PROGRAM ROZVOJE MĚSTA DOBŘANY
Objednatel:
Město Dobřany Náměstí T.G.M. 1, 334 41 Dobřany Zastoupené starostou města Jaroslavem Sýkorou
Zpracovatel:
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Riegrova 1 301 11 Plzeň
Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Ing. Jan Naxera
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Mgr. Martina Robotková
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
RNDr. Milan Svoboda
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Ing. Filip Uhlík
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Bc. Robert Zelenka
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Ing. František Zídek
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Lucie Ženíšková
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
PhDr. Ing. Pavel Mička
Agora Central Europe, obč.sdružení
Mgr. Libuše Králová
Agora Central Europe, obč.sdružení
RNDr. Ivana Bursíková
Agora Central Europe, obč.sdružení
Červen 2006
Studenti podílející se na zpracování Programu rozvoje města Dobřany: Lenka Kazdová
Pedagogická fakulta ZČU Plzeň
Tomáš Netrval
Ekonomická fakulta ZČU Plzeň
Řídící tým Programu rozvoje města Dobřany: Michal Šašek
Město Dobřany
Bc. Marek Sýkora
Město Dobřany
Miloslav Roušal
Město Dobřany
Mgr. Jaroslav Šedivý
ZŠ Dobřany
Miroslav Trdlička
SDM Šlovice
Participační skupina Programu rozvoje města Dobřany připravující názorový průzkum obyvatel města Dobřany: Ing. Vít Chomát
Loma systems s. r. o.
Jan Vozár
ZUŠ J. S. Bacha
Prokop Jan Bahník
Římskokatolická farnost Dobřany
Jan Podzimek
Junák svaz skautů a skautek “Zelený šíp”
Miroslav Trdlička
SDH Šlovice
Mgr. Jaroslav Šedivý
ZŠ Dobřany
Bohumíra Sedláčková
PL Dobřany
Karel Sýkora
Myslivecké sdružení Dobřany
Karel Havlík
Tělovýchovná jednota Dobřany
Bc. Simona Sýkorová
Městské kulturní středisko Dobřany
Lenka Havránková
Městské kulturní středisko Dobřany
Miloslav Roušal
Město Dobřany
Bc. Marek Sýkora
Město Dobřany
Garant za Městský úřad Dobřany: Eva Jandová
Městský úřad Dobřany
Členové expertních skupin: Expertní skupina klidné bydlení: RNDr. Milan Svoboda
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
David Šmůla
Odbor stavební a ŽP, MěÚ Dobřany
Zbyněk Milota
Odbor stavební a ŽP, MěÚ Dobřany
2
Expertní skupina doprava a bezpečnost: Ing. František Zídek
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
Ing. Karel Nedvěd
Inženýrská kancelář Dprojekt Plzeň
Ing. Josef Brůha
Správa veřejného statku města Plzně
Pavla Vaníková
Městská policie Plzeň
Expertní skupina ekonomický rozvoj: Ing. Jan Naxera
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Ing. Filip Uhlík
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Ing. Vít Chomát
Loma systems s.r.o.
Josef Hájek
Pivnice Snack-bar Hájek-Hájková
Dagmar Terelmešová
Město Dobřany
Expertní skupina volnočasové aktivity: Bc. Robert Zelenka
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje
Mgr. Jaroslav Šedivý
ZŠ Dobřany
Bc. Simona Sýkorová
Městské kulturní středisko Dobřany
Lenka Havránková
Městské kulturní středisko Dobřany
Karel Havlík
Tělovýchovná jednota Dobřany
Jan Podzimek
Junák svaz skautů a skautek “Zelený šíp”
Obyvatelé účastnící se veřejných projednání Programu rozvoje města Dobřany, kteří poskytli svoje kontakty: Hubert Dušák
Chlumčanská 746
Dobřany
Jan Otýs
Husova 842
Dobřany
František Dušák
Chlumčanská 746
Dobřany
Pavel Brejcha
17. listopadu 793
Dobřany
Vladimír Vilhelm
Loudů 1036
Dobřany
Lenka Kazdová
Jungmannova 964 Dobřany
David Toman
Spojovací 811
Dobřany
Tomáš Netrval
Spojovací 827
Dobřany
Václav Lecjaks
Náměstí TGM 145 Dobřany
Romana Šmídová
F.X. Nohy 962
Dobřany
Klárka Adamcová
F.X. Nohy 962
Dobřany
Luboš Hess
Mostecká 16
Dobřany
Jitka Königsmarková
Plzeňská 419
Dobřany
3
Jaroslav Havlík
F.X. Nohy 964/16
Dobřany
Václava Vrzalová
Sportovců 911
Dobřany
Emil Štefl
Osvobození 898
Dobřany
Ladislav Divok
F.X. Nohy 963
Dobřany
Josef Chval
Havlíčkova 550
Dobřany
Josef Havlíček
Osvobození 940
Dobřany
Svatoslav Leitl
17. listopadu 799
Dobřany
Plačková
Loudů 1029
Dobřany
Tomáš Maňák
Palackého 640
Dobřany
Alena Hájková
Školní 45
Dobřany
Marie Stejskalová
Spojovací 852
Dobřany
Božena Roušalová
Sokolovská 836
Dobřany
Vladislav Šefl
Osvobození 936
Dobřany
Karel Baštář
Loudů 846
Dobřany
Jan Valenta
Sokolovská 517
Dobřany
Vilém Groesl
Tř. 1. máje 1044
Dobřany
Miroslav Ambrozi
17. listopadu 793
Dobřany
Jaroslav Šedivý
ředitel ZŠ
Dobřany
Karek Otta
Tř. 1. máje 623
Dobřany
Dana Ottová
Tř. 1. máje 624
Dobřany
Josef Weinreb
Husova 843
Dobřany
Milena Šampalíková
Stromořadí 247
Dobřany
Jiří Holava
Plzeňská 815
Dobřany
Marta Kolářová
Husova 483
Dobřany
Miluše Štulcová
Havlíčkova 531
Dobřany
Jindřiška Mašková
Havlíčkova 529
Dobřany
Radek Kofroň
Ústavní 538
Dobřany
Eva Fekerlová
Husova 842
Dobřany
Václav Kalina
Chotěšovská 622
Dobřany
Petr Úbl
Plzeňská ul.
Dobřany
Jana Kleisnerová
MŠ ul.Loudů
Dobřany
Na zpracování Programu rozvoje města Dobřany, včetně názorového průzkumu obyvatel města se aktivně účastnili rovněž zaměstnanci Městského úřadu Dobřany a zastupitelé Zastupitelstva města Dobřany. Děkujeme všem jmenovaný
4
stejně jako ostatním a výše nejmenovaným obyvatelům města Dobřany za zájem o rozvoj města Dobřany.
Obsah I. Situační analýza .................................................................................. 7 1.
Poloha a vnější vztahy ..................................................................................... 7 1.1. 1.2.
2.
Obyvatelstvo .................................................................................................... 8 2.1. 2.2. 2.3.
3.
Zaměstnavatelé ..................................................................................................12 Trh práce ............................................................................................................13 Pohyb za prací....................................................................................................13 Infrastruktura pro podnikání................................................................................14
Občanská vybavenost.....................................................................................14 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5.
6.
Struktura bytového fondu....................................................................................10 Bytová výstavba..................................................................................................10 Infrastruktura pro bydlení....................................................................................11
Práce ..............................................................................................................12 4.1. 4.2. 4.3. 4.4.
5.
Populační vývoj.....................................................................................................8 Struktura populace................................................................................................8 Sociální klima města.............................................................................................9
Bydlení............................................................................................................10 3.1. 3.2. 3.3.
4.
Poloha...................................................................................................................7 Vnější vztahy ........................................................................................................7
Vzdělávání ..........................................................................................................14 Zdravotnictví a sociální služby............................................................................15 Kultura, sport, volný čas, rekreace .....................................................................15 Komerční služby .................................................................................................17 Veřejná správa....................................................................................................17
Doprava a technická vybavenost ....................................................................18 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7.
Dopravní obslužnost ...........................................................................................18 Silnice .................................................................................................................19 Veřejná prostranství a zeleň ...............................................................................19 Vodní hospodářství.............................................................................................19 Odpadové hospodářství......................................................................................20 Energetika...........................................................................................................21 Komunikační a informační technologie...............................................................21
II. SWOT analýza................................................................................... 23 III. Strategie rozvoje města Dobřany .................................................. 24 1. 2. 3. 4.
Vize rozvoje města..........................................................................................25 Priority rozvoje města .....................................................................................25 Principy rozvoje ..............................................................................................26 Popis priorit.....................................................................................................28 4.1. 4.2. 4.3. 4.4.
Priorita 1 – KVALITNÍ BYDLENÍ .........................................................................28 Priorita 2 - DOPRAVA A BEZPEČNOST............................................................31 Priorita 3 – VOLNÝ ČAS.....................................................................................34 Priorita 4 – EKONOMICKÝ ROZVOJ .................................................................37
IV. Finanční plán................................................................................... 39 1. 2. 3.
Úvod ...............................................................................................................39 Zdroje pro realizaci programu .........................................................................39 Finanční nároky realizace programu...............................................................40 5
V. Realizace Programu......................................................................... 43 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Řízení Programu ........................................................................................................43 Příprava a realizace projektů......................................................................................43 Monitorování Programu ..............................................................................................44 Aktualizace Programu ................................................................................................44 Organizační struktura .................................................................................................45 Souhrn činností složek organizační struktury .............................................................45
Použité podklady.................................................................................. 47 Seznam příloh....................................................................................... 48
6
I. Situační analýza 1. Poloha a vnější vztahy 1.1. Poloha Geografická poloha Dobřany leží v západních Čechách, v Plzeňském kraji, v bývalém okresu Plzeň-jih. Jsou vzdáleny 12 km od Plzně ve směru jihozápadním. Katastrální území města Dobřany tvoří katastrální území Dobřany, Šlovice a Vodní Újezd. Celková rozloha těchto katastrů je více než 35 km2. Ze sídelního hlediska tvoří město Dobřany části obce Dobřany, Šlovice a Vodní Újezd, přičemž část Dobřany se skládá ze základních sídelních jednotek Dobřany a Dobřánky. Při posledním sčítání v roce 2001 žilo v části obce Dobřany 5 353 obyvatel, ve Šlovicích 251 obyvatel a ve Vodním Újezdě 62 obyvatel. Průměrná nadmořská výška katastrálního území města je 358 m n. m. Dobřany se rozkládají v údolí, na pravém břehu řeky Radbuzy a jsou posazeny do zeleného rámce okolí s řadou zalesněných vrchů. Lučinatá rovina přechází na levém břehu řeky Radbuzy v pahorkatinu. Severně od Dobřan vyniká pískovcová Martinská stěna a Kamínek (366 m n. m.). Na východě se vypíná Šlovický vrch (427 m n. m.) a Vysoká (522 m n. m.), na jihovýchodě Chlumčanský vrch (414 m n. m.) a na jihozápadě Křížový vrch (485 m n. m.).
Dopravní poloha Katastrálním územím města Dobřany prochází silnice I/27 (E53). Samotné město Dobřany pak leží na silnice II/180, která spojuje mezinárodními významné silnic I/26 (Plzeň – Domažlice – Rozvadov) a I/27 (Plzeň – Klatovy – Železná Ruda). Zároveň město leží v bezprostřední blízkosti (cca 3 km) budovaného dálničního obchvatu města Plzně, který je součástí mezinárodní dálnice D 5 a který je již před dokončením. Městem dále vede celostátní železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda.
1.2. Vnější vztahy Sdružení obcí Město Dobřany je součástí mikroregionu Radbuza (dobrovolného svazku obcí), který vznikl v březnu roku 1999. Mikroregion se rozkládá na rozloze 194 km2 a je pojmenován po řece Radbuze, při které tvoří přirozené spádové území. Je tvořen 17 obcemi bývalého okresu Plzeň-jih s téměř 18 000 obyvateli. Jsou to obce: Dnešice, Dobřany, Honezovice, Hradec, Chlumčany, Chotěšov, Kotovice, Lhota, Lisov, Líšiná, Nová Ves, Přestavlky, Stod, Střelice, Ves Touškov, Vstiš, Zemětice.
Partnerská města a obce Město Dobřany má uzavřené partnerství s městy Obertraubling a Brežica. Město Obertraubling (cca 4 500 obyvatel) leží přibližně 3 km od Regensburgu v Německu. Partnerská smlouva byla podepsána v roce 2001. Od roku 2002 je navázáno partnerství i s městem Brežica (cca 4 500 obyv.) ležící v oblasti termálních lázní ve Slovinsku. Partnerské kontakty jsou navázány i s dalšími obcemi s názvem Dobřany nacházejícími se v České republice.
7
2. Obyvatelstvo 2.1. Populační vývoj Sledujeme-li populační vývoj města v poválečném období je patrné, že od roku 1960 docházelo k nepřetržitému růstu obyvatel. Na konci devadesátých let dochází ke stagnaci a začíná cyklický vývoj počtu obyvatel, kdy se úbytek obyvatel střídal s přírůstkem. Od roku 2002 dochází opět k přírůstku obyvatel ve městě (viz graf G1). Město dosáhlo historicky doloženého nejvyššího počtu obyvatel v roce 2004. Dobřany (včetně Šlovic a Vodního Újezdu) mají v současné době 5 779 obyvatel a jsou 10. městem Plzeňského kraje podle počtu obyvatel. Při hodnocení aktuálního vývoje, tj. v období 1996–2003, je patrné, že kromě roků 1998 a 2001 byl vývoj počtu obyvatel města pozitivní (viz graf G2 a G3). V roce 2003 činil celkový přírůstek 83 obyvatel. Na tomto výsledku se podílel přirozený i migrační pohyb. Zatímco v první polovině sledovaného období byl počet narozených a zemřelých vyrovnaný, ve druhé polovině převažovali narození nad zemřelými (v r. 2003 – 77 narozených a 44 zemřelých), tj. k přirozenému přírůstku počtu obyvatel. To je úplně opačný vývoj ve srovnání se sledovanými okolními městy a obcemi (viz graf G4). Pouze Chotěšov dosáhl podobného výsledku v roce 2003 (r. 2003 – 35 narozených a 31 zemřelých). Pro celkový vývoj počtu obyvatel však byl rozhodující migrační pohyb, neboť má stejný průběh, tj zápornou bilanci přistěhovalých a vystěhovalých v letech 1998 a 2001. Příznivá migrační bilance ve městě Dobřany (v r.2003 – 185 přistěhovalých a 135 vystěhovalých) a ve většině sledovaných měst a obcí (vyjma Přeštic a Plzně) je důsledkem stěhování obyvatel z nedaleké Plzně do menších okolních měst – od r. 1996 je Plzeň trvale v záporných číslech (viz graf G5). Počet přistěhovalých a vystěhovalých ve městě Dobřany ve sledovaném období vykazuje růst. Z analýzy přirozeného i migračního pohybu lze považovat za pravděpodobné zachování současných vývojových trendů, které ve svém souhrnu povedou k přírůstku počtu obyvatel města v horizontu příštích pěti až deseti let. Aktuální příznivá věková struktura obyvatel města povede k lepšímu vývoji přirozeným pohybem (narození – zemřelí) než tomu bude např. v rámci kraje. Přesto lze v důsledku postupného zhoršování věkové struktury obyvatel očekávat v závěru uvedeného časového horizontu spíše převahu zemřelých nad narozenými. Perspektivu delšího pozitivního populačního vývoje města Dobřany skýtá migrace. Při udržení převahy přistěhovalých nad vystěhovalými na úrovni cca 50 průměrně ročně do roku 2020 by dosáhly Dobřany v témže roce téměř 6 500 obyvatel. Při realističtějším předpokladu postupného poklesu migračního přírůstku na cca 30 ročně roce 2020 byl by počet obyvatel 6 200. Obě tyto varianty však předpokládají udržení dosti vysoké atraktivity města pro imigranty po celé sledované období. Jednou z významných podmínek jejich zájmu je nabídka kvalitního bydlení (podrobněji viz kapitola Bydlení). V následujících 15 letech se však mohou změnit další okolnosti (bytová výstavba v Plzni, lokalizace významných investic, změny v organizaci dopravy apod.). S velkou pravděpodobností lze předpokládat také změny ve významu faktorů, které ovlivňují volbu místa pro bydlení (vyšší důraz na kvalitu, menší koncentrace, větší pohyblivost za prací apod.).
