Nastal as ASP Jan Tomíšek, Michal Má el Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno
[email protected],
[email protected] Abstrakt Vývoj trhu ASP v R jasn ukazuje, že fakticky nastává doba ASP. P ísp vek se pokouší analyzovat p í iny minulých neúsp ch poskytovatel a vyjmenovává podmínky, které musí splnit poskytovatel ASP nyní, aby jeho nabídka byla na trhu IT úsp šná. Porovnává jednotlivé dostupné technologie pro ešení klientské strany ASP, zabývá se vyhledáním tržních segment s nejv tší citlivostí pro výhody ASP a stanovením správné cenové politiky pro tyto segmenty. Zamýšlí se i nad vztahem ASP a outsourcingu. Abstract ASP market development in the Czech Republic clearly shows that the time of ASP is really coming. In this article we have analyzed the causes of the latest provider’s failures and we have specified the conditions which must be fulfilled by an ASP provider nowadays to make his offer on the IT market successful. This article compares individual ASP client technologies available, studies the most ASP sensitive market segments and determines the right price policy suitable for these segments. It also reflects the relation between ASP and outsourcing. Klí ová slova ASP, internetová konektivita, segmentace trhu, proprietární klient, cenová politika, outsourcing IS Keywords ASP, Internet connectivity, market segmentation, proprietary client, price policy, outsourcing IS
1 Fenomén ASP P es to, že myšlenka ASP je stará více než deset let, optimismus dodavatel IT p edpokládajících rychlý r st v této oblasti vrcholil zhruba až na p elomu tisíciletí. I to však bylo z ejm p ed asné. Jak se v IT ob as stává, potenciální uživatelé optimismus dodavatel nesdíleli a tak s nabídkou takových služeb zejména v oblasti systém ERP nepochodila v minulosti nejedna renomovaná spole nost. Situace se však v pr b hu roku 2005 za ala rychle m nit a optimismus op t vzr stá, tentokrát z ejm na obou stranách. Nejv tší poskytovatelé ERP formou ASP v R již po ítají své zákazníky ve stovkách. Odborníci se nyní odhadují, že se ASP do konce desetiletí stane p evažující formou po izování SW. Nem žeme si nepovšimnout, že na trh ASP loni (v R až za átkem roku 2006) razantn vstoupila i spole nost Microsoft se svou marketingovou zkratkou SaaS (Software as a Service). Jedná se o sadu produkt a technologií vhodných pro hostování u poskytovatel . Všechny jak dosavadní vhodné i uzp sobené produkty byly vybaveny novým licen ním modelem SPLA (Service Provider License Agreement), kdy poskytovatel platí poplatky za skute ný po et uživatel aplikace v minulém m síci a od svých zákazník pak inkasuje pouze poplatky za užívání služby. Microsoft sám služby nenabízí; poskytování hostovaných aplikací ponechává výhradn na svých partnerech. Jaké podmínky tedy musí být spln ny, aby nabídka ASP zejména na eském trhu mohla být úsp šná?
2 Podmínka první: Dostate ná internetová konektivita Pokud nechceme svou innost orientovat jen na malou hrstku uživatel , musíme nabízet takový produkt, který je v cn dostupný všem možným zákazník m. Proto základním a kritickým parametrem úsp chu ASP je dostate ná internetová konektivita potenciálních uživatel . Uv domíme-li si, že ješt na p elomu tisíciletí bylo v netechnologických spole nostech spolehlivé trvalé p ipojení na internet vzácností, je jasné, pro se ASP neda ilo. Tato podcen ná skute nost však byla daná stavem rozvoje internetu a nebylo v možnostech poskytovatel ASP tento stav zm nit. Trh prost musel uzrát. V posledních dvou letech se však sv t internetové konektivity v R zásadn zm nil. Na jedné stran masivn nastupují telekomunika ní spole nosti s ADSL a konkuren ní kabelové „televizní“ spole nosti s nabídkou rychlého, spolehlivého a stále ší eji dostupného p ipojení. Na stran druhé pak hlavn v m stských aglomeracích ne ekan rychle roste p ímá dostupnost optických sítí. P ipojení firem ze segmentu SME se tak stalo rutinní záležitostí. Dostupná optika umož uje snadné p ipojení velkým firmám s vysokými komunika ními nároky. V obdobné situaci je i státní sektor, obce a další organizace. Dle našeho názoru bylo v R n kdy za átkem roku 2005 dosaženo kritické hodnoty konektivity pot ebné pro masivní nástup služeb ASP.
