Manuál horizontálních priorit Rámce podpory Společenství. Odbor Rámce podpory Společenství

Manuál horizontálních priorit Rámce podpory Společenství Odbor Rámce podpory Společenství Originál 14. 7. 2004

Manuál horizontálních priorit

Obsah 1. SYSTÉM ZPRACOVÁNÍ A ŘÍZENÍ MANUÁLU....................................................................................... 3 1.1 . OBSAH MANUÁLU ....................................................................................................................................... 7 1.2 . SCHVÁLENÍ A ZPRACOVÁNÍ MANUÁLU........................................................................................................ 8 1.2 .1. Schválení Manuálu ............................................................................................................................. 8 1.2 .2. Zpracování Manuálu........................................................................................................................... 8 1.3 . ŘÍZENÍ ORIGINÁLU A KOPIÍ ........................................................................................................................ 10 1.3 .1. Originál ............................................................................................................................................ 10 1.3 .2. Řízené kopie ...................................................................................................................................... 10 1.3 .3. Distribuce řízených kopií .................................................................................................................. 10 1.3 .4. Ostatní kopie..................................................................................................................................... 11 1.4 . PROVÁDĚNÍ REVIZÍ .................................................................................................................................... 11 1.5 . RUŠENÍ KAPITOL MANUÁLU ...................................................................................................................... 12 1.6 . EVIDENCE VÝJIMEK Z POPSANÝCH POSTUPŮ ............................................................................................. 12 1.7 . PŘÍLOHY .................................................................................................................................................... 14 2. LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD........................................................................................................................... 16 2.1 . 2.2 . 2.3 . 2.4 .

LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ........................................................................................ 19 LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................... 21 LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ TÉMA INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ...................................................................... 25 LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE ROZVOJE REGIONŮ ........................................................................................... 28

3. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI.............................................................................................................................. 30 3.1 . VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ A SITUACE V ČR...................................................................................................... 33 3.2 . ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI V OPERAČNÍCH PROGRAMECH .................................................................................. 34 3.3 . NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ, KRITÉRIA PRO VÝBĚR .................................................... 36 3.4 . KLASIFIKACE PROJEKTŮ – VLIV NA ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI .......................................................................... 40 3.5 . PŘÍLOHY .................................................................................................................................................... 42 4 . ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................ 44 4.1 . VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ A SITUACE V ČR...................................................................................................... 47 4.2 . HODNOCENÍ PROJEKTŮ Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KLASIFIKACE ............................................... 49 4.2 .1. Hodnocení nepřímých vlivů .............................................................................................................. 52 4.2 .2. Popis ukazatelů pro hodnocení projektů........................................................................................... 53 4.3 . RELEVANTNÍ UKAZATELE PRO OPATŘENÍ ČI PODOPATŘENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ................................ 61 4.3 .1. Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Průmysl a podnikání.............................. 61 4.3 .2. Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Infrastruktura ........................................ 62 4 . 3 . 3 . Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství ...................................................................................................................................................................... 64 4.3 .4. Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci SROP ........................................................... 66 5 . INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ................................................................................................................... 68 5.1 . VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ A SITUACE V ČR...................................................................................................... 71 5.2 . INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V OPERAČNÍCH PROGRAMECH .......................................................................... 72 5.3 . NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI................................................................................... 73 5.4 . KLASIFIKACE PROJEKTŮ – VLIV NA INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ................................................................. 73 6. VYVÁŽENÝ ROZVOJ REGIONŮ............................................................................................................. 77 6.1 . VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ, SITUACE V ČR........................................................................................................ 80 6.2 . VYVÁŽENÝ ROZVOJ REGIONŮ V OPERAČNÍCH PROGRAMECH ..................................................................... 81 6.3 . NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU VYVÁŽENÉHO ROZVOJE REGIONŮ ......................................................................... 82 6.4 . PŘÍLOHY .................................................................................................................................................... 83 7. ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY.................................................................................................................... 84

Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 2/85


Systém zpracování a řízení manuálu


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 3/85

Manuál horizontálních priorit Vyd. č.

Platné od

1

14.7.2004

Rev. č.

Zpracoval(a): Jméno Podpis

Zrevidoval(a): Jméno Podpis

Schválil(a): Jméno Podpis Mgr. Marks, PhD.

Mgr. Jonáková

Strana(y)

Předmět revize

Platné od

Podpis správce kopie

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10



Schválil(a): Jméno Podpis

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 4/85


Obsah kapitoly 1 1 . SYSTÉM ZPRACOVÁNÍ A ŘÍZENÍ MANUÁLU ....................................................................................... 3 1 . 1 . OBSAH MANUÁLU ....................................................................................................................................... 7 1 . 2 . SCHVÁLENÍ A ZPRACOVÁNÍ MANUÁLU ........................................................................................................ 8 1 .2 .1 . Schválení Manuálu.............................................................................................................................. 8 1 .2 .2 . Zpracování Manuálu........................................................................................................................... 8 1 . 3 . ŘÍZENÍ ORIGINÁLU A KOPIÍ......................................................................................................................... 10 1 . 3 . 1 . Originál............................................................................................................................................. 10 1 . 3 . 2 . Řízené kopie ...................................................................................................................................... 10 1 . 3 . 3 . Distribuce řízených kopií .................................................................................................................. 10 1 . 3 . 4 . Ostatní kopie ..................................................................................................................................... 11 1 . 4 . PROVÁDĚNÍ REVIZÍ .................................................................................................................................... 11 1 . 5 . RUŠENÍ KAPITOL MANUÁLU ...................................................................................................................... 12 1 . 6 . EVIDENCE VÝJIMEK Z POPSANÝCH POSTUPŮ .............................................................................................. 12 1 . 7 . PŘÍLOHY .................................................................................................................................................... 14


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 5/85


Účel Účelem manuálu je představit horizontální prioritní témata Evropské unie a nastavit mechanismus jejich začlenění do projektů žádajících o podporu ze strukturálních fondů. Jako horizontální priority jsou označovány: -

rovné příležitosti;

-

udržitelný rozvoj, dimenze životní prostředí;

-

vyvážený rozvoj regionů;

-

informační společnost.

Povinnost monitorovat první tři výše uvedené priority vyplývá České republice z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a nařízení Komise (ES) č. 438/2001, k prováděcím předpisům v souvislosti se správními a kontrolními mechanismy strukturálních fondů. (viz. Nařízení 438/2001/EK z 2. 3. 2001, Příloha IV.) Poslední z nich, informační společnost, je určena Evropskou Komisí jako klíčová priorita pro intervence strukturálních fondů v obecných zásadách pro programy v období 2000 – 2006 (Nařízení č. 344/ 1999/ EK). Prioritní postavení čtyř témat dokumentuje jejich začlenění mezi základní cíle Evropských společenství v rámci Amsterdamské smlouvy. Vysoká úroveň zaměstnanosti, sociální ochrana a zvyšování životní úrovně a kvality života jsou základní úkoly Evropských společenství, které lze dosáhnout pouze v souladu s horizontálními prioritami. Strukturální fondy představují jeden z nástrojů, kterým je naplnění úkolů Společenství podporováno.1 Prosazování politiky rovných příležitostí, životního prostředí a informační společnosti je předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje, který je definován jako globální cíl strategického dokumentu ČR pro pomoc ze strukturálních fondů, Rámce podpory Společenství. Udržitelný rozvoj je charakterizován jako proces, který má "uspokojit potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby". Koncepce udržitelného rozvoje spočívá ve vyváženém a harmonickém vývoji tří základních pilířů – sociálního, ekonomického a environmentálního. Environmentální dimenze představuje nutnost dlouhodobého zachování ekologické situace pro lidskou společnost na přijatelné úrovni. To zahrnuje energii, suroviny, prostor, kapacitu absorbování odpadů a zdravé podmínky pro lidský život. Název této dimenze přímo odpovídá horizontální prioritě životní prostředí. Ekonomická dimenze zahrnuje udržitelný ekonomický rozvoj ve vztahu k rostoucím příjmům obyvatel. Sociální dimenze pak pokrývá kvalitu života, lidský rozvoj, zdraví, vzdělávání, sociální soudržnost, spravedlnost a kulturní rozvoj. Rovné příležitosti a informační společnost se do značné míry překrývají se sociální dimenzí udržitelného rozvoje, vyvážený rozvoj regionů pak s dimenzí ekonomickou. Horizontální cíle se tak navzájem prolínají a hranici mezi nimi nelze ostře určit.

1

V čl.1 nařízení Rady (ES) č.1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech je definováno: „Při sledování těchto cílů Společenství přispívá k harmonickému, vyváženému a udržitelnému rozvoji hospodářských činností, rozvoji zaměstnanosti a lidských zdrojů, ochraně a zlepšování životního prostředí a odstraňování nerovností a prosazování rovnoprávnosti mezi muži a ženami.“ Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 6/85

Manuál horizontálních priorit Manuál má za úkol představit horizontální témata po stránce věcné i legislativní. Představuje metodickou pomůcku pro klasifikaci projektů s ohledem na horizontální priority a zároveň předkládá nástroje pro dodržování a vykazování horizontálních principů v průběhu realizace projektů. Slouží řídícímu orgánu/zprostředkujícímu subjektu jako nástroj pro posouzení slučitelnosti projektu s horizontálními prioritami. Jednotlivým prioritám je věnovaná vždy jedna kapitola manuálu. V ní je obsaženo věcné vymezení pojmů a zajištění implementace horizontálního cíle a ukazatele pro jeho vyhodnocení. Horizontální priority jsou jako průřezové téma součástí všech operačních programů. Manuál shrnuje, která specifická opatření operačních programů staví horizontální otázky přímo do centra svého zájmu. Je na řídících orgánech, aby každému opatření přiřadily bodovací kritéria, která odrážejí relevanci priority pro dané opatření. Všechny předložené projekty musí obsahovat vysvětlení, jak budou přispívat k naplnění čtyř horizontálních priorit. Součástí všech projektů bude samostatná část zabývající se horizontálními prioritami. Pomocným mechanismem pro zpracování horizontálních priorit do projektů bude pro žadatele i část tohoto manuálu. U těch opatření operačních programů, u nichž je horizontální priorita klíčová, budou požadavky na její zpracování podrobnější než u projektů z dalších opatření. Informace, které žadatel poskytne v rámci specifické kapitoly, umožní výběrové komisi zhodnotit předpokládaný dopad projektu na jednotlivé horizontální téma a posoudit kvalitu projektu s ohledem na horizontální priority. Z toho důvodu je nezbytné, aby členem/členkou komise vybírající projekty byl/a odborník/odbornice na otázku rovných příležitostí, životního prostředí a informační společnosti. Na základě kapitoly projektu bude možné stanovit klasifikaci projektů jako cílené, pozitivní a neutrální. (viz.dále) Při výběru projektů je na zvážení řídících orgánů operačních programů stanovení vyváženého poměru mezi „odbornými“ výběrovými kritérii daného opatření a horizontálními prioritami. Adekvátní se jeví patnáctiprocentní poměrná hranice pro horizontální priority. Povinností řídících orgánů je hodnotit aktivity podniknuté v rámci operačních programů z hlediska horizontálních priorit (rovnosti příležitostí, udržitelného rozvoje, informační společnosti a vyváženého rozvoje regionů) a analyzovaná data začlenit v rámci zvláštní kapitoly do výroční a hodnotící zprávy adresované Monitorovacímu výboru RPS. Kvantitativní data (počet projektů zacílených, pozitivních nebo neutrálních k horizontálním tématům) bude možné získat z MSSF Central. Kvalitativním zdrojem dat pro zprávy Monitorovacímu výboru RPS budou řídícím orgánům výše zmíněné kapitoly projektů týkající se horizontálních priorit.

1.1. Obsah Manuálu Manuál je rozdělen do čtyř věcných kapitol dle jednotlivých horizontálních priorit. Tyto jsou případně doplněny dalšími přílohami: 1. Systém zpracování a řízení manuálu 2. Legislativní základ 3. Rovné příležitosti 4. Životní prostředí


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 7/85

Manuál horizontálních priorit 5. Informační společnost 6. Vyvážený rozvoj regionů

1.2. Schválení a zpracování Manuálu 1.2.1. Schválení Manuálu Vrchní ředitel sekce Rámce podpory Společenství a Fondu soudržnosti schvaluje tento Manuál. Ředitel ORPS je zodpovědný za obsah jednotlivých kapitol Manuálu a jeho revize. Schválení verze 1 a revize 0 stvrzuje vrchní ředitel svým podpisem na úvodních listech jednotlivých kapitol. Tímto vrchní ředitel schvaluje veškeré postupy k vydávání jednotlivých kapitol Manuálu, distribuci řízených a neřízených kopií a způsob revizí jednotlivých kapitol Manuálu.

1.2.2. Zpracování Manuálu Návrh Manuálu je zpracován zodpovědným zaměstnancem/zaměstnankyní ORPS. Každá kapitola Manuálu musí obsahovat standardní úvodní stranu, první stranu a hlavní strany. Standardní úvodní strana

První strana

Hlavní strany

Každá kapitola Manuálu začíná standardní úvodní stranou, která obsahuje označení příslušné kapitoly a její název. Kapitoly Manuálu obsahují dále první stranu, která eviduje proces přípravy, schválení a revizí (kapitol) Manuálu. 1.2.2.1. Evidence procesu přípravy, schválení a revizí (kapitol) Manuálu VYDÁNÍ Č.

ZPRACOVAL(A): JMÉNO PODPIS

PLATNÉ OD

ZREVIDOVAL(A): JMÉNO PODPIS

SCHVÁLIL(A): JMÉNO PODPIS

1 REV. Č. 1

PŘEDMĚT REVIZE


14. 7. 2004

STRANA(-Y)

Vydání: 1

PLATNÉ OD

Revize: 0

PODPIS

Strana 8/85

Manuál horizontálních priorit ... 10 REVIZE Č.




1 ... 10

Na konci této kapitoly v příloze č. 2 je uveden distribuční list, který eviduje proces distribuce řízených kopií. 1.2.2.2. Evidence distribuce řízených kopií Jméno / číslo výtisku

Vydání 1 Podpis Datum




Každá strana Manuálu je dále přesně identifikována standardním záhlavím a zápatím. Návrh jednotlivých kapitol Manuálu při jeho zpracování a revizí je přezkoumáván zodpovědným zaměstnancem/zaměstnankyní. Po tomto úvodním přezkoumání může být návrh kapitol Manuálu předložen příslušným sekcím Ministerstva pro místní rozvoj ke stanovisku. Zodpovědný zaměstnanec/zaměstnankyně poté zváží předložené připomínky a případně je zapracuje. Potom je návrh předložen řediteli odboru ke schválení. Po jeho souhlasu je návrh předložen vrchnímu řediteli sekce, do jehož kompetence odbor 32 spadá, ke schválení. 1.2.2.3. Přehled zpracovatelů KAPITOLA MANUÁLU

1. Systém zpracování a řízení manuálu 2. Legislativní základ

4. Životní prostředí 5. Informační společnost 6. Vyvážený rozvoj regionů

14. 7. 2004

SCHVÁLIL/A

Odd. ŘO RPS

Vrchní ředitel RPS

Evaluační jednotka RPS Evaluační jednotka RPS Evaluační jednotka RPS Evaluační jednotka RPS Evaluační jednotka RPS

3. Rovné příležitosti


ZPRACOVATEL/KA

Vydání: 1

Revize: 0

Vrchní ředitel RPS Vrchní ředitel RPS Vrchní ředitel RPS Vrchní ředitel RPS Vrchní ředitel RPS

Strana 9/85

Manuál horizontálních priorit V případě, že je třeba vydat novou kapitolu Manuálu, vydá ředitel odboru pokyn zodpovědnému zaměstnanci/zaměstnankyni ke zpracování a přezkoumání této nové kapitoly. Ředitel odboru může dále rozhodnout o změně zodpovědnosti za pracování a přezkoumání jednotlivých kapitol Manuálu. Revizi kapitoly 1 provede příslušný zaměstnance/ zaměstnankyně tak, že v kapitole 1.1. (Obsah Manuálu) doplní název nové kapitoly. S přílohami je zacházeno obdobným způsobem, jejich příprava, přezkoumání a schválení odpovídá způsobu, jakým je připravována, posuzována a schvalována kapitola Manuálu.

1.3. Řízení originálu a kopií Pro zajištění efektivního řízení Manuálu, řízených a ostatních kopií, byla stanovena následující pravidla: každá strana má standardní záhlaví a zápatí; na první straně každé kapitoly Manuálu jsou evidovány všechny změny v textu.

1.3.1. Originál Originální vydání Manuálu je k dispozici na sekretariátu ORPS, který je zároveň správcem originálu. Originál má zápatí: Originál Datum Č.Vydání: Číslo revize Strana X / celk. počet Originál smí být kopírován pouze při splnění podmínek stanovených v kapitole 1.2.2.

1.3.2. Řízené kopie Řízené kopie vydání Manuálu se vyskytují ve dvou podobách. Tištěná podoba má zápatí: Řízená kopie č. ██ - ██

Datum

Č.Vydání: Č. Revize:

Strana X / celk. počet

Datum:

Č.Vydání:


Elektronická podoba má zápatí: Řízená kopie elektronická

Č.Revize:

Řízené kopie smí být kopírovány - stejně jako Originál - pouze při splnění podmínek stanovených v kapitole 1.3.4. Tištěná podoba řízené kopie je v zápatí očíslovaná. Příslušný zaměstnanec/zaměstnankyně má v držení konkrétní řízenou kopii.

