Možnosti rozvoje území Základní mezioborová studie
Kraj Zlínský Horní Vsacko
Obsah studie 1 Úvod ..................................................................................................................................................... 5 2 Slovníček pojmů ................................................................................................................................. 9 2.1 Obecné termíny používané ve studii .................................................................................... 9 2.2 Odborné výrazy jednotlivých specializací ..........................................................................11 3 Popis pracovní metody studie ........................................................................................................ 15 4 Celková charakteristika oblasti ..................................................................................................... 19 4.1 Sociální kontext lokality ...................................................................................................... 19 4.2 Identifikovaný potenciál, potřeby a reálné možnosti ...................................................... 24 5 Karolinka, Velké Karlovice ............................................................................................................. 29 5.1 Občanská vybavenost ........................................................................................................... 29 5.2 Strukturální charakteristiky populace .............................................................................. 30 5.3 Historická stopa v lokalitě ................................................................................................... 35 5.4 Urbanistický a architektonický charakter lokality ......................................................... 35 5.5 Charakter krajiny .................................................................................................................. 36 6 Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání ...................................................................................... 39 7 Seznam nalezených potenciálů dle specializací ......................................................................... 47 8 Členové výzkumného týmu a kontakty ........................................................................................ 53
Základní mezioborová studie obsahuje: Závěrečnou zprávu zaměřenou na konkrétní detailní znalosti o komunitním prostředí kumulované v rámci sociálního a kulturního kapitálu v průběhu projektu. Finální studii shrnující zjištění o rozvojovém potenciálu jednotlivých oblastí, kde byl projekt pilotován.
Dokument vznikl v rámci projektu „Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit“ (reg. č. CZ 1. 04. /2. 1. 00/03.00018)
1
1. Úvod 2
1 Úvod Předkládaná zpráva je výsledkem práce odborníků v různých oborech – antropologii a sociální geografii, geobotanice a architektuře. Každý z odborníků zkoumal dané území z perspektivy svého oboru a snažil se nalézt to, co zde nazýváme „rozvojový potenciál území“ – tedy příležitost pro další rozvoj obce, kritický moment či problém, kterému je potřeba se věnovat, nebo prostě jenom „prázdné místo“ na mapě obce, které poskytuje prostor pro vytvoření něčeho nového.
Výzkum byl realizován v rámci projektu „Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit“ (reg. č. CZ.1.04/2. 1. 00/03.00018), který realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí a který je podpořen finančními prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu. Naším primárním záměrem tedy bylo soustředit se na takové potenciály, které mohou vést k tvorbě nových pracovních míst.
Abychom mohli důkladně porozumět strukturálním příčinám nezaměstnanosti v jednotlivých regionech a pokusit se nalézt pro ně „lék“, musíme zaměřit pozornost zpět dovnitř lokality, obce, komunity, k formálním i neformálním skupinám občanů i k jednotlivcům. Jako efektivní se ukazuje posílení sebevědomí u nezaměstnaných občanů, stejně jako u otevřených podnikatelů (či podnikavců). Zkušenosti i závěry našich analýz napovídají, že tím, co po letech stagnace může vytvořit nové výzvy, je komunitní rozvoj vedený důsledně zdola, tedy od jednotlivců a drobných každodenních potřeb, které definují jejich životy.
Vývoj z poslední doby ukazuje, že se nelze spoléhat pouze na vnější zdroje vytváření pracovních příležitostí. Pro nové pracovní příležitosti s předpokladem udržitelnosti je nutno obrátit pozornost také dovnitř společenství českých a moravských obcí a pokusit se využít potenciálů, které toto prostředí někdy nikoliv zcela viditelně má.
Úvod 5
Cílem této studie i cílem projektu „Pracovní návyky“ proto bylo zaměřit se detailně na studované oblasti a pokusit se odhalit právě tyto artikulované či neartikulované potřeby. Potenciál pro rozvoj oblasti hledáme v lokálních souvislostech – v krajině a její morfologii, v architektonických či urbanistických možnostech, které poskytují obce, v údajích o demografické struktuře obyvatel, v historii místa a jeho identity a především v obyvatelích samotných. Takto nalezené nové výzvy jsou často spojené s lokálním komunitním rozvojem. V mnoha modelových případech v této situaci nejsou podnikaví a kreativní jednotlivci sami, nýbrž mají podporu místních institucí, především pak radnic či krajských poboček různých úřadů. Tam, kde se podařilo nastartovat udržitelné projekty, je často nejen jasné, ale i měřitelné, že rozvoj, který sociální družstva či ekologické farmy rozpohybovaly, daleko přesáhl původní projektové plány. Vedle ekologické farmy se tak například objevuje řemeslná dílna, družstvo provozující sociální podnik přibírá turistické a ubytovací služby. Vedle ekologické drůbeží farmy roste králičí farma, vedle zase rodinné brašnářství. V ojedinělých případech se objevují alternace sociálních služeb v blízkém okolí založené na lidské solidaritě, povýšené dobrým nápadem na komplexní pracovní místo. Tam, kde se podaří propojit myšlenku s konkrétními kolektivy, kde je vůle ke spolupráci mezi občanským a politickým sektorem, tam už většinou chybí jen finanční zdroje. Ty jsou ovšem často poměrně snadno dosažitelné, pokud se někdo vyzná v dotačních titulech a grantové politice státních i evropských institucí. Co když ale nápady doutnají, diskuse se pomalu rozjíždí, ale žádné konkrétní aktivity či spolupráce zatím nenastaly? Zde je prostor pro projekt Pracovní návyky. Naším cílem je na základě námi provedených mezioborových analýz navrhovat konkrétní opatření vedoucí k rozvoji identifikovaného potenciálu území a přímo či nepřímo tak napomoci tvorbě nových pracovních míst.
V následujícím textu nejdříve stručně vysvětlíme pracovní přístupy všech specialistů zapojených do projektu, vysvětlíme základní pojmy a následně představíme základní charakteristiku oblasti očima jednotlivých vědních disciplín. Přílohou textu je seznam všech potenciálů rozvoje území, které specialisté projektu „Pracovní návyky“ na daném území nalezli. Seznam byl z důvodu ochrany soukromí částečně anonymizován. Stejně tak je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všechny potenciály přímo generují pracovní místo či ekonomický zisk. V některých případech tomu tak je, ale jinde se jedná skutečně pouze o popis potenciálně zajímavého fenoménu, který vyžaduje dlouhodobou a strukturovanou práci s krajinou či lidmi, aby se plně rozvinul. Vycházíme ale z toho, že rozvoj je potřeba uchopit komplexně a nelze nárazově podporovat jednotlivce či řešit problémy vytržené z kontextu, aniž bychom se věnovali práci s celým komunitním prostředím, společenskou strukturou a ekosystémem oblasti.
2. Slovníček pojmů
6 Úvod
2 Slovníček pojmů 2.1 Obecné termíny používané ve studii: Potenciál Potenciálem zde myslíme především „příležitost pro oživení, kultivaci anebo rozvoj oblasti“. Potenciálem může být nevyužitý zdroj, třeba zanedbané místní kino, které může sloužit novému účelu nebo historická pastevní krajina, kde lze pastvu znovu obnovit. Podobně třeba sad ležící ladem může ukrývat bohatství v podobě starých krajových odrůd ovocných stromů. Jednotliví specialisté se snažili vyhledávat potenciály tak, aby jejich popisem zároveň definovali, jakou příležitost nabízí. Například zanedbanou krajinu na periferii města nazýváme potenciálem proto, že v případě, že se jí někdo začne věnovat, zprůchodní okraje města pro místní občany a vytvoří příležitost pro jejich zapojení do péče o veřejný prostor, popřípadě vytvoří pracovní pozici pro někoho místního, kdo tuto krajinu dobře zná a může se o ni starat. Péče o krajinu a její diverzitu je zároveň příležitostí vytvořit pracovní pozici, která umožní využít schopnosti a zkušenosti jinak opomíjené na trhu práce – jako například důkladná znalost místního prostředí i obyvatel, vytvořená léty kontaktů. Tento potenciál proto může vygenerovat i zcela novou pracovní pozici, která dosud na pracovním trhu neexistuje, a nabídnout tak uplatnění i lidem, kteří jsou jinak na trhu práce spíše diskriminováni (věková skupina mezi 40–50 lety, která z nějakého důvodu není flexibilní v dojíždění za prací či například při učení se práci s počítačem).
Příkladem potenciálu za specializaci sociální geografie tak může být třeba přítomnost střední odborné školy, která produkuje úzce specializované absolventy, a zaměstnavatel poblíž v regionu, který by pro tyto studenty mohl mít uplatnění, ale není se školou v žádném kontaktu – obě instituce vzájemně nespolupracují. Sociální geograf/ka zná věkovou i vzdělanostní strukturu regionu a uvědomuje si, kde potenciálně hrozí odchod mladých lidí za prací a zároveň díky komplexní znalosti regionu ví, kde by případně mohli najít uplatnění a co pro to udělat.
Geobotanický pohled na krajinu zahrnuje i problematiku biologické diverzity a také – více prakticky – například hospodaření s vodou. Obě témata jsou nepřímo a dokazatelně propojena: „živá“ krajina tlumí extremity klimatu a naopak – citlivé hospodaření s vodou podporuje vitální funkce krajiny. Obojí má citelný pozitivní efekt i na kvalitu života (nejen) lidské populace. Příkladem potenciálu proto může být například suchá krajina, které může vhodné hospodaření např. s dešťovou vodou navrátit diverzitu.
Slovníček pojmů 9
Příkladem potenciálu za historické vědy je například významná historická událost v dějinách obce, která má prokazatelný vliv na její dnešní podobu, ale obec ji nijak nevyužívá při své propagaci, ani nezprostředkovává obyvatelům historii jejich města. Historik proto může navrhnout třeba setkání s občany, informační tabuli nebo naučnou stezku, které minulost oživí a přispějí k posílení identity místa, se kterým se obyvatelé mohou ztotožnit a být na něj pyšní. Příkladem potenciálu za obory architektura a urbanismus je například původně pěkné náměstí nebo náves, které ale vlivem nekoncepčního stavění či zanedbání ztrácí původní kouzlo a pro místní i návštěvníky přestává být zajímavé. Urbanista dokáže nalézt a vystihnout přirozené centrum obce a pojmenovat proč nefunguje, architekt umí navrhnout drobné zásahy (lavičky, úprava zeleně nebo parkování), které mohou pomoci místu opět vrátit život a jeho původní funkci. Příkladem potenciálu za sociální antropologii může být například skupina mladých novousedlíků, kteří by se rádi angažovali v rozvoji obce, nemají ale navázané vztahy se starousedlíky a obě skupiny navzájem neznají své motivace ani potřeby. Antropolog umí rozkrýt strukturu sociálních vztahů a navrhnout činnost či téma, které jsou oběma skupinám společné a které by je proto mohly sblížit, propojit a dopomoci k realizaci menších společných projektů, které povedou k rozvoji obce „zdola“.
Rozvoj/rozvojový potenciál Výraz „rozvoj“ používáme v této studii ve stejném smyslu, v jakém se běžně používá ve spojení místní „udržitelný rozvoj“. Rozvoj oblasti vnímáme komplexně jak z hlediska krajiny a přírody, tak z hlediska sídel a jejich obyvatel. Rozvojem nemyslíme jen rozvoj ekonomický. Potenciály, které vyhledáváme, nevedou přímo k zisku – jde nám i o rozvoj kulturní, sociální a ekologický. Rozvoj vnímáme v souvislosti s potenciálem. Přímým efektem práce s námi navrhovanými potenciály má být celkový rozvoj oblasti.
Mezioborový/mezioborová syntéza Tato studie spojuje výsledky průzkumu odborníků z celkem pěti různých oborů, konkrétně sociální geografie, geobotaniky, architektury a urbanismu, historie a archeologie a sociální antropologie. Naším cílem bylo zaměřit se na stejnou problematiku několika různými úhly pohledu. Tyto úhly pohledu v předkládané studii syntetizujeme do jednoho textu a snažíme se tak vytvořit komplexní obraz možností studované oblasti. Například fenomén jako je „industriální krajina“ je důležitý jak pro botanika, který umí popsat vegetaci na místě a celkovou souvislost s okolní krajinou, tak pro architekta, který vidí návaznost oblasti na celkovou urbánní strukturu obce a umí si představit možnosti rekonstrukce a jejich nákladnost. Antropolog zase dokáže prostřednictvím práce s obyvateli obce zjistit, k čemu by se případně zrekonstruovaná oblast mohla používat tak, aby místním sloužila nejlépe.