2.2. Struktura populace Věk Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů se předproduktivní složka populace (0-14 let) podílí na obyvatelstvu Dobřan 18,5 %, obyvatelstvo v produktivním věku (15-59 let) tvoří 66,5 % a osoby ve věku 60 a více let 15,0 %. Počet obyvatel předproduktivního věku na 100 obyvatel poproduktivního věku, tzv. index vitality, tak činil více než 120 (viz tabulka T1). Ve srovnání s ostatními sledovanými
8
městy a obcemi je to nejvyšší hodnota. Populace města Dobřany má tedy z nich nejpříznivější věkovou strukturu. Aktuální věkové složení populace města vytváří předpoklady také pro výrazně příznivější vývoj struktury v následujícím období.
Národnost Z hlediska národnostního složení se v Dobřanech 94 % obyvatel hlásí k národnosti české, 1 % národnosti slovenské, 1 % německé, 1 % vietnamské. Zbytek obyvatel svoji národnost při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 neuvedl. K romské národnosti se nehlásí nikdo. Odhaduje se však, že obyvatelé romské národnosti tvoří cca 0,5 % populace.
Vzdělanost Vzdělanostní úroveň obyvatel ve městě Dobřany je pod průměrem Plzeňského kraje. Při porovnání se městy a většími obcemi v okolí (vyjma Plzně) je zřejmé, že úroveň vzdělanosti v Dobřanech je průměrná. Pohybuje se mezi úrovní v Přešticích, kde je nejvyšší, a ve Stodě (viz tabulka T2). Vývoj v období 1991 až 2001 ukazuje, že nárůst počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním není tak velký jako v okolních městech. Může to být dáno tím, že město nebylo dostatečně atraktivní pro vzdělanější lidi. Přitom vzdělané obyvatelstvo se zájmem o dění v obci je důležitým faktorem rozvoje města. Přítomnost vzdělané a kvalifikované pracovní síly je jednou z lokalizačních výhod nejen pro výrobní investice, ale také pro rozvoj služeb. Pokud se město Dobřany chce stát městem mladých a vzdělaných lidí je nutno zkvalitnit nabídku ploch, popř. objektů pro bydlení. Tito lidé nebudou poptávat byty v panelových domech, ale budou spíše hledat vhodné lokality pro výstavbu rodinných domků.
Ekonomická aktivita Co se týče ekonomické aktivity obyvatelstva, tak v r. 2001 bylo z celkového počtu obyvatel města Dobřany ekonomicky aktivních 55 %. Ekonomicky neaktivních obyvatel tedy bylo 45 %, přitom 18 % tvořili důchodci a 17 % studenti. Město Dobřany je orientované především na služby a v menší míře i na zemědělství, o čemž svědčí struktura zaměstnanosti s průměrným podílem pracovníků v zemědělství a nadprůměrným podílem pracovníků ve službách (viz tabulka T3). Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá zaměstnanost v pohostinství a ubytování. V tomto ukazateli se Dobřany řadí na přední místo mezi sledovanými městy a obcemi hned za Plzeň.
2.3. Sociální klima města Sociální klima ve městě je ovlivněno historickým vývojem. Dobřany ležely na rozhraní Sudet a protektorátu a zdejšího obyvatelstva se citelně dotkly pohyby obyvatel ve 30. až 40. letech 20. století. Také přítomnost armády po válce spíše zvyšovala fluktuaci obyvatel. Výsledkem byla menší stabilita populace města. Ještě v roce 1991 měly Dobřany ze sledovaných měst a obcí nejnižší podíl obyvatel narozených v místě současného bydliště. Velmi pozitivní však byl vývoj v následujícím období do roku 2001, kdy v Dobřanech došlo k největšímu navýšení podílu narozených v místě současného bydliště ze všech sledovaných měst a obcí. Přes tento pozitivní vývoj přetrvávají ve městě problémy s některými exludovanými skupinami obyvatel. Ke kumulaci problémů dochází především v případě národnostních menšin. V některých případech mají horší předpoklady pro získání zaměstnání (vzdělání, kvalifikace) a jsou odkázáni na sociální dávky. Neuspokojivá ekonomická situace těchto rodin se projevuje neschopností splácet nájem. Takové případy řeší město přestěhováním do holobytů v bývalých kasárnách. Důsledkem izolace této skupiny obyvatel je pasivita a rostoucí neschopnost začlenit se do většinové komunity.
9
Další skupinou obyvatel, kterým je potřeba věnovat pozornost jsou nově přistěhovalí. Tato skupina roste zejména v posledních letech v souvislosti s intenzivní bytovou výstavbou ve městě. Největší podíl přistěhovalých je z Plzně. Zájmem města je, aby nově přistěhovalí měli ve městě také místo trvalého pobytu. Pro vytvoření žádoucího vztahu k městu, který nebude redukován pouze ubytování, je však nutno nabídnout také služby na solidní úrovni, možnosti trávení volného času, pracovní příležitosti, zapojení do zájmové nebo spolkové činnosti apod. Nejlepší a nejpřirozenější možnost zapojení nově přistěhovalých do komunity skýtá zájmová činnost jejich dětí.
3. Bydlení 3.1. Struktura bytového fondu V Dobřanech bylo v roce 2001 evidováno 799 trvale obydlených domů, z toho 636 rodinných a 146 bytových (viz tabulka T4). Počet bytů je v současnosti 2 262, z toho 2 121 je trvale obydlených. V rodinných domech je 751 bytů a v bytových domech 1 370 bytů. Počet bytů v panelových domech je 755. tj. 35,4%. Počet členů na jednu domácnost byl v průměru 2,63. Nejvyšší podíl bytů byl postaven období výstavby 1971–1980 (29%) a 1981–1991 (19%), přičemž průměrné stáří všech domů v Dobřanech je v současné době 49 let (viz tabulka T5). To začíná klást stále větší nároky na údržbu bytového fondu. Na plyn je napojeno 61 % všech domů. Vodovod má 84 % a kanalizaci 61 % všech domů. Plyn je tak dostupný 80 % obyvatel, vodovod 99 % a kanalizace 88 % všech obyvatel města. Město Dobřany se tak ze sledovaných měst a obcí řadí k průměru, což je mírně horší než jeho populační význam (viz tabulka T6). Ve státním nebo obecním vlastnictví bylo v roce 2001 v Dobřanech 73 domů, což představuje 9,2 % všech domů. Ve státním nebo obecním vlastnictví bylo 43,2 % všech bytových domů, z toho většina v panelových domech (viz tabulka T7).
Náklady města na bydlení Průměrná cena nájemního bydlení v Dobřanech, tedy cena nájmu za jeden měsíc v obecním bytě činí 16 Kč/m2. U nových bytů postavených na třídě 1. máje je cena vyšší, tj. na maximální možné hranici podle podmínek dotačního titulu MMR ČR pro příjmově vymezené skupiny obyvatel, kde cena je cca 65,- Kč/m2. Tato cena uhradí veškeré provozní náklady, zajistí běžnou provozní údržbu a pokrývá odpisy (resp. fond oprav) na nutné investice. Město jako významný vlastník bytového fondu systematicky snižuje svůj podíl na vlastnictví bytového fondu. Cílem je vlastnit jen nezbytné množství bytů, jak vyplývá ze smluvních a jiných závazků města (cca 150 bytů). Město Dobřany chce tedy pokračovat v privatizaci bytového fondu města, tj. prodeji městských bytů soukromým vlastníkům podle pravidel pro prodej bytů. Důvodem jsou velmi malé možnosti města investovat do oprav a rekonstrukcí bytů. To, co město získá na nájemném, sotva stačí na pokrytí běžných provozních nákladů a režie. Nejnutnější investice na opravy a rekonstrukce musí však město hradit z vlastního rozpočtu.
3.2. Bytová výstavba Aktuální a dlouhodobý vývoj a jeho důsledky Od poloviny devadesátých let docházelo v Dobřanech ke snižování celkového počtu dokončovaných bytů, přesto intenzita bytové výstavby v Dobřanech byla ve druhé polovině devadesátých let vyšší než v ostatních městech Plzeňského kraje (viz tabulka T8). Pokles intenzity bytové výstavby v 90. letech vedl k dalšímu stárnutí bytového fondu. Pro obnovu bytového fondu se v podmínkách ČR považuje za nezbytné dokončit alespoň 4 byty na 1000 obyvatel ročně.
10
Od roku 1994 bylo v Dobřanech postaveno celkem 232 bytů. Jednalo se o byty od garsoniér až po 3+1 v lokalitách ulice Loudů, ulice Sokolovská a třída 1. máje. Byty byly postaveny za podpory dotačních titulů státu, tedy Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení ČR.
Zájem o bytovou výstavbu Ve městě Dobřany přetrvává značný zájem o nájemní bydlení. K 31.1.2004 bylo evidováno celkem 247 žádostí o obecní byty, tedy nájemní byty ve vlastnictví města Dobřany. Z 80 % se jedná o mladé rodiny nejčastěji s jedním potomkem a mladé bezdětné uchazeče o byt (věk do 25 let). Stoupá také zájem o výstavbu rodinných domů, zatím především individuálně bez zapojení developerských společností. Příkladem může být lokalita Za stodolami. S ohledem na očekávaný populační vývoj a příznivý vývoj migrace lze v následujících letech předpokládat další růst zájmu o bydlení. Tento předpoklad může rozhodující měrou ovlivnit vývoj bytové výstavby v Plzni, která je v současné době neudržitelně nízká. V případě, že by město dosahovalo průměrného ročního migračního přírůstku 30 obyvatel, vyžadovalo by to při zohlednění výstavby z důvodu minimální nutné obnovy bytového fondu dokončení přibližně stejného počtu bytů ročně, tj. do roku 2020 cca 500 bytů.
Bytová politika města Město každým rokem vyhlašuje vlastní fond rozvoje bydlení pro vlastníky bytů a domů určených k bydlení. Jedná se o výhodné půjčky ze strany města s nízkou úrokovou sazbou sloužící vlastníkům na opravu či rekonstrukci bytů či domů. Celková výše prostředků uvolněných z programu každým rokem je 1 mil. Kč. Bytová politika města Dobřany byla dosud zaměřena na cenově dostupné bydlení mladých začínajících rodin. Cílem bylo stabilizovat mladší složky populace. Připravuje se projekt řešení nástaveb u domů ve vlastnictví města postavených panelovou technologií se současným řešení zateplení těchto objektů. Tímto způsobem se předpokládá výstavba více jak dvaceti nových bytových jednotek. Kromě toho se město stále více orientuje na vytváření podmínek pro bytovou výstavbu. Přípravou lokalit pro výstavbu rodinných domků vychází vstříc stále rostoucímu počtu zájemců o tento způsob bydlení. Je to jeden z faktorů získání nových obyvatel s vyššími příjmy do města. Stranou nezůstává ani nabídka bydlení pro seniory. Část objektů v bývalých kasárnách bude přebudována na byty pro tuto skupinu obyvatel.
3.3. Infrastruktura pro bydlení Rozvojové lokality a objekty využitelné pro bydlení Podle územního plánu města je několik lokalit určeno pro výstavbu rodinných domů. Méně, spíše zbytkových lokalit připouští výstavbu bytových domů, popř. v kombinaci s obslužnou funkcí. Největší lokality pro výstavbu rodinných domů jsou umístěny v blízkosti Psychiatrické léčebny a jedna rozlehlá lokalita se nachází při silnici na Šlovice. Postupně jsou zastavovány lokality „venkovské obytné zástavby“ pod nádražím a v areálu bývalých kasáren. Tyto lokality navazují na stávající zástavbu a nekladou velké nároky na technickou infrastrukturu kromě vlastního zasíťování. V současnosti je zájem o území „Za Stodolami“, kde se kombinují plochy pro výstavbu rodinných domků i obytných domů. Předpokládá se zde výstavba 85 rodinných domů (70 % bude dostavěno v r. 2006), 10 řadových rodinných domů (2006) a 4 bytových domů o kapacitě 70 bytů. Tato lokalita má velmi dobrou polohu blízko středu města a také dostupnost nádraží ČD je solidní.
11
4. Práce Blízkost Plzně jako dominantního centra zaměstnanosti a dojížďky za prací silně ovlivnila ekonomickou základnu města Dobřany. I když se zde nacházejí významní zaměstnavatelé ve specifických odvětvích (zdravotnictví, zemědělství), kam přijíždí za prací obyvatelé z bližších obcí, převažuje ve městě vyjížďka za prací nad dojížďkou. Počet nezaměstnaných se dlouhodobě pohybuje kolem 200 obyvatel města Dobřany. Vývoj nezaměstnanosti v celorepublikovém i regionálním měřítku je důvodem, proč se město Dobřany snaží připravit podmínky pro investory a vytvořit nová pracovní místa.
4.1. Zaměstnavatelé Přehled hlavních zaměstnavatelů ve městě Dobřany shrnuje následující tabulka. Název společnosti Psychiatrická léčebna Dobřany, Ústavní 341 Malý - stavební a montážní společnost, s.r.o. Plzeň Východní předm. Švihovská 136/8 Ensinger, s.r.o. Dobřany, Průmyslová 991 Konfekční společnost, spol. s r.o. Dobřany Vysoká, a.s. Dobřany, Vysoká 1035 Trigo, spol. s r.o. Dobřany, Osoblaho 989 K.K.S. PLUS, spol. s r.o. Druso, spol. s r.o. Plzeň, Zborovská 78/43 provoz Dobřany Fischer Buton, s.r.o.
Druh činnosti
Počet zaměstnanců
státní zdravotnické zařízení
922
stavební práce
120
výroba, obrábění plastů
57
textilní výroba
48
chov a výkrm prasat
39
zemědělská činnost
32
potravinářská výroba, sklady, velkoobchod zpracování železa a neželezných kovů
32
výroba plastů
32 19
Je patrný dominantní vliv specializovaného zdravotnického zařízení nadregionálního významu na nabídku pracovních míst města. Kromě stavebnictví je výrobní základna zaměřena ještě na zemědělství a obrábění plastů. Významným úspěchem je lokalizace firmy LOMA, která se zabývá finální výrobou detekčních zařízení. V úvodní fázi bylo vytvořeno 10 pracovních míst. Celkem je uvažováno 50 pracovních míst v 1. etapě. Firma má k dispozici prostor pro zdvojnásobení kapacit. V roce 2005 byl v nové průmyslové zóně Za stodolami lokalizován druhý investor, společnost zabývající se obráběním kovů. Předpokládaný počet zaměstnanců po spuštění výroby je 50. V dalších letech by se mělo jednat až o 100 zaměstnanců.