3 Podmínka druhá: D v ra v poskytovatele Dalším naprosto zásadním p edpokladem úsp chu na trhu ASP je d v ra zákazníka ve schopnosti poskytovatele dostát svým závazk m, a již jde o dodržování garantované dostupnosti i o ochranu uživatelských dat. Tato podmínka není nijak p ekvapivá, dob e ji známe z oblasti outsourcingu. Nicmén se zdá, že v oblasti ASP má d v ra v poskytovatele výrazn vyšší váhu. Zde mají v po átku výrazn snazší pozici spole nosti, které na trhu IT nebo ICT již n co dokázaly a jejichž zna ka je dostate n kladn zapsána v pov domí uživatel . Následn je pot eba vybudovat reference, které výrazn pomohou dalším uživatel m osm lit se a p istoupit na model ASP. Domnívám se, že v p ípad ASP, které stojí a padá s d v rou, má pro nákupní rozhodnutí výrok „používáme to a spolehliv to funguje“ doslova nesmírnou hodnotu a pozd ji zp sobí lavinový efekt. D v ra se odvíjí i od kvality smluvního vztahu mezi poskytovatelem a uživatelem. Navrhovatelem smlouvy je zpravidla poskytovatel a je nutné si proto uv domit, že vágní smlouva chránící p evážn práva poskytovatele rozhodn d v ru nebudí. D v ra uživatele je napl ována zejména dv ma faktory: technickou spolehlivostí a bezpe ností celého ešení ASP.
3.1 Technika Zajišt ní spolehlivosti výpo etní techniky a komunikací je dnes, stejn jako konektivita, rutinní záležitost. Na trhu je k dispozici dostatek redundantních serverových systém v etn nabídky jejich velmi operativního servisu. Rovn ž p ipojení server do internetu lze snadno zajistit dostate n spolehlivou zálohovanou linkou.
3.2 Bezpe nost a ochrana údaj Trochu komplikovan jší je zajišt ní bezpe nosti. Ta se rozpadá na ochranu dat p ed ztrátou a p ed jejich zneužitím. Zajišt ní dat p ed ztrátou je dnes také rutinní záležitostí – k dispozici jsou výkonná disková pole a archiva ní mechanismy, ale ochrana proti zneužití je otázka podstatn složit jší. Data systém ERP jsou zpravidla p edm tem obchodního tajemství a personální údaje dokonce požívají zákonnou ochranu. Je nutné neustále zohled ovat i to, že služba je nabízena v prost edí volného internetu, který je de facto jednou velkou džunglí. Musí být zajišt na jak dostate n pr kazná identita uživatele žádajícího o p ístup k systému, tak bezpe nost následné komunikace. Tuto bezpe nost je nutné budovat nejen prost edky na stran serverové infrastruktury, ale i na stran
uživatele, protože jeho selhání potenciáln ohrožuje všechny ostatní uživatele. Proto je v tomto p ípad zabezpe ení jménem a heslem zcela nedosta ující a je pot eba vybudovat systém s certifikáty v bezpe ném úložišti nebo použít systém s výzvou a odpov dí (Challenge/Response). Nezanedbatelnou složkou bezpe nosti jsou interní sm rnice poskytovatele, které musí zajistit, že k únik m nem že docházet ani uvnit jeho organizace. Certifikace a audity t chto sm rnic dle v IT uznávaných norem a metodik jsou pochopiteln další výhodou.
