Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB
Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005
Centrální banka a automobilový průmysl? • ČNB je institucí, jež má za cíl udržování cenové stability • centrální banka může ovlivňovat inflaci prostřednictvím změn úrokových sazeb nebo fixovat měnový kurs • ČNB operuje v režimu cílování inflace s plovoucím měnovým kursem • přístup k měnovému kursu je v takovém režimu nesmírně komplexní záležitostí • vývoj měnového kursu má dopad do cenové konkurenceschopnosti firem ve zpracovatelském průmyslu
Aktuální makroekonomické prostředí • ČR je nízkoinflační zemí • ČNB míří v současnosti na cíl stanovený pro období 2006 až do přijetí eura ve výši 3 % • stávající makroekonomická prognóza indikuje až do konce roku 2006 nízkou inflaci spojenou s udržováním úrokových sazeb na nízké úrovni • prognóza inflace je vždy podmíněna nejistou a prakticky nepredikovatelnou trajektorií měnového kursu
Aktuální prognóza – mírná inflace a nízké úrokové sazby Meziroční změna v %
5 4 Cíl od 01/06
3 2 1 0 -1 I.02
VII.02
I.03
VII.03
I.04
VII.04
I.05
VII.05
I.06
VII.06
• prognóza obsahuje mírný pokles úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následnou stabilitu
CE země – nominální zhodnocení 1993-2004 • ČR je jedinou CE zemí, jejíž měna za celé transformační období nominálně apreciovala • u ostatních CE zemí k tomu dochází až v posledních letech – nízké inflační cíle a snaha přijmout rychle euro • měnové politiky v CE zemích jsou si proto vzájemně dosti podobné, i když ne vždy vykazují podobné výsledky • vývoj kursu koruny je stále více korelován s pohyby kursů ostatních středoevropských měn
CE země – nominální zhodnocení 1993-2004 Nominální zhodnocení oproti EUR
20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 1993-04
CZK
1993-99
HUF
PLN
SKK
2000-04
CE země – reálné zhodnocení 1993-2004 • z hlediska cenové konkurenceschopnosti jsou důležitější reálné měnové kursy • reálný měnový kurs zohledňuje vývoj nominálních kursů a vývoj cen a mezd v domácí ekonomice i u konkurentů • reálný kurs spočítaný na bázi spotřebitelských cen (CPI) odráží souhrnný vývoj kupní síly domácí měny • v letech 1993-2004 nejvíce zhodnotila SKK, hned za ní CZK
CE země – reálné zhodnocení 1993-2004 Reálné zhodnocení oproti EUR (CPI) 100 80 60 40 20 0 1993-04
CZK
1993-99
HUF
PLN
SKK
2000-04
CE země – reálné zhodnocení 1993-2004 • bude reálné zhodnocování stále tak rychlé? • pravděpodobně ne, rychlé reálné zhodnocování v 90. letech souviselo s doháněním podhodnocení koruny na počátku transformace • česká měna byla v relaci s HDP na osobu výjimečně podhodnocená, což zřejmě souviselo s mírou narušení tržní ekonomiky • měny, které byly na počátku transformace nejvíce podhodnocené, vykázaly logicky nejrychlejší reálné zhodnocování
CE země – reálné zhodnocení 1993-2004 • vzhledem k poměru HDP na osobu a cenové hladiny existuje lze pokračování apreciačního trendu předpokládat • ČNB předpokládá v dalších letech postupný pokles reálného zhodnocování ke 2 % ročně • při daném inflačním cíli to implikuje téměř stabilitu nominálního kursu koruny oproti euru Údaje pro rok 2004
HDP na osobu v PPP (EU25)
Cenová hladina (EU25)
ČR
70
55
Slovensko
54
51
Polsko
47
48
Maďarsko
62
59
CE země – reálné zhodnocení 1993-2004 • reálný kurs spočítaný na bázi PPI odráží vývoj konkurenceschopnosti a schopnost producentů dosahovat růstu cen své produkce - v letech 1993-2004 nejvíce zhodnotila CZK následovaná SKK • reálné zhodnocování může být důsledkem růstu konkurenceschopnosti, ale i příčinou její ztráty • to, který efekt převáží, závisí na souladu vývoje reálného kursu s dlouhodobými fundamenty • v ČR bylo doposud reálné zhodnocování spíše odrazem rostoucí produktivity než nadměrného růstu mezd a cen nebo neadekvátně rychlého nominálního zhodnocování • občas bylo zhodnocování příliš rychlé (2001-2002, přelom 2004 a 2005) – výzva pro měnovou politiku ČNB
