MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
Pracovní sešit pro přípravu na ukončování vzdělávání oboru „Automechanik“
Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Pavla Stejskalová
BRNO 2015
Vypracoval: Bc. Jiří Kosař
Prohlášení Prohlašuji, že Diplomovou práci na téma „Pracovní sešit pro přípravu na ukončování vzdělávání oboru automechanik“ jsem vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Použil jsem literaturu uvedenou v seznamu použitých pramenů a literatury, který je součástí této Diplomové práce a dalších informací a zdrojů. Souhlasím, aby byla práce uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
Elektronická a tištěná verze diplomové práce jsou totožné.
V Brně dne: …………………….
Podpis: ………………..………….
2
Poděkování Děkuji paní Ing. Pavle Stejskalové za odborné rady i připomínky a hlavně za užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při vypracování této diplomové práce. Moc rád bych ještě zmínil to, že pokládám za štěstí, že jsem měl příležitost při vzdělávání používat a čerpat z literatury osobností, které jsem osobně během mého studia na Pedagogické fakultě v Brně poznal a této příležitosti, která mi byla poskytnuta si opravdu vážím.
3
4
Bibliografický záznam KOSAŘ, Jiří: Pracovní sešit pro přípravu na ukončování vzdělávání oboru automechanik: Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2015. 129 s. 48 s. příl. Vedoucí diplomové práce Ing. Pavla Stejskalová.
5
Anotace
Ve své diplomové práci jsem se dotkl tématu a oblasti, která je sledována nejen Ministerstvem školství, školami samotnými, ale i širokou veřejností, které se tato problematika ukončování vzdělávání taky týká a to z pohledu rodičů dětí – žáků, které se do této pozice dostávají po ukončení školní povinné docházky a nastoupením do dalšího navazujícího vzdělávání a následného budoucího zařazení do pracovního procesu a společnosti jako celku. Vzdělávání, výchova a výuka budoucích mechaniků opravářů motorových vozidel je tématem a oblasti týkající se takřka nás všech, neboť toto povolání se dotýká velkého počtu lidí, které tuto profesi využívají a využívat budou nebo jsou touto profesí určitým způsobem ovlivňováni, aniž by si to uvědomovali. Cílem této diplomové práce je přiblížit specifickou práci školy, pedagogů, aspekty výuky, metody a postupy, které by měly pomoci studentům ve výuce teoretické i praktické a po celou dobu vzdělávání aktivovali a iniciovali studenta k samostatnosti, tvořivosti a připravili je k závěrečnému ukončování studia. Diplomová práce se zabývá tvorbou kvalitní učební pomůcky – pracovního sešitu, který bude sloužit k efektivnímu opakování a přípravě na závěrečnou zkoušku žákům a jako zpětná vazba pro pedagoga i žáka
sloužící jako hlavní ukazatel zvládnutí studia celého studijního programu
a dosažení předem stanovených cílů ve výchovně vzdělávacím procesu. Závěr práce jsem doplnil o vlastní úvahu a možná i doporučení na eliminaci tohoto problému.
.
6
Annotation
In my thesis, I touched a topic area that is monitored not only by the Ministry of Education, the schools themselves, but also the general public that this issue also relates to the completion of studies from the perspective of parents of children - pupils who come to this position after leaving school compulsory attendance and boarding the next and subsequent follow-up study of the future inclusion into the workforce and society as a whole. Education and training of future car mechanics is a topic areas related to almost all of us, because this profession affects a large number of people who utilize this profession and will benefit the profession or are in some way influenced without realizing it. The aim of this thesis is to describe the specific work of the school, educators, aspects of teaching, methods and procedures that should help students in teaching theoretical and practical, and the entire study period activated and initiate the student to independence, creativity and prepare them for the final completion of studies. This thesis deals with the creation of quality teaching aids - workbook that will be used to effectively repetition and preparation for the final exam pupils and as feedback for teachers and pupils used as the main indicator of mastering the study program of study and achieve the targets set in the educational process . Conclusion of the work I added my own reflections and possibly recommendations to eliminate this problem.
7
Klíčová slova Učební obor automechanik Žák Vzdělání Souhrnné opakování Závěrečná zkouška Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška Nezaměstnanost
Keywords Teaching branch Car mechanic Pupil Education Summary revision Final exam Written exam Practical exam Oral exam Unemployment
8
Obsah Úvod ………………………………………………….…………...………………..11 1. Výchova a školství ve starověkém Řecku ………………………...……………..13 2. Česká středoškolská vzdělávací soustava ……………………...………………..16 2.1 Kurikulární reforma …………………………………………...……………….16 2.2 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ……………...………………..17 2.3 Obecné podmínky vzdělávání …………………...…………...………………..17 2.3.1 Předškolní vzdělávání …………………………...………………………..17 2.3.2 Základní vzdělávání …………...………………………………………….17 2.3.3 Střední vzdělávání ………………………..………………………………18 2.3.4 Vyšší odborné vzdělávání ………………...………………………………19 3. Transformace českého školství ……………………...…………………………...21 4. Středoškolská komparace s jinými státy …………………..…………………....22 5. Výdaje na vzdělávání V ČR vs. svět ……………...……………………………...24 6. Vývoj české vzdělávací soustavy během uplynulých 20 let …………...……..…25 6.1 Vývoj soukromého školství po roce 1989 ……………………..……………….25 6.2 Vývoj církevního školství po roce 1989 …………………...………………...…25 6.3 Vývoj středních škol u nás po roce 1989 ………………...…………………..…26 7. Vliv absence při výuce na ukončování studia ……………………..……………30 7.1 Evaluace vzdělávání v ČR ………………………..…………………………….32 7.2 Kvalita vzdělávání …………………………………..………………………….33 7.3 Nezaměstnanost žáků učebních oborů ………………...……………………..…38 7.4 Vyjádření vedoucích pracovníků ……………………...………………………..41 7.5 Vyjádření žáků …………………………………...……………………………..42 8. Reforma závěrečné zkoušky …………………………..…………………………43 9. Charakteristika učebního oboru …………………….…………………………...44 9.1 Identifikační údaje ……………………………………...…………………...…44 9.2 Profil absolventa …………………………………...………………………..…44 9.3 Popis uplatnění absolventa v praxi ……………………………...……………..44
9
10. Popis očekávaných výsledků vzdělávání ………………………...……………...45 10.1 Kompetence učitele ………………………………………..………………….45 10.2 Všeobecné kompetence ………………………………..……………………...45 10.3 Odborné kompetence …………………………..……………………………...46 10.4 Klíčové kompetence ……………………..…………………………………....47 10.5 Charakteristika učebního oboru …………………...……………………..……49 10.6 Odborně předmětové vztahy ………………………...………………………...49 10.7 Organizace výuky ……………………………..……………………………....50 10.7.1 Požadavky na BOZP ………………………...………………………….50 10.7.2 Učební plán vzdělávacích modulů …………………...………………....51 10.8 Ukončování vzdělávání ………………………..……….……………………..52 10.8.1 Ukončování vzdělávání žáků se speciálními potřebami …………...…....52 10.9 Psychologie zkoušky ………………………………………………………….53 11. Pracovní sešit …………………………………...………………………………..55 11.1 Pomocné faktory pracovního sešitu ……………………...…………………....56 11.2 Vytvořený pracovní sešit a jeho funkce …………………………..……..…....58 11.3 Cíl pracovního sešitu …………………………………..…………………...…58 12. Metodické poznámky ……………………………..…………………………….60 13. Pracovní sešit – didaktická pomůcka …………………...………………...……61 Závěr …………………………………………..………………………………..123 Použitá literatura a jiné zdroje ……………...………………………………..126 Abstract …………………………………………..……………………...……..129 Příloha: Správné odpovědi k pracovnímu sešitu Dotazník pro vedoucí pracovníky Dotazník pro žáky
10
Úvod Žáci, kteří se rozhodli po ukončení základního vzdělávání nastoupit do škol poskytující vzdělání střední, ukončují toto vzdělávání závěrečnou zkouškou, kterou bychom mohli také považovat nebo vnímat jako „zkouškou dospělosti“. Právě úspěšné či neúspěšné absolvování této zkoušky ovlivňuje profesní život každého jedince a také uplatnění se na trhu práce. Pro lepší zvládnutí celého vzdělávacího procesu a následné ukončování vzdělávání závěrečnou zkouškou je zde nabízena pomoc, jak pro žáky, tak i pro učitele (forma zpětné vazby) a to didaktická pomůcka ve formě pracovního sešitu. Charakteristika pracovního sešitu v pedagogickém slovníku je uváděna jako druh cvičebnice obsahující cvičení a úkoly převážně pro samostatnou práci žáků. Nejčastěji se používá na základní škole prvního stupně a ve vyšších ročnících je použit jako doplněk učebnice. V publikaci Učebnice: teorie a analýzy edukačního média řadí J. Průcha pracovní sešit mezi školní didaktické texty. Hovoří o něm jako o novějším typu didaktického textu, který vznikl oddělením textu cvičebnice od textu učebnice v klasických učebnicích.1 Autoři M. Čadílek a A. Loveček v publikaci Didaktika odborných předmětů začleňují pracovní sešit do typologie učebnic jako pracovní učebnici, kdy na kladené otázky musí žák často odpovědi hledat i mimo učebnici a studijní materiál poskytnutý učitelem. Velký význam spatřují především v kontrolní a usměrňující funkci.2 Pracovní sešit jako jeden z didaktických prostředků dokáže zefektivnit výuku a napomáhá v co nejsnazší dosažení výchovně vzdělávacích cílů, které byly výchovně vzdělávacím procesem nastaveny.
_____________________________________ 1. PRŮCHA, Jan. Učebnice: teorie a analýzy edukačního média. Příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998. 148 s. ISBN 80-85931-49-4, s. 16 – 17. 2. LOVEČEK, Aleš; ČADÍLEK, Miroslav. Didaktika odborných předmětů [online]. 2005, [cit. 13. prosince 2009]. Dostupný z WWW:
, s. 10
11
Hlavním cílem diplomové práce je vytvoření pracovního sešitu pro obor automechanik, který bude nedílnou součástí po celou tříletou dobu vzdělávání žákům a pomocným kamarádem k ověřování a prověřování si získaných vědomostí a dovedností, jak ze strany žáků, tak i směrem k pedagogům jako zpětná vazba k naplnění předepsaných výukových a výchovných cílů. Má pomoci žákům k lepší orientaci, představivosti a následné jednodušší zapamatovatelnosti zadaných technických úkolů. K tomuto dosažení slouží přiložené názorné obrázky a schémata použité z doporučené literatury žákům. Pracovní sešit má sloužit k souhrnnému a efektivnímu opakování a především k přípravě žáků na ukončování vzdělávání závěrečnou zkouškou v oboru.
12
1. Výchova a školství ve starověkém Řecku Ve starověkém Řecku lze rozeznávat dva typy školství spartský a athénský. Ve Spartě bylo cílem výchovy vypěstovat v chlapcích udatnost v boji a schopnost ovládat masy podrobeného obyvatelstva – heilóti3 a tudíž zde výchovu řídil stát. Důraz se proto kladl především na tělesný výcvik. Od 7. roku života byli chlapci odebráni rodičům a vychováváni v přísné společenské kázni a pod státních dohledem v družinách, rozdělených podle věku. Každá z těchto družin byla vedena 20-ti letým mužem, kterého museli bezpodmínečně poslouchat. Za neposlušnost byli trestáni. Učili se skromnosti v jídle i pití, v odívání i bydlení. Cvičili se v běhu, skoku dalekém, zápolení, vrhání oštěpem a diskem. Dále se učili psaní, čtení, hudbě, zpěvu a tanci. Nazpaměť se učili homérovy básně a státní zákony. Od 12 let se jejich výchova stala tvrdší, měli ještě chudší stravu, mohli si však přilepšovat krádežemi. Tím se v nich měla cvičit chytrost a obratnost. Ten, kdo se nedal chytit, byl pochválen, zatímco ten, koho chytli, byl přísně potrestán. Po 15. roce života se mohli chlapci občas účastnit společných hostin mužů a naslouchat jejich rozhovorům o politice či o otázkách etických, čímž si obohacovali své vědomosti a tříbili svůj charakter. Cílem mravní výchovy spartských hochů bylo vypěstovat v nich úctu ke stáří a oddanost k státu. V 18 letech se stali dospělými a procházeli vojenským výcvikem. Ve 20 letech se stali vojáky, teprve ve 30 letech se stávali plnoprávnými občany a mohli si založit vlastní rodinu. Dívky byly ponechávány i po 7. roce života doma, účastnily se však výchovy gymnastické a taneční. Volnější postavení dívek ve Spartě proti jiným řeckým obcím se uchovalo z doby prehistorické, protože to sloužilo obecnému prospěchu, měly z nich totiž vyrůstat zdravé matky příštích občanů-vojáků a mělo se jim dostat i průpravy vojenské, protože za války, když byli všichni muži v poli, museli bránit město. __________________________________________ 3. Heilóti byla skupina nesvobodných obyvatel (otroků) z Lakonie a Messenie (části Sparty). Zvláštní druh otroků sloužících celému státu (těžké práce, rolníci, zásobovači potravin). Početně daleko převyšovali populaci svobodných Sparťanů a ti je rituálně ponižovali, někdy zabíjeli a dokonce jsou zaznamenány i velké masakry.
13
Oproti tomu v Athénách byla duševní a tělesná složka výchovy harmonicky sladěna. V celém antickém Řecku pak byla výchova určena výhradně pro svobodné občany, popř. pro metoiky4, otroci z ní byli vyloučeni. Určité zásady výchovy zde byly stanoveny už Solónovými zákony. Péče o výchovu dětí však byla v pravomoci rodičů, stát na výchovu pouze dohlížel. Školy byly pouze soukromé, a tak délka studia dítěte záležela na hospodářských poměrech rodiny. Do 7 let pečovali o dítě rodiče, popřípadě chůva či paidagógos – vzdělaný otrok, který dítě doprovázel, dohlížel na něj a učil ho správnému chování. Od 7 let navštěvovali chlapci soukromé školy a dívky zůstávali doma a cvičily se v domácích pracech, ve zpěvu a tanci. Vzdělání chlapců bylo gymnastické (tělesné) a múzické – hudba, psaní, čtení, počítání, od 4. stol. př.n.l. též kreslení. Žáci četli básně a učili se nazpaměť některým jejím částem. Od 12 let se učili hudbě, zpěvu a tanci. Gymnastická výchova začínala také sedmým rokem. Chlapci se cvičili v tzv. pětiboji – skok daleký, běh, vrh diskem, hod oštěpem a zápas. Múzickému vzdělávání byla věnována doba oddechu po cvičení tělesných. Obojí toto vzdělání bylo ukončeno 16 rokem. Dospívající mladící ze zámožnějších rodin se pak mohli dál vzdělávat na gymnáziích, kde se připravovali pro veřejné závody o národních slavnostech i pro vojenskou službu, kterou konali od 18. do 20. roku života. Kromě toho na gymnáziích také poslouchali přednášky filosofů, sofistů a rétorů. Navštěvovali též školy sofistů, kteří rozmnožili vyšší vzdělání o další obory – politiku, rétoriku, geometrii, astronomii a válečnou taktiku. Také navštěvovali školy rétorů, kde se kromě gramatiky, literatury a práv učili zejm. řečnickému umění před soudem a ve shromáždění lidu. Se zákonem a státní správou se seznamovali účastí na veřejných soudních přelíčeních a na sněmech. _____________________________________ 4. Metoikové byli svobodní lidé v klasickém období řeckých dějin. Pocházeli z jiných řeckých obcí, ale usazovali se v Athénách. Neměli podíl na politickém životě, ale v době války sloužili ve vojsku. Každý metoikos platil daň z hlavy (metoikion), která však nebyla příliš vysoká. Metoikové se věnovali řemeslnévýrobě a obchodu. Někteří dosáhli značného majetku a jejich činnost byla pro athénský stát velmi přínosná.
14
Toto vyšší vzdělání, které se začalo šířit od doby Periklovy a zvláště po válce Peloponéské, však bylo vyhrazeno jen zámožným mužům. Ženy s vyšším vzděláním pak byly výjimkou. V Řecku byl poprvé v dějinách vytyčen požadavek, že vzdělání má být společné všemu svobodnému lidu. Zatímco jinde byla znalost čtení a psaní výsadou specialistů a učenost monopolem kněží, v řeckých státech existovaly veřejné školy a občanům se všestranně umožňovala účast na kultuře. Pěstování ducha se zde spojovalo s pěstováním tělesné zdatnosti. Řekové jako jediný starověký národ vytyčili ideál kalokagathie, tj. harmonického rozvoje ducha a těla, jenž zůstal ideálem dodnes. Školy se financovaly z veřejných zdrojů a výuka na nich byla zdarma, ale existovaly i soukromé školy např. filozofie, lékařství, škola malířů a sochařů, na které se to nevztahovalo. V Athénách pro absolvování školy pro poskytování vzdělání na tehdejším vyšším stupni bylo nutné již předchozího vzdělání. Platón: „Nikdo sem nevstupuj nejsa vzdělán v geometrii“ - tato slova stála nad vchodem do Platónovy akademie. Je viditelné, že už v tomto
období se začali utvářet
hranice
mezi
jednotlivými stupni škol. Tyto školy byly však neostré přípravy pro pozdější univerzity a proto začaly sloužit školy, které dnes pro jejich umístění mezi školou základní a vysokou nazýváme školami středními.
___________________________________________ Zdroj: https://www.google.cz/#q=%C5%A1kolstv%C3%AD+ve+starov%C4%9Bk%C3%A9m+%C5%99ecku 24.1. 2014 - 9.00 hod.
15
2. Česká středoškolská současná vzdělávací soustava 2.1 Kurikulární reforma Kurikulární reforma je rozdělena do několika etap. Byla zahájena v roce 2007 vydáním první skupiny rámcových vzdělávacích programů, v roce 2010 by měla být vydána jejich poslední čtvrtá skupina a v roce 2012 by již všechny střední školy měly vzdělávat podle svých školních vzdělávacích programů. V rámci jednotlivých etap jsou postupně vydávány rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání, které nahrazují původní vzdělávací obory. V roce 2004 existovalo přes 400 vzdělávacích programů, které se postupně redukují na cca 250 šířeji koncipovaných oborů. Současně v návaznosti na
postupné
schvalování
Počty vzdělávacích programů 0
50 100 150 200 250 300 350 400 450 500
rámcových
vzdělávacích programů pro střední vzdělávání
1989 - platné 0
226
42
100
34
je novelizováno nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání, které legislativně zakotvuje nové obory vzdělání, pro které jsou vydávány
2004 - platné
6
187
50
176
46
rámcové vzdělávací programy. Nově jsou v nařízení vlády uváděny podmínky zdravotní způsobilosti pro uchazeče ke vzdělávání.
2004 vyučované veř. 1 128 školami
41
163
36
Střední vzdělání (2 a 3leté se záv. zkouškou, bez vyučení) Střední vzdělání s výučním listem (2 a 3 leté) Střední vzdělání s maturitní zkouškou (studijní SOU) Střední vzdělání s maturitní zkouškou (SOŠ) Střední vzdělání s maturitní zkouškou (nástavba po vyučení)
_____________________________________ Graf: Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
16
2.2 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED 1997 0 – preprimární vzdělávání (MŠ) 1 – primární vzdělávání (1. stupeň ZŠ) 2 – nižší sekundární vzdělávání (6. – 9. tř.) 3 – vyšší sekundární vzdělávání (10. – 13. tř. SŠ) 4 – nástavbové školy 5 – vyšší odborné školy, bakalářský a magisterský st. VŠ 6 – doktorské studijní programy 2.3 Obecné podmínky vzdělávání Na ZŠ, SŠ a VOŠ začíná školní rok 1. září a končí 31. srpna následujícího roku, poslední dva měsíce jsou školní prázdniny. Vyučovací hodina trvá 45 minut, vyučuje se 5 dní v týdnu. 2.3.1 Předškolní vzdělávání Zabezpečují mateřské školy pro děti zpravidla od 3 do 6 let. Děti si zde formou hry a individuálních i skupinových činností osvojují základní pravidla chování a vytvářejí si komunikační dovednosti. Vzdělávací program pro předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Rozhodnutí, zda bude dítě navštěvovat mateřskou školu, záleží jen na rodičích. Jen malé procento pětiletých touto nepovinnou přípravou na školní docházku neprojde alespoň ve zkráceném režimu. 2.3.2 Základní vzdělávání Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání na základní škole, nižším stupni víceletého gymnázia, nižším stupni osmileté konzervatoře. Trvá 9 let, obvykle od 6. do 15. roku. První stupeň je pětiletý a je poskytován základními školami. Druhý stupeň je čtyřletý a může být absolvován na ZŠ, gymnáziu nebo konzervatoři.
17
Výsledky vzdělávání jsou vyjádřeny klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací, na konci každého pololetí je rozdáváno vysvědčení. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení z devátého ročníku nebo příslušného ročníku gymnázia resp. konzervatoře. Míra nedokončenosti základního vzdělání je menší než 1 procento. Povinná školní docházka byla zavedena v roce 1774, trvá devět let, plní se na základní škole, gymnáziu nebo konzervatoři, zákon umožňuje i individuální vzdělávání bez každodenní návštěvy školy. 2.3.3 Střední vzdělávání Prochází jím většina populace, předpokladem pro přijetí je ukončení základního vzdělávání a splnění podmínek přijímacího řízení. Forma může být denní, večerní, dálková, distanční, kombinovaná. Jiné formy, než denní jsou obvykle o jeden rok delší.