1.3.3. Distribuce řízených kopií Za distribuci a evidenci pohybu jednotlivých kapitol Manuálu odpovídá zodpovědný zaměstnanec/zaměstnankyně, který/á eviduje vydání jednotlivých kapitol Manuálu v seznamu Manuálu (viz Příloha č. 1). Tištěné výtisky jsou předávány proti podpisu na distribučním listu. O tom, kdo obdrží tištěný řízený dokument, rozhoduje ředitel odboru. Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 10/85

Manuál horizontálních priorit Na ORPS je Manuál k dispozici všem zaměstnancům odboru prostřednictvím elektronické verze. Zodpovědný zaměstnanec/zaměstnankyně seznámí jednotlivé zaměstnance ORPS s adresou, na které je příslušný dokument uložen a nechá si seznámení potvrdit podpisem v distribučním listě. Manuál je uložen tak, že v elektronické verzi je k dispozici pouze pro odbor 32 - ORPS a nelze v něm provádět jakékoliv změny. Manuál v elektronické verzi je považován za řízenou kopii, ale jeho tištěná forma se považuje za neřízenou kopii.

1.3.4. Ostatní kopie Kopie Originálu nebo řízených kopií budou vždy vedeny jako neřízené kopie a mohou být pořizovány pouze při splnění následujících podmínek : Je-li neřízená kopie poskytována klasickým okopírováním tištěné verze originálu Manuálu resp. řízené kopie, každá strana této kopie musí být zřetelně označena tak, aby bylo zřejmé, že nejde o řízenou kopii, přeškrtnutím označení Manuálu v zápatí (Originál nebo Řízená kopie č.) fixem nebo propisovacím perem s červenou barvou : ORIGINÁL

Datum

Vydání č:

Č.Revize:


Datum

Vydání č:

Č.Revize:


nebo ŘÍZENÁ KOPIE Č. ██ - ██

V případě, že zaměstnanec vytiskne elektronickou verzi Manuálu, v okamžiku vytištění se tištěná verze stává neřízenou kopií. Kontrolu umožňuje zápatí stanovené pro elektronickou podobu Manuálu.

1.4. Provádění revizí První vydání Manuálu je označeno jako Vydání 1, Revize 0. Způsob zpracování revizí je obdobný jako způsob vydávání jednotlivých kapitol Manuálu. Jednotlivé stránky kapitol Manuálu, které byly revidovány, jsou vytištěny s číslem aktuálního vydání a číslem revize zvýšeným o jednotku. Pokud revize způsobí zvýšení počtu stránek kapitol Manuálu, pak je třeba vytisknout celou kapitolu nově. Celý proces přípravy, posouzení a schválení revize musí být vždy evidován na první straně příslušné kapitoly Manuálu ve druhé a ve třetí tabulce (viz níže; do předmětu revize jsou uvedeny pouze čísla dotčených stránek). Starší verze manuálu budou uchovávány jak v papírové, tak v elektronické podobě u zodpovědné/ho zaměstnance/zaměstnankyně po dobu 10 let od schválení revize č. 10 příslušné verze vydání. REV. Č. 1 ...

PŘEDMĚT REVIZE


14. 7. 2004

STRANA(-Y)

Vydání: 1

PLATNÉ OD

Revize: 0

PODPIS SPRÁVCE KOPIE

Strana 11/85

Manuál horizontálních priorit 10 REVIZE Č.




1 ... 10

Poté, co je revize schválena, zodpovědný zaměstnanec/zaměstnankyně revidovanou kapitolu Manuálu předá proti podpisu v distribučním listu držitelům řízených kopií a zajistí seznámení o změnách zaměstnance používající pouze elektronickou podobu Manuálu. Seznámení si nechá potvrdit podpisem v distribučním listu. Dosáhne-li číslo revize 10, část Manuálu je znovu vydána s číslem vydání zvýšeným o 1 oproti minulé verzi.

1.5. Rušení kapitol Manuálu O zrušení kapitol Manuálu rozhoduje ředitel ORPS. Hlavní strany zrušené kapitoly Manuálu jsou vyjmuty z originální verze Manuálu a ze všech řízených kopií. Úvodní a první strana zrušené kapitoly v Manuálu zůstávají z důvodu zachování struktury Manuálu (číslování a řazení jednotlivých kapitol) a z důvodu ucelenosti informací pro uživatele. V tabulce pro evidenci revizí na první straně rušené kapitoly Manuálu zodpovědný zaměstnanec/ zaměstnankyně uvede text „Kapitola x – název kapitoly ZRUŠENA“. Způsob distribuce této informace je obdobný jako při provádění revizí. Zrušením jakékoli kapitoly Manuálu se mění také kapitola 1.1. Revizi kapitoly 1 provede zodpovědný zaměstnanec/ zaměstnankyně tak, že v kapitole 1.1. (Obsah Manuálu) za příslušnou rušenou kapitolu dopíše text „ – ZRUŠENO“.

1.6. Evidence výjimek z popsaných postupů Vzhledem k tomu, že písemné postupy nemohou předvídat veškeré detailní situace, které nastanou při reálné implementaci strukturálních fondů, lze předpokládat, že pro vyřešení problémových otázek bude třeba se nějakým způsobem odchýlit od postupů definovaných v tomto Manuálu. V takových případech je třeba udělit výjimku z postupů definovaných v tomto Manuálu. Výjimku může udělit ředitel odboru a schválit vrchní ředitel sekce. Evidence výjimek je vedena pouze u originálu a seznam výjimek je vložen za touto části Manuálu (viz následující tabulka). VÝJIMKA. Č. PŘEDMĚT VÝJIMKA A ODŮVODNĚNÍ 1


14. 7. 2004

Vydání: 1

NAVRHL

Revize: 0

ODSOUHLASIL

Strana 12/85

Manuál horizontálních priorit ... 10


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 13/85


1.7. Přílohy Příloha č. 1

Přehled vydání Manuálu horizontálních politik Kapitoly Manuálu 1. Systém zpracování a řízení Manuálu

1

2

Vydání 3

4

5

Datum vydání

2. Legislativní základ 3. Rovné příležitosti 4. Životní prostředí 5. Informační společnost 6. Vyvážený rozvoj regionů Svým podpisem pracovník potvrzuje převzetí výtisku Manuálu, nebo to, že byl upozorněn na umístění dokumentu na adrese


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 14/85

Manuál horizontálních priorit Příloha č. 2

DISTRIBUČNÍ LIST Manuál horizontálních priorit – vydání č. ………..

JMÉNO / číslo výtisku

Vydání 1

Vydání 2

Vydání 3

Vydání 4

Podpis Datum

Podpis Datum

Podpis Datum

Podpis Datum

Svým podpisem pracovník potvrzuje převzetí výtisku Manuálu, nebo to, že byl upozorněn na umístění dokumentu na adrese.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 15/85


Legislativní základ


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 16/85


Platné od

1

14.7.2004

Rev. č.




Mgr. Jonáková

Strana(y)

Předmět revize

Platné od


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10




1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 17/85


Obsah kapitoly 2 2. LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD........................................................................................................................... 16 2.1 . 2.2 . 2.3 . 2.4 .

LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ........................................................................................ 19 LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................... 21 LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ TÉMA INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ...................................................................... 25 LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE ROZVOJE REGIONŮ ........................................................................................... 28


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 18/85


Legislativní základ 2.1. Legislativa upravující rovné příležitosti Legislativa ČR •

Listina základních práv a svobod, zejména čl. 1 a 3;

•

zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 117/1995 Sb.,o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů;

•

zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon);

•

zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 19/85

Manuál horizontálních priorit •

vyhláška č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace upravující problematiku bezbariérovosti staveb s ohledem na možnost jejich využívání osobami se zdravotním postižením;

•

zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů zákon o dobrovolnické službě);

•

zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů;

•

zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní;

•

zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

Legislativa EU •

Smlouva o založení Evropského společenství;

•

Charta základních práv Evropské unie;

•

Sdělení Komise EK(96)67, o začlenění rovných příležitostí pro muže a ženy do všech politik a činností Společenství;

•

Antidiskriminační směrnice:

•

•

Směrnice Rady 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ;

•

Směrnice Rady 2000/78/ES, stanovící obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

•

Směrnice Rady 97/80/ES o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví;

•

Doporučení Rady 84/635/EHS o podpoře pozitivních akcí ve prospěch žen;

Pracovní trh a vzdělávání (rovnost pohlaví): Směrnice Rady 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se provedení zásady stejné odměny pro muže a ženy; Směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odborné přípravě a postupu v zaměstnání, a pracovní podmínky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 20/85

Manuál horizontálních priorit Směrnice Rady 86/613/EHS o provádění zásady rovného zacházení s muži a ženami samostatně výdělečně činnými, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství; Směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic a pracovnic krátce po porodu a kojících pracovnic; Směrnice Rady 97/81/ES o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS; Doporučení Komise 87/567/EHS o odborném vzdělávání žen; Doporučení Komise 92/131/EHS o ochraně důstojnosti žen a mužů v práci; •

Sociální zabezpečení a rodičovství (rovnost pohlaví): Směrnice Rady 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení s muži a ženami v oblasti sociálního zabezpečení; Směrnice Rady 86/378/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v zaměstnaneckých systémech sociálního zabezpečení, ve znění směrnice Rady 96/97/ES; Směrnice Rady 96/34/ES o Rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a ETUC; Doporučení Rady 92/241/EHS o péči o dítě;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/85/EHS o zvláštních ustanoveních pro vozidla používaná k přepravě osob, která mají více než osm sedadel kromě sedadla řidiče, a o změně směrnic 70/156/EHS a 97/27/ES

2.2. Legislativa upravující životní prostředí Legislativa ČR (ve znění pozdějších předpisů) •

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny;

•

zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;

•

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší;

•

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách;

•

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích;

•

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 21/85


zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích;

•

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií;

•

zákon č. 185/2001, o odpadech;

•

zákon č. 477/2001, o obalech;

•

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích;

•

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství;

•

zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu;

•

zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích;

•

zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě;

•

zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí;

•

zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění;

•

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči;

•

zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích;

•

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu;

•

zákon č. 367/1990 Sb., o obcích;

•

zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí;

•

Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (usnesení vlády č. 480/1999);

•

nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí;

•

nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;

Další relevantní dokumenty ČR •

Státní politika životního prostředí;

•

Plán odpadového hospodářství ČR;

•

Státní energetická koncepce;

•

Národní program snižování emisí;

•

Akční program zdraví a životního prostředí; ČR


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 22/85


Program obnovy venkova;

•

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR;

•

ČR je signatářem Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti při rozhodování a právní ochraně ve věcech životního prostředí (Aarhuská úmluva);

Legislativa EU: •

Rozhodnutí Rady 93/389/EHS o mechanismu monitorování emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů;

•

Směrnice Rady 2001/80/ES o omezování znečištění ovzduší některými znečišťujícími látkami z velkých spalovacích zařízení;

•

Směrnice Rady 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší;

•

Směrnice Rady 89/369/EHS o prevenci znečišťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu;

•

Směrnice Rady 89/429/ EHS o snižování znečišťování ovzduší ze stávajících spaloven komunálního odpadu;

•

Směrnice Rady 94/67/ES o spalování nebezpečného odpadu;

•

Směrnice Rady 2000/76/ES o spalování odpadu;

•

Směrnice Rady 84/360/ EHS o boji proti znečištění ovzduší z průmyslových závodů;

•

Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění;

•

Směrnice Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty;

•

Směrnice Rady 93/12/ES o obsahu síry v některých kapalných palivech;

•

Směrnice Rady 94/63/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím;

•

Směrnice Rady 99/13/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při používání organických rozpouštědel při určitých činnostech a v určitých zařízeních;

•

Směrnice Rady 97/68/ES o sbližování zákonů členských států ohledně opatření proti emisím plynných a částicových znečišťujících látek ze vznětových motorů určených pro nesilniční mobilní stroje;

•

Směrnice Rady 96/62/ES o hodnocení a řízení kvality ovzduší;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 23/85


Směrnice 1999/30/ES o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, suspendované částice a olovo ve vnějším ovzduší;

•

Směrnice Rady 2000/69/ES o mezních hodnotách pro benzen a oxid uhelnatý ve vnějším ovzduší;

•

Směrnice Rady 2002/3/ES o ozonu ve vnějším ovzduší;

•

Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod

•

Směrnice Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky;

•

Směrnice Rady 76/464/EHS o znečišťování určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí;

•

Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů;

•

Směrnice Rady 86/278/EHS o ochraně životního prostředí, zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství;

•

Směrnice Rady 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami;

•

Směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech;

•

Směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech;

•

Nařízení Rady č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj, a o její kontrole;

•

Směrnice Rady 2001/77/ES o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektrickou energií;

•

Směrnice Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech;

•

Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;

•

Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků;

•

Směrnice Rady 96/62/EHS o hodnocení a řízení kvality ovzduší;

•

Nařízení Rady 3528/86/EHS o ochraně lesů před atmosférickým znečištěním;

•

Směrnice Komise 2003/62/ES kterou se mění směrnice Rady 86/362/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro hexakonazol, klofentezin, myklobutanil a prochloraz;

•

Směrnice Komise 2003/60/ES kterou se mění přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS o stanovení maximálních limitů reziduí Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 24/85

Manuál horizontálních priorit některých pesticidů v obilovinách, v potravinách živočišného původu a v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu; •

Směrnice Rady 2000/14/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí;

•

Směrnice Rady 90/313/EHS o volném přístupu k informacím o životním prostředí;

•

Směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí;

•

Směrnice Rady 97/11/ES, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí;

•

Směrnice Rady 2000/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí;

Další relevantní mezinárodní dokumenty: •

Kjótský protokol;

•

Stockholmská úmluva o POPs;

•

Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice států;

•

Protokol o registru vypouštění a přenosu znečišťujících látek (PRTR);

•

Rámcová úmluva o změnách klimatu;

•

Úmluva o krajině;

•

Zdraví 21;

•

Zdravá města;

•

Koncepce European Sustainable Cities;

•

Evropská charta Územního plánování;

•

Aalborgská Charta;

•

Agenda 21;

2.3. Legislativa upravující téma informační společnost Legislativa ČR (ve znění pozdějších předpisů) •

zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 25/85


zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů;

•

zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským;

•

zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a předpisy jej provádějící;

•

zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a provádějící předpisy;

•

zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a předpisy jej provádějící;

•

zákon č. 356/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy;

Strategické související dokumenty •

Státní informační a komunikační politika (usnesení vlády ČR č. 265/2004);

•

Bílá kniha o elektronickém obchodu (usnesení vlády č. 474/2003);

Legislativa EU v oblasti informační společnosti •

Nařízení Evropského parlamentu a Rady 733/2002/ES o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (Text s významem pro EHP);

•

Nařízení Evropského parlamentu a Rady 45/2001/ES o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů;

•

Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2887/2000/ES o zpřístupnění účastnických vedení (Text s významem pro EHP);

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v oblasti elektronické komunikace (Směrnice o soukromí a elektronické komunikaci);

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a uživatelských právech týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (Směrnice o univerzální službě);

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Rámcová směrnice);

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění k zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací (Autorizační směrnice);

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (Přístupová směrnice);


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 26/85


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Směrnice o elektronickém obchodu);

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES o zásadách Společenství pro elektronické podpisy;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/10/ES o uplatnění otevřeného přístupu k síti (ONP) pro telefonní službu a pro vytvoření univerzální služby v oblasti telekomunikací v konkurenčním prostředí;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/33/ES o propojení v odvětví telekomunikací s cílem zajistit univerzální službu a interoperabilitu uplatněním zásad otevřeného přístupu k síti (ONP);

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13/ES o společném rámci pro obecná povolení a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb;

•

Směrnice Komise 96/2/ES, kterou se mění směrnice 90/388/EHS s ohledem na mobilní a osobní komunikaci;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/62/ES o aplikaci poskytování otevřené sítě (ONP) na hlasovou telefonii;

•

Směrnice Komise 94/46/ES, kterou se mění směrnice 88/301/EHS a směrnice 90/388/EHS, zejména s ohledem na satelitní komunikaci;

•

Směrnice Rady 92/44/EHS o uplatňování otevřeného přístupu k síti pro pronajaté okruhy;

•

Směrnice Rady 91/263/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se koncových telekomunikačních zařízení včetně vzájemného uznávání jejich shody;

•

Směrnice Rady 91/287/EHS o kmitočtovém pásmu, které má být určeno pro koordinované zavádění evropských digitálních bezdrátových telekomunikací (DECT) ve Společenství;

•

Směrnice Rady 91/250/EHS o právní ochraně počítačových programů;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 27/85


Směrnice Komise 90/388/EHS o hospodářské soutěži na trhu telekomunikačních služeb;

•

Směrnice Rady 90/387/EHS o vytvoření vnitřního trhu telekomunikačních služeb zavedením otevřeného přístupu k telekomunikační síti;

•

Směrnice Komise 88/301/ES o hospodářské soutěži na trhu s telekomunikačními koncovými zařízeními;

•

Směrnice Rady 87/372/ES o kmitočtových pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství;

•

Směrnice Rady 91/250/EHS o právní ochraně počítačových programů;

•

Směrnice Rady 93/98/EHS o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících;

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti;

2.4. Legislativa týkající se rozvoje regionů Legislativa ČR •

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu;

•

zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí;

•

zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje;

•

zákon č. 129/2000 Sb. o krajích

•

zákon č. 128/2000 Sb. o obcích

•

zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání

•

zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje

Legislativa EU •

nařízení Rady č. 1260/1999/ES, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech

•

nařízení Komise č. 1266/1999/ES o koordinaci pomoci zemím ucházejícím se o členství v rámci předvstupní strategie

•

nařízení Komise č. 1783/1999/ES o Evropském fondu pro regionální rozvoj


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 28/85


Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost - Výzvy a cesty vpřed do 21. století COM(93)700

•

Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na integraci do vnitřního trhu unie COM (95)163

Strategické související dokumenty: •

Zásady regionální politiky (usnesení vlády ČR č. 235/1998)

•

Strategie regionálního rozvoje ČR (usnesení vlády ČR č. 682/2000)


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 29/85


Rovné příležitosti


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 30/85


Platné od

1

14.7.2004

Rev. č.




