinné révy, s dlouhodobou tradicí pěstování vína sahající až k Lichtenštejnům. Veškeré propagační snahy jsou orientovány na regionální úrovni, respektive výhradně na Valtice. Lidé mají VSV spojeny se supermarkety, kde jsou distribuována průměrná vína, neví, že se VSV orientují na produkci kvalitních jakostních vín, které lze zakoupit výhradně ve Valticích v podnikové prodejně nebo na e-shopu. Nevyužívají plně své konkurenční výhody, kterou je pěstitelství. Žádný konkurent v ČR nevlastní tolik půdy a nevyprodukuje takové množství
43
hroznů. VSV nedisponují výrobními kapacitami na zpracování tohoto objemu a prodávají víno konkurenci. Na jednu stranu ji drží v šachu, k jejich zlikvidování stačí přestat s dodávkami vína. Je možné těchto vztahů využít k budování strategických partnerství. VSV kladou důraz na kvalitu vína, obávají se, že s růstem produkce by nezachovali kvalitu. Design lahví je nudný, fádní, monotónní. Nijak zvlášť neodlišují luxusní řady od běžných. Odrazují tímto zákazníka s vyššími požadavky, který od kvalitního vína očekává víc než jen výbornou chuť. Negativně vnímáme i přechod z kvalitních korkových zátek na plastové, které nedokážou udržet specifické vlastnosti vína. Kazí to dojem u spotřebitele.
Příležitosti Je zapotřebí rozvinout maloobchodní síť, kde budou distribuována kvalitní a luxusní vína, aby se firma dostala do povědomí jako producent vyšší třídy vín. Vhodným místem pro pozornost firmy je Brno, ve kterém se nachází mnoho vinoték – odběratelů i konečných zákazníků. Těží z vinařské turistiky, která je sezónní. V této oblasti mají výborný potenciál lukrativnosti oblasti. Lze využít pro pořádání firemních akcí a teambuildingů. Produktové portfolio by potřebovalo osvěžit. Začít ve větší míře se sekty, uvést na trh různé limitované edice, luxusní řady, košer vína, bio vína, vypěstovat vlastní odrůdu vína. Začít s různými službami zákazníkům, například pronájem boxů ve sklepech pro úschovu archivních vín. Pořádání teambuildingů, využití své lukrativní turisticky atraktivní lokace. Konkurence již započala budovat obchodní síť na Slovensku, Valtice je musí v co nejbližší době následovat, aby si konkurent nevybudoval silné postavení na tomto lukrativní trhu. Slovensko nemá mnoho kvalitních tuzemských vín, česká vína na tomto trhu mají velký potenciál oproti jiným zahraničním trhům. Například uplatnění na rakouském trhu by bylo velmi problematické. Reklama v televizi či jiném mediu s celostátní působností.
44
Hrozby Potencionální pokles prodejů či ztráty v důsledku zdražení (zvýšení DPH, zavedení spotřební daně z vína). Poškození úrody škůdci (napadení oídií, apod.). Krádeže na objednávku – zde je riziko nízké, protože společnost má své vinice a sklady zabezpečeny kamerovým systémem. Nepřízeň počasí (dlouhé mrazy, časté deště v období sklizně) Zájem zákazníků o jiné produkty (výrobky konkurence, pivo, tvrdý alkohol) – toto riziko je nyní nízké, protože podle údajů z Českého statistického úřadu spotřeba vína roste a klesá spotřeba tvrdého alkoholu. Odřeknutí zakázek z důvodu nedostatku výrobních zařízení (přetížení linek) – toto riziko je nyní minimální, zvýšilo by se v případě vstupu na velké zahraniční trhy (Amerika, Čína).
45
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
Tradiční výrobce vín s dlouholetou historií. Malá marketingová podpora firmy a značky.
Největší pěstitel vinné révy u nás.
Špatné povědomí veřejnosti o značce.
Nízké zadlužení společnosti.
Nevyužívání konkurenční výhody (pěstitelství).
Strategická poloha společnosti
Špatná platební morálka některých odběratelů.
Velký okruh zákazníků.
Pružněji
Silné zaměření na kvalitu produktů.
spolupracovat
mezi
odděleními
v předávání informací.
Investice do DM a inovací.
Fádní design lahví, plastové zátky.
Silná, stabilní společnost.
Příležitosti (O)
Hrozby (T) Potencionální pokles prodejů či ztráty v důsledku
Rozvinutí maloobchodní sítě v ČR (Brno).
zdražení.
Rozšiřování výroby do dalších zemí (Slovensko).
Poškození úrody škůdci či mrazem.
Pořádání akcí pro firmy, pořádání teambuildingů, nové služby pro zákazníky. Obměna produktového portfolia (sekty, limitované edice, luxusní řady, nově vyšlechtěné odrůdy vína) Nové služby pro zákazníky. Lepší marketingová podpora firmy.
Krádeže na objednávku.7 Nepřízeň počasí (špatná, nekvalitní úroda). Zájem zákazníků o jiné produkty (pivo, tvrdý alkohol, výrobky konkurence). Odřeknutí zakázek z důvodu nedostatku výrobních zařízení (přetížení linek).8
Obrázek 12: SWOT analýza k 6. 5. 2014, vlastní zpracování
7 8
Vinice a sklady společnosti jsou zabezpečeny kamerovým systémem. V případě rozšíření výroby či vstupu na velké zahraniční trhy.
46
3.4. Finanční analýza Pro rozhodování o investičním záměru a výběru vhodné varianty jeho financování je důležité znát finanční situaci podniku. Finanční situaci podniku vyhodnotíme prostřednictvím finanční analýzy. Údaje pro finanční analýzu jsou získány z veřejně dostupných účetních výkazů společnosti, tedy z rozvahy, výkazů zisků a ztrát a z výkazu cash flow z let 2008 až 2012, které jsou uvedeny v přílohách. V rámci finanční analýzy vyhodnocujeme soustavy ukazatelů, které souhrnně vyhodnocují situaci v podniku. Pro analýzu absolutních a tokových ukazatelů použijeme horizontální a vertikální analýzu. Pro analýzu poměrových ukazatelů použijeme ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. Zajímavé hodnoty ukazatelů jsou zvýrazněny zeleně. 3.4.1. Soustavy ukazatelů 3.4.1.1.
Index důvěryhodnosti českého podniku
Tabulka 1: Index důvěryhodnosti českého podniku
Index důvěryhodnosti českého podniku Rok Ukazatel
2008
CA/CZ EBIT/NÚ EBIT/CA Výn./CA
Výše ukazatele
2,552
0,000
0,064
0,579
7,284
Váha ukazatele
0,130
0,040
3,970
0,210
0,090
Vážená hodnota
0,332
0,000
0,252
0,122
0,656
Součet vážených hodnot
2009
1,361
Výše ukazatele
2,742
0,000
0,053
0,548
8,907
Váha ukazatele
0,130
0,040
3,970
0,210
0,090
Vážená hodnota
0,356
0,000
0,212
0,115
0,802
Součet vážených hodnot
2010
1,485
Výše ukazatele
2,865
0,000
0,051
0,471
10,797
Váha ukazatele
0,130
0,040
3,970
0,210
0,090
Vážená hodnota
0,372
0,000
0,203
0,099
0,972
Součet vážených hodnot
2011
1,646
Výše ukazatele
2,825
0,000
0,051
0,526
9,002
Váha ukazatele
0,130
0,040
3,970
0,210
0,090
Vážená hodnota
0,367
0,000
0,202
0,110
0,810
Součet vážených hodnot
2012
OA/(KZ+KBÚ)
1,490
Výše ukazatele
2,930
0,000
0,014
0,481
10,882
Váha ukazatele
0,130
0,040
3,970
0,210
0,090
Vážená hodnota
0,381
0,000
0,056
0,101
0,979
Součet vážených hodnot
1,517
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. z let 2008 až 2012
47
Index důvěryhodnosti českého podniku manželů Neumaerových je přizpůsobený podmínkám české ekonomiky a českým účetním standardům. Hodnoty ukazatele se pohybují v horní polovině „šedé zóny“ tohoto indexu (hodnoty indexu od 0,9 do 1,6), to znamená, podnik někdy tvoří hodnotu jindy nikoliv. Do roku 2010 ukazatel každoročně roste, což je pozitivní. V roce 2010 hodnoty ukazatele dokonce překračují horní doporučenou hodnotu indexu (hodnota indexu 1,6), což vypovídá o tom, že firma je finančně zdravá a podnik vytváří hodnotu. V roce 2011 dochází k výraznému poklesu ukazatele z 1,646 na 1,490, tj. o 0,156. Tento pokles byl způsoben vlivem nepříznivého počasí na úrodu vína, jelikož společnost pěstuje vinnou révu v oblasti jižní Moravy a působí na ni klimatické podmínky této oblasti. Tato teze byla potvrzena i údaji získanými ze společnosti Vinné sklepy Valtice, a.s. o úrodnosti v jednotlivých letech. V roce 2010 došlo k výraznému pomrznutí hroznů a napadení oidií (škůdce), který řádil v celé Evropě. Tento škůdce přivedl mnoho menších vinařství k záhubě.
Proto byl zaznamenán výrazný pokles tohoto
indexu v roce 2011 (vína roku 2010 se prodávají o 12 měsíců později). V roce 2012 ukazatel opět roste a blíží se k horní hranici indexu. Na základě tohoto indexu lze říci, že podnik je finančně zdravý.
Index IN05 1,700 Hodnoty ukazatele
1,650 1,600 1,550 1,500
Index IN05
1,450
Oblast prosperity
1,400 1,350 1,300 2008
2009
2010
2011
2012
Čas Graf 1: Ukazatel důvěryhodnosti českého podniku Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
48
3.4.1.2.
Altmanův index
Altmanův index předpovídá, jestli má podnik finanční problémy či může dojít až k jeho bankrotu. Vinné sklepy Valtice se ve sledovaném období prvních tří let (2008 – 2010) nachází v tzv. šedé zóně (hodnoty indexu od 1,2 do 2,9). To znamená, že firmě nehrozí bankrot, ale ani nijak výrazně neprosperuje. V posledních dvou letech (2011 -2012) tento index dokonce poklesl pod spodní hranici doporučených hodnot (hodnota indexu pod 1, 2), což podle tohoto ukazatele znamená, že firmě může bezprostředně hrozit bankrot. Záporně můžeme hodnotit, že tento index ve sledovaném období dvou až pěti let, rok od roku klesá. Na druhou stranu tento index není přizpůsobený českému prostředí a českým účetním standardům. Hodnoty pod spodní hranicí doporučených hodnot jsou podbarveny oranžově.
Tabulka 2: Altmanův index finančního zdraví
Altmanův index finančního zdraví Rok Ukazatel
2008
ČPK/CA VH/CA EBIT/CA 0,514
0,010
0,064
0,432
0,571
Váha ukazatele
0,717
0,847
3,107
0,420
0,998
Vážená hodnota
0,369
0,008
0,197
0,182
0,570
1,325
Výše ukazatele
0,499
0,011
0,053
0,455
0,560
Váha ukazatele
0,717
0,847
3,107
0,420
0,998
Vážená hodnota
0,358
0,009
0,166
0,191
0,558
Součet vážených hodnot
2010
1,282
Výše ukazatele
0,485
0,011
0,051
0,459
0,530
Váha ukazatele
0,717
0,847
3,107
0,420
0,998
Vážená hodnota
0,348
0,009
0,159
0,193
0,529
Součet vážených hodnot
2011
1,238
Výše ukazatele
0,503
0,010
0,051
0,427
0,476
Váha ukazatele
0,717
0,847
3,107
0,420
0,998
Vážená hodnota
0,361
0,008
0,158
0,179
0,475
Součet vážených hodnot
2012
Tržby/CA
Výše ukazatele
Součet vážených hodnot
2009
ZK/Dluhy
1,182
Výše ukazatele
0,474
0,010
0,014
0,444
0,497
Váha ukazatele
0,717
0,847
3,107
0,420
0,998
Vážená hodnota
0,340
0,008
0,044
0,187
0,496
Součet vážených hodnot
1,075
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. z let 2008 až 2012
49
Altmanův index 1,40 Hodnoty ukazatele
1,35 1,30 1,25 1,20
Almanův index
1,15
Oblast bankrotu
1,10 1,05 1,00 2008
2009
2010
2011
2012
Čas
Graf 2: Altmanův index finančního zdraví Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
3.4.2. Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza (analýza trendů) sleduje vývoj jednotlivých položek finančních výkazů (rozvahy a výkazu zisků a ztrát) v čase. Vyhodnocení se provádí pomocí vyčíslení absolutních a relativních změn položek „po řádcích“ výkazů. Sledujeme meziroční změnu, tedy o kolik procent se změnila daná položka v čase. Vertikální analýza umožňuje zkoumat strukturu aktiv a pasiv. Máme-li vedle sebe údaje za dva roky či za více let, můžeme identifikovat trendy nebo nejzávažnější časové změny. Výkaz zisků a ztrát Zde se zaměříme na rozbor výkazu zisků a ztrát. Jedná se o výrobní společnost, proto jsou logicky největší položkou tržeb tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (tržby za prodej zboží jsou nulové, a proto v tabulce nejsou uvedeny), a to cca 224 miliónů Kč v roce 2008. V tabulce č. 3 vidíme průběh vybraných položek výkazu zisků a ztrát ve sledovaném období, tj. v letech 2008-2012.
50
Tabulka 3: Vybrané položky výkazu zisků a ztrát v jednotlivých letech
Údaje v tis. Kč
2008
2009
2010
2011
2012
Výkony
222 126
218 699
195 283
226 877
203 985
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
224 949
225 089
221 189
210 414
218 893
-4 310
-8 626
-27 659
14 655
-16 907
1 487
2 236
1 753
1 808
1 999
143 011
152 478
125 848
153 625
145 848
Spotřeba materiálu a energie
94 761
99 029
74 852
108 605
99 618
Služby
48 250
53 449
50 996
45 020
46 230
Přidaná hodnota
79 113
66 221
69 436
73 252
58 137
Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
27 564
30 136
31 260
33 732
37 011
10 265
12 623
13 850
14 158
14 604
3 360
924
873
-163
950
Provozní výsledek hospodaření
25 051
21 434
21 372
22 481
6 224
Finanční výsledek hospodaření
180
-31
-226
-208
-114
Daň z příjmů za běžnou činnost
9 612
5 181
5 140
5 465
1 374
15 619
16 222
16 006
16 008
4 736
0
0
0
-855
0
15 619
16 222
16 006
15 953
4 736
Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Meziroční změny v jednotlivých položkách můžeme sledovat v tabulce č. 4. Je třeba si zde uvědomit, že se jedná obor, který je velmi závislý na počasí. Pokud nastane špatné období, odrazí se to i na úrodě, tržbách, výsledku hospodaření atd. Výkony společnosti v letech 2008 až 2009 poklesly o cca 3,4 miliónů, v roce 2010 výkony poklesly o cca 23,4 miliónu Kč. V roce 2009 klesá i přidaná hodnota a to cca 13 miliónů Kč, což znamená, že výroba není efektivní. V letech 2010 a 2011 přidaná hodnota mírně roste (cca o 5 %), což hodnotíme pozitivně. V roce 2012 klesá přidaná hodnota o 15 milionů Kč. V témže roce výrazně klesají výkony o cca 23 milionů Kč. Tento pokles výkonů (provozního VH) je způsoben zejména těmito faktory: „účetní“ snížení zásob kvůli výraznému nárůstu výkupní ceny hroznů (zhruba o 30 % oproti původní ceně), 9
9
firma cca 30-40% celkové produkce vykupuje
51
cena finálních výrobků zůstala nezměněna (= pokles výkonů, pokles přidané hodnoty, pokles provozního výsledku hospodaření, pokles výsledku hospodaření za běžné účetní období roku 2012), nízká úroda v roce 2011v důsledku napadení škůdci a pomrznutím hroznů, snížení zásob prodejem produkce z minulého období (2010). Tabulka 4: Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisků a ztrát v jednotlivých letech
Údaje v tis. Kč, v %
Výkony Tržby za prodej vl. výrobků Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace
2009/2008 Rela. Abs. (%)
2010/2009 Rela. Abs. (%)
2011/2010 Rela. Abs. (%)
-3 427
-1,54%
-23 416 -10,71%
31 594
140
0,06%
-4 316 100,14% 749
50,37%
Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie
9 467
Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dl. nehm. a hmot. majetku Tržby z prodeje dl. majetku a mat. Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hosp. za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
-3 900
-1,73%
-19 033 220,65% -483
2012/2011 Rela. Abs. (%)
16,18% -22 892 -10,09%
-10 775
-4,87% 8 479 4,03% 42 314 152,98% -31 562 215,37%
-21,60%
55
3,14%
191
10,56%
6,62%
-26 630 -17,46%
27 777
22,07%
-7 777
-5,06%
4 268
4,50%
-24 177
-24,41%
33 753
45,09%
-8 987
-8,27%
5 199
10,78%
-2 453
-4,59%
-5 976 -11,72%
1 210
2,69%
-12 892 -16,30%
3 215
4,85%
3 816
5,50% -15 115 -20,63% 7,91%
3 279
2,22% -1 036 118,67%
446
2 572
9,33%
1 124
3,73%
2 472
2 358
22,97%
1 227
9,72%
308
-2 436
-72,50%
-51
-5,52%
3,15% 1 113 682,82%
-3 617 -14,44% -211 117,22%
-62
-0,29%
1 109
5,19% -16 257 -72,31%
-195 629,03%
18
-7,96% 6,32%
-4 431
-46,10%
-41
-0,79%
325
603
3,86%
-216
-1,33%
2
0
0,00%
0
0,00%
-855
603
3,86%
-216
-1,33%
-53
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
52
9,72%
94 -45,19% -4 091
-74,86%
0,01% -11 272 -
-70,41% 855 100,00%
-0,33% -11 217 -70,31%
Graf č. 3 a 4 zobrazuje vývoj výkonů a provozního výsledku hospodaření v letech 2008 až 2012.
