Média jako prostředek trávení volného času

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra křesťanské výchovy Obor: Náboţenství se zaměřením na vzdělávání a katechetika

Média jako prostředek trávení volného času

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Milena Öbrink Hobzová Olomouc 2012

Radek Duda

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jsem jen uvedené prameny a literaturu. V Olomouci dne 20. dubna 2012 ……………………….


Poděkování Děkuji své vedoucí bakalářské práce Mgr. Mileně Öbrink Hobzové za pomoc, vedení a poskytování materiálů, cenných rad a konzultací. Pak bych rád poděkoval Marii Hyánkové a Janovi Drahotuskému za odborné rady a nejbliţší rodině za trpělivost. Zvláštní poděkování patří také studentům, bez nichţ by se náš průzkum neuskutečnil.


OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 6 1 VOLNÝ ČAS A JEHO CHARAKTERISTIKA ...................................................... 7 1.1 VÝVOJOVÝ POHLED NA VOLNÝ ČAS........................................................................ 7 1.2 VOLNÝ ČAS V ZÁVISLOSTI NA ŢIVOTNÍM STYLU ..................................................... 8 1.3 PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU A SPECIFIKA VOLNÉHO ČASU DĚTÍ A MLÁDEŢE ........ 8 2 MÉDIA ...................................................................................................................... 11 2.1 POJEM MÉDIUM .................................................................................................... 11 2.2 CHARAKTERISTIKA MASMÉDIÍ .............................................................................. 11 2.2.1 Tisk ............................................................................................................... 12 2.2.2 Film a kinematografie .................................................................................. 12 2.2.3 Vysílací média .............................................................................................. 12 2.2.4 Internet a počítače ........................................................................................ 13 2.3 MASOVÁ MÉDIA JAKO SOUČÁST LIDSKÉ KOMUNIKACE ......................................... 14 2.4 FUNKCE MÉDIÍ ...................................................................................................... 15 2.5 MEDIÁLNÍ PUBLIKUM, OBECENSTVO A VEŘEJNOST ............................................... 16 2.5.1 Základní charakteristické rysy současného mediálního publika .................. 16 2.5.2 Vývoj publika ............................................................................................... 17 2.6 KYBERKULTURA A VIRTUÁLNÍ REALITA ............................................................... 18 2.6.1 Virtuální realita ............................................................................................ 19 2.7 PŮSOBENÍ MÉDIÍ NA JEDNOTLIVCE........................................................................ 20 2.7.1 Kognitivní působení médií a učení .............................................................. 20 2.7.2 Působení médií na postoje ............................................................................ 20 2.7.3 Emociální působení médií ............................................................................ 20 2.7.4 Fyziologické reakce na mediální sdělení ..................................................... 20 2.7.5 Působení médií na chování........................................................................... 21 2.8 SPRÁVNÉ POUŢÍVÁNÍ MÉDIÍ .................................................................................. 21 2.8.1 Nebezpečí televize ....................................................................................... 21 2.8.2 Nebezpečí internetu ...................................................................................... 22 2.9 JAK ROZUMNĚ UŢÍVAT MÉDIA............................................................................... 24 3 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍ LIDSKÉHO ŢIVOTA .................................................................................................................... 25 OBDOBÍ PUBESCENCE, ROZVOJ POZNÁVACÍCH PROCESŮ .................................................. 26 3.1 FORMOVÁNÍ OSOBNOSTI, ZÁJMY V PUBERTĚ A SOCIALIZAČNÍ PROCESY PUBESCENTA ........................................................................................................ 27 3.2 ZÁJMY V PUBERTĚ ................................................................................................ 27 3.3 SOCIALIZACE DOSPÍVAJÍCÍCH ............................................................................... 28 4 VLASTNÍ PRŮZKUMNÉ ŘEŠENÍ ....................................................................... 29

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 4.1 VÝZKUMNÉ OTÁZKY, CÍL PRŮZKUMU ................................................................... 29 4.2 VÝBĚR A CHARAKTERISTIKA VZORKU .................................................................. 29 4.3 METODY SBĚRU DAT ............................................................................................ 30 4.4 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU A ANALÝZA DAT ........................................................ 30 4.4.1 Otázka č. 1: Charakteristika respondentů z hlediska jejich příslušnosti k náboţenskému vyznání ............................................................................. 30 4.4.2 Otázka č. 2: Počet studentů, kteří mají svoji vlastní televizi ....................... 33 4.4.3 Otázka č. 3: Počet studentů, kteří vyuţívají počítač s internetem ................ 35 4.4.4 Otázka č. 4: Čas strávený u televize............................................................. 37 4.4.5 Otázka č. 5: Počet hodin strávených u počítače ........................................... 38 4.4.6 Otázka č. 6: Omezování rodiči ve sledování televize .................................. 39 4.4.7 Otázka č. 7: Omezování rodiči v uţívání počítače ....................................... 40 4.4.8 Otázka č. 8: Sledovanost pořadů v televizi .................................................. 41 4.4.9 Otázka č. 9: Vyuţívání počítače................................................................... 42 4.4.10 Otázka č. 10: Kontrolování rodiči ve sledování televize ............................. 43 4.4.11 Otázka č. 11: Kontrolování rodiči ve vyuţívání počítače ............................ 44 4.4.12 Otázka č. 12: Vyuţití volného času (mimo televizi a počítač) .................... 45 4.4.13 Otázka č. 13: Upřednostňovaná média......................................................... 46 4.5 ZÁVĚR PRŮZKUMU ............................................................................................... 47 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 49 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 51 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 52 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 53


ÚVOD Ke své bakalářské práci jsem si zvolil téma Média jako prostředek trávení volného času. Zajímá mě, zda v době, kdy média hrají významnou roli v ţivotě kaţdého člověka, jsou pubescenti zcela vtaţeni do virtuálního světa nebo vyuţívají čas i jiným způsobem. Protoţe děti a mládeţ v dnešní době často tráví svůj volný čas prostřednictvím médií, klademe si za cíl v našem průzkumu na gymnáziích na Kroměříţsku zjistit, kolik hodin tráví studenti na internetu a u televize, k čemu tato média vyuţívají a zda je jejich rodiče kontrolují. Výsledky vyhodnotíme vzhledem k vyznání studentů. K tomu účelu jsem si vybral k prozkoumání studenty církevního a státního gymnázia. V teoretické části se zaměřím na specifika a charakteristiku volného času a médií. Pokusím se popsat jednotlivá období lidského ţivota a zaměřím se především na období puberty, kterého se bude týkat náš průzkum. Informace budu čerpat z odborné literatury. Empirická část bude směřovat k vlastnímu průzkumnému šetření, které si kladlo za cíl zjistit rozdíly ve způsobech vyuţívání volného času u studentů gymnázia v závislosti na jejich vyznání. Mým cílem je zjistit, jak se liší vyuţití médií u věřících a nevěřících studentů a poukázat, jak důleţitou roli zaujímají média, především televize a internet, u dnešní mladé generace. Ke sběru dat pouţijeme dotazník, který předloţím k vyplnění studentům Arcibiskupského gymnázia v Kroměříţi a gymnázia Ladislava Jaroše v Holešově.

6


1

VOLNÝ ČAS A JEHO CHARAKTERISTIKA Volný čas hraje v našem ţivotě důleţitou roli, lze jej charakterizovat jako čas, který

není pracovní. Je to čas, který patří čistě člověku. Dělí se na odpočinek a zábavu, rozvoj zájmové sféry, zlepšení kvalifikace, účast na veřejném ţivotě.1 Je to čas, v němţ člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní, popř. i tvůrčí schopnosti.2 B. Hofbaeur ve své knize Děti, mládež a volný čas píše, ţe volný čas je čas, kdy člověk nedělá práci, která je nutná k zachování a rozvíjení ţivota. Je to čas zbývající po splnění povinností, ať uţ pracovních či nepracovních. Jedná se o činnost, kterou člověk vykonává ze svého svobodného rozhodnutí a která mu přináší příjemné záţitky a uspokojení.3 Do volného času se zahrnuje odpočinek, rekreace, zábava, zájmová činnost, dobrovolné vzdělávání a dobrovolná společensky prospěšná činnost.4

1.1 Vývojový pohled na volný čas Podle J. Němce můţeme po druhé světové válce rozlišit několik období vývoje volného času. V 50. – 60. letech se společnost soustředila na práci a jako „protipól“ tvořil volný čas. Na této bázi jsou postaveny základní funkce volného času, kterými jsou odpočinek, rekreace a oddech za účelem regenerace pracovní síly. V 70. – 80. letech volný čas slouţil nejen k odpočinku a rekreaci, ale také k zábavě a proţitkům. Vzdělávání dospělých a jejich potřeba seberealizace vedla ke vzniku velkého mnoţství zájmových krouţků a různých organizací. Dnes se volný čas stal prostředkem konzumu, který se stává cílem lidského snaţení, nikoli jen prostředkem. Tento způsob ţivota má za následek prodluţování pracovní doby nebo druhé zaměstnání. Člověk musí uspokojovat stále větší nároky rodiny, a tím se stává otrokem svých potřeb.5

1

srov. HÁJEK, B. et al. Pedagogické ovlivňování volného času. srov. NĚMEC, J. et al. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. 3 srov. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 4 srov. NĚMEC, J. et al. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. 5 srov. Tamtéţ. 2