Poznámka: Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák také úspěšným ukončením vzdělávacích
programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu nástavbového studia v délce dvou let nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou stanovuje svým nařízením vláda.
Střední vzdělání s maturitou lze dosáhnout úspěšným ukončením vzdělávání na gymnáziu nebo na střední škole. Cílem je připravit studenty na výkon náročnějších kvalifikovaných povolání, nebo ke studiu na terciální úrovni. Je ukončeno maturitní zkouškou a dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Střední vzdělání s výučním listem trvá dva až tři roky. Cílem je připravit studenty k výkonu kvalifikovaných činností, kde převládá manuální práce. Ukončuje se závěrečnou zkouškou, dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
18
Nástavbové studium pro absolventy tříletého vzdělávání s výučním listem trvá dva roky. Je ukončeno maturitní zkouškou. Střední vzdělání trvá jeden nebo dva roky, je určeno pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ukončuje se závěrečnou zkouškou a dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce. Konzervatoř je velmi specifický druh vzdělávání. Připravuje studenty pro výkon náročných uměleckých nebo pedagogických činností v oblasti hudba, tanec, zpěv a dramatické umění. Trvá šest až osm let, je ukončeno maturitou nebo absolutoriem. Základní umělecké školy poskytují základní vzdělání v uměleckých oborech. Připravují na vzdělávání na konzervatoři, případně na vysoké škole uměleckého zaměření. Vzdělávání je v oboru výtvarném, hudebním, tanečním, pěveckém a hudebně - dramatickém. Studium je přípravné, základní studium I. a II. stupně a studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin. Poskytují vzdělání i dospělým. Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky jsou zaměřené na vzdělávání v cizích jazycích. Studium je ukončeno státní jazykovou zkouškou základní, všeobecnou nebo speciální. Žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vzděláváni v systému speciálního školství. Speciální školy jsou orientované podle zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Do vzdělávací soustavy patří školy mateřské, základní, základní speciální, střední (gymnázia, střední odborné školy, konzervatoř, střední odborná učiliště a praktické školy, vyšší odborné školy). Žáci a studenti mohou být také integrováni do běžných typů škol. Školy také poskytují poradenskou pomoc.
2.3.4 Vyšší odborné vzdělávání Patří do terciálního vzdělávání, rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti získané ve středním vzdělávání a poskytuje praktickou přípravu pro výkon náročných povolání, která nevyžadují vysokoškolský diplom. Je určeno maturantům. Podmínkou pro přijetí je ukončení středního vzdělávání s maturitní zkouškou a splnění podmínek přijímacího řízení. Trvá tři roky včetně odborné praxe, ukončuje se absolutoriem, v jehož rámci je obhajována absolventská práce. Absolventi získávají titul DiS. (diplomovaný specialista). 19
Vysokoškolské vzdělávání je u nás dlouhá tradice, v roce 1348 byla založena v Praze Karlova univerzita – nejstarší ve střední Evropě. Systém transformován na dvoustupňový – bakalářský a navazující magisterský studijní program. Bakalářský studijní program je tří až čtyřletý, je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu. Ukončuje se státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolvent získává akademický titul bakalář (Bc.). Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků, na jejich aplikaci a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na tvůrčí přípravu a rozvíjení talentu. Vzdělávání je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Magisterský navazující program může být jedno - až tříletý, samostatný magisterský studijní program čtyř - až šestiletý. Akademické tituly odrážejí charakter studijních programů (Mgr., Ing., MgA., MUDr.,). Absolventi magisterského studijního programu s titulem Mgr. Mohou vykonat v téže oblasti vzdělávání státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Po jejím vykonání se udělují tituly jako JUDr., PhDr., RNDr.,… Doktorský studijní program je určen absolventům magisterských studijních programů. Zaměřen je na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje nebo tvůrčí činnost v oblasti umění. Vzdělávání je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Uděluje se akademický titul doktor (Ph.D.).
20
3. Transformace českého školství. Po roce 1989 došlo v českém školství k řadě změn v zásadních otázkách vzdělávací politiky – v oblasti řízení, financování, vzdělávací nabídky, subjektů poskytujících tuto nabídku, kurikula,… Byl uvolněn dosavadní centralizovaný systém ve prospěch nižších článků, tj. krajů, obcí a jednotlivých škol (centrální model řízení byl nicméně zachován). Školy získaly právní subjektivitu, tedy jistou samostatnost v rozhodování o personálních, organizačních, finančních a kurikulárních otázkách – pochopitelně v rámci platných centrálních předpisů. Na financování škol se vedle státu, který i nadále nese nejvyšší tíži nákladů, podílejí i obce, rodiče, do jisté míry zaměstnavatelé a zřizovatelé nestátních škol. Vznikly nové druhy škol, které jednak navazují na domácí tradici (víceletá gymnázia), jednak respektují trh práce (nové druhy odborných škol, nové studijní obory), ale i trendy v zahraničí (vyšší odborné školy, integrované střední odborné školy, strukturování vysokoškolského studia na bakalářské a navazující magisterské atd.), nové vzdělávací programy na úrovni základního vzdělávání (obecná, národní a základní škola, waldorfské, daltonské, montessoriovské atd.). K dosavadním výhradně státním školám přibyl nestátní sektor – školy zřizované soukromými osobami, společnostmi nebo církvemi. V oblasti kurikula byla posílena možnost autonomie škol, co se týče úprav učebních plánů, osnov, volby učebnic, možnosti vytvářet vlastní vzdělávací programy, byl položen důraz na cizí jazyky. K zásadní změně školského systému však nedošlo.5
_____________________________________ 5. VALIŠOVÁ, Alena, KASÍKOVÁ, Hana a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007.
21
4. Středoškolská komparace s jinými státy Německo a Rakousko V těchto zemích s nepřetržitou školskou tradicí přecházejí po dokončení základní školy - ISCED 1 - trvající zpravidla 5 let, 1.-5. ročník, na střední školu - ISCED 2 a 3 trvající zpravidla 8 let, prima až oktáva, tyto školy mají dle zaměření různé názvy, nejběžnější jsou reálky a gymnasia. Slovensko Je obdobný systém vzdělávání jako v České republice, společný z dob Československa po roce 1945. Spojené státy americké Střední škola v USA je často členěna na dva stupně, nižší střední školu, middle school, obvykle, dle místních podmínek zahrnuje 6-8 ročník (grade) poskytuje nižší sekundární vzdělání - ISCED 2 a vyšší střední školu, high school, obvykle zahrnuje 9-12 ročník (grade), i když se to může lišit podle školního obvodu, a poskytuje vyšší sekundární vzdělání - ISCED 3. V některých oblastech high school začíná v 10. třídě a několik amerických středních škol zahrnuje třídy 7 až 12. To se ale mění, protože téměř všechny střední školy v obydlených oblastech provozují třídy 9 až 12. Studenti obvykle absolvují high school v 18 nebo 19 letech věku - narodili-li se v říjnu, listopadu nebo prosinci. Američtí studenti mohou ukončit střední školu i ve věku 16 - 18 let podle státu, absolvování, přijetí na vyšší vzdělání nebo podle jiných vzdělávacích ustanovení. Tento věk student obvykle dosáhne během 10. nebo 11. třídy, byla-li dodržena standardní školní osnova během studia bez vynechání nebo opakování tříd. Proto poslední dva ročníky střední školy nejsou povinné, ale většina studentů střední školu ukončí a dostane diplom (vysvědčení) nebo G.E.D. (General Educational Development test), který se vyžaduje pro přijetí na 2-letou - ISCED 4 - nebo 4-letou ISCED 5 - kolej nebo univerzitu.
22
Co se týče praxe, zatímco zákony ve většině států nařizují školní docházku aspoň po maturitu nebo do věku 16 let, vynucení těchto pravidel je sporadické. A naopak studenti opakující třídu mohou zůstat na střední škole po věku 18 let, neabsolvovali-li načas. Státní školy musí poskytnout vzdělání každému, ale když jednotlivec ohrožuje sebe nebo jiných nebo dosáhne věk 21 let bez diplomu, pak většina států dovolí škole studenta vyloučit. Anglie Zákon z roku 1944 stanovuje v Británii tři stupně vzdělávání. Základní (primary), druhý stupeň (secondary) a vzdělání dospělých. Do škol chodí děti od 5 do 16 let, od 16 do 18 navštěvují tzv. college, nebo dokončují secondary school. A to vše zdarma. Základní školní docházka trvá 11 let. Pak už vzdělání není povinné. Kurikulum má spoustu různých ustanovení. Zajímavé je například to, že školy mohou vytvořit speciální „rychlý proud" pro nadané děti. Když žák dosáhne povinných 16 let má 4 možnosti: od ejít ze šk oly a d ál nestu d ovat, jít n a střed n í šk olu (colleg e) buď na celé studium, nebo na částečné a kombinovat ho s prací, nebo zůstat ve škole. Obdobou naší maturity je A-level examination, kterou studenti skládají v 18 letech. Francie Školní docházka je povinná pro děti od 6 do 16 let. První stupeň povinné školní docházky (l’école élementaire) se dělí do pěti tříd (CP, CE1, CE2, CM1, CM2). Třídy se rovněž označují řadovými číslovkami. Zvláštností francouzského systému je, že se třídy číslují v obráceném pořadí od jedenáctky. Druhý stupeň (le collčge) trvá čtyři roky, od šesté do třetí třídy. Studium je zakončeno diplomem (le brevet). Žáci pak pokračují na všeobecném gymnáziu nebo technické střední škole (le lycéé génerale ou technologique) nebo na odborné škole (le lycéé professionnel). V prvních dvou trvá studium tři roky (poslední rok se nazývá la terminale). Maturita (le baccalauréat) je, stejně jako u nás, jen závěrečnou zkouškou, byť náročnější a s více předměty. Existují tři varianty všeobecné a sedm druhů technické maturity. Jednoleté až tříleté odborné školy nabízí tři typy certifikátů – CAP (osvědčení o odborné způsobilosti), BEP (diplom z odborných studií) a odbornou maturitu.
23
5. Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání
v
evropské
sedmadvacítce
průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, celkové veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž
vzájemný
poměr
státních
a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP celkových nákladů.
_____________________________________
Zdroj: Graf: HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
24
6. Vývoj české vzdělávací soustavy během uplynulých 20 let 6.1 Vývoj soukromého školství po roce 1989
Jako každá oblast, tak ani školství neuniklo po roce 1989 pozornosti soukromých investorů. Soukromým zřizovatelům se podařilo do českého systému školství zapojit a výrazně jej ovlivnit. Jejich vliv byl výraznějším a patrnějším tím, čím vyšší byl stupeň školské soustavy. První střední soukromé školy vznikly ve školním roce 1991/92 a jejich žáci představovali pouhé 1 % všech středoškoláků. V roce 1995/96 se podíl žáků soukromých SŠ zvýšil na 13 %. Po následujících nepatrných výkyvech se tento podíl v posledních 5 letech ustálil na 14 %. Žáci soukromých středních škol dávají přednost oborům ukončených maturitní zkouškou. Na soukromých školách jsou nejvíce navštěvovány obory ekonomické a hotelové. Žáci veřejných škol studují častěji technické obory a na gymnáziích. Církevní školy se soustředí výhradně na gymnázia a pedagogiku, učitelství a sociální péči.
6.2 Vývoj církevního školství po roce 1989 Po listopadu 1989 došlo v naší zemi, vedle dalších změn, i k obnově církevního školství. Tato obnova byla přitom provázena argumentací, že jde o opětovnou renesanci školství, jehož existence byla násilně přerušena totalitním systémem, obecným vztahem totalitní moci k otázkám víry a církví a na školském poli pak přijímanými školskými zákony. V roce 1990 bylo zřízeno 9 církevních škol, v roce 1991 již 22 a v roce 1992 největší počet v naší novodobé historii 24 škol. Od roku 1997 počet nově zřízených církevních škol žádný rok nepřesáhl počtu 6-ti. Od roku 1990 vznikaly církevní školy na popud rodičů dětí, aktivity věřících pedagogů, ale jen minimálně na popud církve. Některé školy navazovaly na své historické kořeny, tj. obnovovaly násilně přerušenou činnost. Jiné svou historii začínaly od začátku. Tento údaj byl vždy zaznamenán v tzv. zřizovací listině.
25
Celkem patří do sítě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 106 církevních škol (některé školy však mají i více typové vzdělávání jako např. Základní školu a gymnázium pod jednou právnickou osobou. Církevní školy v naší zemi navštěvuje přibližně 15000 studentů. 6.3 Vývoj středních škol u nás po roce 1989 Změna společenských a politických poměrů v ČR vnesla celou řadu úprav a změn do školského systému, které bylo nutné zakotvit v zákonech a vyhláškách. Školský zákon byl v porevolučním období zhruba 15 krát novelizován. První důležité systémové změny se týkaly zrušení tzv. „jednotná" škola a zavedena diferenciace výuky podle schopností a zájmů dětí, zrušení povinnosti jednotné ideové orientace výchovy a vzdělávání, zavedení právní subjektivity škol a byl umožněn vznik nestátního školství tj. škol církevních a soukromých a tím skončil zřizovatelský monopol státu. Byla dána možnost veřejnosti se zapojit do procesů projednávání návrhu soustavy oborů vzdělání a Rámcových vzdělávacích programů. Nastaly změny v rozšíření práv a povinností účastníků vzdělávání, v odborné úrovni a osobní kvalitě pracovníků ve školství, zakotvuje nové pojetí kurikulárních dokumentů - Rámcové a Školní vzdělávací programy a zavádí nové pojetí maturitní zkoušky. Výčet těchto změn je daleko větší než je zde uváděn. K novodobé činnosti škol a školských zařízení a jejich naplňování vytýčených cílů byl a je nápomocen vydaný dokumentem „Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha)" z roku 2001. Jednu z významných rolí zde sehrál příliv zahraničních zkušeností a řada doporučení mezinárodních institucí. Vstupem ČR do EU začala být využívána finanční podpora ze strukturálních fondů. Pro oblast školství a vzdělávání má význam Evropský sociální fond (ESF), který je jedním ze tří strukturálních fondů EU (programy Comenius, eTwinning a program Mládež (v současnosti Mládež v akci). Středoškolské vzdělávání v ČR je realizováno v gymnáziích, středních odborných školách, středních odborných učilištích a konzervatořích. Podle mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED zahrnuje vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 3). V rámci zemí sdružovanými v OECD patříme mezi země s nejvyšším podílem populace v sekundárním vzdělání. 26
Střední školy poskytují vzdělání zaměřené na pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Člení se na střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. Do tohoto vzdělávání jsou přijímáni žáci, kteří mají splněnou povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky. Statistika uvádí, že ve středním vzdělávání je celkem 501 220 žáků a celkový počet žáků meziročně poklesl o 5,9% v souvislosti s demografickým vývojem. Středního vzdělávání se účastnilo 98,7% z celkové populace ve věku od 15do 18 let. Musím však konstatovat, že výzkumy ukazují pokles žáků v oborech s výučním listem. Středoškolské vzdělání poskytuje 525 středních škol, střední vzdělání s maturitní zkouškou 1196 středních škol a nástavbové studium je realizováno v 417 středních školách. Umělecké vzdělávání je aktuálně v 18 konzervatořích. Na klesající počet žáků reagují zřizovatelé SŠ prozatím nedostatečně, kdy meziročně klesl i počet škol a to o 2,1%. Grafické znázornění úbytku středoškolního vzdělávání a studentů v České republice celkem (gymnázia, SOU, SOŠ, nástavbové studium, konzervatoře - včetně speciálních škol).
Počet SŠ škol
_____________________________________ Graf: - vlastní
27
Počet žáků SŠ
Poznámka: Speciální školy zrušeny ke školnímu roku 2004/05, od školního roku 2005/06 jako školy s SVP (se speciálními vzdělávacími potřebami). Do roku 1999/2000 školy za všechny resorty (včetně ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti). Do školního roku 2005/06 jsou školy započteny podle počtu jednotlivých typů škol, od školního roku 2006/07 je uveden počet středních škol bez ohledu na počet jejich pracovišť. Speciální školy zrušeny ke školnímu roku 2004/05, od školního roku 2005/06 jako školy s SVP (se speciálními vzdělávacími potřebami)
___________________________________________ Graf: - vlastní
28
K této neutěšitelné situaci napomáhá ukazující se faktor jako jeden z nejdůležitějších příčin a to klesající křivka nové populace a další jako je nezájem ze strany rodičů i studentů, malá motivace a jiné. Tento graf nám znázorňuje úbytek obyvatelstva i s vizí do budoucna a tím vlastně i zúžení potencionálních studentů v republice.
Počet obyvatel ČR v mil.
_____________________________________ Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4032-10 Časové řady základních dat demografické statistiky ČR v letech 1900-1999. ČSÚ 2000. Demografická příručka 1982. FSÚ 1982
29
7. Vliv absence při výuce na ukončování vzdělávání Nejvyšším rizikovým faktorem ve středoškolském vzdělávání je vysoká míra absence při výuce. Hodnocení celkových výsledků ve vzdělávání je získán z celkového počtu 64846 zapsaných žáků, z nichž bylo přítomných ve výuce 52095, tedy jen 80,3% žáků. Tento současný problém je většiny škol a následně i jednou z hlavních příčin školní neúspěšnosti žáků při ukončování studia. V oborech středního vzdělávání s výučním listem nám dokonce výsledek ukázal neúčast téměř 25% žáků ve výuce. Zároveň byl prováděn výzkum neúspěšnosti u závěrečných a maturitních zkoušek na některých školách a zároveň byla vyhodnocena i rizika této neúspěšnosti spojená se zjišťováním, jaká opatření školy přijímají pro jejich zlepšení. Hlavními příčinami neúspěchu jsou spatřovány nízké studijní předpoklady žáků, nedostatečný zájem o daný obor uchazeče, nedostatečný zájem o studenta samotnými rodiči, průměrné až podprůměrné výsledky v předchozím základním vzdělávání, vysoká absence, nevyhovující materiální a personální zajištění v některých studijních oborech a podcenění požadavků závěrečných zkoušek vedením škol, pedagogy, ale i žáky samotnými. Výsledky maturitní zkoušky ovlivnila i skutečnost, že školy nepřipustily k maturitním zkouškám dosti nepřehlédnutelný počet žáků a to 34%. Toto zjištění a vyčíslení je alarmující a každoročně má malou, ale stoupající tendenci. Ze stran škol jsou přijímána řada opatření pro zlepšení této vážné situace, jako jsou např. zavedení maturitních seminářů, doučování, konzultace, možná úprava učebních plánů (posílení hodinové dotace maturitních předmětů), zpřísnění kontroly a požadavků na docházku a další. Jedním z nejdůležitějších pomocných aspektů škole i žákovi je dlouhodobá spolupráce školy s rodiči, jejich vzájemná komunikace a dohled nad studentem.
30
Model faktorů ovlivňujících žákovy výsledky směřující k úspěšnému ukončování vzdělávání.
____________________________________ Zdroj: Graf: Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha, MŠMT, 26. 9. 2008
31
7.1 Evaluace vzdělávání v ČR Evaluačním nástrojem rozumíme spolehlivou metodu či techniku sběru dat pro účely vlastního hodnocení školy nebo postupy podporující různé fáze evaluačního procesu. Mohou jimi být didaktické testy, dotazníky pro žáky, rodiče, učitele, hospitační protokoly, různé záznamové listy, kroniky akcí školy, rozhovory se žáky, rodiči, nebo metody podporující diskusi, stanovení priorit, směřování rozvoje školy apod. Každý evaluační nástroj prochází procesem ověřování. Smyslem tohoto procesu, který se v odborné terminologii nazývá standardizace, je získat a následně poskytnout uživatelům daného nástroje maximum informací o tom, jak nástroj používat a správně interpretovat výsledky. Jde o sběr podnětů a zkušeností ze škol, u kvantitativních nástrojů jde o získání souhrnných výsledků ostatních škol, aby bylo možné s nimi konfrontovat výsledky vlastní školy a získat tak bohatší informaci. Školní výkonová motivace žáků je zaměřena na motivaci žáků v oblasti tendence (snahy) dosáhnout úspěšného výkonu
a tendence vyhnout se neúspěchu (obavy ze selhání či neúspěchu).
Dotazník je možné zadat žákům na počátku určité školní etapy (na začátku dalšího stupně vzdělávání, při nástupu do školy, či kdykoliv během studia, pokud výkonová motivace žáků není známá). V takovém případě dotazník poskytuje informace o podmínkách vzdělávání na straně žáků. Je možné vytvořit indexy výkonové motivace žáků v dané třídě, či ročníku. Dotazník je vhodné zadat žákům i na konci jejich studia. Zde lze na výpovědi z dotazníků nahlížet i jako na výsledky vzdělávání žáků a studentů. Zejména ze vzájemného porovnání výsledků jednotlivých žáků v čase je možné rozdíly interpretovat i jako příspěvek školy k rozvoji motivační struktury žáků (na úrovni jednotlivých žáků je potřeba být obezřetný, protože na jejich motivační strukturu mají vliv i jiné než školní faktory). Opět je možné vytvářet souhrnné indexy na úrovni tříd, či celých ročníků školy. V tomto smyslu je tento diagnostický nástroj vhodný k využití v rámci vlastního hodnocení škol. Žádoucí je, aby se škole dařilo rozvíjet u žáků potřebu úspěšného výkonu a snižovala se u nich potřeba vyhýbání se neúspěchu. Předložený dotazník na konci určité školní etapy slouží pro porovnání, zda a kde se postoje žáků změnily.
