Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta
Kouření a rozložení tělesného tuku Diplomová práce v oboru Pedagogická specializace výživa člověka
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
MVDr. Halina Matějová
Bc. Ivana Dvořáková Obor Pedagogická specializace výživa člověka
Brno, červenec 2007
Jméno a příjmení autora:
Název diplomové práce:
Pracoviště:
Bc. Ivana Dvořáková
Kouření a rozložení tělesného tuku
Ústav preventivního lékařství
Vedoucí diplomové práce:
MVDr. Halina Matějová
Rok obhajoby diplomové práce:
Souhrn:
2007
Tato diplomová práce se zabývá problémem kuřáctví a rozložení tělesného tuku.
Cílem této práce je zjistit dle provedeného průzkumu, zda kouření a některé další faktory ovlivňují distribuci tukové tkáně. Mezi další faktory, které mohou mít na rozložení tukové tkáně vliv patří tělesná aktivita, konzumace kávy, alkoholických nápojů a tučných potravin.
Klíčová slova:
kouření, distribuce tělesného tuku, viscerální obezita, poměr pas/boky,
body mass index
Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením MVDr. Haliny Matějové a uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne:…………………
Podpis autora: .......................................
Tímto bych ráda poděkovala MVDr. Halině Matějové za trpělivost, cenné rady a pomoc při psaní této diplomové práce a Jiřímu Poláchovi za pomoc se statistikou.
OBSAH: I. Teoretická část...................................................................................................................... 8 1. Tabák a jeho složení.............................................................................................................. 6 1.1 Fyzikální a chemické složení tabáku .............................................................................. 6 1.2 Cigaretový tabák ............................................................................................................. 7 2. Složení tabákového kouře ..................................................................................................... 8 2.1 Fyzikální a chemické vlastnosti ...................................................................................... 8 2.2 Aerosol hlavního proudu tabákového kouře ................................................................... 8 2.3 Chemické složení tabákového kouře .............................................................................. 8 2.4 Toxikologie tabákového kouře ....................................................................................... 9 2.4.1 Nikotin ..................................................................................................................... 9 2.4.2 Oxid dusnatý ............................................................................................................ 9 2.4.3 Dioxid dusičitý....................................................................................................... 10 2.5 Karcinogenní látky v tabákovém kouři......................................................................... 10 2.6 Nikotin .......................................................................................................................... 11 2.6.1 Historie, název, chemické vlastnosti..................................................................... 11 2.6.2 Farmakologie ......................................................................................................... 12 2.6.3 Psychický efekt ...................................................................................................... 13 2.6.4 Závislost................................................................................................................. 13 2.6.5 Toxikologie............................................................................................................ 14 2.6.6 Terapeutické užití .................................................................................................. 14 2.6.7 Působení nikotinu na lipolýzu tukové tkáně .......................................................... 15 3. Tuková tkáň ........................................................................................................................ 16 3.1 Vývoj tukové tkáně ....................................................................................................... 16 3.2 Struktura tukové tkáně .................................................................................................. 17 3.3 Distribuce...................................................................................................................... 18 3.3.1 Metody měření rozložení tělesného tuku............................................................... 18 3.3.2 Antropometrické metody ....................................................................................... 19 3.3.3 Zobrazovací metody stanovení distribuce tuku ..................................................... 20 3.3.4 Rozložení tukové tkáně.......................................................................................... 21 3.4 Funkce........................................................................................................................... 21 3.4.1 Sekreční funkce tukové tkáně ................................................................................ 22
3.5 Metabolismus tukové tkáně a hormonální regulace...................................................... 24 3.5.1 Metabolická charakteristika viscerálního a podkožního tuku............................... 24 3.5.2 Regulace lipolýzy a uskladňování tuku ................................................................. 24 3.5.3 Následky pozměněného metabolismu viscerálního tuku....................................... 25 3.5.4 Změny metabolismu v tukové tkáni při obezitě..................................................... 26 3.5.5 Glukokortikoidy, viscerální tuk a zdravotní rizika ............................................... 27 3.6 Viscerální obezita a metabolický syndrom ................................................................... 28 3.6.1 Prevalence viscerální obezity................................................................................. 29 3.7 Vztahy a faktory ovlivňující rozložení tukové tkáně................................................... 30 II. Praktická část..................................................................................................................... 33 4. Zpracování dat .................................................................................................................... 34 4.1 Cíl práce a pracovní hypotézy....................................................................................... 34 4.2 Metodika a soubor vyšetřovaných osob........................................................................ 34 4.3 Výsledky ....................................................................................................................... 44 4.3.1 Vliv sledovaných kvalitativních veličin na velikost BMI a WHR v podsouborech kuřáků, nekuřáků a exkuřáků podle pohlaví................................................................... 64 4.4 Diskuze ......................................................................................................................... 82 4.5 Závěr ............................................................................................................................. 91
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AST
-
asparát aminotransferáza
BMI
-
Body Mass Index
CT
-
počítačová tomografie
DEXA
-
duální rentgenová absorpciometrie
HLD
-
lipoproteiny o vysoké hustotě
HOMA - IR
-
inzulinová rezistence
HSL
-
hormon senzitivní lipáza
IAT
-
intraabdominální tukové tkáň
IRI
-
imunoreaktivní inzulin
KVO
-
kardiovaskulární onemocnění
LPL
-
lipoproteinová lipáza
MAO
-
monoaminová oxidáza
NMR
-
nukleární magnetická rezonance
OP
-
obvod pasu
OB
-
obvod boků
PAH
-
polycyklické aromatické uhlovodíky
SAT
-
subkutánní tuková tkáň
SFA
-
nasycené mastné kyseliny
TG
-
triglyceridy
TNF-α
-
Tumor Necrosis Factor - α
VFA
-
viscerální tuková tkáň
WHO
-
World Health Organisation
WHR
-
poměr pas/boky
I. Teoretická část
1. Tabák a jeho složení Tabák, neboli Nicotina tabacum je rostlina z rodu lilkovitých. Má vejčité listy, celokrajné pětičlenné listy složené z vijanů. Je to jednoletá, asi 1,5 metru vysoká rostlina s přisedlými listy. V současnosti existuje asi 50 druhů této rostliny. Nevýznamnější je Varieta havanensis, která poskytuje manilský či havanský tabák, Varieta brasilienis Cones, která se pěstuje hlavně ve Spojených státech. Třetí odrůdou je Varieta macrophylla, pocházející z Mexika a poskytující tzv. marylandský tabák. Nicotina rustica, selský tabák, se pěstuje hlavně v bývalém Sovětském svazu a kouří se jako machorka. Tabák pro výrobu cigaret se vyrábí z odrůd N. tabacum. Jedním z důvodů, proč je tabák rozšířen po celém světě, je fakt, že roste stejně dobře v tropických oblastech jako v severních oblastech. Vlastnosti a charakteristika konečného produktu závisí na klimatu, na půdě, na typu semen, na způsobu ochrany proti škůdcům a nemocem. Z nemocí, které rostlinu postihují, jmenujme například chlupaté padlí, mozaikovou nemoc tabáku, plíseň způsobující vadnutí a usychání tabáku a hnilobu kořene (25).
