Metodika pro zájemce o uplatnění v oblasti ICT

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Metodika pro zájemce o uplatnění v oblasti ICT Mgr. Ing. Vladimír Očenášek, Ing. Jan Jarolímek, Ph.D., Ing. Jiří Vaněk, Ph.D.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.32/01.0004

Projekt „Rozvoj a zkvalitnění počátečního vzdělávání žáků středních škol – inovativní formy spolupráce s využitím moderních technologií“ (CZ. 1.07/1.1.32/01.0004) je realizován v rámci globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání ve Středočeském kraji Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE METODIKA PRO ZÁJEMCE O UPLATNĚNÍ V OBLASTI ICT

1

Metodika pro zájemce o uplatnění v oblasti ICT Vydal: Česká zemědělská univerzita v Praze Autoři: Mgr. Ing. Vladimír Očenášek, Ing. Jan Jarolímek, Ph.D., Ing. Jiří Vaněk, Ph.D. Na přípravě spolupracovali: Mgr. Hynek Kohout, Ph.D., RNDr. Jiří Mencl, PhDr. Eva Morawská, Ing. Jana Paseková, Ing. František Pazdera, Mgr. Marie Velflová

Tisk:

Grafies line s.r.o.

Náklad:

100 výtisků

Vydání:

první, 2014

© Mgr. Ing. Vladimír Očenášek, Ing. Jan Jarolímek, Ph.D., Ing. Jiří Vaněk, Ph.D., 2014 ISBN 978-80-213-2465-7

2

METODIKA PRO ZÁJEMCE O UPLATNĚNÍ V OBLASTI ICT

Obsah

1

Úvod ........................................................................................................................................... 5

2

Oficiální materiály, které se uplatňují ve školství, ve statistikách ČSÚ, v projektech Hospodářské komory či v inzertních serverech ............................................ 9 2.1

Rámcové vzdělávací programy ..................................................................................... 9

2.2

Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) ............................................................................ 12

2.3

Národní soustava povolání (NSP).............................................................................. 16

3

Volba oboru vzdělání ve vztahu k problematice nezaměstnanosti ................................. 21

4

Možnost uplatnění v oblasti ICT (názvy pracovních pozic, příklady pracovní náplně) ..................................................................................................................................... 25

5

Znalostní profily pracovních pozic v oblasti ICT .............................................................. 45

6

Heterogenní kariérový růst – celoživotní vzdělávání v ICT ............................................. 57 Národní soustava kvalifikací ................................................................................................. 60 Jaké certifikace mohou žáci (studenti) získat?.................................................................... 65

7

Výsledky vlastního dotazování - požadavky zaměstnavatelů na absolventy škol............................................................................................................................................ 66

8

Databáze vzdělavatelů a zaměstnavatelů v oblasti ICT ..................................................... 69

9

Závěr ......................................................................................................................................... 77

10

Literatura ................................................................................................................................. 81

11

Seznam tabulek a seznam obrázků....................................................................................... 82


3

4


1

Úvod

Budoucí potřeby v oblasti znalostí a dovedností představují jedno z hlavních témat agendy evropské politiky. Revidovaná Lisabonská strategie a další politické dokumenty zdůrazňují větší aktivitu Evropy v předvídání měnících se kvalifikačních potřeb. Tato otázka je chápána jako priorita nadcházejícího desetiletí [1] . Rada pro vzdělávání přijala v listopadu 2007 usnesení nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“. Toto usnesení zdůrazňuje potřebu zvýšit celkovou úroveň dovedností a předvídat objevující se kvalifikační potřeby a dovednostní deficity na evropských trzích práce. Zároveň vyzývá k lepšímu propojování znalostí, dovedností a kompetencí se sociálními a ekonomickými potřebami. Usnesení se zaměřuje na posílení identifikace nových typů pracovních míst a kvalifikačních požadavků na evropské úrovni. Dokument navrhuje pravidelně vypracovávat střednědobé předpovědi kvalifikačních požadavků a identifikovat dovednostní mezery. V únoru 2008 publikoval CEDEFOP (European Centre for the Development of Vocational Training - Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) střednědobou prognózu kvalifikačních požadavků pro zaměstnání v Evropě na období 2006 – 15. Tato prognóza byla následně rozšířena na období 2015 – 2020. Prognózy jsou založeny na výsledcích shromážděných na evropské úrovni z 25 členských států EU a Norska a Švýcarska (EU-25+). Zahrnují šest základních ekonomických sektorů (NACE), devět skupin zaměstnání (ISCO) a tři úrovně formálních kvalifikací (ISCED). Z publikace jsme vybrali několik ukázek. Z obrázku č.1 je patrné, že Evropa zaznamenává obecný posun od primárního sektoru (zejména zemědělství) a tradičních výrobních odvětví směrem ke službám a ke znalostně intenzivní ekonomice. Výsledky prognózy potvrzují, že tento trend bude jako ústřední rys pokračovat v nadcházejícím desetiletí jak na národních úrovních, tak v celé Evropě. Agregaci 41 průmyslových odvětví do 6 odvětví znázorňuje obrázek 2. Zkratka NACE, použitá na obrázku, je akronym pro statistickou klasifikaci ekonomických činností Evropských


5

společenství – (fr. Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes). Předpokládané změny v jednotlivých hospodářských sektorech budou mít podstatný dopad na pracovní dovednosti vyžadované v budoucnosti, což bude navíc dále posilováno změnami v organizaci práce a ve výkonu zaměstnání v rámci jednotlivých odvětví. V současnosti je téměř 40 % lidí zaměstnáno na pozicích vyšší úrovně, jako je management a odborná či technická zaměstnání. Nárůst pracovních míst vyšší a střední úrovně bude pokračovat i v následujících deseti letech a s velkou pravděpodobností poroste rovněž poptávka po pracovnících s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, jak ukazuje analýza budoucích kvalifikačních požadavků. Nárůst je také předpovídán u některých pracovních míst, která nevyžadují žádné vzdělání nebo vyžadují jen nízké úrovně dovedností, jako je

Obrázek 1 - Minulé a pravděpodobné budoucí trendy v zaměstnanosti podle základních hospodářských sektorů, EU-25+ (zdroj: CEDEFOP)

6


Obrázek 2 - Agregace 41 průmyslových odvětví do 6 odvetví (zdroj: CEDEFOP)

tomu u nekvalifikovaných a pomocných zaměstnání. Naproti tomu klesne počet pracovních míst pro kvalifikované pracovníky v zemědělství, úředníky, řemeslníky a pracovníky v příbuzných oborech (viz obr. 3).


7

I tam, kde je očekáván pokles zaměstnanosti, odhady náhradní poptávky1 podle typu zaměstnání jasně ukazují na značný počet volných pracovních míst a na poptávku po pracovnících s adekvátní kvalifikací. U všech kategorií zaměstnání, ve kterých je předpovídán pokles pracovních míst, kompenzuje tyto ztráty více než dostatečně předpokládaná potřeba nahrazování pracovníků, kteří opouštějí pracovní trh. To znamená, že značné počty volných pracovních míst budou také v primárním a výrobním sektoru. Je důležité, aby si tvůrci politiky, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, poradenské služby i občané byli vědomi toho, že mnohá z těchto zaměstnání zůstanou i nadále klíčovými složkami ekonomiky a životaschopnými zdroji pracovních míst. Je však také nutno vzít v úvahu, že povaha těchto zaměstnání a požadavky na kvalifikaci či vzdělání potřebné pro tato povolání se budou měnit [1].

Obrázek 3 - Poptávka podle základních skupin zaměstnání, odhadovaná změna v letech 2006 2020 v milionech pracovních míst, EU-25+, (zdroj: CEDEFOP, převedeno podle české klasifikace KZAM - klasifikace ČSÚ)

1

expanzní poptávka - rozdíl mezi zaměstnaností na konci a na začátku odhadovaného období, náhradní poptávka - dána počtem uvolněných pracovních míst pro specificky vzdělané či zaměstnané. Důvody uvolnění pracovního místa mohou být: odchod do důchodu, změna zaměstnání a jiné.

8


2

Oficiální

materiály,

které

se

uplatňují

ve

školství,

ve statistikách ČSÚ, v projektech Hospodářské komory či v inzertních serverech

Problematika znalostních profilů, ať už se jedná o žáky, studenty, zaměstnance či uchazeče o zaměstnání se promítá do mnoha oborů lidské činnosti. V resortu školství je jedinec připravován na svou profesní dráhu, nabývá kompetencí, vytváří si základ svého znalostního profilu. V průběhu svého profesního působení si své znalosti doplňuje a praxí dovednosti získává. A v případě změny či hledání nového či jiného profesního uplatnění jsou po něm kompetence

2.1

(znalosti,

dovednosti,

znalostní

profily)

požadovány.

Rámcové vzdělávací programy

Resort školství pracuje s Rámcovými vzdělávacími programy (RVP), které vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. RVP vycházejí z koncepce celoživotního učení; formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání; podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. V Rámcových vzdělávacích programech jsou pro jednotlivé vzdělávací oblasti definovány cíle vzdělávání i kompetence žáka (studenta, absolventa školy), které studiem získá. Např. pro gymnázia je určeno 8 vzdělávacích oblastí: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk); Matematika a její aplikace; Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie, Geologie); Člověk a společnost (Občanský a společenskovědní základ, Dějepis; Geografie); Člověk a svět


9

práce (Člověk a svět práce); Umění a kultura (Hudební obor, Výtvarný obor); Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova); Informatika a informační a komunikační technologie. Pojem kompetence je chápán nejen jako osvojení poznatků a dovedností, ale i vytváření způsobilostí potřebných pro život nebo výkon povolání. Kompetence jsou tedy schopnosti a znalosti jednotlivce (žáka, studenta, zaměstnance, uchazeče o zaměstnání) a s nimi související dovednosti, postoje a hodnotové orientace, které jsou předpokladem pro výkon jednotlivce ve vymezené činnosti. V RVP se kompetence formálně dělí na klíčové a odborné. Obě tyto skupiny kompetencí se prolínají. Klíčové kompetence: soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. Jsou univerzálně použitelné v různých situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím různých dalších aktivit doplňujících výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. Odborné kompetence se vztahují k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní profil absolventa oboru vzdělání, jeho způsobilosti pro výkon povolání. Odvíjejí se od kvalifikačních požadavků na výkon konkrétního povolání a charakterizují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot potřebných pro výkon pracovních činností daného povolání nebo skupiny příbuzných povolání. Pro gymnázia jsou definovány tyto klíčové kompetence, které by si měl žák osvojit: kompetenci k učení, kompetenci k řešení problémů, kompetenci komunikativní, kompetenci sociální a personální, kompetenci občanskou, kompetenci k podnikavosti.

10


Např. pro klíčovou kompetenci k řešení problémů se očekává, že žák: •

rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části;

•

vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;

•

uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice;

•

kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry;

•

je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran;

•

zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků.

