JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství
Mládežnické symfonické orchestry v České republice Magisterská diplomová práce
Autor práce: BcA. Karel Hampl Vedoucí práce: prof. PhDr. Jindřiška Bártová Oponent práce: MgA. Ing. Lucie Šilerová, Ph. D. Brno 2013
Bibliografický záznam HAMPL, Karel. Mládežnické symfonické orchestry v České republice [Youth symphony orchestras in the Czech Republic]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, 2014. 59 s. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jindřiška Bártová.
Anotace Diplomová práce „Mládežnické symfonické orchestry v České republice“ mapuje současný stav orchestrální hudby mládeže v České republice. Porovnává jednotlivé orchestry a sleduje jejich vývoj a možnosti prezentace. Součástí práce je náhled do zahraničí - mezinárodní soutěže, fenomén El Sistema a Gustav Mahler Jugendorchester.
Annotation Diploma thesis „Youth symphony orchestras in the Czech Republic” maps the current state of orchestral music for young people in the Czech Republic. Compares various orchestras and monitor their development and presentation options. The work is a preview abroad - international competition, the phenomenon of El Sistema and Gustav Mahler Youth orchestra.
Klíčová slova komparace, symfonický orchestr, hudba, filharmonie mladých, soutěž, El Sistema, hudební škola
Keywords comparison, symphony orchestra, music, youth philharmonic orchestra, competition, El Sistema, music school
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně, a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 28. dubna 2014
BcA. Karel Hampl
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní profesorce Jindřišce Bártové za cenné rady, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Mé poděkování patří rovněž všem představitelům orchestrů, díky nimž bylo možné získat potřebné informace.
Obsah PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................... 6 ÚVOD .................................................................................................................................................... 7 1
ORCHESTR ................................................................................................................................ 9 1.1
2
MLÁDEŽNICKÝ SYMFONICKÝ ORCHESTR ................................................................................ 10
SYSTÉM ZUŠ ........................................................................................................................... 12 2.1 HISTORICKÝ VÝVOJ HUDEBNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH ............................................. 12 2.1.1 Samostatné Československo ......................................................................................... 13 2.1.2 Situace po druhé světové válce ..................................................................................... 14 2.1.3 Současnost .................................................................................................................... 15
3
SYMFONICKÉ MLÁDEŽNICKÉ ORCHESTRY V ČESKÉ REPUBLICE ..................... 17 3.1 SAMOSTATNÉ ORCHESTRY ...................................................................................................... 18 3.1.1 Pražský studentský orchestr, o.s. .................................................................................. 18 3.2 ORCHESTRY PŮSOBÍCÍ POD ZUŠ ............................................................................................. 21 3.2.1 Mladí brněnští symfonikové - orchestr ZUŠ města Brna .............................................. 21 3.2.2 ZUŠ Liberec - Symfonický orchestr .............................................................................. 25 3.2.3 ZUŠ Bedřicha Smetany Nové Město nad Metují - Novoměstská filharmonie ............... 27 3.2.4 ZUŠ Na Popelce Praha - Filharmonie mladých ........................................................... 30 3.2.5 ZUŠ Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí - Symfonický orchestr Decapoda .................. 33 3.3 ZHODNOCENÍ SITUACE MLÁDEŽNICKÝCH ORCHESTRŮ V ČR .................................................. 35
4
SOUTĚŽE A FESTIVALY ...................................................................................................... 39 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6
5
ZAHRANIČNÍ SOUTĚŽE A FESTIVALY ........................................................................... 45 5.1 5.2 5.3
6
EVROPSKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL MLÁDEŽE V NEERPELTU......................................................... 45 MEZINÁRODNÍ FESTIVAL MLÁDEŽNICKÝCH ORCHESTRŮ V MURCII ........................................ 45 YOUNG EURO CLASSIC V BERLÍNĚ ......................................................................................... 46
DALŠÍ PROJEKTY MLÁDEŽNICKÉ ORCHESTRÁLNÍ HUDBY V ČR ....................... 47 6.1 6.2
7
SOUTĚŽ ZUŠ.......................................................................................................................... 39 CONCERTO BOHEMIA ............................................................................................................. 40 FESTIVAL STUDENTSKÝCH ORCHESTRŮ .................................................................................. 41 NÁRODNÍ FESTIVAL KOMORNÍCH A SYMFONICKÝCH TĚLES SETKÁNÍ ..................................... 41 YOUNG PRAGUE FESTIVAL ..................................................................................................... 43 SPOLEČNÝ PROJEKT ČESKÉ FILHARMONIE A ASOCIACE ZUŠ ČR ........................................... 43
EUROPERA JUGENDORCHESTER .............................................................................................. 47 ČESKÝ HUDEBNÍ TÁBOR MLÁDEŽE O.P.S. ................................................................................ 47
ZAHRANIČNÍ PROJEKTY S PŘESAHEM DO ČR ........................................................... 49 7.1 EL SISTEMA ............................................................................................................................ 49 7.1.1 O projektu ..................................................................................................................... 49 7.1.2 El Sistema v českém prostředí ...................................................................................... 50 7.2 GUSTAV MAHLER JUGENDORCHESTER ................................................................................... 51 7.3 ORCHESTR MLADÝCH EVROPSKÉ UNIE ................................................................................... 51
8
SHRNUTÍ ZAHRANIČNÍCH ORCHESTRÁLNÍCH PROJEKTŮ ................................... 52
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 54 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 55 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................. 60 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK .................................................................................................. 61 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 63 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................... 64
Předmluva V současné době ve druhé dekádě 21. století se jeví situace mládežnických symfonických orchestrů ustálená. Český systém základních uměleckých škol (dále ZUŠ) dostatečně zásobuje tyto orchestry zdatnými mladými hudebníky. Díky tomu mohou i nadále rozvíjet svoji kvalitní uměleckou činnost a prezentaci. Zároveň prostřednictvím finanční podpory zřizovatelů ZUŠ (pod které drtivá většina těchto orchestrů spadá) se nemusí tato hudební tělesa bát o svoji existenci. Je tomu ale opravdu tak? Je umělecká úroveň žáků dostatečná? Je tento stav udržitelný i v budoucnosti? Téma Mládežnické symfonické orchestry v České republice jsem si vybral z toho důvodu, že k této problematice mám velmi blízko. Během svého studia hry na housle na ZUŠ jsem již jako žák navštěvoval smyčcový orchestr. Později jako student konzervatoře jsem hrál v Komorním orchestru Jaroslava Kociana, kde se velmi dobře mísily vlivy a názory starších členů s názory nás mladých, kteří jsme potřebovali teprve získávali zkušenost s hrou v orchestru. Již tehdy jsem přemýšlel nad tím, jak je situace orchestrů a vůbec celého systému ZUŠ složitá. V této práci bych se chtěl zaměřit na současnou situaci mládežnických symfonických orchestrů, na jejich fungování a financování. Dalším sledovaným aspektem jsou možnosti prezentace doma i v zahraničí. V neposlední řadě je nutné zmínit i zahraničními vzory, které mohou i nemusí nám středoevropanům ukazovat cestu, jak bychom mohli přemýšlet nad novými nápady. Pro příklad uvádím velmi originální projekt El Sistema, který pomocí hudby a velkého nadšení mění složité sociální podmínky dětí a mládeže v chudinských čtvrtích Venezuely.1 V Evropě funguje další množství mezinárodních mládežnických orchestrů, o kterých bude v této práci také pojednáno. Mezi tyto orchestry patří například Gustav Mahler Jugendorchester2, třínárodnostní projekt Europera, který sídlí v saské Žitavě a sdružuje nadané mladé muzikanty z Německa, z ČR a Polska3, nebo Orchestr mladých Evropské unie4 1
El Sistema USA: Venezuela [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://elsistemausa.org/elsistema/venezuela/ 2 Gustav Mahler Jugendorchester: About the GMJO [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.gmjo.at/Home/%C3%9CberdasGMJO.aspx 3 Europera Jugendorchester. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://www.europera.org/cs/europera.html 4 The European Union Youth Orchestra. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.euyo.org.uk/european-union-youth-orchestra
6
Úvod Magisterská diplomová práce Mládežnické symfonické orchestry v České republice (dále ČR) se zaměřuje na současnou situaci výše uvedených hudebních těles. V první části práce je vymezen obecný pojem orchestr a jeho určující přívlastky. Tento pojem je velmi široký a lze za něj dosadit nejrůznější hudební tělesa složená ze členů různého věku hrajících na rozmanité nástroje. Další problematikou této práce je vymezení kriterií, podle kterých lze naleznout a zmapovat sledované mládežnické symfonické orchestry v ČR. Základními zdroji se stala pro toto téma odborná literatura a další prameny (Czech orchestras Lenky Dohnalové5, Slovník české hudební kultury6, NIPOS7, webové stránky orchestrů, ZUŠ8). Po vytvoření mapy orchestrů se tato práce zaměřila na sjednocující kritéria mezi představiteli orchestrů, kde si autor práce kladl za cíl zjistit největší možné množství informací o současném stavu mládežnických orchestrů v ČR. Výzkumné otázky byly rozděleny do několika základních okruhů, které si kladly za cíl obsáhnout
potřebnou problematiku fungování
mládežnických symfonických
orchestrů. U jednotlivých orchestrů byly zkoumány tyto okruhy:
historie a vývoj orchestrů
finanční situace
organizační struktura
dramaturgie
možnosti prezentace
soutěže a přehlídky v ČR i zahraničí
velikost orchestru (s tím související obměna hráčů)
zajištění dalšího pokračování fungování orchestrů (výchova mladých dirigentů, případně schopných manažerů)
5
DOHNALOVÁ, Lenka, Anna BRYSON a Don NIXON. Czech orchestras. Prague: Theatre Institute, c2005, 70 p. ISBN 978-807-0081-822. 6 FUKAČ, Jiří; VYSLOUŽIL, Jiří; MACEK, Petr. Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, 1035 p. ISBN 80-705-8462-9 7 NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu 8 viz příklad: Základní umělecká škola Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí: Decapoda [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.zusuo.cz/zusuo/decapoda
7
S touto problematikou naprosto úzce souvisí český systém ZUŠ, jenž může svojí hustotou sítě škol napomáhat k uměleckému rozvoji mládeže a tím i přílivu nových členů do mládežnických orchestrů. Je tato situace ale dále udržitelná? Je umělecká úroveň učitelů a jejich žáků na dobré úrovni? Nehraje prudký technologický vývoj a další možnosti realizace negativní roli v uměleckém rozvoji mládeže? Na všechny tyto otázky se tato práce snaží najít odpověď. V závěrečné části byla tato práce obohacena o pohled do zahraničí. Bylo pojednáno o několika vybraných evropských a mimoevropských orchestrech například venezuelský fenomén El Sistema nebo projekt Europera.
8
1 Orchestr Pojem orchestr prošel velkým vývojem v celých dějinách lidstva. Termín orchéstra pochází z antického Řecka a označoval kruhový nebo polokruhový prostor před scénou antického divadla. Ve Slovníku české hudební kultury je tento termín popisován takto: "Orchestr, v novodobé hudební terminologii označení instrumentálních souborů či těles, které jsou větší a početnější než tzv. komorní soubory. Orchestr lze definovat jako větší instrumentální soubor, v němž se uplatňují rozmanité nástroje (resp. nástrojové skupiny), přičemž interpretace jednoho nástrojového hlasu je zpravidla realizována sborově, tj. více než jedním hráčem. Orchestry lze rozlišit podle jejich velikosti (podle počtu hráčů), dále pak podle typu nástrojového obsazení a s tím souvisejícího repertoárového zaměření." 9
Lucie Šilerová ve své disertační práci Organizační a ekonomické aspekty fungování symfonických orchestrů ČR, kde se opírá o slovník Grove Music Online., doplňuje výše zmíněnou definici takto: a) "základem orchestrů jsou smyčcové nástroje rodiny houslí a kontrabasy; b) jádro smyčců je rozděleno do sekcí, ve kterých hráči zpravidla hrají stejné
noty
v unisonu; c) dechové dřevěné a žesťové a bicí nástroje jsou zpravidla také zastoupeny,
a to
v různém množství a typech v návaznosti na čase, místě a repertoáru; d) orchestry obvykle disponují značným nástrojovým vybavením, které usnadňuje cirkulaci repertoáru mezi orchestry; e) většina orchestrů jsou stálé instituce se stabilním personálním obsazením, průběhem zkoušek a produkcí, administrativní strukturou a rozpočtem; f) vzhledem k povaze orchestrální hry - požadavku, aby mnoho instrumentalistů hrálo jednu skladbu ve stejném, společném čase, vyžadují
orchestry
stupeň disciplíny (ta zahrnuje jednotné tahání smyčcem,
schopnost hrát dle
zrakových vjemů a zároveň přísně dodržovat notový
vysoký
záznam na stránce);
g) orchestry jsou (během produkce) koordinovány ústředním vedoucím, kterým byl v 17. a 18. století první houslista nebo hráč klávesového nástroje a od
19.
století
dirigent."10 9
FUKAČ, Jiří; VYSLOUŽIL, Jiří; MACEK, Petr. Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, 1035 p. ISBN 80-705-8462-9, str. 665 10 ŠILEROVÁ, Lucie. Organizační a ekonomické aspekty fungování symfonických orchestrů ČR. 2012. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2012. str. 20-21,
9
Nástrojové obsazení symfonického orchestru se vyvíjelo postupně od baroka po současnost. V období klasicismu můžeme hovořit o klasickém orchestru, který se skládal ze smyčcových nástrojů (1. a 2. housle, viola, violoncello, kontrabas) a z dechových nástrojů (flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, trubka) a tympány. Velký rozmach orchestrů nastal na přelomu 18. a 19. století i v českých zemích. Vedle profesionálnějších vojenských kapel nastal prudký rozvoj amatérských symfonických
těles.