32
Škola tímto může sledovat, zda se jí daří realizovat nějaké změny v postojích žáků ke vzdělávání, ke škole, ke klíčovým předmětům a k dalším pojmům. 7.2 Kvalita vzdělávání Kvalita vzdělávání upadá a špatný vzdělávací systém sráží ekonomický růst. Pouze 7 % obyvatelstva považuje úroveň českého školství za velmi dobrou, 49 % za průměrnou a 44 % za vysloveně špatnou. Kdyby se úroveň vzdělanosti vrátila do roku 2003, ročně by se tak český HDP mohl zvednout o 169 miliard korun.
Vzdělání celé populace podle věku. Struktura podle úrovně vzdělání.
_____________________________________ Zdroj: Graf - http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_vzdelani - 15.5. 2014 – 21.00 hod.
33
Chybí nám funkční gramotnost Kdyby měli čeští žáci po dokončení základní školy stejné znalosti jako například Finové, vzrostlo by naše HDP ročně asi o 335 miliard korun. V českém školství je prý kritická tzv. míra "funkční gramotnosti", tedy dovednosti, jak nabyté vědomosti uplatňovat v reálném životě. Pro představu jednoduché vysvětlení. Soustřeďuje-li se škola a učitelé pouze na ne příliš smysluplné "učení/biflování se zpaměti", přičemž nevede studenty k vnímání souvislostí a používání nabytých vědomostí v praxi, tak si studenti ze školy pro praktický život příliš neodnesou.
A právě v této funkční gramotnosti Češi zaostávají za dalšími zeměmi. Dalším problémem je fakt, že univerzitní diplom pozvolna pozbývá své váhy a řada firem k němu příliš nepřihlíží a raději si uchazeče o zaměstnání testuje sama. Zásadní změna musí přijít opravdu z nitra samotných studentů - ti sami musí být motivováni, aby se skutečně něco naučili a ne pouze "získali" diplom. A na této motivaci se musí podílet jak rodina, tak škola. Myšlenka, že vzdělání přináší společenské benefity, není nová. Už filosofové jako Aristoteles a Platón poukazovali na skutečnost, že vzdělání je základem pro blahobyt společnosti.
34
Hodnocení ukončeného vzdělávání ve znalostech všeobecných, odborných, praktických, jazykových a počítačových absolventů středních škol v ČR
Význam vzdělávání je v současnosti všeobecně akceptován. Jeho přínos je zřejmý, v
souvislosti
se
znalostní
ekonomikou,
intelektuálním
konkurenceschopností.
_____________________________________ Zdroj: Graf - http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?&vo=graf&kapitola_id=85&
35
kapitálem
nebo
Vzdělávání se stává také významnou komoditou. Obdobně jako u jiných produktů, tak i u vzdělávání je důležitá jeho kvalita. Její význam vzrůstá v kontextu globalizace vzdělávání. Kvalitativní aspekty jsou významné také u e-learningu. K hodnocení a posuzování kvality vzdělávání jsou používány různá kritéria. Kritéria kvality se vztahují k různým fázím vzdělávacího procesu. Důležité je nejen hodnocení tohoto procesu, ale zejména jeho výstupů: získaných znalostí a dovedností, které by měly odpovídat požadavkům organizací, trhu práce a umožnit rozvoj kariéry jedince. Klíčová slova: Vzdělávání, kvalita, kritéria hodnocení, vzdělávací proces, výstupy vzdělávání, požadavky organizací. Pro názornost a přehled uvádím ještě další skutečnost a to, přístup samotných žáků ke studiu oboru automechanik, kde ukončování studia je závěrečnou zkouškou. Tyto údaje byly poskytnuty z Integrované střední školy automobilní v Brně (únor 2014).
Odstoupilo
pro Jiný důvod
Úspěšné
Neúspěšné
nástupu studentů nezvládnutí
odstoupení
ukončení
opakování
Rok
Počet
září
učiva
studia
počet žáků
počet žáků
- závěrečné
počet
zkoušky -
žáků
počet žáků
1.r. 2.r. 3.r. 2006
1125
1
1
---
36
297
14
2007
1110
18
25
10
132
315
8
2008
1078
18
32
21
245
274
24
2009
1089
3
7
20
275
302
28
2010
1059
8
24
7
297
255
45
__________________________________________ Tab.: - vlastní
36
Následující grafy nám názorně ukazují přístup žáků ke vzdělávání. Křivka nás informuje ve stoupajícím počtu žáků v odstoupení ze studií z důvodu nezvládnutí učiva, tak i odstoupení z jiných důvodů. Velmi neuspokojivé a varovné jsou křivky v grafech, které ukazují, že někteří žáci nejsou schopni zvládnout učivo v jednotlivých ročnících.
Mezi studenty, kteří se úspěšně propracovali tříletým výukovým programem, až k závěrečným zkouškám je, jak mám naznačuje grafické znázornění, stále dosti studentů, kteří závěrečnou zkoušku nezvládnou v normálním předepsaném termínu a musí tyto zkoušky opakovat. Je zarážející skutečnost, že tato situace má stoupající tendenci. Je otázkou, zda hlavním negativním faktorem je nezvládnutí předloženého učiva a malá časová dotace nebo jiné skutečnosti, které pedagog nemůže v dostatečné míře ovlivnit. Jestliže se jedná o stránku učiva je možné za strany školy a pedagogů tuto situaci řešit a pozvednout úroveň výsledků závěrečných zkoušek. _____________________________________ Graf: - vlastní
37
Jedním z mála pomocných kroků je i vypracování a poskytnutí studentům tzv. „Pracovního sešitu“, který by měl charakter skupinového procvičování probraných modulů a zároveň by měl plnit funkci zpětné vazby pro pedagoga ke zjištění míry dosažených znalostí jednotlivých témat, jak odborných tak i praktických, jejich kvalitu, dovednosti a návyky tvořivého myšlení studentů.
7.3 Nezaměstnanost studentů učebních oborů zakončených závěrečnou zkouškou Jedním přispívajícím faktorem o nezájem o učební obory s výučním listem je jejich uplatnění v oboru po složení závěrečných zkoušek a následná nezaměstnanost.
_____________________________________ Graf: - vlastní
38
Statistiku absolventů evidovaných Úřadem práce v Brně-městě s ukončeným středním odborným vzděláním s výučním listem (ÚP – 10. 2. 2014, 11.30 hod.+ tabulka)
Ukončení
Ukončení Celkem Dívek
Z Celkem Z
Dívek Dosud
dosažitelní dosažitelní nepracovali
školy
školy v
období
od
minulého výpočtu (7 měs.)
v období od předminulého výpočtu (12 měs.)
duben 2008
82
33
77
31
26
1
45
113
55
110
53
77
74
74
109
51
108
51
43
1
64
96
46
95
46
68
52
52
142
57
141
57
97
3
90
184
72
184
72
169
124
126
144
59
142
58
104
1
89
157
66
155
65
130
93
94
115
46
114
46
88
4
80
155
57
155
57
148
98
98
204
73
204
73
155
46
151
206
82
204
82
147
84
114
září 2008 duben 2009 září 2009 duben 2010 září 2010 duben 2011 září 2011 duben 2012 září 2012 duben 2013 září 2013
39
Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV je pro potřeby statistického sledování používaná definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30.4. nebo 30.9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1. 1. 2004. Dříve se jednalo o uchazeče, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v ÚP.
Znázorněný graf nám ukazuje vzrůstající nezaměstnanost jak celkovou, tak nezaměstnanost dívek a chlapců po úspěšném ukončení tříletého odborného vzdělávání závěrečnou zkouškou evidovaného na ÚP Brno – město.
_____________________________________ Graf: - vlastní
40
V této statistice se nenacházejí údaje, kdy žáci po úspěšném zvládnutí závěrečných zkoušek nastoupí do zaměstnání a do jednoho roku jsou propuštěni a následně nahlášeni na ÚP. Tato skutečnost má taktéž stoupající tendenci a tím se nabízí otázka: „ Zda je to taktéž jeden z více důvodů určité pohodlnosti za stran žáků při celkové výuce a postoj k jejich ukončování studia u závěrečných zkoušek“.
7.4 Vyjádření vedoucích pracovníků k praktickému vyučování žáků, prováděnou mimo školní zařízení Ve svém výzkumu jsem se obrátil o pomoc a vyjádření vedoucích pracovníků z mimoškolní praxe žáků k jejich studijním výsledkům a přístupu k praxi a celkového postoje k oboru, který si vybrali. Těmto pracovníkům byl předložen vypracovaný dotazník, který byl směrován k problematice získaných vědomostí ve škole a následné aplikování a využití těchto vědomostí v praktické části studijního programu. Dále se dotazník zabývá přístupem žáků, jejich chováním na jednotlivých pracovištích a posouzení, zda by dostali pracovní příležitost po ukončení vzdělávání. Dotazník u pěti respondentů vyšel v kladném výsledku pro žáky a v jistém nadhledu dotazovaných, co se týkalo zaměstnanosti žáků. Všechny odpovědi se shodovaly s tím, že by volili přijmout bývalého žáka do zaměstnání než dát přednost vždy jen zkušenému odborníkovi. Bylo to vysvětleno tím, že nového, nezkušeného zaměstnance se dá ještě doučit a přizpůsobit určitým standardům a zvyklostem chodu ve firmě než staršího a zkušenějšího pracovníka. Odůvodněno to bylo tím, že u začínajícího pracovníka by firma měla větší jistotu delší setrvalosti na místě. Jedna ze stěžejních otázek byla, zda by škola ve výchově žáků mohla udělat více a kdo by měl nést hlavní břemeno této situace. Shoda byla jednoznačná, ano, škola může pomoci žákům více, ale hlavním koučem žáků by měli být rodiče žáků za podpory školy.
41
7.5 Vyjádření žáků – nováčků k začínajícímu vzdělávání v září 2011 Část diplomové práce se také dotkla samotných žáků, kdy jim byl předložen dotazník s výběrem odpovědí a následné diskuzi. Začínající žáci skoro ve všech případech odpovídali shodně a to, že si obor vybrali sami, mají o něj zájem a po skončení vzdělávání chtějí setrvat u daného oboru mechanik opravář motorových vozidel. V dotazníku se nachází otázky týkající se dopravy z širšího všeobecného přehledu, se kterými se v životě již setkali. Tyto otázky byly žáky zodpovězeny na 50%, což je podle mého uvážení dosti málo, když si obor sami vybrali. Vyjádření žáků končících vzdělávání květen 2014 Žáci, kteří v září 2011 nastoupili do učebního oboru mechanik opravář motorových vozidel vyplnili dotazník (viz. předešlý odd.) a žáci té samé třídy ukončující vzdělávání v květnu 2014 tento samý dotazník vyplnili opětovně v listopadu 2013. Co se týkalo otázek výběru učebního oboru, tak odpovědi byly celkem shodné v tom, že si školu vybrali sami a mají o učební obor zájem. Otázka směřující k setrvání v oboru po ukončení vzdělávání byla již procentuelně vyšší oproti začátku vzdělávání v tom, že se nebudou věnovat dále v oboru. Na doplňující otázku, co je k tomu vede se většina žáků shodla v tom, že těžce shání pracovní zařazení a dalším faktorem je finanční ohodnocení. Část dotazníku, která se týká z oboru dopravy (stejné jako na začátku studia) by se dalo konstatovat, že výsledky byly téměř shodné jako na začátku vzdělávání.
42
8. Reforma závěrečné zkoušky Ministerstvo školství ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání postupně provádí reformu závěrečné zkoušky, která má zvýšit kvalitu vzdělávání žáků učebních oborů. Reforma probíhá prostřednictvím projektů podporovaných Evropským sociálním fondem. Jde o systémovou změnu v ukončování studia v učebních oborech, která znamená konec zavedeného stavu, kdy si zadání závěrečných zkoušek připravovala každá škola pro sebe. Podstatou nové závěrečné zkoušky je jednotné zadání pro určitý obor vzdělání (např. automechanik, zedník, nástrojař, pekař, kadeřník atd.). Cílem tohoto procesu je sjednocování požadavků na závěrečnou zkoušku, která vede ke zvyšování srovnatelnosti výsledků vzdělávání jiných škol stejného oboru a má významný vliv na kvalitu přípravy žáků na ukončování studia a jejich následující dobré uplatnění v praxi. Ve školním roce 2003/2004 byla poprvé vytvořena jednotná zadání pro 3 obory vzdělání a ověřována ve 34 školách. Ve školním roce 2007/2008 bylo vytvořeno již 70 jednotných zadání prakticky pro všechny tříleté učební obory, které se uplatnily zhruba v polovině škol. Od šk. r. 2009/10 jsou jednotná zadání zpřístupňována na webovém portálu všem školám k využití u závěrečných zkoušek. Pro školní rok 2009/2010 bylo vytvořeno celkem 98 jednotných zadání uplatnitelných ve 116 oborech vzdělání. Na tvorbě jednotných zadání spolupracovalo na 500 ředitelů a učitelů středních odborných škol. Vytvořená jednotná zadání posuzovalo 74 odborníků z praxe, kteří k tomu byli vybráni Hospodářskou komorou ČR. V této aktuální době se školy připojují k jednotné závěrečné zkoušce dobrovolně. Samotná příprava zkoušek je také při využití jednotného zadání pro školy jednodušší, a tak naprostá většina škol, které už s tím mají zkušenost, chce v této praxi pokračovat. V současné době se připravují
i jednotná zadání pro méně náročné
obory určené žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, která budou zpřístupněna školám prostřednictvím webového portálu informačního systému NZZ. Každá škola získá přístup pouze k zadáním pro ty obory, které má zapsány v rejstříku škol, o jejich využití u závěrečné zkoušky pak rozhodne ředitel školy. ___________________________________________ Zdroj:http://www.nuov.cz/nzz/reforma-zaverecne-zkousky
43
9. Charakteristika učebního oboru „AUTOMECHANIK“
Identifikační údaje
9.1
Název a adresa školy : Integrovaná střední škola automobilní, Křižíkova 15, 612 00 Brno Zřizovatel : Jihomoravský kraj Název školního vzdělávacího programu : Automechanik Kód a název oboru vzdělání : 2368-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel Stupeň poskytovaného vzdělání : střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia : 3 roky, denní studium Vstupní předpoklady žáků: splnění povinné školní docházky a přijímacích kritérií, zdravotní způsobilost uchazeče, doložená stanoviskem lékaře
9.2
Profil absolventa
Název školního vzdělávacího programu: Automechanik Kód a název oboru vzdělání: 2368-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia: 3 roky, denní studium Platnost ŠVP: od 1. září 2008, počínaje 1. Ročníkem 9.3
Popis uplatnění absolventa v praxi Úspěšný absolvent ŠVP je kvalifikovaný pracovník schopný samostatné činnosti
v oblasti údržby, diagnostiky a oprav silničních motorových vozidel. Podle specializace výuky může absolvent najít uplatnění ve firmách, které se zabývají opravami osobních automobilů, nákladních automobilů nebo jednostopých motorových vozidel. V průběhu vzdělávání získá žák řidičské oprávnění skupiny „C1“, může se tedy uplatnit jako řidič užitkových a nákladních automobilů. Za doplňkové uplatnění lze považovat oblast distribuce a prodeje náhradních dílů a příslušenství, výroby, montáže a demontáže silničních motorových vozidel.
44
10. Popis očekávaných výsledků vzdělávání absolventa 10.1 Kompetence učitele a žáka Kompetence učitele bývá charakterizována jako způsobilost pro výkon učitelského povolání se zaměřením na vzdělávání žáků a jejich výchovu. „Kompetence učitele je soubor profesních dovedností a dispozic, kterými má být vybaven učitel, aby mohl efektivně vykonávat své povolání.“ (Průcha, 2001, s.103) „Kompetence žáka je způsobilost žáků demonstrovat kvalitu získaného vzdělání v poznávacích i praktických situacích; jsou způsobilosti, které si žák trvale osvojí a je připraven je uplatňovat v dalším vzdělávání i v životě mimo školu.“ (Průcha, 2001, s.109)
10.2
Všeobecné kompetence
Výuka je systematicky zaměřena k tomu, aby po jejím skončení žák: - porozuměl jiným lidem a byl schopen na základě vlastního sebepoznání aktivně komunikovat s ostatními lidmi z různých společenských vrstev a různých etnik - vytvořil si pozitivní životní hodnotovou orientaci - byl připraven pro aktivní účast v demokratické společnosti - vnitřně uznával etické a právní společenské normy - poznáním klíčových historických momentů lépe chápal současnost - prostřednictvím mateřského jazyka rozvíjel své komunikační schopnosti slovem i písmem - pochopil význam umění, zejména literatury, pro kultivaci člověka - byl schopen aktivně i pasivně se vyjadřovat v cizím jazyce k běžným životním záležitostem, zvládl základy odborné terminologie svého oboru, znal základní reálie zemí studovaného jazyka - uměl základní matematické výpočty, chápal kvantitativní vztahy, rozvíjel svou geometrickou představivost, dovedl provádět aplikované výpočty - pochopil vzájemnou souvislost jevů v přírodě, zejména chemických, fyzikálních a biologických s cílem jednat v souladu s ekologickými požadavky
45
- poznal základní principy ekonomiky a dovedl je aplikovat vzhledem ke svému povolání, eventuálně i při podnikatelských aktivitách - dokázal pracovat efektivně s informacemi a využíval potenciál informačních technologií pro svůj obor, uplatnění a další perspektivy osobního růstu - chápal význam zdravého způsobu života a dokázal zařadit do svého programu pravidelné pohybové aktivity, uměl chránit své zdraví i zdraví ostatních a věděl, jak zasáhnout i v mimořádných situacích 10.3 Odborné kompetence Příprava žáků vede k tomu, že po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent: - ovládá odbornou terminologii - zvládá přípravu a organizaci svého pracoviště - volí a používá vhodnou technickou dokumentaci pro daný druh a typ silničního vozidla; - orientuje se v technické dokumentaci ve formě digitální podoby - čte a orientuje se v technických výkresech a schématech obsažených v servisní dokumentaci - zná základní druhy technických materiálů, jejich použití a vlastnosti - volí a používá stroje, nástroje, zařízení, montážní nářadí, montážní přípravky a pomůcky, zdvihací a jiná pomocná zařízení, ruční mechanizované nářadí a jeho příslušenství - zná základy elektrotechniky a její aplikaci v motorových vozidlech - identifikuje příčiny závad silničních vozidel, jejich jednotlivých agregátů a prvků s využitím měřidel, měřicích přístrojů, diagnostických přístrojů a zařízení - provádí kontrolu tvaru, rozměrů, uložení, elektrických hodnot, parametrů, jakosti provedených prací apod. a parametry porovnávat s údaji stanovenými výrobcem - provádí montáž a demontáž jednotlivých skupin a částí motorových vozidel - dodržuje odpovídající a bezpečný technologický postup při opravách motorových vozidel a jejich jednotlivých částí - provádí seřízení a nastavení předepsaných parametrů s následnou kontrolou;
46
- provádí práce spojené s údržbou motorových vozidel a pravidelné záruční i pozáruční prohlídky - používá pohonné hmoty, mazadla a další látky pro zajištění optimálního provozu daného typu vozidla - provádí běžné opravy silničních motorových vozidel včetně elektrotechnických částí a jejich funkční zkoušky - dodržuje technologickou a pracovní kázeň; - uplatňuje nejdůležitější zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - řídí motorová vozidla skupiny „C1“ Výuka je systematicky zaměřena k tomu, aby po jejím skončení žák: - si uvědomoval odpovědnost za výsledky své práce - dodržoval technologickou a pracovní kázeň - byl schopen se přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu práce - byl schopen dodržovat požadavky kladené na bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci 10.4 Klíčové kompetence Komunikativní kompetence - schopnost navazovat ve vhodné formě kontakt s lidmi z různých společenských vrstev - umět jednat při neoficiálních i oficiálních příležitostech, v projevech být osobitý - umět písemně zpracovat základní texty z běžného i pracovního života, používat vhodně spisovný i odborný jazyk - při jednání být aktivní, asertivní, ale přitom dodržovat zásady kulturnosti a tolerance Personální kompetence - prostřednictvím sebepoznání a hodnocení ostatních lidí poznat individuální možnosti i hranice osobního růstu - zvládnout formy a techniky duševní práce při dodržování požadavků a zásad hygieny práce - být schopen vytvářet si plán kariérního růstu, stanovit si cíl a jednotlivé dílčí kroky - vytvořit si systém celoživotního upevňování znalostí a dovedností 47
Sociální kompetence - efektivně, odpovědně a samostatně řešit pracovní problémy - mít smysl pro týmovou práci, být dostatečně flexibilní a mobilní - při řešení úkolů využívat prostředků moderních technologií při sběru, vyhodnocování a prezentaci informací, pracovat se základním počítačovým vybavením i s aplikacemi vzhledem ke svému oboru - problémové okruhy řešit cestou aplikace logiky, matematiky a dalších poznatků z exaktních věd (fyzika, chemie, biologie) a poznatků z odborných předmětů a modulů - nové problémové situace řešit cestou analogií a invencí - mít přehled o zaměstnanosti ve svém oboru, případně příbuzných oborech svého regionu, - v případě potřeby vědět, kde a jak se ucházet o místo - dokázat nabídnout své schopnosti a dovednosti potenciálním zaměstnavatelům, případně být ochoten se rekvalifikovat - zvážit možnosti vlastního podnikání Občanské kompetence - vyjadřovat aktivní zájem o společenské dění na celorepublikové i regionální úrovni, uvědomovat si globální problémy lidstva - utvářet pocit zdravého patriotismu na základě poznání historie vlastního národa - spolu s pocitem hrdosti na dosažené hodnoty lidmi vlastního národa, chápat vývoj jako celoevropský fenomén a uznávat i jiné kultury a hodnoty - kriticky, ale pozitivně uvažovat o životě a dát mu smysl Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Závěrečná zkouška se skládá z písemné a ústní zkoušky a z praktické zkoušky z odborného výcviku. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy.
