NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 – 2013
Praha, 3. březen 2006
OBSAH SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................... II ÚVOD .................................................................................................................................... 1 1
2
3 4
ROZBOR VÝCHOZÍHO STAVU HOSPODÁŘSKÉ, ENVIRONMENTÁLNÍ A SOCIÁLNÍ SITUACE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY A STANOVENÍ INDIKÁTORŮ ............................ 2 1.1
Všeobecná charakteristika ..................................................................................... 2
1.2
Ekonomická situace zemědělsko-potravinářského sektoru................................... 2
1.3
Celková situace v oblasti životního prostředí ....................................................... 3
1.4
Celková hospodářská a společenská situace ve venkovských oblastech............... 4
1.5
Indikátory .............................................................................................................. 6
1.6
SWOT analýza ........................................................................................................ 7
1.7
Závěry ke SWOT analýze...................................................................................... 10
CELKOVÁ STRATEGIE, PŘENESENÍ ZÁJMŮ SPOLEČENSTVÍ A NÁRODNÍ PRIORITY .... 12 2.1
Strategická východiska rozvoje venkova............................................................. 12
2.2
Vize strategické orientace rozvoje venkova České republiky do roku 2013........ 12
2.3
Globální cíl strategie ............................................................................................ 13
2.4
Průmět Strategických pokynů Společenství pro rozvoj venkova......................... 13
STRATEGIE PODLE OS, KVANTIFIKOVANÉ CÍLE A INDIKÁTORY ................................. 18 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA A FINANČNÍ RÁMEC.................................................... 24 4.1 Rozdělení finančních zdrojů na úrovni os a priorit ................................................. 24
5
VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SOUDRŽNOST NSP A DOPLŇKOVOST S OSTATNÍMI NÁSTROJI SPOLEČENSTVÍ ............................................................................................................. 26 5.1
Vnitřní soudržnost................................................................................................ 26
5.2
Vnější soudržnost................................................................................................. 27
6
CELOSTÁTNÍ A EVROPSKÁ SÍŤ PRO ROZVOJ VENKOVA .............................................. 30
7
ZÁVĚRY ......................................................................................................................... 31
i
SEZNAM ZKRATEK AWU b. c. ČZU EZFRV ECEAT EFRR ERF
Annual Work Unit - roční pracovní jednotka běžná cena Česká zemědělská univerzita Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Centre for Eco Agro Tourism (Evropské centrum pro eko agroturistiku) Evropský fond regionálního rozvoje Evropský rybářský fond
ESF ESU EZ
Evropský sociální fond Economic Size Unit - jednotka ekonomické velikosti podniku ekologické zemědělství
EZZF FADN FS HACCP
Evropský zemědělský záruční fond Farm Accountancy Data Network (Síť testovacích podniků) Fond soudržnosti Hazard Analysis Critical Ciniste Points System (systém HACCP – analýza rizik a kritické kontrolní body) hrubá přidaná hodnota Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova) hrubá zemědělská produkce komplexní pozemkové úpravy Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) Land Parcel Information Systém (registr půdních bloků) místní akční skupiny metylester řepkového oleje národní hospodářství Národní strategický plán Nomenclature des unités territoriales statistique (územní statistické jednotky) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Platební agentura Pozemkový fond České republiky Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond Program obnovy venkova Program rozvoje venkova rychle rostoucí dřeviny Single Area Payments Scheme (jednotné platby na plochu) a Single Payment Scheme Strategic Environmental Assessment (Strategické hodnocení dopadu na životní prostředí) Sčítání lidu, domů a bytů Státní zemědělský intervenční fond Společná zemědělská politika trvalé travní porosty Ústav hospodářské úpravy lesů Ústav zemědělských a potravinářských informací Velká dobytčí jednotka Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky zemědělský půdní fond
HPH HRDP HZP KPÚ LFA LPIS MAS MEŘO NH NSP NUTS OP PA PF ČR PGRLF POV PRV RRD SAPS a SPS SEA SLDB SZIF SZP TTP ÚHÚL ÚZPI VDJ VÚZE ZPF
ii
ÚVOD Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit EU pro léta 2007 – 2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. V adekvátním rozsahu jsou také respektovány závěry summitů v Lisabonu a Göteborgu. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádřené nařízením Rady (ES) č. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým pokynům“, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života). NSPRV také zajišťuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ČR a EU (strukturální politika, politika soudržnosti, ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů, a rybářská politika) s cílem zabránit překryvům ve využívání těchto nástrojů a jejich účinným (efektivním) využíváním vytvářet synergické efekty. Existence a realizace NSPRV bude přínosem k orientaci ČR jako členského státu EU směrem k požadavkům rozvoje společného trhu v souladu s revidovanou Společnou zemědělskou politikou. Bude také přispívat k orientaci a podpoře investorů v zemědělství, lesnictví, potravinářském průmyslu, dřevozpracujícím průmyslu a venkovských oblastí směrem k úspěšné integraci do jednotného evropského trhu prostřednictvím rozvoje ekonomických příležitostí pro podnikání v naší zemi. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR bude realizován v období let 2007 – 2013, zejména prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV). Normativní rámec •
Normativní rámec NSPRV tvoří zejména tyto dokumenty:
•
Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
•
Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení
•
Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a určité režimy podpor pro zemědělce a navazující nařízení Rady (ES) č. 864/2004, které je úpravou pro nové členské státy
•
Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování Společné zemědělské politiky
•
Rozhodnutí Rady ……..o strategických pokynech Společenství pro rozvoj venkova
•
Nařízení Rady (ES) 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise
•
Směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu
•
Směrnice Rady 79/409/EHS směrnice o stanovištích
•
Směrnice Rady 92/43/EHS směrnice o ptácích
•
Směrnice Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky
•
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství v platném znění
•
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů 1
1
ROZBOR VÝCHOZÍHO STAVU HOSPODÁŘSKÉ, ENVIRONMENTÁLNÍ A SOCIÁLNÍ SITUACE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY A STANOVENÍ INDIKÁTORŮ
1.1 Všeobecná charakteristika Česká republika je středoevropským státem o celkové rozloze 78 860 km2 a s 10,2 mil. obyvateli. Na východě a severovýchodě sousedí se Slovenskou a Polskou republikou, na jihu s Rakouskem a nejdelší hranici má na severozápadě až jihozápadě se Spolkovou republikou Německo. Z celkové plochy území leží jen 39 % v nadmořské výšce pod 400 m n. m. V evropských poměrech má charakter horské až podhorské oblasti. Podnebí ČR se vyznačuje vzájemnou interakcí oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzívní cyklonální činností, která způsobuje časté střídání počasí a poměrně hojné srážky. Administrativně se Česká republika člení na 14 samosprávných krajů (na úrovni NUTS 3). Populačním a velikostním kritériím pro vymezení regionů soudržnosti odpovídá 8 regionů úrovně NUTS 2. Podle výpočtů za roky 2001-2003 spadají do území Konvergence všechny regiony soudržnosti ČR kromě Prahy. V českých podmínkách je venkov zpravidla vymezován jako soubor venkovských obcí, tj obcí s méně než 2 000 obyvateli. Ty představují 89,82 % všech obcí, spravujících území, které tvoří 73,6 % plochy státu. Žije v nich však pouze čtvrtina (26,3 %) obyvatel, což je v absolutním vyjádření 2 689 676 osob (k 1.1.2005). Podle metodiky OECD, jejímž základním rozlišovacím kritériem je hustota do 150 obyvatel na km2, je celková rozloha venkovských regionů ČR 78 370,9 km2, tj. 99,37 % území státu a žije v nich cca 9 500 000 obyvatel, tj. 88,55 % obyvatel státu.
1.2 Ekonomická situace zemědělsko-potravinářského sektoru Česká republika má 4 264 tis. ha zemědělské půdy, zaujímající přibližně polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele připadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což je přibližně evropský průměr. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky. Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis.ha. Výměra orné půdy v posledních deseti letech trvale klesá, naopak o 71 tis. ha se zvýšila výměra pozemků, evidovaných v katastru nemovitostí, jako trvalé travní porosty. Polovina zemědělského půdního fondu se nachází v méně příznivých oblastech (LFA). Většina zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Ve vlastnictví státu je 599,7 tis. ha zemědělské půdy (k 31. 12. 2004), kterou pronajímá Pozemkový fond ČR. Velká roztříštěnost vlastnictví půdy a velký podíl najaté půdy (90 %) od velkého počtu pronajimatelů je určitou překážkou omezující rozvoj podnikání na zemědělské půdě. Počet pracovních sil v zemědělství poklesl v roce 2004 přibližně na 141 tis.1, což představuje meziroční úbytek 4,7 % zemědělských pracovníků. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství2 se snížil na 2,9 %. Zemědělství nadále výrazně zaostává v úrovni průměrných mezd - v roce 2004 v porovnání s průměrnou nominální mzdou v národním hospodářství o 28 procentních bodů. Úroveň
1
2
Průměrný evidenční počet pracovníků v podnicích zemědělské prvovýroby bez souvisejících služeb a myslivosti, předběžný údaj VÚZE. Pramen: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1. - 4. čtvrtletí 2003, 2004, ČSÚ 2004, 2005. 2
reálné mzdy v tomto odvětví zůstává dosud o zhruba 10 procentních bodů pod úrovní dosaženou v roce 1989. Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství se za uplynulých 10 let významně snížil a přibližuje se průměru EU 15. Velikostní struktura podniků se výrazně liší od struktury podniků v EU - 25. Podniky s více než 50 ha zemědělské půdy zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy. Hospodářské výsledky zemědělství se vyznačují relativní stabilitou. Došlo k poklesu úvěrů, snížila se míra zadluženosti. Technicko - materiální zabezpečení zemědělské výroby zaostává, zejména u techniky a technologií pro plnění nastavených norem především ve spojitosti se zajištěním pohody zvířat, eliminace negativních dopadů zemědělské výroby na přírodu a vytvoření atraktivnějšího prostředí pro život na venkově. Vzdělanostní úroveň pracovníků v zemědělství, i přes její pozvolné zlepšování, je stále výrazně nižší než v ostatních odvětvích národního hospodářství. Vstupem ČR do EU pokračuje trend spotřebitelské poptávky po sortimentu potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou a kvalitou ve vyšších cenových relacích. Proto je důležitým faktorem zvyšování kvality v této oblasti podpora výzkumu, inovací a nových technologií, získávání značek kvality, zajištění právní ochrany výrobků, certifikace biopotravin, propagace výrobků a systematické vzdělávání pracovníků všech úrovní. V agrárním exportu se dlouhodobě uplatňují především komodity mléko, živá zvířata, obilí a cukr, jejichž vývoz však není pro ČR perspektivní z důvodu nízkého stupně finalizace těchto komodit a „nárazovitosti“ jejich vývozu. Kromě těchto komodit mají na českém agrárním vývozu významný podíl cukrovinky, mléčné výrobky, vejce a med, pekařské výrobky a potravinářské přípravky. Dřevozpracující průmysl čelí trvale poklesu poptávky po surovém dříví na tuzemském trhu a v důsledku toho klesá jeho cena. Přesto dochází ke zvýšení dynamiky růstu nejen u produkčních ukazatelů, ale rovněž u produktivity práce. Vlastní lesní hospodářství se svým podílem 0,6 % na HDP představuje základ pro tvorbu 5 – 6 % HDP v navazujících oborech.