Výkony
Vývoj výkonů v letech 2008-2012 230 000 225 000 220 000 215 000 210 000 205 000 200 000 195 000 190 000 185 000 180 000 175 000
Výkony
2008
2009
2010
2011
2012
Čas
Graf 3: Výkony Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Výrazný pokles výkonů v roce 2012 můžeme zaznamenat na vývoji provozního výsledku hospodaření v roce 2012.
Provozní výsledek hospodaření 30 000 25 000
Tis. Kč
20 000 15 000 Provozní výsledek hospodaření
10 000
5 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Čas
Graf 4: Provozní výsledek hospodaření Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
53
3.4.3. Srovnání vývoje tržeb s konkurenty V následujících tabulkách a grafech si můžete prohlédnout srovnání výše tržeb a výsledku hospodaření a jejich vývoj se třemi největšími konkurenty konkrétně: se společností Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, se společností Vinium a.s. a s firmou Znovín Znojmo, a.s. Sledovaným obdobím byly roky 2009 – 2012. Bohužel Templářské sklepy a Znovín Znojmo nemají uveřejněnou účetní závěrku za rok 2012 a nelze dojít ke zcela konečným závěrům. Tabulka 5: Analýza tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb
Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (tis. Kč) Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinium, a. s. Znovín Znojmo, a. s. Templářské sklepy Čejkovice
2009
2010
2011
2012
225 089
221 189
210 414
218 893
239 183
209 429
189 333
202 050
291 384
282 021
268 498
x
407 958
403 900
320 197
x
Změna tržeb v letech 2009-2010
2010-2011
2011-2012
-3 900
-10 775
8 479
-29 754
-20 096
12 717
-9 363
-13 523
x
-4 058
-83 703
x
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012 Tabulka 6: Analýza výsledku hospodaření po zdanění
2009 Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinium, a. s. Znovín Znojmo, a. s. Templářské sklepy Čejkovice
VH po zdanění (v tis. Kč) 2010 2011
2012
16 222
16 006
15 953
4 736 Kč
-10 441
-29 618
-22 613
-25 913
15 633
19 286
4 534
x
66 643
35 370
12 684
x
Změna VH po zdanění 2009-2010 2010-2011 2011-2012 -216 -19 177
-53 7 005
-11 217 -3 300
3 653
-14 752
x
-31 273
-22 686
x
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
54
Srovnání tržeb 450 000 Kč 400 000 Kč 350 000 Kč
Vinné sklepy Valtice, a.s.
Tržby
300 000 Kč 250 000 Kč
Vinium a.s.
200 000 Kč 150 000 Kč
Znovín Znojmo, a.s.
100 000 Kč Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo
50 000 Kč 0 Kč 2009
2010
2011
2012
Rok
Graf 5: Srovnání tržeb Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
Vývoj tržeb 450 000 Kč
Vinné sklepy Valtice, a.s.
400 000 Kč 350 000 Kč Vinium a.s.
Tržby
300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč
Znovín Znojmo, a.s.
150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč 2009
2010
2011
2012
Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo
Graf 6: Vývoj tržeb jednotlivých firem Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
Ze zmíněných údajů vyplývá, že Templářské sklepy ve všech pozorovaných letech dosahují nejvyšších tržeb na trhu, ovšem jejich vývoj zaznamenává klesající tendenci. V roce 2009 a 2010 měly o 100 mil Kč vyšší tržby než Znovín Znojmo, které dosahovalo druhých nejvyšších tržeb na trhu. Toto postavení Templáři neudrželi a v 2011 jim poklesly tržby o neuvěřitelných 20 % tedy o 83 mil Kč a ztratili svůj
55
náskok nad konkurencí. Přesto Templářské sklepy dosahovaly nejvyšších tržeb. Při srovnání výsledku hospodaření v roce 2009 Templáři dosahují 4 násobně vyššího VH10 než VS Valtice, které zaznamenaly druhý nejvyšší výsledek hospodaření na trhu. V roce 2010 už došlo k poklesu VH o 30 mil Kč a dostaly se na necelý dvojnásobek výše výsledku hospodaření konkurentů. Klesající tendence pokračovala i v roce 2011, kdy vedoucí postavení z hlediska zisku získaly VS Valtice. Je zcela jasné, že Templáři nejsou spokojeni se současným vývojem a ztrátou náskoku nad konkurencí, chtějí získat zpět svou pozici. Proto vynakládají veškeré úsilí pro zpětné získání a upevnění své pozice. Společnost získala titul marketéra pro rok 2012 za úspěšné budování konkurenční schopnosti firmy důsledným uplatněním marketingu. Bohužel nedisponujeme údaji o výsledku hospodaření a změně tržeb, které by nám podaly obraz o efektu marketingových opatření. Klesající tendence vývoje společnosti, která se projevila vysokým poklesem tržeb a výsledku hospodaření v roce 2011, může být částečně způsobena i žalobou podanou Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí na konci roku 2010 ohledně nejasného původu vykupovaných hroznů, která mohla poškodit dobré jméno společnosti a dále musela společnost stáhnout z oběhu 10 druhů jakostních vín i z obchodních sítí (150 000 lahví). V souvislosti s tímto sporem, který i nadále trvá, byla na Templářské sklepy uvalena pokuta ve výši 5milionů korun. Krajský soud rozhodl ve prospěch Templářů a přiznal odkladný účinek platby. Dále medii proběhla zpráva, že Templáři přeznačkovali vína, která měli stáhnout z oběhu. Na dobrém jméně společnosti se negativně podepsalo i podání insolventního návrhu (2010), i když nebylo oprávněné. Templářské sklepy orientují veškeré své snahy k nápravě a získání zpět svého pevného postavení na trhu.
10
Výsledek hospodaření
56
Výkaz Cash flow Vybraným položkám výkazu Cash flow se věnuje tabulka č. 7. Tento výkaz ukazuje, že celkové cash flow je v kladných hodnotách, což je pozitivní. Pouze v roce 2012 je celkové cash flow záporné (-16, 5 milionu korun) v důsledku nákupu stálých aktiv a snížení stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu (nákup softwaru na řízení zásob za 1,7 miliónu korun, snížení krátkodobého finančního majetku o 16,5 milionu korun a zvýšení krátkodobých závazků o 3,6 milionu korun) Tabulka 7: Vývoj ukazatelů CF
Údaje v tis. Kč CF z provozní činnosti
2008 28 511
2009 31 237
2010 31 176
2011
2012
20 279
5 114
CF z investiční činnosti
-29 125
-31 786 -32 220
-20 603
-22 033
CF z finanční činnosti
19 444
-10 266 25 542
4 366
437
Celkový čistý peněžní tok
24 151
13 336
4 042
-16 482
37 834
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Tabulka č. 7 analyzuje vývoj trendů jednotlivých ukazatelů CF ve sledovaném období. Do firmy přiteklo nejvíce peněz v letech 2008 (24 151 tis. Kč) a 2010 (37 834 tis. Kč). V roce 2012 oproti roku 2011 jsme zaznamenali výrazný meziroční pokles a to o 508 % (o 20,5 milionu korun) oproti roku předchozímu. Provozní cash flow je kladné a v jednotlivých letech roste, což opět můžeme hodnotit kladně. Pouze v posledním sledovaném roce provozní CF výrazně kleslo. Investiční cash flow je ve všech pěti letech záporné, což znamená, že firma realizuje investice (čerpání dotací z EU), a tím přispívá k dalšímu rozvoji firmy. Finanční cash flow je v letech 2008 a 2010-2012 kladné, což ukazuje nejspíše na situaci, kdy firma získala finanční prostředky jinou formou, jedná se zde o dotace. V roce 2009 je finanční CF záporné, což ukazuje nejspíše na situaci, kdy firma vyplatila svým akcionářům podíly na zisku. Tabulka 8: Horizontální analýza cash flow
CF z provozní činnosti
20092008 2 726
%
20112010
%
20122011
%
10%
20102009 -61
0%
CF z investiční činnosti
-10 897
-35%
-15 165
-75%
-2 661
9%
-434
1%
11 617
-36%
-1 430
7%
CF z finanční činnosti
-29 710
-153%
35 808
140%
-21 176
-83%
-3 929
-90%
Celkové CF
-10 815
-45%
24 498
65%
-33 792
-89%
-20 524
-508%
Údaje v tis. Kč, v %
%
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
57
Vývoj ukazatelů CF 40 000
Ukazatele CF
30 000 20 000 Provozní CF
10 000
Celkové CF 0 2008
2009
2010
2011
2012
-10 000 -20 000
Čas
Graf 7: Provozní CF a celkové CF Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
Rozvaha Rozvaha je jedním ze základních výkazů účetní závěrky. Tento finanční výkaz podává přehled o struktuře majetku podniku (aktiva) a zdrojích jeho krytí (pasiva) v peněžním vyjádření k určitému datu. Z rozvahy je patrné, že se jedná o kapitálově lehkou firmu, jelikož oběžná aktiva mají největší procentní zastoupení na celkových aktivech společnosti. Z dynamického vývoje oběžných aktiv této společnosti v jednotlivých letech můžeme usuzovat, že firma jedná efektivně a investuje do investic (stroje, chladící zařízení, atd.). Když se podrobněji podíváme na vývoj oběžných aktiv, zjistíme, že největší zastoupení zde tvoří zásoby a nedokončená výroba (tvoří zásoby vína na 1,5 roku).
58
Aktiva V tabulce 9 vidíme zjednodušenou strukturu aktiv. Tabulka 9: Aktiva
Údaje v tis. Kč
2008
2009
2010
2011
2012
Aktiva celkem
394 171
402 263
417 158
442 054
440 490
Stálá aktiva
158 788
175 228
193 949
191 423
209 950
DNM
0
0
62
517
809
DHM
149 562
166 090
184 709
181 928
200 163
DFM
9 226
9 138
9 178
8 978
8 978
Oběžná aktiva
234 837
226 120
223 034
250 248
229 937
Zásoby
143 953
142 008
132 191
163 364
151 374
8 253
7 474
10 657
13 655
11 879
109 080
104 481
79 502
108 692
103 236
18 820
20 553
25 832
27 167
22 639
7 800
9 500
16 200
13 850
13 620
Dlouhodobé pohledávky
0
0
0
2 700
2 573
Jiné pohledávky
0
0
0
2 700
2 573
Krátkodobé pohledávky
66 733
70 776
53 009
42 308
50 596
Pohledávky z obch. styku
63 710
67 167
50 110
37 047
45 913
2 577
3 314
2 708
4 333
1 623
24 151
13 336
37 834
47 876
25 394
18
95
39
31
88
24 133
13 241
37 795
41 845
25 306
546
915
175
383
603
Materiál Nedokončená výroba Výrobky Poskytnuté zálohy na zásoby
Krát. posk. zálohy Krátkodobý fin. majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
V tabulce č. 10 procentní zastoupení jednotlivých položek na celkových aktivech. Tabulka 10: Vertikální analýza aktiv
Údaje v tis. Kč
2008
2009
2010
2011
2012
Aktiva celkem
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
40,28%
44,45%
49,20%
48,56%
53,26%
DNM
0,00%
0,00%
0,02%
0,13%
0,21%
DHM
37,94%
42,14%
46,86%
46,15%
50,78%
DFM
2,34%
2,32%
2,33%
2,28%
2,28%
Oběžná aktiva
59,58%
57,37%
56,58%
63,49%
58,33%
Zásoby
36,52%
36,03%
33,54%
41,44%
38,40%
Materiál
2,09%
1,90%
2,70%
3,46%
3,01%
Stálá aktiva
Nedokončená výroba
27,67%
26,51%
20,17%
27,57%
26,19%
Výrobky
4,77%
5,21%
6,55%
6,89%
5,74%
Poskytnuté zálohy na zásoby
1,98%
2,41%
4,11%
3,51%
3,46%
Dlouhodobé pohledávky
0,00%
0,00%
0,00%
0,68%
0,65%
59
Jiné pohledávky
0,00%
0,00%
0,00%
0,68%
0,65%
Krátkodobé pohledávky
16,93%
17,96%
13,45%
10,73%
12,84%
Pohledávky z obch. styku
16,16%
17,04%
12,71%
9,40%
11,65%
Krát. posk. zálohy
0,65%
0,84%
0,69%
1,10%
0,41%
Krátkodobý fin. majetek
6,13%
3,38%
9,60%
12,15%
6,44%
Peníze
0,00%
0,02%
0,01%
0,01%
0,02%
Účty v bankách
6,12%
3,36%
9,59%
10,62%
6,42%
Časové rozlišení
0,14%
0,23%
0,04%
0,10%
0,15%
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012 Tabulka 11: Horizontální analýza aktiv
Údaje v tis. Kč, v % Aktiva celkem Stálá aktiva
20092008
20102009
20112010
20122011
20092008
8 092
14 895
24 896
-1 564
2,05%
3,70%
5,97%
-0,35%
16 440
18 721
-2 526
18 527
10,35%
10,68%
-1,30%
9,68%
-
20112010
20122011
DNM
0
62
455
292
733,87%
56,48%
DHM
16 528
18 619
-2 781
18 235
11,05%
11,21%
-1,51%
10,02%
DFM
-88
40
-200
0
-0,95%
0,44%
-2,18%
0,00%
Oběžná aktiva
-8 717
-3 086
27 214
-20 311
-3,71%
-1,36%
12,20%
-8,12%
Zásoby
-1 945
-9 817
31 173
-11 990
-1,35%
-6,91%
23,58%
-7,34%
-779
3 183
2 998
-1 776
-9,44%
42,59%
28,13% -13,01%
Nedokončená výroba
-4 599
-24 979
29 190
-5 456
-4,22%
-23,91%
Výrobky Poskytnuté zálohy na zásoby
1 733
5 279
1 335
-4 528
9,21%
25,68%
21,79%
70,53%
Materiál
-
20102009
36,72%
-5,02%
5,17% -16,67%
1 700
6 700
-2 350
-230
-14,51%
-1,66%
Dlouhodobé pohledávky
0
0
2 700
-127
-
-
-
-4,70%
Jiné pohledávky
0
0
2 700
-127
-
-
-
-4,70%
Krátkodobé pohledávky
4 043
-17 767
-10 701
8 288
6,06% -25,10% -20,19%
19,59%
Pohledávky z obch. styku
3 457
-17 057
-13 063
8 866
5,43%
-25,39%
23,93%
737
-606
1 625
-2 710
28,60%
-18,29%
60,01% -62,54%
-10 815
24 498
10 042
-22 482 -44,78% 183,70%
26,54% -46,96%
77
-56
-8
-10 892
24 554
4 050
369
-740
208
Krát. posk. zálohy Krátkodobý fin. majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení
57 427,78%
-58,95%
-20,51% 183,87%
-16 539 -45,13% 185,44%
10,72% -39,52%
220
67,58%
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
60
-26,07%
-80,87% 118,86%
57,44%
Struktura stálých aktiv 2012 0% 5% DHM
DNM DFM 95%
Graf 8: Struktura stálých aktiv v roce 2012 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
V grafu č. 7 vidíme strukturu dlouhodobého majetku v roce 2012. Společnost mírně stagnuje, jelikož růst celkových aktiv nečiní ročně ani 5 % (nepokrývá ani inflaci). Hodnota dlouhodobého majetku meziročně roste cca o 10 %. Největší položkou stálých aktiv je dlouhodobý majetek hmotný, což je typický atribut pro české firmy. V letech 2011 a 2012 společnost investovala do nových pozemků, staveb a pěstitelských celků trvalých porostů. Poněvadž se jedná o výrobní firmu, předmět podnikání vyžaduje vlastnictví rozsáhlých ploch pěstitelských celků. Firma upřednostnila vlastnictví pozemků před pronájmem půdy od drobných zemědělců. Za zmínku stojí obrovský meziroční nárůst (2012-2011) poskytnutých záloh na DHM (součást položky DHM) o 822 % na 7,652 miliónu korun. Z výše záloh a z položky nedokončeného hmotného majetku (meziroční pokles o 0,5 milionu Kč) je zřejmé, že společnost započala v minulosti výstavbu nových objektů. Společnost se snaží zvětšovat své výrobní kapacity a zvyšovat svou konkurenceschopnost. V roce 2012 si firma pořídila nový software pro efektivní řízení zásob za 1,7 mil korun.11
11
Zatím nemáme k dispozici informace pro srovnání let 2012 a 2013, protože účetní závěrka za rok 2013 bude k dispozici až v červnu letošního roku. Firma nám však potvrdila, že došlo k úspoře skladovacích nákladů.