Ve
Slovníku
české
hudební
kultury
nalezneme:
"Nejtypičtější tendencí bylo pak formování amatérských symfonických orchestrů, tzv. orchestrálních sdružení a filharmonií na spolkové bázi. Leckdy vznikala orchestrální tělesa školská či studentská a to nejen na bázi hudebních škol. Vznikající orchestry umožňovaly rozmach lokálního koncertního života."11 Z výše uvedeného textu lze vysledovat, že orchestr je pojem široký. V rámci řešení této práce bylo nutné vytvořit vlastní definici mládežnického symfonického orchestru podle které se odvíjelo další zkoumání této problematiky. Amatérské orchestry mají s profesionálními tělesy tyto společné prvky:
obsazení orchestru
jednotná organizace
disciplína
osoba dirigenta
1.1 Mládežnický symfonický orchestr Hudební tělesa tohoto typu mají určité společné rysy, které jsou zde shrnuty v několika bodech: a) nástrojové obsazení symfonického orchestru (základ tvoří smyčcové kvinteto a dále dřevěné a žesťové nástroje a bicí nástroje) b) řídící osobnost - dirigent, umělecký vedoucí c) symfonický repertoár 11
FUKAČ, Jiří; VYSLOUŽIL, Jiří; MACEK, Petr. Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, 1035 p. ISBN 80-705-8462-9, str. 665
10
d) disciplína (společná hudební produkce v čase a místě - jednota smyků, atd.) e) věkové složení do 26 let - tato hranice není přesně dána školským zákonem, nicméně je uznávaná jako nejvyšší věková hranice pro statut studenta f) amatérské obsazení (členové orchestrů nejsou studenty konzervatoří nebo akademií) - Organizační řád soutěží a přehlídek žáků základních uměleckých škol vymezuje, kdo se může zúčastnit soutěže ZUŠ. "Soutěže se nemohou zúčastnit studující a absolventi středních i vysokých uměleckých škol a pedagogických fakult, pro něž je soutěžní obor hlavním studijním oborem s maturitní nebo státní zkouškou."12
g) součást ZUŠ nebo samostatná právnická osoba Z těchto kritérií je tedy zřejmé, že mládežnické symfonické orchestry13 jsou většinou amatérská hudební tělesa, která fungují pod ZUŠ nebo samostatně formou právnické osoby (nejčastěji formou občanského sdružení). S účinností Nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 se občanská sdružení přetransformovala na spolky. Jejich význam a náplň však zůstává stejný.14 Protože systém ZUŠ je pro amatérskou hudební scénu klíčový, uvádím zde stručný vývoj hudebního školství v českých zemích od konce 18. století po současnost.
12
Organizační řád soutěží a přehlídek žáků základních uměleckých škol. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/organizacni-rad-soutezi-aprehlidek-zaku-zakladnich1?highlightWords=Organiza%C4%8Dn%C3%AD+%C5%99%C3%A1d+sout%C4%9B%C5%BE%C 3%AD 13 německy Jugendsinfonieorchester, anglicky Youth philharmonic orchestra 14 ELIÁŠ, Karel; Svatoš, Marek. ÚZ č. 900 - Nový občanský zákoník s rejstříkem. vyd. Ostrava: Sagit, 2013, 320 s., §214 - §218, ISBN 978-80-7208-920-8
11
2 Systém ZUŠ Pro základní náhled do současné situace hudebního školství a mládežnických symfonických orchestrů je na tomto místě zmíněn stručný vývoj tohoto oboru, jenž má na území České republiky dlouho tradici, ze které můžeme těžit dodnes. V následujících
kapitolách
vycházíme
z
termínu
"hudební
školství"
v Československém hudebním slovníku osob a institucí Graciana Černušáka 15.
2.1 Historický vývoj hudebního školství v českých zemích Během dlouholetého vývoje školství jako takového, byla hudba vyučována ve všech kategoriích škol, jednalo se především o klášterní školy. Dalším významným prostorem pro umělecké vzdělávání bylo školení budoucích hráčů šlechtických kapel. V neposlední řadě tvořila důležitou součást hudebního života pedagogická činnost významných hudebníků a skladatelů. V menších městech působili kantoři, jako například Martin Broulík (1751-1817), který byl typickým představitelem kantorské hudby, ředitelem kůru v České Třebové a skladatelem chrámové hudby a pastorel..16. Všechny tyto formy výuky hudby postrádaly jistou systémovost a především stíraly rozdíly mezi základním a profesionálním hudebním vzděláním. Vznik profesionálních hudebních vzdělávacích organizací Československý hudební slovník osob a institucí17 popisuje takto: "Profesionální školství hudební dostalo první řádně organisovaný hudební ústav v pražské konservatoři (1811), založené a vydržované Jednotou pro zvelebení hudby v Čechách. K ní přistoupila pražská varhanická škola (1830), kterou otevřel Spolek pro pěstování hudby církevní v Čechách a vydržoval až do spojení s konservatoří (1889). Iniciativou Leoše Janáčka vznikla varhanická škola v Brně (1881), založená a vydržovaná Jednotou na zvelebení církevní hudby na Moravě až do svého přetvoření v konservatoř (1919)."18
Vysoké hudební školy v podobě akademií byly založeny až po druhé světové válce (AMU v Praze - 1946, JAMU v Brně - 1947, VŠMU v Bratislavě - 1949). 15
ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s. 16 ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s., str. 138 17 ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s.
12
"Základní hudební školství jako samostatný obor výchovné a vyučovací péče vyšlo v českých zemích ze stavu, vytvořeného v rakouských zemích bývalého Rakousko - Uherska v polovině 19. stol."19
Díky nařízení o povolení soukromého vyučování všeho druhu v roce 1850 bylo možné zakládat hudební školy a ústavy. Tyto vzdělávací organizace mohly být zřízeny jak organizacemi, tak i soukromými osobami. Především v Čechách vzniklo mnoho hudebních ústavů při různých spolcích a především pod záštitou hudebníků umělců i pedagogů. Tyto školy velmi silně přispěly do kulturního života měst a obcí. Mezi
nevýznamnější
tehdejší
hudebně-vzdělávací
organizace
patřila
například škola olomouckého spolku Žerotín a matiční škola v Českých Budějovicích a v Ostravě.20 Dalšími příklady jsou Hudební škola Filharmonického spolku Besedy brněnské, která byla založena v roce 1882 Leošem Janáčkem.21 Ve stejném roce v Kroměříži vzniká při pěveckém spolku Moravan hudební škola, která dodnes plní své poslání.22
2.1.1 Samostatné Československo Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla síť hudebních škol neustále rozšiřována. V roce 1921 existovalo na území ČSR celkem 35 hudebních škol. Nicméně právní zabezpečení a pedagogická náplň postrádaly jednotící prvek v podobě dohledu státní správy. Zlepšením této situace bylo schválení ústavní listiny (1920) o dozoru nad veškerým soukromým vyučováním. Pro zajímavost nejvýznamnějšími vyučovanými předměty byla hra na housle, klavír, sólový a sborový zpěv.
18
ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s., str. 514 19 ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s., str. 514 20 ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s., str. 514 21 Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové: O škole. Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové: O nás [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zus-vk.cz/CZ/o-skole/historie 22 Základní umělecká škola Kroměříž: Informace o škole. Základní umělecká škola Kroměříž: Informace o škole [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zuskm.cz/index.php?p=3
13
2.1.2 Situace po druhé světové válce Systém hudebního školství v této době prošel velkým rozvojem. V poválečných letech byly zakládány hudební školy, soutěže a přehlídky. Vznikal jednotný koncertní život měst. V mnoha městech naší země začaly působit hudební školy, které měly zajistit větší hudební vzdělanost mezi občany, a především možnost snadněji dostupného estetického rozvoje dětí a mládeže. Mezi příklady škol založené v tomto období je možno uvést ZUŠ v České Třebové (1945)23, ZUŠ v Zábřehu (1946)24, ZUŠ v Jeseníku (1948)25, ZUŠ Vítězslavy Kaprálové v Brně-Králově Poli (1949)2627. Je pochopitelné, že vlivem celospolečenského uspořádání státu byly všechny školy v roce 1951 zestátněny. Ve školním roce 1959/1960 bylo v Československu 387 hudebních škol se 145 pobočkami. Celkový počet žáků činil 94 470. Zákon č. 186/1960 Sb. o soustavě výchovy a vzdělání (školský zákon) poskytl možnost dalšího rozvoje hudebního vzdělávání. Od roku 1961 byly zřízeny lidové školy umění (dále LŠU), které umožnily rozšíření vyučovaných oborů a sjednocení podmínek studia. LŠU poskytovaly studium ve čtyřech uměleckých oborech - hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Československý hudební slovník osob a institucí uvádí: "V současné době (1963) je v ČSSR celkem 341 škol a 215 poboček, na kterých se učí celkem 128 367 žáků. Rozdělení žáků: obor hudební má 110 667 žáků, taneční 6382 žáků, literárně-dramatický 2349 žáků, výtvarný 8963 žáků."28
Systém LŠU velmi výrazně napomohl k rozvoji institucionalizovaného školství a rozvoji většího počtu dětí a mládeže.
23
Základní umělecká škola Česká Třebová: Historie [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zusct.cz/o-skole/historie/ 24 Základní umělecká škola Zábřeh: O nás [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zuszabreh.cz/o-nas/historie/ 25 ZUŠ Jeseník: O škole [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zusjes.cz/o-skole/ 26 Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové: O nás [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zus-vk.cz/CZ/o-skole/historie 27 všechny názvy zmiňovaných hudebních škol jsou uvedeny pod jejich současnými názvy 28 ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s., str. 516
14
2.1.3 Současnost Po roce 1989 došlo k přejmenování LŠU na ZUŠ (základní umělecká škola). V současné době jsou ZUŠ zřizovány jako příspěvkové organizace krajů a měst. Studie současného stavu podpory umění uvádí: "Základní umělecké školy jsou hustě rozšířeným typem doplňkového vzdělávání, které je součástí základního školství (...) Základních uměleckých škol bylo ve školním roce 2007-2008 v celé České republice celkem 478, na kterých studovalo celkem 222 517 žáků, z toho bezmála 65% žáků na hudebních oborech."29
Žáci za výuku platí formou školného, které se pohybuje zhruba v rozsahu od jednoho do dvou tisíc korun za jedno pololetí (2014), a slouží jako příspěvek na provoz školy30. Finanční zajištění škol je vícezdrojové. Zřizované školy jsou podporovány dotacemi na provoz a platy zaměstnanců státem a zřizovately. Dalšími formami finanční podpory škol mohou být grantové programy a v neposlední řadě sponzoring. Systém ZUŠ v ČR tvoří kvalitní podhoubí pro rozvoj mládežnických orchestrů, je však nutné si uvědomit, že neustálé snižování výdajů na školství a snaha tento propracovaný systém ZUŠ zrušit, může vést až k zániku základního uměleckého školství, a poklesu estetické úrovně české společnosti.
2.1.3.1 Orchestrální hra jako součást legislativy V legislativě České republiky je zakotvena orchestrální hra jako jedna z možných variant kolektivní výuky. Školský zákon31 odkazuje na Rámcový vzdělávací program ZUŠ, který uvádí jako jeden z výstupů 7. ročníku hry na smyčcové nástroje následující: "Žák se uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních."32 29
KOLEKTIV autorů. Studie současného stavu podpory umění svazek 1. vyd. Praha: Institut umění Divadelní ústav v Praze, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5 30 výše školného závisí na mnoha faktorech, které determinuje každá ZUŠ zvlášť 31 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů 32 BOŘEK, Lubor. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010, 63 s. ISBN 978-80-87000-37-3. str. 18
15
Orchestrální hra patří mezi důležité součásti základního uměleckého školství v ČR. Cílem ZUŠ je taktéž připravovat žáky na potenciální umělecké studium na konzervatořích a odborných školách.
16
3 Symfonické mládežnické orchestry v České republice Česká republika má díky své výhodné středoevropské poloze a dlouholetému vlivu monarchie obecně velmi hustou síť profesionálních kulturních organizací. Do této široké kategorie můžeme uvést profesionální divadla, orchestry a umělecké soubory a organizace i školy. Podle Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR existuje v současné době patnáct profesionálních symfonických orchestrů (15)33, a především velmi hustá síť pěti stovek ZUŠ34 (2013). Nejpočetnějšími zastoupenými mládežnickými orchestrálními tělesy na území České republiky jsou dechové orchestry. Dle knihy Lenky Dohnalové Czech orchestras existuje v ČR čtyřicet pět velkých dechových orchestrálních těles.35 O situaci
v mládežnické
symfonické
a komorní
hudbě
kniha
neinformuje.