4 Podmínka t etí: Správný zákazník Chceme-li na n jakém trhu skute n usp t, musíme mu nejprve dob e porozum t. Klí ovou se tedy stává otázka, pro koho je ASP nejv tším p ínosem. Domníváme se, že minulé neúsp chy modelu ASP byly zp sobeny snahou poskytovatel nabízet primárn jejich ešení t m nejv tším subjekt m na trhu. Je to do jisté míry pochopitelné. Velcí, ve sv t mediáln p et žovaném r znými formami outsourcingu, na první pohled vypadají jako nejperspektivn jší tržní segment. Nicmén je nutné si uv domit, že velké organizace mají bu vybudované vlastní silné IT nebo je mají outsourcované a problém pé e o provoz a zajišt ní dat jejich ERP je moc netrápí. Prostor k úsp chu se u nejv tších organizací otevírá snad jen v okamžiku, kdy po izují nový IS (mezi vrcholovými manažery je populární náhrada investice službou asto i proto, že bezprost edn vylepšuje ú etnictví), což však k výraznému úsp chu na trhu ASP rozhodn nesta í. Jsou zde však t i jiné velké segmenty, které jsou pro ASP jako stvo ené a na p ínosy ASP slyší velmi dob e, jelikož v nich nacházejí odpov di na své každodenní problémy.
4.1 Segmentace trhu Prvním vhodným segmentem jsou malé firmy a organizace bez vlastní správy IT. Pro ty p edstavuje ASP obrovskou úlevu. Jejich externímu správci, pokud n jakého mají, se to moc líbit nebude, ale práv za jeho služby výrazn ušet í. A jak jsme se již zmínili, jediná podmínka pro ASP – konektivita, je u tohoto segmentu bu vy ešená, nebo snadno dostupná. Dalším velkým segmentem jsou organizace, které sice mají správu IT vybudovanou, ale jen pro obecné systémy jako je vlastní sí , pošta, web atd. Tato správa pak obtížn eší provoz „cizorodého“ ERP systému, ke kterému jsou nutné specifické znalosti. Správce IT z takové organizace p ijme s úlevou, že se o ERP nemusí sám starat (stejn by uživatelé nebyli moc spokojení) a proto ochotn kooperuje s poskytovatelem ASP. Posledním segmentem jsou organizace s decentralizovanou strukturou, a to jak staticky (nap . pobo ky), tak dynamicky (nap . obchodní cestující). Ty díky ASP ušet í nemalé ástky za budování a provoz vlastní bezpe né VPN. Rovn ž nemusí investovat nemalé ástky do server pro provoz vlastního IS a do licencí ERP ve verzi s aplika ním serverem, což stále pat í k nejnákladn jším ešením.
5 Podmínka tvrtá: Správná technologie klienta Úsp šný produkt na siln konkuren ním trhu IT musí být uživatelsky p ív tivý. Existují v podstat t i základní varianty možného technologického ešení klientské strany ASP, od které se p ímo odvíjí p ív tivost celého ešení: internetový prohlíže , terminálové služby a proprietární tenký klient. Každá z t chto technologií má své výhody i nevýhody, které je p edur ují jen pro jistou oblast použití.
5.1 Internetový prohlíže Rozhraní v internetovém prohlíže i je velmi vhodné všude tam, kde uživatel pracuje spíše s jednoduššími aplikacemi a více nahlíží do dat, než n co po izuje. Mnoho aplikací v tomto prost edí vypadá na pohled velmi slibn , ale pokus o rutinní využívání vede k rychlému poklesu optimismu. Jako vhodný p íklad lze použít skv le vyvedené webové rozhraní Exchange serveru. Na první pohled vypadá tém jako lokáln spušt ný Outlook. Do jistých dialogových potíží se však uživatel dostane již v okamžiku, kdy se rozhodne v nové zpráv nap . jednoho p íjemce odstranit a p idat jiného.
Domníváme se proto, že t eba pro mzdovou ú etní, která zadává a opravuje tisíce údaj m sí n , je takové rozhraní použitelné jen obtížn . N které nové internetové technologie, nap . AJAX, se sice orientují na práv na tento problém, ale cesta k elegantnímu a mohutnému uživatelskému rozhraní v internetovém prohlíže i rozhodn nebude krátká. Nespornou výhodou tohoto ešení však je jistá „p irozenost“ ovládání aplikací, která umož uje zkrátit implementa ní etapu a dát do systému p ístup i prakticky neškoleným uživatel m, zejména pokud do dat jen nahlížejí. Správci systému jist ocení, že na stanici uživatele není nutné nic nového instalovat. Problémy však mohou init nekompatibility mezi typy prohlíže . Výhodou je naopak to, že komunikace se serverem v tšinou hladce prochází všemi firewally bez zm ny jejich konfigurace. P ipome me si, že na tomto ešení postavily sv j úsp ch prakticky všechny organizace nabízející zdarma služby elektronické pošty (freemaily), které asi jako de facto jediné již d íve masov usp ly na poli ASP se svými poštovními klienty pro internetové prohlíže e.