Mgr. Jonáková

Strana(y)

Předmět revize

Platné od


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10




1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 31/85


Obsah kapitoly 3 3 . ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI .............................................................................................................................. 30 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.

VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ A SITUACE V ČR ...................................................................................................... 33 ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI V OPERAČNÍCH PROGRAMECH .................................................................................. 34 NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ, KRITÉRIA PRO VÝBĚR .................................................... 36 KLASIFIKACE PROJEKTŮ – VLIV NA ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI .......................................................................... 40 PŘÍLOHY .................................................................................................................................................... 42


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 32/85


Rovné příležitosti 3.1. Věcné představení a situace v ČR Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Často se vyskytuje kombinace několika znevýhodňujících faktorů, které přístup k zaměstnání, vzdělávání či ke komunitě vůbec činí obzvláště obtížným. Specifické problémy etnických menšin, místních komunit a malých znevýhodněných skupin, které v některých případech mohou být vyřazeny ze sociálních a ekonomických vazeb, se stávají chronickými, neboť bez znalosti a partnerství místních iniciativ se nedaří je řešit běžnými nástroji státní politiky. Zvláštní důraz je kladen na rovné příležitosti žen a mužů. Naplňování principu rovných příležitostí žen a mužů patří mezi základní cíle Evropských společenství a jako takové je i hlavním cílem strukturálních fondů. Podle čl. 2 Amsterdamské smlouvy je úkolem Evropských společenství „rovné postavení žen a mužů“ a čl. 3 stanovuje povinnost Společenství odstraňovat nerovnosti a prosazovat rovnost mezi ženami a muži při veškerých svých aktivitách – metodu gender mainstreaming. Jde o postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích své přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen. V kontextu strukturálních fondů to znamená, že při programování, monitorování a evaluaci bude brán zřetel na příspěvek k rovnému zacházení a na podporu žen, aby mohly stejnou měrou profitovat z prostředků SF jako muži. 2 Nerovné postavení žen na pracovním trhu je charakterizováno nižšími platy, nižší úrovní terciárního vzdělávání, nízkým počtem podnikatelek, nízkým zastoupením v řídících funkcích a nadprůměrným zastoupením v určitých odvětvích (v sociální sféře, v základním školství apod.). Pozornost by měla být věnována vytváření a rozvoji konkrétních školících programů, podpoře vytváření nových pracovních míst s různými formami zaměstnání, odstraňování bariér rovného přístupu ke vzdělání a zaměstnání a rozvoji programů cílených na odstraňování diskriminace na základě pohlaví, etnického původu, zdraví nebo věku. Řídící orgány operačních programů zapracují prioritu rovné příležitosti do výběrových kritérií jednotlivých opatření. Úkolem každého žadatele je představit, jaký dopad bude mít projekt z hlediska rovných příležitostí. Žadatelé o podporu zajistí, že budou odstraněny všechny překážky, které ztěžují znevýhodněným skupinám přístup k projektovým aktivitám. Rovnost příležitostí lze sledovat zejména z hlediska 1. Míry ekonomické aktivity, nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti; 2

Komuniké Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o začlenění gender mainstreaming do programových dokumentů strukturálních fondů 2000 – 2006, KOM (2002) 748. Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 33/85

Manuál horizontálních priorit 2. možnosti pracovat na plný úvazek, částečný úvazek, či v jiných flexibilních pracovních režimech; 3. odměňování a podmínek v zaměstnání; 4. míry podnikání; 5. přístupu k dopravním, pečovatelským a dalším službám; 6. sdílení neplacených domácích prací a péče o rodinu.

3.2. Rovné příležitosti v operačních programech Zohlednění principu rovných příležitostí je pro všechny žadatele povinné a jeho naplnění sleduje část projektové žádosti „Horizontální priority, rovné příležitosti“. V ní konečný příjemce/konečný uživatel popisuje, jak se zásada rovných příležitostí promítla do přípravy a navrhované realizace projektu. Pro všechny projekty obecně platí, že nesmí negativně působit na rovné příležitosti a prohlubovat diskriminaci jedné skupiny. Princip rovných příležitostí by měl být součástí hodnotících kritérií jednotlivých operačních programů. V souvislosti s tímto principem vzniká řídícím orgánům povinnost sledovat vyvážené členství mužů a žen ve výběrových a hodnotících komisích. Řídící orgány operačních programů jsou povinny uplatňovat metodu gender mainstreaming. Horizontální téma rovné příležitosti je jako průřezové téma součástí všech operačních programů. Jako samostatné téma se prolíná celým operačním programem Rozvoj lidských zdrojů a tvoří jádro opatření 3.2. podpora sociální integrace v regionech a 3.3. posílení kapacity místních a regionálních orgánů Společného regionálního operačního programu. Tato opatření mají silnou vazbu na prioritu rovné příležitosti. Následující tabulka shrnuje vazbu rovných příležitostí k opatřením jednotlivých operačních programů. Tabulka č.1 - Relevance rovných příležitostí k opatření operačních programů *** - silná vazba ** - slabá vazba * - minimální vazba Relevance rovných příležitostí k opatřením OP SROP 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech 2.1.1. Rozvoj regionální dopravní infrastruktury 2.1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií 2.3. Regenerace a revitalizace vybraných měst 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech 3.2. Podpora sociální integrace v regionech 3.3. Posílení kapacity místních a regionálních orgánů… 4.1. Rozvoj služeb pro cestovní ruch


14. 7. 2004

Vydání: 1

** * ** ** ** ** *** *** **

Revize: 0

Strana 34/85

Manuál horizontálních priorit 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch

*

OP Infrastruktura 1.1. Modernizace tratí celostát. významu a želez.uzlů 1.2. Výstavba a modernizace silnic I.třídy 1.3. Modernizace civilních letišť nadreg.významu 1.4. Výstavba přístavní infrastruktury 2.1. Realizace ochranných opatření na dopravní síti… 2.2. Podpora kombinované dopravy 2.3. Podpora zavádění alternativních paliv 2.4. Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování… 3.1. Obnova environmentálních funkcí území 3.2. Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství 3.3. Zlepšování infrastruktury ovzduší 3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží

* * * * * * * ** * * * *

OPPP 1.1. Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace 1.2. Rozvoj podnikatelské infrastruktury 1.3. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v prům. a podnik. 1.4. Rozvoj informačních a poradenských služeb 2.1. Zakládání a rozvoj malých a středních podniků 2.2. Podpora inovací výrobků,technologií a služeb 2.3. Snižování energetické náročnosti, využití obnovitelných… OP RLZ 1.1. Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání … 1.2. Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 2.1. Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 2.2. Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce 2.3. Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách, rozvoj podpůrných… 3.2. Podpora terciálního vzdělávání, výzkumu a vývoje 3.3. Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 4.1. Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců… 4.2. Specifické vzdělávání

* * ** ** ** ** *

*** *** *** *** *** *** *** *** *** ***

OP Zemědělství zemědělského majetku,

1.1.1. Investice do podpora * mladým… 1.1.2. Prohlubování diverzifikace zemědělských činností * 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a marketing *


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 35/85

Manuál horizontálních priorit 1.3.1. Obnova lesního potenciálu poškozeného kalamitami… 1.3.2. Investice do lesů 1.3.3. Sdružování majitelů lesa 1.3.4. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd 2.1.1. Pozemkové úpravy 2.1.2. Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny 2.1.3. Řízení a zajištění funkčnosti zeměděl. vodních zdrojů 2.1.4. Rozvoj venkova 2.1.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých 2.2. Odborné vzdělávání 2.3.1. Zpracování ryb a marketing výrobků z ryb 2.3.2. Chov vodních živočichů – akvakultura 2.3.3. Činnosti prováděné odborníky v rybářství

* * * * * * * ** * ** * * *

Projekty je třeba posuzovat s ohledem na jejich hlavní cíle a na vazbu mezi opatřením, z kterého chce projekt čerpat, a rovnými příležitostmi (viz. tabulka výše). U opatření se silnou vazbou (***) k rovným příležitostem se předpokládají větší nároky na žadatele při zpracování části projektové žádosti „Horizontální priority, rovné příležitosti“, než u opatření se slabou (**) nebo minimální (*) vazbou. Tyto nároky jsou blíže popsány v následující kapitole – 3.3. Kritéria pro výběr. Pro potřeby zapracování hlediska rovnosti příležitostí do projektu se může žadatel obrátit na odborné subjekty specializující se na rovné příležitosti. Mezi tyto odborné subjekty patří: 1. Sociální partneři - Výbory pro rovnost v rámci sociálních partnerů (Řídící výbor pro rovnost mužů a žen Českomoravské konfederace odborových svazů); 2. Nestátní neziskové organizace na státní i regionální úrovni; 3. Soukromé a poradenské služby; 4. Oddělení pro rovnost mužů a žen MPSV; 5. Zástupci pro rovnost mužů a žen na jednotlivých ministerstvech; 6. Informace o odborných subjektech lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí;

3.3. Naplňování principu rovných příležitostí, kritéria pro výběr Obecně platí, že při zohledňování rovných příležitostí jde o analýzu vlivů, které bude mít projekt na situaci znevýhodněných skupin v dané situaci, v daném regionu. Následuje definování postupů, které zajistí, aby byly odstraněny případné překážky a aby byly vyváženě zohledněny nároky a zájmy skupin ohrožených sociálním vyloučením (žen a mužů, zdravotně postižených, etnických menšin, apod.). Návodem, jak postupovat při zpracování části projektové žádosti „vliv na rovné příležitosti“ může být následující část manuálu. Požadavky na detailnost projektové žádosti jsou odstupňovány v závislosti na vazbu opatření k rovným


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 36/85

Manuál horizontálních priorit příležitostem. Projekty, u nichž je vazba na rovné příležitosti minimální (*), budou v projektové kapitole obsahovat prohlášení, že jejich projekt nemá vliv na rovné příležitosti a proč. Projekty z opatření se silnou vazbou (***) k rovným příležitostem by měly obsáhnout celý níže uvedený seznam otázek a bodů a zapracovat je do přípravy a plánování projektu. Pro ostatní projekty jsou povinné jen některé body označené (**). Ve všech fázích projektu je nutné jak ze strany realizátorů, tak ze strany řídících a zprostředkujících orgánů sledovat vliv projektových aktivit na rovné příležitosti. Hledisko rovnosti žen a mužů bude zohledňováno pro vlastní obsah projektu a pro provádějící tým. Část projektové žádosti „vliv na rovné příležitosti“ bude obsahovat: A aktivity podniknuté při přípravě projektu • • •

A.1. audit vlastní organizace, A.2. složení prováděcího týmu, A.3. analýza cílových skupin,

B aktivity podniknuté při realizaci projektu • •

B.1. cíle orientované na rovné příležitosti B.2. měřitelné ukazatele k dosažení cíle rovných příležitostí

A příprava projektu A.1. audit organizace s ohledem na rovné příležitosti Konečný příjemce/konečný uživatel provede rozbor své organizace/firmy s ohledem na zastoupení žen a mužů. Bude zjišťovat, kolik pracuje ve firmě žen, kolik mužů a na jakých pozicích se vyskytují (vedoucí pozice - manažer/ka, střední management, řadový pracovník/ice, apod.). Podobně může žadatel/ka postupovat u zdravotně postižených, absolventů apod. Povinné pro opatření se silnou vazbou (***). A.2. složení provádějícího týmu Stejným způsobem konečný příjemce/konečný uživatel zjistí rozdělení úloh, které při realizaci projektu budou vykonávat ženy a které muži (vedoucí projektu, expert/ka, spolupracovníci/ice, realizátor/ka), zda jsou v prováděcím týmu zdravotně postižení, různé etnické skupiny, absolventi. Povinné pro opatření se silnou (***) a slabou (**) vazbou. A.3. analýza cílové skupiny V přípravné fázi projektu je nutné provést definování cílové skupiny. V jejím rámci je analyzována případná rozdílná výchozí pozice žen a mužů, jakož i dalších znevýhodněných skupin a předpokládaný dopad projektu na ně. Při zpracování analýzy je žádoucí použít statistiky členěné dle pohlaví. Příkladem mohou být statistiky o zaměstnanosti, nezaměstnanosti, míře aktivity nebo o odborných školeních, kvalifikacích a úrovni dovedností. Takové statistiky lze získat na Českém statistickém úřadě, v organizacích zabývajících se otázkami rovnosti, v obchodních a průmyslových komorách nebo ve výzkumných ústavech. Řídící orgány Rámce podpory Společenství a operačních programů by Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 37/85

Manuál horizontálních priorit se měly zasadit o zajištění statistik a jejich přístupnosti pro žadatele. V případě, že statistiky členěné dle pohlaví chybí, je úkolem řídících orgánů iniciovat jejich vznik. Z výsledků analýzy vyplynou odlišné potřeby v rámci cílové skupiny, které je třeba v projektu zohlednit. Modelový příklad pro analýzu cílových skupin představuje tzv. genderová analýza. Analogickým způsobem je prováděna analýza pro etnické minority, osoby s nízkou kvalifikací apod. Povinné pro opatření se silnou (***) a slabou (**) vazbou. Příklady otázek, které budou zapracovány do analýzy: -

Cílové skupiny Které cílové skupiny jsou zahrnuty do projektu? - Ženy;

-

-

Absolventi;

-

etnické minority;

-

osoby se zdravotním postižením;

-

osoby z venkovských oblastí;

-

osoby s nízkou kvalifikací;

-

další znevýhodněné skupiny (např. podle věku).

Výchozí pozice cílové skupiny V jaké výchozí pozici se nacházejí muži a ženy v rámci cílové skupiny? Ve stejné? Rozlišné? Do jaké míry? Např. Jsou muži a ženy v rozlišné míře postiženi dlouhodobou nezaměstnaností? Např. Jsou ženy dlouhodobě nezaměstnané z jiných důvodů než muži?

-

Příčiny Jaké jsou možné příčiny? Např. Dosahují muži a ženy odlišných kvalifikací? Např. Musí se ženy a muži vypořádat s různými překážkami v mobilitě? Např. Existují v regionu specifická pracovní místa pro ženy a specifická pro muže?

-

Genderové nerovnosti Lze vysledovat nerovnosti mezi pohlavími na pracovním trhu, příp. v odvětví, kterému se projekt věnuje? Rozdělení pracovního trhu na „typicky“ ženská a „typicky“ mužská povolání Odlišné pracovní podmínky a možnosti kariérního postupu Mzdové rozdíly Nerovné zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích

-

Rozdělení zdrojů projektu Jak budou rozděleny zdroje projektu mezi ženy a muže?


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 38/85

Manuál horizontálních priorit -

Dopad aktivit Jaký dopad budou mít plánované aktivity na ženy a muže? Budou stejnou měrou prospěšné pro ženy a muže? Např. Plánovaná podpora městské hromadné dopravy – z analýzy vzejde informace o tom, kdo více používá hromadnou dopravu. V případě jejího zrušení a podpory spíše individuální dopravy, kdo bude z této změny více profitovat? Např. vzniknou nová pracovní místa, která budou obsazována dle principu rovných příležitostí?

B realizace projektu B.1. cíle projektu orientované na rovné příležitosti; B.2. měřitelné ukazatele k jejich dosažení Povinností žadatelů, pro jejichž projekt je hledisko rovnosti klíčové (***), je určit cíl, kterého má být projektem dosaženo a zvolit pro něj odpovídající, měřitelné a termínové ukazatele. Úspěšnost projektu s ohledem na rovné příležitosti bude posuzována podle naplnění těchto ukazatelů. Povinné pro opatření se silnou vazbou (***). Příklady cílů a ukazatelů: (podrobnější výčet viz. Příloha 1 - Seznam možných cílů pro naplnění principu rovných příležitostí) Zvýšení počtu nedostatečně zastoupeného pohlaví/zdravotně postižených/pracovníků nad 50 let v některých úsecích podniku o 10 % do roku 200x Zvýšení počtu žen v kategoriích manažerů o 5 % do roku 200x. Zvýšit procento podporovaných podniků, které svým zaměstnancům nabízejí sociální služby (jesle, dopravu, apod.) o x % do roku 200x Zvýšit procento podporovaných podniků, které zaměstnávají absolventy, zdravotně postižené, minority… Tabulka č. 2 – Přehled složek části „rovné příležitosti“ projektové žádosti, body kritérium

A.1. „Audit“ příležitosti

ANO

organizace

s ohledem

na

NE

počet bodů

rovnost 5

Provedení auditu ANO – 5b, NE – 0 b

A.2. Složení provádějícího týmu Vyvážené složení žen a mužů – 5b; začlenění pracovníků/ pracovnic z kategorie osob ohrožených sociálním vyloučením- 5b) A.3. Pracuje projekt s genderovými nebo jinými statistikami? (ANO

Max. 10 5

– 5, NE – 0)


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 39/85

Manuál horizontálních priorit A.3. Analýza cílové skupiny, resp. skupin. Alespoň jedna sociálně vyloučená skupina zohledněna jako cílová (5b); analyzována její výchozí pozice (10b); analyzován dopad projektu na cílovou skupinu, resp. skupiny (10b).