Pro RVP 6341M01 – Ekonomika a podnikání jsou např. pro vzdělávací oblast Obchodní činnost, učivo Prodejní činnost podniku plánovány tyto výsledky vzdělávání (odborné kompetence): Žák: •

na příkladu ukáže průběh obchodního jednání,

•

na příkladu charakterizuje postup při realizacidodávky, pracuje s příslušnými doklady,

•

na příkladu vysvětlí druhy prodeje a jejich použití v závislosti na prodávané komoditě nebo službě,

•

na příkladu ukáže rozdíly mezi obchodováním s členskými a nečlenskýmizeměmi EU,

•

ovládá zásady obchodního styku přes internet.


11

Pro RVP 4141M01 – Agropodnikání jsou např. pro vzdělávací oblast Informačních a komunikačních technologií, učivo Práce se standardním aplikačním programovým vybavením plánovány tyto výsledky vzdělávání (odborné kompetence): Žák: •

vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty (ovládá typografická pravidla,

formátování,

práce

se

šablonami,

styly,

objekty,

hromadnou

korespondenci, tvoří tabulky, grafy, makra), •

ovládá běžné práce s tabulkovým procesorem (editace, matematické operace, vestavěné a vlastní funkce, vyhledávání, filtrování, třídění, tvorba grafu, databáze, kontingenční tabulky a grafy, příprava pro tisk, tisk),

•

ovládá základní práce v databázovém procesoru (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, relace, tvorba sestav, příprava pro tisk, tisk),

•

zná základní typy grafických formátů, volí odpovídající programové vybavení pro práci s nimi a na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje.

Získané klíčové a odborné kompetence jsou výchozím materiálem pro tvorbu charakteristik a popisu činností jednotlivých pracovních pozic (znalostních profilů).

2.2

Klasifikace zaměstnání (CZ-‐ISCO)

Tato klasifikace byla zavedena s účinností od 1. ledna 2011 Českým statistickým úřadem podle § 19 odst. 2 zákona č.89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Klasifikace CZ-ISCO vychází z metodických principů mezinárodní klasifikace ISCO-08. Je založena na dvou hlavních principech, kterými jsou druh vykonávané práce (pracovní místo) a úroveň dovedností [2]. Základními pojmy této klasifikace jsou: pracovní místo, zaměstnání a dovednosti.

12


Pro účely klasifikace jsou pro uspořádání zaměstnání do skupin používány dva rozměry dovedností: •

specializace dovedností (specializace dovedností odráží požadované znalosti, používané nástroje a zařízení, zpracovávaný nebo používaný materiál a charakter produkovaného zboží a služeb),

•

úroveň dovedností (úroveň dovedností je dána obtížností a rozsahem úkolů a povinností, vykonávaných v určitém zaměstnání.

Jsou definovány 4 úrovně dovedností. Každá z definic zahrnuje příklady specifických úkolů, požadovaných dovedností a typických zaměstnání a popisuje také předpokládanou úroveň vzdělání podle klasifikace ISCED 97.

První úroveň dovedností (úroveň 1) - zaměstnání na této úrovni dovedností zahrnují obvykle vykonávání fyzické a manuální práce. Pracovní činnosti mají jednoduchý a rutinní charakter. Druhá úroveň dovedností (úroveň 2) - zaměstnání na této úrovni dovedností zahrnují obvykle výkon úkolů, jako jsou obsluha strojů a elektronických zařízení, řízení automobilů, údržba a opravy elektrických a mechanických zařízení a zpracování, uspořádání a uchovávání informací. Třetí úroveň dovedností (úroveň 3) - zaměstnání na této úrovni dovedností obvykle zahrnují složité technické a praktické úkoly, které vyžadují rozsáhlé využití přesných, technických a procesních znalostí příslušného oboru. Čtvrtá úroveň dovedností (úroveň 4) - zaměstnání na této úrovni dovedností obvykle zahrnují vykonávání úkolů, které vyžadují řešení komplexních problémů a tvorbu rozhodnutí na základě rozsáhlých teoretických a praktických dovedností v příslušném oboru.


13

Pro 3. úroveň dovedností předkládáme ucelený popis této kategorie: •

zaměstnání na této úrovni dovedností obvykle zahrnují složité technické a praktické úkoly, které vyžadují rozsáhlé využití přesných, technických a procesních znalostí příslušného oboru,

•

na této úrovni se předpokládá vysoká míra gramotnosti a početních schopností, spolu s velmi dobrými komunikačními dovednostmi. Mohou být také vyžadovány schopnosti porozumět složitým psaným materiálům, připravit přesné zápisy a umět jednat s lidmi v obtížných situacích,

•

znalosti a dovednosti potřebné pro kvalitní vykonávání zaměstnání na této úrovni dovedností jsou zpravidla získávány prostřednictvím dalšího studia po ukončení sekundárního vzdělání po dobu 1 - 3 let, v některých případech může být náhradou za formální vzdělání rozsáhlá relevantní praxe nebo dlouhodobé pracovní školení,

•

mezi zaměstnání na této úrovni dovedností patří např. řídící pracovníci v supermarketech, odborní laboranti v oblasti zdravotnictví, odborní administrativní pracovníci v právní oblasti, obchodní zástupci, zdravotničtí záchranáři, technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií, technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů.

Vztah mezi hlavními třídami a úrovněmi dovedností popisuje Tabulka 1. Co se týče zaměstnání v rámci první hlavní třídy, jsou téměř všechna na čtvrté úrovni dovedností. Výjimku tvoří třída 14 - Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci, ve které jsou zaměstnání na třetí úrovni dovedností. Jsou-li pro určení úrovně dovedností použity jako kritérium požadavky na formální vzdělání, používá se Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED 97). Vztah mezi úrovněmi dovedností v klasifikaci ISCO-08 a úrovněmi vzdělání podle klasifikace ISCED 97 popisuje Tabulka 2. Tato klasifikace je zaměstnavateli využívána např. při tvorbě pracovních smluv či výběru nových pracovníků.

14


Tabulka 1 - Hlavní třídy klasifikace CZ – ISCO (zdroj: ČSÚ)

Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO 1 Zákonodárci a řídící pracovníci

Úrovně dovedností

2 Specialisté

4

3 Techničtí a odborní pracovníci

3

3+4

4 Úředníci 5 Pracovníci ve službách a prodeji 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 7 Řemeslníci a opraváři

2

8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

1

0 Zaměstnanci v ozbrojených silách

1+4

Tabulka 2 Stupně vzdělání podle klasifikace ISCED 97 (zdroj: ČSÚ)

Stupně vzdělání podle klasifikace ISCED 97 6 terciární vzdělání - druhý stupeň (vedoucí k vědecké kvalifikaci)

Úrovně dovedností

4 5A terciární vzdělání - první stupeň, bakalářský/magisterský titul 5B terciární vzdělání - první stupeň

3

4 postsekundární neterciární vzdělání 3 vyšší sekundární vzdělání 2 2 nižší sekundární vzdělání 1 primární vzdělání

1


15

2.3

Národní soustava povolání (NSP)

Dynamický vývoj na trhu práce se promítá do nových požadavků zaměstnavatelů na jednotlivé pracovní pozice. Národní soustava povolání (NSP) prostřednictvím Sektorových rad monitoruje a eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Vzniká tak otevřená, všeobecně dostupná databáze povolání, která reálně odráží situaci na trhu práce a přináší důležité informace o kvalifikačních požadavcích. NSP se stává významným zdrojem informací pro oblasti lidských zdrojů a profesního vzdělávání ve všech jeho stupních, významně posiluje roli zaměstnavatelů v těchto oblastech a stává se základnou pro budoucí mobilitu a flexibilitu na trhu práce v kontextu celé Evropské unie [3]. Národní soustava povolání byla realizována v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí. Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Realizátorem veřejné zakázky je konsorcium, jehož členy jsou Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářská komora České republiky,TREXIMA, spol. s r. o.. Na internetových stránkách Národní soustavy povolání – www.nsp.cz, je veřejně přístupný Katalog, který obsahuje popis podrobných požadavků na jednotlivé pracovní činnosti ve formě obecných a odborných kompetencí. V Katalogu jsou pracovní činnosti (pracovní pozice, povolání) sdruženy do tzv. Odborných směrů – viz. obr. č. 4. Po volbě odborného směru se zobrazí jednotlivá povolání a typové pozice řazené podle kvalifikačních úrovní NSP – viz obr. č. 5. Pro jednotlivá povolání (typové pozice) se v další úrovni uvádí, co které povolání zajišťuje, řeší, či jakou činnost vykonává, jaké jsou pro výkon povolání stanoveny pracovní podmínky, jaké jsou pro toto povolání stanoveny kvalifikační požadavky, a další informace o požadovaných kompetencích a dalších znalostech a dovednostech. V neposlední řadě jsou uvedeny i zdravotní podmínky pro výkon povolání – viz. obr. č. 6.

16


Obrázek 4 – Odborné směry Národní soustavy povolání


17

Obrázek 5 – NSP - Povolání a typové pozice pro odborný směr Informační technologie

18


Obrázek 6 - NSP - podrobný popis pracovní pozice (pouze část popisu)

Z obrázku č.5 je zřejmé, že u každého povolání (typové pozice) je uvedena i kvalifikační úroveň. Pro projekt NSP byla sestavena vlastní stupnice v rozmězí 1 až 8 (podrobně v kapitole č. 5). Nejvyšší kvalifikační úroveň 8 je znázorněna na obrázku č. 7.