2.2 O dborné výrazy jednotlivých specializací Industriální krajina (architektura a urbanismus, přírodní vědy) • je jedním z druhů takzvané kulturní krajiny – tedy krajiny, která vznikla součinností přírody a lidského působení. Industriální krajina je krajina, která vznikla působením průmyslu. Typickým příkladem industriální nebo také průmyslové krajiny v České republice je například mostecká uhelná pánev. Brownfield (architektura a urbanismus, přírodní vědy) • je odborný termín, který čeština přejala z angličtiny a prozatím pro něj neexistuje vhodné české označení. Výraz brownfield, doslova „hnědé pole“, urbanisté používají k označení nevyužívané plochy v městské zástavbě – může se jednat o plochu, která je nezastavěná, nebo jsou budovy na ní už opuštěné. Ruderální krajina/ruderál (přírodní vědy) • bývá krajina, kde mohou dominovat právě brownfieldy, může jít však také o bezlesí nebo dřevinné porosty výrazně nasycené živinami (fosforem, dusíkem); druhový obsah ruderální krajiny může být chudší než u tradičně obhospodařované, ale nemusí. Typickým příkladem jsou například okraje polí, ruiny domů, řídké akátiny na zarůstajících teplomilných stepích. Typické ruderální druhy jsou pak ty, které často dominují v krajině bohaté na dusík – porosty akátu, kopřiv, třtiny křovištní nebo místa dominovaná několika invazivními druhy („plevel“). Neorurálové (sociální vědy – antropologie) • jako „neorurálové“ bývají označováni obyvatelé venkova, kteří se na vesnici přestěhovali z většího města, také mohou být označováni jako „novousedlíci“ nebo prostě jako „náplava“. Odborný výraz „neorurálové“ označuje především životní styl, který pro tuto skupinu obyvatel bývá typický, vzhledem k tomu, že se často jedná o městskou střední třídu, která na venkov přišla
10
Slovníček pojmů
hledat klidnější a přátelštější prostředí, případně prostor pro kreativní práci. Jak ukazují některé naše příklady, neorurálové mohou být někdy tahouny rozvoje v komunitě, protože jim nechybí nová energie, často se ale také mohou dostat do konfliktu se starousedlíky, protože nechápou jejich specifické potřeby, vztah k místu a lokální identitu. Vnitřní periferie (sociální geografie) • vnitřní periferie jsou sociálně i ekonomicky slabší oblasti, které leží na okraji rozvojových center, tradičně na hranici dvou či více krajů. Vyznačují se špatnou dopravní dostupností, stagnací či úpadkem místního hospodářství, ztrátou obyvatelstva a jeho stárnutím, špatnou vybaveností technickou a občanskou infrastrukturou, stářím bytového fondu a přítomností specifických sociálních problémů spojených s exkluzí. Izolovanost spolu s nevýhodnou dopravní polohou jsou pro investory neatraktivní a navíc umocňují závislost těchto oblastí na odlehlém regionálním centru. Stále více se ukazuje, že možnosti rozvoje těchto oblastí závisejí na využití a aktivaci jejich vnitřních zdrojů, které vedou k větší soběstačnosti území. Mezi hlavní rozvojové faktory patří kvalita lidského a sociálního kapitálu. Jinými slovy, velmi zjednodušeně, možnosti rozvoje těchto oblastí bezprostředně závisejí na aktivitě místních lidí, jejich angažovanosti a kvalitě jejich vztahů. Extravilán/intravilán (architektura a urbanismus, historie, geobotanika) • intravilánem je zastavěná plocha obce, kterou však tvoří veškeré její části (budovy, veřejná prostranství, komunikace, zahrady atd.). Zbytek katastrálního území obce vně intravilánu (včetně samot, polností lesů a dílčích staveb) označujeme jako extravilán.
Slovníček pojmů 11
3. Popis pracovní metody studie 12
Slovníček pojmů
3 Popis pracovní metody studie Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů – sociální antropologie, sociální geografie, historie a archeologie, geobotaniky a architektury a urbanismu. Každý z odborníků ke studované oblasti přistupoval odlišným způsobem a získával poznatky specifickou metodou.
Sociální antropologie se soustředí na kvalitativní výzkum obyvatel dané oblasti. Formou zúčastněného pozorování a rozhovorů zkoumá potřeby a motivace místních, identifikuje silné komunitní skupiny, potenciální konflikty a kulturní specifika zkoumané oblasti. Cílem je hloubková a detailní analýza sociální struktury obce s důrazem na možnosti komunitního rozvoje. Sociální geografie získává údaje o populaci studované oblasti prostřednictvím kvantitativní i kvalitativní metody. Předkládá údaje o demografické, ekonomické a vzdělanostní struktuře obyvatelstva, zaměřuje se na popis sociální struktury obce z makro‑hlediska a také na celkové postavení obce uvnitř regionu a dalších lokálních struktur. Historie a archeologie se zaměřují na minulost zkoumané oblasti – buď prostřednictvím práce s archivními prameny, nebo přes výzkum archeologickými metodami přímo na místě. Historické vědy tak předkládají údaje o tom, jak daná oblast fungovala a byla využívána v minulosti a jak to ovlivnilo její současnou podobu. Pomocí těchto údajů je možné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do historického kontextu a pokusit se zachovat kontinuitu v případě, že je to žádoucí.
Geobotanika se věnuje ekologickým vztahům v krajině, vztahům mezi rostlinnými společenstvy a ostatními složkami životního prostředí, a je zde pojímána velmi široce – zahrnuje krajinnou ekologii, krajinnou historii, etnobotanické aspekty kulturní krajiny a biologický pohled na problematiku agrární krajiny. Okrajově je zahrnuta i geologická a klimatická problematika, zmiňovány jsou i podstatné problémy ochrany přírody zkoumaných lokalit. Architektura a urbanismus se soustřeďují na popis sídel, ať už měst, obcí či jednotlivých stavení a na jejich vzájemné vztahy a struktury. Uvnitř obcí architekti a urbanisté identifikují funkční či nefunkční veřejné prostory a navrhují možnosti jejich revitalizace, vytipovávají vhodná místa či budovy cenné pro další rozvoj obce nebo upozorňují na architektonicky cenné konstrukce, které mají zůstat zachovány, a navrhují možná technická řešení či úpravy.
Popis pracovní metody studie 15
4. Celková charakteristika oblasti 16
Popis pracovní metody studie
4 Celková charakteristika oblasti Zkoumaná lokalita se z původně definované oblasti Vsetín a okolí, Rožnov pod Radhoštěm a okolí na základě reakcí a doporučení během pilotní fáze výzkumu soustředila do oblasti Horního Vsacka. Tou se zde rozumí údolí Vsetínské Bečvy, jež je ze severní strany chráněno Hostýnsko-Vsetínskou hornatinou a z jižní strany Javorníky a které tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Toto vymezení Horního Vsacka odpovídá i členství obcí v Místní akční skupině (MAS) Valašsko-Horní Vsacko. Konkrétně se jedná o tyto obce: Janová, Hovězí, Huslenky, Zděchov, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka a Velké Karlovice. Výjimkou je obec Ústí, která má díky své poloze přirozenou návaznost na Horní Lideč a náleží do MAS Hornolidečska.
V průběhu hledání potenciálních pro tvorbu nových pracovních příležitostí se pozornost výzkumnice upřela také na obec Růžďka, která leží přibližně 11 km severně od Vsetína a je členem MAS Střední Vsetínsko. Hlavní výzkumná činnost probíhala od dubna do září 2014, období od října 2015 již bylo charakterizováno spíše udržováním navázaných kontaktů a konkrétní spoluprací s potenciálními zaměstnavateli.
4.1 Sociální kontext lokality Jednou z hlavních charakteristik Horního Vsacka je pozdní doba kolonizace tohoto území, trvalá sídla zde začala vznikat až v 17. století. Jako jinde v Beskydech i zde hovoříme o tzv. pasekářské kolonizaci, která je založena na budování horských usedlostí a chovu dobytka1. To se podepsalo i na vzhledu a rozloze obcí, které jsou velmi rozsáhlé, táhnoucí se dlouhé kilometry bočními údolími směrem k horským hřebenům, bez dominantního cen1 Štika, Jaroslav: Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. 2. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě. 2009
tra. Výjimku tvoří snad jen Zděchov, který je co do struktury mnohem kompaktnější. Podle jednoho z místních obyvatel může mít tento fakt vliv na dynamiku sdružování a sounáležitost obyvatel jednotlivých obcí. Přestože se místní identifikují s obcemi jako takovými, velmi důležité jsou také místní části té či oné obce, dalo by se totiž říci, že jedna obec čítá díky své plošné rozloze hned několik „subobcí“. Typickým příkladem jsou Velké Karlovice. Stopy pasekářského způsobu hospodaření můžeme přes mnohé proměny, kterými region prošel, vysledovat v krajině dodnes. Horní Vsacko patří do etnografického regionu Valašska a dle výpovědí místních je tím skutečně ryzím Valašskem. Izolovanost, drsné klimatické podmínky, neúrodná půda a nutnost soběstačnosti sehrály v minulosti velmi důležitou úlohu v souvislosti s vytvářením „valašské“ identity. Sami místní vnímají tyto charakteristiky jako velmi zásadní a spojují je s vlastnostmi jako pracovitost, tvořivost, ale také tvrdohlavost. Ačkoliv toto území prošlo ve 20. století velkými změnami a tvrdý život a izolovanost už zdaleka nejsou jeho specifickým rysem, zájem mladých lidí o folklór neupadá. Udržování typického dialektu i množství projektů, jejichž cílem je
Celková charakteristika oblasti 19
obnova a seznámení se starými dovednostmi a znalostmi svědčí o tom, že se v daném případě nejedná pouze o vývozní artikl, který má přilákat turisty. Pod pojmem Valašství se zde skrývají konkrétní činnosti (např. výkon tradičních řemesel – výroba šindelů, krpců) a způsoby sebeprezentace, které vycházejí z aktivit a postojů místních obyvatel. Svůj díl v hojné realizaci „revitalizačních“ projektů a aktivit sehrálo zcela jistě i tematické směřování evropských dotačních titulů. Faktem ovšem je, že zde padly na skutečně úrodnou půdu. Přestože se obsah kolektivní identity tohoto regionu značně proměnil, jak vyplývá z výpovědí místních, existují i nadále silné vazby, které ji uchovávají stále živou. Fakt, že osidlování probíhalo především v době rekatolizace, má zřejmě za následek i převahu katolické tradice nad tou evangelickou, která je na Vsetínsku jinak velmi silná. Pouze v Huslenkách nalezneme vedle katolíků i sbor Českobratrské církve evangelické, jenž byl ovšem založen až na konci 19. století, a jako samy Huslenky spadal pod obec Hovězí. Náboženská tradice je na Horním Vsacku stále živá a do jisté míry o tom hovoří i výsledky říjnových komunálních voleb 2014, kde KDU-ČSL potvrdila silnou pozici. Ještě více se však prosazují apolitická hnutí pro rozvoj obcí. Ze zdrojů Českého statistického úřadu vyplývá, že v okrese Vsetín dopadlo nejlépe Sdružení nezávislých kandidátů s 26,12 %, KDU-ČSL na 2. místě získala celkem 18,40 % hlasů. Podíváme-li se na výsledky ze samotného Horního Vsacka, umístila se KDU-ČSL třikrát na druhém místě, dvakrát na 3. místě a jednou na 4. místě.2
Dá se říci, že mezi jednotlivými obcemi existuje dobrá vzájemná spolupráce a komunikace. Společně se sdružují v dobrovolném svazku obcí Valašsko-Horní Vsacko, jehož členy jsou mimo již zmiňované obce i město Vsetín a obec Bystřička. Právě spolupráce uvnitř sdružení a dobrá připravenost umožnily realizovat řadu projektů dotovaných EU v rámci programového období 2007–2013 spojených především s rozvojem cestovního ruchu a propagací regionu. Jedním z počinů bylo zbudování dnes velmi frekventované cyklostezky Vsetín – Velké Karlovice. Obce v regionu se také zapojily do projektů jako je rekonstrukce silnice II/487 a budování kanalizace (Čistá řeka Bečva II). Podle jedné z respondentek ovlivnil tento rozmach dotovaných projektů pozitivně zaměstnanost v době krize, neboť mnoho subdodavatelů pocházelo z lokality. Lze ale zaslechnout i kritické hlasy, které se domnívají, že při těchto výstavbách mělo být zaměstnáno mnohem více místních lidí. To je ovšem díky pravidlům veřejné soutěže, která jsou založena na nízké ceně, často nemožné. V nadcházejícím období se s žádnými nákladnějšími projekty příliš nepočítá, a to z důvodů vyčerpaní obecních rozpočtů v minulém období.
Pod Hajdovýma pasekama. Zdroj: www.valassko-hornovsacko.cz 2 Velké Karlovice – Sdružení nezávislých kandidátů 67 % (11 zastupitelů), KDU-ČSL 26 % (4 zastupitelé) Karolinka – Sdružení nezávislých kandidátů – Karolinka 39 % (7 zas.), ODS a nezávislí 15 % (2 zas.), ČSSD 12 % (2 zas.), KDU-ČSL 11 % (2 zas.) Nový Hrozenkov – ČSSD 28 % (4 zas.), Sdružení nezávis. kandidátů – Pro rozvoj Městyse 20 % (3 zas.), KDU-ČSL 19 % (3 zas.), ODS 17 % (3 zas.) Halenkov – Sdružení za úspěšný Halenkov 32 % (5 zas.), Sdružení nezávislých kandidátů 21 % (3 zas.), KDU-ČSL 20 % (3 zas.), KSČM 14 % (2 zas.) Huslenky – Pro rozvoj obce Huslenky 47 % (8 zas.), KDU-ČSL 23 % (3 zas.), TOP 09 16 % (2 zas.), ČSSD 13 % (2 zas.) Hovězí – Za krásnější obec a spokojený život občanů – 72 % (11 zas.), KDU-ČSL 27 % (4 zas.)
20
Cestovní ruch je považován místními za jeden z hlavních potenciálů regionu, jak do lokality přilákat kapitál a oživit pracovní trh. Především v případě Velkých Karlovic je turismus všudypřítomný. Nachází se zde mnoho ubytovacích zařízení, od velkých hotelů až po malé penziony, což má vliv na nabízené služby a možnosti kulturního a sportovního vyžití i zaměstnanost. Provozovatelé ubytovacích a restauračních zařízení pořádají hudební i jiné akce, přičemž některé dovedou do obce přilákat tisíce návštěvníků (např. Gastrofest).