Max. 25

B.1. Obsahuje projekt cíle zaměřené na rovné příležitosti? B.2. Obsahuje konkrétní měřitelné ukazatele ke zjištění dosažení cíle definovaného v předcházejícím bodě?

30 25

Celkem

100

3.4. Klasifikace projektů – vliv na rovné příležitosti Všechny projekty bez ohledu na svou vazbu k rovným příležitostem musí být klasifikovány v rámci třístupňové škály jako: -

1. cílený na rovné příležitosti– s přiřazenou vysokou důležitostí

-

2. pozitivní k rovným příležitostem - se střední důležitostí

-

3. neutrální k rovným příležitostem – s nízkou nebo žádnou důležitostí

Toto roztříděný provede sám konečný příjemce/konečný uživatel. V projektové žádosti pak vyplní nejen klasifikaci, nýbrž ji i zdůvodní. Projekty usilující o podporu v rámci opatření se silnou vazbou na rovné příležitosti (***) musí být podle třístupňové klasifikace hodnoceny jako orientované na rovné příležitosti nebo k rovným příležitostem pozitivní. Z tohoto důvodu by žadatelé měli do projektu zapracovat všechny body uvedené pod A a B. U opatření označených *** nelze připustit údaj „neutrální k rovným příležitostem“. Obsahujeli ho takovýto projekt, nebude ve výběru projektů zohledněn. V subjektu rozhodujícím o výběru projektů (zprostředkující subjekt, výběrová, resp. hodnotitelská komise, apod.), u nichž lze identifikovat silnou vazbu na rovné příležitosti (***), by měl/a být zastoupen/a nezávislý/á odborník/ice na rovné příležitosti, případně externí expert/ka. Komise přezkoumá projektovou žádost „Horizontální priority, rovné příležitosti“. Celkové ohodnocení projektu dle třístupňové kvalifikace jako cílený, pozitivní nebo neutrální k rovným příležitostem bude přenášeno do Monitorovacího systému strukturálních fondů (MSSF). 1. Projekty cíleně zaměřené na podporu rovných příležitost (Vysoká priorita) Jsou to projekty, jejichž hlavním cílem je odstranění překážek pro účast žen a mužů na trhu práce, v hospodářském, sociálním a rodinném životě. Projekt tedy prokazatelně usiluje o rovné příležitosti a vyústí ve zlepšení situace. charakteristika


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 40/85


Rovné příležitosti stojí v centru pozornosti takovýchto projektů.

-

Cílovou skupinou jsou znevýhodněné skupiny.

-

Zaměření projektu sleduje za cíl odstranění překážek v oborech a odvětvích, která segregují muže a ženy/zdravotně postižené/etnické minority v přístupu a v účasti v nich.

2. Projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti (Střední priorita) Projekty s pozitivním dopadem na rovné příležitosti jsou ty, které naplňují např. princip gender mainstreaming. Rovné příležitosti nejsou sice jejich hlavní náplní, podílí se však na odstraňování nerovností. charakteristika -

Zohledňují odlišné potřeby postižených/etnických minorit

a

zájmy

žen

a

mužů/

zdravotně

-

Cílovou skupinou mohou být i znevýhodněné skupiny.

-

Obsahují opatření nebo podněty k podpoře rovných příležitostí

-

V těch oblastech, kde působí (pracovní trh, podniky, vzdělávání, pracovní a rodinné struktury), přispívají k odstranění diskriminací, resp. nerovností

3. Projekty neutrální k rovným příležitostem (Nízká nebo žádná priorita) Neutrální projekty nepřispívají k odstranění disparit. Jejich činnost nemá přímý ani nepřímý vliv na znevýhodněné skupiny v oblastech jako je pracovní trh, podniky, vzdělávání, pracovní a rodinné struktury. Na první pohled neutrální opatření však mohou mít dokonce negativní vliv na rovné příležitosti. Např. pokud jsou při zaměstnávání nebo u podnikatelských šancí upřednostněny skupiny, které se těší spíše privilegovanému postavení (muži ve vedoucích pozicích nebo v technických oborech). charakteristika -

s ohledem na pracovní trh nebo zakládání a rozvoj podniků nemají přímý ani nepřímý vliv na rovné příležitosti

-

nezlepšují pracovní a rodinné struktury

Zvláštní pozornost musí být řídícími orgány věnována výdajům spjatým s technickou pomocí. Je úkolem řídícího orgánu zajistit rovnoměrné zastoupení žen a mužů mezi externími experty a zohlednit princip rovných příležitostí při zadávání studií a zpráv. V komisích, které rozhodují o výběru projektů musí být zastoupen/a minimálně jeden odborník/odbornice na rovné příležitosti. O naplnění těchto zásad informuje řídící orgán současně se souhrnnou hodnotící zprávou Monitorovací výbor.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 41/85



Seznam možných cílů pro naplnění principu rovných příležitostí3 Rovnost v účasti žen a mužů na trhu práce - Analogické cíle lze navrhnout pro ostatní znevýhodněné skupiny – absolventy, minority, zdravotně postižené apod. -

snížená segregace mezi zaměstnanými ženami a muži podle povolání v podniku, instituci, organizaci, které dostávají finanční příspěvek;

-

snížení rozdílu mezi ženami a muži v mírách nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti;

-

snížení rozdílu v mírách ekonomické aktivity žen a mužů;

-

procento podporovaných podniků, které mají zpracovaný program rozvoje lidských zdrojů přihlížející k rovnosti žen a mužů;

Rovnost žen a mužů ve vzdělávání a školení - rovnost v účasti žen a mužů v kurzech odborného školení a vzdělávání ČR; -

rovnost v účasti žen a mužů v kurzech odborného školení a vzdělávání v zahraničí (zahraniční služební cesty);

-

snížení segregace mezi ženami a muži v podniku, instituci, organizaci, kde probíhají výcvikové kurzy, pokud jde o ženy a muže na rozhodovacích pozicích nebo uvnitř konkrétních úseků organizace;

-

rovnost mezi ženami a muži pokud jde o kvalifikaci a postavení na trhu práce po absolvování výcvikového kurzu;

Podpora žen v podnikání - vyšší podíl žen, které zakládají nový podnik, zejména v oborech výzkumu a nových technologií; -

vyšší podíl podniků ve vlastnictví žen;

Sladění pracovního a rodinného života - Procento podporovaných podniků, které mají zpracovaný program rozvoje lidských zdrojů přihlížející k rovnosti žen a mužů; -

Procento podporovaných podniků, které svým zaměstnancům nabízejí sociální služby (jesle, doprava, školka);

-

Zvýšení počtu míst pro péči o závislé osoby;

-

Vyšší spokojenost zaměstnanců, žen i mužů, pokud jde o sladění pracovního a rodinného života;

3

Inspirováno studií „Evropské strukturální fondy. Rovnost žen a mužů v projektových přihláškách“, Praha 2003, MPSV. Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 42/85


Snížení počtu osob, které nemohou pracovat pro nedostatek služeb péče o dítě a/nebo zařízení pro další závislé osoby;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 43/85


Životní prostředí


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 44/85


Platné od

1

14.7.2004

Rev. č.




Mgr. Jonáková

Strana(y)

Předmět revize

Platné od


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10




1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 45/85


Obsah kapitoly 4 4 . ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................ 44 4 . 1 . VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ A SITUACE V ČR ...................................................................................................... 47 4 . 2 . HODNOCENÍ PROJEKTŮ Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KLASIFIKACE................................................ 49 4 .2 .1 . Hodnocení nepřímých vlivů .............................................................................................................. 52 4 .2 .2 . Popis ukazatelů pro hodnocení projektů........................................................................................... 53 4 . 3 . RELEVANTNÍ UKAZATELE PRO OPATŘENÍ ČI PODOPATŘENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ ................................ 61 4 .3 .1 . Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Průmysl a podnikání.............................. 61 4 .3 .2 . Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Infrastruktura ........................................ 62 4 .3 .3 . Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství ....................................................................................................................................................................... 64 4 .3 .4 . Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci SROP 66


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 46/85


Životní prostředí 4.1. Věcné představení a situace v ČR Od roku 1989 se stav životního prostředí v České republice významně zlepšil. Přesto však stále zůstává ochrana životního prostředí jednou z priorit České republiky. S postupující ekonomickou transformací a integrací do EU mohou totiž vznikat problémy nové a je zapotřebí i nadále usilovat o zlepšování stavu životního prostředí a přiblížit se tak k dosažení udržitelného rozvoje nejen na území našeho státu. V posledních několika letech byl v souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU transponován do českého právního řádu velký počet směrnic EU v oblasti životního prostředí a dodržení jimi stanovených limitů a požadavků je nutné nejen pro zlepšení stavu životního prostředí, ale také vzhledem k možnému postihu ze strany Evropské komise. Na Českou republiku se tyto postihy vztahují již od data vstupu do EU, a proto je nezbytné těmto případům předcházet. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí České republiky (březen 2004) se soustředí na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti; 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady; 3. životní prostředí a kvalita života; 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší. Toto rozdělení klade důraz nejen na ochranu základních složek životního prostředí (ovzduší, voda, litosféra), ale především na integrovanou ochranu ekosystémů a krajiny (zachování biodiverzity), udržitelný rozvoj a zlepšování kvality života. Čtvrtá oblast odráží odpovědnost ČR za evropské a globální životní prostředí (klimatický systém, ozonosféra) a z toho vyplývající mezinárodní spolupráci. Ze strany Evropské komise je kladen značný důraz na hodnocení očekávaných dopadů strukturálních fondů EU na životní prostředí. Základní požadavky vyplývají z nařízení č. 1260/99/ES a z navazujících metodických doporučení Evropské komise4. Pro splnění těchto požadavků byly všechny operační programy pro období 2004 – 2006 podrobeny strategickému posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Dokumentace SEA a závěrečné stanovisko Ministerstva životního prostředí byly nedílnou součástí programových dokumentů při jejich schvalování vládou ČR i orgány Evropské komise. Ve stanovisku Ministerstva životního prostředí ke všem operačním programům je jako jedna z podmínek souhlasného stanoviska uveden požadavek na uplatnění systému hodnocení předkládaných projektů z hlediska životního prostředí. Toto hodnocení má být součástí výběrových řízení a dopad projektů na životní prostředí (ať už pozitivní či negativní) má být jedním z kritérií pro rozhodnutí o udělení či neudělení finanční podpory.

4

Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes, DG XI, 1998 Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 47/85

Manuál horizontálních priorit Některé z projektů budou zároveň vyžadovat posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), popřípadě budou spadat pod další zákonem vyžadované postupy (např. IPPC). Hodnocení projektů z hlediska plnění cílů ochrany životního prostředí pro účely výběru projektů, kterým bude přidělena finanční podpora ze strukturálních fondů EU, nijak nenahrazuje tyto zákonem vyžadované postupy. K projektům, které svým rozsahem spadají do příloh zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí být vydáno stanovisko příslušných úřadů. V současnosti je na území České republiky zaváděna soustava chráněných území evropského významu Natura 2000. Jedná se o území se statutem některého zvláště chráněného území. Pro oblasti s výskytem volně žijících ptáků uvedených ve směrnici Rady 79/409/EHS se vymezují v rámci soustavy Natura 2000 tzv. ptačí oblasti (dle § 45e zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Pro typy přírodních stanovišť a druhy živočichů a rostlin uvedených v přílohách I. a II. směrnice 92/43/EHS se vymezují tzv. evropsky významné lokality (§ 45c zákona 114/1992 Sb.). U všech projektů, které mohou významně ovlivnit evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, musí být provedeno hodnocení jejich dopadů na tato území a stav jejich ochrany podle §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb. Investor musí nejprve kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody (na území NP a CHKO a jejich ochranných pásem správy NP nebo CHKO, na území vojenských újezdů újezdní úřady, na zbývajícím území ČR krajské úřady), který vydá stanovisko, zda záměr může mít vliv na lokality soustavy Natura 2000. Pokud orgán ochrany přírody významný vliv nevyloučí, musí být provedeno posouzení autorizovanou osobou podle § 45i zákona 114/1992 Sb. Pokud toto hodnocení prokáže negativní vliv na území Natura 2000, lze navrženou koncepci nebo záměr schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření. Níže uvedený systém hodnocení projektů z hlediska životního prostředí vychází nejen z české a evropské legislativy, ale také z dalších mezinárodních smluv a dohod (některé z těchto dokumentů nejsou doposud – květen 2004 – pro ČR závazné), a postihuje uceleně oblast životního prostředí, tedy nejen ochranu jednotlivých složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší atd.), ale i zvyšování znalostí občanů a přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí. Cílem hodnocení je, aby při udělování financí ze strukturálních fondů byly upřednostňovány ty projekty, které budou přínosem pro životní prostředí nebo budou minimalizovat své negativní vlivy na životní prostředí. Ochrana a zlepšování stavu životního prostředí není totiž jen záležitostí příslušných úřadů, ale týká se všech obyvatel České republiky. Pro Českou republiku je programovací období 2004 – 2006 první příležitostí, jak v plné míře využít strukturálních fondů EU. Je to však zároveň také období, kdy se teprve zavádějí potřebné administrativní a organizační postupy včetně systému pro hodnocení vlivů na horizontální priority.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 48/85


4.2. Hodnocení projektů z hlediska životního prostředí, klasifikace Hodnocení projektů z hlediska životního prostředí je pro žadatele povinné a provádí se na základě níže uvedeného obecného formuláře projektové žádosti (Tabulka č. 3 – Obecný formulář pro hodnocení projektů z hlediska ŽP). Souhrn relevantních ukazatelů životního prostředí pro jednotlivá opatření představuje optimální stav, o jehož naplnění by řídící orgány měly v průběhu výběru projektů usilovat. Dosažení tohoto optimálního stavu musí mít řídící orgány na paměti při zpracování pokynů pro žadatele a při stanovení procesu hodnocení projektů. Projekty jsou hodnoceny na základě ukazatelů, uvedených v prvním sloupci formuláře. Při hodnocení je vždy nutné vycházet ze současného stavu či hodnoty daného ukazatele v místě realizace projektu a zaměřit se na konkrétní vliv daného projektu. Pokud se projekt bude týkat pouze jednoho průmyslového provozu, bude hodnocení vycházet z údajů, o kolik se změní produkce odpadů či emisí do ovzduší, produkované právě tímto provozem, nikoliv ze změny kvality ovzduší v celém regionu. Naopak pokud bude cílem projektu zlepšení stavu města či obce (např. budování cyklostezek), je nutné hodnotit změnu na území celého města (tj. o kolik více km cyklostezek bude v rámci projektu vybudováno). Pokud bude mít realizace projektu pozitivní vliv na daný ukazatel (tj. přispěje ke snížení emisí, snížení spotřeby energie, zlepší úroveň environmentálního povědomí občanů atd.) bude hodnocení +1. Naopak pokud dojde realizací projektu k negativnímu vlivu na daný ukazatel (tj. i přesto, že projekt splní zákonné normy, zvýší hlukovou zátěž obyvatel, zvýší produkci odpadů), bude hodnocení –1. V případě, že realizace projektu nebude mít na daný ukazatel vliv, bude hodnocení 0. Příklady projektů, které mohou mít pozitivní či negativní vliv na jednotlivé ukazatele, jsou uvedeny v části 4.2.2. - Popis ukazatelů pro hodnocení projektů. Je v kompetenci řídících orgánů dále specifikovat jednotlivé relevantní ukazatele s ohledem na zaměření daného opatření. Je zřejmé, že velká část těch projektů, v jejichž rámci bude realizována nová výstavba budov, provozů, silnic, může znamenat zvýšení negativních vlivů na životní prostředí (nový provoz přinese zvýšení spotřeby energie oproti původnímu stavu, nová silnice vždy bude mít vliv na ekosystém či na krajinu), nicméně tyto projekty mohou zároveň přispět ke zlepšení v jiné oblasti životního prostředí (např. snížení intenzity dopravy, využitím „brownfields“ atd.). Je tedy žádoucí, aby při udělování finanční podpory ze strukturálních fondů byly upřednostňovány ty projekty, jejichž celkový vliv na životní prostředí je pozitivní a případné negativní vlivy jsou zmenšeny na nejvyšší možnou míru a kompenzovány vlivy pozitivními v jiné oblasti životního prostředí. Formulář vyplňuje žadatel v rámci podávání projektové žádosti. Uvedené hodnocení u jednotlivých ukazatelů je vždy nutné zdůvodnit (např. odkazem do projektové dokumentace). Žadatelem uvedené hodnocení a jeho zdůvodnění bude kontrolováno v rámci výběrových řízení, v případě nepřesných nebo chybných údajů provede pracovník komise úpravu hodnocení nebo bude požadovat doplnění potřebných informací. Na základě celkového součtu získaných bodů bude projekt ohodnocen jako „cílený“ (50 a více % z maximálního počtu bodů), „pozitivní“ (0 až 50 % z maximálního počtu bodů) nebo


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 49/85

Manuál horizontálních priorit „neutrální“ (0 a méně bodů) vzhledem k životnímu prostředí. V opodstatněných případech uvede příslušný pracovník výběrové komise další podmínky a doporučení pro realizaci projektu (viz poslední řádek formuláře). Pro jednotlivá opatření či podopatření v operačních programech jsou vybrány relevantní ukazatele (viz dále část 4.3.), tj. žadatel nebude vyplňovat hodnocení pro všechny ukazatele uvedené v obecném formuláři, ale pouze ty, které jsou označeny jako relevantní (symbol X) pro příslušné opatření či podopatření. Maximální počet bodů se tedy liší u jednotlivých opatření či podopatření a je vždy uveden v příslušném formuláři. Formuláře pro jednotlivá opatření či podopatření byly zpracovány a budou uvedeny v příručkách pro žadatele, zpracované pro každý operační program. Tabulka č. 3 - Obecný formulář pro hodnocení projektů z hlediska životního prostředí Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí Název projektu: Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. - ANO - NE Je nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb. - ANO - NE (Pozn.: tyto údaje jsou pouze informativní a neslouží k hodnocení projektu) Jaký je vliv Zdůvodnění hodnocení Hodnocení komise Ukazatele pro hodnocení projektu projektu na daný ukazatel?

