Mezinárodní metrologické instituce a spolupráce Mezinárodní organizace pro míry a váhy (Metrická konvence) Metrická konvence je dohoda, která je realizována Mezinárodním úřadem pro míry a váhy (BIPM), je to mezivládní organizace pod patronací Generální konference pro míry a váhy (CGPM) a je řízena Mezinárodním výborem pro míry a váhy (CIPM). BIPM se zabývá záležitostmi metrologie ve světě, zvláště pak požadavky na etalony měr se vzrůstající přesností, rozsahy a různorodostí a zajišťuje ekvivalenci mezi národními etalony měr. Byla založena r. 1875, kdy ji podepsalo 18 států s cílem zavedení metrických jednotek do svých národních hospodářství. Mezi státy bylo i bývalé Rakousko-Uhersko, které zavedlo metr již dříve. Od r. 1922 se stala členem i Československá republika, od r. 1993 pak i Česká republika. Dohoda se týkala nejenom zavedení metru a jeho dekadických násobků a dílů, ale také organizačního, finančního a provozního zajištění a také stanovením hlavních úkolů úřadu. V roce 2008 měla Metrická konvence 52 členských států a 26 přidružených členských států. Metrická konvence má následující složky: • Generální konference pro míry a váhy CGPM Zde jsou zastoupeni delegáti všech členských zemí, konference se schází každé čtyři roky. Poslední 23. CGPM se konala v roce 2007. Výsledkem jednání bylo 12 rezolucí, zdůrazněna byla závažnost dohody MRA, revise definice metru a optické frekvenční etalony, vyjasnění definice kelvinu a práce na předefinování některých jednotek soustavy SI. • Mezinárodní výbor pro míry a váhy CIPM Výbor se skládá z 18 osob volených konferencí. Je pověřen dohledem nad úřadem (BIPM) a zabývá se záležitostmi metrické konvence, schází se ročně v BIPM. • Mezinárodní úřad pro míry a váhy BIPM (www.bipm.org) je vědecké pracoviště, mezinárodní metrologické centrum, má laboratoře a kanceláře v Sèvres, je zde 60 pracovníků v mezinárodním zastoupení. Ve vědecké oblasti se BIPM zabývá realizací základních etalonů a hlavních stupnic fyzikálních veličin, uchováváním mezinárodních etalonů a realizací a koordinací stanovování základních fyzikálních konstant. Konkrétně pak těmito problémy: • hmotnost a příslušné veličiny, • čas, frekvence a gravimetrie (délka), • elektřina (proud, napětí, odpor, kapacita a přípravné práce pro nové definice kg, A, K, mol na základě fundamentálních konstant), • ionizační záření, • chemie (metrologie plynů, organická analýza). V každé z těchto oblastí existují tři druhy činností: • vytváření a uchovávání etalonů BIPM s dlouhodobou stabilitou, • organizaci a účast v mezinárodních porovnáních a ověřování etalonů národních metrologických laboratoří, • základní výzkum v otázkách zvyšování přesnosti etalonů a rozvoje měřicí techniky. • Poradní výbory CC Vykonávají poradní činnost pro CIPM v příslušných oborových záležitostech, každý výbor je veden členem CIPM a skládá se ze zástupců národních laboratoří a jiných expertů. Existují poradní výbory pro elektřinu a magnetismus, fotometrii a radiometrii, termometrii, délku, čas a frekvenci, ionizační záření, pro jednotky, hmotnost a příbuzné veličiny, pro látkové množství a chemickou metrologii (CCQM) a pro akustiku, ultrazvuk a vibrace. Poradní výbory mohou pro svou potřebu vytvářet pracovní skupiny (WG).
Mezinárodní konfederace pro měřicí techniku IMEKO (www.imeko.org) Je to nevládní federace 36 členských organizací, byla založena r. 1958, sídlo sekretariátu je v Budapešti. Její činnost je zaměřena na rozvoj měřicích metod a prostředků. Organizuje vědecké konference a setkání. Československá republika byla jedním ze zakládajících členů.