12
4.2. Trh práce Vývoj míry nezaměstnanosti Dobřany patří v rámci okresu Plzeň-jih k městům s vyšší mírou nezaměstnanosti. Také v porovnání s okolními městy je míra nezaměstnanosti druhá nejvyšší. V listopadu 2005 to bylo 5,6 % (viz graf G6). K nárůstu míry nezaměstnanosti došlo v letech 2003 a 2004. V roce 2005 pak nastal postupný pokles. K přechodnému nárůstu míry nezaměstnanosti přispěly změny a restrukturalizace u největších místních zaměstnavatelů. Příznivý vývoj v posledním roce ovlivnil projekt Městského industriálního zóny „Za Stodolami“. Otázka zajištění pracovních míst patří k prvořadým úkolům samosprávy. V současné době je situace v Dobřanech příznivá. Při dalším vytváření nových pracovních míst je nutná spolupráce městské správy a podnikatelské sféry. Příležitostí města je poloha (blízkost krajského města Plzně) a dopravní napojení (dálnice D5). Zvláště po naplnění kapacity plzeňské průmyslové zóny Borská pole je možné uplatnit výhody lokalizace investic ve městě Dobřany, neboť zájem investorů směruje do měst v blízkém okolí krajského města.
Nezaměstnaní a volná místa Meziročně se v Dobřanech podstatně zvýšil tlak na volná pracovní místa. V říjnu 2004 připadalo na jedno volné pracovní místo jen 3,6 uchazeče. V říjnu 2005 již to bylo 11,1 uchazeče (viz graf G7).
Pracovní místa a jejich struktura Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 je možno předpokládat, že ve městě Dobřany bylo v témže roce 2200 pracovních míst (viz tabulka T9). Z toho počet pracovních míst v priméru činil více než 100, v sekundéru více než 600 a terciéru téměř 1500. Zajímavá je pouze malá převaha pracovních míst v průmyslu nad stavebnictvím v sekundárním sektoru. Nejvýznamnější odvětví v rámci sektoru služeb je školství, zdravotnictví a sociální služby, kde počet pracovních míst činí cca 900.
4.3. Pohyb za prací Pro hodnocení pohybu za prací slouží jeho bilance podle sektorů a vybraných odvětví. Největší podíl z pracujících bydlících v Dobřanech vyjíždí v odvětví průmysl a doprava (oba nad 75 %). Naopak největší podíl z pracovních míst ve městě Dobřany tvoří dojížďka do odvětví zemědělství a stavebnictví (oba nad 50 %). Také odvětví s největším počtem pracovních míst, tj. školství, zdravotnictví a sociální služby, je obsazeno z velké části (48,5 %) dojíždějícími. Výsledkem je záporná bilance pohybu za prací celkově i ve většině odvětví kromě zmíněného školství, zdravotnictví a sociálních služeb a ještě zemědělství. Počet pracovních míst na 1000 zaměstnaných, tzv. intenzita pracovních míst, vyjadřuje možnosti obyvatel města zaměstnat se v místě bydliště. Tento ukazatel řadí město Dobřany na 34. místo ze 46 měst Plzeňského kraje. Při odvětvovém použití tohoto ukazatele vyniká nízká intenzita v průmyslu a v dopravě. Potvrzuje se tak zatím slabá průmyslová základna města, což dokládá i srovnání s podobnými městy v těsné blízkosti Plzně, Starý Plzenec, Třemošná (viz tabulka T9). Z hlediska věkové struktury vykazují nejvyšší a vyrovnaný podíl vyjíždějících věkové skupiny 30-39 a 40-49 let. Z dojíždějících je největší podíl ve věku 40-49. Uvážíme-li však rozsah věkových skupin (5 nebo 10 let), jsou v obou směrech pohybu za prací nejaktivnější zaměstnaní ve věku 25-29 let (pouze 5-letý interval).
Směry vyjížďky a dojížďky Vzhledem k dobré dopravní dostupnosti dojíždí řada obyvatel Dobřan za prací do Plzně, mnoho jich našlo zaměstnání v rozvojové zóně Borská pole. Podle výsledků sčítání v
13
roce 2001 vyjíždí do krajské metropole Plzně více než polovina všech vyjíždějících (57,6 %), tj. zároveň téměř třetina (31,7 %) všech zaměstnaných, kteří bydlí v Dobřanech. Do sousedních Chlumčan směřuje 14,3 % z vyjíždějících do zaměstnání a zbytek rovnoměrně do okolních měst a obcí. Město Dobřany je zároveň dosti významným centrem dojížďky za prací z důvodu specifické struktury pracovních míst. Z celkového počtu 910 dojíždějících v roce 2001 jich bylo nejvíce z Plzně (191), Chlumčan (131) a Přeštic (111).
4.4. Infrastruktura pro podnikání Rozvojové lokality V územním plánu města Dobřany je nerozsáhlejším územím pro podnikání (výrobní a skladové areály) lokalita nad nádražím ČD (velikost cca 21 ha). Zde se podařilo v 90. letech lokalizovat 2 firmy (asi 9 ha) zabývající se zpracováním plastů. Zbývající část této lokality vykazuje horší terénní podmínky pro zakládání staveb. Její další využití je podmíněno zlepšením dopravního napojení. Další území pro podnikání se nachází při silnici na Šlovice a navazuje na stávající výrobní areály. Při komplexním dopravním řešení obou lokalit a propojení silnice II/180 a silnice III. tř. z Dobřan do Šlovic s využitím existujícího viaduktu by vznikla dosti atraktivní lokalita v průmyslové části města. Aktuálně nejúspěšnější lokalitou pro podnikání ve městě Dobřany je nová průmyslová zóna „Za Stodolami“. V současné době jsou zde lokalizováni 2 investoři s rezervou pro další rozvoj. Zbývá pozemek pro posledního investora. Jeho lokalizace se předpokládá v roce 2006. Nejvýznamnější rozvojovou lokalitou, která zasahuje na katastrální území města Dobřany, je plánovaná lokalita související s areálem letiště Líně. Využití tohoto území by značně rozšířilo možnosti podnikání. Plné využití této rozvojové příležitosti je však podmíněno také zkvalitněním dopravního napojení města do tohoto prostoru.
5. Občanská vybavenost 5.1. Vzdělávání Školy a školská zařízení Systém škol a školských zařízení ve městě Dobřany tvoří 2 mateřské školy (MŠ), základní škola (ZŠ) a základní umělecká škola J. S. Bacha Dobřany (ZUŠ). Celkový počet žáků navštěvující mateřské školy Loudů a Stromořadí činil v roce 2005 184 žáků v celkem 8 třídách. Počet žáků mateřských škol se od roku 2000 podstatně nezměnil. Obě MŠ jsou otevřeny od 6 do 16 hodin. Ve snaze zatraktivnit služby a vyjít vstříc rodičům nabízí MŠ Loudů 850 umístění dětí také na 4 hodiny. Základní škola Dobřany je umístěna ve dvou budovách. V roce 2005 školu navštěvovalo celkem 588 žáků ve 27 třídách. První stupeň ZŠ čítá 14 tříd a druhý stupeň 10 tříd. Dále se zde nachází 3 speciální třídy při psychiatrické léčebně Dobřany (18 žáků). Od roku 2000 docházelo k postupnému snižování počtu žáků ZŠ, do roku 2005 klesl počet o téměř 6 %. V rámci ZŠ působí i školní družina, která má celkem 3 oddělení po 30 žácích. Provoz družiny mimo dny výuky (tj. v době prázdnin) závisí na zájmu rodičů. ZŠ Dobřany provozuje i útvary zájmové činnosti v závislosti na poptávce. Mezi hlavní zájmovou činnost patří pohybové aktivity (aerobik, atletika, cvičení pro děti od tří let) dále pak keramický kroužek, informatika a přípravný kroužek na přijímací zkoušky. Základní umělecká škola J. S. Bacha Dobřany má celkovou kapacitu 250 dětí, návštěvnost však překračuje tuto kapacitu a činí 258 dětí. ZUŠ nabízí výuku jak hudebního (55 dětí), tak i výtvarného oboru (203 dětí). V případě pokračujícího trendu příznivého
14
přirozeného pohybu obyvatel lze očekávat zvýšení zájmu o tuto mimoškolní činnost a bude nutné rozšířit stávající kapacitu.
Pohyb do škol Vyjížďku a dojížďku do škol lze hodnotit v rámci dvou odlišně se chovajících věkových skupin. První věková skupina, ve věku 6-14 let, je charakteristická nízkou úrovní vyjížďky a dojížďky. Výrazněji se na pohybu do škol podílí druhá věková skupina (starší 15-ti let), která se vyznačuje velkou vyjížďkou. Vyjížďka středoškoláků je způsobena absencí střední školy v Dobřanech. Největší význam má vyjížďka mimo okres, zejména vyjížďka do Plzně (představuje téměř 95 % celkové vyjížďky do škol). Vyjížďka v rámci okresu je zanedbatelná (tvoří pouze 5,3 % vyjíždějích) a směřuje především do Blovic do zdejšího gymnázia. Dojížďka do obce se odehrává z valné části v rámci okresu Plzeň-jih. Mezi obce s největší dojížďkou do Dobřan patří Vstiš a Chlumčany, tzn. obce v okolí Dobřan.
5.2. Zdravotnictví a sociální služby Zdravotnictví V Dobřanech je jedno zdravotní středisko, kde se nachází dětský lékař, 2 lékaři pro dospělé a dva zubaři. Lékárny jsou v Dobřanech 2 (z toho jedna v PL Dobřany). V PL Dobřany je také možnost rentgenu. Celkově se poskytování zdravotnických služeb ve městě jeví jako dostatečné. Další vývoj bude silně ovlivněn stále se zvětšujícím podílem osob starších 60-ti let v populaci města. Zdravotnická zařízení ve městě poskytují služby kromě obyvatel Dobřan, vč. městských částí Vodní Újezd a Šlovice, také obyvatelům Vstiše. Již zmíněná Psychiatrická léčebna Dobřany je specializovaným zdravotnickým zařízením nadregionálního významu. V posledních letech se daří rozvíjet spolupráci města a tohoto zařízení, což přispívá ke zlepšování image města. K překonávání bariér přispívá např. akce Mezi ploty. Psychiatrická léčebna nabízí některé služby obyvatelům města a naopak využívá i část městské infrastruktury (např. ČOV).
Sociální služby Ve městě funguje dům s pečovatelskou službou se 45 byty. Město eviduje cca 100 žádostí o umístění do tohoto zařízení, z nichž polovina jsou obyvatelé města. Připravuje se rekonstrukce části objektů v bývalých kasárnách na bydlení pro seniory. Od 1.1.2006 přechází na město Dobřany provoz pečovatelské služby nejen pro občany města, ale i obcí Chlumčany a Vstiš.
5.3. Kultura, sport, volný čas, rekreace Kultura Každoročně se uskuteční v Dobřanech cca devadesát kulturně-společenských akcí. V uplynulých letech byly kulturní akce v Dobřanech zaměřeny především na místní obyvatele (plesy, drakiáda, adventní večery, koncerty vážné hudby). Situace se v uplynulých dvou letech změnila. Dnes je v celoročním programu několik kulturně-společenských akcí, které mají charakter nadregionální např. ROCK OPEN, MEZI PLOTY, FILMÁK, DOBŘANSKÁ 50, NECKYÁDA. Nabídka využitelných zařízení pro kulturní účely je v Dobřanech výrazně omezená. Kulturní akce většího významu lze konat jen v letním období na náměstí popř. v okolí. V současnosti lze využít 4 menší sály (v areálu Psychiatrické léčebny, v restauraci Růžek, v hotelu Modrá Hvězda a jednací sál SDH), prostory hudebního sálu s klavírem v sále ZUŠ Dobřany (60 míst) nebo prostory v MěKS (jazykové kurzy, semináře, přednášky).
15
Ve městě chybí velký společenský sál. Město zvažuje využití sálu v bývalém areálu SÚS. Část areálu by mohl být využit pro dům dětí a mládeže. Náročnější možností je využití objektu bývalé jízdárny. Svoji pravidelnou činnost ukončilo městské kino s kapacitou 360 míst. Je nutné zvážit otevření alespoň kina v Kasárnách s kapacitou 220 míst. Prostor by mohl využít amatérský divadelní soubor. Současný stav ohrožuje pokračování Filmáku, filmového festivalu pro děti, jedné z nevýznamnějších akcí v Dobřanech se značným územním dosahem (účast celebrit). Nepříznivým faktorem udržení kina v Dobřanech je otevření multikina v Plzni-Černicích. Přesto by bylo dobré pokusit se o určitý typ filmového klubu zaměřeného částečně na komerci. V souvislosti s kulturou je potřeba zmínit i možnosti propagace kulturních akcí. Výhodou je nově zprovozněný městský rozhlas. Město by mělo pokračovat v podpoře kultury. Je to jedna z mála možností jak přilákat do města návštěvníky. Opět by mělo dojít ke zvýšení počtu akcí nadměstského významu. Méně úspěšné akce z let minulých je potřeba ukončit a nabídnout nové akce např. provizorní letní kino na náměstí, pivovarské slavnosti atd. V roce 2005 byl na kulturní akce schválen rozpočet 600 000 Kč. Dosud nedostatečně využitou příležitostí pro přilákání návštěvníků je městská památková zóna, kterou tvoří náměstí a přilehlé území. Hlavní bariérou je nevyhovující stav náměstí. Dvě aktivity by mohly přispět k rozvoji kultury i cestovního ruchu ve městě: • Oprava varhan v dobřanském kostele sv. Mikuláše • Rekonstrukce schodů včetně úpravy vyhlídky z městské věže. Věž by se stala velkou atrakcí, neboť by se jednalo o jednu z mála památek, kde je nutná aktivní účast návštěvníků! To v tuto chvíli v Dobřanech chybí. Zatím je možno absolvovat pouze prohlídky několika památek.
Sportovní činnost Sportovní areály ve městě jsou ve velmi kvalitním stavu až na pár výjimek. Ve městě se nachází stadion s tribunou, jehož součástí je hokejbalové hřiště (Dobřany hrají 1. ligu). Vedle stadionu je sportovní víceúčelová hala s turistickou ubytovnou, kterou využívají především oddíly Tělovýchovně jednoty Dobřany (sálová kopaná, tenis, badminton). V majetku Tělovýchovné jednoty se v blízkosti fotbalového hřiště nachází i další sportovní areál (Džungle), kde jsou k dispozici 4 tenisové kurty, hřiště na nohejbal a volejbal, posilovna, kuželna a areál pro petangue. Z menších sportů lze ještě zmínit oddíl stolního tenisu a v roce 2005 byla postavena bikrosová dráha. Kurzy cvičení a aerobiku se konají pravidelně v prostorách nově zrekonstruované tělocvičnách na I. i II. stupni ZŠ. V současné době probíhá výstavba dětského a skateboardového hřiště v prostoru pod nádražím. V následujících letech je nutno zkvalitnit stadión a vytvořit z něho atraktivní sportoviště nejen pro děti s jasnými pravidly užívání. Dále je připraven projekt aquaparku – Střediska vodních sportů a zábavy (rozpočet 55 milionů) v lokalitě „Za Ponorkou“.