7


1.2 Volný čas v závislosti na ţivotním stylu Volný čas slouţí jako ukazatel ţivotního stylu. Ţivotní styl můţe být definován jako souhrn ţivotních forem, které jedinec aktivně prosazuje6. Zahrnuje ţebříček hodnot člověka, který se zobrazuje v jeho chování i ve způsobu vyuţívání a ovlivňování materiálních i sociálních ţivotních podmínek. Kaţdý člověk má své individuální priority, na které působí aktivita jedince a vliv podmínek, v kterých člověk ţije. Lidi lze dělit podle toho, jakou hodnotu volnému času přisuzují. Pro některé je nejdůleţitější hodnotou práce, volný čas někdy povaţují za něco nepatřičného nebo nesprávného. Důleţité je v tomto případě rozhodnutí, zda je lépe mít či být. Tedy mít a shromaţďovat předměty materiální hodnoty, případně se honit za mnoţstvím záţitků, aniţ se z nich stane proţitek, nebo intenzivně proţívat skutečnosti bez ohledu na finanční náročnost podnětu.7

1.3 Pedagogika volného času a specifika volného času dětí a mládeţe Pedagogika volného času patří do oboru pedagogiky, je to společenskovědní obor, nauka o výchově ve volném čase. Někdy se uţívá označení výchova mimo vyučování, a to při práci s dětmi a mládeţí školního věku. Termínem výchova rozumíme záměrné, cílevědomé a dlouhodobé působení vychovávajícího na vychovávaného v pozitivním smyslu. Z toho lze odvodit pojem výchova ve volném čase, protoţe hlavními znaky jsou i zde záměrnost a cílevědomost, ale jako specifická oblast výchovy probíhá ve specifických podmínkách a má své specifické cíle.8 Volný čas dětí se od volného času dospělých liší rozsahem, obsahem, mírou samostatnosti a závislosti, nezbytností pedagogického ovlivňování. Dospělí mají obvykle méně volného času neţ děti. Výchova mimo vyučování probíhá mimo povinné vyučování, převáţně ve volném čase, mimo bezprostřední vliv rodiny a je institucionálně zajištěna.9

6

srov. PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. 7 srov. Tamtéţ. 8 srov. HÁJEK, B. et al. Pedagogické ovlivňování volného času. 9 srov. Tamtéţ.

8

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Zájmové činnosti dětí nebo dospělých chápeme jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností.10 Tyto činnosti mají obrovský vliv na utváření lidského jedince a jeho zařazení do společnosti. Potřeba zájmu se projevuje na základě potřeb, které mají být uspokojeny. Záliby jsou úzce spjaty s celkovým zaměřením osobnosti a jsou charakterizovány jako stálé snahy zabývat se činnostmi, které člověka oslovují po stránce poznávací, nebo citové11 Koníčky člověka motivují a vedou k aktivitě. Člověk si vybírá většinou ty činnosti, na které má vlohy, ty, které úspěšně vykoná. Zájmy můţeme rozčlenit podle úrovně aktivity, časového trvání, soustředění, společenské hodnoty a především podle obsahu. Dle úrovně se dělí na aktivní (produktivní) a receptivní. Mezi aktivní zájmy patří ty činnosti, při nichţ jedinec sám vyvíjí činnost, kdeţto receptivní činnosti se zaměřují na vnímání předmětu zájmu. U receptivních zájmů můţe dojít k pasivitě.12 Podle intenzity zájmu se rozdělují zájmy na hluboké a povrchní. Zájmy hluboké vedou k rozvíjení poznání, k zdokonalování dovedností a rozvíjejí celkově osobnost člověka ve všech rovinách. Z hlediska času se rozdělují na krátkodobé, dočasné, přechodné nebo trvalé zájmy. Zájem je ovlivněn vývojem a zráním jedince. Z pohledu koncentrace rozlišujeme zájmy jednostranné a mnohostranné. Dle společenských norem rozlišujeme zájmy hodnotné neboli ţádoucí a zájmy neţádoucí, které se neslučují s obecně platnými společenskými nebo právními normami.13 Autoři rozlišují několik funkcí výchovy ve volném čase. Funkce výchovně vzdělávací spočívá v cílevědomém formování osobnosti a dosahovaní reálných cílů díky pedagogickým prostředkům. Má působit na všechny sloţky osobnosti, tělesnou, psychickou i sociální, podle zaměření výchovné instituce.14 Funkce zdravotní má přinášet tělesný, duševní i sociální rozvoj. Sociální funkci plní zvláště školská zařízení, která

10

srov. PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. 11 srov. Tamtéţ. 12 srov. Tamtéţ. 13 srov. Tamtéţ. 14 srov. HÁJEK, B. et al. Pedagogické ovlivňování volného času.

9

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 pracují mimo vyučování. Je chápána jako starost o děti, jejich bezpečnost, dohled a aktivitu v době po skončení vyučování a rodiče jsou v zaměstnání.15

15

srov. HÁJEK, B. et al. Pedagogické ovlivňování volného času.

10


2

MÉDIA Média představují stále důleţitější podobu společenského, politického i kulturního

ţivota dnešní společnosti a podmiňují ekonomickou úspěšnost mnoha odvětví. Zásadně se podílejí na realizaci specifického typu sociální komunikace.16

2.1 Pojem médium Ze slova médium je zřejmý jeho původ. Pochází z latiny a znamená prostředek, prostředníka, zprostředkující činitel, něco tedy zprostředkovává, zajišťuje. S termínem médium se můţeme setkat v různých oborech fyziky, biologie, chemie, výpočetní technice i teorii sociální komunikace. Tyto obory, věnující se projevům sociální komunikace, označují slovem média to, co někomu něco zprostředkovaně sděluje, tedy médium komunikační. Mezi média nebo masová média ve stejném významu se zahrnuje periodický tisk (časopisy, noviny určené pro veřejnost) a rozhlasové a televizní vysílání, ale také veřejně dostupné informace na internetu, např. servery typu You Tube, autorské blogy nebo Facebook. Jedná se o formy komunikace, jejichţ společný charakteristický rys je, ţe jsou dostupné neomezenému mnoţství uţivatelů a to díky technickým organizačním a distribučním moţnostem, nabízejí průběţně nebo pravidelně pouţitelné obsahy (vzdělání, orientace ve světě, různé návody, zdroj zábavy) a často samotná existence těchto forem komunikace závisí na zájmu a potřebách adresátů.17

2.2 Charakteristika masmédií Masová média jsou taková média, která svou dostupností a určením směřují k neuzavřené široké skupině uţivatelů tedy „mase“. Tato média se utvářejí za konkrétních historických podmínek. Nástup a rozvoj masových médií je úzce spojen s procesy industrializace, urbanizace a alfabetizace modernizujících se společností. Mezi masová média počítáme tištěná média (a s nimi zobrazovací techniky, např. dřevoryty, mědiryty,

16 17

srov. JIRÁK, J. et al. Média a společnost: stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. srov. JIRÁK, J. et al. Masová média.

11

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 litografie ad. nebo později fotografie), v pozdějším období film, dále rozhlasové a televizní vysílání a v poslední době také veřejně dostupná sdělení v prostředí internetu18 2.2.1

Tisk

Mezi tisky patří především periodika, tedy pravidelně vycházející noviny, deníky a časopisy pro širokou veřejnost, v menší míře tiskoviny nevycházející pravidelně nebo periodické tiskoviny pro úzký okruh zájemců např. odborné časopisy. Dějiny médií začínají s nástupem a rozvojem knihtisku a pokračují časnými projevy tisku (např. letáky či pamflety), a teprve postupně a přes řadu nepravidelných tisků získávají podobu pravidelné, skutečné periodické produkce.19 2.2.2

Film a kinematografie

Tato část masových médií spíše doplňuje toto téma, i kdyţ určitá část filmové produkce nese známky masové komunikace. Ve filmovém průmyslu jsou produkty, které mají masový charakter např. filmy dobrodruţné, westerny a grotesky v období němého filmu, dokumentární a zpravodajské filmy. Film se můţe také stát nástrojem propagandy, nebo naopak výrazem liberalizace a demokratizace poměrů.20 2.2.3

Vysílací média

Do této skupiny médií řadíme rozhlas a televizi. Dějiny rozhlasového vysílání bylo původně chápané jako forma zprostředkovávající koncerty, divadelní představení, vzdělávací přednášky. Postupem času pak začaly do vysílání pronikat ţurnalistické prvky, např. ţivý sportovní komentář. Televize byla zprvu chápána jako technologické rozšíření moţností rozhlasu, tedy jako rozhlas s obrazem.21

18

srov. BEDNAŘÍK, P. et al. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti. srov. Tamtéţ. 20 srov. Tamtéţ. 21 srov. Tamtéţ. 19

12

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 2.2.4

Internet a počítače

V sedmdesátých

a

počátkem

osmdesátých

let

existovaly

stolní

počítače

s primitivními obrazovkami, které byly závislé na sálovém počítači. V osmdesátých a počátkem devadesátých let byly sálové počítače nahrazeny sítěmi propojených osobních počítačů. V této době se cena počítače sníţila, takţe počítače začaly pronikat i do mnoha domácností. Díky internetu se zvýšila hodnota PC.22 Internet je třeba chápat v diskusi o médiích jako technologicky specifické prostředí, v němţ jen některé z nabízených moţností (zpravodajské servery, blogy, YouTube, ale také veřejně přístupné sociální sítě typu facebook či twitter atd.) nesou charakteristiky masové komunikace, zatímco celá řada dalších moţností vyuţití internetu (e-mail, Skype, ICQ, chaty apod.) má mnohem blíţe k soukromé a interpersonální komunikaci. „Síťová“ média bývají dávána do protikladu k masovým médiím pro svůj interaktivní charakter a vyšší míru individualizace nabídky.23 V šedesátých letech byly počítače vzácné a drahé. Americká agentura ministerstva obrany pro vývoj pokrokových projektů sponzorovala experiment firmy Bolt Beranek and Newman (BBN) v Cambridge k propojení počítačů ve Spojených Státech, aby se zvýšil jejich výkon. Díky propojení počítačů na různých univerzitách s vyuţitím elektronických linek si mohli vědci sdělovat své výsledky. V roce 1969 byl v UCLA instalován počítačem ovládaný přepínač - klíč k celé síti. Stal se základem celonárodní sítě nazvané ARPANET, která fungovala do roku 1990 a původně spojovala pouze čtyři univerzitní počítače. Z ARPANETU vznikl Internet, který je v současné době globální sítí komerčních a nekomerčních počítačových sítí.24 „Síť ARPANET vznikla z hlavního důvodu a to vojenského. V případě jaderné války měla tato síť zabezpečit kvalitní komunikaci.“25 V dalším průběhu let vznikl webový systém, který umoţnil pracovat s Internetem novými způsoby. Web umoţňuje zobrazení barevných obrázků, hudby a pohyblivých obrázků zrovna tak jako dat a textu. Díky webu se Internet stal mnohem dostupnějším a

