Novinky v redakci - Zmìna kontaktní adresy!!! Pro kontakt s redakcí používejte prosím výhradnì novou kontaktní adresu Mgr. Tomáš Hromádka Hlavní 81 141 00 Praha 4 Ostatní kontakty zùstávají beze zmìny. - Výraznou zmìnu zaznamenaly redakèní internetové stránky zpravodaje KRONIKY A KRONIKÁØI, kde i nadále pøevažuje základní informaèní charakter. Jak již bylo v minulém èísle uvedeno, zrušena byla možnost stahování pøedchozích èísel zpravodaje. - Komplet všech deseti dosud vydaných èísel jako xeroxovou kopii zasílám za 500,- Kè vèetnì doporuèeného poštovného. Chybí vám nìjaké èíslo? Napište si o nìj a zašlete složenkou nebo pøevodem na úèet 75,- Kè (jde o náklady za xeroxovou kopii a obyèejné poštovné). - Na stránkách http://kronika.sf.cz nabízím v rubrice Antikvariát pøebytky z mé knihovny a knihoven mých pøátel. Èasto se jedná o dnes již nedostupné tituly z rùzných oblastí.V seznamu je uveden autor knihy, název knihy, rok a místo vydání, stav knihy a cena. K výsledné cenì je nutno pøipoèítat doporuèené poštovné a obálku, která zajistí bezpeèné doruèení na vaši adresu.
Kroniky a kronikáøi / Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky. Èíslo 10. vzniklo z iniciativy Mgr. Tomáše Hromádky v srpnu 2005. Vychází nepravidelnì. Kontakt: Hlavní 81, 141 00 Praha 4. E-mail:
[email protected], tel. 777 944 684. Cena: 43 Kè (vèetnì poštovného a nákladù na nutnou administrativu). Náklad: 120 výtiskù.
Kroniky a kronikáøi
http://kronika.sf.cz
Zpravodaj je vydáván pro potøebu kronikáøù jako samizdatová tiskovina. Jakékoliv kopírování (i èásti) je povoleno. Neprošlo jazykovou úpravou.
knihách objevují i výstøižky z novin, fotografie èi staré pohlednice. Nìkteré obce však už využívají elektronické uchovávání dat. Fotografie na CD uchovávají v Námìšti na Hané, na poèítaèi píše v souèasnosti kroniku kronikáøka Velké Bystøice. Unikátem je kronika Bystrovan na Olomoucku. Obecní úøad ji nechal naskenovat a vyvìsit na webové stránky. Nápadem se nechal inspirovat i starosta Velké Bystøice Marek Pazdera: „Uvažujeme o digitalizaci starých obecních kronik, aby k nim mìl pøístup každý.“ Odmìna, kterou obecní kronikáøi za svou práci dostávají, je spíše symbolická. Pohybuje se vìtšinou mezi jedním a dvìma tisíci korunami mìsíènì, v nìkterých obcích je ale i podstatnì menší. MF Dnes 2.7.2005, ŽANETA HORÁKOVÁ
Kroniky a kronikáøi Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky
10 43 Kè (s poštovným)
První polovina roku 2005 pøinesla oživení v oblasti právního zakotvení kronikáøské èinnosti. Po více než pìtaosmdesáti letech pøišli poslanci Poslanecké snìmovny Parlamentu Èeské republiky s návrhem nového kronikáøského zákona. Jak vypadal jejich návrh a jak projednávání tohoto zákona dopadlo? Bližší informace najdete uvnitø zpravodaje.
Návrh kronikáøského zákona v parlamentu! Dìje se neuvìøitelné - v parlamentu se od bøezna projednává nový zákon o kronikách obcí. Nabízíme vám kompletní pøehled o prùbìhu projednávání uvedeného kronikáøského zákona. Vycházíme pøitom z volnì pøístupných internetových stránek Poslanecké snìmovny. Jsme si vìdomi toho, že vìtšina ètenáøù kronikáøského zpravodaje nemá internet k dispozici. Z toho dùvodu otiskujeme v plném znìní všechny materiály týkající se uvedeného tématu. Stav projednávání je ke dni 15. srpna 2005. Prùbìh projednávání zákona Skupina poslancù Jitka Gruntová (KSÈM), Vlastislav Antolák (KSÈM), Radko Martínek (ÈSSD) a Karel Šplíchal (ÈSSD) pøedložila snìmovnì návrh zákona 31. bøezna 2005. Zástupce navrhovatele: Gruntová Jitka a další. Návrh zákona rozeslán poslancùm jako tisk 940/0 dne 1. 4. 2005. Návrh zaslán vládì k vyjádøení stanoviska 4. 4. 2005. Vláda zaslala stanovisko 28. 4. 2005. Stanovisko vlády rozesláno poslancùm 29. 4. 2005 jako tisk 940/1 (nesouhlas). Organizaèní výbor projednání návrhu zákona doporuèil 4. 5. 2005. Urèil zpravodaje: Lubomír Suk a navrhl pøikázat k projednání výborùm: Výbor pro veøejnou správu, regionální rozvoj a životní prostøedí 1. ètení probìhlo 22. 6. 2005 na 45. schùzi. Návrh zákona pøikázán k projednání výborùm (usnesení è. 1746). Výbor pro veøejnou správu, regionální rozvoj a životní prostøedí návrh zákona neprojednal.
Kronikáø. Profese na vymøení Zápisy o historii jsou pro obce pokladem. Kronikáøù je ale na nelehkou práci málo Støední Morava - Kronika je pokladem obce. Kronikáøi do ní zaznamenávají dùležité události i zajímavosti, informace o nových stavbách, životì místních organizací a nechybí ani zmínky o poèasí. Psaní obecních dìjin je však velmi pracné a pro kronikáøe musí být koníèkem. Najít kronikáøe je díky tomu zvláštì v menších obcích velmi obtížné. Kronikáø musí s obcí dýchat. Mít k ní vztah „Sehnat nového kronikáøe je velký problém. Obešel jsem spoustu lidí - uèitele i další obyvatele obce, ale bezvýslednì,“ øíká starosta Drahanovic Ivo Richter. „Už jsme uvažovali i o firmì, která by pro obec kroniku psala, ale upustili jsme od toho, protože kronikáø musí mít k obci vztah, musí s ní dýchat,“ dodává. Kronikáøe v Drahanovicích shánìjí zhruba rok a pùl. Podobný problém mají i v Troubkách na Pøerovsku. Oficiálnì je kronikáøem od roku 1997 souèasný starosta obce František Nìmèák. „Pozdìji jsem se stal starostou a skloubit všechny povinnosti je problematické. Vedu si podkladové zápisy i fotodokumentaci, ale k zapsání informací do kroniky jsem se ještì nedostal,“ vysvìtluje starosta. Nového kronikáøe hledají marnì. „Nemáme lidi zamìøené tímto smìrem. Mladá historièka, o které jsme uvažovali, se nám provdala pryè a nikdo jiný nemá zájem,“ øíká Nìmèák. Máme štìstí. Sehnali jsme kronikáøe Obce, které se kronikáøem èi kronikáøkou pochlubit mohou, mluví o velkém štìstí. „Kroniku nám už léta vede naše kronikáøka, která zároveò dìlá i obecní èasopis. Není to jednoduchá práce, obec není malá a vìcí, které se zaznamenávají, je hodnì. Mìli jsme štìstí,“ øíká starosta Bohuòovic na Olomoucku Jiøí Petøek. Èasovou nároènost práce potvrzuje i bohuòovická kronikáøka Anna Grúzová: „Jen opsání jednoho roku života obce trvá zhruba dva až tøi mìsíce. Èlovìk pøedtím samozøejmì musí sledovat dìní, nachystat si podklady, pøipravit stránky v kronice, nalinkovat je, rozvrhnout si text a podobnì. Já navíc do kroniky kreslím i obrázky. Moc mì to baví.“ Také plumlovský kronikáø Josef Pálka vìnuje kronice veškerý volný èas. „Máme velmi schopného kronikáøe. Má svoji komùrku na mìstském úøadì, kde tráví spoustu èasu. Kromì psaní souèasné kroniky pøepisuje také staré koncepty, které nebyly do kroniky v minulosti pøepsány,“ øíká plumlovský starosta Ladislav Otruba. Jak se píše kronika? Vìtšinou ruènì Kroniku si vìtšina obcí píše ruènì. „Do roku 1997 máme nádhernou kroniku, která je psaná kaligraficky a pøekrásnì malovaná, má hezky zdobené lišty. I v souèasnosti kronikáøka tvoøí kroniku ruènì,“ øíká starosta Lutína Antonín Bábek. Ruènì a dokumentárním inkoustem tvoøí kroniku i kronikáø v Námìšti na Hané èi v Tìšeticích a kronikáøka v Senici na Hané. Kromì zápisù se v obecních pamìtních
2
Obr. na úvodní stranì reprodukce z latinsky psané èeské kroniky Chronica Boemorum, zdroj: internet
23