Celková charakteristika oblasti
Reálný přínos pro obec samotnou je spekulativní, zvláště hovoříme-li o chování a projektech dvou největších investorů – firmy HP Tronic a Synot, obou ze Zlína. Firma HP Tronic je vlastníkem hotelů Galík, Lanterna a Horal, poslední dva lákají na wellness aktivity a k Horalu patří i golfové hřiště. Firma Synot se oproti tomu zaměřila na výkup starých chalup a jejich přebudovávání do neo-valašského stylu. Své hosty lákají na valašskou autentičnost a sport. Kromě jiného jsou tyto firmy i vlastníky dvou ski-areálů. Aktivity, které velká ubytovací zařízení hostům nabízejí, jsou pro místní často finančně nedostupné. Přestože obě firmy sídlí ve Zlíně, což je necelých 60 km, mnozí místní jsou přesvědčeni, že má tento fakt vliv na malou návratnost zisku z turismu pro obec a prospěšnost pro místo jako takové. Ačkoliv obec inkasuje zhruba 1,5 milionu korun za poplatky z ubytovací činnosti, musí díky velkému počtu návštěvníků uvolňovat nemalé prostředky na údržbu komunikací apod. Jak vyplývá z výpovědí místních, tito zaměstnavatelé v oblasti turistického ruchu zneužívají tíživé situace místních na trhu práce, špatné dopravní dostupnosti za jinými pracovními příležitostmi a nízkých platů ve Vsetínském regionu obecně. Nabídka míst se většinou týká nekvalifikovaných pozic se špatným platovým ohodnocením a vyžadováním neproplácených přesčasů. Kromě těchto aspektů hovoří aktéři v souvislosti s turismem i o negativním dopadu na soukromí, vytracení se genia loci a samozřejmě ekologické zátěži. Jestliže Velké Karlovice jsou v regionu turistickou destinací číslo jedna, sousední obec Karolinka byla až do první dekády 3. tisíciletí proslulá svojí sklářskou výrobou. Již samotné založení Karolininy huti, dnešní Karolinky, je spjato s existencí skláren, přičemž původně se jednalo o část Nového Hrozenkova. K jejímu osamostatnění došlo až v roce 1949, v roce 1951 poté k přejmenování na Karolinku. Přítomnost skláren a také výstavba přehrady v polovině 80. let, která slouží jako zásobárna pitné vody, sehrály velkou roli z hlediska přílivu nových obyvatel a tvorby sociální skladby lokality. Tomu odpovídalo i budování činžovní zástavby, která je v porovnání s ostatními obcemi velmi výrazná a v podstatě tvoří jád-
ro obce. Ekonomický rozmach Karolinky za dob socialismu byl po revoluci, jako ostatně v mnoha jiných případech, vystřídán úpadkem. Utlumení provozu skláren vyvolalo dominový efekt, který se projevil v celém hornovsackém regionu. Ztráta velkého počtu konkrétních pracovních míst oslabila kupní sílu obyvatelstva, což negativně ovlivnilo drobné podnikatele a opět vedlo k nárůstu nezaměstnanosti a odlivu obyvatel. V roce 2005, kdy došlo k zásadnímu útlumu skláren, se snížil počet obyvatel o 500. Nutno podotknout, že sklárny zůstávají i dnes významným a vyhledávaným zaměstnavatelem, avšak současný stav okolo 100 zaměstnanců je neporovnatelný s číslem 1500 zaměstnanců v minulosti. V době rozkvětu Karolínských skláren existovala na trase Vsetín – Velké Karlovice řada obchodů s výrobky pocházejícími z místních skláren, ale i od jiných výrobců skla. Dnes jich najdeme pouze pár, a to přímo v Karolince. Kromě skláren, nyní v majetku Crystalex Nový Bor, zde najdeme i jiné drobné podniky zaměřující se na pískování a broušení skla. V tomto směru je sklářská tradice Karolinky stále živá. Novou atrakcí města je od srpna 2014 Sklářské muzeum, které má za cíl přilákat do města nové návštěvníky.
Centrální část Karolinky není zvláště kvůli charakteru činžovní zástavby příliš turisticky atraktivní, na druhou stranu přilehlá údolí skýtají v tomto směru potenciál, který není zcela využit, chybějí ubytovací kapacity. Možnost dalšího vyžití rozvoje turistického ruchu v okolí přehrady naráží na omezení plynoucí z faktu, že jde o zásobárnu pitné vody. Místní samospráva se proto rozhodla vsadit na rozvoj služeb, které v Karlovicích a ostatních obcích neexistují. Nepřehlédnutelná je přítomnost Penny Marketu, který má své zarputilé obhájce i odpůrce, kriticky je obchod vnímán především v souvislosti s otázkou (ne)konkurenceschopnosti místních maloobchodníků.
Celková charakteristika oblasti 21
V Karolince nalezneme Domov pro seniory a dva domy s pečovatelskou službou, ZUŠ, banku a dokonce Valašské národní divadlo, sídlí zde také Policie ČR. Tyto služby, s výjimkou těch sociálních, se v jiných obcích nenacházejí.
Další obcí na trase Velké Karlovice – Vsetín je Nový Hrozenkov. Charakterem jej lze připodobnit k Velkým Karlovicím, i zde totiž najdeme místa, která jsou z hlediska turistického ruchu velmi významná. To se týká např. střediska Kohútka, kde nalezneme Ski centrum, které jako jediné na Horním Vsacku disponuje sedačkovou lankovou, a nacházejí se zde i dva horské hotely – stejnojmenná Kohútka a hotel Portáš – a ubytovny, které jsou v rukou soukromých majitelů pocházejících z blízkého okolí. Dalším lákadlem obce je vodní plocha Balaton, neboli Kačák, neboli Na Stanoch, která vznikla zatopením místa těžby stavebního materiálu pro nedalekou přehradu Stanovnici. Tato vodní plocha leží na hranici mezi Karolinkou a Novým Hrozenkovem. V teplých měsících se jedná o velmi vyhledávanou lokalitu. Její revitalizace byla provedena v rámci čerpání evropských fondů a žadatelem se stala obec Nový Hrozenkov. Udržitelnost a pravidla projektu však s sebou přinášejí i určité nevýhody, např. do skončení udržitelnosti projektu město nemůže profitovat z výběru parkovného, jehož výtěžek by mohlo použít na údržbu prostranství, nemohou se zde rozvíjet ani další ekonomické aktivity.
Velké Karlovice. Foto: zRuk
22
Kromě sklářství, které je momentálně na ústupu, a turistického ruchu hrají na Horním Vsacku významnou úlohu dřevozpracující a strojní průmysl (ZAMET). Právě strojní odvětví se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, nabídka pracovních míst zde převyšuje poptávku. Dalším významným zaměstnavatelem jsou sociální služby. Velmi živá jsou v regionu tradiční řemesla od řezbářství, výroby šindelů přes šití krojů po tkaní. Většina řemeslníků vykonává tuto činnost jako doplňkovou k hlavnímu příjmu, menší část z nich se jí věnuje na plný úvazek. Např. šití krojů a výroba šindelů jsou specializace, kterých se výkyvy trhu příliš netýkají, a existuje zde stálá klientela. Velký potenciál tkví ve zpracování lokálních surovin – mléka, masa, vlny či ovoce. Přestože existuje i nemalá skupina místních, kteří se zemědělství věnují naplno, současné hygienické normy, stav trhu a, jak někteří podotýkají, pravděpodobně i nedostatek odvahy, rozvoji v tomto smyslu brání.
Zaměstnání na venkově – Kolář. Foto: Martin Trčka
Celková charakteristika oblasti
Hlavními bariérami při vstupu na trh práce v této lokalitě jsou nízké platy a nutnost dojíždění – ekonomicky se dojíždění do práce často nevyplatí. Přitom firmám často chybí kvalifikovaní pracovníci ve strojírenství. Vůči rekvalifikacím a školením nabízených úřadem práce a soukromými poskytovateli existuje ze strany zaměstnavatelů značná skepse o jejich pozitivním dopadu a užitečnosti, neboť, jak tvrdí, zaměstnance si musí stejně nakonec vyškolit sami, rekvalifikační kurz nedostačuje. V případě sociálních služeb jsme se setkali s kladnějším hodnocením, rekvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách je dle zaměstnavatelů vhodným nástrojem v procesu přijímání nových zaměstnanců. Využívání nástroje Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) – Společensky účelného pracovního místa (SÚPM) je poměrně rozšířené a využívané především menšími zaměstnavateli a poskytovateli sociálních služeb. U velkých firem již tolik zájmu nevzbuzuje, ti upřednostňují kvalifikaci. Veřejně prospěšné práce (VPP) užívají všechny zmiňované obce. Vsetínský úřad práce je v tomto směru aktivní a pravidelně a systematicky obce i zástupce neziskového sektoru informuje o nových podmínkách APZ. I přes problematičnost dojíždění vede málo pracovních příležitostí v domovských obcích ke značné pracovní migraci. Hlavními pracovními destinacemi jsou Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí. Mnoho kvalifikovaných, vysokoškolsky vzdělaných lidí volí trvalý odchod do velkých měst jako Praha, Brno či Ostrava, kde mají šanci na výdělek výrazně převyšující průměr Zlínského kraje. Nízké mzdy a naopak vysoké životní náklady jsou problémem Zlínského kraje obecně. Nejvíce dojíždějících obyvatel pochází z obcí situovaných v západní části údolí Bečvy, tedy těch bližších městu Vsetín. Důležitými zaměstnavateli jsou mezinárodní firmy jako Austin Detonator s. r. o., Indet safety systems a. s. či TES Vsetín s. r. o. Nelze proto říci, že by se všechny obce potýkaly s odlivem obyvatelstva. Například v Hovězí řeší opačný problém. Můžeme zde vypozorovat trend návratu mladých rodin, které
chtějí využít výhod života na vesnici a zároveň blízkosti okresního města nabízejícího širokou škálu služeb. V celém regionu můžeme vysledovat příliv „alternativců“, kteří míří i do poměrně odříznutých zákoutí jednotlivých vesnic. Ti sem přicházejí především za klidem, se snahou dosáhnout alespoň částečné soběstačnosti a nezávislosti na konzumním světě. Škála jejich zdrojů obživy je velmi široká – od řemeslných kreativních profesí – produkce kožených výrobků, keramiky, výrobků z vlny, jiných dekorativních doplňků, zpracování dřeva – přes vědecké profese a práci v sociální a zdravotní sféře, až po sezónní práci v zahraničí a soukromou výuku cizích jazyků. Na Vsetínsku začal díky aktivitě permakulturního sdružení z Růžďky fungovat LETS3 v místních podmínkách založený hlavně na směně domácích produktů. Geografická vzdálenost mezi jednotlivými zájemci však prozatím neumožnila této myšlence větší rozvoj. Svou roli sehrálo i vědomí reciprocity, které má na vesnicích stále své místo a je jakousi přirozenou obdobou LETS. Komunitní a spolková činnost na Horním Vsacku je na velmi dobré úrovni. Většinově je spjata se sportem a folklórní činností, nalezneme zde i divadelní ochotnické soubory. Folklór zde má silné kořeny a soubory se významně podílejí i na aktivizaci místního společenského života. Typickou ukázkou je pořádání valašských „balů“, akcí k příležitosti oslav stavění a kácení máje, svatojánských ohňů, dožínek atd., které si soubory samy organizují. Konkrétně lze uvést slavení Aldamáše (Dožínek) v Novém Hrozenkově pořádaného souborem Ostrévka. Celá akce probíhá v areálu místního informačního centra, jehož součástí je ukázkové políčko, jež je během akce souborem sklizeno, a postupně jsou divákovi představovány jednotlivé etapy, které se k této lidové oslavě sklizně vázaly. V oblasti nalezneme také sdružení zabývající se environmentální tematikou a prací s dětmi, které pořádají 3 local exchange trading systems – lokální směnné obchodní systémy, viz např: https:// cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_ v%C3%BDm%C4%9Bnn%C3%BD_obchodn%C3%AD_ syst%C3%A9m
Celková charakteristika oblasti 23
akce i pro širší veřejnost. Konkrétně se jedná o sdružení z Velkých Karlovic a Halenkova. Velmi důležitou úlohu v pořádání kulturních událostí, jarmarků a výstav hrají informační centra. Během těchto akcí dostávají místní řezbáři, jichž je v regionu skutečně požehnaně, řemeslníci a ostatní producenti šanci představit svoje výrobky. To se bohužel netýká mnohých zpracovatelů mléka či výrobců frgálů (valašských koláčů), kteří své produkty mohou distribuovat pouze „ze dvora“, neboť nemají potřebná povolení. Aktivní roli v propagaci lokálních tradic a výrobků zastává také MAS Valašsko-Horní Vsacko, která se spolu s dalšími pěti MAS ze sousedních regionů, podílela na tvorbě ochranné známky „Pravé Valašské“, pořádá rovněž workshopy týkající se zpracování mléka a zabývá se propagací zajímavých míst na Horním Vsacku. Z hlediska financování lokálních akcí byl důležitým zdrojem Fond mikroprojektů, na českém území spravovaný sdružením Region Bílé Karpaty. Fond mikroprojektů byl zřízen v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013 a navazoval na fond mikroprojektů realizovaný Iniciativou společenství Interreg IIIA ČR – Slovensko v období 2004–2006. Cílem tohoto fondu bylo prostřednictvím financování menších neinvestičních projektů podpořit přeshraniční spolupráci a integraci. V současné době (červen 2015) jsou prostředky fondu vyčerpány a čeká se na schválení OP Slovenská republika – Česká republika Evropskou komisí.4
V oblasti nalezneme mnoho aktivních spolků i jedinců, kteří se formují jak z řad starousedlíků, tak nově příchozích, spolupráce mezi těmito skupinami je v některých obcích provázena problémy a strachem z neznáma, jinde však vzájemná komunikace začala fungovat – např. mezi členy a příznivce sdružení Dědictví Velkých Karlovic patří jak starousedlíci, tak nově příchozí obyvatelé. Typickým rysem aktivních jedinců, chceme-li místních lídrů, je, že se podílejí na činnosti hned několika sdružení a pořádání různých akcí. Často se jedná o lidi s vyšším vzděláním, anebo o lidi se zkušenostmi mimo region a návazností na město či jiné lokality. V první polovině 20. století byl kraj Horního Vsacka vyhledáván řadou umělců jako zdroj inspirace, tento odkaz zde můžeme zaznamenat až do dnešních dnů. Například v Karolince existují dvě galerie umění, přičemž jedna je provozována samotným autorem, akademickým malířem, místním rodákem Iljou Hartingerem.