1.1 Fyzikální a chemické složení tabáku Chemickou skladbu a vlastnosti tabáku ovlivňují jednak genetické základy, a také faktory prostředí, včetně poměru minerálů v půdě, vlastností půdy, vlhkosti prostředí, teploty a intenzity slunečního záření. Všechny tyto vlivy se pak podílí na konečné kvalitě tabákových listů a kouře. Tato konečná kvalita produktu je závislá především na vzájemném poměru a vyváženosti mezi frakcemi uhlíku a dusíku. Atmosférický oxid uhličitý je v tabákovém listu asimilován fotosyntézou a dusík je získáván z půdy. Když je dostatek dusíku, je syntetizováno více aminových kyselin a nikotinu a méně cukru. Když je naopak dusíku nedostatek, vzniká více uhlovodíků, tuků, prchavých olejů, pryskyřic a polyterpenů. Všechny tyto pochody pak ovlivňují konečné vlastnosti, barvu, hořlavost. Výslednou charakteristiku tabákového kouře významně ovlivňuje poloha a umístění listu na lodyze. Čím výše je list uložen, tím je jeho objemová zápalnost nižší. Množství nikotinu, prchavých fenolů, polycyklických aromatických uhlovodíků je pak v kouři vyšší (25).
6
1.2 Cigaretový tabák Cigaretový tabák je směsí několika druhů tabáku. Jsou k němu přidány zvlhčovací prostředky a přípravky, které udržují řízky tabákových listů při sobě. Zvlhčovací látky navíc udržují vůni tabáku a vyvolávají pro kuřáka příjemnou vůni a přijatelnost tabáku. K udržení integrity tabáku je také nutné zvolit vhodný papír. Všechny tyto složky ovlivňují hořlavost cigarety, počet možných inhalací, konečný výsledek hoření, chemické vlastnosti hlavního a vedlejšího proudu kouře a jeho kondenzátu. Vhodným materiálem, který se používá k udržení soudržnosti tabákových listů, jsou cukry, sirupy, lékořice a balzámy. Tyto látky však mohou být během kouření zdrojem nevhodných, nežádoucích a zdravotně závadných látek. Přípravky ovlivňující chuť tabáku jsou přidávány v různých fázích výroby. Cigaretový papír se vyrábí s přídavkem mnoha aditivních látek a jeho porozity ovlivňuje hořlavost cigarety. V současné době je většina cigaret na trhu opatřena filtry, které se vyrábí z acetátu celulózy. Tabák je ekonomicky důležitou plodinou, které vyžaduje vysoké investice a velké množství energie při jeho ošetřování. Neustále se rozšiřují znalosti a poznatky o tabáku, o jeho pěstování a ošetřování. Výzkum umožnil extrahovat některé nežádoucí látky pro zlepšení kvality konečného produktu. Ale i přes všechna opatření je tabák v jakékoliv formě, a především tabákový kouř zdrojem toxických látek, které vážně poškozují zdravotní stav člověka (25).
7
2. Složení tabákového kouře
2.1 Fyzikální a chemické vlastnosti Kouř, který je aktivně vdechován, se označuje jako hlavní proud. Aerosol, který vychází z hořícího konce cigarety mezi jednotlivými tahy, se označuje jako vedlejší proud a má také jiné chemické složení než hlavní proud. Kouř z cigarety je vysoce
koncentrovaný aerosol tekutých částic, které tvoří dehet
cigaretového kouře. Každá částice je složena z rozdílných organických a anorganických látek, které jsou rozloženy v plynném prostředí, skládající se především z dusíku, kyslíku, vodíku, oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, těkavých a polotěkavých organických látek. Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitativní a kvantitativní složení kouře je teplota. Ta je ovlivňována délkou a tloušťkou cigarety, složením a hutností tabáku, druhem tabáku, hrubostí či jemností tabákových řízků, příměsemi, vlhkostí, kvalitou cigaretového papíru a filtru (25).
2.2 Aerosol hlavního proudu tabákového kouře Nezředěný proud kouře opouštějícího cigaretu při aktivním kouření obsahuje kolem 5 x 109 heterogenních částic na 1 ml, aerosol kouře je zatížen počtem asi 1012 elektronů na gram kouře, 55% částic má jeden nebo více nábojů. Tabák ovlivňuje pH kouře a u cigaret kolísá mezi 5,5 a 6,2, pH vedlejšího proudu je mezi 6,5 a 7,5 (25).
2.3 Chemické složení tabákového kouře Tabákový kouř můžeme rozdělit na pevnou a plynnou část. V plynné části se nachází oxid uhelnatý, oxid uhličitý, prchavé N-nitrosaminy, kyanovodík, prchavé sloučeniny síry, prchavé nitrily, sloučeniny obsahující dusík, prchavé uhlovodíky, alkoholy, aldehydy a ketony.
8
Pevná část cigaretového kouře obsahuje nikotin , alkaloidy, neprchavé N-nitrosaminy, aromatické aminy, alkany, alkeny, izoprenoidy, benzeny, naftaleny, polycyklické aromatické uhlovodíky a radioaktivní látky. V závislosti na druhu cigarety je podíl hmotné fáze v hlavním proudu kouře až 8%. Tento „dehet“ je definován jako hmotná fáze hlavního proudu kouře minus voda a nikotin. Množství dehtu a nikotinu lze částečně snížit pomocí filtrů (25).
2.4 Toxikologie tabákového kouře Tabákový kouř obsahuje mnohé toxické látky. Nejvýznamnější z nich je nikotin, oxidy dusíku a fenoly.
2.4.1 Nikotin Tabákový kouř zvyšuje srdeční frekvenci, tím že uvolňuje adrenalin a noradrenalin. Při experimentální aplikaci nikotinu se zvyšuje srdeční kontraktilita, srdečního systolického tlaku v levé komoře a dále dochází k periferní vazokonstrikci. Metabolismus nikotinu je závislý na přísunu kyslíku do tkání a také na jeho plazmatické koncentraci (25).
2.4.2 Oxid dusnatý V cigaretovém kouři se jeho koncentrace pohybuje od 0 až do 600 mikrogramů v jedné cigaretě. V krvi je však jeho koncentrace velice nízká. Lidské tělo je totiž vybaveno mechanismem, který v těle NO rychle detoxikuje. Jeho úloha spočívá v aktivitě quanidincyklázy. Tento enzym má podíl na tvorbě cyklického quanozinmonofosfátu a hraje roli v proliferaci tkáně a tumorózní genezi (25).