Působení mládežnických symfonických orchestrů může ovšem napomoci k rozvoji amatérské i profesionální symfonické hudby. Mladí hráči mohou v rámci amatérských orchestrů nenuceně proniknout do systému orchestrální hry, spolupráce v kolektivu a poznání děl světové hudební literatury. Pro potenciální zájemce o studium hudby na umělecké škole má možnost hry v symfonickém mládežnickém orchestru nedocenitelnou funkci. Připravuje budoucího profesionála pro práci v orchestru. V neposlední řadě získání zkušeností v podobě znalosti orchestrálních děl velmi výrazně napomáhá k rychlejšímu zařazení do interpretační praxe profesionálního tělesa. Podle kritérií uvedených v kapitole 1.1 Mládežnický symfonický orchestr (strana 10) můžeme v rámci ČR najít hudební tělesa, která svým složením a repertoárem vyhovují termínu symfonický mládežnický orchestr.
33
Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.asops.cz/index.php?lang=cz&page=home 34 IZUŠ: Seznam základních uměleckých škol. IZUŠ: Seznam základních uměleckých škol v ČR [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: https://www.izus.cz/kontakt/seznam_zakladnich_umeleckych_skol_v_cr/ 35 str. 8, DOHNALOVÁ, Lenka, Anna BRYSON a Don NIXON. Czech orchestras. Prague: Theatre Institute, c2005, 70 p. ISBN 978-807-0081-822
17
3.1 Samostatné orchestry Situace na poli amatérské mládežnické hudby jasně ukazuje na výhody fungování orchestrů pod základními uměleckými školami. Právnické osoby (nejčastěji občanská sdružení) fungují jako amatérské komorní orchestry a dechové orchestry rozmanitého věkového složení. Ze sledovaných orchestrů můžeme jako samostatný jmenovat pouze Pražský studentský orchestr se jeho projektem Českého studentského orchestru.
3.1.1 Pražský studentský orchestr, o.s. Pražský studentský orchestr je samostatným občanským sdružením. V současné době sdružuje hudebníky ve věkovém rozmezí 12 - 26 let. Význam pro tuto práci má však především pouze projekt Pražského studentského orchestru - Český studentský orchestr, který byl primárně založen jako symfonické těleso. V současné době orchestr prochází určitou krizí své činnosti a nefunguje tak plnohodnotně, jako v minulých letech. Následující informace o orchestru byly zjišťovány jednak z internetových stránek orchestru a dále na základě e-mailové a telefonické komunikace s intendantkou orchestru paní Martinou Jesenskou dne 9. 4. 2014.
3.1.1.1 Založení orchestru Český studentský orchestr (dále ČSO), který personálně i vývojem vychází z Pražského studentského orchestru (dále PSO). Navazuje na tradici PSO, který byl založen v roce 1956 dirigentkou a klavíristkou Vlastou Škampovou a violoncellistou Mirko Škampou, který orchestr umělecky vede dodnes. Český studentský orchestr vznikl v roce 2000 z iniciativy Arthura van Dijk, tehdejšího prezidenta Evropské asociace
studentských
orchestrů
EFNYO36,
která
sdružuje
mládežnické
neprofesionální orchestry Evropy. Cílem vzniku ČSO bylo rozšíření portfolia prezentace orchestru a zavedení spolupráce s mladými amatérskými orchestrálními 36
EFNYO: about. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.efnyo.org/index.php?page=about
18
hráči z celé ČR. Téměř stočlenný orchestr se několikrát účastnil prestižního festivalu Young Euro Classic v Berlíně pod vedením Jakuba Hrůši a Ondřeje Kukala37.
3.1.1.2 Organizační struktura ČSO byl postaven jako projekt PSO, čili fungoval pod občanským sdružením PSO, které zajišťovalo veškeré potřebné náležitosti provozu orchestru. Vedení se personálně proměňovalo podle potřeb projektu, ale vždy to byla skupina vzájemně spolupracujících osob (dirigent, intendant, umělecký vedoucí). ČSO je projektový orchestr (jako i jiné orchestry v ČR). S tím souvisí i jiné fungování a činnosti orchestru, které fungují v závislosti na určitém projektovém záměru. Zázemí pro zkoušky orchestru bylo určeno na Základní školu Táborská, v Praze 4.
3.1.1.3 Finanční situace Základní finanční i materiální podporou pro fungování projektového ČSO byla (stejně jako v PSO) nezištná dobrovolnická práce úzké skupiny lidí, kteří bez nároku na odměnu pomáhaly s projekty orchestru. Ať už svým volným časem nebo svými zkušenostmi. V současné době je finanční situace orchestru velmi problematická. Jak PSO, tak projektový ČSO se dle slov intendantky orchestru paní Martiny Jesenské nachází v jakémsi umělém spánku. Jakékoliv činnosti s fungováním obou orchestrů není možné realizovat bez finanční podpory z externích zdrojů. Při pohledu do nedávné aktivní minulosti ČSO byly projekty financovány z několika zdrojů. Největšími přispěvateli byli pořadatelé koncertů a festivalů (například Young Euro Classic), dále byl využíván grantový systém Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury. Největší mírou podpory pro udržení činnosti orchestru byly drobné finanční příspěvky bývalých členů orchestru. Mnohdy samotní hráči investovali do fungování orchestru své vlastní zdroje. Ať už dojížděním na zkoušky bez nároku na proplacení cestovného nebo bezplatným půjčováním nástrojů pro potřeby orchestru. Podpora 37
Český studentský orchestr. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://studentskyorchestr.cz/cesky-studentsky-orchestr
19
sponzorů nebyla využívána téměř vůbec. Náklady orchestru bohužel dalece převyšovaly možnosti sponzoringu.
3.1.1.4 Dramaturgie Základem dramaturgie ČSO byla především prezentace české hudby. Orchestr reprezentoval české mladé hudebníky, kteří hrály českou národní hudbu. Příkladem by mohlo být například provedení Symfonietty Leoše Janáčka v Schauspielhausu v Berlíně na výše uvedeném festivalu Young Euro Classic. Tímto vybraným programe byl orchestr pro posluchače vysoce atraktivní. Nicméně dramaturgicky pojmout atraktivní hudební díla spolu s technickou a výrazovou zručností hráčů orchestru bylo mnohdy složité. Sladění představy dramaturgie s pořadateli a publikem se během aktivní činností ČSO dařilo sladit.
3.1.1.5 Prezentace orchestru Během několika posledních let fungování ČSO se symfonické koncerty orchestru vždy potýkaly s finančními potížemi. Jedinou možností pro prezentaci práce orchestru byla spolupráce se zahraničními pořadateli nebo zahraničními hudebními tělesy. Příkladem by mohlo být provedení Rossiniho Stabat Mater ve švýcarském Zürichu a v Praze. Finanční i koncertní situace orchestru je v současné době velice neutěšená. Své uplatnění a docenění nalézal orchestr paradoxně daleko spíše v zahraničí než na české domácí půdě. Zahraniční soutěže by byly pro tento orchestr ideálním působištěm, avšak finanční zajištění v současnosti nedovoluje orchestru účast na těchto akcích.
20
3.2 Orchestry působící pod ZUŠ Fungování mládežnického symfonického orchestru v rámci ZUŠ je nejběžnějším jevem, protože orchestrální a souborová hra je součástí výuky na těchto školách. Předpokladem vzniku velkého symfonického tělesa je ovšem dostatečný počet hráčů (žáků), kteří mohou tento orchestr navštěvovat a rovněž osoba dirigenta, která hraje vůdčí roli ve vedení orchestru. Zázemí ZUŠ je pro studentské hudební těleso velmi výhodné. Škola zajišťuje prostory se všemi náklady, koupi a kopírování notového materiálu pro vlastní potřebu orchestru, a v neposlední řadě obstarává také osobu dirigenta a případných jeho asistentů. Působení takového orchestru škole přináší mnoho výhod. Mám možnost reprezentovat školu ve městě, na různých soutěžích, přehlídkách, v rámci kulturních výměn partnerských měst a dalších akcích. Mládežnický symfonický orchestr může být jakousi výkladní skříní daného města a jeho občanů. Přispívá k sociálnímu rozvoji občanské společnosti, především dětí a mládeže. Protože je fungování mládežnického symfonického orchestru finančně náročné na zajištění hráčů, přípravu a úpravy notového materiálu, finanční zajištění koncertů, zájezdů a dalších výdajů, proto působí v České republice pouze pět symfonických mládežnických orchestrů v rámci ZUŠ.
3.2.1 Mladí brněnští symfonikové - orchestr ZUŠ města Brna Kulturní prostředí metropole Moravy má dobrou výchozí pozici k udržení a k rozvoji mládežnické symfonické hudby. Téměř čtyřsettisícové město Brno disponuje velkým potenciálem hudebních škol a kvalitních žáků - potenciálních orchestrálních hráčů. Orchestr Mladí brněnští symfonikové založil a do roku 2013 vedl Mgr. MgA. Tomáš Krejčí, jenž je rovněž pedagogem na Hudební fakultě JAMU v Brně. Informace o tomto orchestrálním tělese byly získány během rozhovoru autora této práce s dirigentem Krejčím dne 10. února 2014. Symfonický orchestr je v současné době složen ze cca 60 hráčů, jejich počet během let kolísá (přicházejí noví členové, starší odcházejí). Věkový průměr orchestru je 21 let, mladí hráči mohou vstoupit do orchestru od 11 let, maximální
21
věková hranice je 26 let. V současné době je dirigentkou orchestru Mgr. Gabriela Tardonová.
3.2.1.1 Založení orchestru Orchestr byl založen v roce 1994 z iniciativy jedenácti ředitelů ZUŠ v Brně. Vznik orchestru měl hned několik důvodů. Prvotním a dodnes hlavním důvodem je prvek výchovný - rozšiřování a praktické hudební poznávání hudební literatury. Dalším důležitým aspektem vzniku souboru byl pozitivní boj proti tlaku rušení ZUŠ. Myšlenky na zrušení ZUŠ se ze strany ministerstva školství objevují v pravidelných intervalech v české prostředí již přes dvacet let. Dalším cílem vzniku orchestru bylo (a stále je) udržení kvality a rozmanitosti hudební výuky. Přátelské spojení brněnských ZUŠ prostřednictvím nově založeného orchestru mohlo lépe a viditelněji ukazovat význam a smysl základního uměleckého školství ve vztahu k veřejnosti i ke zřizovatelům škol a politické reprezentaci.
3.2.1.2 Organizační struktura Hlavní tíha činnosti orchestru leží na ZUŠ Zbyňka Mrkose, která poskytuje zázemí pro zkoušky (včetně poplatků za energie, možnosti kopírování notového materiálu), a do roku 2013 zajišťovala dva placené dirigenty. Mezi dirigenty patřil již zmíněný Mgr. MgA. Tomáš Krejčí. Mezi lety 1994 a 2000 byl druhým dirigentem pan Miroslav Tesař, od roku 2000 do 2004 MgA. Jakub Hrůša a od roku 2005 Mgr. Gabriela Tardonová, která vede orchestr až do současnosti. Další pedagog téže ZUŠ má v úvazku hodinu na nácvik orchestrálních partů, případně smyků u smyčcové sekce. Všechny ZUŠ, které jsou zainteresovány v projektu Mladí brněnští symfonikové, se podílí na činnosti orchestru dvěma způsoby - v první řadě dodáváním členů orchestru a v druhé řadě se rovným dílem podílí na platbě za pronájmy koncertních sálů (obvykle Besedního domu). Jednou ročně probíhá schůzka všech ředitelů ZUŠ, na které se řeší aktuální situace provozu orchestru, jako například výběr nejlepších žáků (sólistů pro slavnostní koncert v Besedním domě dvakrát ročně), platba za pronájem sálu a další. Během své dvacetileté historie existovaly snahy o osamostatnění orchestru, tato varianta ale nedošla nikdy svého naplnění.
22
3.2.1.3 Finanční situace Činnost orchestru je financována prostřednictvím ZUŠ Zbyňka Mrkose, která zajišťuje veškeré zázemí (prostor, dirigent, kopírování). Protože je orchestrální hra součástí výuky hudebního oboru, cena za orchestrální hru je zahrnuta v ceně školného. Orchestr mohou rovněž navštěvovat i bývalí žáci ZUŠ, ti platí příspěvek 300 Kč za pololetí. Pro zlepšení možností žádání o granty a dotace vzniklo Sdružení příznivců a přátel amatérského symfonického orchestru Mladí brněnští symfonikové ZUŠ města Brna, přičemž členy sdružení jsou současní i bývalí členové orchestru, kteří platí příspěvky sloužící k podpoře fungování orchestru. Toto sdružení již pravidelně žádá o provozní dotaci Magistrát statutárního města Brna, městské části města Brna (ty jsou žádány o dotace na konkrétní projekty), Jihomoravský kraj, případně nadaci Veronica. Zajišťování různých aspektů organizační činnosti funguje spíše na spontánní a dobrovolné bázi. Vzhledem k tomu, že se jedná o amatérský soubor, jsou mnohé činnosti zastoupeny například aktivními rodiči členů orchestru. Díky jejich pomoci je bezproblémově zajištěna pomoc s propagací, účetnictví, atd. V případě zahraničních zájezdů je podpora Magistrátu statutárního města Brna nutná i žádoucí (a jelikož jedná se o propagaci města jako takového, bývá vedení města podpoře nakloněno).