Další infrastruktura pro volný čas Přírodní podmínky pro trávení volného času a rekreaci jsou v okolí Dobřan dobré. Zájem o rekreaci, především obyvatel Plzně, v tomto území dokládají četné objekty individuální rekreace mezi Dobřanami a Lhotou v údolí řeky Radbuzy a na úpatí Šlovického vrchu. Mezi hlavní přírodní zajímavosti Dobřanska patří řeka Radbuza a její údolí a v kontrastu k nim okolní chlumy, Šlovický a Martinský vrch, nebo lesní komplex Vysoká. Většímu využití těchto atraktivit pro trávení volného času brání jejich zhoršená přístupnost, ať už z důvodu vzdálenosti nebo chybějících cest pro cyklisty, in-line bruslaře nebo pěší vč.
16
bezpečných cest pro maminky s dětmi, např. v nivě řeky Radbuzy nebo na Šlovický vrch. Dalším problémem je nedostatečné zázemí pro návštěvníky v těchto lokalitách. I když je Šlovický vrch vnímám především jako areál motosportu, záměrem města je velkou část Šlovického areálu zalesnit a vytvořit zde místo pro rekreaci a trávení volného času vč. rozhledny a koupaliště. Přímo ve městě v návaznosti na sportovní areál Pohoda je připraven plán pro výstavbu lesoparku mezi rybníky Horní a Dolní Kotynka. Území pro sport a rekreaci je v územním plánu vyčleněno také za fotbalovým hřištěm směrem k řece. Vznikl by tak rozlehlý sportovně-rekreační komplex mezi areálem PL a městem v blízkosti nejvýznamnějších ploch pro bytovou výstavbu. Atraktivitu lesního celku Vysoká již narušenou velkovýkrmnou prasat snížila v 90. letech výstavba skládky odpadů. V letošním roce byla slavnostně otevřena evropská cyklotrasa Praha – Regensburg, která vede přímo středem města. Zatím je značena po silniční síti a místních komunikacích. Městem Dobřany prochází též mezinárodní cyklotrasa č. 3, na níž se napojuje nadregionální cyklotrasa č. 38. Město má záměr v příštím roce zahájit investiční přípravu výstavby části cyklostezky z Dobřan do Plzně od výrobního areálu na konci Plzeňské ulice (směr Šlovice), která by byla souběžná s komunikací do obce Šlovice a těsně před železničním přejezdem by procházela chatovou lokalitou k řece Radbuza. Jedná se o součást mezinárodní cyklotrasy č.3 PrahaPlzeň-Regensburg. Záměrem je na tuto cyklostezku rovněž napojit místní cyklostezku vedoucí na Šlovický vrch.
5.4. Komerční služby V Dobřanech se nachází cca 70 obchodů. Převažuje nabídka základních služeb. Nedostatečná je nabídka specializovaných obchodů a služeb. To souvisí s blízkostí Plzně a její funkci v této oblasti. V Dobřanech není žádný supermarket, což je obyvateli města vnímáno jako nedostatek. Kromě pošty (a poštovní spořitelny) mají ve městě zastoupení další peněžní ústavy. Pro návštěvníky je k dispozici hotel i ubytovna. Chybí ubytování na úrovni penzionu, resp. je nedostatečné.
5.5. Veřejná správa Dobřany spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Stod, který pro město vykonává především agendy sociální péče a zdravotnictví, dopravy, životního prostředí a živnostenského úřadu. Město Dobřany vykonávají funci pověřeného obecního úřadu pro obce Dnešice, Nová Ves, Přestavlky, Vstiš. Kromě těchto obcí plní město Dobřany funkci stavebního a matričního úřadu plní ještě i pro obec Chlumčany. V Dobřanech sídlí také farní úřad. V oblasti samostatné působnosti obce je nejvyšším orgánem města 15-členné zastupitelstvo. Pětičlennou Radu města, která se zabývá operativním výkonem samostatné působnosti, tvoří starosta, 2 místostarostové a 2 členové Rady. Město Dobřany má za zákona zřízeny dva výbory jako poradní a iniciativní orgány Zastupitelstva města Dobřany: • Kontrolní výbor • Finanční výbor Rada města si jako své iniciativní a kontrolní orgány vytvořila tyto komise: • Stavební a životního prostředí • Sociální a SPOZ (sbor pro občanské záležitosti) • Majetková a bytová
17
• • •
Rozvoje města Školství a mládeže Kultury, sportu a spolkové činnosti
Zvláštní statut má přestupková komise, která je zřízena Radou města Dobřany v rámci přenesené působnosti (na základě zvláštního zákona). Agendu přestupkové komise vykonávají odborníci (najatá právní kancelář spolu se zaměstnanci MěÚ Dobřany). Výkon přestupkové komise je na základě veřejnoprávní smlouvy vykonáván i pro ostatní obce v rámci správního území pověřeného úřadu Dobřany. Městský úřad tvoří tajemník městského úřadu a zaměstnanci města. V čele úřadu je starosta města. Městský úřad v Dobřanech se člení do odborů: o vnitřních věcí, o sociální a správní, o finanční, o stavební. Odbory plní úkoly v oblasti samostatné a přenesené působnosti, kterými je pověří starosta, nebo které vyplývají z příslušných právních předpisů.
Komunikace města s veřejností Každý měsíc jsou vydávány Dobřanské listy, které informují obyvatele o aktuálním dění ve městě. Důležité informace se vysílají v Městském rozhlase v pravidelných časových intervalech (ve 14,00 h, 16,00 h a 18,00 h).
Integrovaný záchranný systém (IZS) a jeho složky Ze základních složek integrovaného záchranného systému má v Dobřanech pobočku pouze Policie České republiky. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) sídlí nejblíže v Plzni nebo Přešticích. Zdravotnická záchranná služba kromě toho ještě ve Stodě. V Dobřanech je zřízena jednotka sboru dobrovolných hasičů (JSDH) jako jednotka požární ochrany zařazená do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany (JPO). JSDH Dobřany je veden jako JPO II, to jest jednotka, která je zřízena i pro hašení požáru mimo katastrální území obce. V části Šlovice funguje JDSH na úrovni JPO IV.
6. Doprava a technická vybavenost 6.1. Dopravní obslužnost ČD a ČSAD Městem vede železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. V pracovních dnech je frekvence v obou směrech dostatečná, zhruba v hodinových intervalech. Celkem jede v obou směrech 16 spojů, z toho dva rychlíky. Autobusové linky spíše doplňují linky železniční. Problémem je spojení do Stoda, města s rozšířenou působností, které je vzdáleno 13 km. Po železnici je jízdní čas bez čekání na přestup cca hodina. Autobusové spojení Dobřan se Stodem tvoří jen 4 spoje v obou směrech. Dále existuje přímé autobusové spojení do Vstiše (cca 15 spojů) a do Merklína (7 spojů). Dopravní spojení do Přeštic je zajišťováno pouze prostřednictvím železniční dopravy. Dobřany jsou součástí Integrované dopravy Plzně, resp. její vnější zóny, jako poslední město ve směru na Klatovy. Na rozdíl od jiných měst v těsném okolí Plzně do Dobřan nezajíždí MHD z Plzně.
18
6.2. Silnice Na katastrální území města Dobřany zasahuje dálnice D5, resp. dálniční obchvat Plzně. Délka silnic I. třídy činí cca 8 km, II. třídy 15 km, a silnice III. třídy 25 km. Městem Dobřany prochází silnice II/180, která tvoří aglomerační okruh kolem Plzně. V tomto úseku se jedná o tangenciální propojení mezinárodně významných silnic I/26 (Plzeň – Domažlice – Folmava) a I/27 (Plzeň – Klatovy – Železná Ruda). V současné době tangenciální propojení silnic I/26 a I/27 částečně přebírá dálnice D5. Část silnice I/27, která prochází také katastrem města, byla přebudována v novém koridoru na dálniční přivaděč, vč. obchvatu části Šlovice. Silnice II/180 ve městě také prošla rekonstrukcí. Změna povrchu snížila hlučnost dopravy. Problémem zůstává bezpečnost chodců, neboť v bezprostřední blízkosti se nachází nová obytná zástavba a škola. Především v tomto úseku, tj. od začátku obce (viaduktu) ke kruhovému objezdu, řidiči často překračují rychlost. Dále se na katastrálním území města Dobřany nachází celkem 6 silnic III. třídy. Dvě z nich jsou směrem na Plzeň, další propojuje město Dobřany se silnicí I/27 a ostatní silnice III. třídy směřují na Chlumčany. V poslední době se zlepšuje kvalita místních komunikací, neboť dochází k jejich postupné rekonstrukci a to v závislosti na finančních možnostech města. To platí i pro chodníky. Část jich byla opravena při rekonstrukci silnice II/180. Dále byla dokončena rekonstrukce chodníků v parku k nádraží a v současné době probíhá rekonstrukce chodníků v sídlišti Pančava. Město plánuje následující rekonstrukce místních komunikací a chodníků ve svém vlastnictví: o rekonstrukce chodníku ulice Stromořadí (Hornické sídliště), včetně komunikace ke garážím o chodníky v ulici Přeštická o rekonstrukce komunikace v ulicích Zahradní a Luční (včetně chodníků) o rekonstrukce komunikace v garážích (Plzeňská ulice) o výstavba komunikace v ulici Tylova, Lidická, Ústavní (včetně chodníků) Předpokládané náklady na tyto akce celkem činí 17 mil. Kč. Velkým problémem je řešení dostatečného počtu parkovacích míst. Nejvážnější je situace v panelových sídlištích. Možnost navyšovat počty parkovacích stání zde je skoro vyčerpána, neboť by muselo dojít k omezování zelených ploch v sídlištích.
6.3. Veřejná prostranství a zeleň Se stavem komunikací souvisí také stav ostatních veřejných prostranství a zeleně. Největším problémem ve městě Dobřany je stav náměstí, které je jádrem městské památkové zóny. Město připravuje podklady pro získání dotace na rekonstrukci náměstí, vč. inženýrských sítí. Oprava si vyžádá cca 55 mil. Kč. Město získalo dotaci 4 mil. Kč na regeneraci panelového sídliště, která zahrnovala např. rekonstrukci ul. 17. listopadu a rekonstrukci chodníků v parku pod nádražím. Nejvýznamnějším rozvojovým záměrem je vybudování parku kolem rybníků Kotynka.
6.4. Vodní hospodářství Zásobování vodou Město Dobřany zásobuje pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu všechny obyvatele v části Dobřany. Zdrojem vody jsou 2 vrty a řeka jako záložní zdroj. Z vrtů je voda čerpána do zemního vodojemu 2 x 2000 m3, odkud je spotřebiště zásobováno gravitačně. Z řeky jako záložního zdroje je voda jímána do zemního zásobníku úpravny vody 900 m3, odkud je voda čerpána do vodojemu. Vodovodní síť je vybudována v celkové délce 24
19
km. Součástí této vodovodní sítě je i sousední obec Vstiš. Vlastníkem vodovodních rozvodů je město Dobřany, provozovatelem je VHS s.r.o. Dobřany. V části Šlovice je vodovod pro veřejnou potřebu těsně před dokončením. V části Vodní Újezd jsou obyvatelé zásobeni pitnou vodou z domovních studní.
Čistění odpadních vod Město Dobřany má v části Dobřany částečně vybudovanou jednotnou i oddílnou kanalizační síť o celkové délce 14,2 km. Do jednotné a splaškové kanalizace je napojeno 93 % obyvatel. Jednotná a splašková kanalizace je napojena do mechanicko – biologické ČOV, která je vyústěna do řeky Radbuzy. Dešťová kanalizace je zaústěna do bezejmenné vodoteče povodí řeky Radbuzy. Zbývajících 7 % obyvatel, převážně ve čtvrti Dobřánky, zachycuje odpadní vody v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Dobřany. Kanalizace odvádí cca 80 % dešťové vody, zbývajících 20 % je odváděno systémem příkopů, struh a propustků (okolí psychiatrické léčebny) do povodí řeky Radbuzy. V části Vodní Újezd je vybudována dešťová kanalizace o celkové délce 0,3 km. Tato kanalizace je vyústěna 2 výusťmi do řeky Radbuzy. Od poloviny obyvatel jsou odpadní vody po předčištění v septicích vyústěny mimo kanalizaci, zbývající část obyvatel zachycuje odpadní vody v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV do Dobřan a na polní a jiné pozemky. V část Šlovice je vybudována jednotná kanalizace o celkové délce 1,5 km. Na tuto kanalizaci je po předčištění v septicích napojena více než polovina obyvatel (54 %). Tato kanalizace je vyústěna 1 volnou výustí do bezejmenné vodoteče a dále do řeky Radbuzy. Zbývající část obyvatel zachycuje odpadní vody v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV do Dobřan a na polní a jiné pozemky. Dešťové kanalizace odvádí v částech Šlovice a Vodní Újezd cca 60 – 70 % dešťové vody. Zbývající dešťová voda je odváděna systémem příkopů, struh a propustků do povodí řeky Radbuzy. Vlastníkem i provozovatelem veškeré dešťové kanalizace je město Dobřany. V rámci projektu „Čistá Radbuza“ se připravuje rekonstrukce kanalizace částí „Dobřánky“ a „Hvízdalka“. Součástí projektu je i rekonstrukce čistírny odpadních vod na kapacitu 9 999 ekvivalentních obyvatel.
6.5. Odpadové hospodářství Komunální odpad V roce 2003 bylo evidováno 1 659 tun komunálního odpadu, což v přepočtu na obyvatele činilo 298 kg. To je v porovnání s obdobnými obcemi poměrně nízká hodnota. V roce 2004 byla produkce o cca 3 % vyšší, tj. 307 kg na obyvatele (viz příloha č. 18). Nepříznivé je, že se jedná převážně o směsný komunální odpad, který spolu s objemným odpadem tvoří 92,2 % za rok 2003 a 89,4 % za rok 2004. Veškerý tento odpad je ukládán na skládky.
Nebezpečný odpad Sběr nebezpečných odpadů je pro občany města Dobřany zajištěn prostřednictvím sběrného dvora (celoročně) a mobilního svozu (1 – 2 x ročně). Produkce vytříděných nebezpečných odpadů z komunálního odpadu v letech 2000 – 2004 meziročně narůstá o několik desítek procent, jak je patrné z uvedeného grafu (viz příloha č. 18), přičemž v období 2003 - 2004 to bylo dokonce o 150 %. Produkce v roce 2003 činila celkem 6,6 tuny, tj. v přepočtu na obyvatele 1,2 kg. V následujícím roce to již ovšem bylo 17,03 t (tj. 3,1 kg/obyv). Zvýšení úroveň třídění nebezpečných odpadů mezi roky 2003 a 2004 bylo způsobeno vyšším množstvím vyřazených ledniček a televizorů. Dalšími odpady s nezanedbatelným podílem na celkové produkci nebezpečných odpadů ve městě jsou jiné motorové, převodové
20
a mazací oleje a olověné akumulátory. Jejich produkce byla v posuzovaném roce 1 t olejů, resp. 0,89 t akumulátorů.
