-"*•
C
RADIOBIOLOGICKA SPOLEČNOST
ČESKÉ LÉKAŘSKÉ SPOLEČNOSTI JANA EVANGELISTY PURKYNĚ
mezinárodní kongres
98
„Laser a medicína & Radiobiologicke sympozium" PROGRAM SBORNÍK ABSTRAKT
Praha 21. - 23. května 1998
30-11
Z
9
9
••««• ••••• • • • ! ! i
2
8
0
3
6
PROGRA
ČTVRTEK 21. 5. 1998
13 00 ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍHO SYMPOZIA 13.30 SEKCE A - VYUŽITÍ RADIOBIOLOGICKÝCH POZNATKŮ V KLINICKÉ PRAXI předsedající: Vávrová, J., Ahlers, I. I Vávrová, J., Petýrek, P
Kmenové buňky krvetvorby versus cytokiny (30 minut) 2. Filip S
Intenzivní cyklická chemoterapie s autologním převodem plné krve obohacené o PBPC A komplexní léčba nemocných žen s karcinomem prsu s vysokým rizikem (30 minut) 3.Ahlers, I , Ahlersova, E., Solár, P , Mníchova, M., Móciková, M, Onderková,H., Kubatka,P Radiační karcinogenéza : súčasné problémy (20 minut) 15.30 SEKCE B - PŘÍNOS RADIOBIOLOGIE PRO RÁDIOTERAPII předsedající: Ahlersová, E., Hofer, M. 4 Hofer, M
Farmakologické ovlivnění radiačního poškození (30 minut) 5. Vaňásek, J , Medkova. V , Vaculíková, M Podpůrná péče o nemocné při rádioterapii. (30 minut) 6. Juchelková, L., Hofer. M., Pospíšil, M Působení nesteroidních antifiogistik na průběh akutní nemoci z ozáření (15 minut) 7 Osterreichler, J , Vávrova, J., Knížek, J , Nožička, J , Petýrek, P. Radiační pneumonitida: Vliv dlouhodobého podávání Pentoxifylinu a Dexametazonu na rozvoj intersticiálního edému (15 minut) 8 Herenyiová, D , Navrátil, L , Krejčová, K , Kymplová, J., Škopek. J. Možnosti využití systémové enzymoterapie v radiobiologii (15 minut) 9. Lukáš, J , Betka, J., Klozar, J , Taudy, M , Honzíkova, M. Systémová enzymoterapie v prevenci postiradiačních komplikací (15 minut) 19.00 Společná schůze RBS JEP a zástupců SRTBF SLS s občerstvením
PATEK 22. 5. 1998 9.00 SEKCE C - ČASNÉ A POZDNÍ ÚČINKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ NA ORGANIZMUS předsedající: Poučková, P., Kuna, P. 10. Petýrek, P. Černobylská havárie po deseti letech. Klinické obrazy zjištěné u ozářených osob v období 1986 - 1996. (30 minut) 11. Ôsterreichler, J., Vávrová, J., Knížek, J., Nožička, J., Petýrek, P Vliv opakovaných aplikací Pentoxifylinu a Dexametazonu na počet neutrofilních granulocytů v plieni tkáni (20 minut) 12. Fedoročko, P., Kočiková, A., Sedláková, Z , Macková, N., Sabol, M., Matula, P, Eliášová, V. Vplyv rádioterapie v kombinaci s lipozomálnym MTP-PE alebo inhibítormi metabolizmu eikosonoidov na rast experimentálneho fíbrosarkomu (20 minut) 13 Knížek, J., Ósterreicher, J , Petýrek, P., Vávrová, J. Možnosti využití gnostické hustoty pravděpodobnosti v experimentální medicíně (15 minut)
10.30 SEKCE D - EXPERIMENTÁLNI RADIOBIOLOGIE předsedající: Petýrek, P., Fedoročko, P. 14 Ahlersová, E., Kassayová, M., Ahlers, I. Změny melatonínu v epifýze po celotelovom ožiarení potkanov gama lúčmi (20 minut) 15. Bártová, E., Kozubek, S., Lukášova, E., Kozubek, M., Rýznar, L., Skalníkova, M, Marečková, A. Změna exprese a polohy c-myc protoonkogenu po působení diferenciačních činidel a gama záření u buněk HL 60 (20 minut) 16 Olejár, T , Wald, M, Zadinová, M., Poučková, P. Postiradiační edém mozku v experimentu (20 minut) 17 Ôsterreichler, J., Vávrová, J , Knížek, J., Nožička, J., Petýrek, P. Model měření tloušťky alveolárních sept po lokálním ozáření plic (15 minut) 14.00 SEKCE E - TERAPEUTICKÉ MOŽNOSTI VYUŽITI FOREM ZÁŘENÍ předsedající: Hubáček, J., Volenec, K. 18.Navrátil, L , Poučková, P Quo vadis radiobiologia ? (20 minut) 2
NEIONIZUJÍCÍCH
19 Volenec, K., Hanuš, J., Vaňásek, J. Současné využití VF a UZ generátorů v onkológii (20 minut) 20. Stratil, J Perspektivy vývoje nízkovýkonných laserů (30 minut) 21. Luza, J., Hubáček, J. Modulace fagocytární aktivity leukocytu laserem in vitro (20 minut) 16.00 SEKCE F - PŘÍNOS KLINICKÉHO LASERU PRO KLINICKOU PRAXI předsedající:
Goldmann, P., Nečasová, E.
22 Havlík, I. Laser stimulační terapie a její přínos v gynekologii a porodnictví (30 minut) 23. Kuna, P. Biostimulační laser v první linii lékařské péče (20 minut) 24. Nečasová, E. Laserová irradiace oblasti ganglia stellata u entezopatií horních končetin (20 minut) 25.Malay, M. Entezopathie a LLLT (20 minut) 26. Havlík, I. Laser stimulační terapie u komplikovaného hojení ran v gynekologické a pôrodnícke praxi (15 minut) 27. Kymplová, J., Navrátil, L. Využití polarizovaného světla při léčbě episiotomií 18.00 - SEKCE G - PREZENTACE VYSTAVUJÍCÍCH FIREM předsedající: Malay, M., Foldyna, A.
19.00 Společenský večer
SOBOTA 23. 5. 1998 8.30 SEKCE H - NOVINKY KLINICKÉHO VYUŽITI
V
LASEROVÉ
TECHNICE
A
PERSPEKTIVY
předsedající: Kymplová, J., Havlík, I.
28 Hulicius, E Fyzikální principy laserů a laserového záření (30 minut) 29 Kubínek. R, Wagner J., Jírova, D. Laser jako zdroj záření k navození fotodynamického jevu (30 minul) 30. Marek, J Postavení výkonných laserů v současné medicíně (30 minut)
10.30 SEKCE J - NOVÉ POZNATKY VE VYUŽITI LASERU V KLINICKÉ PRAXI předsedající: Navrátil, L., Kolářová, H. 3 1 Foldyna, A. Využití KTP laseru k odstranění cévních anomálií obličeje a dolních končetin (30 minut) 32 Kolářová, H , Jírova, D , Ditrichová, D., Bendová, H. Využití polovodičového laseru pro fotodynamickou terapii (20 minut) 33 Pacejka, M , Kudrna, R Naše zkušenosti s efekty léčby rubínovým laserem (20 minut) 34 Hanuš, P Plastika očních víček pulsním laserem CO2 (20 minut)
12.30 UKONČENI MEZINÁRODNÍHO SYMPOZIA
ABSTRAKTA PŘEDNÁŠEK ÁŠ
KMENOVÉ BUNKY KRVETVORBY VERSUS CYTOKINY Vávrová,J., Petýrek.P.: Katedra radiobiologie VLA JEP Hradec Králové
Jedním z hlavních důvodů nemocnosti a smrtnosti v důsledku ozáření osob vysokými dávkami ionizujícího záření je aplazie kostní dřeně. Na základě známých radiačních nehod jsou hodnoceny výhody využití hematopoetických růstových faktorů a transplantace kmenových buněk krvetvorby (KBK). Ukazuje se, že k nejlepšímu výběru vhodné léčebné strategie je třeba dokonalá znalost radiační expozice. Granulocyty stimulující růstový faktor (G-CSF) a granulocyty a makrofágy stimulující faktor (GM-CSF) stimulují proliferaci a diferenciaci přežívajících kmenových buněk na granulocyty případně monocyty a makrofágy. Jejich použití je doporučováno po ozáření středními dávkami záření (2-8 Gy) kdy je předpoklad, že zůstal zachován určitý pool progenitorových buněk, schopný v definované době obnovit krvetvorbu. V klinickém zkoušení je další faktor - trombopoietin, který stimuluje jak tvorbu trombocytů, tak tvorbu granulocytů. Při ozáření dávkami 8-12 Gy je většina kmenových buněk krvetvorby zabita (přestože existuje určitá radiorezistentní část kmenových buněk) a i přes možnost přežití části KBK v důsledku nerovnoměrnosti ozáření, rychlá obnova vlastní krvetvorby z endogenních zdrojů je nepravděpodobná, proto je doporučována transplantace KBK : • autoloqni (brzy po ozáření dochází k vyplavení KBK z kostní dřeně do periferii, separace CD34 nebo AC133 buněk a jejich expanze ex vivo a následná reinjekce • aloqenni - tkáňová banka 1. HLA identický dárce (kostní dřeň, periferní kmenové buňky - odebrané po mobilizaci GCSF) 2. pupečniková krev - separace CD34 nebo AC133 buněk a jejich expanze ex vivo
INTENZÍVNÍ CYKLICKÁ CHEMOTERAPIE S AUTOLOGNÍM PŘEVODEM PLNÉ KRVE OBOHACENÉ O PBPC A KOMPLEXNÍ LÉČBA NEMOCNÝCH ŽEN S KARCINOMEM PRSU S VYSOKÝM RIZIKEM. 'Filip.S., Waňásek.J., 1Medková,V., 2Biéha M., 3Měřička,P. 'Onkologická a rádioterapeutická klinika, Oddělelní klinické hematologie, 3 Tkáňová banka, Fakultní nemocnice, Hradec Králové. 2
Vysokodávkovaná (HD) a cyklická intenzivní chemoterapie (Dl) představuje významnou součást léčby nemocných se solidními nádory. Použití těchto režimů v léčbě solidních nádorů je v současné době považováno jako přínos a randomizované studie to také potvrzují. Chemoterapeuticke režimy HD a Dl významně ovlivňují kvalitu života nemocných, četnost a délku remisí. Pro dosažení těchto výsledků musíme ale pro léčbu karcinomu prsu používat všechny dostupné terapeutické postupy: chirurgická léčba, chemoterapie, hormonální léčba, radikální ozařování. Na naši klinice jsme od roku I994 léčili 34 nemocných že,i s karcinomem prsu. 17 nemocný žen, které v současné době již můžeme zařadit do skupiny 2-letého přežilí, jsme také statisticky vyhodnotili. Jedná se o skupinu nemocných: 9 nemocných s více než 10 positivními axilárnimi uzlinami, ER-, po ablaci prsu. 4 nemocné s inflamatorním karcinomem a 4 nemocné s metastázami (jater). Průměrný věk byl 48.7 roku, median 41 let. Jako intenzivní chemoterapeutický režim byl použit protokol EORTC - Farmorubicin 150 mg/m2 i.v. a Cyklofosfamid 1300 mg/m2 i.v. Dl.Celkem 6 cyklů ( 1 cyklus - mobilizace PKB a 2-6 cyklus terapeutický). 24 hodin po chemoterapii byla zahájena mobilizace kmenových buněk pomocí G-CSF (Neupogen) v dávce 5 ng/kg/den s.c. Odběr periferních kmenových buněk (back-up) byl prováděn na separátom COBE Spectra s použitím automatického režimu (COBE MNC 5.1) ve dnech 11-13 po chemoterapii. Odběr plné krve (450 ml), obohacené o periferní kmenové buňky byl proveden D14. Průměrné výtěžky (D11-13) CD34+ buněk : 2.6x106/kg (0.36-10.54) a CFU-GM 1.79x10 /kg (0.89-4.20). Průměrné výtěžky obohacené plné krve (450 ml) v D14, CD34+ buněk: 1.80x106/kg (0.18-2.66) a CFU-GM 0.91x105/kg (0.05-1.72). 5
Hodnocení leukopenie: st. 4 (36%/14%), st. 3 (57%/73%), st. 2 (17%/13%). Hodnocení trombocytopenie: st. 4 (29%/11%), st. 3 (21%/12%), st.2 (25%/36%), st.1 (28%/38%) a st.0 (0%/3%). U všech nemocných žen jsme následně pokračovali v léčbě - radikální ozáření prsu, axilly a nadklíčku LD 46 Gy a nemocným bylo zahájeno podávání Tamoxifenu. Dvouleté přežití bez lokální recidívy, meta postižení a dalších známek onemocnění ( normální hodnoty biochemické, CA15-3 atd.), bylo dosaženo u 70 %. U 5 nemocných žen došlo k relapsu základního onemocnění. U 1 nemocné došlo k úmrtí pro meta do CNS.