1.3 Celková situace v oblasti životního prostředí V období uplynulých 50 let prošlo zemědělství v českých zemích etapou zásadních změn, které utvářely jeho charakter i jeho vliv na okolní přírodu a krajinu.Došlo ke scelování pozemků do velkých půdních bloků (průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti.), které často nerespektovalo reliéf terénu. Tato opatření mají dodnes za následek značně narušené odtokové poměry, znečištění vod a degradaci půdy. Těmito kroky byl postupně nastartován proces ztráty přirozené úrodnosti půdy, výrazné snížení schopnosti retence vody v krajině, snížení biologické rozmanitosti a snížení početnosti druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Unifikované velkoplošné hospodaření vedlo k ohrožení řady biotopů na travních porostech. Je odhadováno, že z celkové rozlohy trvalých travních porostů lze v ČR cca 300 tis. ha řadit do kategorie zachovalých druhově bohatých nebo polopřirozených luk a pastvin (značná část ve stávajících chráněných územích nebo vznikající síti NATURA 2000). Nejčastější ohrožení těchto oblastí s vysokou přírodní hodnotou představuje zarůstání náletem dřevin v důsledku nekosení, eutrofizace lokalit z důvodu zvýšeného hnojení a nevhodné technologické postupy zemědělského hospodaření. Životní prostředí českého venkova se dle OECD vyznačuje těmito klíčovými fakty a trendy: podíl čištění odpadních vod bez ohledu na stupeň čištění je oproti většině zemí EU-15 vyšší, ale účinnost čištění je vesměs nižší; klesá stupeň zornění zemědělské půdy; příznivý trend 3
snižování podílu zemědělské půdy ve prospěch lesní půdy je velice pozvolný; spotřeba hnojiv a pesticidů se v 90. letech výrazně snížila a v současné době je nižší než v zemích EU-15; intenzita chovu v živočišné výrobě (VDJ/km2) u všech druhů dobytka výrazně poklesla pod úroveň EU-15; podíl chráněných území z celkové rozlohy ČR se v souvislosti se vstupem do EU od roku 2004 zvýšil; setrvale nepříznivý je stav ohrožení některých volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Méně příznivé oblasti (LFA) zaujímají 50,1 % ZPF v ČR, podíl ploch s ekologickým zemědělstvím v roce 2005 představoval 6,5 % zemědělské půdy. Ekologické zemědělství je podporováno v rámci tzv. agroenvironmentálních opatření navržených v programovém dokumentu HRDP. V souvislosti se vstupem ČR do EU je patrná výrazná úprava výše podpor pro ekologické zemědělství. Biopotraviny však tvoří zhruba pouze 0,07 % celkového trhu s potravinami v ČR. V České republice, obdobně jako v ostatních zemích EU, je zemědělství hlavním zdrojem emisí amoniaku jako jedné ze čtyř látek znečišťujících ovzduší s globálním účinkem, pro které mají státy EU, ČR nevyjímaje, stanoveny emisní stropy. Emisní strop stanovený pro Českou republiku ve výši 80 kt NH3/rok 2010 koresponduje s roční emisí zemědělského sektoru. Řešení problémů se snížením emisí je součástí instalací alternativních zdrojů energie a využití biotechnologie. Jednou ze strategií ochrany řešení nebezpečí klimatických změn je i využívání obnovitelných zdrojů energie. Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie v ČR je biomasa, jednak cíleně pěstovaná, jednak tzv. odpadní. Mezi rozměrem nejvážnější problémy vyplývající z nevhodných úprav hospodaření v minulých letech patří vodní eroze půdy, jíž je ohroženo přes 40 % rozlohy zemědělských půd. Přes pozvolné zlepšování, není zdravotní stav lesních porostů na uspokojivé úrovni. Nerovnoměrná je věková struktura lesních porostů. Zvětšuje se podíl nejstarších věkových tříd, což výrazně přispívá k nestabilitě stávajících porostů a zvyšuje hrozbu rozsáhlých kalamitních škod. Lesy hospodářské plní převážně produkční funkci a zaujímají 75,6 % výměry lesa. Kategorie lesů ochranných (3,5 %) a lesů zvláštního určení (20,9 %) sledují prioritně zajišťování ostatních funkcí lesa označovaných souhrnně jako funkce mimoprodukční. Všeobecný trend směřující k ochraně biodiverzity a udržitelného využívání jejích složek se přímo odráží v prosazování polyfunkčního obhospodařování lesů. Současný podíl listnatých dřevin tvoří 23 %, přičemž přirozenému stavu by odpovídala hodnota přibližně 65%. I když přímé imisní zatížení lesů bylo v průběhu posledních 15 let značně sníženo a jako zátěžový činitel de facto ustoupilo do pozadí, náprava jeho následků, zejména zlepšení stavu o živiny ochuzených, acidifikovaných lesních půd, bude záležitostí dlouhodobější. Od roku 1990 se jakost vody ve vodních tocích významně zlepšila. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za vyhovující. Katastrofické povodně na území České republiky v letech 1997, 1998, 2000 a 2002 poukázaly na nedostatečnou retenční schopnost krajiny. Významnou úlohu při povodňových situacích v uplynulých letech prokázaly území přirozeného rozlivu povodní, rybníky a malé vodní nádrže. Technický stav rybničních hrází, zanedbanost objektů (technologická zařízení) a zanesení nádrží (množství sedimentu) však jejich retenční schopnosti limituje.
1.4 Celková hospodářská a společenská situace ve venkovských oblastech Venkovské obce se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku. Nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním věku (66,5 %) je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel) 4
a zvyšuje se v závislosti na velikostní kategorii venkovských obcí.3 Vylidňování venkova se zastavilo, nicméně to je způsobeno masivní výstavbou rodinných domů v okolí velkých měst a vznikem husté satelitní venkovské zástavby v těchto oblastech. V mezilehlých oblastech však k vysídlování venkova dochází stále. Jedná se zvláště o pohraniční oblasti, oblast Vysočiny a regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti. Týká se také častěji nejmenších obcí (do 200 až 500 obyvatel). Venkov je ohrožován migrací mladých lidí do měst. Ve venkovských obcích bylo podle SLDB přes 1,3 milionu ekonomicky aktivních osob. Ve srovnání s městy je však na venkově nižší míra ekonomické aktivity– aktivních je méně než polovina obyvatel (49,35 %), zatímco ve městech to je 52,06 %. Nezaměstnanost je na venkově vyšší a postihuje více ženy. Jsou velké rozdíly mezi jednotlivými venkovskými oblastmi. V České republice je v zemědělství, lesnictví a rybolovu zaměstnáno celkem 230 tis. ekonomicky aktivních obyvatel, tj. 4,4 %, ale v obcích do 2000 obyvatel činí tento podíl 11 %. Obdobný podíl však tvoří obchod, pohostinství a některé služby 8,9 % a stavebnictví 10 % a převládá průmysl s 40 %. Dojížďka z venkova za prací však tvoří 60 %. Zaměstnanost obyvatel českého venkova ve službách je o 26 % nižší než v městských oblastech. Zároveň v uvedeném ukazateli zaostává o 10 % oproti průměru EU – 25. Za předpokladu analogického vývoje zaměstnanosti existuje potenciál k jejímu zvýšení zejména v odvětvích služeb, kde se přesouvá zaměstnanost i ze sekundárního sektoru. Struktura ekonomických aktivit ve venkovských oblastech je mnohem chudší než celostátní průměr. Markantní je to zejména u tržních služeb, včetně poradenství pro podnikání. Tyto činnosti se soustřeďují ve městech a celostátní průměry výrazně zvyšuje Praha. V České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informační) mají nízkou úroveň. Připravenost vesnic pro novou výstavbu je malá. Venkov v České republice má vysoký potenciál přírodního a kulturního dědictví. Na mnoha místech je tento potenciál nedoceněný a nevyužitý. Některé vesnice mají neupravená veřejná prostranství a zeleň, jiné obsahují neorganické budovy, nebo stavby, které ztratily svůj účel. Z hlediska vybavenosti venkovských obcí občanskou a technickou infrastrukturou disponuje většina venkovských obcí (cca 62 %) základní občanskou vybaveností. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se kontinuálně zlepšuje. Rozvody veřejné vodovodní sítě byly v roce 2004 ve více než 80 % obcí (63,7 % ve velikostní kategorii do 199 obyvatel). Podíl obcí s kanalizační sítí zakončenou čistírnou odpadních vod se zvýšil na 26,1 % (v nejmenších obcích na 7,7 %). Stav místních komunikací je velmi nepříznivý. Zhoršená dopravní dostupnost ve spojení s nedostatečnou vybaveností podvazuje další rozvoj bydlení a podnikání v odlehlých obcích. Zatím minimální počet sídel disponuje energiemi založenými na obnovitelných zdrojích. Zaměření budování technické infrastruktury směrem k obnovitelným zdrojům energie, ale i stavebních materiálů apod., je jedním ze strategických cílů rozvoje venkova v dalším desetiletí.