22

srov. CAIRNCROSS, F. Konec vzdáleností: Jak komunikační revoluce změní naše životy. srov. BEDNAŘÍK, P. et al. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti. 24 srov. CAIRNCROSS, F. Konec vzdáleností: Jak komunikační revoluce změní naše životy. 25 PŘÍHODA, P. - ZACPAL, J. Internet: Průvodce pro začátečníky, s. 12. 23

13

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 zajímavějším. Web zavedl hypertext. Hypertext je nástroj pro kříţové odkazy a umoţňuje uţivatelům pohybovat se přímo z jednoho slova či fráze k příbuzné informaci. Ta můţe být uloţena na jiném počítači v jiné části světa. K internetu neodmyslitelně patří, elektronická pošta, zkráceně e-mail. Byla to vůbec první sluţba, která se na Internetu začala ve velkém pouţívat. Výhodou e-mailu je rychlost oproti klasické poště. Díky e-mailu je vaše zpráva doručena adresátovi do několika minut. K e-mailu je moţno také přidat jakýkoli soubor.26

2.3 Masová média jako součást lidské komunikace Vývoj masových médií a nástup masové komunikace je moţné sledovat jako změnu v komunikačních moţnostech lidstva. Tisk, film, rozhlas, televize a internet přinášejí nové moţnosti společnosti. Literární historik Marshall McLuhan v knize Gutenbergova galaxie z roku 1962 člení vývoj člověka podle převládajícího typu komunikace. McLuhan, který navazuje na práci svého kolegy a učitele Herolda Incise, rozčlenil vývoj do čtyř etap: 1. Doba akustického prostoru je období orální kmenové kultury a označuje je jako „svět ucha“. 2. Akustické sdělení je nahrazeno vizuálním vnímáním (pomocí písma), označuje je jako „svět oka“, resp. dobu psané kultury (rukopisů). 3. Význam knihtisku a podíl tištěné knihy na sekularizaci společnosti. Toto období představuje Gutenbergova galaxie. 4. S nástupem elektřiny končí Gutenbergova galaxie a následuje období, které se analogicky k pojmenování epochy tisku označuje výrazem Marconiho galaxie.27

26 27

srov. CAIRNCROSS, F. Konec vzdáleností: Jak komunikační revoluce změní naše životy. srov. BEDNAŘÍK, P. et al. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti.

14

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Sandra Ballové-Rokeachové a Melvin De Fleur ve snaze o periodizaci lidské komunikace a převaţujícího způsobu komunikování rozlišují pět základních etap ve vývoji lidské komunikace: 1. epocha znamení a signálů začínající v proto-humánní fázi vývoje člověka, 2. epocha mluvení a jazyka, která začíná v období před 90-40 tisíci lety, 3. epocha psaní, jejíţ počátek je v období před pěti tisíci lety, 4. epocha tisku, která začíná v polovině 15. století v souvislosti s vynálezem Gutenbergova knihtisku, 5. epocha masové komunikace, která začíná buď začátkem 19. století (v souvislosti s „příchodem novin určených obyčejným lidem“), nebo počátkem 20. století (v souvislosti s „objevením a všeobecným rozšířením“ filmu a později i vysílacích médií, tedy rozhlasu a televize).28

2.4 Funkce médií Hovoříme-li o médiích a jejich funkcích, přemýšlíme, k čemu média mají slouţit, co skutečně dělají a jaký se zdá být účel jejich existence.29 Literatura uvádí několik funkcí médií. Řadíme sem: 1) Zábavní funkce médií slouţí divákům pro zábavu a rozptýlení. Slouţí k pobavení a potěšení diváků. Tyto funkce pomáhají publiku odvádět pozornost od svých vlastních sociálních problémů. 2) Informační funkce médií předává divákům informace o dění ve světe. Poskytují divákům představy o světě, jeho geografické, společenské a politické existenci. Tato funkce předává divákům určitý pohled na situaci a svým způsobem ji ovlivňují.(dohledat) význam pacifikace 3) Kulturní funkce předkládá divákům materiály, v nichţ se odráţí naše kultura. Tyto materiály udrţují naši kulturu a dál ji předávají a také podporují vůli po změně a růstu.

28 29

srov. BEDNAŘÍK, P. et al. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti. srov. BURTON, G., JIRÁK J. Úvod do studia médií.

15

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 4) Sociální funkce dává příklady ze ţivota společnosti, jejího jednání. Tato funkce nabízí příjemcům představy a vztahy. Příklady pomáhají k socializaci příjemců. Díky této funkci si lidé mohou skládat dohromady události a významy a udělat si představu o společnosti. 5) Politická funkce médií ukazuje divákům politické události. Tyto představy umoţňují divákům pohlédnout na situaci v politice. Tato schopnost médií pomáhá ovlivňovat lidi v jejich přemýšlení o názorech na určité politické události.30

2.5 Mediální publikum, obecenstvo a veřejnost Slovem publikum můţeme označit kolektivního uţivatele nebo příjemce nějakého sdělení, v rámci dané instituce. Je přeneseno z kontextu divadla a představení, jako jsou poutě, koncerty či kabarety, kde je v roli příjemce „obecenstvo“, které toto představení sleduje a jemuţ je určeno.31 Obecenstvo se vyznačuje jednotou místa a času. Obecenstvo bývá tvořené lidmi, kteří se shromáţdili na nějaké představení, aby byli jako diváci nebo posluchači. Veřejnost lze označit jako úhrn moţností a příleţitostí pro přímý a svobodný styk občanů s vlastní vládou, ale znamená také úhrn moţností a příleţitostí k tomu, aby se lidé na sebe navzájem obraceli, mluvili spolu, diskutovali a přeli se a to způsobem, který zakládá a obnovuje společenství.32 2.5.1

Základní charakteristické rysy současného mediálního publika

V dnešním publiku se nese dvojitost svého vzniku a historického vývoje. Je v něm zastoupen občanský, resp. politický princip veřejnosti a uţivatelský princip spotřebitelů. V mediálním publiku je obsaţen „jednak prvek podílu na veřejném, resp. politickém ţivotě společnosti, jednak prvek zábavy, oddechu a relaxace původně spojený s účastí na nějakém představení“.33 Mediální publikum se můţe definovat podle různých poţadavků, ale nejpřirozenější je klasifikace podle pouţívaného média. Podle toho můţu rozlišit od sebe čtenáře, posluchače a diváky, potom také diváky podle konkrétních médií např. čtenáře

30

srov. BURTON, G., JIRÁK J. Úvod do studia médií. srov. JIRÁK, J. et al. Masová média 32 srov. Tamtéţ. 33 JIRÁK, J. et al. Masová média, s. 200. 31

16

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Národních listů, posluchače rádií, diváky TV Nova. Pro mediální publikum je typické, ţe je to skupina individuí, která se účastní plánovaného sledování nějaké veřejné prováděné činnosti nebo jejich výsledků, jeţ mají světskou povahu, je populární a můţe slouţit k informování, potěše, zábavě, osvětě a poučení. Jedinec se dobrovolně stává součástí publika a do značné míry sám rozhoduje o tom, čemu bude věnovat pozornost.34 2.5.2

Vývoj publika

Mezi předchůdce současného publika masových médií lze pokládat i publikum antického divadla. Toto publikum antického později středověkého divadla mělo své zvyky i svoje očekávání ohledně času, místa a náplně představení a znalo pravidla vstupu a chování v hledišti.35 Distribuce knih, letáků dalších tiskovin vedlo k vytvoření nenáboţenských textů, které si mohli čtenáři koupit a pouţívat je k poučení, zábavě. Protoţe tištěný text mohl být čten kdykoli a kdekoli, odpadla nutnost, aby všichni, kdo jsou určitému sdělení vystaveni, např. popravě, divadelnímu představení či kejklířskému výstupu (ale také průvodu členů šlechtického dvora), byli přítomni ve stejnou dobu na stejném místě. Tím vzniklo historicky první mediální publikum – čtenářstvo. Mediální publikum se dále rozvíjelo díky různým faktorům například ekonomickým, mezi něţ spadá např. existence komerčních médií opírajících se o příjmy z reklamy a inzerce nebo rozvrstvení společnosti do různých příjmových skupin. Další jsou faktory sociální (vzrůstající gramotnost, jeţ byla podmínkou pro konzumování tištěných médií, či příchod volného času) a technologické.36 S procesem modernizace můţeme vysledovat čtyři etapy ve vývoji publika první je elitní publikum, dále je masové publikum, potom je specializované publikum a nakonec interaktivní publikum.37 Literatura uvádí několik odlišných typů publika:

34

srov. JIRÁK, J. et al. Masová média. srov. Tamtéţ. 36 srov. Tamtéţ. 37 srov. Tamtéţ. 35