CZ9928037 RADIAČNÁ KARCINOGENÉZA: SÚČASNÉ PROBLÉMY Ahlers, /., Ahlersová, E., Solar, P., Mníchova, M., Móciková, M., Onderková, H., Kubatka, P. Katedra fyziológie živočíchov a človeka Prírodovedeckej fakulty Univerzity P.J. Šafárika, Moyzesova 11,041 67 Košice, SR E-mail: iahlers@ Kosice.upjs.sk.
tel./fax: (095) 6224552
fax:(095)6222124
Karcinogenéza indukovaná ionizujúcim žiarením je v popredí záujmu experimentálnej a klinickej onkológie. Mamárna karcinogenéza je najčastejším neoplastickým onemocněním žien; v súčasnosti je ohrozená každá osma až dvanásta žena v USA resp. v Európskej únii. Dôležité údaje poskytuje epidemiológia tohoto onemocnenia: zvýšený výskyt mamárnych tumorov bol popísaný u jedincov exponovaných účinkom A-bomby, u jedincov ožiarených pre ankylozujúcu spondylitídu. Hodgkinovu chorobu, benígne onemocnenia prsníka, tinea capitis, po opakovaných diagnostických vyšetreniach hrudníka X-lúčami, hlavne pre tuberkulózu prúc. Dôležitým faktorom bol vek pň expozícii a celková dávka žiarenia. Zvláštnym problémom je mamografické vyšetrenie, kde riziko karcinogenézy po menopauze je malé a index nákladov úžitkovosti svědčí o jednoznačnom prínose; diskusia pokračuje o význame, úžitkovosti a nákladoch pň mamografickom vyšetrení žien medzi 40-49 rokami. V experimentálnej časti je pozornosť zameraná na mechanizmus molekulových zmien, indukovaných v mliečnej žfaze modelových zvierat žiarením. Pň rožnej účinnosti jednotlivých druhov rôzne aplikovaného žiarenia nemožno zabúdať na rôznu susceptibilitu rôznych kmeňov myší a potkanov na iniciáciu mamárnej karcinogenézy. Nazhromaždili sa doklady o pozmenej vnímavosti p53-deficientných zvierat na ionizujúce žiarenie, o mutácii tohoto tumorsupresorového génu účinkom radiácie a o súvise zmien tohoto génu s defektnou indukciou apoptózy v poškodených bunkách. Doposiaľnie sú známe údaje o postihnutí dvoch génov susceptibility pre ľudské mamáme karcinomy - BRAČ 1 a BRAČ 2 ionizujúcim žiarením; otázka génov susceptibility u modelových laboratórnych zvierat nie doposiaľ vyriešená. Sami sme v experimentálnej práci (1) zvolili pre indukciu mamámej karcinogenézy u samíc potkanov model kombinácie účinkov malých dávok kontinuálne aplikovaného ionizujúceho žiarenia a chemického karcinogénu (7,12-dimetylbenz/antracénu a N-metyl-N-nitrozourey). Kombinácia iniciačných stimulov a ich prolongovaný účinok predstavuje model bližší mechanizmom možného vzniku neoplázií u človeka.
Projekt 1/4183/97 bol financovaný VEGA SR.
CZ9928038 FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ RADIAČNÍHO POŠKOZENÍ Hofer.M. Biofyzikálni ústav AV ČR, Královopolská 135, 612 65 Brno E - mail: Hofer @ IBP.cz.
Tel.: (02) 402 55 80, fax: (02) 402 19 47
Současné trendy výzkumu možnosti farmakologického ovlivněni radiačního poškození se soustřeďuji zejména na studium látek, jejichž mechanismy účinku spočívají v zásazích do procesů proliferace a diferenciace v sebeobnovných buněčných populacích poškozených zářením. Hlavními skupinami těchto látek jsou krvetvorné růstové faktory (např. faktor stimulující růst granulocytárních kolonií - G-CSF), interíeukiny (např. IL-1), imunomodulátory (např. glukan), inhibitory syntézy prostaglandinů (např. diklofenak) a látky zvyšující extracelulární hladinu adenosinu (kombinace dipyridamolu a AMP). Kromě toho pokračuje studium klasických radioprotektiv, jejichž představitelem je WR-2721, a dalších skupin farmak, jako jsou blokátory vápníkových kanálů (např. dillhiazem). Výzkum těchto různých skupin léčiv přináší jednak nové poznatky o fyziologii a patofyziologii savčího organismu, jednak vede k možnosti jejich uplatnění v situacích, jakými jsou např. rádioterapie nebo jaderné havárie. Důležitými kritérii pro vyhodnocení vhodnosti sledovaných farmak z hlediska jejich případného klinického využití jsou kromě dávku redukujícího faktoru (DRF) také co nejvyšší snášenlivost, co nejnižší toxicita a dále klinická dostupnost; za nejvýhodnější je možno považovat farmaka, která jsou již klinicky využívána pro jiné indikace a jež by tedy nemusela procházet finančně náročnými a zdlouhavými schvalovacími procedurami. Nezanedbatelná je rovněž cena příslušných studovaných léčiv a s ní související nákladovost terapie vzhledem k její účinnosti, tzv. cost-effectiveness. Přinos radiobiologického výzkumu v oblasti farmakologického ovlivnění radiačního poškození pro praxi tkví rovněž v tom, že mnohá z farmak, studovaných původně zejména jako radioprotektiv a, mohou být v klinice využita siřeji; již dnes jsou v onkologických indikacích běžně užívány jak WR2721 , tak G-CSF, a to zejména ke stimulaci krvetvorby poškozené intenzívní cytostatickou léčbou.
PODPŮRNÁ PÉČE O NEMOCNÉ PŘI RÁDIOTERAPII Vaňásek.J., Medková.V., Vaculíková, M. Onkologická a radiolerapeulická klinika FN, Hradec Králové
Radiační onkológ je jedním z lékařů nejvíce zodpovědných za koncepci celkové péče o nemocné s zhoubnými novotvary. Je to dáno intenzivním a dlouhodobým charakterem léčby. Denní kontakt po řadu týdnů vytváří speciální vztah mezi lékařem a nemocným. Podpůrná léčba zahrnuje léčbu bolesti, infekci, nutriční podporu, rehabilitaci, metabolické intervence a prevenci nebo zvládnutí řady orgánových dysfunkcí. Kožní reakce V počátcích rádioterapie byla dávka záření měřena pomocí "kožní erytémové dávky" a kožní reakce ve většině případů představovala orgán limitující dávku. Použití vysokoenergetického záření zabezpečuje významné šetření kůže, přesto v některých oblastech těla a v určitých klinických situacích může být kožní reakce závažným problémem. Jde především o místa vlhké zapářky, kombinaci ozáření s cytostatickou léčbou a některé léky jako anlidepresiva a antibiotika mohou vyvolávat fotosenzibilizaci. Léčba kožní reakce je stále předmětem diskusí, závisí na typu a intenzitě postižení. Je třeba rozlišovat akutní a pozdní následky ozářeni. ' Péče o sliznice při ozáření hlavy a krku Základem jsou preventivní opatřeni, úprava diety. Péče o chrup je nedílnou součástí léčby. Je diskutováno použiti různých preparátů tlumících obtíže. Gastrointestinální trakt Ozáření jícnu, žaludku a tenkého střeva může způsobovat nauzeu, zvraceni, dyspeptické potíže a anorexii. Kombinace adekvátního dietního režimu a medikamentózni léčby výrazně snižuje obtíže. Nutriční podpora Příčiny vzniku nádorové kachexie jsou multifaktoriální, možnosti léčby zahrnují medikamentózni terapii, úpravu diety, parenterální i enterální výživu. Jsou diskutovány indikace i problémy těchto postupů.