rád, že si kniha zatím našla cestu nejen do øady veøejných knihoven, ale i do knihoven archivních èi do knihoven renomovaných muzeí a vysokých škol prakticky z celých Èech i Moravy a dokonce i do zahranièí. V souèasné dobì mám na skladì ještì cca 1/3 zásob a je logické, že je v mém zájmu úspìšnì distribuovat i tento zbytek. Vydání publikace bylo totiž záležitostí nesmírnì nákladnou a pouze lidé zasvìcení jistì vìdí, co to vše obnáší. Otevøete si libovolnou pøílohu a získáte ucelenìjší pøedstavu o publikaci, kterou vám nabízím. Podrobnìjší informace mùžete nalézt i na webbových stránkách Mìstské knihovny v Klatovech. Cena publikace vydávané u pøíležitosti 165. výroèí “narození sušické sirky” je 299,- Kè. Mìla by si najít cestu nejen ke sbìratelùm - filumenistùm, ale i k široké ètenáøské veøejnosti. Kontaktní e-mail autora je
[email protected], tel. 376595155
Tisk 940/0
PARLAMENT ÈESKÉ REPUBLIKY Poslanecká snìmovna 2005 IV. volební období ___________________________________________________________ 940
Z regionálního tisku
Návrh poslancù Jitky Gruntové, Vlastislava Antoláka, Radko Martínka a Karla Šplíchala
Sbírám a píšu, øíká kronikáøka. Všechno ruènì a inkoustem Zajímavost Práce je to tìžká. A musíte ji mít rádi, øíká kronikáøka Choliny Svatava Chybová Cholina - Informace o poèasí, poètu narozených dìtí, volbách, ale i cenách zboží v místním obchodì èi jízdních øádech autobusù zaznamenává už patnáct let do cholinské obecní kroniky místní kronikáøka Svatava Chybová. „Kronikáøkou jsem se stala v roce 1991, když zemøel kronikáø, správce muzea a tvùrce našeho depozita Josef Kocvrlich, který kroniku vedl od roku 1942. Byl velkým patriotem, sbíral fotky, mapy, fotografoval místní domy, ulice, památky a s pomocí pøátel založil muzeum,“ øíká Svatava Chybová. „Zdìdila“ tak spoustu materiálù, které spoleènì s vedoucí muzea roztøídily, inventarizovaly a dále je doplòují. Postupem èasu si také vytvoøila vlastní systém psaní kroniky. Poøád ji však píše ruènì, dokumentaèním inkoustem. „Do velkých svazkù se mi psalo špatnì, a proto když jsem dokonèila svazek po panu Kocvrlichovi, zaèala jsem psát na velké listy papíru. Až jich bude dost, teprve potom je necháme svázat,“ popisuje svou práci. Do kroniky zapisuje události vždy po roce. „Celý rok sbírám materiály. Mám všude plné šuplíky, informace si píšu na papíry i do pro nì urèeného bloku,“ øíká kronikáøka. Nejvíce materiálù se jí sejde na konci roku, kdy získává údaje o poètu obyvatel, novì narozených dìtech, svatbách i èinnosti obecního úøadu. „Podklady se scházejí do bøezna, až do kvìtna mi pak trvá vše pøepsat naèisto do kroniky,“ vypráví Chybová. Informace shání rùznì. Spoustu vìcí se dozví tøeba pøi procházkách se psem. „Napøíklad se soukromými organizacemi to není jednoduché. Záleží jen na nich, jestli mi o své èinnosti nìco øeknou. Nìkdy je to perná práce,“ usmívá se. Kromì psaní kroniky si zapisuje i informace o vývoji školy èi stavebních pracích. „ Mám zpracovaný napøíklad pøehled vìtších oprav v obci od roku 1880,“ øíká kronikáøka. Upozoròuje také na obecní depozitum, které obsahuje fotky všech cholinských domù v minulosti i dnes vèetnì údajù, kdo je postavil a obývá.
22
na vydání zákona o kronikách obcí ZÁKON ze dne ………….. 2005, o kronikách obcí
Parlament se usnesl na tomto zákonì Èeské republiky: §1 Úvodní ustanovení Každá obec vede kroniku obce (dále jen "kronika"), do níž se zaznamenávají zprávy o dùležitých a pamìtihodných událostech v obci pro informaci i pouèení budoucím generacím. §2 Vedení a uložení kroniky (1) Kronika je vedena jako ruènì psaná kniha s èíslovanými listy nebo v elektronické podobì s následným tiskem èíslovaných listù po uzavøení každého kalendáøního roku na trvanlivém papíøe urèeném pro dokumenty), které se zajistí vazbou. 3
(2) Nedílnou souèástí kroniky je pøíloha, která obsahuje písemné, obrazové nebo zvukové dokumenty doplòující zápis v kronice.
Smutný dopis v redakci
(3) Obec zabezpeèí kroniku proti ztrátì, poškození a neoprávnìnému pøístupu. §3 Zápis do kroniky Zápis do kroniky se provádí nejménì jedenkrát za kalendáøní rok. O obsahu zápisu rozhoduje obec. §4 Nahlížení do kroniky a využití kroniky Do kroniky mùže každý nahlédnout ve vymezené dobì na obecním úøadì; pokud je nahlížení umožnìno do kroniky ruènì psané nebo do kroniky v podobì tištìné vázané papírové knihy s èíslovanými listy, dìje se tak pod dohledem kronikáøe. Obèan obce starší 18 let, jakož i osoba, které zákon pøiznává práva obèana obce, mùže navrhnout písemnì zmìnu, doplnìní nebo opravu zápisu v kronice. Obec na základì tìchto návrhù podle okolností zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak zmìní. §5 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních. 2. Vládní naøízení è.169/1932 Sb., o pamìtních knihách obecních.
§6 Úèinnost Tento zákon nabývá úèinnosti dnem 1. ledna 2006. DÙVODOVÁ ZPRÁVA Obecná èást: Dosud platný zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních, stejnì tak jako jeho provádìcí pøedpisy (Vládní naøízení è. 169/1932 Sb., o pamìtních knihách obecních, a Výnos ministerstva kultury o vedení kronik è. 69421/1955, poø. è. 15/56 Sbírky instrukcí pro národní výbory 1956), jsou zastaralé, neodpovídají soudobým potøebám z hlediska vìcného a nejsou ve shodì se stávající legislativou, zejména zákonem è. 128/2000 Sb., o obcích. Tento nesoulad a souèasnì legislativní potøeba zabezpeèit vedení kronik obcí byla pro pøedkladatele podnìtem k pøedložení tohoto návrhu zákona. 4
Vážený pane Hromádko, (...) Já jsem s kronikou obce Nebušic skonèila k poslednímu prosinci 2004 po celých deseti letech, ve chvíli, kdy jsem zjistila, že sbíráním materiálù, psaním atd. trávím èím dál víc èasu, což by mi ani tak nevadilo, ale hlavnì už ne s takovou radostí jako døív. Pocit,který mì èím dál èastìji provázel byl ten, že už ani nejsem dost objektivní psát pravdivì všechny pøíspìvky do naší kroniky. A navíc pøístup zastupitelstva ke kronice, kronikáøi a historii obce je jaksi kulantnì øeèeno velmi vlažný a vydal by na celý samostatný èlánek, nebo pár hodin hovoru nad kávou.Moc ten pøístup nechápu, mrzí mì, je to dost povrchní, ale jak sám urèitì víte, špatnì se s tím pracuje. Bohužel posledního setkání kronikáøù jsem se nemohla zúèastnit a navíc se tam takové vìci nedají a ani nemohou øešit. A tak smekám pøed ostatními kronikáøi, moc je ode mne pozdravujte a snad se nìkdy potkáme a popovídáme. Zdravím Pavla Nápravová., Praha
Vyšla kniha o pošumavských sirkárnách
Její autor - Tomáš Cihláø z Paèejova nám o publikaci napsal: Knihu Pošumavské sirkárny jsem vydal vlastním nákladem. Na rukopisu knihy jsem pracoval po dobu tøí let a pokusil jsem se v ní zúroèit a skloubit své dlouholeté zkušenosti z oboru filumenie a souèasnì znalosti Šumavy a potažmo celého Pošumaví. Domnívám se však, že publikace dostala i jakýsi výrazný nadregionální charakter, protože zachycuje dìjiny èeské zápalky, které se zaèaly psát právì pøed 165 lety v Sušici - kolébce èeského sirkaøství. Kniha zachycuje historii starých velkých i tìch úplnì malých sirkáren z oblasti centrální a jižní Šumavy, Pošumaví a Chodska /Sušice, Kašperské Hory, Dlouhá Ves, Horažïovice, Klatovy, Nýrsko, Zlatá Koruna, Husinec, Prachatice, Strážný, Borová Lada, Nové Hutì, Horská Kvilda, Vimperk, Kdynì, Koloveè, Domažlice, Klenèí, Nemanice, Nahošice/. Souèástí knihy je i bohatá barevná obrazová pøíloha s reprodukcemi starých zápalkových nálepek. Ètenáø - laik i odborník získá podrobné informace o tìch nejstarších technologiích výroby sirek, nalezne zde ukázky široké škály výrobkù tohoto významného výrobního odvìtví, citace èlánkù z dobového tisku, reprodukce starých fotografiií apod. Souèástí knihy formátu A 4 je i bohatá barevná obrazová pøíloha s ukázkami starých dobových etiket z let 1850-1890 /viz pøílohy/. Text knihy /samozøejmì vázané/ je vytisknutý na kvalitním silném papíru, barevná pøíloha pak na papíru køídovém. Jsem 21