48
10.5
Charakteristika učebního oboru
Učební obor 2368-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel je určen pro profesní přípravu kvalifikovaných odborníků pro diagnostiku, opravy a údržbu silničních
motorových
vozidel,
kteří
najdou
své
uplatnění
především
v autoopravárenství, při výrobě automobilů, v dopravní infrastruktuře a dalších příbuzných strojírenských oborech. Hlavním cílem vzdělávacího programu je připravit žáky tak, aby dosáhli takového stupně odborných znalostí a dovedností, aby byli schopni samostatně a iniciativně řešit praktické úkoly při dodržování všech technologických postupů, norem a pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výuka se skládá z teoretických vyučovacích předmětů a částí modulů realizovaných v učebnách školy, odborných učebnách a laboratořích a z odborného výcviku realizovaného ve školních dílnách nebo na pracovištích autoopraven. Při výuce se pravidelně střídají týdny teorie a praktického vyučování. Odborná část výuky je prováděna formou modulů. Moduly zastřešují veškerou odbornou teoretickou i praktickou výuku formou návaznosti teoretické výuky na následné praktické ověření dovedností dané problematiky v reálném časovém úseku, v rámci klasického střídání týdne teoretické
a týdne praktické výuky. Moduly jsou koncipovány jako samostatné
obsahově vymezené celky, ve kterých současně probíhá teoretická i praktická výuka k danému tématu. Výuku jednotlivých modulů uzavírají jednotná hodnocení, která stanoví míru zvládnutí dané problematiky jak v části teoretické, tak praktické. Moduly jsou členěny dle náročnosti a požadované návaznosti do ročníků.
10.6
Odborně předmětové vztahy
Učitel se musí dobře orientovat v oborech předmětů, které vyučuje, sledovat neustále vývoj v oboru, nové poznatky moderní technologie didakticky transformovat do obsahu výuky svého předmětu. Dále musí podněcovat žáky, aby si v jeho předmětech osvojili a použili všechny poznatky – klíčové i další, použitelné v praxi. „Učitel je schopen transformovat metodologii poznání daného oboru do způsobu myšlení žáků v daném vyučovacím předmětu.“ (Průcha, 2002 s.107)
49
10.7 Organizace výuky Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561 /2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Základní formou organizace výuky je týden odborné a všeobecně vzdělávající teorie a týden odborné praxe. Teoretická výuka (odborná i všeobecně vzdělávací) se realizuje kromě klasické výuky v systému vyučovacích hodin i formou exkurzí, kurzů a dalších výchovně-vzdělávacích akcí, jako jsou besedy, diskuse, sportovní dny, výchovné koncerty atd. Odborný výcvik je z větší části realizován v dílnách ISŠA Brno. Výuka I. a II. ročníku je prováděna na pracovišti Dunajevského 1, III. ročník na pracovišti Křižíkova 15. V průběhu II. a III. ročníku vykonávají skupiny žáků pod vedením učitele odborného výcviku (dále jen UOV) odborný výcvik ve firmách se zaměřením na opravy motorových vozidel. V závěru III. ročníku absolvují žáci samostatně odbornou praxi v rozsahu dvaceti pracovních dní na pracovištích firem, kde získají základní návyky v reálném pracovním prostředí. Zde si opakují, prohlubují vědomosti a dovednosti v celém rozsahu odborné výuky a v neposlední řadě získají přehled a možnosti zaměstnání po ukončení vzdělávání. 10.7.1 Požadavky na bezpečnost, ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu Součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, hygieny a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem, dále z všeobecných bezpečnostních zásad, až ke konkrétním zásadám pro učební obor automechanik. Žáci jsou při práci vedeni zejména k dodržování předepsaných technologických postupů a používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při nástupu do prvního ročníku prochází žáci celodenním komplexním školením v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a požární ochrany. Další školení získají žáci vždy při příchodu na nové dílenské pracoviště, do laboratoře a speciálních učeben. 50
10.7.2 Učební plán vzdělávacích modulů odborného vzdělávání
____________________________________ Zdroj: Tab. ŠVP – ISŠA Křižíkova 15, Brno
51
10.8
Ukončování vzdělávání
Závěrečná zkouška, hodnocení žáků a diagnostika Základ pro hodnocení chování a prospěchu ve výuce tvoří výše citovaný zákon a vyhláška a dále klasifikační řád, který je součástí školního řádu, který sjednocuje požadavky z teoretického i praktického vyučování. Různé formy hodnocení – písemné, ústní, testy s uzavřenými nebo otevřený úlohami, sebehodnocení, spolu s různým způsobem hodnocení – známkování, slovní hodnocení, bodový systém – směřuje k posouzení zvládnutí základních kompetencí. Zkouška se skládá ze tří částí: 1. Písemná zkouška je rozdělena do dvou částí a trvá max. 240 minut, z toho: a) test na PC – z databáze se náhodně vybere 100 otázek, čas na vypracování max. 60 minut b) písemná část – žáci si volí jedno téma, čas na vypracování max. 180 2. Praktická zkouška probíhá na 7 pracovištích odborného výcviku, kde žáci plní jeden úkol (učivo prvního ročníku – pracovištěč.7), nebo dva úkoly (učivo druhého a třetího ročníku – pracoviště č.1 – 6). Žák je povinen absolvovat všechna pracoviště. 3. Ústní zkouška obsahuje 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Ke každému tématu se přiřazuje jedna podotázka ze světa práce, která je součástí jednotného zadání. Zařazení druhé podotázky mimo jednotné zadání je v kompetenci ředitele školy. 10.8.1 Ukončování vzdělávání žáků se specifickými potřebami Jedná se většinou o poruchy v procesu učení, které jsou diagnostikovány a specifikovány odborníky z pedagogicko-psychologických poraden. Podle charakteru poruchy a podle předmětu, kterého se týkají, jsou přijímána kompenzační opatření – v jazycích se dává přednost ústním projevům před písemnými, v matematice se volí jednodušší varianty příkladů, obecně se prodlužuje čas na přípravu a vlastní výkon, případně se volí mírnější hodnocení a klasifikace.
52
V odborných předmětech jsou využívány nekonfliktní způsoby zkoušení a hodnocení žáků a v praktické výuce je kladen důraz na osobní kontakt žáka a učitele, který je umožněn nízkým počtem žáků ve skupině. Při klasifikaci žáka se specifickou poruchou učení klade učitel důraz na ten druh projevu (ústní nebo písemný), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V případě žáků oborů zakončených závěrečnou zkouškou rozhodne ředitelka školy u písemné části závěrečné zkoušky na základě žádosti žáka a doporučení pedagogicko – psychologické poradny o časovém navýšení na vypracování zkoušky. Zpravidla toto navýšení bývá podle stupně specifické poruchy učení v rozsahu 10–25 % z celkové časové dotace. U ústní a praktické části závěrečné zkoušky je žákovi zajištěn individuální přístup (důraz na porozumění otázce, přítomnost výchovného poradce pokud si to žák přeje, úprava prostředí aj.) nebo úprava textu, čímž se minimalizuje riziko, že by žák v testu nebyl schopen přečíst zadání některých úloh, příp. mu správně porozumět. 10.9 Psychologie zkoušky Z vlastní zkušenosti každý dobře zná nepříjemné stavy jako je tréma, strach a úzkost. Nejčastěji jsme se s těmito jevy seznámili ve významných situacích, jako složení nějaké závěrečné zkoušky. U každého jsou tyto stavy individuální a projev je podle stupně ohrožení. Úzkost – stísněnost, napětí, svíravý pocit, podrážděnost, špatné předtuchy, neklid, bezmocnost, zvýšená frekvence tepu, zhoršení slovní plynulosti, zvýšení krevního tlaku, potivost apod. Nejčastěji je vyvolána psychologickým stresem. Tréma – pocit zvýšeného citového napětí, vzrušivost, zvýšená psychovegetativní dráždivost, nedostatek sebedůvěry a nejistota. Strach –
emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Doprovázejí ho
neurovegetativními projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi. 53
Úloha zkoušejícího je ke vztahu k žákům, u kterých se projevuje úzkost, strach nebo tréma nutno stanovit jasně požadavky při zkoušce a zajistit klidné vystupování, vytvořit klidnou a aktivní atmosféru, žáka povzbudit a dodat mu odvahu a sebedůvěru a objektivně hodnotit až po celé odpovědi. Pedagog by měl žákovi v takto těžké chvíli pomoci nastartovat jeho paměťový proces. Fázi zapamatování a udržení informací má žák již za sebou a nyní je zapotřebí restartovat fázi vybavení. Tím učitel může přistoupit i k položení doplňující pomocné otázky nebo k oživení obrázku či schématu, čímž studenta navede k aspoň částečnému uklidnění a koncentraci při řešení zadané úlohy. Tuto pomoc žákům jsem se rozhodl aplikovat na vytvoření pracovního sešitu, kdy jsou jednotlivé úlohy provázeny obrázky a schématy směřující k lepší zapamatovatelnosti a tudíž i k rychlejší vybavenosti řešení zadané úlohy či problému při závěrečných zkouškách.
Pamětí rozumíme psychickou funkci, jež zpřítomňuje minulé psychické jevy. Rozlišujeme paměť krátkodobou a dlouhodobou, paměť pro neosobní fakta, osobní události a úkony, paměť mechanickou a logickou. Paměťový proces má stádium ukládání, podržení v paměti a zapomínání a hlavně vybavování. (Říčan, 2009, s.85)
__________________________ Zdroj: http://www.osobniproduktivita.cz/2011/07/psychologie-zkousky/
54
11. Pracovní sešit Z výše uvedených zjištění, jako např. nezájem žáků, popřípadě lhostejnost k oboru, malá podpora rodičů, neúčast ve výuce, nezaměstnanost po skončení studia atd. se zákonitě tyto negativa musí někde projevit a kde jinde než ve studijních výsledcích po dobu vzdělávání a při závěrečných zkouškách. Tyto aspekty mě motivovali k vytvoření „Pracovního sešitu“ na podporu žákům ve výuce a ke zpětné vazbě pedagogům a hlavně žákům sobě samým. Pracovní sešit rozvíjí a procvičuje znalosti, které jsou po teoretické stránce obsaženy v učebnici. Stejně tak napomáhá rozvoji dovedností i klíčových kompetencí na pozadí probíraného učiva. Struktura pracovního sešitu kopíruje strukturu učebnice, čímž usnadňuje vlastní práci s touto částí sady. Pracovní sešit je postaven na velkém množství grafických ukázek, které mají za cíl zapojit a aktivovat žákovu představivost, myšlení a tím i pozdější zapamatování a uložení si jednotlivých pracovních úloh. Ke každé ukázce se vztahují konkrétní otázky a úkoly, které napomáhají dosažení očekávaných výstupů, rozvoji klíčových kompetencí, realizaci průřezových témat i zapojení mezipředmětových vztahů. V pracovním sešitě jsou obsažena cvičení pro individuální i skupinovou práci (dle uvážení vyučujícího). Obsažená cvičení podporují i práci s ostatními zdroji informací (odborná literatura, internet aj.), učí tak žáka zásadám pro práci s informačními zdroji při tvorbě vlastních prací, což uplatní jak v dalším studiu, tak i v praktickém životě. Zadaná cvičení lze do sešitu přímo vypracovat. Struktura pracovního sešitu je situována tak, aby byla možnost pracovat různými vyučovacími metodami a organizačními formami, jako například využití skupinové nebo kooperativní výuky, lze využívat jen některé kapitoly, volit vlastní pořadí kapitol atd. Žák musí zapojit především intelektové dovednosti, jsou zde zapojeny zásady přiměřenosti a názornosti atd.
55
Učebnice a doporučená literatura k teoretické přípravě, tak jako pracovní sešit jsou uspořádány do bloků nebo výukových modulů, které na sebe svým obsahem a obtížnosti (s ohledem na zásadu přiměřenosti) navazují, tak, aby se žák postupně seznamoval a učil od nejjednoduššího ke složitějšímu (využití zásady soustavnosti). Po zvládnutí výukového modulu si může žák jedině v pracovním sešitě vyzkoušet dosaženého výukového cíle vědomostí. To neznamená odsunutí učebnice, ta nadále zůstává, jako jedna z nejdůležitějších didaktických pomůcek.
„Učebnice jako základní materiální prostředek a současně vyučovací pomůcka učitele i žáka. Poskytuje žákům didakticky uspořádané učivo pro určitý vyučovací předmět nebo kurz. Je velmi žádoucí, aby učebnice byla co nejdokonalejší po stránce celé řady významných funkcí. Měla by určovat rozsah i hloubku učební látky, poskytovat jak obecné formulace pojmů a zákonitostí, tak vhodné příklady i úlohy k řešení, umožňovat pochopení látky, její procvičování, upevnění v paměti a kontrolu.“ (Stojan,M. 2003, s.42)
11.1
Pomocné faktory tvorby pracovního sešitu
Při zpracování pracovního sešitu je především zapotřebí vycházet z cílů, kterých má být tímto dosaženo. Při tvorbě mít neustále na paměti funkce, které by měl posléze plnit a za jakým účelem je vůbec tvořen. Pro tvorbu pracovního sešitu se respektují a využívají didaktické zásady a zásady pro grafické a jazykové zpracování. Akceptování těchto didaktických zásad vychází ze skutečnosti, že zpracovaný sešit je jako didaktický prostředek a slouží pro potřeby výchovně vzdělávacího procesu a naplnění určitých cílů. Při dodržení těchto pravidel můžeme očekávat úspěšnost tohoto procesu a žákům umožní zopakování si učiva k závěrečné zkoušce oboru automechanik.
56
Mezi hlavní didaktické zásady patří zásady: názornosti, zjistí, zda student učivu rozumí, dokáže se orientovat a aplikovat v praxi uvědomělosti a aktivity, se promítá do cílů této didaktické pomůcky a to v tom, že směřují k úspěšnému ukončování studia a tato pomůcka jim má pomoci za přispění své aktivity (vypracování úloh) a tím dokazují vyučujícímu, ale i sobě jestli předepsané učivo oboru automechanik zvládli. Vlastní aktivita pro zapamatování si je efektivnější než jen pouhé naslouchání předkládaných informací pedagogem a následném nezáživném biflování učiva soustavnosti (systematičnosti), sešit je ucelená soustava vědomostí a zpracován do logicky uspořádaných tematických celků přiměřenosti, obsah zadaných úloh vychází z obsahu probíraného učiva po dobu studia a obtížnost nastavuje autor s ohledem na fyzickou a psychickou úroveň žáka trvalosti, opakování
a
procvičování
daného
učiva
podporuje
a zapamatování si vědeckosti, spojení s přiměřeností k vedení pochopení daného jevu spojení teorie s praxí, zpětné vazby, komplexního rozvoje osobnosti žáka.
57
k trvalejšímu
osvojení
11.2 Vytvořený pracovní sešit a jeho funkce Funkcí pracovního sešitu stejně jako funkcí učebnice „se rozumí role, předpokládaný účel, který má tento didaktický prostředek plnit v reálném edukačním procesu.
(Průcha, 1998, s.17)
Je zpracovaný sešit schopný ve výchovně vzdělávacím procesu plnit tyto funkce?
Funkce informační - vymezuje obsah a rozsah znalostí a dovedností oboru
automechanik
Funkce systematizační
- rozčlenění učiva na tematické celky a jejich
posloupnost. Funkce zpevňovací - slouží k procvičení a opakování učiva ze všech tří ročníků
daného oboru. Funkce kontrolní - poskytuje žákovi a vyučujícímu zpětnou vazbu, do jaké
míry si student osvojil a zvládl učivo
Funkce motivační - pracovní sešit obsahuje i trochu „inteligentního humoru“
J. Průcha doporučuje začlenit trochu humoru, neboť „je prokázáno, že humor je i v odborném textu jedním z prostředků, který stimuluje čtenářův zájem a pozitivní postoj k obsahu.“ (Průcha, 1998, s.126)
Funkce aktivizační - snaha zamezit pasivitu a aktivizovat žáka
Funkce integrační -
úlohy vyžadují informace získané v jiných oblastech
vzdělávání a propojení dovedností a znalostí z teorie a praxe
11.3
Cíl pracovního sešitu
Jeden z hlavních cílů zpracovaného sešitu je především předložit žákům kvalitní soubor úloh, který budou moci využívat po celou dobu vzdělávání k souhrnnému a efektivnímu opakování a přípravě na ukončování studia závěrečnou zkouškou oboru automechanik. Nejdůležitější je, aby si žáci během používání pracovního sešitu souhrnným opakováním osvěžili vědomosti získané v průběhu celého tříletého vzdělávání.
58
Měli by si uvědomit provázanost učiva mezi jednotlivými předměty (mezipředmětové vztahy) a tyto získané kompetence dokázali aplikovat nejen v praxi, ale i v životě a společnosti, ve které mají svoje místo. „Učitel je schopen transformovat metodologii poznání daného oboru do způsobu myšlení žáků v daném vyučovacím předmětu.“ (Průcha, 2002, s.107) Pracovní sešit může být použit i pro žáky jiných škol, všech tří ročníků daného oboru, jelikož obsah vzdělávání a ukončování daného oboru je v podstatě jednotný.
59
12. Metodické poznámky Milí žáci a kolegové. Předložený pracovní sešit je určen k souhrnnému opakování k ukončování vzdělávání závěrečnou zkouškou tříletého učebního oboru „Automechanik“, tedy pro žáky od prvního až po třetí ročník tohoto oboru. Úkoly a požadavky v předloženém pracovním sešitě na žáky vychází z učebních osnov, tak i ze školního vzdělávacího programu oboru automechanik. Ke zpracování úloh byla použita literatura probíraná a doporučená pedagogem pro všechny tři ročníky. Cílem pracovního sešitu je poskytnout žákům učební pomůcku, jenž bude sloužit k opakování učiva, které by měl žák ovládat a pedagogům sloužit k informaci na jakém stupni vědění se žáci nachází před závěrečnými zkouškami i během tříletého vzdělávání a které témata je zapotřebí znovu oživit a probrat.
Jednotlivé části jsou tematicky zaměřeny podle obsáhlosti
tématu jednotlivých výukových modulů a koncipována na jednu nebo dvě vyučovací hodiny. Jednotlivé statě jsou často proloženy humornými pasážemi nebo obrázky motivované k oboru, které mají pobavit, odreagovat od vzniklé nervozity a hlavně motivovat žáky. Hodnocení nebo uvedení bodů jednotlivých úloh ani modulů není v pracovním sešitě uvedeno z důvodu stresujících faktorů, které by se při plnění zadání mohly u žáků objevit. Účelem není za každou cenu správně vyplnit zadanou úlohu v pracovním sešitě a tudíž si pomáhat připravenými taháky, ale zamyslet se, prodiskutovat problém a podle svého rozumu úlohy vyplnit. Po kontrole pracovního sešitu (jeho části) pedagogem se chybné odpovědi kolektivně prodiskutují se snahou učitele předat informaci tak, aby byla pro žáky, co nejlépe zapamatovatelná např. použití didaktických pomůcek (modelů, obrázků, video atd.)
Přeji hodně úspěchů ve vzdělávání a v přípravě na závěrečnou zkoušku.
60
13. Pracovní sešit – didaktická pomůcka pro žáky tříletého učebního oboru „Automechanik“
61
Pracovní sešit K ukončování vzdělávání závěrečnou zkouškou a k souhrnnému opakování učiva učebního oboru
„Automechanik“
Jméno ………………………………………….
62
OBSAH Předmluva Doporučená literatura I. Technická dokumentace a ruční zpracování materiálů měření a měřidla (posuvka, mikrometr, kalibry atd.) kreslení strojních součástí (kótování, lícování, drsnost atd.) řezání kovů, pilování, stříhání vrtání, vyhrubování, vystružování, lícování sekání, ohýbání a rovnání práce s mechanizovanými nástroji II. Obrábění a spojování materiálů strojní obrábění, soustružení, frézování nýtování svařování plamenem, elektrickým obloukem, pájení svařování plastů, lepení, tmelení III. Základy opravárenství •
součásti k přenosu sil a momentů (hřídele, pera, převody, ložiska atd.)
•
motorová vozidla (historie, rozdělení, bezpečnost)
•
části motorových vozidel (karoserie, nápravy, pneumatiky atd.)