61
Největší část oběžných aktiv tvoří zásoby, což je pro výrobní firmu typické. Firma trpí nedostatkem hotovosti související s vysokým počtem pohledávek. Krátkodobé pohledávky meziročně rostou cca o 20 %. Výrazné nárůsty této položky mohou znamenat zhoršení platební morálky odběratelů. Tento trend je typický pro velké obchodní řetězce, které uplatňují svůj vliv na své dodavatele, a které tvoří velkou část odběratelské základny analyzované společnosti. Největší podíl na krátkodobém finančním majetku tvoří účty v bankách. Krátkodobý finanční majetek poklesl v roce 2012 oproti roku 2011 o 39 %. Tato změna byla ovlivněna především výrazným poklesem stavu peněz na bankovních účtech. Jelikož firma vše financuje z vlastních zdrojů a nárůst DHM byl o 18,2 mil. Kč a pokles na bankovních účtech byl o 16,5 mil Kč, lze předpokládat, že nový DHM byl zaplacen z prostředků na bankovním účtu. Pasiva Celkový stav pasiv ve sledovaném období se pohybuje v rozmezí 400 - 440 mil Kč. Kapitál firmy je z 65% tvořen vlastním kapitálem a z 35% cizím kapitálem. Základní kapitál společnosti je neměnný a na hodnotě celkových pasiv se podílí z 15%. Vlastní kapitál je z největší části tvořen fondy ze zisku, kde firma drží kolem 150-200 mil
Kč.
Firma
akumuluje
vysoké
množství
finančních
prostředků
ve strukturálních fondech a nerozděleném výsledku hospodaření. Tyto prostředky pro firmu představují velmi drahý zdroj financování.
62
Tabulka 12: Pasiva
Údaje v tis. Kč
2008
2009
2010
2011
2012
Pasiva celkem
394 171
402 263
417 158
442 054
440 490
Vlastní kapitál
238 141
252 768
268 537
284 230
288 727
Základní kapitál
66 797
66 797
66 797
66 797
66 797
0
0
0
0
0
151 958
165 350
181 335
197 081
212 795
Kapitálové fondy Rezervní fondy, neděl. fond a ost. fondy VH min. let
3 767
4 399
4 399
4 399
4 399
15 619
16 222
16 006
15 953
4 736
Cizí zdroje
154 470
146 702
145 602
156 454
150 322
Rezervy
115 759
113 906
116 273
119 400
119 400
Dlouhodobé závazky
6 472
7 348
8 672
9 256
9 791
Krátkodobé závazky
32 239
25 388
20 657
27 798
21 131
0
0
0
0
0
1 560
2 793
3 019
1 370
1 441
VH běž. úč. období
Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012 Tabulka 13: Horizontální analýza pasiv Údaje v %, tis. Kč
20092008
Pasiva celkem
2,05%
Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, neděl. fond a ost. fondy
20102009
20102009
20112010
20112010
20122011
8 092
3,70%
14 895
5,97%
24 896
-0,35%
-1 564
6,14%
14 627
6,24%
15 769
5,84%
15 693
1,58%
4 497
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
-
20092008
0
-
0
-
0
20122011
-
0
8,81%
13 392
9,67%
15 985
8,68%
15 746
7,97%
15 714
16,78%
632
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
3,86%
603
-1,33%
-216
-0,33%
-53
-70,31%
-11 217
Cizí zdroje
-5,03%
-7 768
-0,75%
-1 100
7,45%
10 852
-3,92%
-6 132
Rezervy
-1,60%
-1 853
2,08%
2 367
2,69%
3 127
0,00%
0
Dlouhodobé závazky
13,54%
876
18,02%
1 324
6,73%
584
5,78%
535
Krátkodobé závazky
-21,25%
-6 851 -18,63%
-4 731
34,57%
7 141
-23,98%
-6 667
VH min. let VH běž. úč. období
Bankovní úvěry a výpomoci
-
0
-
0
-
Časové rozlišení 79,04% 1 233 8,09% 226 -54,62% Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
0 -1 649
5,18%
Dlouhodobé závazky jsou tvořeny pouze dvěma položkami, a to jinými závazky a odloženým daňovým závazkem. Odložený daňový závazek je účetní nástroj pro časové rozlišení daně do správného účetního období, a to bez ohledu na zákon o daních z příjmů. V našem případě tedy představuje odložený daňový závazek budoucí navýšenou daňovou povinnost a tím vyrovnává rozdíly mezi účetním a daňovým pohledem na daň z příjmů. (Podnikátor, 2012) Položka jiné závazky je obtížně
63
0 71
definovatelná. Do této položky účtujeme závazky, které jsou nějakým způsobem specifické a dají se těžko komentovat (závazky z koupě podniku či jeho částí, závazek vůči celnímu orgánu, závazek z odpovědnosti za způsobenou škodu, pohledávka na úhradu škody či manka, atd.). Krátkodobé závazky meziročně klesají cca o 20% (až na rok 2011 růst o 30%). Z největší části jsou tyto poklesy způsobeny snižováním krátkodobých závazků z obchodních vztahů a daňových závazků, které byly v roce 2012 nižší o 3,6 mil Kč (o 19%) než v roce 2011. Tento fakt není pro společnost příznivý, jelikož nevyužívá v takové míře levný dodavatelský úvěr. Při porovnání tržeb se závazky z obchodních vztahů zjistíme, že závazky poklesly o 19%, ale tržby vzrostly o 4%. Z toho vyplývá, že se zkrátila doba splatnosti závazků z obchodních vztahů.
V grafu č. 9 je znázorněna struktura vlastního kapitálu v roce 2012 (v dalších letech je struktura přibližně stejná).
Struktura vlastního kapitálu 2012 1%
2% 0%
23%
Základní kapitál Fondy ze zisku VH z min.let VH běžné úč.obd. Kapitálové fondy
74%
Graf 9: Struktura vlastního kapitálu 2012 Zdroj: Vlastní zpracování
Cizí zdroje jsou tvořeny především rezervami, kde společnost drží 119,4 mil Kč, což představuje více než ¾ cizích zdrojů. V následujícím grafu vidíme strukturu cizích zdrojů financování v roce 2012.
64
Struktura cizích zdrojů 2012 0% 14% rezervy
7%
dl.závazky kr.závazky bankovní úvěry 79%
Graf 10: Struktura cizích zdrojů v roce 2012 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společností z let 2008 až 2012
Společnost Vinné sklepy Valtice je společností rodinného typu se stabilní vlastnickou strukturou. Společnost hradí veškerou výstavbu a zvyšování VK z vlastních prostředků. Je překapitalizovaná vlastními zdroji, které akumuluje v nepřerozděleném zisku a statutárních fondech. Nevyužívá žádného úvěru a tedy úrokového daňového štítu (daňové uplatnění úroků z úvěru). Její cizí zdroje jsou tvořeny především rezervami. Společnost investovala v roce 2012 1,7 mil. korun do softwaru pro modernizaci systému řízení zásob. Vysoká výše odpisů ukazuje, že společnost používá k výrobě moderní stroje a zařízení. Jedná se o firmu náročnou na technologie. Pozitivní je i fakt, že firma neustále vynakládá nemalé finanční prostředky na inovaci svého majetku a investiční výstavbu nových firemních budov (hodnota poskytnutých záloh v roce 2012 na dlouhodobý hmotný majetek meziročně vzrostla o 7,7 mil. korun). Firma trpí nedostatkem hotovosti související s vysokým počtem pohledávek. Ze struktury pasiv je patrno, že firma financuje majetek převážně z vlastních zdrojů. U cizích zdrojů krytí převažují rezervy. Společnost již v minulosti naplnila zákonný rezervní fond a ve fondech ze zisku drží celkem kolem 200 mil. korun. Firma může čerpat tyto finanční prostředky v případě potřeby. Firma nemá žádné bankovní úvěry ani půjčky.
65
Výrobní činnost firmy je materiálově a energeticky náročná (VZZ). V letech 2011 došlo ke zvýšení osobních nákladů v důsledku zaměstnávání brigádníků a navýšení mezd v podobě prémií. Staré zařízení a stroje firma prodává za zůstatkovou cenu nebo s minimálním ziskem. Nakupuje i nové výrobní zařízení, a proto došlo k navýšení odpisů. 3.4.4. Analýza poměrových ukazatelů 3.4.4.1.
Ukazatele rentability
Tabulka č. 14 znázorňuje vývoj ukazatelů rentability (rentability vlastního kapitálu, rentability celkového kapitálu, rentability vloženého kapitálu a rentability tržeb) ve sledovaném období. Tabulka 14: Ukazatele rentability
2008
2009
2010
2011
2012
ROE
6,56%
6,42%
5,96%
5,61%
1,64%
ROA
3,96%
4,03%
3,84%
3,61%
1,08%
ROI
6,36%
5,33%
5,12%
5,09%
1,41%
ROS
6,94%
7,21%
7,24%
7,58%
2,16%
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Na ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) v roce 2012 připadá pouze 0, 0164 Kč čistého zisku na 1 Kč investovanou akcionáři. Tento ukazatel měří přínos pro vlastníky. Výsledné hodnoty by měly být o něco málo vyšší než průměrné úročení dlouhodobých vkladů (alespoň 10 %; 0,1 Kč). Hodnoty ukazatele nejsou dobré. Ukazatel rentability celkového kapitálu (ROA) měří tzv. produkční sílu podniku – schopnost podniku efektivně využívat majetek k tvorbě zisku. I u tohoto ukazatele sledujeme velmi špatné hodnoty (nedostáváme se ani k 10 %). V roce 2009 zaznamenáváme mírný nárůst, ale v dalších letech hodnota ukazatele opět klesá. Vyplývá z toho, že firma neumí efektivně využívat svůj majetek, což ale není tak úplně pravda. Nízká hodnota ukazatelů rentability je zapříčiněna vázáním velkého množství zásob v aktivech společnosti, což souvisí s oborem podnikání, kde je nutné mít zásoby alespoň na 1,5 roku.
66
Hodnoty ukazatele rentability vloženého kapitálu (ROI) ukazují velmi špatné výsledky, jelikož hodnoty se ani nepřibližují doporučeným hodnotám (alespoň 12 %). Alarmující je, že v následujících letech se výsledky ještě postupně snižují. Např. v roce 2008 připadá pouze 0, 0636 Kč provozního zisku na každou investovanou korunu. Na ukazatel rentability tržeb v roce 2010 připadá 0, 0724 Kč čistého zisku na 1 Kč tržeb. Tento ukazatel nám překvapivě ukazuje velmi dobré výsledky (nad 6 %), v roce 2012 dochází k výraznému propadu až na 2,16 %. U všech ukazatelů rentability dochází k výraznému poklesu v roce 2012. Tento pokles je způsoben nejen zdražením cen vstupů (zvýšení výkupní ceny hroznů, zdražení v důsledku zvýšení sazeb DPH), ale zejména nižší sklizní roku 2011. Nižší výnos hroznů byl způsoben zimními mrazy a také dlouhotrvajícím suchem v některých částech viničních ploch. V důsledku těchto faktorů byli vinaři nuceni své produkty zdražit cca o 15 %.(Empresa Media, a. s., 2012)
3.4.4.2.
Ukazatele likvidity
Tabulka č. 15 nám ukazuje vývoj ukazatelů likvidity běžné, pohotové a okamžité ve sledovaném období, tedy v letech 2008 až 2012. Tabulka 15: Ukazatele likvidity
2008
2009
2010
2011
2012
BL
7,28
8,91
10,80
9,00
10,88
PL
2,82
3,31
4,40
3,13
3,72
OL
0,75
0,53
1,83
1,72
1,20
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Vysoké hodnoty běžné likvidity (BL) ukazují, že firma má přebytek oběžných aktiv, zejména nedokončené výroby a pohledávek z obchodních vztahů. Firma je sice velmi dobře schopna dostát svým závazkům, ale je to velmi neefektivní, protože velká část majetku je vázána v oběžném majetku (zásoby vína). V rámci odvětví výroby je tato situace typická.
67
Hodnoty ukazatele pohotové likvidity (PL) v jednotlivých letech rostou, což příliš pozitivní není. Firma váže příliš mnoho peněžních prostředků ve formě krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Pozitivní ovšem je, že objem peněz zadržený v krátkodobých pohledávkách se postupně zmenšuje. Firma by měla být schopná hradit 20 – 50 % svých závazků. Toto rozmezí je optimální stav pro ukazatel okamžité likvidity (OL). V roce 2009 firma disponuje vcelku optimálním množstvím krátkodobého finančního majetku, v dalším roce (2010) zaznamenáváme značný nárůst od doporučených hodnot, což bereme jako negativní. Ovšem v dalších letech (2011, 2012) můžeme sledovat stále poměrně vysoké hodnoty ukazatele. Jedná se zde o nárůst peněz na běžném účtu a pokles krátkodobých závazků (krátkodobé závazky z obchodních vztahů), což hodnotíme jako neefektivní využití peněžních prostředků. Tyto prostředky jsme mohli vhodným způsobem investovat (spořicí účet, termínovaný vklad, depozitní certifikáty, státní pokladniční poukázky apod.). Pozitivní je, že hodnoty ukazatele postupně klesají.
3.4.4.3.
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity a jejich vývoj v letech 2008 až 2012 je znázorněn v tabulce č. 16. Jedná se o vývoj těchto ukazatelů – ukazatel obratu celkových aktiv (vyjadřuje počet obrátek za rok), obratu stálých aktiv, doby obratu zásob (počet dní do obrátky), doby obratu krátkodobých pohledávek z obchodního styku, doby obratu krátkodobých závazků z obchodního styku Tabulka 16: Ukazatele aktivity
2008
2009
2010
2011
2012
OCA
0,57
0,56
0,53
0,48
0,50
OSA
1,42
1,28
1,14
1,10
0,50
DOZ
230,38
227,12
215,15
279,50
248,96
DOKP
101,96
107,42
92,38
63,38
75,51
DOKZ
31,74
35,22
21,52
32,50
34,75
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Hodnota ukazatele obratu celkových aktiv (OCA) by se měla pohybovat mezi hodnotami 1, 6 – 3. Naše společnost se pohybuje pod hranicí 1, 6, což znamená, že má
68
majetku více než je účelné a neumí ho využívat. Toto je opět způsobeno odvětvím, ve kterém firma podniká, kdy je nutné vázat velké množství majetku v zásobách. Negativní je, že se ukazatel postupně nadále snižuje. Ukazatel obratu stálých aktiv (OSA) nám říká, jak efektivně využíváme svá stálá aktiva (budovy, stroje, zařízení). Pomáhá nám rozhodnout se, jestli si pořídit nový majetek. Výsledky porovnáváme s oborovým průměrem, v tomto případě – oborový průměr dle klasifikace CZ NACE 11.02 pro výrobu vína z vinných hroznů, je 0,9 pro rok 2008 a 0,85 pro rok 2009. Vidíme, že ukazatel je vyšší než oborový průměr, což znamená, že efektivně využíváme svých stálých aktiv. Negativní ale je, že se ukazatel postupně snižuje. Jedná se však o odvětvový trend. Ukazatel doby obratu zásob (DOZ) nám udává průměrný počet dní do doby spotřeby nebo prodeje zásob. Jak vidíme, hodnota ukazatele postupně klesá, což znamená, že doba obratu se zrychluje, což je pozitivní. Doba obratu krátkodobých pohledávek z obchodního styku (DOKP) nám udává průměrný počet dnů, během kterých proběhne inkaso od odběratelů. Doba inkasa od zákazníků je velmi vysoká, což znamená, že nám zákazníci platí s velkým zpožděním. Pozitivní ovšem je, že se doba inkasa od roku 2011 výrazně snížila – na pouhých 64 dní. Doba obratu krátkodobých závazků z obchodního styku (DOKZ) by měla být vyšší než doba obratu pohledávek. V našem případě vidíme, že svým zákazníkům umožňujeme, aby nám platili s velkým zpožděním (poskytujeme jim bezplatný obchodní úvěr), a svým dodavatelům platíme v podstatě 3 krát rychleji než nám naši zákaznici. Tento ukazatel nám tedy opět neukazuje nic pozitivního. Je to bohužel obvyklý jev v českém prostředí.
69
3.4.4.4.
