RÁMEC PODPORY SPOLEČENSTVÍ
ZPRÁVA O REALIZACI RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ PRO MONITOROVACÍ VÝBOR RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ
Prosinec 2004
Obsah
OBSAH OBSAH .................................................................................................................................. 2 I. SHRNUTÍ ............................................................................................................................... 7 I.1 Makroekonomický rámec ................................................................................................. 8 I.2 Řízení a koordinace RPS ................................................................................................ 13 I.3 Realizace Rámce podpory Společenství ......................................................................... 14 I.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství ............................................................... 15 I.5 Finanční provádění pomoci............................................................................................. 16 I.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti ................................................................................... 17 I.7 Monitorovací systém....................................................................................................... 17 I.8 Hodnocení ....................................................................................................................... 18 I.9 Komunikační plán ........................................................................................................... 18 I.10 Realizace Technické pomoci ........................................................................................ 19 I.11 Závěry a doporučení ..................................................................................................... 19 II. ZPRÁVA O REALIZACI RPS ........................................................................................... 21 II.1 Makroekonomický rámec .............................................................................................. 22 II.1.1 Sociálně-ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2004 ........................... 22 II.1.1.1 Makroekonomická situace............................................................................... 22 II.1.1.2 Rozvoj lidských zdrojů.................................................................................... 25 II.1.2 Hlavní charakteristiky vývoje regionů NUTS 2 České republiky.......................... 27 II.1.2.1 Region soudržnosti – Hlavní město Praha....................................................... 28 II.1.2.2 Region soudržnosti – Střední Čechy ............................................................... 29 II.1.2.3 Region soudržnosti – Jihozápad ...................................................................... 30 II.1.2.4 Region soudržnosti – Severozápad.................................................................. 30 II.1.2.5 Region soudržnosti – Severovýchod ............................................................... 31 II.1.2.6 Region soudržnosti – Jihovýchod.................................................................... 31 II.1.2.7 Region soudržnosti – Střední Morava ............................................................. 32 II.1.2.8 Region soudržnosti – Moravskoslezsko .......................................................... 33 II.1.3 Plnění konvergenčního programu........................................................................... 34 II.1.3.1 Měnová politika............................................................................................... 34 II.1.3.2 Fiskální politika ............................................................................................... 34 II.1.3.3 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí..................................................... 36 II.1.3.4 Zvyšování flexibility trhu práce a zaměstnanosti ............................................ 37 II.1.3.5 Strukturální politiky......................................................................................... 37 II.1.4 Rozvojové politiky resortů ..................................................................................... 38 II.1.4.1 Rozvojová politika Ministerstva pro místní rozvoj ČR................................... 38 II.1.4.2 Rozvojová politika Ministerstva životního prostředí ČR ................................ 41 II.1.4.2.1 Obnova environmentálních funkcí území................................................. 41 II.1.4.2.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství .................................. 42 II.1.4.2.3 Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší .............................................. 42 II.1.4.2.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží ................................... 42 II.1.4.2.5 Shoda s politikami Společenství, s národními a regionálními politikami 43 II.1.4.3 Rozvojová politika Ministerstva dopravy ČR ................................................. 44 II.1.4.4 Rozvojová politika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR .......................... 46 II.1.4.5 Rozvojová politika Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.............................. 46 II.1.4.6 Rozvojová politika Ministerstva zemědělství ČR ........................................... 48 2
Obsah II.1.4.6.1 Strategie rozvoje sektoru zemědělství, potravinářství, lesního a vodního hospodářství a rozvoje venkova v České republice ................................................. 48 II.1.4.6.2 Principy strategie OP RVMZ ................................................................... 51 II.1.4.6.3 Soulad OP RVMZ s dalšími operačními programy v oblasti RPS........... 52 II.1.4.6.4 Kontext Evropského Společenství............................................................ 52 II.2 Řízení a koordinace RPS ............................................................................................... 53 II.2.1 Poradní výbor RPS ................................................................................................. 53 II.2.1.1 Pracovní skupiny Poradního výboru RPS ....................................................... 54 II.2.2.1.1 PS Způsobilé výdaje ................................................................................. 54 II.2.2.1.2 PS Formuláře ............................................................................................ 54 II.2.2.1.3 PS Kontrola, audit, nesrovnalosti ............................................................. 55 II.2.2.1.4 PS Operační manuály ............................................................................... 55 II.2.2.1.5 PS Technická asistence............................................................................. 55 II.2.2.1.6 PS Informace a vzdělávání ....................................................................... 55 II.2.2.1.7 PS Veřejná pomoc .................................................................................... 56 II.2.2.1.8 PS Monitorování....................................................................................... 56 II.2.2.1.9 PS pro evaluaci a horizontální priority ..................................................... 56 II.3 Realizace Rámce podpory Společenství........................................................................ 57 II.3.1 Připravenost implementačních struktur a metodických postupů ............................ 57 II.3.2 Analýza průběhu realizace programů ..................................................................... 59 II.3.2.1 Analýza jednotlivých programů ...................................................................... 59 II.3.2.1.1 Operační program Průmysl a podnikání (OP PP)......................................... A. Stav OP PP k 30. listopadu 2004..................................................................... 61 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP PP k 30. listopadu 2004. 64 C. Institucionální aspekty OP PP ......................................................................... 65 II.3.2.1.2 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) ..................................................................................................................... 66 A. Stav OP RVMZ k 30. listopadu 2004.............................................................. 66 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP RVMZ k 30. listopadu 2004...................................................................................................................... 69 C. Institucionální aspekty OP RVMZ .................................................................. 69 II.3.2.1.3 Společný regionální operační program (SROP) ....................................... 69 A. Stav SROP k 30. listopadu 2004 ..................................................................... 69 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci SROP k 30. listopadu 2004 . 74 C. Institucionální aspekty SROP.......................................................................... 75 II.3.2.1.4 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) ............................. 76 A. Stav OP RLZ k 30. listopadu 2004.................................................................. 76 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP RLZ k 30. listopadu 2004 .............................................................................................................................. 78 C. Institucionální aspekty OP RLZ ...................................................................... 79 II.3.2.1.5 Operační program Infrastruktura (OP I)................................................... 79 A. Stav OP I k 30. listopadu 2004........................................................................ 79 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP I k 30. listopadu 2004.... 82 C: Institucionální aspekty OP I ............................................................................ 83 II.3.2.1.6 Jednotný programový dokument pro Prahu Cíl 2 (JPD 2) ....................... 83 A. Stav JPD 2 k 30. listopadu 2004...................................................................... 83 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci JPD 2 k 30. listopadu 2004.. 86 C. Institucionální aspekty JPD 2 .......................................................................... 86 II.3.2.1.7 Jednotný programový dokument pro Prahu Cíl 3 (JPD 3) ....................... 87 A. Stav JPD 3 k 30. listopadu 2004...................................................................... 87
3
Obsah B. Stav čerpání finančních prostředků EU JPD 3 k 30. listopadu 2004............... 87 C. Institucionální aspekty JPD 3 .......................................................................... 88 II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství.............................................................. 90 II.4.1 Naplňování prioritních os ....................................................................................... 90 II.4.1.1 Technická pomoc............................................................................................. 90 II.4.1.1.1 Technická pomoc pro Rámec podpory Společenství ............................... 90 II.4.2 Plnění horizontálních cílů ....................................................................................... 91 II.4.3 Plnění specifických cílů.......................................................................................... 93 II.4.3.1 Specifický cíl: Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí ................... 93 II.4.3.2 Specifický cíl: Zvyšování flexibility trhu práce .............................................. 93 II.4.3.3 Specifický cíl: Zvyšování kvality infrastruktury ............................................. 93 II.4.4 Shoda s politikami Společenství, s národními a regionálními politikami .............. 94 II.4.4.1 Hospodářská soutěž ......................................................................................... 94 II.4.4.2 Veřejné zakázky .............................................................................................. 95 II.4.4.3 Životní prostředí .............................................................................................. 96 II.4.4.4 NATURA 2000................................................................................................ 97 II.4.4.5 Princip „znečišťovatel platí“............................................................................ 98 II.4.4.5.1 Ochrana vod.............................................................................................. 98 II.4.4.5.2 Nakládání s odpady .................................................................................. 99 II.4.4.5.3 Ovzduší..................................................................................................... 99 II.4.4.6 Rovné příležitosti........................................................................................... 101 II.4.4.6.1 Relevantní dokumenty ČR a EK ............................................................ 101 II.4.4.6.2 Stav plnění .............................................................................................. 102 II.4.4.7 Česká regionální politika ............................................................................... 102 II.4.4.8 Aplikace pokynů EK pro programy v období let 2000 – 2006 ..................... 105 II.4.4.8.1 Předpoklady pro ekonomický růst a zaměstnanost jako podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti regionů.................................................................. 105 II.4.4.8.2 Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím Evropského sociálního fondu. 106 II.4.4.8.3 Rozvoj venkovských a městských oblastí .............................................. 106 II.4.4.9 Shoda s národní strategií rozvoje lidských zdrojů......................................... 107 II.4.4.10 Společná zemědělská politika...................................................................... 107 II.4.4.11 Rybolov ....................................................................................................... 107 II.5 Finanční provádění pomoci ......................................................................................... 109 II.5.1 Finanční alokace podle jednotlivých fondů.......................................................... 109 II.5.2 Zálohové platby na operační programy obdržené na účet Prostředky SF/CF – Platební orgán................................................................................................................. 109 II.5.3 Uskutečněné platby v rámci operačních programů .............................................. 110 II.5.4 Certifikace výdajů pro EK za každý operační program ....................................... 110 II.5.5 Pravidlo „n+2“...................................................................................................... 110 II.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti................................................................................ 111 II.7 Monitorovací systém ................................................................................................... 113 II.7.1 Aktuální stav naplnění MSSF – CENTRAL ........................................................ 113 II.7.2 Stav rozhraní MSSF – CENTRAL ....................................................................... 113 II.7.2.1 Podřízené systémy MONIT, IS APA, ISOP.................................................. 113 II.7.2.2 IS VIOLA SF/CF, CEDR, ISPROFIN .......................................................... 114 II.7.2.3 Vazba na ostatní informační systémy............................................................ 115 II.7.3 Výhled rozvoje aplikace do r. 2006...................................................................... 115 II.7.3.1 Aktivity technického charakteru.................................................................... 115 II.7.3.2 Aktivity související s metodickými změnami při přípravě nového programového období ................................................................................................ 116
4
Obsah II.8 Hodnocení.................................................................................................................... 117 II.8.1 Probíhající hodnotící projekty .............................................................................. 117 II.8.1.1 Zhodnocení plnění evaluačního plánu ........................................................... 121 II.8.2 Hlavní výstupy a doporučení ................................................................................ 121 II.8.3 Evaluační plán na další období............................................................................. 122 II.9 Komunikační akční plán.............................................................................................. 124 II.9.1 Plnění Komunikačního akčního plánu.................................................................. 124 II.9.1.1 Komunikační strategie Rámce podpory Společenství (realizace Plánu komunikačních aktivit na rok 2004)........................................................................... 124 II.9.1.1.1 Internet www.strukturalni-fondy.cz ....................................................... 124 II.9.1.1.2 Infolinka.................................................................................................. 125 II.9.1.1.3 Plakáty a letáky....................................................................................... 126 II.9.1.1.4 Propagační předměty .............................................................................. 126 II.9.1.1.5 Spolupráce s médii.................................................................................. 126 II.9.1.1.6 Newsletter............................................................................................... 126 II.9.1.1.7 Publikace ................................................................................................ 126 II.9.1.1.8 Digitální média ....................................................................................... 127 II.9.1.1.9 Semináře, workshopy, konference, veletrhy .......................................... 127 II.9.1.1.10 Výzkum veřejného mínění.................................................................... 127 II.9.1.1.11 Zdroje financování komunikačních aktivit RPS v roce 2004............... 127 II.9.1.2 Komunikační strategie operačních programů................................................ 128 II.9.2 Klíčové události a nové iniciativy pro dalších 6 měsíců – Komunikační plán RPS 2005................................................................................................................................ 128 II.9.2.1 Rozpočet ........................................................................................................ 129 II.9.3 Příklady úspěšných aktivit.................................................................................... 129 II.10 Realizace technické pomoci ...................................................................................... 131 II.10.1 Realizace projektů technické pomoci Programu Technická pomoc pro RPS na rok 2004................................................................................................................................ 131 II.10.1.1 Manuál Technické pomoci pro RPS............................................................ 131 II.10.1.2 Stav ke dni 3. prosince 2004........................................................................ 131 II.10.2 Program Technické pomoci pro RPS na rok 2005 ............................................. 132 II.11 Závěry a doporučení .................................................................................................. 133 II.11.1 Hlavní závěry z realizace OP/JPD...................................................................... 133 II.11.2 Zkušenosti z projektu na podporu absorpční kapacity ....................................... 134 III. PŘÍLOHY......................................................................................................................... 136 III.1 Doporučení z AbCapu................................................................................................ 137 III.1.1 Inovace a konkurenceschopnost.......................................................................... 137 III.1.1.1 Opatření 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace ....... 137 III.1.1.2 Opatření 1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury ....................................... 139 III.1.1.3 Opatření 1.3 Infrastruktura pro lidské zdroje ............................................... 139 III.1.1.4 Opatření 1.4 Rozvoj služeb (např. klastrů) .................................................. 140 III.1.2 Rozvoj lidských zdrojů........................................................................................ 141 III.1.2.1 Opatření aktivního trhu práce....................................................................... 141 III.1.2.2 Vzdělávací projekty...................................................................................... 145 III.1.3 Infrastruktura....................................................................................................... 148 III.1.4 Cestovní ruch....................................................................................................... 151 III.1.5 Grantová schémata SROP ................................................................................... 156 III.2 Evaluační plán ............................................................................................................ 159 III.2.1 Představení dokumentu ....................................................................................... 159 III.2.2 Aktivity evaluace pro rok 2005 a časový harmonogram aktivit ......................... 159
5
Obsah III.3 Komunikační akční plán............................................................................................. 165 III.4 Stav čerpání Technické pomoci ................................................................................. 168 III.5 Program Technické pomoci pro RPS pro rok 2005 ................................................... 175
6
I. SHRNUTÍ
7
I. Shrnutí Předkládaná Zpráva o realizaci Rámce podpory Společenství pro Monitorovací výbor Rámce podpory Společenství podává základní informace o průběhu a stavu implementace RPS, a to za období od počátku roku 2004, resp. od data vstupu České republiky do EU (1. května 2004) do začátku prosince 2004. Zpráva slouží členům Monitorovacího výboru RPS, event. řídicím a hodnotícím útvarům pro potřeby plánování a řízení průběhu implementace RPS a jednotlivých operačních programů.
I.1 Makroekonomický rámec Ve vývoji české ekonomiky se v 1. pololetí roku 2004 projevovaly některé pozitivní tendence. Při hodnocení krátkodobého vývoje není sice možné identifikovat všechny vlivy, které tyto tendence iniciují, je ale možné vyslovit předpoklad, že se vstupem do EU začínají v ČR působit nové ekonomické stimuly a administrativní faktory, které pozitivně ovlivňují základní makroekonomické charakteristiky českého hospodářství. Teprve na základě dalšího vývoje bude možné posoudit, zda se tato hypotéza potvrzuje. Základní ukazatele makroekonomické rovnováhy se v 1. pololetí roku 2004 vyvíjely pozitivně: HDP vzrostl meziročně reálně o 3,8 % a jeho přírůstku bylo dosaženo výlučně růstem souhrnné produktivity práce (4,3 %). Dvouciferných hodnot dosáhlo tempo růstu průmyslové produkce (10,8 %) i stavební výroby (16,4 %), rostly tržby v zemědělství (2,1 %), tržby v maloobchodě (1,6 %) i v dopravě (11,0 %). Bilance cestovního ruchu byla aktivní (23,3 mld. Kč), průměrná roční míra inflace činila v červnu 1,4 %. Zvýšil se obrat zahraničního obchodu, meziroční dynamika růstu vývozu činila v b.c. 21,5 %, dovozu 19,9 %. Schodek obchodní výměny se tak meziročně snížil na 10,7 mld. Kč. Běžný účet platební bilance skončil v 1. pololetí 2004 schodkem 56,2 mld. Kč, finanční účet platební bilance naopak aktivem 42 mld. Kč. Pasivum běžného účtu činilo v polovině roku 2004 4,2 %, aktivum finančního účtu 3,1 % z nominálního objemu HDP. Stav devizových rezerv České národní banky stačí pokrýt dovoz zboží a služeb na dobu 4,4 měsíců. Vývoj v oblasti lidských zdrojů byl v ČR v 1. pololetí roku 2004 rozporuplný. Zatímco se začaly projevovat některé pozitivní demografické prvky (v důsledku vyššího pozitivního salda zahraniční migrace a růstu počtu narozených dětí se zvýšil počet obyvatel ČR), na trhu práce se prohloubily negativní tendence minulých let. Vzrostla míra registrované nezaměstnanosti o 0,4 procentního bodu a dosáhla 9,9 %. Počet neumístěných uchazečů o práci přesáhl 517 tisíc osob. Velmi nepříznivou skutečností je zvyšující se počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných přesáhl 42 % a jejich počet byl o 9 % vyšší než před rokem. Dalším nepříznivým ukazatelem je trvale stoupající počet uchazečů o práci se změněnou pracovní schopností a současně klesající nabídka pro ně vhodných pracovních míst. Nezaměstnanost postihovala především osoby se základním vzděláním (jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činí téměř jednu třetinu). Podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl pouze 3,5 %. Kvalifikační struktura absolventů středních škol, zvláště učilišť, se odchyluje od potřeb podnikatelské sféry. Ekonomický vývoj jednotlivých regionů NUTS 2 se liší. Mezi regiony zaujímá dominantní postavení Hlavní město Praha, které se významně (až několikanásobně) odchyluje od průměru ČR ve všech základních charakteristikách. U ostatních sedmi regionů nejsou 8
I. Shrnutí vzájemné disparity tak výrazné. Lze však mezi nimi identifikovat rizikové oblasti, kde jsou hodnoty srovnávaných ukazatelů výrazně horší než je republikový průměr. Mezi ně bezesporu patří regiony Severozápad, Střední Morava a Moravskoslezsko, a to především s ohledem na úroveň HDP a veličinu míry nezaměstnanosti. Makroekonomický vývoj vytváří předpoklady pro vstup ČR do eurozóny. Vláda ČR připravila svůj Konvergenční program, podle kterého lze očekávat přistoupení ČR k eurozóně v horizontu let 2009 – 2010. ČR tak deklaruje konzervativní strategii přistupování k eurozóně, kde hospodářským cílem vlády je pro nejbližší období podpora ekonomického růstu a zaměstnanosti prostřednictvím růstu produktivity práce a konkurenceschopnosti. Současně je neodkladným úkolem upevnění kontroly nad vývojem veřejných financí. Tomu odpovídá i měnová politika České národní banky i fiskální politika vlády. Měnová politika ČNB spočívá v přímém cílování inflace. Inflační cíl byl pro období do roku 2005 vymezen v rozmezí 2 – 4 %, pro období od ledna 2006 na úrovni 3 % meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen (CPI). Fiskální politika se mj. zaměřuje na snížení nadměrného rozpočtového schodku. Vláda ČR přijala strategii konsolidace veřejných financí. Deficit vládního sektoru se tak v roce 2004 sníží o 0,8 procentního bodu (p.b.) a bude činit 4,4 % HDP. V roce 2006 by schodek neměl překročit 4,0 %, v roce 2007 3,5 % HDP. Ve srovnání s úrovní deficitu vládního sektoru v roce 2004 se jedná o průměrný pokles o 0,7 p.b. ročně. V roce 2004 překročí podíl hrubého vládního dluhu na HDP úroveň 40 %, ke konci roku 2007 pak hranici 44,0 % HDP. Pokud by mělo dojít k zastavení růstu podílu dluhu na HDP, deficit vládního sektoru by neměl převýšit 3,0 % HDP. Fiskální rámec však implikuje pouze postupné zpomalování dynamiky růstu vládního dluhu. Do roku 2007 tak nebudou pro pokles dluhu vytvořeny odpovídající předpoklady. Vláda usiluje o splnění konvergenčních kritérií až v roce 2008; od tohoto data by mohlo dojít k zastavení růstu podílu dluhu na HDP. Udržitelnost veřejných financí v dlouhodobé perspektivě si vyžádá značné úsilí v podobě dlouhodobě působících opatření, především v oblastech důchodů a zdravotnictví. Pokud by česká rozpočtová politika měla po vstupu do Evropské unie vyhovět požadavkům na fiskální disciplínu stanoveným v Paktu stability a růstu, bylo by nutné v roce 2008 snížit podíl výdajů nebo zvýšit podíl daní na HDP o více než 5 procentních bodů. Celkové saldo veřejných financí by tak v roce 2008 muselo být přebytkové na úrovni 1,8 % HDP. Doposud bylo jediným významnějším opatřením ke střednědobé stabilizaci důchodového zabezpečení rozhodnutí o postupném zvyšování důchodového věku. Na příjmové straně penzijního systému pak byly podniknuty kroky, které vyrovnávají efektivní příspěvkovou povinnost zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a přispějí tak ke zvýšení příjmů důchodového systému. Přes pozitivní dopady prováděné konsolidace je zřejmé, že se veřejné finance stále nenacházejí v udržitelné pozici a že pokud nebudou podniknuty dodatečné kroky usměrňující očekávané zvyšování výdajů, bude jejich nárůst muset být financován vyšším zdaněním jak stávajících, tak zejména budoucích daňových poplatníků, nebo omezením rozsahu výdajových programů pro tyto generace. V rámci druhé etapy reformy veřejných financí byly zahájeny diskuse o zásadní systémové reformě důchodového zabezpečení.
9
I. Shrnutí Pro růst produktivity a konkurenceschopnosti má mimořádný význam flexibilita a mobilita pracovní síly. Ta je v ČR poměrně malá. Její posílení vyžaduje realizaci kroků nejen v institucionální oblasti, ale i změny v oblastech jako jsou dopravní infrastruktura a trh s byty. Na zvýšení flexibility trhu práce byly zaměřeny i změny v oblasti legislativní úpravy jeho fungování. Jde o novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti. Z dalších opatření se jedná zejména o zpřísnění podmínek pro poskytování podpor v nezaměstnanosti. Na reformy trhu práce navazují reformy v oblasti vzdělávání. Vládou ČR deklarované podpoře ekonomického růstu a zaměstnanosti odpovídají i základní nástroje strukturální politiky. Jde zejména o systém investičních pobídek, podporu malému a střednímu podnikání, podporu výzkumu a vývoje, v neposlední řadě pak úpravy legislativního rámce směřující ke zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí. Systém investičních podmínek je, co do používaného instrumentaria i pokud jde o legislativní úpravu, plně kompatibilní se systémy používanými v EU. Podpora je v současnosti poskytována prostřednictvím 11 programů a zaměřuje se mj. na zavádění nových technologií, vč. rekvalifikace zaměstnanců, a zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím. Vzhledem k významu malého a středního podnikání vláda v současné době zpracovává Koncepci podpory malého a středního podnikání od r. 2005. Zvyšování konkurenceschopnosti země je podporováno také prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje. Počátkem letošního roku přijala vláda Národní politiku výzkumu a vývoje na roky 2004 – 2008. Pokud jde o úpravy legislativního rámce, očekává se předložení nového obchodního zákoníku a nového zákona o úpadku, který by odstranil zdlouhavost procesu, napomohl diferencovanému přístupu k řešení situace dlužníka a podpořil zachování zdravých částí podniků v úpadku. Bude také připravena novela občanského soudního řádu a návrh právní úpravy vedoucí ke zjednodušení a urychlení zápisů do obchodního rejstříku. Vyváženému hospodářskému růstu, zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím růstu produktivity práce a rozvoji podnikatelského prostředí napomáhají rozvojové politiky jednotlivých resortů. Záměrem rozvojové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR je dosáhnout vyváženého rozvoje na úrovni regionů soudržnosti. Česká regionální politika se harmonizovala s evropským systémem již v předvstupním období a v praxi zohledňuje základní principy EU. Legislativní rámec regionální politiky v ČR je zakotven v zákoně o podpoře regionálního rozvoje, koncepčními dokumenty do roku 2006 jsou Strategie regionálního rozvoje ČR a Národní rozvojový plán na období 2004 – 2006. K realizaci strategie, resp. rozvojového plánu jsou zaměřeny priority (i) regionální podpora podnikání, (ii) regionální rozvoj infrastruktury, (iii) rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech a (iv) rozvoj cestovního ruchu v rámci Společného regionálního operačního programu. Česká regionální politika má selektivní charakter a je zaměřena na podporu vybraných problémových regionů. Vláda ČR schválila vymezení regionů se soustředěnou pomocí státu na roky 2004 – 2006. Těmito regiony byly určeny oblasti strukturálně postižené, hospodářsky slabé a regiony s vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Vymezené regiony zaujímají
10
I. Shrnutí 29,3 % rozlohy území a 29 % počtu obyvatel ČR. Pro nejvíce postižené regiony (Severozápad, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj) byli jmenováni zmocněnci vlády. Hlavním nástrojem realizace cílů vnitřní regionální politiky ČR jsou střednědobé státní programy regionálního rozvoje. V období 2004 – 2006 budou vedle sebe existovat národní programy podpory regionálního rozvoje i operační programy strukturálních fondů (sektorové operační programy a Společný regionální operační program). Důvodem je potřeba jemnější lokalizace problémů a vyšší efektivnost vynakládaných prostředků. Územní diferenciace ukazatelů na úrovni regionů soudržnosti NUTS 2 a 3 není totiž dostatečně výrazná a nevystihuje regionální problémy ČR tak, jak ukazuje vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provedené na základě okresů. Právě na této úrovni sledování se v největší míře projevuje existence výrazných socioekonomických disparit v regionální struktuře ČR. Cíle rozvojové politiky Ministerstva životního prostředí ČR v oblasti Ochrany a zkvalitňování životního prostředí specifikují Státní politika životního prostředí a Národní rozvojový plán. Ty jsou dále rozvíjeny prioritou 3 OP Infrastruktura Zlepšování environmentální infrastruktury. Opatření v rámci této priority navazují na probíhající programy v resortu životního prostředí a v mezinárodním měřítku vycházejí z Evropské strategie udržitelného rozvoje a 6. Akčního programu EU. Opatření jsou komplementární s opatřeními v oblasti životního prostředí obsaženými v ostatních operačních programech. Velké investiční projekty a sdružené projekty v oblasti životního prostředí, jejichž náklady přesahují 10 mil. €, budou podporovány z Fondu soudržnosti. Problematika environmentální výchovy a vzdělávání je řešena v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Při výběru projektů spadajících do jednotlivých opatření je kladen důraz na zachování a obnovu přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu takovým způsobem, aby byly respektovány principy udržitelného rozvoje a přibližování ke standardům EU. Nebude tedy podpořen žádný projekt, který by nebyl v souladu se směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí. Cílem dopravní politiky Ministerstva dopravy ČR je rozvoj dopravy dle principu udržitelného rozvoje. Rozvoj dopravní infrastruktury je důležitým úkolem veřejného sektoru a je tudíž stěžejním strategickým úkolem vlády. Negativní stránkou, která ovlivňuje věcné a zejména časové plnění tohoto úkolu, je nedostatek finančních prostředků a rozsáhlé dědictví zanedbanosti dopravní infrastruktury z minulých let. V období od roku 2000 do vstupu České republiky do Evropské unie byl hlavním finančním nástrojem EU v této oblasti ISPA. Do roku 2003 bylo v jeho rámci využito cca 146 mil. €. Schválením dvou projektů Řídicím výborem ISPA v roce 2003 (3 úseků dálnice D8 a pilotního projektu ETCS/ERTMS) byla vyčerpána celková alokace určená na dopravní projekty ISPA v období 2000 – 2006. Celkově dosahují investiční náklady schválených projektů výše 503,5 mil. €, z toho grant z nástroje ISPA přesahuje hodnotu 260 mil. €, (cca 52 %). Dnem vstupu České republiky do EU byly všechny projekty ISPA převedeny do režimu Fondu soudržnosti. Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 a další rozvojové dokumenty (Národní rozvojový plán ČR pro r. 2004 – 2006, Strategie Fondu soudržnosti, Operační program Infrastruktura aj.) jsou teprve na počátku realizačního období. Plně však vycházejí z úspěšné strategie předchozích let a zcela naplňují pravidla RPS. Zásadní shoda přitom
11
I. Shrnutí panuje v oblasti rozvoje transevropských dopravních sítí (TEN-T) V programových dokumentech je vždy vymezen příslušný rámec tak, aby nedocházelo k překrývání programů. Směrnice k transevropské dopravní síti z dubna t.r. obsahuje seznam projektů označených jako projekty evropského zájmu. Z hlediska zájmu ČR byly do tohoto seznamu zařazeny projekty (i) Galileo, (ii) železnice Břeclav – Praha – Norimberk (s úsekem Norimberk – Praha jako přeshraničním úsekem), (iii) železniční osa Praha – Linec, (iv) železnice Katovice – Břeclav, (v) dálnice Katovice – Brno/Žilina (přeshraniční úsek) a (vi) dálnice Brno – Vídeň (přeshraniční úsek). Strategickými dokumenty rozvojové politiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsou z hlediska naplňování cílů prioritní osy 3 RPS Rozvoj lidských zdrojů Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006 a Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006. Národní akční plán zaměstnanosti obsahuje celkem 10 věcných priorit, které vycházejí z evropské strategie zaměstnanosti a které budou naplňovány prostřednictvím realizace programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu (OP RLZ, JPD 3, CIP EQUAL a částečně SROP). Priority pokrývají problematiku zaměstnatelnosti, vč. integrace osob znevýhodněných na trhu práce, rovných příležitostí pro muže a ženy, podpory celoživotního učení a podpory adaptability, podnikání a tvorby pracovních míst. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006 vychází z priorit identifikovaných vládou ČR a Evropskou komisí ve Společném memorandu o sociálním začleňování. Jádrem strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování je jednak snaha o postižení širokého rámce chudoby a sociálního vyloučení, jednak užší orientace na znevýhodněné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením a chudobou. Jedná se zejména o nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením a osoby ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Vzhledem k vazbě strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování na programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu bude mít realizace těchto programů pozitivní vliv na dosažení cílů Akčního plánu. Průmyslová politika Ministerstva průmyslu a obchodu ČR schválená vládou ČR a odsouhlasená EK při předvstupních jednáních je rozvíjena za přispění Operačního programu Průmysl a podnikání. Jeho cílem je rozvoj podnikatelského prostředí a podpora rozvoje inovací výrobků, technologií a služeb. Důraz je kladen zejména na podporu malých a středních firem zpracovatelského průmyslu a celkový rozvoj podnikání. Poskytování podpor v rámci programu není prováděno selektivně, upřednostňováním vybraných sektorů průmyslu, ale tak, že všechna odvětví a obory v působnosti MPO mají stejnou šanci. Základním kritériem je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, dosahování vyváženého rozvoje regionů a naplňování cílů horizontálních politik EU. Vzhledem k tomu, že realizace projektů programu je doposud na samotném počátku, nelze v tomto období hodnotit ekonomické výsledky dopadu realizace. Podpora podnikatelů ze strukturálních fondů EU je doprovázena doplňkovými opatřeními v rámci národních programů podpory. V současné době probíhá na MPO vyhodnocování některých politik a koncepčních dokumentů rozvoje průmyslu jako příprava na období, které zahrnuje i nové plánovací období EU pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU na léta 2007 – 2013. Tyto nové koncepce budou sladěny s připravenou komplexní Strategií hospodářského rozvoje ČR.
12
I. Shrnutí Zemědělská politika Ministerstva zemědělství ČR je mj. rozvíjena i Operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ). Strategie OP RVMZ vychází ze SWOT analýzy situace sektoru zemědělství a venkova ČR a staví na dobrých strukturálních podmínkách, diversifikované zemědělské produkci a vysoké úrovni lesního a vodního hospodářství. Identifikuje hlavní problémy a nabízí jejich řešení. Jejím záměrem je zlepšit především technologii zaměřenou na životní prostředí a welfare zvířat, věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatel na venkově, nízkou úroveň příjmů a vysoký stupeň nezaměstnanosti ve venkovském prostoru. V rámci tohoto záměru je strategie OP RVMZ orientována na (i) zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu, zemědělské a lesnické produkce, (ii) vytvoření podmínek pro stabilizaci venkovské populace, (iii) zachování přírodního potenciálu krajiny a venkovských kulturních památek, (iv) zvýšení vodní retenční kapacity, (v) investice zavádějící nové technologické postupy do zpracování lesních produktů, (vi) přeměnu nezemědělské půdy na lesy, (vii) stabilizaci vlastnické struktury v zemědělství, (viii) informace poskytované pro zvýšení a prohloubení kvalifikace zemědělců a (ix) zvýšení zaměstnanosti ve venkovském prostoru. Strategické zaměření OP RVMZ je plně v souladu s celkovou rozvojovou strategií Rámce podpory Společenství pro období 2004 – 2006, pro oblast Cíle 1 v České republice. To se vztahuje na horizontální principy, stejně jako na obsah a uspořádání priorit. Shoduje se jak se Společnou zemědělskou politikou ES a se Společnou rybářskou politikou ES, tak s regionální politikou aplikovanou v OP Průmysl a podnikání, s politikou rozvoje lidských zdrojů v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů a existuje též soulad s principy ochrany životního prostředí a závěry analýzy SEA OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
I.2 Řízení a koordinace RPS Odpovědným orgánem za řízení a provádění pomoci ze strukturálních fondů je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Koordinaci řízení všech operačních programů RPS zabezpečuje Odbor Rámce podpory Společenství ministerstva. V období od vstupu ČR do EU se Řídicí orgán zabýval nejrůznějšími činnostmi, zejména však v oblasti (i) dokončení přípravy implementačních struktur, (ii) v oblasti zahájení realizace programů strukturálních fondů a (iii) při přípravě základních dokumentů k budoucnosti hospodářské a sociální politiky. Za účelem efektivní koordinace RPS Řídicí orgán ustanovil Poradní výbor RPS. Jeho předsedu jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. Členy poradního výboru jsou reprezentant Řídicího orgánu RPS, zástupci řídicích orgánů jednotlivých operačních programů, Platebního orgánu, zástupce Asociace krajů ČR a zástupce úřadu vlády. Od svého ustanovení se Poradní výbor RPS na svých zasedáních pravidelně zabývá aktuálními problémy implementace strukturálních fondů a usiluje o nalezení jejich řešení. Výstupy ze zasedání Poradního výboru mají formu doporučení k jednotlivým postupům, na kterých se shodli všichni přítomní členové. Řídicí orgán RPS s cílem efektivního řízení implementace RPS dále ustanovil devět pracovních skupin pro řešení nejrůznějších otázek spojených s procesem řízení pomoci ze strukturálních fondů (např. způsobilosti výdajů, tvorbou formulářů, popisem toků
13
I. Shrnutí při hlášení nesrovnalostí při čerpání finančních prostředků, metodikou a operačními manuály, technickou pomocí, komunikační strategií, monitorováním, Evaluačním plánem aj.).
I.3 Realizace Rámce podpory Společenství Programový dokument Rámec podpory Společenství byl EK oficiálně potvrzen 18. prosince 2003 a potvrzená částka 1,454 mld. € odpovídá alokaci zdrojů pro realizaci Cíle 1 regionální a strukturální politiky EU na zkrácené programové období 2004 – 2006. Rámec podpory Společenství je implementován pomocí pěti operačních programů (OP): (i) OP Průmysl a podnikání, (ii) OP Infrastruktura, (iii) OP Rozvoj lidských zdrojů, (iv) OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a (v) Společný regionální operační program. Byla vytvořena institucionální implementační struktura realizace Rámce podpory Společenství, která na jedné straně administrativně spravuje celý systém realizace RPS, na druhé straně programově a metodicky upravuje a nastavuje podmínky pro čerpání ze strukturálních fondů. Pro řízení a administraci implementace byly ustanoveny a jsou plně funkční řídicí orgány, zprostředkující subjekty, platební orgán i platební jednotky a monitorovací orgány (Monitorovací výbory OP, Monitorovací výbor RPS). Pro zahájení realizace čerpání ze strukturálních fondů byly vypracovány nezbytné programové dokumenty, tj. Operační programy, Dodatky operačních programů, Operační manuály a Pokyny pro žadatele. Řídicí orgány všech OP připravily tyto dokumenty tak, že první výzvy pro předkládání žádostí o projekty byly u jednotlivých OP vyhlašovány průběžně od května 2004. Implementační struktura splňuje veškeré podmínky, za kterých EU poskytuje finanční prostředky předkladatelům projektů. Pokud jde o průběh a stav realizace jednotlivých operačních programů, bylo posuzováno všech 5 operačních programů pro Cíl 1 a dále pro svůj synergický efekt i Jednotné programové dokumenty pro region NUTS 2 Praha Cíl 2 a Cíl 3 (stav implementace Iniciativy Společenství EQUAL a Iniciativy Společenství INTERREG, které jsou na stejné úrovni dopadu/efektu jako programové dokumenty JPD 2 a JPD 3, nebyl posuzován). Z finančního hlediska se sledovaly pouze prostředky strukturálních fondů (nikoli zajištění a čerpání národního spolufinancování). Všechny OP a JPD byly vyhlášeny krátce po datu vstupu ČR do EU. K reálnému vyhlašování výzev pro předkládání projektů, resp. grantových schémat, došlo u některých programů současně, či ve velmi krátké době po oficiálním vyhlášení. V některých případech však došlo k výraznému zpoždění vyhlášení výzev, např. u OP RLZ, JPD 3. Je tedy patrný značný časový nesoulad v postupu implementace jednotlivých OP a JPD, resp. mezi oficiálními kroky řídicích orgánů a reálným stavem připravenosti struktur k realizaci programů. Pokud lze usuzovat např. z počtu předložených projektů, resp. grantových schémat, je OP RVMZ na prvním místě (1 277 předložených projektů), dalším je OP PP, kde řídicí orgán předložil platebnímu orgánu již i dvě žádosti o platby z prostředků EFRR. Podle Ministerstva financí – Platebního orgánu byly tyto první platby již realizovány.
14
I. Shrnutí
Hlavní výsledky dosavadního průběhu realizace Přehled zájmu o jednotlivá opatření ze strany předkladatelů projektů naznačuje, že existují opatření, která budou velmi rychle čerpat a přidělené prostředky nebudou stačit (především se jedná o program ROZVOJ v rámci OP Průmysl a podnikání, opatření Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch v rámci SROP a projekty v oblasti dodávek vody a čištění odpadních vod v rámci OP Infrastruktura). Je ale nutno také dodat, že v jiných opatřeních se realizace bude potýkat s mnoha obtížemi vzhledem k nízkému zájmu žadatelů v poměru k alokovaným částkám. Velká disproporce mezi opatřeními, která jsou významně přetížena žádostmi a těmi, která budou mít velké obtíže s vyčerpáním prostředků, bude v důsledku představovat nebezpečí nevyrovnanosti čerpání na úrovni RPS. Některé operační programy, především OP Průmysl podnikání a OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství po podpisu smluv již reálně čerpají nebo brzy budou čerpat pomoc v podobě plateb příjemcům pomoci. OP Rozvoj lidských zdrojů a Jednotný programový dokument Praha - Cíl 3 jsou programy, u kterých se projevilo zpoždění, které bude mít vliv na další průběh realizace a následné čerpání prostředků. Očekává se, že většina výzev k předkládání projektů v rámci grantových schémat bude vyhlášena během prvních měsíců roku 2005. Lze předpokládat, že projekty v oblasti lidských zdrojů budou čerpány relativně snadněji, neboť k jejich realizaci není potřeba složitých technických předpokladů.
I.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Základní oblasti rozvoje, jejichž realizace povede ke splnění specifických i horizontálních cílů, jsou definovány jako prioritní osy. RPS definuje celkem 6 prioritních os a jednu osu pro technickou pomoc. Vzhledem ke skutečnosti, že realizace programů RPS je teprve na samotném počátku, není zatím možné naplňování prioritních os relevantně ohodnotit. Stav naplnění prioritních os bude proto součástí další zprávy pro Monitorovací výbor, která postihne delší časové období. Jedinou výjimkou je naplňování osy technická pomoc. Technická pomoc pro RPS je součástí Společného regionálního operačního programu (SROP). Z Technické pomoci pro RPS čerpá také Platební orgán. Odpovědnost za čerpání Technické pomoci pro RPS nese ředitel Odboru RPS, kontrolu způsobilých výdajů u jednotlivých projektů a autorizaci proplácení prostředků ze strukturálních fondů provádí Řídicí orgán SROP. K datu 3. 12. 2004 schválil ředitel Odboru RPS 44 projektů. Překážkou většího včlenění horizontálních cílů do jednotlivých projektů je nízké povědomí jejich předkladatelů, ale i tvůrců programů o možnostech, kterými může konkrétní projekt kladně přispět k posílení jednotlivých priorit. Cílem RPS je v této oblasti působit osvětově. Řídicí orgán RPS proto zpracoval metodickou pomůcku Manuál horizontálních priorit, která má za úkol pomoci řídicím orgánům OP či zprostředkujícím subjektům zorientovat se v problematice horizontálních cílů a zprostředkovat tyto informace konečným uživatelům a příjemcům. Řídicí orgán RPS dále v rámci webových stránek www.strukturalni-fondy.cz zprovoznil sekci zabývající se horizontálními prioritami, která obsahuje základní informace 15
I. Shrnutí o horizontálních prioritách strukturálních fondů, o možnostech jejich zapracování do projektových žádostí a o dokumentech, ve kterých EK problematiku priorit řeší. Během prosince 2004 budou připraveny k vydání informační letáky s odkazy na odborné subjekty, které se horizontálním cílům věnují a které mohou žadatelům poskytnout odbornou radu. Následovat bude příprava odborných seminářů pro programové manažery a hodnotitele, kteří projekty vybírají, s cílem informovat je o způsobech začlenění horizontálních cílů mezi výběrová kritéria. V informační oblasti spolupracuje RPS úzce s příslušnými resorty, konkrétně s MŽP (horizontální priorita životní prostředí), MI ČR (informační společnost) a MPSV (rovné příležitosti). Metodickou podporou řídicím orgánům v této oblasti se zabývá také Evaluační jednotka RPS. Vedle této činnosti se soustřeďuje na vlastní evaluaci horizontálních cílů. Plnění specifických cílů je sledováno na úrovni RPS převážně v kategorii dopadů. S ohledem na krátký čas, v němž dosud realizace RPS probíhá, je zatím možné pouze odhadovat intenzitu plnění specifických cílů na základě porovnání počtu přijatých projektových žádostí a předpokládaného objemu čerpání prostředků u opatření v rámci priorit spadajících do prioritních os. Je však přitom nutno brát v potaz nejisté procento úspěšnosti projektových žádostí. Pro plnění cíle Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí je v daném období typický celkově velký převis požadavků na finanční zdroje u opatření zaměřených na podporu malých a středních podniků a na podporu inovací. Zároveň se projevuje malý počet projektů a objem finančních prostředků u opatření zaměřených na informační a poradenské služby a na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie. Značná část převisu finančních požadavků je dána poptávkou po prostředcích na projekty rozvoje pro cestovní ruch. V případě cíle Zvyšování flexibility trhu práce je zatím zřetelný pomalejší náběh realizace, který je způsoben komplikovanou implementační strukturou OP RLZ a tím i znásobenými procesy nastavení administrativních a řídicích struktur programu. V rámci tohoto operačního programu je připravováno množství projektů. Masivní zahájení jejich realizace se předpokládá v 1. polovině roku 2005. Situace při plnění cíle Zvyšování kvality infrastruktury se týká dvou druhů projektů. V případě ochrany a zkvalitňování životního prostředí je celkový objem požadovaných prostředků v poměru s alokovanými zdroji velmi vysoký, stejně jako u rozvoje dopravní infrastruktury. U obou je celkově vysoký převis požadovaných finančních prostředků. Ve všech relevantních oblastech již bylo dosaženo zásadní shody mezi národními a regionálními politikami a politikami Společenství. Legislativní úpravy a ostatní národní předpisy, stejně jako základní národní referenční programové dokumenty v rozhodující míře zohledňují požadavky a doporučení EK, zvláště pokud jde o implementaci programů financovaných prostřednictvím strukturálních fondů.
I.5 Finanční provádění pomoci Celkem bylo do jednotlivých fondů pro programy Cíle 1 na období 2004 – 2006 alokováno 1,454 mld. €. Z toho v roce 2004 obdržel Platební orgán z EK zálohovou platbu ve 16
I. Shrnutí výši 10 % z celkové alokace na každý operační program na programové období 2004 – 2006 (tj. 145,4 mil. €). Dne 22. 10. 2004 byly proplaceny 2 souhrnné žádosti č. 1 a č. 2 o převod prostředků na účet platební jednotky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Obě žádosti byly vystaveny v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání. Vyplacený podíl EU v první žádosti činil 48 mil. Kč, ve druhé žádosti 90 mil. Kč. Celkem byly proplaceny čtyři projekty. Certifikace výdajů probíhá na základě dokumentu Metodika certifikace výdajů strukturálních fondů zpracovaném Platebním orgánem. V současnosti jsou certifikovány pouze výdaje OP PP (138 mil Kč, tj. v přepočtu 4, 353 mil. €). Provedení certifikace dalších uskutečněných výdajů operačních programů se předpokládá v lednu/únoru 2005.
I.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti S účinností od 7. 9. 2004 bylo Ministerstvo financí ČR, jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu, pověřeno výkonem funkce Centrální harmonizační jednotky se zaměřením na harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné správě (včetně naplňování této funkce pro oblast implementace prostředků z fondů Evropské unie). Zároveň bylo pro výkon této funkce ustanoveno zřízení útvaru podřízeného přímo ministrovi. Tím se zajišťuje funkční nezávislost útvaru a jeho organizačních oddělení od řídicích výkonných struktur. Dle organizačního řádu Ministerstva financí danou funkci plní Odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. K dokončení přípravy programových dokumentů, určení řídicích a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a metodice finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU proběhl audit připravenosti. O jeho výsledcích byla informována vláda ČR a zjištěné nedostatky byly odstraněny k 6. 10. 2004. Odpovědným orgánem v oblasti finanční kontroly a nesrovnalostí je MF ČR, resp. jeho odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. V rámci Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu bylo ustanoveno Oddělení Auditu fondů EU, které je pověřeno konkrétním výkonem této činnosti. Byly vydány základní pokyny a metodiky kontroly finančních toků a problematiky nesrovnalostí při čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
I.7 Monitorovací systém V centrální databázi IS MSSF – CENTRAL jsou základní údaje za jednotlivé OP, JPD, iniciativy Společenství a Fond soudržnosti. Systém je v rutinním provozu a je připraven pro monitorování programů a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Údaje jsou průběžně doplňovány (přímým vstupem dat, přenosem dat z podřízených informačních systémů). V roce 2004 byl rozvoj IS MSSF – CENTRAL ovlivňován tlakem řídicích orgánů na rychlé zapracování změn do systému, aniž by souběžně s touto změnou řídicí orgány předkládaly odpovídající metodiku (na jejímž základě by bylo možné zpracovat odpovídající 17
I. Shrnutí analýzu a zapracovat do IS MSSF – CENTRAL stabilní řešení). Nebyl také vytvořen dostatečný časový prostor na otestování požadovaných změn. Navíc, stále nelze opřít toto testování o neměnnou a platnou metodiku, či alespoň o stabilní pracovní postupy. Problémem, který přetrvává, je, že do IS MSSF – CENTRAL nejsou předávána úplná data v požadované struktuře z úrovně zprostředkujících subjektů (informační systémy pro administraci projektů). Zajištění úplných a věcně správných dat je povinností všech řídicích orgánů. Vzhledem k dalšímu programovému období 2007 – 2013 bude v letech 2005 a 2006 nutno zajistit vyšší komunikační, výkonnostní a bezpečnostní parametry provozovaného IS MSSF – CENTRAL a zejména připravit adaptovaný informační systém, který zohlední nové směrnice definující požadavky na monitorovací systém.
I.8 Hodnocení Pro hodnocení naplňování cílů programů strukturálních fondů v ČR bylo vytvořeno speciální hodnotící oddělení. Evaluační jednotka jako součást Řídicího orgánu RPS má, kromě provádění hodnocení naplňování RPS, také koordinační úlohu ve vztahu k pracovištím na úrovni jednotlivých OP. Velká část evaluačních činností je s ohledem na velkou náročnost na rozsah odborných znalostí, čas a požadavky na nezávislost prováděna externími evaluátory. Byl zpracován Evaluační plán RPS. V roce 2004 se podařilo realizovat nebo přinejmenším zahájit realizaci všech 11 plánovaných projektů a aktivit. Plnění plánu komplikoval v případě některých projektů relativně pomalý náběh oproti původnímu časovému rozvržení. Nicméně, již letos budou k dispozici výstupy ze 2 zahájených projektů, v příštím roce pak z dalších 4 projektů. Doporučení vzešlá z těchto projektů budou směrována jak k procesu naplňování RPS v tomto programovacím období, tak i k přípravě NRP pro příští programovací období a tvorbě dlouhodobějších strategií a koncepcí. Pro plánování svých činností na jednotlivé roky připravuje Evaluační jednotka Evaluační plán pro rok 2005.
I.9 Komunikační plán Hlavním komunikačním kanálem Rámce podpory Společenství se staly webové stránky (www.strukturalni-fondy.cz). V průběhu roku 2004 došlo k jejich významnému kvalitativnímu posunu (jak z hlediska struktury, tak z hlediska objemu a aktuálnosti dat). Jedná se zejména o rozšíření jednotlivých sekcí o další tematické záložky či zřízení několika diskusních fór či e-mailové schránky RPS pro možnost přímého oslovení Řídicího orgánu. Na elektronickou prezentaci RPS navazují další komunikační kanály, ať už jde o tištěné materiály či elektronická média. Je realizována plakátová a letáková kampaň, byly vyrobeny a distribuovány propagační předměty. Byla realizována řada tištěných publikací. Tištěné publikace pokrývá CD – ROM RPS. Odbor RPS vydává zpravodaj Fondy EU, podílí se na vytváření informačních a propagačních příspěvků v médiích (tisk, odborný tisk, rádio, TV). Řídicí orgán RPS vydává svůj vlastní Newsletter. Ve spolupráci s MZV bude zprovozněna Infolinka o EU: komunikační nástroj pro strukturální fondy. Zástupci RPS se podíleli na řadě konferencí, seminářů a workshopů. 18
I. Shrnutí Za účelem kvalitativního zhodnocení komunikační strategie RPS připravil Řídicí orgán RPS projekt Výzkum povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech. Komunikační strategie je realizována i na úrovni každého Řídicího orgánu OP. Byl vypracován Plán komunikačních aktivit OP na rok 2004. Řídicí orgány OP v roce 2004 prováděly informační a propagační aktivity zaměřené především na cílovou skupinu potenciálních konečných příjemců daného OP. Důraz je při tom kladen na Internet. Každý Řídicí orgán OP současně zpracoval řadu tištěných publikací (pokynů, metodik) určených žadatelům konkrétního OP (opatření/podopatření). Podstatnou součástí informační kampaně OP je zajišťování tematických seminářů a workshopů.
I.10 Realizace Technické pomoci Technická pomoc pro RPS se realizuje v souladu s postupy danými Manuálem postupu realizace Technické pomoci pro Rámec podpory Společenství. Celková alokace Technické pomoci pro RPS na programovací období 2004 – 2006 (resp. 2008) činí 6,8 mil. €, což odpovídá částce 220,4 mil. Kč. Na rok 2004 byla prvním Monitorovacím výborem schválena částka 969,4 tis. €, což odpovídá 31,5 mil. Kč. Ke dni 3. 12. 2004 bylo schváleno 44 projektových žádostí v celkové výši 20,1 mil. Kč. Smlouvy byly uzavřeny v celkové výši 12,7 mil. Kč. Do konce roku 2004 se plánuje vyčerpat (schválit projekty) ve výši minimálně dalších 4 mil. Kč. Nevyčerpané prostředky z roku 2004 budou převedeny do roku 2005. Již v této rané fázi čerpání lze říci, že prostředky určené pro evaluační činnost, informační a komunikační plán a metodiku budou pravděpodobně z velké míry vyčerpány. Výrazněji se nečerpají prostředky vyhrazené na monitorování, na informační systém monitorování strukturálních fondů a prostředky určené pro Platební orgán. Pro rok 2005 byla prvním Monitorovacím výborem schválena částka 2,6 mil. €, což odpovídá 83,2 mil. Kč. K této částce pro rok 2005 bude přičtena částka, která nebude v roce 2004 vyčerpána.
I.11 Závěry a doporučení Mezi hlavní závěry, které je možné z doposud relativně krátkého období realizace OP/JPD a z dostupných podkladů uvést, patří například to, že se nedařilo včas zajistit dostatečnou administrativní kapacitu (kvalifikované pracovníky) na všech úrovních implementace. Důležité je také zajištění personální jistoty/stability již vyškolených a kvalifikovaných pracovníků na všech úrovních implementace. Doporučení se týkají zejména posílení a aktivnějšího provádění koordinační role MMR jako Řídicího orgánu RPS, zejména v oblasti tlaku na řídicí orgány jednotlivých OP k zajištění pružné implementace, jinými slovy na odstranění zpoždění implementace, které OP vykazují. Jde zejména o to, aby došlo k posunu v implementaci operačních programů v 1. pololetí 2005 tak, aby v konečné fázi nebylo ohroženo čerpání alokace strukturálních fondů 2004.
