Možnosti ochrany psychiky dítěte před mediálním rabováním. Child psychic exhaustion protection

Možnosti ochrany psychiky dítěte před mediálním rabováním

Child psychic exhaustion protection

Ochrana psychiky dítěte před mediálním rabováním Child psychic exhaustion protection

Zneuţívání svobody a demokracie Demokracie přinesla lidem všeobecný, nikým nekontrolovaný přístup k informacím. Ale můţeme to říci i obráceně. Svobodný přístup k informacím si vynutil nastolení demokracie, občanských svobod. Předpokládali bychom, ţe svobodný přístup k informacím a jeho nástroje – nekontrolovaná média, jsou drahokam, který bude společnost chránit jako oko v hlavě. Opak je, bohuţel, pravdou. Z věci se vyvinul nový, dříve nepoznaný sociálně patologický jev. Ohroţuje veřejnost všech věkových skupin, včetně nejmenších dětí. Vědomé, programové a na vědecké bázi hluboce zaloţené zneuţívání komunikačních kanálů je podporováno postoji, konzumem ze strany valné většiny společnosti. Co to znamená? Znamená to ohroţení svobody jednotlivce? Či dokonce demokracie? Jak uvidíme v dalším textu, mediální konzum na straně nabídky pracuje s ovládáním (manipulací) podvědomí na straně spotřeby. Tím vyvolává poptávku. Není-li rozhodnutí na straně spotřebitele výsledkem rozumové úvahy, kalkulu, ale nevědomého procesu hledání psychické rovnováhy, jedná se ještě o svobodné rozhodnutí? Můţeme ještě mluvit o svobodě v případě, kdy vzniká ZÁVISLOST na daném typu konzumu, následně zranitelnost osobnosti kriminálním jednáním nebo patologická osobnost ohroţující okolí i sebe, aniţ by to člověk mohl vědomě odmítnout?

Okruhy sociálně patologických jevů • • • • • • • • • •

MAJETKOVÁ A NÁSILNÁ TRESTNÁ ČINNOST DOMÁCÍ NÁSILÍ ŠIKANA ZÁVISLOST NA NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH ORGANIZOVANÝ ZLOČIN ZÁVISLOST NA HŘE (a důsledky v rodinách) MEDIÁLNÍ ZÁVISLOST MEDIÁLNÍ TRESTNÁ ČINNOST ÚPADEK HODNOTOVÝCH A MORÁLNÍCH STRUKTUR SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ A NÁSLEDNÁ NEHODOVOST • OBTÍŢNÁ ADAPTABILITA A POKLES KONKURENCE SCHOPNOSTI PRACOVNÍ SÍLY

Příklad mediální manipulace Jeden známý a ve své době populární zakladatel a ředitel komerční televize odpovídal ve speciálním pořadu na dotazy diváků. Uţ tenkrát někteří poukazovali ve svých dopisech na to, ţe televizní kanál manipuluje divákem prostřednictvím podvědomí a překračuje etické normy. Ředitel se jen usmál, podíval se do kamery přes brýle posunuté na špičku nosu a řekl, ţe je přece svobodným rozhodnutím kaţdého, zda se na to bude dívat nebo ne. Poněkud zapomněl uvést, ţe za vysíláním stojí tým špičkových zahraničních poradců, kteří rozhodovali minutu po minutě, jak sloţit program, aby co nejvíc působil na podvědomí. Některé z principů uvádíme v dalším textu.


Co a proč jsou komerční média? • Komerční, samostatně výdělečná, na moci nezávislá média se začala rozvíjet po vynálezu knihtisku. Jejich rozšiřování se datuje od 17. století. • Smyslem existence komerčního média je produkovat zisk.

ZISK

• Médium neprodukuje zisk z prodeje výtisku, jak se mnozí dosud domnívají, ale z prodeje reklamní plochy. • Posláním textové části média je získat čtenáře (konzumenty) a vytvořit tak cílovou skupinu, kterou chce inzerent oslovit.

Zájem inzerentů

• Inzerent ţádá, aby si jeho inzerátu povšimlo co nejvíce lidí, tedy co největší čtenost (sledovanost). • O obsahu textového výstupu rozhoduje šéfredaktor a editoři. Úspěšnost jejich práce je přednostně měřena čteností (sledovaností).