19

Obrázek 7 - NSP - Nejvyšší kvalifikační úroveň 8

20


3

Volba oboru vzdělání ve vztahu k problematice nezaměstnanosti

Národní ústav pro vzdělávání vydává každoročně analýzu inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu. Poslední data byla publikována v roce 2013 a představují přehledy platné pro rok 2012 [4]. Analýza inzerce v denním tisku Analýza byla zaměřena na strukturu poptávky po povoláních a hledaných kvalifikacích a kompetencích. Jde o kvantitativní šetření s cílem shromáždit relevantní informace o struktuře nejčastěji se vyskytujících požadovaných typů profesí a o hledaných kvalifikacích a kompetencích uchazečů zahrnujících nároky na vzdělání, jazykové vybavení, praxi a další vlastnosti, schopnosti a dovednosti adeptů na daná povolání. Zaměření na nabídku inzerovaných volných pracovních míst představuje další úhel pohledu na širokou problematiku trhu práce, a to z hlediska potřeb deklarovaných zaměstnavateli, tedy těmi, kteří značnou měrou určují podobu trhu práce a jeho další vývoj. Šetření proběhlo v termínech 5. 11. 2012 – 1. 12. 2012 a byly do něj zahrnuty následující celostátní a regionální deníky: Mladá fronta DNES včetně regionálních mutací a přílohy, Hospodářské noviny, Pražský deník, Benešovský deník, Plzeňský deník, Sokolovský deník, Ústecký deník, Liberecký deník, Hradecký deník, Pardubický deník, Jihlavský deník, Olomoucký deník, Zlínský deník, Moravskoslezský deník, Brněnský deník, Annonce, Avízo. Ze zjišťovaných znaků jmenujme: datum, deník, velikost inzerátu (dle počtu řádků, velikost dle nadefinované stupnice), žádaná profese – následné kódování podle KZAM (novější klasifikace známa podle označením CZ-ISCO – viz kap.2.2), třetí úroveň specifikace, obor činnosti firmy, druh pracovního poměru: hlavní, vedlejší pracovní poměr, brigáda, název firmy, druh vlastnictví firmy: zahraniční, či domácí; popř. je-li inzerát podán v cizím jazyce,


21

věkové omezení, pohlaví, požadavky na výši vzdělání: vyučen, SŠ, SOŠ, VOŠ, VŠ, požadavky na obor vzdělání – kódování dle standardního číselníku oborů vzdělání, požadavky na jazykovou vybavenost uchazečů: aktivní znalost jazyka, popř. více jazyků, podání inzerátu v cizím jazyce je bráno jako požadavek na aktivní znalost daného jazyka, požadavky na schopnost práce s PC: běžná znalost, odborná znalost (programovací jazyky), grafické programy,

ostatní

požadavky:

osobnostní

vlastnosti

(dynamika,

flexibilita,

komunikativnost…), vlastní ŘP, požadavky na praxi, popř. její délku, nabízené finanční ohodnocení, region, pro který je pracovník hledán: v krajském členění, resp. zahraničí; region, oblast musejí být přímo uvedeny – inzeráty v regionálních denících bez uvedení místa nebyly do regionální analýzy zahrnuty. Pro charakteristiku požadavky na obor vzdělání – kódování dle standardního číselníku oborů vzdělání byly použity tyto obory: přírodní vědy, technické obory (zvláštní kategorie: strojírenství, elektrotechnika, chemie, stavebnictví, doprava, textil, oděvnictví), zem., les. a vet. vědy, lékařství, ekonomie, obchod, společenské vědy, gastronomie, hotelnictví, knihovnictví, právo, učitelství, umělecké obory. Celkem bylo zaznamenáno 4 267 inzerátů v denním tisku. Analýza inzerce na internetu Šetření proběhlo v termínech 5. 11. 2012 – 2. 12. 2012. Monitorovány byly servery prace.cz a sprace.cz. Celkem bylo zaznamenáno 6 800 inzerátů. Celkem tedy bylo ve sledovaném období zachyceno 11 067 inzerátů nabízejících pracovní místo. Z analýz komentujeme výsledky pro 3, 4 a 5 klasifikační třídu.

Zaměstnanci z hlavní klasifikační třídy 3 (techničtí pracovníci) patřili k nejhledanějším (19,1 %, 816 inzerátů), v žebříčku četností jim patří druhé místo. Je zřejmé, že po pracovnících z této třídy je na trhu práce poptávka. Pokud jde o strukturu zaměstnaných, tak platí, že tato klasifikační třída nejvíce vyčerpává celkový podíl zaměstnanců na trhu práce, kdy podíl zaměstnanců náležejících do 3.

22


klasifikační třídy činí 24,7 % ze všech pracujících, což v absolutním vyjádření představuje 1 208 tisíc pracujících. Do této třídy patří například technici včetně bezpečnostních techniků, zdravotní sestry, obchodní zástupci, pojišťovací agenti, účetní a odborní referenti. V klasifikaci CZ-ISCO se zaměstnanci klasifikační třídy 3 člení takto: 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 31 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 32 Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 33 Pedagogičtí pracovníci 34 Jiní pomocní odborní pracovníci Profese hlavní třídy 4 (úředníci a administrativní pracovníci) byly hledány v 6,4 % (274 případů). Do této profesní třídy patří např. sekretářky, recepční, telefonisté, nižší úředníci apod.) a třída patří k těm hledanějším, v roce 2012 jí patří šesté místo. Podíl zaměstnanců náležejících do této třídy na celkovém počtu zaměstnanců je spíše nižší, kdy její zástupci tvoří 7,9 % všech zaměstnaných. Do této klasifikační třídy tak náleží 385 tisíc pracujících.

V klasifikaci

CZ-ISCO

se

zaměstnanci

klasifikační

třídy

4

člení

takto:

4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 41 Nižší administrativní pracovníci (kromě úředníků ve službách a obchodě) 42 Úředníci ve službách a obchodě Hlavní třída 5 (provozní pracovníci ve službách) byla v inzerátech nabízejících zaměstnání zastoupena v 19,4 % (826 případů), a dostala se tak na pomyslnou první příčku četnosti poptávky. K typickým zástupcům této profese patří prodavači, kadeřníci, kuchaři, číšníci,


23

pečovatelé, pracovníci ostrahy. U této třídy lze říci, že poptávka po jejích zástupcích v inzertní nabídce zaměstnání příliš neodpovídá jejímu podílu na celkovém počtu zaměstnanců, který představuje 12,4 % ze všech zaměstnaných, tedy 605 tisíc pracujících. V klasifikaci CZ-ISCO se zaměstnanci klasifikační třídy 5 člení takto: 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 51 Obsluhující pracovníci 52 Prodavači, manekýni a předváděči zboží

Obrázek 8 - Struktura hledaných profesí a skutečná struktura zaměstnaných podle hlavních klasifikačních tříd CZ-ISCO (dříve KZAM) v inzerci v denním tisku v roce 2012 (zdroj: NUV, upraveno)

24


4

Možnost uplatnění v oblasti ICT (názvy pracovních pozic, příklady pracovní náplně)

V kapitole 2.2 jsme popsali klasifikaci zaměstnání (povolání) CZ – ISCO, která je používaná ČSÚ a inzertními servery. Klasifikace CZ – ISCO pracuje se s těmito základními pojmy - pracovní místo, zaměstnání a dovednosti. Dělí pracovníky do 10 tříd a 4 úrovní dovedností. V oblasti poskytování zboží a služeb spojených s informačními a komunikačními technologiemi (ICT) jsou definováy následující třídy a popsány činnosti v těchto kategoriích: •

25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií

•

35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Zaměstnání v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však zahrnuta i v podskupinách jiných tříd, např.: •

2356 Lektoři a učitelé informačních technologií na ostatních školách

•

7422 Mechanici a opraváři informačních a komunikačních technologií

25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií provádějí výzkum, plánují, navrhují, píší, testují, poskytují poradenství a zlepšují systémy informačních technologií, hardwaru, softwaru a příbuzných koncepcí pro konkrétní aplikace; zpracovávají související dokumentaci včetně zásad, politik a postupů; navrhují, vyvíjejí, kontrolují, poskytují údržbu a podporu databází a dalších informačních systémů s cílem zajistit optimální výkon, integritu a bezpečnost dat. Většina zaměstnání v této třídě vyžaduje čtvrtou úroveň dovedností.


25

Náplň

jejich

práce

obvykle

zahrnuje:

výzkum

využití

informačních

technologií

v podnikových funkcích a hledání oblastí pro zlepšování a výzkum teoretických aspektů a operačních metod pro používání počítačů; hodnocení, plánování a navrhování konfigurací hardwaru a softwaru pro konkrétní aplikace včetně internetu, intranetu a multimediálních systémů; vývoj, tvorbu, testování a údržbu počítačových programů; výzkum a vývoj architektury databází a řídicích systémů databází; vývoj a realizaci plánů bezpečnosti a politiky správy dat a správu počítačových sítí a příbuzných počítačových prostředí; analýzu, vývoj, interpretaci a hodnocení parametrů návrhů a architektury komplexních systémů, datových modelů a diagramů při vývoji, konfiguraci a integraci počítačových systémů. Zaměstnání této kategorie jsou rozdělena na následující skupiny: 251 Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací 252 Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí

Obrázek 9 - Ukázka z Katalogu CZ – ISCO pro část pozic z oboru Informačních a komunikačních technolgií, třída 25

26


251 Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací provádějí výzkumy, plánují, navrhují, vytvářejí, testují, poskytují poradenství a zlepšují systémy informačních technologií, jako jsou hardware, software a další aplikace pro splnění konkrétních požadavků. Náplň jejich práce obvykle zahrnuje: výzkum využití informačních technologií v činnostech organizací a hledání oblastí pro zlepšení s ohledem na maximální efektivnost a účinnost; výzkum v oblasti teoretických aspektů a operačních metod pro využití počítačů; hodnocení, plánování a navrhování konfigurací hardwaru a softwaru pro konkrétní aplikace; navrhování, tvorbu, testování a údržbu počítačových programů pro konkrétní požadavky; hodnocení, plánování a navrhování internetových, intranetových a multimediálních systémů. Zaměstnání této skupiny jsou rozdělena na následující podskupiny: 2511 Systémoví analytici 2512 Vývojáři softwaru 2513 Vývojáři webu a multimédií 2514 Programátoři počítačových aplikací 2519 Specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci

2511 Systémoví analytici Systémoví analytici provádějí výzkumy, analyzují a hodnotí požadavky klientů na informační technologie, postupy a problémy a zpracovávají a realizují návrhy, doporučení a plány na zlepšení současných a budoucích informačních systémů.


27

Příklady pracovních činností: a) konzultace s uživateli s cílem formulovat a zdokumentovat jejich požadavky, konzultace s vedením s cílem zajistit shodu na principech systémů; b) identifikace a analýzy podnikových procesů, postupů a pracovní praxe; c) identifikace a hodnocení nedostatku výkonu a doporučení v oblasti optimální podnikové praxe, funkce a chování systémů; d) odpovědnost za použití funkčních řešení, jako jsou vytvoření, schválení a realizace plánů pro testování systémů; e) vytváření funkčních parametrů, které použijí vývojáři systémů; f) rozšíření a modifikace systémů s cílem zlepšit pracovní tok a splňovat nové cíle; g) koordinace a propojení počítačových systémů v rámci organizací pro zvýšení kompatibility. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Podnikový analytik IT Systémový konzultant Návrhář systémů Vědecký pracovník v oblasti počítačů

2512 Vývojáři softwaru Vývojáři softwaru provádějí výzkumy, analyzují a hodnotí požadavky na stávající nebo nové softwarové aplikace a operační systémy a navrhují, vyvíjejí, testují a provádějí údržbu softwarových řešení pro splnění daných požadavků.

28


Příklady pracovních činností: a) výzkumy, analýzy a hodnocení požadavků na softwarové aplikace a operační systémy; b) výzkumy, navrhování a vývoj systémů počítačového softwaru; c) konzultace s technickými pracovníky s ohledem na vyhodnocení rozhraní mezi hardwarem a softwarem; d) vývoj a řízení testování softwaru a validačních postupů; e) modifikace stávajícího softwaru pro odstranění chyb, jeho přizpůsobení novému hardwaru, zdokonalení rozhraní a zvýšení výkonu; f) řízení softwarového programování a zpracování dokumentace; g) posouzení, vývoj, zdokonalování a dokumentace postupů údržby operačních systémů, komunikačních prostředí a aplikačního softwaru; h) konzultace se zákazníky o údržbě softwarového systému.

Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Programátor analytik Návrhář softwaru Softwarový inženýr Vývojář softwaru

2513 Vývojáři webu a multimédií Vývojáři webu a multimédií využívají návrhářských a technických znalostí k výzkumu, analýze, hodnocení, navrhování, programování a modifikaci webových stránek a aplikací,


29

které spojují text, grafiku, animaci, zobrazení, audioprezentaci a videoprezentaci a další interaktivní média. Příklady pracovních činností: a) analýzy, navrhování a vývoj internetových stránek s využitím umění, kreativity, s programováním softwaru a jazyka ovladače a s propojením s operačním prostředím; b) navrhování a vývoj digitálních animací, zobrazování, prezentací, her, audioklipů a videoklipů a internetových aplikací za použití multimediálního softwaru, nástrojů a utilit, interaktivní grafiky a programovacích jazyků; c) komunikace se specialisty v oblasti počítačových sítí o otázkách souvisejících s webem, jako jsou zabezpečení a webhosting s cílem kontrolovat a posílit bezpečnost webu a serveru, alokace prostoru, přístup uživatelů, kontinuitu podnikání, zálohování webové stránky a plánování obnovy po zhroucení; d) navrhování, vývoj a integrace počítačových kódů s dalšími specializovanými vstupy, jako jsou obrazové soubory, audio soubory a jazyky ovladače za účelem vytvoření, údržby a podpory webových stránek; e) pomoc při analyzování, specifikování a vývoji internetových strategií, rozvojových plánů a metodik založených na webu. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Vývojář internetových stránek Vývojář počítačových her Programátor multimédií Vývojář multimédií Webový architekt Návrhář webových stránek Programátor v oblasti animací

30


2514 Programátoři počítačových aplikací Programátoři počítačových aplikací vytvářejí a udržují programové kódy definované v technických parametrech a parametrech pro softwarové aplikace a operační systémy. Příklady pracovních činností: a) tvorba a údržba programových kódů specifikovaných v instrukcích a parametrech v souladu se standardy kvality; b) revize, opravy a rozšiřování stávajících programů pro zvýšení operační efektivnosti a přizpůsobení novým požadavkům; c) provádění zkušebního provozu programů a softwarových aplikací s cílem potvrdit, že budou produkovat požadované informace; d) sestavování a vypracování dokumentace o vývoji programů; e) zjišťování a sdělování informací o technických problémech, procesech a řešeních. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Programátor počítačových aplikací

2519 Specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci Tato podskupina zahrnuje specialisty neuvedené jinde ve skupině 251 Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací. Patří zde například specialisté na zajišťování kvality včetně testování softwaru. Příklady pracovních činností: a) vytváření a dokumentace plánů pro testování softwaru; b) instalace softwaru a hardwaru a konfigurace operačního systému při přípravě na testování; c) ověřování, zda program funguje podle požadavků uživatelů a stanovených pokynů; d) provedení, analýzy a dokumentace výsledků testů softwarové aplikace a testů informačních a telekomunikačních systémů;


31

e) vytváření a realizace testovacích politik, procesů a ovladačů pro software a informační systém. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Specialista na testování softwaru Specialista na testování počítačových systémů Analytik počítačové bezpečnosti 252 Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí navrhují, vyvíjejí, kontrolují, udržují a podporují

optimální

výkon

a

bezpečnost

systémů

informačních

technologií

a infrastruktury, včetně databází, hardwaru a softwaru, sítí a operačních systémů. Náplň jejich práce obvykle zahrnuje: navrhování a vývoj databázové architektury, struktury dat, slovníků a jmenných konvencí pro projekty informačních systémů; navrhování, konstrukci, modifikaci, integraci, realizaci a testování systémů řízení databází; vývoj a realizaci plánů pro bezpečnost dat, pro politiku správy dat, dokumentace a standardů; údržbu a správu počítačových sítí a souvisejících výpočetních prostředí; analyzování, vývoj, interpretaci a hodnocení návrhů komplexních systémů a specifikací architektury, datových modelů a diagramů při vývoji, konfiguraci a integraci počítačových systémů. Zaměstnání této skupiny jsou rozdělena na následující podskupiny: 2521 Návrháři a správci databází 2522 Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí 2523 Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců) 2529 Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci

2521 Návrháři a správci databází Návrháři a správci databází navrhují, vyvíjejí, kontrolují, udržují a podporují optimální výkon a zabezpečení databází.

32


Příklady pracovních činností: a) navrhování a vývoj databázové architektury, struktury dat, slovníků a jmenných konvencí pro projekty informačních systémů; b) navrhování, konstrukce, modifikace, integrace, realizace a testování systémů řízení databází; c) provádění výzkumů a poskytování poradenství při výběru, aplikaci a realizaci nástrojů na řízení databází; d) vývoj a realizace politiky správy dat, dokumentace, standardů a modelů; e) vývoj postupů pro přístupy k databázím a jejich využití a pro zálohování a obnovu dat; f) zajištění operací systému a preventivní údržby záloh, postupů obnovy a posilování kontrol bezpečnosti a integrity. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Administrátor dat Administrátor databází Databázový analytik Databázový architekt

2522 Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí vyvíjejí, kontrolují, udržují a podporují optimální výkon a zabezpečení systému informačních technologií. Příklady pracovních činností: a) údržba a správa počítačových sítí a souvisejících výpočetních prostředí, včetně počítačového hardwaru, systémového a aplikačního softwaru a všech konfigurací; b) doporučování změn s ohledem na zlepšení systémů a konfigurací sítě, určování požadavků na hardware a software souvisejících s touto změnou;


33

c) diagnostikování problémů s hardwarem a softwarem; d) zálohování dat a provádění operací na obnovu dat; e) provozování serverů za účelem monitorování výkonu počítačových systémů a sítí, koordinace přístupů a používání počítačových sítí. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Síťový administrátor Systémový administrátor Správce počítačových sítí

2523 Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců) Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců) provádějí výzkumy, analyzují, navrhují, testují a doporučují strategie pro architekturu a vývoj sítě. Realizují, řídí, udržují a konfigurují síťový hardware a software, monitorují, řeší problémy a optimalizují výkon. Příklady pracovních činností: a) analýzy, vývoj, interpretace a hodnocení parametrů návrhů a architektury komplexních systémů, datových modelů a diagramů při vývoji, konfiguraci a integraci počítačových systémů; b) výzkumy, analýzy, hodnocení a monitorování síťové infrastruktury s cílem zajistit, aby sítě byly konfigurovány na provoz při optimálním výkonu; c) posouzení a doporučování zlepšení provozu sítě a integrovaného hardwaru, softwaru, komunikačních a operačních systémů; d) poskytování specializovaných dovedností na podporu a řešení problémů sítě a naléhavých situací; e) instalace, konfigurace, testování, údržba a správa nových a zdokonalených sítí, softwarových databázových aplikací, serverů a pracovních stanic;

34


f) příprava a zachovávání postupů a dokumentace pro inventarizaci sítě, evidenci diagnóz a řešení síťových selhání, rozšíření a modifikací sítě a pokynů pro údržbu; g) monitorování síťového provozu, aktivity, kapacity a využívání pro zajištění optimálního výkonu sítě. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Specialista v oblasti počítačových sítí Analytik počítačových sítí

2529 Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci Tato podskupina zahrnuje např. specialisty v oblasti bezpečnosti informačních, komunikačních a telekomunikačních technologií. Příklady pracovních činností: a) vytváření plánů pro bezpečnost počítačových souborů proti náhodným nebo nepovoleným změnám, zničení nebo prozrazení a pro naplnění potřeb nouzového zpracování dat; b) školení uživatelů a podpora povědomí o zabezpečení s cílem zajistit bezpečnost systému a zlepšit efektivnost serveru a sítě; c) diskuse s uživateli o otázkách, jako jsou požadavky na přístup k počítačovým datům, porušení bezpečnosti a změny v programování; d) monitorování nejnovějších zpráv o počítačových virech s cílem určit, kdy aktualizovat systémy antivirové ochrany; e) modifikace souborů počítačové bezpečnosti za účelem integrace nového softwaru, nápravy chyb nebo změny ve statusu individuálního přístupu; f) monitorování používání datových souborů a regulace přístupů za účelem bezpečnosti informací v počítačových souborech; g) posuzování rizik a provádění testů na systémy zpracování dat s ohledem na zajištění fungování zpracování dat a bezpečnostních opatření;


35

h) kódování přenosu dat a budování "protipožárních stěn (firewalls)" pro skrytí důvěrných informací při přenosu a pro odmítnutí pochybných digitálních přenosů. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Specialista v oblasti forenzní analýzy digitálních dat Specialista v oblasti bezpečnosti dat Specialista v oblasti data mining 2356 Lektoři a učitelé informačních technologií na ostatních školách Lektoři a učitelé informačních technologií na ostatních školách vypracovávají, plánují a realizují školící programy a kurzy pro uživatele počítačových a jiných informačních technologií mimo hlavní proud základního, středního a vysokoškolského vzdělávání. Příklady pracovních činností: a) určování potřeb a požadavků jednotlivých uživatelů a organizací na školení v oblasti informačních technologií; b) příprava a vytváření učebních materiálů a pomůcek, jako jsou učebnice, vizuální pomůcky, lekce on-line, demonstrační modely a podpůrná referenční dokumentace; c) navrhování, koordinace, plánování a řízení školících a rozvojových programů, které mohou být použity pro individuální nebo skupinovou výuku, pomoc při organizování konferencí a seminářů; d) monitorování a hodnocení kvality a efektivnosti výuky, upravování metod a prostředků výuky vzhledem k předpokládaným výsledkům kurzů; e) získávání informací o aktuálních verzích programů, o vývoji softwaru a o obecných trendech v informačních technologiích;

36


f) zpracování produktů a materiálů pro konečné uživatele, jako jsou například učební a školící materiály, pokyny pro provoz a údržbu, on-line pomoc. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Počítačový instruktor Instruktor v oblasti softwaru 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií poskytují podporu pro běžný provoz počítačových a komunikačních systémů a sítí a plní technické úkoly související s telekomunikacemi, vysíláním obrazu, zvuku a jiných druhů telekomunikačních signálů na zemi, na moři nebo ve vzduchu. Většina zaměstnání v této třídě vyžaduje třetí úroveň dovedností. Náplň jejich práce obvykle zahrnuje: poskytování podpory uživatelům informačních a komunikačních systémů; instalaci nových programů a zařízení; budování, obsluhu a údržbu síťových a jiných datových komunikačních systémů; instalaci, monitorování a podporu internetových a intranetových stránek nebo hardwaru a softwaru webového serveru; modifikaci webových stránek; zálohování a obnovu webového serveru; kontrolu zařízení pro záznam zvuku, střih a mixáž obrazových a zvukových záznamů; kontrolu a údržbu přenosových, vysílacích a satelitních systémů pro rozhlasové a televizní programy;

kontrolu

a

údržbu

radiokomunikačních

systémů,

satelitních

služeb

a multiplexových systémů na zemi, moři nebo ve vzduchu; poskytování technické pomoci při výzkumu a vývoji počítačových systémů a telekomunikačních zařízení a testování prototypů; navrhování a zpracování výkresů zapojení podle zadaných parametrů; technický dohled nad výrobou, užíváním, údržbou a opravami telekomunikačních systémů. Zaměstnání této třídy jsou rozdělena na následující skupiny: 351 Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci


37

352 Technici v oblasti telekomunikací a vysílání


351 Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci poskytují podporu pro běžný provoz komunikačních systémů, počítačových systémů a sítí a poskytují technickou pomoc uživatelům. Náplň jejich práce obvykle zahrnuje: obsluhu a kontrolu periferních a příbuzných počítačových zařízení; monitorování systémů za účelem odhalení poruch a závad v jejich fungování; zakládání zvoleného materiálu do periferních zařízení pro jejich provoz nebo dohled nad zakládáním materiálu do periferních zařízení prováděným techniky periferních zařízení; zodpovídání dotazů o provozu hardwaru a softwaru za účelem odstranění problémů; instalaci a drobné opravy hardwaru, softwaru nebo periferních zařízení v souladu s návrhovými nebo instalačními parametry; dohled nad běžným výkonem systémů; nastavení zařízení používaných zaměstnanci, provedení nebo zajištění správné instalace kabelů, operačních systémů nebo příslušného softwaru; zřizování, obsluhu a údržbu síťových a jiných

38


datových komunikačních systémů; instalaci, monitorování a podporu spolehlivosti a využitelnosti internetových a intranetových stránek nebo hardwaru a softwaru webového serveru; modifikaci webových stránek; zálohování a obnovu webového serveru. Zaměstnání této skupiny jsou rozdělena na následující podskupiny: 3511 Technici provozu informačních a komunikačních technologií 3512 Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií 3513 Technici počítačových sítí a systémů 3514 Správci webu

3511 Technici provozu informačních a komunikačních technologií Technici provozu informačních a komunikačních technologií podporují běžné zpracování, provoz a monitorování systémů informačních a komunikačních technologií, periferních zařízení, hardwaru, softwaru a příbuzných počítačových zařízení za účelem zajištění optimálního výkonu a zjištění problémů. Příklady pracovních činností: a) provozování a kontrola periferních a příbuzných počítačových zařízení; b) zadávání příkazů, používání počítačových terminálů a aktivace kontrol na počítačových a periferních zařízeních pro integraci a provoz zařízení; c) monitorování systémů za účelem zjištění poruch a závad v jejich činnosti; d) ohlašování poruch zařízení pracovníkům dohledu a technikům údržby; e) reakce na chybové zprávy programů formou zjišťování a řešení problémů, obeznámením dalších zaměstnanců se vzniklými problémy nebo ukončením programů;


39

f) studium pokynů pro určení zařízení, která budou použita, pro stanovení příkazů k používání, pro nastavení kontroly a pro určení materiálů, jako jsou disky a papíry k založení; g) vyvolání, oddělení a třídění výstupů programů podle potřeby, odesílání dat určeným uživatelům; h) zakládání periferních zařízení, jako jsou tiskárny, materiálem pro provoz nebo dohled nad těmito pracovními postupy. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Technik počítačů Technik vysokorychlostních tiskáren počítačů Technik počítačových periferních zařízení

3512 Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií poskytují uživatelům technickou podporu osobně, telefonicky a elektronicky. Tato technická podpora zahrnuje řešení dotazů a problémů týkajících se softwaru, hardwaru, sítí, databází, internetu a periferních zařízení počítačů. Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií dále uživatelům poskytují poradenství a podporu při vývoji, instalaci a údržbě systémů. Příklady pracovních činností: a) zodpovídání dotazů uživatelů o problémech s provozem softwaru a hardwaru; b) zadávání příkazů a pozorování funkce systému s cílem ověřit správnou činnost a odhalit chyby;

40


c) instalace a provádění drobných oprav hardwaru, softwaru a periferních zařízení v souladu s návrhovými a instalačními parametry; d) dohled nad běžným provozem komunikačních a počítačových systémů; e) nastavování zařízení pro uživatele, provádění nebo zajištění provedení správné instalace kabelů, operačních systémů a příslušného softwaru; f) instalační činnosti a vedení záznamů o denních transakcích datové komunikace, problémech a provedených opravách; g) simulace a reprodukce technických problémů zjištěných na straně uživatelů; h) vyhledávání v pokynech pro uživatele, technických návodech a další dokumentaci za účelem analýzy a realizace řešení. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Technik komunikačních technologií Technik počítačových databází Technik pro počítačové programování Technik pro analýzu počítačových systémů Technik pro technickou podporu počítačů

3513 Technici počítačových sítí a systémů Technici počítačových sítí a systémů budují, obsluhují a udržují sítě a jiné datové komunikační systémy. Příklady pracovních činností: a) obsluha, údržba a řešení problémů síťových systémů;


41

b) obsluha a údržba datových komunikačních systémů jiných než síťových; c) pomoc uživatelům při řešení problémů se sítěmi a datovou komunikací; d) zjišťování oblastí vyžadujících aktualizaci zařízení a softwaru; e) instalace počítačového hardwaru, síťového softwaru, softwaru operačního systému a aplikačního softwaru; f) provádění náběhu a uzavření systému, zálohování a realizace nouzové obnovy dat. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Technik počítačových sítí Technik síťové podpory

3514 Správci webu Správci webu provádějí údržbu, monitorují a poskytují podporu pro optimální provoz internetových a intranetových stránek a hardwaru a softwaru webových serverů. Příklady pracovních činností: a) instalace, monitorování a podpora spolehlivosti a využitelnosti internetových a intranetových stránek, hardwaru a softwaru webového serveru; b) zpracování a údržba dokumentace, politiky a pokynů, zaznamenávání operačních postupů a vedení deníku systému; c) vývoj, koordinace, realizace a monitorování zabezpečovacích opatření; d) analýza a předkládání doporučení ke zvýšení výkonu, včetně povýšení a získání nových systémů; e) navazování kontaktů s klienty a uživateli a poskytování poradenství; f) tvorba a modifikace webových stránek;

42


g) zálohování a obnovení webového serveru. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Administrátor webu Technik webu Správce webu

7422 Mechanici a opraváři informačních a komunikačních technologií Mechanici a opraváři informačních a komunikačních technologií instalují, opravují a udržují telekomunikační zařízení, zařízení pro přenos dat, kabely, antény, vedení a opravují, instalují a udržují počítače. Příklady pracovních činností: a) údržba, řešení problémů, testování a opravy počítačů, zařízení pro přenos dat a počítačových periferií; b) instalace a seřizování počítačového hardwaru; c)

instalace,

údržba,

oprava

a

stanovení

poruch

mikrovlnných,

telemetrických,

multiplexových, satelitních a jiných komunikačních systémů používajících rádiové a elektromagnetické vlny; d) poskytování technického poradenství a informací, monitorování výkonu komplexních telekomunikačních sítí a zařízení; e) instalace a opravy kabeláží pro počítačové, rozhlasové, telefonní a televizní přenosy; f) spojování telekomunikačních a datových kabelů a zcelování plášťů; g) instalace, údržba a opravy antén používaných v komunikacích.


43

Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny: Telefonní mechanik Opravář komunikačních technologií Pracovník pro instalaci počítačového hardwaru Mechanik pro instalaci počítačových zařízení Mechanik telekomunikačních rozvodů Opravář v oblasti telekomunikací Mechanik pokládání datových a komunikačních kabelů

44


5

Znalostní profily pracovních pozic v oblasti ICT

V kapitole 2.3 jsme popsali klasifikaci NSP (Národní soustava povolání), která byla sestavena těmito členy sdružení – Svazem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou České republiky a společností Trexima, spol. s r.o. V Katalogu NSP jsou pracovní činnosti (pracovní pozice, povolání) sdruženy do tzv. Odborných směrů. Po volbě odborného směru se zobrazí jednotlivá povolání a typové pozice řazené podle kvalifikačních úrovní NSP. Pro jednotlivá povolání (typové pozice) se v další úrovni uvádí, co které povolání zajišťuje, řeší, či jakou činnost vykonává, jaké jsou pro výkon povolání stanoveny pracovní podmínky, jaké jsou pro toto povolání stanoveny kvalifikační požadavky, a další informace o požadovaných kompetencích a dalších znalostech a dovednostech. V neposlední řadě jsou uvedeny i zdravotní podmínky pro výkon povolání. NSP používá dvě základní třídicí kategorie a to kvalifikační úroveň (tabulka č.3) a odborný směr (tabulka č.4). Odbornými směry se rozumí sektory či odvětví českého trhu práce. Struktura vychází z hlavní ekonomické funkce, produktu, služby, technologie charakteristické pro daný soubor odborných činností. Zařazování jednotek práce do odborných směrů vychází z příbuznosti druhu práce. V odborném směru jsou činnosti s obdobnými vstupy, výrobním procesem a výstupem produkce.

Tabulka 3 - Kvalifikační úrovně NSP úroveň v NSP 1 2 3 4 5

Stupně vzdělávání základní vzdělání střední vzdělání; střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou odborné specializace, pomaturitní vzdělání, vzdělávací programy vedoucí k profesním kvalifikacím dle zákona č. 179/2006 Sb. (nejedná se o stupeň vzdělání)


45

6 7 8

vyšší odborné vzdělání; bakalářský studijní program magisterský studijní program doktorský studijní program

Tabulka 4 - Přehled jednotlivých odborných směrů NSP Bankovnictví, pojišťovnictví a další finanční sluţby Bezpečnost práce, ochrana majetku a osob Činnost zájmových, politických, církevních a jiných organizací Doprava a logistika Dřevařská výroba Ekonomika, administrativa, personalistika, správa Elektronické komunikace Elektrotechnika Energetika Hornická činnost a činnosti prováděné hornickým způsobem Hutnictví a slévárenství a kovárenství Chemie Informační sluţby, publicistika Informační technologie Kožedělná výroba Lesní hospodářství Management Nábytkářství Obchod, marketing a reklama Ozbrojené sloţky Pohostinství, gastronomie, cestovní ruch Polygrafie Poštovní a doručovatelské sluţby Potravinářství a krmivářství Poţární ochrana Právo Psychologie Sklářská, keramická výroba Sluţby provozní a osobní Sociální péče Sport Státní správa Stavebnictví Strojírenství Textilní a oděvní výroba Umělecká řemesla

46


Umění a kultura Územně samosprávní celky Věda a výzkum Vodní hospodářství Výchova a vzdělávání Výroba a zpracování papíru Zdravotnictví a farmacie Zemědělství a veterinární péče Zeměměřictví Ţivotní prostředí Nezařazená povolání

Obrázek 11 - Volba odborných směrů z hlavní stránky NSP


47

I na stránkách Národní soustavy povolání můžeme pracovat s klasifikací zaměstnání podle CZ-ISCO, jak je patrné z obrázku 11 i z obrázku 12.