Jarmark. Foto: zRuk
4 Zdroje: http://www.sk-cz.eu/cs/uvodna-stranka/ fond-mikroprojektov/; http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/Iniciativy-Spolecenstvi/Interreg-IIIA-CR-Slovensko; http://www.regionbilekarpaty.cz/wp/fond-mikroprojektu/
24
Celková charakteristika oblasti
4.2 Identifikovaný potenciál, potřeby a reálné možnosti Mnozí obyvatelé upínají naděje na oživení pracovního trhu k příchodu nového velkého zaměstnavatele či investora, který dle jejich názoru v regionu zoufale chybí. Kromě dalšího rozvoje turistického ruchu – např. v obci Zděchov, kde chybějí ubytovací kapacity a kde by podle místních citlivý a dobře mířený rozmach v tomto odvětví mohl přinést zcela jistě užitek a oživení – je potenciál místa spatřován hlavně v obnově řemeslné tradice, tradice chovu ovcí a zpracovávání místních zdrojů; následně tedy v zakládání mini-mlékáren, sušáren ovoce a moštáren. Vzhledem k současným legislativním opatřením si takové plány ovšem žádají nemalé investice. Možným řešením by bylo založení kooperativy (tedy družstva). Podle slov některých aktérů však na to nejsou místní zemědělci a jiní výrobci připraveni. Příklady fungujících zemědělských podniků, zpracovatelů masa a mléka v okolních regionech existují, ovšem ne vždy jsou tito výrobci otevřeni ke sdílení konkrétních zkušeností. Místní zde narážejí na – vcelku pochopitelné – obavy z konkurence. Existence turismu by mohla lokálním produktům zajistit odbyt, ale samozřejmě by byla užitečná studie, která by analyzovala možnost uplatnění těchto produktů na širším trhu a životaschopnost drobných potravinářských podniků. Příkladem zpracovatelů ovoce jsou lokální pálenice, na Horním Vsacku existují celkem dvě, přičemž k jedné z nich náležejí i sušírna ovoce, marmeládovna a dokonce kompostárna. Nevýhodou tohoto typu podniků je jejich sezónnost, ta se ovšem týká i tolik opěvovaného turistického ruchu. Proto je nutné zacílit i na jiné možnosti, doplňkové aktivity, které by byly zdrojem příjmů mimo hlavní sezónu. Zemědělci by také zcela jistě uvítali výpomoc s administrováním dotací a administrativou okolo realizovaných projektů. Právě tyto povinnosti jim mnohdy ubírají energii tolik potřebnou k procesu legalizace a distribuce svých produktů.
Další cestou k vytváření nových pracovních míst je zabezpečení služeb, které v místě chybějí: např. tvorba profesionalizovaných mateřských center či volnočasového centra pro děti a mládež. Artikulovanými potřebami ze strany místních aktérů je vzdělávání dospělých, ať již ve formě jazykových kurzů, či kurzů počítačové gramotnosti. Chybějí ale konkrétní jedinci, kteří by se za vznik těchto aktivit zasadili a finanční zdroje, které by umožnily fungování. Obslužnost veřejné dopravy je na trase Vsetín – Velké Karlovice v zásadě dostačující, nicméně pokulhává v částech, které leží mimo hlavní tepnu. Obyvatelé se tomuto faktu přizpůsobili a využívají vlastních dopravních prostředků, mnozí řeší dojíždění do zaměstnání vzájemnou dohodou a užíváním automobilu jednoho ze zainteresovaných. Starší lidé, žijící v odlehlejších zónách, se spoléhají na služby Charity sv. Rodiny Nový Hrozenkov. Zlepšení veřejné dopravní obslužnosti vzdálenějších částí vesnic by se setkalo s odezvou i ze strany ZŠ, které tuto nedostatečnost také pociťují. V porovnání s nedalekým Vsetínem, kde je soustředěno mnoho neziskových organizací zabývajících se různými cílovými skupinami, v popisované lokalitě tyto služby chybějí. Jediným poskytovatelem sociálních služeb se sídlem v lokalitě je Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov, která zabezpečuje terénní a ambulantní pečovatelskou a ošetřovatelskou službu, provozuje denní stacionář, dům pokojného stáří, zajišťuje odlehčovací službu, rehabilitační službu a základní poradenství jako součást nabízených služeb. Při Charitě byl také zřízen úklidový sociální podnik U3. Nově si pobočky občanské poradny zřídila v Karlovicích a Novém Hrozenkově VKCI z. s. Ve Vsetíně se od roku 2003 uplatňuje koncept komunitního plánování sociálních služeb, respektive dvakrát zde proběhl proces plánování na následujících pět let. Roku 2013 do něj byly poprvé zahrnuty i obce spadající pod ORP Vsetín. Kromě požadavku na zlepšení komunikace poskytovatelů mimo Vsetín by bylo prospěšné uplatnit metodu kvalitativního výzkumu pro zjišťování mínění všech zainteresovaných, tj. poskytovatelů, uživatelů a obcí, což by umožnilo získat
Celková charakteristika oblasti 25
data detailnějšího charakteru, která by jistě konstruktivně doplnila dotazníková šetření a SWOT analýzy a napomohla k objektivnější interpretaci situace. Lokalita zcela jistě disponuje potenciálem k vytváření nových pracovních míst, avšak mnoho z těchto pozic je díky jejich charakteru podmíněno externími finančními zdroji, sponzory apod. Těchto dárců je v lokalitě poskrovnu. Pomoc ve formě využití evropských fondů je mnohými vnímána jako „vyhánění čerta ďáblem“, jednak kvůli komplikovanosti a podmínkám projektů, jednak kvůli požadavku spoluúčasti. Co se týče konkrétních pracovních pozic, které mohou vzejít z činnosti místních aktivních skupin, můžeme zmínit především dvě ekologická a alternativní sdružení. Jedno se zaměřuje na ekologickou výchovu dětí, pořádání příměstských táborů a školiček v přírodě, možností by bylo zformovat oficiální dětskou skupinu či propojit jejich aktivity s lokálními MŠ a založit lesní třídy. Další sdružení, jehož hlavní činnost je spojena s permakulturou, nabízí velký potenciál v uplatnění uchazečů v rámci zahradnických prací, zabezpečování provozu v době organizování permakulturních kurzů apod.
Přestože se do budoucna počítá s finanční soběstačností, využití APZ či podpora od dárců je momentálně nepostradatelná. Mezi představy o rozvoji turistického ruchu a nových lákadel regionu zapadá projekt tréninkového centra pro freestylové lyžaře a snowboardisty u vodní plochy v Novém Hrozenkově. Jedná se o ukázkový příklad rozvoje potenciálu místa vycházejícího z jeho přirozených charakteristik. Sportovní vyžití – od lyžování přes cykloturistiku, pěší výlety a dokonce golf – je jednou z hlavních atrakcí regionu. Tohoto potenciálu využila velmi šikovně firma Synot, když reagovala na novodobější trend a zbudovala Bikepark Kyčerka. Plán na zbudování centra v Hrozenkově vychází z dlouholetých zkušeností a kontaktů v této branži. Jeho realizace by nejenže mohla poskytnout nová pracovní místa pro mladou generaci, pro kterou je tento druh sportu atraktivní, ale také podpořit práci s mládeží a pomoci s propagací regionu jako takového.
5. Karolinka, Velké Karlovice
26
Celková charakteristika oblasti
5 Karolinka, Velké Karlovice Karolinka a Velké Karlovice leží na území obce s rozšířenou působností Vsetín ve Zlínském kraji. Obě obce mají kolem 2 500 obyvatel, ale správní statut Karolinky je vyšší. Karolinka je obec s pověřeným obecním úřadem, pod kterou spadají i Velké Karlovice. Obce se nacházejí v okrajové poloze kraje i ČR u hranic se Slovenskem, v jedněch z nejlesnatějších a nejhornatějších částí Česka. Patří do popisované kulturní oblasti Valašsko – Horní Vsacko, která je velmi bohatá na tradice, folklor a zvyky.
Obce mají problémy s nezaměstnaností, ztrátou obyvatelstva a jeho stárnutím, nedostatkem pracovních příležitostí i se samotnou správou obcí. Karolinka i Velké Karlovice jsou vlivem izolované polohy odkázány samy na sebe, chybějící služby nemohou suplovat města, protože jsou daleko. Základní služby si musejí zařídit a financovat samy. Rozpočty jsou omezené a velká rozloha obcí (Velké Karlovice jsou jednou z největších obcí v ČR) je velmi zatěžuje – zejména v zimních měsících, kdy je údržba místních komunikací velmi náročná. S místním ekonomickým a kulturním rozvojem a sociální péčí by mohly pomoci neziskové organizace. Města by se je měla snažit motivovat k jejich zdejšímu působení, mohou jim nabídnout finanční spoluúčast, prostory pro jejich činnost, levné bydlení atp. Vývoj obyvatelstva byl u obcí naprosto rozdílný, jejich trend se synchronizoval až po revoluci, kdy obě začaly obyvatelstvo ztrácet. Nejčastěji odcházejí mladí lidé, nejprve za školou, později za prací. Pro zmírnění ztrát na obyvatelstvu by měly obce pracovat s místními mladými lidmi, podnikateli, turisty a uživateli druhého bydlení (chaty, chalupy).
5.1 Občanská vybavenost Odlehlost od velkých center a horší dostupnost nutí města k samostatnosti. Občanská vybavenost musí obsáhnout základní potřeby místních obyvatel, protože centra, která by je mohla suplovat, jsou daleko. To se vztahuje i k mateřským školám, které jsou jedinou formou péče o předškolní děti a jejich dostupnost je zásadní pro návrat matek do pracovních poměrů. Města by měla hlídat naplnění školek a při případných převisech poptávky, podporovat a stimulovat soukromé provozovatele, individuální hlídání atp. V případě Karolinky a Velkých Karlovic došlo nedávno k navýšení kapacit školek. Každé město má svou školku s kapacitou kolem 75 dětí, která je momentálně plně využita, ale v tuto chvíli dostačuje. Problémy s umístěním dětí jsou tradičně během prázdnin, kdy školky omezují provoz a vlivem sezonních prací narůstají možnosti zaměstnání, ale děti nemá kdo hlídat. Možností by bylo zavedení omezeného provozu školky, případně zavedení hlídání dětí (sdílení mezi maminkami) nebo dětská letní „družina“, která by umožňovala hlídání a zabavení jak předškolních, tak školních dětí. Stejně jako jinde i zde je problém s péčí o děti do 3 let. Vlivem zrušení statutu jeslí jako zdravotnického zařízení jich celostátně ubylo. Města je nemohou provozovat, a tak předškolková výchova úplně vymizela. Tato zařízení mohou být nahrazována novými, soukromými – typu dětské skupiny, individuálního hlídání.
Karolinka, Velké Karlovice 29
Periferní poloha obou obcí zhoršuje dostupnost sociálních služeb. Většina poskytovatelů sídlí ve Vsetíně. Přímo v Karolince působí pouze dvě organizace, které nabízejí pečovatelskou službu a osobní asistenci. Ostatní cílové skupiny nemají potřebné zázemí. Vsetín je jedinou zřizovatelskou obcí sociálních služeb v rámci svého ORP. Jeho příspěvkové organizace působí i v okolních obcích, jednou z nich je i Karolinka, kde je umístěn dům pro seniory. Velkou působnost zde mají neziskové a charitativní organizace, které mají širší zacílení, ve většině případů ale rovněž sídlí ve Vsetíně, kde je jejich působnost nejcitelnější. Okolní obce včetně Karolinky a Velkých Karlovic jsou závislé na externích poskytovatelích, protože jejich rozpočet jim vlastní zřízení neumožňuje. I z tohoto důvodu by se měly obrátit na neziskové, charitativní či jiné organizace a nabídnout jim spolupráci. Vhodnou formou spolupráce je například finanční podpora, poskytnutí nemovitostí na provoz nebo levné bydlení, možností je i sdílený sociální fond více obcí. Největší cílovou skupinou, která péči potřebuje jsou senioři, kterých je v obou obcích vlivem stárnoucí populace stále více. V současné době je veškerá pomoc cílena právě na ně a kapacitní problémy zatím nejsou příliš velké, ale demografické prognózy předpovídají výrazný nárůst seniorů – to bude vyžadovat posílení jak pobytové, tak terénní služby. Obě obce mají velkou rozlohu a lidé často bydlí v nepřístupných a izolovaných oblastech, terénní služba je v těchto případech nepostradatelnou pomocí. Nemusela by zůstávat jen u péče o klienta, senioři i jiné skupiny (matky s dětmi, handicapovaní) často potřebují pomoc s domácími pracemi – úklid, vyprání, příprava topiva atp. Kromě seniorů se v oblasti vyskytuje celá řada dalších cílových skupin, jejichž problémy jsou umocněné vysokou nezaměstnaností v regionu – zdravotně postižení, závislí na alkoholu, zadlužené domácnosti, rodiny s malými dětmi, matky samoživitelky. K těmto lidem směřuje jen málo pomoci, která je většinou koncentrovaná ve Vsetíně. Posílení terénních služeb i pro tyto cílové skupiny či zavedení sdíleného sociálního pracovníka by velmi pomohlo. Stejně tak kariérní a ekonomické poradenství by zde našlo své uplatnění.