Ukazatele zadluženosti
V tabulce č. 17 je uveden vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2008 až 2012. Jedná se o ukazatel celkové zadluženosti, koeficient samofinancování, úrokové krytí a dobu splácení dluhu. Tabulka 17: Ukazatele zadluženosti
2008
2009
2010
2011
2012
UCZ
39,19%
36,47%
34,90%
35,39%
34,13%
KS
60,42%
62,84%
64,37%
64,30%
65,55%
ÚK
1 473,59
DSD
4,57
-
4,27
3,46
5,35
2,44
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Celková zadluženost (UCZ) firmy se pohybuje mezi 35 – 40 % a v posledních letech klesá. Celková zadluženost by obecně měla být cca 50 %. Oborový průměr odvětví (výroba vína z vinných hroznů) ukazatele celkové zadluženosti se pohybuje mezi 29-33 %. Kapitálová struktura podniku se proto jeví jako optimální. Koeficient samofinancování (KS) nám říká, do jaké míry je majetek firmy financován z jejich vlastních zdrojů a je v podstatě opakem celkové zadluženosti. Kapitálová struktura je vcelku optimální, jelikož oborový průměr podílu vlastní kapitálu na celkových aktivech se pohybuje mezi 68 - 72 %. Ukazatel úrokového krytí (ÚK) nelze hodnotit, protože společnost si vzala půjčku pouze v roce 2008. V dalších letech neměla žádný úvěr či půjčku. Ukazatel úrokového krytí v roce 2008 má poměrně slušné výsledky. Ukazatel doby splácení (DSD) dluhu říká, po kolika letech by byl podnik schopen při stávající výkonnosti splatit své dluhy. Tento ukazatel nám ukazuje vynikající výsledky ve všech třech letech. Velmi pozitivní je, že se tento ukazatel v jednotlivých letech ještě postupně snižuje.
70
3.4.5. Rozdílové ukazatele Čistý pracovní kapitál V roce 2011 výrazně vzrostla hodnota pracovního kapitálu, což je patrné i z grafu č. 3. Kladná hodnota pracovního kapitálu ukazuje, že podnik má dostatek oběžného majetku na zabezpečení krátkodobých závazků a chodu společnosti. Tabulka 18: Ukazatele pracovního kapitálu
Rozdílové ukazatele
2008
2009
2010
2011
2012
Pracovní kapitál
234 837
226 120
223 034
250 248
229 937
Čistý pracovní kapitál
202 598
200 732
202 377
222 450
208 806
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Čistý pracovní kapitál (NWC) 225 000
Ukazatel
220 000 215 000 Čistý pracovní kapitál (NWC)
210 000 205 000 200 000 2008
2009
2010
2011
2012
Čas
Graf 11: Čistý pracovní kapitál Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů společnosti z let 2008 až 2012
Společnost se snaží držet určitou úroveň pracovního kapitálu, což se jí vesměs daří. Vyšší hodnoty pracovního kapitálu nám snižují rentabilitu společnosti, což máme potvrzeno z předchozí analýzy ukazatelů rentability.
71
3.4.6. Celkové zhodnocení finanční situace firmy Společnost Vinné sklepy Valtice je firma se stabilní vlastnickou strukturou. Firma je však překapitalizovaná vlastními zdroji. Veškerou výstavbu financuje z vlastních zdrojů, například z nerozděleného zisku či fondů. Nevyužívá žádného úvěru a tedy ani úrokového daňového štítu. Její cizí zdroje jsou tvořeny především rezervami. Jelikož se jedná o velkou společnost s malým rizikem neschopnosti splácet, mohla by firma získat levný úvěr a využít tak úrokového daňového štítu. Výrobní činnost firmy je materiálově a energeticky náročná12. Jedná se o firmu náročnou na technologie, která používá k výrobě moderní stroje a zařízení, což dokladuje i vysoká výše odpisů13. Je pozitivní, že firma neustále vynakládá nemalé finanční prostředky na inovaci svého majetku. Bohužel firma trpí nedostatkem hotovosti související s vysokým počtem pohledávek, což je v českém prostředí časté. Velmi pozitivní výsledky jsou viditelné z analýzy cash flow, peníze do firmy tečou. Ukazatele rentability nám zrcadlí fakt, že toto odvětví je závislé na počasí. Tato závislost se odráží nejprve na výkonech společnosti, posléze na tržbách, a následně i na provozním výsledku hospodaření. Tyto výsledky se musí nutně projevit na ukazatelích rentability (výrazný pokles ukazatelů v roce 2012). Ukazatel rentability tržeb (ROS) nám ukazuje velmi dobré výsledky. Výrobky se dobře prodávají a přináší firmě zisk i přes nemalé náklady. Předmět podnikání vyžaduje, aby podnik vázal vysoké množství oběžného majetku. To si můžeme ověřit i na ukazatelích aktivity a likvidity. Obrat celkových aktiv se pohybuje pod hranicí 1, 6, což znamená, že má majetku více než je účelné (je to však pro odvětví typické). Tento ukazatel se však postupně snižuje a to je pozitivní. Doba obratu zásob je relativně dobrá, snižuje se. Doba obratu pohledávek je velmi vysoká, ale snižuje se. Z ukazatelů likvidity je zřejmé, že firma je velmi dobře schopna dostát svým závazkům, ale váže velké množství peněz v oběžném majetku. Kapitálová struktura podniku a koeficient samofinancování jsou pro dané odvětví optimální.
12 13
Patrné z výkazu zisků a ztrát Patrné z výkazu zisků a ztrát
72
Vzhledem k dlouholeté tradici firmy je zřejmé, že i přes některá klopýtnutí si firma na trhu vede dobře. Snaží se efektivně využívat své zdroje, investovat, inovovat výrobu a podporuje svou důvěryhodnost a rozšiřuje počet zákazníků. Firma je úspěšná, jelikož je největším pěstitelem vinné révy na území ČR. V loňském roce opět začala vyvážet své produkty i do zahraničí (Slovensko). Společnost Vinné sklepy Valtice se také každoročně spolupodílí na pravidelné významné vinařské akci – Valtické vinné trhy (Wimbledon mezi víny). Firma by měla lépe a efektivněji využívat svůj majetek. To znamená zvýšení využití stávajících výrobních kapacit a zvýšení efektivnosti výroby (lepší plánování výroby, systém odměňování pracovníků, atd.). O to se firma vesměs snaží, o čemž svědčí rozsáhlé investice do DHM. V loňském roce také vynaložila nemalé prostředky do softwaru pro řízení zásob. Dalším návrhem na zlepšení situace této společnosti je zkrácení doby obratu pohledávek, tj. časový horizont, během kterého máme vázány peníze v pohledávkách, než nám zákazník zaplatí. Tuto situaci je možno řešit například zálohami na velké dodávky, pojištěním pohledávek, poskytnutím slev či skonta zákazníkům, snížením doby splatnosti faktur.
73
4. VLASTNÍ NÁVRH 4.1. Investiční záměr Na podzim roku 2014 má společnost Vinné sklepy Valtice, a. s. v úmyslu začít s první částí investiční výstavby, s výstavbou degustačního sklepa v areálu společnosti. Podniková prodejna, která bude nad degustačním sklepem, by měla být postavena v průběhu let 2015 a 2016. Stávající prodej prostřednictvím vinařské pohotovosti zůstane zachován, podniková prodejna uvnitř administrativní budovy bude nahrazena prodejnou novou. Od investiční výstavby si společnost slibuje zlepšení povědomí veřejnosti o značce v souvislosti s marketingovou kampaní, zvýšení tržeb a zvýšení kapacity skladovacích ploch. Předpokládaná hodnota investice v roce 2014 je 25 miliónů korun. Celková hodnota investice je 50 miliónů korun.
Obrázek 13: Stávající podniková prodejna Zdroj: Vinné sklepy Valtice, vlastní zpracování
74
Stávající podniková prodejna (Obrázek 13) uvnitř administrativní budovy společnosti má omezenou otevírací dobu pro veřejnost (pondělí až pátek od 7 do 15:15, v sobotu a neděli od 9:30 do 11.30) a její velikost je také velmi omezená (cca 10 metrů čtverečních prodejny + 15 metrů čtverečních sklad na prodejnu). V prodejně lze zakoupit veškerý sortiment společnosti, tedy vína bíla, růžová a červená a sekty. Dále je zde nabízen doplňkový sortiment, který tvoří sýry Gran Moravia, dárkové balení (kartony, kazety na víno), vinařské potřeby (skleničky, vývrtky, chladiče, ad.) a knihy o víně. Platit lze jak v hotovosti, tak platební kartou (VISA, MASTER CARD). Kromě této prodejny lze produkty zakoupit ještě prostřednictvím vinařské pohotovosti, která je otevřena 24 hodin, 7 dní v týdnu. Vinařská pohotovost nabízí čepované víno vybraných odrůd, vybraná lahvová vína, v sezóně čerstvý burčák, čerstvé sýry, hřiště na pétanque zdarma, dětské hřiště a posezení pod pergolou na vrátnici společnosti. Produkty společnosti se dají zakoupit ještě prostřednictvím e-shopu na webových stránkách firmy.
Obrázek 14: Posezení pod pergolou Zdroj: Vinné sklepy Valtice, vlastní zpracování
75
4.1.1. Charakteristika investičního záměru Společnost vinné sklepy Valtice měla v plánu začít s investiční výstavbou již v roce 2013. V tomto roce však odkoupila významné vinařství Kovacs za 16 miliónů korun a investiční výstavbu přesunula na další rok. Na podzim letošního roku začne první část investiční výstavby. Bude odstraněna stará čistička odpadních vod v areálu společnosti a následně vybudován degustační sklep pro 100 osob (podzemní část). Hlavní důraz je kladen na luxusní vybavení a zajímavý design degustačního sklepa. Otevírací doba degustačního sklepa bude pondělí až čtvrtek 12 až 18 hodin, pátek až neděle 12 až 23 hodin. Degustační sklep (Obrázek 15) bude nabízet možnost prohlídky sklepa s řízenou degustací. Řízená degustace se sklepmistrem bude trvat přibližně 2 hodiny a bude obsahovat řízenou ochutnávku 8-10 lahvových vín (vyšší cenové kategorie). Společnost bude v degustačním sklepě nabízet pouze vína vyšší cenové kategorie (od 339 korun do 890 korun), aby zákazník ochutnal zejména kvalitní vína a byl pak ochotný za tuto kvalitu zaplatit. Je jasné, že pokud bychom v rámci degustačního sklepa nabízeli levnější produkty, zákazník si vybere právě tu levnější variantu. V rámci této degustace bude možnost zakoupit občerstvení k vínu skládající se z paštik, škvarkového sádla, šunky, vepřových škvarků, nářezů z uzeného masa a špeku, francouzských sýrů apod. Vzhled lahví na prodej do degustačního sklepa se bude výrazně odlišovat od lahví na prodejně. Na lahvi bude jiná etiketa a jiný design, hlavní důraz je kladen na exkluzivitu a kvalitu produktu. Je třeba zde mít perfektně vyškolený personál, který se bude zákazníkům maximálně věnovat. Podniková prodejna (nadzemní část) by měla být postavena v následujícím roce (2015). Designově by měla prodejna vypadat jako „vinařská stodola“ se sedlovou střechou. Hlavními stavebními prvky, jak u prodejny, tak u sklepa bude dřevo, sklo a kámen. Otevírací doba prodejny bude pondělí až pátek od 10 do 18 hodin. Na prodejně se budou prodávat veškeré produkty z vína (levnější i dražší produkty – cenové rozmezí od 89 do 890 korun) a dále občerstvení k vínu jako paštiky, sýry, pečivo, ale i marmeláda z vína, vinný mošt a sezónní burčák. Je třeba zaškolit zaměstnance, kteří budou pracovat na podnikové prodejně v oblasti efektivní komunikace se zákazníkem. Zaměstnanec by měl být schopen určit zákazníkovy potřeby a na základě toho
76
navrhnout nejvhodnější produkt. Zaměstnanec se musí orientovat v jednotlivých druzích vína a zároveň umět produkty společnosti prodat a budovat vztah se zákazníkem. Na prodejně budou zaměstnanci nabízet i vzorky vín zdarma k ochutnání. Zde budou potenciálním zákazníkům nabízeny zejména vzorky dražších vín, abychom je nalákali na kvalitní produkty a aby byli ochotnější více utrácet.
Obrázek 15: Vinný sklep Zdroj: Atlas Česka
Společnost bude novou prodejnu propagovat zejména prostřednictvím placené reklamy na sociální síti facebook, inzercí v regionálních novinách, prostřednictvím spotu s Jaromírem Hanzlíkem a Petrem Štěpánkem (známí herci) v televizi, prostřednictvím spotů v pořadu Videostop na televizní stanici Barrandov a prostřednictvím interaktivní reklamy v Praze nad Nuselským mostem.
77
4.1.2. Přínosy investičního záměru Tato investice zvýší prestiž a jméno firmy, což je pro firmu nyní velmi důležité a potřebné. Ze SWOT analýzy vyplynulo, že veřejnost má špatné nebo žádné povědomí o značce, že je potřeba zlepšit marketingovou podporu firmy a využít strategické polohy společnosti a s tím související vinařské turistiky. Je potřeba marketingově využít hlavní konkurenční výhody firmy v pěstitelství a udělat z ní přednost i u potencionálních zákazníků. Investice umožní společnosti pořádání různých akcí, degustačních večerů a teambuildingů, čímž nabídne nové služby pro zákazníky. Investiční záměr v kombinaci s dobrou marketingovou kampaní umožňuje společnosti využít příležitostí, které vyplývají z jejích silných stránek. Firma se nachází v Lednicko-valtickém areálu, který je zapsán do světového kulturního dědictví UNESCO. Jedním z velmi atraktivních míst pro návštěvníky tohoto areálu je právě návštěva vinných sklepů spojených s ochutnávkou vín a řízenou degustací spojenou například s prohlídkou historických památek přímo ve Valticích nebo v Lednici či Mikulově. Touto investicí by se vyřešil i problém s velkými frontami zákazníků před vinařskou pohotovostí. Zároveň to posílí zájem o firmu a podpoří její prodej a zvýší to její prestiž. Touto změnou se zvýší i kvalita poskytovaných doprovodných služeb a zajistí se větší skladovací prostory. Největší přínos projektu se očekává v oblasti PR. Měl by se zvýšit zájem o firmu, měla by se zlepšit firemní kultura a image firmy. Změna jistě zasáhne i komunikační toky ve firmě. Nově otevřená prodejna (sklep) umožní lepší komunikaci a reakci na potřeby zákazníků.
78
4.2. Analýza efektivnosti financování Tato část diplomové práce se věnuje metodám hodnocení efektivnosti a financováním investičního záměru prostřednictvím bankovního úvěru, což byl hlavní požadavek firmy. Přesto zhodnotíme, zda je vhodné, aby tuto investici společnost financovala z vlastních zdrojů. Následně se budeme věnovat konkrétním nabídkám úvěrů vybraných bankovních institucí. Z těchto nabídek vybereme nejvýhodnější variantu úvěru a tou se budeme dále zabývat v analýze efektivnosti investičního projektu. V podkapitole věnované analýze efektivnosti investičního záměru stanovíme kapitálové výdaje spojené s investicí a odhadneme budoucí příjmy plynoucí z této investice při financování cizími zdroji. Dále vyčíslíme podnikovou diskontní sazbu před a po použití úvěru k financování. V rámci analýzy efektivnosti budou použity metody statické a metody dynamické.
4.2.1. Vlastní zdroje Vinné sklepy Valtice, a. s. mají dostatek vlastních peněžních prostředků k financování investiční výstavby. V roce 2012 společnost investovala 26,5 miliónu korun z vlastních zdrojů do nákupu nových pozemků, výsadby vinic, nerezových nádrží a chlazení, do výroby a také do taženého sklízeče Pellenc14. Společnost drží zhruba 120 miliónů korun v rezervách. Firma by byla schopna během několika let zaplatit celou investici z vlastních zdrojů (z úspor na provozu, z rezerv apod.), ale tyto prostředky chce použít na další investice do výroby a výsadby. Z tohoto důvodu se rozhodla projekt financovat z cizích zdrojů. Financování investičního projektu pouze prostřednictvím vlastních zdrojů se nejeví jako optimální, a to zejména z důvodu velmi nízkých hodnot rentability vlastního kapitálu. Pro firmu je v současné situaci nejvhodnější financovat investici prostřednictvím cizích zdrojů a tím využít efektu finanční páky a daňového úrokového štítu. Efekt finanční páky způsobuje zvyšování rentability vlastního kapitálu (ROE) do určité výše cizích zdrojů v celkové kapitálové struktuře podniku. Je-li úroková míra z cizích zdrojů nižší než rentabilita aktiv (ROA), pak použití cizího kapitálu zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu (ROE). Je-li úroková míra vyšší než rentabilita aktiv, pak naopak použití cizích zdrojů snižuje rentabilitu vlastního kapitálu. Efekt daňového 14
Výroční zpráva společnosti z roku 2012
79
úrokového štítu podporuje efekt finanční páky. Úroky z úvěrů jsou daňově uznatelnými náklady, které snižují zisk, ze kterého se platí daň, a tím snižují daňové zatížení podniku. Působí tedy opět na zvyšování rentability vlastního kapitálu. Efekt finanční páky a efekt úrokového daňového štítu působí pozitivně na zvyšování ROE, pokud: Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) rentabilita aktiv (ROA) x (1 – sazba daně z příjmů)
4.2.2. Bankovní úvěr Financování rozsáhlé investiční výstavby (50 miliónů korun) prostřednictvím bankovního úvěru může být pro firmu nejvhodnější forma financování. Z finanční analýzy vyplynulo, že společnost má velmi nízkou zadluženost, která se v letech 2008 až 2012 pohybovala v rozmezí 29-33 %. Společnost má vynikající výsledky ukazatelů doby splácení dluhu15 a úrokového krytí16, což svědčí o tom, že společnost bude své závazky plnit bez sebemenších problémů v krátkém časovém horizontu. Níže jsou uvedeny konkrétní nabídky bankovních institucí na revolvingový úvěr. Z těchto nabídek vybereme nejoptimálnější variantu, se kterou budeme dále pracovat v analýze efektivnosti investičního projektu.