Početnost cílové skupiny

• Šéfredaktor a editoři tedy předkládají veřejnosti to, co chce číst, slyšet a vidět. Společenská role nezávislých médií Nezávislý tisk (rozhlas, televize, internet) jsou jediné společenské síly, kterých se mocní tohoto světa opravdu bojí. Nezávislá média tedy plní nezastupitelnou roli společenské kontroly. Existence nezávislých médií je podmínkou funkčnosti, existence demokracie. Mnoho novinářů se snaţí naplňovat tuto ţivotně důleţitou roli, ale vţdy zůstávají závislí na zájmech vydavatelů. Jejich moţnosti jsou tedy omezené. Jsou omezenější tím víc, čím víc je mediální scéna sdruţována do mediálních kartelů (ovládaných mediálními magnáty). Není náhodou, ţe mediální magnáti dříve nebo později vstupují do politiky. Proti těmto novinářům stojí ţurnalisté, kteří v mediální práci vidí převáţně přístup k penězům, popularitě, vlivu a ovládání veřejného mínění. Můţeme říci, ţe těchto je většina. Určitou kompenzační roli plní veřejnoprávní média, principiálně podřízená voleným orgánům. Účinnost této kompenzace je ale omezená.

Příklad Bezprecedentní nárůst výnosnosti světových akcií díky masovému nárůstu internetu a výdělečnosti komunikačních technologií po roce 1995. Roční zisky dosáhly v extrémních případech aţ 11 000 %.


Mediální komunikace jako proces a hra NA STRANĚ VYSÍLAČE • Vědomí vydavatele, šéfredaktora, editora, novináře je v interakci s jeho nevědomím: pudy, potřebami, charakterem, zvyky, vzory, hodnotovými ţebříčky a morálkou, komplexy, frustracemi, fóbiemi, neurózami, mírou sebereflexe, poruchami osobnosti … • Tato interakce rozhoduje o druhu a obsahu signálů, které fyzicky vysílá (tělo a jeho nástroje). NA STRANĚ PŘIJÍMAČE • Signály, podněty, informace jsou fyzicky přijímány a vyhodnocovány. • V nevědomé části dochází k prvotnímu vyhodnocování a filtraci. • Nevědomí je svými produkty a závěry v interakci s vědomím. Nepřehlédněte Z obrázku vidíme, ţe v principu je moţnost vědomé kontroly tohoto procesu a míra vlivu nevědomí oboustranně vyváţená. Jinými slovy, mediální konzument má stejnou moţnost ovlivnit jednání médií svým chováním, návyky, typem spotřeby … Ve skutečnosti je na straně tmavých šipek podstatně víc poznání a tedy vědomé kontroly, neţ na straně šipek světlých. Proto ve směru zelených šipek můţeme hovořit o mediální manipulaci.

Příklad

Ve Spojených státech je dnes váţně diskutována otázka, zda lze za předpokladu, ţe někdo bude mít dostatek peněz na nákup reklamního času, vyhrát volby s takovou převahou, aby mohl změnit ústavu z demokratické v nedemokratickou.

VYSÍLAČ

PŘIJÍMAČ

Komunikace jako proces a hra vědomí

vědomí

podvědomí

podvědomí

tělo

tělo


Výsledky mediálních výzkumů Výzkumy účinnosti mediálního působení (televize, tisku, reklamy, internetu), tedy jak získat a udrţet diváka – konzumenta a v tomto smyslu si jej podmanit, se systematicky provádějí od druhé světové války. Tedy zhruba 60 let. Jedním z hlavních impulzů byl masový nástup televize, zejména barevné koncem 40. let ve Spojených státech. Odtud se rychle rozšířily do zbytku světa. Na těchto výzkumech pracují nejlepší vědecká pracoviště, včetně renomovaných univerzit, špičkově kvalifikovaní a placení odborníci. Výsledkem jejich práce je poznání funkcí podvědomí a nástrojů, jak si toto podvědomí podmanit. Proti nim stojí nepoučení lidé a děti. Jakou mají šanci uvědomit si, co se odehrává v interakci mezi nimi a médiem, není těţké domyslet. Nedojde-li k přesycení, tedy určitému druhu frustrace, nemají prakticky ţádnou šanci se bránit. Důsledky • Mediální konzument upadá do závislosti. • Můţeme hovořit o podobném typu návyku a závislosti jako u gamblerství nebo lehčích drog. • Vznik této závislosti není v korelaci s intelektem a vzděláním. • V korelaci je druh média, jeho obsahová náplň a nástroje, kterých pouţívá.