Kronikáøská setkávání a výstavy
+ Setkání kronikáøù v semilském archivu 4. listopadu se myslím vydaøilo.Podrobná zpráva PhDr. V. Jakoubìové o aktuálních událostech v turnovském muzeu ukázala, že jde o instituci kypící životem a nápady. Pøedstavili jsme knihu o podnikání na Jilemnicku, Semilsku a Turnovsku, prùvodce po nemovitých židovských památkách v Èechách, 16. roèník vlastivìdného sborníku Z Èeského ráje a Podkrkonoší, sborník z loòské konference o F. L. Riegrovi a první svazek Archivu Èeského ráje z Muzea Èeského ráje v Turnovì. Dr. Vladimíra Jakoubìová jako garantka projektu Ministerstva kultury - péèe o tradièní lidovou kulturu - požádala kronikáøe o spolupráci pøi evidenci a dokumentaci projevù této kultury a dotazníky byly již pravdìpodobnì zaslány i tìm, kteøí na setkání chybìli. Velmi Vás prosíme o podporu tohoto výzkumu a vìøíme, že se paní doktorce podaøí v našem okrese brzy vytvoøit i stálou sí• dobrovolných zpravodajù. Øada kronikáøù pøinesla své kroniky, pøílohy i jednotlivé fotografie. Rozsahem a kvalitou zpracování tentokrát pøekvapila kronika mìsta Semil za rok 2003 Mgr. Lenky Holubièkové (520 poèítaèových stran ve 2 svazcích). Všechny úèastníky zaujal výklad turnovského kronikáøe, fotografa a novináøe Pavla Charouska, jenž se zamýšlel nad vedením pøíloh ke kronice - pøikládá k ní každý mìsíc jedno CD s kvalitními fotografiemi, které jsou také lepeny èi tisknuty v albech a spolu se zápisem ještì vystaveny na internetových stránkách mìsta http://www.turnov.cz/radnice/zajim/kronika/index.htm - úplné zápisy tam jsou z let 1995 - 2002. Vysvìtlil nám rovnìž zpùsob, jak pøehlednì archivuje svoje negativy a digitální snímky. Dokud nenapadne sníh, a pak opìt na jaøe, je ideální doba na realizaci našeho spoleèného projektu "Tváø našich mìst a obcí na poèátku XXI. století", k jehož dokonèení se pokusíme zajistit finanèní prostøedky z grantù ministerstva kultury nebo kraje. Shodli jsme se, že význaènìjší objekty a plastiky je zapotøebí fotografovat z více stran za dobrého osvìtlení, i se zajímavými detaily, snažit se vyhnout rušivým jevùm, jako je poulièní provoz, auta pøed roubenkami, dopravní znaèky, dráty apod., osa objektivu by mìla vždy být vodorovná. Kolega Charousek pak pohovoøil o nejèastìjších chybách pøi fotografování architektury a jako vhodný a dostupný program pro úpravu digitálních fotografií nám doporuèil osvìdèený èeský Zoner Media Explorer (verze 6 Professional - 1599 Kè, pro bìžnou amatérskou práci postaèující verze 6 Home 699 Kè), od verze 7 pod názvem Zoner Photo Studio - viz http://www.zoner.cz/software/. PhDr. Ivo Navrátil, øeditel archivu + Muzeum hlavního mìsta Prahy pozvalo pražské kronikáøe na zvláštní prohlídku výstavy Konì a Pražané ve støedu 20. dubna od 16 hodin v hlavní budovì muzea (Na Poøíèí 52, Praha 8). Expozicí s odborným výkladem provedli její autoøi PhDr. Jan Nepomuk Assmann a Ing. Cyril Neumann. + Otcové mìsta Jablonce, tak se jmenovala výstava v jabloneckém muzeu, která do 9. èervna pøipomínala zdejší bývalé mìstské kronikáøe Adolfa Bendu a Adolfa Lilie. Výstava Ta naše kronika zlínská pøedstavuje ve zlínské radnici nejstarší zlínské kroniky a dobový tisk, ale i zápisy mìstských kronikáøù od roku 1963 až po souèasnost do 9. záøí 2005. 20
Realizace navrhovaného zákona nebude mít dopad na státní rozpoèet a na ostatní veøejné rozpoèty, protože odmìòování kronikáøù a náklady spojené s vedením kroniky a její pøílohy hradí obce i podle dosud platných právních norem. Pøedložený návrh zákona není v rozporu s právem Evropských spoleèenství, s mezinárodními smlouvami podle èl. 10 Ústavy ani s ústavním poøádkem Èeské republiky. Zvláštní èást: K § 1: Smyslem ustanovení je zachovat povinnost každé obce, jak ji stanovil zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních, vést kroniku, která se stane významným zdrojem informací o dobì svého vzniku, pramenem poznání i pouèení pro budoucí generace. K § 2: Kromì tradièní formy kroniky ruènì zapisovaných zápisù za kalendáøní rok do knihy s èíslovanými listy, která pøevažuje zejména v menších obcích, se zde zakotvuje možnost vedení kroniky v elektronické podobì, ovšem s následným vytištìním textu na èíslované listy, které se zabezpeèí svázáním. Tato druhá forma vedení kroniky, která zøejmì bude mít v 21. století širší uplatnìní, umožní vedení více exempláøù obsahovì i formálnì rovnocenných, které kromì jednoho vytištìného, svázaného a urèeného k budoucímu uložení do pøíslušného archivu, mohou být v elektronické podobì. Tak zùstane kronika v obci i po uzavøení knihy (svazku) a uplynutí desetileté skartaèní lhùty stanovené zákonem è. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službì a o zmìnì nìkterých zákonù, odpadnou tak spory o pøedávání kronik archivùm. Souèasnì bude zaruèena vyšší pravdìpodobnost, že kronika bude zachována pøíštím generacím. Nedílnou souèástí kroniky je její pøíloha v podobì písemností, zvukových nahrávek, obrazových dokumentù, pøenosných nosièù dat apod., která doplòuje, rozšiøuje a prohlubuje informace obsažené v zápisu. Stanoví se povinnost obce zabezpeèit kroniku proti ztrátì, poškození a neoprávnìnému pøístupu. K § 3: Urèuje se povinnost provedení zápisu do kroniky, o jehož obsahu rozhoduje obec, nejménì jedenkrát za kalendáøní rok. Tato praxe je obvyklá. Nevyluèuje se tak ani možnost doplòování chybìjících zápisù za pøedchozí léta formou retrospektivních zápisù. K § 4: Ustanovení zajiš•uje právo veøejnosti nahlížet do kroniky ve vymezené dobì na obecním úøadì. Pokud obec k nahlížení urèí kroniku ruènì psanou nebo kroniku v podobì tištìné vázané papírové knihy s èíslovanými listy, zabezpeèí po dobu urèenou k nahlížení dohled kronikáøe; tím obec zajistí, že nedojde k poškození kroniky a neoprávnìnému zásahu do jejího textu. V pravomoci obce se ponechává èetnost a doba urèená k nahlédnutí do kroniky. Obèanu staršímu 18 let, jakož i osobì, které zákon pøiznává práva obèana obce, se pøiznává právo navrhnout písemnì zmìnu, doplnìní nebo opravu zápisu v kronice. Posouzení oprávnìnosti pøípadných zmìn, doplnìní nebo oprav zápisu v kronice je v pravomoci obce. 5
K § 5: Zrušovací ustanovení, kterým se zrušují zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních a Vládní naøízení è.169/1932 Sb., o pamìtních knihách obecních. K § 6: Úèinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2006. V Praze dne 31. bøezna 2005 Pøedkladatelé: PaedDr. Jitka Gruntová, v. r. Mgr. Vlastislav Antolák, v. r. Mgr. Radko Martínek, v. r. PhDr. Karel Šplíchal, v. r.
