MMB Název: Novy Územní plán města Brna Návrh Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna. Návrh usnesení:

3f

MMB2012000001148 Rada města Brna Z6/020. zasedání Zastupitelstva města Brna konané dne 11. prosince 2012

ZM6/1955

Název: Novy Územní plán města Brna Návrh Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna

• •

Obsah: Návrh Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna Důvodová zpráva

Návrh usnesení: Zastupitelstvo města Brna b e r e na v ě d o m í první verzi návrhu Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna schvaluje pozastavení procesu pořizování nového Územního plánu města Brna schvaluje pozastavení procesu pořizování změn Územního plánu města Brna vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje ukládá Radě města Brna předložit Zastupitelstvu města Brna po nabytí účinnosti novely stavebního zákona (zákona č. 350/2012 Sb.) a novel prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. návrh dalšího postupu pořizování nového územního plánu zpracovaný na základě konzultace s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a metodické konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj T: 30.6.2013 Stanoviska dotčených orgánů: Rada města Brna projednala materiál na své R6/087. schůzi dne 28. listopadu 2012 a doporučila jej ke schválení.

Zpracoval: Odbor územního plánování a rozvoje MMB

>Kt

Předkládá: Rada města Brna

I

územní plán města Brna

Návrh Pokynů pro zpracování návrhu ÚZEMNÍHO PLANU MĚSTA BRNA První verze Zpracováno přiměřeně ve smyslu § 49 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon)

Zpracoval kolektiv pracovníků Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna Vedoucí odboru: Ing. Mgr. Kateřina Leopoldova

Říjen 2012

?é>

územní plán města Brna Obsah:

1.0

Pokyny pro zpracování návrhu výsledné varianty řešení

1.0.1

Forma zpracování pokynů pro zpracování návrhu

1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4

P o k y n y vyplývající z širších v z t a h ů a n a d ř a z e n ý c h U P D Brno v CR, soulad s politikou územního rozvoje ČR Brno a region, soulad se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje Kontaktní území města Strategie rozvoje města Brna

1.2

Pokyny pro pojmy a zkratky

1.3

Město Brno, jeho hodnoty a rozvoj

1.4

Pokyny k základnímu členění území

1.3.1 1.3.2

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.4.6

Celková koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot Urbanistická koncepce

Zastavěné území, stabilizované zastavěné území Zastavitelné plochy Plochy přestavby Územní rezervy Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií Plochy a koridory, ve kterých budou podmínky jejich využití stanoveny regulačním plánem

1.5 1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4

P o k y n y k p o d m í n k á m využití ú z e m í Úrovně regulace Obecné podmínky využití území Základní podmínky využití území Základní podmínky využití území - specifikace

1.6 1.6.1 1.6.2 1.6.3 1.6.4 1.6.5 1.6.6

Pokyny k u s p o ř á d á n í území určeného k zástavbě Bydlení Smíšená území Veřejná prostranství Občanské vybavení Výroba Transformační území

1.7 1.7.1 1.7.2 1.7.3 1.7.4

P o k y n y k u s p o ř á d á n í volného ú z e m í Krajinná zeleň Lesy Zemědělská půda Dobývání nerostů

JW

územní plán města Brna 1.7.5 1.7.6 1.7.7 1.7.8 1.7.9

Voda v krajině Rekreace Zahrádky Územní systém ekologické stability Rekreační oblasti

1.8

Ostatní pokyny k uspořádání území určeného k zástavbě a volného území

1.9

Pokyny k uspořádání dopravní infrastruktury

1.9.4 1.9.5 1.9.6 1.9.7 1.9.8 1.9.9

Železniční doprava Letecká doprava Lodní doprava Cyklistická doprava Pěší doprava Doprava v klidu

1.10 1.10.1 1.10.2 1.10.3 1.10.4 1.10.5 1.10.6 1.10.7 1.10.8

P o k y n y k u s p o ř á d á n í technické i n f r a s t r u k t u r y TI - zásobování vodou TI - odkanalizování TI - zásobování plynem TI - zásobování teplem TI - zásobování elektrickou energií TI - sítě elektronických komunikací TI - kolektory, koordinace sítí technického vybavení Nakládání s odpady

1.9.1 1.9.2 1.9.3

Plochy a systémy dopravní infrastruktury Silniční doprava Veřejná hromadná doprava v

1.11 P o k y n y k ú z e m n í m s t u d i í m a r e g u l a č n í m p l á n ů m 1.11.1 Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií 1.11.2 Plochy a koridory, ve kterých je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu 1.12 P o k y n y k v e ř e j n ě p r o s p ě š n ý m s t a v b á m 1.12.1 Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, asanace, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 1.12.2 Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit pouze předkupní právo

1.13

Další pokyny

1.14. Pokyny pro zpracování výkresové části


I.

Návrh rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení

II.

Návrh odůvodnění

III. 1 111.2 111.3

Údaje o projednání konceptu Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů, stanoviskem krajského úřadu, s výsledky řešení rozporů, s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 111.4 Zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů variant na udržitelný rozvoj území 111.5 Vyhodnocení, jak byly zohledněny připomínky orgánů a organizací chránících veřejné zájmy 111.6 Vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky

ó~V

územní plán města Brna Návrh pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna (dále jen návrh ÚP) na základě uplatněných stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu, připomínek orgánů a organizací chránících veřejné zájmy, námitek a připomínek vlastníků a občanů, které byly zohledněny, požadavků statutárního města Brna a jeho městských části, požadavků pořizovatele.

1.0. Pokyny pro zpracování návrhu výsledné varianty řešení Hlavním cílem nového Územního plánu města Brna (dále jen ÚP) je trvale udržitelný rozvoj a prosperita města, s čímž je bezprostředně spojen růst počtu obyvatel a omezení suburbanizace. Hlavním cílem zpracovaných variant konceptu Územního plánu města Brna (dále jen koncept ÚP) je udržení rovnováhy mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na straně jedné a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé. Tento hlavní cíl sdílí všechny tři projednávané varianty konceptu, jeho naplňování se liší ve směřování nových zastavitelných ploch. Naopak vysoká míra ochrany přírodního zázemí a s tím související nezastavitelnost území je invariantní. Naplnění hlavního cíle ÚP je sledováno v: ochraně přírodního potenciálu rozvoji kompaktního města vytvoření funkčně a prostorově vyváženého města vytvoření podmínek pro rozvoj vzdělání a obchodu Nový ÚP vytvořil pro tento cíl nabídku rozvojových ploch především ve strategických směrech rozvoje města, a to ve všech potřebných funkcích a v rozsahu, který převyšuje předpokládaný přírůstek počtu obyvatel. Koncept vychází z časového horizontu odhadnutelného vývoje do roku 2030. Na základě výsledků posouzení vlivu koncepce na udržitelný rozvoj a vyhodnocení připomínek a námitek uplatněných ke konceptu ÚP pořizovatel zpracoval návrh pokynů pro zpracování výsledné varianty. Základem pro zpracování návrhu ÚP je varianta II. a to zejména z následujících důvodů: a) závěrů posouzení vlivu konceptu ÚP na udržitelný rozvoj (DHV, prosinec 2009): Z posouzení rovnovážných a nerovnovážných vztahů mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem udržitelného rozvoje a jednotlivých variant konceptu ÚP - doporučuje DHV jako nejpříznivější z hlediska udržitelného rozvoje variantu II stím, že bude optimálně navýšen návrh ploch přestavby (potenciál návrhových rezidenčních ploch) na úroveň varianty I, bude navrženo více „zelených" ploch (cca na úrovni varianty I) s důrazem na jižní část města, bude revidován záměr výstavby lyžařské sjezdovky vPisárkách na části lokality zahrnuté do sítě evropsky významné lokality (EVL), v rámci nových investic do průmyslového sektoru budou upřednostňovány lokality typu tzv. „brownfields". b) respektování Zásad územního rozvoje jihomoravského kraje (ZÚR JMK), a to zejména v následujících bodech: potvrzení varianty trasy rychlostní komunikace R43 tzv. bystrckou stopou, která je zapracována ve variantách I a II. S variantou III není možné v návrhu ÚP pracovat.


rozsah strategické „tuřanské průmyslové zóny PZR2", která je v ZÚR JMK navržena jako územní rezerva. Tento názor na rozvoj východního sektoru města je bližší variantě II. S ohledem na výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, respektování ZÚR JMK a předpoklady demografického vývoje vychází OÚPR při vypořádání námitek a připomínek obecně z varianty II, která je variantou vyváženou. Tam, kde je odlišný požadavek na dopracování návrhu oproti variantě II, jsou navrhovány pokyny pro dopracování. Modifikované (odlišné) požadavky na vypořádání a pokyny pro dopracování návrhu vyplývají z vyjádření dotčených orgánů, odborů Magistrátu města Brna (MMB), odborů Krajského úřadu Jihomoravského kraje (KÚ JMK), zástupců veřejnosti, ostatních organizací, zastupitelstev městských částí (MC), vlastníků nemovitostí. Varianta II je charakterizována konceptem ÚP jako varianta vyvážená. Rozvoj ve směrech východ a zejména jihovýchod je menší a pokrývá v zásadě potřeby vlastního města. Přiměřenému rozvoji průmyslové zóny Tuřany odpovídá také menší stupeň využití disponibilních ploch v jižním a východním segmentu, naopak jsou plně naplněny lokality v severním a západním směru. Varianta je konceptem ÚP charakterizována: redukovaným rozsahem průmyslové zóny Tuřany - Chrlice - Šlapanice bez ucelené 235 ha plochy východně od obchvatu Tuřan menším rozsahem rekreační oblasti Jižní jezera a větším rozsah krajinné zeleně v poříční nivě minimálním rozsahem obytné zóny Líšeň - Holzova včetně prodloužení tramvaje pouze pod ulici Holzovu minimálním rozsahem revitalizace území Maloměřice - Hády větším rozsahem zóny Obrany - Lesná využívajícím propojení Obrany - Líšeň maximálním rozsahem zóny Medlánky - Řečkovice - Ivanovice včetně prodloužení tramvaje omezeným rozsahem zóny Juranka pro bydlení maximálním rozsahem zóny Bosonohy možnosti využití oblasti Brněnské přehrady pro plochy rekreace jako zastavitelné plochy V návaznosti na menší rozsah ploch výroby v „tuřanské průmyslové zóně" je navržen menší rozsah ploch přestavby jak v „posvitavské průmyslové zóně", tak ve velkých samostatných areálech (např. Zetor, Královopolská). Zůstává tak zachován větší podíl ploch výroby v dnešních plochách. V dopravní infrastruktuře je navržena varianta severojižního podpovrchového tramvajového diametru (dále jen SJKD) se severním ukončením v k.ú. Bystrc a jižním v k.ú. Přízřenice, rozsah podpovrchového úseku Rosického nám. - Hněvkovského. Velký městský okruh je veden v jižním segmentu po trase uvolněné přerovské tratě. Pokyny pro dopracování návrhu výsledné varianty: V návrhu řešení ÚP vycházejte z varianty II, tuto variantu na základě výsledků projednání modifikujte na základě níže uvedeného tak, aby výsledek byl z hlediska urbanistické koncepce vyvážený. Výsledná podoba této varianty č. II pro návrh se na základě vypořádání projednaného konceptu ÚP a pokynů pro zpracovatele odlišuje zejména:


rozsahem obytné zóny Líšeň - Holzova a to vymezením zastavitelných ploch v rozsahu dle var.I menším rozsahem zóny Medlánky - Řečkovice - Ivanovice a to vymezením zastavitelných ploch v rozvojové lokalitě I-Iv k.ú. Ivanovice v rozsahu dle var. I rozsahem zóny Juranka pro plochy bydlení a to vymezením zastavitelných ploch v rozsahu var. I menším rozsahem zóny Bosonohy, západní část je ponechána jako rezerva pro bydlení dle var. I sjednocením doposud sledovaných oddělených systémů „kolejového" a „tramvajového" SJKD do jednoho „nadstavbového systému MHD" vedením velkého městského okruhu v jižním segmentu v tunelu pod Mariánským náměstím v k.ú. Komárov dle var. I (soulad se ZÚR JMK) Požadavky vyplývající z výše uvedených odlišností: v

Rozsah průmyslové zóny k.ú. Tuřany, Chrlice, Šlapanice: Pokyny pro návrh řešení: plochy výroby a skladování na území mezi dálnicí Dl a letištěm Brno-Tuřany v k.ú. Tuřany vymezte v souladu s vymezením plochy smíšené výrobní nadmístního významu označené v ZÚR JMK PZ1 s názvem Tuřany, letiště Sever o rozloze 144 ha rozvoj na území k.ú. Tuřany jižně pod letištěm Brno-Tuřany podél navrhovaného obchvatu Tuřan v návrhu ÚP upravte v souladu se ZÚR JMK, kde se jedná o rezervu označenou „ PZR2 Tuřany, letiště Jih" pro prověření možnosti budoucího využití a umístění ploch smíšených výrobních nadmístního významu o rozloze 170 ha v návrhu ÚP řešte rozvojovou lokalitu Tu-1 a část Tu-7 převedením do ploch územní rezervy přičleněním kploše P-l Rekreační oblast Jižní jezera a rozsah krajinné zeleně v poříční nivě: Rozsah návrhu řešení var. II byl projednáním konceptu ÚP v zásadě potvrzen. Východní rozvojový směr k.ú. Líšeň: Rozvojová zóna Líšeň - Holzova: Lokalita Líšeň - Holzova je stěžejní rozvojovou lokalitou pro nový obytný soubor v městě Brně, tzn. stěžejní lokalitou pro bydlení v bytových domech; ostatní lokality pro bydlení vymezené ve výsledné variantě rozvoje města jsou výrazně menšího rozsahu (lokality k.ú. Medlánky, k.ú. Řečkovice) nebo jsou vhodné převážně pro bydlení v rodinných domech (lokality k.ú. Bosonohy- Achtelky, Juranka, k.ú. Obrany, Brno-jih). Rozvojová lokalita k.ú. Líšeň není izolovanou enklávou v nezastavěném území města, ale je pokračováním navržené souvislé urbanizace území - v návaznosti na přestavbové území areálu Zetoru jsou umístěny plochy pro pracovní příležitosti, pro občanskou vybavenost, sport a rekreaci a dále na ně bezprostředně navazuje rozvojová lokalita pro bydlení v k.ú. Líšeň, která je pokračováním již založené lokality pro bydlení při ulici Holzově. Využití lokality v k.ú. Líšeň pro intenzivní bydlení je rovněž příznivé z hlediska efektivnosti vynaložených veřejných prostředků na vybudování základní technické a dopravní infrastruktury


(ve srovnání např. s lokalitou v k.ú. Bosonohy, která není zařazena do výsledné varianty rozvoje města, neboť náročnost vybudování veřejné infrastruktury neodpovídá možné intenzitě využití území pro bydlení); kromě toho je základ veřejné infrastruktury v lokalitě k.ú. Líšeň již k dispozici - je zde bezprostřední napojení na vyšší komunikační systém města, tj. na východní přivaděč prostřednictvím ulice Holzovy jako budoucí sběrné komunikace, je zde vybudován kanalizační systém, na který bude možno rozvojovou lokalitu napojit, a je zde základ pro budoucí veřejnou hromadnou dopravu (stávající tramvajovou trať kolem Zetoru do Líšně lze rozšířit pro budoucí kolejový systém hromadné dopravy). Z uvedených skutečností je zřejmé, že žádná jiná rozvojová lokalita pro bydlení navržená ve 3 variantách konceptu územního plánu není srovnatelná s rozvojovou lokalitou v k.ú. Líšeň ať již z hlediska rozsahu, intenzity, efektivnosti využití ve vztahu k podmiňujícím investicím do veřejné infrastruktury či výhodnosti využití stávajících podmínek v území. Pokyny pro návrh řešení: východní rozvojový směr v k. ú. Líšeň vymezte pro rozvoj bydlení a další funkce dle varianty I včetně prodloužení tramvaje do těžiště tohoto území. Lokalitu vymezte s podmínkou řešení celé lokality územní studií, která následně vymezí části území s povinností zpracovat dílčí regulační plány. Rozvojová zóna u areálu Zetor: Jedná se o území tvořené z části: a) uvolněného území bývalého areálu Zetoru při ul. Jedovnická a stávajícího areálu Zetoru lokalitu uvolněného území bývalého areálu Zetoru modifikujte dle varianty Ul pro plochy transformace Y území stávajícího areálu Zetoru modifikujte dle var. lil tj. ponechejte jako stabilizovanou plochu výroby a skladování a plochu pro lehkou výrobu E b) pozemky vymezené v platném ÚPmB jako plochy ZPF při ul. Holzova a Drčkova území modifikujte dle var. III: vymezte v přiměřeném rozsahu pro plochu veřejné vybavenosti V (možnost umístění nového areálu vysokého školství), sport Sa komerční vybavenost W Revitalizace zóny Maloměřice-Hády Rozsah návrhu řešení var. II byl projednáním konceptu ÚP v zásadě potvrzen. Rozvojová zóna Obrany - Lesná V současné době je MC Brno - Maloměřice a Brno - Obrany zatěžována dopravou a to částečně i v důsledku rozvoje okolních obcí (Bílovice nad Svitavou, Řícmanice, Babice, Kanice) spádujících do města Brna přes ul. Fryčajova. Obchvat v k.ú. Maloměřice je územně stabilizován. Trasa obchvatu v k.ú. Obrany byla předmětem prověření a v řešení konceptu ÚP nebyla zapracována v žádné variantě. Dle dokumentace „Intenzity dopravy Brno", pravidelně ročně aktualizované společností Brněnské komunikace a.s., byla v průběhu let 2006 - 2010 na ulici Obřanské intenzita dopravy 10 000 voz./ 24 hod. a na ulici Fryčajově 6 000 voz./24 hodin. Z uvedeného vyplývá, že v posledních 5-ti letech nedošlo k navýšení dopravy. Rozdíl 4 000 vozidel tvoří cílová doprava, končící v k.ú. Obrany. Z výše uvedeného vyplývá, že není potřeba prověřovat další trasy obchvatu k.ú. Obrany. řešte dopravu s komunikačním propojením ul. Fryčajova (k. ú. Obrany) a Seifertova (k. ú. Lesná) dle varianty II bez obchvatu. Rozdělení dopravy do dvou směrů povede ke snížení


intenzit dopravy na části ulice Fryčajova a výhledově nabídne i nové rozvojové plochy městské části Brno-Obřany nové rozvojově plochy využívající komunikačního propojení k. ú. Obrany a k. ú. Lesná řešte v plném rozsahu dle var. II. Severní rozvojový směr k.ú. Komín, k.ú. Medlánky, k.ú. Řečkovice, k.ú. Ivanovice: Rozvojovou zónu k.ú. Medlánky - Řečkovice - Ivanovice řešte v maximálním rozsahu dle varianty II včetně prodloužení tramvajové trati s touto modifikací: Pokyny pro návrh řešení: lokalitu v k.ú. Komín v části bývalého areálu JZD vymezte jako plochu transformace Y zbývající část lokality vymezte jako plochu nákupních a zábavních center v části dnešních areálů SIKO, OBI a PĚNY; severní část vymezte jako plochu komerční vybavenosti W a návrhovou plochu lehké výroby E (ve střední části lokality.) Tangenciální propojení k.ú. Komín a k.ú. Medlánky je dlouhodobě sledované. Zajišťuje dopravní obsluhu pro rozvojovou část brněnské ZOO, stabilizovaného medláneckého letiště a je páteří územního rozvoje v severní rozvojové ose na k.ú. Medlánky, především však na k.ú. Řečkovice a k.ú. Ivanovice. Dopravní propojení je podmiňující pro rozvojovou lokalitu severně ul. Turistické (územní rezervu), pro dostavbu sídliště Medlánky (Duhová pole), přestavbu „Řeckovických kasáren" a rozšíření bytové zástavby směrem ke k.ú. Ivanovice a rozvoj jižní části Brna-Ivanovic kolem prodloužené ul. Pokoro va. Pokyny pro návrh řešení: komunikační propojení ve stopě dle var. II, spojující k.ú. Komín a k.ú. Medlánky přes letiště Medlánky, řešte jako sběrnou komunikaci Rozvoj v k.ú. Medlánky, Řečkovice-Ivanovice ponechejte v navržených funkcích max. rozsahu dle var.II s tím, že: komunikační propojení nových rozvojových lokalit ve stopě var. II řešte sběrnou komunikací, v oblasti k. ú. Ivanovice ukončete toto komunikační propojení ve stopě dle varianty I rozvojovou plochu na k ú. Řečkovice tzv. „ Rečkovická kasárna " ponechejte dle var. II rozvojovou plochu na k.ú Medlánky ponechejte dle var. II rozvojovou plochu dnešních zahrádek na k.ú. Medlánky vymezte jako územní rezervu pro bydlení komunikační propojení k. ú. Medlánky s k. ú. Ivanovice řešte ve stopě dle var. III v ploše veřejné obsluhy území s pokračováním jak kul. Turistická, tak k „Českému technologickému parku Brno ". Komunikaci sběrného charakteru od ul. Purkyňova trasujte do ul. Hudcova ve stopě dle varianty II rozvojovou lokalitu vk.ú. Ivanovice podél ulic Černohorská a Hradecká řešte tak, že plocha X v jižní části bude rozdělena na část X (stávající Bauhaus) a na plochu komerční vybavenosti W ve střední části lokality, do které se přičlení část plochy stávajícího bydlení. V severní části lokality vymezte pro plochu E dle var. II a od ul. Černohorská oddělte zeleným pásem. rozvojovou lokalitu v k.ú. Ivanovice (1-1) řešte dle var. I tj. s menším rozsahem pro bydlení. Rozvojová lokalita Juranka Vysoká ekonomická náročnost výstavby technické a dopravní infrastruktury v lokalitě Juranka je doložena v urbanistické studii „Studie možnosti využití lokality Juranka" (zpracovatel atelier

/lo U


ERA, 2005). Z těchto důvodů je tato lokalita navržena ve variantě II konceptu ÚP pouze jako územní rezerva. Nicméně jde o lokalitu ve vazbě na zastavěné území vhodnou pro rezidenční bydlení ve městě Brně jako protiváha suburbanizačním tendencím za správními hranicemi města. Dopravní obslužnost prověřila „Dopravně urbanistická studie Jundrov - Juranka" (zpracovatel Via consult projekt, Ing. Novák, 2006). Pokyny pro návrh řešení: řešte lokalitu Juranka pro funkci bydlení v celém rozsahu s podmínkou řešení celé lokality územní studií, která následně vymezí části území s povinností zpracovat dílčí regulační plány Západní rozvojový směr k.ú. Bosonohy: Pokyny pro návrh řešení: rozvoj lokalit v k.ú. Bosonohy řešte dle var. II, kterou v západní části území v návaznosti na krajinné a přírodní zázemí města modifikujte dle var. I, tj. ponechejte část území jako územní rezervu Jižní rozvojový směr k.ú. Holásky, Dolní Heršpice, Přízřenice: Rozvojové území Brno -jih Pokyny pro návrh řešení: návrh řešení rozvojového území v k.ú. Dolní Heršpice, Přízřenice jako celku modifikujte dle územní studie „Rozvojové území Brno-jih" (UAD studio, s.r.o., 2011) Propojení ul. Havránkova a Kaštanová: Pro zlepšení místní dopravní obsluhy a podpoření přímých vazeb intenzivně urbanizovaných území jižně dálnice Dl je navrženo dopravní propojení mezi silnicí III/15278, dnes ul. Havránkova a ul. Kaštanovou (silnice 11/380) s pokračováním směrem na východ do navrhované výrobní zóny u letiště Brno-Tuřany. Vymezení tohoto koridoru je nezbytné, využívá po přestavbě Dl a D2 mostu IKEA. Pokyny pro návrh řešení: dopravní koridor k.ú. Dolní Heršpice - Brněnské Ivanovice (ul. Kaštanová) - modifikujte dle var. Ijako komunikaci v ploše veřejné obsluhy území Vedení rezervy pro tramvaj ve směru do k.ú. Dolní Heršpice a Přízřenice: prověřte umístění trasy pro vedení prostředku veřejné hromadné dopravy (tramvajové trati) po ul. Hněvkovského k dálnici Dl a podél Dl do k. ú. Dolní Heršpice Brněnská přehrada a její využití pro plochy rekreace jako zastavitelné plochy Koncept nového ÚP navrhuje plochy rekreace, jejichž hlavním využitím je využití pro rekreaci. V individuálních případech je navržen konkrétní způsob využití - plochy se stavbami výhradně pro rodinnou rekreaci. Plochy pro rekreaci nejsou navrženy pouze pro oblast Brněnské přehrady, ale i v jiných lokalitách: Žebětín - lokalita Kopce Líšeň - Mariánské údolí Líšeň - Hády Ivanovice - Za Globusem Slatina - Po Stránskou skálou Pokyny na rozsah řešení: omezte možnost umístění ploch pro rekreaci a výhradně pro individuální rekreaci pouze pro rekreační oblast Brněnské přehrady a současně redukujte rozsah ploch již v této oblasti

//I Itt


vymezených a to zejména pro individuální rekreaci dle územní studie "Rekreační oblast Brněnská přehrada" (ERA, 2012) plochy pro rekreaci v ostatních lokalitách navrhněte pro jinou funkci Přestavbové plochy v posvitavské průmyslové zóně a velkých samostatných areálech (Zetor, Královopolská apod.) pro výrobu. Rozsah návrhu řešení ploch přestavby dle var. II byl projednáním konceptu ÚP v zásadě potvrzen. Severojižní kolejový diametr Varianta II vytváří podmínky pro čistě segregovanou trať Bystrc - Centrum - Komárov na bázi tramvajového media. Vložením tramvajového podpovrchového úseku do stávajících radiál se ruší stávající tramvajové tratě v ulici Veveří od Konečného náměstí do Komína. Na rozdíl od diametru s provozem železniční dopravy jsou u tramvajového diametru zastávky v poměrně hustém sledu, neboť mají za úkol obsloužit území tak jako povrchová MHD. Vzdálenost zastávek je kolem 300 až 500 m, ale vzhledem k podpo vrchovým zastávkám není tento systém pro kratší přepravní vzdálenosti v rámci vnitroměstských přepravních vztahů příliš atraktivní. Územní plán vytváří podmínky pro vozovnu vozového parku SJD v prostoru mimoúrovňové křižovatky MÚK Brno -Jih. Pokyny na rozsah řešení: v návrhu ÚP ponechejte rozsah tramvajových tratí v centrální části města dle stávajícího stavu. Sohledem na neznámost časového horizontu realizace „diametru" nepředjímejte technické řešení, sjednoťte doposud sledované oddělené systémy „kolejového" a „tramvajového" diametru do jednoho „nadstavbového systému MHD" a ponechejte v území koridory tras systému v rozsahu.

1.0.1. Forma zpracování pokynů pro zpracování návrhu V pokynech pro zpracování návrhu ÚP jsou uvedeny pouze hlavní (obecné) pokyny nezbytné pro formulování výsledné varianty řešení, konkrétní pokyny vyplývající z jednotlivých námitek a připomínek budou předloženy až při schvalování návrhu pokynů.

