ČMKOS a evropská integrace

ODBOROVÝ SVAZ ZAMĚSTNANCŮ POŠTOVNÍCH, TELEKOMUNIKAČNÍCH A NOVINOVÝCH SLUŽEB

zpracováno odborným oddělením ČMKOS

ČMKOS a evropská integrace události roku 2012

ČMKOS a evropská integrace - události roku 2012 Informační materiál (aktualizováno ke 2. květnu 2013 pro Sněm ČMKOS) Tento materiál projednala Rada ČMKOS na svém zasedání 18. února 2013. Mimo jiné rozhodla o předložení jeho aktualizovaného znění zasedání Sněmu ČMKOS. Materiál navazuje obsahově na dokument "ČMKOS a evropská integrace - události roku 2011", který byl předložen Sněmu ČMKOS v květnu 2012. Materiál by měl sloužit jako zdroj informací. Proto obsahuje i poměrně podrobné citace z dokumentů, z nichž řada má platnost i pro budoucnost. V dokumentu je řada odkazů na Informace Evropského integračního týmu ČMKOS. Všechny lze najít mj. na internetové stránce ČMKOS v kategorii Evropské a mezinárodní vztahy, Evropská unie, Informace EIT a na Intranetu ČMKOS v kategorii Evropská unie.




Obsah Klíčové události v Evropské unii v roce 2012....................................................................................... 3 Česká republika ve vztahu k EU v roce 2012 ...................................................................................... 4 Postup v jednání o české výjimce z Listiny základních práv EU...................................................... 5 Cesty k řešení krize a větší integraci EU ............................................................................................. 7 Reakce Evropské odborové konfederace na vývoj v EU ................................................................... 12 Plnění Evropského semestru............................................................................................................. 15 Národní program reforem.............................................................................................................. 17 Nová strategie pro jednotný trh.......................................................................................................... 18 Budoucí financování EU .................................................................................................................... 18 Víceletý rozpočtový rámec (VFR) EU na léta 2014 - 2020 ............................................................ 19 Daň z finančních transakcí ............................................................................................................ 20 Politika soudržnosti ....................................................................................................................... 20 Vývoj v oblasti sociální politiky........................................................................................................... 21 Rovná práva pro domácí i zahraniční pracovníky a návrh EOK na "Protokol o sociálním pokroku" ...................................................................................................................................................... 21 Balíček k zaměstnanosti................................................................................................................ 21 Evropský sociální dialog .................................................................................................................... 23 Tripartitní sociální dialog................................................................................................................ 23 Bipartitní sociální dialog v EU........................................................................................................ 24 Výbor EU pro sociální dialog (nadodvětvový)............................................................................. 24 Vyjednávání evropských sociálních partnerů ............................................................................. 26 ČMKOS a evropská integrace ........................................................................................................... 27

2

ČMKOS na národní úrovni ............................................................................................................ 27 ČMKOS na úrovni EU ................................................................................................................... 28 Evropský integrační tým ČMKOS .................................................................................................. 29 Klíčové události v Evropské unii v roce 2012 s přesahem do roku 2013 V prvním pololetí roku 2012 předsedalo Evropské unii Dánsko a ve druhém Kypr. V první polovině roku 2013 EU předsedá Irsko. Prakticky celý rok 2012 se řešila zejména krize eurozóny a hledaly se cesty, jak z této krize vyjít. 1. ledna se novým předsedou Evropského parlamentu na dva a půl roku stal Martin Schulz, předseda skupiny sociálních demokratů v EP. Nově voleni byli i místopředsedové EP. Mandát skončil Liboru Roučkovi, který již dále nekandidoval. Jedním z nových místopředsedů EP byl zvolen Oldřich Vlasák z ODS (skupina evropských konzervativců a reformistů v EP). V březnu 2013 schválil Evropský parlament zprávu o složení EP po volbách 2014. Zprávu musí ještě schválit Evropská rada. Pokud se tak stane, bude mít budoucí EP 751 členů, namísto současných 766 (po vstupu Chorvatska). ČR by měla spolu s dalšími 11 podobně velkými státy přijít o 1 europoslance a měla by jich tak mít 21. 1. leden 2012 byl dnem desátého výročí zavedení eura. Oslavy se však vzhledem ke složité situaci příliš nekonaly. Stejně jako v předchozím roce pokračovala krize v Řecku, situace se zhoršovala i v Itálii, Španělsku, Portugalsku. V březnu 2013 pak naplno propukla krize na Kypru, který by bez pomoci z EU zkrachoval. Míra nezaměstnanosti v eurozóně koncem roku 2012 dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1995, kdy se začala měřit. Její výše činila 11,8 procenta (na konci roku 2011 10,4). V Evropské unii nezaměstnanost dosahovala 10,7 procenta (2011 9,9). Celkem bylo nezaměstnaných více než 26 miliónů lidí (2011 - 23). Zvláště hrozivá je zejména v jižních zemích nezaměstnanost mladých - v Řecku bylo nezaměstnaných 57,6 a ve Španělsku 56,5 procent mladých do 25 let. Situace se dále pomalu zhoršovala i v prvním čtvrtletí 2013 - míra nezaměstnanosti v EU je 10,9 %, v eurozóně 12 %. Nezaměstnaných je 26,338 miliónu lidí, z toho v eurozóně 19,071 miliónu. 5. března 2013 požádalo o členství v eurozóně Lotyšsko. Euro by tam mělo být zavedeno k 1. lednu 2014, jako v 18. členském státě EU. V roce 2012 dále probíhaly přípravy na zpracování nového víceletého finančního rámce EU a nové politiky soudržnosti na léta 2014 - 2020 zahájené již v roce 2010. Pokračovala jednání o rozšíření EU. 22. ledna 2012 schválili Chorvaté v referendu svůj vstup do EU (66% pro, účast 42%). Ratifikace přístupové smlouvy ještě probíhá - proces není dokončen v Dánsku, Německu, Nizozemsku a Slovinsku. Česká republika uložila ratifikační listiny 4. července 2012. Pokud bude ratifikační proces dokončen, stane se Chorvatsko 28. členským státem EU 1. července 2013. Kandidátských zemí je v současné době pět - Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá hora, Island a Srbsko. Jednání s Tureckem, která byla zahájena v říjnu 2005, dále pokračují. O zahájení přístupových rozhovorů s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií rozhodl Evropský parlament 10. února 2010. Situace se od té doby příliš nevyvinula. Pokud jde Černou horu, v prosinci 2011 rozhodla Evropská rada, že vyjednávání budou zahájena v červnu 2012, nakonec však k tomu došlo až 18. prosince. Pokračovala vyjednávání s Islandem. Na konci roku 2012 bylo provizorně uzavřeno již 11 vyjednávacích kapitol. Island, jakožto členská země Evropského hospodářského prostoru i Schengenského prostoru, plní celou řadu acquis již nyní. Přesto však nebudou jednání bez problémů, zvláště v kapitole Rybolov a Zemědělství. Rovněž není jasné, jestli Islanďané i po úspěšných

3

vyjednáváních nakonec vstup do EU schválí. Srbsku udělila status kandidátské země Evropská rada na svém zasedání 1. a 2. března 2012, zahájení rozhovorů Evropská komise doporučila 22. dubna 2013. Potenciálními kandidáty na vstup do EU jsou Albánie, Bosna-Hercegovina, a Kosovo. Proces přibližování těchto zemí k EU je teprve v počátcích. Rok 2012 byl Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Tomuto tématu byla věnována řada kampaní, akcí, konferencí a seminářů. Rok 2013 je Evropským rokem občanů. Prvního dubna 2012 byla spuštěna tzv. občanská iniciativa1, která je obsažena v Lisabonské smlouvě. Umožní občanům požádat evropské instituce, aby se Evropská komise, jakožto jediný orgán v EU se zákonodárnou iniciativou, začala zabývat určitým tématem. Je k tomu třeba shromáždit 1 milión podpisů alespoň z jedné čtvrtiny členských států. V současné době je otevřeno 15 iniciativ - mezi jinými i jedna odborová týkající se práva na vodu, kterou organizuje EPSU (Evropský svaz veřejných služeb). Tato iniciativa dosáhla jako první jednoho miliónu podpisů, zatím však pouze v pěti zemích, nikoli v požadovaném počtu sedmi. V České republice by se mělo získat 16 500 podpisů, zatím (2. dubna) jich je 3 809. Informace o probíhajících iniciativách v češtině jsou na webové stránce http://ec.europa.eu/citizens-initiative/public/welcome?lg=cs. Česká republika ve vztahu k EU v roce 2012 s přesahem do roku 2013 I v roce 2012 pokračovala česká vláda ve své politice ve vztahu k Evropské unii charakterizované mj. značně rezervovaným postojem ke směřování EU k větší integraci. Tím, že Česká republika nepoužívá euro, není ani členem třetí fáze Hospodářské a měnové unie, Evropského stabilizačního mechanismu, ani bankovní unie. U dvou posledně zmíněných se země, které nepoužívají euro, mohou připojit na bilaterální bázi. To Česká republika zatím neučinila a nepřidala se dosud ani k fiskálnímu kompaktu. Není ani mezi 11 členskými státy, které zavedou daň z finančních transakcí. Mezi koaličními stranami panují různé názory na naše postoje v EU. Projevuje se to v rovině koncepční - ČR stále nemá koncepci působení v EU, která měla být hotova už v létě 2011 - i institucionální. Česká republika tak například stále má dva státní tajemníky pro otázky EU - Vojtěcha Bellinga na Úřadu vlády a Jiřího Schneidera na Ministerstvu zahraničních věcí. Své známé názory na evropskou integraci dával jasně najevo i prezident Václav Klaus, který mj. nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Ten podepsal po svém nástupu do funkce 3. dubna 2013 až nový prezident Miloš Zeman, který také poprvé vyvěsil na Pražském hradě spolu s předsedou Komise Barrosem vlajku Evropské unie a ve svých vystoupeních dává najevo zcela jiný vztah k EU, než měl Václav Klaus. Hovoří o sobě jako o přesvědčeném eurofederalistovi. Jeho postoje a chování k EU by mohly napomoci změnit situaci, kdy jsme pro EU poměrně nečitelným a nesrozumitelným partnerem, což není v současné složité ekonomické situaci a v době, kdy vrcholí mj. přípravy víceletého finančního rámce EU a budoucí koncepce politiky soudržnosti, pro náš stát výhodné. A to i v souvislosti s problémy s čerpáním strukturálních fondů a jejich zneužíváním, jak se objevovaly po celý minulý rok. Postoje české vlády k některým konkrétním tématům jsou zmíněny níže. K 1. lednu 2012 nastoupilo nové vedení v Evropském parlamentu. Jak je uvedeno výše, místopředsedou EP se stal Oldřich Vlasák z ODS. Jiří Maštálka z KSČM (skupina Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice) zůstal kvestorem. Ve vedoucích funkcích v aparátu institucí EU působí 27 Čechů. Z toho 22 v Evropské komisi (2 náměstci generálních ředitelů - Ladislav Miko, GŘ pro zdraví a spotřebitele, Marie Bohatá, Eurostat 1