1
Evropská asociace národních metrologických institutů EURAMET (www.euramet.org) Tato organizace je od roku 2007 následnickou organizací po organizaci EUROMET (Západoevropské sdružení pro primární etalonáž). Jeho činnost je zabezpečována pomocí výboru, jehož sekretariát je v Braunschweigu v Německu. Sdružuje organizace z 38 zemí jako členy a přidružené členy. Působí zde 12 odborných pracovních skupin. Nezabývá se základními jednotkami SI (ty řeší BIPM), ani legální metrologií a tvorbou normativní dokumentace. Sdružení má následující aktivity: • rozvíjet spolupráci v oblasti metrologie a etalonů, zejména primárních, resp. státních. • koordinovat projekty etalonů, • na základě požadavků států poskytovat konkrétní metrologické služby, • zabezpečovat výměnu informací, • koordinovat investice v oblasti činnosti sdružení. ČMI byl přidruženým členem od r. 1996, nyní je členem, VŠCHT v Praze má přidružené členství.
Organizace národních metrologických institutů států střední a východní Evropy (COOMET) Euro-Asijská spolupráce národních metrologických institutů. Organizace byla založena v r. 1991 podepsáním Memoranda, sídlem sekretariátu je Varšava. Je to organizace více než 9 států východní Evropy včetně Ruska, Slovenska a Německa. Organizace je zaměřena na vědecký výzkum a technický rozvoj při realizaci primárních etalonů a rozvoj měřicích metod a prostředků.
Mezinárodní organizace pro legální metrologii OIML (www.oiml.org) Byla založena r.1955 jako mezivládní organizace, Československo bylo jejím členem od r. 1958, jejími členy jsou i jeho nástupnické státy. V roce 2008 měla 58 řádných členů a 56 korespondujících členů. Uvažuje se o sjednocení s Metrickou konvencí. Sídlem organizace je Paříž a skládá se podobně jako Metrická konvence z mezinárodního úřadu (BIML), mezinárodního výboru (CIML) a mezinárodní konference. Základní aktivitou OIML je koordinace problematiky legální (zákonné) metrologie v jednotlivých členských státech a vydávání příslušných metrologických publikací. Konkrétně pak těmito činnostmi: • určováním hlavních principů legální metrologie, • studiem problémů legislativního a předpisového charakteru v legální metrologii, jejichž řešení je v mezinárodním zájmu za účelem unifikace metod a předpisů, • dosažením metrologické záruky stanovením nezbytných a odpovídajících charakteristik a norem, kterým musí odpovídat měřidla, aby mohla být schválena členskými státy a jejich používání mohlo být mezinárodně doporučeno a vypracován návrh zákonů a předpisů pro měřidlo a jeho používání, • zpracováním terminologie týkající se legální metrologie, • vypracováním návrhu organizace vzorové služby pro ověřování a inspekci měřidel. Vydávané publikace: • mezinárodní doporučení (R) pro jednotlivá zákonná měřidla, kde jsou specifikovány obecné technické podmínky a metody ověřování. Počet doporučení je asi 142, jejich starší seznam byl v časopise Metrologie č.2, (1993), s.71. Vlastní publikace jsou pak na ÚNMZ v Praze a na ČMI v Brně. • mezinárodní dokumenty (D) jsou zaměřené na jednotlivé oblasti činnosti OIML (právní předpisy, tvorba schémat návaznosti, postup provádění metrologické kontroly měřidel). Těchto dokumentů je 31. • bulletin OIML (čtvrtletník pro ucelené tematické příspěvky a aktuální informace). OIML se významnou měrou podílela na vydání Mezinárodního slovníku základních a obecných termínů v metrologii VIM. Původní vydání bylo přepracované v r. 1993 a je obsaženo v normě ČSN 01 0115 z října 1996. Poslední je třetí vydání tohoto slovníku z roku 2007, rozšířené na 150 stránek. Dále se OIML podílela na Slovníku legální metrologie VML, poslední vydání z roku 2000. V roce 1990 byl vydán mezinárodní dokument Certifikační systém OIML pro měřidla. Tento systém dává předpoklad ke vzájemnému uznávání schválení typů jednotlivých zákonných měřidel členskými státy OILM.