(prosím nevyplňujte)

1. 2. 3.

emise skleníkových plynů emise NOx emise těkavých organických látek 4. emise těžkých kovů do ovzduší, vody a půdy 5. emise POPs 6. organické znečištění vody 7. dusíkaté látky ve vodách 8. fosforečnany ve vodách 9. mikrobiální znečištění vody 10. spotřeba energie 11. využití alternativních zdrojů (včetně např. bionafty) pro výrobu energie 12. spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 50/85

Manuál horizontálních priorit 13. produkce nebezpečných odpadů 14. produkce ostatních odpadů 15. výskyt a počet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 16. stav přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů) 17. nepůvodní (introdukované) agresivní druhy rostlin a živočichů 18. uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí 19. akumulační a retenční schopnost krajiny 20. zvláště chráněná území, přírodní parky a významné krajinné prvky 21. volné šíření a pohyb živočichů a rostlin v krajině 22. nevyužívané objekty a plochy v sídlech (tzv. „brownfields“) 23. hluková zátěž obyvatelstva 24. rozloha a kvalita sídelní vegetace 25. ochrana před povodněmi 26. propustnost sídel a krajiny pro pěší, cyklisty a tělesně postižené 27. úroveň environmentálního vědomí občanů, veřejné správy nebo podnikatelů 28. informování veřejnosti o environmentálních aspektech projektu a zapojení veřejnosti do jejich řešení Celkový počet bodů (max. 28): Závěrečné hodnocení projektu z hlediska životního prostředí: Projekt je: a) cílený na zlepšení stavu životního prostředí (50 a více % z maximálního počtu bodů) b) pozitivní vzhledem k životnímu prostředí (0 až 50% z maximálního počtu bodů) c) neutrální vzhledem k životnímu prostředí (0 a méně bodů) Další podmínky a doporučení pro realizaci projektu:


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 51/85


4.2.1. Hodnocení nepřímých vlivů Výše uvedeným hodnocením, prováděným na základě formuláře pro hodnocení projektů z hlediska životního prostředí, jsou hodnoceny především přímé a konkrétní vlivy hodnocených projektů. U některých typů projektů však nelze tyto vlivy postihnout – týká se to například školení nebo výzkumných aktivit. I tyto projekty však mohou nepřímo přispět k ochraně životního prostředí, kdy svým budoucím vlivem mohou ovlivnit ty, kteří budou využívat výstupy projektu. Jde o projekty z následujících opatření či podopatření: Operační program Průmysl a podnikání Opatření 1.4 Rozvoj poradenských a informačních služeb Operační program Infrastruktura Opatření 2.4 Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky životního prostředí z hlediska dopravy Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Podopatření 1.3.3 Sdružování majitelů lesa Podopatření 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) Opatření 2.2 Odborné vzdělávání Podopatření 2.3.3 Činnost prováděná odborníky v rybářství a propagační opatření Společný regionální operační program Opatření 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Opatření 3.2 Podpora sociální integrace v regionech Opatření 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch U projektů z výše uvedených opatření či podopatření by měl být kladen důraz zejména na informovanost o problematice ochrany životního prostředí, o možných negativních a pozitivních dopadech daného oboru lidské činnosti na životní prostředí (např. při podpoře služeb pro cestovní ruch by měly být zainteresované organizace, skupiny i jednotlivci informování o důsledcích, které rozvoj cestovního ruchu přináší vzhledem k životnímu prostředí). Zároveň se hodnocení nepřímých vlivů týká Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, kde u převážné většiny priorit nelze přímé a konkrétní vlivy na životní prostředí identifikovat.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 52/85


4.2.2. Popis ukazatelů pro hodnocení projektů Čísla popisovaných ukazatelů odpovídají jejich pořadí v Obecném formuláři pro hodnocení projektů z hlediska životního prostředí. 1. Emise skleníkových plynů Tyto plyny působí na globální změnu klimatu, protože ovlivňují energetickou rovnováhu mezi atmosférou, povrchem pevnin a oceány, což se může projevit nejen růstem průměrných ročních teplot o několik stupňů Celsia, ale především náhlými změnami počasí, dlouhotrvajícími suchy a nebo prudkými dešti. Mezi skleníkové plyny patří oxid uhličitý (CO2), methan, oxid dusný, hexafluorid síry a vybrané freony. Zatímco první tři plyny se normálně vyskytují v životním prostředí a nejsou pokládány za znečišťující látky, hexafluorid síry a vybrané freony jsou vyráběny průmyslově. Oxid uhličitý je běžnou složkou atmosféry, vzniká při spalování uhlí, kapalných paliv, zemního plynu nebo biomasy a rostliny ho využívají při fotosyntéze. Všechny projekty vedoucí ke snížení spotřeby energie a uhlíkatých paliv, projekty využívající biomasu a projekty, které podporují růst biomasy a dřevní hmoty, jsou v tomto ohledu hodnoceny pozitivně. 2. Emise NOx Jako NOx jsou sumárně označovány oxidy dusíku, které vznikají při spalovacích procesech, a to včetně spalovacích motorů. Tyto plynné látky jsou v atmosféře oxidovány na dusičnany, případně se účastní radikálových reakcí, jimiž vzniká přízemní (troposférický) ozon a peroxyacylnitráty, což jsou agresivní složky fotochemického smogu. Množství a složení NOx závisí na podmínkách, při kterých probíhá spalování. Je např. známo, že dieselové motory mají vyšší emise NOx než motory benzinové. Projekty snižující spotřebu energie a paliv mají pozitivní vliv na emise NOx. Nové spotřebiče, např. plynové kotle nebo kotle na tuhá paliva mají nižší emise, některé z nich mají uděleno označení „ekologicky šetrný výrobek“ (viz www.ekoznacka.cz) právě díky nižším emisím NOx. Emise NOx mohou být také sníženy katalytickými konvertory apod. Pokud projekt prokazatelně přispívá ke snižování emisí oxidů dusíku (např. instalací nového systému vytápění budovy), bude hodnocen pozitivně. 3. Emise těkavých organických látek Těkavé organické látky jsou uvolňovány do atmosféry při manipulaci s kapalnými palivy, rozpouštědly a ředidly nátěrových hmot. V pohonných hmotách je navíc přítomen karcinogenní benzen. Obecně se těkavé organické látky účastní chemických reakcí v ovzduší, při nichž mohou vznikat aldehydy, ketony a peroxyacylnitráty, které jsou fytotoxické (poškození rostlin). Oxidují se až na vodu a oxid uhličitý (skleníkový plyn). Omezení emisí těkavých organických látek snižuje globální oteplování a vznik fotochemického smogu a proto projekty, které těmto emisím předcházejí nebo je snižují (např. použitím vodou ředitelných barev a nátěrových hmot), budou hodnoceny pozitivně. 4. Emise těžkých kovů do ovzduší, vody a půdy Těžké (resp. toxické) kovy přecházejí z ovzduší do vody a půdy a dále do potravních řetězců. Jsou emitovány spalováním nevhodných paliv (některé druhy tuhých a kapalných paliv), pronikají ze skládek a areálů průmyslových závodů. Jejich zdrojem jsou i některé výrobky,


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 53/85

Manuál horizontálních priorit např. elektrické články obsahující rtuť nebo kadmium, elektrické přístroje, autoakumulátory (olovo) a další. Proto se např. provádí separovaný sběr určitých odpadních výrobků (elektronika, baterie, autovraky apod.), aby se zamezilo jejich ukládání na skládky. Toxické kovy a materiály se nahrazují již při výrobě a řada z nich je zakázána. Proto projekty, které vedou k prokazatelnému omezení vstupu toxických kovů do životního prostředí a potravních řetězců (např. změnou druhu paliva), budou hodnoceny pozitivně. 5. Emise persistentních organických kontaminantů (POPs) Persistentní organické látky, označované v odborné literatuře jako POPs, zahrnují celou škálu toxických, karcinogenních, mutagenních a teratogenních sloučenin, jejichž společnou vlastností je jejich stálost (persistence). Do této skupiny škodliviny patří polykondenzované aromatické uhlovodíky (bezo(a)pyren a další), které vznikají při hoření uhlíkatých látek a jsou přítomny v dehtech a sazích. Dále to jsou polychlorované bifenyly (PCB), které byly vyráběny v bývalém Československu jako nehořlavé transformátorové oleje, dielektrické, hydraulické a teplonosné kapaliny a izolační vosky. Mezi POPs patří i často medializované polychlorované dioxiny a dibenzofurany, které vznikají podobně jako polyaromáty při hoření, v tomto případě zejména látek obsahujících chlór, např. PVC, chlorovaná rozpouštědla, kontaminované vyjeté oleje apod. Ke kontaminaci olejů dochází např. při smísení olejovitých PCB s normálními odpadními oleji, které byly regenerovány. Mezi POPs patří i bromované difenylethery, které se přidávaly k textiliím jako zhášedla (nehořlavá úprava tkanin). POPs se velmi pomalu rozkládají, postupují potravními řetězci a ukládají se v tukových tkáních a některých orgánech lidí, jsou přítomny i v mateřském mléce. Díky své stálosti se šíří atmosférou na velké vzdálenosti a byly nalezeny i za polárním kruhem. Proto projekty, které vedou k prokazatelnému omezení vstupu POPs do životního prostředí, potravních řetězců a potravin (živočišné tuky, mléko a mléčné výrobky), budou hodnoceny pozitivně. 6. Organické znečištění vod (ukazatel BSK5, CHSK) Organické znečištění vod je rozdělováno do dvou základních kategorií: znečištění biologicky rozložitelnými látkami a stálé organické znečištění. Znečištění biologicky rozložitelnými látkami, jejichž množství je v povrchové vodě měřeno ukazatelem BSK5 (biologická spotřeba kyslíku za 5 dní), pochází z nečištěných komunálních odpadních vod (kanalizace), močůvky, odpadních vod z průmyslu (potravinářské výroby, celulózky apod.) nebo z biomasy přírodního původu (např. huminové kyseliny). V povrchových vodách se tyto snadno oxidovatelné organické látky bakteriálně rozkládají, přičemž tyto rozkladné procesy snižují koncentraci kyslíku nezbytného pro život ryb a dalších vodních živočichů. Toky s vysokým BSK5 jsou bez života, pěnící a páchnoucí, příprava pitné vody z takových zdrojů je obtížná, obvykle jsou bakteriálně znečištěny. Stálé organické znečištění se měří oxidovatelností těchto látek manganistanem nebo chromanem, tedy chemickou spotřebou kyslíku (CHSK). Organické znečištění tohoto typu může pocházet z kontaminace oleji, kapalnými palivy, průmyslovými látkami a podobně, jedná se tedy především o znečištění průmyslové. Také toky s vysokým CHSK jsou kalné, pěnící a páchnoucí, příprava pitné vody z takových zdrojů je nákladná, obvykle jsou také bakteriálně znečištěny. Projekty, které prokazatelně snižují zátěž povrchových vod organickým znečištěním (např. výstavbou čističky odpadních vod, jímek na močůvku, odstraněním průmyslového znečištění), budou hodnoceny pozitivně. 7. Dusíkaté látky ve vodách (celková zátěž N)


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 54/85

Manuál horizontálních priorit Dusíkaté látky, zejména dusičnany, dusitany a amonné ionty, se do půdy, podzemních a povrchových vod dostávají z dusíkatých hnojiv, močůvky, stájových hnojiv a splaškových vod. Kontaminace povrchových vod a podzemních vod dusičnany je nežádoucí a maximální koncentrace dusičnanů v pitné vodě by neměla překročit 50 mg/l, často se pohybuje v několikanásobcích této hodnoty a to v domovních studních na venkově, kde do studní infiltruje voda z polí. V povrchových vodách spolupůsobí dusičnany eutrofizaci, tj. vodní květ, který se následovně aerobně rozkládá a snižuje koncentraci rozpuštěného kyslíku. V pitné vodě dusičnany a dusitany vzniklé jejich částečnou mikrobiální redukcí nepříznivě zatěžují lidský organismus (např. hypertenze). Dusičnany a dusitany jsou škodlivé zejména pro kojence, jejich zvýšený příjem negativně ovlivňuje přenos kyslíku krví (modrání kojenců). Projekty, které prokazatelně snižují zátěž povrchových vod dusičnany (např. snížením obsahu dusíkatých látek v hnojivech), budou hodnoceny pozitivně. 8. Fosforečnany ve vodách (celková zátěž P) Kritickým faktorem pro růst zemědělských plodin je nedostatek fosforečnanů v půdě, který se vyrovnává fosfátovými hnojivy. Část fosfátů se tak dostává do povrchových vod. Jiným zdrojem fosfátů jsou exkrementy (splaškové vody) a fosfátové prací prášky. Zvýšené koncentrace fosfátů působí eutrofizaci toků a nádrží, snižují upravitelnost surové vody na pitnou, snižují kvalitu rekreačních vod ke koupání ve volné přírodě (toxické sinice). Proto se podle legislativy EU velké čistírny vybavují tzv. terciárním čištěním, což je odstraňování sloučenin fosforu a dusíku. Namísto fosfátových pracích prášků a detergentů se vyrábějí tyto přípravky se sníženým obsahem fosfátů nebo bezfosfátové. Projekty, které prokazatelně snižují zátěž povrchových vod fosforem (např. omezování dávek fosfátových hnojiv, zavádění zásad správné zemědělské praxe, výstavba třetího stupně čističek odpadních vod apod.), budou hodnoceny pozitivně. 9. Mikrobiální znečištění vody K tomuto znečištění povrchové a podzemní vody patogenními mikroorganismy dochází při průsaku nebo vypouštění fekálně znečištěných vod do podzemních vod (studní) nebo do povrchových vod (vodárenské toky a nádrže). V rozvojových zemích s vysokým mikrobiálním znečištěním periodicky dochází k epidemiím cholery, úplavice nebo tyfu. U nás je závažné sezónní znečištění rekreačních nádrží a koupališť. Proto jsou tato místa pod kontrolou hygienické služby, která by měla zveřejňovat podle legislativy EU pravidelné údaje o čistotě rekreačních přírodních vod i koupališť (povinnost provozovatelů). Z pitné vody se mikroorganismy odstraní chlorací nebo ozonizací. Znečištění půdy patogenními mikroorganismy může nastat při aplikaci kompostů připravených např. z tuhých komunálních odpadů, zbytků jídel, kafilerních materiálů apod. nebo kalů z čističek odpadních vod, které nebyly podrobeny tepelné sterilizaci. Projekty, které prokazatelně snižují zátěž povrchových vod a všech zdrojů pitné vody patogenními mikroorganizmy (např. vybudováním kanalizace), budou hodnoceny pozitivně. 10. Spotřeba energie Výroba energie zatěžuje životní prostředí emisemi, popílkem nebo dokonce radioaktivním odpadem z jaderných elektráren. Proto nejlepším cestou ke snižování negativních vlivů výroby energie je snižování její spotřeby (úspora energie), případně vhodným užitím obnovitelných zdrojů energie. Úspory energie souvisí i s emisemi oxidu uhličitého Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 55/85