Principy uţívané ve zpravodajství komerčních televizí CO OHROŢUJE JEJICH: • • • • •

ZDRAVÍ BEZPEČNOST PENĚŢENKY BUDOUCNOST RODINY

Obecně uţívané sekundární principy CO JE: • POBAVÍ • S ČÍM SE IDENTIFIKUJÍ • V ČEM ROZPOUŠTĚJÍ SVÉ ÚZKOSTI, KOMPLEXY, NEURÓZY, FRUSTRACE

Příklady mediální manipulace Říci lze mnoho, ale lidé si nakonec stejně pamatují jen poslední dojem. S dostatečně váţnou tváří lze tvrdit úplné nesmysly. Řeč je od toho, aby zakrývala myšlenky (Machiavelli). S davem se nediskutuje, davu se sděluje. Stokrát opakovaná leţ se stává pravdou. Pravda neexistuje, existuje pouze silnější argument.


Nezapomeňme Vpravo uvedené nástroje připoutání a udrţení pozornosti nejsou produktem moderní doby. Většinu z nich známe jiţ z antického dramatu, řeckých olympijských her, zápasů gladiátorů, starověkého řečnického umění, z Shakespearova díla. Byly uţívány v propagandě všech dob a všeho druhu a nevyhnuly se ani duchovnímu působení. V principu tyto nástroje nenesou v sobě něco fatálně společensky nebezpečného. Záleţí, za jakým účelem a s jakými vnitřními postoji, hodnotami a sociálním podtextem jsou pouţity.

Bohuţel platí, ţe převaha společensky neţádoucích dopadů je asi 100 : 1 jak u tvůrců, tak u sledovanosti příslušných médií.

Principy uţívané k připoutání pozornosti v „zábavě“ • TALKINGHEADS – POHLEDY Z OČÍ DO OČÍ • PRÁCE SE SKRYTÝMI ÚMYSLY, SNAHA O VZÁJEMNOU MANIPULACI • SLOVNÍ PŘESTŘELKY • VNITŘNÍ (PSYCHICKÉ) KONFLIKTY POSTAV • SELHÁNÍ, PROHRY, KATARZE • • • • •

FYZICKÉ KONFLIKTY TAKTIZOVÁNÍ A VÍTĚZSTVÍ ČERNOBÍLÉ TAKTIKY VÍTĚZSTVÍ FYZICKÉ PŘEVAHY VIZUÁLNÍ A AKUSTICKÉ ŠOKY SNADNOST FYZICKÉHO ZÁSAHU, ZABÍJENÍ, BANALITA SMRTI

• • • •

CELEBRITY SHOW DRBY, STORY, POMLUVY IDEÁLY (ŠTÍHLOSTI, KRÁSY, ÚSPĚCHU) VEŘEJNÉ PŘEKONÁVÁNÍ ZÁBRAN (např. při odhalování těla, intimním styku apod.)

Příklady vyuţití Talk show Reality show Telenovely Akční filmy, megafilmy, supermani Střelba, pěstní souboje, zabíjení, vítězství fyzické síly Obsahu zbavená válečná dramata aj.


Příklad jednoho z nejzákeřnějších internetových produktů SOCIAL NETWORKING Princip útočí na třetí základní potřebu člověka - někam patřit. Tato potřeba je zesílena věkem – u dětí od 9 let zhruba do konce puberty. Internetový produkt funguje tak, ţe umoţňuje snadno a rychle získávat spojení na další a další „kamarády, známé“. Dítě ovládané tímto produktem sedí u počítače a neustále, mnoho hodin denně získává další kontakty. Desítky, stovky, tisíce. Čím víc kontaktů má v „databázi“, tím je na hře závislejší.

POTŘEBA SEBEREALIZACE POTŘEBA U Z N Á N Í POTŘEBA NĚKAM PATŘIT

Závislost je podporována soutěţením mezi dětmi, kdo má víc kontaktů. POTŘEBA BEZPEČÍ

Psychická a společenská nebezpečnost • Závislost na hře – gamblerství • Dítě sedící u počítače ztrácí kontakt s ţivým okolím, jeho představa o sociálních vazbách je závaţně a nevratně deformována.

• U dítěte se nevytvářejí potřebné sociální, komunikační návyky a dovednosti. • Závaţně a nevratně se deformuje sebevnímání a sebehodnocení dítěte. • Případná psychická porucha dítěte, například úzkostnost, vyhraněná introverze, bázlivost, tendence k únikům, nevykompenzované trauma apod. se uzavřeným, intimním a ochranitelsky působícím prostředím počítače posiluje. • Adresářů je zneuţíváno k internetové kriminalitě, mezi jiným dětské pornografii, šíření ideologie násilí apod.

