Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje
1 2011
O smyslu vzdělávání Kdysi jsem četl zajímavou myšlenku, totiž že štěstím "křesťanské" civilizace je fakt, že podle Bible se žádný fungující státní systém vytvořit nedá. Důvod je ten, že Stará i Nová smlouva (zákon) nic takového nepopisuje. Jsou tak složitými kompiláty často si odporujících myšlenek, že správu věcí veřejných jsme museli my křesťané vybudovat paralelně mimo náboženské texty. Ve srovnání s tím je Korán, který byl napsán po roce 600, mnohem současnější a umožňuje do jisté míry správu věcí veřejných - dle svého textu. Je proto – bohužel – do jisté míry použitelný pro řízení státu. Také z tohoto důvodu jsou některé části muslimského světa ochotny a schopny udržovat jakž takž fungující společnost na zásadách a pravidlech vycházejících ze situace kolem roku 662. Zatímco „křesťanští psi“ museli svoji společnost – Bohu díky – stále rozvíjet. Já, jako evropský křesťan, se cítím být součástí myšlenkového i hodnotového společenství, synergicky jednajících evropských spoluobčanů. Bible nám rozhodně nenařizuje, jaký má být náš „křesťanský svět“. Bible se nám pokouší naznačovat, jací máme být my, lidé. Různí sociopaté nám občas navrhují, jak by měl svět vypadat. Výjimečně z nich vypadne něco zajímavého, ale vcelku vím, že podobných „géniů“ lidský rod již měl celou řadu. Celé mládí jsem byl přesvědčován, že Marx s Leninem objevili, jak svět funguje. Nic neobjevili. Vyrůstal jsem v naprosto „zpátečnickém“ rodinném prostředí, kde byla v knihovně Bible, ze které jsem si občas některé kapitolky přečetl, i když jsem býval ve škole informován, že právě toto je ta zhoubná ideologie, jakési opium lidstva čpící odpadlictvím či přímo zločinem. Z té doby jsem si odnesl názor, že hrát na jednu branku nelze nejenom ve fotbale ale ani při svém vzdělávání. Pokud někdo nekope pouze do jedné branky, má svůj myšlenkový obzor bohatší a ve finále radostnější. Nebo alespoň poučenější. Myslím, že vědomosti, které nám přináší vzdělání, vědomosti praktické i teoretické, jsou především stavebním materiálem našich myšlenek. Míra jejich rozmanitosti určuje, o čem a jak budeme celých těch předlouhých sedmdesát či osmdesát let přemýšlet. Také to, jak bohatá bude naše síť „vnitřních odkazů“. Soubor našich znalostí je roven latentnímu obsahu naší hlavy, který se kdykoliv může stát obsahem aktuálním. Od objemu a rozmanitosti našich znalostí do značné míry závisí, od čeho budeme odvozovat svůj obraz světa, kde vytýčíme své orientační body, čím budeme žít. Jestli budeme nacházet útěchu v analogii nebeské mechaniky se zvukem Bachovy fugy nebo v utvrzování se v přesvědčení, že soused, který si obden „vozí zadek“ taxíkem, je jistě lump. Vědomosti nám - v kombinaci se zkušenostmi - mohou poskytnout dostatečnou ochranu