3
Malý lexikon obcí České republiky 2004, ČSÚ 2004 5
1.5 Indikátory Tab.1 - Indikátory výchozího stavu pro měření kontextu
Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Horizontální (úroveň Programu)
Osa
Indikátor Vymezení venkova Význam venkovských oblastí
Hospodaření se zemědělskou půdou Struktura zemědělských podniků
Struktura v lesnictví
Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny
Produktivita lesů Hospodaření s půdou
LFA
Plochy s extenzivním hospodařením
Území Natury 2000 Biodiverzita: Ochranné lesy
Vývoj rozlohy lesů Zdraví lesních ekosystémů
4
Ukazatel Vymezení venkova podle metodiky OECD Rozloha venkovských oblastí Populace ve venkovských oblastech Hrubá přidaná hodnota vytvořená na venkově Míra ekonomické aktivity ve venkovských oblastech Orná půda Trvalé travní porosty Trvalé kultury Počet zemědělských hospodářství (farem) Užitá zemědělská půda Průměrná velikost zemědělských hospodářství a rozdělení Průměrná velikost zemědělských hospodářství a rozdělení Pracovní síla (pracovní jednotka v zemědělství) Rozloha lesů s produkcí dřeva /produkčních Vlastnictví (rozloha lesů s produkcí dřeva v oprávněném vlastnictví) Průměrná velikost soukromých podniků (ha z celkové rozlohy lesů) Čistý roční přírůstek objemu Zemědělská půda Lesy Přirozené lokality (cenné z hlediska ochrany přírody)-ZCHÚ+Natura 2000 Zastavěná plocha Užitná zemědělská půda v LFAhorské oblasti Užitná zemědělská půda v LFAostatní Užitná zemědělská půda v LFAspecifická Užitná zemědělská půda s extenzivním hospodařením Užitná zemědělská půda pastviny VDJ/ha Rozloha území Natury 2000 Rozloha lesů na území Natury 2000 MCPFE 4.9: rozloha lesů na ochranu biodiverzity, krajiny a specifických přírodních hodnot Průměrný roční přírůstek rozlohy lesů Defoliace
Jedn. km2/mil. obyv. % % %
2004 72 815 / 9,5 99,37 88,55 76,96
Zdroj 04
%
54,3
04 ČR
% % % počet
74 23 1 1450
03 03 03 02
tis. ha ha
15074
03 03
3619 04
ESU AWU ha
/
% ha
% % %
54 34 20,5
03 03 04
% %
2
03
% % % %
Vážený aritmetický průměr, zdroj Zelená zpráva, VÚZE, 2004 6
Osa
Indikátor
Ochranné lesy- zejména z důvodu ochrany půdy, vody a vodních zdrojů
Ukazatel Jedn. % Území zařazené do zóny citlivé na dusičnany % Podíl zavlažovaných zemědělských půd Plocha lesů s primární funkcí půdní a vodní ochrany
Hustota obyvatelstva Věková struktura
Hustota obyvatelstva na venkově Zastoupení věkové skupiny 5-14 let
obyv/km2 %
Zastoupení střední věkové skupiny (15-35 let / 54-64 let ) Zastoupení nejstarší věkové skupiny (64 a více let)
% %
14,0
HPH v primárním sektoru
%/mld.Kč
/78
HPH v sekundárním sektoru
%
HPH v terciárním sektoru
%
Kvalita vody
Osa III Údaje pro ČR bez NUTS III Prahy
Užití vody
Struktura hospodářství
Struktura zaměstnanosti
Dlouhodobá nezaměstnanost Dosažené vzdělání Internetová infrastruktura
Zaměstnanost v primárním sektoru % Zaměstnanost v sekundárním sektoru %
2004 45,5
Zdroj
115 14,9
4,2 39,4
Zaměstnanost v terciárním sektoru Dlouhodobá nezaměstnanost
% 56,4 % 4,2 muži/ženy 3,4/5,3 Osoby s vysokoškolským vzděláním % (ve skupině 25-64 let) Pokrytí xDSL % 1,5-2
03 03 03
05
1.6 SWOT analýza Silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení Silné stránky •
rozmanitost typů krajiny (atraktivita krajiny), přírodní bohatství
•
velký potenciál využití zemědělské půdy k nepotravinářské produkci
•
vhodná velikostní struktura a konkurenceschopnosti
•
tradice obhospodařování půdy i v horších přírodních podmínkách
•
významný potenciál vodních nádrží z hlediska jejich víceúčelového využití
•
tradice a dostatečná síť zemědělského a lesnického školství
•
dostatečný potenciál pracovních sil a vysoký stupeň vzdělanosti a kvalifikace v zemědělském a lesnickém sektoru
•
kvalita potravin a vysoký stupeň kontroly
•
propracovaný systém chráněných území
•
zkušenost s podporami zemědělství a vodního hospodářství i lesnictví v oblasti investic z národních programů, OP, SAPARD
•
vysoká úroveň plánování a organizace hospodaření v zemědělství, lesích i ve vodním hospodářství
•
kulturní dědictví, rozvíjející se spolkové aktivity a bohatství tradic
zemědělských
podniků
z hlediska
investic
7
•
vysoký podíl lesů na celkové výměře půdy
•
lesnická legislativa zohledňující principy trvale udržitelného hospodaření
•
rozvinuté (telekomunikační) a husté (silniční, železniční) sítě a zajištění dostupnosti venkovských obcí
•
dočasně nízká cena zemědělské půdy a pracovních sil
•
dostatečné zkušenosti s pozemkovými úpravami
Slabé stránky •
nedostatek pracovních a rekvalifikačních příležitostí na venkově a odliv obyvatel v produktivním věku
•
nedostatek investic v agrárním sektoru
•
nedostatečná nabídka služeb ve venkovských sídlech
•
nízký podíl produkce s vyšší přidanou hodnotou
•
nízké využití až neznalost marketingových praktik
•
nepříznivá věková struktura obyvatel venkova
•
nízká úroveň příjmů v zemědělství, vysoká zadluženost
•
vysoký podíl půd ohrožený erozí a degradací a snížená retence vody v půdě a krajině
•
nevyjasněné vlastnické vztahy a roztříštěnost držby zemědělských i lesních pozemků
•
nedostatečná integrace zemědělských prvovýrobců a zpracovatelského průmyslu
•
plošné znečištění povrchových i podzemních vod a lokálních zdrojů pitné vody
•
nízká vybavenost obcí do 2000 obyvatel kanalizací
•
nerozvinutý systém poradenství pro zemědělské podnikatele
•
nedostatečné využívání výsledků výzkumu a vývoje
•
pokles hladiny podzemních vod a jejich znečištění
•
nevhodná druhová, prostorová a věková skladba lesů
•
rozdíly v rentabilitě podniků vlivem rozdílných přírodních podmínek a nedostatek pracovních příležitostí v marginálních a odlehlých venkovských oblastech
•
zastaralé technické a technologické vybavení zemědělských podniků
•
špatný technický stav venkovských kulturně historických staveb
•
nízká úroveň informovanosti o kulturních hodnotách na venkově
•
nedostatečné využití moderních informačních technologií
•
nedostatek vhodných prostor pro volnočasové aktivity a společenský život na venkově
•
pokles biodiverzity vlivem zastaralých zemědělských technologií a vysokému procentu zornění
•
úbytek přírodních hodnot na cenných druhově bohatých travních porostech vlivem opuštění půdy, eutrofizací nebo nevhodnými technickými postupy
•
převaha nájemních vztahů k zemědělské půdě
•
nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nízký stupeň informovanosti o možnostech venkovského cestovního ruchu.
8
•
nízká podnikatelská aktivita na venkově
•
nedostatečná preventivní protipovodňová opatření
•
narušení funkčnosti rybníků a vodních nádrží včetně jejich hrází a vysoká intenzita hospodaření na rybnících
•
nedostatečná infrastruktura zemědělství a lesnictví
•
nedostatečné zapojení zemědělců do systémů řízení jakosti
Příležitosti •
všeobecná mezinárodní podpora trvale udržitelného zemědělského hospodaření v EU
•
možnost využití nově otevřených trhů v EU a v třetích zemích
•
optimální využití finančních prostředků EU pro rozvoj venkova
•
zvyšující se zájem o kvalitní a bezpečné potraviny a zdravé životní prostředí
•
využití rostoucí poptávky po tradičních výrobcích a bioproduktech
•
využití kulturních specifik regionů
•
rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny
•
podchycení zájmu turistů o český venkov
•
evropský zájem na vyzdvižení poznání přírodního a kulturního dědictví jednotlivých členských zemí, vznik sítě NATURA 2000
•
veřejná poptávka po mimoprodukčních funkcí lesa
•
produkce obnovitelných zdrojů energie v souladu se závazkem EU
•
uplatnění produkce hovězího a skopového masa v zemích EU
•
zlepšující se pozice zemědělců u bank
•
zemědělské subjekty mohou hrát hlavní úlohu v péči o krajinu a přírodu
Ohrožení •
tlak obchodních řetězců a monopolizace
•
nedostatek finančních prostředků na realizaci opatření na venkově
•
střet zájmů mezi jednotlivými prvky rozvoje venkova
•
vysoké náklady na plnění a dodržování evropských norem zaměřených na zemědělství, ochranu životního prostředí a zpracovatelský průmysl
•
import levné zemědělské produkce z nákladově příznivějších regionů světa
•
vylidňování venkova
•
odchod specialistů ze zemědělských podniků
•
klimatické změny a změny v hydrologickém režimu krajiny
•
nedostatečná ochrana a prezentace přírodního a kulturního dědictví
•
komplikované vlastnické vztahy a pomalý proces komplexních pozemkových úprav
•
nízká kupní síla venkovského obyvatelstva
•
vysoké procento půd ve zranitelných oblastech a ve zvláště chráněných územích
•
nízká úroveň znalostí o hospodaření šetrném k životnímu prostředí 9
•
postupující fragmentace krajiny
•
ohrožení cenných stanovišť, vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v zemědělsky obhospodařované krajině.
1.7 Závěry ke SWOT analýze Dominanty SWOT analýzy a vyplývající tendence Z pohledu rozvoje zemědělství a venkova lze za dominantní silné stránky považovat zejména bohatou tradici zemědělské výroby prakticky ve všech regionech ČR, včetně regionů s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské produkce, která pramení z relativně vysoké podpory zemědělské výroby v uplynulých desetiletích. V souvislosti se zefektivňováním zemědělské výroby a působením tržních sil došlo k opuštění výroby v některých komoditách. Nadále však existuje řada zemědělských komodit, které jsou konkurenceschopné i v mezinárodním měřítku. Ve vazbě na výrobní kapacity byla vytvořena základní síť technické a sociální infrastruktury a systémy dopravní obslužnosti venkovských obcí, které z velké části, byť s kvalitativními změnami, slouží dodnes. Tradiční zemědělská výroba a s tím související společenský život na venkově vytvořily obrovský potenciál kulturního dědictví. Mezi slabými stránkami rozvoje zemědělství a venkova dominuje nedostatek pracovních příležitostí ve venkovských obcích, což souvisí s ukončením neperspektivních výrob, lokalizovaných zde v rámci centrálně plánované ekonomiky. Nízký počet pracovních míst má za následek odchod mladých a kvalifikovaných pracovních sil do atraktivnějších míst s větší a pestřejší nabídkou pracovních příležitostí. Přestože existuje řada zemědělských podniků s konkurenceschopnou výrobou, většina z nich se potýká s odbytovými problémy a podléhá tlaku obchodních řetězců v důsledku nedostatečné integrace s ostatními zemědělskými producenty a navazujícím zpracovatelským průmyslem. Relativně nevýhodné postavení zemědělců je ještě umocněno převládajícím hospodařením na pronajaté půdě. I v současnosti přetrvávají nepříznivé vlivy zemědělství na půdu, přírodu a krajinu v intenzivních produkčních oblastech. V minulosti došlo k narušení struktury krajiny, která v dostatečné míře neposkytuje vhodné životní podmínky pro planě rostoucí druhy rostlin a volně žijící živočichy a omezuje tím biodiverzitu. Zemědělské podniky disponují zastaralými technologiemi, které se vyznačují vysokými provozními náklady a jsou v rozporu s požadovanou kvalitou ze strany spotřebitelů, což ohrožuje jejich konkurenceschopnost. Růst konkurenceschopnosti je dále podvazován pomalým přenosem znalostí a inovací. Vodní režim zemědělské krajiny byl v souvislosti s intenzivní zemědělskou výrobou pozměněn, což má nepříznivý dopad na kvalitu povrchových i podzemních vod, rychlost odtoku a riziko vzniku povodní. Bohaté zkušenosti s realizací programů na rozvoj venkova a zemědělství poukazují na malou efektivnost programů realizovaných metodou shora dolů. Hlavní příležitostí pro rozvoj českého venkova a zemědělství je především využití potenciálu bohatých kulturních tradic českého venkova a mimoprodukční funkce zemědělství k rozvoji šetrných forem cestovního ruchu. Zemědělské subjekty hrají hlavní roli při péči o krajinu a přírodní hodnoty. Výrobní kapacity by se měly koncentrovat na konkurenceschopné komodity a na využití moderních technologií a poznatků vědy a výzkumu ke zvýšení kvality zemědělských výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Produkce obnovitelných zdrojů energie je perspektivní činností přispívající jak ke zmírňování klimatických změn, tak podpoře venkovské ekonomiky.