9
2.4.3 Dioxid dusičitý Při koncentraci 80 ppm dochází k akutnímu poškození plicní tkáně již za tři hodiny. Závažnost tohoto jevu na plíce kuřáka však není zatím jasně prokázaná, jelikož koncentrace dioxidu dusičitého je v cigaretovém kouři jen velice malá (25).
2.5 Karcinogenní látky v tabákovém kouři V plynné fázi tabákového kouře se vyskytuje oxid uhelnatý. Není sice karcinogen, ale inhibuje mukociliární clearance. Jeho hlavní toxický vliv je na kardiovaskulární systém. V plynné fázi se dále vyskytují toxické látky jako kyanovodík, akrolein, amoniak, dioxid dusičitý a formaldehyd. Znalosti o kancerogenech obsažených v plynné fázi jsou zatím omezené. Některé z nich jsou kancerogeny pro pokusná zvířata. Karcinogenita hmotné fáze je pro epitelové tkáně experimentálních zvířat vyšší, než součet kancerogenních účinků dosud známých látek obsažených ve hmotné fázi. Iniciátoři tumorů jsou nalézány ve frakcích, které jsou obohaceny o polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Tyto látky vznikají pyrolýzou. Vodní extrakt zpracovaného tabáku a hmotné fáze tabákového kouře obsahují složky, které podporují růst nádoru. Mezi tyto promotory patří také pesticidy obsažené v listech, dále mastné kyseliny a alkoholy, které pochází také ze zemědělských prostředků. Kuřáci cigaret vykazují vysoké riziko rakoviny jícnu, pankreatu a močového měchýře. Cigaretový kouř obsahuje orgánově specifické karcinogeny a látky, které in vivo růst malignity podporují. Kouření cigaret může také aktivovat složky potravy k tvorbě karcinogenních metabolitů nebo může produkovat enzymy, které mění karcinogeny do jejich konečné aktivní podoby (25).
10
2.6 Nikotin Obrázek 1: Molekula nikotinu
Nikotin je alkaloid, který se nachází u rostlin z čeledě lilkovitých ( Solanaceae ). Nejvyšší obsah nalézáme právě u tabáku, v nižších množstvích se pak nachází také v rajčatech, bramborách, baklažánu a zeleném pepři. Nikotin tvoří asi 0,3 – 5 % hmotnosti suchého podílu rostliny a jeho syntéza se odehrává hlavně v kořenech, odkud se dostává a ukládá se v listech rostliny. Jedná se o potenciální neurotoxin se zvláštní specifikou ke hmyzu. To je také důvod, proč se nikotin dříve používal jako insekticid, nyní se spíše používají jeho deriváty jako např. imidacloprid. Na savce působí nikotin v nízkých koncentracích jako stimulant (jedna cigareta poskytuje v průměru 1 mg absorbovaného nikotinu) a to je jeden z hlavních důvodů, proč lidé po nikotinu neustále touží (42).
2.6.1 Historie, název, chemické vlastnosti Nikotin je pojmenován po rostlině, která jej obsahuje v nejvyšší koncentraci, a tou je tabák Nicotina tabacum. Tato rostlina je pojmenována po Jeanu Nicotovi, francouzském velvyslanci, který poslal tuto rostlinu z Portugalska do Paříže a podporoval její medicínské využití. Nikotin byl poprvé izolován v roce 1828 německými chemiky. Empirický vzorec byl popsán v roce 1843 Melsenem a v roce 1893 byl poprvé syntetizován Pictetem a Crepieuxem. 11
Nikotin je hygroskopická, olejovitá tekutina, která je ve své základní podobě mísitelná s vodou (42).
Obrázek 2: Chemický prostorový vzorec nikotinu
2.6.2 Farmakologie Jakmile nikotin vstoupí do těla, je rychle distribuován krevním oběhem a proniká i přes mozkovou bariéru. V průměru trvá sedm vteřin, něž se inhalovaná substance dostane k mozku. Dávka nikotinu absorbovaná při kouření závisí na mnoha faktorech, jako je typ tabáku, zda je kouř inhalován či je použit filtr. Pokud člověk tabák žvýká, či užívá šňupací tabák, dostává se do jeho těla zpravidla vyšší dávka nikotinu než při běžném kouření. Nikotin je metabolizován v játrech a to hlavně pomocí enzymu cytochrom P 450. Hlavním metabolitem je kotinin. Kotinin jako vedlejší produkt metabolismu nikotinu zůstává v krvi asi 48 hodin a může být proto použit jako indikátor kouření. V příliš vysokých dávkách nikotin způsobuje blokádu nikotinových receptorů, což je příčina jeho toxicity a účinnosti jako insekticidu. Nikotin působí na nikotinové acetylcholinové receptory. V nízkých koncentracích zvyšuje aktivitu těchto receptorů, což vede ke zvýšení toku adrenalinu. Uvolňování adrenalinu pak způsobuje zvýšení srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku a respiraci, stejně jako zvyšuje hladinu cukru v krvi. Nikotin také zvyšuje hodnoty dopaminu a to hlavně v mozkové cirkulaci. Studie ukázaly, že kouření tabáku inhibuje monoaminovou oxidázu (MAO), což je enzym odpovědný za rozklad monoaminergních neurotransmiterů jako je již zmiňovaný dopamin, a to především v mozku. Právě tato schopnost dává kuřákovi pocit potěšení, stejně jako například kokain
12
nebo heroin, a tak způsobuje, že kuřák neustále cítí potřebu udržovat hladinu dopaminu dostatečně vysoko (42).
2.6.3 Psychický efekt Nikotin v první řadě způsobuje uvolnění glukózy z jater a noradrenalinu z nadledvinové tkáně, což způsobí stimulaci člověka. Člověk se cítí uvolněn, je v klidu, ale na druhou stranu se zvýší jeho ostražitost. Dokonce je někdy popisován až mírný euforický stav. V důsledku snížení chuti k jídlu a naopak zvýšení bazálního metabolismu, mohou někteří kuřáci ztratit část své tělesné hmotnosti. Při kouření cigarety koluje na nikotin bohatá krev z plic do mozku během sedmi vteřin a okamžitě stimuluje uvolnění mnoha chemických poslů, mezi kterými je acetylcholin, noradrenalin, dopamin, a β-endorfin. V důsledku těchto procesů dojde ke zvýšení pocitu štěstí, sníží se úzkost a člověk se dostane do stavu vysoké relaxace. Nikotin zvyšuje bazální metabolismus, koncentraci a zlepšuje paměť právě pomocí uvolňování acetylcholinu. Tyto účinky trvají od pěti minut až do dvou hodin. Mnoho kuřáků proto vykouří velké množství cigaret, právě ve snaze udržet si tyto „příjemné“ pocity (42).