ZÁKLADNÍ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY


Problém rodiče dítěte postiţeného závislostí • Rodič by rád dítě odpoutal od počítače (obecně od média), ale neví jak. Přímé zákazy jsou málo účinné, vyvolávají v dítěti odpor, pocit násilí, narušují vazby dítěte na rodiče, posilují náchylnost dítěte hledat kontakty mimo rodinu (v partách, v poddání se silným patologickým osobnostem). Většina dětí tyto výzvy a zákazy rodičů jednoduše ignoruje.

DÍTĚ

• Rodič nemá dostatečnou motivaci soustředit svou pozornost na tento problém, protoţe není dostatečně informován o jeho nebezpečnosti.

• Rodič čelící svým vlastním problémům v partnerském vztahu, v zaměstnání či svým osobnostním či psychickým poruchám nemá dostatek síly, autority, převahy, aby účinně zakročil.

Rodič vydává dítěti pokyn, aby přestalo („kdybys radši šel ven“, „jdi se radši učit“, „zblbneš z toho“ apod..

• Většina rodičů nemá odpovídající vzory ze své vlastní výchovy anebo jsou tyto vzory nesprávným vnímáním či následnou zkušeností deformovány.

Účinnost pokynu je podmíněna vztahem, jak se vytvořil mezi dítětem a rodičem za předcházející roky ţivota.

Časová geneze tohoto problému Rodič není informován o tom, ţe příprava na řešení tohoto, a nejen tohoto problému, tedy vytváření odpovídající vazby mezi ním a dítětem začíná v samém počátku dětství. NAROZENÍ

0-1

1-2

2-4

3-6

6 - 10

Utváří se pocit ochrany a důvěry v rodiče jako zdroje bezpodmínečného fyzického zajištění, ochrany a lásky

Utváří se pocit podpory a pomoci ze strany rodiče při hře – řešení prvních problémů; prostřednictvím naslouchání a porozumění; první emocionálně proţitkové vazby (záţitky, společná minulost)

Dítě se seznamuje s riziky činností a vytváří si vztah k riziku; ověřování a posilování nebo úpadek pocitu podpory, vnímání rodiče jako zdroje návodů na řešení problémů, bezpodmínečnosti lásky, pocitu bezpečnosti uvnitř vztahu s rodiči

Dítě se seznamuje a ověřuje si postupy rodiče a dalších autorit v případě sporu, konfliktu nebo v případě ohroţení sociálním okolím (druhými dětmi, příp. někým z dospělých); nácvik postupů jednání a vyjednávání s rodičem; první fixace pravidel vzájemného vztahu s rodičem a rolí v něm

Dítě poznává a ověřuje si reakce rodiče (dalších autorit) na své problémy s adaptací na nové sociální okolí (ve školní třídě), adaptace na plnění pracovních úkolů a jejich nezvládání, začleňování do mocenských struktur (učitel třída, uvnitř dětského kolektivu); první fixace sebevnímání, sebehodnocení, vlastní hodnoty a dosaţitelné společenské role; první doţivotní frustrace z nenaplněných očekávání, pokles sebehodnocení a vznik nedůvěry ve své síly a schopnosti; váţné narušení vazeb na rodiče, rodinné prostředí, nedůvěra v jeho pravidla a hodnoty


Moţnosti řešení? 1. Vytvoření funkčního vztahu mezi rodičem a dítětem tak, aby dítě vnímalo přání rodiče jako rozhodující, důvěřovalo jeho správnosti, vnímalo je jako ochranu sebe sama a akceptovalo je jako pro sebe výhodnější. 2. Vytvoření takového vědomí dítěte o své vlastní hodnotě, aby bylo schopno poměřovat kaţdý výdaj svého času, energie a pracovní či duševní kapacity s dosaţeným přínosem (ziskem).