3.2.1.4 Dramaturgie Dramaturgie je plně v rukou dirigenta, který má hlavní zodpovědnost za vhodně zvolený repertoár. Spojit různé věkové a kvalitativní úrovně hráčů je dosti obtížným úkolem. Náročnější program členy orchestru obecně více motivuje, přestože je nejdříve zapotřebí zvládnout technickou úroveň skladby. Tato obtížná situace s nácvikem technicky náročnějších pasáží se týká především smyčcové sekce. Širší pojetí vhodně zvolené dramaturgie dokáže lépe prezentovat orchestr navenek i zevnitř. Orchestr je svojí podstatou amatérský a tím pádem se může více zaměřit na emocionální prožitek z orchestrální hudby. Během dvacetileté historie orchestru se dramaturgie jednotlivých koncertů značně proměnila. Od barokních koncertů a drobných skladeb napříč hudebními obdobími až po velká díla jako například Verdiho Requiem. Orchestr pravidelně pořádá dva koncerty ročně. Vánoční koncert (popř. novoroční) a slavnostní koncert na jaře zpravidla v Besedním
23
domě. V rámci jarního koncertu orchestr doprovází talentované sólisty ze všech zainteresovaných ZUŠ v Brně.
3.2.1.5 Prezentace orchestru Orchestr se prezentuje především jako součást základního uměleckého vzdělávání. Pravidelné veřejné koncerty ukazují posluchačům (rodičům i dalším zájemcům), jak orchestr pracuje a čím se prezentuje. Vedle četných akcí se orchestr pravidelně účastní i množství soutěží. V rámci České republiky je základní soutěží pro žákovské orchestry (neexistuje kategorie symfonických orchestrů) Soutěž základních uměleckých škol. Tato soutěž je vyhlašovaná ministerstvem školství a pro orchestry se koná vždy ve tříletém intervalu. Orchestr se pravidelně umísťuje na nejvyšších místech. Dalšími polem působnosti orchestru byla pravidelná účast na již neexistujícím Mezinárodním festivalu studentských orchestrů v Praze. Pro orchestr je významná spolupráce s dalšími českými i zahraničními hudebními tělesy. Především s pěveckými sbory jako například Virtuosi di Mikulov, Pěvecké sdružení moravských učitelů a sbor Kanti-chor ze švýcarského Churu. Pravděpodobně nejvýznamnější prezentací orchestru byla účast na prestižním festivalu Japan International Youth Musicale, který se koná v Shizuoce v Japonsku. Díky finanční podpoře města Brna orchestr natočil i několik CD. Vrcholem prezentace orchestru v České republice byl projekt Krok ke smíření, který prostřednictvím spolupráce sborů z příhraničních oblastí
ČR
a
Německa,
moravských sborů a orchestru Mladí brněnští symfonikové, spojil tato hudební tělesa v jeden celek. Díky tomuto bylo možno nacvičit a provést vokálně-instrumentální dílo Giuseppe Verdiho - Requiem. Koncerty se konaly v roce 2012 v Terezíně, Brně, Šluknově, Görlitz a Bautzenu.
24
3.2.2 ZUŠ Liberec - Symfonický orchestr Symfonický orchestr ZUŠ Liberec patří se svými 55 členy ve školním roce 2013/2014 k velkým symfonickým mládežnickým tělesům v ČR. Je složen ze žáků šestých a vyšších ročníků školy, kteří se chtějí seznámit s orchestrální hrou. Jako jeden z mála orchestrů má k dispozici plné symfonické obsazení včetně hoboje a harfy. Níže uvedené informace o tomto orchestru byly zjišťovány prostřednictvím telefonického rozhovoru s ředitelem ZUŠ Liberec Mgr. Tomášem Kolafou dne 22. dubna 2014.
3.2.2.1 Založení orchestru Orchestr je plnohodnotnou součástí výuky na ZUŠ již od šedesátých let minulého století. Během dlouholeté činnosti tělesa se na dirigentském stupínku vystřídalo mnoho dirigentů. V současné době vede orchestr dirigent Graziano Sanvito.38
3.2.2.2 Organizační struktura Orchestr je nedílnou součástí ZUŠ, která klade velký důraz na rozvoj svých žáků v oblastech orchestrální a sborové hudební výuky. Orchestr vede dirigent Graziano Sanvito, se kterým spolupracují dva další pedagogové - asistenti. Jeden z pedagogů má na starosti přípravu partů a nácvik sekce houslí a viol, druhý pedagog pse soustřeďuje na sekci violoncell a kontrabasů. Tito asistenti mimo jiné zabezpečují chod dělených zkoušek. Zkoušky probíhají vždy jednou týdně ve středu tři vyučovací hodiny od 16:45 do 19:00. ZUŠ má rovněž dva přípravné soubory, které připravují mladší žáky pro orchestrální praxi v symfonickém tělese.
38
Základní umělecká škola Liberec: Symfonický orchestr ZUŠ Liberec [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.zusliberec.cz/symfonicky-orchestr-zus-liberec-cl-64.html
25
3.2.2.3 Finanční situace Kompletní zázemí orchestru zajišťuje ZUŠ. Dirigent a asistenti dirigenta jsou zaměstnanci školy, kteří mají ve svém úvazku hodiny orchestrální hry. Fungování orchestru je finančně náročné. Příspěvky na činnost orchestru jsou získávány jednak ze školného, případně ze Spolku rodičů a přátel školy (dále SRPŠ). Sponzoring na této ZUŠ není takřka.
3.2.2.4 Dramaturgie Repertoár orchestru se skládá z různých hudebních stylů. Především jsou zastoupena díla vážné klasické hudby, v současné době jsou více populární mezi dětmi muzikálové a estrádní skladby. Dramaturgii sestavuje dirigent po vzájemné dohodě se svými asistenty (problematika náročnosti skladeb, atd.).
3.2.2.5 Prezentace orchestru Orchestr se každoročně prezentuje na dvou samostatných orchestrálních koncertech, doprovází absolventy ZUŠ na absolventském koncertě a rovněž se pravidelně účastní soutěže ZUŠ. Významná je taktéž příhraniční spolupráce s hudební školou v Jelení Hoře v Polsku (viz příloha). Vytíženost žáků školy je velmi vysoká, proto občas také dochází k problémům mezi pedagogy individuálních oborů a orchestrální hry. (časová vytíženost)
26
3.2.3 ZUŠ Bedřicha Smetany Nové Město nad Metují Novoměstská filharmonie Ve východočeském Novém Městě nad Metují působí mládežnický symfonický orchestr, který nese název Novoměstská filharmonie. V orchestru hraje stabilně okolo padesáti hráčů. Věkové rozpětí členů je od 14 let až do 35 let, což se částečně vymyká stanoveným kritériím této práce. Vyšší věková hranice souvisí s nedostatkem hráčů mladších ročníků. V případě účasti na soutěži ZUŠ je však nutné zachovat horní hranici 26 let, což vyžaduje vhodně sestavenou dramaturgií soutěžního repertoáru. Dirigentem orchestru je Jaroslav Rybáček. Informace o tomto orchestru pocházejí z internetových stránek orchestru a prostřednictvím e-mailové komunikace s manažerem orchestru Ondřejem Vlčkem ze dne 26. března 2014.
3.2.3.1 Založení orchestru Novoměstská filharmonie se opírá o tradici Komorního orchestru ZUŠ Bedřicha Smetany v Novém Městě nad Metují. Od roku 1960 orchestr sklízel úspěchy na soutěžích doma i v zahraničí. Počínaje rokem 1998 byl orchestr postupně rozšiřován na symfonické těleso zásluhou nového dirigenta Jaroslava Rybáčka. V roce 2001 hudební těleso změnilo svůj název na Novoměstský orchestr. Během šestnáctileté éry orchestr získával prestižní ocenění na domácích i zahraničních soutěžích. Nejvýznamnějším úspěchem bylo v roce 2005 získání 1. ceny "cum laude" z Evropského hudebního festivalu v belgickém městě Neerpelt. Neméně významnou události se stalo získání 1. ceny v kategorii symfonických orchestrů a zároveň Ceny města Vídně pro absolutního vítěze soutěže z festivalu Mládí a hudba ve Vídni v roce 2007. Na svém kontě má orchestr zahraniční turné (Lotyšsko) a také účast na zahraničních přehlídkách a soutěžích v Itálii a Španělsku. Orchestr natočil v roce 2006 CD s názvem Tance/Dances. Pravděpodobně nejvýznamnější událostí (ať už hudební či morální) v historii orchestru byla spolupráce s autory filmu o Siru Nicolasi Wintonovi Síla lidskosti. S touto spoluprácí souvisí účast na koncertě konaném v roce 2007 v Kongresovém centru v Praze u příležitosti navržení Sira Nicholase Wintona na Nobelovu cenu míru. Orchestr rovněž nahrával ústřední hudbu
27
pro film Nickyho rodina. Od roku 2011 orchestr nese název Novoměstská filharmonie.39
3.2.3.2 Organizační struktura Hlavní tíha fungování orchestru spočívá na dirigentovi Jaroslavu Rybáčkovi, který je zaměstnancem novoměstské ZUŠ. Hráči orchestru (management složený z aktivních hráčů) také organizačně pomáhají. Jejich náplní práce je například hledání festivalů, koncertních příležitostí, správa webových stránek, uvádění koncertů, a další činnosti spojené s fungováním orchestru. V současné době má orchestr i svého hlavního manažera. Tato funkce je neplacená - jedná se o běžného hráče, který má chuť a čas podílet se na organizačních záležitostech orchestru.
3.2.3.3 Finanční situace Orchestr funguje pod ZUŠ Bedřicha Smetany v Novém Městě nad Metují. Během šestnáctileté historie orchestru bylo zvažováno i založení obecně prospěšné společnosti, nicméně stávající uspořádání je ve všech směrech vyhovující a optimální. Vedení ZUŠ podporuje orchestr, propůjčuje zázemí pro zkoušky, dirigent orchestru je zaměstnancem školy. V neposlední řadě škola případně zapůjčuje hudební nástroje, které hráči orchestru nevlastní. Členové orchestru, kteří jsou žáky ZUŠ přispívají na činnost orchestru v rámci školného. Protože orchestr velmi často jezdí na zájezdy po České republice i do zahraničí, je nutné tyto akce financovat z externích zdrojů. Zde přispívá město a rovněž sponzoři z řad místních společností. Představitelé orchestru (dirigent a manažer) tuto podporu aktivně vyhledává, obrací se s žádostí o konkrétní podporu na konkrétní akci. Samozřejmostí je umístění loga firmy na plakáty, programy, webové stránky a rovněž jmenovité uvedení a poděkování před koncertem. Dokonce se i několikrát stalo, že místní podnikatelé sami nabídli podporu. V případě zahraničního zájezdu se maximální výše příspěvku pohybuje mezi 2000 až 5000 Kč na jednoho hráče orchestru.
39
Novoměstská filharmonie: Kdo jsme. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://novomestskafilharmonie.cz/kdo-jsme/
28
3.2.3.4 Dramaturgie Dramaturgie orchestru je plně v rukou dirigenta Jaroslava Rybáčka. V rámci školního roku pořádá orchestr pravidelně tři koncerty. Podzimní, zimní a jarní. V tomto roce (2013/2014) filharmonie natáčí CD, proto zimní koncert odpadl. Žánrová pestrost dramaturgie je důležitou složkou fungování orchestru a jeho prezentace. Vedle klasických děl symfonické hudby (například Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka, Finlandia Jeana Sibelia) je v současné době velmi populární filmová hudba (například soundtrack z těchto filmů Pán prstenů, Chicago, Sedm statečných, Spiderman a Hvězdné války). Chybí ovšem česká filmová hudba. Absence notového materiálu české filmové hudby je zatím chybějícím nedostatkem v jinak pestré dramaturgii koncertů Novoměstské filharmonie. Výběr skladeb je prodiskutováván v celém auditoriu orchestru, konečné rozhodnutí je ovšem na dirigentovi.
3.2.3.5 Prezentace orchestru Jak již bylo napsáno v předchozím odstavci orchestr pravidelně pořádá tři koncerty ročně v Novém Městě nad Metují a rovněž koncertuje v okolních městech. Z důvodu věkového omezení v rámci soutěže ZUŠ, se Novoměstská filharmonie této soutěže neúčastní. Významnou složkou prezentace orchestru je natáčení CD. Účast na zahraničních festivalech je závislá na finančních možnostech orchestru, festivaly ve Velké Británii a Francii jsou z těchto důvodů nedostupné. Světlou výjimkou byla účast na mezinárodním mládežnickém festivalu Festival Internacional de Orquestas Jóvenes ve španělské Murcii v roce 2008, pro kterou bylo nutné zajistit pouze finanční prostředky na dopravu. (ostatní náklady na účast převzal pořadatel)
29
3.2.4 ZUŠ Na Popelce Praha - Filharmonie mladých Filharmonie mladých Praha je mládežnický orchestr, který spojuje orchestrální hráče ve věku od 14 do 26 let s profesionálním uměleckým vedením. Uměleckým vedoucím orchestru je pedagog ZUŠ Na Popelce dirigent Ladislav Cigler. Zdrojem pro tuto práci byly internetové stránky orchestru 40, e-mailová komunikace autora práce se zástupcem ředitele ZUŠ Na Popelce panem Ing. Vojtěchem Fröhlichem. Dalším zdrojem informací byl diplomová práce pana Fröhlicha o Arts managementu - marketingové strategii symfonického tělesa (Filharmonie mladých Praha) 41.