Stanovisko vlády
Snad by mohly posloužit zkušenosti mìsta Ostravy, kde se po roce 1989 vedly pouze dvì obvodní kroniky a nepravidelnì ústøední kronika. Po obecních volbách v roce 1990, kdy bylo ustanoveno 18 nových správních obvodù, doporuèil Archiv mìsta Ostravy, aby každý obvod vedl svou vlastní kroniku. Jen život nejvìtšího mìstského obvodu Moravská Ostrava a Pøívoz mìla zachycovat ústøední kronika mìsta. V roce 1993 se prosadilo, aby tuto kroniku vedl profesionální historik na plný úvazek jako pracovník archívu. V souèasné dobì se kroniky vedou v 17 obvodech. Mìstský kronikáø má také povinnost metodicky øídit obvodní kronikáøe, být ve styku s jednotlivými úøady mìstských obvodù pøi obsazování funkcí kronikáøù, vyjadøovat se ke zpùsobu a obsahu jejich zápisù. Domnívám se, že dosavadní zákon o obecních kronikách z roku 1920 je nevyhovující, proto vítám vydání nového zákona. KAREL JIØÍK, Ostrava Právo 7.7.2005 Vážení ètenáøi, zámìrnì zde celou poslaneckou iniciativu nekomentujeme ani nehodnotíme, protože chceme, abyste si sami udìlali na celou vìc svùj názor a pevnì vìøíme, že nás s ním seznámíte. Hodnocení pøineseme v pøíštím jedenáctém èísle kronikáøského zpravodaje na zaèátku roku 2006.
Kronikáøské semináøe zaèínají poøádat i komerèní firmy
Mezeru ve veøejné správì v oblasti vzdìlávání obecních kronikáøù (v øadì regionù byly kronikáøské semináøe poøádané místními institucemi zrušeny nebo nahrazeny jejich pouhým setkáváním) se v letošním roce pokusila zaplnit komerèní firma zabývající se vzdìlávacími a poradenskými akcemi SEKURKON. Zájemcùm z øad pracovníkù obecních úøadù a kronikáøù nabídla jednodenní kurz KRONIKÁØSKÉ MINIMUM v cenì 1.359 Kè vèetnì 19 % DPH. Jako lektoøi zde vystoupili øeditelé okresních archivù nebo kronikáøi. Semináøe se konaly v Brnì, Ostravì, Praze a Ústí nad Labem. Další se do konce roku uskuteèní v Náchodì, Pardubicích, Praze, Plzni, Karlových Varech a Jindøichovì Hradci. S žádostí o bližší informace se na obracejte na uvedenou firmu. Jde o první vlaštovku a je jisté, že není poslední. Pracovníci muzeí i archivù mají bohužel v øadì pøípadù totiž vzhledem ke zvyšující se “papírové” agendì stále ménì èasu a chuti a i finanèní pokrytí lektora (lektorù) je složité. Holt, pokud bude chtít mít obec vzdìlaného kronikáøe, který bude kroniku psát tak, aby byla uchována pro budoucnost, bude si muset kronikáøe a jeho vzdìlávání zaplatit. Nìkolikrát jsem uvedl, že èinnost kronikáøe v obci je odvislá na jeho spolupráci s obecním úøadem. Dnes se i tímto potvrzuje, že kronikáø do budoucna bude muset mít status klasického zamìstnance úøadu (nikoliv tedy “na dohodu” jak je bìžné). (thr) 6
19
Nemít kroniku je jako nemít kostel Nemít vlastní kroniku, to je jako nemít v obci kostel, tvrdí Marie Náplavová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti, která kronikáøe v regionu metodicky vede. Ve vesnicích na Uherskohradiš•sku nejsou proto s psaním obecních kronik velké potíže. Sice za mizerný peníz, ale s pocitem, že odvedli nìco pro budoucí generace, je píší nejèastìji uèitelé nebo dùchodci. „Nikdo jiný tak špatnì placenou práci dìlat nechce,“ pøiznává Náplavová. „Kroniky jsou naším rodinným støíbrem,“ tvrdí starosta Vlènova na Uherskohradiš•sku Jan Pijáèek. Ve Štokách na Havlíèkobrodsku peèlivì zaznamenávají události do obecní kroniky od roku 1945. Události zaznamenává již tøetím rokem knihovnice Jana Karlíková. „Každý den sleduji poèasí, zaznamenávám nejrùznìjší akce èi události,“ sdìlila kronikáøka. Celý rok si vede poznámky, které pak pøepíše a seøadí. Nedaleké Hnìvkovice mají svoji kroniku již od zaèátku minulého století. „Kronika má dlouholetou tradici,“ uvedl starosta Josef Váša. Mezi obce s nejrozsáhlejšími záznamy v obecních kronikách na Žïársku patøí Jimramov. Nejznámìjší jimramovskou kronikou je urèitì Kronika Zubøí zemì z let 1940-1948 od Emila Èermáka, která vyšla i tiskem. Právo, 20.6.2005, (zr) Pøicházejí poèítaèe a videa I když vìtšinou kronikáøi stále používají psané písmo, stále èastìji se prosazují pøi vedení kronik poèítaèe. V Jaromìøi napøíklad se píše kronika na poèítaèi již ètvrtým rokem a teprve poté se tiskne. „Jednou za nìkolik let se kronika sváže, aby vytvoøila jeden svazek,“ øekl Právu Pavel Mertlík, bývalý kronikáø. Kroniku dnes vede jeho žena Olga, øeditelka Mìstského muzea. „Souèástí kroniky, øekl bych, že rovnocennou s psaným textem, je výstøižková služba. Vše, co se napsalo v Jaromìøi, se eviduje a archivuje,“ dodal Mertlík. „Máme kronikáøe i kroniku. Je zpracována ruènì, ale nyní se pøechází na poèítaèe. Díky tomu, že bude k dispozici na CD a teprve poté bude vytištìna a svázána, bude dostupnìjší zájemcùm z øad veøejnosti. V loòském roce jsme dokonce zaèali digitalizovat starší roèníky. Zpracováno máme patnáct let a budeme pokraèovat,“ uvedl Ladislav Havlín (SNK), starosta dvoutisícových Nechanic na Královéhradecku. Od roku 1993 vede obecní kroniku Jimramova na Žïársku uèitel Pavel Novotný. Vzhledem k tomu, že pro zaznamenání všech událostí používá poèítaè a teprve potom je pøepisuje do kroniky, uvažuje o vydání kroniky v elektronické podobì. „Bylo by možné vydat kroniku tøeba ve zkrácené formì na CD nosièi,“ potvrdil Novotný. Tuto možnost nevylouèil ani starosta Pavel Kalášek (NEZ). „Rozhodnutí zatím nepadlo. Zvažovali jsme i kroniku videozáznamù,“ doplnil Kalášek. Právo 20.6.2005, (zr) Obecní kroniky a zákon Z redakèní pošty Chtìl bych se jako bývalý archiváø a kronikáø mìsta Ostravy vyjádøit k problematice obecních kronik, o níž pojednával èlánek Sehnat kronikáøe zaèíná být v Èesku problém (Právo 20. 6.), a k návrhu poslance Karla Šplíchala vydat nový zákon o obecních kronikách. Zrušením okresních úøadù zùstávají obecní kronikáøi bez jakéhokoli øízení, na krajské úøady tato kompetence nepøešla. 18
Debata poslancù pøi prvním ètení zákona
(jde o stenografický zápis z 45. schùze, 22. èervna 2005) Stanovisko vlády 940/1. Paní poslankynì Gruntová by mohla tento návrh uvést, takže ji prosím, aby se ujala slova. Poslankynì Jitka Gruntová: Dìkuji za slovo. Vážený pane pøedsedo, vážené kolegynì a kolegové, již od 30. ledna roku 1920 je v platnosti zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních, kterým se ustanovily - cituji - "každé politické obci tyto povinnosti: za prvé založit a vést pamìtní knihu obecní, za druhé zøídit v každé obci komisi k založení a vedení pamìtní knihy obecní a za tøetí, obecním zastupitelstvem ustanovený kronikáø provádí zápisy za pøimìøenou odmìnu". 7