4.2.3. Nabídky bank K financování investiční výstavby prostřednictvím bankovního úvěru byly vybrány nabídky čtyř bankovních institucí. Jedná se o Profi úvěr revolvingový od Komerční banky, zajištěný revolvingový úvěr od ČSOB, zajištěný revolvingový úvěr od GE Money Bank a revolvingový úvěr od Raiffeisenbank. Z důvodu lepší srovnatelnosti bankovních produktů mají jednotlivé nabídky bank tyto srovnatelné parametry. Celková výše bankovního úvěru je 50 miliónů korun. Délka
15 16
DSD 2008 – 4,57; DSD 2009 – 4,27; DSD 2010 – 3,46; DSD 2011 – 5,35; DSD 2012 – 2,44 (let). ÚK 2008 - 1 473,59 (Kč).
80
bankovního úvěru je 1 rok. Revolvingový úvěr17 bude splácen pravidelnými měsíčními splátkami. Úvěr bude splácen od září 2014. 4.2.4. Výběr nejvýhodnější nabídky úvěru Zde jsou uvedeny konkrétní nabídky jednotlivých bankovních institucí. Nabídka revolvingového úvěru od Komerční banky Revolvingový úvěr s jedním limitem (umožňuje opakovaně navyšovat nečerpanou část úvěru o splátky provedené do termínu sjednaného ve smlouvě) se splatností na dobu určitou do 1 roku. celková výše úvěru je 50 miliónů korun, úroková sazba 0,9 % p. a. (0,87 % + 1denní PRIBOR18), doba splácení je 12 měsíců, výše měsíční splátky je 4 204 167 korun, měsíční poplatek za správu úvěru je 600 korun zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr zdarma, poplatek za realizaci úvěru je minimálně 1 000,- či 0,6 % z celkové částky, poplatek za změnu ve smlouvě vymezených podmínek úvěru v Kč a v cizí měně z podnětu klienta 0,6 % minimálně 5 000 korun, není možné se pojistit proti neschopnosti splácet. (Komerční banka, 2014) Splátkový kalendář revolvingové úvěru od Komerční banky je uveden v příloze 3.
Nabídka zajištěného revolvingového úvěru od ČSOB Revolvingový úvěr je úvěr určený firmám, které potřebují dostatek prostředků na financování provozních či investičních potřeb. Vzhledem ke sledování účelovosti se poskytuje jako regulovaný limit. Výpovědní lhůta umožňuje ukončit smluvní vztah bez udání důvodu (kdykoliv v průběhu platnosti úvěrové smlouvy). V porovnání s ostatními
17
Účelový úvěr, který má na dané období sjednaný finanční limit a klient může při jeho splácení opakovaně čerpat prostředky až do výše limitu. 18 http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/denni.jsp
81
úvěry19 je u tohoto úvěru nejnižší úroková sazba. Úroková sazba je pohyblivá úroková a skládá ze sazby mezibankovního trhu PRIBOR a marže odvozené od firemního rizika. celková výše úvěru je 50 miliónů korun, úroková sazba je 0,98 % p. a., doba splácení je 12 měsíců, výše měsíční splátky je 4 207 500 korun, poplatek za vyhodnocení žádosti o poskytnutí úvěru 0,3% minimálně 2 000 korun, poplatek za poskytnutí úvěru je 0,5 % z výše úvěru minimálně 5 000 korun, závazková provize činí 0,1 - 3,5 % z nečerpané výše úvěru, poplatek za služby a práce spojené s realizací úvěru je minimálně 500 korun za každý započatý měsíc po celou dobu trvání úvěru, služby a práce spojené se zpracováním dokumentů předkládaných klientem je minimálně 2 000 korun20, poplatek za změnu smluvních podmínek z podnětu klienta je 0,3 % z aktuálního zůstatku úvěru, minimálně 5 000 korun. (ČSOB, 2014) Splátkový kalendář zajištěného revolvingového úvěru od ČSOB je uveden v příloze 4.
Nabídka zajištěného revolvingového úvěru od GE Money Bank: Zajištěný revolvingový úvěr pro podnikatele je možné opakovaně čerpat do výše sjednaného úvěrového rámce. Většinou je uzavírán na dobu jednoho roku. celková výše úvěru je 50 miliónů korun, úroková sazba je 1,1 % p. a., doba splácení je 12 měsíců, výše měsíční splátky je 4 212 500 korun, poplatek za podání žádosti o úvěr je 5 000 korun,
19 20
Úvěry ČSOB Roční poplatek po celou dobu trvání úvěru.
82
poplatek za poskytnutí úvěru (uzavření smlouvy) je 0,5 % 21 minimálně 5 000 korun, poplatek za změnu úvěrových podmínek z podnětu klienta je 4 000 korun, poplatek za předčasné splátky či předčasné splacení úvěru je 5 %22 minimálně 3 000 korun, poplatek za papírový výpis z úvěrového účtu 50 korun měsíčně. (GE Money Bank, 2014), poplatek za správu úvěrového účtu je 200 korun. Splátkový kalendář zajištěného revolvingového úvěru od GE Money Bank je uveden v příloze 5.
Nabídka revolvingového úvěru od Raiffeisenbank: celková výše úvěru je 50 miliónů korun, úroková sazba je 1,3 % p. a., doba splácení je 12 měsíců, výše měsíční splátky je 4 220 833 korun, poplatek za správu úvěrového účtu je 500 korun měsíčně, nevratný poplatek za projednání žádosti o úvěr činí 0,1 % 23 minimálně 5 000 korun, poplatek za zpracování smlouvy (závazný úvěrový příslib) činí minimálně 5 000 korun + 0,4 % z výše úvěru, poplatek za předčasné splacení úvěru je minimálně 3 % z mimořádné splátky, minimálně 5 000 korun, poplatek za změnu v úvěrové dokumentaci z podnětu klienta činí 0,3 % z aktuální výše úvěru, minimálně 5 000 korun. (Raiffeisenbank, 2014) Splátkový kalendář revolvingového úvěru od Raiffeisenbank je uveden v příloze 6.
21
Z výše úvěru Z aktuálního zůstatku úvěru 23 Z výše úvěru 22
83
V tabulce 19 je zpracováno celkové srovnání nabídek úvěrů jednotlivých bank. Je zde uvedena celková výše čerpaného úvěru, doba splatnosti a roční úroková sazba. Dále je zde uvedena celková výše úroků, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu (za rok) a celková suma splátek úvěru. Poslední částí tabulky jsou celkové náklady na úvěry od vybraných bankovních institucí.
Tabulka 19: Srovnání nabídek jednotlivých bank
Banka Částka čerpání úvěru (Kč) Doba splatnosti (v měsících) Roční úroková sazba (%) Celková výše úroků (Kč) Poplatek za zpracování úvěru (Kč) Poplatek za vedení účtu celkem (Kč) Celková suma splátek (Kč)
KB 50 000 000 12 0,90 450 000
ČSOB 50 000 000 12 0,98 490 000
GE Money Bank 50 000 000 12 1,10 550 000
Raiffeisenbank 50 000 000 12 1,30 650 000
1 000
5 000
5 000
5 000
7 200
2 400
2 400
6 000
50 450 000
50 490 000
50 550 000
50 650 000
Celkové náklady
50 458 200
50 497 400
50 557 400
50 656 000
Zdroj: KB, ČSOB, GE Money Bank, Raiffeisenbank; vlastní zpracování
Nejvýhodnější nabídku úvěru pro investiční výstavbu nabízí Komerční banka. Celkové náklady na revolvingový úvěr od této bankovní instituce činí 50 458 200 korun, což je o 197 800 korun méně než u Raiffeisenbank.
84
4.3. Analýza efektivnosti investičního záměru Zde jsou použity metody pro hodnocení efektivnosti financování prostřednictvím bankovního úvěru. Nejdříve vyčíslíme hodnotu kapitálových výdajů a odhadneme budoucí peněžní příjmy plynoucí z investice. Následně vyčíslíme hodnotu podnikové diskontní míry před poskytnutím úvěru a její změnu způsobenou přijetím úvěru. Spočítáme průměrný roční příjem z investice, průměrnou dobu její návratnosti, dobu návratnosti investice s ohledem na rozložení příjmů, průměrnou procentní výnosnost, čistou současnou hodnotu, vnitřní výnosové procento a index ziskovosti. 4.3.1. Kapitálové výdaje Zde jsou stanoveny kapitálové výdaje při financování prostřednictvím bankovního úvěru: Celková investiční výstavba, tedy výstavba degustačního sklepa a podnikové prodejny vyjde na 50 miliónů korun bez DPH. Hodnota kapitálových výdajů obsahuje odstranění staré čističky odpadních vod v areálu společnosti, na jejímž místě bude v podzemní části vybudován sklep pro 100 osob. Součástí sklepa bude sociální zařízení (WC, sprchy, umyvadla), přípravna jídel, krb a točité schodiště. Z tohoto sklepa je možné vstoupit do rotundy, jejíž součástí bude tzv. „boží oko“, které vypadá jako „skleněný krasohled“ uprostřed stropu rotundy. Plány sklepa s rotundou jsou součástí přílohy 7.
Obrázek 16: Rotunda zvenku a zevnitř (orientační obrázek) Zdroj: wentworthcastle.org, clotureclub.com
85
Hodnota celkových kapitálových výdajů dále obsahuje výstavbu podnikové prodejny (příloha 8). U podnikové prodejny je třeba počítat s přírůstkem pracovního kapitálu v hodnotě 2 221 62624 korun. U degustačního sklepa počítáme s přírůstkem pracovního kapitálu ve výši 4 415 65225 korun. Kapitálové výdaje = 50 000 000 + 2 221 626 + 4 415 652 = 56 637 278 korun S investičním záměrem jsou spojeny kapitálové výdaje ve výši 56 637 278 korun. Dále je třeba počítat s marketingovou kampaní ve výši 500 tisíc až 1 milion korun.
4.3.2. Budoucí peněžní příjmy Zde je vyčíslen odhad budoucích peněžních příjmů plynoucích z investice při financování úvěrem. Budoucí peněžní příjmy jsou ohodnoceny na dobu životnosti budovy. Předpokládaná životnost budovy je 50 let26. Po dokončení investiční výstavby a uvedení budov do užívání přechází tyto budovy do vlastnictví společnosti a tento majetek je možné začít odepisovat. Firma Vinné sklepy Valtice, a. s. používá při stanovení odpisů budov rovnoměrný způsob odpisování podle zákona o daních z příjmů v aktuálním znění. Budova (prodejna a sklep) je zařazena v 6. odpisové skupině. Doba odpisování je 50 let. Rovnoměrný způsob odpisování má stanovenou roční odpisovou sazbu pro 1. rok 1,02 %, pro další roky 2,02%. Výpočet odpisů: Odpis pro 1. rok: 50 000 000 x 0,0102 = 510 000 korun Odpis pro další roky: 50 000 x 0,0202 = 1 010 000 korun
Odhad budoucích peněžních příjmů z investice u bankovního úvěru je uveden v tabulce
24 25
Navýšení zásob o cca 20 tisíc lahví vína (prodejní cena do 200 korun) Navýšení zásob o cca 20 tisíc lahví dražších vín (prodejní cena kolem 500 korun)
26
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – odpisová skupina 6
86
20. Tento odhad je vykalkulován na dobu 20 let, i když doba odpisování budovy je 50 let. Během 50 let se může změnit celý trh, preference spotřebitelů, míra inflace, ceny vstupů i prodejní ceny. Budova může být například morálně zastaralá či naopak může budit ještě více zájmu. Do budoucna společnost plánuje vybudovat pod prodejnou podzemní bludiště, které by prodejnu ještě zatraktivnilo. Zároveň plánuje dny otevřených dveří spojených s prohlídkou výrobní části firmy a ukázkou prací ve vinohradě. Do pěti let by ve Valticích měly být postaveny lázně ve spolupráci s rakouským Schrattenbergem. Je tedy možné, že o produkty Vinných sklepů bude větší a větší zájem. Investice se plánuje v období let 2014-2016, kdy se neuvažuje o změně sazeb daní z příjmů. Pro celé období počítáme se sazbou platnou pro rok 2014. Čistý zisk je hrubý zisk snížený o daň z příjmů. Hrubý zisk je rozdíl mezi očekávanými budoucími výnosy z investice a jejími náklady, ten je uveden v příloze 11. Tabulka 20: Odhad budoucích peněžních příjmů z investice
Roky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Suma
Čistý zisk 5 706 758 6 755 117 6 989 054 7 210 277 7 092 872 7 373 524 9 058 846 9 101 608 9 661 009 10 236 276 11 177 997 11 808 419 9 620 237 8 733 738 8 209 373 7 942 159 7 049 958 6 476 669 6 526 592 6 508 317 163 238 801
Změna ČPK27 -1 560 451 -1 399 624 -1 555 138 -1 594 017 -1 469 606 -1 648 446 -2 374 696 -2 721 492 -2 626 628 -2 737 043 -3 002 972 -3 318 509 -2 741 709 -2 538 763 -2 352 458 -2 168 640 -1 977 358 -1 780 167 -1 624 342 -1 659 021 -42 851 080
Roční odpisy 510 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 1 010 000 19 700 000
Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací ze společnosti 27
Změna čistého pracovního kapitálu
87
Roční peněžní příjmy z investice 4 656 308 6 365 492 6 443 916 6 626 260 6 633 267 6 735 078 7 694 150 7 390 116 8 044 380 8 509 233 9 185 025 9 499 910 7 888 528 7 204 975 6 866 916 6 783 519 6 082 599 5 706 502 5 912 250 5 859 296 140 087 720
Celková suma příjmů z investice po dobu 20 let při financování bankovním úvěrem je přes 140 miliónů korun.
4.3.3. Podniková diskontní míra Podniková diskontní míra je stanovena za pomoci průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Při výpočtu WACC je použit ratingový model, který se stanovuje metodou přirážek za rizika v podniku. Součtem bezrizikové úrokové míry, přirážky za velikost podniku, přirážky za podnikovou stabilitu a přirážkou za finanční stabilitu získáme WACC. Výše bezrizikové míry je cca 4 %28. Výše celkového zpoplatněného kapitálu je mezi 100 milióny a 3 miliardami korun, a proto pro výpočet za velikost podniku použijeme vzorec rLA= 0,0437 rPS=
%.
Přirážka
za
. Výše přirážky za velikost podniku vyjde
podnikatelskou
stabilitu
se
stanoví
podle
vzorce
, protože hodnota ukazatele ROA je kladná ale menší než rd x C/A.
Přirážka za podnikatelskou stabilitu činí 0,0045 %. Přirážka za finanční stabilitu je rovna 0 %, jelikož hodnota běžné likvidity je větší než doporučené hodnoty L1 a L2 dle doporučených hodnot MPO. WACC = 4 % + 0,0437 % + 0,0045 % + 0 % = 4,00887 % Hodnota podnikové diskontní míry je na základě ratingového modelu pomocí WACC vyčíslena na 4,009 %. Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál (re) je použit model CAPM, kde je dosazena hodnota bezrizikové úrokové míry (4 %) a dále hodnota zadlužené bety pro sektor alkoholických nápojů v Polsku29 (0,7142 %). Požadovaná míra výnosnosti vlastního kapitálu činí 4,7142 %. (Damodaran, 2014)
28 29
http://www.patria.cz/kurzy/online/CZ0001002059/bond.html je to nejbližší země k ČR, ČR zde není uvedena
88
Změna podnikové diskontní míry při využití bankovního úvěru Financováním investičního záměru prostřednictvím bankovního úvěru dojde ke změně majetkové a kapitálové struktury, tím dojde i ke změně podnikové diskontní míry. Využití bankovního úvěru k financování investice bude mít vliv na velikost přirážky za podnikatelské stability. Přirážka podnikatelské stability má nyní hodnotu 0,0527 %. WACC = 4 % + 0,0437 % + 0,0527 % + 0 % = 4,0964 % Hodnota podnikové diskontní míry při využití bankovního úvěru činí 4,0964 %. Došlo ke zvýšení podnikové diskontní míry o 0,0875 %.
4.3.4. Průměrný roční příjem Průměrný roční příjem neuvažuje faktor času. Stanoví se jako poměr celkových peněžních příjmů souvisejících s investicí a životnosti budovy. V této práci to bude upraveno na poměr peněžních příjmů z investice (na 20 let) a počtu těchto let. Průměrný roční příjem z investice by měl být vyšší než průměrné kapitálové výdaje (kapitálové výdaje dělené dobou životnosti (20 let)). Celková suma peněžních příjmů z investice za 20 let činí 140 087 720 korun. Průměrný roční příjem z investice činí 7 004 386 korun. Kapitálové výdaje související s investicí činí 56 637 278. Průměrné roční kapitálové výdaje činí 2 831 863,9 korun. Průměrné roční příjmy převyšují výdaje o 4 172 522,1 korun.