VYTVOŘENÍ UCHOPITELNÉ PŘEDSTAVY U DÍTĚTE O VZTAHU: VÝDAJ – ZISK MŮJ ZÁJEM – JEJICH ZÁJEM MOJE POTŘEBY – PŘÍNOS PRO MĚ MOJE CENA – JEJICH ZISK PRŮBĚŢNÉ VYTVÁŘENÍ FUNKČNÍHO VZTAHU DÍTĚ - RODIČ A JEHO PŘÍPRAVY NA ŘEŠENÍ TAKOVÝCHTO KLÍČOVÝCH SITUACÍ

DÍTĚ


Moţnosti řešení? 1. Vytvoření funkčního vztahu mezi rodičem a dítětem tak, aby dítě vnímalo přání rodiče jako rozhodující, důvěřovalo jeho správnosti, vnímalo je jako ochranu sebe sama a akceptovalo je jako pro sebe výhodnější.

Konkrétně? • Vytipujte si předem situace pro jednotlivá údobí tvorby osobnosti dítěte.

• Uvědomte si jejich význam. • Uvědomte a pojmenujte si svoje slabiny, své nevědomě uplatňované vzorce chování a jejich slabiny a jejich zdroje.

PRŮBĚŢNÉ VYTVÁŘENÍ FUNKČNÍHO VZTAHU DÍTĚ - RODIČ A JEHO PŘÍPRAVY NA ŘEŠENÍ TAKOVÝCHTO KLÍČOVÝCH SITUACÍ

DÍTĚ

• Nadefinujte si (sami nebo s pouţitím literatury) nové vzorce chování do těchto situací. • Tyto vzorce chování uplatňujte cílevědomě, s naprostou sebekázní, nanejvýš kvalitně, dlouhodobě stabilně a z pohledu dítěte předvídatelně. • Eliminujte neţádoucí vliv okolí – babiček, dědečků a jiných osob.

NAROZENÍ

0-1

1-2

2-4

3-6

6 - 10

Bezpodmínečné fyzické zajištění, ochrana láska; potlačení svých vlastních emocionálních potřeb;

Hra – kontakt s dítětem se rovná: jednání s dítětem jako se sobě rovným;

Úplné potlačení svých negativních pocitů z rizik, jeţ dítě podstupuje; poskytování podpory, rady, „záchrany“;

Poskytování návodů pro řešení situací v psychosociální interakci dítěte s jeho sociálním okolím; poskytování útočiště, útěchy;

Strukturované řešení situací, jimţ dítě čelí; cílevědomé vytváření právního vědomí;

odstranění neurotických potřeb a jiných případných deformací;

naslouchání; rady, návody, řešení, podpora; úplné odstranění vlastních zkratových a násilných projevů;

poskytování útočiště, útěchy; volba perspektivy nových moţností řešení; usilovná tvorba a posilování sebevědomí a autonomnosti jednání dítěte;

pokračující usilovná tvorba a posilování sebevědomí a autonomnosti jednání dítěte;

jednání podle přesně stanovených a vzájemně akceptovaných (nevnucených) pravidel; naprostá sebekázeň a sebekontrola rodiče (zvl. ve vypjatých situacích); strukturovaná zpětná vazba dítěti ve smyslu dals – získals – ztratils - získal; poskytování útočiště, útěchy; pokračující usilovná tvorba a posilování sebevědomí a autonomnosti jednání dítěte;

Ochrana psychiky dítěte před mediálním rabováním Child psychic exhaustion protection VYTVOŘENÍ UCHOPITELNÉ PŘEDSTAVY U DÍTĚTE O VZTAHU:

Moţnosti řešení?

VÝDAJ – ZISK MŮJ ZÁJEM – JEJICH ZÁJEM MOJE POTŘEBY – PŘÍNOS PRO MĚ MOJE CENA – JEJICH ZISK

2. Vytvoření takového vědomí dítěte o své vlastní hodnotě, aby bylo schopno poměřovat kaţdý výdaj svého času, energie a pracovní či duševní kapacity s dosaţeným přínosem (ziskem).

Konkrétně? • Nedávejte dítěti nic zadarmo, jako samozřejmou věc. Informujte dítě srozumitelnými způsoby o hodnotě jídla, tepla, věcí, hraček; později času, práce, únavy apod.

DÍTĚ

• Nebraňte se učit dítě od co nejranějšího věku hospodařit s vlastními finančními prostředky. Jeho finance – úspory povaţujte pro sebe za nedotknutelné. Stejně přistupujte k času, fyzickým a psychickým silám dítěte. • Stanovte si za tím účelem pravidla a ta dodrţujte jako zákon. Svým stabilním a předvídatelným chováním přenášejte tyto „zákony“ na dítě. • Učte dítě přistupovat k ţivotním situacím tak, ţe nikdy nezná všechny okolnosti, zejména ne úmysly a hodnotová (cenová) měřítka druhých lidí. • Upevňujte v dítěti vědomí, ţe proti těmto nejistotám existují pevné body – kotvy, jejichţ prostřednictvím lze nejistotám čelit. • V případech, pro která nemáte stanovena a vzájemně odproţita zákonná ustanovení, se naučte s dítětem vyjednávat. Tím učte své dítě vyjednávat.