10
Mezi negativní vnější vlivy v rozvoji zemědělství a venkova, mající charakter ohrožení, lze vedle dovozu levné zemědělské produkce z nákladově příznivějších regionů zařadit i nedostatečnou vybavenost venkovských obcí technickou a sociální infrastrukturou. V souvislosti s nedostatečnou nabídkou pracovních míst na venkově to vede k postupnému vylidňování venkova, stárnutí populace, poklesu podnikatelské aktivity a poklesu kupní síly obyvatel venkova. Cenná stanoviště, vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů zemědělsky obhospodařované krajiny jsou ohroženy sukcesí, eutrofizací a nevhodnými technologickými postupy. Riziko představují pro venkov i změny klimatu a v důsledku toho četnější výskyt extrémních povětrnostních situací, který ohrožuje zemědělskou produkci i majetek obyvatel venkova. Silné a slabé stránky, příležitosti i ohrožení věcně i charakterem svého působení korespondují s vymezenými třemi strategickými rozvojovými osami vymezujícími základní orientaci rozvoje zemědělství a venkova pro období let 2007 – 2013. Jsou jimi: •
Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
•
Zlepšování životního prostředí a krajiny
•
Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
11
2
CELKOVÁ STRATEGIE, PŘENESENÍ ZÁJMŮ SPOLEČENSTVÍ A NÁRODNÍ PRIORITY
2.1 Strategická východiska rozvoje venkova Strategie ČR pro rozvoj venkova vychází z hlavních priorit EU, a to s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj, tak jak je deklarováno ve výsledcích summitů v Lisabonu a Göteborgu. Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 je kompatibilní se základními národními strategickými dokumenty (zejména se Strategií regionálního rozvoje ČR, Strategií udržitelného rozvoje ČR, Strategií hospodářského růstu ČR a se Státní politikou životního prostředí ČR (2004 – 2010). Strategické cíle vycházející z agrárních strategií a koncepcí ČR jsou v souladu s cíli NSPRV (podrobněji v příloze). V uplynulých letech byly v ČR realizovány programy pro rozvoj zemědělství a venkova kofinancované z EU Byly to zejména SAPARD (2000 – 2006), OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (2004-2006), Horizontální plán rozvoje venkova (2004-2006). Přístup k rozvoji venkovana na bázi Leaderu byl v minulých letech prosazován prostřednictvím Programu obnovy venkova, předvstupního programu SAPARD, Programu LEADER ČR a podopatření LEADER+ v OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Hodnocení úspěšnosti výše uvedených nástrojů a nabyté zkušenosti byly využity při tvorbě NSPRV na léta 2007 – 2013 (podrobnější hodnocení v příloze).
2.2 Vize strategické orientace rozvoje venkova České republiky do roku 2013 Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky, jako členského státu Evropské unie, je jedním ze základních dokumentů, tvořících „evropskou“ soustavu dokumentů strategického řízení a programování na léta 2007 – 2013. Svým pojetím i věcnou orientací přispívá k naplnění celkové strategické orientace rozvoje EU a k zabezpečení tří hlavních cílů EU ve sféře podpory rozvoje venkova5, kterými jsou: •
Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací.
•
Zlepšování životního prostředí a krajiny podporou ekologicky šetrných způsobů hospodaření s půdou.
•
Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti.
Česká republika bude v celém horizontu strategie usilovat o systematické pozitivní změny ve venkovském prostoru státu, a to jak o změny vedoucí ke zvýšení kvality životního prostředí, ekonomického potenciálu a diverzifikaci podnikatelských aktivit, tak o změny přinášející vyšší životní úroveň a celkově lepší životní podmínky venkovského obyvatelstva. Budou činěny všechny potřebné kroky k posílení biodiverzity krajiny, zlepšení vodního režimu a zmírnění ohrožování klimatu. Ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělské a potravinářské produkce s respektováním principů udržitelného rozvoje, a principů ekologicky šetrného zemědělského hospodaření. Důraz bude kladen i na systematickou propagaci potravin s označením kvality, podporu růstu koupěschopné poptávky obyvatel ČR a investování do oborů a výrob využívajících nejnovější výsledky vědy a výzkumu.
5
nařízení Rady (ES) č.1698/2005, čl.4 12
Budou rozvíjeny zejména takové strategické aktivity, které významně sníží rozdíly v životní úrovni a způsobu života venkovského obyvatelstva vůči městskému a zvýrazní komparativní výhody života na venkově. Strategie rozvoje venkova České republiky proto deklaruje tuto rozvojovou vizi: Do roku 2013 se změní tvář venkova České republiky a jeho hospodářská struktura v míře vedoucí k výraznému zlepšení životního prostředí, životní úrovně a životních podmínek jeho obyvatel, k posílení nosných oborů a diverzifikaci ekonomických aktivit zemědělství, lesního a vodního hospodářství, cestovního ruchu a dalších odvětví zabezpečujících hospodářskou a společenskou stabilitu venkova a k dosažení úrovně srovnatelné s venkovskými regiony vyspělých zemí Evropské unie. Komparativní výhody života na venkově zvýší atraktivitu venkova pro bydlení, práci a podnikání.
2.3 Globální cíl strategie Pro naplnění deklarované strategické vize rozvoje venkova do roku 2013 je stanoven globální cíl, jehož naplnění má tři dimenze. Dimenzi životního prostředí, prosperující ekonomiky (konkurenceschopného hospodaření) a pracovního uplatnění obyvatel venkova. Globální cíl strategie rozvoje venkova České republiky do roku 2013: Rozvoj venkovského prostoru České republiky založit na dodržování principů udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování stavu životního prostředí, péči o přírodu a krajinu a snižování negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách s přednostní orientací na kvalitní značkové potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraničních trzích a zvýšit HDP na obyvatele venkova a příjmy venkovského obyvatelstva. Rozšiřovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru České republiky vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbě nových pracovních míst, hospodářskému růstu a ke snížení míry nezaměstnanosti na venkově. Posílit sounáležitost obyvatel na venkově a společenskou strukturu.
2.4 Průmět Strategických pokynů Společenství pro rozvoj venkova Pokyn 1. Společenství: PODPORA
PŘENOSU ZNALOSTÍ, MODERNIZACE, INOVACE A KVALITA V POTRAVINOVÉM ŘETĚZCI A ZAMĚŘENÍ NA PRIORITNÍ ODVĚTVÍ, POKUD JDE O INVESTICE DO FYZICKÉHO A LIDSKÉHO KAPITÁLU
Situace v ČR Materiálně-technické vybavení zemědělských podniků neodpovídá současným potřebám, což se promítá do zvýšených provozních nákladů a v konečném důsledku to ohrožuje jejich konkurenceschopnost. Rovněž přenos znalostí a inovací je v zemědělském sektoru pomalý Relativně malý podíl zemědělců hospodaří na vlastní půdě. V programovém období 2004-2006 byla o finanční prostředky OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství zaměřené na modernizaci největší poptávka. Rovněž pozemkové úpravy byly podporovány jak z OP tak i z národních zdrojů, přesto není stav uspokojivý. Řešení - opatření, skupina opatření 13
K účinnému řešení neuspokojivé situace je navržena sada opatření v rámci osy I, zaměřená na posílení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských výrob, modernizaci hospodářství, zvyšování přidané hodnoty a realizaci pozemkových úprav. V ČR bude podporován přenos znalostí, modernizace a inovace při produkci potravin, se zaměřením zvláště na malé a střední podniky a dále investice v prioritních sektorech s cílem restrukturalizace zemědělství, aby se zvýšila jeho konkurenceschopnost a stabilizovala se pracovní místa na venkově (jako příspěvek osy I k Lisabonské strategii). Pokyn 2. Společenství: PŘISPÍVAT
K PRIORITNÍM OBLASTEM NA ÚROVNI EU: BIOLOGICKÁ ROZMANITOST A ZACHOVÁNÍ SYSTÉMŮ ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ S VYSOKOU PŘÍRODNÍ HODNOTOU A TRADIČNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH KRAJIN, K OCHRANĚ VODY A ZMĚNÁM KLIMATU
Situace v ČR Nepříznivými lidskými zásahy v důsledku kolektivizace a následné intenzifikace zemědělské výroby došlo k narušení odtokových poměrů, znečištění vod a degradaci půd. To zapříčinilo ztrátu přirozené úrodnosti půd, snížilo schopnost retence vody v krajině a vedlo i ke snížení biodiverzity. Podle dlouhodobého trendu je jako důsledek klimatických změn v České republice uvažován např. posun vegetační stupňovitosti ve prospěch teplo a suchomilné vegetace. Rovněž extrémní atmosférické události jsou v posledním desetiletí četnější s negativními projevy v ekosystémech, na živých organismech i lidské civilizaci. Řešení - opatření, skupina opatření Nepříznivé zásahy v krajině budou napravovány zejména v rámci osy II realizací agroenvironemtálních opatření, opatření pro méně příznivé oblasti a opatření Natury 2000 i opatření ke zlepšení krajinného rázu. Tato opatření se osvědčila i v minulém plánovacím období, v HRDP. Zmírňování dopadů klimatických změn bude uskutečňováno především prostřednictvím lesnických opatření a zalesňováním v rámci osy II. Pokyn 3. Společenství: VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ
A PODMÍNKY HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU
Situace v ČR Venkovské obce nedokáží uspokojit základní potřeby svých obyvatel (zejména nabídka práce, bydlení), ale i dalších potřeb (společenské a kulturní). V důsledku toho dochází k migraci zejména mladých lidí do atraktivnějších částí země. Populace venkova tak stárne a podmínky ekonomického růstu na venkově se dále zhoršují Řešení - opatření, skupina opatření Posílení atraktivity venkova k životu včetně zlepšení podmínek pro hospodářský růst je realizováno zejména prostřednictvím osy III a jejích opatření zaměřených převážně na diverzifikaci ekonomických (nezemědělských) aktivit, zlepšování kvality života na venkově, vzdělávání, organizace místních partnerství a rozšiřování využití informačních a komunikačních technologií. Pokyn 4. Společenství: PŘÍSPĚVEK K PRIORITÁM OS I, II, III A ZLEPŠENÍ MÍSTNÍHO ŘÍZENÍ A UVOLNĚNÍ ENDOGENNÍHO (PŘIROZENÉHO VNITŘNÍHO) POTENCIÁLU PRO ROZVOJ VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Situace v ČR
14
Bohaté zkušenosti s realizací programů na podporu zemědělství a venkova (národní programy, SAPARD, OP) poukazují na malou efektivitu programů řízených shora dolů.. Nedostatečným zapojením místních aktérů rozvoje a jejich partnerství není adekvátně využit disponibilní endogenní potenciál. Metoda Leader byla již uplatněna v rámci zkráceného programového období 2004-2006 s pozitivním přijetím u zapojených venkovských aktérů. Řešení - opatření, skupina opatření Nevyužitý místní rozvojový potenciál bude uvolněn rozsáhlejším uskutečňováním osy IV Leader, zahrnující vytváření místních partnerství z různých oblastí společenského života, přípravou místních rozvojových strategií a jejích následnou realizací. Metoda Leader umožní vytvářet soudržné, organizačně zdatné komunity, spojit cíle konkurenceschopnost, životní prostředí a kvalitu života, diverzifikaci. Očekáváme, že integrovaný přístup pomůže chránit a rozšiřovat místní přírodní a kulturní dědictví, zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí, podporovat výrobu specialit, cestovní ruch, obnovitelné zdroje a energii a investovat do nich. Poměr mezi osami Vzhledem ke stanoveným cílům chce Česká republika věnovat v letech 2007-2013 zásadní pozornost cíli uchování venkovské krajiny a ochrana životního prostředí (osa II) a následně cíli konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví spojená s restrukturalizací a modernizací a přenosem znalostí na venkově (osa I). Vzhledem k širokému spektru národních podpor a součinnosti s politikou soudržnosti bude oblast diverzifikace hospodářských aktivit a zlepšování životních podmínek obyvatel venkova (osa III) mít relativně nejmenší váhu. Toto však souvisí i s tím, že projekty vzdělání a budování místního partnerství jsou ve finančním vyjádření mnohem méně náročné, než kompenzace za ekologicky šetrné zemědělské hospodaření (osa II) nebo investice do fyzického kapitálu (osa I). Tab. 2 - Alokace finančních prostředků, NSPRV, roční průměr 2007-2013 Veřejné zdroje Celkem
EZFRV
ČR
mld. Kč
mld. Kč.
mld. Kč.