Separace a využití odpadů K odvozu separovaného odpadu dochází na katastrálním území města Dobřany 1 x týdně u plastů, 1 x za 14 dní u papíru a sklo je vyváženo 1 x za měsíc. Množství vytříděného a dále využitelného odpadu v obci vykazuje dlouhodobě pozitivní růst, např. u papíru došlo meziročně 2003/2004 k nárůstu o cca 130 %. U skla sice došlo ve stejném období k meziročnímu poklesu zhruba o 7 %, jedná se ovšem spíše o výjimku. V každém případě je důležité, že postupně sílí povědomí obyvatel o smyslu třídění odpadu, což vytváří podmínky pro další využití směsného odpadu zbaveného nežádoucích složek nebezpečných pro životní prostředí.
Zařízení pro nakládání s odpady Ve městě Dobřany se nachází 1 sběrný dvůr provozovaný odbornou firmou. Dále se na katastru města nachází skládka odpadů s největší projektovanou kapacitou v Plzeňském kraji. Zájmem města i provozovatele skládky je při skládce zřídit také kompostárnu.
Hlavní problémy v nakládání s odpady a jejich řešení Mezi hlavní problémy města Dobřany v odpadovém hospodářství patří nakládání s bioodpady z údržby městské zeleně a se stavebními odpady, které stávající systém nakládání s odpady vůbec nepodchycuje. Situaci by mělo zlepšit vybudování sběrného místa pro odkládání stavebních a demoličních odpadů před jejich dalším zpracováním mobilním drtícím a třídícím zařízením. Pro občany je současný systém sběru biologicky rozložitelných odpadů a objemných odpadů ve sběrném dvoře za poplatek (při kapitační platbě za směsný komunální odpad) značně demotivující. Současnou solidní úroveň třídění komunálních odpadů ve městě Dobřany je nutno zvýšit optimalizací donáškové vzdálenosti pro občany a zvýšit účinnost osvěty.
6.6. Energetika Plynofikace Město Dobřany je napojeno na dálkový vysokotlaký rozvod zemního plynu, který zásobuje přes dvě regulační stanice rozsáhlou nízkotlakou síť v dané lokalitě téměř ze 100 %. První regulační stanice je umístěna ve východní části města a od ní je veden STL rozvod do středotlakých regulačních stanic. Druhá regulační stanice je umístěna v jižní části města a je napojena přímo na NTL rozvodnou síť.
Centrální zásobování teplem (CZT) Zásobování teplem a teplou užitkovou vodou z CZT zajišťuje ve městě Dobřany společnost SLUŽBY DOBŘANY, s.r.o., která je ve vlastnictví města. Společnost provozuje dva tepelné zdroje, výtopnu Pančava (u nádraží) a plynovou kotelnu Stará Pančava, a dále 22 předávacích stanic umístěných v jednotlivých odběrných místech. Z CZT je vytápěno celkem 811 bytů, z toho 218 bytů je ve vlastnictví města Dobřany.
6.7. Komunikační a informační technologie Kabelová televize Ve městě Dobřany není kabelová televize dostupná. V 90. letech Český Telecom prováděl obnovu telefonních rozvodů, což skýtalo možnost pokládky rozvodů kabelové televize, ale město této příležitosti nevyužilo. Rozvody kabelové televize by poskytovaly
21
nejenom mnohem rychlejší a spolehlivější připojení k internetu, ale i možnost vysílání městské televize.
Dostupnost a kvalita internetu Jako soukromá aktivita byla v Dobřanech začátkem r. 2002 zavedena bezdrátová technologie, tzv. Wi-Fi. V roce 2005 bylo připojeno 300 domácností (největší nárůst 2004). Nárůst počtu nově připojených se zpomaluje, což je dáno hlavně malou informovaností obyvatelstva o využití této služby a občasnými výpadky (vlivem počasí). Dostupnost připojení v Dobřanech je cca 98 %. Ve Šlovicích a Vodním Újezdu se zatím připojit nelze. Výhodami jsou vysoká flexibilita a nízká cena. Hlavní nevýhodou je nižší rychlost a stabilita přenosu. Technické vybavení telefonní ústředny Českého Telecomu umožňuje připojení k internetu pomocí technologie ADSL. Vzhledem k omezením, vyplývajících z podstaty této technologie, není ADSL dostupné ve vzdálenosti větší než 4 km od telefonní ústředny.
Další způsoby komunikace ve městě Město Dobřany opět začalo využívat městský rozhlas. Pro komunikaci s občany zatím město nevyužívá některé další možnosti, např. komunikaci pomocí SMS nebo vyhrazenou informační telefonní linka na MÚ.
Prezentace města Město má své internetové stránky. Dále vydává svoje vlastní noviny – Dobřanské listy, které informují o dění ve městě a také přináší přehled kulturních akcí pořádaných městem. Město plánuje obnovu internetového portálu DOBŘANY.CZ a to jak po stránce grafické tak po stránce uživatelské. Součástí je také správa internetového portálu vybranou firmou. Předpokládané náklady jsou 25 000 Kč/rok. V plánu je rovněž inovace grafického zpracování a tisku Dobřanských listů a to na plnobarevný tisk na kvalitním papíře. Grafické zpracování by vycházelo z grafiky internetového portálu. Výrazně se tím zvýši grafická kvalita tiskoviny a atraktivita pro čtenáře i prodejnost.
22
II. SWOT analýza SWOT analýza města Dobřany pro potřeby Programu rozvoje města vznikla na základě výsledků názorového průzkumu a závěrů situační analýzy. Z názorového průzkumu byly využity odpovědi na otázky: • č. 3 - Jaké jsou přednosti Dobřan ve srovnání s jinými městy v okolí? - Silné stránky • č. 4 - A naopak jaké jsou nedostatky, co by se mělo zlepšit? - Slabé stránky • č. 29 - Co považujete za největší rizika rozvoje města na příštích 15 let? - Ohrožení • č. 30 - A naopak, jakých výhod může město pro další rozvoj využít? - Příležitosti Názory občanů byly konfrontovány s nejdůležitějšími poznatky situační analýzy vytvořené expertním způsobem. Oba vstupy a způsob jejich použití byl projednán v Radě města Dobřany. Výsledkem je jediná SWOT analýza, která se zabývá různými aspekty rozvoje města. Silné stránky • Příznivá poloha v zázemí Plzně a při dálnici D5 • Příznivá věková struktura a vývoj populace • Intenzivní bytová výstavba • Lokalizace menších průmyslových investic • Kulturní akce regionálního významu • Nabídka sportovišť • Atraktivní okolí pro trávení volného času • Správní funkce města (POÚ) • Dobré spojení vlakem do Plzně a zapojení do IDP • Nadměstské atraktivity (image města) – psych. léčebna, pivovar
Slabé stránky • Stárnoucí bytový fond – sídliště • Malá nabídka pracovních míst v průmyslu (velký podíl vyjíždějících za prací) • Nedostatečné prostory pro kulturní a společenské akce, ukončení provozu kina • Nedostatečná dostupnost přírodních atraktivit • Nedostatek dětských hřišť • Zápach z velkovýkrmny prasat • Omezený „sortiment“ obchodů a služeb • Špatná dostupnost Stoda (sídlo ORP) • Špatný stav místních komunikací, vč. chodníků • Nedostatek parkovacích míst Ohrožení
Příležitosti • Populační růst města • Nabídka ploch pro bytovou výstavbu (RD) • Otevření nových lokalit pro investice ve městě • Využití regionálně významné rozvojové lokality Líně • Vybudovat zázemí v místech vhodných pro odpočinek a trávení volného času • Vybudování cyklostezky PrahaRegensburg • Doplnění infrastruktury pro volný čas (koupaliště, kulturní dům) • Revitalizace sídlišť a veřejných prostranství • Projekt „Čistá Radbuza“ • Zlepšení komunikace s občany, vč. nových forem (www, SMS atd.)
• Pokles zájmu (mladých lidí) o bydlení v Dobřanech • Zanedbání domů na sídlištích • Narušení / Zhoršení sociální struktury populace • Růst kriminality, projevy vandalismu apod. • Malý zájem občanů o veřejné věci • Růst disproporce mezi obytnou a pracovní funkcí města • Nedostatečná infrastruktura rozvojových ploch • Nedostatečná nabídka služeb • Poškození životního prostředí • Povodně
23
III. Strategie rozvoje města Dobřany Strategie rozvoje města vychází z dlouhodobé vize rozvoje, která je dále rozpracována ve 4 prioritách, tj. oblastech mimořádně důležitých pro naplnění vize rozvoje města. Na úrovni celkové strategie jsou definovány také hlavní zásady, resp. principy rozvoje. Každá priorita je na základě poznání hlavních problémů a rozvojových potřeb rozpracována do konkrétních opatření. V rámci opatření jsou pak stanoveny zásady rozvoje a uvedeny příklady projektů, popř. jiných typů aktivit. Strukturu strategické části shrnuje následující schéma. Stabilní část Programu
Vize rozvoje města Principy rozvoje města Priorita 1
Priorita 2
Priorita 3
Priorita 4
Popis priority
Popis priority
Popis priority
Popis priority
o hlavní problémy o rozvojové potřeby
o hlavní problémy o rozvojové potřeby
o hlavní problémy o rozvojové potřeby
o hlavní problémy o rozvojové potřeby
Opatření 1.n Opatření 1.2 Opatření 1.1
Opatření 2.n Opatření 2.2 Opatření 2.1
Opatření 3.n Opatření 3.2 Opatření 3.1
Opatření 4.n Opatření 4.2 Opatření 4.1
Popis opatření
Popis opatření
Popis opatření
Popis opatření
o zásady rozvoje o rozvojové záměry
o zásady rozvoje o rozvojové záměry
o zásady rozvoje o rozvojové záměry
o zásady rozvoje o rozvojové záměry
Tato část Programu podléhá aktualizaci na základě výsledků monitoringu Stabilní část Programu definuje hlavní cíle a oblasti rozvoje města. Tvoří tak dlouhodobý rámec, který se bez zásadních změn ve fungování města nebo jeho potřeb nebude měnit po dobu realizace Programu, tj. do roku 2015. Zbývající část Programu reaguje na aktuální, poznané problémy a potřeby města. Zde se předpokládá dvouletá aktualizace na základě zhodnocení aktuálního stavu města a jeho potřeb i výsledků a dopadů již provedených akcí (viz kapitola Realizace Programu).
24
1. Vize rozvoje města Vize rozvoje města je politickou „dohodou“ mezi vedením a občany města. Dlouhodobá vize rozvoje města Dobřany vychází nejen z výsledků situační analýzy shrnutých ve SWOT analýze, ale také z výsledků názorového průzkumu a závěrů 1. veřejného setkání s občany města. Dobřany – město kvalitního bydlení a služeb pro obyvatele. Z vize vyplývá, kterým složkám života města je nutné věnovat prioritní pozornost. Strategie rozvoje města Dobřany tedy musí akcentovat rozvoj v oblastech souvisejících s bydlením a službami (viz následující Priority rozvoje).
2. Priority rozvoje města Priority rozvoje města Dobřany tedy jsou: I. Priorita 1 – Kvalitní bydlení II. Priorita 2 – Doprava a bezpečnost III. Priorita 3 – Volný čas IV. Priorita 4 – Ekonomický rozvoj První priorita je zaměřena na bydlení a některé související oblasti. Na kvalitním bydlení se kromě zlepšování stávajícího bytového fondu podílí také bytové výstavba, která zčásti nahrazuje stárnoucí bytový fond a zčásti slouží k migračnímu přírůstku města. Aktuální intenzita bytové výstavby v Dobřanech vytváří prostor pro oba tyto procesy. Na kvalitním bydlení se podílí i další faktory, které bezprostředně ovlivňují obytné prostředí. Jedná především o velice citlivě vnímanou otázku čistoty města a také o další problémy související s životním prostředí, např. ovzduší. Na hmotném obytném prostředí se bezesporu podílí také vybavenost technickou infrastrukturou a doprava. Problematice dopravy je však věnována zvláštní pozornost ve druhé prioritě. Druhá priorita je zaměřena kromě dopravy také na jiné otázky spojené s bezpečností obyvatel. Doprava je zde řešena jako systém tvořený dopravní infrastrukturou i veřejnou dopravou. Tato úžeji zaměřená priorita byla zvolena i proto, že jedna z velice „úspěšných vizi“ při názorovém průzkumu i veřejném jednání k Programu byla „Dobřany - klidné a bezpečné město“. I to potvrzuje význam takto pojaté druhé priority. Třetí priorita rozvoje města Dobřany je zaměřena na nekomerční služby. S ohledem na zájem a potřeby obyvatel se priorita koncentruje na volný čas, tj. kulturu, sport a další možnosti oddychu a rekreace pro různé skupiny obyvatel. Opět je problematika řešena komplexně, tj. z hlediska potřebné infrastruktury i činností a aktivit. Čtvrtá priorita je zaměřena na ekonomický rozvoj a související oblasti. Možnosti ekonomického rozvoje města Dobřany spočívají především v rozvoji obchodu a služeb a v lokalizaci investic, s důrazem na investice průmyslové. Potřeba lokalizace investic nevyplývá přímo z vize, ale souvisí s jedním z hlavních problémů města, tj. malou nabídkou pracovních míst v průmyslu. Obě oblasti, tj. obchod a služby i nabídka pracovních míst v průmyslu, jsou v Dobřanech v důsledků blízké Plzně dosti málo rozvinuté. Jejich rozvoj by posílil autonomii a ve svém důsledku i postavení města v sídelní struktuře. Oblastí související s ekonomickým rozvojem je vzdělávání. Ve 4. prioritě je uvažováno především další vzdělávání pro potřeby ekonomického rozvoje. Jiným tématem, který se dotýká nejen ekonomického rozvoje města je marketing. V této prioritě se jedná o marketing směrem k investorům a návštěvníkům města.
25
Obsah vize města rozvoje města Dobřany a její rozdělení do priorit shrnuje přehled. Dobřany – město: A) s kvalitním bydlením Priorita 1 a. kvalita bytového fondu a bytová výstavba i. kvalita bytového fondu ii. bytová výstavba b. kvalitní obytné prostředí i. technická infrastruktura ii. životní prostředí iii. doprava Priorita 2 B) s kvalitními službami a. nekomerční služby i. bezpečnost ii. kultura Priorita 3 iii. sport iv. další možnosti trávení volného času v. sociální služby a zdravotnictví vi. vzdělávání Priorita 4 b. komerční služby i. obchod ii. služby C) s větší nabídkou pracovních míst (v průmyslu) a. lokalizace investic b. marketing města
3. Principy rozvoje Kromě odvětvově pojatých priorit je při návrhu strategie města účelné formulovat také základní principy rozvoje města. Jedním z hlavních cílů rozvoje města Dobřany je posilovat postavení města v hierarchii center Plzeňska a Plzeňského kraje. K tomu je nutné rozvíjet zájem o město ze strany jeho stávajících i potenciálních obyvatel, podnikatelů i návštěvníků, tj. zlepšit jeho image. Pozitivní změny ve způsobu vnímání města Dobřany jsou podmíněny jednak zlepšením fungování a vzhledu města a také marketingem, tj. cílevědomým působením na různé cílové skupiny (občané, návštěvníci, investoři). Základem lepšího fungování města je rozvoj jeho technické a občanské vybavenosti a odstraňování kolizí funkčního využití na některých plochách. Rozvoj vybavenosti je nutno řešit ve vzájemných vazbách a to na různých úrovních, aby nedocházelo k nevhodné kombinaci dobrých řešení. Na úrovni celého města řeší tento problém v územním plánu jeho zpracovatel. Také na úrovni funkčních celků (souborů objektů) je nutno uplatňovat stejný princip, tj. rozvojové záměry posuzovat v širších vztazích. Zde je vhodná účast zpracovatele územního plánu. Jeho zapojení přispěje také ke zlepšování vzhledu města. Pro zlepšení vzhledu města je nutno se více zaměřit na odstraňování estetických závad. Příkladem mohou být nevyužité objekty (Integra, uhelna pod nádražím apod.). Jednou z nedoceněných možností je vytváření nových dominant města, nikoliv samoúčelně, ale v souvislosti s rozvojem jeho funkcí (jízdárna jako víceúčelové kulturní zařízení). Takové městské stavby je vhodné koncipovat jako výrazné architektonické počiny. Základní principy rozvoje města Dobřany v podobě průřezových cílů na úrovni celkové strategie rozvoje města shrnuje následující schéma. Význam průřezových cílů je naznačen různým typem písma.