CZ9928039
PŮSOBENÍ NESTERO1DNÍCH ANTIFLOGISTIK NA PRŮBĚH AKUTNÍ NEMOCI Z OZÁŘENÍ JuchQlková,L-,Ho(er,M.,Pospišil,M. Biofyzikálni ústav AV ČR, Královopolská 135, 612 65 Brno
[email protected]; fax: 05/41211293; tel.; OS/41517161
Nesteroidni anliílogistika (NA) působí na principu inhibice produkce prostaglandinů. Stimulace krvetvorby po aplikaci NA byla popsána u myší exponovaných subletální dávce ionizujícího zářeni, jimž byl podán indomelhacin, diklofenak nebo flurbiprofen. Tyto pozitivní účinky byly zjištěny v případě jednorázové i frakcionované radiační expozice, vedoucí ke vzniku dřeňové formy akutní nemoci z ozáření, a jsou vysvětlovány odstraněním negativní zpětné vazby, kterou zprostředkovávají prostaglandiny v granulopoetickém systému. Hlavním nežádoucím vedlejším efektem léčby NA, a to i v humánní medicíně, je jejich působení na gastrointestinální trakt (GIT), které může vést až k ulceracím, krvácení či perforaci. Tento účinek lze rovněž připsat výše uvedenému mechanismu, neboť inhibice produkce prostaglandinů vede ke ztrátě jejich ochranné funkce na sliznici GIT. V pokusech na myších bylo zjištěno, že při ozáření zvířat vyššími dávkami, které kromě dřeňového syndromu vyvolávají rovněž poškození střevní sliznice, dochází po podání NA ke zhoršenému přežívání; tento nález byl vysvětlen kombinací negativních účinků zářeni a NA na GIT. Využití NA ve farmakoterapii akutní nemoci z ozářeni lak bylo omezeno pouze na nhiké dávky záření, vyvolávající čistý dřeňový syndrom. Nedávno však byla syntetizována řada nových derivátů NA s cílem redukovat jejich vedlejší účinky na GIT. Mezi nimi byl vyvinut rovněž derivát jednoho z běžných NA, 4-nitroxybutylester flurbiprofenu, z něhož se v GIT uvolňuje oxid dusnatý (NO), látka s protektivními účinky na sliznici GIT. V pokusech provedených v naší laboratoři bylo zjištěno, že výše uvedená modifikace molekuly flurbiprofenu nemá za následek snížení stimulačního účinku na postiradiační úpravu krvetvorby. Vzhledem k nízké toxicitě na GIT se tedy 4-nilroxybutylester flurbiprofenu Jeví být slibným lékem pro ochranu před zářením vyvolanou myelosupresí.
•- ><••! ran i B I J || |
CZ9928040
RADIAČNÍ PNEUM0N1T1DA: VLIV DLOUHODOBÉHO . PODÁVÁNÍ PENTOX1FYLINU A DEXAMETAZONU NA ROZVOJ INTERSTICIÁLNÍHO EDÉMU. 1
Osterreicher, J., Wávrová, J.,1Knižek, J.,2Nožička, J., 1Petýrek, P.
1 2
Katedra vojenské radiobiologie, Vojenská Lékařská Akademie J. E. Purkyně, Hradec Králové, Fingerlandův Ústav patologie, Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Sledovali jsme tloušťku alveolárních sepť'u myší (C57BI/ 6 x DBA/ 2)Fi 168 dní po y - ozáření oblasti plic dávkou 16 Gy a 180 dní po ozáření dávkou 18 Gy. Laboratorním zvířatům byl 2 x týdně podáván Pentoxifylin (3,5 a 35 mg/kg), Dexamelazon (1 a 10 mg/kg) a kombinace Pentoxifylinu (35 mg/kg) a Dexametazonu (10 mg/kg). U zvířat vyšetřených za 168 dní po ozáření dávkou 16 Gy bylo zjištěno signifikantní snížení tloušťky alveolárních sept u všech léčených zvířat, největší efekt byl pozorován u kombinace PTX a DXM. U jedinců vyšetřených za 180 dní po ozářeni dávkou 18 Gy byla zjištěna stejná tendence. Největší účinek byl pozorován u DXM (10 mg/kg) a kombinace DXM a PTX.
NAŠE ZKUŠENOSTI SE SYSTÉMOVOU ENZYMOTERAP1Í Herényiová, D., Navrátil, L, Krejčová, K.f Kymplová, J., Škopek, J Ústav biofyziky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Salmovská 1, CZ 120 00 Praha 2 8 +4202651 91 31,1.350 B+4202295G03
Systémová enzymoterapie (SE) spočívá v podávání kombinace vysokých dávek enzymů zvířecího a rostlinného původu. Enzymy jsou většinou podávány perorálně ve formě dražé, rektálně či parenterálně. Obal dražé a potahovaných tablet chrání enzymy před vlivy žaludečního prostředí. K uvolnění dochází až ve střevě, odkud se přibližně 25 % vstřebá v původní makromolekulové formě a v plné funkční aktivitě. Enzymy takto podávány jsou vysoce citlivé přírodní sloučeniny. Aby byly aktivní po celou dobu expirace, je každá molekula .zabalena* zvIášť.Tím je limitováno množství v jedné dávce a proto je zapotřebí podávat větší množství tj. přibližně 20 dražé denně např. při sportovních úrazech. V SE aplikujeme serinové proteinázy - chymotrypsin a trypsin - a cysteinové proteinázy- papain a bromelain. Enzymové preparáty společnosti MUCOS Wobenzym*. Phlogenzym®, Wobe-Mugos® a Mulsal-N® jsou dále doplněny amylázou, lipázou, pankrealinem a glykosid rulinem stabilizujícím cévní endotel a zachycujícím volné radikály. Podstatou působení jednotlivých proteolylických enzymů je jednak fibrinolytický, trombolytický a lipolytický účinek, jednak protiedémový účinek a rovněž protizánětlivé působení. Klinicky zajímavé jsou efekty imunomodulační, analgetické, protiinfekční a některé práce mluví i o protinádorovém působeni. Komplexnímu a mnohostrannému působení SE odpovídá její uplatnění při akutní a dlouhodobé léčbě zánětlivých, imunopatologických a infekčních onemocnění. Úspěšně se využívá v traumatológii, revmatologii, chirurgii, angiologii, gynekologii a onkológii. Předmětem sdělení jsou zkušenosti našeho pracoviště s preparáty PHLOGENZYM* a MULSAL N® společnosti MUCOS při léčbě některých onemocnění pohybového aparátu se kterými se setkáváme v naší praxi. Dosahované terapeutické výsledky v kombinaci s fyzikální léčbou jsou většinou velmi dobré či dobré a vedlejší účinky zanedbatelné.
CZ9928041
SYSTÉMOVÁ ENZYMOTERAPIE V PREVENCI POSTRADIČNÍCH KOMPLIKACÍ Lukáš J., Betka J., Klozar J., Taudy M., Honzíkova NI. ORL VFN Praha, Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK Praha, MUCOS Pharma CZ.s.r.o. Průhonice
Při léčbě maligního onemocnění orofaryngu navazuje na chirurgickou léčbu, jako další onkologický léčebný postup rádioterapie. Ta je velmi často doprovázena jak akutními nežádoucími účinky radiotrapie v podobě mukositidy a dermatidy, tak i pozdními komplikacemi, z nichž nejzávažnější je osteoradionekróza (dále jen ORN) dolní čelisti.V literatuře je uváděna incidence této komplikace ve 4-44%. Léčba této komplikace je obvykle zdlouhavá a často jediným možným řešením je resekce postižené části dolní čelisti. Výskyt ORN významně zhoršuje celkový stav pacienta, zhoršuje kvalitu jeho života, výrazné prodlužuje dobu léčení a zvyšuje její nákladnost. Dosud neexistuje účinná prevence a kauzální terapie této postradiační komplikace. Radioprotektivní efekt systémové enzymoterapie byl prokázán jak v experimentech na zvířatech, tak i v randomizovaných prospektivních studiích. Na podkladě těchto příznivých literárních údajů a dílčích vlastních zkušeností jsme se rozhodli uskutečnit prospektivní studii, která je předmětem našeho sdělení. Ve své práci předkládáme první zkušenosti s preparátem Wobenzym jako radioprotektívem, který byl podáván pacientům s maligním nádorem orofaryngu, u kterých byla provedena bukofaryngotomie s mandibulotomii a následnou pooperační rádioterapií. Autoři v práci předkládají první zkušenosti s preparátem Wobenzym jako radioprotektivem. Systémová enzymoterapie byla podávána 10 pacientům s dlaždicobuněčným karcinomem orofaryngu , po bukofaryngotomii s mandibulotomii a osteosyntézou , s následnou pooperační rádioterapii. Před zahájením prospektivní studie byl Wobenzym podáván 3 pacientům po bukofaryngotomii a mandibulotomii s osteosyntézou a postradiační osteoradionekrózou společně s Dalacinem .U pacientů s postradiční osteonekrózou bylo dále prováděno laboratorní vyšetření moči k průkazu pyridiniových příčných vazeb, jako markeru porušeného metabolismu kosti. Postradiční slizniční a kožní změny byly hodnoceny podle stupnice WHO, u žádného pacienta nebylo nutné rádioterapii přerušit pro těžkou mukositidu nebo dermatitíd. Rovněž u žádného pacienta souboru nebyly nalezeny pozdní postradiační změny ve smyslu osteoradionekrózy. Podávání systémové enzymoterapie jako radioprotektiva je autory hodnoceno positivně Klíčová slova: mandibulotomie - osteoradionekróza - radioprotektivum - pyridiniové příčné vazby.
CZ9928042 ČERNOBYLSKÁ HAVÁRIE PO DESETI LETECH. KLINICKÉ OBRAZY ZJIŠTĚNÉ U OZÁŘENÝCH OSOB V OBDOBÍ 1986 -1996. Petýrek, P. Katedra radiobiologie, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyné, PS 35, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové. E-mail - petyrek@ pmfhk.cz
tel: (049) 5253221
fax: (049) 5513018
Černobylská nehoda vedla ke zcela výjimečnému celkovému počtu 237 osob, o kterých se zdravotníci domnívali, že trpí akutní nemocí z ozáření (ANO). Všichni pacienti byli ozářeni jednak jako personál reaktoru, jednak jako likvidátori (záchranáři) v prvních dnech po nehodě. Diagnóza ANO byla potvrzena v 134 případech. Z nich 41 mělo lehký (l.stupneň ) ANO ( o jednom dodatečném pacientovi se ještě diskutuje) a všichni přežili. Padesát pacientů mělo střední ( I I . stupeň) ANO, ze kterých jeden zemřel. Sedm pacientů zemřelo z 22 s těžkým (III. stupněm) ANO. Pacientů s největším radiačním poškozením bylo 21 a měli velmi těžký (IV. stupeň ) ANO. Všichni až na jednoho, přes intenzivní léčbu, zemřeli. U pacientů se IV. stupněm ANO společnými komplikujícími faktory bylo radiační poškození GITa radiační popáleniny kůže. Během 10 let devět pacientů s ANO a pět z těch, u kterých ANO nebyla potvrzena, zemřelo. Příčiny jejich smrti nejsou ve vztahu k původní závažnosti ANO a nejsou ve většině případů v přímé závislosti na radiačním poškození. Zkušenosti získané u těchto pacientů poskytly další informace o mechanismech akutního radiačního poškození. Zatím zůstává mnoho otázek o tom, jaká bude budoucnost přežívajících pacientů. Lékařskou péči na komplexní úrovni budou tito pacienti potřebovat ještě mnoho let, prakticky do konce života.
CZ9928043 VLIV OPAKOVANÝCH APLIKACÍ PENTOXIFYLINU A DEXAMETAZONU NA POČET NEUTROFILNÍCH GRANULOCYTU V PLICNÍ TKÁNI. 1
Ósterreicher, J.,1 Vávrová, J.,1 Knížek, J.,2 Nožička, J.,1 Petýrek P.