Podíl os (dle příspěvku z EZFRV)
Osa I
3,056
2,292
0,764
22,02 %
Osa II
7,413
5,921
1,492
56,89 %
Osa III
1,954
1,466
0,488
14,09 %
Osa IV
0,650
0,520
0,130
5,00 %
Technická pomoc
0,277
0,208
0,069
2,00 %
Celkem
13,350
10,407
2,943
100 %
Osy
15
Tab. 3 - Indikátory výchozího stavu pro měření dopadů
Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Horizontální (úroveň Programu)
Osa
Indikátor
Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny 7
Jednotka
Hospodářský vývoj
HDP/obyvatele (EU 25 = 100)
tis. Kč %
Míra zaměstnanosti
Míra ekonomické aktivity (podíl zaměstnaných osob ve věku 1564 let k populaci stejné věkové skupiny)
% muži/ženy do 25 let/nad 50 let
Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti
% muži/ženy do 25 let/nad 50 let
Školení a vzdělávání v zemědělství
Podíl zemědělců s ukončeným základním vzděláním
%
Věková struktura v zemědělství
Poměr zemědělců ve věku do 30 % let/nad 55 let
Produktivita práce v zemědělství Hrubá přidaná hodnota na pracovníka v zemědělství (EU 25 = 100)
tis.Kč/prac.
Produktivita práce v potravinářském průmyslu
Hrubá přidaná hodnota na pracovníka v potravinářském průmyslu (EU 25 = 100)
tis.Kč/prac.
Produktivita práce v lesnictví
28/44 8,3 8,2 6,5/9,9
Odhad hodnoty cílové 7 2013 500 75 90 58???
Zdroj
ČSÚ Eurostat ČSÚ
8
ČSÚ
15???
ČSÚ
10,1/21,7 12/20
ČSÚ
21/ 17
468 260 280 35
550??? 450
%
467 495
488 612
tis.Kč/prac.
937
1200
ČSÚ, ÚHÚL
%
- 10 -1 +1,8
-5 0 +2
Biodiverzita: Oblasti zemědělské půdy s vysokou přírodní hodnotou
Hrubá přidaná hodnota na pracovníka v lesnictví (EU 25 = 100) Vývoj populací vybraných druhů ptáků (strnad luční, vrabec polní, špaček obecný)/změna počtu (JPSPrelativní index popul. trendu oproti r.1982) Využití zemědělské půdy v oblastech s vysokou přírodní hodnotou
ha
20
25 22
Česká společnos t ornitologi cká, SOP MŽP ČR MŽP, MZe (LPIS)
Biodiverzita: Druhová skladba stromů
Rozložení skupin stromů (smk, dub, buk)
%
Kvalita vody: Bilance živin
Množství dusíku na zemědělských půdách Úhrnná zemědělská půda s ekologickým zemědělstvím
kg /ha
53 6,5 6,7 58 60
52 6,8 7,1 70
%
7
12
MZe (LPIS)
Produkce obnovitelných zdrojů ze zemědělství Produkce obnovitelných zdrojů energie ze dřeva a dřevního odpadu (účelově pěstované rostliny – topol, keře…), dřevní hmoty
kt
3
15
ČSÚ
Biodiverzita: Populace ptactva na zemědělské půdě
6
Ukazatel
Odhad hodnoty výchozí 20076 327 65 72,9 76 65 53,7 74/56
Půda: Ekologické zemědělství Změny klimatu: Výroba obnovitelné energie ze zemědělství a lesnictví
%
%
ČSÚ 03 Eurostat 04 ČSÚ
ÚHÚL
VÚRV
kt/ekvivalent
Hrubý odhad VÚZE vypočten na základě elasticity vývojů ukazatelů v letech 2000 - 2004 Odhad VÚZE ing. Zídek 16
Osa IV Leader
Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
Osa
Indikátor
Ukazatel
Jednotka
Zemědělci s jinou výdělečnou činností
Procento zemědělců mající jiné % ziskové činnosti než zemědělství
Rozvoj zaměstnanosti v nezemědělských odvětvích
Zaměstnanost v sekundárním a terciárním sektoru ve venkovských oblastech
Hospodářský rozvoj nezemědělského sektoru
Hrubá přidaná hodnota v sekundárním a terciárním sektoru Počet soukromých podnikatelů na venkově (OSVČ)
Sebezaměstnání
Odhad hodnoty výchozí 20076
počet osob muži/ženy do 25 let/nad 50 let mld. Kč
počet osob z toho v obch.r.
Odhad hodnoty cílové 7 2013
44,6
43/51
33/61
2,5/
5/
Zdroj
ČSÚ Eurostat 03 ČSÚ 03
ČSÚ
1781146
ČSÚ ČR 05
17889 760 tis. 800
900 600 30
Eurostat
Turistická infrastruktura na venkově
Počet lůžek (hotely, kempy, chaty, chalupy)
počet
Rozvoj internetu na venkově
Podíl osob na venkově majících k dispozici DSL internet k celé populaci Hrubá přidaná hodnota ve službách jako podíl z celkové HPH Procento dospělých (25-64 let) účastnících se celoživotního vzdělávání
%
433214 450 1,5
%
60,2 60
65
Eurostat ČSÚ
%
5,4
25 15
03
Rozvoj sektoru služeb
Celoživotní vzdělávání na venkově
Eurostat ČR Eurostat
Rozvoj místních akčních skupin
Tab. 4 - Indikátory dopadu Č 1 2 3 4
Indikátor Hospodářský růst Tvorba pracovních míst Produktivita práce Obrácení trendu poklesu biodiverzity 5 Zachování zemědělských a lesnických oblastí s vysokou přírodní hodnotou 6 Zvýšení kvality vody 7 Příspěvek k boji se změnou klimatu
Osa I, III, IV III, IV I II II
II II
Ukazatel Čistá přidaná hodnota (v paritě kupní síly) Vytvořená čistá pracovní místa Změna HPH na jednoho pracovníka (AWU) Změna trendu poklesu biodiverzity měřená vývojem populací vybraných druhů ptáků Změny v oblastech s vysokou přírodní hodnotou
Jedn. Kč Počet Kč %
Změny v bilanci živin (hodnota a trend) Zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů
kg/ha kt kt/ekvi valent
ha
2007
2013
Zdroj ČSÚ ČSÚ ČSÚ MŽP, ČSO MŽP, MZe (LPIS) MŽP ČSÚ
17
3
STRATEGIE PODLE OS, KVANTIFIKOVANÉ CÍLE A INDIKÁTORY GLOBÁLNÍ CÍL Rozvoj venkovského prostoru České republiky založit na dodržování principů udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování stavu životního prostředí, péči o přírodu a krajinu a snižování negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách s přednostní orientací na kvalitní značkové potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraničních trzích a zvýšit HDP na obyvatele venkova a příjmy venkovského obyvatelstva. Rozšiřovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru ČR vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbě nových pracovních míst, hospodářskému růstu a ke snížení míry nezaměstnanosti na venkově. Posílit sounáležitost obyvatel na venkově a společenskou strukturu.
Osy a jejich cíle
OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
OSA II Zlepšování životního prostředí a krajiny
OSA III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
OSA IV Leader
Cíl: Vytvořit silné a dynamické zemědělskopotravinářské odvětví
Cíl: Vytvořit multifunkční zemědělské a lesnické systémy prospěšné životnímu prostředí, přírodě a krajině
Cíl: Vytvořit různorodé pracovní příležitosti a prorůstové podmínky pro atraktivní život na venkově
Cíl: Iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a využití vnitřního potenciálu venkova
Priority
Priority
Priority
Priority
1.1: Modernizace, inovace a kvalita
2.1: Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin
1.2: Přenos znalostí
3.1: Tvorba pracovních příležitostí 3.2: Podmínky růstu a kvalita života na venkově
Zlepšení řízení a mobilizace vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí
3.3: Vzdělávání a místní partnerství
2.2: Ochrana vody a půdy 2.3: Zmírňování klimatických změn
18
Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Cíl osy I: Vytvořit silné a dynamické zemědělsko-potravinářské odvětví Osa I je orientována na přenos znalostí a inovací v potravinovém řetězci, které ve spojení s efektivními investicemi do fyzického kapitálu a lidských zdrojů přispějí ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělského a lesnického sektoru. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků a produkce kvalitních, konkurenceschopných zemědělských produktů. Proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků. Vzhledem k přetrvávajícímu vysokému průměrnému stáří zemědělské techniky evidované v ČR, které přes všechna dosavadní opatření k podpoře modernizace neklesá, je nutno v podpoře modernizace pokračovat. Totéž platí pro techniku používanou v lesnictví. Podpora lesního hospodářství bude směřovat k technickému vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu, dále ke zvyšování hospodářské hodnoty lesů, podporu lesnické techniky a infrastruktury. Dalšími oblastmi, v nichž přetrvává stagnace, je zavádění inovací v zemědělské výrobě a zpracování potravin (důraz je kladen na podporu zlepšování kvality a přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů), podpora udržitelného rozvoje prostřednictvím využití biomasy jako obnovitelného zdroje pro materiálové a energetické využití. Důležitou prioritou je také zajistit vstup mladých podnikatelů do zemědělství (snížení průměrného věku podnikatelů v zemědělství). Z analýz vyplývá potřeba zajištění a podpory pozemkových úprav, řízení a zajištění funkčnosti vodních zdrojů, revitalizace vodních toků a zpřístupnění pozemků. Investice do lidského kapitálu jsou nedílnou součástí podpory rozvoje venkova v ose I, a to v podobě odborného vzdělávání a poradenství. Tab. 5 - Priority, cíle a opatření osy I Priorita Cíl Opatření
Priorita Cíl Opatření
I.1. Modernizace, inovace a kvalita Vytvořit silné zemědělsko-potravinářské odvětví, modernizovat zemědělské podniky, zavádět inovace a zvýšit kvalitu produktů. I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.2 Investice do lesů I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.4 Pozemkové úpravy I.1.5 Řízení a zajištění funkčnosti vodních zdrojů I.2.1. Seskupení producentů I.2 Přenos znalostí Vytvořit dynamické zemědělsko-potravinářské prostředí, rozšířit vzdělávání a poradenství a snížit věkový průměr pracovníků v zemědělství. I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasný odchod do důchodu I.3.4 Využívání poradenských služeb
% z osy 92,05 39,69 12,14 14,18 12,64 11,38 2,02 % z osy 7,95 1,51 2,02 2,02 2,40
19
Tab. 6 - Indikátory výsledku Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Ukazatel jednotka 2007 2013 2000 počet osob 700 Počet účastníků úspěšně absolvujících školení v oblasti zemědělství a lesnictví 1,4% 1,6% Kč Zvýšení hrubé přidané hodnoty v podpořených zemědělských/lesnických/potravinářských provozech 100 Počet podniků zavádějících nové produkty nebo postupy počet podniků zemědělských 100 lesnických 300 Kč Hodnota zemědělské produkce s uznanou známkou/standardem kvality (v rámci evropských (počet) (12) 20 systémů kvality potravin) (příp. počet produktů) Počet farem vstupujících na trh Vývoj rozsahu realizovaných KPÚ - Podíl ploch s realizovanými pozemkovými úpravami
%
6
19 15
Zdroj ÚZPI, ŘO EAFRD z podkladů SZIF
Řídící orgán EAFRD z podkladů SZIF (spolupráce s VÚZE) Řídící orgán EAFRD z podkladů EK (spolupráce s VÚZE) Nesleduje se Pozemkový úřad, ŘO EAFRD, spec. český