30
Dopravní dostupnost je také jedním z velkých problémů. Hromadná doprava obstarává spojení hlavně pro zaměstnané a studenty. V dopoledních hodinách a o víkendech je spojení téměř nulové. U handicapovaných lidí je problém s dopravou umocněn malým počtem bezbariérových prostředků a potřebnou osobní asistencí, která často chybí. V tomto ohledu je prostor pro zřízení bezbariérového sociálního/obecního taxi a např. sdíleného osobního asistenta pro handicapované.
a periferní polohou atraktivní. Věková struktura je u obou obcí velmi špatná jak v rámci ORP, tak i při srovnání s ostatními zkoumaný-
mi lokalitami. Již nyní převyšuje poproduktivní populace dětskou složku a v dlouhodobé předpovědi bude tento rozdíl dále narůstat.
Vývoj počtu obyvatel Karolinky a Velkých Karlovic 1880 - 2013
6000
5000
4000
3000
Karolinka
Velké Karlovice
5.2 Strukturální charakteristiky populace
2000
1000
Věková struktura 0
Zlínský kraj v posledních 20 letech prošel významnými změnami, na kterých se kromě ekonomické transformace podepsala i změna jeho polohy po rozpadu Československa. V období federace měl celkem strategickou polohu ve středu země, v současné době má jeho poloha na východní hranici spíše periferní charakter. V souvislosti s utlumením nebo ukončením výroby hlavních zaměstnavatelů, nedostatku vysokých škol a konkurencí silných mimokrajských center, ztrácí kraj především mladší populaci. V případě Vsetínského okresu byly emigrační změny na začátku 90. let ještě posíleny zavřením státního podniku Zbrojovka. Od roku 1994 počet obyvatel neustále klesá a obyvatelstvo stárne. Změna v demografickém chování zasáhla celé Česko. Rodí se méně dětí a v pozdějším věku matek, a vlivem pokroku ve zdravotnictví i sociální péči se zvyšuje naděje dožití. Populace celkově stárne. Periferní poloha Velkých Karlovic a Karolinky tyto problémy ještě umocňuje. Obce měly do 90. let naprosto protichůdný charakter ve vývoji počtu obyvatel (viz graf). V Karolince neustále rostlo a ve Velkých Karlovických ubývalo, obce si v podstatě obyvatelstvo neustále předávaly. Síla Karolinky spočívala v přítomnosti sklárny a její vyšší sídelní hierarchii, která jí zůstala dodnes. Současné populační ztráty jsou způsobeny emigrací a negativním přirozeným přírůstkem (více lidí zemře, než se narodí). Pro mladé lidi není prostředí s vysokou nezaměstnaností
Karolinka, Velké Karlovice
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2013
Zdroj ČSÚ – SLBD 2011
Stárnoucí populace je pro již tak ekonomicky slabou oblast velkou zátěží. Obce by měly podnikat kroky k tomu, aby udržely co nejvíce mladých lidí, případně přilákaly nové. Zásadní je zvýšení zaměstnanosti – snaha o přilákání investorů, ale možnosti jsou i v nabídce dostupného a kvalitního bydlení, dobré občanské vybavenosti a podpoře nových i stávajících podnikatelů/živnostníků. Velký potenciál je v místních tradicích, folkloru, sounáležitosti a sepjetí místních lidí s regionem. Tyto měkké faktory mají na migrační pohyby svůj
vliv a je třeba je podporovat. Imigrační tendence by se daly podnítit zacílením na návštěvníky, turisty a uživatele druhého bydlení. Jsou to lidi, kteří si k území hledají vztah sami, a často je intenzivnější než u místních. Není výjimkou, že se z druhého bydlení stane první a města by tak získala nové obyvatele. Navíc se na region dívají jinýma očima a mohou přinést nové podněty k jeho rozvoji. Rozvojoví aktéři (obce, místní podnikatelé, celky územní spolupráce) by měli začít aktivní dialog s těmito „externími obyvateli“ a pokusit se jim nabídnout spolupráci.
Věková struktura (%) 80,0
69,9
70,0
69,1
68,4
68,3
60,0 50,0 0 - 14 let
40,0
15 - 64 let 65 a více let
30,0 20,0
14,3
15,8
14,2
16,7
17,9
13,7
18,2 13,6
10,0 0,0
Česká republika
Zlínský kraj
Karolinka
Velké Karlovice
Zdroj ČSÚ – SLBD 2011
Karolinka, Velké Karlovice 31
Problematiku stárnutí a jeho dlouhodobý vývoj budou muset reflektovat především sociální služby rozšířením nabídky i kapacit. Kromě toho se bude muset změnit vnímání seniorů. Nemělo by k nim být přistupováno jako k sociálnímu a ekonomickému břemenu. Této skupiny obyvatel bude stále vyšší podíl a bude zapotřebí s nimi pracovat, nabídnout jim uplatnění a zábavu. Často jsou to lidé s cennými zkušenostmi, vysokou odborností a dobrou orientací ve dříve vykonávané profesi, což by mohli dále předávat.
nejblíže ve Vsetíně či Rožnově pod Radhoštěm (gymnázium, zdravotní, průmyslová, zemědělská škola). Nejvyšší podíl obyvatelstva má středoškolské vzdělání bez maturity a základní vzdělání. Oblast se vyznačuje nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Úroveň vzdělání je ve zkoumaných obcích horší než celkově v ORP Vsetín, jehož jsou součástí. Vzdělanostní struktura navíc ne zcela odpovídá nabídce volných pracovních míst. Důležité je nastavit systém vzdělávání ve spolupráci s největšími zaměstnavateli a zamezit odlivu mladých a vzdělaných lidí. Obě obce jsou poměrně úzce zaměřeny na dřevozpracující průmysl, sklářský průmysl a navazující odvětví. Potenciál určitě představuje odvětví služeb. Oblast se snaží profilovat jako místo vhodné pro měkké formy cestovního ruchu, ale chybí dostatečná infrastruktura, která by turisty na území udržela. Nutná je podpora malých a středních podnikatelů, kteří pomohou k diverzifikaci místní ekonomiky.
Vzdělanostní struktura Ve Velkých Karlovicích i Karolince je mateřská a základní škola (1. – 9. třída). V Karolince se nachází i základní umělecká škola. V obcích chybí zařízení středního školství, která by se vzhledem k počtu potenciálních studentů nejspíš nevyplatila. Ta se nacházejí
ří hlavní zaměstnavatele v oblasti. Významná je firma Timber Production, s. r. o. sídlící ve Velkých Karlovicích, která zaměstnává kolem 150 lidí a zabývá se výrobou produktů stavebního truhlářství a tesařství. Dalším významným zaměstnavatelem je firma Pila MSK, a. s.,
Ekonomická struktura - zaměstnanost v sektorech (%) 70,0 59,2
60,0
51,8
50,4
46,7
50,0
45,3
50,7
40,8
37,7
40,0
Česká republika Zlínský kraj Karolinka
30,0
Velké Karlovice
20,0
10,0 3,2 0,0
Vzdělanostní struktura (%)
která má více než 50 zaměstnanců a zabývá se pilařskou výrobou a impregnací dřeva. Sklářský průmysl zastupují především sklárny firmy Crystalex Nový Bor, a. s. v Karolince a výrobní středisko firmy Moser Karlovy Vary také v Karolince.
8,5
2,9 2,9 zemědělství
průmysl
služby
Zdroj ČSÚ – SLBD 2011
45,0 40,6 40,0
36,9 34,8
35,0
30,0
37,1
28,6
27,5 24,3
25,0
27,5
26,5
23,1
Česká republika Zlínský kraj
19,6 18,6
20,0
Karolinka
15,0
Velké Karlovice
13,2 11,6
8,7
10,0
5,0 0,0
0,5
2,9 2,8 2,4 2,1
0,4 0,3 0,3
bez vzdělání
základní vč. neukončeného
střední vč. vyučení (bez maturity)
úplné střední s maturitou
nástavbové studium
5,0
1,4 1,1 1,1 1,0 vyšší odborné vzdělání
vysokoškolské
Zdroj ČSÚ – SLBD 2011
Ekonomická struktura Obce měly v minulosti převážně zemědělský charakter, který zůstal zachován dodnes. Velmi významným odvětvím a zaměstnavatelem v oblasti jsou lesnictví a dřevařství. To je dáno i strukturou pozemků – ve Velkých Karlovicích 74,7 % pozemků tvoří lesní půda, ze zemědělské půdy jsou nejvýrazněji zastoupeny trvalé travní porosty – louky a pastviny (18,3 %). V Karolince je situace obdobná,
32
72,2 % pozemků tvoří lesní půda, nejvýrazněji ze zemědělské půdy jsou také zastoupeny trvalé travní porosty (15,5 % rozlohy). Průmysl je v oblasti zastoupen od 2. poloviny 19. století, která znamenala rozmach dřevařského, textilního a sklářského průmyslu. Posledně jmenovaný představuje tradiční průmyslové odvětví v oblasti. Firmy zabývající se lesnictvím, dřevařstvím a navazujícím zpracováváním materiálu tvo-
Karolinka, Velké Karlovice
Zkoumaná oblast se nachází v CHKO Beskydy. Její předností je přírodní bohatství a historická tradice Valachů, jejichž život byl spojen s pastevectvím a vztahem k hodnotám přírodního bohatství území. Kvůli svým přednostem patří oblast k potencionálně vyhledávaným lokalitám cestovního ruchu. Je důležité se zaměřit na udržitelné formy turismu, na zhodnocování přírodního a kulturního dědictví. Potenciál představuje agroturistika, ekoturistika a ostatní formy měkkého cestovního ruchu (gastroturistika – ochutnávky valašské slivovice a jiných lokálních specialit). Problémem jsou však stále nedostatečná infrastruktura a nedostatečná podpora malých a středních podnikatelů v této oblasti. Naopak zkoumané území je protkáno sítí stezek (turistických, cyklostezek), které je možné využít. Důležitá je také propagace regionu a pro tyto účely využití značky „Valašsko“. V současné době má turistická sezona dva vrcholy – léto a zimu. Přírodní podmínky však dovolují využít oblast k cestovnímu ruchu po celý rok. Příležitost představuje propojení těchto dvou sezon pořádáním akcí zamě-
řených na lidové tradice, zvyky – folklorních festivalů, soutěží, organizací pobytů, které by cílily na určité skupiny obyvatelstva – rodiny s dětmi, seniory, atd. V Karolince se také každý rok koná „sklářský jarmark“, spojený se dnem otevřených dveří ve sklárně a doprovodným kulturním programem. Příležitostí je také spolupráce soukromého a veřejného sektoru, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Řadu pozitiv může přinést také spolupráce mezi obcemi, např. na údržbě turistické infrastruktury.
Celky územní spolupráce Mikroregion Valašsko – Horní Vsacko V roce 1998 byl založen mikroregion „Hornovsacká dráha“, jehož cílem byla podpora a udržení zájmu o veřejnou dopravu. Tento mikroregion v roce 2007 změnil název na současný „Mikroregion Valašsko – Horní Vsacko“ a výrazně rozšířil i svou programovou náplň. Cílem mikroregionu je rozvoj cestovního ruchu, s ním spojených aktivit a potřebné in-
Karolinka, Velké Karlovice 33
frastruktury. Mikroregion sdružuje 10 obcí a měst, z nichž největší je město Vsetín. Rozvojové aktivity mikroregionu vycházejí z velkého potenciálu území pro rekreaci a cestovní ruch a základním kamenem jsou především lidové tradice, pastevectví a rozmanité přírodní bohatství Valašska. Realizované projekty jsou pak v duchu motta mikroregionu „Valašsko – Horní Vsacko = v harmonii s přírodou, v duchu svobody“ a zdravého životního stylu obecně. V mikroregionu byly již realizovány projekty zaměřené především na podporu cyklistiky, cestovního ruchu a sklářského průmyslu. V současnosti jsou v přípravné fázi projekt internetizace Horního Vsacka a rozvoj cykloturistiky pokračuje v rámci projektu „Cyklostezka Bečva – královna stezek Moravy“, což je stěžejní projekt pro další rozvoj regionu v oblasti cestovního ruchu, který má za úkol profilovat region jako destinaci horské cyklistiky. Od něj se pak dále odvíjejí další synergie aktivit a navazující projekty soukromých subjektů. Zajímavou oblastí rozvoje je i zapojení koní do života lidí v regionu, realizované v rámci projektu HYJE – Koně Zlínského kraje.