Manuál horizontálních priorit (skleníkový plyn). Patří sem například zateplování, úsporné spotřebiče, tepelné výměníky, tepelná čerpadla a využití odpadního tepla, kotle se zvýšenou účinností nebo kogenerace (současná výroba tepla a elektrické energie). Projekty, které takto prokazatelně snižují spotřebu tepla a elektrické energie, budou hodnoceny pozitivně. 11. Využití alternativních zdrojů pro výrobu energie Je nutné si uvědomit, že ani užívání alternativních zdrojů pro výrobu energie není bez negativních dopadů na životní prostředí. Pouze část obnovitelných zdrojů - geotermální energie, energie větru a energie sluneční - nepůsobí žádné emise a odpady, i když zařízení na využívání slunečné a větrné energie mohou zabírat velké plochy, narušovat krajinný ráz, být zdrojem nízkofrekvenčních vibrací a podobně. Vodní elektrárny zase mohou působit změnu ekosystémů, narušovat tahy ryb nebo měnit teplotu vody v toku. Přesto je používání alternativních zdrojů pozitivní z hlediska životního prostředí a měly by být využívány ve větší míře než doposud. Jako alternativních zdrojů pro výrobu energie může být užito zemědělské biomasy, rychle rostoucích dřevin nebo zemědělských plodin, získání kapalných paliv (rostlinné oleje nebo kvasný etylalkohol). Užití alternativních zdrojů energie, které by po vstupu ČR do EU mělo být výrazně znásobeno, šetří neobnovitelná fosilní paliva, která budou stále dražší. Jako alternativní paliva mohou být využívány některé hořlavé průmyslové odpady, nesmí však při jejich spalování docházet k emisím škodlivých látek do ovzduší nebo vzniku nebezpečných odpadů. Projekty, které prokazatelně a environmentálně šetrným způsobem nahrazují neobnovitelné zdroje energie zdroji obnovitelnými, budou hodnoceny pozitivně. 12. Spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin Většina surovin, které jsou užívány v průmyslové výrobě jsou neobnovitelné, protože jejich využitelné zásoby jsou konečné. Jedná se o již zmíněná fosilní paliva, rudy a minerální suroviny. Pouze rostlinná biomasa představuje plně obnovitelný zdroj, přičemž mezi neobnovitelné zdroje je také počítána biodiverzita, orná půda a zdroje pitné vody. Základem udržitelného rozvoje je proto šetrné a hospodárné nakládání s neobnovitelnými zdroji; toto kriterium se vztahuje především na nerostné suroviny a materiálovou recyklaci. Tato však obvykle vyžaduje energii, může produkovat nebezpečné odpady nebo odpadní vody. Ke snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů surovin vede i zvyšování životnosti výrobků. Projekty, které prokazatelně a environmentálně šetrným způsobem snižují spotřebu neobnovitelných zdrojů surovin (např. snížením spotřeby energie, materiálovou recyklací), budou hodnoceny pozitivně. 13. Produkce nebezpečných odpadů ČR patří v produkci nebezpečných odpadů na přední místo v Evropě. Nejedná se jen o odpady výrobní, ale i o některé druhy spotřebního odpadu, např. baterie a akumulátory, zářivky, nátěrové hmoty a ředidla, agrochemikálie, autovraky, vyjeté oleje apod. Tyto odpady musí být separovaně sbírány a pokud je to ekonomicky možné podrobeny materiálové recyklaci, resp. oddělení nebezpečných složek. Při jejich přepracování mohou ovšem vznikat emise do ovzduší, jiné odpady nebo odpadní vody, a tak nejlepší prevencí vzniku nebezpečných odpadů je nahrazování nebezpečných látek, přípravků a materiálů jinými méně nebezpečnými nebo inertními. V případě, že to není možné, je další nakládání s výše uvedenými výrobky obsahujícími nebezpečné látky na odpovědnosti výrobců. Využíváním ekonomických nástrojů Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 56/85

Manuál horizontálních priorit (poplatky, recyklační zálohy apod.) a zákonných omezení je použití nebezpečných látek a materiálů (např. toxické kovy, asbest, PCB, azobarviva apod.) právně zakazováno, což vede průmysl k vyvíjení bezpečných alternativ. Projekty, které prokazatelně a environmentálně šetrným způsobem snižují spotřebu nebezpečných látek a tím vznik nebezpečných odpadů, budou hodnoceny pozitivně. 14. Produkce ostatních odpadů Odpady, které končí na skládkách nebo ve spalovnách, nepředstavují jen zdroj kontaminace životního prostředí a ohrožení lidského zdraví, ale také velkou ztrátu surovin a energie. Prioritou odpadové politiky EU a ČR je proto prevence vzniku odpadů, což může být dosaženo zvýšením životnosti, novým využitím výrobků a nebo materiálovou recyklací. Produkce odpadů obecně roste s ekonomickým růstem (je úměrná HDP) a snahy o oddělení spotřeby surovin a produkce odpadů od ekonomického růstu jsou obtížné. Prevence vzniku odpadů má proto vysokou prioritu v evropské i národní politice ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Projekty, které prokazatelně a environmentálně šetrným způsobem předcházejí vzniku odpadů nebo snižují jejich množství (např. třídění a znovuvyužití odpadů), budou hodnoceny pozitivně. 15. Výskyt a počet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Předkládané projektové návrhy by neměly zvyšovat antropogenní tlaky na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Tyto druhy jsou chráněny příslušnou legislativou ČR, tj. zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Pokud dochází k nové výstavbě ve volné krajině (např. budování silnic, železničních tratí, budov) je vždy nutné zjistit, zda tyto druhy nemohou být dotčeny a ovlivněna hustota jejich populace – ať už jde o omezení velikosti území (areálu), na kterém se vyskytují, nebo o snížení jejich počtu. Další potenciální nebezpečí pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů může být způsobeno například některými zemědělskými činnostmi, intenzivním chovem ryb, myslivostí, výsadbou či pěstováním nepůvodních rostlin, nevhodně použitou technologií při managementu území apod. Projekty, které prokazatelně omezují negativní antropogenní vlivy na populace chráněných rostlin a živočichů (např. revitalizace toků, ochrana původního přírodního prostředí), budou hodnoceny pozitivně. Naopak možný negativní vliv je nutné předpokládat u stavebních projektů, zemědělství (vyjma ekologického), úprav říčních toků, některých aktivit v oblasti cestovního ruchu apod. 16. Stav přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů) Rozmanitost (různorodost) rostlinných a živočišných druhů (tzv. biodiverzita) je podmíněna velikostí a charakterem přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů). Zvyšování či zachování biodiverzity je vždy vázáno na ochranu přírodního stanoviště, které je dáno charakterem místních podmínek v konkrétním území. Biodiverzitu lze zvyšovat např. prostřednictvím vhodných managementových zásahů, např. kosením lučních společenstev, výsadbou původních druhů rostlin, reintrodukcí původních živočichů. Biodiverzitu mohou negativně ovlivnit např. zábory půdy pro výstavbu, zemědělství, cestovní ruch nebo výsadba či chov nepůvodních druhů rostlin a živočichů ve volné přírodě. U malých vodních toků a mokřadů může být ohrožujícím faktorem nepřiměřená regulace a vysoušení (např. melioračními zásahy). Projekty, které prokazatelně omezují negativní či vylučují antropogenní vlivy na stav Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 57/85

Manuál horizontálních priorit biodiverzity a přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů), budou hodnoceny pozitivně. Negativní vliv mohou mít podobné typy projektů, které jsou uvedeny u předchozího ukazatele. 17. Nepůvodní (introdukované) agresivní druhy rostlin a živočichů Jako nepůvodní (introdukované) druhy rostlin a živočichů jsou označovány ty druhy, které byly činností člověka (záměrně či vlivem dopravy a obchodu) rozšířeny do oblastí (zemí, kontinentů), kde se původně nevyskytovaly. Nepůvodní druhy jsou často agresivní vůči druhům domácím (např. bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, křídlatka japonská, slávička mnohotvará, rak pruhovaný a další) a mohou ohrozit původní populace volně žijících živočichů a rostlin. Projekty, které prokazatelně vedou k záměrnému uvádění nebo zavlékání nepůvodních druhů rostlin nebo živočichů, budou hodnoceny negativně. 18. Uvolňování geneticky modifikovaných organismů do prostředí Podobné nebezpečí jako u nepůvodních druhů rostlin a živočichů hrozí při uvolnění geneticky modifikovaných živých organismů do volného prostředí. I přesto, že je tato oblast přísně regulována příslušnou legislativou (zákon č. 74/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, v platném znění), nelze tyto aktivity považovat za pozitivní z hlediska ochrany životního prostředí. Projekty, u nichž je možné riziko uvolnění geneticky modifikovaných organismů do prostředí, budou hodnoceny negativně. 19. Akumulační a retenční schopnosti krajiny Schopnost krajiny působit jako přirozený rezervoár vody je důležitá vzhledem k ochraně povrchových i podzemních vod jako neobnovitelného a nepostradatelného přírodního zdroje, k ochraně vodních i suchozemských ekosystémů, k ochraně půdy před vodní erozí, k ochraně před záplavami a před negativními účinky období sucha, k podpoře malého vodního cyklu a tedy i přirozeného ovlivnění klimatických podmínek. Krajina s výraznou retenční schopností se vyznačuje prostorovým členěním a rozmanitostí krajinných prvků (výskytem přirozených druhově i věkově různorodých lesních porostů, přítomností mokřadů, ale i střídáním drobných hospodářsky využívaných ploch – polí a travních porostů s doplňkovými prvky jako jsou meze, polní cesty, drobná krajinná zeleň apod.). Tato schopnost byla v minulých desetiletích výrazně snížena intenzivním zemědělským i lesním hospodařením (odlesňování v horských oblastech, velkoplošné obdělávání půdy, zornění luk a pastvin na svažitých pozemcích), rozsáhlými melioracemi (odvodnění zemědělských i lesních pozemků, regulace vodních toků), využíváním a přeměnou niv vodních toků, mokřadů a rašelinišť. Projekty, které prokazatelně zvyšují retenční schopnost krajiny (např. revitalizace malých vodních toků, obnova mokřadů, obnova původních lesních porostů apod.), budou hodnoceny pozitivně. Naopak projekty s popsaným nepříznivým působením budou hodnoceny negativně. 20. Zvláště chráněná území, přírodní parky a významné krajinné prvky Zvláště chráněná území, přírodní parky a významné krajinné prvky jsou důležitým nástrojem ochrany přírody a krajiny a mají velký význam z hlediska biodiverzity. Tato území mají význam pro udržení ekologické stability, pro vědecké a výchovné účely. Zároveň jsou však v těchto územích prováděny činnosti, které mohou negativně ovlivnit jejich charakter. Mezi zvláště chráněná území patří národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 58/85

Manuál horizontálních priorit rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka. Projekty, které prokazatelně zvyšují negativní antropogenní vlivy na stav chráněných území, přírodní parky a významné krajinné prvky, budou hodnoceny negativně, ekologicky šetrné formy turistiky a zemědělství pak neutrálně. 21. Volné šíření a pohyb živočichů a rostlin v krajině Dálnice, silnice, železniční trati, průmyslová a městská zástavba nebo technické stavby na vodních tocích vytváří překážky pro volný pohyb některých živočichů (zvěř, obojživelníci) v krajině, respektive jsou příčinou jejich usmrcení vozidly. Ptáci jsou ohroženi reflexními plochami budov, rotujícími listy větrných elektráren, elektrickým vedením apod. Rozsáhlé plochy zemědělských monokultur neposkytují přirozený úkryt větším živočichům apod. Oproti tomu souvislé plochy nebo pásy přirozené vegetace (biokoridory) jsou podmínkou pro volný pohyb živočichů i volné šíření rostlin v krajině. Při realizaci mnoha projektů lze na tyto nežádoucí efekty pamatovat a uvedené překážky částečně eliminovat. Projekty, které prokazatelně vedou k omezení volného pohybu, budou hodnoceny negativně. Naopak pozitivně lze hodnotit projekty, které prokazatelně přispívají ke zvýšení možnosti volného pohybu živočichů v krajině (např. přechody pro zvěř přes dálnice, realizace biokoridorů, výstavba rybích přechodů, kterými lze odstranit migrační bariéry na vodních tocích apod.). 22. Nevyužívané objekty a plochy (tzv. „brownfields“) V ČR existují velké plochy různých průmyslových areálů, zemědělských závodů, dopravních skladů nebo vojenských objektů, které nejsou využívány a chátrají. Často jsou kontaminované, mohou obsahovat průmyslové odpady, infrastruktura (voda, odpady, elektrická vedení, příjezdové cesty) je ve špatném stavu. Rozsáhlé plochy takového charakteru („brownfields“) znehodnocují krajinný ráz, vytvářejí prstence nevyužívané půdy kolem obytných aglomerací, jsou místem divokých skládek apod. Oproti tomu se často realizuje výstavba tzv. „na zelené louce“, tj. na nových, doposud nevyužívaných plochách, kde investor nemá problémy s odstraňováním starých zátěží (např. znečištění půdy) či bouráním starých objektů. Negativně by měly být hodnoceny ty projekty, ve kterých bude dána přednost výstavbě na nové ploše před možným využitím „brownfields“, nebo projekty, které dokonce přispějí ke zvětšení rozsahu či počtu „brownfields“. Naopak projekty, které prokazatelně vedou k revitalizaci a využití takových ploch (např. výstavba nového provozu s využitím „brownfields“), budou hodnoceny pozitivně. 23. Hluková zátěž obyvatelstva Hluková zátěž obyvatelstva roste zejména díky silniční dopravě. Hluk stále více znehodnocuje kvalitu životního prostředí člověka i živočichů. Stává se (spolu s vibracemi) vážnou příčinou snižování produktivity člověka, je příčinou únavy, stresu, nespavosti a může zapříčinit i vývoj dalších chorob. Státní politika životního prostředí České republiky se soustřeďuje na eliminaci zdrojů hluku s nepřijatelně vysokými hladinami hluku a vyhlášení a ochranu „tichých území v krajině“ (mj. součást ochrany biodiverzity). V městských a průmyslových aglomeracích musí být snižována hlučnost zdrojů zpřísňováním požadavků na nové výrobky (dopravní prostředky včetně kolejových vozidel, stavební stroje, sport a hobby). V akčních plánech, které budou závazně zpracovány na základě transponované evropské legislativy, se uplatní i územní plánování (dopravní obchvaty a koridory), omezování dopravy, pěší zóny, hlukové zábrany, hlukové izolace obytných a kancelářských staveb. Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 59/85

Manuál horizontálních priorit Všechny projekty by měly být proto posuzovány z hlediska jejich vlivu na hlukovou zátěž. Projekty, které sníží v místě realizace hlukovou zátěž (např. snížením intenzity automobilové dopravy, snížením hlučnosti stávajícího provozu), budou hodnoceny pozitivně. 24. Rozloha a kvalita sídelní vegetace Sídelní vegetaci tvoří městské aleje, parky, lesoparky a příměstská zeleň. Tato vegetace je nejen důležitým urbanistickým prvkem, který zvyšuje kvalitu života v městském prostředí, ale také účinně tlumí hluk, poskytuje stín a zachycuje prach. Uvedené plochy poskytují prostor pro odpočinkové a rekreační aktivity obyvatel. Na druhou stranu je sídelní vegetace pod stálým komerčním tlakem (bytová zástavba, komunikace) a její rozloha se často snižuje, plochy nejsou patřičně udržovány a drobné stavby (lavičky, altány, kiosky) jsou vandalizovány. Dálnice a rychlostní komunikace většinou snižují přístupnost a využití těchto ploch, což vede k jejich pustnutí a opodstatňuje další zábory. Projekty, které prokazatelně vedou k revitalizaci, ochraně a zkvalitnění takových ploch, nebo vedou k zakládání nových ploch sídelní vegetace, budou hodnoceny pozitivně. 25. Ochrana před povodněmi Ochrana staveb, infrastruktury, majetku a životů občanů v lokalitách ohrožených povodněmi musí být přiměřená a musí odpovídat pravděpodobnosti ohrožení. Posuzování by mělo přihlížet i ke změně klimatu, který bude mít za následek zvyšování četnosti a extremity povodní. Při povodních může kromě přímého ohrožení dojít i k druhotnému ohrožení např. při vyplavení skladů s nebezpečnými látkami (chemické, pohonné látky) či při ucpání průtočných profilů (odplavený materiál – dřevo, chaty, vyvrácené stromy). Protipovodňovou ochranou, která je zároveň přínosem pro životní prostředí, je především respektování záplavových (inundačních) zón (stavební uzávěry), ponechání volných říčních niv a ochrana retenční schopnosti krajiny. Tato pasivní ochrana je často účinnější než velké inženýrské zásahy do vodních toků a břehových zón, které vedou k ničení přirozených ekosystémů. Jejich hlavním důvodem není vždy pouze ochrana existujícího majetku před povodněmi, ale také získání atraktivních stavebních pozemků v původně záplavových zónách výstavbou ochranných hrází, retenčních nádrží či neúměrným zvýšením průtoční kapacity vodního toku bez respektování podélného sklonu vodního toku. Projekty, které prokazatelně vedou k výše zmíněným environmentálně šetrným a přirozeným způsobům protipovodňové ochrany, budou hodnoceny pozitivně, naopak projekty vedoucí k zvýšenému riziku v lokalitách ohrožovaných povodněmi (např. bytová výstavba), je nutné hodnotit negativně. 26. Propustnost sídel a krajiny pro pěší, cyklisty a tělesně postižené Liniové stavby (silnice, dálnice, železniční trati, produktovody, teplovody apod.) a velké průmyslové areály, sklady, nádraží snižují propustnost krajiny pro pěší, cyklisty a tělesně postižené, a vedou tak ke zvýšenému užívání osobních automobilů. Nová zástavba je často prováděna bez ohledu na cyklisty nebo pěší (chybí chodníky nebo cyklistické stezky) a tělesně postižené (prostupnost pro invalidní vozíky). To se týká zejména zón městské a příměstské vegetace nebo menších obcí, přes které vedou silnice I. třídy. Projekty, které prokazatelně vedou ke zvýšení prostupnosti sídel a krajiny pro pěší, cyklisty a tělesně postižené (např. výstavba cyklostezek, úprava objektů a komunikací pro tělesně postižené), budou hodnoceny pozitivně.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 60/85

Manuál horizontálních priorit 27. Úroveň environmentálního vědomí občanů, pracovníků veřejné správy nebo podnikatelů Environmentální vědomí občanů, pracovníků veřejné správy nebo podnikatelů má zásadní význam při aktivní ochraně životního prostředí a zajištění udržitelného rozvoje. V tomto případě jsou pozitivně hodnoceny projekty, které jsou přímo cíleny na zvyšování znalostí a povědomí občanů, pracovníků veřejné správy nebo podnikatelů o životním prostředí a problematice jeho ochrany, popřípadě projekty, u kterých je zvyšování znalostí jejich součástí. Může se jednat o vzorové projekty, o nichž realizátor poskytne veřejnosti i dalším zájemcům informace. To znamená, že po realizaci projektu budou k dispozici informace (technické, organizační, ekonomické apod.), které budou dostupné např. na internetu pro všechny zájemce o realizaci obdobných projektů. Běžné projekty, u nichž navrhovatel s takovým poskytováním informací nepočítá, budou hodnoceny neutrálně. 28. Informování veřejnosti o environmentálních aspektech projektu a zapojení veřejnosti do jejich řešení U projektů velkého rozsahu, pro které je nutné posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), je informování a zapojení veřejnosti (zveřejňování, veřejné projednání, vznášení připomínek) vyžadováno příslušnou legislativou. Pokud předkladatel projektu provede některé „nadstandardní“ kroky při informování a jednání s veřejností, bude takový projekt hodnocen pozitivně. Stejně tak, pokud navrhovaný projekt nespadá do povinného posouzení EIA, a přesto jeho realizátor v obdobném rozsahu spolupracuje s veřejností. To se může týkat například menších projektů na úrovni obcí, jejichž realizace často velmi závisí na spolupráci místních občanů i podnikatelů.