Osa II: Zlepšování životního prostředí a krajiny Cíl osy II: Vytvořit multifunkční zemědělské a lesnické systémy prospěšné životnímu prostředí, přírodě a krajině Osa II je orientována zejména na podporu zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí ve venkovské krajině, k zastavení úbytku biodiverzity, k ochraně vody a ke zmírňování změn klimatu. Biodiverzita v ČR bude podporována zejména uplatňováním ekologicky šetrných postupů (ekologické zemědělství). V území soustavy Natura 2000, národních parků, chráněných krajinných oblastí a jiných maloplošných chráněných územích bude podpořen environmentálně šetrný způsob hospodaření. Negativní vlivy zemědělské produkce ve vodním prostředí (nadměrné používání hnojiv, vodní eroze a zanášení vodních toků a nádrží splaveninami) budou eliminovány realizací agroenvironmentálních opatření (protierozní prvky) a vhodným používáním zemědělského půdního fondu., posilujícím retenci vody v krajině a snižujícím riziko znečištění vod. Výrazný nárůst emise skleníkových plynů a riziko změny klimatu v důsledku rozsáhlého odlesnění v minulých stoletích a pokračujících negativních tendencí ve spotřebě zdrojů a energií bude omezováno zejména zalesňováním a zvyšováním podílu lesů zvláštního určení. Tab. 7 - Priority, cíle a opatření osy II Priorita Cíl
Opatření
Priorita Cíl
II.1. Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin Podpora zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí vedoucích k biologické rozmanitosti a % z osy podpora vhodných zemědělských systémů pro zachování venkovské krajiny. Podpora ochrany 75,64 životního prostředí na zemědělské půdě a v lesních oblastech s vysokou přírodní hodnotou. 38,69 II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech 0,32 II.1.2.1 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a platby související se směrnicí Rady 2000/60/ES – Platby v rámci Natury 2000 7,52 II.1.3.1 Agroenvironmentální opatření - Postupy šetrné k životnímu prostředí (vč.ekologického zemědělství) II.1.3.2 Agroenvironmentální opatření - Ošetřování travních porostů 28,93 II.1.3.4 Agroenvironmentální opatření mimo cíl Konvergence I 0,18 II.2. Ochrana vody a půdy Ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojů prostřednictvím opatření zaměřených na % z osy protierozní ochranu a vhodné používání zemědělského půdního fondu. 16,88
20
Opatření
Priorita Cíl Opatření
II.1.3.3. Agroenvironmentální opatření - Péče o krajinu II.1.3.5. Agroenvironmentální opatření mimo cíl Konvergence II II.1.2.2 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a platby související se směrnicí Rady 2000/60/ES – Platby související se směrnicí Rady 2000/60/ES II.3. Zmírňování klimatických změn Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím stávajícího lesnického potenciálu a možností jeho rozšíření a zachování pozitivních funkcí lesa. II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy II.2.2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích II.2.3. Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření
13,63 0,16 3,09
% z osy 7,48 3,96 1,76 1,76
Tab. 8 - Indikátory výsledku Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny
Ukazatel
jednotka
ha % Území obhospodařované způsobem, který přispívá k ochraně ha vody % ha Území obhospodařované způsobem, který přispívá k zmírňování klimatických změn % Území obhospodařované způsobem, který přispívá k ochraně ha půdy (TTP + meziplodiny) % ha Území obhospodařované způsobem, který předchází marginalizaci a opouštění půdy Území obhospodařované způsobem, který přispívá k biodiverzitě a ochraně oblastí s vysokou přírodní hodnotou
2007 1047 tis. 16 2000 tis. 23,5 70 tis. 32 1100 tis. 48 730 tis.
2013
zdroj ŘO EAFRD (LPIS), MŽP
17 ŘO EAFRD (LPIS) 24 ŘO EAFRD (LPIS) 33 ŘO EAFRD (LPIS) 49 ŘO EAFRD (LPIS)
Osa III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Cíl osy III: Vytvořit různorodé pracovní příležitosti a prorůstové podmínky pro atraktivní život na venkově Osa III podporuje rozvoj životních podmínek na venkově, pracovních příležitostí a diverzifikaci ekonomických aktivit. Tyto cíle vychází z analýz problémů venkova a jeho potřeb v oblasti vzniku nových pracovních příležitostí, disponibility místních služeb a úrovně kvality života obecně. Tato osa řeší dlouhodobé negativní trendy snižování populace ve venkovských oblastech, které jsou částečně spojeny s obecnými demografickými trendy vývoje a částečně se ztrátou pracovních příležitostí v zemědělství, která je důsledkem zvyšování efektivnosti ekonomických výsledků a celkové konkurenceschopnosti. V této oblasti Česká republika definovala své priority tak, že jako hlavní je zdůrazněna podpora hospodářských činností, diverzifikace činností, zakládání mikropodniků a cestovní ruch. Koncentrace veřejných a soukromých zdrojů při realizaci projektů této priority odpovídá trendům a požadavkům na zapojení podnikatelů do cíleného rozvoje venkova. Díky objemu prostředků se tvorba pracovních míst stane nejviditelnější oblastí podpory v rámci osy III. Druhá priorita je spojena s podmínkami růstu a kvalitou života, zejména s infrastrukturou venkovských oblastí, kde je definován dlouhodobý deficit investic a tato priorita, byť je zaměřena na kvalitu života na venkově, má velmi silný synergický efekt v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany zdrojů povrchových i podzemních vod. Součástí priority jsou akce k využívání obnovitelných zdrojů energie a rozšíření informačních a komunikačních technologií, které mají horizontální průmět.
21
Tab. 9 - Priority, cíle a opatření osy III Priorita Cíl
III.1. Tvorba pracovních příležitostí Vytvořit pracovní místa a zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky.
Opatření
III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově Vytvořit podmínky růstu ve venkovských oblastech. Zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veřejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova. Zabezpečit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel. III.2.1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova III.2.2. Obnova a rozvoj vesnic III.2.3. Ochrana a rozvoj dědictví venkova III.3. Vzdělávání a místní partnerství Přispět k vyšší úrovni vzdělanosti a uplatnění na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdělávání a zvýšit používání informačních a komunikačních technologií. Iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitřního potenciálu venkova. III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění III.3.1. Vzdělávání a informace
Priorita Cíl
Opatření
Priorita Cíl
Opatření
% z osy 42,49 12,28 15,82 14,39 % z osy 49,66 21,01 15,76 12,89 % z osy 7,85 5,46 2,39
Tab. 10 - Indikátory výsledku Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Ukazatel jednotka 2007 2013 zdroj Zvýšení nezemědělské hrubé přidané hodnoty v podpořených Kč ŘO ve spolupráci s podnicích VÚZE z podkladů SZIF Hrubý počet vytvořených pracovních míst počet osob 0 33900 ŘO EAFRD z podkladů SZIF muži / ženy 21900/12000 <40 / >40 18900/14000 zemědělské p. (zemědělské činnosti, jiné), 5600(1400/4200) nezemědělské p. (turistika, řemesla, speciality, agroobchod), 20300(9800/5600/ 2100/2800) 8000(200/200/ Leader I.,II.,III. 7600) Přírůstek počtu návštěvníků 2 počet osob v 0 ŘO EAFRD mil. z podkladů SZIF Počet obyvatel využívajících zkvalitněných služeb počet osob 0 350 000 SZIF Rozšíření zavedení internetu do venkovských oblastí (Počet počet osob ŘO EAFRD osob které mají k dispozici pro soukromé účely internet) z podkladů SZIF, ČSÚ počet osob 0 10500(3500/7000) Úspěšnost školení v nezemědělských oborech (Počet ŘO EAFRD účastníků úspěšně absolvujících poradenské a vzdělávací z podkladů SZIF, muži / ženy 4500/6000 programy – s osvědčením nebo využívajících v zaměstnání) <40 / >40 ÚZPI 5500/5000 % Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV 32,7 80/ ŘO EAFRD v obcích do 2000 obyvatel / Podíl venkovského obyvatelstva */ z podkladů SZIF, napojeného na veřejné vodovody, kanalizace a ČOV ČSÚ, spec. český Zvýšení příjmů zemědělských hospodářství % 0 20 ČSÚ, spec. český
22
Osa IV: Leader Cíl osy IV: Iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitřního rozvojového potenciálu venkova. Horizontální metoda Leader umožňuje spojit cíle konkurenceschopnost, životní prostředí a kvalitu života, diverzifikaci. Integrovaný přístup pomůže chránit a rozšiřovat místní přírodní a kulturní dědictví, zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí, podporovat výrobu specialit, cestovní ruch, obnovitelné zdroje a energii a investovat do nich. Metoda Leader dosáhla po zkušenostech z období 2004 – 2005 úrovně umožňující rozsáhlejší uskutečňování osy Leader v hlavním proudu programu rozvoje venkova. Očekává se, že na místní i regionální úrovni budou definovány místní akční skupiny a opatření, která mají být podporována, včetně rozvoje kapacity partnerství, uskutečňování místních strategií, spolupráce, zapojování do sítí a osvojování si dovedností. V České republice bylo v minulých letech vytvořena relativně hustá síť 29 funkčních místních akčních skupin, proto bude v programovém období 2007-2013 maximální pozornost věnována realizaci místních strategií, sloužících k využití endogenního potenciálu regionů. U této metody založené na existenci místních akčních skupin (MAS) a místních rozvojových strategií se předpokládá její využití ve všech osách Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, s tím, že největší využití se očekává ve vazbě na osu III. Diverzifikace venkovské ekonomiky a kvalita života na venkově. Při komplexním pojetí rozvoje venkova napomáhá osa Leader vyrovnat se s novými situacemi, které vyplývají ze změn v zemědělství v důsledku reformy Společné zemědělské politiky a z rostoucích nároků spotřebitelů na kvalitu zboží, dále z rostoucího obecného povědomí o problematice životního prostředí ve vztahu k zabezpečení cílů Agendy 21, Natury 2000 a z požadavku využívání nových technologií. Leader může významně přispět zejména v rámci širšího rozvoje venkova k vytvoření nových pracovních míst mimo zemědělství a přispět tak ke stabilizaci venkovského obyvatelstva a zastavení vylidňování odlehlých oblastí. Užší spolupráce při řešení problémů se předpokládá nejen na místní, ale také na regionální, národní a mezinárodní úrovni a s orgány ochrany životního prostředí i udržitelného rozvoje území. Vytváření místní kapacity, tj. vytváření vyváženého a reprezentativního partnerství z různých socioekonomických sektorů a příprava strategie je vůči samotné realizaci místních rozvojových strategií včetně spolupráce, inovací a provozu místních akčních skupin podporována v poměru 1: 6,5. Tab. 11 - Priority, cíle a opatření osy IV Priorita Cíl
Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství.