3.2.4.1 Založení orchestru Orchestr vznikl v roce 1995 z popudu vedení ZUŠ a dirigenta Ladislava Ciglera jako symfonický orchestr ZUŠ Na Popelce, ve kterém mohou žáci školy zúročit své nabyté umění. Dalším důvodem založení orchestru bylo zajištění výuky předmětu hra v orchestru, jako nedílné součásti hudební výuky na ZUŠ. Od začátku fungování orchestru byl na kvalitu orchestrální hry kladen velký důraz, proto se orchestr brzy mohl zařadit mezi nejlepší amatérská mládežnická hudební tělesa v ČR. Působení orchestru v hlavním městě ČR přineslo mnoho pozitivního, jako například možnost vystoupení v prestižních pražských hudebních sálech a spolupráci s profesionálními hudebními tělesy (od roku 2011 partnerství s Českou filharmonií). Příkladem dlouholeté činnosti orchestru jsou pravidelné zahraniční zájezdy (Německo, Rakousko, Nizozemí, Spojené arabské emiráty), účasti na soutěžích (např. šestinásobný vítěz Concerto Bohemia).
3.2.4.2 Organizační struktura Uměleckým vedoucím orchestru je dirigent Ladislav Cigler, který je zaměstnancem ZUŠ Na Popelce, vede místní smyčcové oddělení a pedagogicky připravuje houslisty, kteří jsou poté hlavní oporou orchestru. "Vrcholný management" orchestru se skládá z Ing. Vojtěcha Fröhlicha, 40
Filharmonie mladých Praha: O nás. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.filharmoniemladych.cz/?q=node/1
30
zástupce ředitele školy, Tomáše Krejbicha, ředitele ZUŠ a koncertní mistryně orchestru, kterou je rovněž pracovnice ZUŠ. S technickou přípravou zkoušek a koncertů pomáhá místní školník. Je nasnadě, že při koncertech je potřeba každá síla z řad pedagogů školy. Rovněž s manažerskou činností orchestru pomáhají tři hráči jeden z nich je studentem Arts managementu na VŠE. ZUŠ má své přípravné orchestry - smyčcový soubor a komorní orchestr. Tyto mají za úkol připravit hráče na budoucí praxi v symfonickém orchestru. S tím souvisí i jména Jakub Přibyl a Jana Růžičková, kteří jsou asistenty dirigenta Ciglera a pomáhají s uměleckou přípravou všech složek orchestru.
3.2.4.3 Finanční situace Zázemí orchestru zajišťuje ZUŠ Na Popelce, která na sebe bere veškeré náklady včetně mzdových nákladů na osobu dirigenta, jenž je zaměstnancem školy. S tím souvisí i zajištění režijních nákladů spojených s činností orchestru, jež jsou rovněž plně v gesci školy. Na velké koncertní akce přispívají dva velcí pravidelní firemní sponzoři. Pro zajištění menších služeb (květiny, doprava, atd.) funguje sponzorská spolupráce s menšími firmami. Pro pořádání projektů orchestr pravidelně žádá Magistrát hlavního města Prahy, Nadaci Život umělce, městskou část Praha 5, a v letošním roce je podán grant na Ministerstvo kultury České republiky.
3.2.4.4 Dramaturgie Dramaturgie orchestru vychází plně z postupného rozvoje tělesa a jeho kvality. V současné době má orchestr v repertoáru neuvěřitelných 76 symfonických skladeb všech žánrů od barokní hudby po současnou filmovou hudbu (Pán prstenů, Piráti z Karibiku), 45 skladeb komorních a 24 skladeb vokálně-instrumentálních. V souvislosti s dramaturgií je nutné zmínit, že v současné době prochází orchestr generační obměnou. (30 stálých členů - v minulosti 45 členů). Dramaturgie koncertů je přizpůsobena aktuálním možnostem orchestru.
41
Vysoká škola ekonomická v Praze: VŠKP - Zobrazení práce. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=38903
31
3.2.4.5 Prezentace orchestru Filharmonie mladých Praha je výkladní skříní ZUŠ Na Popelce. Diplomová práce Ing. Vojtěcha Fröhlicha obsahuje zajímavá témata k další diskuzi o mládežnických orchestrech vůbec. Každé umělecké těleso by mělo mít definováno své poslání. Poslání může být vodítkem k dalšímu směřování orchestru, jeho vývoji a v neposlední řadě rovněž prezentaci. Poslání FMP je definováno takto:
"budovat vztah dětí a mládeže ke kulturním hodnotám prostřednictvím vysoké úrovně hry v orchestru a jeho lidského společenství
pořádat koncerty, které přiblíží hudbu a její hodnotu široké veřejnosti nenásilným a přátelským způsobem
prezentovat úroveň Základní umělecké školy Na Popelce a její aktivity v ČR i v zahraničí."42
Z výše zmíněných bodů je zřejmé, že orchestr se prezentuje ve třech rovinách, které spolu nedílně souvisejí. Toto poslání lze pravděpodobně vztáhnout na mládežnické orchestry pod ZUŠ obecně. Konkrétně se orchestr prezentuje na svých dvou každoročních velkých koncertech ve Dvořákově síni pražského Rudolfina a v Kostele sv. Šimona a Judy. Pořádá rovněž dva menší koncerty v muzeích (Muzeum hudby, Muzeum B. Smetany). Rovněž se účastní domácích i zahraničních soutěží. V letošním roce připravuje orchestr koncert v Rudolfinu se Santa Monica High School Orchestra43. Velkým úspěchem je několikanásobné vítězství v soutěži Concerto Bohemia.
42
str. 40, Vysoká škola ekonomická v Praze: VŠKP - Zobrazení práce. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=38903 43 Santa Monica High School Orchestras. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.samohiorchestras.org/
32
3.2.5 ZUŠ Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí - Symfonický orchestr Decapoda Symfonický orchestr Decapoda je složen z 57 hráčů (školní rok 2013/2014) ve věku 11 až 19 let. Je největším uměleckým souborem místní ZUŠ a spolupodílí se na mnoha kulturních akcích města.
3.2.5.1 Založení orchestru Symfonický orchestr Decapoda byl založen v roce 2000 na půdě ZUŠ Jaroslava Kociana v Ústí nad Orlicí. Uměleckou vedoucí a dirigentkou je od založení Bc. Miluše Barvínková, vedoucí smyčcového oddělení místní školy. Základem orchestru se stal smyčcový soubor, který původně vedl pan učitel Petr Poslušný. Myšlenka založení symfonického orchestru se zrodila v hlavě dirigentky Barvínkové na Českém hudebním táboře v Horním Jelení. (obdoba Blue Lake Arts Camp v USA)44. Díky mezinárodní spolupráci bylo možno získat jednoduché notové úpravy slavných hudebních děl pro symfonický orchestr. Postupně se smyčcová sekce orchestru rozrostla o dechovou složku a bylo možné studovat stále náročnější díla.
3.2.5.2 Organizační struktura Orchestr od založení vede dirigentka Bc. Miluše Barvínková, která zodpovídá za fungování orchestru, sestavuje dramaturgii, vyhledává nové možnosti prezentace a zajišťuje další činnosti spojené s vedením hudebního tělesa. Zkoušky orchestru probíhají vždy jednou týdně (doba trvání zkoušky dvě hodiny), přičemž všechny sekce orchestru zkouší vždy dohromady. Vzhledem k tomu, že dirigentka je houslistkou, klade největší důraz právě na smyčcovou sekci. S technickou přípravou hráčů ostatních sekcí pomáhají pravidelně učitelé příslušných hudebních nástrojů. V současné době s fungováním orchestru pomáhá dcera dirigentky - Lenka Barvínková, která se primárně zabývá dechovou sekcí orchestru.
33
3.2.5.3 Finanční situace Orchestr funguje v rámci ZUŠ, z čehož vyplývají obdobné výhody jako u jiných zde jmenovaných těles. Škola zajišťuje zázemí pro zkoušky, možnost kopírování notového materiálu, zaměstnává dirigentku a její asistentku. Nicméně příprava notového materiálu, tvorba smyků pro noty smyčcových nástrojů vyžaduje velkou časovou dotaci, která je ovšem neplacená. Škola zároveň zajišťuje případné zakoupení potřebných hudebních nástrojů pro potřeby orchestru (v rámci dané finanční situace). O granty orchestr nežádá. Hráči orchestru jsou žáky ZUŠ. Orchestrální hra je součástí rámcového vzdělávacího programu základního hudebního školství, které si žák hradí v rámci školného. Náklady (pronájem sálů) na koncerty orchestru hradí ZUŠ. V případě koncertů v jiných městech pořadatel zaplatí náklady na cestu, další náklady se hradí ze Spolku rodičů a přátel školy (SRPŠ). Maximální příspěvek hráčů na fungování orchestru je 250 Kč na rok do SRPŠ. V neposlední řadě funguje v rámci pořádání koncertů spřátelených orchestrů reciprocita - jednou orchestr koncertuje u hostitele na jeho náklady, podruhé se tato praxe vystřídá. Zahraniční zájezdy Symfonický orchestr Decapoda nepořádá - tyto zájezdy jsou bohužel nad jeho finanční možnosti.
3.2.5.4 Dramaturgie Dramaturgie orchestru je plně v kompetenci dirigentky. V současné době je mezi členy orchestru velmi populární filmová hudba. Mezi nejpopulárnější můžeme jmenovat hudbu z filmů Piráti z Karibiku, případně Bídníci. S přípravou uvedení těchto děl existuje mnoho úskalí, především se získáním notového materiálu. Tato problematika se řeší
formou spolupráce s dalšími orchestry, především
s Novoměstskou filharmonií. Součástí dramaturgie jsou rovněž díla symfonické klasické hudby. Zapojení dalších uměleckých složek (výtvarná, taneční, apod.) v rámci veřejného vystoupení dodává na atraktivitě pro posluchače. Příkladem může být provedení Karnevalu zvířat Camilla Saint-Saënse ve spolupráci s tanečníky a žáky výtvarného oddělení školy. 44
Český hudební tábor mládeže. [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.chtm.cz/index.php?nid=3203&lid=cs&oid=370870
34
3.2.5.5 Prezentace orchestru Orchestr pravidelně pořádá dva koncerty ročně - pololetní a závěrečný. Jednou za dva roky se v místním Roškotově divadle koná slavnostní koncert. Velmi populárním zvykem se stalo provedení České mše Vánoční Jakuba Jana Ryby, které se pravidelně koná v období Vánoc ve městě i ve vesnicích v blízkém okolí. Orchestr se rovněž pravidelně účastní Soutěže ZUŠ, kde se pravidelně umísťuje na stupních vítězů v ústředním kole.
3.3 Zhodnocení situace mládežnických orchestrů v ČR Z výše uvedených informací je zřejmé, že symfonické mládežnické orchestry mají své místo v České republice a dobře reprezentují své zastřešující školy, svá města a v neposlední řadě přispívají k rozvoji naší společnosti. Je však otázkou, zda počet těchto orchestrů není příliš nízký, zda není možné toto pole rozšířit. Pro schematickou představu je zde uvedena mapa České republiky, kde jsou označena sídla jednotlivých orchestrů.
Obrázek č. 1 Mapa České republiky s vyznačením rozmístění orchestrů Z mapy je zřejmé, že kromě Filharmonie mladých Praha se sledované orchestry nacházejí v téměř rovné ose od Liberce až po Brno.
35
Zkratky orchestrů: MBS - Mladí brněnští symfonikové - Novoměstská filharmonie
NF
FMP - Filharmonie mladých Praha V západní ani ve východní části ČR se žádný mládežnický symfonický orchestr nenachází. Srovnat sledované orchestry je možné z několika úhlů. Prvním aspektem může být počet stálých hráčů v orchestrech. Tuto situaci popisuje Graf č. 1 Počet hráčů ve sledovaných orchestrech ZUŠ.
60 50 40 30
počet hráčů v orchestru
20 10 0 MBS
ZUŠ Liberec
NF
FMP
Decapoda
Z tohoto grafu je zřejmé, že kromě Filharmonie mladých Praha, je počet členů ustálen mezi 50 až 60 členy, což je pro symfonický orchestr dostatečný počet hráčů. FMP prochází v současné době generační obměnou, nicméně dřívější rozsah orchestru byl 45 členů. Dalším sledovaným aspektem je umělecké vedení a jeho rozsah. V současné době všechny orchestry vede pouze jeden dirigent, počet placených asistentů (vedoucích přípravných orchestrů) je však různý. Tuto situaci popisuje Graf č. 2. Umělecké vedení orchestrů.
