A. HiVtorie(8 a teorie integrace
'ČVLYisituace po WW2 z
50-55 mil. mrtvých – 6,4 mil. Německo – 6,3 mil. Polsko – 20 mil SSSR
z
Obrovský ekonomický pokles – 1945 HDP Německa na úrovni roku 1908 – 1945 HDP Francie na úrovni roku 1891
z z
Zničená infrastruktura, z domů ruiny ... Hlad – potraviny z humanitární pomoci a na příděl
2
Příčiny války a možnosti prevence
Příčina
ŘešHní
Německo
Změna Německa z průmyslové na zemědělskou zemi
Kapitalismus
Komunismus
Nacionalismus
Integrace evropských zemí 3
První integrační seskupení 1949 Západní Německo Trizónie Francie, UK, USA z 1948 OEEC Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci z 1949 CMEA (RVHP) Rada vzájemné hospodářské pomoci z
4
Dva pohledy na evropskou integraci
z
Mezivládní spolupráce (internacionalismus, intergovernmentalismus) – demokratické národní vlády jako záruka míru – spolupráce na mezivládní úrovni – UK, Dánsko, Norsko, Island, Irsko, Švédsko, Švýcarsko
z
Supranacionalita (federalismus) – – – –
demokracie není zárukou míru omezení suverenity států je nutné vytvoření federální Evropy Benelux, Německo, Francie, Itálie, Rakousko 11
Internacionalismus x federalismus z
Mezivládní spolupráce (internacionalismus, intergovernmentalismus) – 1948 OEEC – 1949 Rada Evropy – 1950 Evropský dvůr pro lidská práva
z
Supranacionalita (federalismus) – – –
1952 Evropské sdružení uhlí a oceli ECSC 1957 Euratom 1957 Evropské hospodářské společenství EEC
12
Evropské hospodářské společenství z z z z z z z
volný pohyb zboží společný vnější celní sazebník zabezpečení konkurence volný pohyb služeb volný pohyb pracovníků integrace kapitálových trhů společná zemědělská politika
Benelux, Německo, Francie, Itálie
13
OEEC
E+6 ((& E692 (FTA
14
EEC x EFTA z
EEC – – – –
z
ekonomicky silnější rychlejší ekonomický růst obrovský nárůst vnitřního obchodu odstraňování vnitřních bariér ⇒ růst diskriminace vně
EFTA – – –
poloviční ekonomická síla pomalejší ekonomický růst diskriminováno v obchodě s členy EEC
přestupy z EFTA do EEC ⇒ bilaterální smlouvy členů EFTA s EEC ⇒
15
EEC + EFTA ⇒ „zóna“ volného obchodu
16
50. - 60. léta v západní Evropě z z
fungující celní unie velmi dobré ekonomické výsledky ⇒ důvěra v národní vlády ⇒ není nutno hlubší integrace
70. léta v západní Evropě z z z z
vysoká inflace utlumení ekonomického růstu expanzivní fiskální a monetární politika nárůst neviditelných překážek obchodu
17
Integrace přesto pokračuje… z z z z z z
1965 Slučovací smlouvy 1973 rozšíření o Velká Británie, Dánsko, Irsko 1978 Evropský monetární systém 1979 Přímé volby do EP 1981 rozšíření o Řecko 1986 rozšíření o Španělsko a Portugalsko
80. léta v západní Evropě z z z z z
liberální HP monetární restrikce pokles inflace růst nezaměstnanosti pozvolné nastartování ekonomického růstu 18
Integrace pokračuje
z z z z
1987 Jednotný evropský akt 1992 Evropský hospodářský prostor (EEA) 1993 Maastrichtská smlouva 1995 rozšíření o Rakousko, Švédsko, Finsko
19
Program jednotného vnitřního trhu
z z z z z z
liberalizace vládních nákupů liberalizace kapitálových přesunů harmonizace a vzájemné uznávání technických standardů harmonizace DPH (do určité míry) větší integrace kapitálových trhů modernizace nebo eliminace přes-hraničních formalit