2.6.4 Závislost Moderní výzkumy ukazují, že nikotin způsobuje v mozku mnoho pochodů. Jeho cirkulace v mozku reguluje pocity potěšení a euforie. Dopamin je jedním z hlavních chemických látek, které ovlivňují touhu po nikotinu. V mnoha studiích se ukázalo, že nikotin je více návykový než kokain a heroin. Stejně jako ostatní psychicky návykové drogy nikotin způsobuje patologické snížení dopaminu a dalších neurotransmiterů. Jakmile je přerušena dodávka nikotinu, nervové změny způsobí, že se člověk cítí fyzicky a psychicky špatně a dochází k rozvoji abstinenčních příznaků (42).
13
2.6.5 Toxikologie V dnešní době dostupná literatura naznačuje, že nikotin nepodporuje rozvoj rakoviny u zdravých tkání a nemá mutagenní schopnosti. Jeho teratogenní vlastnosti nebyly zatím řádně prozkoumány a zatímco pravděpodobnost narození dítěte, které je nikotinem poškozeno, je velice malá, užívání náhradních způsobů aplikaci nikotinu, jako jsou náplasti nebo nikotinové žvýkačky, je pro těhotné a kojící ženy doporučeno prodiskutovat s ošetřujícím lékařem. Nicméně nikotin způsobuje zvýšenou acetylcholinovou aktivitu, což v mnoha studiích ukazuje na schopnost snižovat řízenou buněčnou smrt, apoptózu. Apoptóza je jedna z metod, kterou se lidské tělo zbavuje poškozených nebo zmutovaných buněk. A jestliže apoptóza napomáhá tělu zbavovat se buněk, které se mohou maligně zvrhnout, pak nikotin připravuje vhodné prostředí pro rozvoj rakoviny. A tak se nikotin nepřímo podílí na karcinogenezi. Dle studie z roku 2005, nikotin, jako látka postavená sama o sobě, nikoliv jako součást cigaretového kouře, může být zodpovědná za některé neuropatologické změny, které byly pozorovány u dětí, které zemřely na syndrom náhlého úmrtí kojence (30). Bylo prokázáno, že 75 % - 90 % pacientů s diagnostikovanou schizofrenií kouří. Nedávno bylo tvrzeno, že stále vzrůstající počet kuřáků mezi schizofreniky může být způsoben snahou těchto pacientů pomoci sami sobě díky účinkům nikotinu. Nedávné studie však prokázaly pravý opak, a to, že takovéto krátkodobé užívání nikotinu je právě rizikovým faktorem u pacientů se schizofrenií (42).
2.6.6 Terapeutické užití Primárním terapeutickým využitím nikotinu je jeho užití při odvykání kouření a to bez negativního účinku cigaretového kouře na lidské zdraví. Kontrolované množství nikotinu je pacientům podáváno pomocí žvýkaček, náplastí či nosních sprejů s cílem zbavit je po čase jejich závislosti. Nicméně bylo pozorováno několik situací, v nichž má kouření jakousi zvláštní terapeutickou hodnotu. Tyto situace jsou často zmiňovány jako „Kuřácké paradoxy“ (12). Ačkoliv v mnoha případech je mechanismus tohoto působení znám jen velice málo, obecně se věří, že hlavní prospěšný účinek nikotinu plyne z jeho podání jako samostatné látky, kdy člověk není ohrožován tabákovým kouřem. 14
Nedávné studie ukazují, že kuřáci méně často žádají o opakovanou revaskularizaci po prodělané perkutánní koronární intervenci (12). Riziko ulcerózní kolitidy se zdá být mírně redukováno u kuřáků v závislosti na množství vykouřených cigaret. Tento efekt je odstraněn, pokud pacient přestane kouřit (15). Zdá se, že kouření také zasahuje do rozvoje Kaposi sarkomu (36), rakoviny prsů (31), preeclampsie (27) a atopických poruch, jako je například astma bronchiale (18). Co se týká neurologických onemocnění, mnoho tělesných známek poukazuje na to, že riziko Parkinsonovy choroby může být až dvakrát vyšší u nekuřáků ve srovnání s kuřáky (14). Nedávné studie ukazují, že nikotin může ulevit pacientům trpící určitou formou noční epilepsie. Oblasti v mozku, které způsobují tento typ epilepsie, jsou také odpovědné za zpracování nikotinu v mozku (41).
2.6.7 Působení nikotinu na lipolýzu tukové tkáně V roce 2001 byla uveřejněna studie, která sledovala účinek nikotinu na stimulaci lipolýz lidské tukové tkáně skrze působení na cholinergní a katecholaminergní receptory. Předmětem studie bylo zjistit, zda lipolytický efekt systémového nikotinu není připisován pouze nepřímému adrenergnímu působení, ale také přímému působení nikotinu na tukové buňky. Efekt infúze nikotinu na lipolýzu v podkožní tukové tkáni byl zkoumán in situ u 11 zdravých mužů s normální hmotností (BMI v rozmezí 20,2 – 25,3 kg/m2). Užitím metody mikrodialýzy byla zkoumána hladina glycerolu a tok krve. Výsledky této studie ukazují, že systémově podaný nikotin vyvolává lipolýzu. Částečně aktivací agrenergního mechanismu (nikotinem vyvolané uvolnění katecholaminů. Které stimulují β – adrenoreceptory) a částečně přímou aktivací nikotinových cholinergních lipolytických receptorů, které jsou lokalizovány na povrchu tukových buněk (3). Dle studie uveřejněné v roce 1994 byl prokázán přímý vliv nikotinu na metabolismus lidské tukové tkáně (19).