1 2
Katedra vojenské radiobiologie, Vojenská Lékařská Akademie J. E. Purkyné, Hradec Králové, Fingerlandův Ústav patologie, Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Sledovali jsme počet neutrofilních granulocytu u myší (C57BI/ 6 x DBA/ 2)Fi 168 dní po y ozáření oblasti plic dávkou 16 Gy a 180 dní po ozáření dávkou 18 Gy. Laboratorním zvířatům byl 2 x týdně podáván Pentoxifylin (3,5 a 35 mg/kg), Dexametazon (1 a 10 mg/kg) a kombinace Pentoxifylinu (35 mg/kg) a Dexametazonu (10 mg/kg). U zvířat vyšetřených za 168 dní po ozáření dávkou 16 Gy bylo zjištěn signifikantní pokles počtu neutrofilních granulocytu u všech léčených zvířat, největší efekt byl pozorován u kombinace PTX a DXM. U jedinců vyšetřených za 180 dní po ozáření dávkou 18 Gy byla patrná podobná tendence. Největší účinek byl pozorován u DXM (10 mg/kg) a kombinace DXM a PTX.
CZ9928044 VPLYV RÁDIOTERAPIE V KOMBINÁCII S LIPOZOMÁLNYM MTP-PE ALEBO INHIBÍTORMI METABOLIZMU EIKOSANOIDOV NA RAST EXPERIMENTÁLNEHO FIBROSARKÓMU 1
Fedoročko, P., 2Kočiková,A.,1 Sedláková, Z.,1 Macková, N.,1Sabol, M., 3Matula, P.,1 Eliášová, V.
Yatedra bunkovej a molekulovej biológie, Prírodovedecká fakulta UPJŠ, Moyzesova 11, 041 67 Košice department of Dermatology, Vienna, Medical School, Vienna 3 Klinika rádioterapie a onkológie, FN L.Pasteura, Rastislavova 43, 040 00 Košice
Hlavným zameraním našich experimentov je zistiť vplyv kombinácie žiarenia a lipozomálneho MTPPE (mramyltripeptid fosfatidyletanolaminu) resp. inhibítorov syntézy eikosanoidov na prežívanie zvierat s nádorom a rast implantovaného nádoru. Výsledkom nášho úsilia by mala byť účinnejšia terapeutická schéma nádorových ochorení. V úvodných štúdiách sme sa zamerali na imunofenotypizáciu, tumorigénnosť a imunogénnosť nádoru. Tumorigénna dávka fibrosarkómu G5:1:13 pre myši C3H/DiSn je pri s.c. podaní 1x105/myš. Pri uvedenej dávke vznikli po B.dňoch nádory s priemerným objemom 64 mm 3 a na 12O.deň pravidelne usmrtil 98-100% myší. Fibrosarkóm má fenotyp MHC-I*. MHC-lľ, B7'; B7.2' a je imunogénny. Po podaní ožiarených buniek nádoru (2 dávky, s.c; 1x106/myš) nevznikol nádor ani u jedného zvieraťa, ktorému boli podané neožiarené nádorové bunky. Po charakterizácii nádoru sme najprv skúmali účinok jednotlivých faktorov bez ich vzájomnej kombinácie. Gama žiarenie ovplyvnilo prežívanie myší nasledovne: 2x8 Gy (60 %), 4x6 Gy (80 % ) , 5x5 Gy (80 %), 3x7 Gy (80 %), čo bolo v pozitívnej korelácii s veľkosťou nádorov. Podobne ovplyvnili rast aj MTP-PE (40 %) resp. inhibitory diklofenak (40 %), ibuprofen (40 %) a flurbiprofen (30 % ) . Avšak pri kombinácii diklofenaku a MTP-PE došlo k prekvapivému posilneniu rastu nádoru. Tento výsledok pokladáme za veľmi dôležitý s možným dosahom aj pre klinické využitie MTP-PE a inhibítorov metabolizmu kyseliny arachidonovej pri liečbe nádorových ochorení.
MOŽNOSTI VYUŽITÍ GNOSTICKÉ V EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNĚ
HUSTOTY
PRAVDĚPODOBNOSTI
Knížek,J., Osterreicher, J., Petýrek, P., Vávrová, J. Katedra vojenské radiobiologie Vojenská Lékařská Akademie J.E.Purkyně, Hradec Králové e-mail: k
Kovanicova gnostická (nestatistická) teorie zpracování dat byla aplikována na řešení velmi frekventované úlohy experimentální medicíny - na kvantifikaci a zobrazování průběhů relativních četností nejrůznějších objektů a vlivů zde používaných. Průběh funkce gnostické hustoty pravděpodobnosti může být mnohem úspěšněji používán pro exaktní kvantifikaci a přehledné zobrazování relativních četností nejrůznějších objektů a vlivů, namísto známých histográmových grafů. Přitom tento způsob vyhodnocování a prezentace výsledků (velmi příslibný v porovnání s gnostickým přístupem) je frekventovanou pracovní pomůckou v experimentální medicíně. Průběh funkce gnostické hustoty pravděpodobnosti přitom zaručuje obsah maximálního získatelného množství informace, a to i v případě malých souborů silně rozptýlených dat, o nichž není možné apriori předpokládat, že se řídí některým známým pravděpodobnostním rozdělením. Ve všech ověřovaných aplikacích na malých souborech silně neurčitých dat prokázaly gnostické metody své přednosti spočívající v tom, že: pracují pouze s daty a neopírají se o žádné apriorní a subjektivní předpoklady o povaze a vlastnostech neurčitosti dat; adaptují se samočinně na konkrétní situaci odraženou v datech; účinně potlačují vliv hrubě odlehlých dat a přitom citlivě signalizují přítomnost nehomogenit, .cizích" příměsí; jejich výsledky obsahují maximální informaci; - poskytuji bohatý výběr hledisek pro posouzeni a zhodnocení dat, až po odhad očekávání („pravděpodobnosti") určitých hodnot případných dalších dat.
CZ9928045 ZMENY MELATONÍNU V EPIFÝZE PO CELOTELOVOM OŽIARENÍ POTKANOV GAMA LÚČMI. Ahlersová, E., Kassayová, M., Ahlers, L Katedra fyziologie živočíchov a človeka, Prírodovedecká fakulta Univerzity P.J.Šafárika, Moyzesova 11,041 67 Košice, SR E-mail: iafílcrstekosicc.upjs.sk
tel./fax: (095) 6222610 kl. 199. fax:(095)6222124
Študovali sme účinky ionizujúceho žiarenia na biochemické uklazatele funkcie epifýzy, melatonin a kľúčové enzýmy jeho metabolizmu, N-acetyltransferázu (NAT) serotonínu a monoaminooxidázu (MAO) u laboratórnych potkanov. Po adaptácii na štandardné podmienky zverínca a umelý svetelný režim svetlo:tma -12:12 h, boli potkany samce kmeňa Wistar jednorazovo celotelove ožiarené dávkou 14.4 resp. 9.6 Gy gama lúčov vo tme. Ďalšie skupiny boli ozařované celotelovo frankcionovane dávkou 2.4 Gy gama lúčov 2x týždenne medzi 15.30 a 18.30 h do celkových dávok 9.6 a 14.4 Gy. Ožiarené a zdanlivo ožiarené potkany oboch skupín sme vyšetrili v noci, v rozpätí 30 min. až 5 dní po expozícii. Tridsať a 60 min. po akútnom letálnom ožiarení potkanov sme zaznamenali pokles koncentrácie melatoninu (Mel) v epifýze, aktivita NAT sa nelíšila od hodnot kontrolnej skupiny (Kassayová et al. 1995). V neskoršom období po ožiarení sme pozorovali známky zvýšenej syntézy Mel: vzostup aktivity NAT a koncentrácie Mel v sére na 3. deň po expozícii dávke 14.4 Gy (Kassayová et al. 1993, Ahlersová et al. 1997), po ožiarení dávkou 9.6 Gy stúpla koncentrácia Mel v epifýze a sére 5 dní po expozícii. Frakcionované ožarovanie do celkovej dávky 9.6 Gy spôsobilo pokles aktivity NAT 6 h po expozícii, bez zmien koncentrácie Mel v epifýze. U potkanov s akumulovanou dávkou 14.4 Gy sme zaznamenali pokles aktivity NAT a koncentrácie Mel v epifýze (sére) 6 h a 3 dni po ožiarení a výrazný vzostup aktivity MAO na 3.deň. Päť dní po expozícii aktivity oboch enzýmov a koncentrácia Mel sa nelíšili od hodnot kontrolnej skupiny (Ahlersová et al. 1998, vtlačí). Frakcionované ožarovanie potkanov do dávky 14.4 G spôsobilo prechodný pokles syntézy Mel v epifýze, čo môže byť dôsledok preferecie oxidatívnej deaminácie serotonínu (viď zvýšenie aktivity MAO) v porovnání s jeho N-acetyláciou, vedúcou k syntéze melatoninu. Prechodný pokles koncentrácie Mel v epifýze v priebehu 60 min po jednorazovej expozícii dávke 14.4 resp. 9.6 Gy môže byť výsledkom podobných metabolických zmien aké predpokladáme u frankcionovane ozařovaných potkanov. Zvýšenú syntézu Mel v epifýze v neskoršom období po akútnom letálnom ožiarení potkanov považujeme za adaptačné úsilie organizmu vyprodukovať dostatok hormónu s antioxidačným, antistresovým a imunomodulačným účinkom v podmienkach rozvinutého radiačného poškodenia. Funkčné zmeny epifýzy môžeme očakávať u pacientov predovšetkým po aktinolerápii v oblasti hlavy a krku. Projekt č. 1/4184/97 bol financovaný VEGA SR.
C29928046 ZMENA EXPRESE A POLOHY C-MYC PROTOONKOGENU PO PŮSOBENÍ DIFERENCIAČNÍCH ČINIDEL A GAMA ZÁŘENÍ U BUNĚK HL60 Bártová, E., Kozubek, S., Lukášova, E., Kozubek, M., Rýznar, L., Skalníkova, M., Marečková, A. Biofyzikálni ústav AV ÉR, Královopolská 135, 612 65 Brno, E-mail: b a r t O V a @ i b p . C Z .