před šílenci a pábiteli slibujícími hladké nastolení ráje na zemi. Z historie se dozvíme, že takováto nabídka nezaznívá poprvé, a také, jak dopadla realizace těch předchozích. Z biologie a fyziky budeme poučeni o udržitelnosti systémů. A pokud víme alespoň trochu o jazyku a mimoslovním projevu člověka, měli bychom rychle rozeznat znaky typické pro projevy fanatiků, svůdců davů a sektářských blouznivců. Navíc možná rozpoznáme, že ti, kdo tak horují pro utilitárnost
vzdělání, si neuvědomují, že jejich pohnutky nejsou příliš vzdálené těm lidem, kteří před pár desítkami let pudili některé naše spoluobčany k tomu, aby se raději než na přednáškovém cyklu o Mozartově přínosu evropské hudbě dávali vidět na stranickém aktivu, a svým dospívajícím dětem místo Prousta podstrkovali Marxův Kapitál. Prostě, budeme-li se vzdělávat, snad nedopadneme jako mladý Izák, který jednou přišel za rabínem a povídá: „Rabi, já jsem ateista.“ Rabi na to: „Četl jsi Talmud?“ „Ne,“ opoví Izák. „Tóru znáš?“ „Ne.“ „Tak já ti řeknu Izáku,“ uculí se rabi, „ty nejsi ateista. Ty jsi ignorant!“ A co nějaké předsevzetí do Nového roku? Budu snažit být na lidi kolem sebe hodný a vstřícný a budu se je snažit pochopit, i kdybych je stokrát radši vzal něčím po hlavě. Zkuste to také! Chce to málo, pouze přestat myslet jenom na sebe Zkuste to v roce 2011! Tomáš Velík
REPORTÁŽE
ŽIVÝ BETLÉM POD ČERNÝM MOSTEM 23. prosince, jižně od Černého Mostu, východně od Kyjí, severně od Dolních Počernic. Teplota kolem nuly, bezvětří, žádné srážky, v krajině deset až dvacet centimetrů čistého mokrého sněhu. 17:30 - V lukách a polích pod Černým Mostem nic nenaznačuje tomu, že se zde brzy odehraje událost netušených rozměrů – ve fyzickém i metafyzickém smyslu. 17:45 - V zasněžené trávě vzplane skromný ohýnek, kolem něhož se v okruhu desítek metrů pohybují obskurní postavy. Není jich mnoho, možná na něco čekají, možná se bezcílně potulují zimní krajinou. 17:55 - U zmíněného ohně se shromáždí dva až tři muži oblečení do chlupatých kožichů a ohřívají si ruce. Z amplionu neurčitě skrytého ve tmě se ozývá uvítání a informace, že za chvíli vše začne. Namísto roztroušených jedinců se v okolí ohně začíná vytvářet souvislý dav. 18:02 - Shromáždění už čítá kolem sto padesáti hlav. Asi třetinu tvoří děti různých velikostí, další třetinu jejich zjevní rodiče, vyskytuje se i nemálo dvojic a jednotlivců i skupinka mladíků s lahvovými nápoji. 18:06 - V tuto chvíli už dvěstěčlenný zástup je vyzván k cestě do Betléma. Pastýři ohřívající se u ohně vykouzlí bezdrátové mikrofony a amplion přenáší Andělská žesťová sekce jejich rokování o tom, jak příchod Mesiáše do zasněžené krajiny bude znamenat konec vlády „špinavých Římáků“. Neviditelný archanděl hřímá z amplionů, že se nám narodil Spasitel. Pastýři se chystají na cestu.