20
Evropský hospodářský prostor EEA (EHP)
z z z
rozšíření jednotného trhu EC o země EFTA volný pohyb neplatí pro zemědělské komodity není uplatňován společný celní sazebník
z
země EFTA přijaly legislativu EC v dané oblasti, aniž by se na její tvorbě podílely
z
EFTA hovořila za své členské státy (supranacionalita)
⇒ EC vnutila EFTA supranacionalitu, ačkoliv ta ji po WW2
striktně odmítala 21
Maastrichtská smlouva – smlouva o EU 1992/93 z
I. pilíř (supranacionální) – EEC – Euratom – ECSC
z
II. pilíř (mezivládní spolupráce) – společná zahraniční a bezpečnostní politika
z
III. pilíř (mezivládní spolupráce) – vnitro a justice
22
Rozpad východního bloku
z z z z z
80. léta SSSR Perestrojka, Glasnosť 1989 svobodné Polsko, Maďarsko, Československo, Východní Německo 1990 spojení Německa 1990 nezávislost Litvy, Lotyšska, Estonska 1991 rozpad SSSR
23
Spojení Německa & EURO z
spojení Německa – –
z
80 mil. obyvatel 30% evropského HDP
cena za spojení –
německá marka
⇒ Německo se zavázalo přijmout EURO výměnou za možnost znovu-spojení.
24
Východoevropské země součástí evropské integrace
z z z z
1991 asociační dohody s Polskem, Maďarskem a Československem 1993 Kodaňská kritéria 1994 asociační dohody s Rumunskem, Bulharskem, Albánií, Estonskem, Litvou a Lotyšskem 2004 rozšíření o ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Maltu a Kypr.
25
Kodaňská kritéria z z z z z z z
demokracie tržní mechanismus stabilní instituce vymahatelnost práva dodržování lidských práv podpora menšin ekonomická připravenost na vstup
26
Pokračování integrace z z z z z z
1997 Amsterodamská smlouva 1998 Eurozóna 1998 Evropská centrální banka ECB 2000 Smlouva z Nice 2002 Euro 2004 Evropská ústava
27
Amsterodamská smlouva 1997/99 z z z
růst role EU v sociální politice růst pravomoci EP nutnost flexibilnější integrace
Smlouva z Nice 2000 z z
reforma institucí, platná pouze do přijetí 27. člena EU růst pravomocí velkých států
28
B. Vybraná fakta a instituce
50
40
30
20
10
0 40,1 38,6
60 65 59,9 59 57,8
70
Německo Turecko Velká Británie Francie Itálie Španělsko Polsko 22,4 Rumunsko 16 Holandsko 10,6 Řecko 10,3 Belgie 10,3 Portugalsko 10,3 Česká Republika 10,2 Maďarsko 8,9 Švédsko 8,1 Rakousko 8,1 Bulharsko 5,4 Slovensko 5,3 Dánsko 5,2 Finsko 3,8 Irsko 3,7 Litva 2,4 Lotyšsko Slovinsko 2 Estonsko 1,4 Kypr 0,8 Lucembursko 0,4 Malta 0,4
82,3
90
Populace (mil.) členských států EU 27
80
30
Rozdělení podle populace
z
velké státy – – –
nad 35 mil. obyvatel 75% populace EU (453 mil.) SRN, UK, Francie, Španělsko, Polsko, Itálie
z
mezi – nezařazený stát
z
malé státy
–1L]R]HPt5XPXQVNR
– 8 – 11 mil. obyvatel – Řecko, Belgie, Portugalsko, Česko, Maďarsko, Švédsko, Rakousko z
velmi malé státy – ani 5% populace EU – Slovensko, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Estonsko, Kypr, Lucembursko, Malta
31
0 24 270 24 140 23 620 23 160 23 130
Itálie Německo Francie Velká Británie Švédsko
15 970 15 780
Slovinsko Řecko
5 860 5 210
Rumunsko Turecko
7 720
Lotyšsko
6 510
8 730
Litva Bulharsko
9 210
Polsko
11 060
Slovensko
9 800
11 840
Maďarsko Estonsko
11 920
Malta
13 280
16 920
Portugalsko
Česká Republika
17 800
Kypr
19 100