Viz Informace EIT 18/2012

4

1 ředitelka a 19 vedoucích oddělení) a 5 v Radě EU (vedoucí kanceláře generálního tajemníka Marek Mora, 2 ředitelé a 2 vedoucí oddělení). Celý současný seznam lze nalézt na adrese http://www.euroskop.cz/206/sekce/komisar-za-ceskou-republiku/. Nadále však lze konstatovat, že Čechů ve vysokých funkcích v EU, ale i v jejích samotných institucích, zatím stále není mnoho. V létě 2012 definitivně do Prahy přesídlilo řízení systému navigace Galileo. ČR o to usilovala řadu let. Jde o první agenturu EU na českém území. Postup v jednání o české výjimce z Listiny základních práv EU 5. září 2011 předložila česká vláda Radě EU návrh na změnu Smluv týkající se připojení protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v České republice ke Smlouvě o EU (SEU) a Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU). 11. října 2011 rozhodla Rada EU pro všeobecné záležitosti předložit návrh protokolu Evropské radě a 14. října 2011 byl odeslán ke konzultaci Evropskému parlamentu, Evropské komisi a vnitrostátním parlamentům. Evropský parlament přikázal celou záležitost svému Výboru pro ústavní záležitosti. Zpravodajem byl určen Andrew Duff, poslanec za Velkou Británii ze Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Ve své zprávě doporučil, aby Výbor vyzval Evropskou radu, aby se rozhodla neposuzovat navrženou novelizaci Smluv. Zprávu Výbor poprvé projednával na svém zasedání 26. ledna, nedospěl však k rozhodnutí, když byl stejný počet hlasů pro i proti. A. Duff návrh doplnil, avšak závěr v novém textu zůstává stejný - tedy aby se Evropská rada návrhem nezabývala. Důvodová zpráva k upravenému návrhu bere jako jeden z podpůrných argumentů i dopis předsedy ČMKOS předsedovi EP M. Schulzovi (viz dále). Tento nový návrh Výbor posoudil na svém zasedání 26. dubna, avšak opět nerozhodl, stejně jako na dalším zasedání 11. a 12. července 2012. K hlasování opět nedošlo. Výbor projednával opětovně druhý návrh zprávy zpravodaje A. Duffa. Ke druhé zprávě bylo předloženo 32 pozměňovacích návrhů - 14 z nich od členů Skupiny Evropských konzervativců a reformistů J. Zahradila, E. Kožušníka, A. Češkové z ODS a A. Foxe (britští konzervativci). Jejich pozměňovací návrhy požadují, aby se Rada EU výjimkou zabývala a českou výjimku přičlenila ke Smlouvám. Zpráva s těmito pozměňovacími návrhy byla schválena 17. září. Hlasování však bylo označeno za zmatečné a opakovalo se 8. října, v němž zpráva schválena nebyla. Výbor je rozdělen na dvě poloviny. Vzhledem k této skutečnosti a nemožnosti dosáhnout rozhodnutí vyzval výbor na svém zasedání 26. listopadu A. Duffa, aby předložil nový návrh zprávy. Stalo se tak 11. prosince 2012. Tato zpráva je považována za "neutrální". Zatímco předchozí zprávy žádaly Evropskou radu, aby se výjimku rozhodla neposuzovat, tato zpráva pouze konstatuje, že EP "byl konzultován". V bodech odůvodnění se však znovu opakují některé předešlé výhrady k výjimce. Zprávu výbor schválil 18. února 2013 a měla se tak dostat na zasedání pléna EP. Z programu dubnové schůze však byla opět stažena, neboť se zdá, že vedení EP soudí, že by EP ke zprávě měl zaujmout stanovisko, nikoli pouze konstatovat, že byl konzultován. Zpráva by se měla dostat na květnové zasedání EP. NÁVRH PROTOKOLU o uplatňování listiny základních práv Evropské unie v České republice Členské státy EU (v návrhu všechny uvedeny jmenovitě) BEROUCE na vědomí přání České republiky, PŘIPOMÍNAJÍCE závěry předsednictví schválené Evropskou radou na zasedání konaném ve dnech 29. a 30. října 2009, PŘIPOMÍNAJÍCE, že se hlavy států a předsedové vlád zasedající v Evropské radě ve dnech 29. a 30. října 2009 dohodli, že v okamžiku uzavření příští smlouvy o přistoupení bude v souladu s příslušnými

5

ústavními předpisy jednotlivých členských států ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice, [BEROUCE NA VĚDOMÍ skutečnost, že Vysoké smluvní strany podepsaly dne … Smlouvu mezi Vysokými smluvními stranami a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii;] SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie: ČLÁNEK 1 Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království se použije na Českou republiku. ČLÁNEK 2 Název, preambule a normativní část protokolu uvedeného v článku 1 se pozměňují tak, aby se vztahovaly na Českou republiku stejným způsobem, jakým se vztahují na Polsko a na Spojené království. ČLÁNEK 3 Tento protokol ratifikují Vysoké smluvní strany v souladu se svými ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky. Tento protokol vstupuje v platnost pokud možno dnem […]* za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední. ČLÁNEK 4 Tento protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy. V... dne... roku … * Stejný den, ke kterému vstupuje v platnost Smlouva o přistoupení Chorvatské republiky k EU (tedy k 1. červenci 2013 - pozn. OEMV ČMKOS) I když instituce EU i parlamenty ostatních členských států EU protokol schválí, stále zůstává problém jeho ratifikace v samotné ČR: Právní situace ohledně jeho schvalování je stále nejasná. Obě komory českého parlamentu smlouvu schválily i s Listinou a její soulad s ústavním právem ČR potvrdil i Ústavní soud. Senát parlamentu ČR přijal 6. října 2011 usnesení (č. 330), v němž mj. vyzývá vládu, aby ustoupila od požadavku protokol o výjimce sjednat. I nové stanovisko obou komor musí být souladné. ČMKOS se od počátku stavěla proti vynětí ČR z platnosti Listiny. Ostře se proti tomu ohradila i rezolucí svých nejvyšších orgánů z roku 2009. Tyto své postoje opakovala i v průběhu dalších let. Pro připomínání tohoto požadavku využívají zástupci ČMKOS všech evropských (EOK, EHSV a další) i domácích fór, včetně RHSD a jejích odborných týmů; V souvislosti s projednáváním výjimky ČR v Evropském parlamentu se v únoru 2012 ČMKOS obrátila dopisem na jeho předsedu a další funkcionáře s požadavkem, aby nebyl podpořen návrh protokolu

6

obsahujícího českou výjimku. Tento dopis je citován i ve výše zmíněné zprávě A. Duffa jako jeden z podpůrných argumentů pro neschválení výjimky. Cesty k řešení krize a větší integraci EU Rámcem pro veškeré kroky Evropské unie zůstává stále Strategie EU 2020 schválená již v roce 2010. Strategie EU 2020 2 Cíle strategie EU 2020, která byla schválena v červnu 20103, je následující (pro srovnání v závorce uvedeny české národní cíle v rámci této strategie): •

Cíl u zaměstnanosti: Zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %. (Český národní cíl: 75 %, zaměstnanost žen mezi 20 a 64 lety 65 %, starších osob mezi 55 a 64 lety 55 %, snížení míry nezaměstnanosti mladých mezi 15 a 24 lety o třetinu oproti roku 2010, lidí s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku 2010)

•

Cíl u výzkumu a vývoje: Dosáhnout cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP, zejména zlepšováním podmínek pro investice soukromého sektoru do výzkumu a vývoje, a vytvořit nový ukazatel pro sledování inovací. (Český národní cíl: 1 % HDP).

•

Cíl u závazků 20/20/20: Snížit emise skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 nejméně o 20 % nebo, pokud budou podmínky příznivé, o 30 %; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. (České národní cíle: podstatným způsobem přispět k dosažení indikativního cíle stanoveného na unijní úrovni ve výši 20 %; učinit další kroky ke zlepšení kvality životního prostředí).

•

Cíl u vzdělání: Snížit podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku, ze současných 15 % na 10 % a zvýšit podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání, z 31 % nejméně na 40 %.(České národní cíle: předčasné ukončení docházky - 5,5 %, terciární vzdělání - 32 %).

•

Cíl u snižování chudoby: Snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí. (Český národní cíl: udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou do roku 2020 oproti roku 2010, snížení počtu osob ohrožených chudobou o 30 000).

Priority

Stěžejní iniciativy Inovace „Unie Inovací“ – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa.

INTELIGENTNÍ RŮST:

Vzdělávání

rozvíjet ekonomiku založenou na „Mládež v pohybu“ – posílení výkonu systémů vzdělávání a znalostech a inovacích usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh.

2 3

Materiály ohledně strategie EU 2020 jsou průběžně vkládány na intranet ČMKOS, menu Evropská unie, Strategie EU 2020) Viz Informace EIT 13/2010

7

Priority

Stěžejní iniciativy Digitální společnost „Digitální program pro Evropu“ – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky. Klima, energie, mobilita

„Evropa méně náročná na zdroje“ – podpora oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na UDRŽITELNÝ RŮST: nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů podporovat energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické konkurenceschopnější a účinnosti. ekologičtější ekonomiku méně Konkurenceschopnost náročnou na zdroje. „Průmyslová politika pro éru globalizace“ – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku. Zaměstnanost a dovednosti „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa - evropský příspěvek k plné zaměstnanosti" “ - 4 klíčové priority: lepší fungování trhu práce, kvalifikovanější pracovní síla, vyšší kvalita RŮST PODPORUJÍCÍ pracovních míst a pracovních podmínek, posílené politiky na ZAČLENĚNÍ: podporovat podporu poptávky po pracovní síle a vytváření pracovních míst. ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude Boj proti chudobě vyznačovat sociální a územní „Evropská platforma pro boj proti chudobě“ – zajištění sociální soudržností. a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti. Institucionálně tvoří strategii Evropa 2020 omezený soubor integrovaných hlavních směrů pro „Evropu v roce 2020“ (integrujících hlavní směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti): V platnosti zůstávají následující hlavní směry schválené již v roce 2010: Hlavní směry hospodářských politik 1. Zajistit kvalitu a udržitelnost veřejných financí 2. Řešit makroekonomickou nerovnováhu 3. Snižovat nerovnováhu v eurozóně 4. Optimalizovat podporu výzkumu, vývoje a inovací, posilovat znalostní trojúhelník a uvolnit potenciál digitální ekonomiky 5. Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů 6. Zlepšit obchodní a spotřebitelské prostředí, modernizovat a rozvinout průmyslovou základnu za účelem dosažení plné funkčnosti vnitřního trhu Hlavní směry politik zaměstnanosti 8

7. Zvyšování účasti mužů a žen na trhu práce, omezování strukturální nezaměstnanosti a prosazování kvality pracovních míst 8. Rozvoj kvalifikované pracovní síly, která bude reagovat na potřeby trhu práce, a podpora celoživotního učení 9. Zlepšování kvality a výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvyšování účasti na terciárním nebo srovnatelném vzdělávání 10. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě V dubnu 2011 konstatovala Rada EU, že tyto hlavní směry politik zaměstnanosti "jsou platné i pro rok 2011 a členské státy je ve svých politikách zaměstnanosti zohlední". V dubnu 2012 totéž konstatovala i pro rok 2012. Důraznější plnění cílů strategie EU v roce 2012 znesnadnila délka trvání krize a EU za nimi celkově zaostává. V roce 2012 EU a její členské státy intenzivně pracovaly na určitém ucelenějším rámci, který by měl pomoci vyjít z krize a současně by posílil kontrolu a dohled nad členskými státy - zatím eurozóny. Tento proces jasně vede k větší evropské integraci. Před zasedáním Evropské rady v červnu 2012 předložil její předseda H. Van Rompuy zprávu o posilování Hospodářské a měnové unie (HMU), kterou vypracoval spolu s předsedou Evropské komise, Euroskupiny a prezidentem Evropské centrální banky. Zpráva předkládá vizi budoucnosti HMU. Červnová Evropská rada zprávu projednala a vyzvala předsedu ER, aby připravil konkrétní časový harmonogram. Pro zasedání Evropské rady 18. a 19. října 20124 pak H. Van Rompuy vypracoval průběžnou zprávu o plnění této výzvy. V úvodní zprávě se navrhuje vize stabilní a prosperující HMU opírající se o čtyři hlavní prvky: • Integrovaný finanční rámec zajišťující finanční stabilitu zejména v eurozóně a minimalizující finanční důsledky selhání bank pro evropské občany. Tento rámec přesouvá odpovědnost za dohled na evropskou úroveň a stanoví společné mechanismy pro řešení problémů bank a pojištění vkladů klientů. • Integrovaný rozpočtový rámec zajišťující zdravou fiskální politiku na úrovni jednotlivých států i na úrovni evropské, jehož součástí je koordinace, společné rozhodování, důslednější prosazování příslušných předpisů a odpovídající kroky vedoucí k vydávání společných dluhopisů. Součástí tohoto rámce by rovněž mohly být i různé formy fiskální solidarity. • Integrovaný rámec hospodářských politik disponující dostatečnými mechanismy k zajištění, aby na úrovni jednotlivých států i na úrovni evropské byly zavedeny politiky na podporu udržitelného růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, které jsou v souladu s bezproblémovým fungováním HMU. • Zajištění nezbytné demokratické legitimity a odpovědnosti rozhodování v rámci HMU na základě společného uplatňování svrchovanosti, pokud jde o společné politiky a solidaritu. 28. listopadu 2012 přijala Evropská komise sdělení "Návrh (blueprint) prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse"5, jež stanovilo potřebné kroky k jejímu vytvoření, které je třeba přijmout v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Evropská rada v prosinci 2012 poté schválila "cestovní mapu" posílení HMU, která stanoví, že by se mělo jít cestou zavedení rámce pro silnější správu ekonomických záležitostí, vytvoření fiskální a bankovní unie 4 5

Závěry Evropské rady 18. a 19. října viz Informace EIT 23/2012 Text je k dispozici mj. na intranetu ČMKOS, Evropská unie

9

a dále pak větší koordinací národních reforem, hlubším sociálním rozměrem, včetně sociálního dialogu, důrazem na konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, to vše při zajištění demokratické legitimity odpovědnosti a otevřenosti a transparentnosti vůči státům, které nepoužívají euro. V březnu 2013 vydala EK další dvě sdělení vyplývající z výše uvedeného sdělení - ke koordinaci ex ante zásadních reforem hospodářské politiky a k zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost.6 Tímto v podstatě nyní hlavním rámcovým tématem EU se bude zabývat i Evropská rada v červnu 2013. Důraz se klade i na posilování správy ekonomických záležitostí a schvalování jednotlivých kroků. Lepší správa ekonomických záležitostí se stala jakýmsi rámcem pro prohlubování integrace. Správa ekonomických záležitostí vychází ze tří hlavních zásad: -

Posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Zahrnuje schválené politické priority a cíle, které jsou součástí strategie Evropa 2020; dodatečné závazky, které přijaly členské státy účastnící se Paktu euro plus7; důslednější dohled EU nad hospodářskými a fiskálními politikami jednak v rámci Paktu o stabilitě a růstu, jednak prostřednictvím nových nástrojů řešení makroekonomické nerovnováhy; a novou metodu práce – evropský semestr – projednávání hospodářských a rozpočtových priorit každoročně v téže době.