17

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 1) Elitní publikum - do této skupiny patřila menší část společnosti spíše vzdělanější a kultivovanější. Ze sociálního hlediska ho lze přirovnat k měšťanskému publiku. Mezi rysy tohoto publika patří kritický přístup k textům a tématům.38 2) Masové publikum - mezi hlavní znaky tohoto publika patří, ţe je velmi početné, z různých sociokulturních vrstev, do určité míry anonymizované, nezakořeněné z hlediska kontextu konzumovaného sdělení a můţe ve velkém počtu přijímat či uţívat mediovaná sdělení, která jsou přístupná ve velkém mnoţství identických kopií.39 3) Specializované publikum - toto publikum můţeme definovat jako skupinu uţivatelů, kteří mají svůj obor zájmu. Díky tomuto publiku došlo k rozvoji specializovaných zájmových, vědeckých, a jiných časopisů dále také vznikají specializovaná média zaměřená na konkrétní cílové skupiny a jedince.40 4) Interaktivní publikum – V tomto publiku má jednotlivec velkou moţnost vybrat si, co bude číst, na co se bude dívat, co poslouchat. Tato fáze souvisí v první řadě s nástupem telematických, digitalizovaných médií umoţňujících volbu (jako jsou některé placené televizní kanály) a vlastní sestavení sdělení (média v kyberprostoru, jakým je internet, ale také sítě mobilních operátorů).41

2.6 Kyberkultura a virtuální realita Kyberprostor vzniká v návaznosti na novou digitální éru, k níţ patří i skutečnost virtuální reality a virtuální činnosti člověka. Činností lidí v kyberprostoru se vytváří specifický fenomén, který je nazýván kyberkulturou. Kyberkultura je projev nových schopností lidí, které se utvářejí ve spojení s novými technologiemi, především s počítačem a internetem. Jedná se o nový fenomén, v němţ jedna kyberkultura vzniká a vyvíjí se v jedné generaci, tzn., ţe ve společnosti ţijí dvě generace, které mají odlišnou zkušenost s kyberkulturou a také jiný postoj vůči této kultuře. Mladší generaci je kyberkultura blízká, ale starší generaci vzdálená. Tata nová kultura se objevuje

38

srov. JIRÁK, J. et al. Masová média. srov. Tamtéţ. 40 srov. Tamtéţ. 41 srov. Tamtéţ. 39

18

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 v šedesátých letech 20. století v USA a od této doby stále prochází vývojem. Mezi prvky kyberkultury patří moţnost komunikace kaţdého s kaţdým, konec hranic mezi státy a kulturami, kyberkultura je globální. V první fázi začleňování jedince do této kultury mají velký význam počítačové hry. V této kyberkultuře se přirozené lidské city posunují k produkci virtuálních emocí. Člověk přechází k technickému jednání a proţívání, například zabití člověka je jenom technická dovednost, která není spojena s emocemi. Generační a věkové skupiny mládeţe mohou být odlišeny generacemi technologií, např. mobilními telefony. Dnešní mládeţ nese výstiţné označení „generace sítě“. Kyberprostor má vlastní časoprostor, který se liší od časoprostoru přirozeného světa. V kyberprostoru neplatí, ţe šaty dělají člověka, tzn., ţe komunikace nezávisí na vzhledu člověka, coţ přináší do kyberprostoru demokratičnost. V kyberkultuře a kyberprostoru dochází k neustálému vývoji.42 2.6.1

Virtuální realita

Za virtuální realitu bychom mohli povaţovat kaţdé počítačem realizované prostředí. Člověk je vtaţen do této virtuální reality, a čím více je do této reality vtahován, tím skutečnější je pocit zakoušení virtuální reality. Podle míry vtaţení do virtuální reality ji můţeme rozdělit do tří stupňů: 1. pasivní – tuto realitu můţeme přirovnat k filmu, sledujeme, posloucháme, ale tuto realitu nemůţeme měnit. 2. aktivní

- v této realitě můţeme provádět pohyby ve virtuálním prostředí, tady jiţ

rozhodujeme, o tom co si prohlédneme, ale chybí zpětná vazba, například při prohlídce domu si vybíráme, kterou místnost si prohlédneme, ale toto prostředí nemůţeme měnit. 3. interaktivní – v tomto prostředí můţeme nejen prozkoumávat, ale také měnit, příklad chirurg provádějící cvičnou operaci.43

42 43

srov. SAK, P. et al. Člověk a vzdělání v informační společnosti srov. Tamtéţ.

19


2.7 Působení médií na jednotlivce 2.7.1

Kognitivní působení médií a učení

Schopnost médií nabízet naučitelné podněty označujeme jako kognitivní (poznávací) působení. Média nabízejí uţivatelům velké mnoţství představ a poznatků, které si daný jedinec můţe zapamatovat a později je vyuţít. Poznávací účinky mohou být záměrné i nezáměrné. Mezi záměrné patří zpravodajství (z hlediska média) nebo reklama a osvěta (z hlediska zadavatele), vyhledávání informací, které mají pomoct k lepší orientaci ve světě a k řešení problémů (z hlediska publika). Do nezáměrných kognitivních procesů patří filmy pro zábavu, k relaxaci nebo zábavě, poskytující současné poznatky o specifické zemi a chování jednotlivců.44 2.7.2

Působení médií na postoje

Média jsou schopna obsahy svých produktů nabízet, vytvářet a formovat postoje svých uţivatelů i celé společnosti. Média pomáhají posilovat jiţ existující postoje, názory nebo také orientovat názory nevyhraněných lidí.45 2.7.3

Emociální působení médií

Média jsou schopna vyvolat různé city například strach, úzkost, nudu, zuřivost nebo slast. Tyto emoce mohou být různě silné, záleţí na tom, na co se uţivatel dívá. Lidé, kteří jsou často a dlouhodobě vystavováni emocionálně vzrušivým podnětům (např. sledují-li často násilné filmy a televizní seriály), mohou údajně vůči těmto podnětům znecitlivět a zvyknout si na ně. V důsledku tohoto jevu si lidé postupně zvykají na to, co bylo pro společnost do té doby tabu.46 2.7.4

Fyziologické reakce na mediální sdělení

Média jsou schopna vyvolat i mimovolné fyziologické reakce lidského organismu. Například při sledování napínavého filmu nebo hororu se můţe zvýšit krevní tlak, zrychlit

44

srov. JIRÁK, J. et al. Masová média. srov. Tamtéţ. 46 srov. Tamtéţ. 45

20

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 srdeční činnost, dýchání a způsobit pocení dlaní. Podobný vliv můţe mít i sledování erotických výjevů. Poslouchání meditační hudby naopak můţe vést k uvolnění svalů a zpomalení srdeční činnosti. 47 2.7.5

Působení médií na chování

Média mají velký vliv na chování jednotlivců i společnosti. Jednotlivec se můţe změnit ve svém spotřebitelském chování např. vyměnit svoji oblíbenou značku za druhou. Přečtená kniha se můţe stát konverzačním tématem apod. Dalším příkladem vlivu médií můţe být to, ţe se zájmem médií stane oběť trestného činu. Společnost tuto zobrazenou oběť můţe zatratit nebo odsoudit. Mezi další vlivy chování patří napodobování chování uvedeného v médiu.48

2.8 Správné pouţívání médií 2.8.1

Nebezpečí televize

Dnešní média mají tu moc, ţe nabízejí více podnětů pro naše smysly, neţ namáhavé čtení nebo naslouchání. Dostupnost médií nám umoţňuje být kdekoli na finále, aniţ bychom museli investovat čas, peníze a námahu. Díky obrazovce a televizním kamerám zhlédneme zápas lépe a zadarmo v pohodlí svého domova. Média se rok od roku stávají přitaţlivějšími, neboť např. na televizoru můţeme vybírat stále více kanálů. Zásluhou počítačových videoher mohou kluci drţet zbraně a proţívat různé „přestřelky“. Prostřednictvím virtuální reality se při počítačových hrách dostaneme přímo do děje na obrazovce. Stáváme se součástí hry.49 Násilí na obrazovce můţe lákat děti k napodobování, dospívající si mohou chtít zkusit šikanovat své slabší spoluţáky po vzoru televizního filmu. Můţe se u nich vyvolat zalíbení v krutosti. U dalších dětí se můţe projevit díky sledování násilných pořadů

47

srov. JIRÁK, J. et al. Masová média. srov. Tamtéţ. 49 srov. ŘÍČAN, P., PITHARTOVÁ, D. Krotíme obrazovku 48

21

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 bázlivost, obrovský strach z násilí, které můţe vést ke zbabělému chování. Hry na počítači jsou ještě nebezpečnější, neboť dítě se nejen dívá, ale násilí samo působí.50 Pornografie působí tím, ţe zkracuje dětství tím, ţe probouzí sexuální cítění. V pornografickém filmu je ţena předváděna jako nějaká věc, která slouţí muţi. Je ovšem chybou, kdyţ v zakazování nahoty se vidí hlavní sexuální mravní výchova. Rodiče nesmí vzbudit v dítěti dojem, ţe sexualita je něco špatného.51 Kýč to je určitý druh lţi, který se podobá pohádce a předstírá, ţe je opravdový. Následkem kýče je získávání nepravdy o sobě samém a o světě nebo skrývání se za určité iluze. Dospívající díky tomu pak nemusí najít sám sebe, nezjistí, co doopravdy cítí, čemu věří. Pro mnohé lidi se média stávají něčím, co vytlačuje z jejich ţivota normální lidský ţivot. Tomuto nebezpečí podléhají především lidé s niţším vzděláním, lenoši, neurotici a děti, které si mohou dělat, co chtějí. Někteří lidé přestávají sportovat a chodit do přírody a do chat nebo kempů si berou televize. Ubývá času na rozhovory a hry s dětmi, také manţelé spolu méně hovoří. Hlavně děti, které se učí jenom pozvolna rozlišovat skutečnost od televizního obrazu, si mohou začít vytvářet falešný obraz světa. Reklamy ukazují krásnou a šťastnou rodinnou iluzi, zobrazují ráj a zkreslují obraz výrobku. Dlouhé vysedávání před obrazovkou sebou také přináší zdravotní následky, které negativně ovlivňují zdraví jedince např. jeho páteř, oči, nervový systém. Akční a hororové scény zvyšují adrenalin a mohou poškodit spánek. K vysedávání u televize patří také pojídání různých nezdravých potravin a z toho plynoucí nárůst obezity.52 2.8.2