24 280
Finsko
Španělsko
24 690
26 020
Holandsko Belgie
26 320
Rakousko
27 470
10 000
Irsko
20 000 27 530
30 000
Dánsko
47 750
50 000
Lucembursko
HDP/obyv. (EUR) členských států EU
60 000
40 000
32
Rozdělení podle HDP/obyvatele z
super vysoká úroveň – 48 000 EUR / obyvatele / rok – Lucembursko
z
vysoká úroveň – více než 20 000 EUR / obyvatele / rok – Dánsko, Irsko, Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Finsko, Itálie, Německo, Francie, UK, Švédsko
z
střední úroveň – 10 000 – 20 000 EUR / obyvatele / rok – Španělsko, Kypr, Portugalsko, Slovinsko, Řecko, Česko, Malta, Maďarsko, Slovensko
z
nízká úroveň – méně než 10 000 EUR / obyvatele / rok – Estonsko, Polsko, Litva, Lotyšsko%XOKDUVNR5XPXQVNR sk 33
Obchod EU
z z z z z
75% obchodu v rámci Evropy + SNS top export do USA, Švýcarsko top import z Číny nejméně otevřené Řecko nejvíce otevřená Belgie-Lucembursko unie
34
Instituce: Rada EU z složení – zástupci členského státu – příslušní resortní ministři
z úkoly – – – –
schvaluje nová právní ustanovení EU schvaluje mezinárodní smlouvy, kde EU je celek koordinuje HP rozhoduje o II. a III. pilíři
z schvalování – jednomyslně – kvalifikovanou většinou (80%) 35
Hlasování kvalifikovanou většinou
Do roku 2004: z celkový počet hlasů v EU 15 = 87 z pro přijetí bylo třeba 62 hlasů (71%). → např. schválení 71% mohlo zastupovat pouze 58% obyvatel; naopak 3 největší země mohly zamezit schválení ustanovení, s kterým ostatních 12 souhlasilo. → „stínové hlasování“
36
Po roce 2004 (Nice): z 1. 2. 3.
celkový počet hlasů EU 25 = 321 kritérium počtu hlasů: musí souhlasit alespoň 72 % všech hlasů (232 z 321); kritérium počtu členů: musí souhlasit nejméně 50 % členských států (13 z 25); kritérium populace: souhlasné hlasy musí zastupovat alespoň 62 % celkové populace.
37
Rozložení hlasů QMV
Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko
Stará pravidla (počet hlasů)
Podle Nice (počet hlasů)
Populace (mil)
2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3
3 4 4 4 4 4 7 7 7 7 7
0,4 0,4 0,8 1,4 2,0 2,4 3,7 3,7 5,2 5,3 5,4 38
Rakousko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie ČR Řecko Nizozemí Polsko Španělsko Itálie Francie Velká Británie Německo
Stará pravidla (počet hlasů)
Podle Nice (počet hlasů)
Populace (mil)
4 4 5 5 5 5 5 5 8 8 10 10 10 10
10 10 12 12 12 12 12 13 27 27 29 29 29 29
8,1 8,9 10,0 10,1 10,2 10,3 10,5 15,8 38,7 39,4 57,6 59,0 59,2 82,0 39
Instituce: Evropská Rada
z
složení – vedoucí představitelé (premiér popř. prezident) – předseda komise
z
úkoly – – –
zhodnocuje předsednictví daného státu (co půl roku) neplní žádnou legislativní funkci má velký politický vliv
40
Instituce: Komise z složení – každý stát poskytne jednoho komisaře – není zástupcem členského státu
z úkoly – – –
předkládá legislativu ke schválení Radě a EP zavádí a vykonává společné politiky EU dohlíží a vynucuje dodržování legislativy EU
z schvalování – prostou většinou
41
Instituce: Evropský parlament z složení – volení zástupci států
z úkoly – – –
dohlíží na instituce EU, zejména Komisi podílí se na legislativním procesu EU vydává nezávazné rezoluce, kde prezentuje názory EU
z schvalování – většinovým hlasováním
42