-

Opatření zabezpečující stabilitu eurozóny. V roce 2010 reagovala EU na krizi státních dluhů zavedením dočasných podpůrných mechanismů pro členské státy, které v roce 2013 nahradil stálý Evropský mechanismus stability. Tato opatření jsou podmíněna přísnými programy fiskální konsolidace a reforem a vytvářena v úzké spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem.

-

Opatření v zájmu ozdravění finančního sektoru.

Na konci roku 2011 byl schválen tzv. "šestibalíček", který obsahuje 5 nařízení a 1 směrnici posilující Pakt stability a růstu a zvyšující dohled nad fiskálními a hospodářskými politikami v EU a zejména v eurozóně. 23. listopadu 2011 pak Evropská Komise předložila tzv. "dvoubalíček" - návrhy dvou nařízení, jejichž cílem je posílit koordinaci a dohled nad rozpočtovými procesy v členských zemích eurozóny, zejména těch, které jsou v problémech. V současné době se návrhy stále projednávají. Zatím naposledy se jimi zabývala Rada ministrů financí 4. prosince 2012. Dohody mezi EP, Radou EU a Komisí bylo dosaženo koncem března 2013. Po tříměsíčních jednáních podepsalo 25 zúčastněných členských států 1. března 2012, u příležitosti konání Evropské rady8 mezivládní Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt). Nepodepsaly Británie a Česká republika. Cílem paktu je posílit fiskální disciplinu v eurozóně a přispět k užší koordinaci a konvergenci hospodářských politik. Jádro Smlouvy je tvořeno souborem pravidel, podle kterých mají být příjmy a vládní výdaje vyrovnané (malé odchylky budou v některých případech možné). Implementace těchto pravidel v domácí legislativě má být přezkoumatelná Soudním dvorem EU, který by měl mít postavení rozhodčího soudu. Pokud přesáhne výše vládního dluhu 60 % HDP, přijmou účastnické státy opatření k jeho snižování průměrně o jednu dvacetinu ročně. Smluvní státy budou předkládat Radě a Komisi ke schválení programy rozpočtového a hospodářského partnerství a informovat je předem o plánech emisí státních dluhopisů. V případě rozhodování v Radě o nadměrném schodku bude hlasováno tzv. obrácenou většinou (tj. kvalifikovaná většina proti). Smlouva vstoupila v platnost 1. ledna 2013, poté, kdy byla ratifikována 17 státy EU. Dalších osm ratifikaci se plánuje v nejbližší době. Česká republika (a Velká Británie) se ke smlouvě připojit nehodlají, česká vláda ji plánuje pro české podmínky nahradit zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V současnosti se podpis fiskálního paktu opět ocitl v centru české politiky, když jím TOP 09 podmiňuje podpis nové koaliční smlouvy.

6

Tisková zpráva Evropské komise k nim viz Informace EIT 11/2013 Pakt euro plus viz Informace EIT 9/2011 8 Závěry zasedání viz Informace EIT 6/2012 7

10

S fiskálním paktem však nebyly spokojeny ani některé země, které jej podepsaly, zejména Francie. Hodnotily jej jako málo prorůstový a požadovaly jeho určité "vyvážení. Tímto vyvažujícím dokumentem se podle některých stal Pakt pro růst a zaměstnanost9, který přijala Evropská rada v červnu 2012. Jsou v něm uvedena opatření, která by měla přijmout jak EU, tak členské státy pro oživení hospodářského růstu, posílení investic, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti EU. • Členské státy mají podle paktu klást důraz zejména na fiskální konsolidaci podporující růst, obnovení běžného poskytování úvěrů ekonomice, podporu růstu a konkurenceschopnosti, boj proti nezaměstnanosti a účinné řešení sociálních dopadů krize, modernizaci veřejné správy. • EU by měla přispět prohloubením jednotného trhu, vytvořením fungujícího jednotného digitálního trhu, úsilím o snížení regulační zátěže, dotvořením vnitřního trhu s energií, podporou inovací. • K účelu dosažení růstu a zaměstnanosti bude sloužit i reformovaná politika soudržnosti, nový rozpočet EU, posílení financování ekonomiky, daňová politika (účastníci Paktu euro plus a ti, kteří se hlásí k dani z finančních transakcí). Prioritou je zvýšení zaměstnanosti, usnadnění mobility pracovní síly, lepší využívání obchodu jako jednoho z motorů růstu. Klíčové je zajištění finanční stability. První informace o postupu plnění paktu pro růst a zaměstnanost byla předložena zasedání Evropské rady v říjnu 2012. V lednu 2013 schválilo všech 27 členských států zvýšení kapitálu Evropské investiční banky o 10 miliard €, čímž splnilo svůj závazek učiněný v tomto paktu. Toto zvýšení umožní EIB poskytnout až 60 miliard € během tříletého období na projekty po celé EU na plnění opatření v paktu. Dalšími částmi 120 miliard €, které mají být podle paktu investovány do růstu v EU, je realokace 55 miliard €, které nejsou využity ve strukturálních fondech, a 5 miliard € v tzv. projektových obligacích, které jsou určeny na infrastrukturní projekty v energetice, dopravě a širokopásmové infrastruktuře. Dalším prvkem v posilování HMÚ i správy ekonomických záležitostí je tzv. bankovní unie10, o níž se hovoří již od roku 2010. Dlouhá jednání se výrazně posunula vpřed 13. prosince 2012, kdy se Rada ministrů EU pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dohodla na postoji ke dvěma návrhům, jejichž cílem je zavést jednotný mechanismus dohledu nad bankami. Nový systém by měl být postupně zaváděn od ledna 2013, jeho plná funkčnost se předpokládá v březnu 2014. Podle dohody bude Evropská centrální banka (ECB) přímo dohlížet na cca 200 z odhadovaných 6000 bank v eurozóně. Jednotný mechanismus dohledu budou tvořit ECB a příslušné vnitrostátní orgány. Vnitrostátní orgány dohledu by si ponechaly odpovědnost za úkoly, které nebyly svěřeny ECB, např. v souvislosti s ochranou spotřebitele, praním peněz, platebními službami a pobočkami bank ze třetích zemí. Dohodu politicky poté podpořila Evropská rada konaná 13. a 14. prosince 201211. Na pravidlech se dohodlo všech 27 členských států EU, platit však budou pouze ve státech eurozóny, případně v členských státech, jejichž měnou není euro, ale které se budou chtít zapojit na základě uzavření ujednání o úzké spolupráci. Česká vláda se dlouhou dobu stavěla proti vytváření bankovní unie, premiér Nečas dokonce hrozil vetem. Nakonec však byly požadavky české vlády podle jejího názoru splněny a Česká republika tak s návrhy souhlasila. Dalším krokem v budování bankovní unie by mělo být vytvoření společného rámce pro řešení problémů bank v krizi a společného systému pojištění bankovních vkladů (viz níže). Hlavními prvky bankovní unie jsou: -

bankovní pravidla platná v celé EU – včetně společných avšak flexibilních požadavků na výši kapitálu, který musí banky udržovat

text Paktu a závěry červnové Evropské rady viz Informace EIT 15/2012 Sdělení EK "Plán ustavení bankovní unie" viz Informace EIT 20/2012 11 Závěry Evropské rady viz Informace EIT 29/2012 9

10

11

-

jednotný bankovní dohled EU s přímým dozorem nad bankami, které působí ve více zemích, a nad velkými bankovními domy, což umožní prosazování pravidel a větší přehled o kontrole rizik

-

společná pravidla, která zabrání krachům bank, a v případě, že se banka dostane do potíží, umožní včasný zásah, díky němuž nebude nutné banku sanovat z peněz daňových poplatníků

-

jednotný systém pojištění vkladů poskytující ochranu vkladatelům, ať již uloží své peníze nebo investují v kterémkoli státě Unie. Cílem je posílit důvěru v celý bankovní systém.

Pro pomoc zemím v problémech bylo již v březnu 2011 na summitu EU definitivně schváleno vytvoření instituce Evropský stabilizační mechanismus. Smlouva o něm vstoupila v platnost 27. září 2012 a ESM byl slavnostně otevřen 8. října 2012. ESM bude působit s upsaným kapitálem ve výši 700 mld. euro. Z toho 80 mld. bude splacený kapitál a 620 mld. tzv. disponibilní kapitál, který bude poskytnut na požádání členskými zeměmi eurozóny. Distribuční klíč, který stanovuje velikosti kapitálových vkladů pro země eurozóny, byl stanoven na bázi splaceného kapitálu Evropské centrální banky. Méně vyspělým ekonomikám (měřeno ukazatelem HDP na obyvatele v tržních cenách pod hranicí 75 % průměru EU) byl pro přechodné období 12 let poskytnut zvýhodněný klíč. ESM bude oprávněn vypůjčovat si na kapitálových trzích za účelem provádění svých operací. Česká republika se také vyjadřovala ke vzniku Evropského stabilizačního mechanismu: Senát ho schválil 25. dubna 2012 a Poslanecká sněmovna 5. června 2012. K souhlasu byla potřeba ústavní, třípětinová většina, neboť se jedná o změnu zakládajících smluv EU. 7. prosince 2012 prezident Václav Klaus prohlásil, že tento doplněk lisabonské smlouvy nepodepíše. Na samotnou činnost fondu to ale nemá vliv. Doplněk podepsal 3. dubna 2013 prezident Miloš Zeman. Reakce Evropské odborové konfederace na vývoj v EU EOK po celý rok 2012 vedla kampaň proti nespravedlivým reformám a škrtům veřejných financí, za rovné mzdy a rovná práva. V jejím rámci vyhlásila na 29. února 2012, tedy v předvečer zasedání Evropské rady, Evropský akční den. ČMKOS se přidala informováním o této akci prostřednictvím OS, včetně elektronické české verze letáku připraveného pro tento den. ČMKOS a zástupci některých OS se připojili 29. 2. k protestní akci studentů v rámci týdne neklidu. EOK hodnotila akční den kladně, akce poprvé proběhly ve stejný den decentralizovaně po celé Evropě, měly nejrůznější formu - od velkých shromáždění po konference atd. Delegace EOK jednala s vedoucími představiteli Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, kterým předložila požadavky a argumenty EOK pro východiska z krize. Přestože EOK vnímá větší pozornost ze strany vedoucích evropských politiků, kterou projevují pokud jde o odborové požadavky, neprojevuje se to v jejich důraznějších činech. Další den evropských akcí se konal 14. listopadu 2012. Tato akce proběhla téměř ve všech zemích EU v jeden den a byla opět namířena proti úsporným opatřením a za prosazení návrhu EOK na sociální smlouvu pro Evropu. ČMKOS se k akčnímu dni připojila pražskou demonstrací 17. listopadu 2012. Své požadavky EOK prosazovala nejen v kampaních a v jednáních s představiteli institucí EU. Výkonný výbor schválil na svém zasedání 5. a 6. června 2012 návrh "Sociální smlouvy pro Evropu", text v němž EOK vyjadřuje svá stanoviska a požadavky k vývoji v EU a vyzývá evropské organizace zaměstnavatelů, instituce EU, národní vlády a sympatizující organizace, aby se zapojily do diskuse k návrhu této smlouvy. Návrh EOK: Sociální smlouva pro Evropu My, vedoucí představitelé odborů Evropy, členové Evropské odborové konfederace, přicházíme s návrhem sociální smlouvy pro Evropu.