1.1. Pokyny vyplývající z širších vztahů a nadřazené územně plánovací dokumentace (UPD) 1.1.1. Brno v CR, soulad s Politikou územního rozvoje CR, 2008 Politika územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR ČR) 2008 schválená vládou vymezuje oblasti, osy, plochy a koridory mezinárodního a republikového významu, a to s ohledem na prokázané potřeby rozvoje státu, které mají být dále upřesněny krajskou územně plánovací dokumentací. PÚR ČR definuje celé správní území města Brna - obec s rozšířenou působností (ORP Brno) spolu s několika dalšími sousedními ORP jako „Rozvojovou oblast Brno - OB 3". Pro tuto oblast jsou stanoveny úkoly pro územní plánování, které mají být plněny v rámci celé vymezené oblasti, a to:

10


vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní sítě jižně od dálnice Dl v souvislosti s rozvojem komerční zóny Brno-jih vytvořit územní podmínky pro rozvoj rekreačního potenciálu okolí Brna Veškeré úkoly vyplývající z PÚR ČR pro správní území města Brna jsou zapracovány a zpřesněny v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JMK), 2011. Vzhledem k charakteru politiky není na území města Brna definován žádný konkrétní záměr, ze kterého vyplývá přímý požadavek do návrhu ÚP. 1.1.2. Brno a region, soulad se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje, 2011 Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JMK) byly vydány Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 09. 2011. V termínu dokončení variant konceptu 2/2010 nebylo projednávání ZÚR JMK dokončeno. ZÚR JMK zpřesňují vymezení Rozvojové oblasti Brno - OB 3 (zahrnuje i město Brno) a rozvíjí úkoly územního plánování v souvislosti s PÚR ČR (2008). ZÚR JMK stanovují území Brněnské aglomerace podle územní studie (ÚS) aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (2010). ZÚR JMK vymezují na území města Brna plochy a koridory: dopravní infrastruktury technické infrastruktury výroby ÚSES územních rezerv Požadavky na řešení: Promítněte požadavky do návrhu ÚP vyplývající z vymezených ploch a koridorů v ZÚR JMK dle podrobnější specifikace (viz níže). Požadavky řešte v podrobnosti odpovídající měřítku a způsobu zpracování ÚP. Při zpřesňování koridorů dbejte na koordinaci s vymezením koridorů v navazujících územích (mimo hranice města Brna - širší vztahy). Při zpřesňování šířky a vedení koridorů vycházejte zejména z dostupných územně plánovacích podkladů (ÚPP) - územně analytických podkladů (ÚAP) a územních studií (ÚS) vložených do evidence územně plánovací činnosti. Při zpřesňování šířky a vedení koridorů spolupracujte s vlastníky dopravní a technické infrastruktury a v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány (DO). V případě vymezování a zpřesňování ploch a koridorů územních rezerv stanovte podmínky využití území (např. dosavadní využití území nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití). V ZÚR JMK jsou vymezeny tyto požadavky na rozvoj města Brna: Plochy nadmístního významu: Výroba: Plocha smíšená výrobní nadmístního významu pPZlf- Tuřany, letiště Sever Požadavky na řešení: V návrhu ÚP zpřesněte rozsah plochy smíšené výrobní PZ1, která je vymezena v ZÚR JMK popisem její hranice a výměrou 143,6 ha a specifikujte podmínky využití území.

11


Při vymezení a specifikaci podmínek dbejte na ochranu obytných a rekreačních území před negativními vlivy této plochy a minimalizujte střety s limity využití území. Pro lokalitu je připravováno pořízení územní studie „ Umístění veřejného logistického centra - lokalita u letiště Brno-Tuřany". Dle stavu zpracování ÚS zohledněte a zapracujte závěry do návrhu ÚP, příp. ZÚR JMK. Plocha územní rezervy pro plochu smíšenou výrobní nadmístního významu |PZR2Tuřany, letiště Jih Požadavky na řešení: V návrhu ÚP zpřesněte rozsah plochy územní rezervy PZR2 vymezené v ZÚR JMK popisem její hranice a výměrou 169,5 ha a specifikujte způsob jejího budoucího využití. V souladu s ustanovením § 36 SZ specifikací podmínek zajistěte, aby nedošlo ke znemožnění či ztížení budoucího využití takto vymezené územní rezervy. Logistika: Plocha územní rezervy |DR50[ - veřejné logistické centrum Brno, Horní Heršpice Požadavky na řešení: v návrhu ÚP vymezte a zpřesněte plochu územní rezervy pro umístění veřejného logistického centra Brno v k. ú. Horní Heršpice vymezenou v ZÚR JMK popisem její hranice a výměrou 15,4 ha a specifikujte podmínky jejího využití v souladu s ustanovením § 36 SZ specifikací podmínek zajistěte, aby nedošlo ke znemožnění či ztížení budoucího využití takto vymezené územní rezervy stanovte jako podmínku při prověřování možnosti budoucího využití plochy územní rezervy pro veřejné logistické centrum minimalizaci vlivů na obytnou funkci a minimalizaci střetů s limity využití území v návrhu ÚP prověřte možnost a podmínky obsluhy budoucího logistického centra včetně možnosti jeho připojení na nadřazenou silniční síť ÚSES: ZÚR JMK vymezují na území města Brna tyto plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (ÚSES): Nadregionální biocentrum: NRBC 02 - Podkomorské lesy Nadregionální biokoridor: NRBK 01, NRBK 04, NRBK 06, NRBK 09 Regionální biocentrum: RBC 040 - Baba RBC041-Holedná RBC044-Hornek RBC 070 - Černovičky hájek RBC 073 - Bosonožský hájek RBC 189-Sychrov RBC 190-Žabovřesky RBC 235 - Pisárky Regionální biokoridor: RBK046, RBK052, RBK053, RBK054, RBK055, RBK056, RBK057, RBK059, RBK060, RBK078, RBK128, RBK168, RBK169. Požadavky na řešení: v návrhu ÚP zapracujte a zpřesněte vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES při dodržení principů projektování a pravidel stanovených v ZÚR JMK.

12


Dopravní infrastruktura: Silniční doprava: Územím města Brna procházejí nebo se jej dotýkají následující koridory a plochy vymezené v ZÚR JMK: Koridor [Dl| - rychlostní silnice R43: úsek R43-1 Troubsko (Dl) - Kuřim koridor na území města Brna je zpřesněn, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor |D8| - dálnice Dl Kývalka-Holubice, rozšíření na 6-ti pruh včetně mimoúrovňových křižovatek koridor na území města Brna je zpřesněn, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor [DlOj - Jihozápadní tangenta (JZT) Troubsko (D1/R43) - Rajhrad (R52), čtyřpruhová silnice I.třídy Požadavky na řešení: do návrhu ÚP převezměte koridor vymezený v ZÚR JMK v šířce 600 m (varianta Modřická) a vymezte plochu pro umístění mimoúrovňové křižovatky Dl, R43/JZT Koridor |D11[ - Jižní tangenta (JT) Modřice (JZT) - Chrlice (D2), čtyřpruhová silnice I. třídy Požadavky na řešení: do návrhu ÚP převezměte koridor vymezený v ZÚR JMK v šířce 600 m (varianta Modřická) a vymezte plochu pro umístění MÚK Chrlice II Koridor |D12| - Jihovýchodní tangenta (JVT) Chrlice (D2) - MÚK Tuřany, čtyřpruhová silnice Il.třídy Požadavky na řešení: do návrhu ÚP převezměte koridor vymezený v ZÚR JMK v šířce 600 m, navazující úsek MÚK Tuřany - Šlapanice řešte jako území rezervu (koridor DR4). Vymezte plochu pro umístění MÚK Tuřany. Koridor |D16| - silnice I. třídy 1/41 „Bratislavská radiála" Koridor na území města Brna je zpřesněn, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor |D17| - dostavba silnice I. třídy 1/42 Brno „Velký městský okruh" Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor |D36[ - H/602 Bosonohy, obchvat Požadavky na řešení: Do ÚPmB převezměte koridor vymezený v ZÚR JMK v šířce 150 m. Prověřte stav zpracování podrobnější ÚPP, případně zapracujte projednané závěry. Koridor [D38| - H/417 Brno, Slatina - Šlapanice, přeložka s obchvaty sídel Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP.

13


Koridor |D41| -11/308 Tuřany, obchvat Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor územní rezervy |DR4[ - JVT Tuřany - MÚK Tvarožná, kapacitní (nekategorizované) napojení Požadavky na řešení: do návrhu ÚP převezměte koridor vymezený v ZÚR JMK v šířce 600m a zpřesněte jej na základě dostupných ÚPP Koridor územní rezervy [DR461 - 11/152 Modřice - Chrlice - Tuřany, prodloužení (pouze v případě kategorizace JVT jako silnice I. třídy vyšší) Požadavky na řešení: Ověřte zatřídění JVT do kategorie krajských silnic. V případě zařazení do kategorie II. tř. nevyplývají žádné požadavky na zapracování do návrhu ÚP. V případě zatřídění do kategorie I tř. převezměte koridor vymezený v ZÚR JMK v šířce 400m a zpřesněte jej na základě dostupných ÚPP. v

Železniční doprava Územím města Brna procházejí nebo se jej dotýkají následující koridory a plochy vymezené v ZÚR JMK: Koridor [D42| - konvenční železniční trať č.250 Tišnov - Brno-Rečkovice, optimalizace Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor |D43| - konvenční železniční trať č.300, 340 - „Nová přerovská trať" Brno - Vyškov - hranice kraje, modernizace Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Konvenční železniční trať č. 260 Brno - Česká Třebová, zvýšení rychlosti na koridoru železniční dopravy ŽD7 Pardubice-Česká Třebová Možnost zvýšení rychlosti na této trati prověří ÚS označená č. 4, která je definována v ZÚR JMK. Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor JD44| - konvenční železniční trať č. 300 Brno-Sokolnice, zdvojkolejnění Požadavky na řešení: převezměte koridor vymezený v ZÚR JMK v šířce 150m a zpřesněte jej na základě dostupných ÚPP Koridor |D47| - konvenční železniční trať č. 240 Brno - Rapotice - hranice kraje, elektrizace Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP.

14

Mv


Koridor POPI - železniční uzel Brno, přestavba Koridor na území města Brna je zpřesněn a promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Koridor |D6l| regionální/speciální dráhy, Severojižní kolejový diametr (SJKD) Brno, Brno,Řeěkovice - Brno, hlavní nádraží - Brno, Staré Černovice Požadavky na řešení: promítnutím do návrhu ÚP zajistěte území koordinaci a ochranu koridoru SJKD na území města Brna pro příměstskou kolejovou dopravu rozvojové oblasti OB 3 Brno; koordinujte tuto regionální dráhu s městským obslužným systémem drážní dopravy pro město Brno(zapojení Bystrcké větve) Koridory územních rezerv [DR36| a |DR37| vysokorychlostní dopravy Požadavky na řešení: do návrhu ÚP převezměte koridor vymezený v ZÚR JmK v šířce 600m a zpřesněte jej na základě dostupných ÚPP Integrovaný dopravní systém: V ZÚR JMK jsou na území města Brna vymezeny tyto plochy pro integrovaný dopravní systém: Plocha |D52| Brno, Starý Lískovec - terminál integrovaného dopravního systému (IDS) StarýLískovec Terminál IDS Starý Lískovec je promítnut do ploch s rozdílným způsobem využití, ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Ostatní terminály IDS (nevymezené v ZÚR) v rámci koridoru SJKD Požadavky na řešení: ostatní terminály (nevymezené v ZÚR JMK) v rámci koridoru SJDK respektujte a umístěte na území města Brna Letecká doprava: V ZÚR JMK je na území města Brna vymezena plocha pro letištní dopravu: Plocha |D62[ - Veřejné mezinárodní letiště Brno - Tuřany, modernizace (37,5,ha) Požadavky na řešení: Ze ZÚR JMK nevyplývají žádné zásadní požadavky na řešení do návrhu ÚP. Cyklistická doprava: V ZÚR JMK nejsou vymezeny trasy pro cyklistickou dopravu vzhledem k měřítku zpracování, požadavky na vymezení jednotlivých dálkových, mezinárodních a krajských cyklistických koridorů jsou směřovány na ÚPD dotčených obcí. EV 4 a EV 9 - dálkové cyklistické koridory EuroVelo Požadavky na řešení: Ze ZÚR JMK nevyplývají žádné požadavky na řešení do návrhu ÚP. Požadavky na řešení technické infrastruktury: V ZÚR JMK jsou vymezeny následující plochy a koridory technické infrastruktury:

15

l


Elektroenergetika Územím města Brna procházejí nebo se jej dotýkají následující koridory a plochy vymezené v ZÚR JMK: Koridor |TE3| - Čebín - Přibyslavice - hranice kraje, zdvojení vedení 400 kV Požadavky na řešení: do návrhu ÚP promítněte a zpřesněte (zužte) šířku koridoru vymezenou v ZÚR JMK v šířce 400mpo konzultaci se správcem vedení (ČEZ, a.s.) Plocha |TE16[ - transformační stanice TS 110/22 kV; TR Brno, Moravany Požadavky na řešení: do návrhu ÚP promítněte a zpřesněte plochu pro transformační stanici vymezenou v ZÚR JMK po konzultaci se správcem (E.ON ČR, s.r.o.). Transformační stanice 110/22 kV TR Brno, Moravany je již realizována. Plynárenství, dálkovody Územím města Brna procházejí nebo se jej dotýkají následující koridory vymezené v ZÚR JMK: Koridor |TE30| - VVTL plynovod DN 700 Kralice - Bezměrov, úsek severně od Brna Požadavky na řešení: Do návrhu ÚP promítněte prostup koridoru, který je v ZUR JMK vymezen v šířce 400m, a zpřesněte (zužte) šířku koridoru vymezenou v ZÚR JMK za spolupráce se správcem vedení (NET4GAS, s.r.o.). V návrhu ÚP použijte pro plynovod označení v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. v platném znění, tj. vysokotlaký plynovod s tlakem nad 40 barů. Koridor [TE42| - Horkovod z elektrárny Dukovany, hranice kraje - Brno Požadavky na řešení: Vyhlášením rozsudku Nejvyššího správního soudu (č. 9 Ao 7/2011 - 559) byla dne 24.4.2012 zrušena část předmětného opatření obecné povahy - Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje - koridor TE 42 „ horkovod z elektrárny Dukovany, hranice kraje Brno ". Do návrhu ÚP proto koridor ze ZÚR JMK nepromítejte. Horkovod z elektrárny Dukovany v návrhu ÚP zůstane nezměněn. Vodní hospodářství V ZÚR JMK jsou vymezeny tyto plochy a koridory: Koridor TVÍ Vírský oblastní vodovod, napojení oblasti skupinového vodovodu Koridor TV2 Vírský oblastní vodovod, napojení oblasti skupinového vodovodu Požadavky na řešení: V návrhu ÚP vymezte a zpřesněte koridory TVÍ a TV2 ze ZÚR JMK pro hlavní vodovodní řad podle podrobnější zpracované dokumentace pro územní řízení (DÚR) v součinnosti se zástupcem investora VOV. Plocha |PQ3l prioritní oblast ě. 9 pro protipovodňová opatření v povodí Svratky po soutok se Svitavou

16


Požadavky na řešení: do návrhu ÚP konkretizujte protipovodňová opatření dle podkladů OZP KÚ JMK Zakreslete vymezení hranice „Jednotlivé prioritní oblasti č. 9 Protipovodňová opatření v povodí Svratky po soutok se Svitavou"- P03, do textové části návrhu ÚP zapracujte pokyny podle „ Požadavků na uspořádání území" „ Textové části Zásad... " Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace ZÚR JMK vymezují v rámci veřejné infrastruktury na území města Brna tyto veřejně prospěšné stavby (VPS) specifikované dle výše používaných označení koridorů a ploch převzatých ze ZÚR JmK (s vyloučením VPS TE42 rozsudkem NSS- viz text výše): Dopravní infrastruktura: Dl, D8, DIO, D l i , D12, D16, D17, D36, D38, D41, D42, D43, D44, D47, D52, D60, D61, D62. Technická infrastruktura: TE3. TE16, TE30, TVÍ, TV2. V oblasti protipovodňové ochrany ZÚR JMK vymezují na území města Brna tyto veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO): P03. Požadavky na řešení: VPS a VPO, které vyplývají ze ZÚR JMK a jsou již v návrhu ÚP vymezeny, vyjmenujte v textové části odůvodnění a popište vyhodnocení jejich souladu se ZÚR JMK. Převezměte do návrhu ÚP zbývající VPS a VPO a vymezte je v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Ke každé dílčí položce VPS a VPO, jež je dotčena předkupním právem, proveďte výčet dotčených pozemků s uvedením ve prospěch koho bude předkupní právo uplatněno. Pro správní území města Brna nejsou v ZÚR JMK vymezeny žádné asanace. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Ze ZÚR JMK nevyplývají pro správní území statutárního města Brna žádné požadavky tohoto charakteru. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií ZÚR JMK vymezují podmínku pořídit z úrovně kraje tyto územní studie (ÚS), které zahrnující celé území města Brna či jeho část: ÚS 1 - vymezení cílových charakteristik krajiny, ÚS je zpracována ÚS 3 - vymezení sídelní struktury JMK, ÚS je rozpracovaná ÚS 4 - prověření železniční tratě Brno - Česká Třebová Z těchto připravovaných či rozpracovaných studií nevyplývají do návrhu ÚP žádné požadavky na změny využití území. Pro plochu PZ1 je připravováno pořízení územní studie (viz výše v textu kapitoly 5.)

17


výsledné řešení a podrobnější členění z ÚS převezměte do návrhu ÚP. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem ZÚR JMK není požadováno vymezení ploch a koridorů, jejich využití má stanovit regulační plán. 1.1.3. Kontaktní území města Požadavky do návrhu ÚP: aktualizujte textovou část kapitoly na základě pořízené „ Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí", zajistěte kompatibilitu návrhu ÚP s touto studií koordinujte ÚP s územními plány příslušných okolních obcí, a to zejména v problematice lokálního ÚSES, protipovodňových opatření a návrhu cyklotras. návrhem řešení ÚP nezasahujte do správních území okolních obcí. 1.1.4. Strategie rozvoje města Brna Územní rozvoj města zpracovaný v konceptu ÚP dle schváleného Zadání ÚP vyjadřuje prostředky územního plánování v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu všechny prvky územního rozvoje. Územní plán plní pouze tu část úkolů stanovených strategickými dokumenty města, které mohou mít územní průmět. Požadavky do návrhu ÚP: citace ze Strategie pro Brno schválené v roce 2007 použité v textové části nahraďte v návrhu ÚP citacemi z roku 2010. v návrhu ÚP zohledněte výstupy ze „Strategie a koncepce rozvoje univerzitního školství v Brně" a „Koncepce rekreačního využití příměstských lesů" připravované pod vedením Kanceláře primátora města Brna.

1.2.

Pokyny pro pojmy a zkraty

Doplňte pojem: drobná stavba maloobchod a velkoobchod ustupující nástavba - jasně definujte, co je „ ustupující nástavba" přípustná nad hlavní římsou objektu, (např. že ustupuje od líce fasády stavební čáry o 2/3 své výšky).

1.3.

Město Brno a jeho hodnoty a rozvoj

1.3.1. Celková koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot V úplném znění Zadání ÚP se zapracovanou změnou (pro 3. variantu bez R43) schválenou Zastupitelstvem města Brna na Z5/007 zasedání dne 26.6.2007 se nachází požadavek řešení okruhů problémů vyplývající z průzkumů a rozborů, požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) přinesl až nový stavební zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu s účinností od 1.1.2007. Zákon stanovuje pravidelnou dvouletou aktualizaci ÚAP. Tím se tento nástroj územního plánování stává systematickou a komplexní činností spočívající v trvalém a pravidelném

18


zjišťování a posuzování stavu území statutárního města Brna. Tímto postupem je možno již definovat trendy v území, dosáhnout maximální kontinuitu územně plánovací činnosti a zajistit její aktuálnost vůči měnícím se podmínkám. Pořizování ÚP je dlouhodobý proces, v jehož průběhu dochází k úpravě a aktualizaci limitů v území, zpřesňování a prohlubování hodnot území, k zjišťování a vyhodnocování záměrů a problémů území, proto je nutné tyto podklady v návrhu ÚP upravit či aktualizovat podle aktuálních dat sledovaných ÚAP. Požadavky na řešení: textovou a grafickou část návrhu ÚP aktualizuje a upravte dle aktualizovaných Územně analytických podkladů (ÚAP) města Brna V části odůvodnění: Kap. 4.1.1.3 Město Brno, jeho hodnoty a rozvoj aktualizujte - upravte a zapracujte dle aktualizovaných ÚAP v limitech i hodnotách území a to i ve výkresově části. V textu přehledněji vymezte a čleňte hodnoty zákonné (definované právními předpisy) a hodnoty navrhované ÚP. Hodnoty zákonné doplňte dle aktualizovaných ÚAP v souladu s požadavky ze zadání kap. 10 Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem; používejte členění ochrany památek dle zákona č. 20/1967 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: 1. kulturní památka ( národní kulturní památka (NKP), památka UNESCO) 2. chráněná území (památková rezervace, památková zóna) 3. ochranná pásma kulturních památek a chráněných území V kap. 4.1.1.3. Hodnoty města a jejich ochrana zapracujte do hodnot vyplývajících z požadavků zadání územního plánu a z odborného názoru zpracovatele konceptu územního plánu (hodnoty navržené k ochraně a rozvoji) také hodnoty z aktualizovaných ÚAP. Hodnoty přírodní doplňte o lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem a památné stromy a dále upravte dle aktualizovaných limitů dle aktuálních ÚAP. Hodnoty navržené k ochraně a rozvoji upravte a zapracujte v členění i v obsahu dle aktualizovaných hodnot ÚAP. Doplňte o požadavky vyplývající ze Zadání ÚP kap. 6.2 Požadavky na zohlednění hodnot území s odůvodněním. Hodnoty více specifikujte a zdůvodněte. Kap. 4.1.3.2. Principy prostorového uspořádání aktualizujte a upravte dle aktualizovaných ÚAP. Doplňte specifický chráněný pohled z vily Tugendhat s ohledem na požadavky ochrany NKP a UNESCO. Doplňte plochy nejvýznamnější zeleně dle vyhlášky SMB č. 15/2007, o ochraně zeleně v městě Brně jako limit. Vypusťte ochranné pásmo (OP) veřejného pohřebiště - zákonným limitem zobrazovaným v ÚP jsou pouze OP vydaná územním rozhodnutím, což není na území města Brna žádné. Na základě stanoviska OZP KÚ JMK zakreslete do koordinačního výkresu všechna ochranná pásma ZCHÚ, i ochranná pásma vyplývající ze zákona (50 m od hranic ZCHÚ). V části výroku: Kap. 4.2.1.2. Hodnoty města ajejich ochrana - viz pokyny ke kap. 4.1.1.3 Město Brno, jeho hodnoty a rozvoj tj. aktualizujte - upravte a zapracujte dle aktualizovaných ÚAP a to i ve výkresové části. Uveďte do souladu s kap. 4.1.1.3 Město Brno, jeho hodnoty a rozvoj (liší se strukturou i

19


obsahově). Formulujte a doplňte regulativy, které z hodnot vyplývají pro přístup k území a využívání území v rámci územně plánovací činnosti. Kap. 4.2.3.4. Prostorové uspořádání aktualizujte a upravte dle aktualizovaných ÚAP. 1.3.2 Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce vyjádřená navrhovanou strukturou členění území a ploch na území města Brna spočívající v členění na území určené k zástavbě včetně navrhované charakteristiky urbanistických celků a území volné, byla projednáním konceptu ÚP v zásadě potvrzena. V návrhu ÚP ponechejte navrhovanou strukturu členění ploch na území města: Území určené k zástavbě tvořené plochami s rozdílným způsobem využití: Rezidenční plochy: B -plochy bydlení C -plochy smíšené obytné Občanské vybavení: V-plochy veřejné vybavenosti W- plochy komerční vybavenosti X-plochy nákupních a zábavních center a zvláštních areálů S -plochy sportu Výroba a transformace: P -plochy výroby a skladování E -plochy lehké výroby Y-plochy transformace Členění území na charakteristické urbanistické celky: • Historické jádro • Centrální oblast města • Oblast kompaktní městské zástavby • Ostatní stabilizovaná a zastavitelná území • Panelová sídliště • Hlavní výrobní oblasti Prostorové uspořádání - pásma výškové regulace a plochy chráněných pohledů: Požadavky na úpravu uspořádání: pásma výškové regulace a vymezení ploch včetně stanovišť chráněných pohledů pro umístění výškových staveb aktualizujte dle územně plánovacího podkladu "Výškové zónovánípro ÚPmB"(ERA, 2011) Území volně tvoří plochy s rozdílným způsobem využití: L - plochy lesní A - plochy zemědělské K-plochy krajinné zeleně H-plochy vodní a vodohospodářské I-plochy zahrádek R -plochy rekreace

20

ni


Další požadavky na řešení: V kapitole „Urbanistická koncepce - Strategická zastavitelná území" neuvádějte Maloměřice (je rezerva), doplňte naopak lokalitu Na Kaménkách v Černovicích. Doplňte do kapitoly Urbanistické koncepce - charakteristika urbanistických celků - pro centrální oblast města území rozšíření výrokové části o popis nového jižního centra (JC) ve vazbě na Europoint, které zakládá novou městskou čtvrt (soustředění významných městských budov a institucí) V urbanistickém celku „centrální oblast města" nastavte všechny prvky prostorové regulace tak, aby byla vyzdvižena veduta MPR a by byla zajištěna jeho důsledná ochrana; z hlediska rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití převezměte výstupy z uzemní studie „Jádrová oblast Jižního centra" (Arch. Design, s.r.o., 2012) Na podkladu aktualizovaných ÚAP doplňte stávající (např. průhled Husova) i navrhované (např. bulvár v jižním centru, průhled Vaňkovo nám. - předprostor BW) kompoziční osy. Doplňte i do výkresu 0.7 Prostorové uspořádání města. Chráněné pohledové body, z nichž je navrženo zhlédnout charakteristickou siluetu města, je žádoucí veřejně zpřístupnit. Upravte polohu všech chráněných bodů tak, aby byly umístěny na veřejně přístupných plochách. Doplňte a odůvodněte v textu a doplňte i do příslušných výkresů. Doplňte specifický chráněný pohled z vily Tugendhat a to i s ohledem na požadavky NKP chráněné UNESCO.