4.3.5. Průměrná doba návratnosti Průměrná doba návratnosti je opět statická metoda, která neuvažuje faktor času. Stanoví se jako poměr počátečních kapitálových výdajů a průměrných ročních příjmů. Čím kratší je doba návratnosti, tím je varianta výhodnější. Pokud je doba návratnosti delší než doba životnosti značí to, že prostředky vložené do investice se nám již nevrátí. Kapitálový výdaj související s investicí činí 56 637 278 a průměrný roční příjem činí 7 004 386 korun. Průměrná doba návratnosti je 8 let a 1 měsíc. Tato hodnota je zhruba 6krát kratší než životnost budovy.
89
Doba návratnosti s ohledem na rozložení příjmů V předchozí části nebyl při výpočtu doby návratnosti uvažován faktor času a tak docházelo k určitému zkreslení. Doba návratnosti je nyní vyčíslena jako rozdíl součtu kapitálových výdajů (-) a postupného načítání příjmů z investice (+). Faktor času je zohledněn diskontováním příjmů pomocí odúročitele. Doba návratnosti nastane v roce, kdy kumulované cash flow dosáhne kladné hodnoty. V tabulce 21 vidíme, za jak dlouho budou splaceny výdaje spojené s investicí při financování bankovním úvěrem. Ke splacení kapitálových výdajů dojde za 10 let a 7 měsíců30. Hodnota je 4,5krát nižší než doba životnosti investice. Tabulka 21: Doba návratnosti investice při použití diskontování
Příjmy z investice
Odúročitel (4,0964 %)
Diskontované příjmy
Kumulované CF
0
-56 637 278
1,00000
-56 637 278,00
-56 637 278,00
1
4 656 308
0,96065
4 473 072,91
-52 164 205,09
2
6 365 492
0,92284
5 874 360,10
-46 289 845,00
3
6 443 916
0,88653
5 712 716,97
-40 577 128,03
4
6 626 260
0,85164
5 643 202,65
-34 933 925,37
5
6 633 267
0,81813
5 426 863,65
-29 507 061,73
6
6 735 078
0,78593
5 293 322,54
-24 213 739,19
7
7 694 150
0,75501
5 809 124,02
-18 404 615,16
8
7 390 116
0,72529
5 360 010,02
-13 044 605,15
9
8 044 380
0,69675
5 604 942,88
-7 439 662,26
10
8 509 233
0,66933
5 695 518,90
-1 744 143,36
11
9 185 025
0,64299
5 905 919,34
4 161 775,98
12
9 499 910
0,61769
5 868 011,66
10 029 787,63
13
7 888 528
0,59338
4 680 925,63
14 710 713,27
14
7 204 975
0,57003
4 107 074,25
18 817 787,52
15
6 866 916
0,54760
3 760 330,95
22 578 118,48
16
6 783 519
0,52605
3 568 483,26
26 146 601,74
17
6 082 599
0,50535
3 073 846,22
29 220 447,96
18
5 706 502
0,48546
2 770 302,68
31 990 750,64
19
5 912 250
0,46636
2 757 238,35
34 747 988,99
20
5 859 296
0,44801
2 625 011,61
37 373 000,60
83 450 442
x
37 373 000,60
x
Rok
Suma
Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací ze společnosti
30
Vzorec pro přesný výpočet DN = 2+
90
4.3.6. Průměrná procentní výnosnost Průměrná procentní výnosnost patří mezi statické metody. Udává, kolik % ročně se vrátí z investovaného kapitálu. Je to podíl průměrných ročních příjmů z investice a kapitálových výdajů (v %). Investici je vhodné realizovat, pokud je investice plně uhrazena (100 %). Průměrný roční příjem při financování úvěrem činí 7 004 386 korun a kapitálové výdaje činí 56 367 278. Průměrná procentní výnosnost projektu při financování úvěrem je 12,43 %. Za 20 let se celkem vrátí 248,53 %, což znamená, že do 20 let se nám investice zhruba 2,5krát vrátí. Investici je vhodné realizovat.
4.3.7. Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota patří mezi dynamické metody hodnocení investic. Zohledňuje jak faktor času, tak i riziko zahrnuté v podnikové diskontní míře. Čistá současná hodnota je rozdíl současné hodnoty budoucích příjmů plynoucích z investice a kapitálových výdajů spojených s investicí. Očekávané budoucí příjmy z investice potečou do společnosti během uvažovaných 20 let31 (i více let), které musíme přepočítat na současnou hodnotu v době uvedení do užívání. Jako přepočítávací koeficient je zvolena podniková diskontní míra (4,0964 %). Budoucí peněžní příjmy převedené na současnou hodnotu jsou uvedeny v tabulce 22. Suma
diskontovaných
peněžních
cash
flow
(diskontované
příjmy)
činí
97 861 316 korun. Odečtením kapitálových výdajů 56 367 278 od této sumy nám vyjde čistá současná hodnota z investice ve výši 41 494 038 korun. Čistá současná hodnota je vyšší než nula. Investici je vhodné realizovat.
31
20 let počítáme pro zjednodušení
91
Tabulka 22: Současná hodnota budoucích příjmů plynoucích z investice
Roky
Roční peněžní příjmy z investice (Kč)
Odúročitel (4,0964 %)
Diskontované příjmy (Kč)
1
4 656 308
1,00000
4 656 307,87
2
6 365 492
0,96065
6 114 997,38
3
6 443 916
0,92284
5 946 732,71
4
6 626 260
0,88653
5 874 370,81
5
6 633 267
0,85164
5 649 169,69
6
6 735 078
0,81813
5 510 158,20
7
7 694 150
0,78593
6 047 088,98
8
7 390 116
0,75501
5 579 577,47
9
8 044 380
0,72529
5 834 543,76
10
8 509 233
0,69675
5 928 830,14
11
9 185 025
0,66933
6 147 849,42
12
9 499 910
0,64299
6 108 388,89
13
7 888 528
0,61769
4 872 675,07
14
7 204 975
0,59338
4 275 316,44
15
6 866 916
0,57003
3 914 369,15
16
6 783 519
0,54760
3 714 662,61
17
6 082 599
0,52605
3 199 763,26
18
5 706 502
0,50535
2 883 785,36
19
5 912 250
0,48546
2 870 185,86
20 Suma
5 859 296
0,46636
2 732 542,59
140 087 720
0,44801
97 861 315,65
Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací ze společnosti
4.3.8. Index ziskovosti Index ziskovosti patří mezi dynamické metody a udává poměr budoucích příjmů diskontovaných na současnou hodnotu a kapitálových výdajů. Investici je vhodné realizovat, pokud je index vyšší než 1. Čím je hodnota indexu větší, tím výnosnější je daná investice. Diskontované budoucí příjmy činí 97 861 316 korun a kapitálové výdaje činí 56 367 278 korun. Index ziskovosti činí 1,74. Hodnota je větší než 1, investici je vhodné realizovat.
92
4.3.9. Závěr z analýzy efektivnosti investičního záměru Průměrný roční příjem z investice je přes 4 miliony korun. Průměrná doba návratnosti bez zohlednění faktoru času je cca 8 let. Průměrná doba návratnosti při zohlednění faktoru času je zhruba 11 let. Průměrná roční výnosnost z investice činí 12,43%. Z této metody vyplynulo, že do 20 let se nám investice 2,5krát vrátí. Čistá současná hodnota vychází přibližně 41,5 miliónu korun. Hodnota čisté současné hodnoty je kladná a vyplývá z ní, že do 20 let se nám investice téměř ještě jedenkrát vrátí. Celkově z analýzy efektivnosti vyplývá, že se investici se vyplatí realizovat a investice se nám vrátí přibližně do 11 let. Tabulka 23: Výsledky a doporučení z analýzy efektivnosti, vlastní zpracování
Metoda Průměrný roční příjem Průměrná doba návratnosti staticky Průměrná doba návratnosti dynamicky Průměrná procentní výnosnost Čistá současná hodnota Index ziskovosti
Výsledek 4 172 522 Kč 8 let 1 měsíc 10 let a 7 měsíců 12,43% 41 494 038 Kč 1,74
Doporučení realizovat investici realizovat investici realizovat investici realizovat investici realizovat investici realizovat investici
4.4. Analýza rizika Při hodnocení efektivnosti investičního projektu je uvažována určitá výše finančních toků. Tyto toky plynou do firmy v období několika let a jejich skutečná výše není jistá. Při hodnocení efektivnosti investice je zapotřebí věnovat pozornost rizikům, které mohou vzniknout. Důsledkem těchto rizik můžou být odchylky od očekávaných výsledků. V tabulce 24 identifikujeme a kvantifikujeme jednotlivá rizika vybrané firmy, jako jsou například odchod klíčového zaměstnance, špatné počasí či zavedení spotřební daně z vína. Definujeme jednotlivé hrozby, jejich možný scénář, pravděpodobnost a dopad a určujeme následnou hodnotu rizika. V tabulce 25 rozdělujeme rizika na běžná, závažná a kritická. Běžná rizika si můžeme představovat jako rizika, kterým se při podnikání v dané oblasti nelze vyhnout, ale lze
93
jim předcházet či úplně zabránit. Nijak neohrozí podnikání. Závažným rizikům musíme věnovat zvýšenou pozornost, mohou společnost ohrozit či ji dostat do krize. Kritická rizika mohou mít naprosto katastrofální následky. Společnost se snaží předcházet všem rizikům, ať už těm běžným nebo těm kritickým, ale některá rizika jsou prakticky neovlivnitelná jako například závislost vinařství na počasí. Běžná rizika mají hodnotu rizika od 0 do 10 bodů, závažná rizika jsou ohodnocena 11 – 19 body a kritická rizika dosahují hodnot nad 20 bodů. Tabulka 24: Identifikace rizik, vlastní zpracování
č.
Scénář
Odchod klíčového zaměstnance
Pokles tržeb, odchod zákazníků ke konkurenci, krach
1,2
4,1
4,92
Špatná kvalita vína, výrazný pokles tržeb
3,1
4,5
13,95
Odchod zákazníků, cenová válka, krach
1,2
3,9
4,68
Odchod klientů ke konkurenci, pokles tržeb
1,1
2,3
2,53
0,6
3,5
2,1
Zdražení, prodej za dumpingové ceny, firma je ve ztrátě, krach
4,2
4,9
20,58
Odmítání zakázek, odchod klientů, pokles tržeb
0,2
3,5
0,7
8 Krádež hroznů na objednávku
Ztráta, pokles tržeb
2,1
3,3
6,93
9 Odchod velkého klienta
Pokles tržeb
2,2
1,9
4,18
2,5
2,7
6,75
1,2
3,8
4,56
4,1
2,7
11,07
4,1
3,1
12,71
1 2 3 4
Špatné počasí Vstup nové konkurence na trh Špatná cenová strategie
Pravděpodobnost Dopad
Hodnota rizika
Hrozba
Pokles poptávky, zájem o jiné Odchod zákazníků ke 5 alkoholické produkty, nižší příjmy konkurenci, pokles tržeb domácností 6 7
Zavedení spotřební daně z vína Nedostatečná výrobní kapacita
10
Poškození hroznů plísní, ptactvem, pomrznutím
Nižší kvalita hroznů, pokles tržeb
11
Chybná várka výrobků (přesíření vína,..)
Ztráta
12
Změna předpisů v oblasti vinařství Zvýšení nákladů, nemožnost (nařízení EU, režim daň. Skladů..) spolupráce, pokles tržeb
13
Nedostatečný marketing firmy
Pokles tržeb, odchod zákazníků ke konkurenci, krach
94
Tabulka 25: Rozdělení rizik, vlastní zpracování
Hodnota rizika Běžné rizika
0
-
10
Závažná rizika
11 -
19
Kritická rizika
20 -
25
Graf mapy rizik nám ukazuje rizika běžná, závažná a kritická a jednotlivé hranice pro tato rizika. Běžná rizika máme znázorněna modře, závažná rizika oranžově a kritická rizika červeně.
Dopad
Mapa rizik 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Hodnota rizika Běžná rizika Závažná rizika
0
1
2
3
4
5
Pravděpodobnost
Graf 12: Mapa rizik
Společnost Vinné sklepy Valtice se setkává s řadou rizik ve svém oboru podnikání. Vinařství je obor závislý zejména na počasí. To ale můžeme jen těžko ovlivnit. Někdy je dobrý rok – máme vynikající víno. Někdy je velká neúroda či hrozny napadnou škůdci nebo pomrznou anebo obojí dohromady. Nepomůže nám ani kvalitní péče a postřik. Taková období neúrody mohou být pro některé vinaře téměř likvidující, o čem svědčí například rok 2011. V celé střední Evropě byly hrozny napadeny oidií, následně byla dlouhá zima a hrozny pomrzly. Pro malé vinaře to bylo přímo likvidační. V tomto případě se dá udělat jediné – vytvořit si finanční rezervu. Další hrozbou tohoto oboru je
95
zavedení spotřební daně z vína, která se plánuje v příštím roce. Znamená to velké zdražení každé lahve vína. Pokud ale chceme prodávat za stávající ceny, musíme jít až na dumpingové ceny. To může zcela zničit malé vinaře, ale i velká vinařství. Buď budou ve ztrátě, anebo jim v důsledku zdražení rapidně poklesnou tržby či úplně přijdou o mnoho svých zákazníků. Nahrává to i pančování vína a prodeji levných vín z dovozu, především z Itálie a Francie. Tyto vína jsou nekvalitní a s vínem jako takovým mají pramálo společného, mohou být i zdraví škodlivá. Riziko je s námi v každé situaci. Nikdy nevíme, co se přesně stane. Jistota neexistuje téměř v ničem. Situace nás může vždy příjemně či naopak nepříjemně překvapit. Je proto důležité zohledňovat riziko v důležitých rozhodnutích, zejména v podnikání.
96
4.5. Marketingová kampaň investičního projektu Marketingová kampaň na degustační sklep a podnikovou prodejnu vyjde na zhruba 500 tisíc až 1 milion korun. Nejdříve se vytvoří základní koncept a zacílení na zájmovou skupinu klientů. V případě získání tuzemské klienty, se velmi efektivně jeví inzerce v malých regionálních novinách (týdeník Břeclavsko, Valtický zpravodaj apod.). Zde se díky měsíční investici kolem 15 tisíc korun může společnost oslovit kolem 22 tisíc čtenářů. Inzerci je však nutné opakovat po dobu minimálně půl roku, aby měla dostatečný efekt a investice do reklamy se navrátila. Většina potenciálních klientů si zjistí bližší informace o degustačním sklepu teprve ve chvíli, kdy se o něm dočtou již po několikáté. Po dobu tuzemské reklamní kampaně je vhodné každý měsíc udělat jeden degustační víkend, který bude spojený s dalšími atrakcemi, jako je například výlet na zámek, dětský den či jiné oslavy. Vinné sklepy tím pádem působí jako centrum nejen gastronomické, ale také jako centrum kulturní a zážitkové. Většina tuzemské klientely je zaměřena na krátké víkendové akce, kdy je nabídka služeb rozšířena o doprovodný program a harmonogram. Na samotné akci již mohou být propagační materiály s dalším programem. Společnost by se měla prioritně zaměřit na bohatou zahraniční klientelu (klienti ze severní Evropy například z Anglie). Jedná se o tzv. „pohodlné dobrodruhy“, kteří chtějí cestovat, poznávat „nepoznané“, ale zároveň chtějí maximální komfort a pohodlí. Oslovení této klientely je mnohem obtížnější než té tuzemské. Nejen pro vzdálenost prostředí, ale také nutnost oslovení jiné cílové skupiny, než v ČR. Je proto nutné najmout si profesionální reklamní agenturu, která umožní dobrý kontakt se zahraničním. Je potřeba vymyslet nejen dobrý marketingový plán, ale velmi důležitou složkou je ho také umět dobře zrealizovat. Nejefektivnějším způsobem reklamy je v tuto chvíli internetová reklama. Především cílená reklama na stránkách Google a Facebook32 je v tuto chvíli ty nejziskovější. Je cílená a platí se především za počet kliknutí na www stránky sklepů, než za komplexní bezúčelnou kampaň. Důležitá je také prezentace sklepů a vinic na veletrzích cestovního ruchu. Vhodnou volbou bude tedy zaměstnat osobu přímo na PR pozici, která bude při těchto akcích firmu dobře reprezentovat. Do budoucna je zapotřebí i spolupráce s ubytovacími zařízeními, 32
https://www.facebook.com/business
97
průvodci historických památek ve Valticích a okolí, s půjčovnami kol a wellness centry. Zákazník bude mít tím pádem kompletní servis. To znamená mít zajištěné perfektní ubytování, prohlídku památek s průvodcem v cizím jazyce, v případě zájmu k dispozici kolo či možnost zajít si na nějakou wellness proceduru (masáž, kosmetika, kadeřnictví) v blízkosti hotelu aniž by se musel o cokoliv starat. Zde je dobré mít k dispozici člověka, který se bude v průběhu pobytu o tyto klienty po celou dobu starat. U těchto klientů je zapotřebí, aby měli pocit, že jim nabízíme něco výjimečného a exkluzivního, co nemohou nalézt nikde jinde, spojené například s určitým tajemstvím (místní pověsti) a omezením na danou lokalitu (například víno z oblasti Bourdeax). V případě tuzemské i zahraniční kampaně je zapotřebí mít perfektně vytvořený reklamní materiál včetně www stránek, nejen v českém a anglickém jazyce. Důležitá je také aktivita samotné firmy na sociálních sítích, zasílání newsletterů, dárkových poukazů pro stávající zákazníky a další. Důležité zákazníky je třeba nejen získat, ale také si je udržet. Právě pro nutnost kontinuální práce na propagaci firmy nelze udělat pouze jednorázovou kampaň a čekat dlouhodobé výsledky.