12

Pozorujeme zvětšující se nerovnosti, rostoucí chudobu a vyloučení, stoupající nezaměstnanost, nejistou práci, která postihuje zejména mladé lidi, a stále větší rozčarování z evropského projektu. Jsme svědky znepokojivého nárůstu nacionalismu, rasismu a xenofobie. Tento trend, zhoršovaný soutěžením o co nejnižší mzdy, by mohl vést k odmítání evropského projektu, který EOK vždy podporovala. Vidíme, že poválečné ekonomické a sociální uspořádání, které vedlo k vytvoření Evropské unie a evropského sociálního modelu, je ohroženo. Tento jedinečný sociální model přinesl občanům a pracujícím značný přínos a umožnil nám překonat krizi a dosáhnout prosperity. Prohlašujeme, že základní práva musí mít přednost před ekonomickými svobodami. To je v duchu Charty základních práv, která je začleněna do Lisabonské smlouvy. To by mělo být zdůrazněno v Protokolu o sociálním pokroku, který by byl připojen ke Smlouvám. Věříme, že měnová unie musí sloužit procesu evropské integrace založenému na zásadách míru, demokracie a solidarity i na hospodářské, sociální a územní soudržnosti To je cesta k zajištění budoucnosti občanů v globalizovaném světě. Připomínáme, že cílem EU je ekonomický a sociální pokrok. Dosažení cílů strategie EU 2020 vyžaduje sociálně stabilní společnosti, udržitelný hospodářský růst a finanční instituce sloužící reálné ekonomice. Věříme, že právě prostřednictvím sociálního dialogu budeme schopni hledat spravedlivá a účinná řešení hluboké krize, které EU čelí. Ale bohužel vidíme, že demokracie na pracovišti a sociální dialog jsou často přehlíženy, podkopávány a útočí se na ně. Vyzýváme EU, aby se soustředila na politiky zlepšující životní a pracovní podmínky, na kvalitní pracovní místa, spravedlivé mzdy, rovné zacházení, efektivní sociální dialog, odborová a další lidská práva, kvalitní veřejné služby, sociální ochranu - včetně spravedlivých a udržitelných důchodů a zdravotnictví a průmyslovou politiku dávající přednost spravedlivému přechodu k modelu udržitelného rozvoje. Taková politika by přispěla k budování důvěry občanů v jejich společnou budoucnost. Odmítáme všechny politiky vedoucí ke konkurenci směrem dolů, ať v oblasti práv v práci, mezd, pracovní doby, sociálního zabezpečení, daní či životního prostředí. Podporujeme koordinované hospodářské politiky i cíl zdravých veřejných financí, ale odsuzujeme taková opatření hospodářského řízení, která podkopávají to, čeho bylo v sociální oblasti dosaženo v posledních desetiletích, dusí udržitelný růst, ekonomické oživení a zaměstnanost a rozbíjejí veřejné služby. Proto jsme proti Smlouvě o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii. Jsme také znepokojeni metodou použitou při vypracování této smlouvy, která vyloučila smysluplné zapojení Evropského parlamentu a občanů. Trváme na tom, že EU a její členské státy by měly svědomitě dodržovat evropské a mezinárodní nástroje jako jsou úmluvy MOP, judikatura Evropského soudu pro lidská práva a revidovaná Evropská sociální charta, k níž i k jejímuž Dodatkovému protokolu zakládajícímu systém kolektivních stížností (1995) by měla Evropská unie přistoupit. Ze všech těchto důvodů požadujeme Sociální smlouvu pro Evropu a nabízíme diskusi k jejímu obsahu i její schválení na tripartitní úrovni EU. Evropská odborová konfederace soudí, že sociální smlouva by měla obsahovat následující prvky: Kolektivní vyjednávání a sociální dialog: Svobodné kolektivní vyjednávání a sociální dialog jsou integrálními součástmi evropského sociálního modelu. Musí být zaručeny na úrovni EU i na národní úrovni. Každý členský stát by měl vytvořit příslušná podpůrná opatření.

13

Autonomie sociálních partnerů na národní úrovni i úrovni EU musí být respektována, stejně jako jejich role a postavení; veřejné orgány nesmějí jednostranně zasahovat do kolektivního vyjednávání nebo existujících kolektivních smluv; v co největší míře by mělo být rozšířeno pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami. Zásadní je efektivní zapojení sociálních partnerů do evropského ekonomického řízení a národních plánů reforem od samého počátku. Úsilí o přizpůsobení se měnícím se okolnostem by mělo být rozloženo úměrně k prostředkům, které lidé mají, a neměli by ho nést jen zaměstnanci a jejich rodiny. Ekonomické řízení pro udržitelný růst a zaměstnanost: Přijmout naléhavá opatření pro skoncování s krizí státních dluhů a udělit Evropské centrální bance (ECB) roli věřitele poslední záchrany, a tak jí umožnit vydávat eurodluhopisy. Programy růstu přizpůsobené každé zemi by měly být projednány, odsouhlaseny a monitorovány se sociálními partnery. Evropské průmyslové a investiční politiky zaměřené na řešení ekonomických a environmentálních výzev; prioritu by měly dostat investice do udržitelné infrastruktury, výzkumu a vývoje, technologií ohledně klimatu a obnovitelných zdrojů. Tyto investice by neměly být započítávány do veřejných schodků. Pravidla pro zajištění regulovaného, solidního a transparentního finančního sektoru sloužícího reálné ekonomice. Dodatečné zdroje získané ze zlepšeného využívání evropských strukturálních fondů, Evropské investiční banky, projektových dluhopisů a přiměřeně připravené daně z finančních transakcí by měly být přiděleny na sociální a environmentální účely. Zastavit tlak EU na liberalizaci veřejných služeb, které spadají do národní odpovědnosti. Slušné mzdy přispívající k růstu a domácí poptávce pro všechny. Mládežnická záruka pro všechny mladé v Evropě zajišťující jim slušnou práci, nebo dostatečné vzdělávací příležitosti do čtyř měsíců od doby, kdy se stanou nezaměstnanými, či ukončí školu. Opatření pro zlepšení kvality pracovních míst a pro potírání nejistých pracovních míst; vystupovat proti zneužívání práce na částečný úvazek, dočasných smluv a smluv na dobu určitou. Aktivní politiky trhu práce včetně iniciativ na podporu lidí, kteří mají malé nebo žádné napojení na trh práce. Ekonomická a sociální spravedlnost: Přerozdělující a progresivní systém daní z příjmu a majetku a skoncování s daňovými ráji, daňovými úniky a podvody, korupcí a prací na černo. Rozhodné kroky proti spekulaci. Efektivní opatření pro zajištění rovného odměňování a rovných práv u práce stejné hodnoty pro všechny; kolektivní smlouvy by měly pokrývat všechny, bez ohledu na formu jejich pracovní smlouvy, zejména, když pracují na stejném pracovišti. Realizace politik pro skoncování s rozdíly v odměňování žen a mužů. Tvorba mezd musí zůstat národní záležitostí a musí se řešit v souladu s národní praxí a systémem vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Vyjednávání sociálních partnerů na příslušné úrovni je nejlepším nástrojem pro zajištění dobrých mezd a pracovních podmínek; zákonné minimální mzdy v zemích, kde je odbory považují za nezbytné, by měly být podstatně zvýšeny. V každém případě by všechna mzdová minima měla respektovat standardy Rady Evropy ohledně spravedlivých mezd.

14

Harmonizace základu podnikových daní a minimálních sazeb zdanění podniků, eventuálně zavedením minimální sazby 25 %, což je v současné době v Evropě průměrná výše. Vyzýváme evropské organizace zaměstnavatelů, instituce EU, národní vlády a sympatizující organizace, aby se zapojily do diskuse o návrhu Sociální smlouvy pro Evropu, jak ji předkládá EOK. Tento svůj návrh EOK prosazuje i ve všech svých reakcích k současné diskusi o posilování Hospodářské a měnové unie (HMU) a zejména její sociální dimenze. Výkonný výbor přijal v březnu 2013 prohlášení, které bylo předloženo tripartitnímu sociálnímu summitu, připravuje se i zásadní stanovisko, které by mělo být předloženo před červnovým zasedáním Evropské rady, která se bude sociální dimenzí HMU zabývat. Podrobné informace ke stanoviskům a požadavkům EOK jsou k dispozici ve zprávách ze zasedání Výkonných výborů EOK pravidelně předkládaných Radě ČMKOS.

Plnění Evropského semestru Evropský semestr leden:

Komise vydává roční analýzu růstu12 stanovující priority EU pro nadcházející rok (v rámci úsilí o vyšší růst a vznik nových pracovních míst).

březen:

hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku.

duben:

členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí (programy stability (eurozóna) nebo konvergenční programy (ostatní státy) a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociálnímu začlenění (národní programy reforem).

červen:

Komise tyto programy posuzuje a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada a schvaluje Evropská rada.

konec června nebo začátek července: Rada jednotlivá doporučení oficiálně přijímá. Cyklus evropského semestru pro rok 2012 zahájila Roční analýza růstu na rok 201213, která byla vydána 23. listopadu 2011. V popisné části analýzy se mj. konstatuje, že se "ekonomické oživení zastavilo a že investice i spotřebu nepříznivě ovlivňuje nízká úroveň důvěry. Tato nedůvěra plyne z negativní vazby mezi krizí státního dluhu a situací ve finančním sektoru a ze zpomalení růstu celosvětového hospodářství. Proto je pravděpodobné, že HDP bude v příštím roce stagnovat a celkový růst EU v roce 2012 dosáhne podle prognóz pouze 0,6 %. Je pravděpodobné, že v roce 2012 a 2013 přetrvá vysoká úroveň nezaměstnanosti, kolem 10 %, což vyostří sociální dopad krize. Jestliže se krize v eurozóně nebude přesvědčivě řešit, zhorší se hospodářské vyhlídky celé EU. Možnosti růstu všech členských států, bez ohledu na jejich členství v eurozóně, závisí na tom, zda se rozhodně vyřeší krize státního dluhu a prokáže se, že euro je stabilní a silná měna a že státy, v němž se používá, jsou odhodlány a schopny provádět zdravé hospodářské politiky. Nechuť finančních trhů investovat ukazuje, že se tyto problémy dosud nepodařilo zvládnout. Toto dlouhé období nejistoty musí skončit". "Po několika letech krize existuje velmi málo dalších možností, jak by mohly makroekonomické politiky podpořit růst. zejména fiskální politika byla v mnoha zemích omezena vysokými náklady, nebo dokonce ztrátou přístupu k tržnímu financování." 12 13

Roční analýza růst na rok 2013 viz Informace EIT 28/2012 Text viz Informace EIT 24/2011, text i čtyři přílohy na Intranetu ČMKOS, kategorie "Evropská unie", "Strategie EU 2020"

15

Jako další postup Komise navrhla, aby se úsilí na úrovni členských států - a tedy i jejich národní programy - v roce 2012 zaměřily na následující priority: •

