Měnové unie - úvod Eurozóna - historie strategie pro Euro
Trocha historie nikoho ... • První pokus o měnovou unii: 1750 anglické kolonie v Americe: Connecticut,Massachussets, New Hampshire, Rhode Island • Časopis Economist 1886: „Nebude to trvat dlouho a Evropa, včetně Anglie, bude mít jednu měnu …“ • Zajímavosti: – USA měnovou unií až po občanské válce tj. v šedesátých letech 19. století – FED vznikl až v roce 1908 – úplnou kontrolu nad přírůstkem peněžní zásoby má FED až od roku 1960
A trocha zeměpisu také ne ... • Existující měnové unie ve světě (na bázi dohody): – – – – –
eurozóna zóna CFA franku BEAC: centrální Afrika zóna CFA franku BCEAO: západní Afrika zóna CFP franku: Polynésie zóna východokaribského dolaru
• Faktické měnové unie, vzniklé jednostranným využíváním měny jinými zeměmi: – – – – –
US dolar je měnou v Panamě, Ekvádoru, Salvadoru, Zimbabwe Australský dolar je měnou na Nauru Jihoafrický rand: Svazijsko, Lesotho, Namibie Švýcarský frank: Lichnštejnsko Indická rupie: Bhútán, Nepál
• Ale též: – Brunejský dolar a Singapurský dolar obíhají paralelně v obou zemích
Základy teorie (Kdy může měnová unie fungovat a přinést vyšší efektivnost do ekonomiky) • Teorie optimální měnové zóny (OCA): autor R. Mundell – OCA obecně definována jako ekonomická oblast, v níž je z ekonomického a měnového hlediska nejefektivnější využití jedné měny – Nemusí a v praxi se ani vždy nekryje s administrativními hranicemi (státu). Rozhodující jsou stupeň rozvinutosti tržního prostředí a strukturální a institucionální kompaktnost (podobnost). – Atributy OCA dle Mundella: • flexibilita trhu práce a mobilita pracovní síly • mobilita kapitálu, cenová a mzdová flexibilita, rozvinuté tržní prostředí • existence fiskální redistribuce, která tlumí negativní dopady výše uvedených dvou atributů na sektory/regiony
→ Vymezení hodně vágní = v tom je celá ta potíž (co například EMU?) → Proč vlastně vznikají a co od nich očekáváme ... Nejlépe lze ilustrovat na debatě v UK ... Ale poučné je též sledovat jak to bylo v EU-EMU: očekávání a realita
Kdy může měnová unie fungovat a přinést vyšší efektivnost do ekonomiky... Filosofie 5 testů UK: ekonomika nejen musí splňovat atributy OCA, ale vstup do měnové unie musí přinést dodatečnou hodnotu – 1. Konvergence (podobnost struktury ekonomiky a průběhu ekonomického cyklu) – 2. Flexibilita (reakční schopnost ekonomiky na externality při neexistenci autonomní měnové politiky, resp. měnových přizpůsobovacích mechanismů) a také – 3. Investice (zlepšení investičního prostředí a přínos dodatečných investic) – 4. Finanční trhy (impuls pro rozvoj a zvýšení konkurenceschopnosti finančního sektoru) – 5. Zaměstnanost a růst (vyšší a stabilní)
Časování resp. rychlost • Pozvolný proces: – Je výslednicí ekonomického procesu (konvergence, otevírání trhu) ... Down Top – Nebo je nástrojem procesy konvergence stimulující, urychlující ... Top Down
• Jednorázový akt – (reunifikace Německa) – Jednostranné přijetí měny
• Stínování (Německo-Rakousko, EMU-Dánsko)
Vznik eurozóny - klíčová data (1) • 19.9.1950 Evropská platební unie (=platební a zúčtovací systém v prostředí omezené směnitelnosti měn) • 29.12.1958 Evropská měnová dohoda (=plná směnitelnost měn) • 1.12.1969 summit v Haagu: poprvé obecně formulována vize měnové unie jako završení jednotného trhu • 8.10.1970 Wernerova zpráva: poprvé načrtnuty postupové kroky k vytvoření měnové unie, 3 stádia: – omezení fluktuací kurzů – integrace finančních trhů a bankovních systémů, zrušení veškerých omezení pohybu kapitálu – fixace kurzů měn, vytvoření systému centrálních bank
• 5.12.1978 Vznik Evropského měnového systému (EMS), 3 prvky: 1. ECU
2. ERM
3. Mechanismus financování intervencí
80.léta – černá epizoda Evropské integrace
Vznik eurozóny - klíčová data (2) • 27.6.1989 Delorsova zpráva: plán pro zavedení eura: – posílení spolupráce CB a koordinace měnových politik – vytvoření ESCB, resp. EMI, snížení kurzových fluktuací – fixace kurzů, zavedení eura, měnová politika v ECB