C-myc protoonkogen kóduje jaderný protein, který je exprimován u řady buněčných typů. Má různé biologické funkce: je zodpovědný za růst buněk a regulaci G1 fáze buněčného cyklu, dále je zahrnut v myeloidní diferenciaci a k jeho změnám dochází v souvislosti s maligní transformací buněk, při které je amplifikován nebo translokován s jiným genem (1). Amplifikace genu naznačuje produkci mnohonásobných kopií tohoto genu. Tento jev se často vyskytuje u lidských nádorových buněk, u kterých lze rovněž pozorovat další cytogenetickou abnormalitu, a to translokace genů. C-myc protoonkogen je často amplifikován u nádorových buněk a v některých případech translokuje s genem těžkého řetězce imunoglobulinu H (lgH),(2). Chromosomální translokace vede k tvorbě zfůzovaných genů, které kódují chimérický onkoprotein. C-myc - IgH translokace se často vyskytuje u Burkittových maligních lymfomů, c-myc amplifikace a přítomnost tak zvaných .double minute" chromosomes (dmin) je častá u myelodysplastických syndromů, chronické a akutní myeloidní leukémie. Cytogenetická manifestace amplifikace genu je právě přítomnost dmin chromosomů, což jsou malé extrachromosomální elementy, které jsou variabilní v počtu a velikosti, segregují se náhodným způsobem a mohou se ztrácet během diferenciace buněk (3). V našich experimentech se zabýváme změnou polohy c-myc protoonkogenu po působení diferenciačních činidel a gama záření u buněk lidské leukemické promyelocytické linie HL60. Jako diferenciační čidlo byla použita retinová kyselina (RA), dimethylsulfoxid (DMSO), phorbolestery (PMA) a C2-ceramid. Zmíněná činidla jsou schopna diferencovat buňky do granulocytů (RA, DMSO) a monocytůmakrofágů (PMA, C2). Polohu genů studujeme metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH). Dále se zabýváme studiem exprese c-myc protoonkogenu metodou reverzně transkripční polymerázové řetězové reakce (RT-PCR). Změny v expresi c-myc jsou detekovány rovněž po působení diferenciačních agens a po gama-záření. Z našich eperimentálních výsledků vyplývá, že změna exprese c-myc je doprovázena změnou v poloze tohoto protookogenu. Na základě našich výsledků lze předpokládat, že polohy genů v buněčném jádře nejsou náhodné a že se mění v závislosti na buněčných procesech. V experimentech ověřujeme hypotézu Kozubek S., et al., 1997;(4): fyzická vzdálenost mezi geny hraje důležitou úlohu v procesech vedoucích k translokacím, které jsou zodpovědné za maligní transformaci buněk. Gama záření ovlivňuje strukturu chromatinu a tak způsobuje změnu polohy genů v jádře.
CZ9928047 POSTIRRADIAČNÍ EDÉM MOZKU V EXPERIMENTU 1
Olejár, T.,2Wald, M., 1Zadinová, Ni., 'Poučková, P.
'Ústav biofyziky 1 .LF UK, Salmovská 1, Praha 2 Chirurgická klinika, 2. LF U UK, V úvalu 84, Motol, Praha 5
2
«(02) 29 63 16 B (02) 29 11 01
Radiační terapie v oblasti hlavy je provázena nežádoucími účinky, které význame ovlivňují kvalitu života pacientů a které mohou vyústit v těžké morfologické poškození typu leukoencephalopathie. V experimentu jsme na laboratorních potkanech kmene WISTAR modelovali rozvoj morfologické patologie mozku v časovém odstupu 10, 20, 30 a 40 dní po ozáření dávkou 26 Gy a sledovali zejména rozvoj a tíži postiradiačního edému mozku ve vztahu k poškozeni bílé hmoty a gangliových buněk. Bylo zjištěno, že ve většině případů dochází k poměrně mírnému perivasulámímu edému zejména na úrovni arteriol a kapilár, v několika případech ovšem došlo k masivnímu až spongiformnímu perivaskulárnímu edému, který je pravděpodobně východiskem pro rozvoj leukoencephalopathie. Těžké dystrofické změny neuronů, které byly hodnoceny v hippocampu, jejichž tíže nesledovala tiži edému a které byly přítomny u všech zvířat přesto přikládáme hypoxii vaskulární etiologie. Neuronální změny měly jak dispersní tak ložiskovitě difusní lokalizaci. U těchto změn nebyl pozorován časový rozvoj v průběhu 40 dní po ozáření. V plexus chorioideus byla pozorována dystrofická vakuolizace ve vyšetřených časových pásmech po ozáření s mírným ústupem změn po 40ti dnech. Periventrikulární edém terminálne vyústil v dispersní zánik ependymálních buněk.
CZ9928048 MODEL MĚŘENÍ TLOUŠŤKY ALVEOLÁRNÍCH SEPT PO LOKÁLNÍM OZÁŘENÍ PLIC. 'Ósťerre/c/ier, J., Vávrová, J.,1Knížek, J.,2Nozička, J.,zPetýrek, P. Vatedra vojenské radiobiologie, Vojenská Lékařská Akademie J. E. Purkyně, Hradec Králové, Fingeriandův Ústav patologie, Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
2
'Jako indikátorů radiačního poškození plic jsme využili měření tloušťky alveolámích sept v plicích u jedinců myšího kmene (C57BI/6xDBA/2)F1 lokálně ozářených na oblast hrudníku absorbovanými dávkami 14, 16 a 18 Gy gama záření. Tloušťka alveolámích sept plieni tkáně byla měřená počítačovou analýzou obrazu. 24 týdnů po ozáření jsme zjistili signifikantní vzestup tloušťky alveolámích sept v závislosti na dávce v rozmezí 14-18 Gy. Tento ukazatel lze použít pro sledování protektivních a léčebných zásahů proti vzniku a rozvoji radiační pneumonitidy.
QUO VADIS RADIOBIOLOGIA ? Navrátil, L, Poučková, P. Ústav biofyziky 1. lékařské fakulty UK, Salmovská 1, CZ 120 00 Praha 2. 8 +420603 435 273, +420603 444 379 S +4202 29 56 03
Naše zdravotnictví prochází v posledních letech výraznými strukturálními, ekonomickými i odbornými změnami a jsme přesvědčeni, že průběh těchto změn se již dávno vymkl z kontroly iniciátorů. Stále častěji je jasné, že naše zdravotnictví, a to nejen po stránce organizační, ale i odborné, je v rukou aparátů zdravotnických pojišťoven. Je pochopitelné, že rozhodující slovo má ta, která eviduje největší počet klientů. Snazší je proto v této situaci postavení základních medicínských oborů, bez kterých si nelze zabezpečení zdravotní péče představit. Nechceme-li být poslední generací radiobiologů, musíme nezbytně definovat programovou náplň oboru „RADIOBIOLOGIE", stanovení jeho nosných úkolů a cílů i požadavků kladených na odbornost v této specializaci. Ostatní obory musí znát co jsme schopni nabídnout, v čem je naše nezastupitelnost. Rovněž tak musí být patrný náš podíl jak na pregraduálním, tak i postgraduálním vzdělávání. • • • • • • •
Proto za stěžejní oblasti radiobiologie považujeme následující body: studium vlivu ionizujícího i všech neionizujících forem záření na organizmus ať již v experimentu či na základě klinického pozorování; pokračování v klinických studiích věnovaných hledání dalších způsobů využíváni neionizujících forem záření s následným zpracováním potřebných metodik; prokázání nezbytnosti účasti radiobiologa v práci rádioterapeutických kolektivů, verifikovat zde jeho úkoly a prosadit jeho ohodnocení do sazebníku výkonů; prosadit, aby radiobiologie v rámci připravované změny postgraduálního vzdělávání byla samostatným oborem a lékař, který by prokázal v tomto oboru předepsané znalosti, měl oprávnění k výkonu samostatné práce a tato činnost byla ohodnocena v sazebníku výkonů; prokázat nezbytnost zastoupení radiobiologie při tvorbě plánů medicíny katastrof a v rámci tohoto oboru seznamovat s nejnovějšími klinickými poznatky formou přípravných kurzů atestanty k I. atestaci a v některých oborech u atestací nástavbových resp. atestací II. stupně; zajistit účast kvalifikovaného radiobiologa ve štábech podílejících se na likvidaci případných jaderných havárií; v rámci v současné době schváleného vysokoškolského zákona Parlamentem České republiky zajistit, aby radiobiologie byla vedena jako samostatný akreditovaný obor na všech lékařských fakultách. Zde vidíme nezbytnost úzké spolupráce s přednosty Ústavů biofyziky a nutnost jejich přesvědčení o nutnosti tohoto kroku.
V případě, že se podaří tyto úkoly splnit, radiobiologie se nestane oborem několika málo specialistů, zcela závislých na finančních možnostech grantových agentur, ale vysoce specializovaným klinickým oborem.
SOUČASNÉ VYUŽITÍ VF A UZ GENERÁTORU V ONKOLÓGII 1
K. Volenec.K., 2Hanuš,J.,
3
Vaňásek, J:
'ELLA-OS, Katedra lékařské biofyziky, Lékařská fakulta UK, Hradec Králové, 3 Fakultní nemocnice v Hradci Králové 2
Kombinace rádioterapie s hypertemií v současné době přechází z fáze experimentální léčby do rutinního standardního léčebného postupu,' Výběr indikací se sice stále omezuje na použití pro paliativní léčbu povrchově uložených nádorových struktur, ale řada klinických studií dokumentuje v kontrolovaných studiích již význam léčby i pro nádory uložené v hloubce. Základním požadavkem pro využití VF a UZ generátorů je optimalizace zpetnovazebného systému mezi generátorem, systémem pro monitorování teplot nebo přímo rozložení absorbované dávky a systémem řídícím v návaznosti na použité aplikátory. Autoři příspěvku se zaměřili zvláště na problémy souvisejícími s kalkulací SAR /distribuce absorbované dávky/. Jednou z cest je dokončení mezinárodního vývoje velkoplošných snímačů elektrické složky pole s využitím polovodičů v rastrovém uspořádání. První výsledky dávají naději na rychlé zavedení do klinické praxe. V kombinaci s nové vyvíjeným uspořádáním planárních termočlánkových snímačů by bylo možné detailně analyzoval průběh ohřevu a v kratších časových intervalech monitorovat změny teplotních profilů v diskrétnějších rozměrech nádorové tkáně. Zpětnovazebně řízení generátorů při využití popisovaných systémů by tudíž mohlo reagovat i na dílčí změny v perfuzi nádorové tkáně v reálných podmínkách, kdy nehomogenila tkáně z hlediska cévního zásobování je značná a stávající systém představuje dosud značné zjednodušení a je předmětem oprávněné kritiky celého komplexu. Na konkrétních případech získaných při využiti prvního komerčně dostupného ultrazvukového generátoru v ČR, který je konstruován pro hypertenmii jsou deklarovány též požadavky v rámci QA.