2
18:10 - Pastýři jsou přerušeni trubkami a trombónem andělů dosud nenápadně skrytých za provozním přístřeškem plynovodu či jiné inženýrské sítě. Andělé hrají koledy. 18:15 - Shromáždění se mění v průvod a vydává se východním směrem. První úsek cesty končí v okolí křižovatky pod černomosteckým architektonickým skvostem - visutým mostem na okraji letní rekreační zóny. 18:20 - V tomto místě se zjevuje trakař – autopřívěs upravený na luxusní pódium. Děti na něm hrají divadlo: dohadují se a poté i nekompromisně hádají, kdo je lepší a kdo přinese Spasiteli lepší dárek. Předtím i potom opět tři andělé troubící na trubky a trombón, zpěv koled. 18:30 - Trakař se dává do pohybu ze zasněženého kopce směrem k Dolním Počernicím. Několik lidí ho tlačí, několik jiných se ho snaží brzdit. Díky rovnováze sil se trakař nevymyká kontrole. 18:32 - Trakař se stále pohybuje po bezpečné dráze, je ovšem napaden většinou přítomných dětí. Po jejich útoku se na něm veze kolem 25 z nich, což činí přibližně 4,2 dítěte na čtvereční metr. Jedním z hlavních zapřažených je Páter Edward. 18:35 - Trakař zastavuje pod obecní lampou. Po fanfáře žesťových nástrojů hrají ženy variaci na to, co předtím hrály děti: hádají se, která s nich je horší a která má pro narozeného Spasitele horší dar. Opět koledy. 18:45 - Tentokrát už bez trakaře se zástup vydává k rybníku Čeňku. Zpívá se Cesta ušlapaná, což je vcelku příhodné, protože čtyři sta nohou ji ve sněhu řádně ušlapává. 18:50 - Za stromy se vynoří zlatě ozářené jesle. Zástup schází sněhem směrem k nim před vyhlášený výletní podnik U splavu, na ostrov mezi dvěma rameny Svépravického potoka, a počíná jesle obléhat. Kromě reflektorů září také svědomitě udržovaná vatra.
3
19:00 - Písně a klanění před Svatou rodinou. Koledy a oslavné zpěvy. Obdivování skromné chýše ze starých rákosových rohoží, která v záři dvou stavebních reflektorů 500 W vypadá jako ze zlata. 19:10 - Přicházejí tři králové. Důkladně se klaní. Otec Edward připomíná, co vlastně to narozené dítě lidem přineslo. 19:20 - Prohlížení svaté rodiny zblízka. Původně spící Jezule je už bezpečně probuzené, Maria ho kolíbá, svatý Josef nezpívá, protože zpívají a hrají jiní. Mnozí popíjejí svařák z kádě, řidiči čaj z termosky, děti hází do potoka sníh a sápou se na jesle zezadu. 19:30 a dále - Lidé se postupně rozcházejí a cestou ušlapanou se vrací na Černý Most, někteří potom cestou méně ušlapanou do Kyjí. Začínají Vánoce. Petr Macháček
PŘEKVAPENÍ Na svátek Sv.rodiny jsem se zúčastnila již tradičního „svatoštěpánského koledování“ na kyjské faře. Při přátelském posezení byla příležitost k rozhovorům i sklence vína a ke zpěvu koled. Pro farníky jsem si připravila malé překvapení – absolventský film „Pro tebe“, jehož herecké obsazení bylo tvořeno především lidmi z naší farnosti. V jedné z hlavních rolí zazářila paní kostelnice Eva Loudilová (vedle Jana Ciny známého z Ordinace). Sklidila úspěch i u filmových kritiků. Ještě jednou tedy velký dík paní Evě Loudilové a vám všem, kteří jste mě provázeli modlitbou. Dovoluji si připojit prosbu o modlitby pro následující projekt – dokument o New Renato Community v Zambii. Díky Božímu požehnání se nám
podařilo získat grant z EU a pracujeme na vytvoření webu. Prosím, modlete se. Jen s Boží milostí budeme moci pomoct lidem v Mishikishi mission v Zambii. Děkuji. Monika Höferová
REFLEXE
Pekelné školství Nedávné výsledky mezinárodních testů PISA ukázaly na alarmující propad kvality českého školství. Situace je velmi vážná a ohrožuje úspěšný vývoj ČR podobně jako vysoké schodky rozpočtu nebo rozbujelá korupce. ČR už dávno není investorský ráj. Cena práce roste. Veškeré jednoduché činnosti mohou snadno být přesunuty do Asie. Jediné, co může malá ekonomika v globální
4
konkurenci nabídnout je potenciál mozků, kreativita a vysoce kompetitivní vzdělání. Pokud nezvládneme ani to, nemáme na úspěšný vývoj nárok.