5.2 Terminálové služby Terminálové služby (nap . Microsoft Terminal Services nebo Cytrix WinFrame) jsou velmi univerzálním ešením, které umož uje ud lat, s trochou nadsázky, ASP ešení ze starého ú etního programu pro MS-DOS. Ovládání z stane nezm n no. Komunika ní nároky jsou však pom rn vysoké a i p es dobrou konektivitu asto neprobíhá p ekreslování obrazovek a zápis znak dostate n rychle. Nemalou nevýhodou, která zmenšuje poskytovateli manévrovací prostor v cenové oblasti, je nutnost vlastnit krom licencí samotného poskytovaného produktu i licence pat i ných terminálových služeb. Na stanici uživatele musí být individuáln nainstalovaný klient terminálových služeb. Nevýhodou je i to, že na firewallech musí být tento typ komunikace explicitn povolen. V p ípad použití terminálových služeb ur ených pro obecné použití v etn vzdálené správy, je rovn ž nutno pe liv udržovat skrytí ostatních zdroj serveru v i klientským po íta m. Terminálové služby je z výše uvedených d vod možné chápat spíš jako nouzové ešení, které je však k dispozici ihned a pro libovolný produkt.
5.3 Proprietární klient Proprietární tenký klient je z hlediska rutinního uživatele nejp íjemn jším ešením. Nabízí vždy pot ebnou mohutnost a p ív tivost uživatelského rozhraní. Díky tomu se p i p echodu na ASP uživatelský komfort nijak nesníží a v lepším p ípad se ovládání aplikací v bec nemusí zm nit. A to je, jak si dále ukážeme, velmi podstatná výhoda zejména v po átku p i budování referencí. Kvalitní tenký klient má také nejmenší komunika ní nároky. Problémem m že být nutnost alespo první instalace na stanici uživatele (další lze automatizovat), zpravidla nutnost povolování nové komunikace na firewallech a specifické ovládání.
5.4 Který je ten pravý? Poskytovatel je tedy postaven p ed nelehký úkol, jaké rozhraní aplikací nabízet. Navíc ne vždy má možnost volby. Obecn platí, že pro jednoduché úlohy i nahlížení do systému dob e vyhoví internetový prohlíže , není-li jiná lepší možnost, terminálové služby jsou k dispozici vždy a pro rutinní uživatele rozsáhlejších systém je nejlepší tenký klient. Špatná volba obvykle vede k nep im enému zvýšení náklad nebo odmítnutí ešení zákazníkem.
6 Podmínka pátá: Správná cena Správná tržní cena nového produktu se vždy n jakou dobu stabilizuje. Hrubou, ale obvyklou chybou poskytovatel , bylo nastavení cen jejich ASP do roviny luxusního produktu, na kterém cht li tvo it významný zisk. Toto lze považovat za další z p í in neúsp chu ASP v minulých letech. ASP, aby mohlo být široce akceptováno, nesmí být luxusním produktem, nýbrž produktem cenov dostupným prakticky pro každého zákazníka. Výnosy a samoz ejm i úspory z rozsahu jsou klí em jak k efektivní cenové politice, tak k následnému úsp chu. Domníváme se, že ASP m že usp t jen tehdy, pokud jeho cena nebude výrazn vyšší než úhrady za licence ve srovnávacím období nejmén p ti let.