Obrázek 12 - Volba kategorií CZ-ISCO

V návaznosti na zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., obsahuje Národní soustava povolání ve svém základním vymezení: 1. název a číselné označení povolání vyjádřené kódem 2. stručný popis povolání 3. pracovní činnosti v povolání 4. předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a zdravotní 5. další údaje související s povoláním Základní jednotkou NSP je povolání, které obsahuje pracovní činnosti, z nichž některé lze seskupovat podle obvyklé dělby práce do skupin. Skupiny pracovních činností jednotlivých povolání jsou nazývány typové pozice (TP), případně průřezové typové pozice (PTP). Každá jednotka NSP je klasifikována (zařazována) podle pravidel CZ-ISCO jako samostatná jednotka (zaměstnání, povolání). Podle požadovaného stupně vzdělání a popisu pracovních

48


činností je každá jednotka práce přiřazena k odpovídající jednotce CZ-ISCO (5místnému kódu CZ-ISCO). K jedné jednotce práce může být přiřazeno i více kódů CZ-ISCO a naopak.

Příklady povolání a typových pozic pro odborný směr Informační technologie, pro kvalifikační úroveň NSP 7 (magisterský studijní program) 1.

V prohlížeči zvolíme adresu www.nsp.cz .


49

2.

Z nabízených možností zvolíme Katalog povolání – Povolání – Informační technologie.

3.

50

Objeví se povolání a typové pozice seřazené podle kvalifikačních úrovní. Nejdříve budou zobrazeny ty, které odpovídají kvalifikační úrovni 7 (magisterský studijní program), dále povolání a typové pozice odpovídající kvalifikační úrovni 6 (bakalářský studijní program a vyšší odborné vzdělání), dále povolání a typové pozice odpovídající kvalifikační úrovni 5 (odborné specializace, pomaturitní vzdělání). Následují povolání a typové pozice odpovídající kvalifikační úrovni 4 (střední vzdělání s maturitní zkouškou) a povolání a typové pozice odpovídající kvalifikační úrovni 3 (střední vzdělání s výučním listem).


Obrázek 13 - Povolání a typové pozice odborného směru Informační technologie - kvalifikační úroveň NSP 7 poznámka: zelená vlaječka označuje pozice, které již byly projednané a schválené tzv. sektorovou radou

Obrázek 14 - Povolání a typové pozice odborného směru Informační technologie - kvalifikační úroveň NSP 6


51

Obrázek 15 - Povolání a typové pozice odborného směru Informační technologie - kvalifikační úroveň NSP 5, 4, 3 4.

Vyberme např. povolání PROGRAMÁTOR, odpovídající kvalifikační úrovni 4 střední vzdělání s maturitní zkouškou (obr. č. 16).

Obrázek 16 - Charakteristika a popis činnosti povolání - Programátor

52


5.

Pro toto povolání jsou v Katalogu uvedeny ještě další informace – pracovní podmínky, kvalifikační požadavky a další informace o povolání (měkké kompetence, obecné dovednosti, odborné znalosti, odborné dovednosti, zdravotní podmínky), obr.č. 17 a obr. č. 18. – stačí navštívit odkaz zobrazit podrobnosti v sekci Pracovní podmínky.

Obrázek 17 - Pracovní podmínky pro povolání - Programátor


53

Obrázek 18 - Kvalifikační požadavky pro povolání – Programátor

6.

Po volbě zobrazit podrobnosti v sekci Kvalifikační požadavky se objeví přehled oborů vzdělání pro výkon zvoleného povolání (obr. č. 19).

Obrázek 19 - Obory vzdělání pro povolání - Programátor

54


7.

V sekci Další informace o povolání se můžete seznámit s měkkými kompetencemi a odbornými dovednostmi pro povolání Programátor (obr. č. 20) a s odbornými znalostmi a odbornými dovednostmi pro povolání Programátor (obr. č. 21).

Obrázek 20 - Měkké kompetence a obecné dovednosti pro povolání Programátor


55

Obrázek 21 - Odborné znalosti a odborné dovednosti pro povolání Programátor 8.

V levém navigačním panelu můžete navíc zvolit ještě další podrobnosti k povolání Programátor, např. zařazení povolání podle kvalifikace CZ – ISCO a současně mzdové rozpětí pro toto povolání (obr. č. 22)

Obrázek 22 - Zařazení povolání podle kvalifikace CZ – ISCO a mzdové rozpětí pro povolání Programátor

56


6

Heterogenní kariérový růst – celoživotní vzdělávání v ICT

Výchova lidí v oblasti ICT je nejlepší cesta, jak zajistit jejich efektivní využívání. Pryč jsou doby, kdy kvalifikace byla souhrnem dosavadních funkcí a pracovníci postupovali po kariérovém žebříčku podle předem daných vzorů v závislosti na minulých "zásluhách". Flexibilita a adaptabilita jsou nová hesla jak pro organizaci, tak i pro lidi v ní. ICT přinášejí nové požadavky na kvalifikaci lidí. 21. století dostalo přívlastek "informační společnost", pak to znamená, že nikdo nezůstane ICT nedotčen a trvalé vzdělávání v oblasti ICT bude nezbytné. Je nutné, aby každá organizace měla svoji strategii pro řízení lidských zdrojů v oblasti ICT. Školící programy by neměly nikdy být jenom položkou v rozpočtu. Molnár [5] doporučuje, že minimálně 5 % celkových výdajů na ICT by mělo být věnováno na vzdělávání pracovníků v této oblasti. Řada organizací si zjednodušuje problém výchovy svých pracovníků v ICT na různé kurzy a školení, často zaměřené na obsluhu počítače a používání konkrétního programu (aplikace). Tím je zabezpečena jejich počítačová gramotnost. Ta je jenom podmínkou nutnou, nikoliv však postačující. Cílem výchovy a vzdělávání by mělo být dosažení informační gramotnosti, což je především výchova a vzdělávání v chápání informací jakožto rozhodujícího zdroje pro zabezpečení úspěšné činnosti jak jednotlivce, tak i celé organizace a regionu. Je třeba dosáhnout toho, aby si každý pracovník, ale i občan, neustále kladl otázky: Jaké informace potřebuji k tomu, abych mohl dělat dobře svoji práci? Jakou "hodnotu" mají tyto informace pro mne a pro organizaci, ve které pracuji? Kde jsou tyto informace k dispozici? Jakou "cenu" musím za tyto informace zaplatit? V běžné podnikové praxi se stále více projevují rozdíly mezi informačním zaměřením a schopností změnit styl a systém práce mladé generace specialistů (často však s absencí jiných, stejně důležitých faktorů) a části pracovníků, kteří nemají dostatečné kompetence v aplikaci ICT. Častá je i obava z reengineeringu, přechodu na procesní řízení a následně na učící se organizaci, protože i dobré projekty končí často neúspěchem. Neschopnost, nebo pomalost při realizaci změn může mít pro firmu vážné důsledky. Ve vývoji managementu


57

jsme prošli etapami, které průběžně dobře odpovídaly potřebám industriální doby. Většina dnes používaných teorií a metodik se obrací k řízení výroby a industriálnímu řízení lidských zdrojů. Naše metody řešení problémů odpovídají mnohem více minulosti než dnešku a téměř nerespektují budoucnost. Jen málo se prozatím zabýváme v podnikové sféře řízením znalostí, aktivizací lidských zdrojů, metodikou cíleného formování kultury firmy a očekáváními a rozvojem osobností pracovníků. Úspěch aplikace nových metod je podmíněn schopností pracovního týmu přijmout tyto metody, ztotožnit se s nimi a aktivně je aplikovat. Jedinci vytváří v organizaci neuronovou síť, v níž pozorujeme stále méně mechanistických principů. Podniky využívající moderní ICT se svým systémem řízení stále více blíží prostředí, které je založeno z převážné části na znalostech a které vytváří pracovníci s vysokým vzděláním a odpovědností. Dnes a tím méně i do budoucnosti si nemůže organizace dovolit zaměstnávat úzce specializované pracovníky na ICT bez jakékoliv znalosti podniku a jeho systému řízení a již vůbec není možné uvažovat o úspěšném řídícím pracovníkovi, který je informačně negramotný. Dosažení vhodné kvalifikační struktury v podniku musí být cílem při řízení lidských zdrojů. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je vytváření resp. vyhledávání Žádoucí kariérový růst

Léta praxe v ICT

A B

C Léta praxe v odborných funkcích

Obrázek 23 - Schéma vytváření heterogenních kariér, Molnár [5]

58


tzv. heterogenních kariér. Ze schématu na obrázku 23 je zřejmé, že žádoucí je kariérový růst, který vede pracovníka do segmentu B. Do tohoto segmentu se může dostat tak, že po určitou dobu pracuje jako informatik (programátor, analytik apod.) a po určité době tuto profesi opustí a věnuje se nějaké jiné profesi (obchodník, ekonom, konstruktér, psycholog, reklamní agent apod.), nebo totéž v opačném pořadí. Takový pracovník je vnímavý k problematice podnikových procesů a současně je počítačově gramotný. To je záruka právě požadované informační gramotnosti. Evropská unie si důležitost ICT dovedností plně uvědomuje a začala v tomto směru podnikat první kroky už v roce 1996, kdy Komise publikovala zelenou knihu s názvem „Život a práce v informační společnosti“. O tři roky později byl spuštěn program Career Space, který měl za úkol zaplňovat mezery ve znalostech ICT a umožnit, aby se tyto znalosti odpovídajícím způsobem promítly do kariérního růstu. V roce 2001 Komise členským států doporučila, aby zajistily, že „všichni jejich občané budou do roku 2006 mít základní znalosti čtení, psaní, počítání, ale také dovednosti v oblasti ICT a lidských vztazích jako je např. týmová práce. Podle názoru Komise je nutné, aby členské státy v tomto směru úzce spolupracovaly se soukromým sektorem jednak v oblasti financování projektů a také při vytipovávání užitečných dovedností. Vzdělávání (i v sektoru ICT) je jednou z deseti priorit revidované Lisabonské strategie, kterou v roce 2005 představil pod názvem Strategie růstu a zaměstnanosti předseda EK Barroso. Na základě cílů Lisabonské strategie měla každá členská země EU zajistit, aby do roku 2010 účast osob ve věku 25–64 let na vzdělávání dosáhla nejméně 12,5%. Podle informací evropského statistického úřadu Eurostat tento cíl v roce 2004 splňovalo jen šest členských států Unie. Česká republika se s 6,3% dospělých, kteří jsou účastníky dalšího vzdělávání, řadila k těm méně úspěšným. Strategie růstu a zaměstnanosti také upozorňuje, že bude nutné zvýšit prostředky určené na unijní výzkum a vývoj (v současnosti jen okolo 2% HDP) a to především v oblasti ICT a vzdělanosti expertů.