36
2 1,5 1 dirigent 0,5
asistenti
0
asistenti MBS
ZUŠ Liberec
NF
dirigent FMP
Decapoda
Velké rozdíly však panují mezi orchestry v menších městech a Praze nebo v Brně. Ve velkém městě existuje sice mnohem větší konkurence ve formě substitutů kulturního i sportovního vyžití mládeže, ale zároveň je ve velkém městě mnohem více podobně smýšlejících lidí či mládeže, kteří se chtějí aktivně zapojit kulturního života a do provozování orchestrální hudby. Finanční podpora sledovaných orchestrů je taktéž rozdílná. Tabulka č. 1 Finanční podpora orchestrů ukazuje situaci orchestrů ohledně čerpání finanční podpory. Na příkladu Českého studentského orchestru je však možné vidět, že finanční situace orchestru nemusí být vždy dobře zajistitelná. Z informací o výše uvedených ZUŠ je zřejmé, že zázemí ZUŠ je pro fungování orchestru velmi výhodné - ať už finanční nebo personální (hráčské i dirigentské) perspektivy. Nicméně existují rozdíly i v těchto aspektech.
37
MBS
ZUŠ Liberec NF
FMP
Decapoda
školné podpora samosprávy SRPŠ pořadatelé koncertů velcí sponzoři malí sponzoři Nadace Život umělce granty MKČR barterové služby příspěvky externích hráčů Nevyužíváme Využíváme
Tabulka č. 1 Finanční podpora orchestrů Z této tabulky vyplývá, že nejaktivnější institucí v hledání finanční podpory je Filharmonie mladých Praha a poté orchestr Mladí brněnští symfonikové. Novoměstská filharmonie a orchestr Decapoda jsou méně aktivní. Symfonický orchestr ZUŠ Liberec je samém konci pouze s podporu domácí ZUŠ (formou školného a SRPŠ). Při pohledu na orchestry Mladí brněnští symfonikové nebo Filharmonii mladých Praha je jasné, že možnosti zajistit finanční prostředky pro zahraniční příležitosti prezentace jsou mnohem větší. Menší města operují s mnohem menšími veřejnými rozpočty a koláč finanční podpory místních firem se dělí na mnohem více kousků pro místní oddíly mladých fotbalistů či kuželkářů. Ale není třeba se uchylovat k negativním pohledům. Orchestrální mládežnické orchestry v České republice fungují, mají své pevné místo. Dirigenti mají kreativní nápady, jak toto kulturní pole zúrodňovat. Rovněž nabídka soutěží je poměrně dostatečná, následující přehled si klade za cíl ukázat současnou nabídku. Dalšími trendy v orchestrální hudbě v ČR i v zahraničí se zabývá kapitola Další projekty mládežnické orchestrální hudby v ČR s navazující kapitolou o zahraniční situaci.
38
4 Soutěže a festivaly 4.1 Soutěž ZUŠ Hlavní soutěží, kde se mohou orchestry prezentovat, je Národní soutěž ve hře žákovských orchestrů, která se koná vždy v pravidelných tříletých intervalech. Vyhlašovaná je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT). Tato soutěž se bude konat příští školní rok 2014/2015. Je zajímavé, že neexistuje kategorie symfonických orchestrů (pravděpodobně díky jejich malému počtu v ČR). Informace o podmínkách soutěže jsou vždy na začátku školního roku zveřejňovány v dokumentu MŠMT Vyhlášení soutěží základních uměleckých škol.45 Hra žákovských orchestrů je rozdělena podle těchto kritérií: a) "s obsazením klasického smyčcového orchestru – event. bez kontrabasu, s možností autentického nebo elektronického klávesového nástroje pro barokní repertoár, b) s obsazením rozšířeným o další nástroje – dechové, bicí, klavír – až do obsazení symfonického orchestru Současně jsou podmínky pro účinkování v soutěži stanoveny do dvou kategorií: 1. kategorie - do 15 let s časovým limitem 8-12 minut a) do 18 členů b) do 30 členů c) nad 30 členů 2. kategorie - nad 15 let s časovým limitem 10-15 minut
a) do 18 členů b) do 30 členů c) nad 30 členů
Průměrný věk se vypočítává z věku členů dosaženého ke k 31. 8. daného kalendářního roku, kdy začíná školní rok (výpočet vychází pouze z dosažených let, nikoliv měsíců a dnů). Věk jednotlivých hráčů nesmí přesáhnout 26 let. V soutěži žákovských 45
Ústřední umělecká rada základních uměleckých škol České republiky: Soutěže a přehlídky ZUŠ. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.uur-zuscr.cz/souteze-a-prehlidky-zus/vyhlasenisoutezi
39
orchestrů ve věkové kategorii do 15 let je přípustné, aby violová skupina byla nahrazena skupinou 3. houslí, ve věkové kategorii nad 15 let je přípustné, aby část violové skupiny byla nahrazena houslisty".46
V neposlední řadě je nutné zmínit, že tato soutěž má několik kol, nejprve okresní, potom krajské a ústřední. Tato soutěž je nejvýznamnější možností "porovnat" síly s ostatními orchestry v ČR.
4.2 Concerto Bohemia V roce 1992 byla založena rozhlasová soutěž žákovských a studentských orchestrů Concerto Bohemia. Pořadatelem této každoroční soutěže je Český rozhlas prostřednictvím Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek. Ředitelem tohoto centra je Mgr. Jan Simon, klavírista a dlouholetý intendant a manažer Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Posláním soutěže je pečovat o mladou uměleckou generaci, přiblížit široké veřejnosti talentované soubory a orchestry a propagovat českou hudbu. Soutěž je určena pro orchestry a soubory žáků ZUŠ, studentů uměleckých škol a konzervatoří. Funguje na principu anonymního poslechu soutěžních nahrávek. Teprve po stanovení laureátů a absolutního vítěze organizátor soutěže oznámí porotě jména orchestrů a souborů. Soutěž je rozdělena do tří kategorií: a) "soubory a orchestry žákovské (do 16 let) b) soubory a orchestry studentské (do 25 let) c) soubory a orchestry konzervatoří a hudebních škol. V kategorii konzervatoří jsou hodnoceny i orchestry základních uměleckých škol s více než 25 % účastí studentů konzervatoří. Věkové omezení neplatí pro dirigenta (uměleckého vedoucího)."47
46
Ústřední umělecká rada základních uměleckých škol České republiky: Soutěže a přehlídky ZUŠ. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.uur-zuscr.cz/souteze-a-prehlidky-zus/vyhlasenisoutezi 47 Concerto Bohemia: O soutěži. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/concerto/osoutezi
40
4.3 Festival studentských orchestrů Festival studentských orchestrů byl pořádán Pražským studentským orchestrem. Přestože se jedná o již neexistující festival, který byl ve své době jedním z nejvýznamnějších mezinárodních festivalů pro mládežnické studentské orchestry v ČR. První ročník festivalu se konal v roce 1990 a byl zacílen k mezinárodnímu dni studentstva - 17. listopadu. PSO zajišťoval veškeré činnosti spojené s organizací festivalu - 10 studentů (členů orchestru) plně pokrylo produkční práci na festivalu. Na festival byly zvány zahraniční i české mládežnické orchestry, amatérské i studentské orchestry konzervatoří. V době největší slávy se festival konal od 28. října do 17. listopadu za účasti až 800 hráčů mládežnických orchestrů. Festival se konal do roku 2000, kdy už byla finanční situace festivalu velmi neudržitelná. Nepodařilo se nalézt institucionální podporu pro konání festivalu a zájem orchestrů o účast také rapidně poklesl. Je více než zřejmé, že právě dosah a povědomí o festivalech, soutěžích i orchestrech musí být pro jejich vlastní zajištění co nejrozsáhlejší a nejrozmanitější.
4.4 Národní festival komorních a symfonických těles Setkání Národní festival komorních a symfonických těles (dále NFKST) Setkání je pořádaný organizací NIPOS-ARTAMA. Pro prvotní nejasnost této zkratky je zde uvedeno vysvětlení. Tato zkratka skrývá oficiální název - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Organizace byla zřízena Ministerstvem kultury jako státní příspěvková organizace v roce 1991 za účelem podpory rozvoje kultury, především rozvoje kulturně společenských a tvůrčích aktivit občanů.
Oddělení
ARTAMA je útvarem pro neprofesionální umělecké aktivity. Nabízí a zajišťuje odborný servis v oblastech neprofesionálního umění a dětských estetických aktivit, pořádá nebo odborně zajišťuje dílny a semináře, přehlídky, festivaly, soutěže, shromažďuje dokumentaci, poskytuje komplexní informace o problematice neprofesionálního umění, zpracovává odborné expertízy pro orgány státní správy
41
a samosprávy, spolupracuje se spolky, občanskými sdruženími, kulturními zařízeními, školami a školskými zařízeními.48 Na internetových stránkách NIPOSu můžeme nalézt základní informace o Národním festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles. Festival je každoročně pořádán výše zmíněnou organizací NIPOS-ARTAMA z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ve spolupráci s neprofesionálními orchestry nebo komorními tělesy. "Národní festival bývá rozložen do několika etap. Každá etapa se koná v jiném městě České republiky zpravidla tam, kde existuje pořadatelské zázemí a pracuje neprofesionální orchestr nebo komorní těleso. V každém místě se na pořádání sdružují síly a prostředky řady subjektů od záštity krajských a městských úřadů, kulturních institucí či organizací regionu až po organizátory jiných hudebních akcí včetně sponzorů. Tato koncepce představuje rovněž inspiraci a podněty pro pořadatelská místa, neboť ozřejmuje jejich organizátorskou a kulturní vyspělost. V tomto smyslu je festival významným obohacením místní kultury. Umožňuje prezentaci výsledků práce všech typů neprofesionálních komorních a symfonických těles z Čech a Moravy. Jeho posláním je přispět k rozvoji a propagaci tohoto druhu neprofesionální činnosti, která má v Čechách a na Moravě velkou tradici. Dramaturgie festivalu doporučí inspirativní okruh jubilujících autorů, který je neprofesionálním souborům blízký a podpoří vyvážené zařazení méně frekventovaných děl. Neopomene však uvádění skladeb soudobých českých tvůrců, které se staly významným prvkem zkvalitňujícím celkovou úroveň této neprofesionální oblasti. Účastníky festivalu (neprofesionální komorní orchestry, symfonické orchestry, malá tělesa i sólisty) oslovuje odborná rada komorní a symfonické hudby při NIPOS-ARTAMA. Vybrané orchestry předkládají na přihlášce svůj repertoár, ze kterého odborná rada vybírá a sestavuje dramaturgii jednotlivých koncertů. Festivalové koncerty jsou využívány k rozborům práce zúčastněných těles. 48
NIPOS: O NIPOSu. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/?page_id=1921
42
Rozborové semináře vedou členové odborné rady KSH. Poznatky z těchto rozborů se stávají podkladem pro obsahovou orientaci vzdělávacích akcí oboru"49. Tato vznešená slova přinášejí mnoho otázek ohledně skutečné důležitosti a smyslu tohoto festivalu. Z vlastní zkušenosti autora práce je organizace tohoto festivalu velmi problematická a prezentace ve vztahu k veřejnosti v konkrétním městě ne vždy dostatečná.