19
I. Shrnutí I když lze obecně konstatovat dílčí zpoždění realizace jednotlivých OP/JPD RPS, je možné říci, že byly vytvořeny předpoklady pro poměrně rychlou a intenzivní implementaci RPS v roce 2005. Podle nastavených harmonogramů se dá očekávat výrazné zvýšení čerpání prostředků strukturálních fondů ve druhém čtvrtletí roku 2005. Pokud se tak stane, nebude čerpání prostředků strukturálních fondů – alokace 2004 podle pravidla „n+2“, stejně tak čerpání záloh na jednotlivé programy, které již MF – Platební orgán obdrželo od EK, ohroženo. Řada doporučení pro efektivnější čerpání prostředků z fondů EU také vyplývá ze Závěrečné zprávy projektu Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni (Projekt AbCap), který od září 2003 do poloviny října 2004 probíhal v rámci programu Phare. Jeho hlavním cílem bylo podporovat zpracování projektů pro financování ze strukturálních fondů a zajistit také dostatečný rozvoj administrativní kapacity v rámci implementačních struktur. AbCap měl zajistit dostatečný počet dobře připravených projektů, především pro počáteční období čerpání ze strukturálních fondů. V rámci Projektu AbCap bylo celkově podpořeno 266 projektů, včetně grantových schémat, z nichž 177 bylo dotaženo do konečné fáze a ve většině případů již byly předloženy ke schvalování pro podporu ze strukturálních fondů. Na realizaci projektu se podíleli experti přímo v regionech. Přímý kontakt se žadateli v regionech a příprava konkrétních projektových žádostí umožnila v průběhu Projektu AbCap identifikovat řadu překážek pro úspěšnější čerpání prostředků z fondů EU. V Závěrečné zprávě Projektu AbCap je zmíněna řada doporučení (od obecných po zcela konkrétní), která by měla přispět k lepšímu využívání strukturálních fondů v oblastech (i) Inovace a konkurenceschopnost, (ii) Rozvoj lidských zdrojů, (iii) Infrastruktura, (iv) Cestovní ruch a (v) Grantová schémata SROP.
20
II. ZPRÁVA O REALIZACI RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ
21
II.1 Makroekonomický rámec
II.1 Makroekonomický rámec II.1.1 Sociálně-ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2004 II.1.1.1 Makroekonomická situace V hospodářském vývoji české ekonomiky se v 1. pololetí letošního roku projevovaly některé pozitivní tendence. Při hodnocení krátkodobého vývoje není dost dobře možné identifikovat všechny rozhodující vlivy, které tyto tendence iniciují. Je ale možné vyslovit předpoklad, že v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie začínají působit nové ekonomické stimuly a administrativní faktory, které ovlivňují zahraniční obchod, zvláště na straně vývozu. Na základě dalšího vývoje bude možné posoudit, zda se tato hypotéza potvrzuje. Je skutečností, že v 1. pololetí stoupl obrat zahraničního obchodu, přitom vývoz vzrostl o více než pětinu. S tím související růst poptávky po tuzemské produkci stimuloval dynamiku výroby, zvláště v průmyslu. Hrubý domácí produkt za 1. pololetí 2004 vzrostl meziročně reálně o 3,8 % (v 1. čtvrtletí o 3,5 % a ve 2. čtvrtletí o 4,1 %), proti 1. pololetí 2003 bylo tempo růstu o 0,9 procentního bodu vyšší. Růst hrubého domácího produktu byl nejvyšší od roku 2000. Ke zrychlení tempa přispěl i vyšší počet pracovních dní, v 1. pololetí 2004 jich bylo o 3 více než před rokem. Na straně výdajů rostla v 1. pololetí nejrychleji tvorba hrubého kapitálu, o 13,5 %, z toho tvorba hrubého fixního kapitálu o 11,3 %. Na rozdíl od předchozího roku, kdy byl růst HDP ovlivňován výdaji na konečnou spotřebu, v letošním prvním pololetí se stala nejdůležitější hybnou silou růstu HDP tvorba hrubého kapitálu. Výdaje na konečnou spotřebu se reálně zvýšily o 2,1 % (shodně v obou čtvrtletích), z toho výdaje domácností na konečnou spotřebu o 3,7 %. Ve výdajích na konečnou spotřebu vlády se projevila úsporná opatření, za 1. pololetí se snížily o 1,5 %. Na růstu tvorby hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl, obchod, doprava a stavebnictví. Pokles zaznamenalo zemědělství a odvětví vybraných netržních služeb. Přírůstku hrubého domácího produktu bylo dosaženo výlučně růstem souhrnné produktivity práce (HDP připadající na 1 pracovníka), která se v 1. pololetí zvýšila meziročně o 4,3 %, tj. výrazněji než v předchozím období. Růst náhrad zaměstnancům (na jednu činnou osobu) byl rychlejší než růst produktivity práce a vedl ke zvýšení jednotkových pracovních nákladů o 1,6 %. Tempo růstu průmyslové produkce se v průběhu 1. pololetí zvyšovalo. Průmyslová produkce vzrostla proti 1. pololetí 2003 o 10,8 % (z toho ve 2. čtvrtletí o 12,6 %). Nejrychleji rostla výroba zboží dlouhodobé spotřeby, výroba meziproduktů a výrobků investiční povahy. V rámci produkce zpracovatelského průmyslu nejvyšších temp růstu dosáhla výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení a výroba dopravních prostředků.
22
II.1 Makroekonomický rámec Tabulka č. II.1 Základní indikátory ekonomické rovnováhy Ukazatel
Měrná jedn.
2002
2003
2004
2005
2006
1. pololetí běž. roku
HDP meziroční změna
%
2,6
3,1
3,8
HDP na obyvatele
Kč
226 449
250 032
131 953
HDP na obyvatele
PPS
14 102
16 190
:
%
68,9
72,7
:
%
3,0
4,1
3,7
%
5,3
3,4
:
%
5,4
3,2
4,9
%
2,9
4,3
3,7
%
-5,4
-6,2
:
%
7,5
6,5
:
Čistý vývoz k HDP
%
-2,5
-2,2
-2,0
Míra inflace
%
4,7
0,1
2,9
Míra nezaměstnanosti
%
8,1
7,8
8,2
HDP na obyvatele EU25 = 100 Konečná spotřeba, meziroční změna Čistý disponibilní důchod, meziroční změna THFK, meziroční změna Saldo státního rozpočtu k HDP Běžný účet platební bilance k HDP Finanční účet platební bilance k HDP
Pramen: ČSÚ Poznámka 1: Indexy HDP a jeho složek jsou v průměrných cenách předchozího roku. Poznámka 2: THFK = tvorba hrubého fixního kapitálu. Poznámka 3: Míra nezaměstnanosti definována dle ILO (zdroj dat: výběrové šetření pracovních sil – dále jen VŠPS).
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly meziročně o 9,8 %, zejména pod vlivem značného přímého vývozu (meziroční růst o 17,5 %). Na růstu se významně podílely podniky pod zahraniční kontrolou. Tyto podniky získaly rozhodující váhu ve výrobě dopravních prostředků a zařízení, elektrických a optických přístrojů a zařízení, pryžových a plastových výrobků, vlákniny, papíru, výrobků z papíru, vydavatelství a tisku a ostatních nekovových minerálních výrobků. Počet zaměstnanců v průmyslu celkově klesl o 1,5 %, ve výrobě pryžových a plastových výrobků a elektrických a optických přístrojů a zařízení naopak výrazněji rostl. Růst produktivity práce (o 11,5 %) byl rychlejší než růst mezd a zabezpečil citelný pokles jednotkových mzdových nákladů. Objem uzavřených nových zakázek stoupl cca o čtvrtinu, růst objemu zakázek ze zahraničí byl ještě vyšší. V 1. pololetí 2004 se celkový objem stavební výroby meziročně zvýšil o 16,4 %. Stavební výroba se soustředila především na nové developerské projekty obchodních a administrativních center a na pokračování prací na stavbách dopravního a bytového 23
II.1 Makroekonomický rámec charakteru. Objem nově uzavřených stavebních zakázek byl největší od roku 1995. Stav zakázek koncem 1. pololetí v tuzemsku a v zahraničí představoval zásobu dosud neprovedených stavebních prací za 193,7 mld. Kč. Téměř tři čtvrtiny z nich připadaly na veřejné zakázky. Tržby v zemědělství se za 1. pololetí v běžných cenách meziročně zvýšily o 2,1 %, ve stálých cenách klesly o 10,7 % (vliv výrazného zvýšení cen placených zemědělským výrobcům). Počet zaměstnanců v podnicích zemědělské prvovýroby se opět snížil, klesla ale i produktivita práce na 1 pracovníka. Podle odhadů sklizní zemědělských plodin k 15. srpnu bude úroda příznivá. Proti roku 2003 se očekává o polovinu vyšší produkce základních obilovin, o třetinu vyšší produkce brambor, o 128 % vyšší produkce řepky a snížení produkce cukrovky. Početní stavy všech druhů hospodářských zvířat ke konci pololetí v porovnání se stejným obdobím minulého roku klesly. Tržby v maloobchodě, vč. obchodu, oprav a údržby motorových vozidel a maloobchodního prodeje pohonných hmot, se meziročně reálně zvýšily o 1,6 %, přitom tržby za obchod, opravy a údržbu motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot mírně klesly. Prodej nových osobních automobilů se snížil o více než desetinu (v 1. pololetí 2004 jich bylo prodáno 67 774 kusů, z toho necelá polovina vozů značky Škoda). Významnou pozici v tuzemské maloobchodní síti potvrdily podniky s 250 a více zaměstnanci. Jejich tržby se zvýšily o 5,6 %, zatímco v celém odvětví maloobchodu jen o 2,6 %. Ve skupině velkých podniků bylo 70 % tržeb realizováno podniky pod zahraniční kontrolou, tj. hypermarkety a supermarkety. Počet zaměstnanců i počet pracovníků v obchodě celkem meziročně mírně vzrostl. Růst produktivity práce byl ale vyšší než růst mezd, což se projevilo snížením jednotkových mzdových nákladů. V podnicích pohostinství a ubytování se tržby ve sledovaném období zvýšily o 4,8 %. Od 2. pololetí 2003 začal v cestovním ruchu růst počet zahraničních návštěvníků. V 1. pololetí 2004 se zvýšil v porovnání se stejným obdobím minulého roku počet jejich příjezdů o 3,1 %. Počet výjezdů občanů ČR do zahraničí také roste; ve sledovaném období se meziročně zvýšil o 4,0 %. Aktivní bilance cestovního ruchu se proti loňsku zvýšila o 1,9 mld. Kč, za 1. pololetí činila 23,3 mld. Kč. Dynamika růstu tržeb v dopravě se zvyšovala v průběhu celého 1. pololetí a dosáhla meziročních 11,0 %. Ve vedlejších a pomocných činnostech byla v porovnání s pozemní a potrubní dopravou dvojnásobná. Největšího růstu bylo dosaženo v letecké dopravě. Průměrná roční míra inflace činila v červnu 1,4 %, což znamená zrychlení růstu inflace v průběhu 1. pololetí roku 2004 (ve srovnání s prosincem 2003) o 1,3 procentního bodu. V 1. pololetí 2004, ve srovnání s 1. pololetím 2003, stoupla hladina spotřebitelských cen v úhrnu o 2,5 %, v tom tržní ceny vzrostly o 1,7 % a administrativně ovlivňované ceny o 4,9 %. Ke zrychlení růstu přispělo podstatnou měrou zvýšení daně z přidané hodnoty a zvýšení spotřebních daní od ledna a také oboustranné změny DPH u služeb a zboží od května 2004. Na změnách cenové hladiny směrem nahoru participovaly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, ceny bydlení, ceny pošt a telekomunikací, veřejného stravování a ubytování. Naproti tomu klesly ceny odívání a obuvi, bytového vybavení a zařízení domácností. V domácnostech zaměstnanců se zvýšila cenová hladina o 2,3 % a v domácnostech důchodců o 3,2 %.
24
II.1 Makroekonomický rámec Příznivý vývoj vztahu dovozních a vývozních cen zboží z 1. čtvrtletí letošního roku pokračoval i ve 2. čtvrtletí. Za 1. pololetí 2004 dosáhly směnné relace v průměru 102,3 %. Dovozní ceny se meziročně zvýšily o 1,1 %, vývozní o 3,4 %. U dovozu nejvíce vzrostly ceny ostatních surovin a nerostných paliv, u vývozu ceny nerostných paliv a polotovarů. Dlouhodobě příznivé jsou především směnné relace obchodu se stroji a dopravními prostředky. Obrat zahraničního obchodu v běžných cenách se proti 1. pololetí 2003 zvýšil o celou pětinu. Pro vývoj zahraničního obchodu byla charakteristická vysoká tempa dovozu i vývozu a pozitivní vývoj jeho salda. Meziroční dynamika růstu vývozu v běžných cenách činila 21,5 %, u dovozu 19,9 %. Rychlejší dynamika vývozu proti dovozu měla za následek meziroční snížení schodku zahraničního obchodu na 10,7 mld. Kč. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu se dovoz i vývoz zvýšil do všech hlavních oblastí. Více než čtyři pětiny růstu dovozu připadly na vyspělé tržní ekonomiky, jež současně zrealizovaly i více než 90 % růstu našeho vývozu. Ve zbožové struktuře vývozu posílila pozice strojů a dopravních prostředků, jejich podíl na dovozu zeslábl. Běžný účet platební bilance v 1. pololetí 2004 skončil schodkem 56,2 mld. Kč, v meziročním porovnání byl vyšší o 11,1 mld. Kč. Finanční účet platební bilance skončil aktivem 42 mld. Kč, což je meziročně o 11,7 mld. Kč méně. Pasivum běžného účtu činilo 4,2 %, aktivum finančního účtu 3,1 % z nominálního objemu HDP. Stav devizových rezerv ČNB ke konci 1. pololetí dosáhl 691,9 mld. Kč. Tento objem by stačil pokrýt dovoz zboží a služeb po dobu 4,4 měsíců. Úroveň nominálního kurzu české koruny vůči euru v červnu činila 31,61 Kč, vůči americkému dolaru 26,05 Kč. Index nominálního efektivního kurzu koruny byl v průměru za 1. pololetí meziročně nižší o 1,7 %. V prvním pololetí roku 2004 byla Eurostatem stanovena pro Českou republiku úroveň Standardu kupní síly (Purchasing Power Standard) 1 eura ve výši Kč 15,4434. Z poměru uvedených veličin je patrné, že ERDI (Exchange Rate Deviation Index) stále – i když mírně – překračuje hodnotu 2, to znamená, že směnný kurz Kč je dvakrát vyšší než parita kupní síly.
II.1.1.2 Rozvoj lidských zdrojů Vývoj v oblasti lidských zdrojů byl v České republice v 1. pololetí rozporuplný. Zatímco v demografickém vývoji se začaly projevovat některé pozitivní prvky, na trhu práce se prohlubovaly negativní tendence z minulých let. Ke konci 1. pololetí roku 2004 měla Česká republika 10 213 tisíc obyvatel. V jeho průběhu se počet obyvatel – poprvé od roku 1995 – zvýšil o více než 2 tisíce osob. Tento přírůstek byl výsledkem kladného salda zahraniční migrace, která dosáhla výše 6,3 tisíce osob (šlo především o dlouhodobé pobyty cizinců). Na druhé straně ubylo přirozenou měrou (tj. rozdílem živě narozených a zemřelých) 4,3 tisíce obyvatel. Úbytek byl ale výrazně nižší než v 1. pololetí 2003. Narodilo se totiž o 2,2 tisíce dětí více než v 1. pololetí roku 2003.
25
II.1 Makroekonomický rámec Tabulka č. II.2 Základní charakteristiky rozvoje lidských zdrojů Ukazatel
Měr. jedn.
Počet obyvatel
tis. os.
2002
2003
2004
2005
2006
1. pololetí běž. roku
10 224,2
10 201,7
10 209,3
%
-0,5
0,0
0,1
roky
-0,1
-0,7
-0,8
Průměrná mzda, změna
%
8,7
6,8
6,0
Produktivita práce, změna
%
7,8
6,3
9,2
Obecná míra nezaměstnanosti (dle ILO)
%
8,1
7,8
8,2
Počet obyvatel, meziroční změna Počet zaměstnanců, meziroční změna
Údaje z úřadů práce Míra registrované nezaměstnanosti Počet uchazečů o práci Podíl žen
%
8,9
10,3
9,9
tis. os.
461,9
542,4
517,5
%
50,2
50,2
51,9
Počet volných pracovních míst
místo
52 084
40 188
45 426
Počet uchazečů na 1 VPM
osoby
8,9
13,5
11,4
Počet uchazečů se ZPS na 1 pracovní místo ZPS
osoby
29,2
45,2
44,9
Pramen: ČSÚ Poznámka 1: VPM – volné pracovní místo. Poznámka 2: ZPS – změněná pracovní schopnost.
Počet zaměstnanců v celém hospodářství se snížil o 1 %. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 6,0 % a činila 16 187 Kč. Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry poklesl o 1,3 %. K nejvýraznějšímu úbytku došlo v družstvech, v soukromých ekonomických subjektech, ve státních ekonomických subjektech a v komunálním sektoru. Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla o 6,4 % a činila 17 267 Kč. Při růstu spotřebitelských cen o 2,5 % vzrostla průměrná mzda reálně o 3,8 %. V podnikatelské sféře stouply mzdy v průměru o 7,2 %. V nepodnikatelské sféře byl růst nižší (v průměru jen o 4 %). Bylo to ovlivněno především tím, že tzv. třinácté platy byly zaměstnancům vyplaceny jen ve výši 10 %, zatímco v roce 2003 to bylo 50 %. Obecná míra nezaměstnanosti podle ILO se ke konci prvního pololetí zvýšila na 8,2 % a proti stejnému období loňského roku byla vyšší o 0,7 procentního bodu. Míra registrované nezaměstnanosti k 30. červnu činila 9,9 % a meziročně se zvýšila o 0,4 procentního bodu. Počet neumístěných uchazečů o práci ke konci 1. pololetí činil více 26
II.1 Makroekonomický rámec než 517 tisíc osob (jejich počet se meziročně zvýšil o více než 16 tisíc). Velmi nepříznivou skutečností je zvyšující se počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Déle než 1 rok nepracovalo k 30. 6. téměř 219 tisíc osob. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných přesáhl 42 % a jejich počet byl o 9 % vyšší než před rokem. Dalším nepříznivým ukazatelem je trvale stoupající počet uchazečů o práci se změněnou pracovní schopností a současně klesající nabídka pro ně vhodných pracovních míst. Nezaměstnanost postihovala především osoby se základním vzděláním, které se podílely na celkovém počtu nezaměstnaných téměř jednou třetinou, naproti tomu podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl pouze 3,5 %. Na trhu práce přetrvává strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Kvalifikační struktura absolventů středních škol, zvláště odborných učilišť, se odchyluje od potřeb podnikatelské sféry. Situace na trhu práce se zhoršila téměř ve všech krajích. Nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti jsou v krajích Ústeckém (16,9 %) a Moravskoslezském (16,5 %). Počet nezaměstnaných v tomto kraji je v ČR nejvyšší a představuje zhruba pětinu všech nezaměstnaných v ČR. Nejvyšší nezaměstnanost přetrvává v okresech Most (24,2 %), Karviná (21 %) a Teplice (18,4 %). I když počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 4,4 %, jeho dynamika byla nižší než růst počtu uchazečů o zaměstnání. Proto na 1 volné pracovní místo připadalo ke konci 1. pololetí 11,4 osob. V rámci sociálních výdajů bylo nejvíce prostředků vynaloženo na důchody. Průměrný starobní důchod k 30. červnu 2004 činil 7 257 Kč a proti stejnému období minulého roku byl vyšší o 2,6 %. Při meziročním zvýšení životních nákladů důchodců o 3,2 % se jeho reálná hodnota snížila o 0,6 %. Dávky v nezaměstnanosti za 1. pololetí 2004 činily 3 741 mil. Kč a byly téměř o 7 % vyšší než ve stejném období minulého roku a pobírala je téměř jedna třetina nezaměstnaných.
II.1.2 Hlavní charakteristiky vývoje regionů NUTS 2 České republiky Ekonomický vývoj jednotlivých regionů NUTS 2 se liší. Mezi regiony zaujímá dominantní postavení Hlavní město Praha, které se ve všech základních charakteristikách významně (až několikanásobně) odchyluje od průměru České republiky. U ostatních sedmi regionů nejsou sice regionální disparity tak výrazné, přesto je lze rozdělit do několika skupin, a to v závislosti na podobnosti hodnot použitých ukazatelů. Ze seskupení regionů NUTS 2 vyplývá, že úroveň indikátorů v regionu Praha je mimořádná a výrazně se liší od zbývajících regionů na úrovni NUTS 2. Posuzujeme-li diferenciaci mezi sedmi zbývajícími, je možné posuzovat třetí skupinu regionů (viz následující tabulka II.3) za určitý průměr s tím, že ve druhé skupině jsou hodnoty příznivější než je průměr a do čtvrté skupiny patří regiony s hodnotami horšími až výrazně horšími než je průměr. Posuzujeme-li uvedených 7 regionů v souhrnu, dojdeme k závěru, že mezi rizikové regiony bezesporu patří regiony Severozápad, Střední Morava a Moravskoslezsko, a to především s ohledem na úroveň HDP a výši míry nezaměstnanosti.
27
II.1 Makroekonomický rámec Tabulka č. II.3 Seskupení regionů NUTS 2 podle vybraných indikátorů – 1. pololetí roku 2004 Skupina
HDP na obyvatele 1)
THFK na obyvatele 2)
Region
Region
ČR = 100
1
Praha
225
2
Jihozápad Jihovýchod
80 – 90
3
Střední Čechy Severovýchod Moravskoslezsko
81 – 85
4
Severozápad Střední Morava
77 – 80
ČR = 100
Míra reg. nezaměstnanosti 3) Region
ČR = 9,9
Praha
275
Praha
4,2
Střední Čechy
84
Střední Čechy Jihozápad Severovýchod
4,2
79 – 80
Jihovýchod Střední Morava
10 – 11
70 – 75
Severozápad Moravskoslezsko
15 – 17
Severozápad Severovýchod Střední Morava Jihozápad Jihovýchod Moravskoslezsko
Pramen: ČSÚ Poznámka 1: HDP dle regionů = aproximativní odhad. Poznámka 2: THFK – tvorba hrubého fixního kapitálu. Poznámka 3: Míra regionální nezaměstnanosti – údaje z MPSV.
Při aplikaci ukazatele HDP na obyvatele v regionu Jihovýchod existují vnitroregionální disparity mezi regiony NUTS 3 – kraji Vysočina (77 % průměru ČR) a Jihomoravským (94 %). Při aplikaci ukazatele míry registrované nezaměstnanosti existují v regionu severozápad výrazné vnitroregionální disparity mezi regiony NUTS 3 – krajem Ústeckým (16,9 %) a Karlovarským (10,9 %). Hodnocení regionů soudržnosti – NUTS 2 za 1. pololetí 2004 potvrzuje dlouhodobé tendence zjištěné při meziregionálních komparacích z minulých let.
II.1.2.1 Region soudržnosti – Hlavní město Praha Mezi regiony ČR zaujímá dominantní postavení hlavní město Praha. Jeho postavení je dáno jednak dlouhodobým historickým a společenským vývojem jako administrativního, kulturního a společenského centra přesahujícího národní hranice, jednak k němu přispívá geografická poloha Prahy. Také rychlá obnova prestiže, přetrvávající atraktivita města pro investory, rychlé přizpůsobení se moderním informačním technologiím a zejména snaha řady zahraničních ekonomických subjektů získat na jejím území rezidence, to vše Prahu od ostatních regionů značně odlišuje. Vysoké hodnocení investorské stability, stabilní a pestrý trh práce, společně s nadprůměrnou kvalifikací pracovní síly a silným zázemím pro vzdělávání jsou dalšími faktory, které významně ovlivňují ekonomické a lidské zdroje pro rozvoj regionu. Praha se rovněž řadí mezi vyspělejší regiony Evropského společenství. Vysoká úroveň HDP připadající na 1 obyvatele se v posledních letech pohybuje na úrovni 225 % republikového průměru. Je to do značné míry ovlivněno odlišnou odvětvovou strukturou vytvořené hrubé přidané hodnoty v porovnání s ostatními regiony soudržnosti. O významném postavení Prahy v evropském měřítku svědčí skutečnost, že vytvořený hrubý domácí produkt připadající na 1 obyvatele Prahy je dlouhodobě vyšší než je průměr EU-25
28
II.1 Makroekonomický rámec a dokonce i EU-15. Nejvyšší podíl nově vytvořené hodnoty (25 %, resp. 20 %) připadá v Praze na odvětví související s nemovitostmi a službami pro jiné podniky, resp. na odvětví zahrnující zejména obchod. Ve srovnání s ostatními regiony ČR mají na tvorbu HDP vyšší vliv také odvětví pohostinství a ubytování, dopravy a peněžnictví a pojišťovnictví. Nadprůměrná výše vytvořeného HDP na 1 obyvatele je rovněž ovlivňována vysokou dojížďkou za prací do hlavního města. O výjimečném postavení Prahy vypovídají rovněž ukazatele charakterizující užití HDP. V 1. pololetí 2004 se podíl hrubé tvorby fixního kapitálu připadající na 1 obyvatele v regionu odhaduje na téměř trojnásobek republikového průměru (2,7). Hrubá tvorba fixního kapitálu realizovaná na území Hlavního města Prahy činila v uvedeném období cca 30 % z celkového objemu v České republice. Na celkovém objemu hrubého fixního kapitálu v Praze se zejména podílí dodávky investic do odvětví nemovitostí a služby pro organizace. Významný je rovněž podíl investic do dopravy, obchodu a peněžnictví a pojišťovnictví. V posledních letech investiční činnost na území Prahy významně ovlivnily také aktivity spojené s odstraňováním následků povodní. Ekonomický vývoj Hlavního města Prahy se příznivě promítá i do situace na trhu práce. Míra registrované nezaměstnanosti v 1. pololetí 2004 (4,2 %), od roku 2002, kdy dosáhla svého minima na úrovni 3,4 %, mírně stoupá. Je však nejnižší ze všech regionů NUTS 2 v ČR. Tato situace ovlivňuje i podíl míry ekonomické aktivity obyvatelstva, jež se pohybuje nad republikovým průměrem. Situaci na trhu práce pozitivně ovlivňuje i fakt, že v Praze je nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu zaměstnaných.
II.1.2.2 Region soudržnosti – Střední Čechy Hospodářský vývoj regionu je významně ovlivňován jeho heterogenní ekonomickou strukturou (průmyslové oblasti, zemědělské oblasti a rekreační zóny) a jeho polohou ve vztahu k hlavnímu městu Praze. Území regionu tvoří souvislý prstenec obklopující území hlavního města. Region se tak stal významným zdrojem pracovních sil pro Prahu. To výrazně ovlivňuje relativně nízkou výši HDP na obyvatele v kraji a na druhé straně vyšší čistý disponibilní důchod na obyvatele v kraji. V regionu se soustřeďuje investiční činnost. V tvorbě hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele zaujímají v rámci ČR Střední Čechy druhé místo po Praze. Nejvýznamnějším odvětvím je zpracovatelský průmysl, který se na nově vytvořené hodnotě (HDP) v regionu podílel v minulých letech 36 % až 38 %. Druhým nejvýznamnějším odvětvím byl obchod, který dosáhl výše 15 %. Třetím nejdůležitějším odvětvím, vzhledem k výši podílu na tvorbě regionálního HDP, byla doprava, skladování, pošty a telekomunikace s 10,3 %. Ve srovnání s republikovým průměrem lze rovněž za významný označit podíl vytvořeného HDP v zemědělství, který představuje 5,2 %, což je o 1,5 procentního bodu více než podíl připadající na toto odvětví v ČR. Situaci na trhu práce hodnocenou pomocí míry registrované nezaměstnanosti (7,2 %) lze za kraj hodnotit jako přijatelnou (o 2,7 procentního bodu nižší než republikový průměr), přesto však je třeba upozornit na výrazné rozdíly v rámci regionu. Vyšší nezaměstnaností jsou
29
II.1 Makroekonomický rámec postiženy zejména okresy Kutná Hora, Kladno, Příbram, Kolín a Nymburk, naopak nejnižší je v okresech Praha-západ, Praha-východ, Benešov a Mladá Boleslav.
II.1.2.3 Region soudržnosti – Jihozápad Region leží při hranicích České republiky se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem. Pohraniční pásmo tvoří horská oblast Šumava, Český les, která je vhodná pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu. Region Jihozápad je tvořen dvěma kraji, Jihočeským a Plzeňským, a lze jej charakterizovat jako průmyslově zemědělský. Přitom větší koncentrace průmyslu je zejména v Plzeňské aglomeraci. Specifikem Jihočeského kraje je chov ryb. Z hlediska tvorby hrubého domácího produktu na obyvatele patří region Jihozápad k nadprůměrným, dosahuje 90,2 % republikového průměru a řadí se na druhé místo za hlavní město Prahu. Rozhodujícím odvětvím při tvorbě hrubého domácí produktu je zpracovatelský průmysl, který se na tvorbě HDP podílí více než 30 %, a dále odvětví obchodu, doprava a komerční služby, každé z nich cca 10 %. Zemědělství se na tvorbě HDP podílí více než 5 %, což je z hlediska ČR nejvyšší podíl. Tvorba hrubého fixního kapitálu je v porovnání s ostatními regiony NUTS 2 podprůměrná. Při přepočtu na obyvatele představuje 76,1 % průměru České republiky. Situace na trhu práce byla ovlivněna transformací průmyslu i zemědělství, je ale příznivější než v ostatních regionech ČR. Svou úrovní míry nezaměstnanosti (6,8 %) se region řadí opět na druhé místo za Prahu. Přitom ale existují vnitroregionální disparity. Nejvíce jsou nezaměstnaností postiženi obyvatelé okresů Český Krumlov a Tachov, kde míra registrované nezaměstnanosti přesahuje 9 % a přibližuje se tak republikovému průměru.
II.1.2.4 Region soudržnosti – Severozápad Region Severozápad leží při hranicích České republiky se Spolkovou republikou Německo. Pohraniční pásmo tvoří Krušné hory vhodné pro rozvoj cestovního ruchu, a to v letním i zimním období. Region se skládá ze dvou krajů, Karlovarského a Ústeckého. Společné pro oba kraje je silné postižení ekonomiky krajů transformací průmyslu těžby nerostných surovin, chemického a textilního průmyslu. Mezi specifické obory průmyslu patří výroba skla a porcelánu. Karlovarský kraj je charakteristický vysokou koncentrací lázeňství a cestovního ruchu. Tvorba hrubého domácího produktu na obyvatele je v regionu podprůměrná, představuje necelých 80 % průměru za Českou republiku. Převažující vliv při tvorbě HDP má zpracovatelský průmysl (cca 28 %). Další významnější roli sehrávají odvětví doprava (okolo 12 %), komerční služby (cca 9 %) a obchod (8 – 9 %). Podíl odvětví dobývání surovin neustále klesá, v posledním období je již pod úrovní 5 %. Úroveň tvorby hrubého fixního kapitálu na obyvatele (79,7 % průměru České republiky) lze označit jako podprůměrnou. Současnou situaci na trhu práce lze považovat za velmi vážnou. V obou částech regionu je úroveň nezaměstnanosti vysoká. V Karlovarském kraji byla ke konci června 2004 30
II.1 Makroekonomický rámec míra registrované nezaměstnanosti 10,9 %, v Ústeckém kraji činila dokonce 16,9 %. Přitom v Karlovarském kraji je nejvážnější situace v okrese Sokolov (13,2 %), v Ústeckém kraji je nejpříznivější situace v okrese Litoměřice (12,9 %) a nejhorší v okresech Chomutov (17,8 %), Teplice (18,4 %) a v okrese Most (24,2 %). V tomto okrese je nejvyšší míra nezaměstnanosti v celé České republice. Celkovému počtu nezaměstnaných v Ústeckém kraji (72 655 osob) neumístěných ke konci 1. pololetí 2004 neodpovídá výše nabídky volných pracovních míst. Na 1 VPM připadá 31 neumístěných uchazečů o zaměstnání. Většina neumístěných (cca 60 %) je nezaměstnaná dlouhodobě (déle než 1 rok). Nepříznivá situace na trhu práce je rovněž ovlivněna nepříznivou vzdělanostní strukturou obyvatelstva, přitom ale rekvalifikační kursy navštěvuje pouze 1,3 % neumístněných uchazečů.
II.1.2.5 Region soudržnosti – Severovýchod Region Severovýchod leží při hranicích s Polskem a SRN. Pro tento region je typický rozvoj přeshraniční spolupráce zejména na Liberecku – v Euroregionu NISA (spolupráce se SRN a Polskem). Pohraniční pásmo tvoří Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory využívané pro rozvoj cestovního ruchu, zejména pak v zimním období. Charakter regionu je průmyslově zemědělský. Region je významný i z hlediska dopravy, prochází jím páteřní komunikace jak železniční, tak silniční sítě. Území regionu je složeno ze tří krajů: Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického. Hospodářství regionu bylo silně postiženo transformací průmyslu, a to jak strojírenského a elektrotechnického, tak především textilního. Vliv transformace byl ve všech třech krajích zhruba stejně silný, proto se úroveň jejich ekonomických charakteristik navzájem příliš neliší. Úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele představuje 84 % celorepublikového průměru. Severovýchod tak patří mezi skupinu průměrných regionů. Na tvorbě HDP se téměř ze 40 % podílí zpracovatelský průmysl. Mezi další významná odvětví patří obchod (10,3 %), doprava (9,8 %) a komerční služby (8,6 %). Zemědělství se na tvorbě HDP podílí cca 4 %, což je z hlediska ČR nadprůměrný podíl. Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele představuje cca 80 % celorepublikového průměru, to řadí Severovýchod mezi průměrné regiony. Situaci na trhu práce ovlivnila již zmíněná transformace průmyslu a také transformace zemědělství, zejména rozpad státních statků v pohraničních oblastech. Míra registrované nezaměstnanosti ke konci 1. pololetí 2004 (8,3 %) byla nižší než je průměr ČR. Nejnižší byla v Královéhradeckém kraji (7,4 %), naopak nejvyšší v Libereckém kraji (9,1 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v regionu je v okrese Svitavy (12,3 %), nejnižší je v okresech Rychnov nad Kněžnou (6,1 %) a okrese Hradec Králové (6,5 %).
II.1.2.6 Region soudržnosti – Jihovýchod Region leží při státní hranici s Rakouskem. Tvoří jej dva kraje – Jihomoravský a Vysočina. Největší koncentrace průmyslu, obchodu a dopravy je v brněnské aglomeraci. Regionem prochází významné dopravní tepny železniční i automobilové přepravy. Region byl
31
II.1 Makroekonomický rámec poznamenán transformací průmyslu i zemědělství, v brněnské aglomeraci došlo k výrazné změně původní odvětvové struktury hospodářství. V tvorbě HDP na obyvatele (88,7 % průměru ČR) se Jihovýchod řadí mezi nadprůměrné regiony. Je to do značné míry ovlivněno tvorbou HDP v Jihomoravském kraji, kde HDP na obyvatele činí 93,9 % průměru ČR, zatímco v kraji Vysočina jen 77,2 %. Situace je zřejmě ovlivněna především pozicí města Brna, které, jako 2. největší město ČR, má odlišnou odvětvovou strukturu, a obdobně jako v hlavním městě Praze se v Brně a brněnské aglomeraci zvyšuje podíl odvětví komerčních služeb, obchodu a dopravy. Na tvorbě HDP se v regionu nejvíce podílí zpracovatelský průmysl s 29 %, odvětví komerčních služeb s 13,5 % a dále odvětví obchodu s 11 % a dopravy s 9 %. Zemědělství v regionu je z celostátního hlediska významné, na HDP v regionu se podílí 4,7 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu je ve srovnání s jinými regiony podprůměrná. Činí pouze 75 % průměru ČR. Transformační procesy, především v průmyslu, se promítly na trhu práce. Míra registrované nezaměstnanosti v regionu odpovídá zhruba průměru ČR. Pod průměrem je nezaměstnanost v kraji Vysočina (8,4 %), o jeden procentní bod překračuje republikový průměr v Jihomoravském kraji (10,9 %). Absolutní počet nezaměstnaných je v Jihomoravském kraji třetí nejvyšší v mezikrajském porovnání. Na 1 VPM připadá 18,7 neumístěných uchazečů.
II.1.2.7 Region soudržnosti – Střední Morava Region Střední Morava prochází Moravou po severojižní vertikále. Na severu se dotýká státní hranice s Polskem a na jihovýchodě se Slovenskem. Tvoří jej dva kraje: Olomoucký a Zlínský. Severní hraniční oblast má rekreačně lázeňský charakter (pohoří Jeseník), v jižní části jsou lázně mezinárodního významu (Luhačovice). Charakter regionu je průmyslový a částečně i zemědělský. Specifikem kraje Zlínského je pěstování vinné révy, v Olomouckém kraji jsou to úrodné oblasti Hané. Region má dvě významná centra. Je to především město Olomouc, které patří mezi nejstarší sídelní celky v České republice. Druhým centrem regionu je město Zlín, které se na přelomu 19. a 20. století stalo centrem obuvnického průmyslu evropského významu. V 90. letech prošel region transformací strojírenského, obuvnického a kožedělného průmyslu. Ve stejném období byly na Zlínsku výrazně omezeny kapacity výzkumné základny. Na průběh transformačních procesů bezesporu působilo zpoždění výstavby dálniční sítě směrem na Ostravu. Hrubý domácí produkt na obyvatele představuje 78 % průměru ČR. Region se tak v rámci České republiky řadí mezi podprůměrné. Na tvorbě HDP se více jak 36 % podílí zpracovatelský průmysl. Dalším významným odvětvím je obchod (11 %), doprava (9,3 %) a komerční služby (9,2 %). Podíl zemědělství představuje 3,8 % z vytvořeného regionálního HDP. Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele je na úrovni 79 % celostátního průměru; co do výše tohoto podílu je možné region hodnotit jako průměrný.
32
II.1 Makroekonomický rámec Situaci na trhu práce ovlivnila transformace především zpracovatelského průmyslu. Míra nezaměstnanosti v regionu je nad průměrem ČR a dosáhla výše 10,8 %. Vyšší je v kraji Olomouckém (11,5 %) než ve Zlínském (10,0 %). Od této úrovně se výrazně odchyluje situace v některých okresech. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v okresech Přerov (13,8 %) a Jeseník (15,5 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti v regionu je v okrese Uherské Hradiště (8,3 %). Vytváření pracovních míst neodpovídá poptávce uchazečů. Na 1 VPM připadá v Olomouckém kraji 11,4 uchazečů a ve Zlínském kraji 17,2 uchazečů.
II.1.2.8 Region soudržnosti – Moravskoslezsko Region Moravskoslezsko je ekonomicky i geograficky značně nehomogenní. Na severu hraničí s Polskem a na východě se Slovenskem. Hraniční pásmo tvoří horské oblasti Jeseníků a Beskyd, které jsou vhodným prostředím pro rekreaci a lze je charakterizovat spíše jako venkovské oblasti, na druhé straně je ostravskokarvinská aglomerace oblastí s velkou koncentrací průmyslu, urbanizace a populace, která v posledním desetiletí 20. století prodělala hluboké sociálně ekonomické otřesy. I přes nepříznivý vývoj u řady významných ukazatelů, zejména v oblasti charakterizující trh práce, zůstává Moravskoslezský kraj, vzhledem ke koncentraci průmyslu, jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v ČR. Úroveň některých makroekonomických ukazatelů lze, ve srovnání s ostatními regiony soudržnosti, hodnotit jako průměrnou. Například podíl HDP na 1 obyvatele představuje necelých 84 % úrovně České republiky. Na vytvořeném HDP se z cca 30 % podíleli producenti odvětví zpracovatelského průmyslu, z cca 10 – 11 % pak odvětví: obchod, služby související s nemovitostmi, pronájmy, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Z celorepublikového pohledu je rovněž významná těžba uhlí; podíl tohoto odvětví na regionálním úhrnu činil 6,7 %. Nejnižší měrou se na tvorbě HDP podílejí producenti v okresech Bruntál, Nový Jičín a Opava. Vývoj podílu tvorby hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele byl ve srovnání s ostatními regiony nízký. V posledních třech letech představuje pouze 70 % průměru České republiky. Na trhu práce přetrvávají dlouhodobě značné problémy. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v regionu výše 16,5 %, což představuje nejvyšší nezaměstnanost mezi regiony NUTS 2. Ve srovnání s republikovým průměrem je o 6,6 procentního bodu vyšší. Navíc lze říci, že republikový průměr je překračován ve všech okresech Moravskoslezského kraje. Nejvyšší hodnoty byly vykázány v okresech Ostrava – Město a Karviná. Za varující lze rovněž označit počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Hodnota tohoto ukazatele v kraji je třikrát vyšší, než je republikový průměr (35 osob na 1 VPM). Při analýze nezaměstnanosti však na významu nabývá i absolutní hodnota počtu uchazečů o zaměstnání v regionu, která představuje téměř pětinu z celkového počtu nezaměstnaných v České republice.
33
II.1 Makroekonomický rámec
II.1.3 Plnění konvergenčního programu Česká republika připravila svůj první Konvergenční program. Činí tak v souladu s nařízením Rady 1466/97, které určuje členským státům Evropské unie neúčastnícím se eurozóny povinnost předkládat konvergenční programy. Konvergenční program je zpracován v rámci procedury mnohostranného dohledu podle článku 99 Smlouvy o ES a v souladu s návrhem Hlavních směrů hospodářské politiky, jak jej Evropská komise konkretizovala pro Českou republiku počátkem letošního roku. ČR vyjadřuje svůj zájem i nadále pokračovat v konzervativní strategii přistupování k eurozóně, blíže popsané ve společném dokumentu vlády ČR a ČNB Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z října 2003. Podle této strategie lze očekávat přistoupení ČR k eurozóně v horizontu let 2009 – 2010. Hlavním hospodářským cílem vlády ČR je podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti podněcováním zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti. Současně je neodkladným úkolem upevnění kontroly nad vývojem veřejných financí. Smyslem je zrychlit proces dohánění hospodářské úrovně starých členských států EU, aniž by došlo k zanedbání environmentálních a sociálních požadavků.
II.1.3.1 Měnová politika Režim měnové politiky ČNB spočívá v přímém cílování inflace; od roku 2002 přešla k průběžnému cílovému pásmu pro meziroční celkovou inflaci. Toto pásmo rovnoměrně klesá z úrovně 3 – 5 % v lednu 2002 na úroveň 2 – 4 % v prosinci 2005. V souladu se svou Dlouhodobou měnovou strategií stanovila ČNB v březnu 2004 inflační cíl pro období od ledna 2006 a v dostatečném časovém předstihu vytvořila rámec pro měnově politické rozhodování s dopadem na cenový vývoj od počátku roku 2006 a ukotvila dlouhodobá inflační očekávání. Tento inflační cíl byl vyhlášen jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI) ve výši 3 %. Scénář vývoje inflace na období 2004 – 2007 je založen na vyhodnocení dopadů administrativních vlivů, inflačních očekávání a setrvačnosti, vývoje produkční mezery, zahraničních cen a nominálního devizového kurzu. Inflace bude v roce 2004 silně determinována zvýšením příspěvku administrativních vlivů k růstu cenové hladiny v řádu kolem 1,5 procentního bodu (p.b.). Tento příspěvek bude výsledkem daňových harmonizačních změn u spotřebních daní a DPH v rámci reformy veřejných financí a zrychlení růstu regulovaných cen. Při zpracování a projednávání konvergenčních programů vždy na podzim daného roku, nejpozději však do 31. prosince, bude vládě předloženo vyhodnocení současného a očekávaného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.
II.1.3.2 Fiskální politika Udržitelnost veřejných financí je základní podmínkou pro přijetí jednotné evropské měny. 34
II.1 Makroekonomický rámec V roce 2004 byla zahájena reforma veřejných financí a státní rozpočet a rozpočty státních fondů na rok 2004 byly připraveny jako úsporné. Započaly změny v daňové soustavě, které vytvoří předpoklady pro plnění cílů v oblasti konkurenceschopnosti. Nejvýznamnější změnou je snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 %, při zachování snížené sazby ve výši 5 %. Ke snížení současného nadměrného rozpočtového deficitu vláda ČR přijala strategii konsolidace veřejných financí, která zajistí postupné snížení deficitu sektoru vládních institucí. Podle ní by v roce 2006 neměl deficit vládního sektoru překročit 4,0 % HDP a v roce 2007 by neměl přesáhnout 3,5 % HDP. Ve srovnání s výchozí úrovní v roce 2004 se deficit vládního sektoru ročně v průměru sníží o cca 0,7 procentního bodu. Deficit očištěný o státní záruky se sníží o 0,8 p.b. Pro plnou srovnatelnost by však bylo nutné vyloučit nejenom vliv státních záruk, ale celé transformační náklady, včetně operací transformačních institucí. Takto upravený deficit ale zůstane na úrovni roku 2003 a bude činit 4,4 % HDP. Důvodem stagnace deficitu upraveného o transformační náklady, které jsou svou povahou dočasné, je očekávaný rozpočtový dopad vstupu do EU, který v roce 2004 dosáhne 0,6 % HDP. Na srovnatelné bázi (bez vlivu transformačních nákladů a rozpočtových dopadů vstupu do EU) podíl deficitu na HDP klesne o uvedených 0,6 procentních bodů. K poklesu deficitu v roce 2004 nejvíce přispěje ta část centrální vlády, na kterou se vztahuje fiskální cílení – státní rozpočet a státní fondy. V roce 2006 by deficit vládního sektoru neměl překročit 4,0 % HDP a v roce 2007 by deficit neměl být vyšší než 3,5 % HDP. Ve srovnání s úrovní deficitu vládního sektoru v roce 2004 se jedná o průměrný pokles o 0,7 p.b. ročně. Záměrem vlády je sledovat takové tempo fiskální konsolidace, které příliš nezbrzdí domácí poptávku a neohrozí sociální smír. V roce 2004 se bude kumulovat řada daňových změn, jejichž dopady na chování ekonomických subjektů a rozpočtové příjmy lze kvantifikovat pouze s velkou mírou nejistoty. Již na začátku tohoto roku se také objevilo riziko překročení některých výdajů. Jedná se zejména o vyšší valorizaci důchodů, tlak na zvýšení mzdových prostředků zaměstnanců vládního sektoru a zvýšení nákladů na dluhovou službu. Počínaje rokem 2004 překročí podíl hrubého vládního dluhu na HDP hranici 40 % HDP a ke konci roku 2007 dosáhne hodnoty 44,0 % HDP. Následkem zahrnutí transformačních institucí do vládního sektoru a změny klasifikace státních záruk se Česká republika přesunula ze skupiny zemí s nízkou úrovní dluhu spíše do skupiny zemí s průměrnou úrovní dluhu. Aby došlo k zastavení růstu podílu dluhu na HDP, bylo by nutné stlačit deficit pod 3,0 % HDP. Z fiskálního rámce je zřejmé, že pro pokles vládního dluhu nebudou do roku 2007 vytvořeny předpoklady. Vláda usiluje o splnění konvergenčních kriterií v roce 2008 a teprve od tohoto roku by mohlo dojít k zastavení růstu podílu dluhu na HDP. Fiskální rámec implikuje postupné zpomalování dynamiky růstu vládního dluhu. Po vysokých přírůstcích dluhu, které v období let 2000 až 2004 činily v průměru 5 procentních bodů HDP ročně, se očekává jejich snížení až pod jeden procentní bod ročně. Zpomalení růstu vládního dluhu je vedle metodických vlivů bezprostředním důsledkem reformy veřejných financí, která vede ke snižování primárního deficitu. Od roku 2004 jsou výdaje vládního sektoru ovlivněny vstupem do EU. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti budou financovány projekty, jejichž příjemcem
35
II.1 Makroekonomický rámec bude v řadě případů vládní sektor. Z tohoto titulu se zvýší výdaje do oblasti sociální a hospodářské koheze, což se promítne mimo jiné i ve výši vládních investic. Česká republika bude také přispívat do rozpočtu EU částkou cca 1,1 % HDP a tento výdaj se odrazí v růstu běžných transferů. Příjmy z rozpočtu EU, jejichž příjemcem bude vládní sektor (strukturální fondy, Fond soudržnosti, vnitřní politiky), nepřispějí ve sledovaném období ke zlepšení bilance vládního sektoru. Tyto prostředky jsou určeny na konkrétní projekty a vzhledem k jejich adicionalitě se odpovídajícím způsobem zvýší výdaje vládního sektoru. Až v dlouhodobějším horizontu lze očekávat úspory pro vládní sektor s tím, jak tyto prostředky urychlí rozvoj v oblasti sociální a hospodářské koheze a sníží potřebu financování této oblasti. V krátkodobém horizontu bude vstup do EU znamenat prohloubení deficitu vládního sektoru o cca 0,3 – 1,0 % HDP.
II.1.3.3 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí Velkou část veřejných výdajů představují programy, jejichž analýza vyžaduje dlouhodobou perspektivu. Dnešní rozhodnutí v těchto výdajových oblastech vyvolá důsledky, které se projeví nejenom v nejbližších letech, ale často i po uplynutí několika desítek let a s větší intenzitou. Z tohoto důvodu, stejně jako z důvodu radikálních změn demografické struktury obyvatelstva, se významně zvýšil zájem o dlouhodobé fiskální projekce, a to navzdory vysoké míře nejistoty, která je s dlouhodobými projekcemi spjata. Nejvýznamnější determinantou fiskálního vývoje v následujících desetiletích bude vývoj struktury obyvatelstva, jejíž podoba je již dnes v hlavních obrysech předurčena. Změna struktury obyvatelstva postihne nejenom veřejné výdaje, ale bude mít dopady i na trh práce a vývoj produktivity. S cílem zajistit co nejvyšší objektivitu fiskálních projekcí se jejich východiskem stala demografická prognóza ČSÚ. Česká republika patří k zemím, které mají ve srovnání s průměrem zemí EU-15 spíše mladší populaci, ale na konci horizontu predikce (rok 2050) bude podíl starších osob na české populaci výrazně nadprůměrný. Proces stárnutí populace je v České republice ve srovnání se státy EU-15 jednoznačně nejrychlejší. Významným krokem ke střednědobé stabilizaci důchodového zabezpečení bylo rozhodnutí o postupném zvyšování důchodového věku na 63 let. Této hranice bude dosaženo v roce 2016 pro muže a v roce 2019 pro ženy, avšak důchodový věk žen zůstane nadále diferencovaný podle počtu jejich dětí. Na příjmové straně penzijního systému byly podniknuty kroky, které vyrovnávají efektivní příspěvkovou povinnost zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a přispějí ke zvýšení příjmů důchodového systému. V rámci druhé etapy reformy veřejných financí byly mezi všemi parlamentními stranami zahájeny diskuse o zásadní systémové reformě důchodového zabezpečení. V průběhu dubna byla ustavena expertní komise, která by měla exaktně posoudit různé možnosti penzijní reformy. Přes pozitivní dopady prováděné konsolidace je zřejmé, že se veřejné finance stále nenacházejí v udržitelné pozici a že pokud nebudou podniknuty dodatečné kroky usměrňující očekávané zvyšování výdajů, bude jejich nárůst muset být financován vyšším zdaněním jak stávajících, tak zejména budoucích daňových poplatníků, nebo omezením rozsahu výdajových programů pro tyto generace. Dosažení fiskální stability a mezigenerační spravedlnosti si tak nevyhnutelně žádá další značné úsilí v podobě dlouhodobě působících opatření zejména v oblastech důchodů
36
II.1 Makroekonomický rámec a zdravotnictví s cílem zajistit udržitelnost, ovladatelnost a kvalitu veřejných financí. Pokud by česká fiskální a rozpočtová politika měla po vstupu do Evropské unie vyhovět požadavkům na fiskální disciplínu stanoveným v Paktu stability a růstu, bylo by nutné provést taková opatření, která by snížila podíl výdajů, nebo zvýšila podíl daní, na HDP o více než 5 procentních bodů v roce 2008. To znamená, že celkové saldo veřejných financí by mělo být v roce 2008 přebytkové v rozsahu 1,8 % HDP.
II.1.3.4 Zvyšování flexibility trhu práce a zaměstnanosti Pro trh práce v ČR je charakteristická, podobně jako v zemích EU, poměrně malá mobilita a flexibilita pracovní síly. Posílení adaptačních mechanismů na trhu práce vyžaduje realizaci kroků prohlubujících flexibilitu trhu práce a pružnost reálných mezd nejen v institucionální oblasti, ale také změny v oblastech jako jsou dopravní infrastruktura a trh s byty. V posledních letech klesá podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a sektorová struktura zaměstnanosti se postupně přibližuje situaci v zemích EU. Přetrvává však řada strukturálních problémů, jež se projevují v růstu míry nezaměstnanosti, a to především její dlouhodobé složky. Dalším důsledkem jsou výrazné regionální rozdíly a vysoké míry nezaměstnanosti rizikových skupin, zejména mladých a starších pracovníků. Na zvýšení flexibility trhu práce byly zaměřeny změny v oblasti legislativní úpravy jeho fungování. Jde o novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti. Jedná se především o vytvoření podmínek pro úspěšné fungování soukromých agentur práce založených na ziskovém principu, což umožní používání institutu tzv. pronajímání pracovníků. V novele zákoníku práce však byla s cílem zvýšení ochrany zaměstnanců omezena možnost řetězení pracovních smluv na dobu určitou. Z dalších opatření se jedná zejména o zpřísnění podmínek pro poskytování podpor v nezaměstnanosti, kdy bude vyžadována větší míra spolupráce nezaměstnaných s úřady práce. Na reformy trhu práce navazují reformy v oblasti vzdělávání. Čtyřletý rozvojový program Odstraňování disproporcí ve vzdělávací nabídce krajů sleduje optimalizaci vzdělávací nabídky ve vazbě na trh práce. Podpora je poskytována zejména na inovaci technických oborů, ve kterých došlo v posledních letech k výrazným změnám. Podařilo se identifikovat některé legislativní překážky rozvoje celoživotního učení. Problematika celoživotního učení, hledání alternativních vzdělávacích cest a identifikace problémů spojených s jejich realizací zůstává i nadále předmětem zájmu vlády. Pro podporu celoživotního učení má klíčový význam vytvoření transparentního národního systému kvalifikací a tvorbu tzv. profesních profilů, které jsou vytvářeny ve spolupráci se sociálními partnery.