59

Národní soustava kvalifikací

V České republice vzniká Národní soustava kvalifikací (NSK), která přehledně popíše jednotlivé kvalifikace tak, aby byly srozumitelné pro školy, zaměstnavatele i zájemce o další vzdělávání. NSK pomůže těm, kteří z nějakého důvodu nedokončili školu a chtěli by si doplnit vzdělání, pomůže i všem těm, kteří sice něco vystudovali, ale poté pracovali v jiných oborech, mají řadu různých znalostí a dovedností, ale nemají o nich žádný doklad. Např. 17 letý chlapec opustí učební obor zedník, protože ho nebaví. Když je mu osmnáct, najde si práci v obchodním domě. Napřed ve skladu expeduje a přesouvá zboží, ale protože je šikovný a komunikativní, je pověřen prodejem zboží u pokladny. V obou činnostech, které vystřídal, se naučil část povolání prodavače, získal tedy dvě dílčí kvalifikace, v současnosti ale může jen těžko dosáhnout jejich uznání. Když změní místo, nebude mít v ruce nic, co by dokazovalo, že určité činnosti ovládá. Prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací tuto možnost získá [6]. Úplné kvalifikace bude možné dosáhnout také na základě získání dílčích kvalifikací, které jí ve svém souhrnu odpovídají, a to bez nutnosti absolvovat školní vzdělání. Zájemce předloží certifikáty o dílčích kvalifikacích, a bude mu umožněno složit zkoušku pro získání úplné kvalifikace (např. závěrečnou učňovskou zkoušku nebo maturitní zkoušku). Škola však zůstane tím, kdo nakonec prověří, zda zájemce všechny potřebné znalosti a dovednosti pro získání úplné kvalifikace skutečně má. Kdo uspěje, obdrží výuční list či jiné vysvědčení dokládající jeho úplnou kvalifikaci. Národní soustava kvalifikací popisuje nejenom úplné, ale i dílčí kvalifikace: 1. Úplná kvalifikace znamená způsobilost vykonávat určité povolání; zpravidla je spojená s dosažením příslušného stupně vzdělání (např. cukrář, kadeřník, hotelnictví). 2. Dílčí kvalifikace znamená způsobilost vykonávat určitou pracovní činnost nebo několik pracovních činností, které dávají možnost pracovního uplatnění (např. výroba zmrzliny,

60


příprava studené kuchyně, mytí a stříhání vlasů, ruční výroba keramiky, obkladačské práce, šití bytového textilu a doplňků aj.). Národní soustava kvalifikací v žádném případě nenahrazuje stávající vzdělávací systém, soustavy oborů, ani jiné vzdělávací struktury. Pouze se snaží o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění a o jejich užší sepětí s potřebami trhu práce. Zákonnou oporou NSK je zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 53/2012 Sb. (účinné od 1. 4. 2012).

Pro

vlastní

práci

s

Národní

soustavou

kvalifikací

je

vhodné

použít

adresu

http://www.narodnikvalifikace.cz/. Pro obory ICT se zvolí Informatické obory z celkového seznamu oborů kvalifikace (obr. č.24).

Obrázek 24 - NSK - seznam oborů kvalifikace


61

Po volbě kvalifikační úrovně se objeví názvy profesních kvalifikací odpovídající zvolenému oboru kvalifikace. V našem případě pro kvalifikační úroveň 5 se nabídnou 3 profesní kvalifikace (obr. č. 25).

Obrázek 25 - Profesní kvalifikace pro zvolený obor kvalifikace a zvolenou kvalifikační úroveň

Kvalifikační úrovně jsou zobrazeny na obr. č.26 a odpovídají kvalifikačním úrovním Národní soustavy povolání (viz. tabulkač.3).

Obrázek 26 - Kvalifikační úrovně NSK

62


Z nabídnutých ICT profesních kvalifikací jsme pro dokumentování dalších informací NSK zvolili profesní kvalifikaci Programátor. Na obrázku č. 27 je dokumentován kvalifikační standard pro tuto profesní kvalifikaci prostřednictvím 4 odborných způsobilostí.

Obrázek 27 - Kvalifikační standard pro profesní kvalifikaci Programátor

Po rozkliknutí odborné způsobilosti jsou zobrazena kritéria hodnocení pro zvolenou odbornou způsobilost (obr. č. 28). Z obrázku č. 27 je zřejmé, že můžete zvolit volbu Autorizované osoby. Po této volbě zjistíte, že zatím není nikdo, kdy by autorizaci profesní kvalifikace Programátor potvrdil (obr. č. 29).


63

Obrázek 28 - Kritéria hodnocení pro zvolenou odbornou způsobilost profesní kvalifikace Programátor

64


Obrázek 29 - Volba Autorizované osoby pro profesní kvalifikaci Programátor

Jaké certifikace mohou žáci (studenti) získat?

Na Katedře informačních technologií PEF CZU v Praze lze získat následující certifikáty: • • •

ECDL Core ECDL Advanced C i s c o N e t w o r k i n g A c a d e m y - Cisco Certified Network Associate (CCNA1, CCNA2, CCNA3, CCNA4).

Existují i další certifikace, např. • • • •

MS IT Academy Oracle Academy Autodesk Certificate of Completion CAD/CAM s podporou systému AlphaCAM aj.


65

7

Výsledky vlastního dotazování - požadavky zaměstnavatelů na absolventy škol

Dotazníkové šetření o povědomí Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) a Národní soustavy povolání (NSP). Vzhledem k existenci dvou Katalogů jsme prostřednictvím terenních pracovníků SŠ Středočeského kraje zjišťovali informovanost zaměstnavatelů o existenci výše jmenovaných materiálů (Katalogů). Kromě povědomí o existenci dotazníků jsme zjištovali představy zaměstnavatelů o tom, jaké očekávají kompetence od absolvantů a jaké kompetence u čerstvých absolventů postrádají. Uvádíme přehled, který je výsledkem reakcí 52 respondentů.

kompetence, které jsou zaměstnavateli nejvíce požadovány (počet bodů z max. počtu 260 bodů) 246

ochota učit se

235

čtení a porozumění pracovním instrukcím

233

nést zodpovědnost

229

schopnost řešit prolém

223

schopnost rozhodovat se používání výpočetní techniky na uživatelské úrovni

221

Obrázek 30 - Kompetence, které jsou zaměstnavateli nejvíce požadovány

66


kompetence, které u absolventů zaměstnavatelé nejvíce oceňují (počet bodů z max. počtu 260 bodů)

199

používání výpočetní techniky na uživatelské úrovni čtení a porozumění pracovním instrukcím

166

ochota učit se

163

zběhlost v zacházení s informacemi

157

schopnost používat cizí jazyk

154

dovednost tvořivého a pružného myšlení a jednání

153

chopnost přizpůsobit se změněným okolnostem

153

schopnost použít základní postupy svého oboru

153

Obrázek 31 - Kompetence, které u absolventů zaměstnavatelé nejvíce oceňují


67

kompetence, které u absolventů zaměstnavatelé nejvíce postrádají (počet bodů z max. počtu 260 bodů) manuální zručnost

136

schopnost využít odborných znalosP v praxi

136

schopnost řešit problém

schopnost rozhodovat se

nést odpovědnost

143 144 145

všeobecné znalosO a rozhled

149

matemaOcké dovednosO

149

komunikační schopnosO (ústní a písemný projev)

149

používání výpočetní techniky na vyšší odborné úrovni

150

Obrázek 32 - Kompetence, které u absolventů zaměstnavatelé nejvíce postrádají

Na otázku - Používáte při označování pracovních pozic nějaký existující katalog zaměstnání (pracovních pozic)? – byla odpověď 25x ANO, 27x NE. Z 25 kladných odpovědí uvedlo 14 respondentů Katalog Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) a 4 respondenti uvedli Katalog Národní soustava povolání, 7 respondentů název Katalogu neuvedlo.

68


Výsledky tzv. předprůzkumu nás vedou k závěru, že v následujícím průzkumném šetření, které bude realizováno na větším počtu dotazovaných, doplníme a zpřesníme pokládané otázky týkající se existence katalogu Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) a katalogu Národní soustavy povolání (NSP). Z odpovědí 52 respondentů zatím vyplývá větší znalost katalogu Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Pro potřeby resortu MŠMT ČR se oproti tomu jeví jako vhodnější katalog Národní soustavy povolání (NSP), zvláště pro jeho provázanost na vzdělávací obory středních škol a také pro vazbu jednotlivých povolání na schválené Rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání.

8

Databáze vzdělavatelů a zaměstnavatelů v oblasti ICT

Na stránkách projektu www.s2bportal.cz jsme se zaměřili na vzdělavatele – střední školy Středočeského

kraje.

Školy

jsou

prezentovány

na

mapovém

portálu,

po

volbě

VZDĚLAVATELÉ (obrázek č.30) se objeví mapa ze středními školami Středočeského kraje a s dalšími volbami zobrazení (obrázek č. 31).

Obrázek 33 - Stránky projektu - volba VZDĚLAVATELÉ


69

Obrázek 34 - Mapový portál - Vzdělavatelé ve Středočeském kraji Práce s mapou je klasická – můžete přibližovat či oddalovat objekty, posouvat mapu, volit uspořádání objektů (nabídka v pravé části mapy) a také zobrazovat podrobné informace, týkající se vybraného objektu – viz obrázek č. 32.

70


Obrázek 35 - Informace u jednotlivých mapových objektů

Objekty můžete zobrazovat podle jednotlivých nabídek v pravé části mapy – podle typu školy (obr. č. 33) nebo podle oboru vzdělávání (Rámcové vzdělávací programy).


71

Obrázek 36 - Výběr objektů podle typu školy - volba Střední odborná škola

K dispozici je i přehled škol podle výsledků maturitní zkoušky z let 2011 a 2012 z předmětu český jazyk a literatura (v mapě zjednodušeně čeština – obr. č. 34).

72


Obrázek 37 - Zobrazení objektů po volbě Nejlepší výsledky z maturity - Čeština

Využili jsme materiálů Lidových novin z 22. října 2012 o výsledcích maturitních zkoušek z let 2011 a 2012. V materiálech byly publikovány průměry škol u tří hlavních zkoušek – z češtiny, z matematiky a z anglického jazyka. Pro naše zpracování jsme zvolili pouze jednu zkoušku – z češtiny. Jazyková zkouška z českého jazyka a literatury (nesprávně z češtiny) se skládala ze 3 dílčích zkoušek: didaktického testu, písemné práce a z ústní zkoušky. Zobrazovaným parametrem pro hodnocení v Lidových novinách i našem mapovém zpracování je procento úspěšnosti studentů školy při maturitní zkoušce. Výkon studentů byl hodnocen na škále od 0 do 100 bodů. Číselný údaj v mapě představuje průměrnou úspěšnost ze všech 6 zkoušek za léta 2011 a 2012 (3 dílčí zkoušky v roce 2011 a 3 dílčí zkoušky v roce 2012). Student měl na výběr mezi základní a vyšší úrovní maturitní zkoušky. Základní úroveň měla (a má) ověřit povinné minimum znalostí a dovedností v daném oboru a to v rozsahu, který by


73

měla nabídnout každá střední škola v ČR. Do výsledků v mapovém portálu byla zahrnuta jen základní úroveň maturitní zkoušky.