Další diferencovaná konsolidace veřejných financí s příznivými dopady pro růst

•

Obnova běžných úvěrových podmínek pro hospodářství

•

Podpora růstu a konkurenceschopnosti pro dnešek i budoucnost

•

Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize

•

Modernizace veřejné správy

Roční analýza růstu na rok 201314 zveřejněná 28. listopadu 2012 konstatuje, že nynější hospodářská a finanční krize urychlila hluboké změny a vynutila si hlubokou restrukturalizaci ekonomik jednotlivých zemí. Tento proces je nepříjemný, politicky náročný a sociálně obtížný, ale nezbytný pro vytvoření základů pro budoucí růst a konkurenceschopnost, které budou inteligentní, udržitelné a budou pro všechny. Podle analýzy zůstala hospodářská situace v EU i nadále křehká. Za celý rok se očekává snížení HDP o 0,3 % v EU a o 0,4 % v rámci eurozóny. Po několika letech slabého růstu se dostavily závažné sociální důsledky krize, které už jsou cítit všude. Nezaměstnanost se zvýšila a chudoba je na vzestupu. Vyhlídky na pomalé oživení stěžují situaci pro EU jako celek. Úrovně dluhu veřejných i soukromých aktérů omezují prostor pro nové činnosti a investice, nástroje fiskální a měnové politiky již byly do velké míry nasazeny a prostor pro manévrování je omezen. Strukturální reformy jsou nezbytné, ale často je obtížné rozhodnutí o nich přijmout. Velmi důležité pro udržení dynamiky reforem bude transparentnost cílů a zohlednění otázek spravedlnosti, pokud jde o dopady reforem na společnost. Krátkodobá perspektiva je stále nejistá, ale existují již i příznivější trendy, ale cesta je ještě dlouhá. Cílem této analýzy je stanovit hospodářské a sociální priority pro EU v roce 2013. Z krátkodobého hlediska je třeba obnovit důvěru a stabilizovat hospodářskou a finanční situaci. Pak přijdou na řadu strukturální reformy, které položí základy pro udržitelné oživení, jež s sebou přinese tvorbu pracovních míst a umožní transformaci hospodářství ve střednědobém horizontu. Komise se domnívá, že priority z roku 2012 (viz výše) jsou stále platné a členské státy by se na ně měly i nadále zaměřovat. Plněním a dalšími kroky v plnění Evropského semestru se zabývala Evropská rada na svém zasedání 14. - 15. března 201315. Konstatovala, že nastoupenou politiku je třeba důrazně realizovat a přitom se zaměřit především na následující: •

řešení nezaměstnanosti - zvláštní prioritou musí mít aktivní politika zaměstnanosti, sociální politika a politika trhu práce - se zvláštním důrazem na mladé; pozornost je třeba věnovat systémům vzdělávání a odborné přípravy;

•

dokončení jednotného trhu;

•

snížení regulační zátěže na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Během nadcházejících měsíců proběhne v Evropské radě několik tematických diskusí o odvětvových a strukturálních aspektech, které jsou klíčem k hospodářskému růstu a evropské konkurenceschopnosti. •

energetika (květen 2013)

•

inovace (říjen 2013)

•

digitální agenda a další služby (říjen 2013)

•

obrana (prosinec 2013)

14 15

Celý text viz Informace EIT28/2012 Text závěrů Evropské rady viz Informace EIT 8/2013

16

•

konkurenceschopnost průmyslu a průmyslová politika (únor 2014)

Národní program reforem V prvním čtvrtletí roku 2012 proběhla aktualizace Národního programu reforem. Při jeho přípravě byly organizovány neformální diskusní kulaté stoly, které proběhly za účasti sociálních partnerů v lednu 2012. Zástupci ČMKOS, jimiž byli vysocí představitelé i experti ČMKOS i jejích členských odborových svazů, na nich tlumočili naše stanoviska k projednávaným okruhům. Národní program reforem byl poté projednán i v pracovních týmech tripartity a na jejím březnovém plénu. Reakce z vládní strany na naše stanoviska byla obdobná jako u dalších jednání - názory bývají vyslechnuty, ale nikoli vyslyšeny. Vláda Národní program schválila 11. dubna a poté byl odeslán Evropské komisi (13. dubna). Konvergenční program na období 2012 - 2015 byl odeslán 25. dubna 2012. 6. července 2012 poté Rada EU vydala k oběma programům doporučení16. Doporučení Rady k Národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady k aktualizovanému Konvergenčnímu programu České republiky na období 2012–2015 (červen 2012) Rada DOPORUČUJE, aby Česká republika v období 2012–2013 provedla tato opatření: 1) Zabezpečit naplánovaný pokrok směrem k včasné nápravě nadměrného schodku. Za tímto účelem v plném rozsahu splnit rozpočet na rok 2012 a upřesnit opatření trvalé povahy nezbytná na rok 2013 tak, aby se dosáhlo ročního průměrného strukturálního přizpůsobení stanoveného v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Dále zabezpečit odpovídající úsilí o trukturální přizpůsobení s cílem dosáhnout dostatečného pokroku směrem ke střednědobému cíli, včetně splnění výdajového kritéria. V této souvislosti zamezit plošné škrty, zajistit prorůstové výdaje a vystupňovat úsilí o zlepšení efektivity veřejných výdajů. Využívat dostupný prostor k takovým zvyšováním daní, jimiž by byl minimálně dotčen růst. Přesunout vysokou úroveň zdanění práce na zdanění v oblasti bydlení a životního prostředí. Zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Přijmout opatření ke zlepšení výběru daní, k zamezení daňových úniků a ke zlepšení dodržování daňových předpisů, včetně zavedení jediného inkasního místa pro všechny druhy daní. 2) Zavést další změny ve veřejném důchodovém systému k zajištění jeho dlouhodobé udržitelnosti. Přehodnotit plány umožňující předčasný odchod z trhu práce. Zajistit širokou účast mladších pracovníků v plánovaném fondovém systému ke zlepšení přiměřenosti důchodů. 3) Přijmout další opatření k podstatnému zvýšení dostupnosti cenově přístupných a kvalitních předškolních zařízení péče o dítě. 4) Posílit veřejné služby zaměstnanosti zvýšením kvality a efektivity odborné přípravy, pomoci při hledání zaměstnání a individualizovaných služeb, včetně externě zadaných služeb. 5) Naléhavě přijmout a provést služební zákon s cílem podpořit stabilitu a efektivitu veřejné správy a amezit porušování předpisů. Zajistit odpovídající provádění nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Vyřešit otázku anonymní držby akcií. Zajistit správné provádění v souvislosti s fondy EU a posílit boj proti korupci. 6) Přijmout nezbytné právní předpisy k vytvoření transparentního a jasně vymezeného systému hodnocení kvality vysokoškolských a výzkumných ústavů. Zabezpečit, aby financování bylo udržitelné a vázané na výsledky hodnocení kvality. Vytvořit rámec pro hodnocení zaměřený na zlepšení v oblasti povinné školní docházky.

16

Celý text viz Informace EIT 13/2012

17

Jednání o Národním programu reforem na rok 2013 proběhla formou kulatých stolů v prvním čtvrtletí roku 2013, opět za účasti sociálních partnerů. Naše připomínky - zejména odborné - byly v řadě případů brány v potaz. Národní program reforem byl projednán i v odborných týmech tripartity a na jejím plenárním zasedání 9. dubna 2013. 17. dubna jej projednal Vládní výbor pro EU a týž den byl NRP odeslán na Evropskou komisi. Ta na jeho základě vypracuje doporučení pro jednotlivé země a předloží je v druhé polovině května. Schválit by je měla Evropská rada 27. - 28. června 2013. Nová strategie pro jednotný trh Jednotný evropský trh oslavil na podzim roku 2012 své dvacáté výročí. Proběhla řada vzpomínkových akcí, ale nejdůležitější je úsilí o dokončení jednotného trhu, který ještě po dvaceti letech není zdaleka završen. Aktivity v tomto směru začaly v podstatě již v květnu 2010 Montiho zprávou17 a sdělením Evropské komise "Na cestě k Aktu o jednotném trhu: pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ z podzimu 2010. Na tyto dokumenty navázala v dubnu 2011 Evropská komise sdělením KOM (2011) 20618, v němž vyjmenovala 12 oblastí pro podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry (přístup k financování pro malé a střední podniky, mobilita občanů, práva duševního vlastnictví, spotřebitelé jako aktéři na jednotném trhu, služby, sítě, jednotný digitální trh, sociální podnikání, zdanění, sociální soudržnost, regulační prostředí pro podniky, veřejné zakázky). Ke každému z nástrojů měla EU do konce roku 2012 přijmout klíčové opatření na podporu hospodářského růstu a posílení důvěry občanů. Řada právních návrhů je však stále v jednání i počátkem roku 2013. 3. října 2012 vydala Evropská komise Sdělení "Akt o jednotném trhu II, - společně pro nový růst"19 Sdělení identifikovalo čtyři faktory, na které je třeba zaměřit klíčová opatření: rozvoj plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu; podpora přeshraniční mobility občanů a podniků; podpora digitálního hospodářství v celé Evropě; posilování sociálního podnikání, soudržnosti a důvěry spotřebitelů. V roce 2013 předloží Komise k těmto okruhům příslušné legislativní i nelegislativní návrhy. Před zasedáním březnové Evropské rady v roce 2012 vyšla česká a britská vláda - tedy ty, které se nepřipojily k fiskálnímu paktu - s iniciativou "Plán pro růst v Evropě". Má podobu dopisu adresovaného předsedovi Evropské rady a předsedovi Evropské komise a postoupeného všem členům Evropské rady. Dopis spolupodepsali i předsedové vlád Nizozemska, Itálie, Estonska, Lotyšska, Finska, Irska, Slovenska, Španělska, Švédska a Polska. Signatáři požadují: 1. odstranění stávajících bariér v rámci jednotného trhu služeb; 2. opatření pro vytvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015; 3. dokončení jednotného trhu v oblasti energií do roku 2014; 4. dokončení Evropského výzkumného prostoru; 5. zvýšení aktivity ve vztahu k vnější obchodní politice; 6. snížení regulační zátěže v EU; 7. zlepšení fungování trhu práce a vytvoření společného evropského trhu práce; 8. opatření na vytvoření dynamického konkurenceschopného sektoru finančních služeb. Řada z těchto otázek je však obsažena již ve výše zmíněných dokumentech Evropské komise, která na jejich plnění průběžně pracuje. Budoucí financování EU Shrnutí zprávy viz Informace EIT 15/2010 Text Sdělení viz Intranet ČMKOS, kategorie Evropská unie 19 Text viz Informace EIT 21/2012 17 18

18

Víceletý rozpočtový rámec (VFR) EU na léta 2014 - 2020 Přípravy jednání o novém víceletém rozpočtovém rámci EU na léta 2014 - 2020 byly zahájeny na podzim roku 2010. 26. června 2011 pak Evropská komise vydala sdělení KOM (2011) 500 obsahující návrh nového rozpočtového rámce20. Rozpočet by měl koncentrovat prostředky na klíčové priority strategie EU 2020. Návrh VFR má pět základních okruhů: Inteligentní růst zaměřený na začlenění (1), Udržitelný růst: přírodní zdroje (2), Bezpečnost a občanství (3), Globální Evropa (4) a Správa (5). Komise navrhla, aby jeho objem zůstal na 1 % hrubého národního důchodu EU. V červenci 2012 byl návrh upraven s ohledem na vstup Chorvatska a některá nová makroekonomická i další data. Návrh tedy zněl 1,14 % hrubého národního příjmu EU (GNI), tedy 1.092 mld. €. Vyjednávání probíhala během tří předsednictví. Polské předsednictví ve druhé polovině roku 2011 provedlo přípravné a objasňovací práce a vyjednávání o podstatě začala za dánského předsednictví v první polovině roku 2012. Byl vypracován rámec s alternativami, jak vyplynuly z vyjednávání, ale bez jakýchkoli částek. Tím se pak zabývala červnová Evropská rada, která formulovala cíl dosáhnout dohody do konce roku 2012. Z jednání vyplynuly hlavní priority a obavy jednotlivých členských států: -

celková výše VFR - čistí plátci požadují drastické škrty - minimálně o 100 mld. € - a čistí příjemci podporují návrh Komise jako absolutní minimum

-

relativní váha jednotlivých kapitol

-

kritéria přidělování prostředků z fondů členským státům v rámci jednotlivých politik, a to zejména politiky soudržnosti a SZP

-

zavedení makroekonomických kondicionalit, které by znamenaly, že státy, které nebudou plnit fiskální podmínky a cíle strategie EU 2020 budou sankcionovány na přídělech z fondů

-

kvalita využití prostředků

-

systém vlastních zdrojů (=příjmů EU) a možné zavedení nových zdrojů - daně z finančních transakcí a nový zdroj z DPH

-

existující korekční mechanismy a rabaty (např. britský).