KONTRAINDIKACE LASEROVÉ TERAPIE
(Hon na čarodějnice aneb dramatické zprávy z Německa ovlivňují technický vývoj u nižších výkonových tříd.) Stratil,
J
MEDISTELLAR - Vzdělávací středisko pro laserovou terapii, CH-6314 Zug, Švýcarsko
1) Rozdělení účinků terapeutických laserových zdrojů: Účinky žádoucí (indikace): Tišení bolesti-analgetický Hojení zánětů -antiphlogistický Všeobecně regenerační Imunostimulativní 2) Účinky nežádoucí (kontraindikace) Oprávněné Sporné Neoprávněné 3) Závislost na výkonu a vlnové délce použitého laserového záření. 4) Dramatický vývoj v Německu: s V pátek 23.ledna.1998 publikuje televizní stanice ARD ve vysílacím bloku MONITOR naléhavé varování před používáním laserových pointerů dětmi ve školách a na hřištích. Ve vysílání jsou uvedeny případy nevratného poškození zraku u několika obětí této nejnovější módní vlny. • V sobotu 24.ledna publikuje list Berliner Zeitung podobné varování v článku s Weg gucken! Oftalmolog Dr. Harry Jagielski zde připouští možnost popálení oční sítnice. s Berlínský list Der Tagesspiegel uveřejňuje ve stejný den článek, ve kterém autor upozorňuje na aktivitu Spolkového úřadu pro pracovní, zdravotní a technickou bezpečnost LAGETSI v této záležitosti. s Téhož dne se v deníku Berliner Morgenpost objevuje první konkrétní popis případu: pan Peter Meier byl skupinkou mladistvých zasažen laserovým pointerem přímo do oka tak nešťastně, že musel být dopraven k lékařskému ošetření. 5) 26.1.1998 oznamuje poslanec CDU Dieter Hapel, že ohrožení bezpečnosti obyvatelstva nelze vyloučit a navrhuje omezení prodeje laserových ukazovátek podle věku kupujícího. V polovině února zavedla Velká Británie zákaz importu laserů, určených laické veřejnosti, jejichž výkon přesahuje 1 mW... 6) V rámci naší dlouhodobé studie, zabývající se vedlejšími účinky laserovách přístrojů výkonových tříd 1.2.3A, jakož i 3B jsme si vyžádali stanoviska osob , zodpovědných za uvedené články a vysílání, jakož i vedoucích pracovníků příslušných spolkových úřadů. Vzhledem k době, potřebné ke sběru jednotlivých ohlasů, bude jejich vyhodnocení autorem prezentováno až během přednášky dne 22.5.. 7) Závěr: ovlivnění technického vývoje u nižších výkonových tříd terapeutických laserů.
MODULACE FAGOCYTÁRNÍ AKTIVITY LEUKOCYTU LASEREM IN VITRO Luža, J., Hubáček, J. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta University Palackého v Olomouci. Otolaryngologická klinika FN v Olomouci.
Nespecifická imunita je pňrozenou.vrozenou obrannou schopností organismu. Klíčovou roli v nespecifických imunitních reakcích hraje fagocytóza. Efektivnost fagocytární reakce odráží aktuální funkční stav fagocytů, polymorfonukleárů (PMN) a monocytů (MO). Fagocyty pohotově reagují změnou své fagocytární aktivity na řadu faktorů prostředí a jeví se citlivým indikátorem působení různých imunomodulačních faktorů. Cílem naší studie je vyhodnocení změn fagocytární aktivity a adherence leukocytu in vitro, jež byly vystaveny záření různých typů laserů, He-Ne laser LA 1002 metra Blansko, Biostimul, Lasotronik, Eola a Biostimul-dioda. Testovali jsme imunomodulační efekt He-Ne laseru ( vlnová délka 633nm, s výkonem od 5 do 30 mW ), dále pak působení GaAlAs diodového laseru (vlnová délka 830nm, s výkonem 30 mW a s vlnovou délkou 633nm a výkonem 10 mW). Sledovali jsme také imunomodulační působení laseru v pulzním režimu, frekvence 4,8 Hz, 9,5 Hz a 18,2 Hz. V experimentu in vitro, expozice malým dávkám laserového záření ( do 0,8 J) zvyšuje signifikantně fagocytární aktivitu polymorfonukleárů (PMN cca o 28%) a monocytů ( MO cca o 22%). V těchto experimentálních podmínkách je také zvýšená adherence leukocytu. Při expozici leukocytu vyšším dávkám laserového zážení (od 1,2J) fagocytámí aktivita leukocytu je postupně snižována , při expozici dávkám vyšším než 2,4 J biostimulační efekt přechází v inhibici. Laser v pulznim režimu vykazuje stimulační efekt i při vyšších dávkách záření.
LASER STIMULAČNÍ TERAPIE A JEJÍ PŘÍNOS V GYNEKOLOGII A PORODNICTVÍ Havlík, I. Privátni gynekologicko-porodnická praxe, Hlučín
Laser stimulační terapie /LS77 svým účinkem analgetickým, protizánětlivým a biostimulačním mechanismem' nachází v poslední době uplatnění jak v gynekologii tak v porodnictví. K dispozici je celá škála laserových přístrojů jak v oblasti světla červeného - 632,8 nm, tak v oblasti infračerveného 670-904 nm se zabudovaným softwarem. Z hlediska lepši penetrace do tkáně dáváme přednost pulznímu režimu. Hustota energie by se měla pohybovat od 0,2-2,0 J/cm2. Za klasickou modulaci považujeme dle E.Nogiera 10 Hz. Předpokladem k ošetření je očištěná ozařovací plocha, po případě vyprázdněná dutina /absces/. Někdy však tato podmínka nemusí být splněna /zkušenosti autora/. Frekvence a počet aplikací je závislý od druhu onemocnění. Většinou 1x denně, maximálně 10 aplikací. Jaké jsou konkrétní indikace? Především zánětlivá i nezánětlivá onemocnění zevních rodidel /vulvitis, absces, furunkl, herpetické afekce, dystrofie, prurity vulvy/. Stavy po ošetření nezhoubných lézí čípku /studené koagulace, kryo, radiochirurgické ošetření/. Operační rány, epiziotomie, ruptúry, haematomy hráze. Výrazného efektu je docilováno při časné aplikaci - prakticky bezprostředně po sutuře. Další práce autora ukazuje využití LST u komplikovaného hojení. Na laserové záření dobře reaguje mastitis /jak svým analgetickým tak protizánětlivým účinkem/. Dále posttraumatické haematomy, kontuze. Kožní strie a jizvy patří spíše do oblasti kosmetiky. Méně obvyklé použití bývá u stres inkontinence I. st., dráždivého močového měchýře. Všeobecně možno říci, že léčba nízkovýkonným laserem v kategorii třídy lila - lllb pň dodržování indikací, kontraindikací a zachovávání hygienicko-bezpečnostních předpisů se pro daný obor jeví jako perspektivní fyzikální terapie.
BIOSTIMULAČNÍ LASER V PRVNÍ LINII LÉKAŘSKÉ PÉČE Kuna, P. Ordinace praktického lékaře, 551 01 Jaroměř
Tel.: (0442) 2939
Biostimulační, či neinvasivní laseroterapie má nezastupitelné místo v ordinaci praktického lékaře z těchto důvodů: zabezpečuje rychlou a účinnou pomoc při náhle vzniklých bolestivých stavech velmi špatně snášených nemocným (herpes simplex labialis , slizniční afty, herpes zoster, distorze, neuralgie, paresy apod.). napomáhá řešit chronické patologické stavy (špatně se hojící jizvy, chronické a recidivující tonsillitidy, epikondylity, vertebrogení chronické algické syndromy, bércové vředy apod.). Jde o metodu léčby, která je v současné době: finančně dostupná (vhodné lasery v cenách od 20 do 50 tisíc Kč) snižuje finanční náklady zdravotního zařízení časově nenáročná na vlastní léčebné aplikace (do 10 minut) časově příznivá v získání osvědčení po kvalifikační přípravě zajištěné společností ČLS JEP (2 dny) omezuje spotřebu léků
Radiobiologickou
Zůstává k řešení důležitý problém. Výkony laserem nehradí české zdravotní pojišťovny.
LASEROVÁ IRRADIACE OBLASTI GANGLIA STELLATA U ENTEZOPATIÍ HORNÍCH KONČETIN Nečasová, E. Oddělení léčebné rehabilitace a fyziatrie CDOZS, referenční pracoviště pro LLLTh, Žerotínovo nám. 6, 601 00 Brno Tel.: (05) 42213714
Entezopatie laterálního a mediálního epicondylu humeru jsou nejčastějšími entezopatiemi v oblasti horních končetin. Nebývají problémem diagnostickým, ale vstupy terapeutické jsou velmi často zatíženy závažnými chybami vyplývajícími z nepochopení významu iniciálni funkční poruchy hybného systému. Přetrvávající funkční poruchy a jejich řetězení vedou k progresivní strukturalizaci, chronicitě až ivalidizaci. I komplexní racionální terapie entezopatií (zahrnující ovlivnění lokálního procesu, který je vyvolávajícím faktorem svalových hypertonii, reflexních poruch, odstranění a kompenzace funkčních poruch a poruch statiky, úprava svalové disbalance a ovlivnění psychovegetativního syndromu, imobilizace v akutním stadiu, protetické pomůcky, medikace i fyzikální terapie, LTV a zásady back school) mohou vykazovat určité procento selhání, zejména u nespolupracujících pacientů a tehdy, je-li přítomna vegetativní disregulace. Účas vegetativního nervstva se zde uplatňuje zejména svým vasomotorickým působením, tj. regulací přítoku krve. Vzhledem k možným nežádoucím účinkům medikace bylo cílem studia této problematiky zjistit možné pozitivní uplatnění LLLTh, a to prostřednictvím ovlivnění funkce ganglia stellata ve smyslu omezení jeho vasokonstrikční aktivity. Předběžné výsledky na vzorku 6-ti pacientů ukazují, že se tímto postupem výrazně zkrátí doba léčení akutních projevů entezopatií v oblasti horních končetin. U dvou pacientů, kteří současně trpí rhinitis alergica, došlo navíc k signifikantnímu ústupu projevů tohoto onemocnění, což odpovídá podobným publikovaným závěrům (viz Takeyoshi et al. 1996). Aplikace byla všemi pacienty dobře tolerována a prosta jakýchkoliv vedlejších účinků. Cílem zveřejnění předběžných výsledků této studie je upozornění na výše zmíněný fenomén a jeho pozitiva. Mělo by být také impulsem pro ověřování tohoto bezpečného a neinvazivního léčebného postupu v praxi.
ENTEZOPATHIE A LLLT Malay, M. Poliklinika GŠ Armády SR TRENČÍN Fyziatricko rehabilitačné oddelenie
Autor vo svojom príspevku teoreticky charakterizuje entezopathie ako komplexný terapeutický problém. Päť ročné skúsenosti s aplikáciou LLLT u entezopathií stavajú laserovú liečbu ako metódu voľby s rýchlym a efektívnym výsledkom liečby. Vo svojej praxi využíva pulzný polovodičový GaAs laser s vlnovou díčkou 904 nm a s 15 W sondou, ktorý dosahuje výkon na sonde 11,2 mW. Aplikácia bodovo na miesta maximálnej bolestivosti s využitím systému zreťazenia pri dávke 2-4 J/cm2 s frekvenciou 5000 Hz v sérii 5 - 7 x denne, ďalšia séria 5 - 7 aplikácií ob deň a udržiavaca séria 5-10 aplikácií 1 x týždenne. Pri hodnotení výsledkov liečby využíva VAŠ /vizuálnu analogickú škálu/. Po vyhodnotení 70 pacientov sa na začiatku liečby VAŠ pohybovala v rozmedzí 10 - 7, po ukončení liečby v rozmedí 3 - 0. Za pozitívny efekt liečby považuje pokles hodnoty VAŠ na 3 a menej. Percentuálne bol pozitívny efekt liečby LLLT v 72 % pacientov.