Obrázek 38 - Detail volby školy ze zobrazení Nejlepší výsledky z maturity – Čeština

Volba Výsledky všech škol umožňuje zobrazit tabulku, představující přehled škol s nejlepšími výsledky maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury

Obrázek 39 - Přehled škol s nejlepšími výsledky maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury

74


Databáze zaměstnavatelů z oblasti ICT je přístupna pod odkazem na spodním okraji webové stránky – obrázek č. 37. Po této volbě se zobrazí nabídka zaměstnavatelů – obrázek č. 38.

Obrázek 40 - Volba Databáze zaměstnavatelů


75

Obrázek 41 - Databáze zaměstnavatelů

76


9

Závěr

Rozhodování o volbě povolání představuje závažnou etapu v celoživotním procesu profesní orientace a patří mezi nejzávažnější kroky v lidském životě. Správná profesní

orientace má na člověka dalekosáhlý vliv a významně ovlivňuje jeho budoucnost. Závažným nedostatkem volby povolání je nízká připravenost žáků pro toto důležité životní rozhodnutí. Za nepříznivé faktory lze považovat: malou informovanost žáků o světě práce a jednotlivých povoláních, o nezbytných podmínkách k výkonu povolání, o požadovaných znalostech a dovednostech a také perspektivách povolání na trhu práce. V současnosti je téměř 40 % lidí zaměstnáno na pozicích vyšší úrovně, jako je management a odborná či technická zaměstnání. Nárůst pracovních míst vyšší a střední úrovně bude pokračovat i v následujících deseti letech a s velkou pravděpodobností poroste rovněž poptávka po pracovnících s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, jak ukazuje analýza budoucích kvalifikačních požadavků. V kapitole 2 vyzdvihujeme nutnost seznámit se s Rámcovým vzdělávacím programem jednotlivých oborů vzdělávání, s klíčovými a odbornými kompetencemi vztahujícími se k výkonu pracovních činností a vyjadřující profesní profil absolventa oboru vzdělání. Komentujeme význam materiálů Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) a

Národní

soustava

povolání

(NSP).

Národní

soustava

povolání

(NSP)

prostřednictvím Sektorových rad monitoruje a eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Na internetových stránkách Národní soustavy povolání – www.nsp.cz, je veřejně přístupný Katalog, který obsahuje popis podrobných požadavků na jednotlivé pracovní činnosti ve formě obecných


77

a odborných kompetencí. V Katalogu jsou pracovní činnosti (pracovní pozice, povolání) sdruženy do tzv. Odborných směrů, po volbě odborného směru se zobrazí jednotlivá povolání a typové pozice řazené podle kvalifikačních úrovní NSP. Pro jednotlivá povolání (typové pozice) se v další úrovni uvádí, co které povolání zajišťuje, řeší, či jakou činnost vykonává, jaké jsou pro výkon povolání stanoveny pracovní podmínky, jaké jsou pro toto povolání stanoveny kvalifikační požadavky, a další

informace

o

požadovaných

kompetencích

a

dalších

znalostech

a dovednostech. V neposlední řadě jsou uvedeny i zdravotní podmínky pro výkon povolání. U každého povolání (typové pozice) je uvedena i kvalifikační úroveň. V kapitole 3 je předložena analýza inzertní nabídka zaměstnání v denním tisku a na internetu, v kapitole 4 jsou komentovány možnosti uplatnění absolventů v oblasti Informačních a komunikačních technologií. Znalostní profily pracovních pozic v oblasti ICT jsou na příkladu pracovní pozice programátor (odpovídající kvalifikační úrovni 4

- střední vzdělání s maturitní

zkouškou) vysvětleny v kapitole 5. V rámci NSP je základní jednotkou povolání, které obsahuje pracovní činnosti, z nichž některé lze seskupovat podle obvyklé dělby práce do skupin. Skupiny pracovních činností jednotlivých povolání jsou nazývány typové pozice (TP), případně průřezové typové pozice (PTP). Pro jednotlivé pozice se uvádí: název a číselné označení povolání vyjádřené kódem, stručný popis povolání, pracovní činnosti v povolání, předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a zdravotní, další údaje související s povoláním. V podrobnostech pozice se dále uvádí přehled oborů vzdělání pro výkon zvoleného povolání. Např. pro pozici programátor jsou např. doporučovány obory vzdělání – 18-20-M/01 – Informační technologie nebo např. 2647L – střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru výpočetní technika.

78


Národní soustava kvalifikací (NSK), která je komentována v kapitole 6, je zaměřena na ty, kteří z nějakého důvodu nedokončili školu a chtěli by si doplnit vzdělání. Pomůže i všem těm, kteří sice něco vystudovali, ale poté pracovali v jiných oborech, mají řadu různých znalostí a dovedností, ale nemají o nich žádný doklad. Kapitola 7 seznamuje s výsledky vlastního výzkumu, ve kterém jsme zjišťovali představy zaměstnavatelů o tom, jaké očekávají kompetence od absolventů a jaké kompetence u čerstvých absolventů postrádají.


79

80


10 Literatura

[1]

Budoucí potřeby znalostí a dovedností v Evropě - výhled do roku 2020, CEDEFOP (European Centre for the Development of Vocational Training) - Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008, V české edici vydal: Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance, 2009.

[2]

Klasifikace zaměstnání (CZ–ISCO), Český statistický úřad, [Online] 2013. [Citace: 4.2.2014]. http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(cz_isco).

[3]

Národní soustava povolání, Ministerstvo práce a sociálních věcí, [Online] 2013. [Citace: 5.2.2014]. http://info.nsp.cz/.

[4]

Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. Vydal Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. 2013.

[5]

Molnár, Z. Efektivnost informačních systémů, Grada Publishing, Praha, 2001. ISBN: 8024700875.

[6]

Národní

soustava

kvalifikací.

[Online]

2013.

[Citace:

21.2.2014].

http://www.nsk.nuov.cz/


81

11 Seznam tabulek a seznam obrázků Tabulka 1 - Hlavní třídy klasifikace CZ – ISCO (zdroj: ČSÚ)

15

Tabulka 2 Stupně vzdělání podle klasifikace ISCED 97 (zdroj: ČSÚ)

15

Tabulka 3 - Kvalifikační úrovně NSP

45

Tabulka 4 - Přehled jednotlivých odborných směrů NSP

46

Obrázek 1 - Minulé a pravděpodobné budoucí trendy v zaměstnanosti podle základních hospodářských sektorů, EU-25+ (zdroj: CEDEFOP)

6

Obrázek 2 - Agregace 41 průmyslových odvětví do 6 odvetví (zdroj: CEDEFOP)

7

Obrázek 3 - Poptávka podle základních skupin zaměstnání, odhadovaná změna v letech 2006 - 2020 v milionech pracovních míst, EU-25+, (zdroj: CEDEFOP, převedeno podle české klasifikace KZAM - klasifikace ČSÚ)

8

Obrázek 4 – Odborné směry Národní soustavy povolání

17

Obrázek 5 – NSP - Povolání a typové pozice pro odborný směr Informační technologie

18

Obrázek 6 - NSP - podrobný popis pracovní pozice (pouze část popisu)

19

Obrázek 7 - NSP - Nejvyšší kvalifikační úroveň 8

20

Obrázek 8 - Struktura hledaných profesí a skutečná struktura zaměstnaných podle hlavních klasifikačních tříd CZ-ISCO (dříve KZAM) v inzerci v denním tisku v roce 2012 (zdroj: NUV, upraveno)

24


26


38

Obrázek 11 - Volba odborných směrů z hlavní stránky NSP

47

Obrázek 12 - Volba kategorií CZ-ISCO

48

82


Obrázek 13 - Povolání a typové pozice odborného směru Informační technologie kvalifikační úroveň NSP 7 poznámka: zelená vlaječka označuje pozice, které již byly projednané a schválené tzv. sektorovou radou

51

Obrázek 14 - Povolání a typové pozice odborného směru Informační technologie kvalifikační úroveň NSP 6

51

Obrázek 15 - Povolání a typové pozice odborného směru Informační technologie kvalifikační úroveň NSP 5, 4, 3

52

Obrázek 16 - Charakteristika a popis činnosti povolání - Programátor

52

Obrázek 17 - Pracovní podmínky pro povolání - Programátor

53

Obrázek 18 - Kvalifikační požadavky pro povolání - Programátor

54

Obrázek 19 - Obory vzdělání pro povolání - Programátor

54

Obrázek 20 - Měkké kompetence a obecné dovednosti pro povolání Programátor

55

Obrázek 21 - Odborné znalosti a odborné dovednosti pro povolání Programátor

56

Obrázek 22 - Zařazení povolání podle kvalifikace CZ – ISCO a mzdové rozpětí pro povolání Programátor

56

Obrázek 23 - Schéma vytváření heterogenních kariér, Molnár [5]

58

Obrázek 24 - NSK - seznam oborů kvalifikace

61

Obrázek 25 - Profesní kvalifikace pro zvolený obor kvalifikace a zvolenou kvalifikační úroveň

62

Obrázek 26 - Kvalifikační úrovně NSK

62

Obrázek 27 - Kvalifikační standard pro profesní kvalifikaci Programátor

63

Obrázek 28 - Kritéria hodnocení pro zvolenou odbornou způsobilost profesní kvalifikace Programátor

64

Obrázek 29 - Volba Autorizované osoby pro profesní kvalifikaci Programátor

65

Obrázek 30 - Kompetence, které jsou zaměstnavateli nejvíce požadovány

66

Obrázek 31 - Kompetence, které u absolventů zaměstnavatelé nejvíce oceňují

67

Obrázek 32 - Kompetence, které u absolventů zaměstnavatelé nejvíce postrádají

68

Obrázek 33 - Stránky projektu - volba VZDĚLAVATELÉ

69

Obrázek 34 - Mapový portál - Vzdělavatelé ve Středočeském kraji

70

Obrázek 35 - Informace u jednotlivých mapových objektů

71


83

Obrázek 36 - Výběr objektů podle typu školy - volba Střední odborná škola

72

Obrázek 37 - Zobrazení objektů po volbě Nejlepší výsledky z maturity - Čeština

73

Obrázek 38 - Detail volby školy ze zobrazení Nejlepší výsledky z maturity - Čeština

74

Obrázek 39 - Přehled škol s nejlepšími výsledky maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury

74

Obrázek 40 - Volba Databáze zaměstnavatelů

75

Obrázek 41 - Databáze zaměstnavatelů

76

84


Metodika pro zájemce o uplatnění v oblasti ICT

Recommend Documents