1.4. Pokyny k základnímu členění území 1.4.1 Zastavěné území, stabilizované zastavěné území Požadavky na řešení: Zastavěné území vymezte dle zastavěného územní v platném ÚPmB k 1.1.2007 zrevidovaného v „Aktualizaci ÚPmB". Upřesněte definici regulativů podmínek využití pro stabilizované území „ umístěním nových staveb " na rozdíl od „ dostaveb proluk" (např. platí pro uzavřené areály). Umístění nových staveb a rozsah přístaveb omezte nastavením pevných pravidel tak, aby nebyl setřen rozdíl mezi plochami stabilizovanými a plochami zastavitelnými (resp. přestavby) a byla zajištěna ochrana stabilizovaného území před přehuštěnou zástavbou. Uveďte do souvislosti s hodnotami území. 1.4.2 Zastavitelné plochy Požadavky na řešení: Dodržujte zásadu prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch. 1.4.3 Plochy přestavby Požadavky na řešení: Vybrané plochy dle pokynů u konkrétních lokalit přeřaďte do ploch přestavby. V kap. 5.1.1 sjednoťte používání termínů „ území přestavby " a „plochy přestavby ". U výrokové části kapitoly 5.2.1. doplňte u stabilizovaných ploch také požadavek na respektování hloubky stávající okolní zástavby. Specifikace prostorového uspořádání toto jednoznačně nepostihuje a je potřeba zajistit ochranu stávající zástavby před nežádoucími zásahy do dané struktury. Upravte rozsah ploch přestaveb v grafické části dle výroku textové části kap. 5.2.3., kde

21

13 k


jsou plochy přestavby součástí zastavěného území města. 1.4.4 Územní rezervy Požadavky na řešení: Doplňte u označení územních rezerv význam použitého symbolu „O". Plocha veřejné obsluhy území se tímto písmenem neoznačuje a tudíž nelze nalézt shodu s typem plochy (jak je uvedeno v textu kapitoly 5.1.4.) Pro jednoznačnost významu všech vyznačených územních rezerv doplňte jejich výčet včetně výkladu všech použitých písmenných označení. 1.4.5 Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií Požadavky na řešení: Ve výkresu základního členění území nově vymezte nebo zrušte plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií dle pokynů pro dopracování uvedených u jednotlivých námitek a připomínek. 1.4.6 Plochy a koridory, ve kterých budou podmínky jejich využití stanoveny regulačním plánem Požadavky na řešení: Ve výkresu základního členění území nově vymezte nebo zrušte plochy, ve kterých budou podmínky jejich využití stanoveny regulačním plánem dle pokynů pro dopracování uvedených u jednotlivých námitek a připomínek.

1.5. Pokyny k podmínkám využití území Běžně jsou vymezovány stabilizované plochy pod 0,5 ha jako samostatná základní plocha, přičemž se nejedná o tzv. výjimečné případy vymezování ploch v rozsahu 0,2 - 0,5 ha, jak se o nich mluví v kapitole 6.1.1: Požadavky na řešení: Vytvořte jednotný koncepční přístup při vymezování podměrečných stabilizovaných ploch. Doplňte a vysvětlete metodiku vymezování základních ploch, zejména podměrečných stabilizovaných ploch o výměrách 0,2-0,5 ha a zdůvodněte, zda a proč se liší od vymezování základních ploch zastavitelných/přestavby. Doplňte stabilizované plochy veřejné vybavenosti V, které splňují podmínky pro tuto funkci a mají dostatečnou rozlohu nad 0,5 ha (dle Metodiky zpracování). 1.5.1 Úrovně regulace K nastaveným úrovním regulace nebyly uplatněny připomínky (kap.6.2.1 výroku ÚP). 1.5.2 Obecné podmínky využití území Požadavky na řešení: Doplňte obecný regulativ stanovující podmínky pro umisťování dočasných staveb a podmínky pro dočasné využití ploch (s ohledem na ochranu volné krajiny); zvlášť uveďte podmínky pro umisťování reklamních staveb a zařízení. Doplňte návrh obecných regulativů pro umísťování zeleně podél tras pozemních komunikací pro silniční, železniční, cyklistickou i pěší dopravu.

22


1.5.3 Základní podmínky využití území U většiny ploch s rozdílným způsobem využití je v podmínkách využití stanoven minimální podíl zastoupení zeleně na terénu v %. Současně je ale stanovena výjimka, že stanovené minimální plošné zastoupení zeleně na terénu je v odůvodněných případech možné snížit, pokud je přiměřeně kompenzováno na okolních veřejných prostranstvích. Požadavky na řešení: Upřesněte podmínky tak, aby výjimka nebyla v praxi využívána k vyhnutí se povinnosti naplnit regulativ o minimálním podílu zeleně. Přesněji definujte požadavky na zastoupení zeleně na terénu v zastavitelných plochách tak, aby nedocházelo k nežádoucímu snižování podílu ploch zeleně v rámci zástavby a konfliktu s požadavky na veřejná prostranství. Procentuální zastoupení zeleně v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití přizpůsobte struktuře zástavby (kompaktní/volná). Obecně k plochám určeným k zástavbě: Agregací podměrečných ploch zeleně (např. do veřejné obsluhy území či bydlení) oproti dnešní podrobnosti ÚPmB nejsou stávající zelená prostranství dostatečně chráněna před možnou dostavbou v rámci přípustných regulativů pro stabilizovaná území, kde se vyjmenovávají i novostavby. Doplňte u ploch určených k zástavbě povinnost zachovat stávající zelená prostranství v rámci stabilizovaných ploch. Upravte podmínky využití ploch: Plochy bydlení - B Z regulativu pro podmíněně přípustné využití vypusťte větu „ a jeho plocha je menší než plocha hlavního využití a přípustného využití dohromady ". (Je-li hlavní využití min 51 % (viz definice hlavního využití v kapitole 6.1.2.), pak je věta v původním znění nesmyslná.) Omezte podmíněně přípustné využití na max. 25%. Plochy smíšené obytné - C Doplňte hlavní využití plochy C pro bydlení a občanskou vybavenost, přičemž bydlení musí být v ploše zastoupeno vždy alespoň z 25 %. V regulativu ploch C upravte min. plošné zastoupení zeleně na terénu z 30% na 15 %. Přípustné využití doplňte o funkci sportu. Specifikujte, kdy se plocha pro kterékoliv uvedené využití stává monofunkční. Reagujte na aktuální trendy a stav v území v oblasti maloobchodu: Snižte limit pro přípustnou kapacitu prodejních ploch z 1500m na 1000 m Plochy veřejné vybavenosti - V U regulativu hlavního využití V doplňte u veřejné správy pojem církev (výčet v závorce). Všude v textu výrokové části i odůvodnění i v legendách (u specifikace způsobu využití) nahraďte slovo hřbitovy pojmem veřejné pohřebiště. Pro perspektivní vojenské areály důležité pro obranu státu vytvořte specifikaci označení „-I-IA". Plochy komerční vybavenosti -W U podmíněně přípustného využití omezte rozsah prodejních ploch 5 000 m2 na jednom podlaží (s ohledem na žádoucí začlenění staveb do okolní struktury zástavby a do krajiny). Plochy nákupních a zábavních center a zvláštních areálů -X


Zvyšte procentuelní podíl zeleně v plochách X z 10% na 15% (s ohledem na žádoucí začlenění staveb do okolní struktury zástavby a do krajiny). Plochy sportu - S Doplňte do regulativu nepřípustné využití pro bydlení. Plochy výroby a skladování - P Do popisu hlavního využití doplňte: včetně zemědělské a lesní. Upravte text specifikace způsobu využití ploch: místo plochy dopravní infrastruktury uveďte plochy výroby a skladování. Uvádějte jen specifikace způsobu využití ploch odpovídající grafické části. Plochy lehké výroby- E Doplňte specifikaci způsobu využití pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Zvyšte procentuelní podíl zeleně v plochách X z 10% na 15%. Plochy městské zeleně - Z Upravte regulativ tak, aby byla přípustnost nezbytných staveb doplňkového charakteru (např. veřejná WC, zařízení správy a údržby, občerstvení, apod.) jednoznačně uvedena zároveň s požadavkem na omezení zastoupení zastavěné plochy Z v procentech. Plochy rekreace - R Upravte podmínky využití plochy dle závěrů územně plánovacího podkladu koncepčního charakteru „ Rekreační oblast Brněnská přehrada" (ERA, 2012). Plochy lesní - L Vypusťte z textu regulativů pro umístění staveb: „ stavby a zařízení sloužící pro zajištění hlavního účelu využití kromě budov; jiné " 1.5.4 Základní podmínky využití území - specifikace Doplňte do kapitoly 6.2.4.1. Specifikace prostorového uspořádání: větu: „Pokud nelze zajistit deficit parkování jiným způsobem je přípustné využití vnitrobloků a pobytových veřejných prostranství pro parkování za podmínky, že nebude zásadně narušen jejich pobytový charakter " a bude respektován požadavek na minimální zastoupení zeleně na terénu ve stabilizovaných plochách. Limit pro počet ustupujících nástaveb. odůvodnění specifikace výškové úrovně zástavby popište, u jakých územích je v rámci města Brna použito výškové úrovně „ 5 " (jádro města, sídliště,..). Metodiku měření výškové úrovně zástavby v případě svažitého terénu. Z pravidel pro uspořádání zástavby vypusťte texty týkající se způsobu využití. U specifikace výškové úrovně zástavby doplňte ve výčtu městských tříd s přípustnou výškou budov o jednu úroveň vyšší bulvár (jižní centrum). Doplňte do kapitoly 6.2.4.2 Specifikace způsobu využití: Uvádějte pouze specifikace způsobu využití ploch odpovídající grafické části (např. specifikace pro zemědělskou a lesnickou výroby u ploch výroby a skladování P není). Doplňte v souladu s výkresovou částí specifikaci pro zemědělskou a lesnickou výrobu v plochách lehké výroby E.

24

Ui


Doplňte kjakým plochám (stabilizované/návrhové) se uvedená specifikace dle grafické části vztahuje např. specifikace u ploch veřejného vybavení je pouze pro návrhové plochy a specifikace pro zemědělskou a lesnickou výrobu v plochách lehké výroby je u stabilizovaných i návrhových ploch. Doplňte informaci, že specifikace tytu plochy pro vybraný účel ploch veřejného vybavení (VS, N, ZS, h) u stabilizovaných ploch bude použit v Koordinačním výkrese. V plochách veřejné vybavenosti vytvořte specifikaci způsobu využití pro arboreta a specifikaci způsobu využití pro vojenské areály s označení V-/--/A. Doplňte specifikaci pro plochy lehké výroby na území BPZ-ČT samostatným kódem, který upřesní přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití v souladu s platným ÚPmB. Doplňte specifikaci způsobu využití ploch veřejné vybavenosti-V (VS, N, ZS, h, A) u stabilizovaných ploch. V případě agregace ploch V menšího rozsahu do ploch jiného využití použijte graf. značku (např. kolečko se zkratkou umístěné do středu zařízení veřejné vybavenosti. V Koordinačním výkrese označte stabilizované areály vysokých škol příslušným kódem pro specifikací způsobu využití -/—/VS.

1.6. Pokyny k uspořádání území určeného k zástavbě V kap. 1.6.1 - 1.6.6 jsou uvedeny pouze obecné pokyny pro hlavní (rozsahem) a přestavbové rozvojové lokality. Konkrétní pokyny pro hlavní, přestavbové a další jednotlivé lokality (např. velikost plochy, prostorové a výškové regrace, atd.) budou součástí pokynů pro dopracování návrhu, které budou předloženy až při schvalování návrhu pokynů pro zpracování návrhu. 1.6.1 Bydlení Pro rozvoj bydlení jsou pro návrh ÚP sledována největší nová obytná území v lokalitách Obrany, Ivanovice-Řečkovice, Juranka, Kejbaly, Žlutý kopec, Bosonohy, území jihovýchodně od staré Líšně, území západně obytné zástavby Dolních Heršpic a Přízřenic, doplněny jsou návrhovými plochami bydlení v katastrech Černovice, Horní Heršpice, Slatina, Sadová, Brněnské Ivanovice,Tuřany a Chrlice. Požadavky na řešení: Rozvoj bydlení na k. ú. Dolní Heršpice a Přízřenice řešte plně v souladu se závěry pořizované Územní studie „Rozvojové území Brno-jih" (UAD, 2011). Rozvoj bydlení na k. ú. Brněnské Ivanovice a Tuřany řešte v souladu s ÚS Tuřany. Rozvoj území v části lokality Ho-4 na k ú. Holásky řešte plně v souladu se závěry pořizovaného Regulačního plánu V Aleji, Holásky (ERA, 2012). Rozvoj území na k. ú. Zábrdovice a k ú. Husovice v oblasti Zbrojovky v lokalitě Ze-5 a motorárny Zetor Hu-1 je vázán na prověřovaný systém dopravní obsluhy v ÚS Širší území Zbrojovky (ERA, 2012). Využití území a dopravní vazby řešte v souladu se závěry této ÚS. Přestavbové plochy pro bydlení v lokalitě SB-4 na k. ú. Staré Brno řešte v kontinuitě s platným ÚPmB, při ulici Nové Sady vymezte pás plochy smíšené. Rozvojová území V návrhu ÚP zůstanou vymezena tato hlavní rozvojová území pro bydleni: Směr východní: Obrany - při spojce Fryčajova - Lesná: lokalita rodinné zástavby v návaznosti na komunikační spojku Obrany - Lesná, která kapacitně umožní také výstavbu bytových domů. 25

územní plán města Brna Líšeň- východ - Čtvrtě: lokalita východně od ulice Holzovy pro zástavbu rodinných i bytových domů s potřebnou občanskou vybaveností. Potvrzena je v částečném rozsahu původního maximálního řešení. Slatin -východ: lokalita nízkopodlažní zástavby jihovýchodně od stávající zástavby. Směr jihovýchodní Holásky: dostavba bytové zástavby rozsáhlých volných ploch uvnitř původní obce v sousedství Jižních jezer. Brněnské Ivanovice: volné plochy uvnitř původní obce východně od železniční trati, vzhledem k obtížnému dopravnímu napojení pro zástavbu rodinnou. Tuřany: volné plochy uvnitř původní obce směrem k Tuřanskému potoku, vzhledem k obtížnému dopravnímu napojení pro zástavbu rodinnou. Chrlice: plochy pro bytovou i rodinnou výstavbu jižně od Tuřanského potoka. Směr jižní Horní Heršpice - nová Vodařská: bytová zástavba západně od biokoridoru řeky Svratky. Dolní Heršpice, Přízřenice: rozsáhlá oblast západně od původních obcí. Převzato bude do návrhu řešení dle ÚS Rozvojové území Brno-jih (UAD, 2011). Přízřenice-západ: plocha v k. ú. Přízřenice západně od silnice 1/52, která souvisí s rozvojem sousední obce Moravany. Rozvoj celé oblasti je podmíněn realizaci křižovatky „ MÚK Moravanská " na silnici 1/52. Směr západní Bosonohy-východ: rozsáhlá oblast pro bytovou i rodinnou zástavbu západně od Nového Lískovce. Rozvoj oblasti je podmíněn realizací dopravní infrastruktury a odkanalizováním. Bosonohy-západ: je potvrzena v omezeném rozsahu, západní část území bude ponechána v územní rezervě dle řešení ve var. I; ponechána je oblast především pro rodinnou zástavbu severně od původní obce. Rozvoj podmíněn realizací dopravní infrastruktury a odkanalizováním. Pořizovatel doporučuje rozvojový směr přejmenovat na Bosonohysever. Žebětín: menší plochy jižně a severně od původní obce doplňující volné plochy. Podmínkou je realizace obchvatu Zebětína. Bystrc - Kamechy: rozsáhlá plocha pro bytovou výstavbu západně od obytného souboru Bystrc. Podmínkou je realizace kapacitní veřejné dopravy a obchvat Zebětína. Jundrov-sever: převáženě nízkopodlažní bytová a rodinná zástavba na plochách dnešních zahrádek. Podmíněna výstavbou dopravního napojení a nového mostu přes řeku Svratku. Juranka: kvalitní území pro nízkopodlažní bytovou a rodinnou zástavbu mezi Jundrovem a Kohoutovicemi na plochách dnešních zahrádek. Podmínkou je kvalitní dopravní napojení z obou městských částí včetně veřejné hromadné dopravy a odkanalizování území. Směr severozápadní Žabovřesky, lokalita Sochorova: výstavba rodinných i bytových domů s doplněním místní dopravní infrastruktury (ulice Podvéská). Žabovřesky, lokalita Vychodilova: pro výstavbu rodinných domů, podmínkou je odpovídající dopravní napojení svažitého území. Komín, lokalita Mniší Hora: pro výstavbu rodinných domů.

26

územní plán města Brna Směr severní Sadová: rozsáhlé území v severní části Králova Pole určené pro nízkopodlažní bytovou a rodinnou zástavbu na plochách dnešních zahrádek. Podmínkou je odkanalizování území a vybudování druhého dopravního napojení, které bude v návrhu řešeno mostem přes Zaječí potok na Lesnou do ulice Okružní. Medlánky - Řečkovice - Ivanovice: rozsáhlé území určené pro bytovou i rodinnou výstavbu spojující tři původní obce do jednoho celku. Podmínkou výstavba dopravní infrastruktury a odkanalizování. Páteřní komunikační propojení bude řešeno dle varianty I Soběšice, Jehnice, Ořešin, Útěchov - doplňkové plochy rodinné zástavby pro potřeby městských částí. Centrální oblast Černovice, lokalita Kaménky: celená plocha určená především pro kapacitní bytovou zástavbu navazující na západním svahu východně od stávající zástavby Cernovic. Podmínkou je dopravní napojení na nadřazený komunikační systém včetně veřejné hromadné dopravy a odkanalizování území. Červený kopec-Kejbály: lokalita dnešní zahrádkářské kolonie určená k zástavbě bytové a rodinné. Podmínkou je dopravní propojení ulic Vinohrady a Kamenice včetně veřejné hromadné dopravy. Žlutý kopec: zástavba jižního svahu nad pisáreckou kotlinou v ploše dnešních zahrádek, určená především pro výstavbu rodinných domů s vysokým podílem zeleně. Podmínkou je zajištění prostupnosti území a odkanalizování. Nové sady: kapacitní bytová zástavba na plochách uvolněných přestavbou železničního uzlu, plochy bydlení budou do návrhu převzaty v kontinuitě s platným ÚPmB. Územní rezervy Jako územní rezervy pro bydlení vymezte v návrhu tyto lokality, z nichž rezerva B-4 nebyla v konceptu řešena: B-l k. ú. Bosonohy - část By-5 v rozsahu územní rezervy B-l dle varianty I B-2 k. ú. Maloměřice „pod Hády" - v rozsahu B-2 dle var. II B-3 k ú. Líšeň „ Čtvrtě" - za upravenou rozvojovou lokalitu Li-3 - rozsah je kombinací původní var. I a II. B-4 k ú. Medlánky - lokalita zahrádek nad ul Turistickou ve var. I označených jako Me7 s výjimkou části zahrádek pod vrcholem Bosně (odpovídá jim ve var. II Me-7 pro sport), ty do rezervy nezahrnujte, ponechejte plochu jako zahrádky. 1.6 2 Smíšená území Požadavky na řešení: Aplikujte jednotnou koncepci vymezování ploch smíšených obytných v kontaktu se všemi dopravně významnými městskými komunikacemi, zejména pak na koridorech s hromadnou kolejovou dopravou (městské třídy). Městské třídy jako významné městské prostory definuje kapitola 4.2.1.2. Přeřešte toto vymezení s přihlédnutím ke skutečnému stavu využití území a dle smyslu kapitoly 7.2.2. výrokové části konceptu ÚP, kde jsou pro vymezování stabilizovaných území smíšených obytných C uvedena jasná pravidla s výčtem a popisem hlavních stabilizovaných území C.

27

územní plán města Brna V návrhu ÚP zůstanou vymezena tato hlavní smíšená území: Přestavbová území Staré Brno, oblast ulic Poříčí, Rybářská a Křížová Komárov, Trnitá - oblast tzv. Jižního centra v souvislosti s přesunem hlavního nádraží Trnitá, Zábrdovice, Husovice, Maloměřice - oblast posvitavské průmyslové zóny Slatina - oblast ulice Řipská Horní Heršpice - oblast ulice Bohunická Židenice - oblast ulice Gajdošova Ponava - oblast ulice Staňkova Řečkovice - oblast areálu bývalých kasáren Horní Heršpice - oblast ulice Bohunická Židenice - oblast ulice Gajdošova Ponava - oblast ulice Staňkova Rozvojová území Přízřenice, Dolní Heršipce - oblast nového rozvoje obytného území Komárov, Trnitá - oblast tzv. jižního centra v souvislosti s přesunem hlavního nádraží Trnitá, Husovice, Maloměřice - dílčí volné plochy v oblasti posvitavské průmyslové zóny Líšeň - nad areálem Zetoru a v nové rozvojové lokalitě Žabovřesky - oblast Kníničská a Sochorova Kohoutovice - centrum Bosonohy - podél nové páteřní komunikace 1.6.3 Veřejná prostranství Veřejná obsluha území Plochy veřejné obsluhy území jsou vymezeny pro ochranu a rozvoj místní sítě veřejných prostranství. V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní územní rezervy pro umožnění prostupnosti území: 0-1 k.ú. Štýřice, 0-2 k.ú. Horní Heršpice, 0-3 k.ú. Horní Heršpice. Městská zeleň V souvislosti s celkovým řešením městských struktur je ve variantě II navrženo menší zastoupení městské zeleně v území, často spojené s ponecháním ploch zemědělské půdy, zahrádek, stavebních ploch mnohdy určených pro sport nebo občanskou vybavenost nebo krajinné zeleně. V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto nejvýznamnější návrhově plochy městské zeleně: v severním sektoru - Niva Medláneckého potoka, Mokrohorské louky v severovýchodním a východním sektoru - Pod Hády, Odkaliště Hády, Cacovický ostrov, Bílá hora, Stránská skála, Pod Oříšky v jihovýchodním sektoru - Černovická terasa, Tuřanský park, Park Holásky v jižním sektoru - Ivanovický zámecký park, Jižní jezera, Černovičky hájek, Jižní posvratecká zóna. v centrální části - Kraví Hora, Odvály Červeného mlýna, Žabovřeské louky v jihozápadním sektoru - Červený kopec, park Starý Lískovec, Kamenný vrch, park Nový Lískovec v západním sektoru - U Újezdu - pod Pekárnou.

28


V návrhu ÚP: v souladu se závěrem posouzení vlivu konceptu ÚPmB na udržitelný rozvoj navrhněte více „ zelených" ploch (cca na úrovni varianty I) s důrazem na jižní část města. Rozmístění návrhových ploch městské zeleně musí korespondovat s rozvojem potřeb rekreačního zázemí obyvatel města v přírodě blízkém prostředí v návaznosti na plochy bydlení, sportu a občanské vybavenosti. 1.6.4 Občanské vybavení Občanskou vybavenost města tvoří: a) Veřejné vybavení b) Komerční vybavenost c) Nákupní a zábavní centra a zvláštní areály d) Sport Ad a) Veřejná vybavenost Je základní infrastrukturou města, která poskytuje služby veřejnosti v oblastech školství (mateřské školy - MŠ, základní školy - ZŠ, střední školy- SŠ, vysoké školy - VŠ), vědy a výzkumu, kultury a osvěty, zdravotnictví a sociální péče, veřejné správy a soudnictví, policie, hasičského záchranného systému (HZS), armády, pohřebnictví a specifické areály (ZOO). Pro veřejnou vybavenost jsou určeny zejména plochy V - veřejná vybavenost, kde jsou pro vybrané návrhové a přestavbové plochy ZŠ, VŠ, zdravotnictví a sociální péči, armádu uvedeny specifikace s kódem v ploše (ZS, VS, N , A). Mateřské a základní školy: V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní plochy pro mateřské a základní školy: v ploše veřejné vybavenosti - V současné stabilizované areály, menší zařízení MS, ZS ponechejte agregovány do ploch bydlení a smíšených obytných zastavitelné plochy pro dostavu ZŠ Křivánkovo nám., Blanenská, Hudcova, Čejkovická Měšťanská. zastavitelné plochy pro výstavbu nových základních škol, Soběšice, Trnitá, Kamechy, Černovice, Sadová, Obrany, Řečkovice, Tuřany- Chrlice. Tyto plochy doplňte o: z var. I o Bosonohy, Juranka z územní studie Rozvojové území Brno - Jih (2011) o Dolní Heršpice, Přízřenice. Pro střední a vyšší odborné školy: V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní stabilizované areály: Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra (k. ú. Štýřice) Střední škola informatiky a spojů (k. ú. Komín) Integrovaná střední škola automobilní (k. ú. Královo Pole) Skupina areálů pro školství na ulici Lomená (k ú. Komárov) Tyto stabilizované plochy umožňují i využití pro vědu a výzkum. Vysoké školy (VŠ) včetně vědy a výzkumu: V návrhu ÚPmB zůstanou vymezeny tyto hlavní: stabilizované areály: kampus VUT (k. ú. Královo Pole, Medlánky) kampus MLU (k.ú. Černá Pole, Ponava) 29


kampus VFU (k. ú. Královo Pole) kampus MU (k.ú. Bohunice) areál MLU (k. ú. Pisárky) skupina areálů na ulici Vinařské - vysokoškolské koleje, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (k. ú. Pisárky) skupina areálů na ulici Veveří a Kounicova - VUT, Akademie věd CR, MU, Univerzita obrany (UO), vysokoškolské koleje (k. ú. Veveří, Ponava) Mnoho dalších stabilizovaných areálů pro vědu a výzkum je součástí jiných funkcí s rozdílným způsobem využití nejčastěji v plochách komerční vybavenosti-W, smíšených obytných - C a v plochách lehké výroby-E. rozvojové lokality (hlavní zastavitelné plochy a plochy přestavby): kampusy MU, VUT- ve vazbě na stabilizované plochy VS kampusy UO v Králově Poli a ML U v Černých Polích zastavitelnouplochu (V/ol/VS) severně ul. Kamenice a ul. Vinohrady v k.ú. Pisárky ve var. II vymezte do územních rezerv pro veřejnou vybavenost (V-3, rozvoj botanické zahrady MU) s ponecháním stávajícího využití - plocha zahrádek. doplňte z var. III o zastavitelnou plochu nespecifikovaného VŠ kampusu v Líšni. Lokality největšího významu pro umísťování nových zařízení vědy a výzkumu jsou umístěny ve vazbě na areály vysokého školství v rozvojových plochách kampusů VUT a MU a dále na území Technologického parku v k.ú. Medlánky a Králova Pole vymezeného plochami komerční vybavenosti. Obecně lze areály vysokých škol a zařízení vědy a výzkumu umísťovat také v plochách transformace, například na části bývalého výrobního areálu Zetor podél ul. Jedovnické (dle var. I) a mnoha dalších, za předpokladu vytvoření vhodných podmínek pro přestavbu těchto areálů. Zdravotnictví a sociální péče Stabilizace i rozvoj zdravotnictví a sociální péče je realizován zejména v plochách veřejné vybavenosti V, kde je zajištěn účel využití specifikací pro vybraný účel „N" v kódu plochy, dále v plochách bydlení a smíšených obytných, doplňkově v plochách komerční vybavenosti a lehké výroby. V návrhu ÚP v ploše veřejné vybavenosti pro zdravotnictví a sociální péči zůstanou vymezeny tyto hlavní: stabilizované plochy: Fakultní nemocnice Bohunice (k. ú. Bohunice) Fakultní nemocnice U svaté Anny (k. ú. Staré Brno) Fakultní dětská nemocnice (k. ú. Černá Pole) Psychiatrická léčebna Černovice (k. ú. Černovice) Masarykův onkologický ústav (k. ú. Staré Brno) Nemocnice Milosrdných bratří (k. ú. Štýřice) Vojenská nemocnice (k. ú. Zábrdovice) Domov pro seniory Kociánka, Ústav sociální péče Kociánka (k. ú. Sadová) Domov pro seniory Věstonická (k. ú. Židenice) nové zastavitelné plochy: Sadová (k. ú. Sadová), U Myslivny (k. ú. Kohoutovice)

30

32 / tf


Kultura V návrhu ÚP vymezte tyto hlavní: stabilizované lokality: Historické jádro a centrální území města (k. ú. Brno-město) Technické muzeum v Brně (k. ú. Královo Pole) přestavbové lokality V uvolněných železničních koridorech po přesunu hlavního nádraží, k. ú. Brno-město. Areál za Antroposem (k. ú. Pisárky) rozvojové lokality: JKC na ulici Besední (k. ú. Brno-město) ulice Uhelná, rozvojové území EUROPOINT (k. ú. Trnitá) rozvojové lokality v plochách smíšených obytných rozvojové území EUROPOINT - plocha na nároží Opuštěná - Uhelná (nutno samostatně vymezit dle platného ÚPmB) (k. ú. Trnitá) Veřejná správa Stabilizace i rozvoj veřejné správy je realizován zejména v plochách smíšených obytných a plochách veřejné a komerční vybavenosti, doplňkově v plochách bydlení: V návrhu ÚP pro veřejnou správu zůstanou vymezeny v ploše veřejné vybavenosti - V tyto hlavní: stabilizované lokality: Centrum města, zejm. okolí Husovy a Joštovy ulice (k. ú. Brno-město), Magistrát města Brna (k. ú. Veveří) přestavbové plochy: v uvolněných železničních koridorech po přesunu hlavního nádraží (k. ú. Brno-město) zastavitelné plochy: ulice Uhelná, rozvojové území EUROPOINT (k. ú. Trnitá) Ochrana obyvatel a armáda V návrhu ÚP vymezte jako plochy veřejné vybavenosti se specifikaci označení V-/—/A " tyto vojenské areály: k.ú. Královo Pole - komplex pro Univerzitu obrany (lokalita ul. Dobrovského, Jana, Babáka,Chodská, Tábor) k.ú. Ponava - komplex v lokalitě Chodská, Domažlická, Štefánikova, Šumavská k.ú. Veveří - vojenské objekty určené pro Univerzitu obrany - Kounicova 44 a 65, ul. Tučkova k ú. Černá Pole - vojenský areál Kasárna Černá Pole (ul. Provazníkova, Tř. Gen. Píky a Mathonova) kú. Židenice -Areál autoparku Židenice (mimo úseku VMO) Pohřebnictví Stabilizace i rozvoj pohřebnictví je realizován v plochách veřejné vybavenosti V, kde je zajištěn účel využití specifikací pro vybraný účel „h" v kódu plochy. Byla zvolena koncepce rozvoje menších hřbitovů vyváženě uspokojující všechny sektory města. S ohledem na zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví nahraďte označení hřbitov termínem veřejné pohřebiště.