15
3. Tuková tkáň
3.1 Vývoj tukové tkáně Adipocyty,
tukové
buňky,
se
vyvíjejí
z hvězdicovitých
nebo
vřetenovitých
prekurzorových buněk, které se zakládají z mezodermu. Existují dva procesy tvorby tukové tkáně. První proces tvorby tukové tkáně začíná u lidských zárodků mezi 14. a 16. týdnem prenatálního vývoje. Dochází k nakupení lipoblastů neboli preadipocytů, které se ukládají ve specifických oblastech a shromažďují mnohočetné tukové kapky, které se později stanou adipocyty hnědé tukové tkáně. Tyto adipocyty jsou charakteristické větším počtem tukových kapének a velkým počtem mitochondrií. Druhý proces tvorby tukové tkáně se uplatňuje až později ve fetálním životě (až po 23. týdnu těhotenství) stejně jako v časné postnatální periodě. Dochází k diferenciaci dalších prekurzorových buněk, které akumulují tuk do jednotlivě uložených velkých kapek. Toto vede k rozšíření tukových zásob tvořených adipocyty s jednou tukovou kapénkou a menším množstvím mitochondrií do mnoha oblastí pojivové tkáně. Tyto adipocyty jsou charakteristické pro bílou tukovou tkáň. Tuková tkáň může být rozdělena přepážkami pojivové tkáně do lobulů. Počet tukových lobulů zůstává konstantní, v průběhu vývoje se zvětšuje jejich jen velikost. Rozlišujeme dva druhy tukové tkáně. První je tzv. bílá tuková tkáň, o které se hovoří jako o zásobárně energie. Dle výzkumů je však zřejmé, že má i jiné funkce. Produkuje a vyplavuje do oběhu několik desítek biologicky aktivních látek a sama se tak podílí na řízení obsahu tuku v těle i na kontrole metabolismu v dalších tkáních. Druhým typem tukové tkáně je tzv. hnědá tuková tkáň, která existuje pouze u savců. Objevuje se již před narozením v typických lokalizacích, zejména v podkoží (mezi lopatkami), mezi krčními svaly, v hrudní dutině (v okolí brzlíku a aorty) a v oblasti okolo ledvin. U donošeného lidského novorozence je přítomno asi 30 až 40 gramů hnědé tukové tkáně. Během prvního roku života se množství hnědé tukové tkáně výrazně zmenšuje, ale zcela nezaniká. V průběhu života pak množství bílé tukové tkáně převáží nad hnědou tukovou tkání. Podstatou obezity je hromadění bílé tukové tkáně.
16
Mikroskopické studie ukázaly, že druhý trimestr těhotenství může být kritickým obdobím pro budoucí rozvoj obezity. Na začátku třetího trimestru, představují adipocyty hlavní tukové zásoby, nicméně jsou stále relativně malé. Při narození tvoří množství tukové tkáně průměrně kolem 16% tělesné hmoty. Adipogeneze, vývoj tukové tkáně, se liší v závislosti na věku a pohlaví. Během lidského života se však stanovila určitá období, v nichž dochází ke změnám v tukové tkáni. K největšímu nárůstu tukové tkáně dochází po narození a dále pak mezi 9. a 13. rokem života. Kapacita pro buněčnou proliferaci a diferenciaci je nejvyšší během 1. roku života. Rychlost buněčné proliferace se pak snižuje během adolescence a váha zůstává v průběhu dospělosti konstantní. V případě pozitivní energetické bilance dochází zpočátku ke zvětšování tukových buněk. Se stálou pozitivní energetickou bilancí postupně dochází ke zmožení počtu tukových buněk a jejich počet se může až ztrojnásobit (9).
3.2 Struktura tukové tkáně Tuková tkáň je specifická volná pojivová tkáň tvořená tukovými buňkami, adipocyty. V tukové tkáni jsou tukové buňky udržovány na svém místě pomocí vlákének nahromaděných v lobulární mase ohraničené fibrózními přepážkami zásobenými bohatou kapilární sítí. U dospělého člověka tvoří tukové buňky kolem 90% tukové tkáně, z celkové buněčné populace však tvoří asi jen 25%. Tuková tkáň sama o sobě není tvořena pouze tukovými buňkami, ale obsahuje i jiné typy buněk, jako například epiteliální buňky, krevní buňky, pericyty a prekurzory tukových buněk. Adipocyty mají sférický tvar a mohou měnit svou velikost (20 až 200 mikrometrů v průměru a obsah od několika pikolitrů až po 3 nanolitry). Jsou vsazeny do matrix pojivové tkáně a jsou adaptovány pro tvorbu zásob a uvolňování energie. Nadbytek energie je adipocyty asimilován a uložen jako tukové kapky. Zásoby tuku jsou tvořeny hlavně triacylglyceroly, malým počtem diacylglycerolů, fosfolipidů, mastných kyselin a cholesterolu. K pojmutí tuku jsou adipocyty schopny měnit svůj průměr asi dvacetkrát a objem až tisíckrát. Maximální kapacita, kterou mohou adipocyty pojmout, je kolem 1000 pikolitrů. Poté se začnou formovat nové tukové buňky. Díky tomu, že kolem 90% buněčného objemu zaujímá tuková kapka, je malé tmavé jádro zploštěno do poloměsíčitého tvaru a je tlačeno proti okraji buňky. Tenký okraj cytoplazmy je také tlačen na periferii adipocytu.
17
Zralá bílá tuková buňka obsahuje jedinou tukovou kapénku, ačkoli během svého vývoje obsahují větší počet tukových kapének, které se později spojí v jedinou. Tenká membrána pak odděluje tukovou kapénku od cytoplazmatické matrix. Hnědá tuková tkáň je specializovaný typ tkáně a hraje důležitou roli v regulaci tělesné teploty. Jejich množství a distribuce se omezuje v dětství a vyskytuje se pouze ve velmi malém množství u dospělé populace. Naopak je tomu u hlodavců a hybernujících zvířat, které mají velké zásoby této hnědé tukové tkáně. Hnědá barva je dána bohatou cévní sítí a velkým počtem mitochondrií a lyzozomů. Jádro je uloženo ve středu nebo mimo střed buňky. Mitochondrie se účastní oxidace uložených tuků a produkovaná energie se uvolňuje ve formě tepla (9, 16).
3.3 Distribuce
3.3.1 Metody měření rozložení tělesného tuku V roce 1956 francouzský fyzik Jean Vague zaznamenal, že ukládání tuku v horní části těla je spojeno s negativními zdravotními následky. Nyní bylo jasně prokázáno, že chronické choroby spojené s obezitou jsou asociovány s umístěním a také množstvím tukové tkáně. Všeobecně je uznáváno, že mužský, androidní typ obezity, s přednostním ukládáním tukové tkáně v oblasti břicha, souvisí s vyšším výskytem chronických onemocnění Metody měření tukové tkáně jsou zaměřeny především na určení a rozlišení podkožních, viscerálních tukových zásob a tuku, který je uložen ve svalech. Mezi ukazatele, které se využívají pro antropometrické měření, patří kožní řasa, obvody, sagitální průměr a poměry, jako je například poměr pas/boky (WHR), pas/stehna, pas/výška a podlopatková/tricepsová kožní řasa. Obvod pasu (OP) spolu s WHR je nejoblíbenější a nejpoužívanější metodou k měření rozložení tukové tkáně. Stanovení distribuce tuku je důležité právě z hlediska rizika vzniku zdravotních komplikací. Rozložení tuku v těle představuje nezávislý rizikový faktor vzniku metabolických a oběhových komplikací (34).