Počet zástupců států v EP
Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Švédsko
Počet zástupců 5 6 6 6 7 9 13 13 14 14 14 18 19
Portugalsko Maďarsko Belgie ČR Řecko Nizozemí Polsko Španělsko Itálie Francie Velká Británie Německo CELKEM
Počet zástupců 24 24 24 24 24 27 54 54 78 78 78 99 732 43
Instituce: Evropský soudní dvůr z složení – každý stát jeden soudce – 8 generálních advokátů
z úkoly – provádí výklad právních ustanovení EU – přezkoumává právo členských států, zda není v rozporu s právem EU
z schvalování – většinovým hlasováním
44
Instituce: Hospodářský a sociální výbor z
složení – skupina I: zaměstnavatelé – skupina II: zaměstnanci – Skupina III: socioprofesní zájmy
z
úkoly – poradní orgán podílející se na rozhodovacím procesu – zastoupení občanské společnosti – transparentnost
z
schvalování – prostou většinou
45
Legislativa
z z z
komise téměř monopol na tvorbu nové legislativy schvalování Radou a EP různé procedury schvalování
46
Procedury schvalování
z
spolurozhodování – v 80% ze všech schvalování – nutné schválení Radou i EP
z
konzultace – vyjádření EP ještě před předložením návrhu Komisí – schvalováno Radou
z
vyjádření souhlasu – EP může návrh vetovat, nemůže měnit – schvalováno Radou
z
kooperace (nahrazováno spolurozhodováním) – EP může návrhy měnit před předložením Komisí – schvalováno Radou
47
hospodářsko politická opatření
rozhodování
RADA Výbor stálých zástupců konzultace
Zvláštní sekce názor
pozměňovací návrh
názor návrh
HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR
Pracovní skupiny
konzultace
názor PARLAMENT Výbory názor konzultace
KOMISE Generální ředitelství
Pramen: Barnes, I., Barnes, P. M., (1998)
Tab. 5 – 14 Rozhodovací proces EU
předkládání návrhů
48
Těsnější koordinace – posílená spolupráce
umožňuje vytvářet celky těsnější integrace z povolení vydává Komise z může znamenat problémy z
– politická fragmentace unie – může docházet k narušení již integrovaných oblastí
49
Rozpočet: výdaje zemědělství (cca 1/2 rozpočtu) z chudé regiony (cca 1/3 rozpočtu) z ostatní (zbytek) z
– – – –
ostatní interní výdaje (cca 7%) externí výdaje (cca 5%) administrativa (cca 5%) před-vstupní pomoc (cca 3%)
50
administrativa 5%
ostatní interní výdaje 7%
extérní výdaje 5% předvstupní pomoc 3%
zemědělství 46%
kohézní fondy 34%
51
Rozpočty v jednotlivých letech
2000
91,9
2001
93,3
2002
100,2
2003
102,0
2004
103,0
2005
104,9
2006
107,0
52
Historický vývoj výdajů
z
začal 0,08% HDP EC
z
prudký nárůst – –
z
60tá léta – zemědělství 80tá léta - kohezní fondy
nyní cca 1% HDP EU
53
54
Rozpočet: příjmy z
cla (15 %) – tradiční zdroj
z
poplatky z dovozu zemědělských produktů (2 %) – tradiční zdroj
z
podíl na vybrané DPH (38 %) – vlastní zdroje
z
příspěvek států dle HDP (43 %) – vlastní zdroje
z
různé (cca 2 %) 55
různé 2%
zemědělské produkty 2% cla 15%
příspěvky dle HDP 43% část DPH 38%
56
57
Rabat UK – „mechanismus Fontainebleau“ malý podíl zemědělství v UK z velký obchod s ne-členskými zeměmi z
⇒ malý příjem z EU, velká platba do EU z
kompromis z Fontainebleau – UK je každoročně navráceno 2/3 z britské čisté pozice
58
Rozpočtový proces
z z z z