31


V návrhu ÚP pro pohřebnictví zůstanou vymezeny tyto hlavní: stabilizované lokality: Ústřední hřbitov (k.ú. Bohunice), hřbitov Jehnice, hřbitov Komín, hřbitov Královo Pole, hřbitov Líšeň, hřbitov Řečkovice, hřbitov Soběšice, hřbitov Tuřany, hřbitov Žebětín, hřbitov Židenice. Židovský hřbitov (k. ú. Židenice) rozvojové lokality: Ústřední hřbitov (k.ú. Bohunice), hřbitov Bystrc, hřbitov Líšeň, hřbitov Řečkovice, hřbitov Soběšice, hřbitov Žebětín, hřbitov Židenice Pro pohřbívání v případě mimořádných událostí vymezte plochy dle var. I Jedná se o plochy územních rezerv v k. ú. Žebětín, Ivanovice, Soběšice, Tuřany, mimo Ústřední hřbitov. Ad b) Komerční vybavenost Požadavky na řešení: V části odůvodnění podrobněji charakterizujte komerční vybavenost jako typ občanského vybavení (dále jen OV), kde jsou umožněny aktivity v oblasti služeb, maloobchodu atd. s vyloučením bydlení (mimo krátkodobé ubytování) Doplňte, proč je vyloučeno bydlení (viz odkaz na zadání - problémy OV). Uveďte souvislost s centry OV v sídlištích - tzv.„sámošky", jejich zařazení do stabilizovaných ploch W a návaznost na tento princip vymezování ploch W, kdy se bude jednat o lokální centra OV, zajišťující vybavenost zejména pro blízké plochy koncentrovaného bydlení. V návrhu ÚP pro komerční vybavenost zůstanou vymezeny tyto hlavní: stabilizované lokality: Hudcova (k. ú. Medlánky) Technologický park (k.ú. Královo Pole) Šumavská (k.ú. Žabovřesky) Heršpická (k.ú. Štýřice) Hněvkovského (k.ú. Komárov) Masná (k.ú Trnitá) Žarošická (k.ú. Židenice) přestavbové lokality: Sportovní (k. ú. Ponava) železniční zastávka Lesná (k. ú. Lesná) Olomoucká (k ú. Černovice) Řipská (k.ú. Slatina) Pražákova (k.ú. Štýřice) Vídeňská (k.ú. Přízřenice) rozvojové lokality: Technologický park (k.ú. Královo pole) Šlapanická (k.ú. Slatina) Hanácká (k.ú. Tuřany) Průmyslová (k.ú. Černovice) Jihlavská (k.ú. Bohunice) Prodloužená Průmyslová (kú. Tuřany) Nově vymezte: Hradecká (k.ú. Ivanovice) - změna části plochy X na W - mimo Bauhaus Kníničská (k.ú. Komín) - změna části plochy Xna W

32


Ad c) Nákupní a zábavní centra a zvláštní areály. V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní: stabilizované lokality: Globus (k.ú. Ivanovice) Avion (k.ú. Dolní Heršpice) - dle var II bude rozšířena o návrhovou plochu X/a2 na protější straně dálnice D2 Futurum (k. ú. Dolní Heršpice) BW(k.ú. Pisárky) rozvojové lokality: Evropská - Šlapanická (k.ú. Slatina) Ad d) Sport Pro sport jsou určeny zejména plochy sportu S. V návrhu ÚP zůstanou pro sport vymezeny tyto hlavní: stabilizované lokality: Areál za Lužánkami (k.ú. Ponava), část areálu Kraví hora (k.ú. Veveří), Areál Vodová (k.ú. Královo Pole), Areál Riviéra (k.ú. Pisárky), Automotodrom (k.ú. Žebětín), Sportovní letiště (k.ú. Komín), Sportovní střelnice (k.ú. Sadová), Hala Rondo (k.ú. Veveří), Sokolovna Brno I (k.ú. Staré Brno), Koupaliště Dobrovského (k.ú. Královo Pole), Koupaliště Zábrdovice I (k.ú. Zábrdovice, ) Sportovní areál Polní (k.ú. Štýřice). přestavbové rozvojové lokality: EUROPOINT -Pražákova (k.ú. Štýřice), část Cacovického ostrova (k.ú. Maloměřice a Husovice) rozvojové lokality: Hněvkovského (k.ú. Komárov), Jihlavská (k.ú. Bosonohy), Rakovecká (k.ú. Bystrc), Šlapanická (k. ú. Slatina) Tyto plochy doplňte o: Žabovřeské louky (k. ú. Žabovřesky), Jižní jezera (k. ú. Chrlice Holásky) z var. I Líšeň - Zetor (k. ú. Líšeň) z var. III Leskava (k. ú. Dolní Heršpice) z územní studie Rozvojově území Brno - Jih (2011) 1.6.5 Výroba Návrhová struktura výrobní funkce navazuje na stávající stav jejího rozložení ve městě s rozvojem zejména v jihovýchodní části města ve vazbě na letiště Brno - Tuřany, rozvoj zemědělské a lesnické výroby se neuvažuje. Rozvoj výroby včetně její stabilizace je řešen zejména plochami lehké výroby E, které nemají negativní vliv na okolí a mohou proto navazovat na další městotvorné funkce především bydlení, vybavenosti, sportu a rekreace. Dále je rozvoj výroby včetně její stabilizace řešen plochami výroby a skladování P, které mohou mít negativní vliv na okolí (hygienické škodliviny, zvýšená dopravní zátěž, velikost areálu, atd.). Provozovny s nezávadnými výrobními technologiemi s nízkou dopravní a energetickou náročností provozů charakterizované jako „nerušící výroba" lze začlenit i do dalších ploch s rozdílným způsobem využití, kde to přípustné či podmíněně přípustné využití ploch umožňuje, zejména do ploch komerční vybavenosti a ploch smíšených obytných. Vybrané nevyužívané plochy či minimálně využívané výrobní areály (tzv. plochy brownfields) jsou navrženy podle konkrétních podmínek dané struktury a územních souvislostí té které lokality: pro obnovu stávajícího funkčního využití,

33


pro jiné funkční využití odpovídající charakteru a územním podmínkám dané lokality, pro jiné flexibilnější funkční využití prostřednictvím plochy transformace Y, kde se využití plochy zpravidla podmíněno prověřením lokality územní studií nebo zpracováním regulačního plánu. Některé plochy výroby a skladování a plochy lehké výroby mají uvedeny specifikaci pro vybraný účel s kódem v ploše: a- pro zemědělskou a lesnickou výrobu s- pro logistické areály E - plochy lehké výroby V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní: stabilizované lokality: Severní část města na území Řečkovic podél ul. Hradecké, Hudcova, Maříkova, Karásek. Ve východní části města o území podél řeky Svitavy, které je většinou napojeno na vlečkový systém železnice, zejména v okolí maloměřického nádraží, déle potom na území Židenic, Komárova, Černovic, které se přes Průmyslovou zónu na Černovické terase (BPZ-ČT) přelévá do Slatiny, Brněnských Ivanovic a Tuřan. Na území Líšně o území podél ul. Trnkova, Drčkova, Holcova a Horákovská. Směrem jižním o území situovaná především v blízkosti železnice a dálnice Dl, která mají vetší nároky na obsluhu dopravou, zejména při ulici Kšírova, K Terminálu, Havránkova, dále území podél ulice Vídeňské, Pražákové a Heršpické. Na území severozápadní části Brněnských Ivanovic a jihovýchodní části Chrlic při ulici Kaštanová a Tovární. Mnoho dalších stabilizovaných areálů výroby je součástí jiných funkcí s rozdílným způsobem využití nejčastěji v plochách komerční vybavenosti a ploch smíšených obytných. přestavbové rozvojové lokality: území výrobních areálů podél ulice Vinohradská v k.ú. Černovice u Cernovického hájku bývalý vojenský opravárenský areál v k. ú. Černovice pro rozvoj BPZ - ČT areály mezi Brněnskými Ivanovicemi a Tuřany při ul. Jahodová a Petlákova výrobně skladovací areál mezi ulicí Kaštanová, dálnicí Dl a Přerovskou tratí v Brněnských Ivanovicích výrobně skladovací areály na ulici V dolině v k.ú. Holásky areál zemědělského družstva mezi ulicemi Pratecká a Myslivecká v k. ú. Tuřany areál zemědělského družstva mezi ulicí Rebešovickou a přerovskou tratí v k.ú. Chrlice území při ul. Šámalova a železniční tratě Tyto plochy doplňte o: plochu přestavby na části území Královopolské strojírny Brno při ul. Křižíkové vkú. Královo Pole (část rozvojové lokality KP-11) z var. III bývalý zemědělský areál při ul. Fryčajové v k. ú. Obrany vymezte do ploch přestavby pro lehkou výrobu E. P - plochy výroby a skladování Většina jich je situována v jižním a jihovýchodní části města a tvoří rozsáhlejší zóny v několika hlavních rozvojových oblastech (směrech). Plochy pro lehkou výrobu, které nepřipouští negativní vliv na okolí jsou vymezeny v návaznosti na ostatní městotvorné funkce především na plochy komerce, smíšené obytné a obytné plochy. V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní:

34


zastavitelné plochy: mezi dálnicí Dl a letištěm Brno-Tuřany v k.ú. Tuřany v souladu s rozsahem dle ZÚR JMK označené PZ1 - plocha smíšená výrobní nadmístního významu s názvem Tuřany, letiště Sever o rozloze 144 ha; vymezení: na západě navrhovaným obchvatem Tuřany (silnice 11/380), na jihu rozvojovými plochami letiště Brno - Tuřany, na východě ulicí Evropskou, na severu dálnicí Dl jižně podél dálnice Dl po navrhovaný obchvat Tuřany v k.ú. Brněnské Ivanovice a Tuřany navazující na stabilizované územím podél ul. Tovární v k.ú. Chrlice na území BPZ-ČT v k.ú. Slatina, Černovice, Slatina a Tuřany, jejichž rozsah v návrhu ÚP upravte podle již realizované výstavby a navrhovanou trasu vlečky vymezte dle platného ÚPmB; doplňte specifikaci upřesňující přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití ploch v zóně v souladu s platným ÚPmB. podél železnice a dálnice Dl v k.ú. Dolní Heršpice a Přízřenice při ul. Moravanská - Vídenská v k. ú. Přízřenice při ul. Černohorská v k.ú. Ivanovice při ul. Pražská v k.ú. Bosonohy na území k.ú. Tuřan jižně pod letištěm Brno- Tuřany, podél navrhovaného obchvatu Tuřan, kde rozvojovou lokalitu Tu-1 a část Tu- přeřaďte do územních rezerv v souladu se ZÚR JMK, kde se jedná o rezervu označenou PZR2 Tuřany, letiště Jih pro prověření možnosti budoucího využití a umístění ploch smíšených výrobních nadmístního významu o rozloze 170 ha vymezenou: na západě ulicí Tovární, na jihu ulicí Roviny, na východě plochu tvoří pás souběžný s navrhovaným obchvatem Tuřan a končící na hranici záložní vzletové dráhy; na severu plocha pokračuje s rozšířením nad ulicí Prateckou až k plochám letiště Brno Tuřany. do návrhu ÚP z var. I vymezte plochy pro lehkou výrobu podél navrhovaného východního obchvatu Zebětína (součástí rozvojové lokality Zn-8) 1.6.6. Transformační území Plochy transformace jsou nejčastěji vymezeny v lokalitách tzv. brownfields (nevyužívané či minimálně využívané plochy (areály) nebo v lokalitách, kde je stávající využití nevhodné vzhledem k vazbám na okolí. Plochy transformační, vymezeny jako plochy změn, umožňují maximálně flexibilní podmínky využití, které se specifikuje až při detailnějším prověření lokality v souvislosti s konkrétním investičním záměrem aje zpravidla podmíněno prověřením lokality územní studií nebo zpracováním regulačního plánu. V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní: plochy přestavby: Bývalá kasárna při ul. Terezy Novákové v k.ú. Řečkovice areál bývalého Zetoru (Motorárna) v k.ú. Husovice bývalý areál zemědělského družstva v k. ú. Žebětín bývalý areál bývalé Mosilanypři ul. Fryčajova v k.ú. Obrany bývalý areál zemědělského družstva při ul. Ujezu v k.ú. Chrlice Tyto plochy doplňte z var. I o: plochu na části území Královopolské strojírny Brno při ul. Křižíkové v k.ú. Královo Pole (část rozvojové lokality KP -2) část plochy bývalé Tesly Brno (část rozvojové lokality (KP -4) území bloku NMT - Cejl - Radlas - Špitálka - areál Teplárny Tyto plochy doplňte z var. III o: plochy přestavby pro transformaci v rozsahu uvolněného území bývalého Zetoru (část 35


rozvojové plochy Li-7)

1.13. Pokyny k uspořádání volného území

Požadavky na řešení: V návrhu ÚP formulujte srozumitelněji regulativy způsobu využití ploch s rozdílným způsobem využití pro všechny uživatele dokumentace nového ÚP. V souladu se závěrem posouzení vlivu konceptu ÚP na udržitelný rozvoj navrhněte více „ zelených " ploch (cca na úrovni varianty I) s důrazem na jižní část města. Zvláště chráněná území ajejich ochranná pásma, která nejsou dosud dotčena výstavbou a všechny lokality soustavy Nátura 2000 vymezte do odpovídajících ploch s rozdílným způsobem využití Krajinná zeleň - K, případně plochy Lesní - L. 1.13. Krajinná zeleň Plochy krajinné zeleně jsou v konceptu ÚP obvykle veřejně přístupnými plochami určenými především pro zachování a rozvoj přírodních hodnot území. Celková koncepce rozmístění návrhových ploch zeleně je invariantní. Velká část návrhových ploch zeleně je přitom vázána na plošné vymezení skladebných částí územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES). V návrhu ÚPmB zůstanou vymezeny tyto nejvýznamnější návrhové plochy krajinné zeleně: na Komínských a Žabovřeských loukách, na Cacovickém ostrově a v jeho okolí, pod hrází přehrady, v prostoru soutoku Svratky a Svitavy a v jeho širším okolí, na Stránské skále (v ploše zamýšleného archeologického parku), na Černovické terase a v jejích svazích (v rámci kultivace širšího prostředí). 1.13. Lesy Plochy lesní jsou v konceptu ÚP určené především k plnění funkcí lesa ve smyslu platného lesního zákona. Celková koncepce rozmístění návrhových lesních ploch invariantně klade důraz na zvýšení lesnatosti dosud téměř zcela bezlesé krajiny v jižní až jihovýchodní části města. Požadavky na řešení: Zachovejte převyšující rozsah nového zalesnění nad trvalým odnětím PUPFL. V textové části doplňte informaci o omezení zástavby v zastavitelných plochách v ochranném pásmu lesa. V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto nejvýznamnější návrhové plochy lesa: při východním okraji údolní nivy Svitavy a Svratky, podél Černovického a Ivanovického potoka, z východní až jihovýchodní strany Chrlic (zejména mezi stávajícími a návrhovými plochami bydlení a návrhovými plochami výroby. mezi zástavbou Kníniček a severním okrajem území města, v lesním lomu severně od Líšně, mezi dálnicí Dl a návrhovými plochami sportu u Slatiny, v nivě Svratky z jihovýchodní strany Horních Heršpic. 1.7.3 Zemědělská půda Plochy zemědělské jsou v konceptu ÚP určené především pro zemědělskou produkční a mimoprodukční činnost. Všechny vymezené zemědělské plochy jsou plochami stabilizovanými. Mimoprodukční funkce zemědělských ploch (zejména vodohospodářská a rekreační) spojené s vyšším zastoupením trvalých travních porostů a dřevin se budou rozvíjet výrazněji v severní "

36


polovině území města, a to zejména v k. ú. Žebětín (severní část), Bystrc, Komín, Medlánky, Řečkovice, Ivanovice, Jehnice, Ořešin, Soběšice, Obrany a Líšeň (severní část). Zemědělské plochy s předpokládanou primární produkční funkcí se nacházejí v lokalitách s přírodními podmínkami vhodnými pro intenzivní zemědělství, situovaných především v jižní polovině území města - v jižních částech k. ú. Žebětín a Líšeň, dále v k. ú. Bosonohy, Starý Lískovec, Přízřenice, Chrlice, Holásky, Brněnské Ivanovice, Tuřany a Dvorská. Nové zemědělské plochy nejsou konceptem ÚP navrženy. Požadavky na řešení: Dořešte na území města zpřístupnění zbytkových ploch A pro zemědělskou techniku (vymezení přístupové komunikace jako veřejnou obsluhu území) nebo převeďte nepřístupné plochy A do jiné funkce při zachování ZPF 1.1 A Dobývání nerostů V návrhu ÚP nebudou vymezeny žádné nové plochy pro dobývání nerostů. 1.7.5 Voda v krajině Stěžejním obsahem této části je návrh protipovodňové ochrany města Brna (PPO). Zásadním principem návrhu je to, že nesmí svou realizací zhoršit průběh povodně v níže ležící části povodí. Při komplexní realizaci PPO nedojde ke zhoršení odtokových poměrů za hranicí města Brna. Návrh PPO je souborem několika druhů opatření (plochy s retenční funkcí, technická opatření - hráze, zídky, mobilní hrazení, terénní úprava, úprava jezů, mostů, hradidlové komory) která je nutno postupně realizovat, konceptem ÚP jsou pro ně vytvořeny územní předpoklady. Požadavky na řešení: Aktualizujte vyhlášená záplavová území, vymezte aktivní zóny záplavových území návrh PPO řešte ve vazbě na zvolenou variantu rozvoje s respektováním pokynů pro urbanistické řešení (např. rozsah ochrany rozvojových ploch v Horních Heršpicích, nad rámec návrhu řešte lokální ochranu stabilizovaných ploch bydlení v území mezi Svitavou, ul. Kaštanovou a tratí CD, využijte podrobnějších studií - např. „Posouzení využití Žabovřeských luk z hlediska protipovodňové ochrany) ". Do textové části „Odůvodnění" zapracujte text: „Zhlediska vyhlášených záplavových území se jedná o určité konstatování stavu v území a kjeho změně dojde až realizací protipovodňových opatření, které musí být ale realizováno tak, aby nezpůsobovalo ohrožení v jiných oblastech. Pokud by mělo dojít k ovlivnění rozlivu povodně, musí být tedy nejprve realizována kompenzační opatření. Výslovně se upozorňuje, že umisťování jakýchkoliv staveb a zařízení v záplavovém území včetně terénních úprav je možné pouze se souhlasem věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu v souladu s ustanovením §17 vodního zákona. V aktivní zóně záplavového území se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl (§ 67 odst. 1 vodního zákona) a dále provádět činnosti uvedené v § 67 odst. 2 vodního zákona. " 1.7.6 Rekreace Využití ploch rekreace je v územním plánu určeno pro rekreaci spojenou s krátkodobým ubytováním jak individuálního tak komerčního charakteru a vhodné doplňkové služby. Požadavky na řešení: Plochy pro rekreaci R ponechejte pouze v rekreační oblasti Brněnské přehrady a současně redukujte rozsah již takto vymezených ploch a to zejména se specifikací plochy určené výhradě ke stavbám pro rodinnou rekreaci. Při vymezování těchto ploch přitom vycházejte ze závěrů územně plánovacího podkladu koncepčního charakteru „Rekreační oblast

37

101


Brněnská přehrada" (ERA, 2012). 1.7.7 Zahrádky Plochy zahrádek jsou v konceptu ÚP určené pro individuální rekreaci formou zahrádkaření na převážně oplocených pozemcích zemědělského půdního fondu. Většinu ploch zahrádek tvoří plochy stabilizované, situované nejčastěji na okrajích souvisle zastavěných území, v místech, která jsou dobře přístupná a která zároveň nejsou z různých důvodů určená k zastavění. Nové plochy zahrádek nezaujímají celkově velkou výměru. Jsou umístěny obvykle na pozemcích navazujících na stávající zahrádkové plochy a zároveň z různých hledisek (přístupnosti, prostupnosti krajiny, vlivu na krajinný ráz atd.) vhodných pro zahrádkaření a tvoří určitou kompenzaci za stávající zahrádkové lokality navrhované jako území změn pro jiné funkce. Požadavky na řešení: Dořešte na území města zpřístupnění zbytkových ploch zahrádek I (vymezení přístupové komunikace jako veřejnou obsluhu území) V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto hlavní návrhové plochy zahrádek dle var. II: u Bohunic z jižní strany dálnice Dl; západně od Medlánek vrchem Bosně; nad údolím Svitavy východně od Obran; u Dvorsk; východně od maloměřické cementárny; u Líšně pod elektrovodem; plochy zahrádek v k. ú. Maloměřice při Žarošické-Rokytove zahrňte celé do návrhové plochy zeleně (tj. rozšiřte plochu oproti řešení ve var. I, II) Nově vymezte plochy zahrádek místo navrhovaných ploch pro rekreaci - R v lokalitách: Žebětín - lokalita Kopce Líšeň - Mariánské údolí Líšeň - Hády Ivanovice - Za Globusem Slatina - Po Stránskou skálou Myslivna 1.7.8 Územní systém ekologické stability V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce řešení ÚSES: Koncepce řešení ÚSES na území města Brna je založena na principu tvorby ucelených větví ÚSES, sestávajících z logických sledů vzájemně navazujících, typově příbuzných a funkčně souvisejících biocenter a biokoridorů. Skladebné části nadregionálního ÚSES zasahují především do západní až severozápadní části správního území města (Podkomorské lesy a částečně i Baba) a v menší míře i do jeho východní části (údolí Říčky, příp. i údolí Svitavy). Řešení regionálního ÚSES na území města zahrnuje pět základních tras (větví) regionálního ÚSES, sestávajících z regionálních biocenter a regionálních biokoridorů s vloženými lokálními biocentry. Návrh místního ÚSES navazuje na řešení nadregionálního a regionálního ÚSES a zahrnuje větve místní (lokální) úrovně sestávající z logických sledů lokálních biocenter a biokoridorů. Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití s překryvným režimem vymezených ploch ÚSES (biocenter či biokoridorů) platí místo obecně stanovených podmínek specifické podmínky využití.

38


Požadavky na řešení: Prověřte správnost navržených parametrů ÚSES a řešte v návrhu ÚP Do odůvodnění doplňte údaje o tom, kde a proč dochází k nedodržení limitujících prostorových parametrů ÚSES. 1.7.9 Rekreační oblasti Požadavky na řešení: V návrhu ÚP zůstanou vymezeny tyto rekreační oblasti: RO Přehrada RO Ponávka RO Mariánské údolí - Říčky Ostatní navržené RO v návrhu ÚP vypusťte.

1.8

1.9

Ostatní pokyny k uspořádání území určeného k zástavbě a volného území V návrhu ÚP vycházejte z dohod uzavřených s dotčenými orgány. Doplňte specifikaci plochy bez zástavby „ x " zejména v plochách bydlení podél koridorů dopravní infrastruktury (např. podél železniční trati, lesů, apod.) Vzhledem k požadavkům dotčených orgánů a organizací redukujte dle konkrétních pokynů vyplývajících z jednotlivých námitek a připomínek rozsah rozvojových ploch kolem letiště Brno - Tuřany (ochranná pásma). Důsledně zapracujte do návrhu ÚP novelizovaný § 7 vyhlášky 501/2006 Sb., kde konec druhého odstavce zní: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. " Účelem je vytvořit a v území fixovat rezervu pro podrobnější řešení veřejně přístupného pozemku. Zvolte jednotný koncepční přístup při vymezování ploch C kolem městských tříd (viz Horova, Palackého, Eden, Berkova - Riegrova, centrum Brněnské Ivanovice - Sladovnická, Tuřany - Revoluční- Spirkova - Hanácká...), přičemž plochy C je třeba upřednostnit v uličních frontách orientovaných do městských tříd před plochami B, které je lépe směřovat do klidové části bloků za městskou třídou. Doplňte do návrhu ÚP území soustavy Nátura 2000 - Jižní svahy Hádů. Opravte chybný zákres rozsahu území CHKO Moravský Kras. Doplňte do návrhu ÚP území NPR Hádecká planinka. Zapracujte do textu a tabulkové části Odůvodnění aktuální výsledky CSÚ ze SLDB 2011.