4.3. Relevantní ukazatele pro opatření či podopatření operačních programů Konečný příjemce/ konečný uživatel označuje pouze ty ukazatele, které jsou pro dané opatření relevantní. Následující kapitola představuje souhrn relevantních ukazatelů podle operačních programů. Souhrnné tabulky dle opatření a podopatření jsou řídícím orgánům k dispozici v elektronické verzi.

4.3.1. Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Průmysl a podnikání Opatření OP Průmysl a podnikání: 1.1. Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace 1.2. Rozvoj podnikatelské infrastruktury 1.3. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání 1.4. Rozvoj informačních a poradenských služeb 2.1. Zakládání a rozvoj malých a středních podniků 2.2. Podpora inovací výrobků, technologií a služeb (INOVACE) 2.3. Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 61/85

Manuál horizontálních priorit Opatření OP Průmysl a podnikání 1.1 1.2 1.3 1.4 2.1 2.2 2.3

Ukazatele 1. emise skleníkových plynů 2. emise NOx 3. emise těkavých organických látek 4. emise těžkých kovů do ovzduší, vody a půdy 5. emise POPs 6. organické znečištění vody 7. dusíkaté látky ve vodách 8. fosforečnany ve vodách 9. mikrobiální znečištění vody 10. spotřeba energie 11. využití alternativních zdrojů (včetně např. bionafty) pro výrobu energie 12. spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin 13. produkce nebezpečných odpadů 14. produkce ostatních odpadů 15. výskyt a počet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 16. stav přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů) 17. nepůvodní (introdukované) agresivní druhy rostlin a živočichů 18. uvolňování geneticky modifikovaných organismů do prostředí 19. akumulační a retenční schopnosti krajiny 20. zvláště chráněná území, přírodní parky a významné krajinné prvky 21. volné šíření a pohyb živočichů a rostlin v krajině 22. nevyužívané objekty a plochy v sídlech (tzv. „brownfields“) 23. hluková zátěže obyvatelstva 24. rozloha a kvalita sídelní vegetace 25. ochrana před povodněmi 26. propustnost sídel a krajiny pro pěší,cyklisty a tělesně postižené 27. úroveň environmentálního vědomí občanů, pracovníků veřejné správy nebo podnikatelů 28. informování veřejnosti o environmentálních aspektech projektu a zapojení veřejnosti do jejich řešení

X X X X X

X X X X X

X X X X X

X X X X X

X X X X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X X X

X

X X X

X X X

X X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X

X X

X

4.3.2. Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Infrastruktura Opatření OP Infrastruktura: 1.1. Modernizace tratí celostátního významu a důležitých a důležitých železničních uzlů


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 62/85

Manuál horizontálních priorit 1.2. Výstavba a modernizace silnic I. třídy 1.3. Modernizace civilních letišť nadregionálního významu 1.4. Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest 2.1. Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí 2.2. Podpora kombinované dopravy 2.3. Podpora zavádění alternativních paliv 2.4. Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního prostředí z hlediska dopravy 3.1. Obnova environmentálních funkcí území 3.2. Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství 3.3. Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší 3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží Opatření OP Infrastruktura

Ukazatele

1.1 1.2 1.3 1.4 2.1 2.2 2.3 2.4 3.1 3.2 3.3 3.4

1. emise skleníkových plynů 2. emise NOx 3. emise těkavých organických látek 4. emise těžkých kovů do ovzduší, vody a půdy 5. emise POPs 6. organické znečištění vody 7. dusíkaté látky ve vodách 8. fosforečnany ve vodách 9. mikrobiální znečištění vody 10. spotřeba energie 11. využití alternativních zdrojů (včetně např. bionafty) pro výrobu energie 12. spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin 13. produkce nebezpečných odpadů 14. produkce ostatních odpadů 15. výskyt a počet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 16. stav přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů) 17. nepůvodní (introdukované) agresivní druhy rostlin a živočichů 18. uvolňování geneticky modifikovaných organismů do prostředí


14. 7. 2004

X X X

X X X

X

X

X

X

X X

X X

X X

X X

X X X

X X X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X X X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 63/85

Manuál horizontálních priorit 19. akumulační a retenční schopnosti krajiny 20. zvláště chráněná území, přírodní parky a významné krajinné prvky 21. volné šíření a pohyb živočichů a rostlin v krajině 22. nevyužívané objekty a plochy v sídlech (tzv. „brownfields“) 23. hluková zátěže obyvatelstva 24. rozloha a kvalita sídelní vegetace 25. ochrana před povodněmi 26. propustnost sídel a krajiny pro pěší,cyklisty a tělesně postižené 27. úroveň environmentálního vědomí občanů, pracovníků veřejné správy nebo podnikatelů 28. informování veřejnosti o environmentálních aspektech projektu a zapojení veřejnosti do jejich řešení

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

4.3.3. Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Opatření a podopatření OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství: 1.1.1 1.1.2

Investice do zemědělského majetku a podpora začínajícím mladým zemědělcům Prohloubení diverzifikace zemědělských činností

1.2

Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing

1.3.1

Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření 1.3.2 Investice do lesů 1.3.3 Sdružování majitelů lesa 1.3.4 Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd 2.1.1 Pozemkové úpravy 2.1.2 Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny 2.1.3 Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) 2.1.5 Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství 2.2

Odborné vzdělávání

2.3.1 Zpracování ryb a marketing výrobků z ryb 2.3.2 Chov vodních živočichů – akvakultura 2.3.3 Činnost prováděná odborníky v rybářství a propagační opatření Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 64/85

Manuál horizontálních priorit Opatření a podopatření OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

Ukazatele

1 1 1

1. emise skleníkových plynů 2. emise NOx 3. emise těkavých organických látek 4. emise těžkých kovů do ovzduší, vody a půdy 5. emise POPs 6. organické znečištění vody 7. dusíkaté látky ve vodách 8. fosforečnany ve vodách 9. mikrobiální znečištění vody 10. spotřeba energie 11. využití alternativních zdrojů (včetně např. bionafty) pro výrobu energie 12. spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin 13. produkce nebezpečných odpadů 14. produkce ostatních odpadů 15. výskyt a počet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 16. stav přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů) 17. nepůvodní (introdukované) agresivní druhy rostlin a živočichů 18. uvolňování geneticky modifikovaných organismů do prostředí 19. akumulační a retenční schopnosti krajiny 20. zvláště chráněná území, přírodní parky a významné krajinné prvky 21. volné šíření a pohyb živočichů a rostlin v krajině


1 1 2

1 2 X

X X X X X

1 3 1 X

1 3 2

1 3 3

1 3 4 X

2 1 1

2 1 2

2 1 3

2 1 4

2 1 5

2 2

2 3 1

X

2 3 2

X

X X X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

14. 7. 2004

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Vydání: 1

Revize: 0

X

Strana 65/85

2 3 3

Manuál horizontálních priorit 22. nevyužívané objekty a plochy v sídlech (tzv. „brownfields“) 23. hluková zátěže obyvatelstva 24. rozloha a kvalita sídelní vegetace 25. ochrana před povodněmi 26. propustnost sídel a krajiny pro pěší,cyklisty a tělesně postižené 27. úroveň environmentálního vědomí občanů, pracovníků veřejné správy nebo podnikatelů 28. informování veřejnosti o environmentálních aspektech projektu a zapojení veřejnosti do jejich řešení

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

4.3.4. Relevantní ukazatele pro hodnocení projektů v rámci SROP Opatření SROP: 1.1

Podpora podnikání ve vybraných regionech

2.1 2.2 2.3

Rozvoj dopravy v regionech Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Regenerace a revitalizace vybraných měst

3.1 3.2 3.3

Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Podpora sociální integrace v regionech Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů

4.1 4.2

Rozvoj služeb pro cestovní ruch Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Opatření a podopatření SROP

Ukazatele

1.1 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2. 3.3 4.1 4.2

1. emise skleníkových plynů 2. emise NOx 3. emise těkavých organických látek 4. emise těžkých kovů do ovzduší, vody a půdy 5. emise POPs Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

X X X X X

X X

X X

X X

X X

Revize: 0

Strana 66/85

Manuál horizontálních priorit 6. organické znečištění vody 7. dusíkaté látky ve vodách 8. fosforečnany ve vodách 9. mikrobiální znečištění vody 10. spotřeba energie 11. využití alternativních zdrojů (včetně např. bionafty) pro výrobu energie 12. spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin 13. produkce nebezpečných odpadů 14. produkce ostatních odpadů 15. výskyt a počet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 16. stav přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů) 17. nepůvodní (introdukované) agresivní druhy rostlin a živočichů 18. uvolňování geneticky modifikovaných organismů do prostředí 19. akumulační a retenční schopnosti krajiny 20. zvláště chráněná území, přírodní parky a významné krajinné prvky 21. volné šíření a pohyb živočichů a rostlin v krajině 22. nevyužívané objekty a plochy v sídlech (tzv. „brownfields“) 23. hluková zátěže obyvatelstva 24. rozloha a kvalita sídelní vegetace 25. ochrana před povodněmi 26. propustnost sídel a krajiny pro pěší,cyklisty a tělesně postižené 27. úroveň environmentálního vědomí občanů, pracovníků veřejné správy nebo podnikatelů 28. informování veřejnosti o environmentálních aspektech projektu a zapojení veřejnosti do jejich řešení


14. 7. 2004

Vydání: 1

X X X X X

X

X

X

X X

X X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

X

X

X

X X

X X X

X

X

X

X

X X

X X

X

X

Revize: 0

X

X

X

X

X

X

Strana 67/85


Informační společnost


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 68/85


Platné od

1

14.7.2004

Rev. č.




Mgr. Jonáková

Strana(y)

Předmět revize

Platné od


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10




1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 69/85


Obsah kapitoly 5 5 . INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ................................................................................................................... 68 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.

VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ A SITUACE V ČR ...................................................................................................... 71 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V OPERAČNÍCH PROGRAMECH .......................................................................... 72 NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI ................................................................................... 73 KLASIFIKACE PROJEKTŮ – VLIV NA INFORMAČNÍ SPOLEČNOST .................................................................. 73


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 70/85


Informační společnost 5.1. Věcné představení a situace v ČR Informační společnost (Information Society) je termín používaný v souvislosti se zaváděním informačních a komunikačních technologií (IKT) do nejrůznějších oblastí každodenního života. Označení "informační společnost" má zdůraznit fakt, že vedle technických otázek zde musí být řešen i komplex problémů z oblasti vzdělávání, politiky, práva apod., obecně celé široké spektrum možných dopadů na lidskou společnost. Do horizontálních priorit bylo téma informační společnosti zapojeno nově v roce 1999 v rámci začlenění celé problematiky do Evropské strategie zaměstnanosti. Pro Evropskou unii je vytvoření a rozvoj informační společnosti jasnou prioritou a je také jedním ze zásadních kroků pro dosažení strategických cílů Lisabonského procesu. Při popisu informační společnosti se ukazuje úzká provázanost horizontálních priorit mezi sebou. Rozvoj informační společnosti je jedním z nástrojů k odstranění nerovností mezi regiony a přispívá tak naplnění priority vyvážený rozvoj regionů. Stejně tak znalost informačních dovedností zjednodušuje zapojení sociálně vyčleněných skupin na trh práce a podporuje tím princip rovných příležitostí. Česká republika je v procesu rozvoje informační společnosti aktivně zapojena a jako nový členský stát se hlásí k Akčnímu plánu eEurope 2005 – Informační společnost pro všechny. Strukturální fondy jsou jedním z nástrojů podpory rozvoje informační společnosti, proto veškeré projekty spolufinancované z těchto zdrojů musí být posuzovány i s ohledem na dosažení výše uvedených cílů. Vláda ČR na svém zasedání usnesením č. 265 ze dne 24. března 2004 schválila Státní informační a komunikační politiku. Jedná se o strategický dokument vlády v oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006, který reflektuje úzkou provázanost informační společnosti a telekomunikací a vytváří tak společný rámec. Hlavním východiskem při tvorbě dokumentu byl výše uvedený Akční plán eEurope 2005. Hlavní úkoly V Akčním plánu eEurope 2005 byly stanoveny tyto hlavní cíle: -

-

moderní on-line veřejné služby: -

e-government;

-

služby e-vzdělávání;

-

služby e-zdravotnictví;

dynamické prostředí pro elektronické podnikání

a jako prostředek umožňující shora uvedené: - širokou dostupnost širokopásmového přístupu s konkurenceschopnými cenami, -

bezpečnou informační infrastrukturu.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 71/85

Manuál horizontálních priorit Priority České republiky v oblasti informační společnosti Priority České republiky v oblasti informační společnosti jsou stanoveny ve výše zmíněném dokumentu Státní informační a komunikační politika. Zejména se jedná o tyto oblasti: Dostupné a bezpečné komunikační služby. Česká republika ve spolupráci s Komisí bude podporovat zavádění širokopásmového připojení na celém území, a tam kde to bude možné, bude využívat finanční pobídky. Zvláštní pozornost bude věnována znevýhodněným a odlehlejším oblastem. V rámci dostupných komunikačních služeb by všichni občané měli mít ve své obci zajištěn veřejný přístup k internetu, nejlépe s širokopásmovým připojením. Informační vzdělanost. Rozvoj informační společnosti je podmíněn rozšířením informační vzdělanosti. Ta je klíčem k dalšímu rozvoji konkurenceschopnosti, kultury a celkové prosperity v regionech. Informační gramotností je míněna schopnost uvědomit si a formulovat své informační potřeby, orientovat se v informačních zdrojích, vyhledat informace prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, tyto informace vyhodnotit a využít při řešení konkrétní životní situace či odborného úkolu. Moderní veřejné služby on-line. Služby e-governmentu jsou chápány jako transformace vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy. Rovněž z toho vyplývá nutnost řešit přístup k těmto službám pro osoby se zvláštními potřebami, jako jsou např. lidé s postižením nebo senioři. Dynamické prostředí pro elektronické podnikání. Zahrnuje vytváření legislativních a nelegislativních podmínek pro podporu a rozvoj elektronického podnikání s důrazem na malé a střední podniky.

5.2. Informační společnost v operačních programech Horizontální priorita informační společnost je jako průřezové téma součástí všech operačních programů. Zejména se objevuje ve Společném regionálním operačním programu, v Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů a v Operačním programu Průmysl a podnikání. Ve Společném regionálním operačním programu řeší rozvoj informačních a komunikačních technologií (IKT) v regionech zejména opatření 2.2. Jeho záměrem je podpořit investice do IKT pro regionální a místní veřejnou správu. Součástí tohoto cíle je podpora aktivit spojených s veřejným přístupem k internetu pro občany, mimo jiné i v knihovnách, komunitních centrech, ve školách, a se zajištěním IKT pro regionální a místní veřejnou správu. Informační vzdělanost je ve Společném regionálním operačním programu zohledněna i v opatření 3.2 – Podpora sociální integrace v regionech. Elektronické služby k propagaci Evropy a nabízení veřejných informací zahrnují opatření 2.2 a 4.1 – Rozvoj služeb pro cestovní ruch a opatření 4.2 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 72/85

Manuál horizontálních priorit V Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů je role informační společnosti zdůrazněna ve všech čtyřech prioritách programu. Vzhledem k tomu, že v současnosti roste poptávka po pracovnících se znalostí práce s počítačem a internetem, bude v rámci priority „aktivní politika zaměstnanosti“ podporována rekvalifikace v oblastech souvisejících se zvyšováním počítačové gramotnosti. Priorita „sociální integrace a rovnost příležitostí“ obsahuje opatření vedoucí k tomu, aby měli všichni občané možnost veřejného přístupu k internetu. Nejrozsáhlejší síť veřejně přístupných institucí s přístupem k internetu v současnosti tvoří knihovny, které jsou díky svému zaměření a atmosféře vhodné jako jedno z možných kontaktních míst veřejné správy i jako informační centrum. Priorita „rozvoj celoživotního učení“ zahrnuje mimo jiné i rozšíření informační gramotnosti, které má díky rychlému vývoji informačních a komunikačních technologií spíše kontinuální charakter. V této souvislosti budou prostředky vynaloženy například na e-learning, vzdělávací software či na využívání technologií ve školách a veřejné správě. Priorita „adaptabilita a podnikání“ přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků v rámci podpory zvýšení znalostí zaměstnanců, zaměstnavatelů a začínajících podnikatelů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Informační společnost je pojata jako téma horizontálně se prolínající také celým Operačním programem Průmysl a podnikání. Mezi prvořadé oblasti, které umožňují využívání informačních technologií, lze v této souvislosti zařadit opatření 2.2 – Podpora inovací výrobků, technologií a služeb. Dále je tato horizontální priorita koncentrována zejména do opatření 1.1. a dále rozpracována v Programovém dodatku. Nezávisle na těchto skutečnostech musí téma „informační a komunikační technologie“ odpovídat svému narůstajícímu významu také v konkrétních programech podpory, resp. musí být zahrnuty v podporovaných projektech. Otázky spojené s přechodem k informační společnosti souvisejí také s podporou investičních záměrů, které začínají nabývat na důležitosti u vědeckovýzkumných projektů a poradenských služeb pro podniky.