Pozdìji byly pøijaty provádìcí pøedpisy, z nichž první bylo vládní naøízení è. 169/1932 Sb., o pamìtních knihách obecních, které je dosud platné a stanovuje dosti podrobné povinnosti obce a kronikáøe, a to vèetnì metodiky kronikáøského zápisu. Tak napøíklad v § 3 odstavce 4 se uvádí - cituji: "Kronikáø poznamenává si zpravidla látku pro pamìtní knihu obecní do pøíruèního sešitu a po nìjaké dobì, až se názory na události ustálí, èiní zápisy do pamìtní knihy obecní, vybíraje pouze vìci podstatné." Podrobnì jsou urèeny i povinnosti letopisecké komise, jejímž èlenem je vždy starosta. A tato komise - cituji - "jest povinna dozírati na úpravu pamìtní knihy obecní a zápisy v ní, v pochybných pøípadech urèí zápis nebo naøídí zmìnu, doplnìní nebo opravu zápisu po stránce vìcné". Podle tohoto naøízení má obec povinnost nejménì jednou za tøi roky po 14 dní jdoucích za sebou vyložit pamìtní knihu na obecním nebo mìstském úøadì k veøejnému nahlédnutí, protože jinak mohou do pamìtní knihy kdykoliv nahlédnout pouze èlenové letopisecké komise a zástupci dozorèího úøadu a tím je podle § 10 nadøízený úøad politický, v souèasné dobì tedy vlastnì kraj. Kraje ovšem nevykonávají ani dozor, ani nezabezpeèují metodickou èinnost, jako pøed jejich vznikem èinily okresní úøady. V této oblasti pùsobí archivy a ty zdaleka nejsou nadøízeným úøadem politickým. Už jen z uvedeného je zøejmé, že dosavadní zákonné normy vztahující se ke kronikám obcí, podle zákona vlastnì pamìtním knihám obecním, jsou zastaralé. Neodpovídají soudobým potøebám z hlediska vìcného a nejsou ve shodì se stávající legislativou, zejména zákonem è. 128/2000 Sb., o obcích. Tento nesoulad a souèasnì legislativní potøeba zabezpeèit vedení kronik obcí byla pro pøedkladatele podnìtem k pøedložení návrhu zákona, který vám byl dán k posouzení jako snìmovní tisk 940. Tento návrh ponechává každé obci povinnost vést kroniku obce. V souladu s bìžnou praxí, zvláštì však ve vìtších obcích a mìstech, se do zákona zavádí i možnost psaní kroniky v elektronické podobì. Všechna další ustanovení návrhu se nevymykají z rámce dosud platných norem, tedy souèástí kroniky je pøíloha, obec zabezpeèí kroniku proti ztrátì nebo poškození a neoprávnìnému pøístupu, zápis se provádí nejménì jedenkrát roènì, o obsahu zápisu rozhoduje obec, vymezení doby k nahlížení do kroniky je v pravomoci obce, do kroniky lze nahlížet ve vymezené dobì na obecním úøadì, obèan obce mùže navrhnout zmìnu zápisu v kronice, pøièemž o pøípadné opravì rozhoduje obec. Souèasnì se navrhuje zrušit zákon è. 80/1920 Sb., o pamìtních knihách obecních, a vládní naøízení è. 169/1932 Sb., o pamìtních knihách obecních. Úèinnost se navrhuje dnem 1. ledna 2006. Realizace nebude mít dopad na státní rozpoèet ani na ostatní veøejné rozpoèty, protože odmìòování kronikáøù a náklady spojené s vedením kroniky a její pøílohy hradí obce i podle dosud platných právních norem. Ke stanovisku vlády se vyjádøím v obecné rozpravì, do které se tímto pøihlašuji. Vážené kolegynì a kolegové, dìkuji za pozornost. 8
„Je to špatné, že novodobou kroniku nemáme, ale bohužel jsme nikoho nenašli, kdo by to chtìl a byl schopen dìlat. V našich silách to kvùli èasovému zaneprázdnìní není,“ postìžovala si starostka Svìtce Soòa Prachfeldová (nez). Sehnat vhodné kronikáøe je nejvìtší problém i podle kronikáøe mìsta Plasy na severním Plzeòsku a šéfa oblastního archívu Petra Hubky. „Musí to být èlovìk, který má k takové práci vztah. Vìtšinou to jsou starší lidé, a pokud skonèí, je tìžké za nì najít náhradu. Peníze nehrají velkou roli. Obce mohou vyplácet stejnì jen symbolické odmìny a kronikaøení je hodnì èasovì nároèné. Èím vìtší obec, tím více je s kronikou práce a tím hùøe se hledá nìkdo, kdo by ji vedl,“ øekl Hubka. Povinné vedení kronik je podle nìj nesmysl. „Když kroniku nìkdo povede povinnì, budou zápisy podle toho vypadat. Budou povrchní a obecné a to je stejné, jako kdyby kronika vùbec nebyla,“ dodal Hubka. Podle nìj by bylo rozumnìjší aktualizovat starý zákon podle souèasné situace a zavést dozorèí orgán napøíklad na krajských úøadech. „Kronikáøi potøebují impuls, obèas poradit, vìdìt, že jejich práce k nìèemu je. Sankcionovat obce bez kronik je ale hloupost,“ uvedl Hubka. Podle vedoucího odboru kultury a památkové péèe Krajského úøadu v Olomouci Jindøicha Garèice kraj nesleduje jednotlivé obce v regionu, zda vedou kroniky. „Pro krajský úøad tato povinnost ze zákona nevyplývá. Døíve poskytovaly obcím v tomto smìru metodickou pomoc okresní úøady, které poøádaly pro kronikáøe jednou za rok setkání. Uvažuje se ale o tom, že by mìly na vedení obecních kronik dohlížet napøíklad muzea nebo archívy,“ uvedl. Ètyøi tisíce za rok Ve vìtšinì krajù tak v souèasné dobì neexistuje žádná evidence o vedení kronik v jednotlivých obcích. Hlavnì menší obce mají naštìstí prakticky bezplatného kronikáøe, který píše záznamy ruènì za symbolický honoráø. „Veškeré dìní v obci sleduje kronikáø František Fránì a jsme mu za to vdìèní. Píše vše ještì postaru rukou a v kronice jsou pro nás cenné údaje, ze kterých èerpáme. Ve zvláštním oddíle je i fotodokumentace. Kronikáøi platíme jen opravdu symbolické peníze,“ øekla Právu starostka Jílovic na Èeskobudìjovicku Vìra Jindrová (nez.). Poznamenala, že Fránì pøevzal kroniku po svém otci a už zaznamenává sedmý díl. Kronika je vedená od roku 1920. Podobné je to napøíklad i v Køemži na Èeskokrumlovsku. „Záznamy do kroniky u nás ruènì zapisuje Frašek Nejedlý. Je to opravdu mravenèí práce a dostává za ni jen asi dva tisíce korun jednou za pùl roku,“ uvedl starosta Køemže Josef Troup (ODS). „S naší kronikou to vypadá špatnì. Poslední kontinuální zápis je zhruba z roku 1950, pak už jsou jen kusé útržky a stále nemùžeme sehnat nìkoho, kdo by kroniku dopsal a dále vedl. Když totiž s potenciálním zájemcem do detailu proberu, co bude potøeba, tak vìtšinou vycouvá. Musel by to být èlovìk, který má k obci vztah a je hlavnì nad vìcí, aby se tøeba psaní nezvrhlo ve vyøizování nìjakých osobních sporù. Navíc práce kronikáøe je špatnì placená, pár tisíc korun za rok jsou smìšné peníze,“ líèil Právu místostarosta Nové Vsi na Liberecku Miroslav Jahelka (nez. za KSÈM). Vìtšinou jsou tak kroniky dílem nadšencù, kteøí události ze svého okolí zapisují bez nároku na uznání a zastupitelé o ni projevují málokdy zájem. „Kroniky vedeme dokonce dvì. Záslužnou práci dìlají lidé starší, vìtšinou bývalí uèitelé èeštiny. Jejich roèní odmìna je v øádu stokorun,“ øekl Právu starosta Zdechovic na Pøelouèsku Robert Chutic (nez.). Právo, 20.6.2005 17
"Živé", ale pøedevším starší a staré kroniky jsou dùležitým pramenem nejen pro historiky, ale nezøídka jsou vyhledávány i souèasnými obecními úøady. Doufám, že dnešní pisatelé obecních kronik budou pokraèovat ve své záslužné a mnohdy nejednoduché práci a nenechají se novináøskými výkøiky pøipravit o radost z psaní kroniky. Lidové noviny, , 09. 06. 2005, Jan Beránek; Jan Beránek, Jince Ad LN 4. 6.: Poslanci chtìjí, aby každá obec vedla kroniku Dovolte mi vlastní poznatek. Není jen negativní, ale dokonce varující a výstražný. Poøizovat takovou obecní kroniku (pamìtní knihu) je vìc bezesporu velice záslužná, bez ohledu na to, zda to je pøikázáno zákonem z roku 1920, èi ne. Ve svém nedávno vydaném tøísvazkovém dokumentu Mirovice na prahu století jsem podìkoval všem, kteøí se nìjakým zpùsobem zasloužili o zachování poznatkù z doby dávné, nedávné i pøítomné. Jednu z kapitol dokumentu jsem otevøel nad kronikou mìsta Mirovice za rok 1999. Psaná elektronickou formou, peèlivì svázaná v deskách se zlatou oøízkou. Všechna sláva polní tráva. Kniha obsahuje 140 stran, je øádnì datována, podepsána kronikáøkou a starostou mìsta. Znìní bylo schváleno jednáním zastupitelského orgánu. V dávnìjší minulosti byly zápisy tìchto knih poplatné zpravidla jen rukopisu kronikáøe, který k událostem za hranicí katastru mìsta pøidával vazbu spojující tuto událost s odezvou v místì. Souhrn událostí v zahranièí a ÈR zabírá v mirovické kronice roku 1999 úctyhodných 28 stran bez toho, jakou to mìlo odezvu bezprostøednì v místì. Nìkolik odstavcù o listopadu 1989 je lahùdkovým odvarem vhodným servírování ke psí boudì. Informace o jedné z místních firem žalostnì nepravdivá. Život jde dál se svými neúprosnými zákonitostmi. Radostnými i smutnými. Žel, kde zùstanou neopraveny, vejdou do historie jako dezinformace. Lidové noviny, , 16. 06. 