Pokyny k uspořádání dopravní infrastruktury

1.9.1 Plochy a systémy dopravní infrastruktury Dopravní infrastruktura je v konceptu ÚP rozdělena na: • systémy - dopravní trasy (v grafické části vyjádřeny linií) a zařízení (v grafické části zpravidla vyjádřeny značkou zařízení) - vztahují se na ně doplňující podmínky využití území, • plochy - samostatně vymezené základní plochy pro stavby a zařízení dopravní infrastruktury, • územní rezervy (D-1 k.ú. Horní Heršpice - rezerva určená pro železniční koridor pro jižní variantu vysokorychlostní trati směrem na Prahu). 39


Město Brno je významnou evropskou, celorepublikovou i aglomerační dopravní křižovatkou. Z hlediska významu ji lze srovnat pouze s několika evropskými městy, ve středoevropském regionu pak např. s Vídní, Budapeští. Právě prostor vymezený Brnem, Bratislavou, Budapeští a Vídní je z hlediska celkové evropské architektury komunikační sítě jedním z nejvýznamnějších v Evropě. Střetávají se v něm severojižní a západovýchodní dopravní osy a to jak automobilové, tak železniční dopravy. Z hlediska silniční dopravy Brnem prochází IV Multimodální koridor TEN-T (Berlín - Praha -Brno - Budapešť - Istanbul) a VI Multimodální koridor - větev B (Katovice - Ostrava - Brno). Dále Brnem prochází tzv. Baltsko-Jadranský koridor (Gdaňsk Terst) jehož část Gdaňsk - Brno - Vídeň je Prioritní projekt č. 25 transevropských dopravních sítí TEN-T. Z pohledu charakteru dopravy se jedná ve městě Brně především o dopravu vnitroměstskou, aglomerační, dále zdrojovou a cílovou a až jako poslední v procentuálním poměru je doprava tranzitní. Z dopravních modelů jednoznačně vyplývá podíl tranzitu 2-12% v jednotlivých dálkových směrech, nejvyšší podíl má tranzit na Dl - cca 17%. Tímto je dáno, že i struktura dálnic a rychlostních silnic na území města Brna či aglomerace převádí především aglomerační a městské vazby. Z hlediska celkové koncepce silniční infrastruktury je základním atributem tzv. třístupňový ochranný dopravní systém města Brna, který navazuje na historicky daný radiálně-okružní dopravní systém města Brna. Realizace tohoto systému je prioritní z hlediska možnosti ochrany města nebo jednotlivých částí před nepatřičnou dopravou. Komunikace třístupňového ochranného systému a některé další významné komunikace tvoří Základní komunikační systém města Brna (ZAKOS), na který jsou přenášeny významné dopravní výkony ať individuální, tak i hromadné dopravy osob. Systém vytvoří spolu s dalšími opatřeními předpoklady pro zklidnění dopravy především v centrální oblasti, či převádění dopravy na takový systém, který je připraven maximálně chránit okolí komunikací před negativními dopady z dopravy. Tento systém je tvořen zejména 1. ochranným stupněm v podobě R 43, systému tangent (Jihozápadní, Jižní a Jihovýchodní tangenta - JZT, JT a JVT) a dálnic Dl a D2, dále 2. stupněm, který tvoří Velký městský okruh (VMO) ve spojení s radiálami a 3. stupněm ochrany, který je tvořen vnitřním systémem. 1.9.2 Silniční doprava Rozvoj silniční infrastruktury je založen na tvorbě „Základního komunikačního systému" (ZAKOS), který vychází z dlouhodobě sledovaného třístupňového ochranného dopravního systému města Brna. Základní komunikační systém zahrnuje „nadřazený komunikační systém" a „systém komunikací nižšího dopravního významu". Požadavky na řešení: V textové a grafické části jednotně proveďte rozdělení a zatřídění komunikací. Rozdělení proveďte důsledně podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 2 a § 6 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ve výkresech vyznačte dálnice a rychlostní silnice, silnice I. tř., silnice II. a III. tř. a místní sběrné komunikace dle § 6 odst. 3 b). Tím dojde k zatřídění komunikací pouze do jedné z výše uvedených kategorií. Proveďte rozdělení a vyznačení komunikací podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 2 a § 6 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ve výkresech budou vyznačeny dálnice a rychlostní silnice, silnice I. tř., silnice II. a III. tř. a místní sběrné komunikace dle § 6

40

72


odst. 3 b). V rámci širších vztahů graficky odlište řešení komunikační sítě mimo správní území města a komunikace nepopisujte. Upravte rozšíření ploch dopravní infrastruktury D dle platného ÚPmB (např. u křižovatky Heršpická-Jihlavská je plocha D zmenšena) a) Třístupňový ochranný systém V návrhu ÚP zůstane vymezen třístupňový ochranný systém, který je konkrétně tvořen: 1. stupeň -je tvořen dálnicemi Dl a D2 a dále silnicemi R43, JZT, JT a JVT. R43 - je respektována historická trasa R43 v bystrcké stopě s napojením na Dl křižovatkou MÚK Troubsko s návazností na JZT. JZT, JT a JVT jsou vedeny převážně mimo město Brno, mají ale rozhodující význam pro rozdělení dopravního proudu v území a chování dopravy ve městě Brně. Tvoří je systém propojení tangent mezi Dl - R52 -D2 a zpět na Dl. Dl a D2 je na území města Brna předpoklad jejich zkapacitnění na šestipruhové uspořádání, včetně přestavby křižovatek. 2. stupeň - Velký městský okruh (VMO) - je tvořen silnicí I třídy vedenou ve stopě MÚK Hlinky - Zabovřeská - Královopolský tunel - Porgesova - Husovický tunel - Tomkovo náměstí Rokytová - Vinohradský tunel - Jedovnická - Černovická - VMO jih (po Přerovce) - Tunel Červený Kopec. 3. stupeň - Malý městský okruh (MMO) -je tvořen místními komunikacemi vedenými ve stopě ulic Poříčí - Úvoz - Kotlářská - Pionýrská - Drobného - Nová městská třída - Zvonařka Opuštěná - Poříčí. Požadavky na úpravu řešení: Upravte vedení silnic v rámci širších vztahů v souladu s návrhem dle ZÚR JMK. Poloha Velkého městského okruhu (přeložky sil. 1/42) a přeložky sil. 1/41 byla vymezena v ZÚR JMK ve stopě pod Mariánským náměstím v Komárově a je nutno ji respektovat, tj. dle var. I konceptu ÚP. Trasy přeložek sil. 1/41 a 1/42 v jižní části města řešte v souladu se ZÚR JMK dle var. I konceptu ÚP. b) Nadřazený komunikační systém V návrhu ÚP zůstane vymezen nadřazený ochranný systém, který zahrnuje zkapacitněnou dálnici Dl, dálnici D2 a systém R43 a tangent: Radiály zajišťují propojení 1. stupně ochranného systému a Velkého městského okruhu, zabezpečují další průběh dopravy do vnitřního systému a jsou tvořeny silnicemi I a II tř.: - Pražská radiála (1/23) od Dl po VMO včetně sjízdné rampy Jemelkova - Vídeňská radiála (1/52) od R52 a JT po VMO včetně mimoúrovňové křižovatky Moravanská - Bratislavská radiála (1/41) od D2 (křižovatka MÚK Brno Jih) po VMO s mimoúrovňovou křižovatkou s propojením přes areál „Lacrum" do ulice Sokolovy. - Průmyslová (11/380) ze směru Hodonín, s křižovatkou na Dl po VMO - Ostravská radiála (1/50) od Dl po VMO - Svitavská radiála (1/43) vedená ve stopě 1/43 (ul. Hradecká a Sportovní) po VMO s mimoúrovňovou křižovatkou Svitavská radiála - Hradecká radiála (11/640) od 1/43 po VMO (ul. Zabovřeská) - Přehradní radiála (I/XX - nestanoveno, v současnosti 11/384) propojující R43 a VMO 41

Mf


- MUK Moravanská je nosnou křižovatkou pro rozvoj území Brno Jih s napojením na Vídeňskou radiálu (sil. 1/52) a propojením na širší aglomeraci včetně mimoúrovňového křížení s koridorovou tratí č. 250 Břeclav - Kuty. Požadavky na úpravu řešení: Bratislavská radiála (1/41) od D2 (křižovatka MÚK Brno Jih) po VMO - plochu dopravní infrastruktury v oblasti vedení Bratislavského přivaděče vymezte dle platného ÚPmB, komunikační propojení přes areál Lacrum do ulice Sokolovy vymezte v ploše veřejné obsluhy území dle var. I konceptu ÚP. Hradecká radiála (11/640) od 1/43 po VMO (ul. Zabovřeská) - ve výkrese 0.9 Kategorizace silnic zařaďte silnici U/640 do sítě místních komunikací sběrného charakteru. Přehradní radiála (I/XX - nestanoveno, v současnosti 11/384) propojující R43 a VMO - ve výkrese 0.9 - Kategorizace silnic ponechejte zařazení silnice 11/384 dle stávajícího stavu. c) Komunikační systém nižšího dopravního významu Systém komunikací nižšího dopravního významu zařazených do ZÁKOSu tvoří „komunikace městského významu" a „ostatní vybrané komunikace", které plní především funkci dopravní s přenášením meziměstských vztahů, částečně i funkci obslužnou. V návrhu ÚP zůstanou vymezeny komunikační systémy nižšího dopravního významu: Jsou to na území města Brna: • 11/380 - obchvat Tuřan • 11/152 -přeložky spojené s rozvojem území • U/602 - obchvat Bosonoh • 111/1 52 76 - obchvat Moravan -1/52 • III/15278 - obchvat Dolních Heršpic a Přízřenic, Nová Vodařská - Havránkova Níže uvedené komunikace tvoří komunikační síť systému sběrných komunikací zařazených do ZAKOSu a jsou umístěny do ploch dopravní infrastruktury: • Poříčí - Zvonařka - Hladíkova • Gajdošova - Svatoplukova • Heršpická od VMO po Poříčí • Dornych od VMO po Zvonařku • Sportovní od VMO po Pionýrskou • Hradecká od VMO po ul. Pod Kaštany Komunikační síť města Brna je rozšířena o tyto vybrané nové úseky komunikací či přeložek stávajících: • Silnice 111/15278 - Nová Havránkova - Vodařská • Silnice U/380 - obchvat Tuřan • Silnice U/602 - obchvat Bosonoh • Silnice II/XX (zatím nestanoveno) obchvat Slatiny • Silnice U/417 obchvat Dvorská • Silnice III/3842 obchvat Zebětína • Propojení Medlánky - Řečkovice • Obslužná komunikace Hudcova MÚK Hradecká - Purkyňova • Propojení Božetěchova - Novoměstská - Kuřimská • Kociánka - Okružní • Fryčajova - Soběšická • Obřanská - Selská

42


Areál Zbrojovka Obslužný systém letiště Tuřany Obchvat Brněnské Ivanovice Most Ořechovská (silnice 111/15275) Propojení Kejbaly - Vinohrady - Kamenice Dopravní řešení Kampus - Západní Brána Místní propojení Bosonohy Úprava ulice Chironova Rampa Jemelkova Propojení Osová - Lány MÚK Tesco Vídeňská Nová městská třída Mendlovo náměstí Propojení Avion Park - Kaštanová - Z legislativního hlediska nutno odpojit systém místních komunikací (MK)od D2. • Propojení Nová Havránkova - Avion Park - Z legislativního hlediska nutno odpojit systém MKodD2. Ostatní komunikace jsou zařazeny do místních komunikací a umístěny do ploch veřejné obsluhy území. • Propojení Veslařská - Optátova Požadavky na úpravu řešení: Obecně: viz. Požadavky na řešení pro dopracování kapitoly Silniční doprava. Plochu pro dopravní infrastrukturu u přeložek silnic U/380, U/602 a 111/15286 upravte v rozsahu obalových křivek staveb dle aktuálních stavů projektových dokumentací. U obchvatu Slatiny opravte kategorii komunikace z II/xxxx na 111/15286 od křižovatky s komunikací U/430. Rozsah dopravních ploch pro rozšíření dálnice Dl řešte v souladu s vydaným OOP č. 5/2010. Vedení silnice 11/152 -přeložky spojené s rozvojem území, upravte v souladu s návrhem dle ZÚR JMK, upravte stávající komunikaci v ulici Roviny jako přestavbu. Řešení komunikačního skeletu v oblasti Dolních Heršpic a Přízřenic řešte dle závěrů projednané Územní studie „Rozvojové území Brno-jih". V návrhu ÚP prověřte možnost úpravy přeložek silnic III/15281 (dnešní označení, ve výkresech označena jako sil. III/15276) a 111/15278. Upravené řešení zohledněte ve výkrese 0.9 - Kategorizace silnic. Ve výkresové dokumentaci upravte vyznačení úseku ulice Sportovní od okružní křižovatky po ulici Pionýrskou jako přestavbu. Upravte vedení silnice U/417 dle stávajícího stavu přes Dvorská. trasu „ Obchvatu Zebětína " řešte dle var. I, komunikaci zařaďte do sítě místních sběrných komunikací. Komunikační systém v oblasti Medlánek řešte: koridor propojení Komín (od ulice Bystrcké) - Medlánky - Ivanovice řešte plochou dopravní infrastruktury s vedením sběrné komunikace dle var. I; koridor propojení Purkyňova - Hudcova řešte plochou dopravní infrastruktury s vedením sběrné komunikace dle var. II; koridor propojení Purkyňova Turistická řešte plochou veřejné obsluhy území dle var. III. Ve výkresové dokumentaci upravte vyznačení obchvatu Maloměřic od ulice Selské jako návrh. Komunikační systém areálu Zbrojovky včetně připojení území řešte dle závěrů ÚS Zbrojovka - širší vztahy (ERA, 20121).

43

If.jlM


Zařaďte kolektorové komunikace kolem ulice Vídeňské a nově navržené přemostění silnice III/15275 do sítě místních komunikací. Dopravní řešení ulic Jihlavská, Kamenice, Kejbaly řešte dle var. I, upravte část ulice Kamenice vyznačení přestavby až po stávající čtyřpruhové uspořádání. Úpravu ulice Chironovy řešte dle var. I. Doplňte komunikační propojení Kulkova - Hády - Jedovnická; Trnkova - Novolíšeňská dle var. I. 1.9.3 Veřejná hromadná doprava Územní plán má za hlavní úkol zastavit klesající podíl VHD oproti dopravě individuální (IAD). V souladu s dopravní politikou města je uvažován globálně podíl 60 : 40 (VHD : IAD), s tím, že se tento podíl mění v závislosti na vzdálenosti od centra města. Poměr v centrální - historické oblasti je 65 : 35, v rozšířeném centru pak 50 : 50 a okrajových částech 40 : 60. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce veřejné hromadné dopravy: Tato koncepce je založena na spolupráci čtyř prvků systémů - SJD a železnice jako základních prvků kapacitní kolejové dopravy ve městě a aglomeraci, pouličním tramvajovém systému jako nosnému prvku vnitroměstské dopravy a trolejbusovém - autobusovém doplňkovém systému. Stanovuje zvyšování počtu a zkvalitňování segregovaných tras kolejové VHD, výhodných přestupových vazeb a uzlů, s doplněním systému Park and Ride na vnějším pásu v kontaktu s kapacitními komunikacemi a kolejovými systémy VHD. Veřejná hromadná doprava (VHD) je založena na spolupráci všech prvků systémů: a) nosným systémem je „pouliční" tramvajový kolejový systém sprioritou segregace vybraných tras a úseků s velkým navýšením tras do rozvojových území, b) vedle tramvajového systému je důležitým prvkem trolejbusový systém s rozšířením linek především tangenciálního charakteru; autobusový systém bude tvořit doplňkový okružní systém a pro zabezpečení obsluhy okrajových míst mimo centrální oblasti c) daný systém je doplněn výhledovým - nadstavbovým systémem kapacitní čistě segregované dopravy - SJD, který předpokládá realizaci tramvajového systému, tedy čistě segregované trati v centrální oblasti - Rosického náměstí - centrum - ŽUB - Hněvkovského. Na obou koncích je daný systém napojen do systému pouličního tramvajového. Systém nemá návaznost na železniční systém IDS JMK. Důležitou složkou systému je i rozvoj systému IDS -jednak v tvorbě přestupních terminálů, ale výhledově i regionálně-městského systému železnice. Požadavky na úpravu řešení: Samostatně vymezte a graficky rozlište systém přestupních uzlů IDS s pohybem regionální autobusové dopravy a přestupních uzlů pouze na systému MHD bez kontaktu s regionální autobusovou dopravou. Minimalizujte rozsah koridorů a přestupních uzlů IDS s pohybem regionální autobusové dopravy uvnitř VMO. Ad a) Pouliční tramvajový systém Koncepci pouliční tramvajové dopravy tvoří vymezená kolejová síť, která rozšiřuje stávající stav o nové úseky, především radiálních směrů a vymezuje plochy pro potřeby tramvajové dopravy s doplněním ploch pro vozovny. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce tramvajové dopravy: Systém tvoří tři základní prvky: • plně pouliční systém v centrální oblasti města Brna bez segregace s krátkými vzdálenostmi zastávek,

44

Vn

územní plán města Brna segregovaný systém tramvaje především na radiálních - historických trasách v návaznosti na centrální oblast, kde je segregace tvořena ve vlastním uličním prostoru, • plně segregovaný systém na zvláštním tělese mimo ostatní dopravní média v okrajových částech města či novostavbách. Pouliční tramvajový systém je doplněn oproti stávajícímu stavu o: • prodloužení trati na Lesnou z Merhautovy ukončené smyčkou za přestupním terminálem; dále propojení tratí na Lesnou (trasa v ulici gen. Píky a v ulici Merhautově) severně od trati ČD s kontaktem na zastávku CD „ Lesná ", • přeložení trati na ulici Olomoucké v prostoru železničního trianglu s kontaktem na novou zastávku ČD „ Černovice ", • prodloužení trati ze Starého Lískovce do Bosonoh, • úprava tramvajové trati vzhledem k úpravě MÚK Veslařská, • úprava tramvajové trati v rámci MÚK OBI- mostní objekt, • dostavba vozovny Medlánky, • vozovna Bosonohy v návaznosti na etapové prodloužení trati pod Kamenný vrch do prostoru křižovatky ulic Jihlavské x Jemelkovy x Chironovy. • prodloužení trati v Řečkovicích do Ivanovic, • změna polohy tramvajové smyčky Juliánov, • obnovení trati do Staré Líšně na Holzovu do areálu Technického muzea včetně satelitní vozovny, • prodloužení trati z předprostoru hl. žel. nádraží do Přízřenic, • vozovna Přízřenice, na hranici města s Modřicemi, • Mendlovo náměstí včetně průrazu Hybešova a tunelového úseku spojující Mendlovo náměstí s ulicí Údolní (za Úřadem VOP), • vybudování nové trati jako odbočné větve z trati do Bohunic ze zastávky Krematorium • prodloužení trati v Bystrci na Kamechy - prodloužení ze smyčky Ečerova k ulici Teyschlova, • tramvajový diametr v úseku Sochorova - Hněvkovského • vozovna tramvajového diametru MÚK Brno jih. •

Požadavky na úpravu řešení: Rozvojovou lokalitu Li-3 (Líšeň - Holzova) řešte dle var. II, rozšiřte ji o část územní rezervy, a to o území dále východním směrem až po navrhovanou trasu tramvaje dle var. I včetně plochy jižně trasy tramvaje. Vymezte koridor tramvaje kolem obytného území plochou dopravní infrastruktury v šířce cca 30,0 m. Prodloužení tram. trati od hl. nádraží (ul. Rosická) veďte do oblasti Heršpická dle var. I; prodloužení tram. trati do Přízřenic řešte od stávající smyčky v Komárově dle var. I s úpravou trasy od ulice K Povodí podél ulice Hněvkovského k dálniční křižovatce s provozní smyčkou a dále podél dálnice Dl do ulice Havránkovy s návazností na řešení dle ÚS „ Rozvojové území Brno-jih ". Umístění tramvajové vozovny Přízřenice řešte dle ÚS „ Rozvojové území Brno-jih ". Upravte vedení tunelového úseku propojující Mendlovo náměstí s ulicí Údolní dle var. I vyústění do ulice Joštovy. Vybudování nové trati do Bohunic z odbočné větve ze zastávky Osová k Fakultní nemocnici, případně ke sportovnímu areálu v Univerzitním kampusu řešte dle var. I. Prodloužení trati v Bystrci na Kamechy - prodloužení ze smyčky Ečerova s ukončením u ulice Kamechy řešte dle var. I. Z územního hlediska je žádoucí ponechat rozsah tramvajových tratí v centrální části města 45


dle stávajícího stavu. Sohledem na neznámost časového horizontu realizace „diametru" je žádoucí v současné době nepředjímat technické řešení, sjednotit doposud sledované oddělené systémy „ kolejového " a „ tramvajového " diametru do jednoho „ nadstavbového systému MHD" a ponechat v území koridory tras systému v rozsahu obou variant. Zakreslete koridory tras nadstavbového systému SJD MHD v rozsahu obou variant, tedy kolejového i tramvajového. Změnu trasy trati z křižovatky Cejl x Francouzská do Husovic ulicí Jana Svobody řešte dle platného ÚPmB. Propojení tratí mezi Starou Osadou a ulicí Táborskou po ulici Gajdošově řešte dle var. I. Doplňte přeložku tramvajové trati Sochorova - Stránského dle var. I včetně ponechání vedení tram. trati v ulici Horova - Veveří. Doplňte úpravu tramvajové trati Branka - Kníničská - změna polohy trati a mostní objekt dle var. I. Ad b) Trolejbusový a autobusový systém Koncepce městské trolejbusové a autobusové dopravy vychází ze stávajícího stavu. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce trolejbusové dopravy: Trolejbusová doprava tvoří doplňkový systém k dopravě tramvajové. Vytváří jak radiály VHD, tak tangenciální trati (polookruhy) s návazností na důležité přestupní uzly v rámci IDS JMK. Stávající síť trolejbusové dopravy je v podstatě také zachovávána, dochází k drobným změnám v trasování a také k návrhu nových tras v souvislosti spotřebou obsluhy nových rozvojových území a především komfortní obsluhy nového osobního železničního nádraží zejména v tangenciálních směrech. Trolejbusové tratě jsou navrženy jako nosné především v tangenciálních směrech s dotykem centrální oblasti. Síť je rozšířena o tyto trasy: • prodloužení trati v Bystrci z Černého na Šťouralovu, • prodloužení tratě z ulice Petra Křivky do Bosonoh, • prodloužení tratě z ulice Chironovy do Starého Lískovce, • prodloužení tratě z Osové ve Starém Lískovci k nové železniční zastávce Starý Lískovec, • prodloužení tratě z Univerzitního kampusu v Bohunicích ulicemi Kamenice a Vinohrady k novému administrativnímu a obchodnímu centru na ulici Heršpické a dále ulicí Vodařskou k novému nádraží ČD, • prodloužení tratě z Mendlova náměstí po Hybešově a Bulvárem k novému nádraží CD, • vytvoření nové trati z Žabovřesk novou větví odbočující z Kounicovy po Šumavské na Sportovní a Novou třídu k novému nádraží CD, • prodloužení trati z Vinohrad z Pálavského náměstí na Táborskou ulici a k novému nádraží ČD, • změna trati z Tomkova náměstí do Vinohrad ulicí Dukelskou a dále bývalým areálem Zbrojovky na ulici Bubeníčkovu, • změna trasy ze Šlapanic do Brna novou komunikací na Slatinu přes Černovickou terasu na Olomouckou a k novému nádraží CD, Požadavky na úpravu řešení: Obecně: Vyhodnoťte navržené souběhy druhů veřejné dopravy v uličních profilech; zohledněte řešení dle Generelu veřejné dopravy města Brna. Vyhodnoťte navrhované prodloužení tratě z ulice Chironovy do Starého Lískovce ve vazbě na řešení dle Generelu veřejné dopravy města Brna. Obsluhu veřejnou dopravou areálu Zbrojovky včetně připojení území řešte dle závěrů ÚS Zbrojovka - širší vztahy (ERA, 2012).

46

fí


Autobusová doprava tvoří doplňkový systém k radiální dopravě tramvajové a trolejbusové. Řešení územního plánu ji přesně nevymezuje, vytváří ale v komunikační síti předpoklady pro vedení důležitých linek. Ve významu přepravy osob jsou ale některé linky dominantní. Jde především o linku okružní a doplňkové linky, kde nelze zajistit jiný kapacitní druh dopravy. Z hlediska dálkové dopravy koncepce řeší kapacitní terminál v rámci objektu ŽUB. V návrhu ÚP zůstane vymezena koncepce autobusové dopravy: Autobusový systém je doplněn o: • rozšíření areálu vozovny Medlánky pro autobusovou dopravu, • kapacitní terminál dálkové autobusové dopravy v rámci objektu nového osobního nádraží (ŽUB). Ad c) Severojižní diametr V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce severojižního diametru: Koncepce vytváří předpoklad vložení segregované trati v úseku Bystrc - Komárov (MÚK Brno Jih) do systému tramvajových tratí. V koncových úsecích Bystrce a Komárova se SJD napojí na stávající tratě s postupnou plnou segregací v místech křižovatek, v úseku Sochorova - Mariánské náměstí se bude jednat o podpovrchové vedení tratě. Územní plán vytváří podmínky pro vozovnu vozového parku SJD v prostoru křižovatky MÚK Brno Jih. Požadavky na úpravu řešení: Dle ZÚR JMK je předpokládána koncepce Severojižního železničního diametru pro regionální dopravu. Jedná se o propojení tratí ze směru Tišnov, Kuřim a Sokolnice, Slavkov (chrlická trať) včetně mimoúrovňového křížení v Železničním uzlu Brno (ŽUB). Koncepce předpokládá trasu z Řečkovického nádraží podél ulice Hradecké a podpovrchovým úsekem Tábor - Masná s napojením do chrlické trati. S ohledem na neznámost časového horizontu realizace „diametru" je žádoucí v současné době nepředjímat technické řešení, sjednotit doposud sledované oddělené systémy „kolejového" a „tramvajového" diametru do jednoho „nadstavbového systému MHD" a ponechat v území koridory tras systému v rozsahu obou variant. Do návrhu nového ÚP zakreslete koridory tras nadstavbového systému SJD MHD v rozsahu obou variant, tedy kolejového i tramvajového. Vjižní části města větev tramvajového diametru (cca od ulice Plotní) nahraďte vedením tramvajové trati do Přízřenic. Diametr veďte invariantně připojením do chrlické trati. Trasu SJKD vymezte dle aktuálně zpracované dokumentace - Aktualizace studie proveditelnosti SJKD (03/2011). Sektorové vozovny V návrhu ÚP zůstanou vymezeny plochy pro tramvajové vozovny: • Bosonohy v návaznosti na etapové prodloužení trati pod Kamenný vrch do prostoru křižovatky ulic Jihlavské x Jemelkovy x Chironovy, • dostavba v Medlánkách, • satelitní vozovna v rámci Technického muzea v Líšni, • na jihu se jedná o vozovnu SJD v prostoru MÚK Brno, jih a dále vozovnu na Jižní radiále variantně v Přízřenicích na hranici města s Modřicemi. Pro potřeby autobusové dopravy je navrženo rozšířením areálu vozovny v Medlánkách. Výrazné rozšíření trolejbusové dopravy bude vyžadovat také nové kapacity remíz, které jsou v návrhu ÚP předpokládány v současných areálech DPMB a.s.