Nebezpečí internetu

Základní charakteristikou internetu je to, ţe internet je „prostředím bez zábran“. V prostředí virtuálního světa mají lidé méně zábran, neţ ve skutečném ţivotě. Uţivatelům internetu méně záleţí na názorech druhých. Lidé si často myslí, ţe kdyţ něco udělají na internetu, ţe je jiţ nikdo neodhalí, spoléhají na jeho anonymitu. Anonymita internetu se

50

srov. ŘÍČAN, P., PITHARTOVÁ, D. Krotíme obrazovku srov. Tamtéţ. 52 srov. Tamtéţ. 51

22

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 ovšem můţe rozdělit na objektivní a subjektivní. Anonymita objektivní ukazuje moţnost identifikace jednotlivce na počítači, tzn. schopnost odhalit uţivatele technickými prostředky. Anonymita subjektivní vyjadřuje náš subjektivní názor na míru našeho utajení.53 Ve virtuálním světě se můţeme setkat s přenosem a projekcí. V psychoanalýze je přenos chápán jako základní mechanismus vztahu mezi pacientem a terapeutem – pacient nevědomě přenáší na svého terapeuta své přání, pocity, zkušenosti či vztahy. Pacient můţe pouţít také mechanismus „projekce“, kdy na terapeuta nevědomě přenáší („projektuje“) obsahy své vlastní mysli (přání, motivy, pocity), vztahující se ke své osobě – např. nechce si přiznat vlastní agresivitu, a proto z ní obviňuje terapeuta54 Uţivatel při komunikaci na internetu můţe promítat své osobní přání do určitého člověka nebo počítače. Při osobním setkání dvou virtuálních přátel můţe dojít k šoku z odlišnosti představ virtuálního a reálného člověka.55 Prostředí bez zábran je charakterizováno větší otevřeností. Dospívající se mohou dělat lepšími, neţ ve skutečnosti jsou. Ve virtuálním světě mohou projevit svobodně sebe sama. Mezi další charakteristiky patří redukce úzkosti. Na internetu lidé mohou být více otevřenější a zranitelnější. Vlivem internetu pociťují dospívající absenci sankcí, ať uţ ze strany skupiny, jíţ jsou členy, nebo ze strany jedince, se kterým právě hovoří. Dívky popisují, ţe se setkávají se sexuálními naráţkami od muţů častěji v prostředí internetu neţ v běţném ţivotě. Takové naráţky berou dívky jako fakt, se kterým se musí vyrovnat. Ve virtuálním světě si mnoho dospívajících můţe přetvářkou a lhaním změnit identitu. Pro dospívající se stává virtuální realita místem, kde se chodí pobavit, odreagovat, relaxovat i zaţít nějakou legraci. Je místem, kde člověk přestává myslet sám na sebe a své problémy. Mladší adolescenti často popisují internet jako prostředí lţi a přetvářky. Pro vysvětlení tohoto jevu se uvádí, ţe dospívající na internetu opravdu více lţou, snaţí se o přeměnu svojí identity a hrají různé role. Dalším důvodem je, ţe dospívající se více pohybují v prostředí, kde se lţe. Je udáván příklad „chatu“, kde lidé experimentují se svojí identitou.

53

srov. ŠMAHEL, D. Psychologie a internet. srov. Tamtéţ. 55 srov. Tamtéţ. 54

23

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Internet se můţe stát místem štěstí a odreagování. Prostředím, kde se lidé nemusí bát vyjádřit své pocity a starosti. Tento fenomén není sice častý, ale je zajímavý.56

2.9 Jak rozumně uţívat média Děti by se měly učit vybírat programy v televizi. Chybou je, ţe mnozí si pustí televizi, kdykoliv se jim zachce. Je-li televizor zapnutý, často se stává, ţe ani nezáţivný pořad nevypneme, neboť i ten nás něčím můţe zaujmout, např. ho začneme kritizovat. Je třeba se učit plánovat sobě i dětem televizní pořady. Naučit sebe i děti vypínat televizi. Dalším velkým nebezpečím jsou počítačové hry. U počítače hrozí, ţe počítačové hry nahradí kamarády. Mezi nejrozšířenější patří hry, v nichţ figuruje násilí. Před takovými hrami je třeba malé děti chránit. S dospívajícími dětmi bychom o těchto tématech měli mluvit jako se sobě rovnými.57 Doporučená dávka sledování televize je pět hodin týdně, deset hodin při dobrém výběru. Patnáct hodin je maximum, které se můţe překročit v době nemoci.58 Velmi škodlivé je odkládání dětí k televizoru, aby rodiče získali čas pro sebe. Nejmenší děti by se neměly nechávat u televizní obrazovky samotné. Rodiče při sledování televizních pořadů by měli drţet své dítě v náručí a při emotivnějších událostech dítě pohladit a okomentovat děj v televizi např. („chudák zajíček!“), nebo by se měl rodič připojovat ke smíchu svého dítěte. S dospívajícími se doporučuje dívat na seriály z přírody nebo sportovní utkání. 59

56

srov. ŠMAHEL, D. Psychologie a internet. srov. ŘÍČAN, P., PITHARTOVÁ, D. Krotíme obrazovku. 58 srov. Tamtéţ. 59 srov. Tamtéţ. 57

24


3

CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍ LIDSKÉHO ŢIVOTA

Lidský ţivot je souhrn změn jak tělesných, tak psychických v ţivotě kaţdého člověka, proto je dobré nastínit jednotlivá období vývoje. Období dětství lze rozdělit na několik období. Mezi něţ patří: Novorozenecké období Lidský plod se rodí v 38. – 42. týdnu těhotenství s průměrnou váhou 3500 g a délkou 50 cm. Porodem, který i pro dítě představuje zátěţ, se ocitá ve zcela odlišných podmínkách. Novorozenecké období trvá asi 1měsíc a je to doba adaptace na podmínky nového prostředí, které se liší od podmínek intrauterinního ţivota.60 Kojenecké období Kojenecké období bývá vymezováno do jednoho roku ţivota dítěte. Toto období provází velmi rychlý vývoj v oblasti psychomotoriky. Začínají se projevovat individuální rozdíly jednotlivých dětí v chování, proţívání a v celkovém vývoji.61 Batolecí období Věk od 1 do 3 let ţivota dítěte je označován jako batolecí věk. Zdokonalují se motorické a řečové dovednosti. Rozvíjí se socializace, komunikace je interakcí s někým jiným a začíná být řečí o něčem.62 Předškolní období Předškolní věk trvá od 3 – 6 let. Konec tohoto období je určen nástupem do školy, tedy nejen fyzickým věkem, ale spíše sociálně.63 Období školního věku

60

srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost a stáří. srov. Tamtéţ. 62 srov. Tamtéţ. 63 srov. Tamtéţ. 61

25

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Školní věk začíná školní zralostí a následným nástupem do školy a pokračuje po dobu školní docházky. Tento věk je moţné rozdělit na období mladšího a středního školního věku. Potom nastupuje období pubescence.64 Období pubescence, rozvoj poznávacích procesů Toto období lze rozdělit na dvě fáze: na fázi prepuberty a fázi vlastní puberty. a) Fáze prepuberty je charakteristická prvními znaky pohlavního dospívání, urychlení růstu. Toto období končí nástupem menarché u dívek a u chlapců první emisí semene – noční polucí. U dívek toto období trvá zhruba od 11 do 13 let a u chlapců je tento vývoj o 1 - 2 roky později.65 b) Fáze vlastní puberty. Tato fáze nastupuje po skončení prepuberty a trvá do dosaţení reprodukční schopnosti. Toto období puberty lze vymezit od 13 – 15 let. Starší literatura označovala celé toto období dospívání obdobím emoční lability, která je domněle podmíněna změnami v lidském organismu. (G. S. Hall, A. Gesell, W. Keller, H. Remplein). Dospívání doprovází emoční instabilita, proměny nálad, impulsivita jednání, nestálost v rozhodnutích.66 Pubescent postupně prochází psychologickými a sociálními změnami, které vedou k tomu, ţe pubescent získává všechny znaky poznávání dospělého. Pubescent přemýšlí o problémech, nad kterými nikdy nepřemýšlel, které byly pro něj cizí. Vnímáním a představami se vyrovnává dospělým. Pozornost se na počátku tohoto období zhoršuje, zlepšení nastává ve třináctém a čtrnáctém roce. Paměť se vyvíjí hlavně po kvalitativní stránce a své konečné fáze dosahuje aţ po dvacátém roce. Ţák středního školního věku pouţívá při učení náčrtky a poznámky snaţí se o pochopení problému. Sklon k mechanickému učení mají spíše dívky neţ chlapci. Fantazie bývá v tomto období nereálná a blouznivá, silně působí na sny dospívajícího. Na rozvoj fantazie mají velký vliv dojmy způsobené přečtením dobrodruţných knih nebo filmů, televizních a divadelních

64

srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost a stáří. srov. LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. 66 srov. Tamtéţ. 65

26

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 představení. Myšlení a řeč se intenzivně rozvíjí po kvalitativní stránce. Dospívající si v této době vytváří skutečnou logiku, tvoří úsudky a vyvozuje závěry ze všeobecných soudů. 67