IV. Základy elektrotechniky motorových vozidel základní pojmy z elektrotechniky základní elektrotechnické materiály pasivní součásti elektrotechnických obvodů (rezistory, kondenzátory,atd.) elektrotechnická schémata akumulátory, alternátory, zapalování
63
V. Elektrotechnika motorových vozidel
zdrojová soustava (akumulátory)
spouštěče, zapalování
osvětlovací, návěstní a signalizační zařízení
VI. Podvozky o základní pojmy o podvozek, odpružení, tlumiče a stabilizátory o nápravy – účel, schéma, značení, vlastnosti o hřídele o použití brzdných zařízení u mechanismů VII. Brzdy a technická kontrola potrubí, armatury opravy, seřízení a údržba brzdy VIII. Převody převodové ústrojí mechanické převody a mechanizmy IX. Motory •
rozdělení spalovacích motorů
•
pístové spalovací motory
•
konstrukce, diagnostika a opravy motorů
•
mazání a chlazení motoru
•
spalovací turbíny
64
X. Řízení motoru
zapalování
příslušenství spalovacích motorů – palivové soustavy
diagnostika a zkoušení vozidel
XI. Příslušenství motoru a vozidla klimatizace a topení brzdové systémy systémy řízení motorů airbagy elektrické posilovače řízení elektrické řízení převodovek multiplexní sítě CAN radary pro odstup vozidel, snímače couvání ochrana proti zneužití stěrače, elektrické ovládání sedadel, skel, zrcátek řízené odpružení a tlumení světlomety, audiosystémy, videosystémy XII. Běžné opravy o řízení a obsluha strojů a zařízení o alternativní pohony vozidel o garážování a skladování materiálů
65
Předmluva Vážení žáci a pedagogové, ukončování studia závěrečnou zkouškou je
dosti
důležitým
krokem
a momentem člověka v životě. Úspěšné zvládnutí
této
zkoušky
se
vám
žáci
odstartuje vaše profesní kariéra. K úspěšnému
zvládnutí
závěrečné
zkoušky vašeho oboru je zapotřebí poctivá a důsledná příprava a k tomu vám má dopomoci tento nabízený pracovní sešit, který jste obdrželi. Tato pomůcka by vám měla sloužit k průběžnému a souhrnnému opakování vašeho tříletého vzdělávání učebního oboru „Automechanik“. V pracovním sešitě si procvičíte své dovednosti a znalosti získané za celou dobu vzdělávání. Myslím, že při práci s tímto textem se nebudete nudit a určitě vás i zaujme. Úlohy jsou směřovány k jednotlivým probraným tématům - modulům a je důležité, aby každý z vás pracoval soběstačně nebo po skupinkách (na rozhodnutí pedagoga) a tím jste si ověřili své přednosti nebo nedostatky ve znalostech tohoto oboru. V doporučené literatuře můžete čerpat zapomenuté informace a pro vaši potřebu se něčemu ještě přiučit. Nepoužívejte žádné tajné přípravy (taháky v různých formách utajení), tím si spíše uškodíte a vůbec se nedozvíte nic o vaší připravenosti k závěrečným zkouškám. Přeji úspěch a štěstí při následném ukončování studia závěrečnou zkouškou a tím dobrý start do další etapy života a vyučujícím radost z dobře vykonané práce.
66
Doporučená literatura: Automobily – učebnice pro 1., 2. a 3. ročník OU a UŠ Frischherz, A.; Skop, P.; Piegler, H.: Technologie zpracování kovů 1 a 2 Hluchý, M.: Strojírenská technologie. Kunc, A.: Technické kreslení. Křen, K.; Košťál, J.: Moderní automobil v obrazech. Naše vojsko, 1972, 180 s. Švagr, J.; Vojtík, J.: Technologie ručního zpracování kovů Vojtík, J.: Odborné kreslení. Zdeněk, J.; Kubát, J.; Ždánský, B.: Elektrotechnika motorových vozidel 1 a 2 Zdeněk, J.; Ždánský, B.: Automobily 1 – Podvozky. Zdeněk, J.; Ždánský, B.: Automobily 2 – Převody. Zdeněk, J.; Ždánský, B.: Automobily 3 – Motory. Zdeněk, J.; Ždánský, B.: Automobily 4 – Příslušenství.
Upozornění: V pracovním sešitě jsou použité obrázky, schémata a nákresy jen z doporučené a uvedené literatury žákům, které měli již možnost vidět a popřípadě s nimi i pracovat, jak v teoretickém odborném vzdělávání, tak i v praktickém vyučování.
67
1. Spojte čarou správnou odpověď s měřícím přístrojem:
Dutinový mikrometr třmenový
Výškoměr
Digitální úchylkoměr
2. Vypište nepřesnosti a chyby při měření:
68
Mikrometr
3. Proveďte kótování součástky:
4. Definujte lícování a uveďte jaké druhy lícování se používají?
5. Popište značky drsnosti: (připište k obrázkům)
6. Vypište aspoň 5 zásad bezpečnosti práce při ručním řezání:
7. Vypište aspoň 3 zásady bezpečnosti práce při ručním pilování:
69
8. Definujte vrtání a uveďte jeho druhy?
9. Rozdělení závitů: • • • • •
Podle směru Podle tvaru Podle počtu závitů Podle tvaru profilu Podle navinutí -
10. Druhy sekáčů:
70
1. Před spuštěním stroje při strojním obrábění je nutné zkontrolovat zda: 2. Stručně popište postup při nýtování:
Kleště pro trhací nýty
Hliníkové trhací nýty
71
3. Svařovací zařízení s lahvovým acetylénem se skládá z:
4. Svařování elektrickým obloukem – doplňte tabulku:
(přibližně)
Teplota sloupce oblouku
5. Popište obrázek ručního obloukového svařování obalenou elektrodou: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
72
6. Definujte pájení: (stručně)
7. Druhy pájek:
1.
2.
8. Metody pájení:
1.
2.
73
3.
1. Co tvoří a k čemu slouží spojovací a kloubové hřídele?
2. Co spojuje dva hřídele a umožňuje jim vzájemnou výchylku jejich os?
3. Jáké druhy kloubů znáte? 3.
1.
2.
4.
5.
4. Je-li to kloub, určete jaký a napište oba jeho názvy?
5. Popište kamenový (kulisový) kloub:
6. Stručně popište účel pérování:
74
7. Pérování vozidla se skládá: 1.
2.
3.
8. Jednoduše nakreslete listové pero a popište:
9. Popište tlumič:
75
10. Definujte řemenový převod:
Výhody –
Nevýhody –
11. Spojte čarou správný název převodu s obrázkem:
Ozubenými koly Planetové soukolí Šnekové soukolí
Řetězem Klínovým řemenem
12. K čemu slouží a co umožňuje ložisko?
76
13. Znáte historická vozidla? (pojmenujte)
14. Vysvětlete pojmy: Jednostopé motorové vozidlo –
Dvoustopé motorové vozidlo –
15. Napište, co víte o aktivní bezpečnosti?
16. Napište, co víte o pasivní bezpečnosti?
77
1:. Určete typy karosérií:
18. Jakou úlohu mají nápravy?
19. Podle konstrukce rozlišujeme nápravy:
78
20. Rámy vozidel: Účel rámů: Umístění na vozidle: Požadavky na rám: Druhy rámů: 1. Rámy automobilů –
2. Rámy motocyklové –
21. Popište jednotlivé údaje na pneumatice:
79
22. Popište bubnovou brzdu:
23. Popište kotoučovou brzdu:
80
24. Jaké jsou požadavky na funkčnost brzd?
25. Popište hlavní části řízení:
26. Popište části hřebenového řízení:
81
27. Stručně definujte základní pojmy:
rejd –
celkový rejd –
převod řízení –
směrová stabilita –
nedotáčivost –
přetáčivost –
82
1. Vyjmenujte alespoň 10 elektrických zařízení na motorovém vozidle:
2. Vysvětlete pojem elektrický obvod:
3. Vysvětlete pojem elektrický proud a jaké druhy jsou?
4. Vysvětlete pojem elektrický odpor:
5. Co je elektrický vodič?
83
6. Co je polovodič a jaké prvky mezi ně patří?
7. Co je elektrický izolant, uveďte druhy?
8. Co se rozumí elektrickým zdrojem?
9. Co je stejnosměrný proud?
10. Co je střídavý proud?
11. Uvedený výraz přiřaďte ke správné el. součástce: Rezistor
Kondenzátor Elektromagnet
84
12. Definujte osciloskop:
13. Definujte akumulátor:
14. Popište bezúdržbový akumulátor VARTA:
11a23456789101112131415-
85
15. Popište alternátor:
16. Co představuje obrázek?
17. Stručně popište funkci zapalování:
18. Rozdělení základních typů zapalování: 1 3-
4-
2– 5-
86
19. Popište schéma zapalování:
20. Popište konstrukci zapalovací svíčky:
87
21. V rozdělovači jsou tři funkční celky, jaké to jsou?
88
1. Podle funkce se rozlišují na vozidle tyto druhy světel:
2. V motorových vozidlech se používají například tyto zdroje světla:
3. Popište konstrukci světlometu:
89
4. Popište části spouštěče s výsuvným pastorkem – pastorek zasunut:
90
1. Hlavní části podvozku automobilu:
2. Strojový spodek (šasi) je schopen samostatného pohybu? 3. Nápravy dělíme na:
1.
2.
4. Hlavní úkoly rámů jsou:
5. Určete druhy rámů :
91
ANO
NE
6. Definujte pojmem geometrie zavěšení kol: (stručně)
7. Jak se měří sbíhavost a jaké 3 parametry podvozku ovlivňuje?
8. K obrázkům napište, co jste při měření zjistili?
9. Definujte odklon kola: (stručně)
92
10. Při měření úhlu kola se mohou naměřit dva druhy nastavení kol, jaké?
11. Co je to stabilizátor a k čemu slouží? (stručně)
12. Podle vztahu k řízení vozidla je náprava:
13. Účel náprav: 1-
2-
3-
93
1-
2-
13. Popište druh náprav:
14. Stručně vysvětlete účel tlumičů na vozidle:
15. Základní rozdělení tlumičů:
1-
2-
16. Popište účel kola včetně pneumatiky na vozidle:
17. Podle konstrukce rozeznáváme pneumatiky:
94
1-
2-
18. Co si představujete pod pojmem běhoun?
19. Popište složení bezdušové pneumatiky:
20. Podle tvaru valivých těles dělíme ložiska na:
95
1. Co rozumíte pod pojmem brzda?
2. K čemu slouží provozní brzda?
jak to je ???
3. K čemu slouží nouzová brzda?
4. K čemu slouží omezovač rychlosti?
96
5. Co způsobuje dlouhý zdvih brzdového pedálu?
6. Co způsobuje tuhé sešlápnutí pedálu a brzdy mají jen velmi malou účinnost ?
7. Popište průběh (dráhu) brzdění:
123456-
97
8. Stručně popište, co znázorňuje obrázek a jakou má funkci:
9. Zpomalovací brzdy: (správnou odpověď zakroužkujte) I. Účelem zpomalovací brzdy je: a) snížit rychlost vozidla až do zastavení b) pouze snížit rychlost vozidla bez použití provozních brzd c) zabránit samovolnému rozjezdu vozidla při stání na svahu II. Zpomalovací brzda se používá pro: a) parkování (parkovací brzda) b) zastavení vozidla (provozní brzda) c) odlehčení provozních brzd při sjíždění dlouhých svahů III. Použitím zpomalovací brzdy: a) sníží se zahřívání a opotřebení provozních brzd b) zvýší se zahřívání a opotřebení provozních brzd c) nemá vliv na opotřebení a zahřívání provozních brzd IV. Výfuková brzda: a) zmenšuje brzdný účinek motoru b) nemá vliv na brzdný účinek motoru c) zvyšuje brzdný účinek motoru V. Utěsnění výfukového potrubí je zajištěno: a) těsnícím kroužkem b) klapkou c) západkou
98
VI. Při použití výfukové brzdy u vznětových motorů se s: a) uzavřením výfukového potrubí zvyšuje dodávka paliva b) uzavřením výfukového potrubí přerušuje dodávka paliva c) uzavřením výfukového potrubí dodávka paliva nemění VII. Motorová brzda pracuje na principu: a) odpouštěním motorem stlačeného vzduchu do sacího potrubí b) odpouštění stlačeného vzduchu současně do sacího a výfukového potrubí c) odpouštění motorem stlačeného vzduchu do výfukového potrubí VIII. U elektromagnetického retardéru je magnetické pole vytvářeno: a) mezi cívkami rozmístěnými na statoru a mezi kotouči z magnetického materiálu b) mezi cívkami rozmístěnými na rotoru a mezi kotouči z magnetického materiálu c) mezi cívkami umístěnými na statoru a na rotoru IX. Chlazení elektromagnetického retardéru je zajištěno: a) samostatným ventilátorem b) chladicí kapalinou c) vzduchem proudícím od lopatek rotorů X. Elektromagnetický retardér je na vozidle nejčastěji umístěn: a) na spojovacím kloubovém hřídeli b) na zadní nápravě c) na přední nápravě
99
1. Rozdělení převodných ústrojí: - pro krátkodobé přerušování přenosu točivého momentu: 1) 2) - pro změnu velikosti přenášeného točivého momentu:
1) 2)
- pro stálé spojení: 1) 2) - pro rozdělení přenášeného točivého momentu: 1) 2) 2. Jaký účel převodovky plní?
3. Co si představujete pod pojmem základní převod?
100
4. Na obrázku je kolikatihřídelová a kolikatistupňová převodovka. Jaký rychlostní stupeň je zařezen?
5. Popište obrázek převodovky:
1– 2– 3– 4– 5-
6–
7-
8–
9-
10 -
11 -
12 –
13 –
14 –
6. Jsou u synchronizovaných převodovek všechna ozubená kola (až na zpětný chod) ve stálém záběru?
ANO
NE
7. Čím jsou opatřena ozubená kola u synchronizovaných převodovek pro snížení hlučnosti a nadměrnému opotřebování?
101
8. Tento obrázek představuje jaké soukolí?
9. Popište soukolí: 12– 3– 4-
10. Základní vlastnosti převodových olejů jsou charakterizovány pomocí: 1–
2–
11. Popište rozebíratelný křížový kloub: 1– 2– 4– 5– 6– 7–
12. Stručně definujte účel diferenciálu: 1–
2–
102
13. Popište schéma kuželového diferenciálu s kuželovým stálým převodem rozvodovky: 1– 2– 3– 4– 5– 6– 7–
14. Diferenciál rozděluje rovnoměrně točivý moment na obě hnací kola i v případě jejich nestejných otáček v poměru na?
15. K čemu zejména slouží závěr diferenciálu?
16. Vypište hlavní části třecí spojky: 1– 2– 3– 4– 5–
103
17. Vyjmenujte druhy spojkových lamel:
1–
2–
3–
4–
18. Jakou funkci má vypínací ložisko?
19. Jaká se udává u sepnuté spojky spojková vůle?
104
1. Vypište základní rozdělení spalovacích motorů: 1– 2– 3– 2. Stručně definujte: HÚ –
DÚ –
Zdvih –
3. Popište uspořádání válců vozidlových pístových motorů:
105
4. Z jakých fází se skládá činnost čtyřdobého motoru? 1–
2–
3–
4–
5. U dvoudobého zážehového motoru je pro vykonání jednoho pracovního cyklu (oběhu) zapotřebí kolika zdvihů pístu?
6. Popište hlavní části čtyřdobého vznětového motoru:
7. Napište název motoru s krouživým pohybem pístu:
106
8. Uveďte výhody motoru s krouživým pohybem pístu: 9. Co si představujete pod pojmem hybridní pohon a jaké zdroje energie tento systém používá?
10. Vyjmenujte hlavní účel válce: 1– 2– 3– 4– 11. Vyjmenujte účel hlavy válců: 12. Hlava válce je chlazená buď:
1-
107
2-
13. O jaké druhy spalovacích prostojů jde?
14. Jaké jsou hlavní účely těsnění hlavy válců? 15. K čemu slouží sací potrubí?
16. Popište hlavní účel pístů:
108
17. Popište obrázek klikového ústrojí:
1– 2– 3– 4– 5– 6– 7– 8– 9– 10 –
11 –
18. Klepání pístu je možno omezit:
19. Popište dna pístů zážehových motorů:
109
20. Co by jste napsal (a) o tomto pístu?
21. Místo, kde je pístní kroužek rozříznut se nazývá? 22. Pístní kroužky jsou:
1)
2)
23. Popište obrázek ojnice:
110
24. Popište klikový hřídel řadového čtyřválcového motoru s pěti hlavními čepy:
25. Jaký je účel rozvodových mechanismů? 26. Jakými způsoby může být poháněn vačkový hřídel? 1– 2– 3– 27. Jaké má vačkový hřídel otáčky proti klikovému hřídeli? 28. Popište sací ventil (jednokomorový)
111
29. Stručně popište úkoly mazání pístových spalovacích motorů: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 30. Vysvětlete mazání z: klikové skříně -
olejové nádrže -
31. Určete o jaké druhy ventilových rozvodů se jedná:
112
1. Vysvětlete pojmy: Konstrukční poruchy:
Technologické poruchy:
Provozní poruchy:
2. Co se dá zjistit defektoskopií?
3. Na obrázku je zařízení sloužící k?
113
4. K čemu slouží toto zařízení?
5. Popište diagnostickou linku:
6. Technickou prohlídkou vozidla se rozumí kontrola: 1–
2–
3–
4–
5–
6–
7–
8–
9–
10 –
114
7. Jaká vozidla jsou vybavena zastávkovou brzdou a jaký má účel?
8. Jakými základními parametry je tvořena geometrie podvozku?
115
1. Co obsahuje kompletní plnění autoklimatizace? 2. Stručně vysvětlete čím jsou nápomocny jednotlivé systémy: ABS – protiblokovací systém:
3. EBV – elektronické rozdělení brzdné síly:
116
4. MSR – regulace prokluzu:
5. ASR – protikluzový systém:
6. ESP – elektronický stabilizační program:
7. MBA – mechanický brzdový asistent:
8. HBA – hydraulický brzdový asistent:
9. DSR – zvyšuje účinnost ESP, vysvětlete čím?
10. ESBS – zvyšuje stabilitu vozidla, vysvětlete jak?
117
11. EDS – elektronická uzávěrka diferenciálu:
12. Co víte o airbagu a jeho funkci?
Airbag před a po aktivaci (průřez volantem)
13. Z jakých tří hlavních částí se skládá airbag?
14. Co víte o značce VIN (Vehicle identification number – Identifikační číslo vozidla) a kde je umístěno?
118
1. Popište jednotlivá zařízení:
119
2. Alternativní paliva v dopravě umožňují omezování - čeho?
3. Aktuálně využívaná alternativní paliva v dopravě jsou: 4. Definujte biopaliva:
5. Stručně popište co je hybridní pohon:
120
6. Definujte a stručně popište elektromobil?
7. Vepište ke každému státu alespoň jednoho automobilového výrobce:
121
… a je to…
122
Závěr Diplomová práce „Pracovní sešit pro přípravu na ukončování vzdělávání oboru automechanik“ je situován nejen k souhrnnému opakování učiva, ale i k opakování průběžnému během celého vzdělávání. Záleží na učiteli, jakým způsobem pracovní sešit použije. Pracovní sešit lze použít jako celek nebo jen pro rychlou kontrolu vědomostí žáků jako didaktický test tím, že se vytiskne určitá část probraného modulu a dá se žákům k vypracování. Pracovní sešit pro žáky neobsahuje žádné hodnocení známkou (stupnice) nebo bodovou stupnicí z důvodu špatného vlivu na žáky při řešení zadaných úloh. Učitel má k dispozici v bloku vypracovaných správných otázek bodové hodnocení, které si může dle vlastního uvážení upravit, popřípadě vytvořit i stupnici hodnocení známkou, jak pro jednotlivá témata, tak i pro zrychlené, zkrácené didaktické testy. Cílem pracovního sešitu je vytvořit zpětnou vazbu, jak pro žáky, tak i pro učitele. Dalším hlavním cílem je pomoc při úspěšném složení závěrečné zkoušky, která je důležitým životním mezníkem pro žáka a nastartování jeho profesní kariéry. Naopak neúspěch u zkoušky může žáka uvést k flustraci s negativním dopadem na jeho začínající profesní život. Sestavování pracovního sešitu je podloženo jen informacemi předávané učiteli odborných předmětů, učiteli odborného výcviku a odborné literatury doporučené žákům po celou dobu tříletého vzdělávání. Pracovní sešit jsem podrobil evaluaci a srozumitelnost a obtížnost textu odpovídá ostatním učebnicím a doporučené literatuře. Jednotlivé zadání nebo úkoly se dotýkají jednotlivých témat – výukových modulů na sebe navazujících a tudíž, jestliže má žák nedostatky v nějakém modulu, tak není schopen na otázku uspokojivě odpovědět. To znamená, že byť se otázka zdá jednoduchá, tak musí žák ovládat i podtémata na sebe navazující, která ho navedou ke správné odpovědi. Spojením získaných vědomostí a dovedností nejen v jednotlivých odborných předmětech, ale i v mezipředmětových vztazích spojené i s praktickým vyučováním by měl žák na každou zadanou úlohu aspoň zareagovat. Při kontrole má učitel unikátní zpětnou vazbu žákových vědomostí a mohou se plně věnovat nepochopeným ukazatelům.