2005, František Rùžièka; Èeské Budìjovice Sehnat kronikáøe zaèíná být v Èesku problém Øada obcí v Èesku se už mnoho let potýká s potížemi pøi vedení kronik, mnohde už je dokonce zrušili. Nejvìtším problémem je sehnat vhodného kronikáøe. Staøí nadšenci odcházejí a náhradu za nì radnice marnì hledají. Neutìšený stav obecního kronikáøství by se však brzy mohl zmìnit. I když zákon z roku 1920, naøizující obcím povinnost vést kroniky, nikdy nebyl zrušen, nìkterým poslancùm by se líbilo, aby byl pøijat zákon nový, který by navíc již i poèítal se sankcemi za nedodržení. „Nový návrh na pùvodní zákon navazuje, má být doplnìním a pøipomenutím. V øadì obcí se vymìnily generace, písmáci odešli a od tradice se upouštìlo. Myslím si, že by mìla být ale urèitá historická kontinuita jednotlivých obcí zajištìna,“ zdùvodnil potøebu nové právní úpravy této èinnosti jeden z iniciátorù návrhu, poslanec ÈSSD Karel Šplíchal. „Kroniku nevedeme. Prostì se nenašel nikdo, kdo by to dìlal, i když jsme nabízeli odmìnu v øádu nìkolika stovek. Vedení záznamù vyžaduje peèlivost a je svázáno urèitými pravidly, takže to stojí spoustu èasu a práce,“ popsala starostka Hoštky na Tachovsku Kvìta Heèková (nez.). Obec Svìtec na Teplicku sdružuje další ètyøi obce, a èítá tedy celkem 950 obyvatel. Svou kroniku nemá od roku 1988. 16
Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: Dìkuji paní poslankyni Gruntové a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé ètení pan poslanec Lubomír Suk. Pan poslanec Lubomír Suk. Je to možné? Že by tu nebyl? (Smích v jednací síni.) A není aspoò nìkdo, kdo by ho sehnal? Takže pøerušuji jednání na ètyøi minuty a vìøím, že pan poslanec Suk tady v 18.30 bude. (Jednání pøerušeno v 18.26 hodin.) (Jednání pokraèovalo v 18.30 hodin.) Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, po pauze, kterou vìøím, že jste využili k urèitému malému osvìžení, mùžeme pokraèovat nad bodem, kterým je zákon o kronikách obcí. A teï prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé ètení pan poslanec Lubomír Suk. Prosím na místa a budeme pokraèovat. Prosím, pane poslanèe. Poslanec Lubomír Suk: Dìkuji za udìlené slovo, pane pøedsedo. Já budu ve své úvodní zprávì velice struèný. Zkonstatuji, že dle mého názoru souèasná právní úprava zákonem z roku 1920, nemýlím-li se, není nutná novelizovat. Myslím si, že by bylo dobré aktualizovat spíše naøízení vlády z roku 1934 na souèasné podmínky. To• je vše, co bych k tomu na úvod chtìl sdìlit, a dìkuji za pozornost. Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: Dìkujeme. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím paní poslankyni Dundáèkovou, která se hlásí do rozpravy. A máme tu další, pan poslanec Schwippel také se hlásí do rozpravy. Ale první paní poslankynì Dundáèková. Poslankynì Eva Dundáèková: Vážený pane pøedsedající, dámy a pánové, pan zpravodaj tady velmi krátce popsal návrh zákona. Ostatnì i paní pøedkladatelka ve své úvodní øeèi konstatovala, že zákon se nevymyká stávající úpravì. Pak já se ptám a prosím vás, abyste spoleènì se mnou položili otázku, proè máme schválit nový návrh zákona. Zdá se, že navrhovatelé sepsali nový text v domnìní, že legislativu je tøeba pøiblížit moderní dobì, protože platný zákon je z roku 1920 a mìl by být modernizován. Nicménì digitalizace obecních kronik není potøebná, nebo respektive není potøebné tuto digitalizaci zavádìt prostøednictvím zákona. Ta zkrátka probíhá, dávno se tomu tak již dìje. Kroniky se již dávno nepíší ruènì, a je proto zbyteèné kvùli tomu pøipravovat novou právní úpravu. Ten návrh zákona zøejmì vychází z pøedpokladu, že jakákoliv regulace zkvalitòuje náš život. Je tøeba k tomu øíci, že ani regulace, ani represe nejsou nikdy faktory, které by vedly ke zlepšení jakéhokoliv stavu a které by stimulovaly spoleènost k tomu, aby došlo k nìjaké výrazné zmìnì a posunutí vpøed, a to ve všech oblastech. Tady si neodpustím malou zkratku zpátky k projednávanému bodu pøedchozímu, který navrhovala paní kolegynì Kateøina Koneèná, která ve svém projevu týkajícím se regulace reklamy øíkala, že kdyby umìla zregulovat rodinu, udìlala by to. Já mys9
lím, že regulace není nikdy lékem, není ani lékem na spoleèenské problémy, které se týkají boje s alkoholismem mládeže, a není ani lékem na øešení problémù tohoto. Navíc když v tomto pøípadì žádný skuteèný problém neexistuje. Možná existují drobné vìci, které by bylo žádoucí upravit, ale ty tento návrh kupodivu neupravuje vùbec, napøíklad tak v platném znìní zùstává vedení kronik obcemi, pøestože v Praze tak èiní mìstské èásti, nikoliv Praha jako celek. Stejnì tak se dostáváme èásteènì do rozporu se zákonem o ochranì osobních údajù, ale jsou to vìci, které jdou i nad rámec této novely. Ze všech shora uvedených dùvodù tvrdím, že kroniky se píší, zmìna není nezbytná, a proto my jako zákonodárci máme dokonce povinnost, abychom žádné dodateèné zásahy neèinili. Navrhuji proto, aby tento návrh zákona byl zamítnut v prvním ètení. Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: Dìkuji paní poslankyni a teï prosím pana poslance Schwippela. (Domluva mimo mikrofon se pøedkladatelkou, která má zájem vystoupit.) Do rozpravy? A chcete reagovat teï hned? (Není tøeba.) Dobøe, v tom pøípadì poèítám s vaší pøihláškou do rozpravy. Nyní písemnì se pøihlásil pan poslanec Schwippel. Poslanec Jan Schwippel: Vážený pane pøedsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také pøipojil a uvedl nìkolik výhrad, upozornil na nìkolik nedostatkù, které podle mého názoru tento návrh vykazuje. Tak za prvé. V § 1 je upraven úèel, k nìmuž má kronika být vedena. Domnívám se, že pokud už by bylo tøeba úèel vymezit, pak zde rozhodnì chybí jeden významný cíl, a sice to, aby kroniky byly vedeny jako podklad pro badatele, zejména pro historiky, a to jak na úrovni obcí, regionù, tak i na úrovni celostátní. Také nepovažuji za vhodné vymezení v § 2 podoby kroniky, nebo• je skuteèností, že ta mùže být vedena nejenom ve formì ruènì psané nebo elektronické, ale také napøíklad mùže být psána na stroji a podobnì. Nevidím také v principu dùvodu, proè by mìl zákon vymezovat takto detailnì nìkteré další stránky podoby kronik, napøíklad èíslování stránek nebo existenci pøíloh. Pokud jde o § 3, tak zde je uveden pojem obec, pøièemž není vymezeno, zda se tím míní napøíklad rada nebo zastupitelstvo obce nebo jimi povìøený kronikáø. Mimochodem o kronikáøi v tomto návrhu není øeèeno témìø nic, zejména nejsou žádným zpùsobem vymezena jeho práva a také odpovìdnost. Nìco podobného podle mého názoru platí také o § 4. Z tìchto dùvodù se domnívám, že není jasné, zda by cílù, které pøedkladatelé tohoto návrhu sledují, nebylo možné dosáhnout jiným zpùsobem, napøíklad zrušením nejenom vládního naøízení z roku 1932, ale i výnosu Ministerstva kultury z roku 1955 a nìjakou ménì ambiciózní novelou zákona z roku 1920. Z tohoto dùvodu se pøipojím k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu. Dìkuji vám. Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže podpora návrhu na zamítnutí. A paní poslankynì Gruntová je další pøihlášenou do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo. Poslankynì Jitka Gruntová: Dìkuji za slovo. Vážené kolegynì a kolegové, já jsem upozornila, že bych v obecné rozpravì chtìla reagovat na stanovisko vlády, které nám bylo pøedloženo jako snìmovní tisk 940/1. Je to materiál, který nejenže 10