47

f/W


Požadavky na úpravu řešení: V souvislosti s úpravou sítě veřejné dopravy a úpravou systému diametru vyhodnoťte rozsah dopravních ploch pro vozovny jednotlivých systému doprav zejména v jižní části města. Záchytný systém Park and Ride v návaznosti na veřejnou hromadnou dopravu Kombinovaný způsob přepravy silniční dopravou a hromadnou dopravou (systém Park and Ride) snižuje počet radiálních cest osobních automobilů, počet zaparkovaných vozidel v centru města přispívá ke zhoršené kvalitě životního prostředí. Záchytná parkoviště Park and Ride nabízí ekonomičtější a zpravidla i časově přijatelnější uskutečnění cest do centra a střední části spádového města. V rámci systému IDS je první stupeň systému zaváděn ve vzdálenějších lokalitách od města Brna, na území samotného města pak územní plán vytváří předpoklady kjeho zavedení. Vzhledem ke stávající poloze Velkého městského okruhu nelze plně v současnosti zavádět ideální systém zachycení automobilů na radiálách před Velkým městským okruhem v návaznosti na kolejový systém tramvajový nebo SJD. Proto jsou některé plochy i uvnitř systému. Prioritní na městské vazby je kapacitní Park and Ride při křížení Dl aD2 - MÚK Brno Jih v návaznosti na tramvajový systém, dále Jihlavská (u stávající tram. smyčky Starý Lískovec v návaznosti na sjízdnou rampu Jemelkova) a triangl Olomoucká s přeložkou tramvajové trati. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce systému Park and Ride: Koncepce předpokládá situování systému Park and Ride na hlavních příjezdových kapacitních komunikacích v návaznosti na kolejovou VHD. Systém vytváří předpoklady pro zadržení dopravy z hlavních směrů Praha, Olomouc, Svitavy, Bratislava, Vídeň a přestupem na kapacitní kolejový městský systém. Nosné plochy pro koncepci Park and Ride v rámci samostatných dopravních ploch zůstanou vymezeny: Nový Lískovec - Jihlavská - směr od Dl Praha, Hněvkovského - u MÚK Brno Jih - směr od Dl, D2 Bratislava, Triangl Olomoucká - směr od Dl Olomouc, Bystrc R43 - směr od R43 Svitavy, Královo Pole nádraží - směr od 1/43 Svitavy, Líšeň - regionální vazby. 1.9.4 Železniční doprava Současný stav železničních tratí je stabilizovaný a to ve tratích, které se do železničního uzlu Brno sbíhají. Z hlediska územního plánu lze považovat i přestavbu železničního uzlu Brno za stabilizovanou, neboť již předchozí změna územního plánu vytvořila podmínky pro její územní přípravu. Tratě od Břeclavi a od České Třebové jsou součástí I. tranzitního železničního koridoru. Trať od Přerova je součástí celoevropské sítě TINA. Všechny tratě jsou intenzivně využívány i pro příměstskou dopravu. Železniční doprava je páteřní sítí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a její význam v této oblasti se bude dále zvyšovat. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce železniční dopravy: Koncepce železniční dopravy je tvořena železničním systémem konvenční železnice a systémem vysokorychlostní železnice včetně zastávek a stanic. Systém tedy zahrnuje dráhy mezinárodní včetně vysokorychlostních, celostátních, regionálních a vlečky včetně územních potřeb a rezerv.

48


Prioritou v koncepci je přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB), která přináší zjednodušení a sjednocení železničních tratí městem Brnem, vybudování moderního mimoúrovňového nádraží včetně technického zázemí a uvolnění dlouhodobě blokovaných lokalit pro rozvoj města. Do železničního uzlu (ŽUB) se sbíhají tratě celostátní sítě: 240 Brno - Jihlava 244 Brno - Střelíce - Hrušovany nad Jevišovkou 250 Brno - Kutná Hora 250 Brno - Břeclav - Kuty -1 tranzitní koridor 260 Brno - Česká Třebová -1, tranzitní koridor 300 Brno - Přerov - součást TINA 340 Brno - Veselí nad Moravou Požadavky na úpravu řešení: Graficky odlište znázornění stav/ návrh/přestavba zastávek na železničních tratích. Přestavba železničního uzlu Brno Přestavbou železničního uzlu Brno (ŽUB) dává územní plán podmínky k likvidaci fyzických bariér, které tvoří stávající železniční násypová tělesa v centru města. Dále uvolňuje blokované plochy pro rozvoj města. Z hlediska železniční dopravy dojde ke zjednodušení a sjednocení vedení železničních tratí centrem města a vybudování moderního mimoúrovňového osobního nádraží, včetně technického zázemí osobní přepravy na novém odstavném nádraží, která v železničním uzlu Brno chybí. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce přestavby ŽUB: V centrální oblasti města je koncepce založena na soustředění dopravy do jedné trasy s novým osobním nádražím v odsunuté (cca o 800m) poloze jižně od stávajícího nádraží. Nové nádraží vytváří předpoklady k odbavení jak vysokorychlostních, celostátních tak regionálních vlaků. Součástí přestavby uzluje celý komplex doprovodných akcí -jako autobusové centrální nádraží, místní systém komunikací a VHD. Nový systém dále uvolňuje stávající těleso přerovské a vlárské trati z prostoru mezi řekou Svitavou a tratí Břeclav - Brno. Osobní doprava od vlárského průsmyku bude v cílovém řešení nahrazena propojením vlárské trati v "černovickém" trianglu a přerovská trať bude propojena do severního zhlaví nového osobního nádraží přepojením koleje této přerovské trati na levém břehu Svitavy do tzv. „ komárovské spojky " a dále obloukem přes areál Brněnských komunikací a.s. Navržená přeložka přerovské trati umožní snesení tělesa trati od řeky Svitavy po stávající železniční stanice Brno hl.n. včetně železničních mostů přes nákladový průtah Brno dolní nádraží - Brno-Horní Heršpice, přes ulici Kšírovou, Hněvkovského, řeku Svratku a ulici Lomenou. Zároveň je možné zajistit podmínky pro zkvalitnění biokoridoru podél řeky Svitavy v tomto prostoru. Odstavné nádraží je koncipováno půdorysně po obou stranách osy železniční stanice Brno dolní n. - železniční stanice Brno Horní Heršpice aje navrženo na kótě 206,00 m n.m. Nová poloha odstavného nádraží tak v cílovém stavu uvolňuje stávající pozemky ČD, kde je dnes položena spojovací část trati Brno hl.n. - Brno Horní Heršpice, včetně odstavného kolejiště tzv. "Filiála" a odstavného kolejiště "A". V rámci koncepce je vytvořen prostor na stabilizaci stávajících zastávek a stanic, a dále prostor na nové zastávky: • Železniční stanice Brno hlavní nádraží - v odsunuté poloze, 49


Zastávka Brno Zastávka Brno Zastávka Brno Zastávka Brno Zastávka Brno -

Starý Lískovec, Vídeňská jako náhrada za zrušenou žst. Brno - Horní Heršpice, Olomoucká, Černovická terasa, Tuřany (letiště) - mimo území města.

Vysokorychlostní tratě V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce vysokorychlostních tratí (VRT): Z koncepce VRT v České republice vyplývá, že přes území Jihomoravského kraje povedou tři větve VRT, které budou zapojeny do železničního uzlu Brno: • Praha (Norimberk, Drážďany, Berlín) • Vídeň - traťje zaústěna do Břeclavské trati, • Ostrava - traťje zaústěna do modernizované Přerovské trati. Po prověření trasování VRT v jednotlivých směrech se dále sleduje: • vedení trasy Brno-Ostrava přes železniční stanice Brno-Slatina a kolem letiště Brno Tuřany ve společné stopě s modernizovanou tratí Brno-Přerov, • vedení trasy Brno- Vídeň ve stopě podél železniční stanice Modřice, • vedení trasy Praha-Brno v „severní" stopě. Severní stopa VRT Brno-Praha z Brna vychází ze železniční stanice Brno-Maloměřice a vede dále tunelem pod městskou částí Soběšice, přes Ivanovice směr Velká Bíteš. Trasa VRT Brno-Břeclav je napojena na železniční uzel mezi stávajícími stanicemi Modřice a Hor. Heršpice, podél stávající železniční stanice Brno jih. Dále pokračuje v tunelu pod železniční stanice Modřice směrem kjihu. Modernizace trati Brno-Přerov (trasa VRT Brno-Ostrava) je prioritou, neboť patří v současnosti k nejzatíženějším jednokolejným tratím. Vzhledem kpřetížení tratí v okolí Brna je vedena převážná část rychlíkové dopravy Brno-Přerov přes Blažovice po trati Brno-Vlárský průsmyk. Koncepce vytváří předpoklad ke zdvoukolejnění trasy přes Blažovice. Modernizovaná trať Brno-Přerov sleduje stávající stopu tratě v úseku Odb.Černovická-Brno Slatina. V železniční stanici Brno Slatina je v rámci modernizace navrženo zřízení ostrovního nástupiště mezi hlavními kolejemi. Nástupiště spodchodem je přisunuto kulici Turanka kvůli dosažení vazby na MHD. Dále trať opouští stávající stopu tratě přes Šlapanice a pokračuje podél letiště Brno Tuřany, na rozhraní rozvojové zóny letiště a rozvojové zóny šlapanické. Při výhledové dostavbě vysokorychlostní trati se oblast železniční stanice Brno-Slatina stane místem rozvětvení stávající dvoukolejné trati na trať čtyřkolejnou (resp.na dvě tratě o dvou kolejích). VRT dále sleduje stopu modernizované trati Brno-Přerov až do oblasti Blažovic, kde se napojí na územně chráněnou stopu. Požadavky na úpravu řešení: Severní varianta vstupu trasy VRT Praha - Brno do Železničního uzlu Brno již není sledována. Je sledováno vedení trasy VRT podél dálnice Dl se vstupem do Železničního uzlu Brno dle jižní varianty, která vchází na území města Brna podél dálnice Dl a stávající trati Brno-Jihlava. V úseku styku se zastavěnými částmi (Popůvky, Troubsko) je trasa vedena tunelovými úseky, stejně tak v prostoru oblasti MÚK Brno, centrum. Zaústění samostatné trasy VRT do železničního uzlu Brno je před výhledovou zastávkou Vídeňská do střelických kolejí. Toto řešení je v souladu s uzavřenou dohodou mezi MD, KÚ JMK a městem Brnem, se ZÚR JMK a var. I. konceptu ÚP. Vedení trasy VRT řešte dle var. I

50

územní plán města Brna Elektrifikace trati Brno - Jihlava Při elektrizaci trati nedojde ke směrovým úpravám trati. Na trati bude zřízena nová zastávka Brno Starý Lískovec. Regionální doprava Regionální doprava systému IDS JMK je vedena po stávajících železničních tratích, které jsou vedeny do přestavovaného železničního uzlu Brno. Nákladní doprava a vlečkový systém V rámci přestavby železničního uzlu Brno bude vybudován nákladní průtah, který zajistí jízdu většiny nákladních vlaků I. tranzitního koridoru mimo osobní a odstavné nádraží. Rozhodující železniční stanicí je železniční stanice Brno-Maloměřice. Jde o stanici seřaďovací a vlakotvornou. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce vlečkových systémů: Koncepce zahrnuje stabilizaci, zrušení či doplnění vlečkových systémů: Přípojná železniční stanice Brno-Maloměřice: • vlečka Českomoravský cement a.s. - částečně redukována Přípojná železniční stanice Brno Královo Pole: • Dopravní podnik města Brna a.s. - stabilizace • • • •

Montážní základna ST Tišnov - stabilizace Královopolská strojírna a.s. - stabilizace Teplárny Brno, Provoz Červený Mlýn a.s. - stabilizace Automatizace železniční dopravy, s.r.o. - stabilizace

Přípojná železniční stanice Brno - hlavní nádraží (odsunutá): • BVVa.s. -zrušena • FERAMO Metallum International s.r.o. - zachována s úpravou v rámci ŽUB • Kovošrot FERONA 2000 a. s. - stabilizace • TECHNOART a.s. - zrušena Přípojná železniční stanice Brno jih: ČSKDINTRANS Praha .a.s.- stabilizace Přípojná železniční stanice Brno - Slatina: • Areál Slatina a.s. - redukce na jednu kolej • Česká správa letišť s.p. - stabilizace s napojením průmyslové zóny Šlapanice • ŽS Brno - stabilizace • Zetor a.s. - stabilizace a rozšíření do spalovny Přípojná železniční stanice Brno - Chrlice: UNIBETONa.s. -stabilizace • ZEZANA a.s. - stabilizace s napojením průmyslové zóny Tuřany Přípojná železniční stanice Brno hlavní nádraží, oblast Židenice:


• • • • • •

Šmeral Brno a.s. - stabilizace ALSTOMPower s.r.o. - stabilizace Teplárny Brno a.s. - stabilizace Škrobárny Reality a.s. - zrušena Lindě Techplyn - stabilizace Zbrojovka Brno a.s. - stabilizace části vlečky

Přípojná železniční stanice Modřice - vlečky na území města Brna: • PASO Brno a.s. - stabilizace • FIRESTA a.s. -stabilizace • FERONA a.s. - stabilizace Požadavky na úpravu řešení: Prověřte stabilizaci/ zrušení přípojné větve železniční vlečky podél řeky Svitavy (od areálu Šmeral po Lindě Technoplyn). Ostatní zařízení dráhy Územní plán vytváří předpoklady k rozvoji různých druhů kombinovaných doprav. Jedná se o zařízení mimo vlastní drážní systém, jako jsou multimodální terminály a logistická centra. Kromě fungujícího terminálu - kontejnerového překladiště napojeného do železniční stanice Brno Jih (uvažuje se sjeho částečným rozšířením na drážních pozemcích) se uvažuje s výstavbou překladiště v prostoru stávající železniční stanice Brno Jih (kolejiště je pro současný provoz postradatelné). Výhledově je možno uvažovat s rozšířením terminálu do okolních ploch. Konkrétně se jedná o plochy: • lokalita Přízřenice, kde je možné s výhodou využít stávajícího kolejiště železniční stanice Brno jih, • lokalita Dolní Heršpice, kde je možné využít ploch stávajícího kontejnerového překladiště. V novém terminálu je možno uvažovat o překládce kontejnerů, či nakládce kamiónů na železniční vozidla (systém RO-LA). V případě realizace šlapánické průmyslové zóny, která je však převážně umístěna mimo území města Brna, bude vlečkový systém napojen na stávající vlečkovou kolej Letiště Brno. Při narůstání zátěže na vlečce je třeba uvažovat s rozšířením stávající železniční stanice Brno-Slatina (do prostoru stávajícího nákladiště), do které je vlečka připojena. Pro veřejnou nakládku a vykládku budou funkční nákladiště v železniční stanici Brno-Královo Pole, v železniční stanici Modřice a v železniční stanici Brno-Slatina (dočasně). Stávající veřejná nakládka a vykládka na železniční stanici Brno dolní nádraží bude zrušena při přestavbě ŽUB. 1.9.5 Letecká doprava Uvedený druh dopravy, respektive plochy vymezené jsou stabilizované a pokud nenastane podnět k jinému vývoji než specifikuje zadání, nevyvolávají nové územní požadavky. Jedná se o obě brněnská letiště - Tuřany a Medlánky.

52


V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce letecké dopravy: Standardní nárůst osobní i nákladní letecké přepravy na veřejném mezinárodním civilním letišti Tuřany nevyvolává nové územní požadavky. Vzletové a přistávací dráhy letiště jsou potvrzeny v současné poloze. Pro hromadnou dopravu cestujících do centra města může být v budoucnu výhodně využita trasa modernizované přerovské tratě se zastávkou IDS Letiště Tuřany. Dopad hluku z leteckého provozu dle cílových zátěží na okolí letiště byl prověřen samostatnou studií. Výsledky jsou promítnuty do rozsahu ploch bydlení zejména v oblasti Tuřan. Rozsah území ovlivněného hlukem je oproti stávajícímu hlukovému ochrannému pásmu významně menší. Veřejné vnitrostátní letiště Medlánky je stabilizované aje vymezeno prioritně pro sportovní letecký provoz, rekreační letecký provoz a výukové letecké služby. Vzletové a přistávací dráhy letiště jsou potvrzeny v současné poloze. Stabilizované jsou dva funkční heliporty ve Fakultních nemocnicích Bohunice a Dětské nemocnici a nefunkční na objektu IBC. Dále plochy pro tzv. provozní přistání např. Úrazová nemocnice, plochy u Sv. Anny a plochy na letišti Brno Tuřany. V areálech nemocnic je přípustný provoz letecké záchranné služby - heliporty: • Fakultní nemocnice Bohunice • Fakultní dětská nemocnice • Nemocnice u Sv. Anny - dostavba Dále je stabilizován stávající heliport IBC Brno. Požadavky na úpravu řešení: Doplňte ochranná pásma letišť Brno-Tuřany, Medlánky a heliportů HEMS FN Bohunice, FN - Dětská nemocnice, Nemocnice u sv. Anny (je ve výstavbě) a IBC Brno. Korigujte územní rozvoj v dotčených územích dle podmínek stanovených ve vyhlášených ochranných pásmech. Přeřaďte vymezení sportovního letiště Medlánky do ploch dopravní infrastruktury. 1.9.6 Lodní doprava Lodní doprava tvoří doplňkový systém, který jednak je možno zařadit do veřejné dopravy osob i v rámci IDS, ale především má rekreační charakter. Systém je stabilizovaný a má všechny předpoklady pro další rozvoj. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce lodní dopravy: Koncepce lodní dopravy je tvořena vodní cestou Brněnské přehrady, která je stabilizovaná v současně poloze. Je určena pro osobní a rekreační lodní dopravu. Plochy určené pro přístav, opravárenské a servisní středisko jsou stabilizované v lokalitě Přístav Bystrc včetně lodního výtahu a suchého doku. Plochy pro zastávky (počet 11) pravidelné dopravy jsou stabilizované a územní plán vytváří podmínky pro zvyšování jejich komfortu. Některé jsou napojeny na systém VHD či IDS JMK. Jedná se o tyto zastávky: Bystrc Přístaviště - VHD Kozí Horka - IDS Sokolské koupaliště U kotvy-IDS Osada Rokle - IDS Cyklistická

53

Wf


• • •

Hrad Veveří - IDS Mečkov Skály Veverská Bítýška - IDS

1.9.7 Cyklistická doprava Cyklistická doprava v podmínkách Brna je dlouhodobě chápána především jako rekreačně turistická aktivita. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce cyklistické dopravy: Systém cyklotras ve městě je založen na trasách podél řek Svratky a Svitavy. Tyto trasy společně s dalšími trasami tvoří základní síť cyklotras. Na ně navazuje systém doplňkových tras. To je systém významných radiálních a tangenciálních propojení, které zajišťují rovnoměrné pokrytí města. Systémově jsou vymezené koridory cyklistické dopravy tvořeny cyklistickými trasami, které obsahují úseky cyklostezek. Páteřní cyklistické koridory: Svratecká Svitavská Starobrněnká Studentská Průmyslová Hlavní cyklistické koridory: • Líšeňská • Severní centrální • Východní centrální • Jižní centrální • Západní centrální • Vranovská • Severní rekreační • Východní rekreační • Jižní rekreační • Západní rekreační Koridory cyklistické dopravy jsou vymezeny cyklistickými trasami. Ostatní trasy zabezpečující chybějící propojení v území, v místech kde není síť základních a doplňkových tras dostatečně hustá. Místní trasy jsou obvykle součástí dopravní infrastruktury v cílovém území. V rozvojových plochách jsou stanoveny koridory, které logicky člení území do struktury zajišťující prostupnost území a logické a maximálně přímé návaznosti zdrojů a cílů cest. Z hlediska koncepce cyklistické dopravy na území města Brna byl v průběhu zpracování konceptu ÚP pořízen „Generel cyklistické dopravy na území města Brna", který vyhodnotil dosud sledovanou koncepci a nově navrhl sledovat plošnou obsluhu území cyklistickou dopravou, jako součást dopravního systému města Brna. Tento dokument byl projednán na úrovni jednotlivých městských částí.

54

!}(o

územní plán města Brna Požadavky na úpravu řešení: Zapracujte výsledky projednaného Generelu cyklistické dopravy na území města Brna. 1.9.8 Pěší doprava Pěší doprava a její obecná podpora v rámci budování dopravní infrastruktury je nedílnou součástí platného územního plánu. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce pěší dopravy: Územní plán vytváří územní ochranu a podporu bezpečných tras pěší dopravy, kontinuální síť, která zajistí prostupnost území a dostupnost všech funkčních ploch. Zároveň je systém pěších cest navržen jako síť spojující jednotlivá území a zastavěné části území s okolní krajinou, zejména rekreačními oblastmi. Navržené pěší trasy se dělí na dva základní typy lišící se zejména charakterem a účelem: Trasy s obchodně-společenskou funkcí v zastavěném území, které koncentrují městské aktivity v historickém jádru, v centrech městských částí, na páteřních městských třídách, v přestupních uzlech hromadné dopravy a dalších významných veřejných prostorech. Trasy s převážně rekreační funkcí jsou navrženy jako cesty vedoucí v maximální míře klidnými koridory v zeleni. Zelené pěší trasy jsou pokud možno vedeny po samostatných (vyhrazených) cestách (a pěšinách), případně v souběhu (ve sdíleném prostoru) s cyklotrasou (cyklostezkou) nebo po klidných komunikacích. V rozvojových plochách jsou stanoveny koridory, které logicky člení území do struktury zajišťující prostupnost území a logické a maximálně přímé návaznosti zdrojů a cílů cest. Systém rekreačních tras vytváří jakousi obdobu komunikačního systému. Základní síť je navržena jako radiálně okružní. Z hlediska koncepce pěší dopravy na území města Brna byl v průběhu zpracování konceptu ÚP pořízen „Generel pěší dopravy na území města Brna". Tento dokument byl projednán na úrovni jednotlivých městských částí. Požadavky na úpravu řešení: Zapracujte výsledky projednaného Generelu pěší dopravy na území města Brna. 1.9.9 Doprava v klidu Územní plán má však omezené nástroje k řešení dopravy v klidu. Vytváří pouze podmínkami využití území a specifickými podmínkami využití předpoklady pro umisťování kapacitních převáženě podzemních parkovacích objektů ve vnitroblocích, případně na volných plochách. Na územní plán musí navázat komplexní soubor ekonomických a organizačních opatření umožňujících jeho naplnění. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce dopravy v klidu: Koncepce spočívá v postupném zachycení přepravovaných osob buď v návaznosti na přestup na VHD, či v takové vzdálenosti od cíle, který lze bezproblémově překonat pěší dopravou. Jedná se o systém Park and Ride v návaznosti na kolejovou VHD, dále o doplňkové záchytné parkoviště mimo kolejovou síť VHD, která rovněž může sloužit systému Park and Ride, ale i jiným systémům, dále kapacitní parkovací plochy či objekty kolem centrální oblasti. K účelům parkovacích ploch či objektů pro obsluhu centra jsou vytipovány tyto prioritní lokality:


Janáčkovo divadlo Benešova - Koliště ul. Besední ul. Údolní Mendlovo náměstí proluka Pekařská Nové Sady - Úzká Anenská Moravské náměstí Obilní trh Územní plán umožňuje podmínkami využití území a specifickými podmínkami využití umisťování kapacitních převážně podzemních parkovacích objektů ve vnitroblocích, případně na volných plochách. Samostatnou část tvoří koncepce parkovacích ploch pro dálkovou kamionovou dopravu truckcentra; toto je na území města jedno na Dl využitelné pro oba jízdní směry. Pro realizaci truckcentra - veřejného odstavení kamionů -je určena plocha na Dl u ČS PHM OMV ve směru na Ostravu před MÚK Řipská. Požadavky na úpravu řešení: Upravte vymezení ploch pro umístění parkovacích objektů vMPRpro kapacitní parkovací objekty, sloužící převážně parkování veřejnosti, ponechejte vymezeny zejména při ulici Veselá pro výstavbu Janáčkova kulturního centra a ponechte jejich vymezení při východním okraji MPR (předprostory Janáčkova divadla, lokalita Grand, ...) V souladu splatným ÚPmB doplňte a dořešte regulace zajištění stávajícího počtu parkovacích stání pro veřejnost ve všech stavebních plochách (např. blok Koliště - Cejl Doplňte metodiku použití překryvů „ lokalit s možností umístění kapacitních parkovacích ploch využívaných jako veřejná parkoviště" a „ území k doplnění parkovacích příležitostí vhodnou dostavbou nebo přestavbou bloků " v Souhrnném výkresu dopravy. Doplňte metodiku použitého symbolu -/-/g specifikace způsobu využití v Hlavním výkresu.

1.10 Pokyny k uspořádání technické infrastruktury Obecný požadavek na úpravu řešení: V rozvojových lokalitách řešte rozsah návrh IS ve stejné míře. Koncepce inž. sítí v jednotlivých rozvojových lokalitách není navržena jednotně; v některých lokalitách je návrh řešení (základní kostra), jinde není nic (např. pro rozvoj Líšně v Li-3). 1.10.1 TI - zásobování vodou V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce zásobování vodou: Systém zásobování vodou brněnské vodárenské soustavy je zabezpečen ze tří vodních zdrojů (Březová nad Svitavou, Vírská přehradní nádrž - úpravna Švařec, řeka Svratka - úpravna Pisárky). Pro další rozvoj města je dostatečná kapacita zdrojů a dobrý stav vodovodní sítě města. Vzhledem ke značné výškové i horizontální členitosti zásobovaného území je celý systém rozdělen do šesti základních tlakových pásem, celé řady pásem na tato základní pásma navazujících a dalších tlakových pásem podružných. 56


Koncept územního plánu - zásobování vodou byl vyhodnocován ve třech variantách. Zvolený návrh rozvoje města je kombinací variant, proto bude nezbytné nové vyhodnocení spotřeby vody. Požadavky na řešení: Zpracujte řešení zásobování vodou ve vazbě na urbanistický návrh s respektováním principů podle Generelu odvodnění města Brna (GomB) - část Vodovody a s vazbou na aktuální stav dostavby a rekonstrukce vodovodní sítě. Proveďte nový výpočet potřeby vody a aktualizujte potřebu obnovy a dostavby vodovodní sítě ve vazbě na aktuální stav vodovodní sítě a zvolenou variantu rozvoje. Doplňte do hlavního a koordinačního výkresu grafické značky pro objekty, které jsou významné pro rozvoj vodovodní sítě a pro rozvojové plochy (např. vodojem Jundrov lokalita Juranka, vodojem Maloměřice - lokalita Hády). Proveďte u všech rozvojových ploch graficky koncepční návrh napojení na vodovodní síť.