3.1 Formování osobnosti, zájmy v pubertě a socializační procesy pubescenta Rozvoj osobnosti pubescenta je podmíněn vyšším stupněm psychického dozrávání, větším růstem rozumových a fyzických sil neţ ve školním dětství a novým postavením pubescenta ve škole, v rodině a ve společnosti. Po citové stránce dominuje u pubescenta nevyrovnanost, podráţděnost a také někdy aţ vášnivost. Nevyrovnanost se projevuje neschopností se v dané chvíli kontrolovat a ovládat. Jedinec poznává různé druhy citů jako je jemnocit, laskavost a naopak bezcitnost a tvrdost. Dospívající také mění svůj vztah k sobě samému, snaţí se poznat své povahové a charakterové vlastnosti a učí se najít svůj vztah ke společnosti. Pubescent své city proţívá intenzivně a hluboce. Vůle se vyvíjí se zvyšováním sebevědomí, kdy ţák prosazuje své názory. Pubescenti prochází výkyvy a změnami. Z přílišné aktivity přechází do pasivity a nezodpovědnosti. V oblasti morálního cítění je plno rozporů - mravní opravdovost, horlivost, obdivování svého hrdiny a naopak lenivost a povrchnost.68

3.2 Zájmy v pubertě V pubertě se mění zájmy, pubescent nahrazuje dětské zájmy novými. Změny zájmů souvisí s vývojem osobnosti. Dospívající prohlubuje poznávací aspekt zájmů, v nichţ se sebekriticky hodnotí a profiluje se osobnost pubescenta. Předměty vyučovací se dělí v očích ţáků na velmi oblíbené, oblíbené, indiferentní a neoblíbené. Zájmy o určitý předmět se často váţe na osobnost učitele a pedagogické dovednosti. Ţáci často vyhledávají instituce a akce, které jim slouţí jako zdroj poznání např. muzea, různé přednášky, filmová a divadelní představení, knihovny apod.69

67

srov. KURIC. J. Ontogenetická psychologie. srov. Tamtéţ. 69 srov. Tamtéţ. 68

27


3.3 Socializace dospívajících Pubescent se snaţí odpoutat od rodiny. Začíná vytvářet intimně společenské vztahy s vrstevníky. Dospívající má nové potřeby, touhy, ţivotní hodnoty, osvojuje si hodnoty, které jsou bliţší jeho vrstevníkům neţ dospělým. Vztahy k dospělým se mění. Větší kritičnost a výhrady pubescenta vůči rodičům mají své příčiny se zvyšováním sebevědomí jedince. Vztahy k vrstevníkům se vytvářejí bez ohledu na rodiče. Kamarádství chlapců a dívek jsou charakteristická vzájemnými tajemstvími, která se nesmí prozradit. Také se vytvářejí přátelství mezi příslušníky stejného pohlaví a vytvářejí se širší skupiny kamarádů.70

70

srov. KURIC. J. Ontogenetická psychologie.

28


4

VLASTNÍ PRŮZKUMNÉ ŘEŠENÍ

Čtvrtá kapitola naší práce obsahuje výsledky průzkumného šetření, které jsme provedli na AG v Kroměříţi a Gymnáziu L. Jaroše v Holešově. V rámci našeho průzkumu jsme se snaţili zmapovat způsob vyuţívání médií u studentů ve věku 14-15 let v závislosti na jejich příslušnosti k náboţenskému vyznání (bez vyznání, či příslušnost k římskokatolické církvi či jinému vyznání).

4.1 Výzkumné otázky, cíl průzkumu Výzkumným problémem se tedy pro nás stal způsob vyuţívání médií u studentů výše uvedených gymnázií v rámci jejich volného času. Cílem našeho průzkumu je zjistit, jestli se způsoby vyuţívání volného času (televize a internet) liší u studentů bez vyznání a těch, kteří se hlásí k římskokatolickému vyznání. V průběhu průzkumu jsme hledali odpovědi na tyto otázky: 1. Jaký je poměr studentů hlásících se k římskokatolickému vyznání a studentů bez vyznání na uvedených gymnáziích? 2. Kolik času průměrně tráví studenti na internetu? 3. Kolik času tráví studenti u televize? 4. Co dělají na internetu? 5. Co sledují v televizi? 6. Jak tráví volný čas, kdyţ nevyuţívají médií? 7. Mají studenti svoji vlastní televizi? 8. Vyuţívají počítač s internetem? 9. Jsou rodiči omezováni a kontrolováni při sledování televize a vyuţívání internetu? 10. Kterému z těchto médií dávají přednost?

4.2 Výběr a charakteristika vzorku Průzkum jsme prováděli v měsíci únoru 2012 a zvolili jsme skupiny studentů ve věku 14-15 let, studujících na církevním a státním gymnáziu. Šetření se zúčastnilo 62 studentů Arcibiskupského gymnázia v Kroměříţi a 56 studentů Gymnázia Ladislava Jaroše v Holešově. Celkem se tedy výzkumu zúčastnilo 118 studentů. 29


4.3 Metody sběru dat Ke sběru dat jsme pouţili dotazníkovou metodu. Dotazník byl tvořen formou uzavřených a částečně otevřených otázek a byl anonymní. Otázky byly formulovány jednoduše, srozumitelně a přiměřeně věku respondentů. Byly předloţeny studentům gymnázií, kteří dotazníky vyplňovali v hodinách výuky Společenských věd u studentů státního gymnázia a v hodinách Náboţenské výchovy u studentů církevního gymnázia. Z celkového počtu rozdaných 123 dotazníků bylo 5 vyřazeno pro neúplnost vyplnění. Dotazník uvádíme v příloze 1.

4.4 Vyhodnocení průzkumu a analýza dat Ke statistickému zpracování dat jsme pro lepší přehlednost pouţili grafy a tabulky vytvořené v programu Microsoft Excel.

4.4.1

Otázka č. 1: Charakteristika respondentů z hlediska jejich příslušnosti k náboţenskému vyznání

30

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Graf 1: Poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání na Arcibiskupském gymnáziu Kroměříţ

Graf 2: Poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání na Gymnáziu Ladislava Jaroše Holešov

Kaţdou z otázek průzkumu jsme vyhodnocovali vzhledem k vyznání studentů. Proto si na úvod uvedeme poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání. Z grafu č. 1 vyplývá, ţe z dotazovaných studentů Arcibiskupského gymnázia je 45% nevěřících a 55% věřících, z nichţ 48% se hlásí k římskokatolickému vyznání a 7% je jiného vyznání. Graf č. 2 zobrazuje, ţe z celkového počtu respondentů holešovského gymnázia je nevěřících 68%, římskokatolíků je 29% a 3% jsou jiného vyznání.

31


Graf 3: Poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání na uvedených gymnáziích

Vyznání

počet

%

římskokatolíci

46

39%

bez vyznání

66

56%

jiné vyznání

6

5%

Tabulka 1: Četnost římskokatolíků a studentů bez vyznání

Tabulka 1 ukazuje počty studentů římskokatolického vyznání a studentů bez vyznání z celkového počtu respondentů. K římskokatolickému vyznání se přihlásilo 46 studentů, coţ činí 39%. 66 dotazovaných (56%) se povaţuje za nevěřící. K jinému vyznání se hlásí 6 respondentů, coţ je 5%.

32


Otázka č. 2: Počet studentů, kteří mají svoji vlastní televizi

Graf 4: Římskokatolíci a studenti bez vyznání s vlastní televizí

Televize vlastní

ano

ne

římskokatolíci

15

31

bez vyznání

24

42

jiné vyznání

2

4

Tabulka 2: Římskokatolíci a studenti bez vyznání s vlastní televizí

Z tabulky 2 je patrné, ţe pouze 15 římskokatolicky smýšlejících studentů má vlastní televizi. Ve skupině studentů bez vyznání vyuţívá vlastní televizi 24 dotazovaných.

33

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Počet televizí v domácnosti

Graf 5: Počet televizí v domácnosti

Počet televizí

jedna televize

dvě televize

tři televize

více televizí

římskokatolíci

22

16

3

5

bez vyznání

17

30

9

10

jiné vyznání

3

1

2

0

Tabulka 3: Počet televizí v domácnosti

Z grafu 5 a tabulky 3 vyplývá, ţe v domácnosti římskokatolíků je nejčastěji pouze 1 televizor a to ve 22 případech. Ve 30 domácnostech studentů bez vyznání jsou nejčastěji vyuţívány 2 televize.

34


Otázka č. 3: Počet studentů, kteří vyuţívají počítač s internetem

Graf 6: Počet vlastníků počítače s internetem

Počítač s internetem

ano

ne

římskokatolíci

45

1

bez vyznání

66

0

jiné vyznání

6

0

Tabulka 4: Počet vlastníků PC s internetem

Z tabulky 4 je patrné, ţe 45 římskokatolických studentů má počítač s internetem. Pouze 1 z této skupiny respondentů nevyuţívá internetového připojení. Ve skupině studentů bez vyznání vyuţívá počítač s internetovým připojením 66 dotazovaných.

35

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 Počet počítačů v domácnosti

Graf 7: Počet počítačů v domácnosti

Počet počítačů

jeden počítač

dva tři více počítače počítače počítačů

římskokatolíci

12

13

7

14

bez vyznání

13

22

12

19

jiné vyznání

1

1

0

4

Tabulka 5: Počet počítačů v domácnosti

Graf 5 a tabulka 3 znázorňují, ţe v domácnosti římskokatolíků je nejčastěji vyuţíváno více neţ 3 počítače, a to ve 14 případech. 22 domácností studentů bez vyznání vlastní nejčastěji 2 počítače.

36


Otázka č. 4: Čas strávený u televize

Graf 8: Čas strávený u televize

Čas u televize

do 1 hodiny

1-2 hodiny

2-4 hodiny

5 hodin a více

bez vyznání

26

31

8

1

římskokatolíci

22

17

6

1

jiné vyznání

5

1

0

0

Tabulka 6: Čas strávený u televize

Z grafu č. 8 a tabulky 6 vyplývá, ţe nejvíce respondentů římskokatolického vyznání sleduje televizi méně neţ 1 hodinu. Tento údaj uvedlo 22 studentů. Studenti bez vyznání stráví nejčastěji u televize 1-2 hodiny. Uvádí to 31 dotazovaných.