98
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce je zhodnocení, zda realizovat investiční záměr, a to na základě metod hodnocení efektivnosti investic. Dále zjistit a navrhnout nejlepší způsob financování prostřednictvím bankovního úvěru. V teoretické části práce je zpracován teoretický základ k interní a externí analýze podniku, soustavám ukazatelů, absolutním ukazatelům, rozdílovým a poměrovým ukazatelům, tak aby bylo možné provést finanční analýzu podniku. V analytické části je vypracována interní a externí analýza podniku, kde jsou odhaleny silné a slabé stránky společnosti, možné příležitosti a hrozby. Z těchto analýz vyplynulo, že společnost je největším pěstitelem vinné révy u nás s dlouhodobou historií. Firma se silně zaměřuje na kvalitu produktů. Neustále investuje do výroby a inovací. Veřejnost má špatné nebo žádné povědomí o značce z důvodu nízké marketingové podpory společnosti. Firma se musí naučit marketingově prodat své hlavní konkurenční výhody jako je pěstitelství, strategická poloha firmy, vysoká kvalita produktů a historie vinařství sahající až do 15. století. Dále je třeba v rámci marketingu zapracovat na etiketě a designu lahví. Následně je zde podrobně zpracována finanční analýza podniku. Z finanční analýzy je patrné, že firma je překapitalizovaná vlastními zdroji a nevyužívá žádného úvěru, tedy ani úvěrového daňového štítu a tím i efektu finanční páky. Jelikož se jedná o velkou společnost s malým rizikem neschopnosti splácet, firma snadno získá levný úvěr. Společnost má velmi nízké hodnoty ukazatelů rentability, ty je možné mírně zlepšit právě využitím efektu finanční páky prostřednictvím využívání úvěru. Předmět podnikání vyžaduje, aby podnik vázal vysoké množství oběžného majetku, což je patrné z hodnot ukazatelů aktivity a likvidity. Je potřeba zlepšit platební morálku některých odběratelů. Návrhová část je věnovaná investičnímu záměru, analýze efektivnosti financování, analýze efektivnosti investic a analýze rizik a marketingové kampani investičního záměru. V této části je charakterizován investiční záměr a popsány jeho přínosy. Analýza efektivnosti financování ukazuje, že nejvýhodnější nabídku úvěru pro investiční výstavbu z vybraných bankovních institucí nabízí Komerční banka. Celkové náklady na úvěr od této bankovní instituce činí 50 458 200 korun. Z analýzy efektivnosti vyplývá, že se investici se vyplatí realizovat a investice se nám vrátí
99
přibližně do 11 let. Z analýzy rizik je patrné, že společnost Vinné sklepy Valtice se setkává s řadou rizik ve svém oboru podnikání, jako je například závislost oboru na počasí, které můžeme jen těžko ovlivnit. Další výraznou hrozbou tohoto oboru je také zavedení spotřební daně z vína. Marketingová kampaň by se měla prioritně zaměřit na bohatou zahraniční klientelu. Oslovení této klientely je obtížné, a proto by se měla firma obrátit na profesionální reklamní agenturu. Je potřeba vymyslet dobrý marketingový plán a umět ho dobře zrealizovat. Velmi efektivní se jeví cílená reklama na Facebooku a Googlu. Do budoucna je třeba zajistit potenciálním klientům kompletní servis (ubytování, řízená degustace, prohlídka památek). V případě získání tuzemské klientely, se velmi efektivně jeví inzerce v malých regionálních novinách. V případě tuzemské i zahraniční kampaně je zapotřebí mít perfektně vytvořený reklamní materiál včetně www stránek, nejen v českém a anglickém jazyce. Marketingová kampaň na degustační sklep a podnikovou prodejnu vyjde na zhruba 500 tisíc až 1 milion korun. Investiční záměr je vhodné realizovat a financovat ho prostřednictvím revolvingového úvěru od Komerční banky. Tento investiční záměr pomůže zlepšit povědomí veřejnosti o značce a zvýšit prodeje firmy. Pozitivně k tomu může přispět i vhodná a úspěšně realizovaná marketingová kampaň.
100
Použité zdroje Literární zdroje: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, 741 s. ISBN 80-7179-802-9. KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza : Komplexní průvodce s příklady. 2010. s. 132. KRAUS, V. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005-2008, 2 v. ISBN 97880867670932. PAVLÍKOVÁ, a kol., Finanční řízení v praxi. 1998. 467 s. PÁTEK, J. Nová vinařská abeceda. 1. vyd. Brno: Blok, 1995, 183 s. ISBN 80-7029095-1. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2007, 154 s. ISBN 978-802-5118-306. SMEJKAL, RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010, 354 s. ISBN 9788024730516. RŮŽIČKOVÁ, Petra. Finanční analýza : metod, ukazatele, využití v praxi. 2010. s. 73. ZICH, R. 2012. Koncepce úspěchuschopnosti: konkurenceschopnost - vítězství, nebo účast v soutěži?. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN 978-80-7204818-2.
101
Internetové zdroje: ACONTE,
S.
[cit.
R.
O.,
Analýza
SLEPT.
ict-123.com
Dostupné
2014-01-21].
[online].
z:
©
2013.
http://www.ict-
123.com/Strategick%C3%A9%C5%99%C3%ADzen%C3%AD/Metody/Anal%C3%B DzaSLEPT.aspx ASSECO
SOLUTIONS,
A.
S.,
Produkty.
helios.eu
[online].
©
2013.
[cit. 2014-01-21]. Dostupné z: http://www.helios.eu/cz/produkty/helios-orange.html ČESKÝ
STATISTICKÝ
ÚŘAD,
Inflace.
[online].
czso.cz
©
2013.
[cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mira_inflace ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Nejnovější ekonomické údaje. czso.cz [online]. © 2013a. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace ČSOB, A. S. Sazebník ČSOB pro právnické osoby a pro fyzické osoby – podnikatele. csob.cz
[online].
©
2014.
[cit.
2014-05-13].
Dostupné
z:
http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Sazebniky/Sazebnik_SME_cz.pdf DAMODARAN ONLINE. The Data Page. pages.stern.nyu.edu online]. © 2014. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/ GE MONEY BANK, A. S. Sazebník poplatků za produkty pro právnické osoby a pro fyzické osoby podnikatele platný od 1. 1. 2014. gemoney.cz [online]. © 2014. [cit. Dostupné
2014-05-13].
z:
https://www.gemoney.cz/dokumenty-ke-
stazeni/sazebniky?docid=927 EMPRESA MEDIA, A. S., Letošní sklizeň vína bude nižší, ceny vzrostou až o 15 procent.
tyden.cz
[online].
©
2012.
[cit.
2014-01-10].
Dostupné
z:
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/letosni-sklizen-vina-bude-nizsi-cenyvzrostou-az-o-15-procent_252708.html#.UtvFf7RNwdU KOMERČNÍ BANKA, A. S. Úvěry uzavírané s tuzemskými subjekty. sazebnik-kb.cz [online].
©
2014.
[cit.
2014-05-13].
Dostupné
z:
http://www.sazebnik-
kb.cz/cs/podnikatele/uvery/uvery-uzavirane-s-tuzemskymi-subjekty.shtml
102
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, Sbírka listin. justice.cz [online]. © 2013a. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a177343&klic=vuu88b MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, Sbírka listin. justice.cz [online]. © 2013b. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a177418&klic=b70b61 MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, Sbírka listin. justice.cz [online]. © 2013c. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a198656&klic=34pno5 NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, O. P. S., Oblasti a vinaři. wineofczechrepublic.cz [online].
©
2013.
[cit.
2014-03-19].
Dostupné
z:
http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/adresar-vinotek/236-vinne-sklepyvaltice-a-s.html NITANA S. R. O. Porterova analýza 5 sil vám prozradí, co ovlivní váš business. businessvize.cz
[online].
©
2011
[cit.
2014-01-21].
Dostupné
z:
http://www.businessvize.cz/planovani/porterova-analyza-5-sil-vam-prozradi-co-ovlivnivas-business PODNIKÁTOR, Odložený daňový závazek a pohledávka. podnikátor.cz [online]. © 2012. [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/ucetnictvia-dane/danova-evidence/n:17725 RAIFFESENBANK, A. S. Ceník produktů a služeb pro fyzické osoby podnikatele a pro právnické
osoby.
[online].
©
2014.
[cit.
2014-05-13].
Dostupné
z:
http://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-fop/cenik-fop-po-1010714.pdf VINNÉ SKLEPY VALTICE, A.S., Úvodní stránka. vsvaltice.cz [online]. © 2013. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.vsvaltice.cz/ VINNÉ SKLEPY VALTICE, A.S., Historie. vsvaltice.cz [online]. © 2013a. [cit. 2014-01-23]. Dostupné z: http://www.vsvaltice.cz/Historie/
103
VINNÉ SKLEPY VALTICE, A.S., Historie. vsvaltice.cz [online]. © 2013b. [cit.
2014-01-10].
Dostupné
z:
http://www.vsvaltice.cz/Odrudy-
hroznu/?force_sid=a530e2411d4d7643aadc306aba597e83 VOC MIKULOV, O.S. Vína VOC Mikulov z vinice až na stůl. [online]. © 2014b. [cit. 2014-15-03]. Dostupné z: http://www.vocmikulov.cz/cz/vina-voc-mikulov-zvinice-az-na-vas-stul/ WEBDEV, Porterův model pěti hybných sil. webdev.cz online]. © 2013. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.webdev.cz/marketing/analyza-konkurence WIKIPEDIE, Porterova analýza pěti sil. cs.wikipedia.org [online]. © 2013 [cit. 201401-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Porterova_anal%C3%BDza_p%C4%9Bti_sil
104
Seznam zkratek BL
Běžná likvidita
CA
Celková aktiva
CF
Cash flow
CRM
Customer relations management
CZ
Cizí zdroje
ČPK
Čistý pracovní kapitál
DFM
Dlouhodobý finanční majetek
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
DOKP
Doba obratu krátkodobých pohledávek
DOKZ
Doba obratu krátkodobých závazků
DOZ
Doba obratu zásob
DSD
Doba splácení dluhu
EAT
Výsledek hospodaření po zdanění
EBIT
Výsledek hospodaření před nákladovými úroky a zdaněním
ERP
Enterprise Resource Planning
KBÚ
Krátkodobé bankovní úvěry
KS
Koeficient samofinancování
KZ
Krátkodobé závazky
NÚ
Nákladové úroky
NWC
Net working capital
OA
Oběžná aktiva
OCA
Obrat celkových aktiv
OL
Oběžná likvidita
OSA
Obrat stálých aktiv
105
PL
Pohotová likvidita
PR
Public relations
ROA
Return on assets
ROE
Return on equity
ROI
Return on investment
ROS
Return on sales
UCZ
Ukazatel celkové zadluženosti
ÚK
Úrokové krytí
VH
Výsledek hospodaření
VK
Vlastní kapitál
VOC
Víno originální certifikace
VSV
Vinné sklepy Valtice
VZZ
Výkaz zisků a ztrát
WACC
Weighted Average Cost of Capital
WC
Working capital
ZK
Základní kapitál
106
Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka 1: Index důvěryhodnosti českého podniku ....................................................... 47 Tabulka 2: Altmanův index finančního zdraví ............................................................... 49 Tabulka 3: Vybrané položky výkazu zisků a ztrát v jednotlivých letech ....................... 51 Tabulka 4: Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisků a ztrát v jednotlivých letech ............................................................................................................................... 52 Tabulka 5: Analýza tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb .................................... 54 Tabulka 6: Analýza výsledku hospodaření po zdanění .................................................. 54 Tabulka 7: Vývoj ukazatelů CF ...................................................................................... 57 Tabulka 8: Horizontální analýza cash flow .................................................................... 57 Tabulka 9: Aktiva ........................................................................................................... 59 Tabulka 10: Vertikální analýza aktiv .............................................................................. 59 Tabulka 11: Horizontální analýza aktiv .......................................................................... 60 Tabulka 12: Pasiva .......................................................................................................... 63 Tabulka 13: Horizontální analýza pasiv ......................................................................... 63 Tabulka 14: Ukazatele rentability ................................................................................... 66 Tabulka 15: Ukazatele likvidity...................................................................................... 67 Tabulka 16: Ukazatele aktivity ....................................................................................... 68 Tabulka 17: Ukazatele zadluženosti ............................................................................... 70 Tabulka 18: Ukazatele pracovního kapitálu ................................................................... 71 Tabulka 19: Srovnání nabídek jednotlivých bank .......................................................... 84 Tabulka 20: Odhad budoucích peněžních příjmů z investice ......................................... 87 Tabulka 21: Doba návratnosti investice při použití diskontování .................................. 90 Tabulka 22: Současná hodnota budoucích příjmů plynoucích z investice ..................... 92 Tabulka 23: Výsledky a doporučení z analýzy efektivnosti, vlastní zpracování ............ 93 Tabulka 24: Identifikace rizik, vlastní zpracování .......................................................... 94 Tabulka 25: Rozdělení rizik, vlastní zpracování ............................................................ 95
107
Seznam grafů Graf 1: Ukazatel důvěryhodnosti českého podniku ........................................................ 48 Graf 2: Altmanův index finančního zdraví ..................................................................... 50 Graf 3: Výkony ............................................................................................................... 53 Graf 4: Provozní výsledek hospodaření .......................................................................... 53 Graf 5: Srovnání tržeb..................................................................................................... 55 Graf 6: Vývoj tržeb jednotlivých firem .......................................................................... 55 Graf 7: Provozní CF a celkové CF.................................................................................. 58 Graf 8: Struktura stálých aktiv v roce 2012 .................................................................... 61 Graf 9: Struktura vlastního kapitálu 2012....................................................................... 64 Graf 10: Struktura cizích zdrojů v roce 2012 ................................................................. 65 Graf 11: Čistý pracovní kapitál ....................................................................................... 71 Graf 12: Mapa rizik......................................................................................................... 95
Seznam obrázků Obrázek 1: Porterův model pěti konkurenčních sil ........................................................ 12 Obrázek 2: Liniová organizační struktura ...................................................................... 15 Obrázek 3: Funkcionální organizační struktura .............................................................. 15 Obrázek 4: Maticová organizační struktura .................................................................... 15 Obrázek 5: SWOT analýza ............................................................................................. 17 Obrázek 6: Index IN05 ................................................................................................... 19 Obrázek 7: Altmanův index ............................................................................................ 21 Obrázek 8: Logo společnosti .......................................................................................... 29 Obrázek 9: Tradiční znak společnosti na etiketě ............................................................ 30 Obrázek 10: Porterův model pro Vinné sklepy Valtice, a. s. .......................................... 38 Obrázek 11: Organizační struktura firmy ....................................................................... 40 Obrázek 12: SWOT analýza k 6. 5. 2014, vlastní zpracování ........................................ 46 Obrázek 13: Stávající podniková prodejna ..................................................................... 74 Obrázek 14: Posezení pod pergolou ............................................................................... 75 Obrázek 15: Vinný sklep ................................................................................................ 77 Obrázek 16: Rotunda zvenku a zevnitř (orientační obrázek) ......................................... 85
108
Seznam příloh Příloha 1: Rozvaha - aktiva Příloha 2: Rozvaha - pasiva Příloha 3: Výkaz zisků a ztrát Příloha 4: Splátkový kalendář úvěru od Komerční banky Příloha 5: Splátkový kalendář úvěru od ČSOB Příloha 6: Splátkový kalendář úvěru od GE Money Bank Příloha 7: Splátkový kalendář úvěru od Raiffeisenbank Příloha 8: Plán podzemní části investiční výstavby (degustační sklep a rotunda) Příloha 9: Plán nadzemní části investiční výstavby (podniková prodejna) Příloha 10: Plán příjezdové cesty k podnikové prodejně Příloha 11: Očekávané budoucí výnosy, náklady a zisk z investice
109
Příloha 1: Rozvaha - aktiva č. ř.
Označ.
Položka
2008
2009
2010
2011
2012
394 171
402 263
417 158
442 054
440 490
0
0
0
0
0
158 788
175 228
193 949
191 423
209 950
Dlouhodobý nehmotný majetek
0
0
62
517
809
Zřizovací výdaje
0
Aktiva celkem
1 A.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
2 B.
Dlouhodobý majetek
3 B. I.
0
0
0
0
0
5
2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
0
0
0
0
0
6
3. Software
0
0
0
0
809
7
4. Ocenitelná práva
0
0
0
0
0
8
5. Goodwill
0
0
0
0
0
9
6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
0
0
62
12
0
10
7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
0
0
0
505
0
11
8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
0
0
0
0
0
149 562
166 090
184 709
181 928
200 163
21 757
27 254
29 100
34 630
40 338
4 B. I
12 B. II. 13
1.