II.1.3.5 Strukturální politiky V únoru 2003 schválila vláda dokument Návrhy zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí, který identifikoval závažné překážky rozvoje podnikatelských a investičních aktivit a navrhl způsoby jejich odstranění. Systém investičních pobídek České republiky upravuje od května roku 2000 zákon o investičních pobídkách. Jeho druhá novela zajistila s účinností od 1. května 2004 plnou kompatibilitu s právními předpisy EU. Stěžejním opatřením je přesun kompetencí Úřadu pro 37
II.1 Makroekonomický rámec ochranu hospodářské soutěže při posuzování udělování investičních pobídek do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a od určité hranice do působnosti Evropské komise a snížení minimální výše investice potřebné k získání pobídky z 350 mil. Kč na 200 mil. Kč (z 10,9 mil. € na 6,2 mil. €). Zvýšenou pozornost věnuje vláda segmentu malého a středního podnikání. Malé a střední podniky (MSP) jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. Podněcují konkurenční dynamiku ekonomiky a přímo či nepřímo působí na velké podniky, zejména v oblasti zvyšování efektivnosti a inovací. Proto vláda zpracovává Koncepci podpory malého a středního podnikání od r. 2005. Podpora malému a střednímu podnikání je v současnosti poskytována prostřednictvím 11 programů. Státní podpora se dále zaměřuje na zavádění nových technologií včetně rekvalifikace zaměstnanců a zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím. Zvyšování konkurenceschopnosti země je podporováno také prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje. První Národní politika výzkumu a vývoje byla přijata v lednu 2000, počátkem letošního roku přijala vláda Národní politiku výzkumu a vývoje na 2004 – 2008, která byla zpracována (s přihlédnutím k ekonomickým možnostem státu) tak, aby vytvořila příznivé předpoklady zvyšování výkonnosti ekonomiky a pro postupné přibližování k Barcelonským cílům. Co se týká úpravy legislativního rámce, očekává se v letošním roce předložení nového obchodního zákoníku a nového zákona o úpadku, který by odstranil zdlouhavost procesu, napomohl diferencovanému přístupu k řešení situace dlužníka (podle povahy dlužníka či podle počtu jeho věřitelů) a podpořil zachování zdravých částí podniků v úpadku. Také bude připravena novela občanského soudního řádu a návrh právní úpravy vedoucí ke zjednodušení a urychlení zápisů do obchodního rejstříku.
II.1.4 Rozvojové politiky resortů II.1.4.1 Rozvojová politika Ministerstva pro místní rozvoj ČR Česká regionální politika se harmonizovala s evropským systémem již v předvstupním období. V roce 1998 byly usnesením vlády č. 235 přijaty zásady regionální politiky. Legislativní rámec regionální politiky v ČR je zakotven v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který stanoví věcné, programové a institucionální podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji v rámci České republiky s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje. Česká regionální politika má selektivní charakter a je zaměřena na podporu vybraných problémových regionů. Koncepčním dokumentem politiky regionálního rozvoje do roku 2006 je Strategie regionálního rozvoje České republiky schválená usnesením vlády č. 682 ze dne 12. července 2000. Tento dokument obsahuje zejména analýzu regionálního rozvoje, a to jak z hlediska odvětví či sektorů, tak i jednotlivých regionů, hodnocení dosavadních odvětvových opatření ministerstev a přístupů regionů, vymezení slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých regionů, odvětví a sektorů. Součástí strategie je i další koncepce regionálního rozvoje, vymezení priorit a opatření k podpoře rozvoje a také vymezení strukturálně 38
II.1 Makroekonomický rámec postižených a hospodářsky slabých regionů. V návaznosti na ni byly vypracovány státní programy podpory regionálního rozvoje pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony. Zpřesnění této strategie na období 2004 – 2006 je obsaženo v Národním rozvojovém plánu v rámci specifického cíle Vyvážený rozvoj regionů. Dosažení vyváženého regionálního rozvoje na úrovni regionů soudržnosti se opírá o prorůstovou strategii podpory směřovanou na životaschopné části ekonomické základny regionů, s vyloučením rušivých faktorů vývoje vyplývajících z různé východiskové pozice jednotlivých regionů. Tím se růst regionálních rozdílů na úrovni regionů NUTS 2, vyplývajících z dopadů ekonomické transformace a přístupu ČR k EU, stane umírněný. K realizaci této strategie jsou zaměřeny priority regionální podpora podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech a rozvoj cestovního ruchu v rámci Společného regionálního operačního programu. Vláda ČR schválila svým usnesením č. 722 ze dne 16. července 2003 vymezení regionů se soustředěnou pomocí státu na roky 2004 – 2006. Tím byly určeny strukturálně postižené, hospodářsky slabé a regiony s vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Vymezené regiony zaujímají 29,3 % rozlohy území a 29 % počtu obyvatel ČR. Pro nejvíce postižené regiony (Severozápad, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj) byli jmenováni zmocněnci vlády. Jejich hlavním úkolem je koordinovat činnosti spojené s realizací usnesení vlády, která se vztahují k problematice regionů, a spolupracovat se všemi relevantními subjekty při řešení problémů jejich restrukturalizace a revitalizace. Hlavním nástrojem realizace cílů vnitřní regionální politiky ČR jsou střednědobé státní programy regionálního rozvoje. Již v roce 2000 vláda rozhodla o realizaci tří regionálních programů pro strukturálně postižené regiony Moravskoslezsko a Severozápad a pro další hospodářsky slabé a strukturálně postižené oblasti na území České republiky. V současné době se jejich prostřednictvím (včetně programu obnovy venkova) realizuje též podpora území postižených povodněmi v roce 2002. V letech 2004 – 2006 bude územní vymezení příjemců podpory v rámci regionálních programů uvedeno do souladu s vymezením regionů se soustředěnou podporou státu a s podmínkami pro realizaci regionálních programů platných do roku 2003. Státní program podpory regionálního rozvoje bude v tomto období realizován ve formě podprogramů v následující podobě: 1. Podpora strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů bude zajišťována podprogramy: a. Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území regionů NUTS 3 Ústecký a Moravskoslezský kraj. b. Podpora rozvoje severních Čech a Moravskoslezského regionu (projekty obcí). c. Podpora rozvoje ostatních hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů. d. Podpora obnovy a výstavby technické infrastruktury v bývalých vojenských újezdech Ralsko a Mladá. 2. Podpora venkovských regionů. 3. Podpora ostatních regionů, jejichž podporování státem je žádoucí.
39
II.1 Makroekonomický rámec Rozvoji venkovského prostoru dlouhodobě napomáhá Program obnovy venkova. Ve smyslu novely zákona o rozpočtovém určení daní mají být prostředky programu převedeny do působnosti krajských samosprávných celků. Program bude tedy realizován na regionální úrovni. Bez ohledu na tuto změnu lze ale předpokládat, že podpora venkova bude i v centrálních programech regionálního rozvoje v určité minimální podobě zachována. Specifickým regionálním programem je Program podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek, který vláda schválila svým usnesením č. 1033 ze dne 20. října 2003. Program byl zahájen v roce 2004 a jeho cílem je zmírnění negativních důsledků, které bude mít pro dotčené regiony rušení vojenských posádek a redukce početních stavů armády v rámci reformy Armády České republiky. Z uvedeného vyplývá, že česká regionální politika v praxi zohledňuje základní principy uplatňované v rámci Evropských společenství. Jedná se zejména o princip koncentrace prostředků podpory regionálního rozvoje na předem vymezené problémové regiony, zavedení víceletého programování a posílení koncepčnosti na tomto úseku. Při řešení problematiky podpory regionálního rozvoje je kladen důraz na spolupráci orgánů na republikové a regionální úrovni a na spolupráci nestátních organizací v rámci principu partnerství. V období 2004 – 2006 budou vedle sebe koexistovat národní programy podpory regionálního rozvoje a operační programy strukturálních fondů (sektorové operační programy a společný regionální operační program). Hlavním cílem operačních programů je zvýšení ekonomické výkonnosti ČR tak, aby se podílem HDP na 1 obyvatele co nejvíce přiblížila 75 % průměru zemí EU. Sektorové operační programy v sobě nemají zabudováno územní měřítko, mohou být podporovány projekty a aktivity po celém území ČR spadající pod Cíl 1 strukturálních fondů. Finanční zdroje Společného regionálního operačního programu jsou sice rozčleněny podle jednotlivých regionů soudržnosti (regiony NUTS 2), avšak toto rozdělení je pouze orientační, a finanční prostředky mohou být v případě potřeby přesunovány mezi regiony v závislosti na počtu a kvalitě připravených projektů. Výjimku v rámci Společného regionálního operačního programu představuje pouze priorita č. 1 Regionální podpora podnikání, která je určena pro subjekty v regionech se soustředěnou podporou státu a mikroregiony podporované v rámci krajů. Pro zachycení disparit mezi různými regiony má rozhodující význam zvolená regionální úroveň. Zatímco v rámci evropského hospodářského prostoru je postačující úroveň regionů NUTS 2 a 3, v podmínkách České republiky je třeba zvolit měřítko jemnější, a to s ohledem na potřebu lokalizace problémů i efektivnosti vynakládaných prostředků. Územní diferenciace většiny ukazatelů na úrovni regionů soudržnosti nebo krajů není tak výrazná a nevystihuje regionální problémy tak, jak to ukazuje vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provedené na základě okresů. Právě na této úrovni sledování se v největší míře projevuje existence výrazných socioekonomických disparit v regionální struktuře České republiky. Pro zachování regionální politiky vlády ve smyslu zákona č. 248/2000 Sb. je tedy nezbytná koexistence národních programů regionálního rozvoje a operačních programů strukturálních fondů. Národní regionální programy jako jediné umožňují cíleně soustředit omezené veřejné prostředky na rozhodující regionální priority a podpořit rozvoj
40
II.1 Makroekonomický rámec problémových regionů v rámci ČR. Kromě toho umožňují přístup k podpoře i menším obcím a realizaci menších projektů, které by se jen velmi obtížně realizovaly v rámci složitého mechanizmu strukturálních fondů.
II.1.4.2 Rozvojová politika Ministerstva životního prostředí ČR Národní rozvojový plán Ochrana a zkvalitňování životního prostředí je rozvíjen prioritou 3 OP Infrastruktura Zlepšování environmentální infrastruktury. Opatření v rámci priority 3 navazují na probíhající programy v resortu životního prostředí a v mezinárodním měřítku vycházejí z Evropské strategie udržitelného rozvoje a 6. Akčního programu EU. Opatření jsou v souladu s dlouhodobými strategickými cíli Státní politiky životního prostředí schválené usnesením vlády České republiky č. 38/2001 a respektují cíle ochrany životního prostředí formulované v NRP. Opatření obsažená v prioritě 3 jsou komplementární s opatřeními v oblasti životního prostředí obsaženými v ostatních operačních programech, Fondu soudržnosti i v rámci priority 2 OP Infrastruktura. Velké investiční projekty a sdružené projekty v oblasti životního prostředí, jejichž náklady přesahují 10 mil. €, budou podporovány z Fondu soudržnosti. Problematika environmentální výchovy a vzdělávání je řešena komplementárně v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. V rámci priority 3 budou realizována čtyři opatření: 1. 2. 3. 4.
Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Opatření 3.4
Obnova environmentálních funkcí území. Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství. Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží.
II.1.4.2.1 Obnova environmentálních funkcí území Vyvážené přírodní prostředí je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje. V minulosti bylo v ČR přírodní prostředí poškozeno především intenzivním hospodařením, vedoucím k zásadnímu narušení vodního režimu, snížení retenční schopnosti krajiny a poškození prvků zajišťujících ekologickou stabilitu. Důsledkem uvedeného stavu je vedle snížení retenční kapacity území i další negativní ovlivnění, např. hladin spodních vod, přirozených, s vodou spojených ekosystémů a biodiverzity. Následky tohoto poškození se projevily i při rozsáhlých povodních v letech 1997 a 2002. Cílem opatření 3.1 je přispět k obnově narušeného vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a podpora biodiverzity. Vyšší retenční schopnost krajiny také pomůže snížit ničivé následky případných povodní tím, že se částečně omezí povodňové kulminační průtoky a transformuje povodňová vlna. Příznivější časový průběh povodní umožní přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Existuje celá škála opatření od ryze technických až po ryze biologická, včetně celé řady přechodů (tzv. opatření biotechnická). Těžiště řešení bude spočívat v uplatňování preventivních opatření ke snižování povrchových odtoků všestranným posilováním retenčních schopností krajiny. Především jde o zvýšení vsaků a akumulaci srážek v podzemní vodě
41
II.1 Makroekonomický rámec změnou rostlinného pokryvu, zmenšováním ploch s nepropustným povrchem, zlepšováním spádových poměrů a zpomalováním povrchového odtoku, zatravňováním břehů a přirozených inundací, tvorbou protierozních mezí a vegetačních pásů, dále budováním retenčních nádrží a suchých poldrů. Tato opatření budou doplněna opatřeními na podporu biodiverzity vodních toků, především odstraňováním migračních bariér. Základním kritériem pro uplatnění konkrétního opatření musí být jeho ekologická vhodnost a přiměřenost dané konkrétní lokalitě. Zvláštní pozornost bude věnována územím zařazeným do sítě NATURA 2000. II.1.4.2.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Ochrana čistoty vod je v posledním období zaměřena především na zásadní zlepšení kvality vod, a to zejména omezením bodových zdrojů znečištění. Přestože bylo dosaženo výrazného zlepšení stavu kvality našich řek (řádový pokles u hlavních kvalitativních ukazatelů BSK5, CHSK, NL, obsah nebezpečných látek), stále ještě není situace plně uspokojivá. Přetrvává vysoký obsah nutrientů ve vodách vedoucí k eutrofizaci toků a nádrží a ohrožující recipientní moře. Řada zejména menších aglomerací není vybavena odpovídajícím stokovým systémem s účinnou ČOV. Hlavní požadavky na čištění městských odpadních vod jsou stanoveny Směrnicí 91/271/EHS, která požaduje zejména vybudování systémů čištění odpadních vod pro obce nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a zajištění odstranění dusíku a fosforu v obcích nad 10 000 EO do konce přechodného období (do 31. 12. 2010). Cílem opatření je snížení znečištění vodních toků naplněním požadavků směrnice 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, zajištění správného nakládání s kaly z čistíren odpadních vod. Podpora se týká i projektů v oblasti poskytování kvalitní pitné vody v souladu s požadavky směrnice 98/83/ES, o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. II.1.4.2.3 Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší Opatření v oblasti ochrany ovzduší směřují ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavků rámcové směrnice 96/62/ES a jejích dceřinných směrnic, směrnice 2001/81/ES, o emisních stropech, směrnice 2001/80/ES, o omezení emisí některých znečišťujících látek z velkých spalovacích zařízení do ovzduší, směrnice 2000/76/ES, o spalování odpadů, směrnice 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek z používání rozpouštědel, směrnice 2001/77/ES, o propagaci elektřiny získané z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu s elektřinou a snížení emisí skleníkových plynů vyplývající ze závazků Kjótského protokolu. II.1.4.2.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží V České republice je stále produkováno značné množství odpadů. Nejčastěji užívanou metodou odstraňování odpadů je dosud skládkování. Jen nízký podíl odpadů je využíván jako druhotná surovina. Cílem opatření je zlepšení úrovně nakládání s odpady v souladu s ustavenou hierarchií nakládání s odpady (prevence, materiálové využití, energetické využití, konečné odstranění), rekultivace a sanace starých ekologických zátěží.
42
II.1 Makroekonomický rámec II.1.4.2.5 Shoda s politikami Společenství, s národními a regionálními politikami Politika ES na ochranu životního prostředí představuje stěžejní východisko pro OP, což se jasně promítá do formulace globálního cíle. Environmentální aspekty představují jedno ze zásadních kritérií pro výběr projektů. Důraz je kladen na zachování a obnovu přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu takovým způsobem, aby se respektovaly principy udržitelného rozvoje a přibližování ke standardům EU. V rámci OP Infrastruktura nebude tedy podpořen žádný projekt, který nebude mít kladné vyjádření EIA, to znamená, že nebude v souladu se směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí – EIA (85/337/EHS ve znění pozdějších předpisů 97/11/ES), nebo vyjádření, že projekt procesu EIA nepodléhá. Projekty související s územími zařazenými do sítě NATURA 2000 jsou podporovány v rámci Opatření 3.1. OP Infrastruktura Obnova environmentálních funkcí území. Projekty jsou v současnosti zaměřeny na revitalizaci vodních toků, úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a mokřadů a na budování a obnovu retenčních nádrží a suchých poldrů. Podpory jsou cíleny také na odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy. Princip „znečišťovatel platí“ se uplatňuje především při nakládání s odpadními vodami a odpady a při ochraně ovzduší. Za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou stanoveny poplatky, a to podle druhu a objemu znečišťujících látek. Od roku 2000 byly také zrušeny křížové dotace mezi domácnostmi a ostatními spotřebiteli. Růst ceny vody měl za následek pokles spotřeby vody, a tím i množství odpadních vod. Výdaje za vodné a stočné představovaly v roce 2001 celkem 1,7 % příjmů průměrné domácnosti (2,9 % příjmů domácnosti s nízkým příjmem). Vzhledem k mezinárodním doporučením sociálně únosné hodnoty výše vodného a stočného v rozmezí 2 – 3 % příjmů se jeví další významnější zvyšování ceny vody jako neúnosné. Poplatky za odvoz a likvidaci odpadu jsou stanoveny v zákoně o odpadech. Poplatek je příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí České republiky. Pro provozovatele skládky stanovuje zákon o odpadech povinnost vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu. Finanční rezerva je vedena na zvláštním vázaném účtu. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, také stanovuje pokuty za nezákonné nakládání s odpady a neplnění zákonných povinností. Zákon o ochraně ovzduší stanoví poplatky za znečišťování. Struktura poplatků je kombinací normativního a ekonomického řešení (při normativním řešení „znečišťovatel platí“ jen za ochrannou technologii do výše emisního limitu, při kombinovaném způsobu k tomu přistupují i poplatky za každou emitovanou tunu). Příjmy z poplatků jsou alokovány na financování opatření ke snižování emisí (včetně úspor energie a přechodu na ušlechtilejší a ekologicky čistší způsoby získávání energie). Zákon o ochraně ovzduší navíc předepisuje poplatky za výrobu a dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a výrobků takové látky obsahujících. Sazba poplatku 400 Kč za kilogram regulované látky je stanovena za účelem vyvolání dalšího stimulačního ekonomického efektu regulace výroby a spotřeby
43
II.1 Makroekonomický rámec těchto látek. Výnos bude přednostně využíván při ochraně ozónové vrstvy Země pro podporu financování nákladů opatření a projektů „freonového programu“.
II.1.4.3 Rozvojová politika Ministerstva dopravy ČR Globálním cílem dopravní politiky je rozvoj dopravy podle principu udržitelného rozvoje. Základní podmínkou k provozování dopravy je dopravní infrastruktura, jejíž rozvoj je důležitým úkolem veřejného sektoru. Proto rozvoj dopravní infrastruktury zůstal ve všech programových dokumentech stěžejním strategickým úkolem vlády, což potvrdilo i nové programové prohlášení vlády z poloviny roku 2004. Negativní stránkou, která však ovlivňuje věcné a zejména časové plnění strategie, je nedostatek finančních prostředků v určitých směrech a rozsáhlé dědictví zanedbanosti dopravní infrastruktury z minulých let. Vzhledem k tomu, že v období od roku 2000 do vstupu ČR do EU byl ISPA jedním z hlavních finančních nástrojů EU pro nově přistupující země, je možno konstatovat, že v oblasti dopravy byly úspěšně plněny sektorové priority, které byly stanoveny v základních dokumentech Přístupové partnerství a Národní program pro přijetí acquis i v dokumentech specifických, jako je Národní strategický dokument ČR pro program ISPA. Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 a další rozvojové dokumenty (Národní rozvojový plán ČR pro r. 2004 – 2006, Strategie Fondu soudržnosti, Operační program Infrastruktura aj.) jsou na začátku realizačního období, ale plně vycházejí z úspěšné strategie předchozích let a mají přirozenou rozvojovou kontinuitu, která zcela naplňuje pravidla Rámce podpory Společenství. Realizace druhé prioritní osy Rozvoj dopravní infrastruktury přispívá významně i k vytvoření předpokladů pro naplňování dalších os, zejména první (Posílení konkurenceschopnosti) a třetí (Rozvoj lidských zdrojů). Operační program Infrastruktura (část Doprava) tuto osu adekvátně naplňuje. V této oblasti je zásadní shoda s politikami Společenství zejména v oblasti rozvoje transevropských dopravních sítí (TEN-T) a s národní strategií rozvoje dopravní infrastruktury. V programových dokumentech je vymezen vždy příslušný rámec tak, aby nedocházelo k překrývání programů. V této souvislosti Evropský parlament přijal v dubnu 2004 novou směrnici k transevropské dopravní síti, která zahrnuje seznam 30 prioritních projektů a označuje je jako projekty evropského zájmu. Směrnice jsou doplněny novými pravidly pro spolufinancování, což by mělo být větší pobídkou pro realizaci projektů, zejména pro uplatnění partnerství veřejného a soukromého sektoru. Z hlediska zájmu České republiky byly zařazeny jako projekty evropského zájmu tyto projekty: 1. Galileo (2008). 2. Železnice Břeclav – Praha – Norimberk (2010), s úsekem Norimberk – Praha jako přeshraničním úsekem. 3. Železniční osa Praha – Linec (2016). 4. Železnice Katovice – Břeclav (2010).
44
II.1 Makroekonomický rámec 5. Dálnice Katovice – Brno/Žilina (2010), přeshraniční úsek. 6. Dálnice Brno – Vídeň (2009), přeshraniční úsek. Tyto hlavní trasy odpovídají z větší části tzv. panevropským koridorům (v závorce jsou uvedeny předběžné termíny dokončení prací). Čerpání předvstupního nástroje ISPA v celém období 2000 – 2003 ukazuje následující tabulka: Tabulka č. II.4 Čerpání prostředků ISPA v období 2000 – 2003 Počet projektů
Projekty celkem (€) (závazek EU)
Závazek EU (€) (čerpání)
Životní prostředí
17
247 825 452
146 237 007
Doprava
13
260 627 258
146 712 318
Celkem
30
508 452 710
292 949 325
Pramen: MD ČR
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v rámci předvstupního nástroje ISPA bylo využito téměř 300 mil. €, přitom podíl čerpání pro oba sektory (životní prostředí a dopravu) byl prakticky rovnocenný. Schválením dvou investičních projektů Řídicím výborem ISPA v roce 2003 (3 úseků dálnice D8 v srpnu 2003 a pilotního projektu ETCS/ERTMS v listopadu 2003) byla vyčerpána celková alokace určená na dopravní projekty ISPA v období 2000 – 2006. Celkově dosahují investiční náklady schválených projektů částky 503,5 mil. €, z toho grant z nástroje ISPA přesahuje hodnotu 260 mil. €, tj. cca 52 %. Dnem vstupu České republiky do EU, tj. 1. 5. 2004, byly všechny projekty ISPA převedeny do režimu Fondu soudržnosti. Z hlediska železniční sítě se podařilo dokončit modernizaci tzv. IV. a VI. železničního koridoru (tj. úseky Děčín – Praha – Brno – Břeclav a Petrovice u K. – Přerov – Břeclav, s návazností na sousední státy) pro rychlost až 160 km/hod. Návazně na to bude následovat pokračování na úsecích dalších koridorů z Prahy do Horního Dvořiště a z Prahy do Chebu. V oblasti dálniční sítě probíhají intenzivní práce zejména v oblasti dálnice D5 (dokončení obchvatu Plzně), D1, D3, D8, D11 a D47 i rychlostních komunikací (R6, R35 a R48). Nová kvalita však bude moci být efektivně využita až budou dokončeny celé souvislé úseky. Kromě toho probíhají i intenzivní práce na dalších stavbách dopravní infrastruktury na základě uvolňování finančních prostředků prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Ze strategického hlediska se zatím nepodařilo zahájit stavbu vodních děl na Labi, která měla zlepšit splavnost labské vodní cesty. V současné době Evropská komise připravuje (a diskutuje) nový strategický přístup k politice hospodářské a sociální soudržnosti v dalším programovacím období. Rámcovým 45
II.1 Makroekonomický rámec zastřešujícím dokumentem bude strategický dokument na úrovni EU, který bude schválen Radou a bude naplňovat cíle Společenství. Od evropského strategického dokumentu bude pak odvozen národní strategický referenční rámec, který bude pokrývat schválené priority Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Národní referenční rámec bude mít část strategickou a část operační. Na základě národního referenčního rámce pak budou teprve vytvářeny tematické i regionální operační programy. Vzhledem k tomu, že v návrhu nařízení k ERDF není uveden institut programového dodatku, bylo by vhodné, na základě zkušeností z přípravy programových dokumentů, zohledňovat potřeby dopravy v samostatných programech bez participace řídicího principu ze strany resortu životního prostředí. Domníváme se, že resort dopravy je schopen takovéto programy připravit při zachování principu partnerství a regionální spolupráce. V tomto směru také zatím postrádáme přesné vymezení povinností a lhůt ze strany Komise týkajících se příslušných postupů, schvalování a revize programových dokumentů, přičemž podporujeme maximální zjednodušení administrativních procedur. Podrobnosti k operačním programům jsou popisovány v jednotlivých nařízeních a resort dopravy předpokládá čerpání z fondů ERDF a FS na základě definování priorit.
II.1.4.4 Rozvojová politika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Klíčovými strategickými dokumenty MPSV jsou z hlediska naplňování cílů prioritní osy 3 RPS Rozvoj lidských zdrojů Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006 a Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006. Národní akční plán zaměstnanosti schválený vládou dne 14. července 2004, navazuje na předchozí roční Národní akční plány zaměstnanosti a obsahuje celkem 10 věcných priorit, které vycházejí z evropské strategie zaměstnanosti a které budou naplňovány prostřednictvím realizace programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu (OP RLZ, JPD 3, CIP EQUAL a částečně SROP). Priority pokrývají problematiku zaměstnatelnosti, včetně integrace osob znevýhodněných na trhu práce, rovných příležitostí pro muže a ženy, podpory celoživotního učení a podpory adaptability, podnikání a tvorby pracovních míst. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006 schválený vládou dne 21. července 2004, vychází z klíčových priorit a výzev identifikovaných vládou ČR a Evropskou komisí ve Společném memorandu o sociálním začleňování. Jádrem strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování je jednak snaha o postižení celého širokého rámce chudoby a sociálního vyloučení, jednak užší orientace na znevýhodněné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením a chudobou. Jedná se zejména o nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením a osoby ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Vzhledem k vazbě strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování na programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu bude mít realizace těchto programů pozitivní vliv na dosažení cílů Akčního plánu.
II.1.4.5 Rozvojová politika Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Cílem Operačního programu Průmysl a podnikání je rozvoj podnikatelského prostředí a podpora rozvoje inovací výrobků, technologií a služeb v souladu se záměry Průmyslové politiky resortu, schválené usnesením vlády ČR v roce 2000 a odsouhlasené EK při předvstupních jednáních ČR s EU. 46
II.1 Makroekonomický rámec Důraz je kladen zejména na podporu malých a středních firem zpracovatelského průmyslu a celkový rozvoj podnikání. Poskytování podpor v rámci programu není prováděno selektivně, upřednostňováním vybraných sektorů průmyslu, ale tak, že všechna odvětví a obory v působnosti MPO mají stejnou šanci. Základním kritériem je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, dosahování vyváženého rozvoje regionů a naplňování cílů horizontálních politik EU. Vzhledem k tomu, že je dosud realizace projektů programu na samotném počátku, nelze v tomto období hodnotit ekonomické výsledky dopadů realizace. Podpora podnikatelů ze strukturálních fondů EU je doprovázena doplňkovými opatřeními v rámci národních programů podpory. Projekty, které jsou v současné době vybírány hodnotitelskými komisemi, budou realizovány v době mírného růstu ekonomiky, jak dokládají vybrané údaje z Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví za 1. pololetí 2004 (dokument MPO): 1. Hrubý domácí produkt byl za 1. pololetí 2004 vyšší o 3,8 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. 2. Průmyslová produkce v průmyslových organizacích s více než 20 zaměstnanci zrychlila meziroční růst na 10,8 % v 1. pololetí 2004 (ve srovnání s 5,6 % ve stejném období předchozího roku). 3. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce za 1. pololetí 2004 o 11,8 %. Tržby (ve s.c.) se zvýšily o 12,3 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,5 % (na celkových tržbách se podílejí 56,5 %). Mírný růst produkce a tržeb zaznamenala energetická odvětví (o 1,3 %, resp. 2,5 %), zatímco v surovinových odvětvích se tržby snížily (o 0,6 %, resp. o 0,7 %). 4. Celková zaměstnanost se v průmyslu snížila o 1,1 %, ale díky hospodářskému růstu se snižování zaměstnanosti zpomaluje. 5. Pokud jde o průmyslové organizace se 100 a více zaměstnanci, které se na celkových výnosech průmyslu podílejí 79 %, vzrostla účetní přidaná hodnota o 13,8 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 15,1 %, v energetice o 10 % a v těžbě surovin o 7,9 %. 6. Výrazně se zrychlil růst obratu zahraničního obchodu. Pozitivním faktorem je také vstup ČR do EU, který v obchodní výměně znamenal začlenění do největší zóny volného obchodu. Projevil se již v květnových a červnových výsledcích roku 2004, když meziroční tempa růstu vývozu i dovozu byla výrazně vyšší než v předchozích měsících. Lze tedy odhadovat, že postupná realizace projektů v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání může dále přispět k efektivnímu růstu ekonomiky ČR. V současné době probíhá na MPO vyhodnocování některých politik a koncepčních dokumentů rozvoje průmyslu jako příprava na budoucí období, které zahrnuje i nové plánovací období EU pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU na léta 2007 – 2013. Tyto nové koncepce budou sladěny s připravenou komplexní Strategií hospodářského rozvoje ČR. Operační program Průmysl a podnikání byl vyhlášen dne 12. 5. 2004 pro všech 11 programů a přijímání žádostí o podporu bylo zahájeno dne 1. 7. 2004. K 2. 12. 2004 bylo podáno celkem 1 025 žádostí o podporu (732 žádostí o dotace a 293 žádostí o zvýhodněné úvěry), z čehož nejvíce (504) v programu ROZVOJ. Podle počtu žádostí následují programy INOVACE (82 žádostí), REALITY (63 žádostí) a MARKETING (62 žádostí).
47
II.1 Makroekonomický rámec Program ROZVOJ byl, v důsledku disproporce mezi počtem žádostí a finančními zdroji určenými na podporu projektů, ke dni 14. 9. 2004 pozastaven. V současnosti probíhá jak vyhodnocování již přijatých žádostí, tak modifikace tohoto programu tak, aby jeho další realizace byla bez problémů. Projekty jsou průběžně hodnoceny projektovými manažery, externími oponenty a již také proběhla zasedání hodnotitelských komisí programů MARKETING, ROZVOJ, INOVACE a ŠKOLICÍ STŘEDISKA. U úvěrových programů START a KREDIT dochází k plynulému čerpání prostředků, u dotačních programů jsou již vybírány první úspěšné projekty, které bezprostředně po své realizaci budou moci získat přiznanou dotaci. S výjimkou programu ROZVOJ, kde v důsledku vysokého počtu žadatelů bylo a je nutno provést dílčí realokaci zdrojů uvnitř programu, probíhá implementace bez větších problémů. Dle znalosti stavu přípravy projektů Operačního programu Průmysl a podnikání lze očekávat, že se zvýší počet žádostí o podporu v rámci programů KLASTRY, PROSPERITA, ÚSPORY ENERGIE a OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Neočekávají se však tak vysoké počty žádostí, že by bylo nutné přistoupit k pozastavení některého z dalších programů. V průběhu měsíce prosince a na začátku ledna budou vyhodnoceny všechny žádosti přijaté v rámci pozastaveného programu ROZVOJ, kde 13. 12. 2004 zasedá poslední hodnotitelská komise.
II.1.4.6 Rozvojová politika Ministerstva zemědělství ČR II.1.4.6.1 Strategie rozvoje sektoru zemědělství, potravinářství, lesního a vodního hospodářství a rozvoje venkova v České republice Strategie Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství vychází ze SWOT analýzy situace sektoru zemědělství a venkova ČR a staví na dobrých strukturálních podmínkách, diversifikované zemědělské produkci a vysoké úrovni lesního a vodního hospodářství. Jejím záměrem je zlepšit především technologii zaměřenou na životní prostředí a welfare zvířat, věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatel na venkově, nízkou úroveň příjmů a vysoký stupeň nezaměstnanosti ve venkovském prostoru. V rámci tohoto záměru je strategie Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství orientována na řešení slabých stránek identifikovaných v rámci výše uvedené SWOT analýzy: 1. Slabá stránka Nedostatek kapitálu v celém zemědělském sektoru a ve venkovské ekonomice, špatná ekonomická situace v marginálních oblastech, malý podíl produkce zpracovaných výrobků s vysokou přidanou hodnotou a menší zkušenosti s marketingem, nízká úroveň produktivity v zemědělských a zpracovatelských podnicích, zastaralé technické a technologické vybavení, budovy a infrastruktura, nízká úroveň příjmů v zemědělství (ve 28 okresech jsou příjmy v zemědělství nižší než 80 % celostátního průměru; příjmy v zemědělství jsou ve struktuře národního hospodářství nejnižší), nedostatečný welfare hospodářských zvířat, nedostatečná úroveň skladování v oblasti produkce
48
II.1 Makroekonomický rámec zeleniny a ovoce (zvláště nedostatečné hygienické standardy a životní prostředí nešetřící technologie skladování). Řešení Zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu, zemědělské a lesnické produkce, také v souvislosti s opatřeními vodního hospodářství, která přispívají k ochraně zemědělské půdy. Zvyšování konkurenceschopnosti je především založeno na efektivnosti výroby, zvyšování a monitorování kvality produkce a zpracování, bezpečnosti potravin, přidané hodnotě potravin a marketingu, produktivitě práce, podpoře primární zemědělské produkce. Cíle jsou také zaměřeny na: a. Snížení a eliminaci vedlejších efektů zemědělské výroby na životní prostředí. b. Ochranu vod před znečištěním ze zemědělských zdrojů. c. Zlepšení transferu nových technologií a inovací v rámci zpracování zemědělských produktů. d. Zvýšení standardu produktů vyrobených ze zemědělské produkce. e. Rozvoj výrobních sektorů využívajících domácí zemědělskou produkci. f. Zlepšení marketingu zemědělských výrobků. g. Zvýšení konkurenceschopnosti v rybářství, především rozvojem národních forem akvakultury, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Velice důležité je také zlepšení pracovních podmínek. V OP RVMZ řeší tuto problematiku především opatření 1.1, 1.2, 2.1 a 2.3. 2. Slabá stránka Regionální rozdíly v dostupnosti a úrovni služeb, dopravní obslužnosti a celkové infrastruktury mezi venkovem a městy. Řešení Vytvoření podmínek pro stabilizaci venkovské populace. Tato stabilizace je v rámci OP RVMZ založena na : a. Diverzifikaci zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství za účelem poskytnutí četných činností nebo alternativních příjmů. b. Nepotravinářském využití zemědělské produkce. c. Podpoře rozvoje drobného a středního podnikání v zemědělství. d. Přiměřené zaměstnanosti v agrárním sektoru. Je velice důležité využívat místní zdroje a minimalizovat environmentální a ekonomická rizika. Je rovněž nezbytné zaměřit se na regionální a integrální přístup a do spolupráce týkající se problémů jednotlivých oblastí zapojit místní účastníky z okruhu široké veřejnosti (např. obce, soukromé společnosti, podnikatele, zemědělce a další) tak, aby převzali iniciativu v rozhodovacích procesech týkajících se dotyčných venkovských oblastí. V OP RVMZ je tato oblast řešena především opatřeními 1.1 a 2.1. 3. Slabá stránka Zastaralost melioračních zařízení, omezená funkčnost zemědělských vodních zdrojů a rybníků, narušení hrází a funkčních objektů rybníků a nádrží, regionální postižení rybničních vod znečišťujícími látkami. Řešení Zachování přírodního potenciálu krajiny a venkovských kulturních památek, včetně rekonstrukce rybníků, přehrad a vodních nádrží, rekreační hodnoty zemědělských vodních zdrojů. V OP RVMZ tuto problematiku řeší opatření 2.1.
49
II.1 Makroekonomický rámec 4. Slabá stránka Nedostatečné zajištění preventivních protipovodňových opatření. Řešení Zvýšení vodní retenční kapacity, zpomalení odtoku vody a snížení průtoku. Povodňová prevence chrání životní prostředí a zvyšuje ekologickou stabilitu krajiny. Cílem je rovněž snížení škodlivých účinků povodňových vod při záplavách na středních a horních částech toků. Prevence škod v zemědělství a škod na orné půdě před negativním dopadem zvýšeného průtoku přispívá ke stabilizaci efektivního řízení zemědělství. Preventivní protipovodňová opatření/odstraňování škod způsobených záplavami na malých vodních tocích a v jejich povodí a protierozní opatření, odstraňování erozních rýh a výmolů. Tuto problematiku řeší v OP RVMZ opatření 1.3 a 2.1. 5. Slabá stránka Špatný zdravotní stav lesů způsobený imisemi, nedostatečná biodiverzita a ekologická stabilita lesů, ekologicky nevhodná věková, prostorová a druhová skladba lesů, nedostatečné využití dřeva jako domácí ekologické a trvale udržitelné suroviny. Řešení Investice zavádějící nové technologické postupy do zpracování lesních produktů a trvale udržitelný koncept marketingu, znovuobnovení lesního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami a požáry a zavedení příslušných preventivních nástrojů, zlepšení a zachování ekologické stability chráněných lesů, sdružování majitelů malých lesů a osazování nezemědělské půdy. Předpokladem pro zvýšenou sociální hodnotu zalesněné krajiny je podstatné zvyšování ekonomické, ekologické a sociální hodnoty lesních majetků/podniků a zvyšování kvality lesní infrastruktury. V OP RVMZ tuto problematiku opatření 1.3. 6. Slabá stránka Zvýšený podíl zemědělsky neobhospodařovaných ploch. Řešení Přeměnit nezemědělskou půdu, která je v kulturní krajině zdrojem plevelů, na lesy s různorodou druhovou skladbou stromů. Rozšíření zalesněných území v primárně zemědělských oblastech povede k posílení biodiverzity krajiny. 7. Slabá stránka Roztříštěná vlastnická struktura půdy a lesů. Řešení Stabilizace vlastnické struktury v zemědělství. Cílem je zajistit nové uspořádání, které vytvoří podmínky pro racionální obhospodařování zemědělské půdy, včetně zpřístupnění veškeré vlastněné půdy, a umožnění použití moderních zemědělských technologií. Rovněž se tím urychluje zřízení trhu s půdou, zvyšuje se ekologická stabilita krajiny a ochrana půd. Lesy hrají důležitou roli při ochraně a zachování základní ekologické rovnováhy, zejména pokud jde o půdu, vodní zdroje, klima, faunu a flóru. 8. Slabá stránka Nízká úroveň kvality informací předávaných v systému poradenství, nepříznivá věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva na venkově, obtížnější přístup k informacím. 50
II.1 Makroekonomický rámec Řešení Informace poskytované pro zvýšení a prohloubení kvalifikace zemědělců a osob pracujících v lesnictví, dále pak komunikační strategie OP RVMZ. V OP RVMZ řeší tuto problematiku opatření 2.2 a 3.1. 9. Slabá stránka Vysoký stupeň nezaměstnanosti ve venkovském prostoru, zvláště u žen, včetně vysoké a rostoucí úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti, málo pracovních příležitostí. Řešení Na tento horizontální problém je v rámci OP zaměřeno především opatření 2.1. II.1.4.6.2 Principy strategie OP RVMZ Ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, které stanoví obecná ustanovení o strukturálních fondech, respektuje strategie OP RVMZ základní principy celkové politiky Evropské unie: 1. Udržitelný rozvoj – zachování a obnova přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny a zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojování do rozhodovacího procesu. 2. Rovné příležitosti – rovné příležitosti pro muže a ženy jsou respektovány v jednotlivých opatřeních a podopatřeních. 3. Dlouhodobý účinek – posouzení efektivnosti vynaložených prostředků v rámci delšího období. 4. Partnerství – princip uplatňovaný při tvorbě i implementaci OP RVMZ. 5. Internacionalizace – podpora vstupu zahraničních investorů. 6. Informační společnost – podpora propojenosti a informovanosti ve všech možných směrech. Ministerstvo informatiky připravilo návrh dokumentu Státní informační a telekomunikační politika, který je založený na programu eEurope2005. Návrh dokumentu je v současné době předložen ke konzultacím ekonomickým a sociálním partnerům, podle metodiky Criteria for Programme Assessment on Information Society and Regional Development ERDF Intervention 2000 – 2006. Pro úspěšnou realizaci strategie Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Ministerstvo zemědělství ČR zajistí: 1. Dostatečné národní zdroje pro spolufinancování projektů tak, aby se staly trvalou součástí příslušných rozpočtových kapitol. 2. Kvalitní projekty vázané na prioritu a opatření OP RVMZ, které odpovídají formou, strukturou a věcným obsahem standardům požadovaným Evropskou komisí s návazností na stávající podpory a program SAPARD. 3. Koordinaci zainteresovaných subjektů s cílem splnit předpokládané výstupy, výsledky a dopady vázané na cíle OP RVMZ, s ohledem na regionální potřeby. 4. Kvalitní kontrolní systém, který vyloučí případy nehospodárného využívání finančních prostředků. 5. Informovanost veřejnosti a potencionálních žadatelů o možnostech podpor poskytovaných ze strukturálních fondů EU.
51
II.1 Makroekonomický rámec II.1.4.6.3 Soulad OP RVMZ s dalšími operačními programy v oblasti RPS Strategické zaměření OP RVMZ je plně v souladu s celkovou rozvojovou strategií Rámce podpory Společenství pro období 2004 – 2006, pro oblast cíle 1 v České republice. To se vztahuje na horizontální principy, stejně jako na obsah a uspořádání priorit. Shoduje se jak se Společnou zemědělskou politikou ES a se Společnou rybářskou politikou ES, tak s regionální politikou aplikovanou v OP Průmysl a podnikání, s politikou rozvoje lidských zdrojů v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů a existuje též soulad s principy ochrany životního prostředí a závěry analýzy SEA OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. II.1.4.6.4 Kontext Evropského Společenství OP RVMZ je vypracován v souladu s nařízením Rady č. 1257/1999, o podpoře rozvoje venkova prostřednictvím EAGGF a s nařízeními pozměňujícími, doplňujícími a prováděcími a s nařízením Rady 1263/1999, o finančním nástroji pro orientaci rybolovu a s nařízeními pozměňujícími, doplňujícími a prováděcími. V souladu s čl. 12 nařízení Rady č. 1260/1999 podporuje OP RVMZ pouze takové aktivity, které jsou v souladu se Smlouvou o založení ES, Smlouvou o přistoupení k Evropské unii, s nástroji přijatými v jejich rámci a s politikami a akcemi Společenství, včetně pravidel pro hospodářskou soutěž (veřejnou podporu), o zadávání veřejných zakázek, o ochraně a zlepšování životního prostředí a o odstraňování nerovností a vyrovnávání příležitostí mezi muži a ženami.
52
II.2 Řízení a koordinace RPS
II.2 Řízení a koordinace RPS Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) nese odpovědnost za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů České republice. Celkovou koordinaci řízení všech operačních programů Rámce podpory Společenství na Ministerstvu pro místní rozvoj zabezpečuje Odbor Rámce podpory Společenství. V období od 1. 5. 2004 byly nejvýznamnějšími výstupy činnosti Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství: 1. V oblasti dokončení přípravy implementačních struktur: a. Zpracování metodické příručky Způsobilé výdaje. b. Příprava analytického materiálu o absorpční kapacitě ČR. c. Příprava Školicího manuálu. 2. K zahájení realizace programů strukturálních fondů: a. Upozornění na problémy související s problematikou NATURA 2000 v oblasti evropských fondů. b. Vypracování Zprávy o řídicích a kontrolních systémech podle čl. 5 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 za Rámec podpory Společenství. c. Zpracování publikace Průvodce fondy Evropské unie. d. Příprava analytických projektů hodnotících čerpání fondů v ČR a zahájení jejich realizace. e. Rozvoj centrální webové stránky www.strukturalni-fondy.cz. f. Příprava druhého zasedání Monitorovacího výboru RPS. g. Průběžné sledování realizace operačních programů prostřednictvím měsíčních sestav a monitorovacích jednání. 3. Při přípravě základních dokumentů ČR k budoucnosti hospodářské a sociální politiky: a. Vytvoření Rámcové pozice ČR ke zveřejněným návrhům nařízení. b. Komentář a postoj ČR k podkapitole rozpočtu EU 1B Finanční perspektivy EU 2007 – 2013. c. Zahájení prací na Národním rozvojovém plánu, který bude sloužit jako podklad pro vypracování Národního strategického referenčního rámce.
II.2.1 Poradní výbor RPS Významnou roli při řízení a celkové koordinaci na úrovni Rámce podpory Společenství má Poradní výbor Rámce podpory Společenství. Poradní výbor RPS byl zřízen rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č. 170 ze dne 19. prosince 2003 za účelem efektivního řízení a koordinace RPS. Tento výbor ve vztahu k Řídicímu orgánu RPS plní roli poradního orgánu. Podle rozhodnutí ministra pro místní rozvoj č. 225 ze dne 19. listopadu 2004 o změně složení Poradního výboru RPS je Výbor složen z 9 členů a předsedy, kterého jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. Členy výboru jsou: zástupce Řídicího orgánu RPS, zástupce za jednotlivý řídicí orgán operačních programů RPS, zástupce Platebního orgánu, zástupce Asociace krajů ČR a zástupce Úřadu vlády. Role a činnosti Poradního výboru RPS jsou stanoveny ve statutu a jednacím řádu.
53
II.2 Řízení a koordinace RPS Od zřízení Poradního výboru RPS se uskutečnilo celkem 12 řádných jednání Výboru (poslední 1. listopadu 2004) a dvě mimořádná jednání (22. a 29. září 2004). Na jednáních Poradního výboru RPS jsou řešeny aktuální problémy týkající se připravenosti jednotlivých řídicích orgánů na implementaci strukturálních fondů a snahou je také najít společná řešení vzniklých problémů. Mezi nejdůležitější projednávané body patřily: Zpráva o řídicích a kontrolních systémech podle čl. 5 Nařízení Komise (ES) č. 438/2001, problematika způsobilých výdajů a problematika NATURA 2000. Členové jsou dále pravidelně informováni o aktuálním stavu implementace za jednotlivé programy, o činnosti pracovních skupin, o zasedáních CDCR (výbor EK pro strukturální opatření). Diskutována je rovněž problematika externího auditu připravenosti, který prováděla firma Pricewaterhouse Coopers, plán technické pomoci a hodnotící plán RPS. Mezi výstupy Poradního výboru patří doporučení jednotlivým řídicím orgánům používat následující schválené formuláře: žádost o proplacení výdajů projektu, osvědčení o provedené práci, potvrzení o schválení a příkaz k proplacení způsobilých výdajů projektu. Dále členové Poradního výboru odsouhlasili materiál Metodická příručka Způsobilé výdaje a navrhli předložit tento materiál vládě ČR pro informaci. Výstupy ze zasedání Poradního výboru mají formu doporučení k jednotlivým postupům, na kterých se shodli všichni přítomní členové.
II.2.1.1 Pracovní skupiny Poradního výboru RPS Řídicí orgán RPS ustanovil dosud devět pracovních skupin s cílem zajistit efektivní koordinaci implementace RPS. II.2.2.1.1 PS Způsobilé výdaje Pracovní skupina Způsobilé výdaje řeší problematiku způsobilosti výdajů při realizaci projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Pracovní skupina se sešla na sedmi zasedáních. Pracovníci ORPS ve spolupráci s ostatními členy pracovní skupiny zpracovali Metodickou příručku Způsobilé výdaje jako obecný výklad způsobilých výdajů. Materiál byl doporučen k užívání všem operačním programům a zároveň bude předložen vládě ČR pro informaci. MMR – ORPS uskutečnilo k této problematice dvě školení, a to pro zástupce jednotlivých řídicích orgánů OP/JPD/iniciativ a pro zástupce zprostředkujících subjektů. II.2.2.1.2 PS Formuláře Pracovní skupina se zabývala tvorbou následujících formulářů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Žádost o proplacení výdajů projektu. Osvědčení o provedené práci. Potvrzení o schválení a příkaz k proplacení způsobilých výdajů projektu. Hlášení nesrovnalostí. Souhrnné čtvrtletní hlášení nesrovnalostí. Výkazy výdajů. Žádost o proplacení výdajů projektu a vyúčtování poskytnutého předfinancování (OP RLZ).
54
II.2 Řízení a koordinace RPS 8. Souhrnná žádost o proplacení výdajů v rámci grantového schématu a vyúčtování poskytnutého předfinancování (OP RLZ) Konečná verze formulářů k finančním tokům a hlášení nesrovnalostí v rámci SF, včetně návodů k jejich vyplňování, byla pracovní skupinou doporučena k používání. Pracovní skupina nyní zpracovává formulář Hlášení nesrovnalostí pro grantová schémata a formuláře pro zálohové platby v rámci opatření 3.2 SROP. II.2.2.1.3 PS Kontrola, audit, nesrovnalosti Pracovní skupina se zabývala popisem toků při hlášení nesrovnalostí v průběhu čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. V současné době jsou tyto toky nastaveny a na nejbližším zasedání budou tyto toky doporučeny ke schválení a tím k užívání. Členové pracovní skupiny dále doporučili zapracování formuláře Hlášení nesrovnalostí do MSSF a operačních manuálů. Pracovní skupina rovněž diskutovala materiál Nejvyššího státního zastupitelství Národní strategie proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Evropských společenství. II.2.2.1.4 PS Operační manuály Tato pracovní skupina byla zřízena Poradním výborem RPS dne 3. 3. 2004. Na svém zasedání se zabývala kroky k sjednocení osnov a terminologie operačních manuálů jednotlivých operačních programů a dále se zabývala problematikou používaných zkratek a seznamem legislativních předpisů EU a ČR, kterými se řídí proces implementace. II.2.2.1.5 PS Technická asistence Pracovní skupina byla samostatně vyčleněna z pracovní skupiny pro hodnocení a technickou pomoc. Výstupem práce byl zpracovaný Plán technické pomoci Rámce podpory Společenství 2004 – 2006, který byl projednán na Poradním výboru RPS dne 25. 3. 2004 a předán členům Monitorovacího výboru RPS na ustavující schůzi dne 5. 4. 2004. Jednání PS Technická asistence v novém složení se uskutečnila 2. září a 6. října 2004. Diskutována byla především problematika dělení veřejných zakázek, možnost proplácení seminářů a školení z prostředků technické pomoci a problematika spolufinancování informačních systémů strukturálních fondů, na něž byla smlouva uzavřena před 1. květnem 2004, z technické pomoci. Členové PS obdrželi pro informaci Manuál postupu realizace technické pomoci, který zpracoval ORPS a dále vzorovou vyplněnou žádost a zadávací dokumentaci ORPS. II.2.2.1.6 PS Informace a vzdělávání Náplní práce této skupiny jsou vzájemné konzultace při přípravě a následné realizaci komunikační strategie (Komunikačních akčních plánů) RPS a OP k realizaci programů strukturálních fondů. V současné době je těžištěm práce odborné skupiny koordinace realizace jednotlivých informačních a propagačních výstupů Rámce podpory Společenství a operačních programů. Pracovní skupina byla ustavena v prosinci 2003 a schází se v pravidelných intervalech přibližně jednou měsíčně. Setkání PS se účastní tzv. komunikační úředníci RPS a operačních
55
II.2 Řízení a koordinace RPS programů ČR a další osoby odpovědné za provádění komunikačních a propagačních aktivit v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti. II.2.2.1.7 PS Veřejná pomoc Uskutečnila se dvě jednání pracovní skupiny, na kterých se členové pracovní skupiny zabývali problematikou státní pomoci u jednotlivých operačních programů. Zasedání se zúčastnil také zástupce ÚOHS. Po vstupu ČR do EU podléhá státní pomoc souhlasu Evropské komise. Všechny OP obdržely rozhodnutí ÚOHS a programy byly v dubnu 2004 notifikovány EK v rámci interim procedury. Počátkem srpna 2004 EK požádala o doplňující informace. Ty byly jednotlivými řídicími orgány odeslány. II.2.2.1.8 PS Monitorování Pracovní skupina pro monitorování navázala svoji činnost na aktivity malé a velké hodnotící komise Monitorovacího systému strukturálních fondů, které byly zřízeny za účelem posouzení funkčnosti informačního systému MSSF a které ukončily svoji činnost ke konci roku 2003. Působnost pracovní skupiny byla rozšířena oproti hodnotícím komisím tak, aby IS MSSF byl organizačně vymezen jako nástroj pro podporu Rámce podpory Společenství. Pracovní skupina průběžně posuzuje požadavky na úpravy a rozvoj systému. Mezi hlavní body jednání PS patří dále informace o stavu naplnění ostré databáze IS MSSF – CENTRAL a o stavu testování přenosů z/do informačních systémů zprostředkujících subjektů a informačních systémů ministerstva financí. II.2.2.1.9 PS pro evaluaci a horizontální priority Pracovní skupina se dosud podílela na přípravě Evaluačního plánu 2004 – 2006, aktualizaci evaluačního plánu pro rok 2005, přípravě realizace evaluace RPS po technické stránce, vytváření kapacity pro evaluaci intervencí spolufinancovaných ze SF, přípravách realizace evaluačního plánu po stránce metodické, přípravě postupů vytváření návrhů na čerpání prostředků technické pomoci, přípravě postupů schvalování návrhů na čerpání prostředků technické pomoci a na přípravě zprávy pro Monitorovací výbor RPS Při své práci uplatňuje pracovní skupina následující zásady: 1. Vzájemná výměna informací o evaluačních činnostech jednotlivých řídicích orgánů (ŘO). 2. Koordinace činností, která zajišťuje provázanost akcí jednotlivých ŘO. 3. Součinnost při realizaci vzájemně souvisejících akcí v oboru evaluace. 4. Společná příprava zadání evaluačních projektů. 5. Účast zástupců ŘO v odborných skupinách a hodnotících komisích pro výběr realizátorů evaluačních projektů. Dosud se konala čtyři jednání PS pro evaluaci a horizontální priority.
56
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Rámec podpory Společenství má charakter smlouvy mezi vládou České republiky a Evropskou komisí. Tato smlouva specifikuje závazek obou stran poskytnout prostředky na dosažení cílů v dokumentu uvedených. Podkladem pro jednání o Rámci podpory Společenství byla konečná verze Národního rozvojového plánu. Rámec podpory Společenství vymezuje strategii, priority a cíle, které mohou být od 1. ledna 2004 hrazeny ze spolufinancování Společenství za předpokladu, že místní projekty budou plně v souladu s legislativou Společenství v oblastech, jako je regionální politika, ochrana životního prostředí, zadávání veřejných zakázek a finanční řízení a kontrola. Konečná verze programového dokumentu Rámec podpory Společenství, na jehož základě bude mít ČR možnost vyčerpat v prvních třech letech členství v EU až 1, 454 mld. €, byla Evropskou komisí oficiálně potvrzena dne 18. prosince 2003. Částka 1, 454 mld. € odpovídá alokaci zdrojů pro realizaci Cíle 1 regionální a strukturální politiky EU na zkrácené programové období 2004 – 2006. Rámec podpory Společenství je implementován prostřednictvím pěti operačních programů: 1. 2. 3. 4. 5.