• 7.2.1992 Maastrichtská smlouva (účinnost 1.11.1993): nová smlouva o EU, měnová unie označena za oficiální cíl, formulace Maastrichtských kritérií • 1.6.1998 vznik ECB • 1.1.1999 vznik eura • 1.1.2002 hotovostní euro
Vznik eurozóny - klíčová data • Epizoda po roce 2008 odhaluje strukturální slabosti měnové unie • Není to OCA • Příliš regionálně nesourodá • Není podpořena fiskálem • Nemá silný politický leadership • Ztratila důvěru trhů, analytiků, ratingových agentur To vše ale neznamená, že nemůže přežít, otázka je, co se musí stát aby přežila, za jakou cenu to bude a jak pak bude vypadat. Problém nebyl v principu, ale v časování, modalitách a způsobech konstrukce. Cena: budoucnost nebude bez omezení suverenity národních států.
Kvíz pro studenty • Kolik zemí dnešní EU používá euro (a které to jsou)? • Kolik zemí původní patnáctky euro nepoužívá (a které to jsou?) • Kdy došlo k poslednímu rozšíření evropské měnové unie a které země přistoupily? • Pamatujete si ještě nebo dokážete odhadnout přepočítací DM/euro? • Jaký je křížový kurz USD/euro? • Jak dlouho existovala samostatná měna na Slovensku po roce 1993? • Kdy podala přihlášku do eurozóny ČR a kdo se pod ní podepsal?
Povinné minimum znalostí o eurozóně: • Podle Maastrichtské smlouvy je vznik eurozóny završením jednotného trhu zemí EU, v zásadě tedy dříve nebo později euro převezmou na základě této smlouvy všechny země EU. Jedinou výjimkou jsou Velká Británie a Dánsko (podle této výjimky mohou zůstat mimo, ale v budoucnosti mohou požádat o vstup. Navíc Dánská koruna je v mechanismu směnných kurzů ERM II) • Členové eurozóny se vzdávají autonomní měnové politiky, neexistuje však jednotná fiskální politika (pouze zesílená pravidla koordinace národních fiskálních politik). • Pakt stability a růstu: smlouva na podporu stability eurozóny zejména ve fiskální oblasti (M. fiskální kritéria platí dále, vytvořeny sankční mechanismy pro případ jejich neplnění)
Centrální banky členských zemí po vstupu do Eurozóny • Rozhodování o měnové politice přechází na ECB • Provádění (operace na finančním trhu) nadále i na národní úrovni • Ekonomické a měnové analýzy • Platební styk • Regulace a finanční stabilita →v dnešní podobě mohou buď prakticky zaniknout, ale také přetrvat prakticky ve všech svých činnostech
Euro nejen v eurozóně: • Kde také je euro oficiální měnou: Gouadeloupe, Francouzská Guyana, Martinique, Réunion, Madeira, Kanárské ostrovy, Monaco, Vatikán, San Marino, Andorra
• Jednostranné zavedení eura: Kosovo, Černá hora • Měny navázané na euro: – Dánsko,Litva, Kypr, Lotyšsko - participují v mechanismu ERM II – Kuriozita – maďarský experiment s ERM2 – CFA frank - režim kurzu pevně svázaného s eurem
Co tedy by (nám) euro mělo přinést? • Občané: transparentnost cen, úspora transakčních nákladů, jednodušší cestování • Firmy: omezení fluktuací kurzu, snadnější plánování (investic …), úspora transakčních nákladů (směnárenské poplatky, hedging, poplatky za platby …), transparentnost cen, posílení konkurenčního prostředí, zvýšení likvidity finančního trhu EU (a tlak na odstraňování přervávajících bariér …) • Makro: cenová stabilita, fiskální disciplína (???), stabilní a nízké úrokové sazby, ochrana před exogenními šoky • Postavení EU: posílení jak ekonomické tak politické, euro světovou měnou (transakční i rezervní)
Stručné hodnocení eura: • (+) globální měna • (+) relativní flexibilita měnové politiky ECB: nutno vysvětlit... • • • • • • •
-------------(-) heterogennost (inflace, reálné sazby, výkonnost, struktury, tržní mechanismy) (-) nenaplnění očekávání (konvergence,růst, reformy) (-) fiskální divergence →pochybnost o OCA, časování, top down approach Urychlení ekonomické a finanční integrace se nekonalo Strukturální reformy nenastaly, asi až nyní pod tlakem Jádro versus periferie, ale kdo je kdo???