18
3.3.2 Antropometrické metody Mezi antropometrické metody patří obvod pasu, poměr pas/boky a poměr pas/výška. Obvod pasu (OP) je jednoduchý ukazatel, který nejlépe koreluje s intraabdominálním obsahem tukové tkáně, měřeným pomocí počítačové tomografie (CT) nebo pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR). Obvod pasu měříme v polovině vzdálenosti mezi spodním okrajem dolního žebra a crista iliaca v horizontální rovině. Hraniční hodnoty obvodu pasu uvádí následující tabulka.
Tabulka 1: Distribuce tuku dle OP (podle WHO, 1997)
Riziko vzniku metabolických a oběhových komplikací Pohlaví
spojených s obezitou Zvýšené ( cm )
Vysoké ( cm )
Muži
≥ 94
≥102
Ženy
≥80
≥88
Obvod boků (OB) měříme ve výši maximálního vyklenutí hýždí v horizontální rovině. Měřená osoba stojí vzpřímeně s nohama u sebe, s uvolněnou břišní stěnou, s pažemi po stranách těla, na konci normálního výdechu. Poměr pas/boky (WHR) má hraniční hodnoty 1,0 u mužů a 0,85 u žen. Poměr pas/výška dobře odpovídá obvodu pasu. Normální hodnoty se pohybují kolem 0,4 – 0,5. Rriziko v naší populaci stoupá od hodnoty 0,6 a více (16). Je nutné se zmínit i o Body Mass Indexu (BMI). Jedná se o nejčastěji používaný ukazatel pro posouzení stupně nadváhy a ním spojených zdravotních rizik.
19
Tabulka 2: Zdravotní rizika podle kategorií BMI (17)
BMI
Kategorie dle WHO
Zdravotní rizika
18,5 – 24,9
Normální rozmezí
Minimální
25,0 – 29,9
Nadváha
Zvýšená
30,0 – 34,9
Obezita I. stupně
Vysoká
35,0 – 39,9
Obezita II. stupně
Vysoká
> 40,0
Obezita III.stupně
Velmi vysoká
3.3.3 Zobrazovací metody stanovení distribuce tuku Počítačová tomografie (CT) a nukleární magnetická rezonance (NMR) patří mezi velice přesné metody měření distribuce tělesného tuku a používají se
pouze ve
specializovaných centrech. Patří mezi ně měření plochy intraadominální (IAT) a subkutánní abdominální tukové tkáně (SAT) ve výši L 4/5 pomocí CT nebo NMR. Intraabdominální tuková tkáň se dělí na intraperitoneální a retroperitoneální tuk. Subkutánní tuková tkáň byla rozdělena na dvě vrstvy, povrchní a hlubokou SAT. Hluboká vrstva se zdá být metabolicky podobnější intraabdominálnímu než subkutánnímu tuku. Duální rentgenová absorpciometrie (DEXA). Tato metoda umožní stanovit množství tzv. centrálního tuku, což je obsah tukové tkáně v oblasti trupu, ve srovnání s množstvím tuku na končetinách. Ultrazvukové metody lze použít k měření intraabdominální tukové tkáně, přičemž se stanoví vzdálenost mezi vnitřní plochou přímého břišního svalu a přední stranou aorty. K měření se používá sondy 3,5 MHz (16).
20
3.3.4 Rozložení tukové tkáně Bílá tuková tkáň může reprezentovat největší endokrinní orgán v celém organismu, zvláště u pacientů s nadváhou. Podkožní oblasti obsahují tuk s výjimkou několika oblastí, jako jsou oční víčka nebo šourek u mužů. Adipocyty se velice často shromažďují kolem orgánů nebo přímo v orgánech jako jsou ledviny, morek kostí, mesenterium a omentum. Buňky bílé tukové tkáně jsou rozšířeny v podkoží, u člověka se ale projevují kvantitativní rozdíly závislé na pohlaví a věku. Odlišná místa ukládání tuku jsou patrná hlavně mezi muži a ženami a jsou odpovědná za charakteristický tvar těla u mužů a u žen. Označuje se androidní, mužské a gynoidní, ženské rozložení tukové tkáně. U mužů jsou hlavními místy ukládání tuku šíje, podkoží v oblasti deltového a trojhlavého svalu a lumbosakrální oblasti. U žen je podkožní tuk uložen hlavně v oblasti hýždí, prsou a na přední a boční straně stehen. Rozložení tělesného tuku je známým indikátorem a rizikovým faktorem metabolických a kardiovaskulárních změn, které mohou nastat u některých osob (9).
3.4 Funkce Ačkoliv mnoho buněk v lidském organismu obsahuje malé zásoby sacharidů a tuků, tuková tkáň je největší a nejdůležitější zásobárnou energie. Tuková tkáň představuje nejvíce proměnlivou složku lidského organismu, jejíž rozmezí se může pohybovat od několika procent tělesné hmotnosti u trénovaných osob a atletů, až po více než polovinu tělesné hmoty u obézních osob. Normální procentuální rozmezí je u mužů mezi 10% - 20%, u žen 20% - 30%. Regulace energetické bilance je komplexní proces tvořený interakcí homeostatických a behaviorálních procesů, cílených k udržení konstantních energetických zásob. Je zřejmé, že udržení optimální tělesné hmotnosti je dosaženo pomocí organizovaných interakcí mezi výběrem potravin, organoleptickými, neuro-endokrinními, genetickými vlivy a vlivy prostředí. Identifikace tuková tkáně jakožto multifunkčního orgánu namísto pasivní tkáně, která slouží pouze pro ukládání nadbytečné energie ve formě tuku, byla provedena v několika posledních desetiletích. Tuková tkáň, jakožto aktivní sekreční orgán produkuje a vyplavuje velké množství hormonů, růstových faktorů, enzymů, cytokininů a proteinů.
21
Bílá tuková tkáň zasahuje do regulace buněčných funkcí pomocí sítě endokrinních, parakrinních a autokrinních signálů, které ovlivňují odpověď mnoha tkání a orgánů, jako je hapotalamus, játra, kosterní svaly, ledviny a imunitní systém. Tuková tkáň slouží nejen jako zásobárna energie, ale i jako ochrana proti ztrátám tepla kůží a jako ochranná „vycpávka“ pro některé orgány. Adipocyty jsou vybaveny k účasti na regulaci dalších funkcí jako je reprodukce, imunitní odpověď, kontrola krevního tlaku, koagulace, fibrinolýza a angiogeneze. Tato multifunkčnost tukové tkáně je dána existencí velkého množství enzymů, regulačních proteinů, hormonů, cytokinů a receptorů. Vysoká sekreční aktivita vytváří z tukové tkáně extrémně aktivní endokrinní tkáň (9).