Operační program Průmysl a podnikání. Operační program Infrastruktura. Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Společný regionální operační program.
II.3.1 Připravenost implementačních struktur a metodických postupů K tomu, aby bylo možné vyhlásit první výzvy a přijímat reálné projekty, které budou spolufinancovány z fondů Evropské unie, bylo nutné administrativně připravit celý systém tak, aby byly splněny všechny podmínky, za kterých EU poskytuje finanční prostředky předkladatelům projektů. Bylo nezbytné vyjednat a připravit řadu dokumentů a také nově vytvořit institucionální struktury, které mají za úkol administrativně spravovat celý systém. Mezi hlavní dokumenty, které upravují a nastavují podmínky pro čerpání ze strukturálních fondů, patří především programové dokumenty operačních programů, programové dodatky, operační manuály a pokyny pro žadatele. Operační programy – základními programovými dokumenty pro realizaci specifických cílů Rámce podpory Společenství jsou operační programy (OP). Obsahují mimo jiné analýzu a popis situace, strategii programu, popis cílů a priorit zahrnujících víceletá opatření a finanční plán podle priorit. Operační programy jsou schvalovány Evropskou komisí. Dodatky operačních programů – v návaznosti na texty operačních programů jsou jednotlivými řídicími orgány dokončovány i další dokumenty, klíčové pro příjem pomoci 57
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství ze strukturálních fondů. Jedná se v první řadě o programové dodatky, které dále rozvádějí a upřesňují opatření (případně podopatření), vymezují konečné příjemce, finanční rámec podle jednotlivých opatření, propagaci programu a další aktivity specifikované v daném OP. Programové dodatky podléhají schválení příslušným monitorovacím výborem operačního programu a jsou předkládány Evropské komisi pro informaci. Operační manuály – manuály implementace operačních programů jsou dokumenty, v nichž jsou definovány pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých subjektů podílejících se na implementaci, zásady provádění procesů zabezpečujících realizaci programů a jejich řízení. Tyto manuály jsou určeny všem pracovníkům, kteří se podílejí na realizaci operačních programů, jimž slouží jako pracovní materiál. Pokyny pro žadatele – na programový dodatek navazují metodické materiály pro předkladatele projektů – konečné příjemce (pokyny pro žadatele či směrnice), kteří budou žádat o podporu poskytovanou v rámci jednotlivých programů. Příručky detailně popisují postupy a požadavky pro předkládání konkrétních projektů. Řídicí orgány všech operačních programů již dokázaly připravit všechny tyto dokumenty nezbytné pro zahájení realizace čerpání ze strukturálních fondů tak, že první výzvy pro předkládání žádostí o projekty byly u jednotlivých operačních programů vyhlašovány průběžně od května 2004. Pro využívání prostředků ze strukturálních fondů bylo také nezbytné vytvořit příslušné implementační struktury, které tvoří zejména řídicí orgány, zprostředkující subjekty, platební orgán, platební jednotky a monitorovací výbory. Řídicí orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci konkrétního programu pomoci EU v ČR. Každý řídicí orgán má rovněž za úkol připravit odpovídající institucionální strukturu, vymezit pravomoci a úkoly jednotlivých článků, včetně nastavení pravidel pro efektivní vzájemnou spolupráci. Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti řídicích orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. Zprostředkující subjekty jsou zpravidla zodpovědné za vymezení obsahu opatření a přípravu tzv. zásobníku projektů (seznamu projektů vhodných pro financování) a současně poskytují informace konečným příjemcům o náležitostech projektových žádostí. Platební orgán odpovídá za vypracování a předkládání žádostí o platby a přijímání plateb od EK a současně spravuje finanční prostředky určené ČR z rozpočtu EU. Některé funkce a aktivity však Platební orgán deleguje na tzv. Platební jednotky (tj. nezávislé subjekty organizačně oddělené od Platebního orgánu, které jsou zpravidla zřízeny v rámci řídicího orgánu konkrétního operačního programu). Monitorovací orgány (Monitorovací výbory OP, Monitorovací výbor RPS) mají za úkol sledovat proces realizace operačního programu, resp. celého Rámce podpory Společenství. Monitorovací výbor OP zejména schvaluje konečné znění programového dodatku a jeho další případné změny a stanovuje kritéria pro výběr projektů daného OP. Dále schvaluje výroční zprávu o realizaci OP zpracovanou Řídicím orgánem, kterou poté předkládá EK.
58
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Všechny tyto orgány byly řádně ustaveny a jsou plně funkční. Tabulka č. II.5 Termíny schválení klíčových dokumentů implementačních struktur Operační program
Dodatek
Operační manuál
SROP
19. 12. 2003
30. 3. 2004
3. 5. 2004
OP PP
18. 12. 2003
30. 4. 2004
30. 4. 2004
OP RLZ
18. 2. 2004
20. 5. 2004
25. 5. 2004
OP RVMZ
14. 4. 2004
23. 4. 2004
16. 2. 2004
18. 12. 2003
21. 4. 2004
30. 7. 2004
OP Infrastruktura Pramen: MMR ČR
II.3.2 Analýza průběhu realizace programů Kapitola II.3.2 je zpracována na základě údajů do 30. listopadu 2004 a do Zprávy o realizaci RPS je zařazena pro celkovou představu.
II.3.2.1 Analýza jednotlivých programů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, jako Řídicí orgán (ŘO) Rámce podpory Společenství (RPS), připravilo formuláře měsíčních monitorovacích sestav, které mají poskytovat základní informace o aktuálním stavu implementace a financování jednotlivých operačních programů. Měsíční monitorovací sestavy, vyplněné příslušným řídicím orgánem operačního programu pak sloužily jako podklad pro zpracovaní následující analýzy průběhu realizace operačních programů. Pro potřeby zprávy o realizaci RPS je posuzováno všech pět operačních programů pro Cíl 1. Dále pro svůj synergický efekt jsou ve zprávě uváděny i údaje za Jednotné programové dokumenty pro Prahu Cíl 2 a Cíl 3. Současný stav implementace Iniciativy Společenství EQUAL a Iniciativy Společenství INTERREG, které jsou na stejné úrovni dopadu/efektu jako programové dokumenty JPD 2 a JPD 3 se v této zprávě neposuzují. Údaje ohledně čerpání finančních prostředků vypovídají o platbách poskytnutých operačním programům, v rámci nichž jsou tyto prostředky distribuovány konečným příjemcům. Pokud se v některých případech údaje ohledně čerpání finančních prostředků u jednotlivých OP/JPD předkládané MF – Platebním orgánem a jednotlivými řídicími orgány OP (ŘO OP PP, ŘO OP I) liší, je to dáno dvojstupňovou strukturou plateb v některých případech – od PO ke KP a od KP ke konečným uživatelům (například úvěrové programy podpory v rámci OP Průmysl a podnikání). Z finančního hlediska sledují měsíční monitorovací sestavy pouze prostředky strukturálních fondů EU. Zajištění a čerpání národního spolufinancování, které je zahrnuto do finančních plánů programových dokumentů, není předmětem analýzy této zprávy (ŘO
59
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství RPS odpovídá za realizaci programů pomoci EU a tomu následné čerpání prostředků ze strukturálních fondů). Všechny OP a JPD byly oficiálně vyhlášeny krátce po datu vstupu České republiky do Evropské unie, většinou v květnu, resp. červnu 2004. U většiny pak následovalo přibližně do 1 měsíce vyhlášení výzev k předkládání projektů (pokud se tak nestalo ihned při oficiálním vyhlášení programu). Ve třech případech však k reálnému vyhlášení výzev pro předkládání projektů došlo až v září, resp. říjnu 2004. Z uvedeného je tedy patrná značná disproporce v postupu implementace jednotlivých OP a JPD. Tabulka č. II.6 Programové dokumenty RPS a JPD Název programového dokumentu
Řídicí orgán
OP Průmysl a podnikání
MPO
OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
MZe
Společný regionální operační program
MMR
OP Rozvoj lidských zdrojů
MPSV
OP Infrastruktura
MŽp
JPD Praha Cíl 2
MMR
JPD Praha Cíl 3
MPSV
Pramen: MMR ČR Přehled alokací pro rok 2004, finančních nároků podle podaných žádostí a objem prostředků krytých smlouvou ukazuje následující graf. Graf č. II.1 Objem finančních alokací, finančních nároků a prostředků krytých smlouvou k 30.11.2004 14000
12235 12000
10000 8563
mil.kč
8000
6000
3980 4000
3364 2375 1884
2000
1295
1187 0
144 144
138
3,7
473,5 171,6
740 219,5
628 0
0
0 SROP
OP RLZ
OP PP
alokace pro rok 2004 (mil.kč)
OP Infrastruktura
OP RVMZ
finanční nárok v podaných žádostech
Pramen: MMR, MPSV, MPO, MŽP, MZe.
60
JPD 2 prostředky kryté smlouvou
JPD 3
0
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství II.3.2.1.1 Operační program Průmysl a podnikání (OP PP) A. Stav OP PP k 30. listopadu 2004 K vyhlášení programu došlo v květnu 2004. Výzvy k předkládání projektů v rámci priority 1 Rozvoj podnikatelského prostředí a priority 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podniků byly zveřejněny 12. 5. 2004. OP PP byl první, který vyhlásil výzvy pro všechna opatření během prvního měsíce po vstupu ČR do EU (poté, co byly splněny všechny hlavní podmínky pro implementaci OP a poté, co byla stanovena počáteční data pro způsobilost výdajů ze strukturálních fondů). Celkem bylo vyhlášeno 11 výzev ve všech opatřeních pro předkládání projektů: 4 výzvy v rámci priority 1 Rozvoj podnikatelského prostředí a 7 výzev v rámci priority 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Všechny výzvy byly vyhlášeny do odvolání a žadatelé mohou své projekty předkládat průběžně. Pro velký převis podaných žádostí byl jejich příjem ke dni 14.9. 2004 pozastaven u programu podpory Rozvoj v rámci opatření 2.1. Obecně platí, že výběr projektů byl do 31.12.2004 limitován alokovanou výší finančních prostředků pro rok 2004. Pro potřeby této zprávy jsou zpracovávány údaje za období přijímání žádostí do 5. 12. 2004. Toto období je shodné pro všech jedenáct vyhlášených výzev. K 31. 10. 2004 bylo předloženo v rámci všech 11 výzev celkem 1025 projektů; nejvíce projektů bylo předloženo v rámci výzvy k programu Rozvoj – celkem 504 projektů, naopak do programu Klastry nebyl předložen ani jeden projekt. Operační program Průmysl a podnikání byl vyhlášen dne 12. 5. 2004 pro všech 11 programů a přijímání žádostí o podporu bylo zahájeno dne 1. 7. 2004. K 2. 12. 2004 bylo podáno celkem 1 025 žádostí o podporu (732 žádostí o dotace a 293 žádostí o zvýhodněné úvěry), z čehož nejvíce (504) v programu ROZVOJ. Podle počtu žádostí následují programy INOVACE (82 žádostí), REALITY (63 žádostí) a MARKETING (62 žádostí). Graf č. II.2 Počet předložených projektů OP PP k 30. 11. 2004 600 504 500
400
300
177
200
116 100
82
63 5
62 6
0
Školicí střediska
Klastry
3
3
Úspory energie
Obnovitelné zdroje energie
0 Prosperita
Reality
Start
Kredit
61
Marketing
Rozvoj
Inovace
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Pramen: MPO ČR
Nárokovaná částka z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) u předložených projektů celkem přesáhla 3,98 mld. Kč (3 980 350 772,75,-- Kč), to je 211,3 % alokace prostředků EFRR pro rok 2004! Tento stav řadí OPPP na jedno z předních míst a odráží především velký zájem podnikatelské veřejnosti o programy strukturálních fondů. Z poskytnutých údajů vyplývá, že tento výrazný převis byl způsoben finančními nároky projektů předložených v rámci programu podpory Rozvoj. Nárokovaná částka z prostředků EFRR u předložených projektů do konce listopadu 2004 představuje 45,8 % celkové alokace OP PP (bez údajů za Technickou asistenci) za celé programovací období 2004 – 2006.
Graf č. II.3 Finanční požadavky předložených projektů OP PP k 30. 11. 2004 v porovnání s alokací 2004 (v tis. Kč) 2 500 000
2 342 922
2 000 000
1 859 875
1 500 000 1 293 826 1 116 010 970 369
1 000 000 745 689 616 125 485 184 500 000
404 320
346 425 209 250
196 339
404 320
232 500
128 183
110 567 8 659
0
34 087
28 734
3 949
10 897
0 Prosperita
Reality
Školicí střediska
Klastry
Start
Kredit
EFRR
Marketing
Rozvoj
Inovace
Úspory energie
Obnovitelné zdroje energie
Alokace 2004
Pramen: MPO ČR Poznámka: Vzhledem k aplikaci pravidla „n+2“ je uvedeno porovnání s alokací pro rok 2004.
Časový harmonogram zasedání výběrových komisí (VK) pro jednotlivá (pod)opatření odpovídá průběžnému předkládání žádostí. První výběrová komise zasedala 3. 9. 2004 (podopatření Marketing). Četnost zasedání také pružně reaguje na počet předložených žádostí: nejčastěji zasedá VK pro podopatření Rozvoj (2x v září i v říjnu, v listopadu pak celkem 6x). Pro programy podpory Start a Kredit, kde je poskytována pomoc formou zvýhodněných úvěrů, jsou projekty hodnoceny a vybírány průběžně bez nutnosti zasedání výběrových komisí.
62
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
Graf. č. II.4 Informace o administraci projektů OP PP k 30. 11. 2004 (počty) 300 273
250
200 161
150
136 109
100 53
50
46
42
34
24 0 0 0
0 4 0
0 1 0
0 0 0
Prosperita
Reality
Školicí střediska
Klastry
4
1
1
0
2 0
0 0 0
0 0 0
Rozvoj
Inovace
Úspory energie
Obnovitelné zdroje energie
0
Vyřazené projekty
Start
Kredit
Vybrané projekty
Marketing
Počet projektů s uzavřenou smlouvou
Pramen: MPO ČR
Z celkového počtu předložených projektů bylo k 31. 10. 2004 vyřazeno z důvodů formálních nedostatků nebo pro nesplnění kritérií přijatelnosti projektu celkem 36, vybráno bylo 192 projektů. U 93 projektů bylo dosaženo podpisu smlouvy s objemem příspěvku EFRR celkem 138 mil Kč. Graf č. II.5 Projekty OP PP nerealizované k 30. 11. 2004
63
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 600 504 500
400
300
200
100
68
60 5
6
0
Školicí střediska
Klastry
84
70
60 3
3
Úspory energie
Obnovitelné zdroje energie
0 Prosperita
Reality
Start
Kredit
Marketing
Rozvoj
Inovace
Pramen: MPO ČR
Nerealizovaných projektů bylo k 30. 11. 2004 celkem 863. Jedná se o podané a zaregistrované žádosti; od nich se odečítá počet projektů s uzavřenou smlouvou/podmínkou a přičítá počet projektů, u kterých žadatelé odstoupili od smlouvy/podmínek. Některé z těchto projektů tedy mohou být v budoucnu realizovány v případě, že budou vybrány a bude uzavřena smlouva/podmínka. K 30. listopadu 2004 nebyl dokončen ani jeden projekt. B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP PP k 30. 11. 2004 Celkem byly k 30. 11. 2004, podle údajů MF – Platebního orgánu, předloženy dvě žádosti o platbu v celkové výši 138 mil. Kč (48 mil. Kč a 90 mil. Kč) a bylo vyčerpáno z alokace EFRR pro rok 2004 138 mil Kč. Tyto prostředky jsou určeny pro programy podpory Start a Kredit administrované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. Čerpání v těchto programech již probíhá. Protože však tyto programy podpory, jak bylo uvedeno výše, distribuují prostředky konečným uživatelům formou zvýhodněných úvěrů, nelze v současnosti vyčíslit jeho přesnou výši. Z hlediska reálného čerpání konečných příjemců tedy Řídicí orgán OP PP uvádí pouze sumu krytou úvěrovými smlouvami s těmito konečnými uživateli, a to 138 mil Kč. Graf č. II.6 Čerpání prostředků OP PP z alokace pro rok 2004 k 30. 11. 2004 (v %)
64
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 100 92
90 80 70 60 51,2
50 40 30 20 10 0
0
0
0
Prosp erita
Reality
Školící střediska
Klastry
0
0
0
0
0
M arketing
Rozvoj
Inovace
Úspory energie
Obnovitelné zdroje energie
0 Start
Kredit
Pramen: MPO ČR
Prostředky byly zatím čerpány pouze u programů Start (zbývá vyčerpat 48 % alokace pro rok 2004) a Kredit (zbývá 8%). U ostatních programů zbývá vyčerpat 100 % alokace 2004. K 30. 11. 2004 zbývá pokrýt smlouvami celkem 1 746,3 mil. Kč, tj. 92,7 % alokace OP PP na rok 2004.
C. Institucionální aspekty OP PP Monitorovací výbor (MV) OP PP se k 30. 11. 2004 sešel třikrát, a to ještě před vstupem ČR do EU (v listopadu 2003, v lednu a v dubnu 2004). V roce 2004 se konalo ještě jedno zasedání MV (ve dnech 11.-12. listopadu). MV si nevytvořil žádnou pracovní skupinu. Výroční zpráva za OP PP za rok 2004 se bude v souladu se stanoveným harmonogramem prací zpracovávat v průběhu roku 2005, dokončení Výroční zprávy je plánováno na červen 2005. Administrativní kapacita za OP PP je uvedena včetně počtu pracovníků zprostředkujících subjektů. Celkem se na implementaci OP PP v období do listopadu 2004 podílelo 186 pracovníků, z toho 24 v Řídicím orgánu a 156 u zprostředkujících subjektů. V útvaru MPO ČR, který zajišťuje výkon činností platební jednotky, pracuje 6 pracovníků. Školení v rámci OP PP se konala jak pro veřejnost, tak pro pracovníky všech subjektů, kteří se na řízení a implementaci programu podílejí. Z přehledu realizace komunikačního akčního plánu vyplývá, že byl zorganizován velký počet školení a seminářů jak pro orgány implementační struktury, tak informativních seminářů pro další cílové skupiny. Informační kampaň OP PP je za období do listopadu 2004 velmi rozsáhlá. Je možné velmi dobře vysledovat pozitivní vliv takto rozsáhlé informační kampaně, např. ve srovnání s počty předložených projektů. V této oblasti je OP PP hodnocen velmi dobře. Řídicí orgán má připravenu dobrou marketingovou strategii a realizuje ve spolupráci se zprostředkujícími subjekty svou robustní komunikační strategii.
65
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství II.3.2.1.2 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) A. Stav OP RVMZ k 30. listopadu 2004 Vyhlášení programu se uskutečnilo v květnu 2004. Výzvy k předkládání projektů byly zveřejněny ve třech termínech: 1. 5. 5. 2004 a. Pro prioritu 1 Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství – podopatření 1.1.1 Investice do zemědělského majetku a podpora začínajících mladých zemědělců, investiční záměr e) (konečný termín pro předkládání projektů: 25. 6. 2004) b. Pro prioritu 2 Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání – podopatření 2.1.1 Pozemkové úpravy (konečný termín 25. 6. 2004) 2. 10. 6. 2004 a. Výzvy pro zbývající podopatření obou priorit (s výjimkou podopatření 2.1.4 Rozvoj venkova – podopatření typu LEADER+) byly vyhlášeny s konečným termínem pro předkládání projektů 31. 8. 2004. b. Výzva pro předkládání projektů v rámci priority 3 Technická asistence. Zde jsou projekty přijímány a hodnoceny průběžně. 3. 17. 9. 2004 Výzva pro podopatření 2.1.4. – Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) (konečný termín 5. 11. 2004).
Graf č. II.7 Počet předložených projektů OP RVMZ k 30. 11. 2004 700
600
591
500
400 316 300 234 200
100
78 36
22 0
0 1.1.1 Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků e) stroje
1.1 Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků
1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing
1.3 Lesní hospodářství
66
2.1 Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí
2.2 Odborné vzdělávání
2.3 Rybářství
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Pramen: MZe ČR
K 30. 11. 2004 bylo předloženo v rámci všech výzev celkem 1 277 projektů; nejvíce předložených projektů bylo v rámci podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora začínajících mladých zemědělců, investiční záměr e) zemědělská technika, a to 591 projektů. V říjnu byly projekty hodnoceny a vybírány. Řídicí orgán tohoto OP vydal u opatření 1.1.1, investiční záměr e) rozhodnutí o podmínkách financování projektů, které již byly vybrány k realizaci. Žadatelé přebírali tyto podmínky, v nichž jsou podrobně specifikovány požadavky na výstupy projektu v průběhu října a listopadu. Ze 186 žádostí, na které byla vydána rozhodnutí, žadatelé převzali 185 podmínek, 1 žadatel převzetí odmítl. První předpokládané platby z OP Zemědělství se očekávají v lednu 2005. U dalších opatření byly již vybrány projekty, které byly postoupeny v průběhu prosince Řídicímu orgánu ke schválení.
Graf č. II.8Finanční požadavky předložených projektů OP RVMZ k 30. 11. 2004 v porovnání s alokací 2004 (v tis. Kč) 700 000
600 000
581 233
484 096
500 000
400 000
300 000
200 000
171 000
74 253
100 000 0
67 163
51 564
0
0
0
8 379
0
0 1.1 Investice do zemědělského majetku
1.2 Zlepšování zpracování zemědělských produktů a jejich marketing
1.3 Lesní hospodářství
2.1 Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí
smlouvy
2.2 Odborné vzdělávání
Alokace 2004
Pramen: MZe ČR Poznámka: Uvádíme porovnání s alokací 2004 vzhledem k aplikaci pravidla „n+2“.
67
2.3 Chov ryb a činnosti prováděné odborníky v rybářství
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Nárokovaná částka z prostředků EU byla ŘO OP RVMZ uvedena pouze u projektů předložených v rámci podopatření 1.1.1 Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků, investiční záměr e) stroje, a to v celkové výši 171 mil Kč, což představuje 13,6 % celkové alokace OP RVMZ pro rok 2004. Nárokovanou částku z prostředků EU u předložených projektů do konce října 2004 jako % z celkové alokace OP RVMZ (včetně údajů za Technickou asistenci) za celé programovací období 2004 – 2006 nelze uvést, neboť v okamžiku zpracovávání této zprávy byly ŘO OP RVMZ předloženy pouze údaje o finančních nárocích na prostředky EU jen za projekty předložené v rámci výše uvedeného podopatření 1.1.1.
Graf č. II.9 Informace o administraci projektů OP RVMZ k 30. 11. 2004
200
186 185
180 160 140 120 100 80 60 40
24
20 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků e) stroje
Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků
Zlepšení zpracování Lesní hospodářství Posílení Odborné vzdělávání zemědělských přizpůsobivosti a výrobků a jejich rozvoje venkovských oblastí marketing
Projekty vyřazené
Vybrané projekty
Pramen: MZe ČR
68
Počet projektů s uzavřenou smlouvou
Rybářství
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Údaje o vyřazených, hodnocených a vybraných projektech pro jiná podopatření než podopatření Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků e) stroje nebyly k 30.11. 2004 k dispozici. Z důvodu formálních nedostatků bylo vyřazeno 24 projektů, 381 projektů pak bylo hodnoceno. K realizaci bylo vybráno 186 projektů. Podle nízkého počtu vyřazených projektů z důvodu nesplnění formálních náležitostí (4 % z předložených projektů) lze soudit, že informační zdroje pro žadatele jsou Řídicím orgánem OP RVMZ připraveny kvalitně a poskytují jim dostatečné, přehledné a srozumitelné pokyny pro zpracování žádostí. K 30. 11. 2004 nebyl dokončen ani jeden projekt v rámci OP RVMZ. B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP RVMZ k 30. listopadu 2004 K 30. 11. 2004 nebyly v rámci OP RVMZ vyčerpány žádné finanční prostředky EU. Zbývá pokrýt smlouvami 86,7% a vyčerpat celou částku (alokaci) pro rok 2004. C. Institucionální aspekty OP RVMZ Monitorovací výbor OP RVMZ se k 30. 11. 2004 sešel třikrát. Jednou ještě před vstupem ČR do EU (v lednu 2004), další dvě zasedání proběhla 9. 9. a 23.11. 2004. MV si vytvořil celkem 7 pracovních skupin (PS). Jedna pracovní skupina se zabývá procedurálními záležitostmi (PS ke Statutu a jednacímu řádu MV OP Zemědělství a Pravidlům pro jednání PS). Dalších 5 PS je vytvořeno ke každému opatření OP RVMZ, kromě Technické asistence. Nejčastěji se schází PS pro Opatření 1.2. Zlepšování zpracování zemědělských produktů a jejich marketing, (celkem 5x). Jedna pracovní skupina MV OP RVMZ se zabývá otázkami hodnocení finančního zdraví. Výroční zpráva za OP RVMZ se bude zpracovávat v průběhu roku 2005. Administrativní kapacita za OP RVMZ je uvedena včetně počtu pracovníků zprostředkujících subjektů. Celkem se na implementaci OP RVMZ v období do listopadu 2004 podílelo 193 pracovníků, z toho 14 v řídicím orgánu, 167 v zprostředkujících subjektech, 12 pracovníků zajišťovalo činnost platební jednotky OP RVMZ. Podle údajů Řídicího orgánu OP RVMZ nebyly k 30. listopadu 2004 realizovány žádné školící akce, ani pro veřejnost, ani pro pracovníky implementačních struktur. Informační kampaň OP RVMZ je za období do listopadu 2004 poměrně rozsáhlá. Je možné velmi dobře vysledovat její pozitivní vliv např. v porovnání s počty předložených projektů. Řídicí orgán má připravenu dobrou marketingovou strategii, přetrvávajícím problémem je komunikační systém mezi Řídicím orgánem a zprostředkujícími subjekty. II.3.2.1.3 Společný regionální operační program (SROP) A. Stav SROP k 30.listopadu 2004 Výzvy k předkládání projektů byly vyhlášeny ve třech termínech a jsou uvedeny chronologicky v následující tabulce:
69
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Tabulka č. II. 7 Výzvy k předkládání projektů jednotlivých (pod)opatření SROP (Pod)opatření
Vyhlášení výzvy
Název
číslo 4.1.1
Podpora nadregionálních služeb CR
3. 5. 2004
4.2.1
Podpora nadregionální infrastruktury CR
3. 5. 2004
1.1
Podpora podnikání ve vybraných regionech
1. 6. 2004 pro GS
2.1.1
Rozvoj regionální dopravní obslužnosti
1. 6. 2004 pro GS
2.3
Regenerace a revitalizace vybraných měst
3.2
Podpora sociální integrace
3.3
Posílení kapacity místních a regionálních orgánů
4.1.2
Podpora regionálních a místních služeb CR
1. 6. 2004 pro GS
4.2.2
Podpora regionální a místní infrastruktury CR
1. 6. 2004 pro GS
2.1.1
Rozvoj regionální dopravní obslužnosti
1. 10. 2004
2.1.2
Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech
1. 10. 2004
2.2
Rozvoj informačních a komunikačních technologií
1. 10. 2004
3.1
Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů
1. 10. 2004
4.2.2
Podpora regionální a místní infrastruktury CR
1. 10. 2004
1. 6. 2004 1. 6. 2004 pro GS 1. 6. 2004
Pramen: MMR ČR
Celkem bylo do 30. 11. 2004 vyhlášeno 19 výzev pro všechna (pod)opatření. U výzev s konečným termínem pro předkládání žádostí k 30. 7. 2004, se předpokládá, že smlouvy/podmínky s Konečnými příjemci (KP) budou uzavírány v prosinci 2004, u výzev s konečným termínem k 30. 11. 2004 pak v březnu 2005.
70
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
Graf č. II.10 Počet předložených projektů SROP k 30. 11. 2004 250
196
200 176
150 105 100
47 50
37 24
20
11
22
13 3
y
ro 3. 3
Po s íl
en ík ap
ac it
tru kt ur ap
In fra s 3. 1
ro zv m ěs oj t li d m s íst ký ní c h ch 4. zd 1. ar ro 1P eg jů od io ná po ln ra 4. íc 1. na hz 2P dr dr od eg oj i po ů on ra 4. á ln 2. n ích ad 2P re od sl u gi po že on ra b áln CR re 1. íi gi 1 n on fra Po áln s tr dp uk ía or ap tu m ry od íst CR ní ni ká in 2. fra ní 1. 1R str ve uk vy oz tu br vo ry an jr CR ýc eg h io re ná gi ln on íd ec op h ra -G vn S ío 3. bs 2 lu Po ž dp no or s ti as -G oc S iál ní in te gr ac eGS
ch li z
ac e
vy br an ýc h
re gi on e it a
re v
te
er ac ea
Re ge n
ní ch 2. 3
un ik ač om
ak ač ní ch
2. 2
Ro zv
oj in fo rm
2. 1
Ro zv
oj re gi on á
ln í
do pr av
ch no lo gi ív
ní ob sl u žn
os ti
0
Pramen: MMR ČR
K 30. 11. 2004 bylo předloženo v rámci všech výzev celkem 629 individuálních projektů a 73 grantových schémat. Nejvíce předložených projektů bylo v rámci podopatření 4.2.2. Podpora regionální a místní infrastruktury (196 projektů) a podopatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů (176 projektech). Nejvíce grantových schémat bylo předloženo v rámci podopatření 4.1.2. Podpora regionálních a místních služeb CR (23 grantových schémat).
71
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
Graf č. II.11 Počet předložených grantových schémat SROP k 30. 11. 2004 25
23
22 20
15
13 11
10
5
3 1
0 1.1 Podpora podnikání 2.1.1 Rozvoj regionální 3.2 Podpora sociální 4.1.2 Podpora 4.2.1 Podpora 4.2.2 Podpora ve vybraných dopravní obslužnosti integrace - GS regionálních a místních nadregionální regionální a místní regionech - GS GS služeb CR - GS infrastruktury CR - GS infrastruktury CR - GS
Pramen: MMR ČR
72
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
Graf č.II. 12 Finanční požadavky předložených projektů SROP k 30. 11. 2004 v porovnání s alokací 2004 (v tis. Kč) 8 000 000
7 000 000
6679171
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2587192 1994134
2 000 000 1 153 070 451449
1 000 000 170 852
523164 170 852
341 641 76 900 0
0
546 779
273 348
0 2.1 Rozvoj dopravy v regionech
2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech
2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst
3.1 Infrastruktura 3.3 Posílení kapacity pro rozvoj lidských místních a zdrojů regionálních zdrojů
Alokace 2004
4.1 Rozvoj služeb pro CR
4.2 Rozvoj infrastruktury pro CR
finanční nárok žádosti
Pramen: MMR ČR
Nárokovaná částka z prostředků EU u všech předložených individuálních projektů činí celkem 12 235 112 tis. Kč, což je více než 360 % alokace EU prostředků pro SROP roku 2004 (3 364 237 tis. Kč)! Tento stav je způsoben extrémním objemem nárokovaných prostředků EU u předložených žádostí u opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch.
73
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
Graf č. II.13 Informace o administraci projektů SROP k 30. 11. 2004 (počty)
140 118
120 100 80 63 53
60 37
40 22
20
35 24
21
10 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 Rozvoj regionální dopravní obslužnosti
Rozvoj informačních a Regenerace a komunikačních revitalizace vybraných technologií v regionech měst Vyřazené projekty
Infrastruktura pro Posílení kapacity Podpora rozvoj lidských zdrojů místních a regionálních nadregionálních služeb orgánů CR
Vybrané projekty
Podpora infrastruktury pro CR
Projekty s uzavřenou smlouvou
Pramen: MMR ČR
Z důvodu formálních nedostatků bylo vyřazeno celkem 60 projektů, tj. 9,5 % z celkového počtu předložených individuálních projektů. K realizaci bylo vybráno 147 projektů. K 30. 11. 2004 nebyl dokončen ani jeden projekt. B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci SROP k 30. listopadu 2004 Podle údajů o konečných termínech pro předkládání žádostí a zejména podle předpokládaných termínů pro uzavírání smluv/podmínek s KP lze konstatovat, že k 30. 11. 2004 nebyly vyčerpány žádné finanční prostředky EU v rámci SROP. K tomuto datu zbývalo pokrýt smlouvami a vyčerpat celou částku (alokaci) pro rok 2004.
74
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
Graf č. II.14 Čerpání prostředků SROP z alokace pro rok 2004 k 30. 11. 2004 (v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
0
0
0
0
0
0
Rozvoj služeb pro CR
Rozvoj infrastruktury pro CR
0 Rozvoj dopravy v regionech
Rozvoj informačních a Regenerace a Infrastruktura pro rozvoj Posílení kapacity komunikačních revitalizace vybraných lidských zdrojů místních a regionálních technologií v regionech měst zdrojů
Pramen: MMR ČR
C. Institucionální aspekty SROP Monitorovací výbor SROP se k 30.11. 2004 sešel dvakrát (jednou ještě před vstupem ČR do EU – v březnu 2004). Druhé jednání MV SROP se uskutečnilo 21. 10. 2004. Další jednání MV SROP se předpokládá v březnu 2005. MV si nevytvořil žádnou pracovní skupinu. Výroční zpráva za SROP se začala připravovat. Její dokončení je plánováno na duben 2005. Zpráva o řídicích a kontrolních systémech podle čl. 5. Nařízení Komise (ES) č. 438/2001 byla dokončena 23. 9. 2004. Administrativní kapacita SROP je uvedena včetně počtu pracovníků zprostředkujících subjektů. Celkem se na implementaci SROP k 30. 11. 2004 podílelo 205 pracovníků. V řídicím orgánu pracovalo 25 pracovníků, u zprostředkujících subjektů pak 180 pracovníků. U 49 pracovníků se však nejedná o vytížení na plný úvazek. Činnosti platební jednotky pro SROP byly zajišťovány 8 pracovníky. Podle údajů Řídicího orgánu SROP se do listopadu 2004 uskutečnilo celkem 68 školících akcí, z toho pro veřejnost 67 školení, jeden seminář se konal pro pracovníky implementace.
75
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Údaje o informační kampani SROP obsahují odkaz na základní informační zdroj pro SROP, jímž jsou internetové stránky www.strukturalni-fondy.cz. K dispozici je také CD SROP ČR na léta 2004 – 2006. Pravidelné měsíční informace jsou veřejnosti předávány prostřednictvím internetového bulletinu.
II.3.2.1.4 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) A. Stav OP RLZ k 30. listopadu 2004 Program byl vyhlášen v květnu 2004. Výzvy k předkládání systémových a národních projektů a grantových schémat byly zveřejněny v srpnu 2004 (13. a 16. 8. 2004), další pak v září a říjnu. K 15. 12. 2004 Skupina pro technickou pomoc projednala 13 projektů technické pomoci. 2 projekty již byly schváleny ŘO a jsou realizovány. Projekty, které již skupina doporučila jsou v celkové výši 14 434 000 Kč. Dosud jedinou výzvu k předkládání projektů v rámci již schváleného grantového schématu vyhlásilo 26.11. 2004 MŽP jako konečný příjemce opatření 4.2. Ostatní výzvy se týkaly předkládání grantových schémat a systémových projektů, jak je uvedeno v následující tabulce: Tabulka II.8 výzvy pro předkládání GS k 1.12.2004 Opatření Vyhlášení výzvy Číslo název Posílení aktivní politiky zaměstnanosti 1.1 8.10. GS Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální 2.1 22.10. GS exkluzí Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce 2.2 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních 3.1 Podpora terciálního vzdělávání, výzkum a vývoj 3.2 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 3.3 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců 4.1 Specifické vzdělávání 4.2 Pramen: MPSV
8.10. GS 15.10. GS, 13.8. SP 15.10. GS 14.10. GS 1.12. GS 16.8. GS
Z dalších je schváleno grantové schéma odboru 22 MPSV v opatření 2.1 a dva systémové projekty pro opatření 3.1 (dne 31.8.2004). Tyto systémové projekty se již realizují. Celkem bylo vyhlášeno 8 výzev pro předkládání grantových schémat a jedna výzva k předkládání systémových projektů. U většiny výzev nebyl uveden pevný termín, do kdy mají být grantová schémata předložena Řídicímu orgánu, resp. Řídicím orgánem schválena. K 13.12. 2004 byla předložena grantová schémata ke schválení rámci 7 opatření, 21 těchto schémat bylo předloženo ke schválení a dvě z nich byla již schválena. U většiny opatření nebyly údaje o počtu podaných grantových schémat poskytnuty, následující graf obsahuje údaje o počtu grantových schémat přeložených ŘO ke schválení. Graf č. II.15 Počet grantových schémat a systémových/národních projektů OP RLZ předložených ŘO ke schválení k 13. 12. 2004
76
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Počet předložených GS a SP
13
6
3
3
1
1
1
0 1.1
1.2
0 2.1
2.2
2.3
3.1
3.2
0 3.3
4.1
Pramen: MPSV ČR Poznámka 1: 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 2.2 Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů vzdělávání 3.2 Podpora terciálního vzdělávání, výzkum a vývoj 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 4.2 Specifické vzdělávání
77
4.2
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Graf č. II.16 Finanční požadavky předložených projektů OP RLZ k 13. 12. 2004 v porovnání s alokací 2004 (v tis. Kč)
900000 826 759
800000 700000 600000 527 727
500000 401 072
375 272
400000 288 600
300000
239 174
200000
175 909
161 681
144391 73 295
100000
30 714 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 1.1
1.2
2.1
2.2
2.3 ESF
3.1
3.2
3.3
4.1
4.2
Alokace 2004
Pramen: MPSV ČR Poznámka 1: Uvádíme porovnání s alokací 2004 vzhledem k aplikaci pravidla „n+2“ Poznámka 2: 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 2.2 Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů vzdělávání 3.2 Podpora terciálního vzdělávání, výzkum a vývoj 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 4.2 Specifické vzdělávání
Protože realizace OP RLZ probíhá specifickou formou, nezasedají komise pro výběr projektů. Systémové projekty jsou odborně posuzovány a schvalovány průběžně. Vzhledem k opožděnému vyhlášení výzev pro předkládání projektů – GS doposud neproběhlo žádné výběrové řízení. B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP RLZ k 30. 11. 2004 K 30. 11. 2004 vzhledem nebyly čerpány žádné finanční prostředky ESF. Graf č. II.17 Čerpání prostředků OP RLZ z alokace pro rok 2004 k 30. 11. 2004 (v %)
78
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství K 30. 11. 2004 vzhledem k opožděnému vyhlášení výzev pro předkládání GS nebyly čerpány žádné finanční prostředky ESF. Zbývá pokrýt smlouvami a vyčerpat 100 % alokace ESF na OP RLZ pro rok 2004. C. Institucionální aspekty OP RLZ Monitorovací výbor OP RLZ se k 30. 11. 2004 sešel jednou. Druhé zasedání se uskutečnilo dne 15.12. 2004. Výroční zpráva za OP RLZ se bude zpracovávat v průběhu roku 2005. Administrativní kapacita za OP RLZ je uvedena včetně počtu pracovníků zprostředkujících subjektů. Celkem se na implementaci OP RLZ k 30. 11. 2004 podílelo 73 pracovníků, z toho 12 u Řídicího orgánu a 37 u zprostředkujících subjektů. V odboru MPSV, který kromě jiného zajišťuje i činnosti platební jednotky pro OP RLZ pracovalo celkem 24 pracovníků, přičemž agenda není rozdělena na jednotlivé programy (OP RLZ, JPD 3, CIP EQUAL). Údaje o školících akcích za OP RLZ (k 30. 11. 2004) zahrnují hodnotitele grantových schémat a systémových projektů i pracovníky implementace. Informační kampaň OP RLZ se zaměřuje na propagační materiály ESF. Byly připraveny letáky o ESF v ČR. Je realizována pravidelná spolupráce s ČTK. II.3.2.1.5 Operační program Infrastruktura (OP I) A. Stav OP I k 30.listopadu 2004 Program byl vyhlášen v květnu 2004. Výzvy k předkládání projektů v rámci všech priorit byly zveřejněny postupně v průběhu května 2004 (Technická asistence 1. 5. 2004, ostatní 25. a 27. 5. 2004). Celkem bylo zveřejněno 18 výzev pro předkládání projektů ve všech opatřeních. Konečným termínem pro předkládání projektů v rámci priority 3 Technická asistence byl vyhlášen 30. 7. 2004, pro prioritu 1 Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu byl stanoven termín 30. 9. 2004, pro prioritu 2 Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí byl konečným termínem 26. 8. 2004, (s výjimkou podopatření 2.1 Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí, kde měly být projekty předloženy nejpozději k 30. 9. 2004). K 30. 11. 2004 bylo v rámci všech výzev předloženo celkem 199 projektů; nejvíce předložených projektů bylo v rámci výzvy k opatření 3 , a to celkem 148. Graf č. II.18 Počet předložených projektů OP I (k 30. 11. 2004)
79
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 160
148
140 120 100 80 60 40 20
6
11 3
2
2
1.3/1
1.4/1
2.1/2
7
1
2
2.3/2
2.4/2
10
7
4.1/4
4.2/4
0 1.1/1
1.2/1
2.2/2
3.1-4/3
Pramen: MŽp ČR Poznámka 1: Názvy (pod)opatření OP Infrastruktura 1.1/1 Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.2/1 Výstavba a modernizace silnic I.třídy / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.3/1 Modernizace civilních letišť nadregionálního významu / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.4/1 Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 2.1/2 Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.2/2 Podpora kombinované dopravy / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.3/2 Podpora zavádění alternativních paliv / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.4/2 Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního prostředí z hlediska dopravy /Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 3.1-4/3 Obnova environmentálních funkcí území / Zlepšování environmentální infrastruktury 4.1/4 Technická pomoc při řízení, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Infrastruktura / Technická pomoc 4.2/4 Ostatní výdaje technické pomoci OP Infrastruktura / Technická pomoc
Celková nárokovaná částka z prostředků EFRR u všech předložených projektů přesáhla 8 635 265 163 Kč, což představuje 482 % alokace prostředků EFRR přidělených pro rok 2004! Tento stav byl způsoben výrazným převisem objemu předložených projektů v rámci opatření 1.2 Výstavba a modernizace silnic I.třídy (objem finančních nároků prostředků EU z předložených projektů je téměř 8 x vyšší, než je alokace pro toto podopatření pro rok 2004) a opatření v rámci priority 3 (objem finančních nároků je zde cca 5,5 krát vyšší než je alokace pro toto opatření pro rok 2004).
Graf č. II.19 Finanční požadavky předložených projektů OP I k 30. 11. 2004 v porovnání s alokací 2004 v tis. Kč
80
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 7 000 000 5 840 987
6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 1 945 629 2 000 000 1 000 000
415 270 280 711
34 896 249 515
219 730 31 187
62 383 7 121
22 017
0 1.1/1
1.2/1
1.3/1
1.4/1
2.1/2 EU
116 152 55 040
22 017 5 100
11 004 48 165
2.2/2
2.3/2
2.4/2
Alokace EFRR
Pramen: MPO ČR Poznámka 1: Uvádíme porovnání s alokací 2004 vzhledem k aplikaci pravidla „n+2“. Poznámka 2: Názvy (pod)opatření OP Infrastruktura 1.1/1 Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.2/1 Výstavba a modernizace silnic I.třídy / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.3/1 Modernizace civilních letišť nadregionálního významu / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.4/1 Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 2.1/2 Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.2/2 Podpora kombinované dopravy / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.3/2 Podpora zavádění alternativních paliv / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.4/2 Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního prostředí z hlediska dopravy /Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 3.1-4/3 Obnova environmentálních funkcí území / Zlepšování environmentální infrastruktury 4.1/4 Technická pomoc při řízení, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Infrastruktura / Technická pomoc 4.2/4 Ostatní výdaje technické pomoci OP Infrastruktura / Technická pomoc
První výběrové komise zasedaly v říjnu 2004 pro opatření 3 (SFŽP). U opatření Technické asistence zasedají výběrové komise průběžně. U ostatních opatření byla zasedání výběrových komisí plánována na prosinec 2004. Rozhodnutí i podmínkách financování vybraných projektů v rámci priority 3 bylo vydáno 4.11. 2004 a týkalo se 64 žádostí. U ostatních opatření mělo rozhodnutí o podmínkách financování podle plánu dojít v prosinci 2004.
Graf č. II. 20 Informace o administraci projektů OP I k 30. 11. 2004 (počty)
81
561 413
20 3.1-4/3
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 70
64 64
60 50 40 31 30 20 8 8
10 0 0 0
0 0 0
0 0 0
1 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
1.1/1
1.2/1
1.3/1
1.4/1
2.1/2
2.2/2
2.3/2
2.4/2
0
6 6 0
0
Vyřazené projekty
Vybrané projekty
3.1-4/3
4.1/4
4.2/4
Projetky s uzavřenou smlouvou
Pramen: MŽp ČR Poznámka 1: Názvy (pod)opatření OP Infrastruktura 1.1/1 Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.2/1 Výstavba a modernizace silnic I.třídy / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.3/1 Modernizace civilních letišť nadregionálního významu / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.4/1 Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest / Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 2.1/2 Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.2/2 Podpora kombinované dopravy / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.3/2 Podpora zavádění alternativních paliv / Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 2.4/2 Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního prostředí z hlediska dopravy /Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí 3.1-4/3 Obnova environmentálních funkcí území/Zlepšování environmentální infrastruktury 4.1/4 Technická pomoc při řízení, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Infrastruktura/Technická pomoc 4.2/4 Ostatní výdaje technické pomoci OP Infrastruktura/Technická pomoc
Z celkového počtu předložených projektů bylo k 30. 11. 2004 vyřazeno z důvodů formálních nedostatků nebo pro nesplnění stanovených kritérií 34 projektů, vybráno bylo 78 projektů, z toho 14 projektů v rámci Technické asistence. U 10 projektů Technické asistence bylo dosaženo podpisu smlouvy příspěvku EFRR s objemem prostředků v celkové výši 3,772 mil. Kč. K 30.listopadu 2004 byly dokončeno 7 projektů Technické asistence. B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP I k 30. 11. 2004 Podle údajů MF – Platebního orgánu nebyly za OP I vyčerpány žádné finanční prostředky EU. Podle údajů Řídicího orgánu OP I byly vyčerpány prostředky z alokace na rok 2004 v celkové výši 1 648 tis Kč na projekty technické asistence, tyto však nebyly k 30.11.2004 zahrnuty do žádosti o platbu z EFRR adresovanou MF-PO. Graf. č. II.25 Čerpání prostředků OP I z alokace pro rok 2004 k 30. 11. 2004 (v %)
82
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství K 30. 11. 2004 nebyly čerpány žádné finanční prostředky EU pro OP Infrastruktura. C. Institucionální aspekty OP I Monitorovací výbor OP Infrastruktura se sešel v roce 2004 jednou (v dubnu), další zasedání je plánováno na leden 2005. Monitorovací výbor si nevytvořil žádnou pracovní skupinu. Výroční zpráva za OP I se bude zpracovávat v průběhu roku 2005. Administrativní kapacita za OP I je uvedena včetně počtu pracovníků zprostředkujících subjektů. Celkem se na implementaci OP I k 30. listopadu 2004 podílelo 44 pracovníků, z toho 10 u řídicího orgánu (MŽP), 20 u zprostředkujícího subjektu SFŽP a 9 na zprostředkujícím subjektu MD. Pět pracovníků se podílí na zajištění činností platební jednotky pro OP I, a to 3 na SFŽP, dva na MD. K 30. listopadu 2004 se pro pracovníky implementace uskutečnilo 3 školící akce na MD a 3 na MŽP. Počet proškolených osob v rámci orgánů implementace byl 21. Pro veřejnost bylo zorganizováno 9 informativních seminářů a přednášek. Informační kampaň OP I se za období do listopadu 2004 jeví jako méně rozsáhlá. S ohledem na počet předložených projektů i objem nárokovaných prostředků EU je však dostatečná. II.3.2.1.6 Jednotný programový dokument pro Prahu Cíl 2 (JPD 2) A. Stav JPD 2 k 30. listopadu 2004 Výzvy k předkládání projektů se uskutečnily pro všechna opatření, s výjimkou Technické asistence v jednom termínu (17. 9. 2004). Celkem bylo zveřejněno 6 výzev pro všechna (pod)opatření kromě Technické asistence. Konečný termín pro předkládání žádostí byl stanoven na 18. 10. 2004. Uzavírání smluv s KP se předpokládá v průběhu února 2005.
Graf č. II.21 Počet předložených projektů JPD 2 k 30. 11. 2004
83
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 25
20
15
9
10
5
8
3
3 1
1
0 1.1.
1.2.
1.3.
2.1.
2.2.
2.3.
Pramen: MMR ČR Poznámka: Názvy (pod)opatření JPD 2. 1.1. Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí 1.2. Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch 1.3. Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích 2.1. Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu 2.2. Příznivé podnikatelské prostředí 2.3. Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze
K 30. 11. 2004 bylo předloženo v rámci všech výzev celkem 25 individuálních projektů.
Graf č. II.22 Finanční požadavky předložených projektů JPD 2 k 30. 11. 2004 v porovnání s alokací 2004 (v tis. Kč) 84
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství
800 000 713 560 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000
239 940
232 230
200 000 100 571 100 000
41 105
104 393
36 774
32 013
23 077
15 969 27 412
1 983
0 1.1.
1.2.
1.3.
2.1.
EFRR
2.2.
2.3.
Alokace 2004
Pramen: MMR ČR Poznámka: Názvy (pod)opatření JPD 2. 1.1. Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí 1.2. Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch 1.3. Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích 2.1. Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu 2.2. Příznivé podnikatelské prostředí 2.3. Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze
Nárokovaná částka z prostředků EU u všech předložených individuálních projektů činí celkem 219 472 tis. Kč, což je 16,3 % alokace EU prostředků pro JPD 2 roku 2004 (1 349 548 tis. Kč). Graf. č.II. 23 Informace o administraci projektů JPD 2 k 30. 11. 2004 (počty)
10
5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 1.1.
1.2.
Vyřazené projekty
1.3.
2.1.
Vybané projekty
Projekty s uzavřenou smlouvou
Pramen: MMR ČR Poznámka.: Názvy (pod)opatření JPD 2. 1.1. Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí
85
2.2.
2.3.
0
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 1.2. 1.3. 2.1. 2.2. 2.3
Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu Příznivé podnikatelské prostředí Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze
Podle údajů o administraci projektů Řídícího orgánu JPD 2 nebyly k 30.11.2004 vyřazeny žádné projekty.. K 30. 11. 2004 nebyl dokončen ani jeden projekt. B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci JPD 2 k 30. listopadu 2004 Vzhledem k aktuálnímu časovému harmonogramu implementace JPD 2 nebyly doposud čerpány žádné finanční prostředky. Graf č. II.24 Čerpání prostředků JPD 2 z alokace pro rok 2004 k 30. 11. 2004 (v %)
1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0
0
0
0
0
0
1.1.
1.2.
1.3.
2.1.
2.2.
2.3.
0
Pramen : MMR ČR Poznámka.: Názvy (pod)opatření JPD 2. 1.1. Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí 1.2. Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch 1.3. Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích 2.1. Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu 2.2. Příznivé podnikatelské prostředí 2.3 Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze
C. Institucionální aspekty JPD 2 První zasedání Monitorovacího výboru JPD 2 se konalo 8. 12. 2004. Doposud nebyly vytvořeny žádné pracovní skupiny Monitorovacího výboru JPD 2. Výroční zpráva za JPD 2 bude připravována v průběhu roku 2005.
86
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Administrativní kapacita za JPD 2 je uvedena včetně počtu pracovníků zprostředkujících subjektů. Celkem se na implementaci JPD 2 k 30. 11. 2004 podílelo 22 pracovníků. V řídicím orgánu pracovalo 5 pracovníků, u zprostředkujících subjektů pak 12 pracovníků. Činnosti platební jednotky pro JPD 2 byly zajišťovány 5 pracovníky. Platební jednotka na MMR zajišťuje výkon činností jak pro JPD 2, tak pro SROP a pro Iniciativu INTERREG. Informační kampaň JPD 2 se zatím orientuje více na prezentaci výzev a na poskytování základních informací na internetových stránkách MMR a MHMP. II.3.2.1.7 Jednotný programový dokument pro Prahu Cíl 3 (JPD 3) A. Stav JPD 3 k 30. listopadu 2004 První výzva byla zveřejněna 22. 9. 2004 pro všechna opatření implementovaná prostřednictvím zprostředkujících subjektů k předkládání národních, systémových a regionálních projektů a grantových schémat Řídicímu orgánu. Konečný termín pro předkládání projektů v rámci prvních výzev nebyl stanoven. Druhá výzva byla zveřejněna 8. 10. 2004. Zprostředkující subjekt MPSV – Správa služeb zaměstnanosti vyzval konečného příjemce – ÚP HMP k předkládání grantových schémat v rámci podopatření 1.1 GS – Rozšíření a zvýšení adresnosti Aktivní politiky zaměstnanosti s konečným termínem 26. 10. 2004. 26. 10. 2004 byly vyhlášeny výzvy z úrovně Magistrátu Hlavního města Prahy pro předkládání grantových schémat v podopatření 2.1. GS – Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, 3.1 GS – Rozvoj počátečního vzdělání jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomiky znalostí, 3.2. GS – Rozvoj dalšího vzdělávání a 4.3 GS – Rozvoj cestovního ruchu. Konečný termín pro předkládání projektů byl stanoven na 7. 1. 2005 Celkem bylo vyhlášeno 14 výzev pro všechna (pod)opatření kromě opatření 4.2 a technické asistence. Údaje o Technické asistenci nebyly Řídicím orgánem JPD 3 předloženy. Uzavírání smluv/podmínek s KP se předpokládalo na přelomu listopadu a prosince, resp. v prvním čtvrtletí 2005. K tomuto datu nebyly podány žádné individuální projekty ani grantová schémata. B. Stav čerpání finančních prostředků EU JPD 3 k 30. listopadu 2004 Vzhledem k aktuálnímu časovému harmonogramu implementace JPD 3 nebyly doposud čerpány žádné finanční prostředky. Graf č. II.25 Čerpání prostředků z alokace pro rok 2004 k 30. 11. 2004
87
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství 100
80
60
40
20
0
0
0
0
0
0
1.1.