26
Principy rozvoje města - schéma ZLEPŠIT IMAGE MĚSTA ZLEPŠIT VZHLED MĚSTA
ZLEPŠIT FUNGOVÁNÍ MĚSTA ZLEPŠIT VYBAVENOST MĚSTA
Nové dominanty
Odstranit funkční závady
Odstranit estetické závady
27
Marketing města
4. Popis priorit 4.1. Priorita 1 – KVALITNÍ BYDLENÍ Hlavní problémy Hlavními problémy města Dobřany v oblasti kvality bydlení jsou: nevyhovující stav úpravny vody a čistírny odpadních vod, využití systému centrálního zásobování teplem, nedostatečná kvalita veřejných prostranství v sídlištích (Pančava, Hornické), čistota obytného prostředí (odpadky, psí exkrementy, nedostatečné čištění ulic), nedostatečná obnova a údržba veřejných prostranství, zejména zelených ploch. Část občanů reflektuje též problém kvality bydlení ve vztahu k ostatním funkcím města, zejména zabezpečení volnočasových aktivit. • • • • •
Rozvojové potřeby Rozvojové potřeby města v oblasti kvalitního bydlení odrážejí několik skutečností. Za prvé jde o potřebu udržet příznivý trend vývoje obyvatelstva. Zde jde zejména o snahu města vytvořit podmínky pro další investice v oblasti bydlení. Do roku 2008 je navrženo připravit další plochy pro 100 bytových jednotek, od roku 2008 do roku 2020 je potřebné připravit plochy pro dalších 350 bytů. Nové plochy pro bydlení si musí udržet dobrý standard v řešení veřejných prostranství (ulice, aleje), tak jak je tomu např. v lokalitě Za stodolami. Rozvoj města v příštích 15 letech se ale nemůže orientovat jen na nová rozvojová území. Z důvodů předcházení sociálních problémů a havarijních bytového fondu je nutné pokračovat v realizaci projektu regenerace sídliště Pančava a doplnit ho o další aktivity zaměřené na stav domů. Stav vodohospodářské infrastruktury je limitující pro rozvoj města. Je připravena modernizace čistírny odpadních vod v souvislosti s rozvojem kanalizační sítě v rámci projektu Čistá Radbuza podpořeného z Fondu soudržnosti EU. Z tohoto pohledu zůstává problematické řešení odvodu splaškových vod z místních částí Dobřánky a Vodní Újezd. Také úpravna vody naléhavě vyžaduje rekonstrukci. V souvislosti s rekonstrukcí jednotlivých ulic (viz prioritu 2 Doprava) je nezbytné realizovat technickou infrastrukturu na úrovni současných požadavků. Z hlediska veřejných prostranství je zásadní rekonstrukce náměstí v Dobřanech, které je společenským těžištěm města i nejzajímavějším místem z pohledu cestovního ruchu. Domy obklopující náměstí jsou z větší části rekonstruovány na velmi dobré úrovni a proto je nezbytné věnovat pozornost i kvalitnímu řešení povrchu plochy náměstí a jeho vybavenosti mobiliářem. Vysoká kvalita architektonického řešení se musí stát základním principem nové výstavby i přestavby na celém území města. Dalším důležitou zásadou je i dobrá péče o zeleň a veřejná prostranství a udržování čistoty města. Systematické řešení této problematiky ze strany města (prostřednictvím Technických služeb) musí být doprovázeno i změnou chování občanů města. Znečištění prostředí dopravou je zásadním problémem, k jeho řešení přispějí do značné míry opatření navržená v prioritě 2 Doprava. Dalším problémem je pachové zatížení z provozu výkrmny prasat Vysoká, a.s. K jeho odstranění je nezbytné realizovat projekt využití kejdy jako energetického zdroje.
28
Priorita Kvalitní bydlení byla rozpracována do následujících opatřeních: 1.1 - Rozvoj bytové výstavby 1.2 - Revitalizace sídlišť 1.3 - Zlepšení stavu veřejných prostranství 1.4 - Rozvoj technické infrastruktury 1.5 - Zlepšení životního prostředí ve městě
Opatření 1.1 – Rozvoj bytové výstavby Hlavní zásady rozvoje: • Postavit 400 – 500 bytů do roku 2015 jako prioritní podmínku pro udržení příznivého vývoje obyvatelstva ve městě • Do roku 2008 připravit podmínky pro vybudování cca 100 bytových jednotek • Pro další období vymezit plochy pro minimálně 350 bytových jednotek Příklady rozvojových záměrů: • Realizace dopravní a technické infrastruktury v lokalitách pro bydlení • východně od psychiatrické léčebny • u silnice na Šlovice
• •
Vymezení dalších ploch pro bydlení na období 2010 – 2020 v územním plánu Příprava podrobnější územně plánovací dokumentace pro nově vymezené plochy bydlení
Opatření 1.2 – Revitalizace sídlišť Hlavní zásady rozvoje: • Zlepšit kvalitu života na sídlišti Pančava a eliminovat tak hrozbu společenských problémů • Připravit revitalizaci dalších sídlišť, např. Hornické • Stav veřejných prostranství na sídlišti zlepšovat na úroveň současných požadavků • Vytvářet podmínky pro získávání dotací na rekonstrukci domů a bytů • Nevyužívané či nevhodně řešené objekty sanovat či rekonstruovat • Při rekonstrukci ploch i objektů dbát na vysokou architektonickou úroveň Příklady rozvojových záměrů: • Naplňování projektu revitalizace sídliště Pančava
• • • •
• Revitalizace zelených ploch • Parkoviště a chodníky • Hřiště a odpočinkové plochy
Regenerace domů na sídlišti Pančava Sanace některých (nejen nevyužitých, ale i nevhodných) objektů na sídlišti Pančava Příprava nového projektu regenerace sídliště Pančava Příprava projektu regenerace Hornického sídliště
Opatření 1.3 – Zlepšení stavu veřejných prostranství Hlavní zásady rozvoje: • Zkvalitňovat systematickou péči o stávající veřejná prostranství, zejména plochy zeleně • Rekonstruovat náměstí jako centrum společenského dění a atraktivní plochy pro turisty
29
• •
Veřejná prostranství rekonstruovat s vysokou úrovní architektonického řešení a provedení Nové plochy pro bydlení navrhovat a realizovat s dostatečnými veřejnými prostranstvími, zejména uličními prostory, popř. odpočinkovými plochami
Příklady rozvojových záměrů: • Rekonstrukce náměstí • Revitalizace prostranství bývalého dobytčího trhu – park s dětským hřištěm • Rekonstrukce zelených ploch, alejí, chodníků a dalších veřejných ploch • Doplnění laviček na zelených plochách po celém městě • Úprava bikrosového parku – zeleň, mobiliář
Opatření 1.4 – Rozvoj technické infrastruktury Hlavní zásady rozvoje: • Zlepšit technickou vybavenost ve stávající obytné zástavbě • V rámci rekonstrukcí ulic rekonstruovat nebo doplnit potřebnou technickou infrastrukturu • Městské objekty napojit v co největším rozsahu na systém centrálního zásobování teplem • Standardní vybavení města technickou infrastrukturou zabezpečit pro celé jeho území vč. odlehlých částí Příklady rozvojových záměrů: • Modernizace čistírny odpadních • Rekonstrukce úpravny vody • Napojení objektů města na CZT • MŠ Loudů • Hasičská zbrojnice • jízdárna
•
Odkanalizování Šlovic a Vodního Újezda
Opatření 1.5 – Zlepšení životního prostředí ve městě Hlavní zásady rozvoje: • Optimalizovat systém čištění města a jeho vybavenost nutným mobiliářem (koše, nádoby na separovaný sběr) • Působit na chování občanů ve vztahu k nakládání s odpady a udržování čistoty města • Nové plochy pro bydlení vybavovat dostatečným počtem odpadkových košů a nádob na separovaný sběr • Postupným prováděním opatření na komunikační síti dle priority 2 omezit zátěž prostředí emisemi a hlukem • Spolupracovat se společností Vysoká, a.s. na omezení zátěže zápachem Příklady rozvojových záměrů: • Optimalizace rozmístění odpadkových košů a nádob na separovaný sběr • Úprava ploch kolem kontejnerů • Zábrany proti usazování holubů • Ekologická výchova a osvěta • Jednotka na produkci bioplynu z kejdy v provozovně Vysoká, a.s.
30
4.2. Priorita 2 - DOPRAVA A BEZPEČNOST Hlavní problémy Hlavními problémy města Dobřany v oblasti dopravy jsou: tranzitní kamionová doprava špatný stav místních komunikací a chodníků ve městě nedostatek parkovacích míst (v sídlištích) Část občanů reflektuje též problém své bezpečnosti jak z hlediska ohrožení dopravou, tak přestupky nebo trestnými činy spoluobčanů a „návštěvníků“. • • •
Rozvojové potřeby Rozvojové potřeby města v oblasti dopravy vyplývají ze záměrů města v jiných oblastech – bydlení, podnikání, objekty vybavenosti. Dopravní napojení připravovaných a plánovaných rozvojových ploch si vyžádá i změny v koncepci dopravy města. Příkladem je ulice Lipová, která od křižovatky s ulicí Přeštickou zajišťuje obsluhu celé jihozápadní části města vč. PL a dopravy směrem na Chlumčany a Vstiš. Po dokončení rozvojových lokalit Za stodolami a kolem PL však lze očekávat výrazný nárůst dopravy. Proto je nutné realizovat připravené záměry (např. přestavba křižovatky Lipová-Přeštická na okružní) a koncepčně dořešit rozvoj komunikační sítě v souvislosti s rozvojovými lokalitami. Také rozvoj průmyslové zóny za nádražím a při silnici do Šlovic vyžaduje ucelené řešení místních komunikací s dopady na silniční síť (silnice II. a III. třídy). Další rozvojové záměry města v dopravě se týkají zajištění výhodnějších podmínek pro občany při využití veřejné dopravy, ať už rozšířením nabídky spojů nebo začleněním města do vnitřní zóny Integrované dopravy Plzeňska (IDP). Priorita Doprava a bezpečnost byla rozpracována do opatření: 2.1 - Vyšší bezpečnost na silniční síti 2.2 - Rozvoj místních komunikací 2.3 - Zlepšení dopravy v klidu 2.4 - Zlepšení možností využití veřejné dopravy 2.5 - Zvýšení bezpečnosti ve městě
Opatření 2.1 – Vyšší bezpečnost na silniční síti Hlavní zásady rozvoje: • Směřovat tranzitní (kamionovou) dopravu na D5 • Zpomalit vozidla na vjezdech do města (silnice II/180) • Spolupracovat s krajem při rozvoji silniční sítě (od fáze přípravy záměru) Příklady rozvojových záměrů: • Rekonstrukce ulice Přeštická vč. okružní křižovatky s ulicí Lipová • Opatření na silnici II/180 • • • •
• • •
zlepšení dopravního značení na Vysoké světelná signalizace na křižovatce tř.1.máje-Lipová radar značka u budovy II. stupně ZŠ zákaz odbočení vlevo k benzínové pumpě
Využití radaru města Plzně v rámci působení Městské policie Plzeň Vodorovné dopravní značky „Pozor děti“ u některých přechodů pro chodce Vybudování okružní křižovatky na silnici II/180 • v Dobřánkách (Chotětovská-Komenského) • při vjezdu do průmyslové zóny nad tratí
31
Opatření 2.2 – Rozvoj místních komunikací Hlavní zásady rozvoje: • Při rekonstrukci místních komunikací postupovat od centra (náměstí) • Kvalitně dopravně napojit rozvojové lokality • Komplexně řešit rozvoj místních komunikací vč. související infrastruktury a navazujících ploch • Vytvářet síť cyklostezek ve městě (v rámci rozvoje silnic a místních komunikací) Příklady rozvojových záměrů: • Rekonstrukce místních komunikací • • • • •
Náměstí (součást komplexní rekonstrukce náměstí – viz priorita 1) ul. Lidická ul. 17. listopadu (součást regenerace sídliště – viz priorita 1) ul. Palackého, Široká a Nová ul. Pobřežní, U Radbuzy a Luční
•
Oprava chodníků, např.:
•
Příprava rekonstrukce ulic:
•
Dopravní napojení rozvojových ploch
•
• ul. Stromořadí • Mostecká • ul. Školní • Vančurova • Hvízdalka
• průmyslová zóna nad nádražím (součást rozšíření zóny – viz priorita 4) • propojení Plzeňská-viadukt (součást rozšíření průmyslové zóny – viz priorita 4) • propojení rozvojových ploch u PL a Za stodolami a napojení na II/180 (součást přípravy plochy pro bydlení – viz priorita 1) • bývalý autopark (součást přípravy plochy pro bydlení – viz priorita 1) • k jízdárně (součást přípravy kulturního zařízení – viz priorita 3) • k novému koupališti (součást přípravy koupaliště – viz priorita 3) Výstavba cyklostezek v koordinaci s dalšími stavbami (viz např. priorita 3)
Opatření 2.3 – Zlepšení dopravy v klidu Hlavní zásady rozvoje: • Pro parking využít obtížně využitelné volné objekty, popř. plochy po jejich demolici • Vymezit lokality pro odstavování kamionů a autobusů Příklady rozvojových záměrů: • Výstavba nových parkovacích míst
• v sídlišti (součást regenerace sídliště – viz priorita 1)
•
Výstavba garáží a garážových stání
• • •
Oprava komunikací ke garážím ul. Spojovací Stání pro autobusy v Pobřežní ul. (součást rekonstrukce ulice – viz 2.2) Lokality pro stání kamionů na okraji města
• dostavba garáží u MŠ Stromořadí • výstavba 50 patrových garáží pod nádražím • patrová garážová stání v bývalé uhelně pod nádražím
Opatření 2.4 – Zlepšení možností využití veřejné dopravy Hlavní zásady rozvoje: • Začlenit město Dobřany do vnitřní zóny IDP
32
•
Zlepšit veřejnou dopravu mezi Dobřany a dalšími většími sídly (Chlumčany, Stod apod.) v rámci rozvoje IDS kraje
Příklady rozvojových záměrů: • Rozšíření vnitřní zóny IDP do Dobřan • Zvýšit počet autobusových spojů Dobřany - Chlumčany
Opatření 2.5 – Zvýšení bezpečnosti ve městě Hlavní zásady rozvoje: • Zkvalitnit spolupráci města s policií • Zkvalitnit oboustrannou spolupráci a komunikaci policie s občany v každodenním kontaktu • Zlepšit prevenci bezpečnostních rizik ve městě Příklady rozvojových záměrů: • Nasazení Městské policie Plzeň v Dobřanech • Postupná výměna kovových mříží na vtokových vpustech a jiných poklopů nebo mříží za uzamykatelné, popř. plastové • Zlepšení stavu pouličního osvětlení: • ul. Hornická • Slovany • ul. Ústavní, …
• •
Zavedení kamerového systému Programy prevence kriminality
33
4.3. Priorita 3 – VOLNÝ ČAS Hlavní problémy • • • •
Hlavními problémy města Dobřany v oblasti volnočasových aktivit jsou: absence víceúčelového kulturního zařízení (s velkým sálem) omezené možnosti koupání špatný stav, popř. chybějící některé typy sportovních zařízení horší dostupnost a vybavenost přírodních atraktivit