Je-li poskytovatel zárove dodavatelem i p ímo výrobcem konkrétního ERP (a nejen ERP), musí o ASP p emýšlet tak, že jeho produkt v nedaleké budoucnosti, nebude-li k dispozici jako služba, nebude prodejný. Cena, která vznikne na základ této úvahy, pak bude na trhu jist dob e p ijata. Zde se pon kud obáváme i o cenovou politiku spole nosti Microsoft pro produkty SaaS, kde už poskytovatel služby zaplatí jen za licence za cca t i roky (politika se u jednotlivých produkt mírn liší) tolik, že v sou tu cena p esáhne cenu po ízení produktu. Bilanci p íliš nenapraví ani skute nost, že licence pro SaaS obsahují automaticky i Software Assurance. Nap íklad faktická životnost jedné verze produktu typu Office je navzdory p áním spole nosti Microsoft dnes cca 5 let (uživatelé prost nepot ebují a asto ani necht jí inovovat rychleji). Za t chto podmínek, pokud má krom licencí poskytovatel vyd lat ješt na servery, konektivitu, správu systém , služby, obchodní innost, režie a také vytvo it alespo malý zisk, vychází pro koncového zákazníka cena jako cca trojnásobek ceny po ízení za p t let. T žko odhadnout, jak to trh p ijme. Domníváme se, že se zde Microsoft p edem vzdává elegantní možnosti více legalizovat užívání svého SW a práv širší legalizací získat nové výnosy.
7 Vztah ASP a outsourcingu Je zajímavé položit si otázku, zda si ASP a outsourcing nekonkurují. Zdánliv to vypadá, že ano, protože ob služby nabízí podobné výhody. Fakticky to však nemusí být tak zlé. Vyjasn ní této otázky je pro poskytovatele ASP d ležité zejména v oblasti obchodní argumentace a p i budování obchodních partnerství. Podívejme se na problematiku z pohledu uživatele. Ten nechce nic provozovat ani se o nic starat, chce aplikace jen používat jako nástroj pro pln ní svého poslání. T mto požadavk m by klasický outsourcing v zásad vyhov l, pomineme-li, že serverová infrastruktura se zpravidla nachází n kde v prostorách zákazníka, tudíž ho vždy n jak zat žuje. Klasický outsourcing však stojí p ed náro ným problémem efektivnosti správy mén obvyklých aplikací, kterými - vzhledem k po t m potenciálních dodavatel - ERP systémy jist jsou. Jak má poskytovatel outsourcingu zajistit kvalitu služby, když se mu nevyplatí vyškolit správce, kte í budou aplikaci udržovat? Má si najmout externího dodavatele? To nep inese p íjemci outsourcingu ani nižší cenu a ani vyšší kvalitu, než jakých by dosáhl sám. Práv toto dilema efektivn eší ASP. Spole nost, která se specializuje na poskytování jisté t ídy aplikací jako ASP, je schopna snáze investovat do odbornosti svých pracovník , protože takovou investici rozpouští sm rem k velkému po tu p íjemc služby. M že se rovn ž lépe orientovat na procesy související s problematikou správy a provozu takovýchto aplikací. Oproti poskytovateli ASP má poskytovatel outsourcingu podstatn menší šanci, že se mu mezi klienty vyskytne nadkritické množství zájemc o danou aplikaci. Jinými slovy, poskytovatel ASP m že nabídnout lepší pom r cena/kvalita, jelikož má p irozen vyšší výnosy z rozsahu. Zpravidla je schopen nabídnout i další p idanou hodnotu, protože se na danou problematiku specializuje. V úvahu p ipadá p evzetí odborných konzultací nebo dokonce i kompletní zpracování n kterých agend avšak s tou výhodou, že zákazník má ke svým dat m neustálý p ístup. Nic z výše uvedeného tak nebrání výhodné spolupráci poskytovatele ASP a poskytovatele outsourcingu u zákazníka, kdy poskytovatel outsourcingu smluvn zprost edkovává službu ASP. Tato forma spolupráce bude jist zajímavá pro všechny t i strany, oba poskytovatele i zákazníka. Poskytovatel outsourcingu je pro poskytovatele ASP p ekvapiv velmi p irozeným partnerem.