Mikroregion Vsetínsko Dobrovolné sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko vzniklo v roce 2000 za účelem zpracování integrovaného projektu rozvoje řešení společných programů a v současnosti sdružuje 43 obcí. Předmětem činnosti sdružení je především koordinace postupů při řešení problémů týkajících se rozvoje samosprávy obcí, vztahu k orgánům státní správy a vyšších územně správních celků a hospodářského, kulturního a sociálního života obcí regionu. Prostřednictvím sdružení byla již realizována řada projektů zaměřených na ochranu životního prostředí (Čistá řeka Bečva I, Čistá řeka Bečva II., revitalizace vodních ploch a toků), začleňování sociálně znevýhodněných obyvatel a aktivity podporující cestovní ruch (především cykloturistiky). MAS Valašsko – Horní Vsacko Místní akční skupina Valašsko – Horní Vsacko, o. s. vznikla v roce 2007, kdy se začali setkávat lokální aktéři veřejného, soukromého a neziskového sektoru působící na území Horního Vsacka a aktivně se podílet na tvor-
34
bě strategického plánu rozvoje území. Územní působnost MAS je téměř shodná s územní působností dobrovolného svazku obcí Sdružení Valašsko – Horní Vsacko (dříve Hornovsacká dráha) – součástí MAS není ale město Vsetín a obec Bystřička. Celkový počet členů MAS je 29, z čehož je 8 obcí a zbytek tvoří zástupci podnikatelského a neziskového sektoru. Společnou vizí partnerství tří sektorů se stal všestranný rozvoj regionu, který byl blíže definován ve strategickém plánu na období let 2008 až 2013. Lokální aktéři se při tvorbě strategického plánu shodli na třech prioritních osách, v rámci nichž se snaží dosáhnout základních cílů jako je zlepšení kvality života v obcích, modernizace zemědělských podniků, rozvoj nezemědělských činností, diverzifikace ekonomických aktivit, zvýšení rekreačního potenciálu území, zlepšení kvality služeb cestovního ruchu, zvýšení povědomí o kulturním bohatství Valašska apod. MAS Valašsko – Horní Vsacko získala za období 2009–2013 několik desítek miliónu korun z Programu rozvoje venkova, osa IV. – Leader, které sdružení rozděluje na konkrétní projekty dle jasně daných hodnotících kritérií a pravidel úspěšným žadatelům. V současnosti zpracovává sdružení strategii komunitně vedeného místního rozvoje území na programovací období 2014–2020. Metoda komunitně vedeného místního rozvoje se provádí prostřednictvím integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje (ISRÚ), zohledňuje místní potřeby a potenciál, obsahuje inovační prvky a klade důraz na všestrannou spolupráci a integraci zdrojů – lidských i finančních. Stejně jako metoda Leader vychází z přístupu bottom-up, a je tedy implementována zdola místní komunitou.
rozsahu, ale přináší poměrně intenzivní propojení místních aktérů.
Spolek Dědictví Velkých Karlovic
Když pomineme nejvýše položené horské oblasti (např. hřebeny Krkonoš apod.), které byly osidlovány v rámci budního hospodářství až v průběhu 19. století, patří daný region mezi ty nejpozději kolonizované. První zmínky o velmi extenzivním využití zdejší krajiny jsou známy z 16. století, avšak trvalá sídla zde začala vznikat až v 17. století. Beskydy byly pomezní, trvale zalesněnou oblastí a první osadníci zde začali rozvíjet především pastevecké aktivity a doplňkově další zemědělskou činnost. Před samotnou kolonizací zde slýcháme jen o příhraničních sporech mezi místní šlechtou, ať už uherskou, tak českou, které ústily v drobné šarvátky.
Cílem tohoto sdružení je ochrana a propagace přírodního a kulturního dědictví regionu Valašska – Velkých Karlovic. Spolek pořádá velké množství kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, jejichž účelem je obnovit dění na valašském venkově, obnovit tradiční hospodářské postupy i způsob obživy a zachovat pro další generace tradiční řemesla, zvyky a kulturní památky. Činnost spolku je zaměřena především na děti a mládež, jakožto na novou generaci, která bude Valašsko formovat, aktivity mají spíše „sousedský“ charakter – činnost sdružení je sice omezeného
Karolinka, Velké Karlovice
Euroregion Bílé – Bielé Karpaty Euroregion vznikl v roce 2000 na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a je rozdělen na dva celky – Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně a Región Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně. Cílem činnosti euroregionu je odstranění bariér v oblasti dopravy, podnikání či cestovního ruchu, které vznikly rozdělením tohoto poměrně homogenního území státní hranicí. Činnost euroregionu je zaměřena na řešení společných problémů a iniciování společných podnětů rozvoje na obou stranách hranice. Tematické rozpětí rozvojových aktivit je velmi široké, zahrnuje mj. regionální rozvoj, dopravu, ochranu životního prostředí, podporu podnikatelů, spolupráci škol či bytovou problematiku. Příkladem činnosti euroregionu je společné řešení sociální péče, spolupráce mezi školami na udržení sklářského řemesla nebo vytvoření environmentálního vzdělávacího projektu pro školy. Z hlediska obcí, tedy i Karolinky a Velkých Karlovic, je nejzajímavější fond mikroprojektů, který Euroregion spravuje. Žádat mohou obce, sdružení i podnikatelé na území euroregionu. Projekty by měly mít za cíl vytváření přeshraniční integrace a posílení dlouhodobých forem spolupráce obyvatel, regionů, spolků atp. Financovány jsou tedy především menší, neinvestiční, měkké projekty.
5.3 Historická stopa v lokalitě
Ves Velké Karlovice se postupně od počátku 18. století rozrůstala podél toku Vsetínské Bečvy, avšak její krystalizační jádro nalezneme v okolí stojícího dřevěného kostelíka Panny Marie Sněžné z roku 1752. Téměř výhradně dřevěná zástavba obce zde vytvořila dojem intravilánu, avšak většina domů byla roztroušena údolím v délce několika kilometrů. Druhým důležitým bodem bylo fojtství s hospodou, položené níže po proudu tehdy neregulovaného toku řeky. O extrémně extenzivním využití krajiny svědčí i velikost katastru Velkých Karlovic, která dosahuje téměř 90 km2. Jistý výnos přinášela pohostinství na formanské stezce do Uher a obchod se dřevem a dřevěnými výrobky. Místní formanům též nabízeli čerstvé koně k zápřahu či připřažení a pomáhali jim tak překonávat strmé svahy Beskyd. Karolinka naproti tomu patří mezi naše nejmladší obce. Původně se jednalo o součást Nového Hrozenkova. V jeho východní části, v místě, kde se Bečva rozlévala až do 250 m širokého toku s mnoha štěrkovými ostrovy, byla po polovině 19. století vybudována sklárna zvaná Karolinina huť, která přitahovala další stavební aktivitu a způsobovala příliv nového obyvatelstva. Samostatnou obcí se Karolinina huť stala roku 1949. Tvářnost krajiny v poslední době nejvíce pozměnilo vybudování vodní nádrže na říčce Stanovnici. Tereziánský katastr z 18. století zaznamenává v oblasti Karolinky a Velkých Karlovic výrazný podíl chovatelství a z řemesel také pivovarnictví.
5.4 Urbanistický a architektonický charakter lokality Karolinka a Velké Karlovice se nacházejí v oblasti prastaré horské periferie, v klínu Beskyd, v místě výrazných valašských tradic. Najdeme zde dřevěné chalupy se šindelovými střechami (které se v místě dodnes vyrábějí původní technologií) a také krásný dřevěný kostel v původním středu. Je zde přítomná významná evangelická tradice. Dlouhé, po strmých silnicích roztahané obce, mají přes tento „handicap“ velmi dobrou infrastrukturu. V současnosti udává charakter místa především to, že je to vyhledávaná re-
Karolinka, Velké Karlovice 35
kreační oblast, kde síla přicházejícího volného kapitálu mnohonásobně převyšuje ekonomickou sílu starousedlíků. Jako pozitivní poetický dodatek lze zmínit zjištění, že se v místě starými technikami stále vyrábějí zcela endemické folklorní hudební nástroje, a je o nich povědomí a zájem mj. i mezi špičkami evropské vážné hudby.
5.5 Charakter krajiny Obě obce se nacházejí při jižním okraji Beskyd v zařízlém horském údolí na březích Vsetínské Bečvy. V tvářnosti okolní krajiny hraje zásadní roli geologický podklad – na rozdíl od většiny pohoří českého masivu jsou Beskydy již součástí Karpat (to se pozná kromě geologie i na druhovém složení například některých lesních společenstev). Celé pohoří bylo vyvrásněno poměrně nedávno (v pozdních třetihorách), a je téměř bez výjimky tvořeno flyšem – drobnozrnným, místy vápnitým pískovcem, občas s jílovitými nebo slepencovými vrstvami. Právě kvůli mladosti pohoří a měkkému, snadno erodujícímu skalnímu podkladu dnes okolí obou městeček má svou typickou podobu – prudká údolí s častými, ostře zařízlými erozními roklemi s „divočícími“ řekami. Typický průběh karpatských toků je odlišný od českých, vyznačuje se prudkou periodičností a vytváření častých štěrkových náplav – v nedávné historii tak vypadalo i území jádra dnešní Karolínky, než byla Bečva regulována a uzavřena do jediného koryta.
Karolínka Místo samotné vzniklo poměrně nedávno a je to na struktuře krajiny velmi znát: Karolínka má malé kompaktní jádro, které najednou prudce končí a hned za posledním domem nastupuje tradiční karpatská krajina, s rozptýlenými farmami a pastvinami (přímo nad Karolínkou je několik funkčních i opuštěných, rozsáhlých pastvin, místy i s výskytem pastvinného indikátoru jalovce obecného).
36
Samotné městečko je biologicky poměrně nevýznamné a nezajímavé (až na pár malých parčíků a překvapivě strukturovaného sídliště, kde se mezi domy nacházejí třeba funkční ohniště), v okolí se však dají definovat minimálně tři hotspoty lokální biologické diversity: •• fragment staré jedlové bučiny u silnice pod Ski areálem Karolinka a přilehlý komplex pestrých nivních luk – dle stabilního katastru zde je tento lesní fragment minimálně cca 200 let, nejspíš ale i více, •• částečně odlesněné, opuštěné údolí bezejmenného potůčku na východ od Ratkova: jde o starou kulturní krajinu, nyní již delší dobu ležící ladem, jde o velmi hodnotnou heterogenní mozaiku, sukcesních stadií křoví, lesa a luk, vše opuštěné, s populacemi vzácných orchidejí, solitérními lipami a podobně, •• vyrovnávací nádrže vodní nádrže Karolínka: velmi pestré a heterogenní biotopy s iniciálními stadii mechových slatinišť a několika poměrně významnými druhy (Pyrola media, Dactylorhiza majalis) a velmi pestrou mosaikou dalších biotopů; opomíjené místo stranou zájmu kohokoliv, za městem. Pro Karolínku je také typický hraniční charakter, kdy od jihozápadu pronikají údolím teplomilné prvky, zatímco východní, výše položený okraj města už má výrazně podhorský charakter. Projevuje se zde i silná závislost na orientaci svahu: severně orientovaná, jižní část města má výrazně podhorský charakter, zatímco severní, jižně orientovaná, je opět hybridem teplého a horského živlu. Velké Karlovice jsou již typická horská obec nad hranicí průniků teplomilné krajiny. Krajina je zde nedávno osídlená a „hotová“, podhorské louky jsou sečeny, v okolních smrkových kulturách hospodaří lesníci a na pozemcích přiléhajících k lufťáckým chalupám piglují chalupáři smrčky a eurotrávníčky do dokonalých rovin a tvarů.
Karolinka, Velké Karlovice
6. Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání
6 Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání
Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov působí na území Horního Vsacka a své služby poskytuje obyvatelům obcí Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov, Halenkov, Huslenky, Hovězí a Zděchov. Jedná se o oblast o rozloze 280 km², kde žije přibližně 15 tisíc obyvatel, která správně spadá pod obec s rozšířenou působností (ORP) Vsetín.
V ORP Vsetín působí 21 poskytovatelů sociálních služeb, kteří zabezpečují celkem 22 druhů registrovaných sociálních služeb ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., avšak většina z nich je koncentrována právě ve Vsetíně, mimo něj je stabilně poskytováno pouze sedm druhů registrovaných sociálních služeb. Jediným zástupcem poskytovatelů, kteří mají své sídlo a zároveň pracoviště mimo okresní město, je Charita sv. Rodiny. Dalšími poskytovateli sociálních služeb, jejichž pobočky se nacházejí mimo Vsetín, jsou Letokruhy o. p. s. a Sociální služby Vsetín p. o. Letokruhy o. p. s., jež jsou poskytovatelem pečovatelské a odlehčovací služby, provozují denní stacionář ve Valašské Polance. Sociální služby Vsetín p. o., jejichž zřizovatelem je Zlínský kraj, provozují dům pro seniory v Karolince a dům se zvláštním režimem v Pržně. Od podzimu roku 2014 má svou hrozenkovskou a karlovskou pobočku také občanská poradna zřizovaná Vzdělávacím a komunitním centrem Integra Vsetín o. p. s. (dále VKCI o. p. s.). Poradny vznikly na základě zohlednění zájmu obyvatel Horního Vsacka, kteří se obraceli na poradnu ve Vsetíně a pro které je díky vzdálenosti a veřejné dopravní obslužnosti špatně dostupná. Podle pracovnice poradny zaznamenali žádosti z celého tohoto regionu, avšak právě v Hrozenkově a Karlovicích se našly prostory, kde může být poradenství poskytováno, v obou případech je využito prostor obecního úřadu. Poradna funguje každý čtvrtek od 8:00–15:00, jeden týden v Novém Hrozenkově a další ve Velkých Karlovicích. Zájem ze strany uživatelů zde bezesporu je, ale dle slov zmiňované respondentky, informace o této službě
nejsou doposud mezi lidmi zcela rozšířeny, ačkoliv byly k jejich propagaci využity zpravodaj a obecní rozhlas. Hlavními problémy, se kterými se obyvatelé na poradnu obracejí, se zdají být ty týkající se majetkových vztahů mezi sousedy, s čímž se ve Vsetíně příliš nesetkávají. Mezi registrované poskytovatele sociálních služeb, jejichž cílovou skupinou jsou i senioři, patří kromě Charity sv. Rodiny Nový Hrozenkov, Letokruhů o. p. s., Sociálních služeb Vsetín p. o., také Diakonie Vsetín a Charita Vsetín. Již od roku 2003 je ve Vsetíně uplatňována metoda komunitního plánování sociálních služeb, nicméně teprve od roku 2013 byly do tohoto procesu zapojeny také obce nacházející se v oblasti působnosti ORP Vsetín, a to v rámci projektu: „Zavedení systematické podpory procesu plánování sociálních služeb a péče sociálně potřebným na Středním Vsetínsku, Velkokarlovicku a Hornolidečsku.
Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání 39
Vznik a popis činností Charity sv. Rodiny Nový Hrozenkov Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov vznikla roku 1992 a právní subjektivitu získala v roce 1993. Jedná se o účelové zařízení římsko-katolické církve, které spadá pod arcidiecézní charitu Olomouc, jež je součástí Charity ČR. Základní činnosti v rámci registrovaných sociálních služeb vycházejí ze zákona č. 108/2006 sb., tyto aktivity pak mohou být doplňovány fakultativními službami. Za vznikem hrozenkovské charity stálo několik zdravotních sester, které si uvědomovaly obtížnou situaci seniorů obývajících odlehlé usedlosti v hornatém terénu Horního Vsacka. V počátcích zabezpečovala Charita pouze pečovatelskou a ošetřovatelskou činnost, díky malému počtu zaměstnanců a nízkému počtu dopravních prostředků značně omezenou. Ještě v roce 1999 disponovala Charita pouze dvěma vozidly a pracovalo zde osm lidí. I přes boj s nedostatkem finančních prostředků vzrostl za posledních 16 let výrazně počet zaměstnanců – momentálně je jich kolem 70, a tím pádem i počet uživatelů – v terénu jich má charita okolo 300. Rozšířila se i nabídka služeb, kromě pečovatelské a ošetřovatelské služby mohou obyvatelé Horního Vsacka využít služby osobní asistence a služeb denního stacionáře, který sídlí ve víceúčelovém charitním domě v Halenkově. Dále Charita provozuje pobytové zařízení Dům pokojného stáří nacházející se v Novém Hrozenkově, jedná se o zařízení s nízkým počtem lůžek (16), jehož cílem je poskytnout seniorům individuální plnohodnotnou péči a evokovat domácí prostředí. V rámci ubytovacích služeb je nabízena i odlehčovací služba – určená pro lidi, kteří jsou ubytováni pouze přechodně. Jde např. o seniory, kteří se kvůli ztíženým podmínkám v průběhu zimních měsíců rozhodnou pro pobyt mimo domov, či o uživatele, jejichž rodina potřebuje z různých důvodů na čas pomoci s péčí o své blízké. Tato pobytová služba sídlí ve víceúčelovém charitním domě a jedná se o tři lůžka. Novinkou jsou služby sociální rehabilitace Lávka a úklidový podnik U3, které fungují od prosince 2014. Charita také v rámci registrovaných sociálních služeb provozuje bezplat-
40
nou základní sociální poradnu, již mohou spolu s uživateli využívat i ostatní obyvatelé Horního Vsacka. Poradna vznikla na základě potřeby regionu identifikované pracovnicemi Charity. Novým projektem je i „Setkání pro pečující – Jak se starat o nemocného v domácím prostředí“, které je organizováno ve volném čase pracovnic a jehož cílem je předat dlouholeté zkušenosti a pomoci a poradit lidem, kteří se starají o své blízké. Kromě předávání praktických rad jde v tomto projektu především o vzájemné sdílení mezi pečujícími a ocenění jejich práce, což je pro tyto lidi velmi důležité. Doplňkovou službou charity je půjčovna kompenzačních pomůcek. Charita sv. Rodiny se pouští i do organizace koncertů, čímž se snaží šířit povědomí o existenci charity a jejích aktivitách i mezi širokou veřejnost. V roce 2014 to byl koncert Hradišťanu a adventní koncert komorního souboru Musica Minore, v obou případech se tedy jednalo o uznávané interprety, kteří dokázali přilákat velké publikum. K šíření povědomí o činnostech a aktualitách slouží i Charitní listy. Velmi zajímavým počinem bylo vydání originálního kalendáře pro rok 2015, jež ve spolupráci s kolegyní z jiné o. p. s. vytvořila jedna ze sociálních pracovnic Hrozenkovské charity, a výdělek z jeho prodeje byl využit na nákup pomůcek bazální stimulace.
soukromí a celkově důstojný život. Nahlíženo touto optikou by proto měly být podporovány terénní pečovatelské a ošetřovatelské služby a osobní asistence, které mohou těmto lidem poskytnout odpovídající podporu a umožnit jim, aby zůstali ve svých domovech. V tomto směru není situace ve Zlínském kraji prozatím příliš uspokojivá, namísto podpory terénních služeb se spíše investuje do stavby pobytových zařízení. Jak zmiňuje ředitelka Hrozenkovské charity, „ve Zlínském kraji jich (pobytových zařízení) nalezneme nejvíce v celé České republice… existuje zde celkem 38 terénních služeb, z toho 9 funguje pouze v pracovní dny.“ Je však logické, že terénní služba musí fungovat nepřetržitě – o víkendech i státních svátcích, jinak ztrácí svůj smysl. Podle výše zmiňované respondentky má nedostatečná síť těchto služeb za následek stále zvyšující se počet žádostí o umístění do pobytových zařízení, přestože by mnoho těchto lidí raději zůstalo ve svém domácím prostředí. To potvrzují i výsledky dotazníkového šetření prováděného v průběhu procesu komunitního plánování, kdy 60 % z 277 dotazovaných seniorů preferuje v případě zhoršení soběstačnosti zůstat ve vlastním bydlení, z nich 37 % za pomoci rodiny, 23 % za využití sociálních služeb. Pro dům pro seniory by se podle průzkumu rozhodlo 16,4 % a dům s pečovatelskou službou necelých 16,8 %. Pečovatelská služba hrozenkovské charity funguje každý den od 6.00 do 21.00 hodin, ošetřovatelská služba pak nepřetržitě 24 hodin, 7 dní v týdnu. V roce 2014 zabezpečovala pečovatelská služba 255 uživatelů, ošetřovatelská služba 148. Osobní asistence probíhala u 16 uživatelů.
Charita svaté Rodiny Nový Hrozenkov. Zdroj: www.nhrozenkov.charita.cz
Ideovým zázemím Charity sv. Rodiny Nový Hrozenkov je přesvědčení, že senioři či lidé s tělesným postižením, by měli mít možnost zůstávat ve svém přirozeném prostředí. V momentě, kdy toto není možné, je třeba jim v pobytových zařízeních zajistit dostatek
Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání
Řada seniorů a lidí se zdravotním omezením je velmi často vystavena sociálnímu vyloučení. Kromě pravidelného programu denního stacionáře Slunečnice, činnosti služby sociální rehabilitace Lávka a poskytování osobní asistence se Charita tomuto faktu snaží čelit prostřednictvím pořádání pravidelných setkání uživatelů pečovatelské služby v Domě pokojného stáří. Denní stacionář Slunečnice pořádá i řadu akcí pro veřejnost. Např. cestopisné přednášky o Kamčatce se spolu se seniory (ne všichni musí být nutně uživateli denního stacionáře) zúčastnili i žáci Halenkovské ZŠ. Snahou sta-
cionáře je v tomto setkávání mladé a starší generace pokračovat. Pro oblast Horního Vsacka, jehož vesnice jsou velmi rozlehlé a veřejná doprava mimo hlavní tepnu nedostačuje, je zásadní fakultativní službou právě přeprava – tj. odvoz uživatelů k lékaři, na úřady, do stacionáře, na místo odjezdu na výlet atd.
Ještě do minulého roku disponovala Charita 15 služebními auty a 5 soukromými. Finanční prostředky k nákupu aut, případně jejich opravy, získává Charita skrze projekty a ze sponzorských darů. V roce 2014, poté, co tři služební auta vypověděla službu, dostala např. darem auto od firmy Austin Detonator s. r. o. sídlící na Vsetíně, ta je mimochodem jejich dlouhodobým sponzorem. Tato firma je součástí americké korporace Austin Powder Company. Zároveň jiný tradiční sponzor Charity sv. Rodiny Indet Safety systems a. s. je zahraniční provenience, mateřská společnost totiž pochází z Japonska. Tyto firmy podporují i jiné vsetínské neziskové organizace. Zdá se, že otázka společenské solidarity se ve velkých zahraničních společnostech prosazuje lépe než u těch domácích. Další nová auta se podařilo zakoupit díky Programu česko-švýcarské spolupráce v rámci projektu Cesta za kvalitním životem seniorů na Valašsku dotovaného z Fondu partnerství. Hrozenkovská charita projekt koordinovala a jeho partnery byly Charita Vsetín, Charita Valašské Meziříčí a Diakonie Valašské Meziříčí. Díky tomuto projektu byly zakoupeny i kompenzační pomůcky a od července 2015 Charita vlastní nízkopodlažní mikrobus, který zabezpečuje přepravu uživatelů sociálních služeb. Po skončení udržitelnosti projektu by jej však chtěli využívat i k přepravě veřejnosti. Celý proces realizace projektu byl dosti zdlouhavý a k nákupu aut došlo až po pěti letech od vstupu do projektu.
Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání 41
Financování Finance na svůj chod získává Charita z několika zdrojů. V první řadě z poplatků za poskytované služby. Valná většina uživatelů hradí služby z příspěvku na péči. Ošetřovatelské činnosti jsou ordinovány lékařem a jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, počet výkonů této péče podléhá limitům, po jejichž dosažení klesá výše proplácení výkonu na polovinu, to ve svém důsledku způsobuje problémy při hrazení mezd zdravotních sester. Druhým příjmem Charity je dotace z MPSV, dotace jsou v současné době přerozdělovány krajem, což znamená, že žádost neputuje do Prahy, ale pouze do Zlína. Tento fakt se na výši dotace nijak pozitivně nepromítl. Dotace z těchto zdrojů jsou v posledních letech mnohonásobně nižší než poptávaná částka. Světlým bodem je v tomto ohledu přístup zainteresovaných obcí, které si začínají uvědomovat potřebnost služeb, které charita provozuje. Celková částka, kterou obce poskytují, vzrostla za poslední 3 roky o půl milionu korun. Důležitou finanční injekcí je výtěžek z Tříkrálové sbírky. Rozdělování vybraných peněz podléhá jasně daným pravidlům – 5 % jde na výdaje spjaté s národní organizací Tříkrálové sbírky (spoty v TV, koncerty atd.), 30 % na projekty Charity ČR v rámci celé republiky a humanitární pomoc, 7 % na krizový a havarijní fond, který je spravován Arcidiecézní charitou Olomouc, zbytek, 58 %, je pak určen hrozenkovské charitě, která jej užívá dle momentálních potřeb, částečně i na pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Jak již bylo zmíněno výše, velmi důležitou roli ve financování hrají dárci, ať již soukromé či právnické osoby. V minulém roce přispěly především vsetínské firmy a nadace se sídlem v Praze. Firmy ze samotného Horního Vsacka se do sponzorství příliš aktivně nezapojují, ty s největšími finančními možnostmi zde mají pouze své „pobočky“ (např. rekreační zařízení patřící firmám HP Tronic a Synot), tudíž k regionu nemají přímý vztah, jiní zase nepovažují péči o seniory za prioritu, těm menším chybí finanční prostředky.
42
Vizí do budoucna je vytvořit druh komerční služby (podnikání), která by mohla být nabízena i veřejnosti a která by ze svého zisku podporovala službu jinou, nevýdělečnou. S touto myšlenkou byl v prosinci 2014 založen úklidový sociální podnik U3, který měl finančně napomáhat k chodu denního stacionáře, jenž byl po dobu dvou let mimo registr sociálních služeb a nedosáhl tak na žádnou dotaci. V tomto roce se jej podařilo zařadit zpět a je tedy velká naděje, že bude v příštím roce i finančně podpořen. U3 má momentálně tři zaměstnance a postupně získává svou klientelu.
Spolupráce s ÚP Jak bylo konstatováno, Charita sv. Rodiny je se svými cca 70 zaměstnanci jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu Horního Vsacka. Při výběru nových zaměstnanců spolupracuje mimo jiné i s ÚP v Karolince a Vsetíně, na jejichž stránkách inzeruje volná pracovní místa. Běžně je využíván nástroj Aktivní politiky zaměstnanosti SÚPM (Společensky účelné pracovní místo) a jiné regionální individuální projekty realizované ve Zlínském kraji. Tendence Charity je v případě vzájemné spokojenosti si tyto lidi udržet i po vypršení doby pobíraní příspěvku na mzdu resp. smlouvy podepisované s ÚP. „Jak kvůli klientům, tak abychom měli kvalitní tým“, zdůvodňuje ředitelka. Podle jejích slov by pro organizaci bylo přínosem, pokud by ÚP tuto skutečnost reflektoval: „Mělo by se to brát v potaz – mohlo by existovat zvýhodnění pro zaměstnavatele – např. že by se příspěvky na zaměstnance dostávaly dříve, či by existovala větší podpora.“ Konkrétně by tedy úřad práce mohl podpořit osvědčené a korektní zaměstnavatele tím, že nebude příspěvek proplácet zpětně, nýbrž již od prvního měsíce vyplácené mzdy, zároveň by mohl pozitivně finančně ohodnotit zaměstnavatele s nízkou fluktuací zaměstnanců příchozích přes APZ navýšením příspěvku.