NAROZENÍ

0-1

1-2

2-4

3-6

6 - 10

Hra – zacházení s hodnotou věcí.

Rizikové situace – můj vklad do jeho překonání. Překonání není zadarmo.

Psychosociální interakce s vrstevníky – vítězství, prohry, kompromisy, moje hodnota versus jejich hodnoty (ceny), moje a jejich úmysly, moje pravidla versus jejich pravidla, taktika a strategie.

Pokračování v konkrétních situacích.

Strategický význam času.

Právo a obrana svého práva. Ohroţení mých práv. Ohroţení mých zájmů, obhajoba mých zájmů, zájmy jiných, propojení mých zájmů se zájmy jiných.


Příklad Jedna matka, moje klientka, silná stabilizovaná osobnost, úspěšná podnikatelka s kvalitně rozvinutými sociálními vazbami, mimořádně kvalitní sebereflexí, mi vyprávěla, jak řešila případ, kdy syn, asi tříletý, chtěl napít a začal si při tom „vymýšlet“. Matka mu dala pití do skleničky. Ale on chtěl hrníček. Trval na svém.

Matka vyuţila jeho proţitků a vysvětlila mu, ţe v ţivotě nemůţeme mít všechno, co chceme. Nezbývá, neţ se naučit smiřovat s tím, ţe dosáhneme jenom něčeho. Cesta k takovému dosaţení není jednoduchá.

Jak bychom nejspíš reagovali?:

Situace skončila dohodou, oboustranným uznáním stanovisek a jejich důvodů. Řešením, ze kterého nikdo nevyšel jako poraţený ani vítěz. Dítě neodešlo s pocitem nevyslyšení – nepřijetí – odmítnutí – nespravedlnosti – bezmoci. Zapamatovalo si:

Pití bychom přelili do hrníčku ... anebo bychom přiměli (donutili dítě napít se z toho, v čem bylo nalito). Ne tak klientka. Udělala si chvilku času, sedla si se synem a začala s ním jednat. Jako s rovnocenným partnerem. Jako s dospělým. Vyslechla jeho důvod. Pozorně vnímala, co říká – naslouchala. Neoponovala, nechala ho domluvit do konce. Pak mu řekla, ţe jí to pořád nevysvětluje, proč se nemůţe napít ze skleničky. To několikrát opakovala, aţ chlapec přestal vymýšlet zástupné důvody a přiznal se, ţe hrníček je mu milejší. Odkryl své emocionální důvody. Ty matka uznala jako závaţné. Přijala je. Poloţila mezi sebe a chlapce otázku, jak to vyřešíme? Zeptala se syna, zda je opravdu nezbytné, aby trval na hrníčku, kdyţ jí to neřekl předem a ona má mnoho práce. Chlapec to uznal, ale přece jen by byl radši, kdyby mohl dostat ten hrníček.

Poté mu nabídla „něco za něco“. „Dobrá tedy, přeliju ti pití do hrníčku, ale co za to? Pro mě je to, jak víš, práce navíc.“

Kdyţ bude příště něco podobného chtít, musí si to rozmyslet. Bude muset být schopno svůj poţadavek obhájit. Ţe mu k obhajobě bude dán prostor, ale jeho argumenty nebudou automaticky přijaty. V ţivotě je vţdy něco za něco. Musím se rozhodnout, zda svoje aktiva vypotřebuji na získání tohoto poţadavku, anebo bude rozumnější si je šetřit na poţadavek závaţnější. Silou ani pláčem, předstíráním nemusím ničeho dosáhnout. Předstírání je stav, který můţe být odhalen, a ţe z takového odhalení plynou určitá rizika. Předstírání je taktika, která můţe být účinná, ale je třeba s ní umět zacházet. Penzum dojmů, asociací, nezřetelných souvislostí i některých jasných závěrů se uloţilo v jeho paměti. Matka věc samozřejmě nenechala náhodě. V kaţdé další podobné situaci postupovala stejně, čitelně. Tak mi to řekla.

Možnosti ochrany psychiky dítěte před mediálním rabováním. Child psychic exhaustion protection

Recommend Documents