4.5 Young Prague Festival Young Prague Festival je multižánrový mezinárodní hudební festival. Je pořádán společností Events Bohemia, která se specializuje na pořádání různých festivalů především pro mládež. Festival je určen pro orchestry a sbory, složené z mladých lidí ve věku 8 až 26 let ze všech zemí Evropy. Nejsou určena konkrétní pravidla, v jakém složení, případně s jakými skladbami se musí hudební těleso na festivalu prezentovat. Jedná se o akci, která láká mládež ze zahraničí do Prahy, aby mohla především vychutnat genius loci tohoto historického města a navázat nová přátelství bez ohledu na svoji národnost. Young Prague Festival je rozdělen do dvou kategorií - soutěžní část a nesoutěžní přehlídka. Účast až jednoho tisíce účastníků každý rok ukazuje na jednotu v rozmanitosti. Hlavním neoficiálním mottem je citát, že hudba spojuje národy.50
4.6 Společný projekt České filharmonie a Asociace ZUŠ ČR 118. koncertní sezóna České filharmonie bude uzavřena 24. června 2014 na Hradčanském náměstí, kde proběhne Open air koncert České filharmonie. Tento koncert se zajímavý tím, že na něm pod vedením šéfdirigenta orchestru Jiřího Bělohlávka vystoupí čtyři mladí sólisté. Talentovaní sólisté Anna Paulová (klarinet), Ladislav Bilan (marimba), Michaela Špačková (fagot) a Lukáš Kolek (saxofon) uspěli v listopadu 2013 v konkurzu Zahrej si s Českou filharmonií. Pro tuto 49
Artama - odborný útvar NIPOS: Komorní a symfonická hudba. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?p=15079
43
diplomovou práci má smysl ještě jeden fakt. V rámci orchestru budou účinkovat nejschopnější hráči z mládežnických orchestrů (Symfonický orchestr ZUŠ Liberec, Mladí brněnští symfonikové, Decapoda ZUŠ Ústí nad orlicí, smyčcový orchestr ZUŠ Jihlava). Koncert se koná ve spolupráci s Asociací ZUŠ, která na základě dlouhodobých výsledků soutěží ZUŠ vytipovala nejúspěšnější mládežnické orchestry. A právě z výše uvedených orchestrů ti nejlepší z nejlepších budou moci po boku svých profesionálních kolegů zasednout v jednom orchestru. Projekt vznikl v rámci roku České hudby a má za cíl prezentovat silnou tradici uměleckého vzdělávání v českých zemních. Rovněž ukáže, jak významnou roli hrají základní umělecké školy v současnosti.51
50
volný překlad autora práce Young Prague [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.youngprague.cz/ 51 Česká filharmonie - žijeme hudbou: Open air koncert 2014. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/#detail/Open-air-koncert-2014-se296.html
44
5 Zahraniční soutěže a festivaly 5.1 Evropský hudební festival mládeže v Neerpeltu Nevelké belgické město Neerpelt každoročně hostí Evropský hudební festival mládeže (v holandském originále Europees Muziekfestival voor de Jeugd). Festival je pořádán pro různá hudební tělesa. V sudých letech pro pěvecké sbory a v lichých letech pro instrumentální tělesa. Více než šedesát let je heslem festivalu je: "Alle Menschen werden Brüder" ve volném překladu všichni lidé jsou bratři. Toto heslo vystihuje smysl festivalu. Setkání tisíců mladých lidí do 25 let přináší navázání nových kontaktů, společnou radost z hudby, nové hudební a kulturní zážitky. Festival je rozdělen na soutěžní a nesoutěžní část. Mezinárodní odborná porota hodnotí úsilí všech vystupujících mladých lidí. Stovky dobrovolníků pomáhají s organizací festivalu, aby pětidenní setkání proběhlo v naprostém pořádku.52 Tento festival často navštěvují česká hudební tělesa jako například Novoměstská filharmonie.
5.2 Mezinárodní festival mládežnických orchestrů v Murcii Španělská Murcia hostila Mezinárodní festival mládežnických orchestrů (ve španělském originále Festival Internacional de Orquestas Jóvenes). Festival vznikl na půdě místní univerzity v roce 1982 v rámci kulturního programu. Festival si kladl za cíl podporovat mládež v mezinárodním měřítku ve studiu hudby a orchestrální hře, rovněž spojení odlišných kultur účastnící se mládeže rozšiřoval vzájemnou evropskou integraci. Závěrečné spojení všech orchestrů do jednoho mohutného hudebního tělesa vygradovalo tuto základní myšlenku53. Závěrem je však nutno poznamenat, že se v roce 2011 konal zatím poslední ročník, budoucnost festivalu je z finančních důvodů bohužel nejistá54.
52
Co je EMJ. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.emj.be/index.php?option=com_k2&view=item&layout=item&id=1232&Itemid=550&lan g=cz 53 Universidad de Murcia: Festival Internacional de Orquestas Jóvenes. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.um.es/fioj/festival/ 54 informace od manažera Novoměstské filharmonie, - účastníka posledního ročníku festivalu
45
5.3 Young Euro Classic v Berlíně Berlínský festival je každoročně pořádán Německou asociací přátel evropských
mládežnických
orchestrů
(v
německém
originále
Deutscher
Freundeskreis europäischer Jugendorchester e.V.). Od roku 2000 zve asociace mládežnické orchestry z Evropy i z dalších světadílů do Berlína. 15 dní trvající festival poskytuje možnost prezentace prvotřídním mládežnickým orchestrům v německé metropoli. Je stírána hranice mezi amatéry a budoucími profesionály. Tohoto festivalu se několikrát zúčastnil i Český studentský orchestr.55
55
volný překlad autora: Young Euro Classic: home. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.young-euro-classic.de/home/
46
6 Další projekty mládežnické orchestrální hudby v ČR 6.1 Europera Jugendorchester Projekt Europera je svým založením velmi rozmanité hudební těleso. Sdružuje více než 200 mladých hudebníků a zpěváků z České republiky, Německa a Polska do podoby symfonického orchestru, pěveckého sboru a menších komorních souborů. Myšlenku spojení mladých nejtalentovanějších hudebníků z oblasti "Trojzemí" (hraniční oblast ČR, Polska a Německa) navrhl ředitel divadla v Görlitz prof. Ludwig Dieter. Tento projekt funguje pod sociokulturním centrem Hillersche Villa GmbH v saské Žitavě a je plně hrazen z evropských fondů. Národnostní složení orchestru je zhruba ze 75% české, z 20% polské a z 5% německé, nezvykle malý poměr německých hráčů je dán nízkou úrovní místních hudebníků. Unikátní spojení žáků třech zemí (spolupráce mezi 18 školami) zajišťuje dostatečný počet hráčů a zpěváků. Uměleckým vedoucím orchestrální složky projektu Europera je od roku 2004 Miloš Krejčí, který pozvedl uměleckou úroveň tělesa a úspěšně se prezentoval s orchestrem v rámci regionu i na zahraničních festivalech v Anglii, Francii, Itálii a například v Královské hudební akademii v Bruselu. Pravidelně provádí cca 10 - 12 koncertů ročně ve všech třech zemích, odkud pocházejí hráči.56
6.2 Český hudební tábor mládeže o.p.s. Český hudební tábor mládeže je obecně prospěšnou společností (s účinností Nového občanského zákoníku od 1.1.2014 není možné tuto právní formu nově zakládat, pokud však nenastane změna v poslání společnosti, právní forma se nemění57). Jedná se o prázdninové setkání pro děti a mládež od 8 do 19 let, kde mají možnost hrát ve velkých symfonických orchestrech i menších ansámblech a rozvíjet tak svůj talent. V neposlední řadě tábor podporuje setkávání se zahraničními účastníky tábora, a tak přispívá k zlepšení jazykových schopností mladých českých hudebníků. 56
Europera Jugendorchester. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.europera.org/cs/europera.html 57 Obecně prospěšná společnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-10].
47
Od roku 1997, kdy se tábor poprvé v Horním Jelení v Pardubickém kraji uskutečnil, se zde vystřídalo téměř 3000 účastníků z 28 zemí světa. Lektoři orchestrální hry jsou Američané.58 Není bez zajímavosti, že tento projekt vychází z amerického vzoru Blue Lake Fine Arts Camp, což je letní prázdninový tábor v americkém Michiganu, který si klade za cíl v celé své téměř padesátileté historii rozvíjet kreativitu mladého jedince bez ohledu na jeho uměleckou úroveň. Během několika prázdninových týdnů se zde setkávají lidé nejrůznějšího věku (nejenom mládež), aby mohli rozvíjet svoji estetickou úroveň v několika uměleckých oborech - hudbě, malířství, tanci a herectví. Každoročně se zde sejde více než 5000 zájemců. Součástí letního tábora je také mezinárodní výměnný program, vysílání dvou rozhlasových stanic a letní umělecký festival, který zahrnuje více než 175 kulturních představení.59
58 59
Český hudební tábor mládeže o.p.s. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.chtm.cz/ Blue Lake Fine Arts Camp [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.bluelake.org/
48
7 Zahraniční projekty s přesahem do ČR 7.1 El Sistema Tento původně venezuelský fenomén v přístupu k sociálním problémům mládeže prostřednictvím orchestrální hry můžeme charakterizovat takto: "Vizionářské globální hnutí, které mění životy dětí prostřednictvím hudby. Nový model pro sociální změny."60
Dnes už se jedná o celosvětově uznávanou hudební organizaci, která spolupracuje s nejvýznamnějšími dirigenty na světě. Příkladem může být nedávná událost - loňský koncert Národního mládežnického symfonického orchestru z Venezuely (Simon Bolívar Youth Orchestra of Venezuela) na salcburském festivalu pod taktovkou šéfdirigenta Berlínských filharmoniků sira Simona Rattla61. V příloze je uveden odkaz na internetové stránky Youtube, kde je umístěn celý záznam z koncertu v Salcburku v roce 2013.
7.1.1 O projektu El Sistema byla založena v roce 1975 venezuelským ekonomem, dirigentem a klavíristou Josém Antoniem Abreauem. Principem organizace je od založení dodnes poskytování hudebního vzdělávání dětem bez rozdílu původu a sociálního zázemí. Začátky výuky orchestrální hry byly složité. El Sistema se potýkala s nedostatkem dětí. V roce 1979 začala projekt podporovat venezuelská vláda. Byla založena Státní nadace pro mládežnický a dětský orchestr. V současné době nadace sdružuje 180 orchestrů, což představuje 350 000 žáků a 20 000 učitelů. Vzhledem ke 26 milionům obyvatel země je to úctyhodné číslo. El Sistema podporuje a pomáhá dětem z nejchudších poměrů změnit jejich prostředím naprogramované chování tak, že mohou dosáhnout vysokých cílů ve svém životě. Příkladem mohou být významní světoví umělci vzešlí z tohoto vzdělávacího systému - dirigent Gustavo Dudamel a kontrabasista Ediscon Ruiz 60
volný překlad autora "A visionary global movement that transforms the lives of children through music. A new model for social change" National Alliance of El Sistema [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://elsistemausa.org/ 61 Salzburger Festspiele. Salzburger Festspiele [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.salzburgerfestspiele.at/archive_detail/programid/4789/id/762/j/2013
49
a další. El Sistema úspěšně bojuje proti kriminalitě, drogám a dalším sociálně patologickým jevům, které v chudinských čtvrtích mají silné zázemí.62
7.1.2 El Sistema v českém prostředí Originální vzdělávací systém se úspěšně prosadil ve Venezuele, v USA, v Kanadě a také ve 24 zemích Evropy. Nasnadě je však otázka, zda tento systém může napomoci k snížení sociálně patologických jevů, kriminality, prostituce, braní drog v České republice. Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižší mírou rizika chudoby v Evropě. Průzkum Eurostatu z roku 2008 ukazuje na pouhých devět procent obyvatel vystavených riziku chudoby. Ve velmi rizikové skupině obyvatel u dětí do 17-ti let je tato míra 13 %.63 Tyto informace nám mohou pomoci k pochopení situace v ČR. Velmi hustá síť ZUŠ poskytuje kvalitní hudební vzdělání - možnost osobního rozvoje prostřednictvím výuky na hudební nástroje a dalších uměleckých oborů. Orchestrální hra je nedílnou součástí tohoto typu vzdělávání. Dle autorova názoru je vzdělávací systém El Sistema záslužným projektem, který zlepšuje sociální podmínky dětí. Česká republika je ale v tomto směru vyspělou zemí s propracovanou infrastrukturou hudebních škol, fenomén El Sistema pravděpodobně nepřeváží systém ZUŠ. Na druhé straně od roku 2010 existuje v České republice Nadační fond Harmonie, který je součástí evropského sdružení Sistema Europe. Posláním nadace je "pozitivně měnit život dětem prostřednictvím hudby"64. Projekt je zaměřen primárně na sociálně vyloučené lokality pro děti bez rozdílu. Zatím projekt funguje na Základní škole Grafická v Praze 5, kde se děti mohou věnovat výuce hry na housle a další nástroje. Cílem projektu je vytvořit síť dětských orchestrů. Tyto aktivity jistě zlepší sociální situaci mládeže a dětí v ČR, zatím však pouze v zanedbatelném rozměru.
62
El Sistema a Sistema Europe: Ze slumu do orchestru. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nfharmonie.cz/cze/home/el-sistema-a-sistema-europe 63 EurActiv: Eurostat: V České republice je nejnižší riziko chudoby ze zemí EU. [online]. [cit. 201403-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/eurostat-v-ceske-republice-jenejnizsi-riziko-chudoby-ze-zemi-eu-006980 64 Nadační fond Harmonie: O nás. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nfharmonie.cz/cze/home
50
7.2 Gustav Mahler Jugendorchester Mezinárodní mládežnický orchestr Gustava Mahlera (dále GMJO) byl založen v roce 1986 z iniciativy světoznámého dirigenta Claudia Abbada. Cílem založení orchestru bylo spojení nadaných mladých hudebníků z Rakouska a dalších středoevropských států za tehdejší "železnou oponou". Byl to první mezinárodní projekt spojený se vzájemnou uměleckou spoluprácí mezi státy na opačné straně politického zřízení. Dlouholetá tradice a spolupráce se slavnými dirigenty přispěla k velké popularitě. Orchestr každoročně pořádá konkurzy od října do prosince ve 25 městech Evropy, na které se hlásí přes 2500 hudebníků z 24 zemí Evropy. Repertoár orchestru zahrnuje skladby od období klasicismu až současnou hudbu. Důraz je především kladen na velká symfonická díla hudebního romantismu (viz souvislost s Gustavem Mahlerem, podle něhož je tento orchestr pojmenován). Orchestr pravidelně účinkuje na velkých festivalech v Evropě i mimo ni65.