LASER STIMULAČNÍ TERAPIE U KOMPLIKOVANÉHO HOJENÍ RAN V GYNEKOLOGICKO PÔRODNÍCKE PRAXI. Havlík, I. Privátní gynekologicko-porodnická praxe, Hlučín
Autor na základě svých zkušeností prezentuje na videozáznamu své zkušenosti s nízkovýkonným laserem lř. lila a lllb u komplikovaného hojeni ran a dalších případů, se kterými se setkává jak gynekolog tak i praktický lékař. V daném případě analgetický účinek laserového paprsku s ustupujícím edémem infiltraci a induraci zlepšuje momentální dyskomfort pacientky. Rychlejší odloučení nekrolických hmot z okrajů rány spolu s dalším klasickým ošetřením uspíší, byť per secundam, hojení dané rány. Efekt s dobrou akceptaci pacientky nacházíme u pruritu jak zánétlivé tak nezánětlivé etiologie. Rovněž haemalomy, kontuze v oblasti zevních pohlavních orgánů, prsu, jsou .vděčné" na uvedenou terapii. Všeobecně můžeme říci, že laserové záření v oblasti vlnové délky 632,8 - 904 nm spolu s ostatními léčebnými metodami je dobrým pomocníkem v praxi gynekologa i praktického lékaře.
VYUŽITÍ POLARIZOVANÉHO SVĚTLA PŘI LÉČBĚ EPISIOTOMIÍ Kymplová, J., Navrátil, L Ústav biofyziky, 1. LF UK, Salmovská 1, 120 00 Praha 2
Episiotomie - nástřih hráze je nejčastější porodnická operace. Jde o profylaktický výkon, který má ochránit hráz před repturou. Včasná episiotomie se pokládá v současnosti za mnohem šetrnější, pro matku i pro plod, než dlouhé zadržování postupu porodu. Gynekologie a porodnictví patří mezi obory, kde neinvazivní laseroterapie má široké uplatnění a zkušennosti potvrzují, že episiotomie je jednou z výhodných indikaci pro použití této terapie. Ovšem pro většinu nemocnic je v současných podmínkách laser příliš drahou a v porovnání s ostatními potřebami ne právě nezbytnou záležitostí. Tyto důvody nás vedly ke studii, ve které jsme využili polarizované světlo. Pro studii jsme použili přístroj FOTOMAGNETIK /výrobce AMBICO Rožnov pod Radhoštěm), který je cenově přijatelný, nenáročný na obsluhu i na vybavení pracoviště. FOTOMAGNETIK se skládá ze dvou částí - síťového napáječe a aplikátoru, který obsahuje kombinovanou ozařovací hlavici, sestavenou ze zdroje světla a magnetického zářiče. Přístroj má dva režimy činnosti, a to trvalý provoz světelného zářiče, anebo pulsni provoz, kdy se střídá v činnosti světelný a magnetický zářič. Délka pulsu je 1 sec, přičemž 60 % délky pulsu je v činnosti magnetický zářič a zbytek doby světelný zářič. Vlnová délka vyzařovaného světla je 660 nm. Terapie episiotomií byla prováděna přístrojem FOTOMAGNETIK na oddělení popôrodní péče u 582 pacientek. První terapie byla prováděna v den porodu, případně první den po porodu. Terapie se aplikovala jedenkrát denně 5 minut za použití kontinuálního režimu světelného zářiče, a to po celou dobu hospitalizace pacientky. V optimálním případě jsou pacientky hospitalizovány 5-6 dní po porodu, u vícerodiček je hospitalizace kratší. Průměrný počet aplikací byl 4,36 na pacientku. Episiotomie jsou velice často unfikovány, dochází k jejich rozpadu a k následné funkčně nevyhovujícímu zhojení, které si mnohdy vyžádá i další operační zákrok. Ve sledovaném souboru 582 pacientek došlo pouze u čtyřech pacientek ke komplikacím při hojení episiotomie. Komplikace se tedy ve sledovaném souboru vyskytly pouze pouze u 0,68 % pacientek. Naše zkušenosti s léčbou episiotomií jak laserem, tak fotomagnetickým stimulátorem hojení potvrzují, že lze tyto přístroje s výhodou použít k rychlejšímu a správnému hojení ran a zabránit tak pro ženu nepříjemnému a nevyhovujícímu zhojení episiotomie.
FYZIKÁLNÍ PRINCIPY LASERŮ A LASEROVÉHO ZÁŘENÍ Hulicius, E. Fyzikální Ústav AV ČR V přednášce bude stručně a jednoduše vysvětlen fyzikální princip laseru jako zdroje koherentního elektromagnetického záření ve viditelné a přilehlých (ultrafialová a infračervená) oblastech světelného spektra. 1) Schematicky budou znázorněny tň základní laserové části: • Aktivní prostředí. • Optický rezonátor. • Zdroj budiči energie. 2) Bude popsán vznik laserového zářeni: - konverzí některého druhu energie (např. elektrické, optické, chemické) na světelnou. Účinnost této přeměny je od téměř nuly do více než 8 0 % , podle typu laseru. V aktivním prostředí laseru vzniká tak zvaná inverze populace nositelů náboje, neboli nerovnovážné obsazení vyšších energetických elektronových hladin - to znamená, že dostatečné množství elektronů je vnějším budícím neboli excitačním polem vybuzeno do vyšších energetických stavů. Foton, který má vhodnou vlnovou délku neboli energii a je buďto spontánně (samovolně) generovaný v aktivní oblasti, nebo přiletí z vnějšku, interaguje s elektrony tak, že při přeskocích těchto elektronů zpět na nižší energetické hladiny vzniká nový foton stejných parametrů (barva, směr, polarizace, fáze) jako foton stimulující. Tento proces, podobný řetězové reakci, může být lavinovitý a velmi rychlý. Světlo se nejen zesiluje, ale vystupující svazek záření má diky výše popsané stimulaci zcela unikátní vlastnosti. 3) Podrobněji budou popsány aplikačně důležité fyzikální parametry laserového záření: Vyzařovaný optický výkon laserů je v rozsahu nW až PW (t. j . 10-9-1015W). Záření je obvykle vysoce monochromatické, polarizované, prostorově i časově koherentní, úzce směrové, má vysokou hustotu energie a je emitováno kontinuálně (spojitě) nebo v impulsech (od femtosekund, fs = 10-15sec). Obecně vzato laserové záření může mít vlnovou délku od gama záření, přes rentgenové, ultrafialové a viditelné vlnové délky až po mikrovlnné záření. Lasery emitující ve spektrální oblasti gama zářeni se nazývají grasery a v mikrovlnném spektru masery. Laserové zářeni jsou fotony nebo vlny prakticky identické, mají stejnou barvu (jsou monochromatické, tj. energii, neboli vlnovou délku či frekvenci, fázi, polarizaci a obvykle i směr. Tím se podstatně zefektivňuje zpracování laserového paprsku - snazší a daleko lepší fokusace (zvýšeni hustoty dopadajícího záření), minimalizuje se disperze ve vláknech, která je daná různou rychlosti šířeni světla (závislou na barvě) v opticky hustším prostředí (např. ve skle - nikoliv ve vakuu). Může se též dosáhnout rezonance s energetickými stavy či přechody v biologických tkáních s nepoměrně větší účinností než u obyčejného světla. Prostorová koherence laserového zářeni - nerozbíhavost, umožňuje podstatně vyšší a bodovou nebo čárovou fokusaci světla a mnohem vyšší intenzity osvitu. Díky této koherenci je též možné laserové světlo snadno zavádět do optických světlovodů. Tento parametr se ovšem podle technického provedenílaserů velmi liší a rozdíly jsou obrovské Další parametry, jako jsou: - fázová koherence - světelné vlny jsou nejen stejné z hlediska frekvence - (monochromatickost), ale nejsou ani vůči sobě posunuté v čase - jsou ve fázi. - polarizace - příčné vlny elektromagnetického záření kmitají ve stejné rovině - jsou stejně polarizovány, jsou principiálně velmi významné a zajímavé a jsou i v řadě fyzikálních experimentů využívány. Mechanismus jejich působeni na biologické materiály stále není jasný, může však být velmi významný - rezonance, katalytické či stimulující procesy ve složitých molekulách, nebo chemických reakcích mohou být pro polarizované a koherentní světlo účinnějši, selektivnější, nebo prostě jiné. 4) Zmíněny budou i některé důležitější technické parametry laserů : Funkce laseru jako přístroje je omezena řadou technických parametrů, které jsou v podstatě určeny fyzikálními parametry aktivního prostředí, zvoleným rezonátorem a technikou použitého buzení, čili čerpání laseru. Podrobně budou popsány jinde v této práci, zde uvedu pouze základní souvislosti důležitých parametrů laserů s technicko-fyzikálnimi podmínkami: Prahový budící výkon, max. výkon Životnost, spolehlivost Délka impulzu, max. a min. opakovači frekvence Stabilita signálu - šum, fluktuace
LASER JAKO ZDROJ ZÁŘENÍ PRO NAVOZENÍ FOTODYNAMICKÉHO JEVU 1
Kubínek, R., 2Wagner, 3Jírova D.