5.3. Naplňování principu informační společnosti Naplnění principů informační společnosti nebo jejich podporu lze sledovat prostřednictvím několika faktorů: -

Přístup k informačním a komunikačním technologiím Cílem je umožnit lidem snadný přístup k informačním a komunikačním technologiím a jejich prostřednictvím k nabízeným službám informační společnosti. S tím souvisí i potřeba rozvíjení informační gramotnosti obyvatel (schopnost efektivního využívání IKT). Klíčovou úlohu budou hrát orgány veřejné správy, které by měly během procesu modernizace služeb poskytovaných občanům a podnikům nabízet služby informační společnosti (rozvíjet nabídku veřejných služeb on-line, podporovat používání elektronického podpisu, apod.)

-

typ připojení k internetu


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 73/85

Manuál horizontálních priorit Zkoumá se, jaký typ připojení k internetu projekt podporuje nebo zavádí. Podpora se soustředí hlavně na zavádění širokopásmového připojení k internetu. Jedná se o připojení s minimální garantovanou rychlostí 256kbps (kilobitů za sekundu) mezi koncovým uživatelem a poskytovatelem služby. -

existence, příp. míra veřejného připojení k internetu Je sledován počet míst, které slouží uživatelům k připojení k internetu v místech veřejného přístupu k internetu nebo v IKT centrech s veřejnosti přístupným internetem. V rámci podpory je brán ohled na plánované využití internetového místa k časové jednotce (např. za týden).

-

propagace informační společnosti (v regionu) Cílem propagace informační společnosti je posílení poptávky po službách informační společnosti a podpora firem a institucí k efektivnímu využívání IKT.

-

využití informační společnosti k podpoře nových forem zaměstnávání Informační společnost nabízí nové pracovní formy jako je práce doma s využitím přístupu k internetu. Tyto formy umožňují překonat nevýhody spojené např. problémy nedostatečnou dopravní obslužností. Podobně mohou napomoci udržování odborné kvalifikace během rodičovské dovolené a následné integraci do pracovního života. Rovněž tak pomohou začlenit do společnosti další znevýhodněné skupiny obyvatel jako jsou starší občané či zdravotně postižení (e-inclusion).

-

regionální strategie rozvoje informační společnosti Jedná se o plány regionů (obcí, krajů), jejichž cílem je vypracovat strategii rozvoje informační společnosti a zajistit soulad s celkovou strategií rozvoje regionu. Vypracování těchto strategií s definovanými střednědobými a dlouhodobými cíli je předpokladem pro překonání běžných překážek v oblasti IKT (nízká informovanost o přínosech IKT, nízká informační gramotnost obyvatel) ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech.

5.4. Klasifikace projektů – vliv na informační společnost S ohledem na horizontální prostupnost priority informační společnost všemi operačními programy a opatřeními pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů je nezbytné, aby každý konečný příjemce/konečný uživatel vysvětlil, zda projekt, případně které aspekty projektu, podpoří rozšiřování a uplatňování informačních a komunikačních technologií. V rámci části projektové žádosti „informační společnost“ lze zohlednit výše uvedené faktory, příp. jiné. Rozřazení projektů s ohledem na jejich zaměření vzhledem k informační společnosti probíhá v rámci třístupňové klasifikace. Projekty lze s ohledem na jejich zaměření označit jako:


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 74/85

Manuál horizontálních priorit 1.

cíleně zaměřené na informační společnost - hlavním cílem projektu je rozvoj informační společnosti

2.

pozitivní k informační společnosti - projekt přispívá k rozvoji informační společnosti

3.

neutrální - projekt minimálně splňuje právní předpisy ČR a je v souladu s politikami ČR v oblasti informační společnosti, ale svou povahou na ni nemá vliv

Celkové ohodnocení projektu dle třístupňové kvalifikace jako cílený, pozitivní nebo neutrální k informační společnosti bude přenášeno do Monitorovacího systému strukturálních fondů (MSSF). 1. projekty cíleně zaměřené na informační společnost (Vysoká priorita) Jsou to specifické projekty, jejichž hlavním cílem je zapojení do evropské informační společnosti v oblasti vzdělání, na trhu práce, v hospodářském a sociálním životě. Hlavním cílem projektu je rozvoj informační společnosti (IS). charakteristika -

Rozvoj informační společnosti stojí v centru pozornosti takovýchto projektů;

-

Projekt je orientován na jednu z priorit České republiky v oblasti informační společnosti na základě vládou schválené Státní informační a komunikační politiky;

-

Projekt je v souladu s právními předpisy ČR a s politikami ČR v oblasti informační společnosti.

2. Projekty pozitivní k informační společnosti (Střední priorita) Projekty mající významný vztah k informační společnosti. Informační společnost není přímou náplní, ale projekt přispívá k jejímu rozvoji. charakteristika -

Zohledňují podporu a rozvoj informační společnosti;

-

Obsahují cílená opatření nebo podněty k podpoře informační společnosti;

-

V těch oblastech, kde působí, vědomě napomáhají informační společnosti;

-

Projekt je v souladu s právními předpisy ČR a s politikami ČR v oblasti informační společnosti.

3. Projekty neutrální k informační společnosti (Nízká nebo žádná priorita) Neutrální opatření nepřispívají k rozvoji informační společnosti. charakteristika -

Projekt nemá přímý ani nepřímý vliv na rozvoj informační společnosti;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 75/85


Projekt splňuje právní předpisy ČR a je v souladu s politikami ČR v oblasti informační společnosti;


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 76/85


Vyvážený rozvoj regionů


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 77/85


Vyd. č.

Platné od

1

14.7.2004

Rev. č.




Mgr. Jonáková

Strana(y)

Předmět revize

Platné od


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10




1 2 3 4 5 6 7 8 9


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 78/85


Obsah kapitoly 6 6 . VYVÁŽENÝ ROZVOJ REGIONŮ............................................................................................................. 77 6.1. 6.2. 6.3. 6.4.

VĚCNÉ PŘEDSTAVENÍ, SITUACE V ČR ........................................................................................................ 80 VYVÁŽENÝ ROZVOJ REGIONŮ V OPERAČNÍCH PROGRAMECH ..................................................................... 81 NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU VYVÁŽENÉHO ROZVOJE REGIONŮ ......................................................................... 82 PŘÍLOHY .................................................................................................................................................... 83


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 79/85


Vyvážený rozvoj regionů 6.1. Věcné představení, situace v ČR Podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. je území České republiky rozčleněno na 14 krajů včetně teritoria hlavního města Prahy. Krajská úroveň odpovídá rozdělení ČR na statistické jednotky NUTS III. Základní regionální strukturu České republiky tak tvoří kraje Praha, Středočeský, Budějovický, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královehradecký, Pardubický, Jihlavský, Brněnský, Olomoucký, Zlínský a Ostravský. Jednotka NUTS I je tvořena územím celé České republiky. Česká republika zdědila ve srovnání s řadou evropských států poměrně malé rozdíly v ekonomické a sociální oblasti mezi regiony. Výsledkem je, že nemá žádný totálně zaostalý region. Proces transformace a restrukturalizace ekonomiky však vede postupně k prohlubování meziregionálních rozdílů. Na úrovni krajů (NUTS 3) jsou existující regionální disparity dosti silně polarizovány mezi Prahou a zbytkem republiky. Disparity hlavního města Prahy vůči republikovému průměru jsou převážně v kladném směru. V krátkodobém i střednědobém horizontu se regionální disparity mezi regiony České republiky prohlubují. To již začíná významně formovat regionálně odlišnou životní úroveň a odlišné zájmy a názory obyvatelstva. Nejzávažnějším problémem je existence strukturálně postižených regionů, které řeší negativní dopady restrukturalizace průmyslu a zemědělství, nízkou dopravní obslužnost, silně narušené životní prostředí a vysokou míru nezaměstnanosti s výraznými prvky dlouhodobé strukturální nezaměstnanosti. Na úrovni regionů soudržnosti toto platí pro Severozápad a Moravskoslezský region. Podle usnesení vlády ČR č. 722 z 16. 7. 2003 patří mezi problémové regiony, tzv. regiony se soustředěnou podporou státu, regiony strukturálně postižené a hospodářsky slabé. (Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu – viz. příloha č.1) Specifické nevýhody vykazují venkovské oblasti s ohledem na pracovní příležitosti, dopravní přístupnost, dostupnost služeb a kvalitu infrastruktury. Cílem podpory ze SF je podpořit životaschopnost venkovských hospodářství za současného zachování venkovského dědictví a krajiny. Příčinu zaostávání některých oblastí představuje i nízká kvalita a nedostatečná kapacita železničních a dopravních sítí. Zabránění negativním důsledkům této regionální diferenciace je nutné chápat jako jeden z hlavních předpokladů vnitřní soudržnosti a stability země jako celku, a proto je vyvážený rozvoj regionů jedním ze specifických cílů Rámce podpory Společenství. Vyvážený rozvoj regionů je také základním principem pro regionální politiku Evropské unie. Ta je založena na solidaritě rozvinutějších regionů a zemí ve vztahu k méně rozvinutým regionům a je odůvodněna potřebou zachovat sociální konsensus mezi regiony a sociálními skupinami v rámci států i v rámci Evropské unie. Motivy spojené s redistribučním přístupem jsou především sociálně-politické. Strukturální fondy budou přispívat k dosažení tohoto cíle zejména posilování celkové konkurenceschopnosti na regionální úrovni založené na využití existujících silných stránek a rozvojových podnětů doprovázené eliminací faktorů překážejících rozvoji identifikovaných jako slabé stránky regionálního rozvoje. Největší podpora (z hlediska objemu přidělených prostředků) bude poskytnuta strukturálně postiženým regionům, ale všestranně podpořeny budou všechny regiony ČR z hlediska vytvoření ekonomicky udržitelných forem podpory Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 80/85

Manuál horizontálních priorit zahrnujících opakované využití zdrojů, a tím ustavení podmínek pro dosažení udržitelného ekonomického rozvoje. Programový dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje s časovým horizontem do roku 2010, se nazývá Strategie regionálního rozvoje České republiky. Regionální politika vlády ČR má podle ní dva základní cíle: -

cíl přírůstový spočívající v aktivizaci nedostatečně využívaného potenciálu a podpoře hospodářského rozvoje regionů;

-

cíl vyrovnávací sledující snižování meziregionálních rozdílů a pomoc ekonomicky slabším oblastem, jež byl nebyly schopny zvládnout změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami.

6.2. Vyvážený rozvoj regionů v operačních programech Horizontální priorita vyvážený rozvoj regionů se stala komplexním cílem pro celý Společný regionální operační program (SROP). Dle něj je nutné zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků; zkvalitnit regionální dopravní informační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí; integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů. Priority a z nich plynoucí opatření definovaná v SROP odrážejí oblasti klíčové pro vyváženého rozvoje regionů: -

regionální podpora podnikání

-

regionální rozvoj infrastruktury

-

rozvoj lidských zdrojů v regionech

-

rozvoj cestovního ruchu

Kromě tohoto operačního programu lze vysledovat podporu vyváženému rozvoji regionů v operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Aktivity tohoto OP jsou zaměřeny na integrovaný, sociálně-ekonomický rozvoj venkovských oblastí založený na zlepšení přístupu ke společenské vybavenosti a tvorbě pracovních míst. OP RVMZ přispívá k rozvoji životaschopných venkovských ekonomik s udržitelnými pracovními příležitostmi i mimo zemědělství a rybářství, jako jsou např. služby, řemesla apod. V rámci priority II Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání je pro horizontální prioritu vyvážený rozvoj regionů klíčové podopatření 2.1. - Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí. V oblasti rozvoje venkova bude podpora směřovat na spolufinancování realizace pilotních strategií integrovaného místního rozvoje (podopatření typu LEADER+). Hlavním cílem tohoto podopatření je zapojení širokých vrstev obyvatelstva do spolupráce při řešení problematiky jednotlivých oblastí (mikroregionů) formou převzetí iniciativy rozhodovacích procesů týkajících se příslušné venkovské oblasti.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 81/85


6.3. Naplňování principu vyváženého rozvoje regionů Konečný příjemce/ konečný uživatel uvádí v rámci projektové žádosti informace o adrese projektu, umístění, příp. místech realizaci projektu. V rámci položky „umístění“ vyplňuje kraj, okres a obec; v případě, že lze určit tzv. „převažující místa realizace“, určí i ta území, kde jsou realizovány dopady projektu. Z těchto informací projektové žádosti lze odvodit, zda je podpořený projekt umístěn v tzv. strukturálně postižených nebo hospodářsky slabých regionech, či zda jsou v těchto regionech realizovány jeho dopady. Horizontální priorita vyvážený rozvoj regionů tak sama o sobě nebude na rozdíl od předcházejících tří priorit vyčleněna jako samostatné hodnotící kritérium pro výběr projektů. Bude však sledována prostřednictvím Monitorovacího systému strukturálních fondů (MSSF), v rámci specifické sestavy „vyvážený rozvoj regionů“. Jejím obsahem bude přehled projektů podporujících strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony, procentuální podíl nákladů vynaložených na podporu těchto projektů k celkové částce vynaložených prostředků a poměr podaných a schválených projektů v daných regionech. Naplnění horizontální priority vyvážený rozvoj regionů lze monitorovat a následně evaluovat prostřednictvím: -

celkového počtu podpořených projektů, které byly realizovány ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech;

-

počtu pracovních míst, které byly v těchto regionech vytvořeny

-

počtu malých a středních podniků, které vnikly na základě podpory ze SF

-

počet podpořených MSP zaměřených na rozvoj cestovního ruchu ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech;

-

délka nového a rekonstruovaného silničního a železničního systému realizovaném v strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech;

Souhrnně pak o naplnění této horizontální priority vypovídá zvýšení HDP v daných regionech.


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 82/85



Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu 5 státem vymezené regiony (usnesení vlády č. 722/2003) Kraj Středočeský

Jihočeský Plzeňský Ústecký

Liberec Pardubice Vysočina Jihomoravský

Olomoucký

Moravskoslezský

Počet obyvatel (k 31.12.2001)

Okres Rakovník VP Mladá Celkem Český Krumlov Tachov Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Celkem VP Ralsko Svitavy Třebíč Hodonín Vyškov Znojmo Celkem Jeseník Přerov Šumperk Celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Ostrava-město Celkem

54 086 3 078 57 164 59 500 51 241 133 703 124 826 114 422 85 844 117 000 126 130 117 525 819 450 1 740 102 380 117 310 159 296 86 448 114 023 359 767 42 399 135 375 126 292 304 066 104 810 226 612 278 197 159 683 315 442 1 084 744

CELKEM v ČR

5

Míra nezaměstnanosti (k 31.12.2002) 7.7 x x 10.4 9.2 15.2 17.7 13.2 18.6 21.7 18.2 15.3 17.1 x 12.4 13.5 15.4 9.6 15.5 16.9 12.8 13.1 16.7 14.4 19.6 13.4 17.2

2 957 362

Tabulka převzata ze Společného regionálních operačního programu (SROP), příloha C Řízená kopie elektronická

14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 83/85


zkratky a vysvětlivky


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 84/85


Zkratky a vysvětlivky ČSÚ EK EHS EIA EK ES ESF EU Gender Gender mainstreaming IS IKT IPPC CHKO MF MI MMR MPO MPSV MSP MSSF MŽP NNO NUTS ORPS OP OPPP OP RLZ OP RVMZ REC ČR RLZ RPS ŘO SEA SF SROP TA ŽP

Český statistický úřad Evropská komise Evropské hospodářské společenství Hodnocení dopadu na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) Evropská komise Evropské společenství Evropský sociální fond Evropská unie Pojem poukazující na psychologické, sociální a kulturní rozdíly mezi muži a ženami, rozdíly, které nejsou biologického původu. Nástroj pro výkon politiky rovných příležitostí. Jedná se o systematické prosazování priorit a potřeb žen a mužů ve všech druzích politik a opatření s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů. Informační společnost Informační a komunikační technologie Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated pollution prevention and control) Chráněná krajinná oblast Ministerstvo financí Ministerstvo informatiky Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Malé a střední podniky Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo životního prostředí Nestátní neziskové organizace Územní statistická jednotka Odbor Rámce podpory Společenství Operační program Operační program Průmysl a podnikání Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Regionální environmentální centrum ČR Rozvoj lidských zdrojů Rámec podpory Společenství Řídící orgán Strategické posouzení vlivů strategie (dokumentu, plánů) na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) Strukturální fondy Společný regionální operační program Technická asistence Životní prostředí


14. 7. 2004

Vydání: 1

Revize: 0

Strana 85/85

Manuál horizontálních priorit Rámce podpory Společenství. Odbor Rámce podpory Společenství

Recommend Documents