2.2.
2.1.
3.1.
3.2.
4.3.
0
Pramen: MPSV ČR Poznámka: Názvy (pod)opatření JPD 3 1.1. GS – Rozšíření a zvýšení adresnosti Aktivní politiky zaměstnanosti 2.1. GS – Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 2.2. Sladění rodinného a pracovního života (výzva pro KP k předložení GS 3.1. GS – Rozvoj počátečního vzdělání jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomiky znalostí 3.2. GS - Rozvoj dalšího vzdělávání 4.3. GS - Rozvoj cestovního ruchu
C. Institucionální aspekty JPD 3 V období do listopadu 2004 se uskutečnila dvě zasedání Monitorovacího výboru JPD 3; další jednání se plánuje na leden 2005. Bylo navrženo vytvoření pracovní skupiny MV pro romskou komunitu. Výroční zpráva za JPD 3 bude připravována v průběhu roku 2005. Administrativní kapacita za JPD 3 je uvedena včetně počtu pracovníků zprostředkujících subjektů. Celkem se na implementaci JPD 3 k 30. 11. 2004 podílelo 103 pracovníků. U řídicího orgánu pracovalo v oddělení řízení JPD 3 celkem 51 pracovníků, u zprostředkujícího subjektu MHMP pak dalších 7 pracovníků. U zprostředkujícího subjektu NROS 14 osob, které však pro potřeby řízení projektů JPD 3 pracují pouze na částečný pracovní úvazek (5 osob na 1/12 a 9 osob na 1/6 pracovního úvazku). V odboru MPSV, který kromě jiného zajišťuje i činnosti platební jednotky pro JPD 3 pracovalo celkem 21 pracovníků, přičemž agenda není rozdělena na jednotlivé programy (OP RLZ, JPD 3, CIP EQUAL). V období do listopadu 2004 se v rámci JPD 3 uskutečnilo celkem 23 seminářů, z toho 4 pro veřejnost. Ostatní semináře byly určeny pracovníkům implementace. Jednalo se o semináře pro pracovníky MPSV – Řídicího orgánu, zprostředkujících subjektů MPSV – SSZ, NROS, MHMP.
88
II.3 Realizace Rámce podpory Společenství Informační kampaň JPD 3 je rozsáhlá, zaměřuje se jednak na webové stránky, a tištěné materiály (letáky, příručky) pro potenciální žadatele. Realizuje se pravidelná spolupráce s ČTK. Zda je informační kampaň účinná, bude možné posoudit až po ukončení prvních výzev pro předkládání projektů , tj. po 7. lednu 2005.
89
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství II.4.1 Naplňování prioritních os Vzhledem ke skutečnosti, že realizace programů Rámce podpory Společenství je teprve na samotném počátku, není možné v době přípravy této zprávy naplňování prioritních os (s výjimkou části věnované Technické asistenci) relevantně ohodnotit. Část II.4.1 bude proto zpracována až ve Zprávě o realizace RPS hodnotící delší časové období.
II.4.1.1 Technická pomoc Technická pomoc je společnou prioritou pro všechny operační programy, Fond soudržnosti a RPS a jejím cílem je obecně podpora realizace a řízení programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Způsobilost výdajů technické pomoci se řídí Pravidlem č. 11 Nařízení Komise (ES) č. 448/2004, které umožňuje spolufinancovat náklady na řízení, monitorování, kontrolu, audit, analýzu, poskytování informací na úrovni programů a RPS, přípravu studií, organizaci seminářů, nákup počítačových/technických systémů apod. Každý operační program a RPS nese odpovědnost za „svou“ technickou pomoc, coby jednu z priorit, ve svém programovém dokumentu/dodatku a každý operační program a RPS zpracoval svou vlastní metodickou příručku/manuál, kterým se řídí při čerpání prostředků technické pomoci. II.4.1.1.1 Technická pomoc pro Rámec podpory Společenství Protože neexistuje samostatný programový dokument definující použití prostředků technické pomoci, je technická pomoc Rámce podpory Společenství součástí Společného regionálního operačního programu (SROP, Opatření 5.2 - Technická pomoc pro RPS). Z Technické pomoci pro RPS čerpá také Platební orgán. Pro zajištění přesných a transparentních postupů čerpání těchto prostředků byl vytvořen Manuál postupu realizace Technické pomoci pro Rámec podpory Společenství, který byl schválen poradou ministra 4. srpna 2004. Ředitel Odboru RPS nese zodpovědnost za čerpání v rámci Technické pomoci pro RPS, aby ale byla zachována transparentnost čerpání těchto prostředků, kontrolu způsobilých výdajů u jednotlivých projektů a autorizaci proplácení prostředků ze strukturálních fondů provádí Řídicí orgán SROP. Očekává se, že elektronická projektová žádost ELZA pro technickou pomoc SROP a RPS bude k dispozici do konce roku 2004. Prozatím není možné vkládat data o projektech Technické pomoci pro RPS do informačních systémů pro monitorování strukturálních fondů. Tato data jsou vkládána a evidována v MS Excel.
90
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Níže uvedená data k jednotlivým ukazatelům za Technickou pomoc pro RPS jsou poskytnuta ke dni 3. prosince 2004. Data vycházejí z jednotlivých projektových žádostí schválených ředitelem Odboru Rámce podpory Společenství. Tyto projekty jsou v současné době ve stadiu realizace. Jednotlivé monitorovací ukazatele a jejich stav ke dni 3. prosince 2004: ● Počet zasedání MV RPS 1 ● Počet zasedání Poradního výboru RPS 5 ● Počet jednání pracovních skupin 2 ● Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů, konferencí apod. 1 ● Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů 9 ● Počet účastí na zahr. akcích zaměřených na prohlubování znalostí a výměnu informací 5 ● Počet proškolených osob 13 ● Počet vypracovaných analýz a studií 17 ● Nákup nových technologií SW + HW 10 ● Počet oslovených zpracovatelů1 100 ● Počet vybraných zpracovatelů 30 K datu 3. prosince 2004 schválil ředitel Odboru Rámce podpory Společenství 44 projektů a minimálně dalších 6 projektů bude do konce roku 2004 předloženo ke schválení. Podrobné informace o implementaci Technické pomoci pro RPS jsou obsaženy v kapitole II.10 Realizace technické pomoci.
II.4.2 Plnění horizontálních cílů Řídicí orgán Rámce podpory Společenství zpracoval metodickou pomůcku zabývající se problematikou tzv. horizontálních cílů – priorit, tematických oblastí, kterým Evropská unie přiřazuje při naplňování cílů své strukturální politiky velkou důležitost a kterým je věnována kapitola 2.4 dokumentu Česká republika 2004 – 2006 Rámec podpory Společenství.
Mezi tyto oblasti patří: 1. 2. 3. 4.
Udržitelný rozvoj – životní prostředí. Rovné příležitosti. Informační společnost. Vyvážený rozvoj regionů.
Horizontálnost, resp. průřezovost těchto priorit spočívá v povinnosti všech žadatelů o pomoc ze strukturálních fondů zohlednit tyto oblasti do projektové žádosti bez ohledu na operační program a na věcné zaměření vlastního projektu. Každý/á předkladatel/ka projektu tedy musí vysvětlit, jaký dopad bude projekt mít na rovné příležitosti, životní prostředí, informační společnost a vyvážený rozvoj regionů.
1 Přibližný údaj, u otevřených výběrových řízení není možné počet přesně stanovit.
91
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Metodická pomůcka nazvaná Manuál horizontálních priorit má za úkol pomoci řídicím orgánům operačních programů či zprostředkujícím subjektům zorientovat se v široké problematice horizontálních priorit a zprostředkovat tyto informace konečným uživatelům a příjemcům. Představuje priority po legislativní a věcné stránce a navrhuje způsob, jak do hodnocení a výběru projektů začlenit rovné příležitosti, životní prostředí, informační společnost a vyvážený rozvoj regionů. Zohledňuje legislativní změny, ke kterým došlo v nedávné době, např. přijatou Státní informační komunikační strategii (strategický materiál v oblasti rozvoje informační společnosti). V průběhu ledna a února 2005 projde Manuál první revizí, jejímž cílem bude zjednodušit systém hodnocení hlavně v prioritě životní prostředí. Největší překážkou pro včlenění horizontálních priorit do projektů strukturálních fondů se jeví nejen nízké povědomí předkladatelů projektů, ale i tvůrců programů o možnostech, kterými může konkrétní projekt kladně přispět k posílení jednotlivých priorit. Cílem Rámce podpory Společenství je působit v této oblasti osvětově. V rámci webových stránek www.strukturalni-fondy.cz byla dne 14. 10. 2004 vytvořena sekce zabývající se horizontálními prioritami. Obsahuje základní informace o horizontálních prioritách SF, o možnostech jejich zapracování do projektových žádostí a o dokumentech, ve kterých EK problematiku priorit řeší. Během prosince 2004 budou připraveny k vydání informační letáky o prioritách, s odkazy na odborné subjekty, které se věnují některé z nich a které mohou žadatelům poskytnout odbornou radu, jak tyto zapracovat do projektové žádosti. Následovat bude příprava odborných seminářů zaměřených na programové manažery a hodnotitele, kteří vybírají projekty, s cílem informovat je o způsobech začlenění horizontálních priorit mezi výběrová kritéria. V informační oblasti spolupracuje RPS úzce s příslušnými resorty, konkrétně s MŽP (horizontální priorita životní prostředí), MI ČR (informační společnost) a MPSV (rovné příležitosti). Metodickou podporou řídicím orgánům v oblasti horizontálních priorit se zabývá Evaluační jednotka RPS. Vedle této činnosti se soustřeďuje na vlastní evaluaci horizontálních priorit. Hlavním cílem takového hodnocení je zjistit, zda váha, kterou RPS horizontálním prioritám přiřazuje, je odpovídajícím způsobem zohledněna ve všech programových dokumentech a, v neposlední řadě, zda strukturální fondy přispívají k naplňování těchto priorit. Z důvodu širokého tematického záběru, které horizontální priority pokrývají, byl zadán projekt financovaný v rámci Technické pomoci pro RPS s názvem 2/04 – 1 Přehled a analýza hodnotitelských postupů horizontálních priorit SF a osvědčené příklady z praxe. Jeho úkolem je rešerše a analytický souhrn hodnotících postupů k horizontálním prioritám v dokumentech EU a ve vybraných členských státech. Přehled tak umožní hodnotitelům v ČR orientaci v již existujícím přístupu k hodnocení horizontálních priorit a vybaví je souhrnem praktických příkladů hodnocení, které se osvědčily v praxi a které mohou být relevantní pro hodnocení v ČR. MMR, Evaluační jednotka RPS, se společně s Ministerstvem životního prostředí stala garantem projektu Integrované posuzování a plánování k udržitelnému rozvoji. Tento projekt Regionálního environmentálního centra ČR je realizovaný v rámci environmentálních programů OSN (United Nations Environmental Programme). Vyústěním projektu bude návrh společné socioekonomické a environmentální ex ante analýzy, která bude využita pro strategické plánování strukturální pomoci v období 2007 – 2013.
92
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství
II.4.3 Plnění specifických cílů Plnění specifických cílů je sledováno na úrovni RPS převážně v kategorii dopadů. S ohledem na krátký čas, v němž dosud probíhá realizace RPS, zatím není možné posuzovat rozsah jejich naplňování na základě dosažených hodnot jejich ukazatelů. Jedinou relevantní informací, z níž lze zatím rámcově odhadovat intenzitu procesu jejich plnění, je počet přijatých projektových žádostí a předpokládaný objem čerpání prostředků u opatření v rámci priorit spadajících do prioritních os s vazbami na dané specifické cíle (viz čl. 2.5 RPS). Je však přitom nutno brát v potaz nejisté procento úspěšnosti projektových žádostí.
II.4.3.1 Specifický cíl: Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí Pro naplňování tohoto cíle je stěžejní především realizace opatření v prioritní ose 1 Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb. Dále mají střední vazbu na dosažení tohoto cíle prioritní osa 5 Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a prioritní osa 6 Rozvoj cestovního ruchu. Celkově lze u těchto os mluvit o velkém převisu požadavků na finanční zdroje, zejména u opatření zaměřených na podporu malých a středních podniků (OP PP, SROP) a na podporu inovací. Z hlediska celkové strategie se však negativně jeví naopak velmi malý počet projektů a objem finančních požadavků u opatření zaměřených na informační a poradenské služby a na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie (OP PP). U prioritní osy 5 (OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství) nejsou k dispozici finanční požadavky za velkou část projektových žádostí, takže převis požadavků zde bude patrně ještě vyšší. U osy 6 (SROP) je pak podstatná část převisu finančních požadavků dána poptávkou po prostředcích na projekty rozvoje cestovního ruchu.
II.4.3.2 Specifický cíl: Zvyšování flexibility trhu práce K tomuto cíli by mělo být směřováno především v rámci plnění prioritní osy 3 Rozvoj lidských zdrojů. U této osy je zatím zřetelný pomalejší náběh realizace, který je způsoben velmi komplikovanou implementační strukturou OP RLZ a tím i znásobenými procesy nastavení administrativních a řídicích struktur programu. V tomto programu je připravováno velké množství projektů, masivní nárůst výzev pro předkládání projektů v rámci grantových schémat a zahájení realizace těchto grantových projektů je předpokládáno v první polovině roku 2005. Větší předpokládané čerpání lze, alespoň na základě finančních požadavků patrných z přijatých žádostí, předpokládat zejména u investičních projektů zaměřených na infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v regionech (SROP).
II.4.3.3 Specifický cíl: Zvyšování kvality infrastruktury Z pohledu tohoto cíle hrají největší roli prioritní osy 4 Ochrana a zkvalitňování životního prostředí a 2 Rozvoj dopravní infrastruktury. Situace u těchto dvou os je velmi rozdílná. V případě Ochrany a zkvalitňování životního prostředí je celkový objem
93
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství požadovaných prostředků v poměru s alokovanými zdroji velmi nízký, což je zřejmě dáno malou velikostí projektů, jejichž počet je poměrně vysoký. U Rozvoje dopravní infrastruktury je naopak celkově vysoký převis požadovaných finančních prostředků. Avšak i zde jsou oblasti, jako je Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů (OP I) a Regionální rozvoj infrastruktury (SROP), v nichž je nízký počet přijatých projektových žádostí, resp. malý objem předpokládaného čerpání.
II.4.4 Shoda s politikami Společenství, s národními a regionálními politikami II.4.4.1 Hospodářská soutěž Jsou plně respektována ustanovení čl. 87 – 88 Smlouvy vztahující se k pravidlům hospodářské soutěže. Prostředky na realizaci programů ze strukturálních fondů jsou považovány za veřejné prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU týkající se veřejné podpory a národní předpisy, zejména zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. V oblasti veřejné podpory vstoupil v České republice dne 1. května 2004 v platnost zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, který je v souladu s legislativou EU. Tento zákon nahradil zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v souvislosti se vstupem České republiky do EU a přenesením pravomoci ÚOHS v oblasti veřejné podpory na Evropskou komisi. Zákon vymezuje novou úlohu ÚOHS jako centrálního, koordinačního, poradenského, konzultačního a monitorovacího orgánu v oblasti veřejné podpory a dále upravuje některé otázky součinnosti České republiky s Komisí Evropských společenství, především při šetření prováděném Komisí na území České republiky a postup při navracení veřejné podpory. Všechny operační programy obdržely rozhodnutí ÚOHS o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory a programy byly notifikovány Evropské komisi v rámci interim procedury (30. dubna 2004). Komisi poté běží tříměsíční lhůta na vyjádření. Případný dotaz či žádost Komise o vysvětlení tuto lhůtu prodlužuje o další 3 měsíce. V následující tabulce jsou uvedena rozhodnutí týkající se programů podpory Společenství, o kterých Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejné podpory rozhodoval v 1. pololetí roku 2004.. Tabulka č. II.8 Rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejné podpory Číslo správního řízení
Datum podání žádosti ÚOHS
Poskytovatel
Název opatření
94
Datum rozhodnutí/ ukonč. dopisu
Právní moc
Datum zaslání na EK v rámci interim procedury
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství
VP/S167/03
23.12.2003
MPO
Operační program Průmysl a podnikání
15.4.2004
19. 4. 2004
27. 4. 2004
VP/S20a/04
29. 1. 2004
MMR
Společný regionální operační program
14. 4. 2004
19. 4. 2004
27. 4. 2004
VP/S20b/04
29. 1. 2004
MMR
Jednotný programový 27. 4. 2004 dokument pro Cíl 2
28. 4. 2004
30. 4. 2004
VP/S78/04
31. 3. 2004
MŽp
Operační program Infrastruktura
29. 4. 2004
3. 5. 2004
30. 4. 2004
VP/S79/04
31. 3. 2004
MPSV
Jednotný programový 29. 4. 2004 dokument pro Cíl 3
3. 5. 2004
30. 4. 2004
VP/S80/04
31. 3. 2004
MPSV
Program Iniciativy 26. 4. 2004 Společenství EQUAL
29. 4. 2004
30. 4. 2004
VP/S81/04
31. 3. 2004
MPSV
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
28. 4. 2004
30. 4. 2004
30. 4. 2004
MZe
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
13. 4. 2004
-
-
VP/S85/04
31. 3. 2004
Pramen: MMR ČR
Objem veřejné podpory by měl být do budoucna snižován, a to při zachování či zvyšování efektivity veřejné podpory, která by měla být určena na podporu horizontálních oblastí. Rozhodnutí ÚOHS pro OP RLZ bylo Evropskou komisí schváleno v rámci interim procedury pod č. CZ 178/2004, pro JPD 3 pod č. CZ 176/2004. Pro JPD 2, SROP, OP PP obdržel ÚOHS od EK dotazy v rámci interim procedury dne 20. července 2004. Pro OP I obdržel ÚOHS od EK další dotazy v rámci interim procedury dne 13. října 2004.
II.4.4.2 Veřejné zakázky Požadavkem splnění podmínek potřebných k započetí realizace zakázek spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo zadávání zakázek v souladu s národními pravidly pro vyhlašování zadávacích řízení na veřejné zakázky a současně s pravidly Společenství.
95
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Až do přistoupení České republiky do Evropské unie platil zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Postupům stanoveným tímto zákonem však programy financované Evropskou unií nepodléhaly. Čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo tedy podmíněno zadáváním veřejných zakázek v souladu s novým zákonem – zákonem č. 40/2004 Sb., jehož účelem byla harmonizace s právní úpravou EU v oblasti zadávání veřejných zakázek a implementace příslušných předpisů Společenství s přistoupením České republiky do Evropské unie. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, byl platný od 5. února 2004 a účinnosti nabyl k 1. květnu 2004. Tento zákon transponuje stávající příslušné evropské směrnice. Řídicí orgány jednotlivých operačních programů a Fondu soudržnosti, coby zadavatelé, jsou povinni řídit se závaznými postupy tohoto zákona pouze tehdy, jedná-li se o zakázku, jejíž předpokládaná cena přesáhne částku 2 000 000 Kč. Zakázky, jejichž cena nepřesáhne 2 000 000 Kč musí být v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb. zadány transparentním a nediskriminačním způsobem za cenu obvyklou v místě plnění, ovšem závazné zadávání pro tento typ zakázek zákonem stanoveno není. Aby řídicí orgány jednotlivých operačních programů a Fondu soudržnosti prokázaly, že zakázka s předpokládanou cenou do 2 000 000 Kč byla zadána transparentním a nediskriminačním způsobem za cenu obvyklou v místě plnění, ustanovily si své vlastní speciální postupy, které jsou dobrovolným zpřísněním podmínek zákona č. 40/2004 Sb. (viz manuály a metodické příručky jednotlivých ŘO). V současné době realizuje Rámec podpory Společenství projekt, jehož cílem je zmapování přesného nastavení a rizik stávajícího systému zadávání veřejných zakázek pod 2 000 000 Kč u jednotlivých operačních programů, Fondu soudržnosti a Rámce podpory Společenství. K provedení zákona č. 40/2004 Sb. byly vydány dvě vyhlášky, upravující podrobnosti zadávací dokumentace staveb, informačního systému a metody hodnocení nabídek. Vyhláška č. 239/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby, a vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, nabyly účinnosti rovněž k 1. květnu 2004. Na programy financované Evropskou unií se zákon nevztahuje přímo, nic však nebrání tomu, aby příslušný řídicí orgán/implementační jednotka nepožadoval od příjemce finančních prostředků z fondů EU při zadávání veřejné zakázky postup podle tohoto zákona i v případě, kdy by tento subjekt (příjemce) podle zákona postupovat jinak nemusel. Dne 30. dubna 2004 byly v OJ EU publikovány nové směrnice, upravující oblast veřejných zakázek (2004/17/EK a 2004/18/EK). V souladu s těmito směrnicemi by mělo být české zadávací právo příslušně upraveno do ledna 2006.
II.4.4.3 Životní prostředí
96
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Politika ES na ochranu životního prostředí představuje pro OP stěžejní východisko, což se jasně promítá do formulace globálního cíle. Environmentální aspekty představují jedno ze zásadních kritérií pro výběr projektů. Důraz je kladen na zachování a obnovu přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu takovým způsobem, aby se respektovaly principy udržitelného rozvoje a přibližování ke standardům EU. Zvláštní pozornost bude věnována principu „„znečišťovatel platí““. Podle čl. 12 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 by operace financované z fondů a aktivity podporované Evropskou investiční bankou nebo jinými finančními nástroji měly být v souladu se Smlouvou o založení ES, s instrumenty přijatými podle této Smlouvy v rámci politiky Společenství a příslušných akcí a dále v souladu s pravidly o ochranně životního prostředí. Především jde o zajištění souladu se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť a divokého ptactva (92/43/EHS a 79/409/EHS)2 a směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí – EIA (85/337/EHS ve znění pozdějších předpisů 97/11/ES) a směrnicí o stanovení a zvládnutí hluku v životním prostředí 2002/49/EC. V rámci OP Infrastruktura nebude tedy podpořen žádný projekt, který nebude mít kladné vyjádření EIA, nebo vyjádření, že projekt procesu EIA nepodléhá. Celý dokument OP Infrastruktura byl také podroben procesu SEA.
II.4.4.4 NATURA 2000 Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, stanovují, že projekty žádající o podporu ze strukturálních fondů nemohou být podpořeny v případě prokázání významného negativního vlivu na soustavu lokalit NATURA 2000. Novelizací zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který vstoupil v účinnost 28. 4. 2004, vznikla všem investorům (konečným příjemcům) povinnost dokládat stanovisko k vlivu projektu na lokality NATURA 2000. Stanoviska, která jsou vydávána orgány ochrany přírody krajských úřadů, resp. správy CHKO a NP, předkládá konečný příjemce, resp. konečný uživatel, jako povinnou přílohu v rámci projektové žádosti, příp. v okamžiku podpisu Smlouvy o financování/rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zásadní problém, který v současnosti znemožňuje žadatelům získat podporu ze strukturálních fondů EU, vyplývá ze skutečnosti, že jednak lokality de iure neexistují (evropsky významné lokality a ptačí oblasti vejdou v platnost teprve nařízením vlády, tudíž není jasné, na co hodnotit vliv) a jednak nejsou stanoveni autorizovaní hodnotitelé. U velkých investičních projektů, zejména dopravních, kde příslušné orgány ochrany přírody nemohou vyloučit významné vlivy na soustavu NATURA 2000, bude docházet k dalšímu procesu posouzení autorizovanými osobami.
Projekty související s územími zařazenými do sítě NATURA 2000 budou podporovány v rámci OP Infrastruktura 3.1 Obnova environmentálních funkcí území, a to v rámci následujících opatření: 2 Ve vztahu k legislativě o ochraně přírodních stanovišť a divokého ptactva se ČR zavázala na základě Smlouvy o rozšíření postupovat v souladu s těmito směrnicemi, které zahrnují klasifikaci zvláště chráněných oblastí podle směrnice o ptactvu a seznam oblastí s důležitostí v rámci Společenství podle směrnice o přírodních stanovištích, který bude postoupen Komisi. Dále se ČR zavázala aplikovat prognózu ochrany přírody podle čl. 6 směrnice o ochraně přírodních stanovišť od data vstupu do EU.
97
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství 1. Revitalizace vodních toků, úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a mokřadů, budování a obnova retenčních nádrží a suchých poldrů. Podporu lze poskytnout: a. Na revitalizace vodních toků včetně jejich niv, na napojení nebo zprůtočnění slepých ramen vodních toků, a to pouze uměle odpojených od vodních toků a ne přirozeně zazemněných, na napojení a zprůtočnění bývalých náhonů, které pozbyly svoji původní technickou funkci, na revitalizace přírodního charakteru koryt vodních toků a na zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a melioračních kanálů. b. Na revitalizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav v pramenných oblastech a na revitalizace a zakládání mokřadních ekosystémů. c. Na zakládání nových retenčních prostorů, na zakládání nových suchých poldrů, na revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů a na revitalizace rybníků s extenzivním chovem ryb. 2. Odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy. Podporu lze poskytnout na zprůchodnění překážek na vodních tocích pro volně žijící živočichy (např. výstavba rybích přechodů). Cílem tohoto opatření je: a. Prevence a snížení ničivých následků povodní. b. Zvýšení retenční schopnosti krajiny. c. Zvýšení biodiverzity vodních toků a jejich okolí.
II.4.4.5 Princip „znečišťovatel platí“ II.4.4.5.1 Ochrana vod Za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou stanoveny poplatky. Předmětem zpoplatnění jsou: CHSKCr, RAS, NL, celkový fosfor (Pcelk), anorganický dusík (Nanorg), absorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) a těžké kovy – rtuť (Hg) a kadmium (Cd). V roce 2001 byly vyměřeny poplatky (resp. zálohy) 265 zdrojům znečištění ve výši odpovídající 74 584,5 t CHSKCr, obdobně 68 zdrojům za 531 582,8 t RAS, 4 zdrojům za 695 t Pcelk, 58 zdrojům za 16 263,9 t Nanorg a 9 zdrojům znečištění za 147,7 t AOX. Od roku 1993 byla zavedena nová úprava cen. Tyto ceny zahrnují pouze tzv. ekonomicky uznatelné náklady, přiměřený zisk a daně. Od roku 2000 byly zrušeny křížové dotace mezi domácnostmi a ostatními spotřebiteli. Růst ceny vody měl za následek pokles spotřeby. Zatímco v roce 1989 bylo domácnostem fakturováno v průměru 171 litrů na osobu a den, v roce 2000 už jen 107 litrů. Výdaje za vodné a stočné představovaly v roce 2001 celkem 1,7 % příjmů průměrné domácnosti (2,9 % příjmů domácnosti s nízkým příjmem). Vzhledem k mezinárodním doporučením sociálně únosné hodnoty výše vodného a stočného v rozmezí 2 – 3 % příjmů se významnější zvyšování ceny vody jeví jako neúnosné. Podpora veřejných investic je poskytována jednak ze státního rozpočtu, jednak v rámci specifických programů SFŽP.
98
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství II.4.4.5.2 Nakládání s odpady V zákoně o odpadech a jeho prováděcích předpisech je princip „znečišťovatel platí“ uplatňován. Poplatky jsou stanoveny v zákoně o odpadech a jsou uvedeny v tabulkách. Poplatek je příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí České republiky. Tabulka č. II.9 Sazba základního poplatku za ukládání odpadů Kč/t (kalendářní rok) 2002 až 2004
2005 až 2006
2007 až 2008
2009 a následující léta
Nebezpečný
1 100
1 200
1 400
1 700
Komunální a ostatní
200
300
400
500
Kategorie odpadu
Pramen: MŽp ČR
Tabulka č. II.10 Sazba rizikového poplatku za ukládání nebezpečných odpadů Kč/t (kalendářní rok) Kategorie odpadu Nebezpečný
2002 až 2004
2005 až 2006
2007 až 2008
2009 a následující léta
2 000
2 500
3 300
4 500
Pramen: MŽp ČR
Pro provozovatele skládky stanovuje zákon o odpadech povinnost vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu. Finanční rezerva je vedena na zvláštním vázaném účtu. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, také stanovuje pokuty za nezákonné nakládání s odpady a neplnění zákonných povinností. Pro podporu environmentálně příznivých záměrů existují daňové úlevy, které se týkají hlavně daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí. Nižší sazba daně z přidané hodnoty (5 %), oproti základní sazbě daně, která činí 19 %, je uplatňována u výrobků z recyklovaného papíru (při podílu minimálně 70 % starého papíru), u výroby bioplynu a u skleněných lahví pro nápoje. Pozemky a stavby sloužící výhradně k recyklačním účelům jsou osvobozeny od daně z nemovitosti. II.4.4.5.3 Ovzduší Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, uplatňuje princip „znečišťovatel platí“. Struktura poplatků je kombinací normativního a ekonomického řešení (při normativním řešení „znečišťovatel platí“ jen za ochrannou technologii do výše emisního limitu, při kombinovaném způsobu k tomu přistupují i poplatky za každou emitovanou tunu). 99
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Příjmy z poplatků jsou alokovány na financování opatření ke snižování emisí (včetně úspor energie a přechodu na ušlechtilejší a ekologicky čistší způsoby získávání energie). Vyměřování, vybírání a vymáhání poplatků u zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je v kompetenci krajských úřadů. U středních zdrojů je od 1. 1. 2003 vyměřování v kompetenci obcí (obcí s rozšířenou působností). Poplatky vybrané od provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních zdrojů jsou příjmem SFŽP. Administrace a výnos poplatků z malých zdrojů jsou ponechány orgánům obcí. Tabulka č. II.11 Sazby poplatků za hlavní znečišťující látky produkované zvláště velkými, velkými a středními stacionárními zdroji Znečišťující látka
Sazba (Kč/t)
Tuhé znečišťující látky
3 000
Oxid siřičitý
1 000
Oxidy dusíku
800
Těkavé organické látky
2 000
Těžké kovy a jejich sloučeniny
20 000
Oxid uhelnatý
600
Amoniak
1 000
Metan
1 000
Polycyklické aromatické uhlovodíky
20 000
Pramen: MŽp ČR
Sazby poplatků za malé spalovací zdroje, které závisí na tepelném výkonu zdroje a druhu spalovaného paliva, uvádí následující tabulka. Zpoplatňováno je však i vypouštění znečišťujících látek z některých dalších malých zdrojů – provozů se spotřebou těkavých organických látek (např. rozpouštědel) nad určitý limit a zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek. Tabulka č. II.12 Sazby poplatků za malé spalovací zdroje Palivo
Rozmezí sazeb (Kč/rok)
Jmenovitý tepelný výkon
nad 50 do 100 kW včetně
nad 100 do 200 kW
Topné oleje s obsahem síry od 0,1 do 0,2 %
1 000 – 1 500
1 500 – 2 000
Topné oleje s obsahem síry do 1 %
1 500 – 2 500
2 500 – 3 000
Jiná kapalná paliva a látky, pokud tento zákon jejich spalování nezakazuje
6 000 – 8 000
8 000 – 12 000
Černé uhlí
1 500 – 2 000
2 000 – 3 000
100
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Hnědé uhlí tříděné, palivo z hnědého uhlí
2 500 – 4 000
4 000 – 5 000
Hnědé uhlí energetické, lignit
4 000 – 6 000
6 000 – 10 000
10 000 – 20 000
20 000 – 40 000
Uhelné kaly, proplástky Pramen: MŽp ČR
Zákon o ochraně ovzduší navíc předepisuje poplatky za výrobu a dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a výrobků takové látky obsahujících. Sazba poplatku 400 Kč za kilogram regulované látky je stanovena za účelem vyvolání dalšího stimulačního ekonomického efektu regulace výroby a spotřeby těchto látek. Poplatek je příjmem SFŽP. Výnos bude přednostně využíván při ochraně ozónové vrstvy Země pro podporu financování nákladů opatření a projektů „freonového programu“ (řešení zbývajících problémů likvidace starých chladicích zařízení, likvidace nevyužitelných CFC, sběr halonů atd.).
II.4.4.6 Rovné příležitosti Od října 2001 působí v oblasti vytváření rovných příležitostí žen a mužů jako stálý poradní orgán vlády České republiky Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Hlavní činností Rady jsou konsensuální návrhy a doporučení na řešení průřezového celospolečenského problému – vytváření a prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy. Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006, vypracovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a schválený vládou dne 14. července 2004 (usnesení vlády č. 696/2004), obsahuje prioritu věnovanou rovným příležitostem žen a mužů (priorita 6), která obsahuje dvě opatření. Podle jednoho tohoto opatření má MPSV koordinovat jednotlivé resorty a sociální partnery při realizaci politiky zaměstnanosti při podpoře zvýšení účasti žen na trhu práce s cílem dosáhnout podstatného snížení rozdílů v míře zaměstnanosti, v míře nezaměstnanosti a v odměňování mužů a žen. Druhé opatření Akčního plánu ukládá členům vlády pokračovat v plnění úkolů usnesení vlády č. 453 ze dne 12. května 2004 při prosazování rovných příležitostí mužů a žen v oblasti zaměstnanosti, horizontální a vertikální segregace a sladění rodinného a pracovního života. II.4.4.6.1 Relevantní dokumenty ČR a EK Národní politika ČR v oblasti rovných příležitostí je dána dokumentem Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (dále Priority vlády), který je ročně aktualizován. Mezi priority ČR pro rok 2004 patří např. zajištění rovných příležitostí žen a mužů v přístupu k ekonomické aktivitě, vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů pečujících o děti a potřebné členy rodiny či sledování a vyhodnocování účinnosti uplatňování principu rovného postavení žen a mužů. Politika ES v této oblasti se v období 2001 – 2005 řídí tzv. Rámcovou strategií pro rovnost mužů a žen a podrobnými pracovními dokumenty EK. Cílem Rámcové strategie je zefektivnění principu gender mainstreaming – postupu, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích své přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti žen a mužů. Strategie gender mainstreaming je proto závazná i pro čerpání
101
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství prostředků strukturálních fondů. Dle doporučení EK, které jsou součástí dokumentu Rámce podpory Společenství, má být u všech opatření v rámci výběru projektů, jejich realizace a závěrečného hodnocení sledován vliv na rovné příležitosti. Pozornost má být dále věnována stejnoměrnému zastoupení žen a mužů v monitorovacích výborech. II.4.4.6.2 Stav plnění Každý konečný příjemce/uživatel bez ohledu na opatření OP, v jehož rámci podává projektovou žádost, posuzuje vliv projektu na rovné příležitosti. V této souvislosti rozhoduje: 1. Zda je projekt soustředěn hlavně na podporu rovných příležitostí. 2. Zda má pozitivní vliv na rovné příležitosti. 3. Zda je z hlediska rovných příležitostí neutrální. Povinnost ČR monitorovat počty takto klasifikovaných projektů je vzata v potaz v rámci Monitorovacího systému strukturálních fondů (MSSF). V závislosti na relevanci jednotlivých opatření operačních programů a rovných příležitostí byla ORPS zpracována metodika popisující princip výběru projektů: Manuál horizontálních priorit – kapitola rovné příležitosti. Projekty z opatření, která mají ze své podstaty úzkou vazbu na rovné příležitosti, by měly minimálně plnit následující požadavky: zpracovat analýzu cílové skupiny s ohledem na odlišné potřeby žen a mužů (tzv. genderová analýza), stanovit konkrétní cíle projektu orientované na rovné příležitosti a přiřadit měřitelné ukazatele k jejich dosažení. Vzhledem k faktu, že čerpání prostředků ze SF je v počátečním stadiu, není možné zhodnotit počet a kvalitu projektů, které se zaměřily na zlepšení stavu rovných příležitostí žen a mužů. RPS navazuje aktivně spolupráci s neziskovými organizacemi zabývajícími se rovnými příležitostmi tak, jak to vyžaduje opatření 1.4 Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen a navrhují pracovní dokumenty EK (Technical Paper with Gender Checklist Nr.3/2000). Jednou z forem spolupráce je informování konečných příjemců/uživatelů o specializovaných subjektech věnujících se otázce rovných příležitostí žen a mužů, které mohou poskytnout odbornou pomoc při zpracování projektu. Dalším způsobem spolupráce je konzultování metodických dokumentů. V otázce rovného zastoupení žen a mužů v MV je situace následující: v Monitorovacím výboru RPS jsou ženy zastoupeny z 24 procent. Zástupkyní za oblast rovných příležitostí je v MV RPS předsedkyně Rady vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů.
II.4.4.7 Česká regionální politika Česká regionální politika se harmonizovala s evropským systémem již v předvstupním období. V roce 1998 byly usnesením vlády č. 235 přijaty zásady regionální politiky. Legislativní rámec regionální politiky v ČR je zakotven v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který stanoví věcné, programové a institucionální podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji v rámci České republiky s cílem vyváženého
102
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství rozvoje státu nebo územního obvodu kraje. Česká regionální politika má selektivní charakter a je zaměřena na podporu vybraných problémových regionů. Všechny ústřední správní úřady a rovněž i kraje mají za úkol přispívat k vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých územních celků v rámci své působnosti. Koncepčním dokumentem politiky regionálního rozvoje do roku 2006 je Strategie regionálního rozvoje České republiky schválená usnesením vlády č. 682 ze dne 12. 7. 2000. Tento dokument obsahuje zejména analýzu regionálního rozvoje, a to jak z hlediska odvětví či sektorů, tak i jednotlivých regionů, hodnocení dosavadních odvětvových opatření ministerstev a přístupů regionů, vymezení slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých regionů, odvětví a sektorů. Součástí strategie je i další koncepce regionálního rozvoje, vymezení priorit a opatření k podpoře rozvoje a také vymezení strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů. V návaznosti na ni byly vypracovány státní programy podpory regionálního rozvoje pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony. Zpřesnění této strategie na období 2004 – 2006 je obsaženo v Národním rozvojovém plánu v rámci specifického cíle Vyvážený rozvoj regionů. Dosažení vyváženého regionálního rozvoje na úrovni regionů soudržnosti se opírá o prorůstovou strategii podpory směřovanou na životaschopné části ekonomické základny regionů, s vyloučením rušivých faktorů vývoje vyplývajících z různé východiskové pozice jednotlivých regionů. Tím bude růst regionálních rozdílů na úrovni regionů NUTS 2, vyplývajících z dopadů ekonomické transformace a přístupu ČR k EU, umírněný. K realizaci této strategie budou zaměřeny priority Regionální podpora podnikání, Regionální rozvoj infrastruktury, Rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech a Rozvoj cestovního ruchu v rámci Společného regionálního operačního programu. Na základě programového prohlášení vlády připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj Aktualizaci vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na roky 2004 – 2006, kterou vláda schválila svým usnesením č. 722 ze dne 16. července 2003. Byly vymezeny strukturálně postižené, hospodářsky slabé a regiony s vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Vymezené regiony zaujímají 29,3 % rozlohy území a 29 % počtu obyvatel ČR. Pro nejvíce postižené regiony (Severozápad, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj) byli jmenováni zmocněnci vlády. Jejich hlavním úkolem je koordinovat činnosti spojené s realizací usnesení vlády, které se vztahují k problematice regionů, a spolupracovat se všemi relevantními subjekty při řešení problémů jejich restrukturalizace a revitalizace. Hlavním nástrojem realizace cílů vnitřní regionální politiky ČR jsou střednědobé státní programy regionálního rozvoje. Státní programy regionálního rozvoje se vypracovávají pro regiony se soustředěnou podporou státu. V roce 2000 vláda rozhodla o realizaci tří regionálních programů: pro strukturálně postižené regiony Moravskoslezsko a Severozápad a pro další hospodářsky slabé a strukturálně postižené oblasti na území České republiky. V současné době se jejich prostřednictvím (včetně programu obnovy venkova) realizuje též podpora území postižených povodněmi v roce 2002. Rozvoji venkovského prostoru již dlouhodobě napomáhá Program obnovy venkova. Ve smyslu připravované novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, mají být prostředky programu převedeny na kraje, takže od roku 2004 nebude program na centrální úrovni již v zásadě realizován. Bez ohledu na tuto změnu lze předpokládat, že podpora venkova bude ve státních programech regionálního rozvoje v určité minimální podobě zachována.
103
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství V letech 2004 – 2006 bude územní vymezení příjemců podpory v rámci regionálních programů uvedeno do souladu s vymezením regionů se soustředěnou podporu státu podle usnesení č. 722/2003 s tím, že v roce 2004 bude možná přechodná podpora projektů realizovaných v rámci podmínek pro realizaci regionálních programů platných do roku 2003. Státní program podpory regionálního rozvoje bude v tomto období realizován ve formě podprogramů v následující podobě: 1. Podpora strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů [§ 4 odst. 2 písm. a), body 1. a 2. zákona č. 248/2000 Sb.] bude zajišťována podprogramy: a. Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území regionů NUTS 3 Ústecký a Moravskoslezský kraj. b. Podpora rozvoje severních Čech a Moravskoslezského regionu (projekty obcí). c. Podpora rozvoje ostatních hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů. d. Podpora obnovy a výstavby technické infrastruktury v bývalých vojenských újezdech Ralsko a Mladá. 2. Podpora venkovských regionů [§ 4 odst. 2 písm. a), bod 3. zákona č. 248/2000 Sb.] Podpora obnovy venkova. 3. Podpora ostatních regionů, jejichž podporování státem je žádoucí [§ 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 248/2000 Sb.]. Specifickým regionálním programem je Program podpory rozvoje území výrazně postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek, který vláda schválila svým usnesením č. 1033ze dne 20. října 2003. Program byl zahájen v roce 2004 a jeho cílem je zmírnění negativních důsledků, které bude mít pro dotčené regiony rušení vojenských posádek a redukce početních stavů armády v rámci reformy Armády České republiky. Z uvedeného vyplývá, že česká regionální politika v praxi zohledňuje základní principy uplatňované v rámci Evropských společenství. Jedná se zejména o princip koncentrace prostředků podpory regionálního rozvoje na předem vymezené problémové regiony, zavedení víceletého programování a posílení koncepčnosti na tomto úseku. Důraz je kladen i na spolupráci orgánů na republikové a regionální úrovni, včetně nestátních organizací, při řešení problematiky podpory regionálního rozvoje v rámci principu partnerství. V období 2004 – 2006 budou vedle sebe koexistovat národní programy podpory regionálního rozvoje a operační programy strukturálních fondů (sektorové operační programy a Společný regionální operační program). Hlavním cílem operačních programů je zvýšení ekonomické výkonnosti ČR tak, aby se podílem HDP na 1 obyvatele co nejvíce přiblížila 75 % průměru zemí EU. Sektorové operační programy v sobě nemají zabudováno územní měřítko, podporovány mohou být projekty a aktivity po celém území ČR spadající pod Cíl 1 strukturálních fondů. Finanční zdroje Společného regionálního operačního programu jsou sice rozčleněny podle jednotlivých regionů soudržnosti (regiony NUTS 2), avšak toto rozdělení je pouze orientační a finanční prostředky mohou být v případě potřeby přesunovány mezi regiony v závislosti na počtu a kvalitě připravených projektů. Výjimku v rámci Společného regionálního operačního programu představuje pouze priorita 1 Regionální podpora podnikání, která je určena
104
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství pro subjekty v regionech se soustředěnou podporou státu a mikroregiony podporované v rámci krajů. Pro zachycení disparit mezi různými regiony má rozhodující význam zvolené geografické měřítko. Zatímco v rámci evropského hospodářského prostoru je postačující úroveň regionů NUTS 2 a 3, v podmínkách České republiky je třeba zvolit měřítko jemnější, a to s ohledem na potřebu lokalizace problémů i efektivnosti vynakládaných prostředků. Územní diferenciace většiny ukazatelů na úrovni regionů soudržnosti nebo krajů není tak výrazná a nevystihuje regionální problémy tak, jako vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provedené na základě okresů. Právě na této úrovni sledování se v největší míře projevuje existence výrazných socioekonomických disparit v regionální struktuře České republiky. Pro zachování regionální politiky vlády ve smyslu zákona č. 248/2000 Sb. je tedy nezbytná koexistence národních programů regionálního rozvoje a operačních programů strukturálních fondů. Národní regionální programy jako jediné umožňují cíleně soustředit omezené veřejné prostředky na rozhodující regionální priority a podpořit rozvoj problémových regionů v rámci ČR. Kromě toho umožňují přístup k podpoře i menším obcím a realizaci menších projektů, které by se jen velmi obtížně realizovaly v rámci složitého mechanizmu strukturálních fondů. Klíčovou otázkou budoucího vztahu české regionální politiky k politice HSS po roce 2006 je regionalizace operačních programů ve smyslu regionální diferenciace jejich vybraných opatření. Cíle, priority a opatření k realizaci záměrů regionální politiky, stanovené ve Strategii regionálního rozvoje, musí nalézt odezvu v konkrétních programech. Ve strategii bude proto potřeba nalézt rozdělení sfér podpor tak, že budou vymezeny jednak věcné oblasti a k nim se vztahující priority vhodné pro celoplošnou podporu ze strukturálních fondů, jednak priority vhodné pro podporu ze strukturálních fondů, u nichž je nezbytně nutná regionální diferenciace nebo budou mít omezený územní rozsah, a jednak další problémové okruhy, na které není z různých důvodů buď možné nebo vhodné čerpat prostředky ze strukturálních fondů a které budou podporovány z českých podpůrných programů.
II.4.4.8 Aplikace pokynů EK pro programy v období let 2000 – 2006 [vydány v souladu s čl. 10 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999]
II.4.4.8.1 Předpoklady pro ekonomický růst a zaměstnanost jako podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti regionů Podpora rozvoje dopravní infrastruktury evropské významnosti je v ČR realizována především za pomoci prostředků Fondu soudržnosti. Podpora dopravních sítí a systémů ze strukturálních fondů je na národní úrovni poskytována prostřednictvím Operačního programu Infrastruktura, na regionální úrovni pak Společným regionálním operačním programem.
105
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Žádosti o podporu v rámci priority 1 OP Infrastruktura, zaměřené na výstavbu a modernizaci silniční, železniční, říční a letecké dopravy, byly přijímány v období 26. června až 30. září 2004. K životnímu prostředí se v rámci strukturálních fondů přímo váží dvě priority Operačního programu Infrastruktura. Projekty podané pod prioritou 2 povedou ke snížení negativních důsledků dopravy na ŽP. Priorita 3 OP Infrastruktura se soustředí na zlepšování environmentální infrastruktury. Projekty vyžadující rozsáhlé investice v oblasti životního prostředí jsou financovány z Fondu soudržnosti. Zakládání a rozvoj konkurenceschopných podniků patří mezi cíle priority 2 Operačního programu průmysl a podnikání; na regionální úrovni ve vybraných regionech pak priorita 1 SROP. Rozvoj podnikatelského prostředí, vytvoření podmínek pro průmyslový výzkum a vývoj, transfer technologií a know how a jejich uplatnění v průmyslové výrobě řeší priorita 1 OP PP. U všech programů podpory v rámci OP PP (celkem 11) probíhá příjem žádostí kontinuálně od 1. července 2004 do odvolání. Pro velký počet žádostí byl ke dni 14. září 2004 pozastaven příjem žádostí do programu Rozvoj. Celkem bylo k 30. 9. 2004 v rámci OP Průmysl a podnikání přijato 675 žádostí, z toho 21 spadajících pod prioritu 1 a 654 pod prioritu 2. Rozvoj cestovního ruchu bude naplňován realizací stejnojmenné priority 4 SROP. K 30. 9. 2004 bylo v rámci této priority podáno 177 žádostí o podporu a vypracováno 34 grantových schémat. II.4.4.8.2 Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím Evropského sociálního fondu Rozvoji lidských zdrojů se věnuje Operační program Rozvoj lidských zdrojů na úrovni národní a priorita 3 SROP na úrovni regionální. Výzvy pro předkládání grantových schémat, národních a systémových projektů do OP RLZ byly vyhlášeny z úrovně Řídicího orgánu OP RLZ u všech opatření. V současné době jsou schváleny a realizovány dva systémové projekty v opatření 3.1, jsou rovněž schválena dvě grantová schémata v gesci MŽP v opatření 4.2 a v gesci odboru sociálních služeb MPSV v opatření 2.1. Byla také vyhlášena výzva pro předkládání grantových projektů v rámci grantového schématu MŽP. Pod prioritou 3 SROP bylo k 30. 9. 2004 předloženo 127 projektů a bylo vypracováno 13 grantových schémat. II.4.4.8.3 Rozvoj venkovských a městských oblastí Posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství a lesnické výroby a rozvoj venkova patří mezi základní cíle Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Opatření 2.3 SROP je zaměřeno na podporu investičních projektů vybraných měst. Tyto projekty povedou ke zkvalitnění celkového životního prostředí a životních podmínek obyvatel. K 30. 9. 2004 bylo v OP RVMZ podáno celkem 1 277 žádostí. U podopatření 1.1.1 Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků (stroje) bylo k realizaci vybráno 186 projektů.
106
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství
II.4.4.9 Shoda s národní strategií rozvoje lidských zdrojů Při přípravě operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 (pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti), Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR (pro zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti) a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy ČR (pro soulad s národní strategií v oblasti vzdělávání). Dne 14. července 2004 schválila vláda ČR svým usnesení č. 696/2004 Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 – 2006, vypracovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tento strategický dokument navazuje na předchozí roční Národní akční plány zaměstnanosti a jeho priority budou proto naplňovány realizací programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu. Dne 21. července 2004 schválila vláda ČR svým usnesením č. 730/2004 Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006, vypracovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí. Národní akční plán navazuje na Společné memorandum o sociálním začleňování, které podepsal ministr práce a sociálních věcí v Bruselu dne 18. prosince 2003 společně s evropskou komisařkou pro zaměstnanost a sociální věci. Vazby mezi Společným memorandem, a tudíž i Národním akčním plánem sociálního začleňování, byly patřičně vzaty v úvahu při přípravě programových dokumentů a, prostřednictvím Referenčního rámce politiky pro podporu lidských zdrojů 2004 – 2006, který vymezuje kontext pro pomoc ze strukturálních fondů EU (zejména ESF) ve vztahu k zaměstnanosti a rozvoji lidských zdrojů, zohledněny v programech spolufinancovaných z ESF.
II.4.4.10 Společná zemědělská politika OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je koncipován v souladu s reformou společné zemědělské politiky v rámci Agendy 2000, která byla schválena Radou Evropy v Berlíně v roce 1999 a sleduje hlavní stanovené cíle: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Větší orientaci na trh a zvýšenou konkurenceschopnost. Bezpečnost a kvalitu potravin. Stabilizaci zemědělských příjmů. Začlenění ekologických otázek do zemědělské politiky. Rozvoj životaschopnosti venkovských oblastí. Zjednodušení a posílení decentralizace.
II.4.4.11 Rybolov Tyto podpory jsou zejména předmětem specifických požadavků a ustanovení upravených nařízením Rady (ES) č. 1263/1999 a č. 2792/1999, naposledy novelizovaných nařízením Rady (ES) č. 2369/2002 z 20. prosince 2002. Tato ustanovení musí být respektována i v tom výjimečném případě, kdy jsou rybářské akce financovány jiným fondem. Intervence týkající se ochrany vodních zdrojů, akvakultury, zpracování, marketingu a vnitrozemského rybářství by měly mít udržitelný ekonomický přínos. Předpokládané 107
II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství strukturální akce by měly poskytnout dostatečnou záruku technické a ekonomické životaschopnosti a měly by zejména předejít riziku jakékoli nadbytečné výrobní kapacity. Splněny budou následující hlavní cíle: 1. Zvýšit konkurenceschopnost rybích produktů na trhu. 2. Zvýšit hygienické standardy a bezpečnost potravin z rybích produktů. 3. Zavést nové technologie redukující patologická a environmentální rizika zpracování ryb. 4. Použít nově ověřené znalosti v oblasti managementu a zpracování sladkovodních ryb.
108
II.5 Finanční provádění pomoci
II.5 Finanční provádění pomoci II.5.1 Finanční alokace podle jednotlivých fondů Tabulka č. II.13 Alokace pro ČR – RPS (€, běžné ceny) Alokace
2004
2005
2006
2004 – 2006
z ERDF
284 700 774
407 782 382
529 016 058
914 267 548
z ESF
112 428 554
161 033 579
208 908 854
366 096 803
56 003 829
80 215 360
104 063 381
166 649 738
2 407 989
3 449 011
4 474 401
7 251 689
455 541 146
652 480 332
846 462 694
1 454 265 778
z EAGGF z FIFG CELKEM Pramen: MF ČR
II.5.2 Zálohové platby na operační programy obdržené na účet Prostředky SF/CF – Platební orgán Tabulka č. II.14 Zálohové platby (€, běžné ceny) Název programu
Datum obdržení zálohy
Výše zálohy (v €)
Operační program Infrastruktura
30. 7. 2004
24 636 035,50
Operační program Průmysl a podnikání
30. 7. 2004
26 085 214,20
Společný regionální operační program1
30. 7. 2004 (z ERDF) 2. 8. 2004 (z ESF)
40 705 505,10 4 727 752,00
OP Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
3. 8. 2004 9. 9. 2004 (z FIFG) 20. 9. 2004 (z EAGGF)
CELKEM
31 881 928,30 725 168,90 16 664 973,00 145 426 577,00
Pramen: MF ČR Poznámka 1: Program je financovaný ze dvou strukturálních fondů
V roce 2004 obdržel Platební orgán z EK zálohovou platbu ve výši 10 % z celkové alokace na každý operační program na programové období 2004 – 2006.
109
II.5 Finanční provádění pomoci
II.5.3 Uskutečněné platby v rámci operačních programů Dne 22. 10. 2004 byly proplaceny dvě souhrnné žádosti č. 1 a č. 2 o převod prostředků na účet platební jednotky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Obě žádosti byly vystaveny v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání. Vyplacený podíl EU v první žádosti činil 48 mil. Kč, ve druhé žádosti 90 mil. Kč. Celkem byly proplaceny čtyři projekty.
II.5.4 Certifikace výdajů pro EK za každý operační program Certifikace výdajů probíhá na základě dokumentu Metodika certifikace výdajů strukturálních fondů zpracovaného Platebním orgánem. Nově upravený text metodiky je platný od 1. října 2004. Vzhledem ke skutečnosti, že v IS VIOLA jsou v současnosti zaúčtovány jen uskutečněné výdaje Operačního programu Průmysl a podnikání (138 mil. Kč, tj. v přepočtu 4 353 354,33 €), proběhne v letošním roce pouze certifikace uskutečněných výdajů tohoto operačního programu. Provedení certifikace dalších uskutečněných výdajů operačních programů se předpokládá v lednu/únoru 2005.