1
Ústav lékařské biofyziky Lékařské fakulty Univerzity Palackého, Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc, tel. 068/5632106 , fax 068/6532966, E-mail:
[email protected] 2 Katedra optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, tř.17. listopadu 10, 772 00 Olomouc 3 Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 ÚVOD Fotodynamická terapie vyžaduje pro vyvolání cytotoxicity v příslušné tkáni tři zároveň působící součásti: fotosenzitizér, světlo a kyslík. Požadavky na volbu zdroje pro vyvolání fotodynamického jevu vychází ze studia spektrálních vlastností fotosenzitizérů. Přitom je třeba brát ohled na faktor vlnové délky použitého světla, která souvisí s hloubkou penetrace záření ve tkáni, tedy s účinným objemem tkáně ve kterém může být fotodynamický efekt vyvolán. Vlnová délka zdroje záření by měla v ideálním případě korespondovat s jedním absorpčním maximem fotosenzitizérů. Vzhledem k tomu, že hloubka penetrace záření do tkáně je funkcí vlnové délky, je vhodné použít fotosenzitizéry s velkou absorpcí v dlouhovlnné oblasti spektra viditelného záření. Pro studium spektrálních vlastností je vhodné použít jako fotosenzitizér některý s derivátů ftalocyaninu, které mají velkou absorpci právě v dlouhovlnné oblasti spektra. SPEKTRÁLNÍ VLASTNOSTI FOTOSENZITIZÉRŮ A METODY JEJICH MĚŘENÍ Absorpční spektra byla měřena na spektrometru Pye-Unicam SP8-100. Koncentrace fotosenzitizérů byla 1.10 5 M, pH = 7,6 (použitý pufr Tris (hydroxymetyl) aminometan-HCI). Fluorescenční emisní a excitační spektra byla měřena na spektrofluorimetru HITACHI F4500. Pro různé typy fotosenzitizérů (ftalocyaniny CIAIPcS2 a ZnPcS 2 , PPIX) byla měřena závislost intenzity fluorescence na vlnové délce pro různé koncentrace fotosenzitizérů (ředění Aqua per inj.). Rozsah koncentrací pro fluorescenční a absorpční měření byl zvolen od 0,09 ng/ml do 9 (ig/ml. VÝSLEDKY A DISKUZE Vlnová délka by měla v ideálním případě korespondovat s jedním z absorpčních maxim fotosenzitizérů. Ftalocyaniny mají velkou absorpci v UVA oblasti spektra elektromagnetického záření s maximem píku při 350 nm a ve viditelné oblasti spektra mezi 650 a 700 nm s maximem v 670 nm. Pro srovnání byla měřena také spektra fotosenzitizérů PPIX. Ten má také velkou absorpci v UVA oblasti spektra s absorpčním maximem 370 nm. Absorpce ve viditelné oblasti klesá postupně k nule přibližně u vlnové délky 700 nm. Proto jsou ftalocyaniny nejvhodnější z důvodu jejich absorpce v dlouhovlnné oblasti spektra. Jako nejvhodnější zdroj záření se jeví, z hlediska jeho významných vlastností (monochromatičnost a koherence), laser. Na základě analýzy spektrálních vlastností ftalocyaninu byl vybrán polovodičový laser (LASOTRONIC) s výkonem 50 mW a o vlnové délce 670 nm. Tato vlnová délka koresponduje s absorpčním maximem většiny ftalocyaninu (670 nm) a je tak s největší účinností zajištěna jedna z podmínek pro vyvolání fotodynamického jevu PODĚKOVÁNÍ Tento výzkum byl podporován z prostředků grantu IGA MZ ČR č. 3985-3
POSTAVENÍ VÝKONNÝCH LASERŮ V SOUČASNÉ MEDICÍNĚ Marek, J. Medicom a.s., Antala Staška 80, 140 00 Praha 4
VYUŽITÍ KTP LASERU K ODSTRANĚNÍ CÉVNÍCH ANOMÁLIÍ OBLIČEJE A DOLNÍCH KONČETIN ( kombinace s dalšími metodami) Foldyna, A. Zlínské Lasercentrum, Dřevnlcká 377, 780 01 Zlín Dělení cévních anomálii I. teleangieclasie, pavoučkové névy do 1 mm červené I.A teleangieclalická tkáň do 0,2 mm červené / převážně obličej / I.B souvislé teleangieclasie dolní končetiny, souvisejí se safénovým systémem, průměr do 1 mm II. směs teleangieclazii a varíkozit bez spojení se safénovým systémem , průměr 1-6 mm, modré - modročervené lll.retikulární nesafénové varikozíly průměr 2 - 6 mm, modré, modrozelené IV. safénové varikozity průměr více jako 8 mm, modré, modrozelené Možnosti oěelřeni cévních anomálií 1. skleroterapie 2. elektrokoagulace 3. chirurgické metody 4. laser Laser se používá pro řešení cévních struktrurdo průměru 1,5 mm. V průběhu vývoje se k terapii používalo několi typů laserů argon CO2 NeodynYAG současné době se užívají dva typy laserů pulzní barvivové lasery s vlnovou délkou 585, 600 či 605 nm a délkou pulsu 0,5 a 1,5 ms KTP lasery Starpuls 532nm 1 do 10 ms Faktory důležité pro selektivní fototermolýzu cévních struktur • vlnová délka musí zasahovat do jednoho z absorbčních paeku oxyhemoglobinu 575.585.600 nrbo 532 • termální relaxační čas 1 -15 ms při průměru cévy 0,5 mm 2,5 ms 1 mm 10 ms • dostatečná energetická hustota KTP výrobek firmy Laserscope AURA StarPuls Parametry: vlnová délka 532 nm délka pulzu 1-10ms \ . • energetická hustota 1 - 999 J/cm2 Indikace: teleangiectasiae obličeje teleangieclasiae dolních končetin naevae flammei ' hemangimy nodulárni / kůže, sliznice /
*'
Kombinace při terapii hlavné při terapii metlic dolních končetin, kde se až v Q0% provádí kombinace s kompresivní skleroterapii a případným chirurgickým zákrokem na žilách o průměru větším než 6 mm / phlebectomie, ligace perforátorů. Transcutánní ligalury, selektivní ministripping, crossectomia se slrippingem /. Celkový počet ošetřených pacientů na KTP 2800.
VYUŽITÍ POLOVODIČOVÉHO LASERU PRO FOTODYNAMICKOU TERAPII 1
Kolářová,H.,2 Jírova, D., 3Ditrichová, D., 2Bendová, H.
Centrum molekulární biologie a medicíny UP, Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc, Hněvolínská 3, 775 15 Olomouc 2 Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48,140 00 Praha 3 Kožní klinika FN Olomouc, I.P. Pavlova 35,775 20 Olomouc e-mail: Kol.fijrisc.upolxz..
lei. (066) 5632103
V současné době jsou intenzivně studovány nové možnosti fotochemoterapie nádorových onemocnění. Princip léčby je založen na fotodynamickém účinku. Obecně lze tento jev definovat jako schopnost folosenzibilizujícich látek, především organických barviv, vyvolávat za přítomnosti světelného záření oxidaci nejrůznějších látek. Tento účinek se převážně studuje na biologických soustavách, které se poškozují senzibilizovanou fotooxidací. Princip léčby nádorů je založen na celkovém nebo zevním podání fotodynamicky aktivní látky s následným ozářením UVA nebo viditelným světlem. Dochází k absorpci světla fotosenzibilizátorem a k přesunu transformované energie na kyslík se vznikem singletového kyslíku, který je reaktivnější než základní molekulární stav a vede k oxidaci membránových lipidů a proteinů, což se projevuje cytolýzou a tumorózní destrukcí. Dosud bylo studováno několik tříd fotosenzibilizátorů včetně porfyrinů, chlorinů (redukovaných porfyrinů), ftalocyaninů a různých organických barviv. Koncentrace fotosenzibilizátorů v cílovém objemu musí být v určitém vztahu k dávce ozáření. Obecně se předpokládá, že při vyšších koncentracích fotosenzibilizátorů je zapotřebí méně světelné energie a naopak. Pro stanovení optimálních dávek aplikovaných in vivo nebo in loco je nezbytné předem vylestovat maximální netoxickou koncentraci na modelových systémech a rovněž stanovit dávku ozáření. Jako zdroj záření je vhodní zvolit laser vzhledem k jeho výjimečným vlastnostem ve srovnání s jinými zdroji zářeni. Vzhledem k uvažované možnosti využití fotosenzibilizátorů pro fotodynamickou terapii nádorů, kdy bude třeba zajistit co nejkratší ozařovací časy a tedy velkou intenzitu záření na relativně malých plochách, vyhovuje nejlépe právě laser. Na našem pracovišti se zabýváme studiem ftalocyaninů, které představují novou generaci látek pro fotodynamickou léčbu tumorů V rámci spolupráce s Výzkumným ústavem organických syntéz v Rybitvi (Ing. Jan Rakušan, CSc.) ověřujeme jejich vlastnosti. Ralocyaniny jsou syntetické porfyriny vykazující největší absorpci v dlouhovlnné oblasti viditelného spektra. Jsou chelovány zinkem nebo hliníkem a tyto diamagnetické kovy zvyšují jejich fototoxicitu. Ralocyaniny vstupují do buněk endocytózou a jsou lokalizovány v lysozomech. Dále se ftalocyaniny akumulují v mikrozomech a mitochondriích. V předložené práci byl pro navození fotodynamického jevu použitý polovodičový laser firmy Lasotronic (vlnová délka 675 nm, výstupní výkon 50 mW). Morfologické buněčné změny byly studovány v inversním fluorescenčním mikroskopu Olympus IX 70. Fotodynamická terapie nádorů s využitím fotosenzibilizujicích látek patří k perspektivním terapeutickým metodám v onkológii, zejména při léčbě primárních kožních nádorů, kožních metastáz i maligních tumorů jiných systémů. V klinickém výzkumu lze velmi těžce objekttvizovat výsledky, a proto je nutné pracovat s experimentálními modely.
Poděkování:
Výzkumná práce byla umožněna grantovým projektem IGA MZČR 3985 -3 a grantem MŠMT VS 96 154
NAŠE ZKUŠENOSTI S EFEKTY LÉČBY RUBÍNOVÝM LASEREM Pacejka, M., Kudrna, R. Zlínské Lasercentrum, Dřevnická 377, 760 01 Zlín
Parametry: • vlnová délka 694 nm • energetická hustota od 4,5 J/cm2 do 45 J/cm2 • délka pulzu 30 ns a 1 ms • režimy - ultrapuls H longpuls Užiti: • ullrapulzní mode odstranění tetováží profesinálních, amatérských odstranění posttraumattckých tetováží odstranění poslimflamatorních hyperpigmentací odstranění pih odstranění hyperpigmentací po hormonální antikoncepci stařecké pigmentace solární lentigo • longpulsed mode užilí k depilaci Při použití v ullrapulzním režimu dochází k rozbití pigmentu na drobné fragmenty velkým energetickým peakem až 82 MW při délce pulzu 30 ns. Fragmenty jsou odstraněny fagocytozou. Odstranění tetováží lépe se odstraňuje profesionální tetováž než amatérská. Vždy je třeba několik sezení / 2 - 6 u profesionálních a 3 - 10 u amatérské / s odstupem 6 týdnů. Nejlépe se odstraňuje černá a modrá, velmi obtížně zelená a prakticky nelze odstranit červenou, žlutou, bílou. Opatrné s kosmetickou tetováží - permanentním make up - častá změna barev po laseroterapii. Odstranění hyperpigmentací velmi dobrý efekt u pih.solárního lentiga , pigmentací po hormonální antikoncepci. Pň melasma či chloasma lépe použit jiný typ laseru. Ošetření lze zpravidla provézt bez znecitlivení, po oěetření ošetřené plochy, které ustupuje do týdne.
dochází k lehké hyperemii a otoku
Při užití longpulsed modu se paprsek po průchodu rozptyluje a vstřebává se v pigmentu, který se vytváří ve folikulech v anagen fázi. Po vstřebání dochází termické nekróze folikulu. Při telogen či catagen fázi vzhledem k malému množství pigmentu nedochází k poškození foliklu. Paprsek rubínového laseru proniká do hloubky 3 - 4 mm. Nejvhodnější pro ošetření jsou jedinci světlé pletl s tmavými chloupky. U blond chloupků efekt nevýrazný. Vzhledem ke střídání růstových fází je třeba několik ošetření / 3 - 7 /k redukci chloupků.. Při správné indikaci dochází k výrazné redukci, ale ne k úplné eliminaci chloupků. Při ošetření je možný i přechodný efekt. Výkon se provádí zpravidla bez anestezie, po zákroku je ošetřená plocha lehce zarudlá a oteklá.
PLASTIKA OČNÍCH VÍČEK LASEREM CO 2 Hanuš, P.