Opatření
IV.1. Implementace místní rozvojové strategie IV.2. Realizace projektů spolupráce IV.3. Provoz místních akčních skupin
% z osy 100 63 10 27
23
4
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA A FINANČNÍ RÁMEC
Česká republika předkládá jeden Program rozvoje venkova (PRV), který je vymezen a určen pro celé území ČR, s výjimkou hlavního města Prahy. Pouze agroenvironmentální opatření mohou být prováděna na celém území státu.8 Národní strategický plán je v České republice prováděn prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, který je platný pro venkovské oblasti celé ČR. Program je centrálně administrován a řízen. Regionální potřeby jsou zohledněny v rámci rozsahu jednotlivých opatření. Některá opatření mají geografická omezení – osa II (LFA, Natura 2000, citlivé vodní oblasti), osa 3 (příměstské, mezilehlé a odlehlé oblasti), osa IV (venkovské mikroregiony). Veškeré prostředky alokované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku budou součástí zdrojů veřejné podpory (viz finanční tabulky Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013). Tyto prostředky budou spravovány akreditovanou platební agenturou (v souladu s článkem 10 nařízení Rady č. 1290/2005 o financování SZP). Kraje a na ně navazující regiony soudržnosti (NUTS 2) byly vymezeny především z hlediska historického vývoje správního členění území ČR, tzn. že z hlediska přírodních nebo ekonomických podmínek, které jsou důležité pro rozvoj zemědělství a venkova, mají tyto regiony v podstatě velmi podobný charakter. Z hlediska přírodních ani ekonomických podmínek neexistují výrazné rozdíly, a tedy ani důvod pro návrh regionálních Programů rozvoje venkova. Ověřitelné odlišnosti na úrovni NUTS 2 (např. NUTS 2 Jihovýchod vinařský kraj, NUTS 2 Severozápad – potřeba rekultivace krajiny) jsou řešeny širší obecnou nabídkou opatření. Celý Program rozvoje venkova vycházející z NSPRV bude uplatňován na území cíle Konvergence. Region soudržnosti Praha je jediným regionem ČR spadajícím do území cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Program rozvoje venkova v ČR na území Prahy nebude uplatněn, s výjimkou agroenvironmentálních opatření, která mohou být prováděna na celém území členského státu.9
4.1 Rozdělení finančních zdrojů na úrovni os a priorit Tab. 12 - Alokace finanční zdrojů podle priorit, PRV, 2007-2013 Priority /osy
Celkem mld. Kč
Veřejné zdroje EZFRV mld. Kč. % z osy
1. Modernizace, inovace a kvalita 2. Přenos znalostí Osa I celkem
ČR mld. Kč.
92,05 7,95 3,056
2,292
0,764
1.Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zem. a les. systémů s vysokou přír. hodnotou a tradičních zeměd. krajin 2. Ochrana vody a půdy
16,88
3. Zmírňování klimatických změn
7,48
75,64
Osa II Konvergence
7,377
5,901
1,476
OSA II Konkurenceschopnost
0,036
0,020
0,016
8
9
dle čl. 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. dle čl. 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělské fondu pro rozvoj venkova 24
Osa II celkem
7,413
5,921
1,492
1. Tvorba pracovních příležitostí
42,49
2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově
49,66
3. Vzdělávání a místní partnerství Osa III celkem
7,85 1,954
1,466
0,488
Osa IV LEADER 1. Příprava, řízení, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci PRV 2. Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov
0,650
0,520
0,130
Technická pomoc celkem
0,277
0,208
0,069
Celkem
13,350
10,407
2,943
48,00 52,00
Tab. 13 - Alokace finančních prostředků, PRV, roční průměr 2007-2013, cíl Konvergence
Osa I
Veřejné zdroje Osy Celkem EZFRV ČR mld. Kč mld. Kč. mld. Kč. 3,056 2,292 0,764 Z osy IV 0,067 0,054 0,013
Osa II
Podíl os z EZFRV minim.
Limit spolufinancování EU
skutečné
10 % -
22,02 % -
75 % 80 %
7,377 Z osy IV 0,072 Osa III 1,954 Z osy IV 0,510 Osa IV 0,650 Technická pomoc 0,277
5,901 0,058 1,466 0,408 0,520 0,208
1,466 0,014 0,488 0,102 0,130 0,069
25 % 10 % 5% Max. 4 %
56,70 % 14,09 % 5,00 % 2,00 %
80 % 80 % 75 % 80 % 80 % 75 %
Celkem
10,387
2,927
-
99,81%
-
13,314
Tab. 14 - Alokace finančních prostředků, PRV, roční průměr 2007-2013, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Veřejné zdroje Osy Osa I Osa II Osa III
Podíl os z EZFRV
Celkem
EZFRV
ČR
mld. Kč
mld. Kč.
mld. Kč.
minim.
Limit spolufinancování EU
skutečné
-
-
-
-
-
-
Z osy IV -
-
-
-
-
-
0,036 Z osy IV -
0,020 -
0,016 -
-
0,19 % -
55% -
-
-
-
-
-
-
Z osy IV Osa IV Technická pomoc -
-
-
-
-
-
Celkem
0,020
0,016
-
0,19%
55%
0,036
25
5
VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SOUDRŽNOST NSPRV A DOPLŇKOVOST S OSTATNÍMI NÁSTROJI SPOLEČENSTVÍ
5.1 Vnitřní soudržnost Pokyn 5. Společenství: DŮSLEDNOST V RÁMCI OS A MEZI NIMI, ODSTRANĚNÍ ROZPORŮ Osy Národního strategického plánu rozvoje venkova jsou navrženy tak, že realizací opatření bude docházet k synergickým efektům a ve vzájemném spolupůsobení přispějí ke splnění zvoleného globálního cíle. Mezi jednotlivými osami, prioritami a opatřeními nejsou identifikovány žádné překryvy nebo rozpory, které by snižovaly účinnost realizovaných opatření. Osa I podporuje konkurenceschopnost a stabilitu primárního sektoru rozvoje venkova. K péči o přírodu a krajinu přispívá ohleduplným hospodařením. K stabilitě venkova přispívá alespoň dílčí stabilizací existujících pracovních míst prostřednictvím diverzifikace zemědělských činností, rozvojem kvality produkce a otevíráním nových trhů, rozvojem bio-potravin a regionálních specialit. Prosperitou zemědělských a zpracovatelských podniků ve venkovském prostoru přispívá k vyšší daňové výtěžnosti území pro zajištění veřejných funkcí ve venkovském prostoru a k zvýšení kupní síly venkovských obyvatel. Osa II přispívá ke kvalitě životního prostředí, přírody a krajiny, a tím rozšiřuje činnosti zemědělských a lesnických subjektů a posiluje jejich stabilitu ve venkovském prostoru. Zároveň přispívá k atraktivitě venkova pro bydlení a usidlování podniků a k zlepšování životního prostředí ČR. Bere v úvahu Akční plán pro ekologické zemědělství (podporou ekologického zemědělství v agroenvironmentálních opatřeních10), sdělení Komise o obnovitelných zdrojích energie (podporou pěstování rychle rostoucích dřevin v ose II, bylin v ose I a využití v ose III)11 a o změnách klimatu (podporou zalesňování a obnovitelných zdrojů)12, zprávu Komise o strategii EU v oblasti lesního hospodářství (podporou lesnicko environmentálních opatření a dalších lesnických opatření)13 i tématické strategie v oblasti životního prostředí (osa II)14. Osa III řeší očekávané úbytky pracovních příležitostí v zemědělství a potravinářském sektoru a vytváří příznivé prostředí pro zemědělská hospodářství a pro jejich zaměstnance i management. Opatření zaměřené na čistotu vody v sídlech přispívá k prioritě Ochrana vody a půdy v rámci osy II. Budou zvýhodněné projekty, které řeší více cílů programu. Metoda Leader se zaměřuje na realizaci místních rozvojových strategií, které jsou zpravidla komplexními dokumenty zahrnujícími jednu nebo více priorit programu, související akce a vytvoření potřebných podmínek. Opatření zaměřená na vodní hospodářství v krajině v ose I a na čištění odpadních vod v ose II přispívají k prioritě ochrana vody půdy v ose II. Pěstování bylin jako obnovitelných zdrojů v ose I a jejich využívání pro vytápění v ose III přispívají k prioritě zmírňování klimatických změn v ose II. Podpora hospodaření v méně příznivých oblastech v ose II přispívá k udržení pracovních míst v marginálních územích, a tím k prioritě tvorba pracovních příležitostí v ose 10
KOM(2004)415 v konečném znění. KOM(2004)366 „Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU“. 12 KOM(2004)35 „Vítězství v boji proti změnám klimatu“. 13 KOM(1998)649 „Strategie Evropské unie v oblasti lesního hospodářství“, KOM(2005)84 v konečném znění, „Sdělení podávající zprávu o provádění strategie EU v oblasti lesního hospodářství“. 14 Ochrana půdy, udržitelné používání pesticidů, znečištění vzduchu, městské prostředí, udržitelné využívání zdrojů a recyklace odpadů; rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí. 11
26
III. Osa I rovněž dílčím způsobem přispívá k udržení pracovních míst. Povinnost dodržování zásad dobrých agroenvironmentálních podmínek v ose I přispívá k prioritě biodiverzita a voda a půda v ose II. Tvorba pracovních příležitostí v podnikatelských opatřeních osy III i kvalita života na venkově významným způsobem přispívají ke stabilizaci zemědělského hospodaření v ose I a k životu zemědělců a lesníků na venkově, a tím přispívají i k jejich významnému podílu na ochraně přírody a krajiny v ose II. Metoda Leader je ze své podstaty průřezovou metodou, která bude přispívat k cílům všech tří os, a k tomu využije přirozený vnitřní potenciál venkovských regionů. Göteborgská strategie se promítá zejména do zavádění trvale udržitelných systémů zemědělského hospodaření v ose II a v ose III tvorbou trvale udržitelných pracovních míst, které pomohou stabilizaci venkova. Lisabonská strategie růstu a zaměstnanosti je dominantní v ose III, kde se předpokládá rozsáhlejší tvorba pracovních míst jako kompenzace celkových úbytků v sektoru zemědělství a potravinářství. Osa I přispívá k Lisabonské strategii zvýšením konkurenceschopnosti podniků. Kjótský protokol se promítá zejména do osy I., II i III. v prioritě zmírňování klimatických změn zaměřením zejména na pěstování a využití biomasy.