II.5.5 Pravidlo „n+2“ Výši příspěvku ze strukturálních fondů pro každý program stanoví Evropská komise v rozhodnutí o příslušném programovém dokumentu ve formě víceletého závazku (pro ČR na období 2004 – 2006). Víceletý závazek je pak každoročně transformován do ročních rozpočtových závazků, které jsou specifikovány podle programu a případně i podle fondu. S cílem motivovat členské státy k co nejefektivnějšímu využití evropských prostředků bylo přijato tzv. pravidlo „n+2“, které říká, že Komise zruší tu část závazku na daný program, na kterou do konce druhého roku po roce přijetí závazku (tj. do 31. 12. roku „n+2“) neobdrží žádost o platbu nebo která není pokryta ze zálohové platby [čl. 31(2) nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech]. Důsledkem neplnění pravidla „n+2“ je snížení celkové částky určené na program, a tedy celkových prostředků určených pro daný členský stát.
110
II.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti
II.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti Novelou zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, provedenou zákonem č. 482/2004 Sb., bylo s účinností od 7. 9. 2004 Ministerstvo financí České republiky, jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu, pověřeno výkonem funkce centrální harmonizační jednotky se zaměřením na harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné správě (včetně naplňování této funkce pro oblast implementace prostředků z fondů Evropské unie). Zároveň bylo pro výkon této funkce ustanoveno zřízení útvaru podřízeného přímo ministrovi. Tím se zajišťuje funkční nezávislost útvaru a jeho organizační oddělení od řídicích výkonných struktur. Dle organizačního řádu Ministerstva financí ČR danou funkci plní Odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. Dne 28. 6. 2004 Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 416, kterou se provádí zákon o finanční kontrole č. 320/2001 Sb. V souladu s usnesením vlády č. 102 ze dne 23. 1. 2002, k dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídicích a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie, usnesením vlády č. 822 ze dne 28. 8. 2002, k Metodice finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a usnesením vlády č. 678 ze dne 9. 7. 2003, k Metodice finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti měly být nastaveny systémy pro příjem pomoci z fondů EU. V návaznosti na tato usnesení proběhl audit připravenosti, o jehož výsledcích byla vláda informována dne 14. 7. 2004 a k němuž přijala usnesení č. 697. O odstranění nedostatků z tohoto auditu byla vláda informována na svém zasedání 6. 10. 2004. V návaznosti na ustanovení kompetenčního zákona spadá zodpovědnost za oblast vydávání prohlášení při ukončení pomoci (tzv. winding-up) do působnosti Ministerstva financí. Porada vedení MF ČR rozhodla dne 29. března 2002, že činnost winding-up završuje Odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. Postavení Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu pro tuto oblast bylo potvrzeno i vládou České republiky při projednávání Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. S účinností od 1. 10. 2004 bylo organizačním řádem MF ustaveno v rámci Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu oddělení Auditu fondů Evropské unie, které je pověřeno konkrétním výkonem této činnosti. Ministerstvo financí vydalo od 1. 5. 2004 následující pokyny a metodiky: 1. Pokyn pro výkon auditu shody v orgánech veřejné správy. 2. Metodickou pomůcku k zajištění fungování vnitřního kontrolního systému ve veřejné správě (řídicí kontrola v rámci finančního řízení). 3. Pokyn postupu při zpracování prohlášení pomoci ze strukturálních fondů a prohlášení při ukončení projektů z Fondu soudržnosti. 4. Pokyn upravující systém zpravodajských činností u strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Dále byla k 18. 5. 2004 aktualizována Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
111
II.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti V říjnu 2004 vydalo Ministerstvo financí Manuál pro provoz Modulu ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol. Jde o pomůcku k zajištění úkolů stanovených v zákonu č. 320/2001 Sb. a ve vyhlášce č. 416/2004 Sb. a zároveň o aktualizaci softwarové podpory pro zpracování ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol. Pokud jde o problematiku nesrovnalostí, byla usnesením vlády č. 456 ze dne 12. 5. 2004 schválena Národní strategie proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Evropských společenství. Dále Odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu Ministerstva financí vydal pokyn upravující Metodiku hlášení nesrovnalostí zjištěných při implementaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropskému úřadu pro potírání podvodných jednání (OLAF).
112
II.7 Monitorovací systém
II.7 Monitorovací systém V centrální databázi IS MSSF – CENTRAL jsou základní údaje za jednotlivé operační programy, jednotné programové dokumenty, iniciativy Společenství a Fond soudržnosti (údaje týkající se rámců programů, priorit, opatření a věcných informací o projektech, ukazatelů na jednotlivých úrovních, přehledu financování a finančního plánu programů a indikativní finanční alokace do úrovně opatření pro programové období 2004 – 2006). IS MSSF – CENTRAL je v rutinním provozu a je připraven pro monitorování programů a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
II.7.1 Aktuální stav naplnění MSSF – CENTRAL V ostré databázi IS MSSF – CENTRAL jsou zavedeny údaje za všechny operační programy, jednotné programové dokumenty, Fond soudržnosti a iniciativy Společenství. Údaje jsou průběžně doplňovány (přímým vstupem dat, přenosem dat z podřízených informačních systémů). Ve finančním monitoringu programů jsou řídicími orgány zadány přehledy financování za programy na plánovací období a opatření. V modulu Registr žádostí jsou zadána data o projektech (projektových žádostech), které byly předloženy během vyhlášení prvních kol výzev. Vzhledem k současnému stavu, kdy jsou projekty teprve hodnoceny a procházejí procesem schvalování, obsahuje modul věcný a finanční monitoring projektů IS MSSF – CENTRAL pouze malé množství schválených projektů. Ze základních údajů ve věcném monitoringu programů nejsou dosud vyplněny výkonné orgány u iniciativ INTERREG III B a C. Výkonné orgány a oblasti pomoci vyžadované podle Nařízení EK č. 438/2001 je třeba ještě zadat u iniciativ INTERREG III B a C a u Operačního programu Průmysl a podnikání. Žádný z operačních programů nemá dosud zadané grantové schéma.
II.7.2 Stav rozhraní MSSF – CENTRAL II.7.2.1 Podřízené systémy MONIT, IS APA, ISOP Provoz informačních systémů zprostředkujících subjektů, které předávají údaje za projekty do centrálního systému IS MSSF – CENTRAL, je zabezpečován řídicími orgány. Do IS MSSF – CENTRAL se přenášejí data z IS zprostředkujících subjektů ze tří zdrojových informačních systémů (MONIT, ISOP, APA)3. 3 IS MONIT na administraci projektů je využíván Společným regionálním operačním programem, operačními programy Rozvoj lidských zdrojů, Infrastruktura, Jednotným programovým dokumentem pro Cíl 2, Iniciativou Equal, Iniciativou Interreg a Řídicím orgánem Fondu soudržnosti (MMR). Na Ministerstvu průmyslu a obchodu administraci projektů zajistí informační systém ISOP. Na Ministerstvu zemědělství administraci projektů zajistí informační systém APA.
113
II.7 Monitorovací systém Stav a popis rozhraní na informační systém zprostředkujícího subjektu, včetně logických vazeb, je předáván řídicímu orgánu vždy k 10. dni v měsíci v pracovní verzi a ke 20. dni v měsíci ve finální verzi platné od 1. dne v následujícím měsíci. Testování přenosů bylo prováděno za SROP z IS MONIT umístěného na serveru Centra pro regionální rozvoj. Do ostré databáze aplikace byla importována data do modulu Registr žádostí. Do ostré databáze aplikace jsou přenášena data ze 6 zdrojových MONITů (OP I – SFŽP, OP I – MD, FS – SFŽP, FS – MD, FS – CRR a SROP – CRR). Oboustranný přenos pro informační systém IS APA (pro OP RVMZ) byl ověřován na testovací databázi aplikace, do ostré databáze aplikace byla importována data do modulu Registr žádostí. Systém přenosů pro informační systém ISOP (pro OP PP) byl ověřován souběžně na testovací a ostré databázi aplikace. V rámci přenosů nebyl proveden import dat do modulu Registr žádostí. Do ostré databáze aplikace byly importovány 2 projekty. Všechny ŘO byly opakovaně na jednáních upozorňovány na potřebu ověřit, ještě před realizací přenosů ostrých dat do ostré databáze aplikace, funkcionalitu přenosů ze svého IS ZS do IS MSSF – CENTRAL na testovacích datech. Informace o provedených přenosech byly prezentovány na pracovním jednání Pracovní skupiny pro monitorování.
II.7.2.2 IS VIOLA SF/CF, CEDR, ISPROFIN IS VIOLA SF/CF zajišťuje účtování o prostředcích finanční pomoci pro Platební orgán. Dále poskytuje na úrovni Platebního orgánu aktuální přehled o stavu a čerpání finančních prostředků na jednotlivých účtech Platebních jednotek, včetně typu uskutečněných transakcí a jejich identifikace směrem k jednotlivým operačním programům strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a další funkce v souladu s Metodikou finančních toků pro strukturální fondy a Fond soudržnosti. Zdrojem dat pro IS VIOLA SF/CF je IS MSSF – CENTRAL, který předává do IS VIOLA SF/CF data o programech a projektech. Mezi informačními systémy MSSF – CENTRAL a ISPROFIN je definována struktura rozhraní a popis datových položek. Podle metodiky Ministerstva financí formuláře RA 80, 81 a 82 ve formátu XLS se budou předávat do resortního nebo centrálního ISPROFIN. Mezi informačními systémy MSSF – CENTRAL a CEDR je definováno rozhraní pro přenos dat. Přenosy na IS CEDR jsou ve stavu projednávání a vytipování datových polí pro přenosy podle možností obou stran. Z IS MSSF – CENTRAL budou do IS CEDR přenášeny číselníky a vybrané údaje o schválených programech a projektech. Z IS CEDR budou do IS MSSF – CENTRAL přenášeny kumulované údaje o vymožených prostředcích strukturálních fondů finančními úřady (za jednotlivé fondy, operační programy, priority a opatření). IS MSSF – CENTRAL není poskytovatelem dotace, proto individuální údaje za projekt budou k dispozici pouze oprávněným osobám prostřednictvím dotazovací služby CEDR.
114
II.7 Monitorovací systém
II.7.2.3 Vazba na ostatní informační systémy Všem operačním programům bylo nabídnuto univerzální rozhraní pro komunikaci s informačními systémy, přes které budou zabezpečeny toky finančních prostředků ze státního rozpočtu do IS MSSF – CENTRAL. Navržené řešení toků těchto prostředků je připravováno zatím na MMR (IS DIS) a MZe (IS APA). Přenosy z/do IS MSSF – CENTRAL do/z jiných informačních systémů jsou zabezpečovány ručně, poloautomaticky a automaticky. Automatické přenosy jsou v současnosti nastaveny a ověřovány na operačním programu SROP, postupně budou nastavovány na všechny informační systémy zprostředkujících subjektů
II.7.3 Výhled rozvoje aplikace do r. 2006 V roce 2004 byl rozvoj IS MSSF – CENTRAL ovlivňován neodkladnými požadavky jednotlivých řídicích orgánů. Ze strany řídicích orgánů byl vyvíjen velký tlak na realizátora IS MSSF – CENTRAL (Odbor OMP MMR), na rychlé zapracování těchto požadavků do IS MSSF – CENTRAL bez toho, aby souběžně s novým požadavkem řídicí orgány předkládaly odpovídající metodiku, na jejímž základě by bylo možno zpracovat odpovídající analýzu a zapracovat do IS MSSF – CENTRAL stabilní řešení požadavků. Nebyl také vytvořen dostatečný časový prostor na otestování těchto změn. Stále nelze opřít toto testování o neměnnou a platnou metodiku, či alespoň o stabilní pracovní postupy. Proto je nutné: 1. Stabilizovat aplikaci, to znamená prodloužit dobu mezi jednotlivými instalacemi. 2. Vytvořit jednotnou metodiku realizace pomoci. 3. Budoucí požadavky řídicích orgánů na úpravy aplikace a rozhraní zapracovat až po odsouhlasení Odborem Rámce podpory Společenství, Odborem Národního fondu MF a členy Pracovní skupiny pro monitorování. 4. V souladu s doporučovanými obecnými pravidly pro výstavbu informačních systémů stanovit období provozu (např. 1 rok), po kterém budou komplexně vyhodnoceny připomínky všech uživatelů a navrženy celkové úpravy. V období rutinního provozu omezit zásahy do systému na základě připomínek řídicích orgánů. Problémem nadále zůstává, že do IS MSSF – CENTRAL nejsou předávána úplná data v požadované struktuře z úrovně zprostředkujících subjektů (informační systémy pro administraci projektů). Zajištění úplných a věcně správných dat je povinností všech řídicích orgánů – viz dopis Ing. Eduarda Janoty, 1. náměstka ministra financí ze dne 27. 8. 2004, který obdržely všechny řídicí orgány.
II.7.3.1 Aktivity technického charakteru Vzhledem k dalšímu programovému období 2007 – 2013 bude v letech 2005 a 2006 nutno zajistit vyšší komunikační, výkonnostní a bezpečnostní parametry provozovaného 115
II.7 Monitorovací systém informačního systému MSSF – CENTRAL a zejména připravit adaptovaný informační systém, který zohlední nové směrnice definující požadavky na monitorovací systém. To znamená: 1. Zajistit průběžné zlepšování kvality IS MSSF – CENTRAL (vyšší uživatelský komfort, lepší komunikační, výkonnostní a bezpečnostní parametry informačního systému IS MSSF – CENTRAL v návaznosti na schválenou Bezpečnostní politiku informačních systémů MMR ČR). 2. Zajistit efektivní propojení IS MSSF – CENTRAL s dalšími informačními systémy státní správy s cílem zvýšení kvality dat v systému. 3. Zajistit elektronickou výměnu dat s orgány EU v Bruselu (SFC databáze). 4. Rozšířit vazby na informační systémy Ministerstva financí ČR. 5. Vytvořit periodický reporting pro Řídicí orgán Rámce podpory Společenství.
II.7.3.2 Aktivity související s metodickými změnami při přípravě nového programového období Jedná se zejména o aktivity koncepčního charakteru a přípravy analytických činností a pracovních postupů souvisejících s rozvojem IS MSSF – CENTRAL.
116
II.8 Hodnocení
II.8 Hodnocení II.8.1 Probíhající projekty Tato kapitola informuje o plnění plánu evaluace RPS za rok 2004, který byl schválen v dokumentu Evaluace RPS pro období 2004 – 2006 při jednání Monitorovacího výboru RPS 18. května 2004. Obsahuje informace pro Monitorovací výbor RPS o prvních pracech v oblasti evaluace – hodnocení programů financovaných ze strukturálních fondů EU uskutečněných v České republice. Evaluace spolu s monitorováním představuje důležitý a účinný nástroj pro řízení veřejných investic a, mimo jiné, pro nakládání s prostředky ze strukturálních fondů EU. Ve většině starých členských zemí se evaluace běžně provádí také pro ostatní veřejně financované programy. V nových zemích EU je však tato praxe dosud využívána jen velmi omezeně. Povinnost provádět evaluaci je pro oblast financování ze strukturálních fondů legislativně zakotvena v Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Pro evaluaci naplňování cílů programů strukturálních fondů v České republice je v kapitole 6.3.5 dokumentu Rámec podpory Společenství dána navíc povinnost vytvořit speciální oddělení („Evaluační jednotka“) a zpracovat plán evaluace na úrovni Rámce podpory Společenství (plnění plánu za rok 2004 je obsahem této části Pololetní zprávy). Evaluační jednotka jako součást Řídicího orgánu RPS vznikla v prosinci 2003, současného počtu členů dosáhla v květnu 2004. Kromě hodnocení Rámce podpory Společenství má také koordinační úlohu ve vztahu k pracovištím na úrovni jednotlivých OP. Vlastní evaluační činnost je, s ohledem na požadavky na odborné znalosti, čas a na nezávislost, prováděna externími evaluátory (firmy, výzkumné a akademické subjekty), kteří jsou v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, vnitřními předpisy MMR ČR, Manuálem TP pro RPS a pokyny EU pro evaluaci (viz Working papers, MEANS, položka 10) vybíráni formou veřejné soutěže. Plnění Evaluačního plánu RPS v roce 2004 probíhalo ve čtyřech oblastech: 1. Hodnocení procesu a systému realizace RPS. 2. Strategické studie pro podporu programování a tvorbu širších dlouhodobějších koncepcí. 3. Hodnocení naplňování horizontálních priorit RPS. 4. Koordinace evaluace strukturálních fondů a rozvoj evaluační kapacity České republiky. Položky Evaluačního plánu RPS plánované na rok 2004 jsou realizovány prostřednictvím jedenácti projektů a aktivit.
117
II.8 Hodnocení Položka 1/04 Projekt: 1/04 Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace strukturálních fondů a rizik poruch Charakteristika: Evaluace nastavení systému a procesu naplňování cílů strukturálních fondů, jehož cílem je nalezení slabých míst systému a doporučení ke zlepšení ve zkoumaných oblastech – podprojektech: 1. Připravenost potenciálních konečných uživatelů pomoci (informace, pochopení). 2. Kvalita projektů (formální, konsistence s cíli SF). 3. Administrace projektů (čas, kapacity). Stav projektu: Vybrán zpracovatel – EURION o.s., podprojekt 1 je po vstupní fázi prací (analýza dokumentů a dat), proběhla metodická schůzka za účasti zástupců zpracovatele, Evaluační jednotky SF, odborné skupiny pro tento projekt a zástupci, probíhá výzkum. Předpokládané dokončení: červenec 2005 Položka 2/04 Projekt: 2/04 – 1 Přehled hodnotitelských postupů horizontálních priorit SF a osvědčené příklady z praxe Charakteristika: Metodický projekt, jehož cílem je vypracování souhrnného analytického přehledu a sumarizace dokumentů zabývajících se hodnocením horizontálních priorit strukturálních fondů EU a vyhledání osvědčených příkladů hodnocení z praxe ve vybraných členských zemích EU. Stav projektu: Vybrán zpracovatel – konsorcium EVASCO, s.r.o., REC ČR, Gender Studies, o.p.s., Cross Czech a.s., hotova je polovina projektu. Předpokládané dokončení: leden 2005 Položka 3/04 Projekt: 3/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS Charakteristika: Evaluace procesu naplňování RPS s cílem identifikovat a vyhodnotit významné externí vlivy působící na úspěšné naplňování RPS a absorpci strukturálních fondů, zejména ve smyslu tvorby a zaměření projektů, a následně navrhnout postupy pro úpravy vnějšího prostředí systému naplňování SF. Stav projektu: Vybrán zpracovatel Berman Group s.r.o., proběhla metodická schůzka a byla předána první metodická část pro řešení projektu Předpokládané dokončení: květen 2005 Položka 4/04 Projekt: 4/04 Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR Charakteristika: Strategická studie, jejímž cílem je identifikovat a vyhodnotit bariéry růstu konkurenceschopnosti České republiky především ve schopnosti tvorby, využívání a šíření inovací, a navrhnout kroky vedoucí k odstranění těchto bariér, s ohledem jak na kvalitnější strategii Politiky HSS, tak na lepší prostředí pro inovativně založenou ekonomiku v České republice. Stav projektu: Vybrán zpracovatel konsorcium institucí TC AV ČR a NHÚ AV ČR, zahájena fáze terénního výzkumu, konala se vstupní metodická schůzka uzavírající úvodní fázi, v níž byly analyzovány relevantní dokumenty a upřesněny metody pro další postup výzkumu. Předpokládané dokončení: duben 2005
118
II.8 Hodnocení Položka 5/04 Projekt: 5/04 Identifikace, analýza a zhodnocení rozložení rozvojových programů EU a českých rozvojových programů s cílem navrhnout koordinovanější a racionálnější systém Charakteristika: Analytická koncepční studie, jejímž cílem je: 1. Identifikovat a zmapovat oblasti intervence společné pro rozvojové programy EU a české programy. 2. Identifikovat programy, schémata či projekty vhodné z hlediska strategických cílů politiky HSS či českých rozvojových politik. 3. Navrhnout doporučení zodpovědným resortům na kroky a změny, které by vedly k lepší součinnosti, vzájemným vazbám, efektivnosti a celkové systematizaci rozložení programů v klíčových oblastech. Stav projektu: Vybrán zpracovatel společnost DHV CR s.r.o, zahájena fáze základního výzkumu. Předpokládané dokončení: duben 2005 Položka 6/04 Projekt: 6/04 Hodnocení indikátorů a vhodnosti jejich nastavení Charakteristika: Systémová evaluace, jejímž cílem je celkové vyhodnocení nastavení a vypovídací schopnosti indikátorů/ukazatelů Rámce podpory Společenství a operačních programů a následné vytvoření návrhů pro možné úpravy systému ukazatelů pro programovací období 2007 – 2013. Stav projektu: Rozeslána výzva k předložení nabídek na zpracování projektu. Předpokládané dokončení: konec května 2005 Položka 7/04 Aktivita: Seminář pro členy ŘO RPS a OP realizovaný v rámci výjezdního zasedání PS Charakteristika: Seminář na podporu zvyšování odborné kapacity pracovníků ŘO a RPS, který se uskutečnil jako výjezdní zasedání Pracovní skupiny, byl realizován ve formě workshopu, na který byli pozváni zástupci Evaluační jednotky italského twinningového týmu a Evaluační jednotky DG Regio. Cílem bylo seznámit odpovědné pracovníky řídicích orgánů o nových nařízení EK ve vztahu k hodnocení a nově vzniklé povinnosti nových členských států provádět částečnou mid-term evaluaci. Termín realizace aktivity: aktivita splněna ve dnech 18. – 19. 10. 2004 Položka 8/04 Aktivita: Prohlubování odborných znalostí a vědomostí pracovníků Evaluační jednotky RPS a PS Evaluace a Pracovní skupiny pro evaluaci a horizontální priority Charakteristika: V rámci této aktivity bylo uskutečněno několik seminářů s cílem zvýšit odborné znalosti Evaluační jednotky Rámce podpory Společenství a Pracovní skupiny. Ve spolupráci s twinnery Ministerstva pro místní rozvoj ČR byly uskutečněny čtyři série seminářů k hodnocení a jeden k horizontálním prioritám. Ve spolupráci s DG Regio, byl Evaluační jednotkou uspořádán seminář k úkolům evaluace v oblasti programování a implementace SF. V rámci projektu Absorpční kapacity (AbCap) byl uskutečněn pracovní seminář Evaluace a Monitoring.
119
II.8 Hodnocení
Termín realizace aktivity: Twinning: 30. 1. – 2. 2. 2004 26. 2. – 27. 2. 2004 20. 4. – 21. 4. 2004 19. 4. – 21. 4. 2004
5. 6. – 9. 6. 2004 2. 7. 2004 Další aktivity: 3. 6. 2004 25. 5. 2004
Technická pomoc ve vztahu k tvorbě Evaluačního plánu, metodologie evaluace. Úkoly evaluace v programování a implementace SF, příprava. Vzdělávání pracovníků evaluace, řízení evaluace, indikátory. Horizontální priorita – životní prostředí, vztah k programování, klasifikace projektů a výběrové kritéria s ohledem na životní prostředí. Studijní cesta pracovníků evaluační jednotky na pracoviště UVAL, Řím. Self-assessment, EK, Evaluační jednotka DG Regio, zkušenosti VB. Britské zkušenosti s činností evaluace. Konference projektu Phare Absorpční kapacita - definice evaluace a základní principy, její potřeby a náplně, stadia evaluace (workshop E),
Položka 9/04 Aktivita: Pracovní setkání evaluačních jednotek zemí V4 Charakteristika: Setkání pracovníků evaluačních jednotek s cílem navázání užších kontaktů v rámci zemí V4, rozvíjení evaluační kapacity v ČR vzájemnou výměnou zkušeností a znalostí a vytvoření prostoru pro diskusi při hledání společných témat pro oblast evaluace RPS při jednání s EK. Zúčastnili se též zástupci EK – DG Regio a DG Employ. Termín realizace aktivity: 2. – 3. 12. 2004 Položka 10/04 Projekt: 10/04 – 1 Vypracování Přehledného průvodce hodnocením realizace programů a politik v podmínkách České republiky Charakteristika: Metodický projekt, jehož cílem je na základě průvodce (Guide) uveřejněného v angličtině Evropskou komisí vytvořit materiál poskytující základní informace o hodnocení intervencí ze strukturálních fondů EU pro pracovníky provádějící hodnocení a další zainteresované subjekty (ŘO, MV, ZO) a osoby, včetně širší odborné veřejnosti. Stav projektu: Projekt byl dokončen zpracovatelem, společností Elbona a.s., metodický materiál byl distribuován ŘO. Termín dokončení: 24. listopadu 2004 Položka 11/04 Projekt: 11/04 – 1 Výchozí studie pro přípravu Národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013 (realizováno v rámci podpory programování Oddělením RKS a programování PHSS) Charakteristika: Koncepční studie s cílem vytvoření plánu pro tvorbu Národního rozvojového plánu (dále jen NRP) 2007 – 2013 zohledňujícím změny v přístupech k evropské politice
120
II.8 Hodnocení hospodářské a sociální soudržnosti, zkušenosti z přípravy NRP 2004 – 2006 a RPS a změny celkových společensko-ekonomických podmínek. Stav projektu: Projekt byl zhotoven zpracovatelem, společností ECORYS-NEI. Termín dokončení: 8. listopadu 2004
II.8.1.1 Zhodnocení plnění evaluačního plánu V roce 2004 se podařilo zcela či částečně realizovat, nebo přinejmenším zahájit realizaci, všechny plánované projekty a aktivity. Plnění plánu přitom komplikoval v případě některých projektů relativně pomalý náběh oproti původnímu časovému rozvržení. Tento posun byl dán dvěma faktory. V první řadě šlo o potřebu přizpůsobit dobu realizace studie vývoji množství projektů v operačních programech pro projekty evaluace systému a procesu naplňování cílů RPS. Dalším faktorem pak byla náročnost přípravy zadání, včetně nutnosti intenzivních konzultací se zainteresovanými subjekty (Řídicí orgány, EK, relevantní zájmové instituce aj.) a odbornou veřejností. Předmětem těchto konzultací přitom byl nejen samotný obsah zadání, ale též rozsah a složení seznamů potenciálních zpracovatelů, kteří byli u jednotlivých projektů vyzváni k podání nabídky. Vzhledem k tomu, že cena projektů nedosahovala 2 milionů Kč, nejednalo se o výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách. V zájmu budování evaluační kapacity ČR a s ohledem na praxi běžnou v EU byl s výzvou k předložení nabídky oslovován v rámci možností co nejširší okruh firem, výzkumných a akademických institucí a dalších vhodných subjektů.
II.8.2 Hlavní výstupy a doporučení V roce 2004 již byly k dispozici jednak výstupy v oblasti metodik hodnocení (viz 8.1.1 – projekt 10/04) a jednak i konkrétní doporučení pro tvorbu příštího Národního rozvojového plánu (8.1.1 – projekt 11/04 – 1). Z dalších realizovaných projektů pak budou v a doporučení k následujícím oblastem:
roce 2005 konkrétní výstupy
1. Systém a proces naplňování RPS (projekty 1/04, 6/04) a jeho vnější prostředí (projekt 3/04). 2. Rozložení rozvojových programů EU a ČR (projekt 5/04). 3. Podpora růstu inovativní kapacity a konkurenceschopnosti ČR (projekt 4/04). 4. Metodika hodnocení horizontálních priorit (projekt 2/04) Doporučení vzešlá z těchto projektů budou směrovaná jak k procesu naplňování RPS v tomto programovacím období, tak i k přípravě NRP pro příští programovací období a tvorbě dlouhodobějších strategií a koncepcí.
121
II.8 Hodnocení
II.8.3 Evaluační plán na další období Předmětem této kapitoly je stručné shrnutí Evaluačního plánu pro rok 2005. V celém znění je tento dokument uveden v příloze III.2 této Pololetní zprávy. Materiál Evaluační plán Rámce podpory Společenství 2004 – 2006: Aktivity evaluace pro rok 2005 představuje souhrn činností, které harmonicky navazují na materiál Aktivity evaluačního plánu RPS 2004 – 2006 pro rok 2004. Hlavním cílem plánovaných aktivit je poukázat na slabá místa a problémy při realizaci implementace strukturálních intervencí v České republice a vytvořit odborné podklady pro úpravu stávajícího systému implementace a pro podporu plánování programového období 2007 – 2013. Cíle pro rok 2005 jsou následující: 1. Dokončení zahájených projektů 1/04, 3/04, 4/04, 5/04 a 6/04 evaluačního plánu. 2. Vzájemné propojení výstupů/výsledků/návrhů/doporučení získaných v rámci analytických projektů dokončených v první polovině roku 2005. 3. Vytvoření částečného mid-term hodnocení za Rámec podpory Společenství a průřezové problematiky operačních programů. 4. Vytvoření strategických analýz pro podporu plánování. 5. Rozvoj aktivní spolupráce Evaluační jednotky SF s řídicími orgány operačních programů a vzájemné provázání aktivit/projektů. 6. Pokračování v aktivním budování evaluační kapacity České republiky. 7. Pokračování v aktivní komunikaci se zeměmi V4. Představený dokument Evaluační plán Rámce podpory Společenství 2004 – 2006: Aktivity evaluace pro rok 2005 je rozdělen do pěti částí: 1. Představení dokumentu. 2. Aktivity evaluace pro rok 2005. a. Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2005 (položky 1/05 – 5/05, charakterizující realizaci analytických projektů hodnocení současného programového období a pro tvorbu podkladů, a položky 6/05 – 7/05, charakterizující činnosti podpory budování evaluační kapacity České republiky). b. Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2004 a pokračující v roce 2005 (položky 1/04, 3/04 – 6/04, charakterizující analytické projekty). 3. Časový harmonogram aktivit.
122
II.8 Hodnocení
123
II.9 Komunikační akční plán
II.9 Komunikační akční plán II.9.1 Plnění Komunikačního akčního plánu Česká republika, jakožto členský stát Evropské unie, nese odpovědnost za zajištění dostatečné informovanosti a propagace bloku pomoci poskytované ČR ze strukturálních fondů EU4. Informační opatření jsou prováděna s cílem přispět k transparentnosti poskytování pomoci a zvýšit povědomí veřejnosti o společném úsilí členských zemí a Evropské unie na poli politiky hospodářské a sociální soudržnosti, jakož i o výsledcích, kterých bylo tímto úsilím dosaženo. Na základě povinností stanovených Řídicím orgánům operačních programů (a popř. Řídicímu orgánu Rámce podpory Společenství) v příloze nařízení Komise 1159/2000 byl na úrovni Rámce podpory Společenství ČR vypracován Komunikační akční plán RPS na období 2004 – 20065. Komunikační akční plán RPS si klade následující globální/dlouhodobé cíle: 1. Zvýšit povědomí veřejnosti o příležitostech vyplývajících ze společného úsilí členských států a EU a tím přispět k budování pozitivního obrazu EU. 2. Vytvořit koherentní obraz o Regionální a strukturální politice EU, jakož i o příležitostech a výhodách, které z této pomoci vyplývají pro členský stát (ČR) v dlouhodobém horizontu. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství vypracoval Zprávu o realizaci komunikačního akčního plánu za rok 2004 a Komunikační akční plán pro rok 2005. Materiál shrnuje a hodnotí aktivity realizované v průběhu posledních devíti měsíců a předkládá nástin aktivit pro rok 2005. Byl připraven Oddělením pro informace, publicitu a vzdělávání RPS za použití, v příslušných částech, údajů poskytnutých řídicími orgány operačních programů. Odráží situaci ke konci října 2004.
II.9.1.1 Komunikační strategie Rámce podpory Společenství (realizace Plánu komunikačních aktivit na rok 2004) II.9.1.1.1 Internet www.strukturalni-fondy.cz Webové stránky (www.strukturalni-fondy.cz) se staly hlavním komunikačním kanálem jak pro Řídicí orgán RPS, tak pro řídicí orgány operačních programů. Obsahují aktuální informace o možnostech, způsobu realizace a výsledcích jednotlivých programů financovaných z fondů EU (včetně kompletních souborů relevantních dokumentů, kontaktních údajů a dalších užitečných odkazů). Stránky současně zahrnují i úvodní charakteristiku politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a informace o dalších 4 Na základě článku 46 Nařízení Rady (EC) 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a Nařízení Komise 1159/2000. 5 Povinnost vypracovat KAP RPS ukládá Řídicímu orgánu RPS také Národní rozvojový plán ČR 2004 – 2006 a Rámec podpory Společenství ČR 2004 – 2006.
124
II.9 Komunikační akční plán dotačních programech EU v ČR (Fond soudržnosti, iniciativy Společenství, předvstupní fondy). V rámci sekce RPS těchto webových stránek byla v červnu 2004 spuštěna aplikace extranetu RPS jako nástroj výměny informací a diskusní fórum pro institucionální struktury implementace SF v ČR. Současně byla zřízena e-mailová schránka RPS
[email protected] pro možnost přímého oslovení Řídicího orgánu RPS (nejčastěji jsou odpovídány dotazy směřující na konkrétní dotační oblasti v rámci OP). Sekce RPS byla navíc rozšířena o samostatné informační bloky věnované Evaluaci SF a horizontálním prioritám. Sekce Cíle evropské politiky byla rozšířena o samostatné informační bloky věnované budoucnosti politiky HSS. V sekci Předvstupní nástroje jsou prezentovány výsledky projektu Phare Posilování absorpční kapacity. Na homepage stránek byl také nově vytvořen odkaz na prezentační vrstvu Monitorovacích systémů SF: (http://mssfwww.mmr.cz/WebMSSF_povs/About.aspx). V současné době je dokončován projekt Databázový informační systém o programech financovaných ze strukturálních fondů v ČR v rámci www stránek strukturalni-fondy.cz. Cílem projektu je vytvořit univerzální nástroj pro vyhledávání, třídění a uchovávání informací o dotačních možnostech ze strukturálních fondů EU. Vyhledávací databáze bude určena nejen k využití potenciálními žadateli o podporu, ale bude k dispozici jako efektivní informační nástroj všem subjektům zahrnutým v implementaci pomoci ze SF EU. II.9.1.1.2 Infolinka Spolupráce s MZV (Odborem komunikační strategie) – zřizovatelem Bezplatné informační linky o EU – bude oficiálně zakotvena prostřednictvím projektu Infolinka o EU: komunikační nástroj pro strukturální fondy. Cílem projektu je využít balíčku služeb Bezplatné informační linky o EU pro vytvoření dalšího zdroje informací o dotačních možnostech fondů EU pro širokou veřejnost. Balíček služeb bude mj. zahrnovat operátorská místa, přístup do znalostní databáze a databáze dotazů, vyřizování e-mailových dotazů ze schránky RPS
[email protected]. Pracovníci OKS budou také pravidelně poskytovat zpětnou vazbu o využití tohoto nástroje RPS (na základě analýzy počtu a témat dotazů a základní charakteristiky volajících). ORPS (Oddělení 324) bude zajišťovat zaškolení operátorů v dané problematice a poskytovat pravidelné aktuální informace, včetně případných konzultací. Tento komunikační nástroj bude nadále široce prezentován na Internetu (www.strukturalni-fondy.cz) a v rámci dalších informačních výstupů Rámce podpory Společenství a operačních programů. Termín předpokládaného zahájení projektu: leden 2005.
125
II.9 Komunikační akční plán II.9.1.1.3 Plakáty a letáky Cílem plakátové a letákové kampaně RPS je jasná a jednoduchá prezentace Rámce podpory Společenství široké veřejnosti (cíle a strategie, oblasti, alokace, operační programy). Termín distribuce letáků a plakátů: prosinec 2004/leden 2005. II.9.1.1.4 Propagační předměty V rámci propagační kampaně RPS byly vyrobeny a distribuovány následující typy propagačních předmětů s logem RPS: tužky, propisky, popisovače, konferenční tašky, kalendáře, diáře, prezentační desky, podložky pod myš. Termín distribuce propagačních předmětů: prosinec 2004. Propagační předměty s logem RPS budou dále distribuovány v průběhu roku 2005 v rámci dalších propagačních akcí s tematikou SF. II.9.1.1.5 Spolupráce s médii ORPS se pravidelně podílí na vytváření informačních a propagačních příspěvků s tematikou SF (aktuální stav realizace programů, dotační možnosti) do různých typů médií (tisk, odborný tisk, rádio, TV). Tuto činnost vyvíjí v těsné součinnosti s Odborem vnější komunikace MMR. V průběhu roku 2004 se RPS prezentoval v denících MF Dnes, Hospodářské noviny, Právo, Lidové noviny a denících Bohemia, časopisech Euro, Moderní obec a dalších. Příspěvky mají nejčastěji formu článku, odborné přílohy, tiskové zprávy či inzerátu. Odbor vnější komunikace MMR ve spolupráci s ORPS vydává zpravodaj Fondy EU, jedná se o měsíčník, zatím vyšla 2 čísla (6 a 7/8). Zpravodaj je zacílen na širokou veřejnost (s důrazem na obce, podnikatele a neziskový sektor) a informuje o aktuální situaci v České republice ohledně čerpání prostředků z evropských fondů. Na stránkách tohoto zpravodaje budou k dispozici užitečné rady a informace jak postupovat při žádostech o dotace z fondů EU, příklady a poznatky z již realizovaných akcí a další informace z MMR. Ve spolupráci s ostatními ministerstvy by měl seznamovat s jejich podpůrnými programy. II.9.1.1.6 Newsletter Newsletter Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství obsahuje aktuální informace o činnosti a aktivitách Řídicího orgánu RPS a jemu podléhajících orgánech při realizaci strukturálních fondů v ČR. Reflektuje tak aktuální činnost Řídicího orgánu a současně monitoruje aktivity důležitých orgánů implementace SF v ČR (zejména Monitorovacího výboru RPS a Poradního výboru RPS). První číslo vyšlo v červenci, druhé v listopadu 2004. II.9.1.1.7 Publikace V květnu 2004 byla vydána publikace Průvodce fondy EU, která obsahuje souhrnnou informaci o systému administrace SF v ČR a dotačních oblastech podporovaných
126
II.9 Komunikační akční plán v programovém období 2004 – 2006, včetně přehledu všech kontaktních míst a odkazů na další informační zdroje. V současné době pokračuje distribuce. Byla vydána tištěná verze dokumentu Rámec podpory Společenství. V prosinci 2004 (lednu 2005) bude vydána tištěná verze RPS v anglickém jazyce, shrnutí RPS v českém jazyce a publikace Základní principy přípravy projektů v rámci strukturálních fondů EU dokumentované na případových studiích. Publikace vysvětluje základní požadavky projektové žádosti na příkladu dvou typů případových studií. II.9.1.1.8 Digitální média CD–ROM RPS obsahuje základní programové dokumenty RPS, OP (včetně programových dodatků) a také publikace, které byly v rámci informační kampaně RPS zpracovány. II.9.1.1.9 Semináře, workshopy, konference, veletrhy Zástupci RPS se podíleli na řadě konferencí, seminářů a workshopů, ať již jako organizátoři, partneři či hosté jednotlivých akcí (např. konference Rozvoj ČR po vstupu do EU: Realizace projektů pro fondy EU, konference AbCap Strukturální fondy: Příležitost pro ČR, konference 10 přistupujících států: Zkušenosti zástupců řídicích orgánů s realizací SF). V rámci pracovních skupin RPS probíhá řada školení a seminářů pro zaměstnance řídicích orgánů (popř. zprostředkujících subjektů), specialistů na konkrétní problematiku implementace SF (monitoring, evaluace, publicita, horizontální priority atp.). II.9.1.1.10 Výzkum veřejného mínění Za účelem kvalitativního zhodnocení komunikační strategie RPS připravil Řídicí orgán RPS projekt Výzkum povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, jehož cílem je analýza povědomí (vnímání, postojů) široké veřejnosti o problematice strukturálních fondů EU, a to na základě zmapování kvality a rozsahu informací, které má česká veřejnost o SF EU k dispozici. Součástí projektu bude i sekundární analýza komunikačních činností Řídicího orgánu RPS (Oddělení 324) v uplynulém období a následná formulace doporučení pro zkvalitnění a zefektivnění činnosti Řídicího orgánu RPS v oblasti informování a publicity (např. zaměření na konkrétní cílové skupiny, použití vhodné komunikační metody, časování apod.). Obě fáze projektu budou realizovány ve třech kolech (v roce 2004, 2005 a 2006). Více k tomuto projektu viz kapitola II.9.2. II.9.1.1.11 Zdroje financování komunikačních aktivit RPS v roce 2004 Na financování komunikačních aktivit RPS se v roce 2004 podílel zejména rozpočet MMR, a to zhruba 2,3 mil. Kč. Na financování balíčku informačních a propagačních výstupů byly dále využity finanční zdroje v rámci projektu Phare (CSF and JROP Building Implementation Capacity, Supply of Publicity Materials, CZ 0210 – 0303 – 0002), a to zhruba 1,1 mil. Kč.
127
II.9 Komunikační akční plán Ve druhé polovině roku 2004 bylo započato financování projektů z Technické pomoci pro RPS (v rámci opatření 5.2 SROP), přičemž plánovaný rozpočet pro Oddělení 324 je zhruba 4,4 mil. Kč.
II.9.1.2 Komunikační strategie operačních programů (realizace Plánu komunikačních aktivit na rok 2004) Na úrovni každého řídicího orgánu operačního programu ČR byl vypracován Komunikační akční plán na roky 2004 – 2006 a současně operativní Plán komunikačních aktivit OP na rok 2004. Současně byla v rámci každého z řídicích orgánů operačních programů jmenována osoba(y), která odpovídá za plnění povinností v oblasti informovanosti a publicity. Tyto osoby (tzv. komunikační pracovníci) se taktéž účastní pravidelné spolupráce s ŘO RPS v rámci Pracovní skupiny pro informace a publicitu. Řídicí orgány operačních programů poté odpovídají za zajištění požadavků vyplývajících z RPS a nařízení Komise týkajících se informovanosti a publicity i na úrovni zprostředkujících subjektů pro jednotlivá opatření. ŘO OP v roce 2004 prováděly informační a propagační aktivity zaměřené především na cílovou skupinu potenciálních konečných příjemců daného OP. Důraz je při tom kladen na Internet: každý operační program poskytuje informace jednak prostřednictvím vlastní webové stránky (nejčastěji vybrané sekce v rámci příslušného ministerského serveru), webových stránek svých zprostředkujících subjektů a současně v omezené míře přispívá na vlastní sekci (záložku) v rámci www.strukturalni-fondy.cz. Každý ŘO OP současně zpracoval řadu tištěných publikací (pokynů, metodik) určených žadatelům konkrétního OP (opatření/podopatření). Podstatnou součástí informační kampaně operačních programů je zajišťování tematických seminářů a workshopů, a to jak na centrální, tak na regionální úrovni. Detailní údaje o prováděných opatřeních jsou ŘO RPS poskytovány prostřednictvím PS pro informace, publicitu a vzdělávání a v pravidelných měsíčních zprávách o postupu implementace programu.
II.9.2 Klíčové události a nové iniciativy pro dalších 6 měsíců – Komunikační plán RPS 2005 V roce 2005 budou komunikační aktivity Řídicího orgánu RPS pokračovat v úsilí o naplňování specifických cílů vymezených v kapitole III. Komunikačního akčního plánu Rámce podpory Společenství 2004 – 2006. Vzhledem k vývoji situace v oblasti politiky HSS EU (zahájení implementace všech operačních programů v období od května 2004, počátek vyjednávání o budoucí podobě
128
II.9 Komunikační akční plán politiky HSS atd.) však bude v průběhu nadcházejícího období věnována důkladnější pozornost následujícím oblastem: 1. Podpoře znalosti průřezových otázek spojených s implementací SF v ČR, zejména tzv. horizontálních priorit politiky HSS (především ve vztahu k potenciálním žadatelům). 2. Informacím o výsledcích pomoci EU a jejích dopadech pro rozvoj ČR (zejména ve vztahu k široké veřejnosti). 3. Poskytování informací ve vztahu k debatě o budoucnosti politiky HSS v příštím programovacím období 2007 – 2013. S ohledem na potřebu srozumitelným způsobem informovat veřejnost bude ze strany ŘO RPS položen důraz na posílení strukturovaného vztahu s médii, jakožto klíčovými zprostředkovateli informací, a v širším smyslu slova na posílení aspektu partnerství ve vztahu ke komunikačním aktivitám ŘO RPS. Takto široce vymezené směry aktivit budou ze strany Řídicího orgánu RPS dále zpřesňovány a specifikovány v detailech na základě vstupů získaných v rámci hodnocení informačních a propagačních aktivit jak na úrovni jednotlivých nástrojů, tak celkové strategie. V návaznosti na povinnost monitorovat a vyhodnocovat komunikační aktivity, obsaženou v příloze nařízení (EK) 1159/2000, ŘO RPS realizuje již zmíněný projekt Výzkum povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech. Výstupy tohoto projektu, který bude realizován ve třech etapách v průběhu tohoto programovacího období, poskytnou ŘO RPS klíčovou zpětnou vazbu pro hodnocení efektivnosti prováděných činností a určí detailní zaměření a strukturu komunikačních nástrojů pro příští období. Projekt přinese dva základní typy výstupů: 1. Zmapuje kvalitu a rozsah zdrojů informací o realizaci politiky HSS v ČR, které má česká veřejnost k dispozici. 2. Vypracuje doporučení pro ŘO RPS pro zkvalitnění a zefektivnění působení v oblasti informací a publicity ke strukturálním fondům EU v ČR vycházejících ze zjištěných skutečností a reflektujících cíle Komunikačního akčního plánu RPS.
II.9.2.1 Rozpočet Aktivity budou financovány z prostředků Technické pomoci pro RPS. Technickou pomoc pro RPS obsahuje opatření 5.2 SROP – Technická pomoc pro RPS. Indikativní rozpočet pro Komunikační akční plán pro rok 2005 činí cca 20 721 935 Kč.
II.9.3 Příklady úspěšných aktivit Jednou z klíčových priorit komunikační strategie RPS je Internet. Na stránce www.strukturalni-fondy.cz došlo v průběhu tohoto roku k významnému kvalitativnímu posunu (jak z hlediska struktury, tak z hlediska objemu a aktuálnosti dat). Jedná se zejména o rozšíření jednotlivých sekcí o další tematické záložky či zřízení několika diskusních fór 129
II.9 Komunikační akční plán a e-mailových schránek pro dotazy veřejnosti. K výraznému navýšení návštěvnosti stránek došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU v dubnu tohoto roku (přes 130 000 přístupů), v průměru cca 130 000 přístupů zaznamenaly stránky také během následujících 3 měsíců. V říjnu již byla návštěvnost nižší (necelých 80 000 přístupů). Rozvoj stránek bude pokračovat i v dalším období (tj. na konci r. 2004 a v r. 2005), a to zejména na základě již zmíněného připravovaného projektu databázového vyhledavače dotačních možností z českých programů pro fondy EU. Na elektronickou prezentaci informací navazují tištěné materiály RPS. Jako nejpřínosnější se jeví publikace Průvodce fondy EU: rozcestník dotačních programů fondů EU v ČR v letech 2004 – 2006. Na tuto publikaci tematicky a logicky navazuje další brožura zpracovaná RPS nazvaná Základní principy přípravy projektů v rámci strukturálních fondů EU dokumentované na případových studiích, která na praktických příkladech vysvětluje potenciálnímu žadateli o podporu základní požadavky a náležitosti projektu pro fondy EU.
130
II.10 Realizace technické pomoci
II.10 Realizace technické pomoci II.10.1 Realizace projektů technické pomoci Programu Technická pomoc pro RPS na rok 2004 II.10.1.1 Manuál Technické pomoci pro RPS Technická pomoc pro RPS se realizuje v souladu s postupy danými Manuálem postupu realizace Technické pomoci pro Rámec podpory Společenství, který byl schválen poradou ministra 4. srpna 2004. Manuál obsahuje následující části: 1. Přehled hlavních předpisů a dokumentů, kterými se činnost technické pomoci řídí. 2. Systém evidence a řízení dokumentace. 3. Postup přípravy a schvalování plánovacích dokumentů (plán na celé programovací období a roční pracovní programy). 4. Postup přípravy a schvalování dílčích projektů technické pomoci. 5. Postup při výběru dodavatele (postup pro zadávání veřejných zakázek nad 2 mil. Kč podle zákona č. 40/2004 Sb. a také postup pro zakázky pod 2 mil. Kč) s cílem zajistit transparentnost a rovný přístup. 6. Řízení a kontrola realizace Technické pomoci pro RPS. 7. Postup při kontrole, ověřování a proplácení faktur. 8. Postup při psaní zpráv. 9. Zajišťování archivace dokladů. Elektronická projektová žádost ELZA pro technickou pomoc SROP a RPS zatím stále není k dispozici, předpokládá se, že by měla být dokončena do konce roku 2004. Prozatím není možné vkládat data o projektech Technické pomoci pro RPS do informačních systémů pro monitorování strukturálních fondů. Tato data jsou vkládána a evidována v MS Excel.
II.10.1.2 Stav čerpání Technické pomoci Celková alokace TP pro RPS na programovací období 2004 – 2006 (resp. 2008) činí 6,8 mil. €, což odpovídá částce 220 446 005 Kč. Na rok 2004 byla prvním Monitorovacím výborem schválena částka 969 449 €, což odpovídá 31 507 093 Kč. V roce 2004 byly první smlouvy uzavřeny v průběhu srpna. Ke dni 10. ledna 2005 bylo schváleno 45 projektových žádostí v celkové výši 23,354,255 Kč, smlouvy byly uzavřeny v celkové výši 15,856,240 Kč. Nevyčerpané prostředky z roku 2004 budou převedeny do roku 2005. V příloze III.5 je uvedený stav čerpání Technické pomoci pro RPS s ohledem na jednotlivé útvary. Tyto údaje reflektují stav k datu 10. ledna 2005. Data vycházejí z jednotlivých projektových žádostí schválených ředitelem Odboru Rámce podpory Společenství. Tyto projekty jsou v současné době ve stadiu realizace.
131
II.10 Realizace technické pomoci Nejúspěšněji byly čerpány prostředky určené pro evaluační činnost, informační a komunikační plán a metodiku. K datu 10. ledna 2005 se výrazněji nečerpaly prostředky vyhrazené na monitorování, na informační systém monitorování SF a prostředky určené pro Platební orgán. Existují k tomu následující důvody: 1. Odbor monitorování programů, který zajišťuje nákladnou instalaci, rozvoj a funkčnost informačního systému pro monitorování SF, je vázán smlouvou uzavřenou s dodavatelem před květnem 2004, tj. dle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Podmínkou čerpání ze SF byl nový zákon o veřejných zakázkách, zákon č. 40/2004 Sb. Ten vstoupil v platnost 1. května 2004. 2. Oddělení monitoringu je svým čerpáním vázáno zejména na průběh realizace jednotlivých operačních programů. Vzhledem ke stávající rychlosti a intenzitě implementace SF v ČR se samotný monitoring ještě plně nemohl rozběhnout. To bude možné provést až v průběhu poloviny roku 2005. V dalších dílčích položkách čerpání se některé aktivity ukázaly podstatně levnější, než se plánovalo, a některé aktivity nebylo možné realizovat z časových důvodů a pro současné značné vytížení pracovníků oddělení monitoringu. 3. Platební orgán zamýšlel prostředky vyčerpat zakoupením technického vybavení; v současné době projednává technické parametry a způsob zadání zakázky s příslušnými útvary Ministerstva financí. V případě, že nebude možné uskutečnit výběrové řízení do konce roku 2004, bude zrealizováno počátkem roku 2005.
II.10.2 Program Technické pomoci pro RPS na rok 2005 Pro rok 2005 byla prvním Monitorovacím výborem schválena částka 2 561 078 €, což odpovídá 83 235 035 Kč. K této částce pro rok 2005 bude přičtena částka, která nebude v roce 2004 vyčerpána. Podrobný přehled rozpočtu na rok 2005 je uveden v příloze III.5.
132
II.11 Závěry a doporučení
II.11 Závěry a doporučení II.11.1 Hlavní závěry z realizace OP/JPD Všechny OP a JPD byly oficiálně vyhlášeny krátce po datu vstupu České republiky do Evropské unie, většinou v květnu, resp. červnu 2004. U většiny pak následovalo přibližně do 1 měsíce vyhlášení výzev k předkládání projektů (pokud se tak nestalo ihned při oficiálním vyhlášení programu). Ve třech případech však k reálnému vyhlášení výzev pro předkládání projektů, resp. grantových schémat, došlo až v září, resp. říjnu 2004. Z uvedeného je tedy patrná značná disproporce v postupu implementace jednotlivých OP a JPD. Za období od 1. 5. 2004 do konce listopadu je obtížné stav a postup implementace RPS relevantně ohodnotit. Mezi hlavní závěry, které je možné (s ohledem na krátké období implementace OP/JPD, ale i dostupnost a kvalitu údajů) uvést, patří, že se projevila rozdílná úroveň zájmu žadatelů o podporu podle jednotlivých opatření. Velké disproporce mezi opatřeními, která jsou přetížena žádostmi a těmi, o které je malý zájem, představují riziko nevyrovnanosti čerpání v rámci jednotlivých operačních programů.. Projevila se i skutečnost, že se včas nedařilo zajistit dostatečnou administrativní kapacitu (kvalifikované pracovníky) na všech úrovních implementace. Důležité je také zajištění personální jistoty/stability již vyškolených a kvalifikovaných pracovníků. Jednotlivé OP/JPD jsou, pokud jde o aktuální stav implementace, natolik rozdílné, že je obtížné je navzájem porovnávat. Období od 1. 5. do konce roku 2004 je spíše pilotním obdobím, kdy teprve počáteční praktické kroky ukazují, zda jsou nastavená pravidla a systém implementace OP/JPD v praxi uskutečnitelné. První reálné výsledky realizace RPS v podobě dokončených projektů tak lze očekávat až v druhé polovině roku 2005. Z dostupných údajů se jeví jako dobře připravený OP Průmysl a podnikání. Jako první a jediný (podle údajů MF – Platební orgán) předložil žádost o platbu prostředků ze strukturálních fondů. U ostatních OP/JPD se první žádosti o platbu předané k certifikaci na MF – Platební orgán očekávají nejdříve na přelomu února/března, spíše však v dubnu/květnu 2005. OP Infrastruktura má největší převisy objemu nárokovaných prostředků, které více než 4x převyšují alokaci pro rok 2004. Podobně je tomu i u Společného regionálního operačního programu (kde je převis více než trojnásobný). OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství má vytvořeny dobré předpoklady pro urychlené čerpání prostředků strukturálních fondů na počátku roku 2005. JPD 2 sice vykazuje určité zpoždění; první projekty však již byly předloženy. Výsledky výběrových řízení budou známy na počátku roku 2005. Vzhledem ke zpoždění realizace OP Rozvoj lidských zdrojů a JPD 3 lze očekávat první výstupy z těchto programů ke konci 1. čtvrtletí 2005. U těch OP/JPD, kde jsou implementační systémy nastaveny složitěji (s výrazným zapojením mnoha zprostředkujících subjektů), došlo v této počáteční fázi ke zdržení realizace (např. u OP RLZ, JPD2, JPD3).