Kdo neumí, učí? České školství padá z kategorie „dobré“ (good) na okraj tabulky k „dostatečné“ (fair). To není jen hodnocení žáků nýbrž i jejich učitelů. Jedním ze závěrů testů je, že učitelé zkrátka neumí děti zaujmout a ty se ve škole nudí. Kantoři také mnohdy za žáky zaostávají. A to hlavně v jazycích a počítačích. Těžko se pak mohou účastnit mezinárodních projektů a sbírat zkušenosti. Neschopnost zapojit do výuky počítače je také limitující. Mladí je používají jako zdroj zábavy i komunikace a jsou na síti jako doma. Učitelé ale málokdy umí těmto trendům vyjít vstříc. Společnost McKinsey ve své studii o českém školství využila výsledky Národních srovnávacích zkoušek Scio, které velká část fakult používá jako přijímací testy. Ti s nejlepšími výsledky chodí na práva, druzí nejlepší na obory humanitní, třetí na biologii atd. Ovšem průměrné výsledky budoucích studentů pedagogiky jsou nejhorší. Pojďme si to přeložit: ti s nejhoršími výsledky testu obecných STUDIJNÍCH předpokladů jdou později žáky učit. Ostatně s hodnocením „když mi nic nevyjde, půjdu na peďák“, se lze setkat nebezpečně často. Pro ilustraci dodejme, že ve Finsku (obvyklý vítěz hodnocení) má šanci studovat pedagogiku pouze několik procent nejlepších studentů daného ročníku. Řešením je například zvýšení nástupních platů. Dále odměňování podle skutečného přínosu, nikoliv podle odučených let. A samozřejmě změna výuky na pedagogických fakultách směrem k větší praxi.
Škola základ života? Dalším důvodem neuspokojivých výsledků jsou školy samotné. Nepředávají studentům užitečné kompetence (např. výsledky z kritického čtení jsou vpravdě kritické). Vývoj společnosti je rychlý a dochází k prudkým změnám. Poprvé v historii učitelé nevědí, v jakém světě se budou jejich žáci za třicet let nacházet. Přesto paradigma výuky a práce škol se za poslední desítky let prakticky nezměnilo. Zřizovatelé škol zajišťují většinou pouze provoz. Nesledují již kvalitu. Ředitelé (po učitelích nejdůležitější faktor v kvalitě výuky) jsou zase zavaleni papírováním a věnují málo času zlepšování vyučování samotného. Pomoci samozřejmě může úprava příslušných zákonů, ale i zavedení tržních mechanismů a plošného hodnocení, které zpráva McKinsey doporučuje. Zmíněná zpráva přináší celou řadu vynikajících postřehů a tipů, jak dostat naše školství alespoň na úroveň Německa. Přináší také několik zajímavých údajů. Jednoznačně nejzávažnější je tento: s českými základními a středními školami je spokojeno 81 % rodičů a 71 % učitelů. Zbývá snad jen dodat: kde není kvalitní poptávka, nebude ani kvalitní nabídka. Jan Pilař
5
ZÁBAVA
Proč Bůh nemůže být jmenován doktorem věd (DrSc) ? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Má jenom jednu známou publikaci. Ta je v hebrejštině. Nejsou v ní odkazy na prameny. Nebyla publikována v žádném časopise. Mnozí pochybují o tom, že ji napsal sám. Je nutno přiznat, že je známá po celém světě - ale co dělal potom? Jeho schopnost týmové práce je velmi omezena. Ostatním vědcům se nepodařilo zopakovat jeho experimenty. Nepožádal etickou komisi o souhlas s experimentováním na lidech. Když se mu jeden pokus nevydařil, pokusil se zahladit stopy utopením pokusných objektů. Jedince, kteří se nechovali podle očekávání, vyřadil z pokusného souboru. Nechodil na přednášky – jenom vzkázal studentům, co si mají prostudovat. Nechal za sebe učit svého syna. První dva studenty vyhodil, protože se něco naučili. I když má jen 10 požadavků, většina studentů v praktickém testu propadne. Konzultace poskytuje jen velmi zřídka, a to ještě na vrcholku hory.