Dlouhodobý hmotný majetek B. II. 1. Pozemky
14
2. Stavby
65 655
64 671
81 149
82 273
84 562
15
3. Samostatně movité věci a soubor movitých věcí
40 257
49 597
52 680
39 718
40 431
16
4. Pěstitelské celky trvalých porostů
17 948
17 116
18 281
19 980
23 286
17
5. Dospělá zvířata a jejich skupiny
0
0
0
0
0
18
6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
1 273
1 269
1 264
1 372
1 615
19
7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
50
6 183
2 025
3 125
2 279
20
8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
2 622
0
210
830
7 652
21
9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
0
0
0
0
0
9 226
9 138
9 178
8 978
8 978
401
401
401
201
201
8 717
8 717
8 717
8 717
8 717
22 B. III. 23
Dlouhodobý finanční majetek B. III. 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách
24
2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
25
3. Ostatní dlouhodobě cenné papíry a podíly
0
0
0
0
0
26
4. Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv
0
0
0
0
0
27
5. Jiný dlouhodobý finanční majetek
108
20
60
60
60
28
6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
0
0
0
0
0
29
7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
0
0
0
0
0
30 C.
Oběžná aktiva
234 837
226 120
223 034
250 248
229 937
31 C. I.
Zásoby
143 953
142 008
132 191
163 364
151 374
8 253
7 474
10 657
13 655
11 879
109 080
104 481
79 502
108 692
103 236
18 820
20 553
25 832
27 167
22 639
32
C. I.
1. Materiál
33
2. Nedokončená výroba a polotovary
34
3. Výrobky
35
4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
0
0
0
0
0
36
5. Zboží
0
0
0
0
0
37
6. Poskytnuté zálohy na zásoby
7 800
9 500
16 200
13 850
13 620
0
0
0
2 700
2 573
38 C. II.
Dlouhodobé pohledávky
110
39
C. II. 1. Pohledávky z obchodních vztahů
0
0
0
0
0
40
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
0
41
3. Pohledávky - podstatný vliv
0
0
0
0
0
42
4. Pohledávky za společníky, čl. družstva a za účastníky sdruž.
0
0
0
0
0
43
5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
0
0
0
0
0
44
6. Dohadné účty aktivní
0
0
0
0
0
45
7. Jiné pohledávky
0
0
0
2 700
2 573
46
8. Odložená daňová pohledávka
47 C. III. 48
0
0
0
0
0
Krátkodobé pohledávky
66 733
70 776
53 009
42 308
50 596
C. III. 1. Pohledávky z obchodních vztahů
63 710
67 167
50 110
37 047
45 913
49
2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
0
50
3. Pohledávky - podstatný vliv
0
0
0
0
0
51
4. Pohledávky za společníky, čl. družstva a za účastníky sdruž.
0
0
0
0
0
52
5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
0
0
0
0
0
53
6. Stát - daňové pohledávky
54
7. Krátkodobé poskytnuté zálohy
55
8. Dohadné účty aktivní
56
9. Jiné pohledávky
57 C. IV. 58
Krátkodobý finanční majetek C. IV. 1. Peníze
0
0
0
0
1 592
2 577
3 314
2 708
4 333
1 623
0
0
0
0
0
446
295
191
928
1 468
24 151
13 336
37 834
47 876
25 394
18
95
39
31
88
24 133
13 241
37 795
41 845
25 306
59
2. Účty v bankách
60
3. Krátkodobé cenné papíry a podíly
0
0
0
0
0
61
4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
0
0
0
0
0
546
915
175
383
603
408
901
139
236
223
0
0
0
0
0
138
14
36
147
380
62 D. I. 63
Časové rozlišení D. I. 1. Náklady příštích období
64
2. Komplexní náklady příštích období
65
3. Příjmy příštích období
111
Příloha 2: Rozvaha - pasiva č. ř.
Označ.
Položka
2008
2009
2010
2011
2012
66
Pasiva celkem
394 171
402 263
417 158
442 054
440 490
67 A.
Vlastní kapitál
238 141
252 768
268 537
284 230
288 727
68 A. I.
Základní kapitál
66 797
66 797
66 797
66 797
66 797
Základní kapitál
66 797
66 797
66 797
66 797
66 797
69 A. I.
1.
70
2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly(-)
0
0
0
0
0
71
3. Změny základního kapitálu
0
0
0
0
0
Kapitálové fondy
0
0
0
0
0
Emisní ážio
0
0
0
0
0
72 A. II. 73 A. II.
1.
74
2. Ostatní kapitálové fondy
0
0
0
0
0
75
3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
0
0
0
0
0
76
4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností
0
0
0
0
0
77
5. Rozdíly z přeměn společností
0
0
0
0
0
151 958
165 350
181 335
197 081
212 795
13 621
13 621
13 621
13 621
13 621
138 337
151 729
167 714
183 460
199 174
Výsledek hospodaření minulých let
3 767
4 399
4 399
4 399
4 399
Nerozdělený zisk minulých let
3 767
4 399
4 399
4 399
4 399
0
0
0
0
0
15 619
16 222
16 006
15 953
4 736
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
78 A. III. 79 A. III. 80
1.
2. Statutární a ostatní fondy
81 A. IV. 82 A. IV. 83
Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond
1.
2. Neuhrazená ztráta minulých let
84 A. V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
85 B.
Cizí zdroje
154 470
146 702
145 602
156 454
150 322
Rezervy
115 759
113 906
116 273
119 400
119 400
8 659
4 066
2 673
0
0
86 B. I. 87 B. I.
1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů
88
2. Rezerva na důchody a podobné závazky
0
0
0
0
0
89
3. Rezerva na daň z příjmů
0
0
0
0
0
90
4. Ostatní rezervy
107 100
109 900
113 600
119 400
119 400
6 472
7 348
8 672
9 256
9 791
Dlouhodobé závazky
91 B. II. 92 B. II.
1.
Závazky z obchodních vztahů
0
0
0
0
0
93
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
0
94
3. Závazky - podstatný vliv
0
0
0
0
0
95
4. Závazky za společníky, čl. družstva a za účastníky sdruž.
0
0
0
0
0
96
5. Dlouhodobé přijaté zálohy
0
0
0
0
0
97
6. Vydané dluhopisy
0
0
0
0
0
98
7. Dlouhodobé směnky k úhradě
0
0
0
0
0
99
8. Dohadné účty pasivní
0
0
0
0
0
1 479
1 428
1 360
1 404
1 358
10. Odložený daňový závazek
4 993
5 920
7 312
7 852
8 433
Krátkodobé závazky
32 239
25 388
20 657
27 798
21 131
Závazky z obchodních vztahů
19 836
19 106
13 220
18 998
15 384
100 101
9. Jiné závazky
102 B. III. 103 B. III.
1.
104
2. Závazky - ovládající a řídící osoba
0
0
0
0
0
105
3. Závazky - podstatný vliv
0
0
0
0
0
112
106
4. Závazky za společníky, čl. družstva a za účastníky sdruž.
107 108
0
0
0
0
0
5. Závazky k zaměstnancům
1 979
1 891
2 012
2 296
2 488
6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění
1 164
1 457
1 558
1 773
1 417
109
7. Stát - daňové závazky a dotace
7 027
1 502
1 363
3 085
0
110
8. Krátkodobé přijaté zálohy
440
507
460
2
19
111
9. Vydané dluhopisy
0
0
0
0
0
0
0
430
0
0
1 793
925
1 614
1 644
1 823
Bankovní úvěry a výpomoci
0
0
0
0
0
112
10. Dohadné účty pasivní
113
11. Jiné závazky
114 B. IV. 115 B. IV.
1.
Bankovní úvěry dlouhodobé
0
0
0
0
0
116
2. Krátkodobé bankovní úvěry
0
0
0
0
0
117
3. Krátkodobé finanční výpomoci
0
0
0
0
0
Časové rozlišení
1 560
2 793
3 019
1 370
1 441
118 C. I. 119 C. I.
1.
Výdaje příštích období
1 552
2 789
3 016
1 369
1 439
120
2. Výnosy příštích období
8
4
3
1
2
113
Příloha 3: Výkaz zisků a ztrát Č. ř. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Označ. I. A. + II. II. 1. II. 2. II. 3. B. B. 1. B. 2. + C. C. 1. C. 2.
14 C. 3. 15 C. 4. 16 D. 17 E. 18 III. 19 III. 1. 20 III. 2. 21 F. 22 F. 1. 23 F. 2. 24 25 26 27 28 29 30 31 32
G. IV. H. V. I. * VI. J. VII.
33 VII. 1. 34 VII. 2. 35 36 37 38 39
VII. 3. VIII. K. IX. L.
40 41 42 43 44 45 46 47 48
M. X. N. XI. O. XII. P. * Q.
Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměna členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a oprav. položek v provoz. oblasti a komplex. nákl. př. ob. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládan. a říz. osobách a v úč. jednot. pod podstat. vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost
2008
2009
2010
1 3 -2 222 126 224 949 -4 310 1 487 143 011 94 761 48 250 79 113 27 564 19 760 1 100
0 0 0 218 699 225 089 -8 626 2 236 152 478 99 029 53 449 66 221 30 136 21 746 1 300
1 0 1 195 283 221 189 -27 659 1 753 125 848 74 852 50 996 69 436 31 260 22 236 1 430
0 0 0 226 877 210 414 14 655 1 808 153 625 108 605 45 020 73 252 33 732 24 048 1 440
0 0 0 203 985 218 893 -16 907 1 999 145 848 99 618 46 230 58 137 37 011 26 921 1 440
6 704 0 221
7 090 0 368
7 594 0 312
8 244 0 321
8 650 0 451
10 265
12 623
13 850
14 158
14 604
3 360 2 258 1 102
924 332 592
873 118 755
-163 270 -433
950 223 727
3 184
985
504
-930
711
1 974 1 210
576 409
0 504
284 -1 214
150 561
14 335 2 576 4 429 0 0 25 051 0 0 119
-841 3 180 5 620 0 0 21 434 0 0 372
1 601 5 558 6 998 0 0 21 372 0 0 0
3 312 5 441 5 456 0 0 22 481 0 0 0
-545 6 773 7 404 0 0 6 224 0 0 196
119
372
0
0
196
0
0
0
0
0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 592 17 222 736 0 0 180 9 612
0 182 0 310 895 0 0 -31 5 181
0 83 0 197 506 0 0 -226 5 140
0 69 0 303 580 0 0 -208 5 465
0 118 0 156 584 0 0 -114 1 374
114
2011
2012
49 50 51 52 53 54 55 56 57
Q. 1. Q. 2. ** XIII. R. S. S. 1. S. 2. *
58 T. 59 *** 60 ****
- splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
115
8 645 967 15 619 0 0 0 0 0 0
4 254 927 16 222 0 0 0 0 0 0
3 748 1 392 16 006 0 0 0 0 0 0
4 925 540 16 008 0 855 0 0 0 -855
794 580 4 736 0 0 0 0 0 0
0 15 619 25 231
0 16 222 21 403
0 16 006 21 146
0 15 953 21 418
0 4 736 6 110
Příloha 4: Splátkový kalendář úvěru od Komerční banky
Pořadí splátky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Měsíc/Rok 09/2014 10/2014 11/2014 12/2014 01/2015 02/2015 03/2015 04/2015 05/2015 06/2015 07/2015 08/2015 09/2015 Suma
Měsíční splátka úvěru 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,67 4 204 166,63 50 450 000,00
Z toho Úrok 69 057,50 63 346,29 57 627,20 51 900,21 46 165,30 40 422,48 34 671,73 28 913,03 23 146,38 17 371,76 11 589,17 5 788,96 450 000,00
116
Úmor 4 135 109,17 4 140 820,38 4 146 539,47 4 152 266,46 4 158 001,37 4 163 744,19 4 169 494,94 4 175 253,64 4 181 020,29 4 186 794,91 4 192 577,50 4 198 377,67 50 000 000,00
Poplatek za vedení účtu 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 7 200,00
Zůstatek dluhu 50 000 000,00 45 864 890,83 41 724 070,45 37 577 530,98 33 425 264,52 29 267 263,15 25 103 518,97 20 934 024,02 16 758 770,38 12 577 750,08 8 390 955,17 4 192 577,50 4 198 377,67 0
Příloha 5: Splátkový kalendář úvěru od ČSOB
Pořadí splátky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Měsíc/Rok 09/2014 10/2014 11/2014 12/2014 01/2015 02/2015 03/2015 04/2015 05/2015 06/2015 07/2015 08/2015 09/2015 Suma
Měsíční splátka úvěru 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 4 207 500,00 50 490 000,00
Z toho Úrok 75 258,80 69 039,05 62 809,94 56 571,45 50 323,57 44 066,29 37 799,59 31 523,46 25 237,88 18 942,84 12 638,32 5 788,83 490 000,00
117
Úmor 4 132 241,20 4 138 460,95 4 144 690,06 4 150 928,55 4 157 176,43 4 163 433,71 4 169 700,41 4 175 976,54 4 182 262,12 4 188 557,16 4 194 861,68 4 201 711,17 50 000 000,00
Poplatek za vedení účtu 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 7 200,00
Zůstatek dluhu 50 000 000,00 45 867 758,80 41 729 297,85 37 584 607,79 33 433 679,24 29 276 502,81 25 113 069,10 20 943 368,69 16 767 392,14 12 585 130,02 8 396 572,85 4 194 861,68 4 201 711,17 0
Příloha 6: Splátkový kalendář úvěru od GE Money Bank
Pořadí splátky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Měsíc/Rok 09/2014 10/2014 11/2014 12/2014 01/2015 02/2015 03/2015 04/2015 05/2015 06/2015 07/2015 08/2015 09/2015 Suma
Měsíční splátka úvěru
4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 4 212 500,00 50 550 000,00
Z toho Úrok
Úmor
84 356,50 77 391,79 70 415,32 63 427,08 56 427,06 49 415,22 42 391,56 35 356,04 28 308,66 21 249,38 14 178,20 7 083,18 550 000,00
4 128 143,50 4 135 108,21 4 142 084,68 4 149 072,92 4 156 072,94 4 163 084,78 4 170 108,44 4 177 143,96 4 184 191,34 4 191 250,62 4 198 321,80 4 205 416,82 50 000 000,00
118
Poplatek za vedení účtu 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 2 400,00
Zůstatek dluhu 50 000 000,00 45 871 856,50 41 736 748,29 37 594 663,61 33 445 590,69 29 289 517,75 25 126 432,97 20 956 324,53 16 779 180,58 12 594 989,24 8 403 738,62 4 198 321,80 4 205 416,82 0
Příloha 7: Splátkový kalendář úvěru od Raiffeisenbank
Pořadí splátky
Měsíc/Rok
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
09/2014 10/2014 11/2014 12/2014 01/2015 02/2015 03/2015 04/2015 05/2015 06/2015 07/2015 08/2015 09/2015
Suma
Měsíční splátka úvěru 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,33 4 220 833,37
50 650 000,00
Z toho Úrok 99 837,35 91 608,76 83 363,75 75 102,27 66 824,29 58 529,79 50 218,72 41 891,06 33 546,77 25 185,81 16 808,17 7 083,27
Úmor 4 120 995,98 4 129 224,57 4 137 469,58 4 145 731,06 4 154 009,04 4 162 303,54 4 170 614,61 4 178 942,27 4 187 286,56 4 195 647,52 4 204 025,16 4 213 750,10
Poplatek za vedení účtu 500,00 500,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00 200,00
650 000,00 50 000 000,00 3 000,00
119
Zůstatek dluhu 50 000 000,00 45 879 004,02 41 749 779,45 37 612 309,87 33 466 578,81 29 312 569,77 25 150 266,22 20 979 651,61 16 800 709,34 12 613 422,78 8 417 775,26 4 204 025,16 4 213 750,10
0
Příloha 8: Plán podzemní části investiční výstavby (degustační sklep a rotunda)
120
Příloha 9: Plán nadzemní části investiční výstavby (podniková prodejna)
121
Příloha 10: Plán příjezdové cesty k podnikové prodejně
122
Příloha 11: Očekávané budoucí výnosy, náklady a zisk z investice
Roky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Výnosy 10 839 047 12 830 231 13 274 556 13 694 733 13 471 742 14 004 795 17 205 785 17 287 005 18 349 494 19 442 120 21 230 763 22 428 147 18 272 055 16 588 297 15 592 352 15 084 822 13 390 233 12 301 366 12 396 186 12 361 477
Náklady 3 793 667 4 490 581 4 646 095 4 793 157 4 715 110 4 901 678 6 022 025 6 050 452 6 422 323 6 804 742 7 430 767 7 849 851 6 395 219 5 805 904 5 457 323 5 279 688 4 686 582 4 305 478 4 338 665 4 326 517
123
Zisk 7 045 381 8 339 650 8 628 461 8 901 576 8 756 633 9 103 116 11 183 760 11 236 554 11 927 171 12 637 378 13 799 996 14 578 296 11 876 835 10 782 393 10 135 029 9 805 135 8 703 651 7 995 888 8 057 521 8 034 960