8 P íklad úsp šné nabídky ASP P ekvapivý úsp ch na poli ASP v R zaznamenala b hem posledního roku spole nost Vema, tradi ní eský dodavatel ešení zejména pro ízení lidských zdroj , ale i pro ekonomiku a logistiku. Po et zákazník , kte í využívají IS Vema formou ASP, je nyní více než 200 a rychle roste. Dle dostupných pr zkum je tak Vema, a. s. jednozna n nejv tším poskytovatelem ERP formou ASP v R. Do systému má p ístup zhruba 800 jednotlivých uživatel . Vema se obchodn v oblasti ASP pe liv orientuje na malé a st ední spole nosti a organizace, a dále na distribuované zákazníky. Nejv tší z nich
nyní má zatím 18 odlou ených pracoviš a celkem 70 uživatel . Mezi zákazníky lze najít školy, velké nemocnice, charitativní instituce, ale i zdravotní pojiš ovny i obchodní a výrobní organizace.
8.1 Technické ešení K dispozici jsou dv rozhraní: proprietární tenký klient a rozhraní pro internetové prohlíže e. Rozhraní se mezi sebou neliší jen ovládáním, ale p es každé z nich je prezentován výrazn odlišný pohled na celý IS. Základem ešení je proprietární tenký klient, který má naprosto stejný vzhled a shodné ovládání s lokálními instalacemi aplikací Vema. (Je reprezentováno zcela shodným programem jako lokální rozhraní.) To velmi usnad uje p echod stávajících uživatel , kte í se nemusí nic nového u it. Toto rozhraní je ur eno pro pravidelné uživatele vkládající velké množství údaj . Pro nahlížející uživatele (typicky vedoucí pracovníky) je k dispozici intuitivní HTML rozhraní, které nevyžaduje žádné speciální znalosti ovládání. P es toto rozhraní jsou navíc k dispozici i mocnýmé prost edky pro agregace údaj i jejich analýzu.
8.2 Bezpe nost Bezpe nost systému je víceúrov ová. První vrstva ochrany je vybudovaná jako VPN a p ístup do ní je primárn chrán n certifikátem Vema uloženým v USB nosi i. Toto „zhmotn ní“ zabezpe ení navíc zvyšuje u laických uživatel subjektivní vnímání bezpe nosti celého ešení. Další úrove , na které se vyhodnocují oprávn ní uživatel , je ešena systémovou vrstvou aplikací Vema.
8.3 Dostupnost Garance dostupnosti služby ASP Vema (chcete-li, tak SLA) jsou relativn konzervativní, ale z dosavadních obchodních úsp ch lze dovozovat, že zcela dosta ují. Vema garantuje dostupnost v provozní dob od 7.00 do 19.00 v pracovních dnech s tolerovaným výpadkem 1 h m sí n a maximáln dv ma šestihodinovými výpadky ro n . Mimo provozní dobu je systém b žn v provozu, ale poskytovatel si vyhrazuje právo z d vod údržby systém na nezbytnou dobu odstavit. Ve smlouv se Vema pochopiteln hlásí k ochran osobních údaj a obchodního tajemství. Jako služba je pak zákazník m nabízena možnost p epracování jejich dat do platformov nezávislých formát vhodných dlouhodobé archivaci a jejich zálohování na CD. Taková data jsou vhodná pro nap . ú ely kontrol ze strany ú ad v dalších letech. Zákonem uložená doba, po kterou jsou organizace povinny archivovat data nap . o mzdách zam stnanc , je totiž taková, že p esahuje mnoho generací výpo etní techniky.
8.4 Cenová politika Cenová politika je evidentn významným zdrojem úsp chu nabídky ASP Vema. Pro snazší pochopení konstrukce ceny provedeme srovnání poplatk za ASP s cenou po ízení licence. Zákazník platí za práva užívat aplikace Vema formou ASP ro n 17 % ceny, kterou by zaplatil za po ízení licencí. Dále platí 500 K m sí n za každá „živá“ data. Dalších 17 % ro n hradí zákazník za právo užívat vždy aktuální verze aplikací (ekvivalent již citovaného Software Assurance). Tato ástka však nep edstavuje žádné navýšení ceny proti po ízení licencí, nebo ji každý rok platí i zákazník, který si zakoupí b žnou licenci. Výhodnost ASP Vema proti po ízení licencí a vlastnímu provozu ilustruje konkrétní p íklad v kapitole 8.6. Pro úplnost ješt uve me, že stávající zákazník platí p i p echodu na ASP první dva roky jen ástku 500 K m sí n za data a 17 % za právo užívat vždy nové verze. To velmi usnad uje p echod zákazník na tuto formu využívání aplikací. Základní z izovací poplatek iní pouhých 4900 K a nep edstavuje významnou barieru. Dosavadní obchodní zkušenosti ukazují, že cena ASP Vema je stanovena p átelsky a je pro uživatele hladce akceptovatelná.