3.4.1 Sekreční funkce tukové tkáně Obrázek 3: Tuková tkáň jako endokrinní orgán
22
Bílá tuková tkáň není jen a pouze zásobárnou energetických
zdrojů, ale tvoří také
důležitou součást energetického metabolismu. Je významným sekrečním orgánem, který do oběhu vyplavuje velké množství biologicky aktivních látek, které ovlivňují nejen tukovou tkáň, ale působí regulačně i v jiných tělesných tkáních. Mezi látky, které tuková tkáň vyplavuje do krevního oběhu, patří mastné kyseliny. Tyto mastné kyseliny, které vyplavuje tuková tkáň, jsou primárním energetickým substrátem pro další tkáně, ale také v různých tkáních regulují metabolické děje, expresi genů a citlivost k inzulinu. Dalším aktivním působkem, který je tvořen tukovou tkání, je regulační peptid leptin, jehož sekrece souvisí s množstvím tukové tkáně a klesá při hladovění. Centrálními působením přes hypotalamická centra tlumí příjem potravy a stimulací sympatiku zvyšuje metabolický obrat. Nedostatek, či chybění leptinu vyvolává obezitu u zvířat i u člověka. V roce 2001 byl objeven další regulační peptid, resistin, který je tvořen bílou tukovou tkání. Resistin inhibuje stimulační efekt inzulinu na vstup glukózy do buněk a do adipocytů. Tento regulační peptid by mohl být důležitým faktorem pro asociaci obezity s diabetem. Poslední výzkumy ukazují, že resistin není vylučován pouze tukovou tkání, ale také například buňkami kostní dřeně. Další látkou, vyplavovanou z adipocytů je Tumor Necrosis Factor-α (TNF-α), který snižuje citlivost tkání k inzulinu, a to změnou fosforylace inzulinového receptoru.Další peptidy, které jsou tukovou tkání vyplavovány, jsou interleukin-6, angiotenziogen a inhibitor aktivátoru-1 plazminogenu, které mají vztah k aterogenezi a krevnímu tlaku. Angiotenogen navíc působí i lokálně a stimuluje lipogenezi v tukové tkáni. V preadipocytech dochází k přeměně androgenů na estrogeny a tak se tuková tkáň stává důležitým zdrojem estrogenů u mužů a jediným zdrojem u žen pomenopauze. Nadměrné množství tukové tkáně u mužů může proto navodit feminizaci mužských pacientů. Z tukové tkáně je rovněž uvolňován vazebný protein pro retinol, který zajišťuje transport retinolu krví. Dalším nově objeveným hormonem, který je tukovou tkání tvořen a uvolňován, je adiponektin. Tento peptidový hormon stimuluje glukózový metabolismus a zlepšuje citlivost buněk k inzulinu ve svalech. Specifická úloha tukové tkáně spočívá v jejím ovlivňování metabolismu hormonů štítné žlázy. Jak v bílé, tak také v hnědé tukové tkáni spolupůsobí několik typů enzymů, které se účastní aktivace tyroxinu na trijodthyronin, který má mnohonásobně vyšší biologický efekt. Tuková tkáň se také podílí na inaktivaci a degradaci thyroidních hormonů. Všechny tyto 23
metabolické funkce jsou velmi aktivní hlavně u novorozenců. Při hladovění se zvyšují krevní hladiny reverzního trijodthyroninu, který pochází původně z jater a tlumí metabolický obrat v mnoha tkáních. Tuková tkáň produkuje několik proteinů, které jsou součástí neadaptivní imunitní obrany. Patří sem zejména adipsin, což je adipocyty sekretovaná serinová proteáza a dále asparát aminotransferáza (AST), který zvyšuje transport mastných kyselin do adipocytů a lokálně stimuluje syntézu triacylglycerolů v tukové tkáni (16).
3.5 Metabolismus tukové tkáně a hormonální regulace 3.5.1 Metabolická charakteristika viscerálního a podkožního tuku
Hlavní funkcí tukové tkáně je skladovat nadbytek energie přijaté potravou a v případě potřeby uvolnit potřebné množství energie. Příjem tuku je regulován lipoproteinovou lipázou (LPL). Tento enzym rozkládá triacylglyceroly na volné mastné kyseliny, které pak mohou být transportovány do adipocytů nebo reesterifikovány opět na triacylglyceroly a uskladněny v tukové tkáni. Vyšší aktivita LPL je spojována s vyšším ukládáním tuku. Rozklad tuku, neboli lipolýza, je regulován hormon-senzitivní lipázou (HSL). Tento enzym uvolňuje volné mastné kyseliny do krevního oběhu a tak se tyto volné mastné kyseliny přivádí ke tkáním a místům jejich potřeby, s výjimkou mozku a červených krvinek. V těchto tkáních jsou volné mastné kyseliny využity jako okamžitý zdroj energie nebo naopak uskladněny a při nedostatku energie jsou uvolněny a posléze použity. Poměr základní, basální lipolýzy, je vyšší v tukové tkáni v oblasti stehen než je tomu v tukové tkáni v oblasti břicha (34).
3.5.2 Regulace lipolýzy a uskladňování tuku Procesy
ukládání a uskladňování tuku jsou regulovány hormonálními látkami, které
ovlivňují aktivitu LPL a HSL. Glukokortikoidy zvyšují aktivitu LPL a podporují ukládání tuku a tak vytváření tukových zásob. Hustota glukokortikoidových receptorů je vyšší u viscerálních tukových zásob, než je tomu u podkožního tuku.
24
Inzulin má silnou antilipolytickou aktivitu v tukové tkáni lokalizované v oblasti stehen a to u mužů i u žen. Katecholaminy regulují lipolýzu pomocí α - 2 a β - adrenergních receptorů. β - adrenoreceptory lipolýzu zvyšují a α - 2 adrenoreceptory ji snižují. Ačkoli oba typy těchto receptorů jsou v tukové tkáni zastoupeny, jejich počet se v závislosti na lokalozaci může lišit a jeden z nich může nad druhým převažovat. Lipolytický efekt katecholaminů je asi 10 – 20x vyšší v oblasti břicha, než je tomu v oblasti stehen. Jejich lipolytický účinek je velký zvláště v viscerální tukové tkáni, než v podkožní tukové tkáni. Pohlavní hormony estrogen, testosteron a progesteron mají také vliv na velikost akumulace tuku či naopak jeho mobilizace, ačkoliv jejich účinek se odlišuje u mužů a žen a mechanismus působení není zatím zcela přesně znám. Některé studie ukazují, že estrogen snižuje LPL aktivitu v tukové tkáni. Testosteron pak zvyšuje lipolýzu a to zvýšením počtu β adrenoreceptorů. Estrogen a progesteron pak stimulují proces ukládání tuku a inhibují lipolýzu, preferenčně v oblasti stehen ve srovnání s oblastí břicha (34).