123
Dalším faktorem, který mě vedl k vytvoření didaktické pomůcky tzv. pracovního sešitu je ta skutečnost, že v době bakalářského studia jsem začal pracovat se žáky prvního ročníku, kteří nastoupili do učebního poměru automechanik v září 2011. V této jedné třídě jsem prováděl průzkum týkající se vědomostí a dovedností žáků a jejich přístup ke vzdělávání, který jsem chtěl uplatnit v bakalářské práci. Od tohoto záměru jsem upustil a Bc práci jsem směřoval k jinému tématu. Získané informace od žáků a učitelů jsem zúročil až nyní v diplomové práci. Dále jsem sledoval tuto třídu a jejich učitele v každém ročníku až k jejich závěrečné zkoušce, která proběhla na jaře 2015. Se žáky jsem byl v kontaktu, docházel jsem na jejich praktické vyučování ve školním zařízení i mimo školní zařízení a účastnil jsem se i výuky odborných předmětů. Se žáky jsem prováděl rozhovory a dával jim vyplňovat dotazníky směřující k výuce a k samotnému postoji vybraného oboru a života. Čím byli žáci starší, tím se jejich odpovědi blížili k tomu, že nemají dostatek názorných didaktických pomůcek, ve výuce, je málo času na odborné předměty, žádali více praktického vyučování, lepší přístup ze strany učitelů a by se mohlo pokračovat dále. Ani jednou nezaznělo, že by samotní žáci nějakým způsobem přispěli k výuce a tím by pomohli hlavně sobě, ale také i učitelům při vzdělávání. Např. lepší přípravou, snížením absence ve výuce, lepším přístupem k výuce i samotným vyučujícím atd. Asi jsem měl na třídu štěstí, ale závěrečnou zkoušku splnili všichni žáci kromě jednoho, který se ke zkouškám nedostal z důvodu velké absence. Bez ohledu na výsledky žáků u závěrečné zkoušky a s ohledem šetření týkajícího se pracovního sešitu si myslím, že bude tato didaktická pomůcka přínosem pro žáky i učitele a že cíl, který jsem si zadal, byl splněn. Nebráním se i případným změnám provedených v pracovním sešitě určeného pro obor automechanik v budoucnu na základě zjištěných výsledků nebo změn ve vyučovacích modulech. Pracovní sešit je vytvořen pro učební obor „Automechanik“ (kód - 23-68-H/001), ale využití je i pro příbuzné učební obory „Mechanik opravář“ (kód - 23-66-H/001) a „Mechanik opravář - silniční motorová vozidla“ (kód - 23-68-H/003), kdy ŠVP každé školy v tomto směru jsou pro odborné vzdělávání téměř shodná s nepatrnými odchylkami. Tyto tři učební obory zaštituje učební obor Mechanik opravář motorových vozidel vedený pod kódem 23-68-H/01.
124
Pracovní sešit vychází z pedagogických dokumentů, z jednotného zadání závěrečné zkoušky a je připraven tak, aby co nejlépe prezentoval celkovou připravenost žáka na zdárné ukončování vzdělávání v závěrečné zkoušce a získání výučního listu pro budoucí povolání, čímž bude splňovat podmínky i na trhu práce.
125
Použitá literatura a zdroje BLÁHOVÁ a kol.: Didaktis, 156 s. ISBN: 978-80-7358-116-9 ČAČKA, O.: Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: 2009, 378 s. ISBN 1081-171-2000 ČADÍLEK, M.: Didaktika praktického vyučování I. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. 104 s. ČADÍLEK,
Miroslav
a
Aleš
LOVEČEK.:
Didaktika
odborných
předmětů.
Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. 173 s. JŮVA, V.: Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8 JŮVA, V.: Úvod do pedagogiky. Brno: Paido 1994, 127 s. ISBN 80-901737-6-4 LOVEČEK, A.; ČADÍLEK, M.: Didaktika odborných předmětů [online]. 2005, [cit.
13.
prosince
2009].
Dostupný
z WWW:
, s. 10, s. 31-40. PAŘÍZEK, V.: Učitel a jeho povolání. Praha 1988 PRŮCHA, J., et al.: Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2 PRŮCHA, J.: Učitel 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 160 s. ISBN 80-7178-621-7 PRŮCHA, J.: Učebnice: teorie a analýzy edukačního média. Příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998. 148 s. ISBN 80-85931-49-4, (s. 16 – 17) PRŮCHA, J.: Učebnice: teorie a analýzy edukačního média. Příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998. 148 s. ISBN 80-85931-49-4 PRŮCHA, J.: Vzdělávání a školství ve světě. Portál 1999, ISBN 80-7178-290-4 ŘÍČAN, P.: Psychologie, Praha: Portál 2009, 304 s. ISBN 987-80 7367-560-8 SPOUSTA, V., et al.: Vádemékum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. 1. dotisk. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 158 s. ISBN 80-210-2387-2 STOJAN, M.: Přehled obecných pedagogických kategorií, Brno 2003, 60 s STOJAN, M.: Základní pedagogické kategorie. Brno 1999, 62 s. ISBN 80-210-1964-6
126
ŠIMONÍK, Oldřich.: Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005. 140 s. ISBN 80-86633-33-0, (s. 69 – 75) VALIŠOVÁ, A.; KASÍKOVÁ, H. a kol.: Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007.
Hughes, J.: Velká obrazová encyklopedie. 1999 Michovský, V.: Dějepis – Pravěk a starověk pro základní školy. 1988 Oliva, P.: Kolébka demokracie. 2000 Vernerová, M.: Sešit z primy. 1999 Ruiz, V.; Arias, P.; Jerome Carcopino, J.: Antický Řím. 1967 Zamarovský, V.: Dějiny psané Římem. 1967 Zamarovský, V.: Řecký zázrak. 2000
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (novelizace vyhláškou č. 147/2011 Sb.) Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních (novelizace vyhláškou č. 116/2005 Sb.) Časové řady základních dat demografické statistiky ČR v letech 1900-1999. ČSÚ 2000. Demografická příručka 1982. FSÚ 1982
127
Internetové zdroje
http://www.montessoricr.cz/ http://www.youtube.com/watch?v=OM1Gu9KXVkk http://www.iwaldorf.cz/ http://www.zshusovadalton.cz/sites/dlinks.htm http://www.sbscr.cz/ http://www.pau.cz/cs/ http://www.modernivyucovani.cz/ http://auta5p.eu/informace/podvozek/podvozek1.php - nápravy 20. 2. 2014 v 11hod. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4032-10 http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_vzdelani - 15. 5. 2014 – 21.00 hod. http://www.nuov.cz/nzz/reforma-zaverecne-zkousky
Didaktické
zásady
[online].
[cit.
9.
ledna
2010].
Dostupný
z WWW:
.
https://www.google.cz/#q=%C5%A1kolstv%C3%AD+ve+starov%C4%9Bk%C3%A9 m+%C5%99ecku 24.1. 2014 - 9.00 hod HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?&vo=graf&kapitola_id=85&
128
Abstract
Diplomová práce „Pracovní sešit pro přípravu na ukončování vzdělávání oboru automechanik“ je směřována jako didaktická pomůcka pro žáky a učitele pro všechny učební obory „Automechanik“, který je ukončován závěrečnou zkouškou s výučním listem. Má především sloužit žákům pro lepší orientaci a představivost zadaných úkolů v různých výukových modulech a taky jako zpětná vazba pro učitele, kdy by měl vyučující zareagovat na nedostatky v jednotlivých tématech a tyto se žáky odstranit. Pracovní sešit lze využít jako pomůcku pro ověřování probraných jednotlivých témat p rů běžně celý šk oln í rok nebo i k souhrnnému opakování a přípravě na závěrečnou zkoušku v posledním ročníku.
Thesis "Workbook for preparing for the completion of education courses mechanic" is directed as a didactic tool for teachers and pupils for all apprenticeships "mechanic", which is completed by a final exam with a vocational certificate. Is mainly intended for pupils with better orientation and imagination assignments in various learning modules and also as feedback for the teacher when the teacher should respond to weaknesses in individual
subjects
and
those
with
pupils
removed.
The workbook can be used as a tool for verifying the studied individual topics continuously throughout the school year or even to the general repetition and preparation for the final exam in the last year.
129
Příloha: Správné odpovědi k pracovnímu sešitu Dotazník pro vedoucí pracovníky Dotazník pro žáky
130
Správné odpovědi, hodnocení – pracovní sešit I. Technická dokumentace a ruční zpracování materiálů 1. Spoj čarou správnou odpověď s měřícím přístrojem
Dutinový mikrometr Výškoměr Digitální třmenový
4 b.
úchylkoměr
2. Nepřesnosti a chyby při měření
Mikrometr
6 b.
Při měření musíme skutečný rozměr nejen zjistit co nejpřesněji, ale eliminovat chyby, které mají tyto příčiny: • Nerovnosti na měřeném předmětu (obrobku), např. (přilnutými třískami, prachy, výronky). • Nepřesnosti měřidla, např. opotřebením, vůlí, otěrem, chybou v rozteči stupnic, úchylkou stoupání šroubu s mikrometrickým závitem. • Chyba v poloze (pootočení) měřidla při měření. • Úchylky, které vznikají nadměrným tlakem na měřidlo nebo nevhodnou polohou obrobku při provádění měření, takže dojde k deformaci obrobku nebo měřidla. • Chyby způsobené osobami provádějícími měření v důsledku nedostatečné praxe v měření, nedostatečné ostrosti vidění nebo chyby při odečítání způsobené odchylkou. • Vliv tepla na obrobek nebo měřidlo, např. teplo při obrábění, teplo ruky, teplo při vytápění. 3. Proveďte kótování součástky:
(vzor)
131
dle uvážení max. 5 b.
4. Definujte lícování a uveďte jaké druhy lícování se používají
1+3 b.
Lícování je v technickém kreslení předepsání rozměrů dvou volných konstrukčních částí daného předmětu tak, aby tyto části vůči sobě měly předepsaný vztah. Je to současně pojmenování činnosti, která vede k výrobě a ustavení těchto součástí. Druhy uložení při Lícování: • • •
s přesahem - zaručuje určitý nejmenší přesah, čímž se docílí nehybnost součásti - pevnost spojení (kolo nalisované na hřídeli) přechodné - u tohoto uložení mohou nastat případy kdy je mezi součástkami vůle nebo přesah s vůlí - je vždy zaručena minimální vůle, která umožňuje vzájemný pohyb součásti (např. hřídel, kluzné ložisko)
Různých uložení se dosahuje použitím jednotlivých kombinací rozměrových tříd ukládaných součástí. Nejčastěji se o lícování mluví v souvislosti s uložením otáčivých hřídelí a podobných soustav válcových povrchů. 5. Popište značky drsnosti
3 b.
6. Vypište aspoň 5 zásad bezpečnosti práce při ručním řezání
5 b.
1. Při vylomení nadměrného počtu zubů musíme práci přerušit, a pilový list vyměnit za nový. 2. Volíme vždy vhodné a pevné upnutí materiálu. 3. Čepy (kolíčky) pro upevňování pilového listu nesmí nadměrně přečnívat, ani obsahovat ostré hrany (např. nesmí být nahrazovány hřebíky!). 4. Před každým řezáním vždy zkontrolujeme, je-li pilový list řádně upnutý. 5. Zkontrolujeme též rukojeť pilky – nesmí být volná. 6. Při dořezávání dbáme zvýšené opatrnosti, zejména při odpadnutí zbytku polotovaru 7. Vypište aspoň 3 zásady bezpečnosti práce při ručním pilování 1.Nepracujte s pilníkem, u kterého rukojeť spadává nebo 2.Pilovaný předmět vždy vhodně 3.Nepracujte tupými pilníky, mohou snadno sklouznout po materiálu.
132
3b je
prasklá. upněte.
8. Definujte vrtání a uveďte jeho druhy
1+2 b.
Vrtání je činnost, při které dochází k oddělování materiálu řezným točivým pohybem pomocí nástroje, vrtáku. Jedná se o třískové obrábění materiálu, při kterém nástroj vykonává všechny pohyby najednou. Vrtáním se v materiálu vytváří otvory kruhového tvaru. • •
Strojní vrtání - pomocí stojanových vrtaček, materiál je upnut ve svěráku, Ruční vrtání - pomocí ručních vrtaček
9. Rozdělení závitů • • • • •
5 b.
Podle směru - pravý (obvykle) - levý Podle tvaru – hranaté - kuželové Podle počtu závitů – jednochodý - vícechodý Podle tvaru profilu – trojúhelníkové – lichoběžníkové – oblé Podle navinutí - vnitřní - matice - vnější - šroub
10. Druhy sekáčů •
• • •
4 b.
Plochý - ostří sekáče je většinou stejně široké jako šířka sekáčové oceli. Sekáč může být naostřen ve svém středu, nebo může mít ostří umístěno pouze na jedné straně (pro vysekávání z plechu, abychom mohli sekat přesně po rysce). Křížový - délka ostří sekáče se rovná tloušťce plocháče (pohlédneme-li shora na profil plocháče, ostří křižuje obdélník profilu v jeho polovině. Žlábkový - ostří je prohnuté do různých poloměrů; užívá se hlavně v uměleckém zámečnictví. Čtyřhranně špičatý - ve stavebnictví na sekání betonu, v kamenictví, sochařství.
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 42 0 - 20 b. – nevyhovující 21 – 29 b. – dobře 30 – 42 b. – vyhovují
133
II. Obrábění a spojování materiálů 1. Před spuštěním stroje při strojním obrábění je nutné zkontrolovat zda:
4 b.
- zda je obrobek řádně upnut v použitém upínacím zařízení, - zda je obrobek řádně podepřen hrotem, - zda je koník pevně utažen na loži, - zda je nůž dostatečně upnut alespoň dvěma šrouby a vyložení jeho řezné hrany pro běžné obrábění není větší než 1,5 až 2 výška nože 2. Stručně popište postup při nýtování:
dle uvážení
3b.
Při nýtování se dřík nýtu zasune do otvorů ve spojovaných materiálech, hlava nýtu musí překrývat okraj otvoru v dostatečné ploše. Na druhé straně se vyková závěrná hlava. U ocelových nýtů – tam kde jsou zvýšené nároky na únosnost či těsnost spoje nebo při průměru dříku větším jak 10 mm se provádí nýtování za tepla. Do otvoru se vloží rozžhavený nýt – buď v koksové výhni nebo elektrickým odporem – do bílého žáru (1000 až 1100 °C), dřík nýtu se spěchuje tak, aby dostatečně vyplnil otvor. Poté se vykuje závěrná hlava při teplotě kolem 600 °C (tmavočervený žár). Vykování závěrné hlavy se provádí ručně kladivy, za pomocí hlavičkáře, pneumatickými kladivy nebo lisy (hydraulickými, pneumatickými nebo elektrickými). Při chladnutí se nýt smrští a tak stáhne nýtované součásti k sobě 3. Svařovací zařízení s lahvovým acetylénem se skládá z:
5 b.
láhve s acetylénem, láhve s kyslíkem, redukčního ventilu pro acetylén, redukčního ventilu pro kyslík, dvou gumových hadic a svařovacího hořáku. Zařízení s vyvíječem má místo láhve s acetylénem vyvíječ. V ocelových lahvích je kyslík stlačen pod tlakem 125 až 150kp/cm2 a acetylén pod tlakem 15 až 20 kp/cm2. 4. Svařování elektrickým obloukem
5b
Teplota sloupce oblouku
134
5. Schéma ručního obloukového svařování obalenou elektrodou:
7 b.
(1) obal elektrody, (2) kovové jádro elektrody, (3) ochranná atmosféra, (4) svarová lázeň, (5) základní materiál, (6) svarový kov, (7) struska
6. Pájení je:
1 b.
způsob spojování součástí roztaveným pomocným materiálem, tzv. pájkou s nižší teplotou tavení než mají spojované součásti, které se při tom neroztaví. 7. Druhy pájek
2b.
měkká, tvrdá 3b.
8. Metody pájení v atmosféře, vakuové, pájení keramiky
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 27 0 - 13 b. – nevyhovující 14 – 20 b. – dobře 21 – 30 b. – vyhovující
135
III. Základy opravárenství 1. Co tvoří a k čemu slouží spojovací a kloubové hřídel
2 b.
Tvoří převodné ústrojí pro stálé spojení. Přenáší točivý moment z převodovky na rozvodovku hnací nápravy. 2. Co spojuje dva hřídele a umožňuje jim vzájemnou výchylku jejich os 1b. klouby 3. Jáké druhy kloubů znáte
5 b.
křížový, věncový, kamenový (kulisový), stejnoběžný, kuličkový 4. Je-li to kloub, určete jaký a napište oba jeho názvy
2 b.
kloub pružný, Hardy spojka 5. Popište kamenový (kulisový) kloub
4 b.
6. Stručně popište účel pérování
2 b.
zmenšuje přenos kmitavých pohybů náprav vozidla na jeho podvozkové části a karosérii. Chrání tak posádku (náklad) před nežádoucími otřesy. 7. Pérování vozidla se skládá
3 b.
pneumatika, pružící prvek, sedadlo
136
8. Jednoduše nakresli listové pero a popiš
18 b.
1 – zadní 2 – svorník 3, 4, 5 – spona 6, 7 – podložky 8 – třmeny 9 – matice 10 – pojišťovací matice 11 – upínací deska 12 – pryžová pouzdra 13 – misky pouzder 14 – závěsy pera 15 – 17 – pojišťovací podložky 18 – čepy
9. Popište tlumič
13 b.
10. Definujte řemenový převod
3 b.
Řemenový převod je opásaný převod se silovým stykem, u nějž se kroutící moment přenáší z hnacího na hnané kolo pomocí pásu (nebo řemenu, lana, struny). Využívá se zde vláknové tření. Řemenové převody se použijí zejména tam, kde je z objektivních důvodů mezi hnací a hnanou hřídelí větší vzdálenost. Výhody – převody jsou konstrukčně jednoduché a levné, mají tichý chod, při přetížení proklouznou a tlumí rázy. Je možné jimi pohánět i více hřídelů najednou. 137
Nevýhody – větší radiální namáhání ložisek v důsledku napnutí pásu, nestálý převodový poměr v důsledku prokluzu pásu, malá odolnost vůči vyšším teplotám, nutnost občasných kontrol a úpravy napínání pásu. Protože se u řemenových převodů využívá vláknové tření, je nutné zajistit, aby řemen byl neustále napnutý. Napnutí bývá zabezpečeno vhodným mechanismem, který pokryje i určité prodloužení řemene během provozu. 11. Spojte čarou správný název převodu s obrázkem
5 b.
Čelní ozubení Planetové soukolí Šnekové soukolí Řetězem Klínovým řemenem
1 b.
12. Ložisko
je součást technického zařízení, které umožňuje snížení tření při vzájemném otáčivém nebo posuvném pohybu strojních dílů. Jeho historie se vyvíjí již od vynálezu kola. 13. Znáte vozidla historie – pojmenujte
3 b.
První automobil v našich zemích, President r.1897, postavený v Kopřivnici Laurin Klement před první sv. válkou
Praga Piccolo 1931
138
14. Vysvětlete pojmy
2 b.
Jednostopé motorové vozidlo – kola umístěna za sebou v podélné rovině souměrnosti vozidla Dvoustopé motorové vozidlo – kola umístěna ve dvou nebo více rovnoběžných rovinách 15. Aktivní bezpečnost
5 b.
je soubor vlastností pomáhajících zabránit vzniku nehody. Prvky zajišťující kvalitní řízení, bránící nebezpečným manipulacím a upozorňující na nebezpečné situace - účinné brzdy, dobrý výhled z vozidla, dobré pneumatiky, přesné a spolehlivé řízení, kvalitní tlumiče zajišťující dostatečný kontakt pneumatik s vozovkou nebo osvětlení vozidla. Mezi další prvky aktivní bezpečnosti patří moderní elektronické systémy jako ABS, ASR, EBA nebo ESP. 16. Pasivní bezpečnost
5 b.
má za cíl zmírnit následky nehody v případě, že k ní dojde (oproti tomu prvky aktivní bezpečnosti se snaží nehodě předcházet) - deformační zóny vozidla, bezpečnostní pásy a airbagy.
17. Určete typy karosérií
18 b.
Offroad
Hatchback
SUV
Grand Turismo
PickUp (Pick-up)
Coupe (Kupé)
Targa
Liftback
Tudor
Limuzína
Sedan
Pullman
139
Landaulet
Spider
Kombi
MPV
Kabriolet
Van
18. Jakou úlohu mají nápravy
5 b.
přenášejí tíhu karosérie, hnací, brzdné a setrvačné síly. Svým pohybem umožňují řízení a odpružení automobilu. 19. Podle konstrukce rozlišujeme nápravy
8 b.
McPherson, víceprvkovou nápravu, lichoběžníkovou nápravu, klikovou, úhlovou a kyvadlovou nápravu, tuhou nápravu a nápravu DeDion.
20. Rámy vozidel Účel rámů – rám je základní nosná část automobilu, přenáší suvnou sílu z hnacích kol na karoserii a při brzdění zachycuje brzdnou sílu. 3 b. Umístění na vozidle – rám představuje nosnou část vozidla. Jsou na něm umístěny všechny části vozidla včetně karoserie. 2 b. Požadavky na rám – musí být dostatečně pružný, tuhý a pevný, aby dokázal odolat namáhání krutem i ohybem, pokud možno lehký 5 b. Druhy rámů: 1. Rámy automobilů - žebřinový ( obdélníkový, křížový ) 3 b. -páteřový ( rozvidlený, nerozvidlený ) – plošinový - příhradový ( prostorový ) 2. Rámy motocyklové – uzavřené – otevřené
140
2 b.
21. Popište jednotlivé údaje na pneumatice
5 b.
6 b.