Finální fáze vyjednávání začala 31. října. Komise navrhla snížit objem rozpočtu o cca 50 mld. €, tj. na 1,04 % GNI EU. Byla snaha provést škrty vyváženě v rámci kapitol. Návrh se nesetkal s přílišným pochopením - reakce byly podobné jako v případě původního rozpočtu. Evropský parlament setrval na svém stanovisku, že i původní navrhovaný rozpočet je příliš nízký. Počátkem listopadu vedl předseda Evropské rady Van Rompuy bilaterální jednání se všemi státy. Na jejich základě přišel s novým návrhem škrtů ve výši 75 mld. Objem rozpočtu měl činit 1,01 % GNI EU. Návrh měl schválit summit 22. a 23. listopadu. Ten se však neshodl a nakonec jej Evropská rada schválila na mimořádném summitu 7. a 8. února 201321. S dosaženou dohodou ohledně VFR však není spokojen Evropský parlament, který s ním musí vyslovit souhlas. Na svém plenárním zasedání v březnu vyslovil několik podmínek pro schválení - mj. maximální flexibilitu mezi rozpočtovými kapitolami a roky, ambiciózní dohodu o vlastních zdrojích EU. Jednání dále pokračují. Při projednávání VFR se vytvářejí různé koalice. Česká republika prosazuje co nejefektivnější a pokud možno nízký rozpočet, což chtějí zejména čistí plátci, ale současně patří do koalice požadující dostatek prostředků do politiky soudržnosti. Naopak neklade důraz na zemědělskou politiku. 20 21

text sdělení viz Informace EIT 19/2011 text viz Informace EIT 2/2013

19

Daň z finančních transakcí Jako jeden z vlastních zdrojů financování EU by měla sloužit daň z finančních transakcí. Návrh na její zavedení, který v září 2011 schválila Evropská komise měl zavést daň ve výši 0,1 % na akcie a 0,01 % na obchodování s deriváty. 22. ledna 2013 se pro zavedení této daně rozhodlo 11 členských států v rámci tzv. posílené spolupráce. Česká republika daň zavést neplánuje, při hlasování o ní se český ministr financí zdržel. Evropská odborová konfederace zavedení této daně podporuje již řadu let. Politika soudržnosti 6. října 2011 Komise publikovala balíček legislativních opatření pro politiku soudržnosti na léta 2014 202022, který se stále projednává. Jeho součástí je obecné nařízení, které stanoví společná pravidla pro čerpání peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), dále tři samostatná nařízení pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti, dvě nařízení týkající se cíle evropské územní spolupráce a evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) a nařízení o Programu pro sociální změnu a inovaci a sdělení o Fondu solidarity Evropské unie (FSEU). Jde o tzv. Společný strategický rámec EU. Komise ve svých návrzích rovněž přichází s řadou technických zjednodušení, nových způsobů řízení, hodnocení, apod. Zatímco zjednodušení vítají všichni, některé další návrhy vyvolávaly nesouhlas u členských států i dalších aktérů. Nejspornější byly tzv. makroekonomické kondicionality, které by znamenaly, že státy, které nebudou plnit fiskální podmínky a cíle strategie EU 2020 budou sankcionovány na přídělech z fondů, dále pak tzv. "výkonnostní rezerva", která by předpokládala, že státy, které nejlépe využívají fondů by mohly dostat další finanční částky jako prémie. Rozporovaly se rovněž návrhy Komise na uzavírání tzv. partnerských smluv a další návrhy. Komise v řadě případů své návrhy prosadila. Po celý rok 2012 i v prvním čtvrtletí roku 2013 probíhalo v České republice jednání o přípravách na nové programové období politiky soudržnosti, i za účasti sociálních partnerů. Je třeba říci, že zástupci ČMKOS se jich účastnili a dále účastní velmi aktivně a jejich názor je brán v potaz. Současně se připravuje Dohoda o partnerství s Evropskou komisí, která bude základem budoucího čerpání prostředků. V listopadu 2012 vláda projednala podklad pro tuto dohodu. Hlavní směry budoucích intervencí by měly být následující: • Vznik kvalitního podnikatelského prostředí, které podpoří konkurenceschopnost ČR na evropském i globálním trhu, povede k zakládání nových podniků, zvýší inovační schopnost stávajících podniků a posílí atraktivitu ČR pro domácí a zahraniční investory. • Začleňující společnost vytvářející podmínky pro plnohodnotné uplatnění všech skupin obyvatelstva, zvýšení zaměstnanosti dnes vyloučených skupin a vytvářející atraktivní podmínky pro život. Tyto hlavní směry by měly být podpořeny následujícími operačními programy (OP): 1. OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2. OP Výzkum vývoj, vzdělávání 3. OP Zaměstnanost 4. OP Doprava 5. OP Životní prostředí

22

podrobnější informace viz Informace EIT 21/2011

20

6. Integrovaný regionální OP (+regionální a územní dimenze tematických OP) 7. OP Praha - pól růstu ČR (Praha spadá vzhledem ke svému vysokému HDP pod jiná kritéria než zbytek republiky) 8. OP Technická pomoc (technické a administrativní zabezpečení všech OP) 9. Program rozvoje venkova 2014 - 2020 10. OP Rybářství V roce 2013 by se měly připravovat implementační struktury, dopracovávat a vyjednávat dohoda o partnerství s Evropskou komisí. Vše by mělo být dokončeno do konce roku 2013 tak, aby bylo možno čerpat prostředky od roku 2014. Nezávisí to však jen na připravenosti a schopnostech České republiky, ale i na vývoji jednání v Radě a dalších institucích EU. Pokud jde o stanoviska ČMKOS, ta prosazuje zachování politiky soudržnosti v odpovídající výši a není v rozporu s některými stanovisky vlády k technickým otázkám spojeným s rozpočtem a politikou soudržnosti (zejména zjednodušení, apod.). Stále prosazuje, aby na budování kapacit sociálních partnerů byla vyčleněna 2 % z ESF. To prosazuje i EOK, závisí to však na dohodě v Radě. EOK zejména požaduje, aby budoucí rozpočet bral v úvahu současný kontext ekonomické krize, aby se soustřeďoval na priority Strategie 2020. Důrazně požaduje uplatňování role sociálních partnerů v politice soudržnosti a žádá, aby byli v konzultacích jasně oddělování sociální a další partneři (nevládní organizace; problém zde tkví v tom, že Komise stále více staví naroveň konzultace se sociálními i dalšími partnery, aniž se bere v úvahu různá role a reprezentativnost těchto organizací). Pokud jde o současné čerpání fondů v ČR, na konci roku 2012 bylo příjemcům proplaceno z fondů EU jen cca 49,5 % celkové alokace finančních prostředků a vyčerpané tj. certifikované prostředky pak představují jen 28,2 % těchto finančních zdrojů na celkovém objemu 786 mld. Kč. Nejnižší čerpání certifikovaných prostředků vykazují operační programy Životní prostředí, Integrovaný operační program, Věda výzkum a inovace, kde je čerpáno od 25 do 8 % celkové alokace. Nejlepší čerpání certifikovaných finančních prostředků vykazují regionální operační programy (32 - 58 %), s výjimkou pozastaveného Regionálního operačního programu Severozápad (24,4 %). Nejde přitom o nedostatečný počet projektů, protože do konce roku 2012 prostředky v podaných žádostech představují 169,9 % celkové alokace finančních prostředků pro celé období. Smlouvou o poskytnutí dotace je však zajištěno pouze 81,3 % z původních 169,9 %, to znamená necelých 50 % přijatých žádostí. Nejhorší podíl má operační program Životní prostředí s podílem pouze 39,5 % částky alokované pro tento program. Vývoj v oblasti sociální politiky Rovná práva pro domácí i zahraniční pracovníky a návrh EOK na "Protokol o sociálním pokroku" 23

EOK po celý rok 2012 pokračovala v prosazování svého návrhu "Protokolu o sociálním pokroku". EOK soudí, že tento protokol by měl být připojen k první další následné revizi Smlouvy. Balíček k zaměstnanosti 18. dubna 2012 přijala Evropská komise takzvaný balíček k zaměstnanosti24. Jeho hlavní částí je Sdělení EK "Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst" které je zásadní shrnující částí balíčku. Balíček dále tvoří devět pracovních dokumentů útvarů Komise25 - k rámci kvality stáží, o využití potenciálu osobních služeb a služeb pro domácnost v oblasti Text protokolu viz Informace EIT 5/2010 Informaci o balíčku a text Sdělení viz Informace EIT 10 a 11/2012 25 Texty jsou na adrese: 23 24

21

zaměstnanosti, k reformě EURES, k implementaci iniciativy Příležitosti pro mladé, o trendech a výzvách trhu práce, k otevřeným, dynamickým a inkluzivním trhům práce, k využívání potenciálu zaměstnanosti v informačně-komunikačních technologiích, k akčnímu plánu pro zdravotnické pracovníky v EU a k využívání potenciálu zaměstnanosti zeleného růstu. Celý balíček obsahuje následující opatření: •

Stimulace vzniku pracovních míst podporou podniků, podnikatelů a samostatně výdělečně činných osob, dále transformace neformální, nehlášené práce na řádné zaměstnání, zajištění přiměřených mezd s důrazem na konkurenceschopnost a jistotu příjmu.

•

Lepší využívání potenciálu hlavních hospodářských odvětví při tvorbě pracovních míst (např. ekologicky zaměřená odvětví, zdravotnictví a sektor sociální péče, digitální ekonomika). Komise se v rámci těchto snah chystá uspořádat veřejnou konzultaci na téma služeb pro domácnosti (např. péče o děti, dlouhodobá péče, úklidové služby apod.).

•

Finanční prostředky EU na tvorbu pracovních míst poplynou z Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského nástroje mikrofinancování Progress a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

•

Reformy pracovního trhu, které mají usnadnit jeho přeměnu, snížit jeho segmentaci, předvídat hospodářskou restrukturalizaci, vytvářet programy celoživotního vzdělávání a příležitosti pro mladé.

•

Investice do vzdělávání a odborné přípravy, v jejímž rámci by se formovaly dovednosti, které by odrážely poptávku na pracovním trhu.

•

Odstranění překážek, které odrazují od hledání práce v jiných zemí EU.

•

Zdokonalení programů pro určování vhodného pracovního zařazení uchazečů o zaměstnání.

•

Zlepšená koordinace a kontrola politik zaměstnanosti v celé Evropě.

•

Větší zapojení organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců do tvorby politik zaměstnanosti v Evropě.

EOK přijala na zasedání svého výkonného výboru v červnu k balíčku rezoluci26. Uznává v ní řadu pozitivních kroků obsažených v balíčku, zejména to, že je nutné, aby nové ekonomické řízení EU bylo koordinováno s politikou zaměstnanosti i se sociální politikou, a že do tohoto procesu musí být úže zapojeni sociální partneři. Vítá rovněž pozornost, kterou Komise věnuje potřebě posílení sociálního dialogu v řízení EU; povzbuzení poptávky po pracovních silách; řešení chronické nezaměstnanosti mladých lidí; řešení segmentace trhu práce; identifikace odvětví s potenciálem pro tvorbu pracovních míst (zelená ekonomika, zdravotnictví, informační a komunikační technologie); investice do pracovníků a dovedností; a obnova úsilí zaměřeného na odstranění překážek pro volný pohyb pracovníků. Balíček představuje krok správným směrem, ale EOK má obavu, že za situace, kdy EU kolektivně pokračuje v politice úspor, mnohé pozitivní návrhy obsažené v balíčku zůstanou pouhými návrhy. Zatímco Komise správně klade důraz na makroekonomickou a průmyslovou politiku a na inovace a jejich důležitost pro růst zaměstnanosti, nenavrhuje žádný plán investic a ani nebere v úvahu důsledky obchodní politiky. EOK trvá na tom, že je zapotřebí dosáhnout souladu mezi politikami v oblasti zaměstnanosti, investic a vnějšího obchodu. Stávající doprovodná opatření, jako je Fond pro přizpůsobení se globalizaci, nestačí na to, aby zmírnila negativní účinek dohod o volném obchodu na zaměstnanost v některých odvětvích. Prosazování úspornosti má negativní důsledky na zaměstnanost jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Dále zvyšuje nerovnosti a růst chudoby. I když balíček k zaměstnanosti předkládá některé důležité pozitivní prvky vývoje politiky, EOK lituje, že se neúměrně zaměřuje na opatření na straně nabídky. Hlavním cílem navržených reforem trhu práce tak zůstává jeho vyšší pružnost prostřednictvím deregulace zaměstnanosti. http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=950&newsId=1270&furtherNews=yes, (Communication and start working documents), z nich první tři v češtině, ostatní pouze v angličtině 26 Text rezoluce viz Informace EIT 16/2012