133
II.11 Závěry a doporučení U Společného regionálního operačního programu který má také poměrně složitou implementační strukturu, existují dobré předpoklady pro zahájení realizace jednotlivých akcí z hlediska připravenosti grantových schémat. Také počet individuálních projektů přijatých v ostatních opatřeních je povzbudivý. I když lze obecně konstatovat dílčí zpoždění realizace jednotlivých OP/JPD, je možné říci, že byly vytvořeny předpoklady pro poměrně rychlou a intenzivní implementaci RPS v roce 2005. Podle nastavených harmonogramů se dá očekávat výrazné zvýšení čerpání prostředků strukturálních fondů ve druhém čtvrtletí roku 2005. Pokud se tak stane, nebude čerpání prostředků strukturálních fondů – alokace 2004 podle pravidla „n+2“, ohroženo. Doporučení se týkají zejména posílení a aktivnějšího provádění koordinační role MMR jako Řídicího orgánu RPS, zejména v oblasti tlaku na řídicí orgány jednotlivých OP/JPD k zajištění pružné implementace, jinými slovy na odstranění stávajícího zpoždění implementace, které některé OP/JPD vykazují.
II.11.2 Zkušenosti z projektu na podporu absorpční kapacity Od září 2003 do poloviny října 2004 probíhal v rámci programu Phare projekt Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni (Projekt AbCap). Jeho hlavním cílem bylo podporovat zpracování projektů pro financování ze strukturálních fondů a zajistit dostatečný rozvoj administrativní kapacity v rámci implementačních struktur. Pomoc projektům směřovala do všech regionů České republiky. Týkala se projektů spadajících pod vybraná opatření u tří z celkových pěti operačních programů – Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, Operačního programu Průmysl a podnikání a Společného regionálního operačního programu. Na území Prahy pak byl projekt zaměřen na projekty spadající pod Jednotné programové dokumenty pro Cíl 2 a Cíl 3. V rámci Projektu AbCap bylo celkově podpořeno 266 projektů včetně grantových schémat, z nichž 177 bylo dotaženo do konečné fáze a ve většině případů již byly předloženy ke schvalování pro podporu ze strukturálních fondů. Na realizaci projektu se podíleli dlouhodobí i krátkodobí experti přímo v regionech. Projekt AbCap měl zajistit, aby měla Česká republika dostatečný počet dobře připravených projektů především pro počáteční období čerpání ze strukturálních fondů. Přímý kontakt se žadateli v regionech a příprava konkrétních projektových žádostí umožnily v průběhu Projektu AbCap identifikovat řadu překážek pro úspěšnější čerpání prostředků z fondů EU. V Závěrečné zprávě Projektu AbCap je zmíněna řada doporučení, která by měla přispět k lepšímu využívání strukturálních fondů. Tato doporučení jsou od obecných až po velmi konkrétní v řadě sfér. Dokument navrhuje konkrétní opatření v těchto oblastech: 1. 2. 3. 4.
Inovace a konkurenceschopnost. Rozvoj lidských zdrojů. Infrastruktura. Cestovní ruch. 134
II.11 Závěry a doporučení 5. Grantová schémata SROP. Konkrétní obsah těchto doporučení je uveden v příloze č. III.1 – Doporučení z AbCapu.
135
III. PŘÍLOHY
136
III.1 Doporučení z AbCapu
III.1 Doporučení z projektu Phare „Zvýšení absorpční kapacity“ Konkrétní zkušenosti a doporučení projektu Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni – výňatek ze Závěrečné zprávy.
III.1.1 Inovace a konkurenceschopnost Inovace a konkurenceschopnost se zabývá projekty priority 1 Operační program Průmysl a podnikání. Tyto projekty spadají do následujících 4 opatření: • Opatření 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace. • Opatření 1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury. • Opatření 1.3 Infrastruktura pro lidské zdroje. • Opatření 1.4 Rozvoj služeb (např. klastrů).
III.1.1.1 Opatření 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace Většina projektů přijímajících naši pomoc má vazbu na inkubátory, vědecké parky a centra pro transfer technologií. V této oblasti je omezený počet žadatelů, protože předpokladem je spolupráce s vysokými školami. Tabulka č. III.1 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
MPO
Počet potenciálních projektů je objektivně omezen, protože předpokladem jsou vazby na vysoké školy a v praxi je omezený počet zainteresovaných partnerství zahrnujících vysoké školy.
(D1) Uvolnit požadavky na způsobilost v programovém dodatku, zejména požadavek zapojit vysoké školy do projektů zaměřených na inkubátory. Tato spolupráce se časem rozvine, v současné době by však neměla být závazným požadavkem.
Okamžitě
MPO, Akademie věd
Existuje řada nedořešených problémů hlavně v právní a institucionální oblasti, které jsou úzkým profilem bránícím zpracování projektů v této oblasti.
(D2) Identifikovat řešení úzkých profilů bránících žadatelům v dalším postupu – na základě zkušeností a implementace doporučení v dokumentu zpracovaného týmem AbCap k tomuto opatření.
Okamžitě
MPO, CzechInvest
Existuje zřejmě nedostatek zkušeností a standardních metod pro identifikaci, podporu a hodnocení projektů.
MPO (jako zprostředkovatel), Akademie věd
Existuje potřeba vypracovat a sdílet osvědčené praxe za účelem získání lepších projektů.
(D3) Shrnovat a vyměňovat si znalosti a zkušenosti potřebné pro vyřizování žádostí o projekty, realizovat stávající návrhy na rozvoj pracovníků zejména v CzechInvestu. (D4) Zavést pilotní projekty a aktivněji šířit zkušenosti, budovat objevující se síť transferu technologií. Vehementněji vytvářet týmy a zapojovat se do mezinárodních týmů pro transfer technologií, např. ASTP a Proton.
137
Okamžitě
Od ledna r. 2005
III.1 Doporučení z AbCapu Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.2 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
MŠMT, MPO
Neexistuje žádná jasně schválená a sdílená národní inovační politika nebo program, který by mohl tvořit rámec podporující přípravu projektů v této oblasti.
(D5) Přidělit jasnou zodpovědnost za zpracování české inovační politiky; zahrnout zkušenosti z regionálních inovačních strategií. Poté zpracovat úplný program – viz kap. 7.3.
MŠMT, MPO
Nadále odstraňovat místa úzkého profilu v oblasti transferu technologie.
Žadatelé, kraje
Hrozí určité nebezpečí, že inkubátory nemusí být udržitelné.
MPO, banky
MPO, MF MPO, CzechInvest, vysoké školy
Evropská komise
(D6) Upevnit a posílit práva k duševnímu vlastnictví. Vyvinout pobídky pro transfer technologií. (D7) Předkladatelé a relevantní partnerství musí ve svých plánech zajistit reálnou perspektivu růstu, musí se snažit zajistit kritickou velikost až skončí dotace režijních nákladů a neměli by dopustit, aby se inkubátor stal určitou formou dotovaného pracoviště.
Finanční podmínky pro začínající podniky jsou často nepříznivé. Začínající inovační podniky potřebují vhodné financování, včetně možnosti čerpat z programů rizikového kapitálu. V podnicích jsou nepříznivé podmínky pro výzkum a vývoj, zejména v porovnání s jinými zeměmi. Propast mezi podniky a akademickým světem je, stejně jako všude jinde ve světě, příliš hluboká. Zpracování inovačních projektů trvá vždy dlouho. Pokud má tato kultura zakořenit, potřebuje k tomu čas. Zpracování dobrých inovačních projektů může trvat několik let. Jestliže se regiony s nedostatečnými zkušenostmi v uvedené oblasti mají vážně pokusit tyto činnosti zavést (jak doporučuje Lisabonská agenda), riskují nedodržení pravidla „n+2“.
(D8) MPO a vláda musí do této činnosti zapojit banky. Banky se v České republice nesmějí tolik vyhýbat riziku. (D9) Upravit legislativu v oblasti zdanění právnických osob a vyjmout ze zdanění výdaje na výzkum a vývoj. (D10) Zvážit vytvoření středisek aplikovaného výzkumu/center excelence v cílových sektorech (např. mechatronika).
(D11) Evropská komise by v kontextu dalšího programového období strukturálních fondů měla zvážit možnost uvolnění pravidla „n+2“ v této oblasti.
Termín provedení Politiku zpracovat do poloviny r. 2005, program zpracovat do jara r. 2006, před dalším programovým obdobím. 2005+
Nutno vyhodnotit v r. 2006
2005
2005
2005
2004+
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
138
III.1 Doporučení z AbCapu
III.1.1.2 Opatření 1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury V rámci tohoto opatření jsme spolupracovali s poměrně velkým počtem (10) podnikatelských parků a průmyslových zón. Projekt AbCap na základě dohody s MPO nejen aktivně sledoval a podporoval předkladatele v této oblasti, ale také zaměřil existující iniciativy na kvalitativní projekty – především projekty regenerace bývalých průmyslových oblastí – kde se zdálo, že je poptávka a že dochází k selhání trhu. Značný počet projektů však byl pozastaven z majetkoprávních a environmentálních důvodů. Tabulka č. III.3 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
Adresát
Problém
MPO, CzechInvest, obce, kraje
Možnost převisu nabídky podnikatelských zón v krátkodobém horizontu nad poptávkou.
(D12) K rozvoji všeobecných podnikatelských zón přistupovat opatrně, zejména pokud jsou mimo hlavní dopravní koridory.
Okamžitě
CzechInvest
V určitých případech jsme u projektů v této oblasti zjistili nedostatečnou orientaci na poptávku.
(D13) Klást při hodnocení projektů důraz na vývoj trhu a poptávky.
Okamžitě
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.4 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
MPO, CzechInvest (čeští konzultanti)
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Studie proveditelnosti mají často špatnou jakost, jsou zpracovávány jako „písemná doporučení”, přestože jejich smyslem zřejmě je podporovat posouzení a hodnocení, postrádají nezávislost a odbornou úroveň. Hodnotit studie proveditelnosti je těžké pro omezenou kapacitu a praxi v této oblasti.
MPO, MMR, CzechInvest
Kromě bývalých průmyslových oblastí zřejmě neexistuje žádná uspokojivá a komplexní národní strategie pro podnikatelské zóny, jimiž by se projekty v této oblasti řídily.
(D14) Zpracovat rámec pro objektivní posouzení, v němž by prioritu mělo ekonomické hodnocení. Všechny tyto studie by měl přímo zadávat CzechInvest, nikoli předkladatelé projektů. V této oblasti je třeba zvyšovat kapacitu a stanovit jasné požadavky, standardy profesionality a nezávislosti. (D15) Zpracovat strategický a programový rámec pro podporu podnikatelských zón na zelené louce se zřetelem k potřebám průmyslu a tendencím zahraničních investic. Zpracovat postup pro zaměření pomoci na strategické potřeby. Vypracovat pobídky pro posílení spolupráce mezi obcemi.
Termín provedení
Jaro r. 2005
Polovina r. 2005
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
III.1.1.3 Opatření 1.3 Infrastruktura pro lidské zdroje
139
III.1 Doporučení z AbCapu Přes značnou potřebu rozvoje lidských zdrojů jsme pro naši podporu vybrali jen málo projektů (2). Doporučujeme MPO a CzechInvestu, aby provedly analýzu poptávky po tomto opatření a uvedly ji do vztahu s konkrétními současnými nebo budoucími nedostatkovými kvalifikacemi. Vyzýváme k opatrné implementaci opatření. Je třeba zajistit, aby nebyly podporovány projekty zpracované poradenskými firmami, které nespravedlivě zvýhodňují některé ekonomické subjekty.
III.1.1.4 Opatření 1.4 Rozvoj služeb (např. klastrů) V této oblasti jsme přes jistá očekávání aktivně nepodporovali téměř žádné projekty. Tabulka č. III.5 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Adresát MPO, CzechInvest (již zapojuje pracovníky do problému) MPO, CzechInvest
MPO, CzechInvest
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Opatření stanoví přísné požadavky na seskupení alespoň 15 podniků, což zabraňuje vytváření projektů v terénu (zdola nahoru). Nadřízené orgány nedostatečně určují zaměření. Neexistuje dostatečná informovanost o tom, co je to vytváření klastrů, takže dochází k nedorozuměním. Kraje často nevědí, zda regionální specializace vytváření klastrů umožňuje.
Termín provedení
(D16) Snížit počet požadovaných podniků, zahraniční programy často povolují jen 2 – 3 podniky.
Okamžitě
(D17) Identifikovat sektory/klastry celostátního významu.
Okamžitě
(D18) Zapojit příslušné kraje do úkolu popsaného výše (předchozí doporučení).
Okamžitě
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.6 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
CzechInvest
CzechInvest
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
V České republice je nedostatečná důvěra a chybí mechanismy pro spolupráci na podporu účinného vytváření a fungování klastrů, které vyžaduje dlouhodobý strategický výhled a postupný rozvoj na základě specifických technik pro podporu klastrů. Zprostředkující organizace v oblasti podnikání (např. oborové svazy a obchodní komory), které mají klíčový význam pro vytvoření důvěry a zvýhodnění podmínek pro vytváření klastrů, nejsou dostatečně silné organizace.
Termín provedení
(D19) Prostudovat zkušenosti západoevropských a severoamerických zemí s vytvářením příznivých podmínek pro vznik a fungování klastrů.
Jaro r. 2005
(D20) Tyto organizace se musí profesionalizovat a jasně určit, jaké hodnoty nabízejí. V oblastech, kde jsou tyto organizace silné nebo skutečně slibné, by měly být podporovány na základě projektů.
Jaro r. 2005
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
140
III.1 Doporučení z AbCapu
III.1.2 Rozvoj lidských zdrojů Tato oblast zahrnuje dvě hlavní složky, a proto prezentujeme zkušenosti a doporučení odděleně pro opatření aktivní politiky trhu práce (opatření 1.1 a 2.1) a pro opatření ve vzdělávání a odborném školení (priorita 3).
III.1.2.1 Opatření aktivního trhu práce6 Tabulka č. III.7 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Adresát
SSZ, MPSV (úřady práce)
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Všechny PÚP vyvinuly velké úsilí při zpracování velkých projektů (tendrů). Mezi jednotlivými PÚP jsou však velké rozdíly v těchto oblastech: • Kapacita (počet a kvalita pracovníků odborů ESF). • Předchozí relevantní zkušenosti z realizace projektů aktivního trhu práce. • Přístup organizace k ESF (nosná nebo okrajová činnost?) a jeho implementaci (odráží se v povaze/míře spolupráce mezi úřady).
(D21) SSZ/MPSV by po projednání s PÚP měly zavést: • (D21a) Systém pro důkladné monitorování výkonu za účelem identifikace a analýzy rozdílů mezi PÚP, vyhledávání a šíření nejlepší praxe při implementaci. • (D21b) Průběžný program technické asistence pro PÚP, který by jim pomáhal zlepšovat výkon. • (D21c) Všechny PÚP je třeba vyzvat, aby během realizace Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů zpracovaly úplnou řadu modelových projektů (přestože si žádný úřad pro první kolo výzvy nevybral všechny). • (D21d) V každém regionu se vyskytuje většina cílových skupin. Tyto skupiny je třeba kvantifikovat a stanovit jejich prioritní pořadí. • (D21e) Měl by být vytvořen cyklicky se opakující program pro zpracování modelových projektů. • (D21f) Omezujícím faktorem je kapacita PÚP a poskytovatelů služeb. SSZ by měly vytvořit systém pro akreditaci poskytovatelů zajišťující, aby poskytovatelé splňovali předepsané standardy a aby PÚP měly přístup ke službám certifikované jakosti.
Termín provedení
Okamžitě
6 Problémy a doporučení uvedené níže jen doplňují mnoho dalších doporučení předložených MPSV v průběhu projektu AbCap. Předpokládáme, že tato doporučení budou zohledněna a problémy řešeny; proto je zde většinou neopakujeme.
141
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
SSZ, MPSV (úřady práce)
SSZ, úřady práce
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Přestože budou modelové projekty aktivního trhu práce realizovány na regionální úrovni, vyjadřují národní politiku. Hrozí nebezpečí, že v důsledku této skutečnosti nebudou národní cíle (tj. OP RLZ) zajištěny ve všech regionech stejným způsobem a že by na uživatele, dodavatele a zaměstnavatele mohly být aplikovány různé standardy a procedury. Metoda modelových projektů je v České republice v zásadě nová a vyžaduje vzájemnou spolupráci ústřední úrovně (SSZ/MPSV) a PÚP za účelem dosažení cílů národní politiky. V komunikaci mezi ústředními orgány a regiony jsou stále značné mezery. Modelové projekty jsou složité a velké: mnoho potenciálních poskytovatelů školení, uživatelů (např. neziskových organizací) a jiných zainteresovaných subjektů se možná nebude moci do těchto projektů zapojit nebo je realizovat. Je také třeba harmonizovat řadu procedur, zejména finančních. Máme velké obavy, že stále ještě chybí patřičně sjednocené administrativní postupy pro tendrované projekty PÚP. Všechny tyto faktory mohou znesnadňovat dosažení národních výsledků a výstupů a bránit efektivní implementaci. Zdá se, že v současnosti existuje málo vazeb nebo plánovaného synergického efektu mezi projekty aktivního trhu práce financovanými výhradně z českých zdrojů a mezi intervencemi spolufinancovanými z ESF v téže oblasti. Lze prokázat skutečné nebezpečí konkurence mezi těmito dvěma skupinami v uvedených oblastech: • Stejné nebo podobné cílové skupiny (nezaměstnaní a zaměstnavatelé) • Stejní dodavatelé zboží a poskytovatelé služeb. • Konkurence mezi různými odbory PÚP (naštěstí jen v několika případech). Konkurence mezi PÚP a okresními
(D22a) SSZ/MPSV by měly na ústřední úrovni vytvořit systém technické podpory PÚP. Je třeba vytvořit standardizované systémy pro projekty aktivního trhu práce. Měly by také být vytvořeny standardy komunikace mezi PÚP zajišťující, aby si úřady předávaly zkušenosti a poznatky. (D22b) SSZ/MPSV by měly také vytvořit program pro ověřování jakosti poskytovatelů služeb. Je nutno vypracovat standardy na základě nejlepší praxe a šířit je mezi současnými a potenciálními poskytovateli. Měl by být sestaven výběrový seznam poskytovatelů akcí, který by PÚP používaly pro plánování.
(D23) Doporučujeme, aby SSZ v současném programovém období i nadále prováděla tyto činnosti: • (D23a) Rozvíjet/podporovat výměnu informací a vzájemnou spolupráci mezi odborem ESF a ostatními odbory PÚP. • (D23b) Co nejvíce sjednotit externí institucionální a byrokratické chování PÚP vůči klientům, dodavatelům, a zaměstnavatelům – také v případech, kdy souběžně probíhají dva programy. • (D23c) Zajistit proaktivní zapojení odborů ÚP, jiných než ESF, do realizace projektů ESF, protože ze zkušeností vyplývá, že je to (podle našeho názoru)
142
Termín provedení
Do ledna r. 2005
Do června r. 2005
Jaro r. 2005
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
SSZ, MPSV (úřady práce)
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
úřady práce – okresní úřady realizují výhradně projekty aktivního trhu práce financované z českých rozpočtů jen na okresní úrovni, zatímco PÚP souběžně realizují také projekty ESF ve stejné oblasti (a pro stejné cílové skupiny!). Modelové projekty si po prvním roce implementace na regionální úrovni mohou vyžádat určité úpravy. Osvědčená praxe a zkušenosti z prvního kola výběrových řízení v různých regionech a také realizace v různých podmínkách poskytnou základnu pro identifikaci a formulaci změn v modelových projektech.
Termín provedení
značně urychluje a zefektivňuje.
(D24) SSZ/MPSV by měly vytvořit interní hodnotící skupinu složenou z vedoucích pracovníků SSZ a PÚP, která by porovnala zkušenosti, zadala potřebný průzkum a identifikovala příslušné změny. To by mělo zapadat do širších iniciativ v rámci hodnocení OP RLZ.
Vytvořit do ledna r. 2005
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.8 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
SSZ, MPSV (úřady práce)
Souběžné fungování opatření aktivního trhu práce financovaných výhradně z českých zdrojů a spolufinancovaných ze zdrojů EU bude podle našeho názoru pravděpodobně neudržitelné, pokud nebude jasně prokázán opak, a téměř jistě neefektivní a neúsporné.
SSZ, úřady práce
K uvedenému problému dále uvádíme:…existující souběžné struktury programů ESF a české politiky aktivního trhu práce mohou vést buď k duplicitám nebo nejasnému rozdělení práce a odpovědností. Pro zvýšení účinnosti a efektivnosti implementace současného programu a zejména při přípravě na nové programové období může být nezbytné nebo žádoucí provést širší změny ve vztazích mezi SSZ a ÚP
(D25) Doporučujeme, aby operační rozhraní mezi těmito různými programy a vzájemné působení mezi nimi ve fázi implementace byly hodnoceny s přihlédnutím k efektivnosti a účinnosti testování. Pokud se, jak se domníváme, ukáže, že tato paralelní koexistence programů není udržitelná, pak by měla být provedena harmonizace a integrace na politické, právní, institucionální, programové, procedurální a finanční úrovni a měla by tak být vytvořena stabilní a jednotná základna pro programování budoucích SF. Integrace by měla uvažovat o zaměření nařízení ESF pro období po r. 2007. (D26) Doporučujeme těsnou integraci jednotky ESF OSZ a jednotky odpovídající za opatření aktivního trhu práce. Bude důležité, aby tyto jednotky harmonicky spolupracovaly a vytvořily příklad pro podobnou integraci na úrovni PÚP. Cílem by měl být plynulý přechod mezi těmito jednotkami na úrovni OSZ a PÚP. Jednotlivci na úrovni PÚP nebo okresních ÚP by si měli uvědomit, že je tato integrace nezbytná a že výjimky
143
Termín provedení
Konec r. 2005
Leden r. 2006
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
MPSV, SSZ
MPSV, SSZ, PÚP
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
nebo dokonce uvnitř samotné SSZ. Těsná integrace mezi PÚP a SSZ je životně důležitá. Musí klást důraz na neustálé získávání nových poznatků a zdokonalování. Toho lze dosáhnout nejen pravidelným prověřováním práce v regionech (viz monitoring), ale i přenášením plodných zkušeností z ostatních států. Využití ESF, soustava předpisů Evropských směrnic zaměstnanosti a nové směry nařízení strukturálních fondů navrhované pro období po r. 2007 budou vyžadovat, aby české politiky aktivního trhu práce podporované ze strukturálních fondů byly zaměřeny na dosahování jasných výsledků v zaměstnatelnosti, zaměstnanosti, soudržnosti a konvergenci. V této situaci bude na MPSV vyvíjen tlak, aby upřesnilo vazby mezi politikou a její implementací, mezi současnými jasnými cíli národních politik aktivního trhu práce a dosti volným a decentralizovaným přístupem k implementaci na regionální úrovni. Zpracování modelových projektů s podporou AbCap v současném programovém období vytváří široký národní operační rámec na podporu specifických regionálních intervencí. Mohly by být zdokonaleny, zlepšeny, rozšířeny a zpracovány pro nové oblasti tak, aby národní politika aktivního trhu práce získala jednotnější, cílenější program založený na standardech a programovacích nástrojích orientovaných na výsledky a snadno srovnatelný s politickými rámci ESF a EU. Tento přístup bude lépe vyhovovat národním potřebám a řešit obecné národní problémy, lépe prováže politiku zaměstnanosti s ostatními národními politikami a zejména programy a umožní jejich větší synergii. Silnější národní programy umožní lépe reagovat na širší ekonomický kontext a obecnější sociální problémy a zároveň umožní přistupovat v regionech k implementaci proaktivně
Termín provedení
bude nutno velmi dobře zdůvodnit. (D27) Doporučujeme, aby SSZ budovalo trvalé informační vazby s podobnými organizacemi v jiných členských státech za účelem průběžného získávání nových poznatků. (D28) Proto doporučujeme: • (D28a) Modelové projekty je třeba dále zpracovávat a specifikovat (nebo ověřovat) a poté je na národní úrovni normalizovat jako operační rámec pro nové národní programy, které budou realizovat národní politiky RLZ spolufinancované ze strukturálních fondů EU. • (D28b) Doporučujeme, aby současné modely byly po řádném vyhodnocení zařazeny mezi nosné programy koncipované na ústřední úrovni jako součást přípravy na nové programové období SF. Doporučujeme, aby tyto nové národně normalizované modely nadále představovaly kombinaci centrálních a regionálních postupů. Nové, centralizovanější národní modely a relevantní programy mohou být hlavním nástrojem pomoci různým cílovým skupinám při řešení jejich problémů. • (D28c) Pokud bude metoda využívající modely během přípravy na příští programové období rozšířena na další opatření RLZ, mohly by se modely stát jádrem, kolem něhož bude možno zpracovávat nové programové dokumenty. Doporučujeme, aby tyto národní programy zahrnovaly: • (D28d) Dosti pevný rámec (např. závazné části, standardní procedury, normy jakosti, administrativní metody, závazné cílové skupiny, výsledky/výstupy). • (D28e) Některé volitelné parametry, o nichž budou
144
Vytvořit do konce r. 2005
Leden r. 2006
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
a reagovat na specifické potřeby/problémy regionů. Doporučujeme, aby tento směr byl sledován vědomě a aby mu nebyly kladeny překážky, a uvádíme příslušná doporučení.
•
Termín provedení
rozhodovat konkrétní regiony a které budou odrážet specifické regionální potřeby. (D28f) Doporučujeme zachovat regionální realizaci projektů a posílit roli ústřední úrovně při navrhování programu.
V praxi to znamená, že celkový návrh programu by na národní úrovni měl stanovit cílové skupiny, specifikace, standardy a výstupy, zatímco regiony by odpovídaly za podrobný obsah. Jde o napůl pevnou a napůl volnou metodu s přesně stanovenými specifikacemi, kde však regiony mohou volně rozhodovat o nejvhodnějším způsobu implementace a který je průběžně podrobován komparativnímu hodnocení dopadů a výdajů v jednotlivých regionech. Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
III.1.2.2 Vzdělávací projekty Tabulka č. III.9 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
(D29) MŠMT by mělo zajistit silnou a jasnou komunikaci o úloze národních systémových projektů. Mělo by je zdůvodnit, zasadit do širšího politického kontextu, sdělit kdo jsou hlavní aktéři a jejich význam pro regiony.
Rozhraní mezi národními, systémovými projekty a regionálními projekty. Regionálním aktérům není rozhraní mezi těmito projekty jasné. Nevědí, jak jsou zpracovávány národní a systémové projekty, ani jak jsou na ně přidělovány zdroje a zda by se do toho procesu měli zapojit.
Postupy pro zpracování a výběr projektů musí být jasné, aby regionální aktéři věděli, o co mohou žádat.
MŠMT Vede to k tomu, že se obvykle snaží zpracovávat projekty překrývající se s národními systémovými projekty a nemohou pochopit, proč s nimi neuspějí. I když je vyhlášen národní systémový projekt, je pro regionální aktéry obvykle těžké pochopit, zda v něm mají nějakou úlohu a jakou.
Doporučujeme komunikační strategii s regionálními aktéry, která poskytne jasné informace o celkovém kontextu vzdělávání, v jehož rámci strukturální fondy operují. Měla by obsahovat informace o tom, jak mohou regionální aktéři předkládat žádosti, které projektové náměty jsou v rozsahu programu a které ne. Je třeba zpracovat jasnou mapu
145
Okamžitě
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
projektových příležitostí, která by aktérům pomohla se v systému orientovat a hledat příležitosti. Tato mapa by také měla zahrnovat existující národní a nadnárodní projekty probíhající v regionu, aby se aktéři mohli učit ze zkušeností jiných. Pokud mohou regionální aktéři hrát určitou roli v národních systémových projektech, je třeba jim to také sdělit.
MŠMT, regionální aktéři
Role škol ve zpracování projektů je problematická. Většinou nemají na zpracování projektů kapacitu, částečně proto, že učitelé jsou přetíženi výukou a nemají čas, částečně proto, že nemají dostatečné zkušenosti a nevědí, jak začít. Máme také silné výhrady k tomu, aby učitelé, kteří jsou ve škole zaměstnáni, byli souběžně najímáni jako konzultanti na úpravu osnov a placeni přímo z ESF. Je zřejmé, že rozvoj kapacity ve školách a u jiných regionálních aktérů má pro úspěšné zpracování projektů zásadní význam. Nezbytným předpokladem však je, aby školy a regionální aktéři věděli o příležitostech pro zpracování projektů odpovídajících skutečným potřebám. Musí také vědět, co se dělá na národní úrovni a v jakých konkrétních oblastech mají příležitost.
Konkrétní odpovědnost za komunikační potřeby musí jasně nést ministerstvo spolu s pedagogickými centry. (D30) Doporučujeme: • (D30a) MŠMT, aby zorganizovalo regionální kulaté stoly jako nezbytné výchozí akce, které by poskytovaly podrobné informace. • (D30b) Je třeba pomoci regionálním aktérům, aby zjistili, jakou mají při zpracování projektů roli. Vedoucí pracovníci se musí účastnit workshopů pro zpracování projektů, aby měli představu, jak budou projekty zpracovány a v jakých oblastech. To by mělo zahrnovat pokyny ke způsobu zvyšování kapacity organizace. Je nutno odpovědět na otázky, např. Kdo by to měl dělat? Jak to bude hrazeno a podporováno? • (D30c) Workshopy pro zpracování projektů na podporu jejich zpracovatelů. Měly by být zaměřeny nejen na strukturální fondy, ale i na jiné programy financované z EU, např. Leonardo. (Kraje by zde fungovaly jako katalyzátory zpracování projektů. Mohly by být informačním místem, zdrojem know how o osvědčené praxi a mohly by zpracovatelům poskytovat konkrétní rady. Zde by se mohla uplatnit také pedagogická centra.) • (D30d) Je třeba vyjasnit role
146
Okamžitě
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
a odpovědnost krajů a pedagogických center. Spolufinancování regionálních projektů ze strany žadatelů. Není jasné, jak školy mohou získat spolufinancování (kromě některých učňovských škol, které mají určitou možnost si vydělat).
MŠMT, kraje
Dokud nebude vyjasněno spolufinancování, nebudou školy příležitosti pravděpodobně využívat. Je nutno čelit problémům se zdroji.
(D31) Doporučujeme, aby MŠMT a kraje zvážily a stanovily jasné a stabilní řešení tohoto problému a co nejdříve je sdělily všem zpracovatelům projektů.
Okamžitě, naléhavé !!!
Pokud rozpočet školám nadále neumožní projekty spolufinancovat, je nutno pro vyřešení tohoto problému najít jiné zdroje. Mohlo by jít o regionální grantové schéma nebo přidělení prostředků z krajského rozpočtu. Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.10 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Národní osnovy: Většina regionálních aktérů zřejmě neví, jak reagovat na národní osnovy.
MŠMT
Kraje, pedagogická centra
Koncepce národních osnov založených na kompetencích, přesně specifikujících vstupy a výsledky a ponechávajících odpovědnost za zavedení na regionální nebo místní úrovni, je poměrně nová. Regionální aktéři proto nevědí, jak využít příležitosti ke zpracování implementačních metod a materiálů pro osnovy. Regionální vzdělávací strategie: v současnosti jsou často formulovány dosti široce, a proto nemusí být vhodné pro zpracování rozvojových plánů škol. Regionální strategie je nutno upřesnit, hlavně v oblasti střednědobých priorit, aby školy
(D32) Bylo by vhodné zorganizovat regionální semináře informující o národních osnovách a postupech pro jejich zavedení, možnostech jejich volného dotváření a o tom, jak žádat o projekty pro zpracování. Měly by být uvedeny konkrétní příklady, z nichž jasně vyplyne, že prostředky lze získat nejen na inovační návrh výuky, ale také na šíření inovací a jejich výsledků, aby se z nich ostatní mohli poučit a využít je. (D33) MŠMT by mělo při zpracování regionálních vzdělávacích strategií poskytovat výraznější vedení a zpřístupnit je školám, aby z nich mohly vycházet rozvojové plány škol. Školy by měly být ke zpracování rozvojových plánů motivovány
147
Termín provedení
Zahájit v r. 2005, pokračovat až do dokončení
Zahájit v r. 2005, pokračovat až do dokončení
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
mohly zpracovat vlastní rozvojové plány na základě regionálních potřeb a národních osnov. Až budou rozvojové plány škol vytvořeny, bude pravděpodobně jasnější, jaké problémy by měly projekty řešit. Mělo by to přispět k cílenějšímu procesu zpracování projektů.
Termín provedení
argumentem, že prostředky z krajského rozpočtu na řešení problémů získají mnohem pravděpodobněji, když jejich potřebu zdůvodní analyticky. Souběžně s pokyny MŠMT pro zavádění osnov by kraje mohly zajistit širší socioekonomický rámec, v němž by mělo plánování probíhat. Pro fungování tohoto procesu je velmi důležité rozhraní mezi MŠMT, kraji a pedagogickými centry. MŠMT by mohlo zvážit, do jaké míry je tento proces třeba rozvinout. Pomoci by mohlo vyjasnění rolí, odpovědností a vzájemných očekávání.
MŠMT
MŠMT musí pro příští programové období najít způsob, jak integrovat zdroje z ESF a domácích rozpočtů, a to v rámci jasných programů pro zlepšení vzdělávacího systému. Tyto programy je nutno zpracovat a projednat na centrální úrovni a na této úrovni pro ně shrnout všechny relevantní finanční zdroje. Snažit se současným roztříštěným postupem financovat tak velký počet nosných vzdělávacích projektů je neefektivní a nebezpečné.
(D34) Doporučujeme, aby MŠMT přijalo zásadu, že program pro příští programové období bude plně integrovaný.
Polovina r. 2005
Dále doporučujeme zahájit zpracování příslušných dílčích programů nejpozději na začátku r. 2006.
Začátek r. 2006
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
III.1.3 Infrastruktura Projekt AbCap podporoval infrastrukturní projekty zejména v rámci Společného regionálního operačního programu a Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2. Tabulka č. III.11 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Předkladatelé projektů, MMR, MPO, konzultanti, RRA, Magistrát hl.m. Prahy, KÚ
V celé České republice je velká nerovnováha mezi zájmem, dovednostmi a úrovní technického zpracování infrastrukturních projektů ve srovnání se zpracováním projektů pro veřejnou podporu, které by měly přispět k ekonomickým a/nebo sociálním výsledkům. Česká veřejnost, soukromé organizace
(D35) Doporučujeme, aby řídicí orgány a zprostředkující subjekty, jichž se to týká, prostudovaly materiály AbCap a použily je pro propagaci jednoduchého poselství o důležitosti ekonomické a sociální návratnosti infrastrukturních projektů.
148
Termín provedení
Okamžitě
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
a čeští konzultanti umějí velmi dobře provádět technickou přípravu velkých investičních projektů, včetně příslušné dokumentace. Tyto subjekty však většinou nemají zkušenosti a následně ani zájem o zpracování projektů, které zasluhují veřejnou finanční podporu, zejména podporu z EU, a musí splňovat některá ekonomická a/nebo sociální kritéria. Tuto nevyváženost jsme pozorovali u všech veřejnoprávních orgánů na národní i regionální úrovni, které tyto práce zadávají, u institucí zodpovědných za rozhodování, ale také u subjektů, které tyto projekty navrhují a realizují.
MMR, konzultanti, žadatelé, Magistrát hl.m. Prahy, KÚ
MMR, konzultanti, žadatelé, Magistrát hl.m. Prahy, KÚ
MMR, konzultanti, Magistrát hl.m. Prahy, KÚ
Jakost technické dokumentace v praxi často výrazně převyšuje jakost návrhu projektu, který, přestože je technicky zpracován dobře, neodpovídá základním kritériím veřejné podpory. Největší chybou při zpracování infrastrukturních projektů je to, že se nevěnuje dostatek pozornosti poptávce po přínosech vyplývajících z navrhované investice. Je vhodnější klást od začátku zpracování důraz na tuto otázku a na celkovou logiku projektu (výstupy, výsledky, cíle), než na studie proveditelnosti pochybné kvality, jak tomu často bývá. Příliš mnoho projektů se začíná zpracovávat jako řada činností koncipovaných výlučně z politické perspektivy a ekonomická data se pak přizpůsobí, aby odpovídala politické realitě. Politické cíle/ambice jednotlivých osobností nebo vládnoucích politických stran převažují nad skutečnými potřebami regionů, obcí atd. Velké infrastrukturní projekty nelze za účelem žádosti zpracovat, pokud není vysoká pravděpodobnost, že získají finanční podporu. To znamená, že předkladatelé nemohou tyto projekty zpracovávat izolovaně (i když jde o regionální veřejnoprávní organizace), ale potřebují podporu a rady od orgánů,
(D36) Důrazně doporučujeme, aby příslušné řídicí orgány tento problém řešily pomocí informačních seminářů/workshopů, školení a oficiálních sdělení. Doporučujeme, aby tyto orgány převzaly formáty pro prověření poptávky v jednotlivých sektorech zpracované projektem AbCap.
Okamžitě
(D37) Doporučujeme, aby všechny projekty vycházely z řádné identifikace potřeb a požadavků, jak je uvedeno výše.
Okamžitě
(D38) Doporučujeme, aby příslušné „Informace pro žadatele“ jasně stanovily, co bude financováno, a provázaly to s jasnými strategickými rámci, z nichž by vycházela kritéria výběru. Tento problém je třeba zohlednit při navrhování příštích opatření
149
Okamžitě
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
které budou poskytovat většinu finanční podpory. Je třeba podrobně zpracovat strategický rámec těchto investic, procedury pro propagaci programu a výběr projektů je nutno zaměřit na podporu nejlepších projektů.
Termín provedení
(nebo při jakékoli úpravě současných opatření).
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.12 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
(Viz výše) V celé České republice je velká nerovnováha mezi zájmem, dovednostmi a úrovní technického zpracování infrastrukturních projektů ve srovnání se zpracováním projektů pro veřejnou podporu, které by měly přispět k ekonomickým a/nebo sociálním výsledkům. Česká veřejnost, soukromé organizace a čeští konzultanti umějí velmi dobře provádět technickou přípravu velkých investičních projektů včetně příslušné dokumentace.
Všechny řídicí orgány programů s infrastrukturními složkami, Řídicí orgán CSF
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
(D39) • (D39a) Se zřetelem k přípravě na další programové období doporučujeme, aby relevantní řídicí orgány, koordinované v případě potřeby Řídicím orgánem CSF, prostudovaly postupy při hodnocení projektů ve Spojeném království (http://www2.dfpni.gov.uk/econ omic_appraisal_guidance/pdfs/ ni-practical-guide.pdf) a Irsku v oblasti strukturálních fondů (a všech domácích veřejných investic). Jde o racionální, rozumné a poměrně nebyrokratické postupy, které jsou podle našeho názoru mnohem lepší než současná praxe v ČR. • (D39b) Řídicí orgány chceme také upozornit na současnou praxi v Irsku, podle níž sám řídicí orgán zadává zpracování ekonomického hodnocení projektů (jako podklad pro výběrové řízení). Tento postup byl zaveden v r. 2000 na jasné doporučení Evropského účetního dvora.
Zahájit na jaře r. 2005, provést do konce r. 2005
Problém
Tyto subjekty však většinou nemají zkušenosti ani zájem o zpracování projektů, které zasluhují veřejnou finanční podporu, zejména podporu z EU, a musí splňovat některá ekonomická a/nebo sociální kritéria. Tuto nevyváženost jsme pozorovali u všech veřejnoprávních orgánů na národní i regionální úrovni, které tyto práce zadávají, u institucí zodpovědných za rozhodování, ale také u subjektů, které tyto projekty navrhují a realizují. Jakost technické dokumentace v praxi často výrazně převyšuje jakost návrhu projektu, který, přestože je technicky zpracován dobře, neodpovídá základním kritériím veřejné podpory. Největší chybou při zpracování infrastrukturních projektů je to, že se nevěnuje dostatek pozornosti poptávce po přínosech vyplývajících z navrhované investice. Je vhodnější klást od začátku zpracování důraz na tuto otázku a na celkovou logiku
150
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
projektu (výstupy, výsledky, cíle), než na studie proveditelnosti pochybné jakosti, jak tomu často bývá. Studie proveditelnosti, ověření poptávky a/nebo analýza nákladů a výnosů by se měly stát skutečnými nástroji rozhodování, nejen dokumentem, který je třeba napsat pro splnění jedné z byrokratických podmínek spolufinancování z EU.
Všechny řídicí orgány programů s infrastrukturními složkami, Řídicí orgán CSF, Evropská komise
Kritéria hodnocení projektů v programových dokumentech jsou evidentně příliš roztříštěná. SROP má dobré manuály umožňující žadatelům zpracovat projekt dobře, jiné OP a programové dodatky jsou méně jasné. Jakost OP a programových dodatků je často na velmi různé úrovni.
(D40) Pro lepší koordinaci OP a JPD v příštím programovém období (dokumenty této povahy budou v praxi nezbytné, i kdyby se nazývaly jinak) doporučujeme, aby Řídicí orgán CSF (nebo ekvivalentní orgán) zajistil souběžné zpracování a průběžné porovnávání těchto dokumentů. Zpracovatelé programů tak budou nuceni mnohem dříve konfrontovat operační a implementační problémy a ověřovat soulad mezi strategickými politickými cíli a jejich praktickou implementací.
Jaro r. 2006
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
III.1.4 Cestovní ruch Naši odborníci na cestovní ruch, včetně zkušených zahraničních expertů, shodně tvrdí, že sice probíhají frenetické aktivity, ale že naprosto chybí jasný důkaz, že jsou řízeny rámcovým, strategicky plánovaným procesem. Nestačí mít pro cestovní ruch dobře zpracované projekty, které obstojí při přísném hodnocení pro poskytnutí podpory ze strukturálních fondů. Měly by nás také přesvědčit o tom, že svou realizací přispějí k dosažení některých národních nebo regionálních cílů. Základním předpokladem je určitá koncepce stanovící, které regiony jsou z hlediska rozvoje cestovního ruchu prioritní a které produkty se mají přednostně připravovat (a kde). Praktická doporučení pro odstranění této slabé stránky uvádíme v následujících tabulkách. Na základě projektů zpracovávaných pro financování ze Společného regionálního programu jsme došli k těmto závěrům: 1. Každá česká obec se domnívá, že je přirozeným centrem turistického ruchu a že je proto vhodné, aby pro cestovní ruch zpracovala projekt (z průzkumu, který souběžně provedla firma BermanGroup a Univerzita v Pardubicích vyplynulo, že se 97 % obcí domnívá, že mají historické a architektonické památky dostatečně zajímavé pro turisty).
151
III.1 Doporučení z AbCapu 2. České obce věří, že čím je projekt větší, tím je lepší, a nezaměřují se na realizaci nejdůležitějších činností/akcí. Obce často opisují úspěšné projekty odjinud a nezaměřují je na místní/regionální specifika. 3. Obce (obvykle ve venkovských oblastech) se zpracováním tzv. projektů cestovního ruchu snaží vyřešit své problémy (s opuštěnými budovami, nedostatečnou infrastrukturou). Neprovádějí však analýzu poptávky, neidentifikují cílové skupiny a jejich projekty často nejsou primárně orientovány na rozvoj cestovního ruchu. 4. V mnoha případech je jedinou motivací pro realizaci projektu vyhlídka na získání finančních zdrojů z fondů EU. V důsledku toho se neprovádí žádné ekonomické vyhodnocení potenciálního projektu a ten není následně po ukončení financování z EU fondů životaschopný. 5. Obce obvykle nechtějí zařízení cestovního ruchu provozovat (nebo to ani neumějí). Na obecní úrovni je nedostatek profesionálů z oblasti cestovního ruchu. Níže uvedené tabulky se zabývají těmito i dalšími problémy, na které jsme naráželi v průběhu našeho projektu, a reagují na ně příslušnými doporučeními. V tabulkách se věnujeme i některým středně- a dlouhodobým záležitostem, které mají vazbu na využívání SF pro vytvoření příznivějšího prostředí, v rámci něhož by jednotlivé projekty ucházející se o podporu měly mít větší šanci uspět. Strukturovanější a komplexnější analýza oblasti cestovního ruchu by zajisté odhalila i další oblasti, které vyžadují efektivní řešení. Tabulka č. III.13 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Adresát MMR (Odbor cestovního ruchu), ŘO SROP, kraje
MMR (Odbor cestovního ruchu), kraje
ŘO SROP, MMR (Odbor cestovního ruchu), kraje
MMR (Odbor cestovního ruchu), kraje
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Předkladatelé projektů potřebují další pomoc ve věci prověření/analýzy poptávky, proveditelnosti projektu, musí vědět, co je typické pro dobré a špatné projekty a že je důležitá udržitelnost. Skutečným cílem projektů je často něco jiného než cestovní ruch, např. odstraňování ekologických zátěží, ochrana památek, rozvoj komunitních zařízení. Aktéři místního rozvoje si neuvědomují, že potenciál cestovního ruchu má přispět k rozvoji jejich oblasti. Jen málo projektů se vážně zabývá otázkou poptávky po navrhovaných zařízeních. Pokud neexistuje životaschopný trh, končí tyto projekty obvykle nezdarem. Pociťujeme jasný nedostatek zkušeností a znalosti zahraniční nejlepší praxe při navrhování silných turistických atraktivit. Hrozí nebezpečí, že v důsledku zaměření projektů spíše na infrastrukturu než na obsah služeb zajímavých pro návštěvníky budou ztraceny příležitosti a řada podporovaných akcí skončí nezájmem.
(D41) Doporučujeme další školení zástupců obcí ve zpracování projektů (podle metodiky AbCap) a informační kampaň pro šíření výsledků prvních kol výzev. (D42) Doporučujeme řadu seminářů v jednotlivých krajích, které by potenciální předkladatele projektů vedly při identifikaci atraktivních projektů cestovního ruchu. Jádro semináře by mělo navrhnout MMR a realizován by měl být na krajské úrovni. (D43) Důrazně doporučujeme, aby podpora ze SF byla zamítnuta u projektů, které nedoložily tržní poptávku přiměřenou předpokládanému objemu projektu.
(D44) Doporučujeme národní konferenci pro správce grantů a pro potenciální žadatele, kde by byly uvedeny příklady nejlepší zahraniční praxe a vysvětleno, jak ji uchopit a aplikovat. Účastníky pro tuto akci by měly získat kraje.
152
Termín provedení
Leden r. 2005
Konec r. 2004
Okamžitě
Plánovat zahájení v r. 2005
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
MMR (Odbor cestovního ruchu), ŘO SROP, kraje
Hlavním cílem žadatelů často bývá získat prostředky ze strukturálních fondů a neprovedou přesnou finanční analýzu projektů. Spolufinancování často není zaručeno, provozní životaschopnost není ověřena a neexistují přesné rozpočty výdajů a příjmů.
ŘO SROP, MMR (Odbor cestovního ruchu), kraje
V mnoha projektech se více méně přehlíží marketing. Potřeba marketingu není doceněna a proces marketingu v cestovním ruchu je špatně chápán.
MMR (Odbor cestovního ruchu), kraje
Soukromému sektoru bylo věnováno málo podpory v oblasti zpracování projektů. Je pravděpodobné, že projekty ze soukromého sektoru budou zpracovány špatně a mnohé z nich budou zaměřeny na nevhodné priority.
MMR (Odbor cestovního ruchu), ŘO SROP, Monitorovací výbor SROP, kraje
Financování z opatření pro cestovní ruch bude pravděpodobně mezi kraje rozděleno rovnoměrně, přestože některé z nich mají mnohem větší turistický potenciál než jiné. Je pravděpodobné, že mnoho velmi žádoucích projektů v silnějších turistických regionech nedokáže získat finanční podporu a v krajích s omezeným turistickým potenciálem uspěje řada méně kvalitních žádostí.
(D45) Kontraktační orgány musí před poskytnutím podpory jakémukoli projektu trvat na předložení reálných prognóz příjmů a výdajů operace. Pokud se objeví deficit, musí být před poskytnutím podpory projektu předložen soudně vymahatelný závazek na jeho uhrazení. (D46) Doporučujeme uspořádat v každém kraji pro aktéry z veřejného a soukromého sektoru workshop, který by se zabýval potřebnými marketingovými strategiemi a procesy a příležitostmi pro marketing v partnerství. (D47) Doporučujeme zpracovat a publikovat příručku uvádějící příležitosti pro investice soukromého sektoru do cestovního ruchu v České republice se zdůrazněním prioritních regionů a produktů, realizovat řadu školicích programů pro zpracování projektů částečně v Praze a ze 2/3 na jiných místech ČR. MMR by mělo akce navrhnout a koordinovat a kraje realizovat.
(D48) Doporučujeme vyhodnotit výsledky prvního kola výzvy a podle nich vhodně upravit alokace prostředků v dalších kolech.
Termín provedení
Okamžitě
Plánovat zahájení okamžitě, realizace do konce r. 2005
Zahájení v r. 2005
Březen r. 2005
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.14 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
MMR (Odbor cestovního ruchu)
Projekty se objevují náhodně a jsou zaměřeny na akce, které mají značnou pravděpodobnost, že získají podporu ze strukturálních fondů. Navrhované projekty často neřeší hlavní problémy cestovního ruchu. Je nutný komplexní národní strategický rámec, který by zajistil vedení a vizi a také to, aby všechny
(D49) Doporučujeme, aby MMR zpracovalo národní strategii cestovního ruchu, jež by konkrétně stanovila, čeho ČR chce v cestovním ruchu dosáhnout, co je pro to nutno udělat, jak a s jakými zdroji. Regionální marketingové strategie cestovního ruchu by pak měly být zahrnuty do této národní strategie.
Polovina r. 2005 (před příštím programovým obdobím)
153
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
podporované individuální projekty přispívaly k dosažení jasných národních cílů. Některé činnosti lze v tomto smyslu delegovat nebo zaměřit hlavně na regionální úroveň v rámci regionální strategie cestovního ruchu.
MMR (Odbor cestovního ruchu), kraje
MMR (Odbor cestovního ruchu), Czech Tourism, kraje
MMR (Odbor cestovního ruchu), Czech Tourism, kraje MMR (Odbor cestovního ruchu), Czech Tourism, kraje MMR (Odbor cestovního ruchu), Czech Tourism
MMR (Odbor cestovního ruchu), kraje, obce
MMR (Odbor cestovního ruchu), Czech Tourism
Marketing a propagace cestovního ruchu jsou rozdrobené a nekoordinované. V této situaci je jisté, že jednotlivé marketingové iniciativy žádoucích výsledků nedosáhnou a nemají velké vyhlídky na dlouhodobý udržitelný dopad. Organizační struktury pro rozvoj cestovního ruchu na národní, regionální i místní úrovni jsou slabé a nedostatečně koordinované. Ústřední úroveň čeká na iniciativy z nižších úrovní, aby je mohla vyhodnotit. Nižší úrovně však nemají dost zkušeností s formulací projektů relevantních pro politiku a lze těžko očekávat zlepšení bez rámce, pokynů a participativní podpory shora. V odborech cestovního ruchu na národní a regionální úrovni je velká fluktuace. V této situaci se pro nízký počet pracovníků s dobrou praxí v cestovním ruchu těžko zajišťuje kontinuita ve zpracování politiky. Existuje naléhavá potřeba rozvoje dovedností, zejména v zákaznických službách a marketingu, také potřeba velmi kvalitních školicích programů v oblasti cestovního ruchu. V českém cestovním ruchu je nedostatečně rozvinut elektronický marketing. Národní, regionální a místní marketing by na sebe měly plynule navazovat. Systémy by neměly nabízet jen informace, ale také příležitost uzavřít obchod. Turistická informační centra (TIC) nemají kapacitu pro poskytování dobrých informačních služeb o širším regionu ani o situaci v ČR. TIC nedostávají žádné zřejmé pobídky, aby to prováděly z vlastní iniciativy. Probíhá pomalu rozvoj sektorů trhu produktů zvláštního zájmu, např. obchodní, zdravotní, venkovské turistiky, cykloturistiky, pěší turistiky atd. Je třeba, aby hlavní
Termín provedení
To by mělo pozitivní dopad na kvalitu projektů, které by se ucházely o podporu z ERDF v budoucnosti.
(D50) Doporučujeme, aby MMR vedlo zpracování marketingové strategie, která by integrovala národní a regionální marketingové aktivity a aktivity veřejného a soukromého sektoru. Iniciativu by měl převzít Odbor cestovního ruchu MMR v partnerství s kraji.
Do poloviny r. 2005
(D51) Doporučujeme, aby Odbor cestovního ruchu MMR zadal studii, která by navrhla integrovaný institucionální rámec na národní, regionální a místní úrovni schopný posunout formulaci strategie cestovního ruchu kupředu a realizovat akce. Přitom je nutno spolupracovat s Czech Tourism a kraji.
Polovina r. 2005
(D52) Doporučujeme, aby navrhovaná studie (viz výše) institucionálního rámce také zvážila možnost založení jednotky pro zpracování politiky buď jako samostatného subjektu, nebo v rámci agentury Czech Tourism.
Polovina r. 2005
(D53) Doporučujeme zajistit specifický rozvoj lidských zdrojů financovaný z ESF pro práci v příštím programovém období SF.
Plánování a návrh dokončeny do poloviny r. 2006
(D54) Doporučujeme, aby byl zpracován oficiální národní portál integrující všechny rozdrobené systémy.
Do začátku r. 2006
(D55) Doporučujeme, aby Czech Tourism vytvořil národní program pro zapojení TIC do sítě, v níž by byly poskytovány informace o celé ČR a služby by měly různou úroveň podle strategického významu TIC.
Do března r. 2006
(D56) Doporučujeme, aby bylo vytvořeno několik málo firem pro marketing produktů, které by vedly profesionální rozvoj marketingu sektorů trhu cestovního ruchu.