22. Popište bubnovou brzdu
141
23. Popište kotoučovou brzdu
6 b.
dle uvážení
24. Požadavky na brzdy:
5 b.
minimální doba náběhu brzd - minimální technická prodleva brzd - rozdělení brzdné síly odpovídající dynamickému přesouvání zatížení na nápravách - dostatečný účinek brzd i po opakovaném použití - maximální zpomalení i při dlouhém brzdění - brzdný účinek i při malé síle sešlápnutí pedálu - dobrá odstupňovatelnost účinku brzd - odolnost proti nečistotám, korozi a opotřebení - dostatečná odolnost proti vysokému zahřátí - vysoká spolehlivost a trvanlivost - nízké nároky na údržbu 25.Popište hlavní části řízení
10 b.
142
26. Popište části hřebenového řízení
6 b.
27. Základní pojmy
6 b.
rejd - úhel vychýlení kola od přímého směru celkový rejd - úhel od jedné do druhé krajní polohy kola (bývá 3 až 6 otáček volantu) převod řízení - poměr mezi úhlem otočení volantu a úhlem otočení kol směrová stabilita - schopnost udržet směr jízdy daný řízením i při působení menších vnějších sil nedotáčivost - automobil vyžaduje větší natočení kol než je poloměr zatáčky přetáčivost - automobil vyžaduje menší natočení kol než je poloměr zatáčky Toto je ovlivněno polohou těžiště mezi nápravami a deformací pneumatik v zatáčce.
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 159 0 - 79 b. – nevyhovující 80 – 120 b. – dobře 121 – 159 b. - vyhovující
143
IV. Základy elektrotechniky motorových vozidel 1. Vyjmenujte alespoň 10 elektrických zařízení na motorovém vozidle
10 b.
Akumulátor, zapalování, spouštěč, generátor, houkačka, vyhřívání skel, integrovaná zadní svítilna, světlomety do mlhy, ventilátor, světlomety do mlhy, přepínače u volantu, kontrolky, spínací skříňka, el. zrcátka + okna, zapalovač, pojistková skříň, rádio 2. Elektrický obvod
dle uvážení 3 b.
je vodivé spojení elektrických prvků, např. odporů, kondenzátorů, cívek, tranzistorů, diod a spínačů. Tyto prvky vytváří vodivou cestu a splňují funkce, které jsou od obvodu požadovány, např. zesilování signálu, vytváření oscilací apod. Může být nepatrný jako integrovaný obvod, nebo může zahrnovat celou elektrickou síť. Obvod může sestávat z jednotlivých prvků nebo celých integrovaných obvodů. Pokud je vodivá dráha tvořená elektrickým obvodem uzavřená, pak se hovoří o uzavřeném elektrickém obvodu. Je-li vodivá dráha obvodu přerušena, např. otevřeným spínačem, pak se mluví o otevřeném elektrickém obvodu. dle uvážení 3 b.
3. Elektrický proud
je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje. Stejnojmenná fyzikální veličina, obvykle označovaná I, vyjadřuje množství elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem. Proud v elektrických rozvodech může být stejnosměrný, střídavý, harmonický nebo obecný. Dohodnutý směr toku proudu je od kladného pólu zdroje přes spotřebič k zápornému pólu zdroje. Tento dohodnutý směr je opačný ke skutečnému směru toku elektronů ve vodiči. Směr toku střídavého proudu se v čase cyklicky mění. V některých elektrických rozvodech má proud harmonický průběh, tj. časový průběh má tvar sinusoidy. 4. Elektrický odpor
dle uvážení
3 b.
je fyzikální veličina charakterizující schopnost elektrických vodičů vést elektrický proud. Hodnota elektrického odporu je dána materiálem, tvarem i teplotou vodiče. Velikost odporu závisí na délce vodiče (přímo úměrně), na obsahu průřezu vodiče (nepřímo úměrně), na materiálu vodiče (měrný elektrický odpor) a na teplotě. 5. Co je elektrický vodič
dle uvážení
3 b.
je látka, která vede elektrický proud. Elektrický vodič musí obsahovat volné částice s elektrickým nábojem, nejčastěji elektrony, příp. kladné nebo záporné ionty.
144
6. Polovodič
dle uvážení 3 b.
součástek je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit. Změna vnějších podmínek znamená dodání některého z druhů energie – nejčastěji tepelné, elektrické nebo světelné, změnu vnitřních podmínek představuje příměs jiného prvku v polovodiči. Mezi polovodiče patří prvky křemík, germanium, selen, sloučeniny arsenid galia GaAs, sulfid olov natý PbS aj. Většina polovodičů jsou krystalické látky, existují však také polovodiče amorfní (některá skla). Polovodiče se využívají u elektronických. 7. Elektrický izolant
dle uvážení 3 b.
je látka, která nevede elektrický proud. Elektrický izolant neobsahuje volné částice s elektrickým nábojem, nebo je obsahuje v zanedbatelném množství. Zamezuje průtoku elektrického proudu mezi vodiči, které mají rozdílný elektrický potenciál. Dobrými izolanty jsou porcelán, sklo, většina plastů, dřevo, papír, za normálních podmínek i vzduch nebo jiné plyny. 8. Co se rozumí elektrickým zdrojem
1 b.
vyrábí a dodává el. energii do sítě vozidla 9. Co je stejnosměrný proud
1 b.
volné elektrony se pohybují stále ve stejném smyslu a proud má neustále stejnou velikost 10. Co je střídavý proud
1 b.
volné elektrony se pohybují střídavě v jednom i druhém smyslu tj. polarita zdroje se neustále mění i velikost proudu 11. Spoj čarou správnou odpověď se správnou el. součástkou Rezistor
Kondenzátor
Transformátor
12. Co je osciloskop 1 b. je elektronický měřící přístroj pro vizuální sledování různých fyzikálních jevů
145
3 b.
13.. Co je akumulátor
dle uvážení 3 b.
je technické zařízení na opakované uchovávání energie, obvykle elektrické. Akumulátor je sekundární článek, který je potřeba nejdříve nabít a teprve potom je možné jej použít jako zdroj energie. Na rozdíl od sekundárních článků (akumulátorů) primární články dodávají energii ihned po svém sestavení a zpravidla je není možné dobíjet, například zinkouhlíkové baterie.
14. Popište bezúdržbový akumulátor VARTA
146
15 b.
15. Popište alternátor
8 b.
16. Chlazení alternátoru – ventilátor s nasáváním čerstvého vzduchu
3 b.
17. Stručně popište funkci zapalování
3 b.
je elektrický systém zažehování ve spalovacích motorech pomocí zapalovací svíčky směs paliva se vzduchem ve válci.
18. Rozdělení základních typů zapalování
5 b.
klasické (cívkové), tranzistorové, elektronické, plně elektronické, kondenzátorové 19. Popište schéma
6 b.
147
20. Popište konstrukci zapalovací svíčky
21. V rozdělovači jsou tři funkční celky, jaké to jsou přerušovač, vlastní rozdělovač, regulátor úhlu předstihu zážehu
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 89 0 - 44 b. – nevyhovující 45 – 67 b. – dobře 68 – 89 b. – vyhovující
148
8 b.
3 b.
V. Elektrotechnika motorových vozidel
1. Podle funkce se rozlišují na vozidle tyto druhy světel • • • • • • • • • • • • • •
•
Potkávací světla (tlumená) – světlomety Dálková světa – světlomety Zpětná světla – světlomety Mlhová světla (přední, zadní) – přední jsou světlomety Obrysová světla Výstražná světla Směrová světla Brzdová světla Světelná houkačka Osvětlení registrační značky Osvětlení informací na vozidlech veřejné dopravy (nápis TAXI, číslo a trasa linky atd.) Osvětlení přístrojů Denní osvětlení (obvykle potkávací světla bez obrysových světel, někdy speciální světla pro denní svícení) Vnitřní osvětlení o Prostoru pro cestující o Motorového prostoru o Zavazadlového prostoru a ložné plochy o Odkládacích prostorů Osvětlení při otevření dveří (má signalizační funkci a zároveň funkci osvětlení vnitřního prostoru)
2. V motorových vozidlech se používají například tyto zdroje světla • • • • • •
15 b.
Žárovka s kovovým vláknem Halogenová žárovka Plynová výbojka (například xenonová) Neonová zářivka Luminiscenční dioda Zářivka
149
6 b.
3. Konstrukce světlometu
8 b.
4. Popište části spouštěče s výsuvným pastorkem – pastorek zasunut
16 b.
1- ozubený věnec 2- volnoběžka 3- zasouvací pružina 4- zasouvací objímka 5- zasouvací pouzdro (unášeč) 6- hřídel rotoru 7- rotor (kotva) 8- svorník s kontaktem 9- kontaktní můstek 10- přidržovací vinutí 11- vtahovací vinutí 12- vratná pružina 13- jádro elektromagnetu 14- svorník 15- zasouvací páka 16- pastorek
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 45 0 - 22 b. – nevyhovující 23 – 34 b. – dobře 35 – 45 b. – vyhovující
150
VI. Podvozky 1. Hlavní části podvozku automobilu
5 b.
nápravy s koly – pérování – řízení - brzdové ústrojí - rám vozidla 2. Strojový spodek (šasi) je schopen samostatného pohybu? 3. Nápravy dělíme na
ANO
1 b.
hnané – hnací
2 b.
4. Hlavní úkoly rámů:
5 b.
vést nápravy (realizovat závislé a nezávislé zavěšení) - nést karosérii a náklad a přenášet jejich tíhu na nápravu (pevnostní funkce) - umožnit funkci hnacího ústrojí, - přenášet hnací a brzdné síly z/na hnací ústrojí, - zajistit bezpečnost posádky vozidla (prvek pasivní bezpečnosti)
5. Určete druhy rámů
6 b.
žebřinový úhlopříčkový křížový
páteřový obvodový
6. Pojmem geometrie zavěšení kol
„X“
plošinový
dle uvážení 3 b.
rozumíme soubor úhlů nastavující kolo a jeho závěs vůči vozovce. Geometrií stanovujeme vlastnosti vozu v přímém směru, stabilitu v zatáčkách, opotřebení pneumatik a v neposlední řadě také valivé odpory, tedy spotřebu paliva. V následujících řádcích si povíme něco o sbíhavosti, odklonu kola, poloměru rejdu, závleku, záklonu a příklonu rejdové osy. 7. Sbíhavost
4 b.
se měří ve výšce osy kol, od okraje ráfku k druhému. Sbíhavost ovlivňuje tři hlavní parametry podvozku: směrovou stabilitu, ovládání vozu a opotřebení pneumatik.
151
8. K obrázkům napište, co jste při měření zjistili
2 b.
1 b.
9. Odklon kola je úhel kola ve vertikálním směru 10. Při měření úhlu kola se mohou naměřit dva druhy nastavení kol
11. Stabilizátor
2 b.
dle uvážení 5 b.
je zařízení snižující náklon vozidla při průjezdu zatáčkou a tím zvyšující komfort a umožňující vyšší rychlost jízdy při průjezdu zatáčkou. Jeho podstatou je pružné spojení zavěšení kol na nápravě. Samotn ý stab ilizátor je v ětšinou tru bk a či tyč z p ru žného materiálu ve tvaru U, uložená příčnou částí v lůžkách, jež jsou připevněny k nápravnici a ramena přenášejí pohyb zavěšení kol na střední část, která se při rozdílném zdvihu levého a pravého kola nakrucuje. 12. Podle vztahu k řízení vozidla je náprava
152
1- hnací
2- hnaná
2 b.
13. Účel náprav
3 b.
1- nést tíhu vozidla a přenášet ji na kola 2- přenášet hnací, brzdné a boční síly mezi kolem a rámem 3- umožnit odpružení vozidla pomocí pružin, které jsou uloženy mezi nápravami a vozidlem 13. Popište druh náprav
3 b.
model přední hnací nápravy Mc Pherson
14. Účel tlumičů
dle uvážení
3 b.
účinně tlumit vlastní kmity pružiny, které vznikají při přejezdu kola automobilu přes nerovnosti a tím zabránit nadměrnému vertikálnímu (svislému) rozkmitání karosérie. 15. Základní rozdělení tlumičů
1-
kapalinové
2-
plynokapalinové
16. popište účel kola včetně pneumatiky na vozidle
2 b. 3 b.
1- nést hmotnost vozidla 2- přenášet síly mezi vozovkou a vozidlem 3- doplňovat pružící systém vozidla 17. Podle konstrukce rozeznáváme pneumatiky 1- diagonální
153
2- radiální
2 b.
18. Co si představujete pod pojmem běhoun
2 b.
představuje stykovou plochu mezi pneumatikou a vozovkou 19. Popište složení bezdušové pneumatiky
11 b.
20. Podle tvaru valivých těles dělíme ložiska na :
5 b.
kuličková, válečková, kuželíková, soudečková a jehlová
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 72 0 – 36 b. – nevyhovující 37 – 55 b. – dobře 56 – 72 b. – vyhovující
VII. Brzdy a technická kontrola 1. Brzda
dle uvážení
3 b.
je technické zařízení sloužící k zastavení nebo zpomalení pohybujícího se předmětu nebo pro jeho udržení v klidu. Kinetická energie je při brzdění zpravidla přeměňována v jiný druh energie, část energie se při brzdění vždy nevratně přemění v teplo. Brzdy mají velký význam především u dopravních prostředků.
154
2. Provozní brzda
2 b.
je používána jako základní typ brzdy k běžnému zastavování nebo snižování rychlosti 3. Nouzová brzda
dle uvážení 3 b.
se používá k zesílení brzdného účinku, pokud mimořádně nepostačí provozní brzda, případně jako záložní brzda v případě selhání provozní brzdy 4. Omezovač rychlosti
1 b.
brání překročení maximální rychlosti nebo jej ztěžuje 3 b.
5. Dlouhý zdvih
pedálu, vyžadující výrazné sešlápnutí brzdy k dosažení žádaného zpomalení, se může u aut vyskytovat z několika různých důvodů. Buď je brzdová kapalina ve špatném stavu, nebo jsou netěsné či bobtnají brzdové hadice a u bubnových brzd mohou být nesprávně seřízeny brzdové čelisti. V každém případě je potřeba při zjištění popsaného jevu nechat brzdy okamžitě zkontrolovat a opravit. 6. Tuhé sešlápnutí pedálu a malá účinnost
4 b.
brzda má jen velmi malou vůli, ztratily destičky své brzdné vlastnosti, třmen je zaseknutý, nebo se závada vyskytuje na posilovači brzd 7. Popište průběh (dráhu) brzdění
1- reakční čas řidiče 2- technická prodleva brzd 5- doba brzdění
6 b.
3- doba náběhu brzd 4- doba plného brzdění 6- doba úplného zastavení
155
8. Stručně popište, co znázorňuje obrázek a jeho funkci
dle uvážení
3 b.
vzduchový kompresor je zdrojem energie vzduchotlaké soustavy. Vytváří požadovaný tlak vzduchu. 9. Zpomalovací brzdy
1b), 2c), 3a), 4c), 5b), 6b), 7c), 8a), 9c), 10a)
10 b.
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 33 0 – 16 b. – nevyhovující 17 – 25 b. – dobře 26 – 35 b. – vyhovující
VIII. Převody 1. Rozdělení převodných ústrojí
8 b.
- pro krátkodobé přerušování přenosu točivého momentu: 1) spojka 2) volnoběžka - pro změnu velikosti přenášeného točivého momentu:
1) převodovka 2) přídavné převody
- pro stálé spojení: 1) spojovací hřídel 2) kloubový hřídel - pro rozdělení přenášeného točivého momentu: 1) rozdělovací převod 2) diferenciál 2. Jaký účel převodovky plní
4 b.
1 – přenášet a měnit velikost točivého momentu motoru 2 – měnit otáčky výstupního hřídele převodovky 3 – měnit smysl otáčení hnacích kol vozidla 4 – umožňuje běh naprázdno (volnoběh) motoru u stojícího vozidla 156
3. Co si představujete pod pojmem základní převod
1 b.
je ten, který je používán při jízdě nejčastěji 4. Na obrázku je kolikatihřídelová a kolikatistupňová převodovka a jaký rychlostní stupeň je zařezen? 3 b. třístupňová, tříhřídelová převodovka se zařazeným prvním rychlostním stupněm 5. Popište obrázek převodovky
14 b.
6. Jsou u synchronizovaných převodovek všechna ozubená kola (až na zpětný chod) ve stálém záběru? ANO 1 b. 7. Čím jsou opatřena ozubená kola u synchronizovaných převodovek pro snížení hlučnosti a nadměrnému opotřebování 1 b. šikmými ozubenými koly 8. Tento obrázek představuje jaké soukolí?
1 b.
Soukolí planetového převodu 9. Popiš toto soukolí
4 b.
157
10. Základní vlastnosti převodových olejů jsou charakterizovány pomocí 1 – viskozity
2 b.
2 – výkonnostní klasifikace
11. Popište rozebíratelný křížový kloub
7 b.
12. Popište účel diferenciálu
2 b.
1 – umožnit rozdílné otáčky hnacích kol 2 – rovnoměrně rozdělit točivý moment na obě hnací kola 13. Popište schéma kuželového diferenciálu s kuželovým stálým převodem rozvodovky
6 b.
158
14. Diferenciál rozděluje rovnoměrně točivý moment
1 b.
na obě hnací kola i v případě jejich nestejných otáček v poměru 50% : 50% 15. K čemu zejména slouží závěr diferenciálu
dle uvážení
2 b.
vyřadit z činnosti diferenciál, zejména při rozjezdu vozidla na kluzké vozovce 16. Vypište hlavní části třecí spojky
5 b.
třecí ústrojí, přitlačovací ústrojí, vypínací ústrojí, seřizovací ústrojí, nosná část 17. Vyjmenujte druhy spojkových lamel
4 b.
tuhá, pružná, s obvodovými pružinami, s porézním kovovým obložením 18. Jakou funkci má vypínací ložisko?
2 b.
přenáší pohyb z ovládacího mechanismu na vypínací mechanismus 19. Jaká se udává u sepnuté spojky spojková vůle?
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 69 0 – 34 b. – nevyhovující 35 – 43 b. – dobře 45 – 69 b. – vyhovující
159
1 – 3 mm
1 b.
IX. Motory 1. Vypište základní rozdělení spalovacích motorů
3 b.
pístové spalovací motory, spalovací turbíny, reaktivní motory 2. Popište HÚ, DÚ a Zdvih
3 b.
Hú – poloha, ve které je píst nejvíce vzdálen od osy klikového hřídele Dú – poloha, ve které je píst nejblíže osy klikového hřídele Zdvih – je dráha pístu mezi horní a dolní úvratí. Pro vykonání jednoho zdvihu je zapotřebí polovina otáčky klikového hřídele 3. Popište uspořádání válců vozidlových pístových motorů
4. Z jakých fází se skládá činnost čtyřdobého motoru
3 b.
4 b.
sání, komprese (stlačování), expanze (rozpínání), výfuk 5. U dvoudobého zážehového motoru je pro vykonání jednoho pracovního cyklu (oběhu) zapotřebí
1 b.
pouze dva zdvihy pístu 6. Popište hlavní části čtyřdobého vznětového motoru
160
5 b.
7. Napište název motoru s krouživým pohybem pístu
Wanklův motor
8. Uveďte výhody motoru s krouživým pohybem pístu
1 b.
dle uvážení 5 b.
pouze 2 pohybové části (píst, hřídel), tichý rovnoměrný chod (píst je zcela vyvážen), menší počet dílů a menší rozměry, malá náročnost na oktanové číslo benzínu, žádné škrcení průtoku plynů oproti motorům s ventilovým rozvodem, žádné speciální rozvodové ústrojí-výměna náplně je řízena pístem a kanály 9. Co si představujete pod pojmem hybridní pohon a jaké zdroje energie tento systém používá?
2 b.
Hyb. pohon je mezičlánkem v pohonu automobilu klasickým spalovacím motorem a elektromotorem. Zdroj energie – spalovací motor, elektromotor 10. Vyjmenujte hlavní účel válce
4 b.
1 - zachycovat tlaky, které vznikají během pracovního oběhu 2 – spolu s hlavou válců a spoluvytvářet spalovací prostor 3 – rychle odvést teplo do chlazení motoru 4 – vést píst během pracovního oběhu 11. Vyjmenujte účel hlavy válců
3 b.
- uzavírat pracovní prostor ve válci - spolu s válcem a pístem vytvářet spalovací prostor - rychle odvádět teplo do chlazení motoru 12. Hlava válce je chlazená
kapalinou, vzduchem
13. O jaké druhy spalovacích prostojů jde
161
2 b. 2 b.
14. Jaké jsou hlavní účely těsnění hlavy válců?
2 b.
- utěsnit spalovací prostor - oddělit olejový kanál od kanálů chladící kapaliny 15. K čemu slouží sací potrubí
2 b.
slouží k přivedení zápalné směsi do sacích kanálů a dále do válce motoru 16. Popište hlavní účel pístů
4 b.
- zachytit tlak plynů vznikající při hoření, převést jeho sílu na ojnici a dále klikový hřídel – utěsnit spalovací prostor od prostoru klikové skříně, odvést co nejrychleji teplo ze dna pístu do stěn válce 11 b.
17. Popište obrázek klikového ústrojí
18. Klepání pístu je možno omezit
3 b.
zmenšením vůle pístu ve válci, prodloužením pláště pístu, vyosením pístního čepu 19. Popište dna pístů zážehových motorů
162
5 b.