22

28. února 2013 se Rada pro zaměstnanost dohodla na doporučení o zřízení záruky pro mladé lidi27, které členským státům doporučuje, "aby zajistily, že všichni mladí lidé mladší 25 let obdrží ve lhůtě čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže." Dále pak obsahuje řadu pokynů, z nichž by měly vycházet záruky pro mladé lidi. Pro financování by měly být využity především strukturální fondy, zejména ESF. Balíček k sociálním investicím Evropská komise zveřejnila 20. února 2013 Balíček k sociálním investicím28. Apeluje v něm na členské státy, aby kladly větší důraz na sociální investice, které zvyšují lidský potenciál a účast občanů ve společnosti a na trhu práce. Balíček obsahuje Sdělení Evropské komise o sociálních investicích pro růst a soudržnost (KOM (2013) 83)29, které stanoví rámec politiky, konkrétní opatření, která mají být přijata členskými státy a Komisí a pokyny týkající se využívání prostředků z fondů EU na podporu reforem. Doprovází je: • doporučení Komise „Investice do dětí: prolomení cyklu znevýhodnění“ obsahující integrovaný rámec politiky s cílem zlepši příležitosti dětí, • pracovní dokument útvarů Komise obsahující důkazy o demografických a sociálních vývojových tendencích a úloze sociální politiky při řešení současných hospodářských, sociálních a makroekonomických úkolů EU, • pracovní dokument útvarů Komise navazující na doporučení Komise z roku 2008 o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce, • třetí dvouletá zpráva o sociálních službách obecného zájmu, která má pomoci orgánům veřejné moci a zúčastněným subjektům pochopit a provádět revidovaná pravidla EU v oblasti sociálních služeb, • pracovní dokument útvarů Komise o dlouhodobé péči, v němž se nastiňují problémy a možnosti řešení, • pracovní dokument útvarů Komise o problému bezdomovectví, který vysvětluje situaci bezdomovectví v Evropské unii a dává ke zvážení možné strategie jejího řešení, • pracovní dokument útvarů Komise o investicích do zdraví obsahující strategie pro zefektivnění zdravotních systémů v situaci omezenějších rozpočtů na veřejnou zdravotní péči a pojednávající o tom, jak může zdraví přispět ke zvyšování lidského kapitálu a sociálnímu začlenění, a • pracovní dokument útvarů Komise vymezující, jak Evropský sociální fond přispěje k provádění balíčku týkajícího se sociálních investic.




Evropský sociální dialog Tripartitní sociální dialog První tripartitní sociální summit v roce 2012 se konal 1. března, před zasedáním Evropské rady. Na jeho programu byly otázky krize zaměstnanosti a růstu. Představitelé Evropské rady (předseda H. Van Rompuy ) a Evropské komise (předseda J. M. Barroso) zdůraznili význam sociálního dialogu, setrvali Text viz Informace EIT 7/2013 Tisková zpráva Evropské komise viz Informace EIT 3/2013 29 Text viz Informace EIT 4/2013 27 28

23

však na svých požadavcích strukturálních reforem a řešení dluhové krize. Generální tajemnice EOK B. Ségol zdůraznila známé postoje EOK - deregulace a flexibilizace nejsou cestou k vytvoření pracovních míst, strukturální reformy mnoho neřeší, stejně jako úsporná opatření. A především - do všech rozhodnutí je třeba zapojovat sociální partnery, nelze překračovat jejich autonomii a podrývat jejich postavení. Na summitu předali evropští sociální partneři svůj plán práce na léta 2012 - 2014 (viz dále). Druhý summit se konal 18. října 2012, opět před zasedáním Evropské rady. Zabýval se plněním Paktu pro růst a zaměstnanost a diskutoval roli sociálních partnerů ve správě ekonomických záležitostí EU. Sociální partneři zejména zdůraznili potřebu svého aktivního zapojení do přípravy národních plánů reforem a prezentovali kroky učiněné v plnění svého plánu práce na léta 2012 - 2014 (viz dále). První tripartitní sociální summit v roce 2013 se konal 14. března, jako vždy před zasedáním Evropské rady. Zabýval se tématy, která byla na programu zasedání Evropské rady, tedy zejména problematikou plnění Evropského semestru. Sociální partneři však summitu využili i k předběžnému tlumočení svých názorů k sociální dimenzi EU, zapojení sociálních partnerů do správy ekonomických záležitostí EU, apod. Bipartitní sociální dialog v EU Výbor EU pro sociální dialog (nadodvětvový) Výbor pro sociální dialog se v roce 2012 sešel třikrát. Hlavní témata zasedání byla následující: •

Zapojení sociálních partnerů do správy ekonomických a sociálních záležitostí EU - tato jednání byla reakcí na nová opatření zaváděná v této i dalších oblastech v EU. Sociální partneři shodně zdůrazňovali zejména nezbytnost svého zapojení do celého procesu. Současně však zdůrazňovali nutnost zachování autonomie sociálních partnerů. Pokud jde o úroveň EU, sociální partneři by uvítali rozšíření partnerů ze strany Komise i o GŘ Ekonomické a finanční záležitosti ECFIN. (Současný dialog se vede s GŘ Zaměstnanost). Komise by uvítala zavedení pružného mechanismu k výměně informací o vývoji mezd. Tento požadavek se však u sociálních partnerů nesetkává s velkým nadšením.

•

Podpora budování kapacit sociálních partnerů z Evropského sociálního fondu - tato podpora by se v novém programovacím období měla vztahovat na všechny členské státy EU - zatím to byly pouze "nové" země. Sociální partneři i GŘ Zaměstnanost prosazují, aby na budování kapacit sociálních partnerů byla vyčleněna 2 % z ESF. Není však jasné, zda tento požadavek projde v Radě EU. V programovacím období 2007 - 2013 se stanovení konkrétního procenta nepodařilo prosadit.

•

Závěrečná implementační zpráva k Rámcové dohodě o obtěžování a násilí na pracovišti zpráva o realizaci této autonomní dohody evropských sociálních partnerů za ČR byla vypracována ve spolupráci ČMKOS a Svazu průmyslu a dopravy. Tato zpráva se předkládá Evropské radě.

•

Druhá výroční zpráva k implementaci dohody o trzích práce přístupných všem - za ČR zprávu vypracovala opět ČMKOS a SP ČR.

•

Plán práce evropských sociálních partnerů 2012 - 2014, který byl definitivně vyjednán v prvních dvou měsících roku 2012 a předán Evropské radě na jejím březnovém zasedání. Plán, jehož celý text je obsahem Informací EIT 8/2012, obsahuje následující body: 1. Zaměstnanost mládeže V akčním rámci vypracujeme konkrétní doporučení také pro členské státy a instituce EU. Tato práce přispěje k analýze zaměstnanosti (viz bod 2 níže). Přispějeme rovněž k agendě G 20 ohledně zaměstnanosti mladých. 2. Hloubková analýza zaměstnanosti 24

Provedeme analýzu fungování evropských trhů práce, a přitom budeme stavět zejména na naší společné analýze z roku 2007 a na dohodnutých zdrojích údajů a čísel. Tato analýza se bude zabývat jak krátkodobými výzvami vyplývajícími z krize, tak i strukturálními otázkami. Chceme pochopit důvody, proč jsou národní politiky některých států zatím schopny překonávat krizi daleko efektivněji než jiných, zejména pokud jde o zaměstnanost a kvalifikace. Na tomto základě vyvodíme závěry a vypracujeme konkrétní doporučení členským státům a institucím EU, které budou evropští a národní sociální partneři prosazovat a předkládat. 3. Rovnost žen a mužů Sociální partneři se shodují na tom, že je třeba dalších akcí pro řešení zbývajících nerovností mezi ženami a muži, včetně rozdílů v odměňování. Za tímto účelem budou sociální partneři pokračovat v činnostech ohledně čtyř priorit dohodnutých v akčním rámci ohledně rovnosti žen a mužů z roku 2005, který je nadále platný a zásadní. Budou stavět na úspěšných zkušenostech získaných na podnikové úrovni při realizaci rámce akcí, jako jsou soubory nástrojů na pomoc vypracování opatření. 4. Vzdělávání a celoživotní učení V roce 2002 přijali evropští sociální partneři rámec akcí ohledně celoživotního rozvoje kompetencí a kvalifikace. Tento rámce akcí zůstává, pokud jde o jeho čtyři priority, v platnosti i v současné situaci. Nicméně od roku 2002 se objevila dvě následující témata: 1) kvalifikace nezbytné pro ekologizující se hospodářství; 2) aktualizace a zvýšení dovedností starších pracovníků v souvislosti s delším pracovním životem. Podnikneme akce k těmto dvěma tématům, k čemuž využijeme jako základ existující rámec čtyř priorit. 5. Mobilita a ekonomická migrace Jak bylo dohodnuto v programu práce na léta 2009 - 2010, budeme se společně zabývat mobilitou a ekonomickou migrací a prosazovat integraci migrantů na trhu práce a na pracovištích, s cílem nalézt možnost společných akcí. 6. Lepší implementace a dopad nástrojů sociálního dialogu Společné hodnocení "výsledků a výzev sociálního dialogu" provedené v roce 2011 ukazuje, že většina národních sociálních partnerů má pozitivní názor na to, čeho bylo dosaženo ohledně implementace autonomních rámcových dohod. Na druhé straně evropští sociální partneři uznávají, že dopad a/nebo implementaci různých nástrojů sociálního dialogu je třeba zlepšit, zejména v některých zemích. Jak bylo dohodnuto v programech práce na léta 2006/2008 a 2009/2010 a při využití poučení získaných z předchozích implementačních procesů a ze závěrů seminářů organizovaných k těmto otázkám v roce 2012, společně zajistíme lepší dopad a /nebo implementaci nástrojů sociálního dialogu po celé EU. 7. Kapacity organizací sociálních partnerů Sociální dialog potřebuje k tomu, aby mohl přinést pozitivní výsledky, silné organizace sociálních partnerů. V minulosti jsme realizovali úspěšný projekt na pomoc sociálním partnerům ze střední a východní Evropy. V některých členských státech je třeba většího úsilí. Zhodnotíme celou situaci a doporučíme jak optimalizovat způsob, jímž by k tomu mohl přispět Evropský sociální fond. Navíc zvážíme společné akce na podporu budování kapacit sociálních partnerů na jižním břehu Středozemního moře, zejména těch, kteří nyní zažili změnu režimu během "arabského jara". 8. Hospodářské a sociální řízení EU

25

Hospodářské řízení EU se dotýká kompetencí sociálních partnerů, zejména v otázkách jako jsou mzdy, důchody a náklady práce, které jsou v centru systémů vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v členských státech. Proto začneme ve výboru pro sociální dialog uvažovat o definici sdílené vize důsledků, které budou mít současné diskuse o evropském hospodářském řízení na sociální dialog na úrovní EU i na národních úrovních a s cílem vypracovat případná doporučení na příslušných úrovních. •

Integrovaný program evropských sociálních partnerů. V rámci integrovaného programu na léta 2011 - 2012 se uskutečnily následující akce: •

4 společné semináře sociálních partnerů na téma sociálního dialogu. Proběhly zejména v zemích, kde je sociální dialog blokován;

•

školicí programy o evropském sociálním dialogu, které na rozdíl od minula proběhnou spolu se zaměstnavateli (školení probíhá obvykle ve dvou fázích v Bruselu a obsahuje přednášky i návštěvy některých institucí EU; tímto školením v minulosti prošlo již několik zástupců ČMKOS);

•

fond pro překlady textů evropských sociálních partnerů;

•

zdrojová centra EOK a BUSINESSEUROPE obsahující informace a dokumentaci evropského sociálního dialogu. Adresa zdrojového centra EOK je http://resourcecentre.etuc.org/.

V roce 2012 se současně vyjednal program na léta 2013 - 2014. Měl by svými akcemi podpořit Plán práce na léta 2012 - 2014. Obsahuje následující projekty: •

Soubor nástrojů pro rovnost žen a mužů v praxi - bude vytvořena webová databáze o rovnosti žen a mužů, která bude propagovat některé úspěšné aktivity sociálních partnerů na pracovištích.