37


Otázka č. 5: Počet hodin strávených u počítače

Graf 9: Počet strávených hodin u počítače

Čas u počítače

do 1 hodiny

1-2 hodiny

2-4 hodiny

6 hodin

bez vyznání

7

21

22

16

římskokatolíci

8

23

13

2

bez vyznání

3

0

0

3

Tabulka 7: Počet strávených hodin u počítače

Graf č. 9 a tabulka 7 ukazuje rozdíl v délce času stráveného u počítače u římskokatolických studentů a studentů bez vyznání. Největší počet studentů římskokatolického vyznání tráví u počítače 1-2 hodiny. Takto odpovědělo 23 studentů. Nejvíce respondentů bez vyznání, a to 22, uvedlo, ţe tráví u počítače 2-4 hodiny.

38


Otázka č. 6: Omezování rodiči ve sledování televize

Graf 10: Rodiče televizi omezují

Rodiče televizi omezují

ne

ano

římskokatolíci

28

18

bez vyznání

57

9

jiné vyznání

6

0

Tabulka 8: Rodiče televizi omezují

Z grafu 10 a tabulky 8 plyne zjištění, ţe studenti jsou rodiči ve sledování televize omezováni pouze minimálně. Pouze 18 římskokatolíků a 9 studentů bez vyznání uvedlo, ţe je rodiče ve sledování televize časově omezují. Naopak 57 respondentů bez vyznání a 28 dotazovaných římskokatolíků uvádí, ţe nejsou v tomto ohledu omezováni.

39


Otázka č. 7: Omezování rodiči v uţívání počítače

Graf 11: Rodiče počítač omezují

Rodiče počítač omezují

ne

ano

římskokatolíci

24

22

bez vyznání

52

14

jiné vyznání

4

2

Tabulka 9: Rodiče počítač omezují

Z grafu 11 a tabulky 9 vyplývá, ţe 22 římskokatolíků a 14 studentů bez vyznání uvedlo, ţe je rodiče v uţívání počítače časově omezují. 52 respondentů bez vyznání a 24 dotazovaných římskokatolíků uvádí, ţe nejsou při práci u počítače omezováni.

40


Otázka č. 8: Sledovanost pořadů v televizi

Graf 12: Sledování televize

Sledování televize

římskokatolíci

bez vyznání

jiného vyznání

seriál

31

56

3

dobrodružné filmy

18

33

2

romantické filmy

7

12

0

naučné pořady a dokumenty

8

19

2

jiné

19

37

4

Tabulka 10: Sledování televize

Z odpovědí na otázku 8 vyplývá, ţe k nejsledovanějším pořadům v televizi patří u 31 římskokatolíků seriály. Další místo zaujímají dobrodruţné filmy, a to u 18 katolíků. 19 studentů tohoto vyznání dává přednost jiným pořadům. Seriály jsou sledovanými pořady u 56 respondentů bez vyznání, 33 jich rádo sleduje dobrodruţné filmy a 37 studentů bez vyznání by volilo jiné pořady.

41


Otázka č. 9: Vyuţívání počítače

Graf 13: Pouţívání počítače

Počítač

římskokatolíci

bez vyznání

jiného vyznání

hraní her

24

41

4

vyhledávání informací

30

45

5

poslech hudby a sledování filmů

27

54

4

komunikace s přáteli

32

59

3

Tabulka 11: Pouţívání počítače

K 9. otázce uvedlo 32 římskokatolických studentů, ţe nejčastěji vyuţívají počítač ke komunikaci s přáteli, 30 jich vyhledává na internetu informace, 27 poslouchá hudbu a sleduje filmy, 24 hraje počítačové hry. U 59 studentů bez vyznání převládá komunikace s přáteli, 54 jich často sleduje filmy nebo poslouchá hudbu, 45 vyhledává informace a 41 studentů hraje hry.

42

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 4.4.10 Otázka č. 10: Kontrolování rodiči ve sledování televize

Graf 14: Kontrola televize

Televize

římskokatolíci

bez vyznání

jiného vyznání

ano

5

2

0

ne

19

44

5

někdy

22

20

1

Tabulka 12: Kontrola televize

Z grafu 14 a tabulky 12 je patrné, ţe pouze 5 studentů římskokatolického vyznání a 2 studenty bez vyznání rodiče kontrolují, co v televizi sledují. 19 římskokatolíků a 44 bez vyznání kontrolováno není a 22 katolíků a 20 respondentů bez vyznání je někdy kontrolováno.

43

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 4.4.11 Otázka č. 11: Kontrolování rodiči ve vyuţívání počítače

Graf 15: Kontrola počítače

Počítač

římskokatolíci

bez vyznání

jiného vyznání

ano

5

3

0

ne

21

42

5

někdy

20

21

1

Tabulka 13: Kontrola počítače

Z odpovědí na otázku 11 je zřejmé, ţe 21 dotazovaných římskokatolíků rodiče nekontrolují v činnosti na počítači, rodiče 5 studentů mají přehled o tom, co jejich děti na počítači dělají a 20 studentů je kontrolováno jen někdy. Studenti bez vyznání ve 42 případech kontrolováni nejsou, 21 jich je kontrolováno jen někdy, rodiče 3 studentů kontrolují, čím se na počítači zabývají.

44

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 4.4.12 Otázka č. 12: Vyuţití volného času (mimo televizi a počítač)

Graf 16: Trávení volného času

Volný čas

sportuji

kroužky

s kamarády

jiné

římskokatolíci

23

26

35

8

bez vyznání

42

30

54

14

jiné vyznání

4

3

2

6

Tabulka 14: Trávení volného času

Ve 12. otázce se studenti vyjadřovali, jak tráví volný čas bez televize a internetu. 35 římskokatolicky orientovaných studentů tráví čas s kamarády, 26 jich navštěvuje zájmové krouţky a 23 se věnuje sportu. Studenti bez vyznání uvádějí na prvním místě, ţe svůj čas tráví s kamarády a to v 54 případech, 42 dotázaných se věnuje sportovním aktivitám a 30 navštěvuje zájmové krouţky.

45

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 4.4.13 Otázka č. 13: Upřednostňovaná média

Graf 17: Upřednostňování

Upřednostňuji Počítač

římskokatolík 34

bez vyznání 54

jiné vyznání 5

Televize

2

2

0

Nevím

10

10

1

Tabulka 15: Upřednostňování

V otázce 13 jsme zjišťovali, kterému médiu dávají dotazovaní studenti přednost. U 34 římskokatolíků a 54 studentů bez vyznání je upřednostňován počítač. Televizi upřednostňují 2 římskokatolíci a 2 bez vyznání. 10 respondentů z obou skupin neví, čemu dávají přednost.

46


4.5

Závěr průzkumu Průzkumu se zúčastnilo 62 studentů Arcibiskupského gymnázia v Kroměříţi a 56

studentů z Gymnázia Ladislava Jaroše v Holešově. Z toho bylo 65 dívek a 53 chlapců. Kaţdou z otázek průzkumu jsme vyhodnocovali vzhledem k vyznání studentů. Ze zpracování dat a jejich znázornění pomocí grafů a tabulek vyplývá, ţe poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání se liší podle orientace školy. Na církevním gymnáziu je větší počet studentů, kteří se sami pokládají za věřící. Vyjádřeno procentuálně, je to 48% římskokatolíků, 7% jiného vyznání a 45% bez vyznání. Na státním gymnáziu se k římskokatolické víře přihlásilo 29% respondentů, 3% se hlásí k jinému vyznání, zbývajících 68% je bez vyznání. Vzhledem k tomu, ţe převáţná část studentů dává ve volbě médií přednost počítači, je pochopitelné, ţe u něho tráví více času neţ u televize. Svoji vlastní televizi mají častěji studenti bez vyznání. Ve většině domácností římskokatolicky zaměřených studentů vlastní pouze 1 televizi, ve skupině studentů bez vyznání jsou nejčastěji vyuţívány 2 televize. Nejpočetnější skupinu z římskokatolíků tvoří studenti, kteří uvádějí, ţe v jejich domácnostech jsou pouţívány více neţ 3 počítače. Nejvíce respondentů bez vyznání odpovědělo, ţe mají doma 2 počítače. Kromě jednoho dotazovaného mají všichni počítač s internetovým připojením. Tento student se řadí k římskokatolicky smýšlejícím respondentům. Zatímco římskokatoličtí studenti stráví u televize denně méně neţ 1 hodinu a studenti bez vyznání 1-2 hodiny, počítač vyuţívá převáţná část římskokatolických respondentů 1-2 hodiny, u studentů bez vyznání se časové rozpětí pohybuje nejčastěji mezi 2-4 hodinami. V televizi studenti nejčastěji sledují seriály a to nezávisle na vyznání. 21 studentů bez vyznání v dotazníku uvádějí, ţe rádi volí i sledování komedií. O komediálně laděné pořady má zájem i 9 římskokatolíků. Z vytvořené tabulky 11 vychází zjištění, ţe dotazovaní studenti nejčastěji prostřednictvím internetu komunikují s přáteli. Vyuţívají k tomu sociální síť Facebook, případně Skype. Většina respondentů Arcibiskupského i státního gymnázia není rodiči omezována a kontrolována ve sledování televizních programů ani uţívání počítače. Malé rozdíly je moţné vysledovat v kontrole a časovém omezení sledování médií v závislosti na spiritualitě. Více se na kontrolu zaměřují rodiče věřících studentů, coţ omezuje moţnost pubescentů stát se obětí či agresorem například kyberšikany ve virtuálním prostoru na internetu. Volný čas, který studenti netráví u televize ani u počítače, vyuţívají nejčastěji ke sportování, navštěvování zájmových krouţků a trávení času s kamarády. 47