CE země – reálné zhodnocení 1993-2004 Reálné zhodnocení oproti EUR (PPI) 70 60 50 40 30 20 10 0 1993-04
1993-99 CZK
HUF
PLN
2000-04 SKK
Mzdový vývoj a konkurenceschopnost • v nízkoinflačním prostředí bude vývoj cenové konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu stále více záviset na vývoji pracovních nákladů • reálné zhodnocování měřené jednotkovými pracovními náklady bylo v ČR v období transformace nejrychlejší • rizikem pro další období je nadměrně rychlý růst pracovních nákladů, který by se mohl odrazit nejen ve snížení cenové konkurenceschopnost, ale i v makroekonomických nerovnováhách
Mzdový vývoj a konkurenceschopnost Reálné zhodnocení (RULC, 12 hlavních partnerů) 100 80 60 40 20 0 -20 1993-04
1993-99 CZK
HUF
PLN
2000-04 SKK
Mzdový vývoj a konkurenceschopnost • trendy v celkových pracovních nákladech v CE ekonomikách jsou velmi podobné, odchylky jsou spojeny s kursovými výkyvy • v dalších letech lze předpokládat růst celkových pracovních nákladů v průmyslu měřených v eurech o 6-8 % ročně • na vývoj jednotkových pracovních nákladů mají významný vliv rozdíly v trendech produktivity • udržení přijatelné dynamiky jednotkových pracovních nákladů bude klást velké nároky na růst produktivity
Mzdový vývoj a konkurenceschopnost Celkové pracovní náklady (EUR), zpracovatelský průmysl 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100
Czech Rep
Hungary
Poland
Slovakia
2004q03
2004q01
2003q03
2003q01
2002q03
2002q01
2001q03
2001q01
2000q03
2000q01
1999q03
1999q01
90
Mzdový vývoj a konkurenceschopnost Jednotkové pracovní náklady (EUR) 170 150 130 110 90 1999 Czech Republic
2000
2001 Hungary
2002 Poland
2003 Slovakia
2004 Germany
Euro – ochrana proti reálnému zhodnocování? • sníží zavedení eura rizika ztráty cenové konkurenceschopnosti? • strategický dokument ČNB považuje zavedení eura v ČR z dlouhodobého hlediska za přínosné • mezi uváděnými pozitivy ovšem vliv na cenovou konkurenceschopnost chybí • Kontrast s názorem firem z 2001-2002: když nebude koruna, nebude zhodnocování!
Euro – ochrana proti reálnému zhodnocování? • vývoj v eurozóně potvrzuje malý vliv zavedení eura na vývoj pracovních nákladů • i po zavedení eura je vývoj pracovních nákladů v jednotlivých zemích eurozóny výrazně odlišný • euro omezilo především kolísání pracovních nákladů v důsledku výkyvů měnového kursu, což neplatí např. pro Velkou Británii
Euro – ochrana proti reálnému zhodnocování? Celkové pracovní náklady (EUR), zpracovatelský průmysl 130
120
110
100
Germany
Spain
Italy
Portugal
2004q03
2004q01
2003q03
2003q01
2002q03
2002q01
2001q03
2001q01
2000q03
2000q01
1999q03
1999q01
90
Britain
Euro – ochrana proti reálnému zhodnocování? • trendy v reálných veličinách nemají měnovou, ale strukturální povahu • euro nemůže zabránit růstu jednotkových pracovních nákladů v důsledku pomalého růstu produktivity či nadměrného růstu nominálních mezd • riziko rychlého růstu jednotkových pracovních nákladů vytvářejí pomalé strukturální reformy • další uvolnění měnové politiky ECB může pomoci jen zemím připraveným na reformy
Euro – ochrana proti reálnému zhodnocování? Jednotkové pracovní náklady (EUR) 1999-2004 125 120 115 110 105 100
Germany
Italy
Portugal
Spain
United Kingdom
2004
2003
2002
2001
2000
1999
95
Euro – ochrana proti reálnému zhodnocování? • při výrazných rozdílech v tempu reforem dochází k divergenci reálných kursů měřených relativními pracovními náklady (Německo vs. Itálie či Portugalsko) • závěr: zavedení eura nemůže být substitutem reforem • flexibilní a fungující trh práce je naopak předpokladem zavedení eura
Euro – ochrana proti reálnému zhodnocování? Reálný efektivní kurz, index (ULC, 12 hlavních partnerů)
107
Germany
Spain
Italy
Portugal
Britain
2005q01
2004q03
2004q01
2003q03
2003q01
2002q03
2002q01
2001q03
2001q01
2000q03
2000q01
1999q03
1999q01
87