roční rozpočet je podřízen šestileté finanční perspektivě roční rozpočet musí být schválen jako vyrovnaný rozpočet připravuje Komise rozpočet musí schválit Rada a EP
59
C. Rozhodování v EU
Alokace úkolů: kompetence z
národní kompetence – státy rozhodují nezávisle na EU
z
sdílené kompetence – EU rozhoduje v součinnosti se státy – II. a III. pilíř EU
z
výhradní kompetence Společenství – EU rozhoduje nezávisle na státech – I. pilíř EU
61
Subsidiarita z z
rozhodnutí co nejblíže lidem EU má rozhodovat pouze o věcech, kde nelze učinit efektivně rozhodnutí na nižším stupni veřejné správy
Fiskální federalismus z jak nejlépe alokovat kompetence mezi jednotlivé úrovně veřejné správy z pro a proti rozhodování na centrální úrovni – – – – –
diverzifikace a lokální informační výhody (proti) úspory z rozsahu (pro) spillover efekt (pro) demokratický volební proces (proti) jurisdikční konkurence (proti)
62
Diverzifikace a lokální info výhody
z z z
lidé různých národů mají různé preference centrální rozhodování neodráží preference centrální rozhodování znamená kompromis
⇒ upřednostnění decentralizovaného rozhodování
63
Diverzifikace a lokální info výhody D1 – D v regionu s dostatečnou kapacitou veřejné dopravy D2 – D v regionu s nedostatečnou kapacitou veřejné dopravy Davg – průměrná D centralizované oblasti MCpp – náklady veřejné dopravy na osobu (daně)
B
MCpp
A
D2 Davg
Decentr.: Qd1 (MC=D1), Qd2 (MC=D2) Centr.: Q c,1&2 (MC = Davg) ⇒ ztráta A (D1<MC) pro region 1 ⇒ ztráta B (D2>MC) pro region 2
D1 Qd1 Qc,1&2 Qd2 64
Úspory z rozsahu
z
při poskytování služby ve větším měřítku, dochází k poklesu nákladů na jednotku
⇒ upřednostnění centralizovaného rozhodování
65
Úspory z rozsahu D1 – lokální poptávka v regionu Davg – průměrná poptávka centralizované oblasti MCpp/decentr. – náklady, pokud se služba poskytuje decentralizovaně MCpp/centr. – náklady, pokud se služba poskytuje centralizovaně
MCpp /decentr.
C
MCpp /centr.
D
Davg
Centr.: Q c,1&2 (MCpp/centr. = Davg) ⇒ ztráta D (D1<MC), diverzifikace ⇒ zisk C (MC decentr.>MC centr.), úspory z rozsahu
D1 Qd1
Qc,1&2 66
Spillover efekt z
pozitivní efekt přelévání (spillover) – zisk ze zavedení pravidla v jedné decentr. oblasti je zisk i pro jiné oblasti – např. větší příspěvek na armádu
z
negativní efekt přelévání – zisk ze zavedení pravidla v jedné decentr. oblasti je ztráta pro jiné oblasti – např. snížení DPH
⇒ upřednostnění centralizovaného rozhodování
67
Demokracie - kontrolní mechanismus z z z
chyby místních politiků jsou voliči lépe analyzovány než u centrálních politiků místní politici se mohou méně zpronevěřit svým slibům demokratický princip: neosvědčíš-li se, nejsi zvolen; je silnější na decentrální úrovni
⇒upřednostnění decentralizovaného rozhodování
68
Jurisdikční konkurence z z z
pokud není volič spokojen s vládou, může odejít (možnost exitu) na území jiné vlády možnosti odchodů za jinou vládou jsou větší u místních vlád ochota odejít za jinou vládou je větší, když se jedná o odchod v rámci jednoho celku
⇒upřednostnění decentralizovaného rozhodování
69
Praktická aplikace na EU – I.pilíř z
úspory z rozsahu –
z
odstranění spillover efektů – – –
z
CAP
importní cla vládní dotace daňové výjimky
zvýhodnění jedné firmy = znevýhodnění jiné