Eurozóna (12): inflace, HDP a deficit VR Inflace
Deficit
HDP
min
max
min
max
min
max
2000
1.4
5.3
3.2
9.4
+6.0
-3.7
2003
1.0
4.0
-0.8
5.6
+2.5
-6.5
2007
1.6
3.0
1.6
6.0
+5.2
-3.6
2008
2.2
4.5
-3.0
3.6
+4.4
-7.3
Vyznění Eurostrategie ČR (říjen 2007) – faktory pro • Faktorem je vysoká otevřenost ekonomiky a obchodní provázanost s eurozónou • Vysoký příliv investic z eurozóny • Podobnost struktury finančního sektoru (ale menší podíl na HDP) • Sblížení ekonomické úrovně (reálná konvergence), přiblížení cenové hladiny (nižší budoucí tlaky na rovnovážné posilování reálného kurzu = nižší inflační diferenciál)
Vyznění Eurostrategie ČR (říjen 2007) – faktory (spíše) proti • Nesladěnost hospodářských cyklů (memo: říjen 2007) • Strukturální odlišnosti (vyšší podíl průmyslu, menší služeb) • Strukturální problémy veřejných rozpočtů • Strukturální problémy trhu práce (dlouhodobá strukturální nezaměstnanost) • Nízká pružnost reálných mezd • Nekompetitivní regulatorní prostředí pro podnikání (snižuje konkurenceschopnst trhu produktů, mobilitu kapitálu)
Vstup do ERM II dle strategie z října 2007 • Chápán nadále jen jako podmínka, jeho instrumentální potenciál nerelevantní • Pobyt minimalizovat na 2 roky • Rozhodnutí o vstupu nejen na základě stávajícího, ale i na základě výhledu plnění M. Kritérií
Srovnání obsahu 2007 s dřívějšími verzemi • Vypadlo konstatování, že převládají výhody brzkého vstupu do eurozóny • V obou strategiích akcentováno realizování výhod z převzetí eura (kvalifikace na OH ...) • Faktory bránící brzkému převzetí eura zůstávají stejné (jen dílčí zlepšení ...) • ERM II nadále chápán jen jako brána vstupu • Vstup do ERM II nadále až tehdy až budou vytvořeny předpoklady pro převzetí eura za další dva roky
A dnes, po krizi ... • Perspektiva, resp. pravděpodobnost i podpora samotné myšlence ... • Naše vlastní problémy viditelnější než předtím (fiskál!) • Krize jako test eurozóny ... Její politiky, přístupu a problému členů • Náklady ... • Jak se bude Eurozóna a EU dále vyvíjet (že nezůstane v dnešní podobě, to je téměř jisté ...) • Co bychom získali dnes oproti situaci před krizí? • Když ne brzy tak kdy ... • Problém věcný a problém politický
Klasické argumenty ve prospěch vstupu do eurozóny: Odstranění transakčních nákladů, Růst obchodu uvnitř EMU HDP na obyvatele (1980=1)
Dovoz „lepší“ měnové politiky + zajištění kurzové stability Hrál zřejmě významnou roli v rozhodování států s historicky vysokou Inflací: ECB je schopna dosahovat cenové stability za současného snížení rozptylu inflací Tento argument však není relevantní pro Českou republiku: • Kredibilní samostatná měnová politika • Dlouhodobě nízká inflace a úrokové sazby relativizují klíčovou výhodu vstupu v podobě dovozu lepší měnové politiky • Posilující nominální kurz vede domácnosti k preferenci domácí měny a pozdějšího vstupu (Nominální iluze)
↓ Klesá společenská poptávka po euru a chybí politický konsensus Ostatně ani dovoz „lepší“ měnové politiky nicméně není zcela bez rizika ...
Odstranění kurzových šoků