2
Evropská spolupráce v legální metrologii WELMEC (www.welmec.org) Toto sdružení vzniklo v r. 1990, kdy zástupci ES (dnes EU) podepsali Memorandum of Understanding. Sdružení zlepšilo možnosti operativního řešení certifikačního systému pro měřidla, což nebylo možno zajistit celosvětově. V roce 2008 má tato organizace 35 členů. WELMEC je řízen pomocí výboru, jehož sekretariát má sídlo v Národní laboratoři pro váhy a míry (NWML) v Teddingtonu v Anglii. Existuje 8 pracovních skupin pro jednotlivé veličiny, které se zabývají harmonizací předpisů a unifikací metrologických zkoušek v laboratořích jednotlivých členských států. ČMI je přidruženou organizací od r. 1995.
Mezinárodní spolupráce v oblasti akreditace laboratoří ILAC (www.ilac.org) Tato organizace vznikla kolem r. 1977 se stejnou zkratkou, ale poněkud pozměněným názvem jako diskusní fórum zabývající se akreditací. Na 14. konferenci r.1996 došlo k zásadní změně, kdy vznikla jasná organizační struktura, jejíž cílem je zastřešovat práci v regionálních (kontinentálních) akreditačních organizacích, koordinovat práce na nově koncipovaných rozvojových programech a dbát o zamezení duplicitního řešení stejného problému. Výsledkem této činnosti je podpora mezinárodního obchodu a vzájemná důvěra mezi národy světa. Podobná kontinentální organizace působí v rámci Evropy je EAL.
Západoevropské sdružení zkušebních laboratoří WELAC Zabývá se metodikou zkoušení výrobků s cílem vzájemného uznávání výsledků zkoušení.
Západoevropské sdružení kalibračních laboratoří WECC Sdružení působí od r. 1976, kdy kalibrační služby západoevropských zemí iniciovaly vznik tohoto sdružení. Zakládajícím aktem bylo Memorandum of Understanding, poslední znění z r. 1989, modifikované v r. 1991. WECC sdružuje 17 akreditačních institucí, které provádějí akreditaci kalibračních laboratoří v jednotlivých státech. Např. NAMAS ve Velké Británii, DKD (Německá kalibrační služba), BNM (Francouzský kalibrační systém), NKO (Holandská kalibrační služba). Činnost je řízena výborem, který má 4 podvýbory pro: • vzájemné uznávání výsledků kalibrace, • pro technickou aktivitu, • pro dokumentaci, • pro mezinárodní spolupráci. Ve své práci využívá příslušných evropských norem EN 45 001, ISO 9000. WECC vydala 21 vlastních dokumentů.
Evropská federace národních asociací měřicích, zkušebních a analytických laboratoří EUROLAB (www.eurolab.org) Byla založena v roce 1990 podepsáním Memorandum of Understanding. Je to mezinárodní nezisková asociace. Dnes reprezentuje více než 2000 laboratoří. Rozlišuje aktivní členství, přidružené členství a statut pozorovatele. Sekretariát organizace je ve Španělsku.
Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO (www.iso.org) je celosvětová federace národních normalizačních institucí. Byla založená v r. 1946, předchozí podobná instituce se jmenovala ISA. Sídlí v Ženevě, na tvorbě mezinárodních norem se podílí 246 technických výborů. V rámci této organizace je výbor pro referenční materiály ISO-REMCO, jehož účastníkem jsme od r. 1996. Je zde také výbor pro zkoušení, certifikaci a akreditaci ISO-CASCO.
Mezinárodní elektrotechnická komise IEC (www.iec.ch) je obdobou ISO se zaměřením normalizace na elektrotechniku. Byla založená v roce 1906 lordem Kelvinem, sídlí v Ženevě, má 116 technických výborů.
3
Sdružení EURACHEM (www.eurachem.org) se zabývá jakostí v analytické chemii, konkrétně se zabývá těmito činnostmi: • přísunem informací ze zahraničí, • účastí na mezinárodních akcích a spolupráci v oboru chemické metrologie a analytické chemie, • vypracovává metrologické expertízy v oboru analytické chemie, • obluhuje mezinárodní databázi RM-COMAR, • poskytuje konzultace a vzdělávání v oboru chemické metrologie, • provádí publikační činnost v oboru chemické metrologie.