Rozvojové potřeby Rozvojové potřeby města Dobřany, které se týkají trávení volného času místních obyvatel, ale také návštěvníků města, lze rozdělit na kulturně-společenské a sportovněrekreační aktivity. Rozvoj v těchto oblastech spočívá v nabídce odpovídajících zařízení, či vybavených ploch a území a v jejich optimálním využívání. V oblasti kultury je nezbytné vybudování kulturního domu s odpovídající kapacitou sálu. Velikost stávajících prostor neumožňuje organizaci společenských plesů, koncertů a dalších obdobných akcí na odpovídající úrovni velikosti města. Takové zařízení by podpořilo pořádání významných akcí nadregionálního charakteru (Filmák apod.). V oblasti sportu je nutné doplnit stávající nabídku sportovišť pro organizovanou i neorganizovanou veřejnost o nová zařízení tak, tak aby tvořila funkční celky v návaznosti na obytná území ve městě. Chybí např. víceúčelové hřiště s úmělým povrchem s dostatečným zázemím, jak je to obvyklé ve městech této velikosti i menších. Také kvalita městského sportovního stadionu a fotbalového hřiště neodpovídá velikosti města. Vytvoření podmínek pro klidovou rekreaci a oddych obyvatel spočívá ve vytváření rekreačních ploch pro pěší, cyklisty, rodiče s dětmi a další. Tyto plochy by měly být vybudovány jak uvnitř města (lesopark Kotynka, parková úprava bývalého dobytčího trhu), tak v jeho blízkosti (Martinský vrch, údolí řeky Radbuzy Šlovický vrch). Další rozvojovou potřebou je budování systému cest a souvisejících krajinných prvků (např. alejí) k těmto atraktivním cílům v okolí města pro různé skupiny návštěvníků. Kromě infrastruktury pro volný čas si zaslouží pozornost také nabídka a fungování zájmových sdružení a spolků a možnosti trávení volného času dětí a mládeže. Je potřeba prohloubit spolupráci kulturní komise města, MKS a zájmových sdružení a spolků. Výsledky lepší komunikace se musí stát součástí marketingu města vůči občanům i návštěvníkům. Možnosti trávení volného času dětí a mládeže by mohl výrazně rozšířit Dům dětí a mládeže, zařízení obvyklé v městech velikosti Dobřan. Nabídka kvalitní infrastruktury pro trávení volného času a volnočasových aktivit se promítne do pravidelných návštěv města obyvatel z blízkého okolí (Chlumčany) nebo při pořádání akcí regionálního a vyššího významu. Priorita Volný čas byla rozpracována do následujících opatření: 3.1 - Posílení kulturního zázemí 3.2 - Zkvalitnění sportovního zázemí 3.3 - Rozvoj vybavenosti pro rekreaci a oddych 3.4 - Zlepšení komunikace města a zájmových sdružení 3.5 - Atraktivní nabídka volnočasových aktivit dětí a mládeže
34
Opatření 3.1 – Posílení kulturního zázemí Hlavní zásady rozvoje: • Vytvořit odpovídající prostory pro významné kulturně-společenské akce • Zlepšit vzhled a technický stav historicky a památkově cenných objektů Příklady rozvojových záměrů: • Vybudování víceúčelového kulturního domu (v objektu jízdárny) • Fungování kina (Filmák) • Opravy kostela sv. Mikuláše (fasáda, varhany)
Opatření 3.2 – Zkvalitnění sportovního zázemí Hlavní zásady rozvoje: • Zajistit optimální využití sportovišť • Zvýšit spolupráci mezi sportovními oddíly, školou a městem • Zaměřit se na budování moderních typů sportovišť • Nová sportoviště budovat ve vazbě na stávající Příklady rozvojových záměrů: • Optimalizace provozu sportovní haly • Rekonstrukce městského stadionu • Vybudování víceúčelového sportovního hřiště s umělým povrchem a zázemím • Rekonstrukce fotbalového hřiště (trávník, tréninkové hřiště)
Opatření 3.3 – Rozvoj vybavenosti pro rekreaci a oddych Hlavní zásady rozvoje: • Vytvořit podmínky pro bezpečné koupání obyvatel města a okolí • Vymezit lokality ve městě a blízkém okolí pro rekreaci a oddych • Vybudovat v těchto lokalitách odpovídající zázemí pro různé věkové skupiny (rodiče s dětmi, mládež, senioři) • Pokračovat v budování mezinárodní cyklostezky č. 3 • Cyklistické stezky a trasy budovat ve vazbě na rozvoj cestní sítě ve městě a okolí Příklady rozvojových záměrů: • Vybudování lesoparku Kotynka • Výstavba městského koupaliště (u fotbalového stadionu) • Obnova Martinského vrchu jako odpočinkové zóny • Odpočinková zóna v údolí řeky Radbuzy • Vybudování mezinárodní cyklostezky č. 3 • Síť lokálních cyklostezek • Plovárna u řeky Radbuzy • Sportovně rekreační využití Šlovického vrchu
Opatření 3.4 – Zlepšení komunikace města a zájmových sdružení Hlavní zásady rozvoje: • Vytvořit fungující systém složený z kulturní komise, městského kulturního zařízení, spolků a zájmových organizací a škol • Zajistit pravidelné a aktuální informování veřejnosti o společenském dění • Zapojit do činnosti spolků a zájmových organizací co nejvíce občanů • Podpořit vznik nových sdružení a spolků
35
Příklady rozvojových záměrů: • Systém spolupráce MKS, kulturní komise, zájmových organizací a škol • Marketingová strategie města (vůči občanům) • Grantové schéma pro podporu činnosti zájmových sdružení a spolků
Opatření 3.5 – Atraktivní nabídka volnočasových aktivit dětí a mládeže Hlavní zásady rozvoje: • Rozšířit volnočasové aktivity pro děti a mládež • Zapojit více dětí a mládeže do volnočasových aktivit Příklady rozvojových záměrů: • Zřízení domu dětí a mládeže (např. jako pobočku DDM Stod) • Využití budovy bývalé školy na náměstí pro DDM
36
4.4. Priorita 4 – EKONOMICKÝ ROZVOJ Hlavní problémy • • •
Hlavními problémy města Dobřany v oblasti ekonomického rozvoje jsou: Nedostatek kvalitních ploch pro lokalizaci investic Nižší nabídka (atraktivních) pracovních míst ve výrobě Omezená nabídka služeb (vlivem blízkosti Plzně)
Rozvojové potřeby Město vzhledem k rychlému růstu osídlení nutně potřebuje vytvořit možnosti rozvoje či lokalizace podniků pro vytvoření nových pracovních míst ve městě. Příkladem podpory rozvoje a lokalizace podniků je příprava průmyslové zóny „Nad nádražím“, kde město připravuje realizaci veřejné infrastruktury nezbytné pro rozvoj území. Z hlediska potřeb obyvatel je účelné vytvořit předpoklady pro lokalizaci většího obchodního zařízení ve městě, které kromě vytvoření nových pracovní míst přiláká návštěvníky z okolních obcí (Chlumčany, Chotěšov). V konečném důsledku to může vést k vyššímu využití současné nabídky služeb ve městě a k jejich postupnému rozvoji. Současně je nutno věnovat pozornost dalším podmínkám rozvoje podnikatelských subjektů, kteří již ve městě působí. Cílem je zkvalitnění jejich nabídky a struktury pracovních míst. Kromě rozvoje technické infrastruktury má význam věnovat se i dalšímu vzdělávání jejich pracovníků a marketingu. Na úrovni města je potřebná větší koordinace aktivit a účinnější marketing směrem k investorům a návštěvníkům. Priorita Ekonomický rozvoj byla rozpracována do následujících opatření: 4.1 - Rozšíření nabídky obchodu a služeb 4.2 - Příprava lokalit pro podnikání 4.3 - Marketing města 4.4 - Další vzdělávání
Opatření 4.1 Rozšíření nabídky obchodu a služeb Hlavní zásady rozvoje: • Rozšířit nabídku služeb • Lokalizovat obchod a služby i v nových lokalitách pro bydlení • Podporovat místní podnikatele ve službách Příklady rozvojových projektů: • Příprava lokality pro větší obchodní zařízení • Spolupráce s podnikateli ve městě
Opatření 4.2 Příprava lokalit pro podnikání Hlavní zásady rozvoje: • Vytipovat vhodné lokality s ohledem na dopravní dostupnost • Koordinovat přípravu lokalit s realizací dopravních investic a veřejné infrastruktury • Spolupracovat při přípravě lokalit s institucemi zaměřenými na podporu lokalizace nových investic (CzechInvest, RRA Plzeňského kraje) • Přípravu lokalit řešit s ohledem na možnost čerpání podpůrných finančních zdrojů Příklady rozvojových projektů: • Příprava průmyslové zóny „Nad nádražím“ • Příprava průmyslového území „Plzeňská“ 37
•
Zásady lokalizace nových investic
Opatření 4.3 Marketing města Hlavní zásady rozvoje: • Využívat marketingové nástroje na úrovni národní i krajské • Vytvořit a aplikovat marketingovou strategií města • Vytvářet ucelené produkty s variabilní možností použití Příklady rozvojových projektů: • Vytvoření marketingová strategie města • Vydávání a distribuce propagačních materiálů • Poutače na hlavních dopravních trasách • Využití nových nástrojů marketingu (www, e-mail apod.)
Opatření 4.4 Rozvoj dalšího vzdělávání Hlavní zásady: • Využívat existující místní odborné i technické kapacity vzdělávání • Přípravu projektů řešit s ohledem na možnosti čerpání podpůrných finančních zdrojů Příklady rozvojových projektů: • Centrum odborného vzdělávání při PL • Školící centrum (pro potřeby zaměstnavatelů) • Školení ovládání PC pro seniory
38
IV. Finanční plán 1. Úvod Předmětem finančního plánu realizace programu rozvoje města Dobřany je rámcové vyhodnocení finančních průmětů programu. Provedený zjednodušený ekonomický rozbor vyúsťuje v návrh rámcového finančního plánu, který definuje očekávané náklady realizace programu i uvažované zdroje, a to v časovém rozvrhu nejbližších 3 let. Účel finančního plánu lze zjednodušeně interpretovat jako podklad pro hodnocení schopnosti města z hlediska jeho finančních možností program realizovat, ale i jako vhodný nástroj pro systematickou činnost při získávání vhodných externích finančních zdrojů. Zpracovatelé ve spolupráci s odbornými složkami městské správy kladou při přípravě finančního plánu důraz na jeho provázanost se standardními nástroji ekonomického řízení města, a to zejména schváleným rozpočtem pro aktuální období a rozpočtovým výhledem. Finanční plán je členěn na dvě základní oblasti, na oblast hodnocení zdrojů města využitelných pro realizaci programu a na oblast rozboru finančních nároků realizace programu, u kterých se předpokládá, že budou především investičního charakteru. Oba uvedené vstupy budou sloužit jako poměrně přesný podklad pro sestavováno rozpočtového výhledu, který je třeba stejně jako jeho vstupy průběžně aktualizovat. Městské správě v Dobřanech pak lze doporučit soustředit se při aktualizaci finančního plánu na co možná nejmenší počet plánovaných „akcí“ skutečně strategického významu a zabránit tomu, aby se finanční plán programu stal nepřehledným a obtížně projednatelným plánem mnoha drobných rutinních aktivit. Město Dobřany, respektive jeho odborné složky (finanční odbor), pro účely přípravy finančního plánu předložily informace o dosavadním vývoji plánování a plnění rozpočtu města Dobřany v posledních 3 letech, schválený rozpočet města pro rok 2006 a rozpočtový výhled projednaný a schválený Zastupitelstvem města Dobřany na období 2006 – 2008. S příslušnými odpovědnými zaměstnanci města byly zároveň konzultovány finanční nároky potřebné pro realizaci jednotlivých projektů zařazených v programu včetně předpokladu jejich realizace v čase.
2. Zdroje pro realizaci programu Město Dobřany lze dlouhodobě hodnotit jako finančně zdravé a úspěšné město. Vyzdvihnout lze především: • velmi nízkou úroveň dluhové služby • dosud silně proinvestičně orientované hospodaření • schopnost využívat externích zdrojů financování, mj. ze zdrojů EU • aktivní přístup k dosažení optimální struktury majetku (úspěšné získávání státem nevyužívaného majetku, nákup nemovitostí a pozemků důležitých pro územní rozvoj města, prodej majetku s předpokladem jeho efektivnější správy mimo veřejný sektor) • využití výhod města pro hospodářskou činnost • zapojení města do řady sdružení obcí, zejména MR Radbuza Za hlavní vstupní údaj pro hodnocení schopnosti města realizovat program lze považovat rozpočtový výhled, který byl schválen Zastupitelstvem města Dobřany dne 7.2.2006. Ten lze ve zjednodušené podobě uvést následujícím způsobem:
39
Příjmy Daň FO Daň PO Daň PO za obce DPH Daň z nemovitosti Správní a místní poplatky Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Financování: HÚ-na koupi domu
2006
2007
2008
11,8 9 8 17 1,7 24,4 39,28 40,05 9,84
12 10 8 18 1,7 25 40 35 10
13 11 8 19 1,7 26 40 35 10
162,07
159,7
163,7
96,71 60
93 64,2
94 67,2
5,36
2,5
2,5
162,07
159,7
163,7
1
Příjmy celkem Výdaje Neinvestiční výdaje Investiční výdaje Financování: splátky úvěrů a půjček Výdaje celkem
Daňové příjmy spolu s příjmy ze správních a místních poplatků lze považovat za stabilní vlastní příjmy, jejich stav a vývoj je především ovlivňován legislativou v oblasti rozpočtového určení daní. Za pozornost stojí podíl těchto příjmů na celkových příjmech, který představuje pouze 44 % celkových příjmů města (ve většině měst je tento podíl vyšší). Je patrné jak významné jsou pro město nedaňové příjmy a příjmy kapitálové. Schopnost města generovat tyto příjmy i nadále je rozhodujícím prvkem pro míru naplnění ambiciózních cílů programu. Předpoklad vynaložení cca 60–67 mil. Kč ročně pro účely investičního rozvoje, tedy cca 37 % celkových ročních výdajů, představuje pouze vlastní prostředky města bez uvažování externích zdrojů pro financování investic. Tento uvažovaný objem investičních výdajů lze považovat za rámec finančních možností města pro realizaci programu, které lze využívat přímo pro plné krytí investičních akcí zařazených v programu, či jako prostředky spolufinancování případných externích dotačních zdrojů.