7.3 Orchestr mladých Evropské unie Tento orchestr (v anglickém originále The European Union Youth Orchestra dále EUYO) sdružuje nejtalentovanější mladé hudebníky ze všech 28 zemí Evropské unie. Díky spolupráci s renomovanými světovými dirigenty si udržuje špičkovou uměleckou úroveň. Orchestr je složen ze 140 hráčů, kteří jsou vybíráni každoročním konkurzem. Déle hrající hráči (více než jednu sezónu) rovněž musí projít konkurzem, aby byla zachována transparentnost při výběru hráčů. V celé EU se ročně přihlásí až 4000 nadaných mladých muzikantů mezi 14 a 24 lety, kteří mají zájem hrát v tomto orchestru. Orchestr se každoročně prezentuje v mnoha městech EU i mimo Evropu. Pro drtivou většinu hráčů orchestru je kulturní, společenská a hráčská zkušenost z tohoto tělesa skvělou přípravou pro budoucí profesionální působení v živém umění v celé Evropě. Repertoár orchestru je složen z děl světových autorů (Čajkovskij, Mahler, Šostakovič, Beethoven a další). EUYO se pravidelně účastní světoznámých 65
volný překlad autora, Gustav Mahler Jugendorchester: Über das GMJO. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.gmjo.at/Home/%C3%9CberdasGMJO.aspx
51
festivalů například BBC Proms
a festivalu v Edinburghu. Sídlo orchestru je
v Londýně.66
8 Shrnutí zahraničních orchestrálních projektů Výše uvedené projekty lze podobně porovnat z hlediska rozsahu orchestru. Nicméně není možné v rámci této práce konkrétně zmapovat a srovnat situaci na jedné straně Mládežnického orchestru Gustava Mahlera a na druhé straně Venezuelského národního mládežnického orchestru projektu El Sistema. Podmínky hráčů a jejich výběr je nesrovnatelně rozdílný. Obecným cílem fungování mládežnických orchestrů v Evropě i jinde ve světě je vzájemná spolupráce, přátelství mezi hráči a radost ze společné práce. Hudba spojuje národy. Nicméně srovnání počtu hráčů výše jmenovaných zahraničních projektů ukazuje na velké rozdíly mezi orchestry. Graf č. 3. Počet hráčů ve sledovaných zahraničních projektech ukazuje tuto situaci:
180 160 140 120 100
počet hráčů
80 60 40 20 0 Europera
El Sistema
GMJO
EUYO
Takřka propastný rozdíl v počtu žáků ukazuje orchestr vzešlý z fenoménu El Sistema (Simon Bolívar Youth Orchestra of Venezuela), který se svými 175 hráči patří suverénně k největším orchestrům (pravděpodobně) na světě vůbec. Gustav 66
volný překlad autora, The European Union Youth Orchestra: ABOUT. [online]. [cit. 2014-04-21].
52
Mahler Jugendorchester se svými 117 hráči už patří k menším sledovaným tělesům. The European Union Youth Orchestra je složen ze 140 hráčů. Oba výše jmenované orchestry mají
propracovaný systém
konkurzů
a
patří
svým
založením
k poloprofesionálním orchestrům - hráči orchestru jsou budoucí profesionálové. Nejmenší počet hráčů má první orchestr obsažený v grafu - žitavský projekt Europera, který se svými 78 hráči rozhodně nepatří k velkým evropským mládežnickým tělesům.
Dostupné z: http://www.euyo.org.uk/european-union-youth-orchestra
53
Závěr Tato práce si kladla za cíl popsat současnou situaci mládežnických symfonických orchestrů v ČR, možnosti prezentace, finanční situaci a celkové fungování orchestrů. Součástí práce byl rovněž přesah do zahraničí, ať už úzká spolupráce českých mladých hudebníků v projektu Europera nebo velké evropské orchestrální projekty. Významnou měrou působí na celém světě i projekt El Sistema, který však pravděpodobně nedosáhne v ČR takové popularity a úspěchu jako jinde na světě, především v chudších zemích. Výsledkem této práce je konstatování, že situace orchestrů je poměrně stabilizovaná. Zájemců o hru v orchestru v ČR je stále velké množství. Finanční situace a účinné vyhledávání podpory z externích zdrojů je však rozdílné. Na příkladu jediného samostatného orchestrálního projektu (ČSO) lze vidět, že pro aktivní fungování mládežnického symfonického orchestru je nutná podpora a zastřešující organizace v podobě ZUŠ. Tím se velké finanční nároky na vedení orchestrů rozmělní v celkovém rozpočtu školy. Rovněž personální a prostorové zázemí pro orchestry je zahrnuto v režijních nákladech školy. Mládežnické symfonické orchestry ZUŠ plnohodnotně patří do portfolia škol a naplňují tak smysl těchto uměleckých institucí - vychovávat a vzdělávat mládež v umění, spolupráci, vzájemném respektu a k celkovému estetickému rozvoji. Otázkou zůstává, zda vzdělávací systém ZUŠ bude stále aktivně zapojen do vzdělávacího systému MŠMT.
54
Použité informační zdroje BOŘEK, Lubor. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010, 63 s. ISBN 978-8087000-37-3. ČERNUŠÁK, Gracian; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí svazek prvý A-L. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, 856 s. DOHNALOVÁ, Lenka, Anna BRYSON a Don NIXON. Czech orchestras. Prague: Theatre Institute, c2005, 70 p. ISBN 978-807-0081-822. ELIÁŠ, Karel; Svatoš, Marek. ÚZ č. 900 - Nový občanský zákoník s rejstříkem. vyd. Ostrava: Sagit, 2013, 320 s. ISBN 978-80-7208-920-8 FUKAČ, Jiří; VYSLOUŽIL, Jiří; MACEK, Petr. Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, 1035 p. ISBN 80-705-8462-9 KOLÁŘOVÁ, Martina. Vývoj hudební výchovy v českých zemích. 1994. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1994, 59 s. KOLEKTIV autorů. Studie současného stavu podpory umění svazek 1. vyd. Praha: Institut umění - Divadelní ústav v Praze, 2009, 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5 ŠILEROVÁ, Lucie. Organizační a ekonomické aspekty fungování symfonických orchestrů ČR. 2012. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2012, 124 s. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů
55
Elektronické informační zdroje (seznam elektronických citací je řazen dle jejich umístění v textu) El Sistema USA: Venezuela. El Sistema USA: Venezuela [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://elsistemausa.org/el-sistema/venezuela/ Gustav Mahler Jugendorchester: About the GMJO. Gustav Mahler Jugendorchester: About the GMJO [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.gmjo.at/Home/%C3%9CberdasGMJO.aspx Europera Jugendorchester. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://www.europera.org/cs/europera.html NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. [cit. 201312-28]. Dostupné z: NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Základní umělecká škola Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí: Decapoda. Základní umělecká škola Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.zusuo.cz/zusuo/decapoda Organizační řád soutěží a přehlídek žáků základních uměleckých škol. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladnivzdelavani/organizacni-rad-soutezi-a-prehlidek-zaku-zakladnich1?highlightWords=Organiza%C4%8Dn%C3%AD+%C5%99%C3%A1d+sout%C4 %9B%C5%BE%C3%AD Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové: O škole. Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové: O nás [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zusvk.cz/CZ/o-skole/historie Základní umělecká škola Kroměříž: Informace o škole. Základní umělecká škola Kroměříž: Informace o škole [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zuskm.cz/index.php?p=3 Základní umělecká škola Česká Třebová: Historie. Základní umělecká škola Česká Třebová: Historie [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zusct.cz/oskole/historie/ Základní umělecká škola Zábřeh: O nás. Základní umělecká škola Zábřeh: O nás [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zus-zabreh.cz/o-nas/historie/ ZUŠ Jeseník: O škole. ZUŠ Jeseník: O škole [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zusjes.cz/o-skole/
56
Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové: O škole. Základní umělecká škola Vítězslavy Kaprálové: O nás [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.zusvk.cz/CZ/o-skole/historie Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.asops.cz/index.php?lang=cz&page=home IZUŠ: Seznam základních uměleckých škol. IZUŠ: Seznam základních uměleckých škol v ČR [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: https://www.izus.cz/kontakt/seznam_zakladnich_umeleckych_skol_v_cr/ EFNYO: about. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.efnyo.org/index.php?page=about Český studentský orchestr. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://studentskyorchestr.cz/cesky-studentsky-orchestr Základní umělecká škola Liberec: Symfonický orchestr ZUŠ Liberec. Základní umělecká škola Liberec: Symfonický orchestr ZUŠ Liberec [online]. [cit. 2013-1229]. Dostupné z: http://www.zusliberec.cz/symfonicky-orchestr-zus-liberec-cl64.html Novoměstská filharmonie: Kdo jsme. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://novomestskafilharmonie.cz/kdo-jsme/ Filharmonie mladých Praha: O nás. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.filharmoniemladych.cz/?q=node/1 Vysoká škola ekonomická v Praze: VŠKP - Zobrazení práce. [online]. [cit. 2014-0412]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=38903 Santa Monica High School Orchestras. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.samohiorchestras.org/ Český hudební tábor mládeže. [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.chtm.cz/index.php?nid=3203&lid=cs&oid=370870 Ústřední umělecká rada základních uměleckých škol České republiky: Soutěže a přehlídky ZUŠ. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.uurzuscr.cz/souteze-a-prehlidky-zus/vyhlaseni-soutezi Concerto Bohemia: O soutěži. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/concerto/osoutezi
57
NIPOS: O NIPOSu. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/?page_id=1921 Artama - odborný útvar NIPOS: Komorní a symfonická hudba. [online]. [cit. 201404-05]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?p=15079 Young Prague [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.youngprague.cz/ Česká filharmonie - žijeme hudbou: Open air koncert 2014. [online]. [cit. 2014-0425]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/#detail/Open-air-koncert-2014se296.html Co je EMJ. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.emj.be/index.php?option=com_k2&view=item&layout=item&id=1232& Itemid=550&lang=cz Universidad de Murcia: Festival Internacional de Orquestas Jóvenes. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.um.es/fioj/festival/ Young Euro Classic: home. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.young-euro-classic.de/home/ Europera Jugendorchester. [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.europera.org/cs/europera.html Obecně prospěšná společnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-10]. Český hudební tábor mládeže o.p.s. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.chtm.cz/ Blue Lake Fine Arts Camp [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.bluelake.org/ National Alliance of El Sistema [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://elsistemausa.org/ Salzburger Festspiele. Salzburger Festspiele [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.salzburgerfestspiele.at/archive_detail/programid/4789/id/762/j/2013 El Sistema a Sistema Europe: Ze slumu do orchestru. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nfharmonie.cz/cze/home/el-sistema-a-sistema-europe EurActiv: Eurostat: V České republice je nejnižší riziko chudoby ze zemí EU. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske58
unii/clanek/eurostat-v-ceske-republice-je-nejnizsi-riziko-chudoby-ze-zemi-eu006980 Nadační fond Harmonie: O nás. [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.nfharmonie.cz/cze/home Gustav Mahler Jugendorchester: Über das GMJO. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.gmjo.at/Home/%C3%9CberdasGMJO.aspx The European Union Youth Orchestra: ABOUT. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.euyo.org.uk/european-union-youth-orchestra
59
Seznam grafů Graf č. 1 Počet hráčů ve sledovaných orchestrech ZUŠ Graf č. 2 Umělecké vedení orchestrů Graf č. 3 Počet hráčů ve sledovaných zahraničních projektech
60
Seznam zkratek a značek AMU
- Akademie múzických umění
BBC
- British Broadcasting Corporation
ČSO
- Český studentský orchestr
GMJO
- Gustav Mahler Jugendorchester
ČSR
- Československá republika
ČR
- Česká republika
EFNYO
- European Foundation of National Youth Orchestras
EU
- Evropská unie
EUYO
- European Union Youth Orchestra
FMP
- Filharmonie mladých Praha
JAMU
- Janáčkova akademie múzických umění v Brně
LŠU
- lidová škola umění
MBS
- Mladí brněnští symfonikové - symfonický orchestr ZUŠ města Brna
MŠMT
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NF
- Novoměstská filharmonie
NFKST
- Národní festival komorních a symfonických těles
NIPOS
- Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
PSO
- Pražský studentský orchestr
SRPŠ
- spolek rodičů a přátel školy
USA
- Spojené státy
VŠE
- Vysoká škola ekonomická 61
VŠMU
- Vysoká škola múzických umění
ZUŠ
- základní umělecká škola
62
Seznam příloh Příloha A plakát na koncert přeshraničního symfonického orchestru (ZUŠ Liberec) Příloha B internetové stránky Novoměstské filharmonie Příloha C plakát na koncert Filharmonie mladých Praha v pražském Rudolfinu Příloha D odkaz na server Youtube se záznamem koncertu ze salcburského festivalu (venezuelský národní mládežnický symfonický orchestr)
63
Přílohy Příloha A plakát na koncert přeshraničního symfonického orchestru (ZUŠ Liberec)
Příloha B internetové stránky Novoměstské filharmonie
Příloha C plakát na koncert Filharmonie mladých v pražském Rudolfinu
Příloha D odkaz na server Youtube se záznamem koncertu ze salcburského festivalu (venezuelský národní mládežnický symfonický orchestr)
https://www.youtube.com/watch?v=024WDJ39F28