Spolupráce s ostatními poskytovateli Jak bylo řečeno, odvádí hrozenkovská charita 7 % z Tříkrálové sbírky na havarijní a krizový fond spravovaný olomouckou arcidiecézní charitou. Tento fond je zřízen pro případ, že by se některá z charit ocitla ve velmi tíživé si-
Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání
tuaci, v situaci, kdy je zapotřebí nějaká akutní oprava apod. Charita z Hrozenkova využila pomoci fondu celkem třikrát. Další výhodou členství v síti Charit je možnost zúčastnit se různých druhů školení, duchovních cvičení a konferencí. Pozitivním bodem je také vzájemná komunikace a podpora mezi pracovníky jednotlivých poboček. Na druhou stranu jsou podřízeni souhlasu Arcidiecézní charity Olomouc v případě realizace nápadů ohledně nových služeb. Hrozenkovská charita je zapojena do procesu komunitního plánování, které je realizováno sociálním odborem MÚ Vsetín, v rámci projektu: „Zavedení systematické podpory procesu plánování sociálních služeb a péče sociálně potřebným na Středním Vsetínsku, Velkokarlovicku a Hornolidečsku “. Pro účely plánování bylo vytvořeno několik pracovních skupin – senioři, ohrožené skupiny, rodina, etnické menšiny, přesahové cíle, dále pracovní skupiny Hornolidečsko, Karlovicko, Střední Vsetínsko a tzv. „Tým pro dohodu“, který je složen ze starostů ORP a významných představitelů regionu. Tyto skupiny se v průběhu projektu s časovým rozpětím 2013–2015, pravidelně setkávaly. Na základě poznatků z jejich vzájemné komunikace, analýzy dotazníkového šetření, které probíhalo mezi uživateli služeb, starosty jednotlivých obcí, poskytovateli sociálních služeb a služeb souvisejících a SWOT analýzy vznikl Komunitní plán sociálních služeb a péče v ORP Vsetín pro období 2015–2020. Úkolem manažerů pracovních skupin Hornolidečska, Středního Vsetínska a Karlovicka – bylo setkávání se se starosty a informování o možnostech a stavu sociálních služeb a vyjednávání vzájemné spolupráce. Manažerkou této skupiny se stala ředitelka hrozenkovské charity. Ačkoliv má být proces komunitního plánování založen na vzájemném dialogu a otevřenosti, cesta k tomuto stavu není úplně jednoduchá. Podle paní ředitelky existují v tomto konkrétním případě nedostatky v partnerství mezi organizacemi se sídlem ve Vsetíně a těmi mimo. To se projevuje např. ve sdílení/nesdílení informací o sociálních službách, které vsetínští poskytovatelé zabezpečují pro obyvatele Horního Vsacka. Lepší spolupráce a komunikace by v tomto ohledu měla existovat také ze strany starostů.
Jak bylo zmíněno, v regionu byla identifikována potřeba občanské poradny, je škoda, že mezi poskytovatelem poradny a Charitou nevznikla spolupráce a nedošlo ke vzájemné komunikaci. Přinejmenším by to prospělo k větší informovanosti klientů o nově nabízené službě. Charita má v tomto směru vynikající výchozí postavení a o potřebách obyvatel je díky svému působení dobře informována. Ke komunikaci a vzájemnému setkání nepřispěl dokonce ani fakt, že již od roku 2013 probíhalo Komunitní plánování sociálních služeb v ORP Vsetín. Je však s podivem, že v průběhu komunitního plánování vznikla na Horním Vsacku nová pobočka občanské poradny zřízená VKCI o. p. s. ze Vsetína, aniž by proběhla jakákoliv komunikace s místním poskytovatelem sociálních služeb, tedy Charitou sv. Rodiny Nový Hrozenkov.
Dílčí závěr S tématem stárnutí populace se dnes v médiích setkáváme takřka každodenně, jeho důsledky si velmi dobře uvědomují i zástupci měst a obcí. Pro mnohé jsou řešením výstavba domů s pečovatelskou službou a podpora výstavby domů pro seniory a domů se zvláštním režimem, či rozšiřování kapacit stávajících zařízení. Budeme-li vycházet z dat „Závěrečné zprávy z dotazníkového šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti ORP Vsetín“, valná část seniorů a osob se zdravotním postižením upřednostňuje možnost zůstat ve svém přirozeném prostředí. Řešením je podpora terénních pečovatelských a ošetřovatelských služeb a služeb, které míří proti sociální izolaci těchto skupin lidí. Jak se dočteme v Komunitním plánu sociálních služeb v ORP Vsetín 2015–2020, je s touto podporou počítáno, konkrétně se v něm dozvíme, že snahou do budoucna je vyváženost mezi terénními pečovatelskými službami a pobytovými zařízeními. Podle cílů tohoto plánu by se základna uživatelů terénní pečovatelské služby měla rozšířit téměř o 200, odhadované roční náklady do této oblasti by měly činit 2 200 000 Kč (neinvestiční) a 11 450 000 Kč (investiční) za celé ORP Vsetín. Samotná Charita sv. Rodiny odhaduje neinvestiční náklady na rozvoj pečovatelské služby na 800 tis. Kč ročně, což je nejvíce ze všech zapojených poskytovatelů služeb pro seniory.
Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání 43
Odhadované roční náklady na rozvoj pečovatelské služby jsou oproti těm na rozvoj domovů pro seniory, respektive těm na nárůst počtu lůžek, zanedbatelné. Zde totiž činí odhadované náklady 80 000 000 Kč (neinvestiční) a 234 000 000 Kč (investiční). Je nasnadě se ptát, o čem takový nepoměr svědčí. Hlavními výzvami do budoucna jsou podle poskytovatelů sociálních služeb pro seniory zlepšení komunikace s obcemi, krajem i veřejností, lepší prezentace služeb na veřejnosti a také spolupráce mezi jimi samotnými, větší spolupráce s podnikateli, využívání strukturálních fondů a vzdělávání pracovníků za účelem zkvalitňování služeb. Vrátíme-li se k problematice terénních pečovatelských a ošetřovatelských služeb, měli by se někteří vsetínští poskytovatelé zaměřit na rozšíření okruhu obcí, kam jejich služby nedosahují a kde není možnost jiného poskytovatele (viz Příklad 2 – Neformální pečovatelské domy).
Co se týče samotného procesu komunitního plánování sociálních služeb, bylo by vhodné jej vedle zjišťování situace a názorů zúčastněných stran pomocí dotazníkového šetření a SWOT analýzy doplnit také o metodu kvalitativní, která může výsledky obohatit o hlubší souvislosti. Přestože „Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti ORP Vsetín“, vypracovaná společností Proces – Centrum pro rozvoj obcí s. r. o. podává velmi zajímavá data, chybí zde např. zohlednění struktury respondentů z hlediska bydliště ve Vsetíně či mimo něj, přitom tento fakt se velmi promítá do jejich možnosti využívání sociálních služeb. Jeho zohlednění může obohatit rozměr interpretace výsledků tohoto šetření. Příkladem je dotaz, který se v šetření objevil a týkal se dostatečnosti veřejné dopravy. Přestože respondenti byli podle průzkumů spokojeni a v odpovědích neexistoval velký rozdíl mezi městem a vesnicemi, nelze tyto závěry vztahovat na situaci odlehlých údolí Horního Vsacka, kde rovněž žije mnoho seniorů.
7. Seznam nalezených potenciálů dle specializací
44
Případová studie: Charita sv. Rodiny Nový Hrozenkov jako příklad sociálního podniku a alternativního způsobu zaměstnávání
7 Seznam nalezených potenciálů dle specializací Historické vědy 1. Velké Karlovice – Kupecký dům a okolí
3. Fojtství
Krystalizační jádro obce kolem tzv. Kupeckého domu (dnes muzeum) a kostela. Kolonizace Karlovicka byla velmi extenzivní a jádro tak nevykazuje obvyklé znaky. Původní zástavba je výhradně dřevěná.
Čtyřkřídlý dvůr fojta z roku 1793 je jednou z nejvýznamnějších a historicky nejcennějších staveb obce. Hlavní, patrová budova obsahovala šenkovnu. Fojt byl správcem panského majetku a hlavní autoritou v obci. Dvůr je v rukou soukromých majitelů z rodu Boráků, potomků posledního fojta a je užíván k soukromým obytným a hospodářským účelům. Jeho kopie stojí ve skanzenu v Rožnově p. Radhoštěm.
Návrh: Plně využito, funkční. Škoda chátrání některých hist. budov (jedna již destruovaná). Zabránit podobné škodě do budoucna.
2. Raťkov Jednou z mála dochovaných, avšak naprosto typických usedlostí je tzv. Orságův grunt v Raťkovském údolí (1746–1848). Orságové jsou dodnes jednou z rozvětvených karlovických rodin, které mohou své kořeny díky omezené fluktuaci obyvatelstva hledat již mezi prvními osadníky Karlovicka. Usedlost tvořila vždy skupina volně uspořádaných budov, kde byly odděleny jednotlivé funkční celky, jako je obytný, skladovací, chlévní, hospodářský apod. Typologicky tak usedlosti vycházejí spíše z raně středověkého formátu než z typické vrcholně středověké usedlosti, kde byl jádrem trojdílný dům. Návrh: Soubor staveb je v poměrně žalostném stavu a majitelé nemají téměř žádný zájem na ochraně této památky. Jedna z budov nedávno vyhořela a bylo by vhodné co nejdříve zachránit alespoň to, co z budovy stavěné na drážkovou konstrukci zbylo. Majitelé si stěžují na to, že požadavky památkářů nejsou doprovázeny patřičnou finanční podporou. Návštěvník se zde setká s velmi nepříjemným uvítáním a je tu spíše vetřelcem. Tento pohled je nutné cíleným působením a vhodnou dotační podporou změnit a celou usedlost učinit velmi atraktivním cílem a společenským prostorem, jakým by měl být. Obecně lze také navázat na širokou rodinnou tradici Orságů.
Návrh: Pravděpodobně nejzajímavější atrakce Velkých Karlovic, která i přes poměrně přívětivé majitele zůstává čistě soukromým prostorem. Historicky však bylo fojtství místem setkávání všech obyvatel a na tuto tradici by bylo vhodné navázat.
4. Židovský hřbitov Židovský hřbitov z druhé poloviny 19. století (nejstarší náhrobek 1887), na kterém je mimo jiné pohřben také zakladatel sklárny Karolinka, Solomon Reich. Návrh: Postava Solomona Reicha je pro region velmi významná a na jeho památku by bylo možné navázat a cíleně hledat stopy jeho působení. Obecně platí, že díky stabilitě obyvatelstva jsou osobní spojení s minulostí velmi silná a lze na nich dále stavět.
Seznam nalezených potenciálů dle specializací 47
Přírodní vědy 5. Zarostlé vyrovnávací nádrže S velmi pestrými travními porosty obdané – v trávnících je překvapivé množství termofilních a mezofytních druhů (Cirsium eriophorum, Carlina acaulis); na dně nádrží divoká sukcese slatinného charakteru, se značnou populací Pyrola minor a Dactylorhiza majalis; extrémně pestré, antropogenně podmíněné společenstvo; nejspíš nejzajímavější fragment krajiny v okolí Karolínky. Návrh: Sečení travních porostů, zabránění úplnému zarůstání dřevinami.
6. Ruderál u nádraží Rozsáhlé a různě staré navážky porostlé chudými podhorskými nitrofilními a efemerními společenstvy; zajímavé hlavně kvůli možnému rozšíření návazných pestrých trávníků v okolí vyrovnávacích nádrží.
Architektura a urbanismus 7. Tradiční pastevní krajina úpatí svahů na „záhumencích“ domů Částečně extenzivní ovocné sady. Místy staré jalovce (indikátory staré pastevní krajiny), horní okraje pastviny jsou zčásti ponechány ladem a zarůstají expanzivními dřevinami. Návrh: Intenzivnější, celoplošné hospodaření.
8. Tradiční pastevní krajina II. V dolní části dětské bunkry v lískovém křoví, pronikání termofilních prvků na jižně orientované stráně. Návrh: Intenzivnější, celoplošné hospodaření.
9. „Downtown“ Velkých Karlovic Dá se říct s lehkou nadsázkou, že střed Velkých Karlovic dnes neexistuje. Prostranství před městským úřadem a sousedící obchůdek jsou velmi neutěšené. Návrh: Urbanistická úloha, drobné zásahy okolo MÚ.
10. Vybydlená ubytovna Miloňov Velká ubytovna v odlehlé části Velkých Karlovic. K ubytovně přináležejí opuštěné hřiště a venkovní bazén, které postupně zarůstají. Návrh: Rekonstrukce, zjištění možností změny.
Návrh: Extenze travních biotopů v okolí vyrovnávacích nádrží.
Velké Karlovice. Foto: Ludmila Herianová
48
Seznam nalezených potenciálů dle specializací
Seznam nalezených potenciálů dle specializací 49
8. Členové výzkumného týmu a kontakty 50
Seznam nalezených potenciálů dle specializací
8 Členové výzkumného týmu a kontakty
Martina Lískovcová – sociální geografie Veronika Machálková – sociální antropologie Jan Albert Šturma – přírodní vědy (geobotanika) David Novák, Petr Meduna – historické vědy a archeologie Filip Kosek, Ondřej Císler – architektura a urbanismus www.pracovninavyky.cz www.fdv.mpsv.cz Možnosti rozvoje území – Základní mezioborová studie pro Zlínský kraj, Horní Vsacko Editace a zpracování textu – Marie Heřmanová Korektury – Romana Růžičková Grafická úprava – Zuzana Dvorská, www.mertli.cz Vydal: Fond dalšího vzdělávání, Na Maninách 7, 170 00 Praha 7 Praha, 2015
Členové výzkumného týmu a kontakty 53