Do konce r. 2005
154
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
složky produktů vytvořily úspěšnou nabídku dovolené, a jednotlivé sektory trhu na tom musí profesionálně spolupracovat. V současnosti existuje značný tlak na založení organizací destinačního managementu vzhledem k absenci jasné národní koncepce ideálního modelu. Ze zkušeností odjinud vyplývá, že destinační management bude fungovat nejlépe, když bude prováděn podle koordinovaného národního rámce založeného na systému, který bude postupovat z národní úrovně dolů na regionální a na místní úroveň a bude mít na jednotlivých úrovních cíle.
Termín provedení
(D57) Doporučujeme iniciovat na národní úrovni práce na vytvoření čtyřstupňového systému s těmito stupni: • Národní (Czech Tourism). • 3 – 4 Významné oblasti (skupiny krajů). • Regionální (kraje). • Místní (hlavní destinace).
Do března r. 2006
MMR (Odbor cestovního ruchu), Czech Tourism, kraje
Současný český systém klasifikace ubytování není vhodným vodítkem pro plánování pobytů. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že turisté si stále častěji plánují dovolené sami a požadují předem spolehlivé informace o povaze a jakosti ubytování.
(D58) Doporučujeme, aby Odbor cestovního ruchu navrhl a zavedl aktualizovaný systém ubytování a stanovení tříd snadno srovnatelný s nejlepšími zahraničními normami. Příští program strukturálních fondů by měl přidělovat granty poskytovatelům služeb za účelem zajištění akreditovaných standardů.
Naplánovat a navrhnout do poloviny r. 2006
Czech Tourism, kraje
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že v situacích, kde je hodně turistických tiskovin, chybí koordinace a plánování jejich výroby, jakost bývá často průměrná a turista snažící se naplánovat si vlastní dovolenou v nich najde mnoho mezer. Budou-li vydavatelé tiskovin ponecháni sami sobě, nelze očekávat, že tyto rozdrobené subjekty přijdou s koordinovanou nabídkou turistických tiskovin. Ti, kdo toho mnoho o marketingu v cestovním ruchu nevědí, často považují tiskoviny za první cíl a nikoli za pomůcku pro uspokojení poptávky, kterou vytvářejí.
(D59) Doporučujeme, aby CzechTourism a kraje společně zpracovaly národní koordinovaný plán stanovící základní požadavky na tiskoviny pro cestovní ruch a těsně integrovaný s národní strategií cestovního ruchu.
Do března r. 2006
MMR (Odbor cestovního ruchu), Czech Tourism, kraje
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
155
III.1 Doporučení z AbCapu
III.1.5 Grantová schémata SROP Tabulka č. III.15 Bezprostřední problémy: Kroky doporučené do března 2005 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Téměř všechny kraje u všech schémat zásadně odmítly zúžit zaměření GS vzhledem k popisu opatření, přestože jim to tým AbCap důrazně doporučoval.
Kraje, MMR, Řídicí orgán SROP
Tento záměr ponechat GS „otevřená“ může mít řadu důvodů: a) nemožnost zjistit cílovou skupinu a její potřeby, b) přání ponechat otevřené politické možnosti, c) domněnku, že GS musí přesně odrážet šíři opatření, d) prostý nedostatek technické přesnosti a/nebo nedostatečné intelektuální nasazení. Podle našeho názoru je to chyba, která je ve zkušenějších regionech neomluvitelná.
MMR, Řídicí orgán SROP
Přetrvávají některé body, kde je značné napětí mezi celkovým řízením programu SROP a implementací grantového schématu. Jejich odstranění určitý čas potrvá, ale až budou vyřešena, bude to znamenat zdokonalení dlouhodobého mechanismu pro podporu regionálního rozvoje na krajské úrovni.
Kraje (odbory odpovědné za GS)
AbCap v partnerství s krajskými správami zahájil řadu workshopů a seminářů, které malým zpracovatelům projektů pomáhaly připravit projekty pro GS. V těchto praktických workshopech bude třeba pokračovat a kombinovat je s jinými formami podpory.
(D60) Doporučujeme, aby ŘO SROP zajistil, aby grantová schémata nebyla mechanismem pro převádění volného toku veřejných prostředků, ale cílenou reakcí na jasně identifikované regionální rozvojové potřeby. Ta schémata, která evidentně nebudou dostatečně cílená (kde by jasně mohla být), by měla být vrácena k přepracování.
(D61) Na podporu odstranění nevyřešených problémů doporučujeme vytvořit Národní fórum pro GS. Měl by je založit a podporovat ŘO SROP a může podle potřeby zahrnovat ostatní ministerstva a agentury. Fórum by na základě identifikace problémů a posouzení jejich řešení mělo stanovit pracovní metodu. Každé zasedání by mělo vycházet ze zdokonaleného výstupu předchozí schůzky. Fórum by v případě potřeby mělo požádat o externí facilitaci a odborné vedení. Takto by bylo možno udržet výsledky dosažené v posledních měsících s pomocí týmu AbCap, protože by byly začleněny do běžných komunikačních kanálů mezi MMR a kraji. Fórum by se skládalo ze zástupců řídicích a implementačních orgánů na národní úrovni a zástupců z praxe na krajské úrovni. (D62) Je třeba zajistit zpracování kvalitních žádostí a maximalizovat tak konečný dopad GS. Proto doporučujeme v krajích provést komplexní propagační kampaň zaměřenou na zvyšování informovanosti, znalostí a zkušeností ve výběru a zpracování dobrých projektů. Doporučujeme
156
Termín provedení
Okamžitě
Okamžitě
Okamžitě
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
použít materiály AbCap a do vedení workshopů zapojit pracovníky krajských úřadů, kteří spolupracovali s AbCap. Další metody: • Distribuce propagační literatury. • Informační semináře. • Konference. Doporučujeme, aby kraje vytvořily systém na podporu předkladatelů projektů. Měl by zahrnovat: • Poskytování podpůrných výkonných pracovníků na plný úvazek (ideální stav). • Poskytování podpůrných výkonných pracovníků na částečný úvazek. • Zveřejnění stránky častých otázek a odpovědí na internetu. • Poskytování rad na stanovených místech ve stanovenou dobu. Doporučujeme, aby kraje skutečně realizovaly celý program Partneři pro projekty (možná pro regiony NUTS 2), včetně úplného certifikačního systému. Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
Tabulka č. III.16 Středně až dlouhodobější problémy: Kroky doporučené v r. 2005, 2006 Adresát
Problém
Doporučení nebo zkušenosti
Kraje, MMR, Řídicí orgán SROP
SF krajům nabízejí možnost stát se závažnými subjekty podpory regionálního rozvoje v dlouhodobém horizontu. Míra kompetencí převedená na kraje je mnohem vyšší, než o jaké se před rokem uvažovalo. Politici na krajské úrovni to musí chápat jako “jedinečnou životní šanci” a možnost z kraje udělat profesionálního a seriózního partnera. Proto musí vypracovat dobré rozvojové know how. Pracovníci na krajské úrovni musí znát potřeby jednotlivých ekonomických a sociálních aktérů v regionu a měli by být schopni na tyto potřeby reagovat strategicky pomocí dobře zpracovaného
(D63) Krajské správy by se měly dobře zamyslet nad svou úlohou katalyzátorů regionálního rozvoje. Doporučujeme, aby společně zadaly studii, která by zmapovala jejich roli v příštím programovém období s ohledem na jejich právní kompetence, vlastní finanční prostředky, zaměření politiky soudržnosti EU a relevantních českých sektorových politik. Tato studie by měla zahrnovat základní vizi a ve druhé etapě by měla stanovit, jaké zdroje si dosažení vize vyžádá (viz níže).
157
Termín provedení
Zadat studii na jaře r. 2005, dokončit na podzim r. 2005
III.1 Doporučení z AbCapu Adresát
Doporučení nebo zkušenosti
Termín provedení
Krajské úřady budou muset pro výkon svých nových pravomocí a využití nových příležitostí, které SF nabízejí pro regionální rozvoj s těžištěm v kraji, rozvíjet své kompetence a zdroje. Přestože se to může jevit jako velká zátěž rozpočtu, je to investice do pozice kraje jako hybné síly regionálního rozvoje. V krajské správě budou muset proběhnout značné administrativní změny, byrokratické struktury bude nutno přeměnit ve struktury více uplatňující vstřícný, proaktivní přístup. V současném období implementace SF a GS se kraje navíc musí naučit podporovat regionální rozvoj účinně. Musí ústředním orgánům státní správy a EK dokázat, že jsou schopny SF pro regionální rozvoj využívat efektivně. Je to nezbytné, pokud chtějí mít v programovém období po r. 2007 významnou pozici.
(D64) Doporučujeme, aby jednotlivé kraje připravily střednědobé plány pro tuto nevyhnutelnou změnu v organizaci. Plány by měly uvažovat příští období strukturálních fondů, najít vlastní rozpočtové zdroje pro pokrytí administrativních nákladů, stanovit standardy služeb pro podporu regionálního rozvoje krajem, stanovit vzdělávací a školicí potřeby. Tyto plány by podle našeho názoru měly vycházet z projektů krajů realizovaných v SROP 3.3.
Zahájit do podzimu r. 2005, dokončit do února r. 2006, prověřit na konci r. 2006 před příštím programovým obdobím
Aby MMR bylo schopno podporovat nejen pouhý právní soulad s nařízeními strukturálních fondů, ale spíše udržitelný proces regionálního rozvoje, musí definovat svoji politiku a koordinační roli způsobem přijatelným pro kraje. V této souvislosti musí mít reálné kompetence a nabízet přidanou hodnotu v podobě “rozvojového know how”.
(D65) Doporučujeme vytvořit strategické jednotky v oblastech: • (D65a) Založit na MMR sektorové strategické jednotky pro sběr a analýzu výsledků tohoto programového období a v partnerství s kraji zpracovat politické iniciativy pro posuzování příštích programů. • (D65b) Rozvíjet lepší znalosti užší interakcí mezi administrací (na úrovni ministerstva i krajů) a zpracovateli projektů a podpořit provedení důkladné analýzy poptávky.
Jaro r. 2005
Problém programu a schémat na bázi programu. Vyžádá si to revoluci v kultuře práce a odbornou základnu několika odborů krajských úřadů. Podle našeho názoru však tato investice stojí za to. Kraje si musí položit otázku, zda to považují za svoji roli, co z toho vyplývá a v jakých oblastech musí být aktivní. Co kraje mohou nabídnout narozdíl od státu a jeho ministerstev nebo agentur a obcí? Jaké má tato úloha možnosti a omezení v oblastech relevantních pro SF?
Krajské správy (jejich politické vedení)
MMR, Řídicí orgán SROP
Pramen: Phare CZ 01.10.03 Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni
158
III.2 Evaluační plán
III.2 Evaluační plán III.2.1 Představení dokumentu Materiál Evaluační plán Rámce podpory Společenství 2004 – 2006: Aktivity evaluace pro rok 2005 představuje souhrn činností, které harmonicky navazují na materiál Aktivity evaluačního plánu RPS 2004 – 2006 pro rok 2004. Hlavním cílem plánovaných aktivit je poukázat na slabá místa a problémy při realizaci implementace strukturálních intervencí v České republice a vytvořit odborné podklady pro úpravu stávajícího systému implementace a pro podporu plánování programového období 2007 – 2013. Cíle pro rok 2005 jsou následující: 1. Dokončení zahájených projektů 1/04, 3/04, 4/04, 5/04 a 6/04 evaluačního plánu. 2. Vzájemné propojení výstupů/výsledků/návrhů/doporučení získaných v rámci analytických projektů dokončených v první polovině roku 2005. 3. Vytvoření částečného mid-term hodnocení za RPS a průřezové problematiky operačních programů. 4. Vytvoření strategických analýz pro podporu plánování. 5. Rozvoj aktivní spolupráce Evaluační jednotky SF s řídicími orgány operačních programů a vzájemné provázání aktivit/projektů. 6. Pokračování v aktivním budování evaluační kapacity České republiky. 7. Pokračování v aktivní komunikaci se zeměmi V4. Dokument Evaluační plán Rámce podpory Společenství 2004 – 2006: Aktivity evaluace pro rok 2005 je rozdělen do tří částí: 1. Představení dokumentu. 2. Aktivity evaluace pro rok 2005. a. Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2005 (položky 1/05 – 5/05, charakterizující realizaci analytických projektů hodnocení současného programového období a pro tvorbu podkladů, a položky 6/05 – 7/05, charakterizující činnosti podpory budování evaluační kapacity ČR). b. Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2004 a pokračující v roce 2005 (položky 1/04, 3/04 – 6/04, charakterizující analytické projekty). 3. Časový harmonogram aktivit.
III.2.2 Aktivity evaluace pro rok 2005 a časový harmonogram aktivit Aktivity evaluace pro rok 2005 a časový harmonogram aktivit jsou uvedeny v následujících schématech.
159
III.2 Evaluační plán
položka podpoložky
název
popis
čerpání v Kč
čerpání v % € čerpání
A. Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2005 1./05
Syntéza analytických výsledků/výstupů Cílem projektu je tvorba rámcových doporučení projektů pro přípravu programového období 2007-2013. Projekt shrnuje a vzájemně propojuje výstupy/výsledky/závěry/doporučení hodnotících studií zahájených v roce 2004, tj. projektů č. 1/04, 3/04, 5/04 a 6/04.
1 800 000
57 508
11
2./05
Ex-ante evaluace programových dokumentů pro programové období 2007-2013
Cílem projektu je včasné zabezpečení integrace mezi zpracovateli jednotlivých programových dokumentů a odborníky na problematiku za účelem posouzení reálnosti dosažení stanovených cílů intervencí finančních prostředků. Projekt bude realizován na základě povinnosti stanovené dle nařízení Evropské komise.
1 650 000
52 716
9,8
3./05
SEA programových dokumentů pro programové období 2007-2013
Projekt bude realizován na základě povinnosti stanovené dle nařízení Evropské komise s akcentem na posouzení vlivů na udržitelný rozvoj ve smyslu lisabonské strategie a cíle kohezní politiky.
1 100 000
35 144
6,5
160
III.2 Evaluační plán
4./05
Analýzy částečné střednědobé evaluace RPS
Cílem projektu je ověřit směřování operačních 6 000 000 191 693 36 programů k naplňování jejich cílů a zabezpečit vstupy pro programové období 2007-2013 a poskytnout podklady pro možné změny ve struktuře opatření a prioritách. Výstupem projektu bude hodnotící studie vypracována na základě doporučení/požadavku vyplývajících z bodu 4.2 pracovního materiálu EK č. 9 s cílem zabezpečení relevantních vstupů pro programové období 2007-2013. Tvorba tohoto hodnocení není zakotvena v povinnostech RPS, přičemž však byla doporučena EK. Projekt částečné střednědobé evaluace RPS bude orientován na tyto oblasti: část projektu bude zaměřena na hodnocení výběrových kritérií, zaměření projektů SF, hodnocení monitorování RPS a OP Cílem je a) zhodnocení možných úprav a doplnění kritérií pro výběr projektů SF se zaměřením na projekty s vyšší přidanou hodnotou k cílům politiky HSS a b) posouzení objektivity a dostatečnosti informačních výstupů pro plánování, řízení a hodnocení intervencí SF. V oblasti indikátorů a výběrových kritérií horizontálních priorit budou nalezeny odpovědi na následující hodnotící otázky: Jak jsou indikátory horizontálních priorit (životní prostředí, rovné příležitosti, info společnost, vyvážený rozvoj regionů) zohledněny v programových dokumentech a dodatcích. Jsou tam vůbec uváděny samostatně? Jsou relevantní ukazatele členěny dle pohlaví na muže a ženy? (relevantním myslím ukazatele, kde se jedná o "lidi" počet proškolených, klientů služeb, účastníků kurzů apod. Jak je nastaven sběr dat k HP - Vyplňují žadatelé důsledně části projektových žádostí týkající se HP (ŽP, RP, IS) Jak jsou HP ( a zda vůbec) zapracovány do projektové žádosti? Jaká váha je jim přiřazena? Jedná se spíše o formální kritérium nebo v důsledku nesplnění podmínek u HP byl projekt i vyloučen?
161
III.2 Evaluační plán
Jsou mezi hodnotiteli odborníci na danou horizontální problematiku? (je to tak aspoň u opatření, která se přímo zaměřují na danou HP - např. 2.2. u SROP, zaměřeno na IS; 2.2. u OP RLZ zaměřeno na RP apod.) Část projektu bude zaměřena na hodnocení naplňování cílů horizontálních priorit (trvale udržitelný rozvoj, vyvážený rozvoj region, rovné příležitosti a informační společnost). 5./05
Ad hoc evaluace a analýzy
Projekty budou realizovány na základě aktuálních požadavků a potřeb řídících orgánů Rámce podpory Společenství a operačních programů
1 700 000
54 313
10
6./05
Prohlubování znalostí a vědomostí
Tato položka bude čerpána v souladu se záměry aktivního rozvoje interní evaluační kapacity RPS a operačních programů.
1 590 000
50 799
9,4
400 000 Aktivita s cílem podpory rozvoje evaluační kapacity České republiky Aktivita s cílem podpory rozvoje evaluační kapacity České republiky
12 780
2,4
0
0
0
627 000
20 032
3,7
7./05
Dílčí položky 7./05-1 Metodická a publikační činnost 7./05-2 Konzultační a odborná podpora
8./05
Rezervní prostředky
Rezerva bude rozložena do oblastí dle aktuální potřeby
B. Projekty evaluačního plánu RPS zahájené v roce 2004 a pokračující v roce 2005 1./04
Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch
celková alokace projektu 1 947 000 Kč
162
III.2 Evaluační plán
3./04
Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS
celková alokace projektu 1 197 000 Kč
504 900
16 131
3
4./04
Analýza a vyhodnocení bariér růstu konkurenceschopnosti
celková alokace projektu 1 400 000 Kč
165 000
5 272
1
5./04
Vyhodnocení současného rozložení celková alokace projektu 1 650 000 Kč národních a strukturálních rozvojových programů EU
825 000
26 358
4,9
6./04
Hodnocení indikátorů a vhodnosti jejich celková alokace projektu 900 000 Kč nastavení
504 000
16 102
3
12./04
Rezerva roku 2004 čerpaná v 2005
758 850
24 244
4,5
16 865 900 Kč
538 847 €
100 %
nezapočítáno do celkové alokace
C. SUMARIZACE aktivit (alokace zdrojů)
163
VI
VII
2004 VIII IX
X
XI
XII
I
II
1/04-1 1/04-2 1/04-3
III
III.2 Evaluační plán 2005 IV V VI VII
VIII
IX
X
XI
XII
1/04-3 (hodnocení systému adminsitrace) 1/04-2 (hodnocení kavlity projektů) PROJEKTŮ) 1/04-1 (hodnocení infomovanosti)
2006 III
IV
příprava projektu podpora evaluace systémových problematik
HP – hodnotitel. postupy
2/04
II
I
podpora plánování
3/04
podpora evaluace horizontálních problematik
hodnocení vnějšího prostředí systému
metodická podpora
bariéry růstu konkurenceschopnosti)
4/04 5/04
v nákrese nejsou zaznamenány ad hoc aktivity, koordinační aktivity a projekty (mimo vybrané) pro rozvoj evaluační kapacity, tj. 7/04 – 9/04, 11/04 – 12/04 a 5/05 – 8/05
hodnocení rozlož. národ. a EU programů 6/04
hodnocení nastavení indikátorů
10/04 průvodce hodnoc. část 1
1/05
část 2
část3
syntéza analyt. výsl./výstupů proj. 2/05
ex-ante hodnocení 3/05
částečné mid-term hodnocení
4/05 VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
I
II
III
IV
SEA
V
VI 2005
2004 164
VII
VIII
IX
X
XI
XII
I
II
III
2006
IV
III.3 Komunikační akční plán
III.3 Komunikační akční plán Tabulka č. III.17 Komunikační akční plán OPATŘENÍ
CHARAKTERISTIKA
CÍLOVÁ SKUPINA
AKTIVITY7
Aktualizace a údržba stránek.
INTERNET (webová stránka) www.strukturalnifondy.cz
NEWSLETTER
INFORMAČNÍ PUBLIKACE (a další tištěné materiály)
Internetové stránky jsou koncipovány jako základní zdroj informací o politice HSS EU obecně, jakož i o její realizaci v ČR; obsahují informace o veškerých nástrojích politiky HSS v ČR.
Čtvrtletní elektronický newsletter.
Rozvoj dalších služeb (průvodce, elektronická diskusní fóra, služby pro registrované uživatele). Propagace stránek (placement, umístění ve vyhledávačích, obsahová partnerství). Všechny cílové Rozvoj služeb umožňujících kvalitní a strukturované skupiny monitorování využití stránek a pohybu na nich.
Subjekty zainteresované v implementaci SF Široká veřejnost, subjekty zainteresované v implementaci SF
ODPOVÍDÁ/ SPOLUPRÁCE
TERMÍN 4 Q
1 Q
2 Q
3 Q
4 Q
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x ŘO RPS (324)
x
x
x
x
ŘO RPS (324), ŘO OP, OVK MMR
ŘO RPS (324) /OVK MMR ŘO RPS /OVK MMR ŘO RPS (324) x /OVK MMR, ŘO OP x
Administrace a rozvoj informačního systému pro potenciální žadatele.
x
x
x
Zaměření na diskusi o budoucnosti politiky soudržnosti.
x
x
x
x ŘO RPS (324)
x
x
x
x
Propagace – rozšiřování databáze uživatelů.
x
x
x
x
Slovníček (glosář) vybraných pojmů k politice HSS.
x
Produkce a distribuce newsletteru.
x
ŘO RPS (324)
Reedice již publikovaných materiálů
x
Publikace k tématům horizontálních témat (rovné příležitosti).
x
7 Jedná se o předběžné, nikoli definitivní vymezení aktivit.
165
ŘO RPS (324)
III.3 Komunikační akční plán
OPATŘENÍ
CHARAKTERISTIKA
CÍLOVÁ SKUPINA
AKTIVITY
ODPOVÍDÁ/ SPOLUPRÁCE
TERMÍN
Publikace k připravovanému návrhu NDP a NSRF. Široká veřejnost, subjekty zainteresované v implementaci SF
ČR INFORMAČNÍ PUBLIKACE (a další tištěné materiály)
Publikace vybraných evaluačních analýz. Publikace Success stories – příklady úspěšných projektů. Evaluace horizontálních priorit (informační příručka – publikace). Fondy EU – měsíčník.
ŘO RPS (324)
x
x
x
x
x
Metodická příručka k hodnocení (publikace).
BEZPPLATNÁ INFORMAČNÍ LINKA (Infolinka o EU)
SPOLUPRÁCE S MASMÉDII
PARTNERSTVÍ & NETWORKING
Využití balíčku služeb Bezplatné informační linky o EU – operátorská místa, přístup do znalostní databáze Široká a databáze dotazů, vyřizování e-mailových veřejnost dotazů ze schránky RPS
[email protected] apod. pro potřebu informování veřejnosti o možnostech využití SF v ČR. Poskytování srozumitelných informací prostřednictvím různých typů médií. Semináře, workshopy, konference, soutěže, účast na veletrzích a výstavách.
Široká veřejnost
Široká veřejnost, subjekty zainteresované v implementaci
Zaškolení operátorů v problematice SF.
x
Pravidelné poskytování aktuálních informací včetně případných konzultací.
x
x
x
x
Prezentace tohoto komunikačního nástroje ke SF na Internetu (www.strukturalni-fondy.cz) a v rámci dalších informačních zdrojů RPS a OP.
x
x
x
x
Seminář – informační den pro zástupce médií k tématu strukturálních fondů. On line produkty pro média (tiskové zprávy, informační balíčky…). Články, placené přílohy, inzerce ve vybraných médiích. Semináře s tématem budoucnosti politiky soudržnosti (07 – 13). Spolupořádání a pořádání konferencí, zajištění účasti RPS na akcích s potenciálním dopadem na povědomí o SF.
166
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
ŘO RPS (324)/MZ
ŘO RPS (324) /OVK MMR
ŘO RPS (324) /OVK MMR x
III.3 Komunikační akční plán OPATŘENÍ
LETÁKOVÁ A PLAKÁTOVÁ PROPAGAČNÍ KAMPAŇ
CHARAKTERISTIKA
Další kolo produkce a distribuce letáků a plakátů.
Příprava seminářů, workshopů a dalších VZDĚLÁVÁNÍ A HRD vzdělávacích akcí (školení, semináře a další dle aktuálních potřeb vzdělávací aktivity) cílových skupin, E-learning.
OPATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ AKTIVIT
Opatření k hodnocení na úrovni jednotlivých aktivit (výsledky) a komunikace jako celku (dopady).
CÍLOVÁ SKUPINA SF, instituce EU
AKTIVITY
ODPOVÍDÁ/ SPOLUPRÁCE
TERMÍN
Pracovní skupina pro informace, publicitu a vzdělávání; partnerství s vybranými subjekty k zajištění vyšší míry efektivity a kvality komunikačních aktivit.
x
Široká veřejnost
Informační leták s tématem Horizontální témata.
x
Subjekty zainteresované v implementaci SF
Vzdělávací aktivity zaměřené na činnosti a procesy vykonávané ŘO RPS a OP při realizaci SF v ČR s důrazem na portfolio aktivit PS RPS (tj. na evaluaci a horizontální priority, monitoring, kontrolu, uznatelné výdaje, publicitu a další); E-learningový kurz zpracovaný na základě Školicího manuálu vytvořeného v rámci projektu AbCap (postupy implementace SF s důrazem na regionální úroveň).
x
x
x
x
x ŘO RPS (324)
Příprava roční hodnotící zprávy o realizaci komunikační strategie RPS.
x
x
x
x
x ŘO RPS (324)
x
x
ŘO RPS, subjekty zainteresované v implementaci SF
Pravidelný výzkum Povědomí veřejnosti o SF jako zdroj zpětné vazby a vstupů pro komunikační strategii v dalším období.
Pramen: MMR ČR
167
x
x
x
x ŘO RPS (324)
ŘO RPS (324)
x
ŘO RPS (324)
III.4 Stav čerpání Technické pomoci
III.4 Stav čerpání Technické pomoci Tabulka č. III.18 Stav čerpání Technické pomoci pro RPS k datu 10. ledna 2005 Alokováno Útvar
Odd. metodiky a řízení RPS (322)
Eur
CZK
Projektová žádost
Zbývá po Smlouva
projekt. žádosti
smlouvě
Proplaceno ze SR
Zbývá po proplacení
z SF
ze SR
z SF
85 606,00
2 782 197,00
6 920 000,00
2 299 836,15
-4 137 803,00
482 360,85
105 351,65
30 092,35
2 676 845,35
6 889 907,65
Odd. monitoringu RPS (323)
203 440,00
6 611 800,00
1 720 000,00
678 068,98
4 891 800,00
5 933 731,02
832 913,48
117 953,09
5 778 886,52
1 602 046,91
Odd. pro publicitu, informace a vzdělávání RPS (324)
135 659,00
4 408 918,00
3 819 155,00
2 878 657,00
589 763,00
1 530 261,00 1 182 860,00
374 403,75
3 226 058,00
3 444 751,25
Odd. evaluační jednotky SF (325)
225 517,00
7 329 300,00
8 622 500,00
8 531 497,40
-1 293 200,00
-1 202 197,40 4 556 399,90
879 313,77
2 772 900,10
7 743 186,23
Odbor monitorování programů (33)
215 814,00
7 013 956,00
2 060 000,00
1 315 657,00
4 953 956,00
5 698 299,00
171 736,10
0,00
6 842 219,90
2 060 000,00
48 000,00
1 560 000,00
212 000,00
152 523,56
1 348 000,00
1 407 476,44
152 523,56
114 067,96
1 407 476,44
97 932,04
55 413,00
1 800 923,00
600,00
0,00
1 800 323,00
1 800 923,00
583,00
0,00
1 800 340,00
600,00
969 449,00
31 507 094,00
23 354 255,00
15 856 240,09
8 152 839,00
15 650 853,91 7 002 367,69 1 515 830,92
24 504 726,31
21 838 424,08
Platební orgán Rezerva pro čerpání
Celkem
168
III.4 Stav čerpání Technické pomoci Přehled výdajů dle Projektových žádostí na činnosti TP RPS pro rok 2004 ÚTVAR / NÁKLADY NA ČINNOST v Kč I. II. Oddělení Odbor monitoringu monitorování RPS programů A) Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.1 1. Pořádání zasedání monitorovacího výboru (včetně souvisejících aktivit)
III. Oddělení metodiky a řízení RPS
IV. Platební orgán
V. Evaluační jednotka SF
350 000
VI. V. CELKEM ZA Oddělení Disponibilní ČINNOST pro publ., rezerva TP inf. a vzdělávání RPS 350 000
2. Pořádání jednání Poradního výboru, technická příprava podkladů, občerstvení
0
3. Analýza zabezpečení monitoringu RPS
0
4. Údržba MSFF a systému VIOLA
0
5. Zpracování a aktualizace manuálu způsobilé výdaje
1 800 000
6. Metodická pomoc externistů
3 000 000
420000
3 420 000
1 500 000
572000
2 792 000
275500
727 500
7. Odborná konzultační činnost
720 000
8. Prohlubování odborných znalostí a vědomostí pracovníků
250 000
20 000
120 000
169
1 800 000
62000
III.4 Stav čerpání Technické pomoci 9. Zpracování metodických pomůcek a technicko-informačních materiálů
400 000
500 000
10. Vybavení pomocným technickým zařízením a prostředky PODOPATŘENÍ 5.2.1 CELKEM
450000
1 350 000
150 000
1 720 000
20 000 6 920 000
150 000
212 000 1 717 500
0
0
10 589 500
ÚTVAR / NÁKLADY NA ČINNOST v Kč I. II. Oddělení Odbor monitoringu monitorování RPS programů B) Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.2 1. Další rozvoj monitorovacího systému
III. Oddělení metodiky a řízení RPS
IV. Platební orgán
V. Evaluační jednotka SF
VI. V. CELKEM ZA Oddělení Disponibilní ČINNOST pro publ., rezerva TP inf. a vzdělávání RPS
2 040 000
2 040 000
2. Pořádání seminářů, konferencí, workshopů atp.
365 000
3. Odborná konzultační činnost
365 000
600
600
4. Prohlubování odborných znalostí a vědomostí pracovníků
0
5. Zpracování metodických pomůcek a technicko-informačních materiálů
0
170
III.4 Stav čerpání Technické pomoci 6. Evaluace a analýzy
6 540 000
6 540 000
7. Tvorba,výroba a distribuce propagačních a informačních prostředků, další informační výstupy
519 155
8. Internetové a telefonní informační aktivity
1 800 000
1 800 000
9. Tvorba databází a provádění průzkumů pro implementaci komunikační strategie
1 500 000
1 500 000
PODOPATŘENÍ 5.2.2 CELKEM
CELKEM
0
1 720 000
2 040 000
519 155
0
0 6 905 000
3 819 155
600
12 764 755
2 060 000 6 920 000
212 000 8 622 500
3 819 155
600
23 354 255
Přehled výdajů dle Projektových žádostí na činnosti TP RPS pro rok 2004 ÚTVAR / NÁKLADY NA ČINNOST v Eur I. II. Oddělení Odbor monitoringu monitorování RPS programů A) Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.1 1. Pořádání zasedání monitorovacího výboru (včetně souvisejících aktivit)
III. Oddělení metodiky a řízení RPS
IV. Platební orgán
10 769
V. Evaluační jednotka SF
VI. V. CELKEM ZA Oddělení Disponibilní ČINNOST pro publ., rezerva TP inf. a vzdělávání RPS 10 769
171
III.4 Stav čerpání Technické pomoci 2. Pořádání jednání Poradního výboru, technická příprava podkladů, občerstvení
0
3. Analýza zabezpečení monitoringu RPS
0
4. Údržba MSFF a systému VIOLA
0
5. Zpracování a aktualizace manuálu způsobilé výdaje
55 385
6. Metodická pomoc externistů
92 308
12923
105 231
46 154
17600
85 908
8477
22 384
13846
41 539
7. Odborná konzultační činnost
22 154
8. Prohlubování odborných znalostí a vědomostí pracovníků
7 692
9. Zpracování metodických pomůcek a technicko-informačních materiálů
12 308
615
55 385
3 692
1908
15 385
10. Vybavení pomocným technickým zařízením a prostředky PODOPATŘENÍ 5.2.1 CELKEM
4 615
52 923
615
212 924
172
6 523
4 615
52 846
0
0
325 831
III.4 Stav čerpání Technické pomoci ÚTVAR / NÁKLADY NA ČINNOST v Eur I. II. Oddělení Odbor monitoringu monitorování RPS programů B) Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.2 1. Další rozvoj monitorovacího systému
III. Oddělení metodiky a řízení RPS
IV. Platební orgán
V. Evaluační jednotka SF
CELKEM ZA VI. V. Oddělení Disponibilní ČINNOST pro publ., rezerva TP inf. a vzdělávání RPS
62 769
62 769
2. Pořádání seminářů, konferencí, workshopů atp.
11 231
11 231
3. Odborná konzultační činnost
18
18
4. Prohlubování odborných znalostí a vědomostí pracovníků
0
5. Zpracování metodických pomůcek a technicko-informačních materiálů
0
6. Evaluace a analýzy
201 231
201 231
7. Tvorba,výroba a distribuce propagačních a informačních prostředků, další informační výstupy
15 974
15 974
8. Internetové a telefonní informační aktivity
55 385
55 385
9. Tvorba databází a provádění průzkumů pro implementaci komunikační strategie
46 154
46 154
173
III.4 Stav čerpání Technické pomoci PODOPATŘENÍ 5.2.2 CELKEM
CELKEM
0
62 769
0
0
212 462
117 513
18
392 762
52 923
63 384
212 924
6 523
265 308
117 513
18
718 593
174
III.5 Program Technické pomoci
III.5 Program Technické pomoci pro RPS pro rok 2005 Tabulka č. III.19
Plán čerpání Technické pomoci RPS na rok 2005 (celkové předpokládané náklady - 100 %) Celkový přehled všech útvarů
Útvar Oddělení metodiky a řízení RPS (322) + Platební orgán Oddělení monitoringu RPS (323) Oddělení pro publ., info. a vzdělávání RPS (324) Oddělení evaluační jednotky SF (325) Oddělení koordinace RKS a programování HSS (321) Odbor monitorování programů (33) Odbor kontroly (24) Celková finanční rezerva pro všechny útvary Celkem prostředky požadované na rok 2005 Nevyčerpané prostředky z roku 2004 v Kč (na základě schválených Projektových žádostí) Nevyčerpané prostředky z roku 2004 v Eur (na základě schválených Projektových žádostí) Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Kč Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Eur
175
Orientační Orientační předpokládané předpokládané náklady v Eur náklady v Kč 281 323,00 9 143 000,00 408 523,00 13 277 000,00 637 598,00 20 721 935,00 538 847,00 16 865 900,00 386 559,00 13 209 795,00 215 814,00 7 013 955,00 21 538,46 700 000,00 70 875,54 2 303 450,00 2 561 078,00 83 235 035,00
75 % ze SF zpět do SR 6 857 250,00 9 957 750,00 15 541 451,25 12 649 425,00 9 907 346,25 5 260 466,25 525 000,00 1 727 587,50 62 426 276,25 8 152 839,00 250 857,00 83 235 035,00 2 561 078,00
III.5 Program Technické pomoci Tabulka č. III.20 Plán čerpání Technické pomoci RPS na rok 2005 (celkové předpokládané náklady - 100 %) Oddělení metodiky a řízení RPS (322) + Platební orgán Orientační Orientační předpokládané předpokládané náklady v Eur náklady v Kč
Plánované aktivity Zajištění překladů pro dokumenty Rámce podpory Společenství Metodická pomoc externistů při zajištění vzorového výběrového řízení nad 2 mil. Kč Zajištění podkladů pro jednání hodnotících komisí (nákup 2 notebooků, tech. příprava podkladů, občerstvení) Aktualizace metodické příručky "Způsobilé výdaje" Aktualizace "Manuálu postupu realizace Technické pomoci pro RPS" (konzultace - veřejné zakázky) Metodická pomoc externistů při aktualizaci operačních manuálů Audit manuálů, metodických příruček, dokumentů pro žadatele jednotlivých ŘO Metodická pomoc externistů při řešení problematiky Pracovních skupin Pořádání jednání Poradního výboru (tech. příprava podkladů, občerstvení) Zpracování metodických pomůcek a informačních materiálů Odborná konzultace (experti z ČR i EU) Pořádání seminářů, školení, konferencí (tech. příprava, pronájem prostor, občerstvení) Prohlubování odborných znalostí zaměstnanců oddělení 322 Nákup odborných studijních materiálů, publikací Platební orgán Finanční rezerva Celkem prostředky požadované na rok 2005 Nevyčerpané prostředky z roku 2004 v Kč (na základě schválených Projektových žádostí) Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Kč Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Eur
176
75 % ze SF zpět do SR
10 246,15 6 153,84
333 000,00 200 000,00
249 750,00 150 000,00
4 615,37 21 538,46 15 384,61 15 384,61 46 153,85 15 384,61 923,07 9 230,77 15 384,61 15 384,61 61 538,46 923,07 43 076,91 0,00 281 323,00
150 000,00 700 000,00 500 000,00 500 000,00 1 500 000,00 500 000,00 30 000,00 300 000,00 500 000,00 500 000,00 2 000 000,00 30 000,00 1 400 000,00 0,00 9 143 000,00
112 500,00 525 000,00 375 000,00 375 000,00 1 125 000,00 375 000,00 22 500,00 225 000,00 375 000,00 375 000,00 1 500 000,00 22 500,00 1 050 000,00 0,00 6 857 250,00 -2 789 803,00 8 738 730,00 268 884,00
III.5 Program Technické pomoci Tabulka č. III.21
Plán čerpání Technické pomoci RPS na rok 2005 (celkové předpokládané náklady - 100 %) Oddělení monitoringu RPS (323) Orientační předpokládané náklady v Eur
Plánované aktivity Pořádání zasedání Monitorovacího výboru RPS, příprava podkladů pro jednání Pořádání jednání pracovních skupin MV RPS, měsíčních schůzek a dalších jednání (příprava podkladů) Zpracování výročních zpráv pro EK a dalších monitorovacích zpráv Prohlubování odborných znalostí a vědomostí pracovníků oddělení monitoringu Odborná konzultační činnost, zpracování studií a metodických materiálů Zajištění překladů dokumentů RPS Technické vybavení a software pro zabezpečení monitorovacích činností Finanční rezerva Celkem prostředky požadované na rok 2005 Nevyčerpané prostředky z roku 2004 v Kč (na základě schválených Projektových žádostí) Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Kč Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Eur
177
61 278,46 69 448,92 73 534,15 61 278,46 73 534,15 12 255,69 36 767,01 20 426,16 408 523,00
Orientační předpokládané náklady v Kč 1 991 550,00 2 257 090,00 2 389 860,00 1 991 550,00 2 389 860,00 398 310,00 1 194 930,00 663 850,00 13 277 000,00
75 % ze SF zpět do SR 1 991 550,00 2 257 090,00 2 389 860,00 1 991 550,00 2 389 860,00 398 310,00 1 194 930,00 663 850,00 13 277 000,00 4 891 800,00 13 227 500,00 407 000,00
III.5 Program Technické pomoci Tabulka č. III.22 Plán čerpání Technické pomoci RPS na rok 2005 (celkové předpokládané náklady - 100 %) Oddělení pro info., publ. a vzdělávání RPS (324) Orientační předpokládané náklady v Eur
Plánované aktivity Vypracování, tisk a distribuce informačních materiálů podle komunikačního plánu RPS, včetně designových a grafických řešení Výroba a distribuce propagačních materiálů a předmětů podle komunikačního plánu RPS včetně grafických a designových řešení Multimediální kampaň (placená inzerce, propagace, web, placement, atd.) Rozvoj a aktualizace webových stránek strukturální-fondy.cz Monitorování a hodnocení komunikačních aktivit RPS - zpětná vazba a vstupy pro realizaci kom. strategie Konzultační činnost pro oblast I&P Databáze monitorování a vyhodnocování komunikačních aktivit Bezplatná informační linka Semináře, konference, školení Partnerství, "networking" (spolupráce se vzdělávacími institucemi, kraji, neziskovým sektorem…) TV prezentace SF ("best practices") Finanční rezerva (další informační výstupy) Celkem prostředky požadované na rok 2005 Nevyčerpané prostředky z roku 2004 v Kč (na základě schválených Projektových žádostí) Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Kč Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Eur
178
107 692,30 61 538,46 123 076,92 6 153,85 20 000,00 18 153,85 15 384,63 20 307,69 52 307,69 6 153,85 184 615,38 22 213,38 637 598,00
Orientační předpokládané náklady v Kč 3 500 000,00
75 % ze SF zpět do SR 2 625 000,00
2 000 000,00 1 500 000,00 4 000 000,00 3 000 000,00 200 000,00 150 000,00 650 000,00 487 500,00 590 000,00 442 500,00 500 000,00 375 000,00 660 000,00 495 000,00 1 700 000,00 1 275 000,00 200 000,00 150 000,00 6 000 000,00 4 500 000,00 721 935,00 541 451,25 20 721 935,00 15 541 451,25 589 763,00 20 721 935,00 637 598,00
III.5 Program Technické pomoci Tabulka č. III.23 Plán čerpání Technické pomoci RPS na rok 2005 (celkové předpokládané náklady - 100 %) Oddělení evaluační jednotky SF (325) + Oddělení koordinace RKS a programování HSS (321)
Plánované aktivity 1./04 Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch 3./04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 4./04 Analýza bariér růstu konkurenceschopnosti 5./04 Hodnocení rozložení nár. a struktur. rozvoj. programů 6./04 Hodnocení indikátorů a vhodnosti jejich nastavení 1./05 Syntéza analytických výsledků/výstupů projektů 2./05 Ex-ante evaluace progr. dokumnetů pro progr. období 2007 - 2013 3./05 SEA programových dokumentů pro progr. období 2007 - 2013 4./05 Analýzy částečné střednědobé evaluace RPS 5./05 Ad hoc evalauce a analýzy 6./05 Prohlubování znalostí a vědomostí 7./05 Dílčí položky 8./05 Finanční rezerva 1p/05 Přípravné práce - programovací období 2007-13 2p/05 Dílčí studie - programovací období 2007-13 3p/05 Úprava a zpracování NRP 4p/05 Tvorba NSRR 5p/05 Prohlubování znalostí a vědomostí 6p/05 Konzultace s experty z EU 7p/05 Makroekonomické studie 8p/05 Řídicí a koordinační výbor a jeho Pracovní skupina 9p/05 Různé výdaje (studie) 10p/05 Rezerva Celkem prostředky požadované na rok 2005 Nevyčerpané prostředky z roku 2004 v Kč (na základě schválených Projektových žádostí) Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Kč Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Eur
179
Orientační Orientační předpokládané předpokládané náklady v Eur náklady v Kč 19 292,30 627 000,00 21 689,20 704 900,00 5 076,90 165 000,00 25 384,60 825 000,00 7 507,70 244 000,00 55 384,60 1 800 000,00 50 769,20 1 650 000,00 33 846,20 1 100 000,00 184 615,40 6 000 000,00 52 307,70 1 700 000,00 50 769,20 1 650 000,00 12 307,70 400 000,00 0,00 0,00 51 515,00 1 674 237,50 121 212,00 3 939 390,00 69 697,00 2 265 152,50 30 303,00 984 847,50 28 788,00 935 610,00 15 152,00 492 440,00 54 545,00 1 772 712,50 13 636,00 443 170,00 12 121,00 393 932,50 9 486,30 308 302,50 925 406,00 30 075 695,00
75 % ze SF zpět do SR 470 250,00 528 675,00 123 750,00 618 750,00 183 000,00 1 350 000,00 1 237 500,00 825 000,00 4 500 000,00 1 275 000,00 1 237 500,00 300 000,00 0,00 1 255 678,13 2 954 542,50 1 698 864,38 738 635,63 701 707,50 369 330,00 1 329 534,38 332 377,50 295 449,38 231 226,88 22 556 771,25 -1 293 200,00 30 075 695,00 925 406,00
III.5 Program Technické pomoci Tabulka č. III.24
Plán čerpání Technické pomoci RPS na rok 2005 (celkové předpokládané náklady - 100 %) Odbor monitorování programů (33)
Plánované aktivity Technická infrastruktura (rozšíření HW a SW aplikace IS MSSF-CENTRAL) Školení a odborná konzultační činnost Zpracování technicko-informačních manuálů Finanční rezerva Celkem prostředky požadované na rok 2005 Nevyčerpané prostředky z roku 2004 v Kč (na základě schválených Projektových žádostí) Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Kč Částka pro rok 2005 schválená Monitorovacím výborem v květnu 2004 v Eur
180
Orientační předpokládané náklady v Eur 123 506,30 15 384,62 15 384,62 61 538,46 215 814,00
Orientační předpokládané náklady v Kč 4 013 955,00 500 000,00 500 000,00 2 000 000,00 7 013 955,00
75 % ze SF zpět do SR 3 010 466,25 375 000,00 375 000,00 1 500 000,00 5 260 466,25 4 953 956,00 8 266 700,00 254 360,00
III.5 Program Technické pomoci Tabulka č. III.25 Přibližné náklady na činnosti Technické pomoci pro RPS pro rok 2005 Aktivity spojené s řízením RPS
Útvar/náklady na činnost v Eur
Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.1 Aktivity spojené s řízením RPS
Zajištění překladů pro dokumenty RPS
Oddělení metodiky a řízení RPS a Platební orgán 10 246,15
Oddělení monitoringu RPS
Oddělení pro publ., info. a vzdělávání
12 255,69
Oddělení evaluační jednotky RPS
Odbor monitorování programů
Rezerva pro všechny útvary
Celkem za činnost
% celkových výdajů TP RPS za rok 2005
22 501,84 0,878608149
Metodická pomoc externistů při zajištění vzorového výběrového řízení nad 2 mil. Kč.
6 153,84
6 153,84 0,240283193
Zajištění podkladů pro jednání hodnotících komisí (nákup 2 notebooků, tech. příprava, občerstvení)
4 615,37
4 615,37 0,180212004
Aktualizace metodické příručky Způsobilé výdaje
21 538,46
21 538,46 0,840991957
Aktualizace Manuálu postupu realizace Technické pomoci pro RPS
15 384,61
15 384,61 0,600708374
Metodická pomoc externistů při aktualizaci operačních manuálů
15 384,61
15 384,61 0,600708374
Metodická pomoc externistů při řešení problematiky Pracovních skupin
15 384,61
15 384,61 0,600708374
Pořádání jednání Poradního výboru (tech. příprava podkladů, občerstvení)
923,07
923,07 0,036042245
Zpracování metodických pomůcek a informačních materiálů
9 230,77
Nákup odborných studijních materiálů, publikací
9 230,77
923,07
0,36042518
923,07 0,036042245
181
III.5 Program Technické pomoci Útvar/náklady na činnost v Eur
Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.1 Aktivity spojené s řízením RPS
Oddělení metodiky a řízení RPS a Platební orgán
Oddělení monitoringu RPS
Oddělení pro publ., info. a vzdělávání
Oddělení evaluační jednotky RPS
Odbor monitorování programů
Rezerva pro všechny útvary
Celkem za činnost
% celkových výdajů TP RPS za rok 2005
Pořádání zasedání Monitorovacího výboru RPS, příprava podkladů pro jednání
61 278,46
61 278,46
Pořádání jednání pracovních skupin MV RPS, měsíčních schůzek a dalších jednání
69 448,92
69 448,92 2,711706555
Zpracování výročních zpráv pro EK a dalších monitorovacích zpráv
73 534,15
73 534,15 2,871218682
Odborná konzultační činnost, zpracování studií a metodických materiálů
73 534,15
73 534,15 2,871218682
Technické vybavení a software pro zabezpečení činností monitoringu
36 767,01
36 767,01 1,435606803
Zpracování technicko-informačních manuálů
15 384,62
8p/05 Řídicí a koordinační výbor a jeho Pracovní skupina 20 426,16
22 213,38
9 486,30
13 636,00 0,532432046 61 538,46
Rezerva pro všechny útvary Celkem
15 384,62 0,600708764
13 636,00
Rezerva
113 664,30 4,438142845 92 415,00
99 784,56
347 244,54
22 213,38
Celkem Podopatření SROP 5.2.1 a 5.2.2
182
23 122,30
2,3926823
76 923,08
92 415,00
92 415,00 3,608441445 661 702,86
25,8368882
2 561 078,00
100,00
III.5 Program Technické pomoci Tabulka č. III.26 Přibližné náklady na činnosti Technické pomoci pro RPS pro rok 2005 Ostatní náklady pomoci pro RPS Útvar/náklady na činnost v Eur
Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.2 Ostatní náklady Technické pomoci pro RPS
Oddělení metodiky a řízení RPS a Platební orgán
Audit manuálů, metodických příruček, dokumentů pro žadatele jednotlivých ŘO
46 153,85
Odborná konzultace (experti z ČR i EU)
15 384,61
Pořádání seminářů, školení, konferencí (tech. příprava, pronájem prostor, občerstvení)
19 692,31
Prohlubování odborných znalostí zaměstnanců
69 292,26
Oddělení monitoringu RPS
Oddělení pro publ., info. a vzdělávání
Oddělení evaluační jednotky RPS
15 152,00
61 278,46
79 557,20
Odbor monitorování programů
15 384,62
Celkem za činnost
% celkových výdajů TP RPS za rok 2005
46 153,85
1,802125902
45 921,23
1,793043008
19 692,31
0,768907077
210 127,92
8,204666941
Vypracování, tisk a distribuce inf. materiálů dle kom. plánu RPS, vč. designových a grafických řešení
107 692,30
107 692,30
4,204959786
Výroba a distribuce prop. materiálů a předmětů dle kom. plánu RPS vč. grafických a designových řešení
61 538,46
61 538,46
2,402834275
Multimediální kampaň (placená inzerce, propagace, web, placement atd.)
123 076,92
123 076,92
4,805668551
Rozvoj a aktualizace webových stránek strukturálnífondy.cz
6 153,85
6 153,85
0,240283584
Monitorování a hodnocení komunikačních aktivit RPS – zpětná vazba a vstupy pro realizaci kom. strategie
20 000,00
20 000,00
0,780921159
Konzultační činnost pro oblast I&P
18 153,85
18 153,85
0,708836279
Databáze monitorování a vyhodnocování komunikačních aktivit
15 384,63
15 384,63
0,600709155
183
III.5 Program Technické pomoci Útvar/náklady na činnost v Eur
Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.2 Ostatní náklady Technické pomoci pro RPS
Oddělení metodiky a řízení RPS a Platební orgán
Oddělení monitoringu RPS
Oddělení pro publ., info. a vzdělávání
Oddělení evaluační jednotky RPS
Odbor monitorování programů
Celkem za činnost
% celkových výdajů TP RPS za rok 2005
Bezplatná informační linka
20 307,69
20 307,69
0,792935241
Semináře, konference, školení
52 307,69
52 307,69
2,042409095
6 153,85
6 153,85
0,240283584
184 615,38
184 615,38
7,208502826
123 506,30
4,822434147
Partnerství, networking (spolupráce se vzdělávacími institucemi, kraji, neziskovým sektorem…) TV prezentace SF (best practices) Technická infrastruktura (rozšíření HW a SW aplikace IS MSSF – CENTRAL
123 506,30
1./04 Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch
19 292,30
19 292,30
0,753288264
3./04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS
21 689,20
21 689,20
0,84687776
4./04 Analýza bariér růstu konkurenceschopnosti
5 076,90
5 076,90
0,198232932
5./04 Hodnocení rozložení nár. a struktur. rozvoj. programů
25 384,60
25 384,60
0,991168563
7 507,70
7 507,70
0,293146089
1./05 Syntéza analytických výsledků/výstupů projektů
55 384,60
55 384,60
2,162550301
2./05 Ex ante evaluace progr. dokumentů pro progr. období 2007 – 2013
50 769,20
50 769,20
1,982337125
6./04 Hodnocení indikátorů a vhodnosti jejich nastavení
184
III.5 Program Technické pomoci Útvar/náklady na činnost v Eur
Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.2 Ostatní náklady Technické pomoci pro RPS
Oddělení metodiky a řízení RPS a Platební orgán
Oddělení monitoringu RPS
3./05 SEA programových dokumentů pro progr. období 2007 – 2013
Oddělení pro publ., info. a vzdělávání
Oddělení evaluační jednotky RPS
Odbor monitorování programů
Celkem za činnost
% celkových výdajů TP RPS za rok 2005
33 846,20
33 846,20
1,321560687
184 615,40
184 615,40
7,208503607
5./05 Ad hoc evaluace a analýzy
52 307,70
52 307,70
2,042409485
7./05 Dílčí položky
12 307,70
12 307,70
0,480567167
1p/05 Přípravné práce – programovací období 2007 – 2013
51 515,00
51 515,00
2,011457675
121 212,00
121 212,00
4,732850776
3p/05 Úprava a zpracování NRP
69 697,00
69 697,00
2,721393101
4p/05 Tvorba NSRR
30 303,00
30 303,00
1,183212694
7p/05 Makroekonomické studie
54 545,00
54 545,00
2,129767231
9p/05 Různé výdaje (studie)
12 121,00
12 121,00
0,473277268
62 500
21 107,70
0,824172477
9 907,70
9 907,70
0,386856628
4./05 Analýzy částečné střednědobé evaluace RPS
2p/05 Dílčí studie – programovací období 2007 – 2013
Údržba/rozvoj systému VIOLA Technické vybavení pro PO
185
III.5 Program Technické pomoci Útvar/náklady na činnost v Eur
Činnosti v rámci podopatření SROP 5.2.2 Ostatní náklady Technické pomoci pro RPS
Celkem
Oddělení metodiky a řízení RPS a Platební orgán
Oddělení monitoringu RPS
Oddělení pro publ., info. a vzdělávání
181 538,43
61 278,46
615 384,62
Celkem Podopatření SROP 5.2.1 a 5.2.2
Oddělení evaluační jednotky RPS 902 283,70
Odbor monitorování programů
138 890,92
Celkem za činnost
% celkových výdajů TP RPS za rok 2005
1 899 376,13
74,1631504
2 561 078,00
100,00
Poznámka 1: Ve výše uvedených tabulkách jsou k jednotlivým aktivitám uvedeny pouze orientační částky, při jejich případném navyšování či snižování bude brán zřetel především na celkový rozpočet daného útvaru, rezervu a v posledku celkovou rezervu pro všechny útvary.
186