•

Vzdělávání a celoživotní učení - bude organizována společná konference ke kvalifikačním potřebám v ekologizující se ekonomice a společná konference k aktivnímu stárnutí.

•

Zdrojové centrum evropského sociálního dialogu (ESD), které zahrne řadu konferencí a seminářů zaměřených na lepší implementaci nástrojů ESD, lepší propagování jeho výsledků, řešení otázek jako je konkrétní implementace zejména posledních dohod.

•

nadále budou fungovat zdrojová centra EOK a BUSINESSEUROPE a fond pro překlady.

Vyjednávání evropských sociálních partnerů •

Vyjednávání o některých aspektech pracovní doby Po dlouhých debatách a vyjednávání zkrachoval v dubnu 2009 smírčí proces mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně revize směrnice o pracovní době. Platí tedy původní směrnice z roku 1993 revidovaná v roce 2003. Na podzim 2010 Evropská komise konzultovala evropské sociální partnery ohledně nové iniciativy pro revizi této směrnice a po celý rok 2011 vyvíjela silný tlak, na to, aby sociální partneři začali o novele směrnice vyjednávat. V červnu 2011 vyslovila souhlas s jednáním strana zaměstnavatelů a na podzim tak po dlouhých diskusích učinila i EOK. Výkonný výbor EOK schválil v říjnu mandát pro vyjednávání. Vyjednávání byla formálně zahájena 8. prosince 201130 a probíhala velmi intenzivně po celý rok 2012. Zúčastnil se jich i zástupce ČMKOS, vedoucí jejího právního a sociálně-ekonomického oddělení Vít Samek, prostřednictvím jehož zpráv byla Rada ČMKOS po celou dobu jednání podrobně informována.

30

Bližší informace viz zprávy V. Samka předkládané po každém kole jednání zasedání Rady ČMKOS

26

Jednání byla po celou dobu velmi složitá. V posledních kolech v listopadu se ukázalo, že obě vyjednávací strany nemohou dospět k dohodě. Zaměstnavatelé předkládali nevyvážené návrhy zejména pokud jde o opt-out (výjimky), či neakceptovali změny týkající se pracovních pohotovostí (resp. definice pracovní doby), kdy EOK nadále usilovala o kodifikaci pozitivního výkladu obsaženého v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, příznivého pro zaměstnance. Otázky zůstaly otevřené i v bodech, kde EOK usilovala o zajištění lepší rovnováhy mezi profesním a soukromým životem, stejně tak tématu vyrovnávacího období. Situací ve vyjednávání se zabýval Výkonný výbor EOK na svém zasedání v prosinci 2012. S politováním konstatoval, že "poslední nabídka" zaměstnavatelů není dostatečně vyvážená a neumožňuje tak pokračovat ve vyjednávání. Vyjednávání byla tak ukončena bez výsledku 14. prosince 2012. Celá problematika se tak opět vrací Evropské komisi, která podnikne další kroky - pravděpodobně vyjde s dalším legislativním návrhem. •

Vyjednávání o Akčním rámci (dohodě) pro zaměstnávání mladých lidí Toto vyjednávání bylo jedním z nejdůležitějších bodů plánu práce evropských sociálních partnerů na léta 2012 - 2014 (viz výše). Rada ČMKOS na svém dubnovém zasedání v roce 2012 schválila mandát EOK pro vyjednávání i zástupce ČMKOS ve vyjednávacím týmu (Vít Samek, vedoucí právního a sociálně-ekonomického odd. ČMKOS), který Radě podával pravidelné zprávy o jednání. Jednání bylo zahájeno 17. září 2012 Cílem jednání bylo vypracování akčního rámce evropských sociálních partnerů. Měl by mít následující strukturu: -

Úvod (výzvy, definice)

-

Priorita 1 – Vzdělávání (učení)

-

Priorita 2 – Přechod z učení do zaměstnání

-

Priorita 3 – Zaměstnání

-

Priorita 4 – Podnikání

-

Zdroje: budou stanoveny pro jednotlivé priority

-

Implementace a pokračování

-

Přílohy – příklady dobré praxe

Jednání bylo dokončeno 9. dubna 2013. V současné době probíhá schvalovací proces v členských organizacích evropských sociálních partnerů, který by měl být dokončen do 30. května 2013. Poté by do konce června 2013 měly proběhnout veřejné konzultace. Jejich první fáze bude zakončena v říjnu 2013. Cílem je směřovat k tomu, aby se společný návrh evropských sociálních partnerů stal posléze směrnicí. Významnou roli hraje i odvětvový sociální dialog, v jehož rámci přijímají odvětvoví sociální partneři řadu důležitých dokumentů i dohod. ČMKOS a evropská integrace ČMKOS na národní úrovni Sociální partneři, a tedy i ČMKOS, jsou nadále zapojeni do některých resortních koordinačních skupin připravujících stanoviska pro Výbor pro EU, a tím i pro jednání v orgánech EU. ČMKOS je zapojena zejména v RKS MPSV a RKS MMR. Zapojení ČMKOS do ostatních RKS, které působí při

27

ministerstvech, probíhá podle vůle příslušných odborových svazů. RKS, jako orgány mechanismu institucionálního začleňování ČR do EU, jsou vázány jiným řádem, než platí pro tripartitní jednání, a stanoviska sociálních partnerů zde proto nemají stejnou váhu. Pokud jde o tripartitní úroveň, otázky související s EU byly na programu pléna RHSD celkem třikrát. Jednalo se zejména o politiku soudržnosti, stav čerpání strukturálních fondů, přípravu národního programu reforem, apod. NRP řešilo i zasedání RHSD v dubnu 2013. Pracovní tým RHSD pro Evropskou unii (PT-EU) se v roce 2012 sešel celkem šestkrát, vždy před zasedáními řádných i mimořádných summitů EU. Na jeho programu byl např. fiskální pakt, příprava národního plánu reforem, doporučení Rady EU pro Českou republiku, priority vlády v aktuální agendě jednotného trhu EU, pakt pro růst a zaměstnanost, příprava víceletého finančního rámce EU a další aktuální témata. V roce 2013 se sešel zatím dvakrát. Zabýval se přípravou na únorové zasedání Evropské rady, která řešila Víceletý finanční rámec EU, a v březnu pak Národním programem reforem. PT EU je z rozhodnutí státního tajemníka V. Bellinga, který mu předsedá, svoláván před každým zasedáním Evropské rady. Předmětem jednání na těchto zasedáních je většinou hlavní bod programu ER. Účastníci jsou informováni o obecných postojích vlády ČR k těmto bodům a vyzýváni k přednesení vlastních stanovisek. Problémem však je, že na jednání nikdy není projednáván konkrétní mandát vlády na dané zasedání. Sociální partneři na to neustále poukazují, ale bez větší odezvy. Jednání jsou tak sice korektní, ale jejich dopad se různí. Zástupci ČMKOS těchto jednání využívají k tlumočení stanovisek ČMKOS na projednávanou problematiku, ale i k předávání stanovisek a dalších dokumentů EOK, případně EHSV. Témata související s EU byla na programu dalších pracovních týmů a výborů RHSD, zejména pak pro hospodářskou politiku, v souladu s jejich zaměřením. ČMKOS je zastoupena v Řídícím a koordinačním výboru pro koordinaci čerpání strukturálních fondů EU (ŘKV), střechovém mezirezortním orgánu, který se na celostátní úrovni zabývá čerpáním prostředků ze strukturálních fondů, a aktivně se podílí i na práci jeho pracovní skupiny pro budoucnost kohezní politiky EU. Stále většího významu nabývá zastoupení ČMKOS, odborových svazů a regionálních rad v monitorovacích výborech pro čerpání strukturálních fondů v rámci operačních programů. Tyto orgány a dokumenty z nich vzešlé budou ovlivňovat praktické fungování strukturálních fondů a projektů z nich poskytovaných po celé období účinnosti nové finanční perspektivy. ČMKOS na úrovni EU ČMKOS plnila úkoly, které konkretizoval pro toto období pro její působení směrem k EU zejména sjezd ČMKOS v dubnu 2010. ČMKOS a její zástupci proto •

byli plně zapojeni do práce Výboru EU pro sociální dialog. Aktivně se účastnili jeho zasedání a byli zastoupeni ve všech vyjednávacích týmech (viz výše);

•

aktivně působili v poradních výborech Evropské komise, v nichž jsou zastoupeni sociální partneři a prosazovali zde stanoviska v zájmu ČMKOS a evropských odborů;

•

pracovali v řídících orgánech tripartitních agentur a nadací EU a prosazovali, aby jejich činnost byla vyvážená a přinášela užitek i ČMKOS a evropským odborům;

•

účastnili se činnosti Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a pracovali v jeho sekcích, podle možností se zapojovali do studijních skupin k tématům majícím přímou vazbu na plnění programu ČMKOS.

28

I v průběhu roku 2012 zástupci ČMKOS ve strukturách a orgánech EU, do nichž byli jmenováni, aktivně prosazovali stanoviska, která zaujímá ČMKOS k jednotlivým politikám a dokumentům EU. Zvláštní význam v této souvislosti má práce v Evropské odborové konfederaci, která reprezentuje většinu odborových organizací v Evropě a jako taková je také institucemi EU vnímána. Zapojení a aktivní účast v pracovních skupinách a výborech EOK tak skýtá zástupcům ČMKOS značné možnosti prosazování názorů a stanovisek ČMKOS ohledně příprav legislativy a politik EU, které případně neuspěly na národní úrovni. Od sjezdu EOK v květnu 2011 je ČMKOS členem Řídícího výboru EOK, kde ji zastupuje předseda ČMKOS J. Zavadil. Stejně významná je i práce řady členských odborových svazů ČMKOS v evropských odvětvových federacích, které mají výrazný podíl na formulování stanovisek evropských odborů jako celku. Důležitou i nadále zůstává přeshraniční spolupráce, zejména s odbory Rakouska, Německa a Polska. V současnosti působí meziregionální odborové rady Labe - Nisa (severní Čechy, Sasko, vojvodství Jelenia Gora), BoBa (západní Čechy - Bavorsko), Dunaj - Vltava (Jihočeský kraj, Horní Rakousko) a Jižní Morava - Dolní Rakousko - se snahou i o přeshraniční spolupráci se Slovenskem. Je třeba konstatovat, že zástupci ČMKOS jsou na jednáních v EU značně aktivní. Ne vždy však je umožněna účast zejména na odborných jednáních těm, kteří mají v dané oblasti nejvíce zkušeností. Příčinou je to, že zejména na odborové půdě je spíše pravidlem, než výjimkou, že jednání nejsou tlumočena do češtiny. Ještě složitější je situace pokud jde o překlady. Všichni zástupci ČMKOS a jejích odborových svazů, kteří jsou zastoupeni v různých orgánech na úrovni EU, by tak měli vyvíjet tlak na to, aby čeština byla častěji pracovním jazykem různých akcí. Pokud jde o překlady, je třeba se pokoušet hledat možnosti např. v různých projektech odborových organizací na úrovni EU. Jedním takovým je fond na překlady v rámci Integrovaného plánu práce evropských sociálních partnerů, který je však určen výhradně na společné texty evropských sociálních partnerů. Evropský integrační tým ČMKOS Multidisciplinární Evropský integrační tým stále působí jako informační a konzultační síť pro všechny zástupce ČMKOS v národních i evropských strukturách souvisejících s EU. Působí rovněž jako zdroj informací o Evropské unii, postojích ČMKOS k ní a v ní nejen pro odboráře, ale pro všechny zájemce. Evropský integrační tým vydal v roce 2012 29 čísel Informací EIT (obsah viz č. 1/2013). Dále prováděl lektorskou činnost a spolupracoval s redakcí Sond. Dokumenty související s Evropskou unií jsou umisťovány na intranet i webovou stránku ČMKOS. EIT 2. května 2013

Zdroje

materiály a dokumenty Evropského parlamentu, Evropské komise, Evropského hospodářského a sociálního výboru a dalších institucí EU, Evropské odborové konfederace a dalších evropských sociálních partnerů, Úřadu vlády ČR, MZV, MPSV, MMR, ČSSD, serveru Zavedení eura v ČR, Měsíčníku EU aktuality vydávaného Českou spořitelnou a dalších českých institucí a organizací, ČTK, internetových serverů Europa, EurActiv, EUobserver, Euroskop a vlastní dokumenty a materiály

29