3. Finanční nároky realizace programu Hodnocení finančních nároků Programu bylo provedeno s využití podrobného rozboru finančních nároků aktivit, a to jak v hodnocení struktury výdajů dle jednotlivých prioritních oblastí Programu, tak v letech 2006 – 2008 s výhledem na rok 2009 a dále. Vývoj finančních nároků je také sledován v členění celkových výdajů a vlastní finanční účasti města. Lépe je pak možno hodnotit schopnost města Program realizovat a soustředit se na využití externích finančních zdrojů.
40
Poměrně náročným úkolem je pak hodnocení roku 2006. Rozpočet roku 2006 i rozpočtový výhled na další období byl připraven v době před definování prioritních projektů Programu. S ohledem na výše uvedené byl pro rok 2006 zpracován podrobný rozbor výdajů v členění: • Investiční výdaje vyplývající ze schváleného rozpočtu pro rok 2006, s tím, že některé z akcí zařazených do rozpočtu se s shodují s návrhem Programu • Investiční výdaje, které vyplynuly z přípravy Programu a které nejsou v rozpočtu města dosud zařazeny Celkové nároky realizace Programu se předpokládají v roce 2006 v objemu cca 31 mil. Kč. Investice mimo rámec řešení programu pak představují částku cca 36 mil. Kč. Je tedy zřejmé, že má-li být záměr programu již v roce 2006 naplněn a nemá-li dojít k redukci rozsahu akcí zařazených mimo Program do rozpočtu města, je potřeba zajistit k bilančnímu vyrovnání částku cca 7 mil. Kč. Při formulování předpokladu dalšího vývoje finančního plánu Programu bylo orientačně přihlíženo k předpokládanému vývoji finančních možností města zhruba nastíněných v rozpočtovém výhledu. I přesto že plánované výdaje určené městu pro krytí realizace Programu uvažované možnosti příjmové složky rozpočtu zhruba o 15–22 % převyšují je třeba počítat se zpřesněním objemu investic, s možným vyřazením investic z důvodu technické nemožnosti jejich přípravy, či úpravou jiných výdajových složek rozpočtu jako např. poměrně vysoký podíl hodnoty nákupů nemovitostí.
41
Tab. X.1 Finanční plán programu [tis. Kč] Priorita Kvalitní bydlení Doprava a bezpečnost Volný čas Ekonomický rozvoj CELKEM dle Programu Rozpočet mimo akce Programu Celkové nároky na rozpočet - z toho akce Programu mimo rozpočet
2006 2007 2008 SUMA 2009+ město celkem město celkem město celkem město celkem město celkem 5 550 19 450 36 400 133 000 29 325 77 700 71 275 230 150 8 125 47 500 15 692 24 601 8 900 8 900 2 275 37 900 26 867 71 401 1 250 26 250 8 150 8 450 15 100 28 000 40 600 55 600 64 550 92 750 35 000 35 000 1 880 10 280 10 000 10 000 10 000 10 000 21 880 30 280 5 000 5 000 31 272 62 781 70 400 179 900 82 200 181 200 184 572 424 581 49 375 113 750 36 625 67 897 7 430
42
V. Realizace Programu Program rozvoje města Dobřany se svým komplexním pojetím výrazně podílí nejen na rozvoji, ale také na fungování města. Realizace Programu se promítá do řízení a financování rozvoje města i do přípravy a realizace jeho rozvojových aktivit. Účelem kapitoly je popsat věcnou a organizační stránku realizace Programu. Kapitola obsahuje přehled nezbytných činností, popis organizace a organizačních strukturu a přehled činností jednotlivých složek organizační struktury, které se na realizaci Programu podílí. Naplňování Programu rozvoje města Dobřany vyžaduje následující činnosti: 1. Řízení Programu 2. Přípravu a realizace projektů 3. Monitorování Programu 4. Aktualizace Programu K zajištění uvedených činností je potřebné aktualizovat vztahy a vazby mezi orgány a organizačními složkami města. V maximální možné míře budou využity stávající mechanismy řízení a realizace projektů města a pouze v nezbytném rozsahu bude provedeno jejich doplnění s ohledem na Program a jeho realizaci. Aktualizace Programu se poněkud odlišuje od ostatních činností, neboť se jedná o činnost, která se provádí cca po 2 letech a do které se zapojují i další subjekty, např. občané města. Z tohoto důvodu je popis této činnosti zařazen samostatně na konci této kapitoly.
1. Řízení Programu • • • •
Řízení Programu zahrnuje: rozhodování alokace zdrojů delegování úkolů přenos informací
K tomu je potřeba vytvořit, resp. využít, popř. doplnit stávající organizační strukturu. Z pohledu hierarchické úrovně řízení je možno realizaci Programu rozvoje města Dobřany rozdělit na: 1.1. Strategické řízení 1.2. Operativní řízení Strategické řízení Programu je plně v kompetenci orgánů města, tj. především Zastupitelstva města, Rady města a Komise rozvoje města, jako poradního a iniciativního orgánu Rady. Operativní řízení Programu je účelné svěřit jednomu z členů Rady města, který by odpovídal za realizaci Programu (radní pro Program). Jen tak lze na potřebné úrovni zajistit koordinaci hlavních činností souvisejících s realizací Programu, což je podle dosavadních zkušeností limitující podmínka úspěšné realizace rozvojových programů měst. Hlavní výkonnou složkou Programu, která bude podřízená radnímu pro Program je manažer Programu. Tuto roli může plnit Správa dotací. Manažer programu koordinuje věcnou a finanční přípravu projektů podle Programu, zajišťuje externí finanční zdroje, spolupracuje se zainteresovanými subjekty, připravuje podklady pro jednání o Programu apod.
2. Příprava a realizace projektů Příprava a realizace projektů tvoří konkrétní část realizace Programu. Ta je spojena především s technickou přípravou investic, s financováním investičních akcí, vč. jejich rozpočtování, s výběrem dodavatelů investic a s další investorskou činností. Za tím účelem manažer Programu spolupracuje se Stavebním odborem, především s jeho Oddělením investic a rozvoje města, a s Finančním odborem. Radnímu pro Program připravuje plán přípravy projektů, který musí zajistit plynulou věcnou i finanční přípravu 43
projektů podle Programu. Na jeho základě radní pro Program předkládá návrhy usnesení Rady, kterými jsou zadávány úkoly pracovníkům úřadů při přípravě a realizaci projektů v souladu s Programem. Pro zajištění koordinace při realizaci Programu se radní pro Program zúčastňuje jednání k rozpočtu a k přípravě investičních akcí. Další činností manažera Programu v souvislosti s přípravou projektů je zajišťování externích finančních zdrojů, tj. zpracování žádostí pro finanční podporu z různých dotačních titulů.
3. Monitorování Programu Pro zajištění dostatečného množství informací pro řízení Programu je nezbytné provádět monitorování Programu. Monitorování se provádí od úrovně projektů přes opatření a priority až na úroveň celého Programu. Monitorovací zpráva bude zpracovávána minimálně jednou ročně tak, aby mohla být po projednání v příslušných orgánech města, podkladem pro přípravu rozpočtu a pro technickou přípravu projektů na další rok. Monitorovací zpráva obsahuje především vyhodnocování: • postupu podle harmonogramu • spotřebovaných zdrojů ve srovnání s předpoklady • výsledků realizovaných projektů • změn vnějšího prostředí • změn nositelů projektů apod. Monitorovací zprávu zpracovává manažer Programu. Radní pro Program postupně předkládá a projednává monitorovací zprávu v Komisi rozvoje města, jako poradním a iniciativním orgánu Rady, a dále v Radě a v Zastupitelstvu města. Výsledky monitorování jsou podkladem pro strategické řízení Programu, tj. rozhodování těchto orgánů města o dalším směřování Programu formou technické a finanční přípravy projektů v následujícím pololetí až roce.
4. Aktualizace Programu S ohledem na dynamický rozvoj města Dobřany lze předpokládat, že Program je účelné aktualizovat po 2 letech. Proces aktualizace je poněkud odlišný od předchozích činností souvisejících s realizací Programu, neboť probíhá spíše jednorázově a předpokládá se větší zapojení veřejnosti, tj. uplatnění podobných principů jako při tvorbě Programu. Z toho důvodu nebyl proces aktualizace vyznačen v organizační struktuře. Podkladem pro aktualizaci Programu je poslední monitorovací zpráva, která se podrobněji zabývá výsledky, popř. dopady dokončených projektů a změnami vnějších podmínek. Při aktualizaci Programu se na základě aktualizovaného popisu hlavních problémů rozvoje a rozvojových potřeb města provádí: 1. vždy aktualizace příkladů rozvojových záměrů 2. aktualizace hlavních zásad rozvoje podle opatření 3. v případě potřeby aktualizace systému opatření 4. pouze ve zvláště odůvodněných případech také aktualizace na úrovni priorit Tento možný obsah aktualizace Programu odráží různou hloubku aktualizace Programu. O hloubce aktualizace Programu, jeho dalším zaměření a také o způsobu zpracování rozhoduje na základě výše uvedených podkladů (změny vnějších podmínek, hlavní problémy, rozvojové potřeby apod.) Zastupitelstvo města. V případě aktualizace Programu menšího rozsahu může město celý proces zvládnout vlastními silami. V opačném případě je nutno zvážit míru a způsob zapojení externích subjektů. Při aktualizaci Programu se v maximální možné míře využijí existující organizační struktury města. Za proces aktualizace Programu zodpovídá radní pro Program. Organizaci činností související s aktualizací zajišťuje manažer Programu a v případě aktualizace Programu bez zapojení externích subjektů provádí manažer Programu i další potřebné 44
činnosti (od zpracování analýz a moderování pracovních skupin až po návrh aktualizované strategické části Programu). Přitom spolupracuje s odbory MÚ a komisemi města, se zástupci zřizovaných organizací apod. Proces aktualizace Programu je nutno zahájit v prvním pololetí 2. roku cyklu tak, aby aktualizace byla dokončena do září a její výsledky bylo možno promítnout do rozpočtu a plánu investic na další rok. Příští aktualizace Programu by tak měla proběhnout v roce 2008.
5. Organizační struktura Stručné shrnutí organizační struktury pro realizaci Programu s naznačením vazeb při řízení a monitorování Programu a při přípravě a realizaci projektů je obsahem následujícího schématu. Schéma je poněkud zjednodušující, neboť ukládání úkolů pracovníkům úřadů při přípravě a realizaci projektů neprovádí radní pro Program přímo, ale prostřednictvím usnesení Rady. 1. Řízení Programu 1.1. Strategické řízení
2. Příprava a realizace projektů
1.2. Operativní řízení
3. Monitorování Programu Zastupitelstvo města
Rada města
Radní pro Program
Komise rozvoje města
Manažer Programu
Stavební odbor Odd. investic a rozvoje města
Finanční odbor
6. Souhrn činností složek organizační struktury Na základě popisu činností nezbytných pro realizaci Programu je možno shrnout činnost jednotlivých složek organizační struktury. Zastupitelstvo města • projednává a schvaluje pravidelné monitorovací zprávy k Programu • rozhoduje o dalším zaměření a způsobu aktualizace Programu • projednává a schvaluje aktualizovaný Program Rada města • svým usnesením ukládá úkoly související s Programem vedoucím odborů MÚ • projednává a předkládá pravidelné monitorovací zprávy k Programu Zastupitelstvu • navrhuje další zaměření a způsob aktualizace Programu • projednává a předkládá aktualizovaný Program Zastupitelstvu
45
Radní pro Program • zúčastňuje se jednání o rozpočtu a o přípravě investičních akcí města • řídí činnost manažera Programu • zodpovídá za operativní řízení Programu • předkládá návrhy usnesení Rady, kterými se ukládají úkoly související s Programem vedoucím odborů MÚ • předkládá monitorovací zprávu k Programu k projednání Komisi pro rozvoj, Radě a Zastupitelstvu města Manažer Programu • zpracovává plán přípravy projektů podle Programu pro koordinaci technické a finanční přípravy • připravuje radnímu pro Program návrhy usnesení Rady, kterými se ukládají úkoly vedoucím odborů MÚ • zajišťuje externí finanční zdroje (zpracování žádostí) • spolupracuje s Oddělením investic a rozvoje města Stavebního odboru, s Finančním odborem, s dalšími odbory MÚ, nositeli projektů i s dalšími zainteresovanými subjekty • zpracovává monitorovací zprávu k Programu • organizačně zajišťuje, popř. provádí veškeré činnosti související s aktualizací Programu Oddělení investic a rozvoje města Stavebního odboru • spolupracuje na technické přípravě projektů podle Programu Finanční odbor • promítá finanční nároky vyplývající z Programu do rozpočtu a rozpočtového výhledu
46
Použité podklady •
Sčítání lidu, domů a bytů 1991.
•
Sčítání lidu, domů a bytů 2001.
•
Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001). ČSÚ – Krajská reprezentace Plzeň. Plzeň. 2004.
•
Bytová výstavba v České republice 1997 – 2004, ÚRS Praha, 2005.
•
Krajský úřad Plzeňského kraje – OŠMS.
•
www.mpsv.cz - Nezaměstnanost v krajích a obcích, Ministerstvo práce a sociálních věcí.
•
www.czso.cz – Český statistický úřad (online).
•
Informace o výsledku názorového průzkumu žáků 8. a 9. tříd ZŠ v Dobřanech (pracovní materiál pro veřejné setkání dne 12. ledna 2006). Agora Central Europe, Praha, 2006.
•
Zpráva o výsledcích názorového průzkumu ve městě Dobřany (pracovní materiál pro veřejné setkání dne 12. ledna 2006). Agora Central Europe, Praha, 2006.
•
Zpráva o průběhu a výstupech prvního veřejného setkání ve městě Dobřany dne 12. ledna 2006. Agora Central Europe, Praha, 2006.
•
Zpráva o výsledcích pracovních skupin k programu rozvoje města Dobřany ze dne 28. února 2006. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, Plzeň, 2006.
47
Seznam příloh Grafy G 1: Vývoj počtu obyvatel města Dobřany v letech 1970-2004 G 2: Pohyb obyvatel města Dobřany v letech 1995-2004 G 3: Celkový relativní přírůstek obyvatel, 1995-2003 G 4: Relativní přirozený přírůstek obyvatel, 1995-2003 G 5: Relativní migrace obyvatel, 1995-2003 G 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2003-2005 G 7: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Dobřanech – rok 2005 Tabulky T 1: Index vitality v roce 2001 T 2: Struktura obyvatelstva podle vzdělání - 1991 a 2001 T 3: Ekonomicky aktivní podle odvětví - 2001 T 4: Domovní a bytový fond v roce 2001 T 5: Stáří bytového fondu v roce 2001 T 6: Technické vybavení domů v roce 2001 T 7: Domovní a bytový fond podle druhu vlastnictví - rok 2001 T 8: Intenzita bytové výstavby v letech 1997-2004 T 9: Bilance pohybu za prací a počet prac. míst podle sektorů v roce 2001
48