8.5 Co p edstavuje nejv tší p ínosy? Významným p ínosem ASP Vema je zkvalitn ní operativních služeb. Konzultant rovn ž vybavený pot ebným certifikátem, je po výzv zákazníkem schopen okamžit nahlédnout do dat a bu rychle poradit, nebo sám zjednat požadovanou nápravu, aniž by ztratil jedinou minutu asu a utratil jedinou korunu za cestovní náklady. Efektivita konzultací se zákazníky ASP výrazn vzrostla, a proto jsou požadavky uživatel služby ASP Vema ešeny p ednostn . Dále uživatelé oce ují i to, že se zbavili astých instalací nových verzí, které jsou kv li nutnosti sledování legislativních zm n distribuovány mnohokrát ro n . Odezvy systému ASP Vema jsou, což je pro mnoho uživatel p ekvapivé, výrazn kratší než u v tšiny lokálních instalací. Je tomu tak proto, že servery pro ASP Vema disponují obvykle podstatn v tším výkonem, než technika uživatel a komunika ní nároky ešení jsou tak malé, že se na rychlosti odezev prakticky nijak neprojevují. Uživatelé oce ují i vysokou spolehlivost a dostupnost služby, která významn p esahuje smluvní závazky. Spolehlivost je výrazn vyšší, než jaké dosahují lokální instalace.
8.6 Konkrétní p íklad Na obrázku je graficky znázorn n p ípad srovnávající p ímé po ízení licence aplikace Mzdy Vema pro 500 osobních ísel s variantou užívání formou ASP Vema. Graf p edstavuje v každém roce kumulované ceny od po átku používání. V prvním roce užívání služby ASP je zahrnut z izovací poplatek. Provoz aplikací v prvním p ípad zatížíme velmi optimistickou ástkou 1500 K m sí n , která v sob zahrnuje nutnou údržbu systému, archivování, instalace nových verzí, amortizaci techniky atd. Je z ejmé, že i za tak p íznivých podmínek p esáhne celková cena ASP celkovou cenu po ízení a vlastního provozování až n kdy ve jedenáctém roce užívání! Tedy zcela mimo obvyklý rámec plánování investic v IT. Pokud by se však m ly náklady na provoz zahrnovat do úvah v mén optimistické výši, k ivky se pravd podobn neprotnou nikdy. Navíc by bylo korektní finan ní prost edky p edstavující plochu mezi k ivkami (úsporu v ase) ješt úrokovat tak, aby se v plné ší i projevil fakt, že peníze ušet ené na investici do po ízení licencí mohou vyd lávat úpln n kde jinde, a tyto ástky ješt ode íst ve prosp ch ASP Vema. Porovnání cen ASP s náklady na provoz a vlastnictví licencí 700 000 Kumulativní cena
600 000 500 000 Licence + provoz ASP
400 000 300 000 200 000 100 000 0 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9. 10. 11. 12.
Roky
9 Záv r Pro p íští roky bude ASP jedním z nejsklo ovan jších pojm ve sv t IT. Zm ny, které p echod na tuto formu užívání aplikací p ináší, jsou evidentn dalším vývojovým cyklem celého oboru. Op t se m ní základní paradigma - jsme sv dky jakéhosi návratu k centralizovanému modelu zpracování dat,
který byl v devadesátých letech minulého století tém vytla en osobními po íta i. Je to však návrat na podstatn vyšší kvalitativní úrovni, která pln odpovídá požadavk m pokro ilých uživatel v jednadvacátém století.