20. Co by jste napsal o tomto pístu
dle uvážení 3 b.
21. Místo, kde je pístní kroužek rozříznut se nazývá 22. Pístní kroužky jsou
těsnící
stírací
- zámek
1 b. 2 b. 8 b.
23. Popište obrázek ojnice
24. Popište klikový hřídel řadového čtyřválcového motoru s pěti hlavními čepy 5 b.
25. Napište účel rozvodových mechanismů
2 b.
- řídit plnění válců motoru směsí (motory zážehové) nebo vzduchem (motory vznětové) - ovládat odvod zplodin hoření z válců
163
26. Jakými způsoby může být poháněn vačkový hřídel?
3 b.
1 – dvouřadým válečkovým řetězem 2 – ozubeným řemenem 3 – čelním ozubeným soukolím od klikového hřídele 27. Jaké má vačkový hřídel otáčky proti klikovému hřídeli
poloviční otáčky 1 b.
28. Popište sací ventil (jednokomorový)
5 b.
29. Stručně popište úkoly mazání pístových spalovacích motorů
6 b.
- zmenšit třecí ztráty a opotřebení pohybujících se částí motoru (mazání) odvést část tepla z motoru (chlazení) – zlepšit těsnění jednotlivých součástí motoru, zejména pístu ve válci (dotěsnění) – odvést nečistoty z motoru a mazací soustavy konzervovat vnitřek motoru a zabránit vzniku koroze – snížit hlučnost motoru 30. Vysvětlete mazání z:
2 b.
klikové skříně – zásoba oleje je ve spodním víku klikové skříně (olejové vaně), olejové nádrže – zásoba oleje je v nádrži mimo vlastní klikovou skříň 31. Určete o jaké druhy ventilových rozvodů jde
164
2 b.
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 103 0 – 51 b. – nevyhovující 52 – 77 b. – dobře 78 – 103 b. – vyhovující
X. Řízení motoru 1. Vysvětlete pojmy
3 b.
Konstrukční poruchy: vznikají při návrhu motorového vozidla, neověření provozních podmínek, zanedbání vnějších vlivů, nevhodná volba materiálu, poddimenzování součástí Technologické poruchy: jsou způsobeny při výrobě zařízení, nedodržení technologického postupu výroby – obrábění, špatné rozměrové parametry, nevyváženost rotujících součástí Provozní poruchy: se vyskytují při stanoveném provozu, případně při obsluze, přetěžování motorového vozidla, zanedbaná nebo nevhodná údržba, nedostatečně kvalitní předchozí oprava, neodborné zásahy do konstrukce vozidla 2. Co se dá zjistit defektoskopií?
3 b.
Zjištění vad materiálu vnějších-povrchových tak i vnitřních. Jsou to vždy metody nedestruktivní. 3. Na obrázku je zařízení sloužící k?
1 b.
165
4. Toto zařízení slouží k čemu?
1 b.
5. Popište diagnostickou linku
4 b.
6.Technickou prohlídkou vozidla se rozumí kontrola:
10 b.
1 – brzdové soustavy 2 – řízení 3 – náprav, kol, pérování 4 – hnacího ústrojí 5 – podvozku 6 – karoserie 7 – světelné techniky 8 – elektroinstalace 9 – ostatního příslušenství vozidla (tachografy, tažná a spojovací zařízení, odrušení apod..) 10 – předepsané a zvláštní výbavy 7. Jaká vozidla jsou vybavena zastávkovou brzdou a jaký má účel?
2 b.
U vozidel autobusů a má za úkol zabránit rozjezdu vozidla, dokud jsou otevřeny dveře pro nástup a výstup cestujících 8. Jakými základními parametry je tvořena geometrie podvozku
5b.
sbíhavost kol, odklon kol, příklon rejdového čepu, záklon rejdového čepu, diferenční úhel rejdů 166
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 29 0 – 14 b. – nevyhovující 15 – 22 b. – dobře 23 – 29 b. – vyhovující
11. Příslušenství motoru a vozidla 1. Kompletní plnění autoklimatizace obsahuje: • • • • •
5 b.
vakuování kontrola těsnosti plnění olejem a médiem zkouška tlaku kompresoru kontrola úniku chlad. média
2. ABS
vše za 10 b.
je zkratka pro Antiblockiersystem nebo také Anti-lock Brake System což znamená protiblokovací systém. Je to systém aktivní bezpečnosti vozidla, který zabraňuje zablokování kola při brzdění a tím ztráty adheze mezi kolem a vozovkou, čímž umožňuje zachování stability, ovladatelnosti a řiditelnosti vozidla v mezních situacích (například při prudkém brzdění). 3. EBV (Elektronische Bremskraftverteilung) EBD (Electronic Brake Force Distribution, Elektronické rozdělování brzdné síly) Při brždění je zadní náprava nadlehčována a hrozí rychlé zablokování kol. Systém EBV tomu zabraňuje rozdělením brzdné síly (tlaku) mezi přední a zadní nápravu. U moderních vozů je součástí systému ABS a nahrazuje dříve používaný mechanickohydraulický zátěžový regulátor. Řídící jednotka ABS porovnává při brždění rychlosti zpomalování kol přední a zadní nápravy. Pokud zjistí, že zadní kola zpomalují výrazně rychleji než přední aktivuje elektro-hydraulické ventily, které sníží tlak v okruzích zadních kol ještě dříve než začne pracovat systém ABS. 4. MSR
(Motor Schleppmoment Regelung, Regulace prokluzu)
Při brždění motorem na kluzké vozovce (jízda s kopce, přeřazení na nižší stupeň, nebo jen prudké ubrání plynu) může dojít ke smyku hnacích kol a vozidlo se stane neřiditelné. Řídící jednotka ABS porovnává otáčky kol hnací nápravy s otáčkami kol na nepoháněné nápravě. Jsou-li hnací kola pomalejší, požádá přes CAN - BUS řídící
167
jednotku motoru o mírné přidání plynu (otevření škrtící klapky). Systém MSR se používá především u výkonných vznětových motorů (větší kompresní poměr). 5. ASR (Antrieb Schlupf Regelung, Anti Skid Regulation, Protiprokluzový systém) TCS (Traction Control System, Systém kontroly trakce) Systém zabraňuje protáčení hnacích kol při rozjezdu. Pokud nepostačuje přibrždění protáčejícího se kola (systém EDS), nebo se hnací kola otáčí rychleji než hnaná (necitlivé přidání plynu řidičem), požádá řídící jednotka ABS přes CAN - BUS řídící jednotku motoru o snížení kroutícího momentu (zmenšení předstihu, omezení vstřikování, škrtící klapka). 6. ESP
(Electronic Stability Program, Elektronický stabilizační program)
Systém umožňuje zabránit smyku vozidla (v zatáčce nebo při prudkém vyhýbacím manévru) přibržděním vhodného kola nebo snížením kroutícího momentu. Zahrnuje systémy ABS, EDS, EBV, ASR, MSR. Navíc obsahuje snímač úhlu natočení volantu, příčného a podélného zrychlení a rotace vozu okolo těžiště. Řídící jednotka ABS/ESP vyhodnocuje údaje snímačů asi každých 7 ms. Kromě zásahů do řízení motoru je možný zásah i do automatické převodovky. O činnosti ESP je řidič informován blikáním kontrolky. Funkci ESP/ASR lze vypínačem vypnout např. při jízdě se sněhovými řetězy nebo vyprošťování z hlubokého sněhu. 7. MBA
(mechanický brzdový asistent)
Mechanický brzdový asistent je jednoduché zařízení, které je umístěno mezi brzdovým pedálem a posilovačem brzd. K jeho spuštění dochází při dosažení určitých hodnot dynamických veličin na brzdovém pedálu, kterými jsou v tomto případě rychlost a síla stlačení brzdového pedálu. 8. HBA
(hydraulický brzdový asistent)
Hydraulický brzdový asistent HBA (je součástí systému ESP) zvyšuje v případě nutnosti účinnost brzd tím, že zajistí maximální tlak na ně a zároveň maximální možné zpoždění vozidla. Zablokování kol zamezí protiblokovací systém ABS s elektronickým rozdělováním brzdné síly EBV. 9. DSR
(Driver Steering Recommendation),
který zvyšuje účinnost stabilizujícího systému ESP. Toho je dosaženo plným využitím vlastností elektromechanického posilovače řízení. Má-li vozidlo vzhledem k vlastnostem vozovky nebo příliš vysoké rychlosti sklon vybočit přetáčivým nebo nedotáčivým smykem, je dosaženo směrové stability v nejkratším čase nejen cíleným brzděním jednotlivých kol, ale i aktivním zásahem do řízení. Tak se mohou řidiči až v 65 % vyhnout nebezpečným nehodám s bočním nárazem. DSR zasahuje především v případech, dojde-li k intenzivnímu brzdění (aktivuje se
168
systém ABS) za velmi rozdílných adhezních podmínek na levém a pravém kole vozu (např. jedno kolo na sněhu a druhé na suché silnici). Standardní systém ESP zasáhne tak, aby nedošlo ke smyku a řidič byl schopen udržet vozidlo na vozovce a vyhnout se případné překážce. Zásah systému ESP se provede příslušným rozdělením brzdné síly na jednotlivá kola – některá kola budou brzdit více a některá méně tak, aby vozidlo udržovalo řidičem požadovaný směr. A zde právě spočívá omezení klasického systému ESP: v případě, že největší brzdný účinek je potřebný na kole s nejmenší adhezí (kolo na sněhu), je nutné snížit brzdnou sílu i na ostatních kolech vozu podle tohoto kola – tím není využit maximální brzdný potenciál za daných podmínek. V případě zvýšení brzdné síly na kole s lepší adhezí (na suché vozovce) by bez korekce směru volantem došlo ke stáčení vozu směrem k povrchu s vyšší adhezí. Systém DSR prostřednictvím malého momentu do volantu doporučí řidiči, aby sám intuitivně provedl tuto korekci proti stáčení vozu, čímž umožní zvýšit brzdnou sílu na kole s vyšší adhezí. V extrémních případech tak může dojít ke zkrácení brzdné dráhy až o 10 % oproti vozům se standardním systémem ESP. 10. ESBS zvyšuje stabilitu vozidla v zatáčkách díky tomu, že rozpozná podle změn v počtu otáček kol nedotáčivost nebo přetáčivost vozu. Při nedotáčivosti redukuje brzdný tlak na přední nápravu, umožní lepší vedení kol a automobil tak zůstane ve stopě. Při přetáčivosti vozidla se sníží brzdný tlak na kola u vnitřní strany zatáčky a zvětší se tak možnost jejich vedení. Vůz se opět stabilizuje ve své stopě. 11. EDS
(Elektronische Differentialsperre, Elektronická uzávěrka diferenciálu)
Systém nahrazuje mechanickou uzávěrku diferenciálu a umožňuje rozjezd na vozovce s výrazně rozdílnou přilnavostí hnacích kol (led, sníh, bláto, písek...). Řídící jednotka porovnává otáčky kol a přibrzdí protáčející se kolo. Potřebný tlak vytváří čerpadlo. Systém se automaticky vypíná při dosažení rychlosti asi 40 km/h. (podle typu) 12. Airbag
dle uvážení
3 b.
je zařízení pasivní bezpečnosti používané zejména v automobilech. Jedná se o vak, který se v případě nehody nafoukne před pasažérem a zbrzdí náraz jeho těla, které by se jinak mohlo zranit o volant, sklo či jinou část automobilu. Airbag sám pouze zpomaluje náraz, není však schopen pasažéra zadržet, proto je nutné jej používat v kombinaci s bezpečnostními pásy. 13. Airbag se skládá ze tří hlavních částí vzduchový vak, vyvíječ plynu a řídící elektronika se senzory nárazu.
169
3 b.
14. VIN (Vehicle identification number – Identifikační číslo vozidla)
dle uvážení 3 b.
je mezinárodně jednoznačný identifikátor motorových vozidel, zpravidla vyražený na štítku trvale připevněném ke karoserii vozu nebo vyražený do karosérie samotné. Ražení VIN se obvykle provádí předformovanými raznicemi až po lakování karosérie, umístěno bývá většinou na obtížně dostupné a záměnné části nosného skeletu, u modernějších vozů je často vyraženo na několika místech, kromě základního umístění také v průhledu stínícího lemu předního okna i na dalších, nezveřejňovaných místech. Číslo je tvořeno 17 písmeny a číslicemi, jeho formát je od roku 1983 určen normou (ISO 3779:1983). V Severní Americe je přidělování čísel oproti normě ještě upřesněno, takže tam VIN nese dodatečné informace.
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 24 0 – 12 b. – nevyhovující 13 – 18 b. – dobře 19 – 24 b. – vyhovující
170
12. Běžné opravy 1. Popište přístroje
7 b.
Zařízení pro ovládání a nastavení světla, zrcadlové polohy, analogové měřiče lux a Candela
Měření geometrie pro všechny osobní a lehké užitkové vozy Automatická plnička klimatizace
Vyvažovačka pneumatik Základní poloautomatická zouvačka s ručně ovládaným ramenem
Kleště na montáž demontáž závaží
Vyrovnávačka disků
2. Alternativní paliva v dopravě umožňují omezování
dle uvážení
3 b.
omezování emisí limitovaných (oxid uhelnatý, uhlovodíky, oxidy dusíku, pevné částice) a nelimitovaných (např. polyaromatické uhlovodíky) znečišťujících látek a skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého)
171
3. Aktuálně využívaná alternativní paliva v dopravě:
2 b.
• Plynná paliva - zejména stlačený zemní plyn (CNG), podmíněně zkapalněný ropný plyn (LPG), (který však nelze v pravém slova smyslu považovat za alternativní palivo z důvodu jeho přímé vazby na zpracování fosilní ropy), • Biopaliva - buď čistá (estery mastných kyselin – FAME, a také čisté rostlinné oleje), - nebo v různě koncentrovaných směsích s fosilními palivy bioethanol s benzínem (např. E85) a estery mastných kyselin s motorovou naftou (např. směsná motorová nafta s 30% metylesteru řepkového oleje) 4. Definujte biopaliva
dle uvážení 3 b.
Jako biopaliva označujeme paliva, která jsou z větší části nebo zcela vyrobena z obnovitelných zdrojů – energie větru a slunce, vody, půdy, vzduchu, biomasy či bioplynu. V oblasti pohonných hmot pro automobily máme na mysli kapalná biopaliva. Již v této době se do běžných paliv biosložka přimíchává - necelých 5% bioetanolu do benzínu a necelých 7% FAME do nafty. Do roku 2020 se tento podíl podle směrnic Evropské unie má zvýšit na minimálně 10%. dle uvážení
5. Hybridní pohon
3 b.
je označení pro kombinaci několika zdrojů energie pro pohon jednoho dopravního prostředku. Nejčastěji se tím myslí kombinace elektrické a jiné trakce, jako je tomu u hybridního automobilu, kde se jedná o kombinaci elektromotoru a spalovacího motoru. Hybridní pohony jsou využívány především v silniční a železniční dopravě. dle uvážení
6. Elektromobil
3 b.
je automobil na elektrický pohon. Je poháněn elektromotorem a jako zdroj energie využívá obvykle akumulátor, který musí být před jízdou nabit a hlavně na jeho kapacitě závisí dojezdová vzdálenost elektromobilu. 7. Vepište ke každému státu alespoň jednoho auto-moto výrobce:
12 b.
Velká Británie – Jaguar, Austin-Healey, Lotus, McLaren, Rolls-Royce, Rover Německo – Opel, Audi, BMW, Porsche, Mercedes-Benz Rusko – Kamaz, Vaz, Gaz, Moskvič, Zil, Záporožec Polsko – Žuk, Polonez Francie – Peugeot, Renault, Bugatti, Citroen, Simca Česko – Avia, Škoda, Tatra, Liaz, Jawa Slovensko – n.p. BAZ, TAZ (1203) Itálie – Alfo Romeo, Fiat, Ferrari, Lamborghini, Maserati Maďarsko – Rába, Unitás Řecko – Pony Španělsko – Abadal, Seat
172
Portugalsko - Associação Automóvel de Portugal (ACAP), produkce osobních a užitkových automobilů
HODNOCENÍ Počet dosažených bodů celkem 21 0 – 16b. – nevyhovující 17 – 25b. – dobře 26 – 33 b. – vyhovující
HODNOCENÍ CELKEM Počet dosažených bodů ze všech tematických celků - 708 b. 0 – 377 b. – nevyhovující 378 – 553 b. – dobře 554 – 730 b. – vyhovující
173
Dotazník pro vedoucí pracovníky v mimoškolní praxi žáků 1. Dochvilnost žáků na pracoviště špatná
horší
průměr
lepší
dobrá
2. Zadané úkoly jsou žáky na pracovišti plněny špatně
hůře
průměr
lepší
dobře
3. Ústrojová a bezpečnostní kázeň na pracovišti je špatná
horší
průměr
lepší
dobrá
4. Získané vědomosti v teorii a praxi na škole jsou špatné
horší
průměr
lepší
dobré
5. Dokáže žák aplikovat získané vědomosti v praxi bez pomocí vedoucího špatně
hůře
průměr
lepší
dobře
6. Při pracovní činnosti je ze strany žáků aktivita špatná
horší
průměrná
lepší
dobrá
7. Chování a vystupování žáků na praxi je špatné
horší
průměrné
lepší
dobré
8. Po úspěšných závěrečných zkouškách by jste žáky do svého podniku ihned přijal ANO
NE
9. Pro přijetí nové pracovní síly dáte přednost uchazeči s praxí ANO
NE
10. Myslíte si že by škola ve výchově dnešních žáků mohla udělat více ANO
NE
174
11. Břemeno tíhy na výchově žáků by měla nést především škola
-
rodiče
-
sociální a pedagogičtí poradci
-
škola s rodiči
Prostor pro vyjádření nebo doplnění pedagogického pracovníka
175
Dotazník pro žáky Muž Žena Obor, který nyní studuji mi byl vybrán, kým? 1. sám-(a) 2. rodiče (popř. dědeček, babička, příbuzní) 3. po poradě s pedagogickým pracovníkem ještě na základní škole 4. partner-(ka) Obor jsem začal (a) studovat z důvodů: 1. mého zájmu 2. z malého výběru jiných škol 3. z malého výběru jiných škol s ohledem na můj horší prospěch ze základní školy 4. nedostal jsem se na chtěnou školu 5. bylo mi to jedno O obor, který studuji: 1. mám zájem 2. nemám zájem Přípravu na vyučování provádím: 1. každý den 2. jen občas 3. když je to nutné – hrozí propadnutí 4. nikdy 5. nebaví mě to 6. nemám čas Vyrušování ve výuce jinými žáky: 1. neřeším to 2. štve mě to – nemohu se na výuku soustředit, jak bych si přál 3. je to zpestření ve výuce – je zábava Závěrečné zkoušky 1. chci zvládnout kvůli sobě a bez problémů 2. nezáleží mi na tom 3. chci je zvládnout kvůli rodičům, aby byl klid V oboru, který studuji a úspěšně ho ukončím závěrečnou zkouškou: 1. chci zůstat a pracovat 2. nechci zůstat 3. chci dosáhnout vyššího vzdělání (např. VŠ strojírenská, dopravní …..) 4. chci dosáhnout vyššího vzdělání bez ohledu na obor, který právě studuji
176
Vědomostní kontrolní test 1. Vypište jaké druhy dopravy znáte?
2. Vypište, které české značky výrobců motocyklů, osobních a nákladních vozů a autobusů znáte? (bývalé, současné)
3. Motorové vozidlo jednostopé je např:
4. Motorové vozidlo dvoustopé je:
5. Mezi přípojná vozidla patří:
6. Napište jaké znáte pohony u osobních automobilů
177
Správné odpovědi 1. Vypište jaké druhy dopravy znáte? (všeobecně, týkající se automobilového sektoru) Základní členění: - z hlediska přemisťování osob a věcí - osobní - nákladní - z hlediska okruhu uživatelů - veřejná - neveřejná - z hlediska charakteru přepravy – hromadná – individuální Silniční doprava osobní - veřejná: a) hromadná - autobusová meziměstská - městská b) individuální - taxislužba - neveřejná: a) hromadná - smluvní autobusová - závodová autobusová b) individuální - individuální motorismus Silniční doprava nákladní - veřejná: a) hromadná b) individuální - nákladní doprava pro obyvatelstvo - neveřejná: a) hromadná - závodová b) individuální - závodová Silniční doprava ostatní - doprava se zvláštními znaky (sanitní služba, pohřební služba, vojenské transporty apod.) 2. Vypište, které české značky výrobců motocyklů, osobních a nákladních vozů a autobusů znáte? (bývalé, současné) Laurin&Klement, Jawa, ČZ, Škoda, Avia, Praga, Tatra, Liaz, Karosa 3. Motorové vozidlo jednostopé je např: Motocykl, skútr, moped 4. Motorové vozidlo dvoustopé je: Osobní, dodávkové, nákladní, speciální automobily, tahače, motorové-dopravní vozíky, motorová tříkolka 5. Mezi přípojná vozidla patří: Přívěs, návěs, postranní vozík, přípojné pracovní stroje 6. Napište jaké znáte pohony u osobních automobilů: Klasická – motor s převodovkou vpředu, hnací síla přenášena na zadní hnací nápravu Zadní pohon – motor, převodovka a rozvodovka u zadní hnací nápravy Přední pohon – motor, převodovka a rozvodovka u přední hnací nápravy
178