5.2 Vnější soudržnost Pokyn 6. Společenství: SOUČINNOST
MEZI STRUKTURÁLNÍMI POLITIKAMI ROZVOJE VENKOVA
POLITIKAMI,
POLITIKAMI
ZAMĚSTNANOSTI
A
Na pomezí Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova 2007 - 2013 stojí v ČR zejména Evropský zemědělský garanční fond (EAGF), v podmínkách ČR malý rozsah Evropského rybářského fondu (ERF) a v rámci politiky soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS). S účastí Evropské investiční banky (EIB) se počítá zprostředkovaně podporou Českomoravské záruční a rozvojové banky k poskytování zvýhodněných úvěrů obcím. Národní strategický plán rozvoje venkova zajišťuje komplementaritu a soudržnost s akcemi financovanými z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského rybářského fondu na daném území a v dané oblasti činností. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 čl. 11, Česká republika zajišťuje koordinaci s ostatním nástroji Společenství. Za klíčové je považováno zejména dosažení synergických efektů mezi I. a II. pilířem Společné zemědělské politiky a dále zajištění podpory širšího rozvoje venkova v oblasti diverzifikace, kvality života, lidských zdrojů a infrastruktury venkovských sídel ve spolupráci s ostatními resortními ministerstvy tak, aby bylo zamezeno jak možným překryvům a duplicitám ve využívání prostředků Společenství, tak zajištění pokud možno rovnoměrného pokrytí a řešení problémů rozvoje ve všech typech a velikostech venkovských sídel. S ohledem na strategický cíl zvyšování konkurenceschopnosti je také zásadní úkol zajištění úzké spolupráce s resortem průmyslu v oblasti rozvoje potravinářství, marketingu a obchodu. Obdobně jako v oblasti infrastruktury venkovského prostoru je nutno zejména zajistit rovnoměrné zacílení jednotlivých resortních nástrojů k pokrytí „bílých míst“. Prostředky k zajištění synergických efektů v rámci I. a II. pilíře SZP Úkolem přímých plateb a tržních opatření realizovaných v rámci I. pilíře Společné zemědělské politiky je zajištění konkurenceschopnosti evropského, a tedy i českého agrárního sektoru na celosvětové úrovni. Přestože Evropský zemědělský fond rozvoje venkova má za cíl kromě konkurenceschopnosti na evropských trzích i uplatnění a rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, možné uplatnění synergických efektů mezi oběma pilíři SZP je velmi rozsáhlé. Na všechny subjekty pobírající současně přímé platby se bude vztahovat podmínka plnění cross-compliance, podle nařízení Rady 1782/2003, se shodným náběhem. Citlivé komodity 27
výjimečně podporované EZFRV (v ČR ovoce a zelenina, víno, chmel, hovězí, telecí, ovce, kozy, včelařství, cukr), podle Přílohy I nařízení Komise o podrobných pravidlech provádění nařízení Rady 1698/2005, nebudou současně podporovány z jiných nástrojů Společné zemědělské politiky. Podpory zemědělců v intenzivních oblastech i v LFA budou v příštích letech v rámci systému SAPS (SPS) stoupat v souladu s přístupovými dohodami každoročně o 10% až na odhadovaných cca 6500,- Kč / ha, kdy úroveň naších podpor dosáhne snižující se úrovně přímých plateb (modulace) členských zemí EU-15. K tomuto dorovnání může dojít díky národním podporám Top-up již v roce 2009, a to v závislosti na možnostech národního rozpočtu ČR. Případné rozdíly v příjmech zemědělců způsobené rozdílnými přírodními podmínkami vyrovnávají platby za přírodní znevýhodnění v rámci osy II. EZFRV. 1. Základní formou podpory cílů a strategií I. pilíře SZP ze zdrojů a nástrojů EZFRV je rozvoj vzdělávání a poradenství zaměřeného na plnění norem Společenství a aplikaci systému cross-compliance; 2. druhou důležitou oblastí je poradenství zaměřené na rozvoj schopností podnikatelů v agrárním sektoru v oblasti řízení a marketingu; 3. další oblastí je zajištění finančních zdrojů pro realizaci investic směrem k modernizaci podniků a plnění náročných environmentálních norem Společenství; 4. v neposlední řadě má velký synergický efekt i řešení úbytku pracovních příležitostí v zemědělství diverzifikací aktivit na venkově. Synergie s politikou soudržnosti Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) má regionální zaměření. Bude v návaznosti na osu I. doplňkově řešit podpory zpracovatelského průmyslu, včetně potravinářství v kategorii druhého stupně zpracování (tj. mimo Přílohu 1. Smlouvy o EU15). Navazuje na osu II podporou projektů ke zvýšení biodiverzity krajiny. V návaznosti na osu III EFRR dále zahrnuje obecné podpory malého a středního podnikání (kromě venkovských mikropodniků s převážně místní spotřebou) a cestovního ruchu (služby, informační centra, marketing centrální a regionální, veřejné investice), dále infrastruktury ve venkovských regionech propojující města a venkovské oblasti, vyšší občanské vybavení a investice nad 25 mil. Kč, a také využití kulturních památek pro cestovní ruch a investice nad 10 mil. Kč. Těmito podporami bude EFRR přispívat k řešení nezaměstnanosti, k rozvoji inovací a informačních technologií ve venkovském prostoru. Fond soudržnosti (FS) řeší investice v oblasti životního prostředí a dopravy. Zahrnuje mimo jiné čistírny odpadních vod ve zvláště chráněných územích a územích Natura 2000 a na ostatních územích od 2000 e. o., investice vodohospodářské v krajině o rozsahu nad 20 mil. Kč, silniční síť od silnic II. třídy, včetně dálnic a regionálních nebo dálkových cyklotras. 15
Předpokládá se, že v souladu s Přílohou I. - Smlouvy o založení Evropského společenství atomové energie (Římská smlouva) uzavřené 25. března 1957 budou předmětem podpor ze zdrojů a programů Ministerstva zemědělství zejména podniky tohoto typu: mlékárny, mlýny a pekárny, lihovary, cukrovary, podniky na zpracování rostlinných olejů, vinařské podniky, a další podniky zpracovávající zemědělské suroviny. Naopak podniky na zpracování masa, včetně masa rybího, a výrobu masných výrobků budou do podpor začleněny jen v oblasti od porážky zvířat až do výroby baleného masa. Výjimku budou tvořit mikropodniky do deseti zaměstnanců, zejména s regionálními specialitami a bio-potravinami. Ostatní masné výrobky a další zpracování je předmětem podpor politiky soudržnosti v rámci programu EFRR na podporu průmyslu a podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu.
28
Evropský sociální fond (ESF) navazuje na opatření osy III. Programu podporami pro obecnou vzdělanost na venkově, budování schopností místní administrativy, začleňování skupin obyvatelstva, rekvalifikačními kurzy a využíváním internetových sítí nebo podporou akcí od 3 mil. Kč. Life+ navazuje na osu III podporou přípravy plánů péče pro území Natura 2000. Evropský rybářský fond (ERF) je úzce zaměřen na zajištění potřebných struktur nutných pro vytváření pracovních míst v rybářském sektoru a postupného zvyšování kvality produkovaných a zpracovávaných výrobků pocházejících z akvakultury nebo rybolovu. Znamená to především zachování kulturního dědictví, které v našich regionech představuje rybníkářství. Rovněž existují styčné body rekreačního potenciálu naší zemědělské krajiny a mimoprodukčních funkcí rybníků. Sportovní rybolov v rybářských revírech může představovat další důležitý příspěvek z hlediska využívání turistického a rekreačního potenciálu venkova. Koordinace s jinými nástroji Společenství Koordinace s ERF bude prováděna v rámci Platební jednotky MZe a jejího administrativního, kontrolního a monitorovacího systému. Základem koordinace je rozsah opatření Programu rozvoje venkova ČR a Programu rybářství ČR. ERF financuje produkční rybolov, EZFRV čištění rybníků, retenční schopnost krajiny, funkčnost vodních zdrojů a drobnou vodohospodářskou infrastrukturu. Vnitřní koordinace s politikou soudržnosti bude prováděna v rámci administrativního, kontrolního a monitorovacího systému Platební agenturou. Základem koordinace je rozsah opatření Programu rozvoje venkova ČR, zejména v ose III a v oblasti vodního hospodářství v ose I, a na druhé straně rozsah opatření programů politiky soudržnosti. Koordinace s politikou soudržnosti bude prováděna prostřednictvím Meziresortní koordinační skupiny při Ministerstvu pro místní rozvoj s účastí zástupců řídících orgánů programů financovaných EFRR, ESF a FS. V případě EFRR budou zapojeny i řídící orgány regionálních programů na úrovni NUTS 2. Spolupráce a koordinace Programu rozvoje venkova bude zajištěna minimálně jedenkrát ročně prostřednictvím tohoto koordinačního orgánu a informačního systému s databází podporovaných projektů. Samostatná bilaterální komise pro koordinaci podpor bude založena s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V rámci obou resortů bude minimálně jedenkrát ročně posuzována jak otázka vzájemné harmonie podpor v oblasti rozvoje malého a středního podnikání, ale zejména v oblasti využití programů obou resortů pro modernizaci a rozvoj potravinářského průmyslu. V rámci přípravy související legislativy pro Českou republiku bude zakotvena povinnost konzultací a zavedení povinného připomínkového řízení pro veškeré podpory připravované na úrovni NUTS 2 a nižší s Ministerstvem zemědělství ČR, aby byl zajištěn soulad výdajů Společenství a zamezilo se vzájemným překryvům programů.
29
6
CELOSTÁTNÍ A EVROPSKÁ SÍŤ PRO ROZVOJ VENKOVA
Česká republika zakládá v souladu s článkem 68 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 v roce 2006 Celostátní síť pro rozvoj venkova, která zajistí plnění požadovaných úkolů na úrovni České republiky. Úkolem Celostátní sítě je shromažďování, analýza a šíření informací o opatřeních Společenství, shromažďování a upevňování osvědčených postupů, informace o vývoji ve venkovských oblastech, setkávání a semináře aktérů rozvoje venkova a jejich zpracování pro potřeby Evropské sítě pro rozvoj venkova, jejíž hlavním úkolem je sběr a zpracování informací a akcí osvěty na úrovni Evropské unie, včetně budování sítí, zajištění výměny informací o nejefektivnějších nástrojích a praktikách rozvoje venkova a poskytnutí technické podpory pro evropskou i národní spolupráci a výměnu zkušeností v rámci programu LEADER. Česká republika k zajištění úkolů Celostátní sítě pro rozvoj venkova stanovených nařízením Rady č. 1698/2005 pověřuje Výzkumný ústav ekonomiky zemědělství (VÚZE) ve spolupráci s Ústavem zemědělsko-potravinářských informací (ÚZPI). Práce Celostátní sítě je podřízena úkolům Evropské sítě pro rozvoj venkova ve smyslu článku 67 nařízení k EZFRV a metodicky řízena řídícím orgánem EZFRV na úrovni Ministerstva zemědělství ČR. Jako prostředek distribuce informací o vývoji v oblasti realizace opatření bude vytvořen specifický informační portál, který v úzkém propojení s ostatními stávajícími resortními informačními portály (např. portály ÚZPI) bude poskytovat potřebné informace. Předmětem podpory jsou struktury potřebné pro provoz sítě a akční plán o přenosných postupech řízení sítí, organizování výměny zkušeností, příprava vzdělávacích programů a technická pomoc pro spolupráci. Finanční zajištění Celostátní síť pro rozvoj venkova bude vytvořena v roce 2006 z národních veřejných zdrojů ČR. Finanční zajištění provozu Celostátní sítě pro rozvoj venkova bude v období 2007-2013 v souladu s čl. 66 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 poskytnuto ze zdrojů technické pomoci jednoho celostátního Programu rozvoje venkova 2007-2013 (více v příloze)
30
7
ZÁVĚRY
1. Předložení zprávy o realizaci Národního strategického plánu ČR na období 2007-2013 každý druhý rok od roku 2010 (31. srpna 2010, 31. srpna 2012, 31. srpna 2014). Zajistí Ministerstvo zemědělství. 2. Zajištění prostředků ze státního rozpočtu na spolufinancování realizace Národního strategického plánu ČR v období 2007-2013. Zajistí Ministerstvo financí. 3. Zvýšení účelového určení daňových výnosů na obyvatele obcí do 1 499 obyvatel na spolufinancování realizace Národního strategického plánu rozvoje venkova v období 2007-2013. Zajistí Ministerstvo financí. 4. Vytvoření Výboru pro rozvoj venkova Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
31