rozdíly v preferencích nevýznamné
⇒centralizované (harmonizované) rozhodování 70
Praktická aplikace na EU – II.pilíř z
úspory z rozsahu –
z
společná armáda
rozdíly v preferencích významné –
společná armáda (zapojování UK do mezinárodních konfliktů x Švédsko řeší jen vnitřní záležitosti)
⇒koordinované rozhodování
71
Praktická aplikace na EU – III.pilíř z
úspory z rozsahu –
z
společná policie
významná národní specifika –
justice (kontinentální právo např. v Německu x anglosaské právo v UK)
⇒koordinované rozhodování
72
Praktická aplikace na EU – národní politiky z
významné rozdíly v preferencích –
z
harmonizace = velké ztráty užitků
velké informační náklady –
z
sociální politika
politika trhu práce (pracovní trh v UK x SRN)
znemožnění exitu –
přímé daně
harmonizace = nemožnost přesunu za nižšími daň. náklady
⇒národní (neharmonizované) rozhodování 73
Ekonomický pohled na rozhodování
z
efektivní rozhodování – řešení má schopnost projít schvalováním – řešení se změní v realitu
z
kvantifikovaní efektivity – pravděpodobnost vytvoření souhlasných resp. nesouhlasných koalic
74
Efektivita při QMV hlasování - pravděpodobnost nalezení shody
QMV: historie (%)
EU 6
EU 9
21,9
14,7
EU 10 EU 12 EU 15 EU 27 13,7
9,8
7,8
QMV: bez reformy (%)
7,8
2,5
QMV: podle Nice (%)
8,2
2,1
75
Indikátory hlasovací moci v EU – Marek Loužek
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Algoritmus: relativní podíly na hlasech v EP Algoritmus: dtto po max. rozšíření Algoritmus: relativní podíly na hlasech v Radě Algoritmus: dtto po max. rozšíření Algoritmus: dtto při QMV Algoritmus: podíly v EP při rozšíření o 6 zemí Algoritmus: podíly v Radě při rozšíření o 6 zemí Algoritmus: podíly v EP při rozšíření o 1 zemi Algoritmus: dtto při rozšíření o 2 země.
76
77
78
79
Důležitost způsobu schvalování z
příklad, Radu tvoří 3 země – – –
z
hlasování prostou většinou (50%) –
z
A – 40% hlasů B – 40% hlasů C – 20% hlasů
ke schválení je třeba libovolných dvou států ⇒ všechny tři země disponují stejnou silou
hlasování kvalifikovanou většinou (75%) –
ke schválení je třeba vždy stát A a B ⇒ stát C nedisponuje žádnou silou
80
Distribuce síly mezi zeměmi
z
síla je schopnost jednoho státu ovlivnit rozhodnutí EU
z
obecně větší sílu mají země s větším počtem hlasů díky metodě back scratching i malé státy mohou disponovat velkou silou důležité nejsou jenom hlasy, ale i metoda schvalování
z z
81
Metoda back scratching (horse trading)
z z
z
směnný obchod s rozhodnutími mezi zeměmi země ustoupí v otázce pro ni minoritní (pro druhý stát majoritní) – druhá země obdrží „dárek“ např. vyšší kvóty na mléko země očekává ustoupení druhého státu v otázce pro ni majoritní (pro druhou zemi minoritní) – první země obdrží „dárek“ např. zahrnutí sobů do CAP
82
Dvě extrémní teorie rozpočtu z
rozpočet je souhrn dárků (back scratching je používanou metodou)
83
Legitimita EU rozhodovacího procesu z
legitimní schvalovací proces je ten, který ctí principy demokracie
z
demokratická legitimnost znamená, že váha hlasu každého člena je stejná
z
v EU dva možné výklady demokratické legitimnosti – každý občan disponuje jedním hlasem – každý stát disponuje jedním hlasem
86
EU: kompromisní legitimnost
87