ZÁVĚR Tato práce se skládá ze tří teoretických celků a empirické části. První část teoretického celku charakterizuje volný čas a specifikuje vyuţití volného času dětí a mládeţe. Druhá část objasňuje pojem médií, charakteristiku masmédií (tisk, film a kinematografie, vysílací média, internet a počítače), jejich funkci a působení na jednotlivce. Zabývá se i otázkou, jak rozumně uţívat média a poukazuje na nebezpečí vyplývající ze sledování televize a internetu. Ve třetí části jsou vymezena jednotlivá vývojová období lidského ţivota s důrazem na období pubescence, formování a socializační procesy pubescentů a jejich zájmy. Empirická část byla zaměřena na průzkum způsobů vyuţívání televize a internetu ve volném čase studentů gymnázia v závislosti na jejich vyznání. Průzkum jsme prováděli u studentů Arcibiskupského gymnázia v Kroměříţi a gymnázia Ladislava Jaroše v Holešově. Cílem průzkumu bylo zjistit, jestli se způsoby vyuţívání volného času (televize a internet) liší u studentů bez vyznání a těch, kteří se hlásí k římskokatolickému vyznání. V průběhu průzkumu jsme hledali odpovědi na otázky jaký je poměr studentů hlásících se k římskokatolickému vyznání a studentů bez vyznání na uvedených gymnáziích, jestli mají studenti svoji vlastní televizi a vyuţívají počítač s internetem, kolik času průměrně tráví studenti na internetu a u televize, co dělají na internetu a co sledují v televizi, zda jsou rodiči omezováni a kontrolováni při sledování televize a vyuţívání internetu, kterému z těchto médií dávají přednost a jak tráví volný čas, kdyţ nevyuţívají médií. Za zajímavé povaţuji i to, jestli existují rozdíly v počtu hodin strávených u počítače a televize mezi římskokatolíky a studenty bez vyznání. Z průzkumu vyplynulo, ţe studenti netráví veškerý svůj volný čas ve společnosti médií, ale umí ho vyuţít i aktivně, coţ povaţuji za velmi pozitivní.

.

48


SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BEDNAŘÍK, P. et al. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011. 438 s. ISBN 978-80-247-3028-8. BURTON, G. - JIRÁK, J. Úvod do studia médií: Brno: Barrister Principál, 1997. 392 s ISBN 80-85947-67-6. CAIRNCROSS, F. Konec vzdálenosti: jak komunikační revoluce změní naše životy. Praha: Computer Press, 1999. 291 s. ISBN 80-7226-155-X. HÁJEK, B. et al. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál, 2008. 240 s. ISBN 978-80-7367-473-1. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 176 s. ISBN 80-7178-927-5. JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. Praha: Portál, 2007. 208 s. ISBN 80-7178-697-7. JIRÁK, J. - KÖPPLOVÁ, B. Masová média. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 416 s. ISBN 978-80-7367-466-3. KURIC, J. Ontogenetická psychologie, Brno: Cerm, 2001. 179. ISBN 80-214-1844-3 LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1991. 284 s. ISBN 80-201-0098-9. NĚMEC, J. et al. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času: pro doplňující pedagogické studium, Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3. PÁVKOVÁ, J. et al. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 232 s. ISBN 80-7178-295-5. PŘÍHODA, P. - ZACPAL, J. Internet na dlani. Olomouc: Rubico, 2002. 115 s. ISBN 80-85839-72-5 ŘÍČAN, P. - PITHARTOVÁ, D. Krotíme obrazovku: jak vést děti k rozumnému užívání médií. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 62 s. ISBN 80-7178-084-7.

49

UPOL, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2012 SAK, P. et al. Člověk a vzdělání v informační společnosti. 1.vyd Praha: PORTÁL, 2007. 296 s. ISBN 978-80-7367-230-0 ŠMAHEL, D. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003. 158 s. ISBN 80-7254-360-1. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost a stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0

50


SEZNAM OBRÁZKŮ Graf 1: Poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání na Arcibiskupském gymnáziu Kroměříţ ..................................................................................................................... 31 Graf 2: Poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání na Gymnáziu Ladislava Jaroše Holešov ....................................................................................................................... 31 Graf 3: Poměr římskokatolíků a studentů bez vyznání na uvedených gymnáziích ............. 32 Graf 4: Římskokatolíci a studenti bez vyznání s vlastní televizí ......................................... 33 Graf 5: Počet televizí v domácnosti ..................................................................................... 34 Graf 6: Počet vlastníků počítače s internetem ..................................................................... 35 Graf 7: Počet počítačů v domácnosti ................................................................................... 36 Graf 8: Čas strávený u televize ............................................................................................ 37 Graf 9: Počet strávených hodin u počítače .......................................................................... 38 Graf 10: Rodiče televizi omezují ......................................................................................... 39 Graf 11: Rodiče počítač omezují ......................................................................................... 40 Graf 12: Sledování televize.................................................................................................. 41 Graf 13: Pouţívání počítače ................................................................................................. 42 Graf 14: Kontrola televize ................................................................................................... 43 Graf 15: Kontrola počítače .................................................................................................. 44 Graf 16: Trávení volného času............................................................................................. 45

51


SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Četnost římskokatolíků a studentů bez vyznání ................................................ 32 Tabulka 2: Římskokatolíci a studenti bez vyznání s vlastní televizí ................................... 33 Tabulka 3: Počet televizí v domácnosti ............................................................................... 34 Tabulka 4: Počet vlastníků PC s internetem ........................................................................ 35 Tabulka 5: Počet počítačů v domácnosti ............................................................................. 36 Tabulka 6: Čas strávený u televize ...................................................................................... 37 Tabulka 7: Počet strávených hodin u počítače..................................................................... 38 Tabulka 8: Rodiče televizi omezují ..................................................................................... 39 Tabulka 9: Rodiče počítač omezují ..................................................................................... 40 Tabulka 10: Sledování televize ............................................................................................ 41 Tabulka 11: Pouţívání počítače ........................................................................................... 42 Tabulka 12: Kontrola televize.............................................................................................. 43 Tabulka 13: Kontrola počítače ............................................................................................. 44 Tabulka 14: Trávení volného času ....................................................................................... 45 Tabulka 15: Upřednostňování .............................................................................................. 46

52


SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník

53

Příloha 1 Jmenuji se Radek Duda a jsem studentem 3. ročníku CMTF UP v Olomouci. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na výzkum trávení volného času mládeţe. Vyplněním tohoto dotazníku se stáváte účastníky mého výzkumu. Dotazník je anonymní.

Pokyny pro vyplňování: Odpověď, která nejvíc odpovídá skutečnosti, označte kříţkem. U některých otázek je moţné zatrhnout i více odpovědí. Pohlaví:

Věk: 1) Jsem: ⁪ římskokatolík ⁪ jiného vyznání ⁪ bez vyznání 2) Mám svoji vlastní televizi: ⁪ano ⁪ne

Doma máme: ⁪1 televizi ⁪2 televize ⁪3 televize ⁪více 3) Máme doma počítač s internetem: ⁪ano ⁪ne

Doma máme: ⁪1 počítač ⁪2 počítače ⁪3 počítače ⁪více 4) U televize strávím denně:

⁪do jedné hodiny ⁪1 - 2 hodiny ⁪2 - 4 hodiny ⁪více (napiš kolik) ….. 5) U počítače strávím denně:

54

⁪do jedné hodiny ⁪1 - 2 hodiny ⁪2 - 4 hodiny ⁪více (napiš kolik) ….. 6) Rodiče mě ve sledování televize: ⁪neomezují

⁪omezují (napiš, jakým způsobem) ………………………………… 7) Rodiče mě ve sledování počítače: ⁪neomezují ⁪omezují (napiš, jakým způsobem) ………………………………… 8) V televizi nejraději sleduji:

⁪seriály ⁪dobrodruţné filmy ⁪romantické filmy ⁪naučné pořady a dokumenty ⁪něco jiného (napiš co) ………………………………… 9) Počítač vyuţívám nejčastěji:

⁪ke hraní her ⁪k vyhledání informací ⁪k poslechu hudby a sledování filmů ⁪ke komunikaci s přáteli (odpověď prosím specifikuj – např. jaké hry, informace, typ komunikace upřednostňuješ) ………………………………….. 10) Rodiče kontrolují, co v televizi sleduji:

⁪ano ⁪ne ⁪někdy 11) Rodiče kontrolují, co na počítači dělám:

⁪ano ⁪ne ⁪někdy 12) Ve volném čase (kdyţ nejsi u počítače ani u televize): ⁪sportuji ⁪navštěvuji zájmové krouţky 55

⁪jsem s kamarády ⁪jiné (odpověď prosím specifikuj – např. druh sportu, typ krouţku, činnost s kamarády) ………………………………….. 13) Upřednostňuji: ⁪počítač ⁪televizi ⁪nevím

Děkuji za odpovědi.

56

ANOTACE

Název práce:

Média jako prostředek trávení volného času

Název práce v anglickém

Media as a means of spending free time

jazyce: Jméno autora:

Radek Duda

Jméno vedoucího práce:

Mgr. Milena Öbrink Hobzová

Název katedry:

Katedra křesťanské výchovy

Klíčová slova:

Média, volný čas, televize, počítač, internet, kyberkultura, virtuální realita, puberta

Klíčová slova

Media, freetime, television, computer, internet,

v anglickém jazyce:

cyberculture, virtual reality, puberty

Vlastní anotace:

Tato bakalářská práce se zaměřuje na média jako prostředek trávení volného času. Charakterizuje volný čas a vznik a působení médií na jednotlivce. Mapuje způsob vyuţívání televize a internetu u studentů gymnázií v závislosti na jejich vyznání.

Vlastní anotace

This bachelor thesis is focused on media as a way how to

v anglickém jazyce:

spend one‘s leisure time. It describes leisure time and its basis as well as the influence of media on an individual person. It presents a survey carried out among students of regional high schools how they use television and internet depending on their religion.

57

58

Média jako prostředek trávení volného času

Recommend Documents