1.10.2 TI - odkanalizování V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce odkanalizování: Kanalizační síť města Brna je převážně jednotné soustavy (cca 2/3 stávající zástavby). Páteř stokového systému města Brna je tvořena šesti základními stokami jednotného systému, které jsou doplněné systémem splaškových kmenových stok Odkanalizování města Brna je úzce spjato s řekami Svitavou, Svratkou, Leskovou a celou řadou dalších potoků a svodnic. Velký počet dešťových oddělovačů na jednotné kanalizaci umožňuje odlehčení odpadních vod za dešťových událostí do toků. Stoková síť města Brna odvádí odpadní vody na čistírnu odpadních vod v Modřících (COV). V rozvojových plochách navrhovaných v rámci nového územního plánu bude sloužit pro odvedení odpadních vod oddílná kanalizace. Komplexní dobudování splaškových kmenových stok (Bl, Cl) bylo odsunuto jako dlouhodobý výhled po roce 2050. Pro odvádění dešťových vod z rozvojových a přestavbových ploch platí nutnost zpožďování odtoku nebo zasakování tam, kde to hydrogeologické podmínky umožňují. Nově je navrhována protipovodňová ochrana kanalizační sítě pro povodňové stavy, kterou je nutné zahrnout do komplexních opatření pro ochranu proti povodním současně s budováním protipovodňové ochrany na vodních tocích. Systém fungování stokové sítě má úzkou vazbu na ústřední čistírnu odpadních vod Modřice (ČOV). Požadavky na řešení: Aktualizujte podmínky napojení rozvojových ploch podle poznatků získaných v rámci Správy GomB (přepočty, mezistavy). Aktualizujte podmiňující investice do kanalizace ve vazbě na zvolené řešení rozvoje. Upravte a upřesněte text vztahující se k hospodaření s dešťovou vodou podle poznatků získaných v návaznosti na dokončení GomB (plochy ve stabilizovaných plochách do velikosti 0,5 ha apod.). Popište vztah koncepce odkanalizování zpracované v návrhu ÚP a vazby na GomB jako územně plánovacího podkladu U rozvojových ploch vymezte vždy orientační nápojné body do kanalizace. 1.10.3 TI - zásobování plynem V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce zásobování plynem: Koncepce zásobování plynem spočívá ve vybudovaném vysokotlakém obchvatu kolem města Brna. Z tohoto obchvatu jsou realizovány přípojky k plynovým regulačním stanicím VTL/STL a k velkoodběratelům napojeným přímo na vysokotlakou síť. Z vysokotlakých regulačních stanic vychází síť středotlakých plynovodů, která tvoří v podstatě další okruhovou síť se vzájemným propojením, dalších regulačních stanic STL/NTL ve městě a následně nízkotlakých plynovodů. 57

fv\


Požadavky na řešení: Zohledněte požadavky vyplývající z Energetické koncepce statutárního města Brna (EKmB) v aktuálním znění v rámci stanovení koncepce veřejné technické infrastruktury, vymezení ploch a koridorů pro technickou infrastrukturu, včetně podmínek pro jejich umisťování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění. Pro lokality většího rozsahu ponechejte návrh napojení na síť plynovodů. Zásobování plynem řešte ve vazbě na urbanistický návrh se zohledněním aktuálního stavu dostavby a rekonstrukce plynovodní sítě. Navržená přeložka části VTL plynovodu Brno - Oslavany prováděná v rámci jeho rekonstrukce v prostoru IKEA byla již realizována v jiné trase než podle variant zakreslených v konceptu ÚPmB. Opravte v návrhu ÚP dle podkladů ÚAP. Doplňte stanice katodové ochrany včetně jejich bezpečnostního pásma. Doplňte plynovody vymezené v platných ZÚR JMK zasahující na území města Brna. 1.10.4 TI - zásobování teplem V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce zásobování plynem: Soustava centralizovaného zásobování teplem (SCZT) na území města Brna zahrnuje čtyři základní zdroje tepla (Provoz Špitálka, Provoz Brno-sever, Provoz Červený Mlýn a Provoz Staré Brno) a spolupracující zdroj - Spalovna komunálních odpadů (SAKO Brno) a navazující sítě SCZT (parní a horkovodní). V několika oblastech soustavy SCZT postupně dochází k přestavbě parovodu na horkovody. Hlavní parovody a horkovody mají rezervy pro přenos dalšího výkonu. Součástí systému zásobování teplem ve městě jsou i místní zdroje CTZ (kotelny a výměníkové stanice) a tepelné sítě místního CZT. Požadavky na řešení: Zohledněte požadavky vyplývající z Energetické koncepce statutárního města Brna (EKmB) v aktuálním znění v rámci stanovení koncepce veřejné technické infrastruktury, vymezení ploch a koridorů pro technickou infrastrukturu, včetně podmínek pro jejich umisťování v souladu se zákonem č. 183/2006Sb. v platném znění. Zohlednění požadavků vyplývající z Energetické koncepce statutárního města Brna (EKmB) včetně problematiky preference zásobování teplem v návrhu ÚP řešte v souladu s vyjádřením Ministerstva pro místní rozvoj „ Vyjádření k žádostem o metodické vedení - vztah zákona o hospodaření energií a stavebního zákona, regulace vytápění v oblasti působnosti odboru územního plánování" zn.16145/2011-81 a 17415/2011-81 ze dne 17.5.2011, které bude včetně přílohy předáno v rámci podkladů na zpracování návrhu. Plochy preferované k zásobování teplem v návrhu ÚP vyznačujte. Vytvořte předpoklady pro napojení objektů na místní CZT nebo SCZT navržením ploch pro umístění zdrojů nebo regulativy pro plochy s rozdílným způsobem využití, které umožní umístění zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie k napojení ploch na technickou infrastrukturu. Pro lokality většího rozsahu ponechejte návrh napojení na síť SCZT nebo místní CZT Zásobování teplem řešte ve vazbě na urbanistický návrh se zohledněním aktuálního stavu dostavby a rekonstrukcí sítí tepelného zásobování. U navrhovaných tras tepelných sítí nezakreslujte odbočky až do návrhových ploch, ponechtě pouze v rozsahu návrhu uliční sítě k plochám. V oblasti dotčené přestavbou Železničního uzlu Brno a Jižním centru byl v konceptu ÚP rozvoj sítí SCZT navržen podle možné varianty EKmB s napojením z parovodu Brno-jih přes výměníkové stanice pára - horká voda. Realizována byla druhá varianta řešení podle EKmB, s

58


přivedením horkovodu přímo ze zdroje Špitálka primárním kolektorem (s využitím pouze výměníkové stanice Nové Sady). Požadavky na řešení: Řešte zásobování teplem v této oblasti podle realizované varianty, tj. s napojením na horkovod přivedený přímo ze zdroje Špitálka. Horkovod z elektrárny Dukovany Požadavky na řešení: Trasu horkovodu zapracujte v souladu s platnými ZÚR JMK. Přestavba soustavy SCZT z páry na horkou vodu Požadavky na řešení: Soustavu SCZT upravte podle skutečného stavu. 1.10.5 TI - zásobování elektrickou energií V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce zásobování elektrickou energií: Zásobování území města Brna elektrickou energií je zajištěno z distribuční soustavy 110 kV. Přes území města Brna, v jeho jižní části, prochází nadzemní vedení přenosové soustavy napěťové hladiny 400 kV a dvě nadzemní vedení napěťové hladiny 220 kV. Vedení 110 kV napájí distribuční a odběratelské transformovny, kde se elektrická energie transformuje na napětí 22 kV. Toto napětí je prostřednictvím distribuční sítě dodáváno jednotlivým velkoodběratelům a napájí transformovny 22/0,4 kV. Požadavky na řešení: návrh rozvoje distribuční soustavy doplňte o aktuální umístění transformoven 110/22 kV (zejména TR Opuštěná, TR v areálu FERAMO v k. ú. Horní Heršpice) včetně návrhových úseků sítě zohledněte koridor pro zdvojení nadzemního vedení přenosové soustavy ZVN 400 kV na západním okraji města Brna v souladu se ZÚR JMK aktualizujte stávající elektroenergetickou síť - zejména již zrealizované významné úseky sítě VVN - kabelové propojení transformoven 110/22 kV Brno - Teplárna - Příkop a Příkop - Červený Mlýn, do systému promítněte i vyvedení výkonu ze stávající transformovny 110/22 kV Moravany do sítě VN na území města Brna zohledněte požadavky vyplývající z Energetické koncepce statutárního města Brna. 1.10.6 TI - sítě elektronických komunikací Podzemní vedení přenosové sítě má mnoho vlastníků a pokrývá v současnosti převážnou část území města Brna. Sítě elektronických komunikací pro přenos signálů po vedení jsou budovány výhradně jako podzemní, kabelové. Zbývající část tvoří zejména sítě radiokomunikační. Významným záměrem rozvoje radiokomunikační sítě nadmístního významu je příprava výstavby nového vysílače a uzlu radioreléových spojů v lokalitě Hobrtenky v Brně Kohoutovicích. Požadavky na úpravu řešení: systém sítě elektronických komunikací doplňte o významné trasy a uzly radioreléových spojů podle dat od jednotlivých provozovatelů zapracujte informaci: „Celé území města se nachází v zájmových územích Ministerstva obrany vymezených v souladu s § 175 zákona č. 183/2006 Sb. "

59


1.10.7 TI - kolektory, koordinace sítí technického vybavení Primární kolektory jsou určeny pro ukládání hlavních rozvodů vody, tepla, elektrické energie a spojovacích kabelů, které procházejí centrem města. V návrhu ÚP zůstane zachována koncepce kolektorů TI: V současné době je kladen větší důraz na stavbu distribučních (sekundárních) kolektorů, které jsou propojeny s primárním systémem. Tento systém je v historickém jádru města téměř dokončen. Požadavky na úpravu řešení: Větve kolektoru Zvěřinová " (od Š6), „ Kounicova " (od Šl 7), Úvoz (od Š21), „ Vídeňská " (od Š27)v situaci „ Kolektory "1:10 000 nezobrazujte a tyto větve ponechte jako směry potenciálního rozvoje kolektorové sítě ve schématu „Kolektory" 1 : 25 000. Vynechejte grafické zobrazení návrhové části kolektorové sítě -propoj S8B - VS5 (Radlas) - v současné době již nemá opodstatnění. V úsecích kolektoru od Š 16 severním směrem k „ Červenému mlýnu " a v kolektoru směr Mendlovo nám. od stávající Š 12 západním směrem prověřte možnost využití kolektoru (např. uložení rozvodů tepla, vodovodu, kabelů VVN a VN). Zapracujte do návrhu ÚP podklad III. aktualizace „Etapizace výstavby sekundárních kolektorů v historickém jádru města Brna (11/2010). 1.10.8 Nakládání s odpady Umístění sběrných středisek odpadů (dále jen SSO) je v plochách TI a umístění drobných SSO je přípustné v plochách bydlení, smíšených obytných, komerční vybavenosti, nákupních a zábavních center a zvláštních areálů, výroby a skladování, lehké výroby, podmíněně přípustné v plochách technické infrastruktury, dopravní infrastruktury a veřejné obsluhy území, pokud toto umístění nenaruší jejich funkci. Odpad z údržby zeleně je kompostován na Černovické terase, v Centrální kompostárně Brno a.s. V této lokalitě budou rovněž soustředěny veškeré recyklace stavebního odpadu, sváženého z celého území Brna (plocha technické infrastruktury s příslušnou specifikací kódem T/ol/r). Zpracování (recyklace) ostatních odpadů včetně dekontaminace zemin má charakter výroby a může být umisťováno dle vlivu na životní prostředí (ŽP) do ploch výroby a skladování, podmínečně do ploch lehké výroby. Požadavky na řešení: Stávající sběrná střediska odpadů (i menší než 0,3 ha) vhodná ke stabilizaci vyznačte ve výkrese č. 2.1. Hlavní výkres symbolem. V návrhu ÚP zůstanou vymezena tato hlavní sběrná střediska odpadů: SSO J. Fajmonové - k.ú. Líšeň (stávající) SSO Kulkova - k ú. Židenice/Maloměřice (navrhované) SSO Hájecká - k. ú. Černovice (navrhované) SSO Košuličova - k. ú. Horní Heršpice (stávající rozšířeno) SSO Ukrajinská — k.ú. Bohunice (stávající) SSO Páteřní- k. ú. Bystrc (stávající) Tyto doplňte o: SSO Sochorova z var. I

1.11 Pokyny k územním studiím a regulačním plánům Do zadání územních studií a regulačních plánů doplňte požadavek na vymezení lokalit pro vypsání veřejných architektonických soutěží na exponované parcely širšího centra města a 60


městské pozemky (zejména pro stavby veřejné vybavenosti). Upravte text zadání regulačních plánů: „ Regulační plán nahradí územní rozhodnutí o umístění stavby a územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, přičemž regulační plán bude v souladu s či. 1 odst. 1 písm. i) přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. obsahovat výčet konkrétních územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí". 1.11.1 Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií 1.11.2 Plochy a koridory, ve kterých je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu (RP) Vyčet a rozsah území určených ke zpracování územních studií nebo regulačních plánů na žádost přehodnoťte dle jednotlivých pokynů vyplývajících z vypořádání jednotlivých námitek a připomínek, ve kterých je uveden pokyn ke zmenšení či zvětšení vymezených území, případně pokyn k nahrazení regulačního plánu územní studií apod. Z pořízení regulačních plánů pouze z podnětu vyřaďte RP 022 - areál vojenských kasáren Černá Pole. Ostatní RP předepsané k pořízení z podnětu zůstanou zachovány tj.: Jižní segment okružní třídy mezi ulicemi Nádražní a Úzkou vymezeny v souvislosti s přestavbou železničního uzlu Brno; Pro Mendlovo náměstí a okolí; Nová městská třída v oblasti mezi ulicemi Milady Horákové, Křenovou a Dornychem; Žlutý kopec Do zadání RP zapracujte podmínku zpracování podmiňujících investic.

1.12 Pokyny k veřejně prospěšným stavbám (VPS) 1.12.1 Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření (VPO), asanace, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 1.12.2 Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit pouze předkupní právo VPS a opatření, která jsou v konceptu územního plánu navrženy v maximálně možném rozsahu podle toho, co připouští zákon č. 183/2006 Sb., Stavební zákon (SZ) a prováděcí vyhláška. Požadavky na řešení: redukujte v návrhu ÚP na nezbytně nutný reálný rozsah, zajišťující podmínky pro rozvoj města. Soustřeďte se na ucelené plochy a koridory pro základní dopravní a inženýrskou infrastrukturu, občanskou vybavenost a veřejné prostranství v souladu s novelou stavebního zákona platnou od 1.1.2013. (tj. např. na ÚSES již nebude možné uplatnit předkupní právo atd.) v souladu s požadavky SZ zpracujte konkrétní výčet VPS a VPO s výpisem parcelních čísel opravte barevné rozlišení VPS dopravní infrastruktury ve prospěch státu, kraje a města, které není v souladu s barvami v legendě (je patrno např. u Bosonoh: dálnice-obchvat Pražská)

1.13. Další pokyny Do návrhu ÚP zapracujte změny platného ÚPmB vydané po odevzdání konceptu ÚP za

6i

C3


respektování metodiky zpracování připravovaného ÚP. Odchylky ve využití ploch z důvodu jiné podrobnosti způsobu vymezování základních ploch odůvodněte. Rozsah zastavitelných ploch a plochy přestavby před zpracováním návrhu zrevidujte dle již realizovaného stavebního využití a skutečného stavu v území. Naplněné plochy stabilizujte s příslušnými prostorovými regulativy, upravte rozsahy rozvojových lokalit a zastavitelných ploch a případně je již nevymezujte. Rozlišujte obsahovou náplň kapitol v části Výroku a v části Odůvodnění, neopakujte stejné texty v obou kapitolách.

1.14. Pokyny pro zpracování výkresové části Požadavky na řešení: Návrh ÚP zpracujte v následujícím rozsahu: Územní plán - návrh 1. Základní členění území (1 : 10 000) 2.1. Hlavní výkres (1:10 000) 2.2. Souhrnný výkres dopravy (1 : 10 000) 2.3. Zásobování vodou (1:10 000) 2.4. Odkanalizování (1 : 10 000) 2.5. Zásobování plynem (1 : 10 000) 2.6. Zásobování teplem (1:10 000) 2.7. Zásobování elektrickou energií (1 : 10 000) 2.8. Sítě elektronických komunikací (1:10 000) 2.9. Kolektory (1: 10 000) 3. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace (1 : 5 000) S.l. Krajinná a urbánní osnova - schéma (1 : 25 000) S2.1a. ÚSES - schéma (1 : 25 000) S.2.1b. Koncepce protipovodňové ochrany - schéma (1 : 25000) S.2.2a. Automobilová doprava - schéma (1 : 25 000) S.2.2b. Veřejná hromadná doprava - schéma (1 : 25 000) S.2.2c. Cyklistická doprava - schéma (1 : 25 000) S.2.2d. Pěší doprava - schéma (1 : 25 000) 5.2.3. Zásobování vodou - schéma (1 : 25 000) 5.2.4. Odkanalizování - schéma (1 : 25 000) 5.2.5. Zásobování plynem - schéma (1 : 25 000) 5.2.6. Zásobování teplem - schéma (1 : 25 000) 5.2.7. Zásobování elektrickou energií - schéma (1 : 25 000) 5.2.8. Sítě elektronických komunikací - schéma (1 : 25 000) 5.2.9. Kolektory - schéma (1 : 25 000) Odůvodnění 0.1. Koordinační výkres (1:10 000) 0.2. Zábor zemědělského půdního fondu (1:10 000) 0.3. Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (1:10 000) 0.4. Širší vztahy (1 : 100 000) 0.5. Širší vztahy - vazby na okolní obce (1 : 35 000) 0.6. Funkční využití území (1 : 25 000) 0.7. Prostorové uspořádání území (1 : 25 000) 62


0.8. Veřejná prostranství (1 : 25 000) 0.9. Kategorizace silnic (1 : 25 000) 0.10. Ochrana přírody, ÚSES (1 : 25 000) 0.11. Protipovodňová ochrana (1 : 25 000) 0.12. Ochrana obyvatelstva (1 : 25 000) 0.13. Ekonomicky hodnocené lokality (1 : 25 000) Vybrané pokyny pro dopracování výkresové části: V hlavním a také některých dalších výkresech upravte grafické vyjádření jevů, které jsou špatně čitelné zejména v případě více překryvných ploch, tak aby byl zajištěn jednoznačný výklad předkládaného řešení. V hlavním a v dalších výkresech dořešte nesoulad grafiky s legendou. Zajistěte soulad legendy a grafických značek uvnitř a vně správního území města Brna (tzv. okolí města Brna). Toto rozlišení zejména u dopravních tras nemístního významu (např. JZT, JT, JVT, R43) není akceptováno. Řešení na území obcí vně správního území města Brna zobrazte pouze v grafické části odůvodnění, ne v jeho návrhově části. V hlavním a v dalších výkresech vymezte shodnou šířku pro plochu dopravní infrastruktury podél navrhovaných komunikací (k realizaci zeleně a vsakovacích pásů, atd.). Plochy dopravní obsluhy území a dopravní infrastruktury: šířka nových komunikací je rozdílná, neumožňuje vždy liniovou zeleň a vsakovací pásy (VPS - již ve vymezené šířce, pokud je nedostatečná, nepodaří se zrealizovat dostatečný koridor se zastoupením i zeleně a vsakovacích pásů) - zvolte konstantní šířku.

II.

Návrh rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení

Hlavním cílem nového Územního plánu města Brna (dále jen ÚP) je trvale udržitelný rozvoj a prosperita města, s čímž je bezprostředně spojen růst počtu obyvatel a omezení suburbanizace. Hlavním cílem zpracovaných variant konceptu Územního plánu města Brna (dále jen koncept ÚP) je udržení rovnováhy mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na straně jedné a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé. Tento hlavní cíl sdílí všechny tři projednávané varianty konceptu, jeho naplňování se liší ve směřování nových zastavitelných ploch. Naopak vysoká míra ochrany přírodního zázemí a s tím související nezastavitelnost území je invariantní. Naplnění hlavního cíle ÚP je sledováno v: ochraně přírodního potenciálu rozvoji kompaktního města vytvoření funkčně a prostorově vyváženého města vytvoření podmínek pro rozvoj vzdělání a obchodu Koncept ÚP vytvořil pro tento cíl nabídku rozvojových ploch především ve strategických směrech rozvoje města, a to ve všech potřebných funkcích a v rozsahu, který převyšuje předpokládaný přírůstek počtu obyvatel a vychází z časového horizontu odhadnutelného vývoje do roku 2030. Na základě výsledků posouzení vlivu koncepce na udržitelný rozvoj a vyhodnocení připomínek a námitek uplatněných ke konceptu ÚP pořizovatel zpracoval návrh pokynů pro zpracování

63

6f/r9


výsledné varianty. Základem pro zpracování návrhu ÚP je varianta II, a to zejména z následujících důvodů: a)

závěrů posouzení vlivu konceptu ÚP na udržitelný rozvoj (DHV, prosinec 2009): Z posouzení rovnovážných a nerovnovážných vztahů mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem udržitelného rozvoje a jednotlivých variant konceptu ÚP - doporučuje DHV jako nejpříznivější z hlediska udržitelného rozvoje variantu II s tím, že

bude optimálně navýšen návrh ploch přestavby (potenciál návrhových rezidenčních ploch) na úroveň varianty I, bude navrženo více „zelených" ploch (cca na úrovni varianty I) s důrazem na jižní část města, bude revidován záměr výstavby lyžařské sjezdovky v Pisárkách na části lokality zahrnuté do sítě EVL, v rámci nových investic do průmyslového sektoru budou upřednostňovány lokality typu tzv. „brownfields". b) respektování Zásad územního rozvoje jihomoravského kraje (ZÚR JMK), a to zejména v následujících bodech: potvrzení varianty trasy rychlostní komunikace R43 tzv. bystrckou stopou, která je zapracována ve variantách I a II. S variantou III není možné v návrhu ÚP pracovat, rozsah strategické „tuřanské průmyslové zóny PZR2", která je v ZÚR JMK navržena jako územní rezerva. Tento názor na rozvoj východního sektoru města je bližší variantě II. S ohledem na výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, respektování ZÚR JMK a předpoklady demografického vývoje vychází OÚPR při vypořádání námitek a připomínek obecně z varianty II, která je variantou vyváženou. Tam, kde je odlišný požadavek na dopracování návrhu oproti variantě II, jsou navrhovány pokyny pro dopracování. Modifikované (odlišné) požadavky na vypořádání a pokyny pro dopracování návrhu vyplývají z vyjádření dotčených orgánů, odborů MMB, odborů KÚ JMK, zástupců veřejnosti, ostatních organizací, zastupitelstev městských částí, vlastníků nemovitostí. Varianta II je charakterizována konceptem ÚP jako varianta vyvážená. Rozvoj ve směrech východ a zejména jihovýchod je menší a pokrývá v zásadě potřeby vlastního města. Přiměřenému rozvoji průmyslové zóny Tuřany odpovídá také menší stupeň využití disponibilních ploch v jižním a východním segmentu, naopak jsou plně naplněny lokality v severním a západním směru. Varianta je konceptem ÚP charakterizována: redukovaným rozsahem průmyslové zóny Tuřany - Chrlice - Šlapanice bez ucelené 235 ha plochy východně od obchvatu Tuřan menším rozsahem rekreační oblasti Jižní jezera a větším rozsah krajinné zeleně v poříční nivě minimálním rozsahem obytné zóny Líšeň - Holzova včetně prodloužení tramvaje pouze pod ulici Holzovu minimálním rozsahem revitalizace území Maloměřice - Hády větším rozsahem zóny Obrany - Lesná využívajícím propojení Obrany - Líšeň maximálním rozsahem zóny Medlánky - Řečkovice - Ivanovice včetně prodloužení tramvaje omezeným rozsahem zóny Juranka pro bydlení maximálním rozsahem zóny Bosonohy možnosti využití oblasti Brněnské přehrady pro plochy rekreace jako zastavitelné plochy

64

bílty

územní plán města Brna V návaznosti na menší rozsah ploch výroby v „tuřanské průmyslové zóně" je navržen menší rozsah ploch přestavby jak v „posvitavské průmyslové zóně", tak ve velkých samostatných areálech (např. Zetor, Královopolská). Zůstává tak zachován větší podíl ploch výroby v dnešních plochách. V dopravní infrastruktuře je navržena varianta severojižního podpovrchového tramvajového diametru (dále jen SJKD) se severním ukončením v k.ú. Bystrc a jižním v k.ú. Přízřenice, rozsah podpovrchového úseku Rosického nám. - Hněvkovského. Velký městský okruh je veden v jižním segmentu po trase uvolněné přerovské tratě. Pokyny pro dopracování návrhu výsledné varianty: V návrhu řešení ÚP vycházejte z varianty II, tuto variantu na základě výsledků projednání modifikujte na základě níže uvedeného tak, aby výsledek byl z hlediska urbanistické koncepce vyvážený. Výsledná podoba této varianty č. II pro návrh se na základě vypořádání projednaného konceptu ÚP a pokynů pro zpracovatele odlišuje zejména: rozsahem obytné zóny Líšeň - Holzova a to vymezením zastavitelných ploch v rozsahu dle var. I menším rozsahem zóny Medlánky - Řečkovice - Ivanovice a to vymezením zastavitelných ploch v k.ú. Ivanovice v rozsahu dle var. I rozsahem zóny Juranka pro plochy bydlení a to vymezením zastavitelných ploch v rozsahu var. I menším rozsahem zóny Bosonohy, západní část je ponechána jako rezerva pro bydlení dle var. I sjednocením doposud sledovaných oddělených systémů „kolejového" a „tramvajového" SJKD do jednoho „nadstavbového systému MHD" vedením velkého městského okruhu v jižním segmentu v tunelu pod Mariánským náměstím v k.ú. Komárov dle var. I (soulad se ZÚR JMK) III. Návrh odůvodnění III.1 Údaje o projednání konceptu Záměr pořídit nový Územní plán města Brna (ÚP) rozhodlo Zastupitelstvo města Brna (ZMB) na svém Z3/038. zasedání konaném ve dnech 25.-26.6.2002. Pro zpracování nového územního plánu vybrala Rada města Brna naR4/052. schůzi dne 12.2.2004 nabídku společnosti Arch. Design-Atelier DOS, s.r.o. Zastupitelem pro spolupráci na pořízení nového ÚP byl v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, určen náměstek primátora pro rozvoj města Brna Mgr. Martin Ander, Ph.D. a následně náměstek primátora pro rozvoj města Brna Bc. Ladislav Macek. Zadání ÚP schválilo ZMB na Z4/033. zasedání dne 11.4.2006. Se zpracovanou změnou (pro 3. variantu bez R43) pak zadání ÚP schválilo ZMB na Z/007, zasedání dne 26.6 2007. Nad rámec zákonné povinnosti byl koncept ÚP v úředních hodinách MMB vystaven k veřejnému nahlédnutí od 15. listopadu 2010 do 28. února 2011 v budově MMB, Kounicova 67, vždy v pondělí a středu za přítomnosti zástupce zpracovatele. Od 15. listopadu 2010 byl rovněž vystaven na internetových stránkách města Brna www.brno.cz/ Připravovaný ÚPmB.

65


Dále byl koncept ÚP nad rámec zákonné povinnosti představen na besedách s odborným výkladem zpracovatele v budově MMB Kounicova 67 ve dnech 24.11. 2010 a 12.1. 2011. Pro bližší seznámení veřejnosti s řešením vybraných částí konceptu byly uspořádány 4 neformální besedy spojené s výkladem projektanta, které se konaly dne 1.12. 2010 na téma bydlení; dne 15.12. 2010 na téma zahrádky, zeleň, volný čas; dne 19.1. 2011 na téma doprava a dne 2.2.2011 na téma občanská vybavenost a nákupní centra. Všichni zástupci veřejnosti byli náměstkem primátora Bc. Ladislavem Mackem pozváni na společné projednání jejich námitek. Jednání se konala také za účasti vedoucí odboru OÚPR Mgr. Ing. Kateřiny Leopoldové v budově MMB, Kounicova 67. Na společné jednání nepřišlo pouze 5 zástupců veřejnosti, ostatní zástupci veřejnosti (55) nabízeného společného jednání využili. Veřejné projednání konceptu ÚP ve smyslu § 48 stavebního zákona včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce Magistrátu města Brna a webových stránkách statutárního města Brna ve lhůtě od 21.1.2011 do 11.3.2011. Koncept ÚP včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj byl v souladu s § 48 stavebního zákona vystaven od 7. února 2011 do 10. března 2011 v budově Magistrátu města Brna, Kounicova 67 a rovněž na internetové adrese: www.brno.cz - Připravovaný územní plán města Brna. Veřejné projednání konceptu ÚP včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj odbornými výklady zpracovatele územního plánu a zpracovatele vyhodnocení udržitelný rozvoj území (společnost DHV CR, s.r.o). se konalo 22. února 2011 v (především pro dotčené orgány) v budově Magistrátu města Brna, Kounicova 67 a 2011 v 17.00 hod a ve středu 23.února v 17.00 hod (především pro veřejnost) v sále Bákaly.