Optické klamy Optický klam nebo optická iluze je klam spočívající v matoucím nebo nesprávném vnímání nějakého obrázku člověkem. Obraz vnímaný okem interpretuje mozek jinak, než odpovídá realitě. Dívejte se na černý bod uprostřed obrázku a pohybujte hlavou od a k obrázku.
6
Méně známé smajlíky (-: %-)
Uživatel je levák Uživatel se díval na zelenou obrazovku nepřetržitě 15 hodin :*) Uživatel je opilý [:] Uživatel je robot 8-) Uživatel má sluneční brýle B:-) Uživatel má sluneční brýle na čele ::-) Uživatel má normální brýle B-) Uživatel má brýle s umělohmotnými obroučkami 8:-) Uživatel je malá holčička :-)-8 Uživatel už je velká holka :-{) Uživatel má knír
:-{} {:-) }:-( :-[ :-E :-F :-7 :-* :-)~ :-~)
Uživatel má namalovaná ústa rtěnkou Uživatel má příčesek nebo nosí pěšinku uprostřed Uživatel je paroháč Uživatel je upír Uživatel je upír s vyceněnými zuby Uživatel je upír s jedním zubem chybějícím Uživatel právě učinil křivé prohlášení Uživatel snědl něco kyselého Uživatel slintá Uživatel je nachlazen (pokračování příště)
Soutěž o nafukovací balónek
(aneb zvyšujeme atraktivitu cen!) Stojíš u tří vypínačů. Víš, že patří ke třem žárovkám v místnosti, kam vede dlouhá a klikatá chodba. Tzn., že ze svého místa vůbec nemůžeš vidět, zda některá svítí nebo ne. Všechny tři vypínače jsou nyní v poloze vypnuto. S vypínači můžeš manipulovat, jak chceš, pak jenom jednou půjdeš chodbou podívat se do místnosti. Tam musíš říct, který vypínač je od které žárovky. Jak na to? Odpovědi posílejte do 20.ledna na adresu
[email protected]. Soutěž z minulého čísla má toto řešení: „Zastřelím lva a odjedu jaguárem.“ připravila Marta Höferová a Tomáš Barczi zdroj: www.zvesela.cz, www.logika.ic.cz
7
SPIRITUALITA
Otázky na téma modlitby pro P. Edwarda Walczyka (Tímto článkem navazujeme na rozhovor zveřejněný v minulém čísle) Jakou modlitbu byste doporučil naučit se jako první? „Otče náš“ pro ty, co jsou už větší a vnímají obsah modlitby. Pro ty menší je ještě složitý. Těm „Andělíčku, můj strážníčku.“ Jakou jste se naučil vy jako první? Maminka nás učila „Andělíčku, můj strážníčku“, „Otče náš“, „Zdrávas“. Zapojovaly jsme se do modlení už jako děti, společně jsme se modlily s rodiči. Modlitby jsme se učily automaticky. V kostele, doma, modlitby jsme slyšely a tím jsme se je i učily. Jaká je vaše nejoblíbenější modlitba? Snad Otče náš. Když se ráno probudím nebo večer usínám, tak se modlím Otče náš. Ráno se pomodlím kolikrát i desetkrát. Mám rád kněžskou modlitbu – breviář, což jsou žalmy a texty z Písma svatého. Nejraději se modlím v kostele. Tam cítím přítomnost Boha. Jinak když se modlíme, měli bychom se modlit od srdce.
*** A jaké modlitby mají nejraději děti z Oázy? Richard a Dalibor „Otče náš“ Dorotka s Matějem „Andělé Boží“ A Martin „Zdrávas“ připravila Štěpánka Vondrášková
P PF F 2 20 01 11 1
Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 80ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů děkujeme. Své příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail
[email protected] do 30.1.2011. Technicky zajišťují: p.Fiala a rodina Janušova. ● Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.