Navrhovaný zákon pøesnì stanoví, že do obecní kroniky se zapisují "zprávy o dùležitých a pamìtihodných událostech v obci pro informaci i pouèení budoucím generacím". Ustanovení dále naøizuje, že kronika musí být "ruènì psaná kniha s èíslovanými listy nebo v elektronické podobì s následným tiskem èíslovaných listù ... na trvanlivém papíøe urèeném pro dokumenty". Zákon tedy dovoluje vést kroniku i na internetu. Kronikáø ji ale musí jednou za èas vytisknout a svázat. Poslanci navíc naøizují obecním kronikáøùm, že do kroniky musí být zápis "proveden nejménì jedenkrát za kalendáøní rok". Místní kroniku pak podle naøízení musí obec peèlivì hlídat, zabezpeèit proti ztrátì èi odcizení a ukázat každému, kdo o to požádá. Obyvatelé obce mohou navíc požádat, aby ta èi ona informace v kronice byla opravena èi doplnìna. Pøi podrobném prozkoumání èeského právního øádu se ovšem ukazuje, že povinnost vést kroniku je u nás již uzákonìna. Naøizuje to totiž zákon z roku 1920, který nikdy nebyl zrušen, a paradoxnì tedy platí dodnes. Povinnost z archaického zákona Pøes osmdesát let starý zákon (pod kterým je ještì podpis prezidenta T. G. Masaryka, premiéra Vlastimila Tusara a Antonína Švehly - ještì coby ministra vnitra) ovšem pouze naøizuje, že "každá politická obec jest povinna založiti a vésti pamìtní knihu obecní" a že "k založení a vedení pamìtní knihy obecní zøízena budiž v každé obci komise". "Ano, ta povinnost tady je, a to i pøesto, že tento zákon je velice archaický," pøipouští Petr Vorlíèek z tiskového oddìlení ministerstva vnitra. Podle nìj se ovšem situace v Èesku od roku 1920 hodnì zmìnila - mimo jiné napøíklad tím, že je dnes v ÈR pøes šest tisíc obcí. Poslanec Šplíchal údajnì o existenci zákona z roku 1920 ví. "Problém je ale v tom, že obce toto naøízení nedodržují. Také proto jsme se rozhodli, že sepíšeme úplnì nový zákon," dodává poslanec. Podle zjištìní LN ale mohou mít nìkteré obce s novým zákonem problémy. A netýká se to -jak by se mohlo pøedpokládat -miniaturních obcí, ale paradoxnì tøeba milionové Prahy. Hlavní mìsto má totiž v souèasnosti na podobnou èinnost celý odbor. Oddìlení "Archiv hlavního mìsta Prahy" sbírá, tøídí a archivuje veškeré informace o Praze. Zapisování všech tìchto informací do jedné kroniky je témìø nemožné. Pro pøíklad - jen statistická roèenka má pøes ètyøi stovky stránek. "Technicky nároèné by to mohlo být, to ano," pøipouští Šplíchal. "Ale myslím, že se vymyslí zpùsob, jak to udìlat. To je jen domýšlení tìch praktických možností," dodává Šplíchal. Lukáš Dolanský DOPISY REDAKCI Ad LN 4. 6.: Radost z donucení Obávám se, jestli pan redaktor Èermák - podle jeho vlastních slov -"tak trochu neblázní z horka". To když napøíklad srovnává návrh zákona na povinné vedení obecních kronik s "nápadem na uzákonìní spisovné mluvy v elektronických médiích". Naštìstí - pokud vím - zdrcující vìtšina obcí dodržuje zákon z roku 1920. Starší obecní kroniky jsou pak - podle archivního zákona -uloženy v pøíslušných státních okresních archivech. 15
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu, stiskne tlaèítko a zvedne ruku. Kdo je proti? V hlasování èíslo 269 bylo pøítomno 102 poslancù, pro hlasovalo 38, proti 56. Návrh nebyl pøijat. Mùžeme hlasovat o pøikázání. Organizaèní výbor navrhl pøikázat pøedložený návrh k projednání výboru pro veøejnou správu, regionální rozvoj a životní prostøedí. Má nìkdo ještì jiný návrh? Není tomu tak. Zahajuji hlasování. Kdo je pro pøikázání tohoto návrhu výboru pro veøejnou správu, regionální rozvoj a životní prostøedí, stiskne tlaèítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má poøadové èíslo 270, pøítomno bylo 102 poslancù, pro hlasovalo 87, proti jediný. Návrh byl pøijat. Konstatuji, že tento návrh byl pøikázán k projednání výboru pro veøejnou správu, regionální rozvoj a životní prostøedí. Dìkuji zpravodaji i navrhovateli. Samozøejmì vzhledem k èasu konèím dnešní jednací den. Pøeji vám pøíjemný veèer. (Jednání skonèilo v 18.57 hodin.)
Návrh vyvolal mediální odezvu
Projednávání návrhu zákona peèlivì sledovala i média, téma se ukázalo být zajímavým pro denní tisk, a tak se dokonce stalo, že Lidové noviny i Právo o nìm informovaly na své první stranì mezi nejdùležitìjšími zprávami. Rovnìž vyvolal (shodou okolností na stránkách stejných novin) zajímavou diskusi. Pøebíráme z www.lidovky.cz a pravo.newtonit.cz Poslanci chtìjí, aby každá obec vedla kroniku PRAHA 4. èervna 2005 | 21:43 Má vaše obec kroniku a kronikáøe? Pokud ještì ne, mìla by si je rychle poøídit. Od pøíštího roku by totiž za absenci takové kroniky mohla obci hrozit i pokuta. Skupina komunistických a sociálnìdemokratických poslancù navrhla zákon, který zavádí pro každou obec v Èeské republice povinnost vlastnit a pravidelnì vést obecní kroniku. O tomto zákonì rozhodne Poslanecká snìmovna na své nejbližší schùzi. "Je to dùležité pro udržení tradice. Kroniky jsou dùležité i pro sebevìdomí obèanù v èase, kdy se vyhodnocuje historie," øíká jeden z pøedkladatelù zákona, poslanec Karel Šplíchal (ÈSSD). 14
vykazuje vìcné a formální nedostatky, ale nesouhlasné stanovisko vlády se dokonce opírá o argumenty, které jsou v rozporu s naší platnou legislativou. Považuji proto za nezbytné nesmyslnost tohoto stanoviska doložit a reagovat na ètyøi okruhy výhrad, jimiž své nesouhlasné stanovisko vláda zdùvodòuje. Jako první argument uvádí, že - cituji: "Navržené stanovení povinnosti obcí vést kroniku vláda považuje za nevhodný a neopodstatnìný zásah do samosprávy obcí." K tomu konstatuji: Dosud platí zákon è. 80/1920, který tuto povinnost obcí zavedl již pøed 85 lety. K druhé výhradì vlády, že návrh je v rozporu se zákonem 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službì a o zmìnì nìkterých zákonù, protože neupravuje v souladu s archivním zákonem nahlížení do kroniky jako archiválie, mám dvì námitky. Za prvé. Pamìtní kniha obecní, pro kterou se vžilo oznaèení kronika obce, je vèetnì pøílohy dokumentem vzniklým z èinnosti obce a samozøejmì se na ni vztahuje archivní zákon. Kronika se považuje za dokument trvalé hodnoty a má skartaèní znak A, ale archiválií se stává až po uplynutí skartaèní lhùty, tedy po uplynutí deseti let od jejího uzavøení, kdy se kronika pøedá k trvalému uložení do pøíslušného archivu. Teprve tehdy se kronika stane archiválií a nahlížení do ní se øídí archivním zákonem. Do té doby se na kroniku vztahuje vnitøní pøedpis obce pro výkon spisové služby, který obsahuje základní pravidla pro manipulaci s dokumenty. Souèasnì je ovšem v platnosti také naøízení vlády 169 z roku 1939, které není v souladu se zákonem archivním. Konkrétnì § 6 zmínìného vládního naøízení ukládá kronikáøi uschovávat kroniku v uzamèené skøíni, zpravidla ve škole, na obecním úøadì nebo na úøadì notáøe. Popsaná kronika pak má být - cituji - "bezpeènì uložena napø. v místním muzeu, v archivu nebo v obecní knihovnì". Jestliže tedy obec uloží popsanou pamìtní knihu, tedy kroniku, v obecní knihovnì, naplnila platné vládní naøízení. Ale jak souèasnì respektovat i zákon archivní? Moje druhá námitka. Nahlížení veøejnosti do kroniky upravuje citované vládní naøízení takto: "Jiným osobám mùže povoliti nahlédnutí obecní nebo mìstská rada, vyslechnuvši pøedtím kronikáøe. Odpírá-li se toto povolení, mùže je udìlit dozorèí úøad (§ 10), pokud jde o nahlédnutí v pamìtní knihu obecní za úèelem studijním. V obou pøípadech dìje se nahlédnutí za dozoru kronikáøe, jenž o tom vede zvláštní záznam." V praxi se toto naøízení zdaleka nedodržuje. Kronika uložená na obecním úøadì èasto bývá k nahlédnutí pøedkládána za dozoru zamìstnance úøadu, v menších obcích i starosty, a neznám kronikáøe, který by si vedl o nahlížení do kroniky zvláštní záznam. Obec prostì plní svoji odpovìdnost za pamìtní knihu obecní a zajiš•uje její uložení i nahlížení do ní zpùsobem, který považuje za vhodný a který vyhovuje místním podmínkám. Z této praxe také vychází snìmovní tisk 940, když ponechává obci pouze povinnost zabezpeèit kroniku proti ztrátì, poškození a neoprávnìnému pøístupu tím, že k nahlížení do kroniky obce dobu vymezí sama, pokud její text pøímo nezveøejní napø. na své webové stránce. Je samozøejmé, že pro nahlížení do kroniky ruènì psané nebo do kroniky v podobì tištìné vázané papírové knihy s èíslovanými listy, jak vyžaduje i souèasný zákon, která je urèena k budoucímu uložení v archivu, je nutno uplatòovat pøísnìjší režim, a proto se navrhuje, aby se nahlížení do ní dìlo pod dohledem kronikáøe. Tak je tomu ostatnì i v platném vládním naøízení. Je vìcí diskuse i rozhodnutí Snìmovny, zda pøípadnì upraví režim nahlížení jiným zpùsobem a pøenesou se na obce v tomto smìru další povinnosti, anebo zda a do jaké míry Snìmovna je ochotna nebo bude ochotna pøijmout návrhy smìøující 11