území s vlivu na 10.00 hod 22. února Břetislava

V zákonné lhůtě do 15 dnů od veřejného projednání nebo ve vyžádaném prodlouženém termínu o 30 dnů doručilo svá stanoviska 10 dotčených orgánů - Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo obrany ČR - VUSS Brno, Hasičský záchranný sbor JmKraje, Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Odbor životního prostředí MMB, Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství MMB, Krajská hygienická stanice JmK, Ministerstva kultury ČR, Úřad pro civilní letectví ČR, Státní energetická inspekce a koordinované stanovisko Krajský úřad Jihomoravského kraje. Bez připomínek souhlasila s konceptem územního plánu Státní energetická inspekce, Odbor životního prostředí Krajského úřadu JMK vydal souhlasné stanovisko k vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu na životní prostředí k variantě II za dodržení stanovených podmínek. S dotčenými orgány: Ministerstvem obrany ČR - VUSS Brno, Hasičským záchranným sborem JmKraje, Správou chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství MMB, Krajskou hygienickou stanicí JmK, Úřadem pro civilní letectví ČR, Odborem životního prostředí MMB, Ministerstvem životního prostředí ČR, Odborem životního prostředí, Odborem dopravy a Odborem kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje byly uzavřeny dohody o vypořádání jejich požadavků. Ministerstvo dopravy ČR dospělo k závěru, že za současného stavu neexistence nadřazené územně plánovací dokumentace - zrušené ZÚR JMK - nelze dohodu o vypořádání požadavků Ministerstva dopravy ČR uplatněných ke konceptu s pořizovatelem uzavřít. S Ministerstvem kultury ČR nebyla dohodovací jednání ukončena - nebylo dosaženo změny stanoviska Ministerstva kultury ČR zejména ve věcném vypořádání tří stěžejních dopravních staveb kontinuálně dlouhodobě sledovaných v územních plánech města Brna - Nová městská třída, tramvajový a silniční tunel pod Špilberkem. 66


V zákonné lhůtě do 30 dnů ode dne veřejného jednání bylo také doručeno stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování Krajského úřadu JMK - Odboru územního plánování a stavebního řádu. V zákonné lhůtě uplatnily své připomínky také některé organizace hájící veřejné zájmy a orgány veřejné správy, které nejsou z hlediska zákona oprávněny uplatňovat stanoviska (např. Ředitelství silnic a dálnic, Národní památkový ústav, Dopravní podnik města Brna, Policie ČR, BVK, TSB, Veřejná zeleň města Brna, Správa železniční dopravní cesty, České dráhy, a.s., Brněnské komunikace, a.s., Letiště Brno, a.s., Teplárny Brno, a.s., Zemědělská vodohospodářská správa, Lesy ČR, Lesy města Brna, Správa hřbitovů města Brna, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, VUT Brno, Moravské zemské Muzeum a další). Ze strany veřejnosti a zástupců veřejnosti bylo v zákonné lhůtě (do 15 dnů od veřejného projednání) uplatněno 2 156 námitek a 500 připomínek, které obsahovaly 10, 20, ale i 120 konkrétních bodů. Kromě toho byly uplatněny připomínky a podněty od Zastupitelstev městských částí, okolních obcí, odborů MMB. Navíc bylo uplatněno 29 námitek a připomínek po termínu stanoveném k jejich podání v zákonné lhůtě a 80 námitek a připomínek bylo podáno před konáním veřejného projednání konceptu. III.2 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (také VVURÚ) je definováno § 19, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) jako jeden z úkolů územního plánování. Struktura vyhodnocení vychází z Přílohy č. 5 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je posouzení vlivů konceptu ÚP na životní prostředí, tzv. dokumentace SEA definovaná § lOi zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a zpracovaná podle Přílohy ke stavebnímu zákonu. Účelem VVURÚ je zjištění předpokládaného vlivu ÚP na udržitelný rozvoj, tedy na dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí (ŽP), ekonomický rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Vyváženost znamená optimální proporcionální vztah mezi všemi třemi pilíři udržitelného rozvoje (ekonomický, sociální, environmentální). Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na udržitelný rozvoj (zpracovatel DHV CR, s.r.o., prosinec 2009) obsahuje tyto části: A: Posouzení vlivů na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. B: Vyhodnocení vlivů na území NÁTURA 2000. C: Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. D: Předpokládané vlivy na výsledky analýzy SWOT. E: Vyhodnocení přínosu k naplnění priorit územního plánování. F: Shrnutí. Samostatnými přílohami tohoto dokumentu je Posouzení vlivu koncepce - „Územní plán města Brna - koncept - varianty I, II, III" na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, (zpracovatel RNDr. Marek Banáš, upravená verze prosinec 2009) a Hodnocení vlivu na zdraví obyvatel podle zákona č. 67


100/2001 Sb., v platném znění konceptu Územního plánu města Brna (zpracovatel Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně, květen 2008). Na základě integrovaného posouzení a vzájemného srovnání tří variant konceptu ÚP pomocí kvantitativních, kvalitativních, specifických lokálních a specifických globálních kriterií je doporučena k dopracování návrhu ÚP varianta II. Varianta II s doporučenými modifikacemi představuje urbanistický koncept, který z hlediska města Brna, všech jeho obyvatel nabízí v kontextu udržitelného rozvoje prokazatelně nejvyšší hodnoty. Na základě posouzení rovnovážných a nerovnovážných vztahů mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem udržitelného rozvoje a srovnání jednotlivých variant konceptu ÚP - doporučuje DHV jako nejpříznivější z hlediska udržitelného rozvoje variantu II, s tím, že z hlediska udržitelného rozvoje jsou navrženy následující dílčí modifikace: • Bude navýšen podíl návrhových ploch přestavby (potenciál návrhových rezidenčních ploch) na úroveň varianty I (zdůvodnění: tato modifikace pomáhá posílit ekonomický pilíř udržitelného rozvoje a přispívá k vyrovnanějším binárním vazbám v rámci všech tří pilířů) • Bude navýšen podíl „zelených" ploch (cca na úroveň varianty I) s důrazem na jižní část města (zdůvodnění: tato modifikace posiluje environmentální a sociální pilíř a přispívá k vyrovnanějším binárním vazbám v rámci všech tří pilířů) • Bude vyloučen záměr výstavby lyžařské sjezdové tratě Myslivna v evropsky významné lokalitě (EVL) Pisárky (zdůvodnění: záměr má významný negativní vliv na celistvost a předmět ochrany (roháče obecného) v evropsky významné lokalitě) • V rámci nových investic do průmyslového sektoru budou ve variantě II upřednostňovány lokality typu tzv. „brownfields", avšak pokud tyto neleží v širším centru města (zdůvodnění: Tato dílčí modifikace je doporučena s ohledem na jednu z hlavních myšlenek nového ÚP - vytvářet územní podmínky pro budování kompaktního města. V tomto kontextu zástavba tradičních průmyslových lokalit v centrální části města a umožnění rozvoje nového typu „podnikatelské a výrobní infrastruktury" post-industriálního města pro rozvoj terciérního sektoru (kancelářské a vědecké podnikatelské parky, centra sdílených služeb, centra on-line služeb, areály živnostenských služeb obyvatelům, kreativní oblasti průmyslu např: film, design, reklama, media, apod...) dává hluboký smysl. Naopak, do areálu typu „brownfields" v širším centru města se z hlediska udržitelného rozvoje nedoporučuje opětovné umisťování tradičních průmyslových a výrobních aktivit sekundárního sektoru. Další doporučená opatření a pokyny obecné povahy vyplývající z VVURÚ: U silně zatížených ploch a dopravních koridorů se doporučuje územně prověřit podmínky pro umisťování souvislých pásů či ploch vzrostlé zeleně s cílem bariérově chránit obytná území před hlukem a imisemi. U významných pozemních komunikací se doporučuje bariérové tlumení kombinovat s regulačními opatřeními v dopravě. Smíšené zóny - rozvojové lokality nesmí obsahovat jiné než malé zdroje znečištění ovzduší a významné stacionární zdroje hluku. Před výstavbou záměru bude aplikován proces El A, který garantuje minimalizaci vlivu staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Komplexní posouzení předložených záměrů bude prověřeno z hlediska potenciálních vlivů na ŽP na lokality NÁTURA 2000, zvláště chráněné území, ÚSES, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

68


111.3 Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů, stanoviskem krajského úřadu, s výsledky řešení rozporů, s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Ke konceptu ÚP uplatnily stanoviska tyto dotčené orgány: Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo obrany ČR VUSS Brno, Hasičský záchranný sbor JmKraje, Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Odbor životního prostředí MMB, Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství MMB, Krajská hygienická stanice JmK, Ministerstva kultury ČR, Úřad pro civilní letectví ČR, Státní energetická koncepce, Krajský úřad Jihomoravského kraje - Odbor životního prostředí, Odbor dopravy a Odbor kultury a památkové péče. S výše uvedenými dotčenými orgány (kromě Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva kultury ČR) bylo dosaženo dohody o řešení uplatněných požadavků. S Ministerstvem dopravy ČR nebylo možné dohodu uzavřít z důvodu stavu nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR JMK) a s Ministerstvem kultury ČR nebyla dohodovací jednání ukončena - nebylo dosaženo změny stanoviska Ministerstva kultury ČR zejména ve věcném vypořádání tří stěžejních dopravních staveb kontinuálně dlouhodobě sledovaných v územních plánech města Brna - Nová městská třída, tramvajový a silniční tunel pod Špilberkem). Stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování krajského úřadu Jihomoravkého kraje je zohledněno v návrhu pokynů pro zpracování návrhu ÚPmB. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem je v kap. 1.1. Vyhodnocení souladu se stanoviskem Krajského úřadu Jihomoravského kraje ve smyslu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí dle ustanovení §10i zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a dle ustanovení §48 ods. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů vydal souhlasné stanovisko k variantě II konceptu ÚP. V dalším procesu pořizování bude v souladu s § 53, odst. 4,5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění pořizovatelem sděleno, jak bylo stanovisko dotčeného orgánu zohledněno a respektováno. Některé podmínky z části A a doporučení stanoviska jsou nad rámec řešení ÚP a budou uplatňována v rámci následných řízení při zastavování návrhových ploch (např. územní řízení). Vyhodnocení, jak byly konkrétně zohledněny připomínky dotčených orgánů, bude předloženo až při schvalování návrhu pokynů. 111.4 Zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů variant na udržitelný rozvoj území S ohledem na výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a s ohledem na proces vypořádání připomínek a námitek, plynou pro návrh ÚP a dopracování tzv. varianty II z hlediska udržitelného rozvoje následující argumentovaná doporučení: • V návrhu ÚP se doporučuje se držet preferenci tunelové varianty pro vedení R43 přes Bystrc a Kníničky (zdůvodnění: z hlediska udržitelného rozvoje tunelová varianta posiluje

69


•

•

•

environmentální a sociální pilíř a tím pomáhá konvergenci všech binárních vztahů v rámci modelu udržitelného rozvoje k rovnovážnému stavu ) V návrhu ÚP-se doporučuje prověřit možnost vytvoření územních podmínek pro lokalizaci bariérové zeleně v plochách a pásech zejména v lokalitě Bosonohy (zdůvodnění: bariérová zeleň posiluje ochranu před hlukem a znečištěním ovzduší a z hlediska udržitelného rozvoje významně posiluje všechny pilíře a tím pomáhá konvergovat k vyváženým vztahům mezi pilíři udržitelného rozvoje) Do návrhu ÚP (nebo bude pořízeno samostatně) bude včleněno vyhodnocení vlivu stavby teplovodu EDU - Brno na udržitelný rozvoj území (zdůvodnění: varianta II lokalizuje do území města Brna záměr teplovodu vedeného z elektrárny v Dukovanech do Brna; tento záměr má povahu strategické koncepce. významně měnící způsob výroby, distribuce a prodeje tepla a teplé vody v Brně s mimořádnými ekonomickými, sociálními a environmentálními projevy a jako taková by měla být koncepce posouzena z hlediska udržitelného rozvoje) Doporučuje se návrhu ÚP vyhodnotit z hlediska VVURÚ ještě jednou před jeho dopracováním (zdůvodnění: hodnocení WURÚ ve vztahu k variantám I, II a III konceptu ÚP-bylo zadáno v r. 2007, vývoj území se od té doby nezastavil, vznikají nové datové řady a je nutné posouzení nové skutečnosti).

111.5 Vyhodnocení, jak byly zohledněny připomínky orgánů a organizací chránících veřejné zájmy Vyhodnocení, jak byly zohledněny připomínky orgánů a organizací chránících veřejné zájmy bude předloženo při schvalování návrhu Pokynů. 111.6 Vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky Vyhodnocení, jak byly zohledněny jednotlivé námitky a připomínky bude předloženo při schvalování návrhu Pokynů.

70

Wf

Důvodová zpráva 1. Nový územní plán města Brna 1.1 Statutární město Brno pořizuje pro své území nový územní plán. V loňském roce byl veřejně projednán koncept územního plánu zpracovaný dle schváleného zadání ve 3 variantách rozvoje města včetně vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území. V zákonné lhůtě obdržel Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR) stanoviska 12 dotčených orgánů a stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování Krajského úřadu JMK. V zákonné lhůtě uplatnily své připomínky také některé organizace hájící veřejné zájmy a orgány veřejné správy. Ze strany veřejnosti a zástupců veřejnosti bylo v zákonné lhůtě uplatněno 2 156 námitek a 500 připomínek. Kromě toho byly uplatněny připomínky a podněty od zastupitelstev městských částí, okolních obcí, odborů MMB. OÚPR vyhodnotil i námitky a připomínky uplatněné po termínu a námitky a připomínky, které byly podány před termínem veřejného projednání konceptu. Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, připomínek a námitek uplatněných ke konceptu ÚPmB bylo zahájeno v červnu 2011. Při postupném výběru výsledné varianty rozvoje města vycházel OÚPR ze stanovisek dotčených orgánů; dle stanoviska OŽP KÚ JMK k vyhodnocení vlivu jednotlivých variant konceptu na udržitelný rozvoj území je základem pro výsledné řešení varianta 2 konceptu územního plánu. V systémech nadmístního významu OÚPR respektoval a převzal řešení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), které byly vydány Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011. Při zpracování návrhu Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna, které jsou návrhem rozhodnutí o výběru výsledné varianty rozvoje města, postupoval OÚPR dle upraveného harmonogramu schváleného Radou města Brna na R6/054. schůzi konané dne 1.2.2012. V průběhu zpracování návrhu Pokynů byly souběžně vypořádávány připomínky a námitky uplatněné k variantám konceptu. Pro návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu musí být dosaženo dohody o způsobu splnění konkrétních požadavků dotčených orgánů, proto byla s dotčenými orgány průběžně vedena jednání; s některými dotčenými orgány byla rovněž vedena složitá jednání z hlediska zákonnosti, resp. zákonného zmocnění uplatněných požadavků. Dle § 49 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě výsledku projednání konceptu územního plánu předloží návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení, ke schválení Zastupitelstvu města Brna. Schválený harmonogram ukládá Odboru územního plánování a rozvoje předložit návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu k projednání v samosprávných orgánech města ve 4. čtvrtletí 2012. OÚPR postupoval při zpracování návrhu Pokynů i přípravě finálních dohod s dotčenými orgány tak, aby termín stanovený harmonogramem mohl splnit. (Ministerstvo dopravy ČR dospělo k závěru, že za současného stavu neexistence nadřazené územně plánovací dokumentace - zrušené ZÚR JMK - nelze dohodu o vypořádání požadavků Ministerstva dopravy ČR uplatněných ke konceptu s pořizovatelem uzavřít. S Ministerstvem kultury CR nebyla dohodovací jednání ukončena - nebylo dosaženo změny stanoviska Ministerstva kultury ČR zejména ve věcném vypořádání tří stěžejních dopravních staveb kontinuálně dlouhodobě sledovaných v územních plánech města Brna - Nová městská třída, tramvajový a silniční tunel pod Špilberkem).

P/lf

1.2 Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 21.6.2012 zrušil ZÚR JMK a to s účinností dnem vyhlášení. V důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nelze nyní pokračovat v pořizování nového Územního plánu města Brna, neboť neexistuje nadřazená, tzn. krajská územně plánovací dokumentace (Dle § 36 odst. 5 stavebního zákona jsou zásady územního rozvoje závazné pro pořizování a vydávání územních plánů. Vpřípadě města Brna jsou součástí jeho urbanistické koncepce systémy nadmístního významu - dopravní, technické, ÚSES, které musí být nejprve zakotveny v nadřazené krajské dokumentaci a teprve poté mohou být řešeny v územním plánu obce.) Ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování - Krajského úřadu JMK ke konceptu ÚPmB ze dne 9.3.2011 je uvedeno, že ke schválení Pokynů pro zpracování návrhu ÚPmB včetně rozhodnutí o výběru výsledné varianty územního plánu ze strany Zastupitelstva města Brna může dojít až po vydání Zásad územního rozvoje JMK. Na základě nastalé situace porada primátora dne 13.8.2012 schválila postup pořizování nového Územního plánu města Brna po zrušení ZÚR JMK, tzn. uložila Odboru územního plánování a rozvoje dokončit rozpracovanou etapu vyhodnocení projednaného konceptu, tedy dopracovat návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu dle schváleného harmonogramu a předložit samosprávným orgánům města na vědomí. OÚPR v souladu se schváleným harmonogramem dokončil zpracování návrhu Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, který vychází z vyhodnocení 3 variant konceptu a zformuloval tak výslednou variantu budoucího rozvoje města Brna. Výsledná varianta vzešlá z projednání konceptu bude základem a podkladem pro další etapu pořizování nového územního plánu. Návrh Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu vychází nadále z řešení nadmístních systémů tak, jak byly zakotveny ve zrušených ZÚR JMK. V návrhu Pokynů jsou uvedeny hlavní (obecné) pokyny pro zpracovatele návrhu územního plánu, jak má být řešena výsledná varianta rozvoje města. Navazující obsáhlé vyhodnocení jednotlivých připomínek a námitek zpracované současně s návrhem Pokynů, může být předloženo až při schvalování návrhu Pokynů pro zpracování návrhu (je k dispozici k nahlédnutí na OÚPR). S ohledem na zrušení ZÚR JMK a stanovisko Krajského úřadu JMK předkládá OÚPR v souladu s § 6 odst. 5 stavebního zákona návrh Pokynů pro zpracování návrhu nového Územního plánu města Brna samosprávným orgánům na vědomí. Současně navrhuje pozastavení procesu pořizování nového ÚPmB. a to do doby rozhodnutí Zastupitelstva města Brna o dalším postupu pořizování nového územního plánu na základě předložených podkladů, které budou doplněny o konzultaci s KÚ JMK a o metodickou konzultaci s MMR ČR. (Možnosti dalšího postupu jsou: pozastavení do nového vydání ZÚR JMK - dle předpokladu JMK za 2-3 roky, do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti JMK, nebo rozhodnutí ZMB o pokračování v procesu pořizování, což - dle výkladu KÚ JMK - obecně připouští novela stavebního zákona účinná od 1.1.2013 - viz níže bod 3).

#

/

*

2. Změny platného Územního plánu města Brna vyplývající ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) byly vydány Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011. Dle § 54 odst. 5 stavebního zákona je „obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem... " Zastupitelstvo města Brna proto na Z6/014. zasedání konaném dne 3.4.2012 schválilo záměr pořídit změny platného Územního plánu města Brna vyplývající ze ZÚR JMK. V průběhu zpracování zadání jednotlivých změn byly ZÚR JMK zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. S ohledem na zrušení ZÚR JMK předkládá OÚPR v souladu s § 6 odst. 5 stavebního zákona návrh na pozastavení procesu pořizování změn platného ÚPmB vyplývajících ze ZÚR JMK do rozhodnutí Zastupitelstva města Brna (viz bod 1.2). 3. Možnost pokračování v procesu pořizování nového Územního plánu města Brna po zrušení ZÚR JMK V současné době je - vzhledem k velké novele stavebního zákona, která nabude účinnosti 1.1.2013 - diskutována možnost pokračovat v procesu pořizování nového ÚPmB i po zrušení ZÚR JMK. V červenci 2012 se na Krajském úřadu JMK konala porada pro úřady územního plánování k dalšímu postupu v pořizování územních plánů po zrušení ZÚR JMK. Z této porady vyplynulo, že zrušení ZÚR JMK neznamená pro každou obec ukončení procesu pořizování ÚPmB. Každý záměr, který byl obsažen v ZÚR JMK, je nutno posoudit individuálně a pak rozhodnout o formě jeho vymezení v ÚP nebo o tom, že vymezen nebude. Přitom je nutné odlišit záměry, které jsou uvedeny v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) 2008 a byly v ZÚR upřesněny, a záměry, které byly v ZÚR vymezeny jako záměry nadmístního významu. V případě statutárního města Brna je však zpracovávání nového územního plánu bez nadřazené územně plánovací dokumentace problematické, a to s ohledem na prvky nadmístního významu (zejm. dopravního charakteru), které budou podle zadání nově připravovaných ZÚR vymezeny v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Bez vyřešení trasování zejména dopravních staveb přitom nelze nový územní plán obce vydat, neboť v souladu s § 43 odst. 4 stavebního zákona musí územní plán obce pokrývat celé území města Brna. Je třeba uvést, že procesy územního plánování ovlivnila významným způsobem rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu. V zásadním rozsudku č.j.l Ao 1/2009 - 185 ze dne 23. 9. 2009 Nejvyšší správní soud uvedl následující: „ Vymezení ploch nadmístního významu je pro pořizování územních plánů obcí závazné ve dvojím smyslu: pozitivním a negativním. V pozitivním smyslu jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezené rozvojové plochy nadmístního významu pro územní plány obcí závazné tak, že obec je povinna tyto rozvojové plochy vymezené v nadřazené dokumentaci respektovat a vymezit je i ve svém územním plánu. V negativním smyslu jsou závazné tak, že obec ve svém územním plánu nemůže vymezit rozvojové plochy nadmístního významu, které v nadřazené územně plánovací dokumentaci obsaženy nejsou. Naopak kraj - a jenom kraj - může v zásadách územního rozvoje rozhodovat o vymezení ploch a koridorů nadmístního významu (§ 36 odst. 1 stavebního zákona), které jsou opět závazné pro územní plány obcí (§ 36 odst. 5 stavebního zákona)." Vpřípadě města Brna již Nejvyšší správní soud např. ve vztahu k rychlostní komunikaci R 43 dříve výslovně uvedl (rozsudek č.j. 9 Ao 1/2010 - 84 ze dne 27. května

W/

2010), „... že absence vymezení předmětného koridoru v závazné části nadřazené územně plánovací dokumentace (poznámka zpracovatele: tehdy se jednalo o ÚP VÚC BSRA), způsobila nezákonnost zakotvení předmětného koridoru rychlostní silnice v ÚPmB, neboť v takovém případě nebyl ÚPmB v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, jak je požadováno zákonem (§ 33 odst. 2písm. a) citované vyhl. č. 84/1976 Sb.). " Novela stavebního zákona, která vstoupí v účinnost 1.1.2013, připouští vložení záležitostí nadmístního významu do územního plánu na základě „nevyloučení" těchto záměrů ve stanovisku krajského úřadu. V případě města Brna se však takový postup jeví jako značně problematický a riskantní, zejména s ohledem na řešení zásadních dopravních koridorů, které jsou v případě města Brna výrazně kolizní. Jeví se prakticky nemožné přistoupit k řešení zásadního trasování významných dopravních koridorů (zejm. rychlostní komunikace R 43, Jihozápadní a Jižní tangenta) bez vyřešení na krajské úrovni v nadřazené územně plánovací dokumentaci. To platí zvláště za situace, kdy Krajský úřad Jihomoravského kraje má podle nového návrhu zadání ZÚR řešit koridory dopravní a technické infrastruktury variantně. Podle návrhu nového zadání ZÚR Jihomoravského kraje budou v tomto procesu prověřována a volena řešení, která budou minimalizovat negativní dopady na ochranu přírody a krajiny a veřejného zdraví (s předpokládaným zaměřením na důvody, pro které Nejvyšší správní soud předchozí ZÚR zrušil). Pokračovat v pořizování nového územního plánu po nabytí účinnosti novely stavebního zákona znamená vyžádat si nové stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování, tzn. Krajského úřadu JMK k záležitostem nadmístního významu včetně významných dopravních koridorů (původní stanovisko KÚ JMK ke konceptu územního plánu viz výše bod 1.2). Pokud Krajský úřad JMK nevyloučí řešení záměrů nadmístního významu v územním plánu města Brna, bude nutno pokračování v procesu pořizování dohodnout i s dotčenými orgány, především s Ministerstvem dopravy ČR (aby nedošlo k situaci, že město Brno pořídí návrh územního plánu a dotčené orgány pak sdělí, že se k němu vyjádří až po vydání nových ZÚR JMK). Výsledek uvedeného postupu pořizovatele (po konzultaci s KÚ JMK a metodické konzultaci s Ministerstvem pro místní rozvoj) lze následně předložit Zastupitelstvu města Brna k rozhodnutí o dalším pokračování v procesu pořizování nového územního plánu. 4. Komise pro rozvoj města Brna projednala materiál dne 22.11. 2012. Hlasování: Bylo hlasováno o pozměněném návrhu usnesení: Komise doporučuje Radě města Brna doporučit Zastupitelstvu města Brna - Nevzít na vědomí návrh Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna Přítomno 8 členů komise/ 2 pro - 0 proti - 6 se zdrželo/ z 11-ti členů komise. Usnesení nebylo přijato. Bylo hlasováno o předložených návrzích usnesení: Komise doporučuje Radě města Brna doporučit Zastupitelstvu města Brna - Vzít na vědomí návrh Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna Přítomno 8 členů komise/ 6 pro - 1 proti - 1 se zdržel/ z 11-ti členů komise. Usnesení bylo přijato.

W%

- Schválit pozastavení procesu pořizování nového Územního plánu města Brna Přítomno 8 členů komise/ 8 pro - 0 proti - 0 se zdrželo/ z 11-ti členů komise. Usnesení bylo přijato. - Schválit pozastavení procesu pořizování změn Územního plánu města Brna vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Přítomno 8 členů komise/ 8 p r o - 0 proti-0 se zdrželo/z 11-ti členů komise. Usnesení bylo přijato. - Uložit Radě města Brna předložit Zastupitelstvu města Brna po nabytí účinnosti novely stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb.) a novel prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. návrh dalšího postupu pořizování nového územního plánu zpracovaný na základě konzultace s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a metodické konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj. Termín : 30.6.2013 Přítomno 8 členů komise/ 8 pro - 0 proti - 0 se zdržel/ z 11 -ti členů komise. Usnesení bylo přijato. 5. Rada města Brna projednala materiál na své R6/087. schůzi dne 28. listopadu 2012 a doporučila jej ke schválení.

Příloha: Schéma výsledné varianty řešení návrhu ÚPmB

E N

E

a r 4)

1 <0

•ra

id f

c 2 .2 X

mi 2

•fc. c > i3 I

N

C

E

1c

> .2 I

II1D

5° Si UJ nr

aííř

<± 5

S Z 3 •UJ Ui Z

x xn .<

O UJ J W >0£ 0.

?

MMB Název: Novy Územní plán města Brna Návrh Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu města Brna. Návrh usnesení:

Recommend Documents