Mezinárodní unie pro čistou a užitou fyziku IUPAP (www.iupap.org) byla vytvořena r. 1922 v Bruselu. Cíle unie jsou: • stimulovat a podporovat mezinárodní spolupráci ve fyzice, • podporovat vhodná mezinárodní setkání a pomáhat organizačním výborům, • příprava publikací a abstraktů publikací, • příprava tabulek fyzikálních konstant, • podporovat mezinárodní shodu v používání symbolů, jednotek, termínů a standardů, • umožnit volnou cirkulaci vědců, • podporovat výzkum a vzdělání.
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii IUPAC (www.iupac.org) Sdružuje asi 1000 chemiků, kteří jsou ve 6 výborech a 8 divizích: • fyzikální a biofyzikální chemie, • anorganická chemie, • organická a biomolekulární chemie, • chemie polymerů, • analytická chemie, • chemie životního prostředí, • chemie a lidské zdraví, • chemická nomenklatura a struktura.. Byla vytvořena r.1919 chemiky z průmyslu a výzkumu, kteří pociťovali potřebu mezinárodní standardizace v chemii. Standardizace vah, měr, jmen a symbolů je důležitá pro zabezpečení a pokračování úspěšného vědeckého podnikání a pro hladký rozvoj a růst mezinárodního obchodu. To vyžaduje mezinárodní spolupráci mezi chemiky, jejímž výsledkem je: • nomenklatura anorganické a organické chemie, • standardizace atomových hmotností, • standardizace fyzikálních konstant, • vydávání tabulek vlastností materiálů, • vytvoření komisí pro přehled o činnostech, • standardizace formátů publikací, • opatření pro zabránění opakování stejných publikací. IUPAC organizuje velké množství konferencí a projektů.
Evropská organizace pro kvalitu EOQ (www.eoq.org) Je to autonomní nezisková organizace pracující podle belgického práva. Je to evropská mezioborová organizace usilující o efektívní zlepšení jakosti. Byla vytvořena v roce 1956 a nyní má 34 členů národních organizací pro jakost stejně jako instituce, společnosti a individuální členy ze světa. Organizace sídlí v Bruselu.
4
Přehled světových pracovišť vědecké metrologie BIPM - Paříž, Francie (www.bipm.fr), NIST - National Institute for Standards and Technology (dříve NBS - National Bureau of Standards) Washington, USA (www.nist.gov), NPL - National Physical Laboratory - Teddington, Velká Británie (www.npl.co.uk), PTB - Physikalisch-Technische Bundesanstalt - Braunschweig, Německo (www.ptb.de), ČMI - Brno (Praha) - Česká republika (www.cmi.cz).
CODATA (www.codata.org) The Commitee on Data for Science and Technology (komité pro číselná data ve vědě a technice) byla ustanovena r. 1966 jako interdisciplinární komité Mezinárodního konsilia vědeckých svazů (International Council of Scientific Unions - ISCU) s cílem zajišťovat mezinárodní spolupráci při shromažďování, kritickém hodnocení, ukládání a rozšiřování hodnověrných dat pro potřeby vědy a techniky. Jedním z úkolů této organizace je zajišťovat vnitřně konzistentní soubor doporučených hodnot základních fyzikálních konstant, který je nezbytný pro analýzu a interpretaci experimentálních dat v řadě vědeckých disciplín. V Československu byl ustanoven národní komitét této orgnizace v roce 1987 a byli jsme přijati za člena této organizace v roce 1988. První soubor doporučených dat byl vydán v roce 1973, další soubor dat byl vydán v roce 1986 a byl v redukované formě publikován v časopise Československá standardizace 13(1988), č. 6, s. 228, další soubory byly vydány v letech 1998 a 2002, poslední soubor dat z roku 2006 je uváděn na www stránce organizace v části zdroje a databáze. Zde např. pro molární plynovou konstantu se uvádí nejnovější hodnota R = 8,314 472(15) J·mol-1·K-1, což znamená, že hodnota je R = (8,314 472 ± 0,000 015) J·mol-1·K-1 . Literatura: Synáč J.: Mezinárodní metrologická spolupráce ČSFR, Metrologie (1992), č.1, s.20
5
6