k nepøímé novele zákona o obcích èi zákona archivního. Ke tøetí výhradì vlády, že návrh obsahuje øadu neurèitých ustanovení týkajících se zejména zápisù do kroniky, jejich oprav, doplnìní a jiných zmìn, podotýkám, že dosud platná legislativa je v tomto smìru pøesná a dùkladná, ovšem zastaralá a v nìkterých pøípadech opravdu není v souladu se zákonem 128/2000 o obcích. Uvedu aspoò jeden pøíklad. Podle § 2 zákona o pamìtních knihách obecních se v obci zøizuje letopisecká komise, kterou tvoøí starosta obce a dva obèané ustanovení zastupitelstvem, ovšem podle § 122 zákona o obcích komise nezøizuje zastupitelstvo, ale rada. Zastupitelstvo v souladu s § 117 mùže zøizovat výbory. Oproti stávající legislativì ponechává návrh vìtší pravomoc obci a jejímu vlastnímu rozhodnutí. Vychází také ze skuteènosti, že tradièní forma ruènì psaných zápisù se udržuje spíše v menších obcích. Vìtší obce a mìsta již døíve pøistupovaly ke strojopisným zápisùm a v souèasnosti se stále více píší kroniky v elektronické podobì. Pro tento pøípad se v návrhu požaduje pro potøeby budoucí archivace následné vytištìní textu na èíslovaných listech, které se zabezpeèí svázáním. Tím se pro tuto formu vedení kroniky, která zøejmì bude mít stále širší uplatnìní, naplní také požadavky souèasného archivního zákona. Poslední výhrada vlády se vztahuje k závìru dùvodové zprávy, že zákon nebude mít dopad na státní rozpoèet a na ostatní veøejné rozpoèty - cituji - "nebo• zejména v malých obcích by kromì obtíží spojených s urèením osoby povìøené vedením kroniky znamenala odmìna této osobì významný zásah do rozpoètu obce". Tato námitka snad není myšlena vážnì. Dodnes platný zákon è. 80/1920 v § 2 øíká - cituji: "Zápisy provádí kronikáø ustanovený obecním zastupitelstvem za pøimìøenou odmìnu." Každý z vás, kolegynì a kolegové, kdo zná práci v zastupitelstvu obce, ví, že i dnes se odmìna kronikáøi vyplácí, a to právì ve výši schválené zastupitelstvem. Je to v souladu s § 5 vládního naøízení è. 169/1932, kde se k tomu uvádí - cituji: "Kronikáø je povinen zapisovati události pravdivì, vìrnì a vìcnì za bezprostøedního dozoru letopisecké komise (§ 7) a dbáti pøitom usnesení obecní (mìstské) rady, obecního (mìstského) zastupitelstva a toho, co dozorèí úøad (§ 10) ustanoví. Má nárok na odmìnu, již urèuje obecní (mìstské) zastupitelstvo podle vykonané práce, pøihlížejíc k návrhu letopisecké komise." Kroniky se píší a kronikáøi jsou odmìòováni, takže návrh vskutku neznamená zásah do rozpoètu obcí. K tomu by došlo v pøípadì, že by pøedkladatelé respektovali oprávnìné pøipomínky kronikáøù, kteøí èasto pobírají za svoji práci spíše jen symbolickou finanèní odmìnu a nikoli èástku, která odpovídá vynaloženému èasu. Vždy• pøi pøepoètu odmìny na hodinovou mzdu tato èasto nedosahuje ani jedné koruny. To je èástka nesrovnatelnì nižší než odmìna vyplácená napø. zastupitelùm obce, kteøí výkonu své funkce vìnují mnohdy daleko ménì èasu i námahy než kronikáø vytváøení a pøepisu zápisu do kroniky a shromáždìní její pøílohy dokumentù. Je však vìcí právì tìchto zastupitelù, aby objektivnì a spravedlivì práci kronikáøe ohodnotili. Za zamyšlení také stojí, zda právì nedostateèné finanèní ohodnocení kronikáøské práce není jedním z dùvodù, proè nìkteré obce nemohou tuto funkci dlouhodobì obsadit. Pøi vší úctì k zákonu, který založil v našem novodobém státì tradici obecních kronik, si pøedkladatelé uvìdomují, že je zastaralý a nevyhovuje souèasné praxi, stejnì tak jako jeho provádìcí pøedpisy. Proto považují za nezbytné uvést jej do souladu se souèasnými potøebami i stávající legislativou, zejména se zákonem 128/2000 Sb., o obcích. 12
V této souvislosti si dovolím ocitovat názor pražského publicisty a kronikáøe: "Kronikáøi se snaží stávající rozporné a pøekonané zákonné pøedpisy pøimìøenì aplikovat. Ve snaze o poctivý výkon se ale dostávají na hranici právních pøedpisù a musí nìkdy stavìt pouze na dobrém slovu. Zákon o kronikách, nebo alespoò jeho výklady, je tedy opravdu zapotøebí urychlenì novelizovat." Z uvedených dùvodù vás, kolegynì a kolegové, prosím o propuštìní snìmovního tisku 940 do druhého ètení a o jeho pøikázání výboru pro veøejnou správu, regionální rozvoj a životní prostøedí. Já totiž vìøím, že zde nalezneme dostatek pochopení pro pøipomínky odborníkù i shody potøebné pro zpracování nového zákona o kronikách obcí, který bude respektovat potøeby a podmínky 21. století. Pøedkladatelé nevyluèují možnost pøípravy komplexního pozmìòovacího návrhu, který by mohl být dùstojným nástupcem zøejmì nejstaršího dosud platného zákona. Dìkuji vám, kolegynì a kolegové, za pozornost i za podporu našeho návrhu. Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení v rámci obecné rozpravy. Ještì se hlásí pan poslanec Hovorka. Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane pøedsedo, vážené dámy, vážení pánové, domnívám se, že každá obec se snaží, aby mìla pravdivì popsánu svoji historii. Pracoval jsem dvanáct let jako starosta. Mohu øíci, že snahou obce vždy bylo, abychom historii obce mìli popsánu pravdivì a nezávisle. Nad tou nezávislostí bdí jak kronikáø, tak samozøejmì letopisecká komise i starosta. Nepovažuji za vhodné, aby vlastnì každý obèan mìl možnost podávat návrh na zmìnu zápisu do kroniky. Pøipadá mi to v praxi obtížnì realizovatelné. Je potom možné, že zápis do kroniky by trval dva tøi roky, kdyby každý obèan z obce mìl možnost podávat návrh na zmìnu zápisu. Toto ustanovení skuteènì považuji za neš•astné. Domnívám se, že dosavadní platná úprava plnì vyhovovala potøebám obcí. Nepovažuji za vhodné tento zákon novelizovat. Dìkuji za pozornost. Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: Dìkuji vám, pane poslanèe. Ptám se, jestli se nìkdo další hlásí do obecné rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu konèím. Ptám se ještì zpravodaje, jestli se chce vyjádøit. Já registruji, že byl podán návrh na zamítnutí tohoto návrhu. O nìm zøejmì budeme hlasovat. Prosím, pane poslanèe. Poslanec Lubomír Suk: Dìkuji za udìlené slovo, pane pøedsedo. V obecné rozpravì vystoupili ètyøi poslanci. Dvakrát padl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Jediná vìc, o které bychom mìli hlasovat, je právì tento návrh. Pøedseda PSP Lubomír Zaorálek: Právì proto ještì zvoním na poslance, kteøí ještì mají síly. Odhlásím vás. Ti, kteøí budou hlasovat, se musí znovu pøihlásit. Prosím o pøihlášení. Máme pøed sebou návrh na vydání zákona o kronikách obcí. V obecné rozpravì padl návrh na zamítnutí pøedloženého návrhu. Právì o tom nyní budeme hlasovat.
13