3.5.3 Následky pozměněného metabolismu viscerálního tuku Intraabdominální tuková tkáň má jisté metabolické charakteristiky, které se odlišují od metabolismu tukové tkáně na jiných místech těla. Tyto odlišnosti se zdají více patrné v oblastech, které jsou „odčerpávány“ portálním krevním oběhem. Tyto „portální“ tukové tkáně mají citlivý systém pro mobilizaci volných mastných kyselin kvůli převaze beta adrenergních receptorů a malé alfa adrenergní inhibici. Zvýšená citlivost intraabdominálního tuku k lipolytickým agens vede ke zvýšené lipolýze s cévním odčerpáním volných mastných kyselin přímo do jater. Tyto volné mastné kyseliny pak mohou přispět ke zvýšení syntézy triacylglycerolů a k sekundární hyperinzulinemii. Hyperinzulinemie může vyústit v inzulinovou resistenci a v případně vnímavých jedinců se může rozvinout až v diabetes mellitus II. typu. Dále může hyperinzilinemie vést ke zvýšení krevního tlaku skrze zvýšenou sympatickou stimulaci krevních cév, srdce a ledvin. V důsledku těchto procesů, může inzulinová resistence kombinovaná s relativním zvýšením androgenní aktivity vyústit v nepříznivý tukový profil. U obezity a při diabetu mellitu II. typu dochází ke zmnožení obsahu tuku uvnitř a mezi svalovými vlákny. Mnozí výzkumníci se domnívají, že tento jev může přispívat k inzulinorezistenci. U obézních jedinců se zvýšeným množstvím viscerální tukové tkáně se objevuje silný vztah mezi viscerální tukovou tkání a inzulinovou resistencí (34).
25
Metabolické vlastnosti tukové tkáně se odlišují v závislosti na převládajícím typu adipocytů a na rozložení tuku v těle. Různé vývojové stupně adipocytů mají různé vlastnosti. Preadipocyty mají schopnost metabolizovat
steroidy a fagocytovat cizorodé částice.
Adipocyty jsou hlavním místem metabolismu lipidů, skladování triacylglycerolů v bílé tukové tkáni a termogeneze v hnědé tukové tkáni. Při vystavení lidského organismu chladu nebo při nadměrném příjmu potravy působí hnědá tuková tkáň jako termogenní orgán. Termogeneze je aktivována noradrenalinem, který je uvolňován ze sympatických nervových zakončení na adipocytech. Noradrenalin působí prostřednictvím β adrenergních receptorů, což vede ke stimulaci HSL a uvolnění mastných kyselin z endogenních triacylglycerolů. Uvolněné mastné kyseliny vstupují do mitochondrií, kde jsou oxidovány a tak vzniká teplo. Bílá tuková tkáň je zásobárnou energetických rezerv, která je zde koncentrována ve formě triacylglycerolů. Přímo ovlivňuje hladiny krevních mastných kyselin, které jsou z ní vyplavovány. Jejich změny pak také ovlivňují syntézu triacylglycerolů v játrech. Při hladovění dochází ke zvýšení adrenergní stimulace bílé tukové tkáně, hlavně vlivem vzestupu krevní hladiny noradrenalinu. Vstup mastných kyselin do adipocytů závisí na aktivitě LPL. Aktivita LPL v tukové tkáni je aktivována inzulinem. Předpokládá se, že hlavním regulátorem ukládání tuků je právě LPL a že syntéza mastných kyselin v adipocytech má pro ukládání tukových zásob pouze malý význam. Studie však ukazují, že u člověka až 40 procent syntézy mastných kyselin probíhá v tukové tkáni. Pokud je tomu tak, má syntéza tuku v tukové tkáni nezanedbatelný význam pro akumulaci tělesného tuku (16).
3.5.4 Změny metabolismu v tukové tkáni při obezitě Obezita je velmi často doprovázena změnami metabolismu tuků i sacharidů v tukové tkáni. Objevují se změny metabolismu glukózy, hlavně projevy snížené citlivosti k inzulinu. V tukové tkáni dochází k útlumu všech vlivů inzulinu. Důsledkem inzulinové rezistence je pokles tvorby glycerol 3 - fosfátu během glykolýzy. Tím nedochází k reesterifikaci mastých kyselin zpět na triacylglyceroly a mastné kyseliny se pak ve velké míře vyplavují z adipocytů. Vázne aktivace LPL inzulinem a snižuje se extrakce mastných kyselin z krve. Při obezitě se také snižuje lipolytický efekt katecholaminů na tukovou tkáň v podkoží. Naproti tomu v hypertrofované tukové tkáni v břišní dutině lipolytický efekt katecholaminů
26
vzrůstá. Při abdominálním typu obezity vedou uvedené změny k masivnímu transportu mastných kyselin a glycerolu do jater a ke změnám, které potencují rozvoj diabetu. Z mnoha studií vyplývá, že rezistence tukové tkáně k inzulinu je hlavním faktorem, který vede k systémové rezistenci k inzulinu a k metabolickému syndromu (16).
3.5.5 Glukokortikoidy, viscerální tuk a zdravotní rizika Glukokortikoidy zvyšují akumulaci a ukládání tuku v oblasti břicha, hrudníku, krku a zejména uvnitř břicha. Při podávání glukokortikoidů vykazují abdominální adipocyty zvýšenopu aktivitu LPL a nižší lipolytickou aktivitu. Také stimulují přeměnu preadipocytů v adipocyty. Zmožený viscerální tuk
vykazuje vyšší obrat mastných kyselin, což se projevuje
zvýšenou koncentrací volných mastných kyselin hlavně v portálním řečišti. S tím pak úzce souvisejí metabolické a kardiovaskulární komplikace viscerální obezity. Zvýšená koncentrace volných mastných kyselin se podílí významnou měrou na rozvoji inzulinorezistence a a hyperinzulinemie. Ta ovlivňuje zpětnou reabsorpci sodíku a tím přispívá ke vzniku hypertenze u viscerální obezity. Zvýšený přísun volných mastných kyselin do jater při viscerálním typu obezity vede k dyslipidemii u těchto obézních pacientů. Glukokortikoidy však i nezávisle na zmožení viscerální tukové tkáně indukují rozvoj metabolických a kardiovaskulárních rizik: •
navozují hyperlipidemii
•
zvyšují glukoneogenezi
•
navozují inzulinorezistenci a porušenou glukózovou toleranci
•
zvyšují krevní tlak
•
ovlivněním trombogeneze zvyšují riziko tromboembolie
•
vyvolávají úbytek aktivní tělesné hmoty
•
navozují osteoporózu (16).
27
3.6 Viscerální obezita a metabolický syndrom Viscerální tuková tkáň má určité metabolické zvláštnosti a zmnožení této tukové tkáně vede k řadě komplikací a nežádoucím zdravotním následkům, které jsou označovány souhrnným pojmem metabolický syndrom X, neboli Reavenův syndrom. Do tohoto syndromu se řadí především inzulinorezistence, diabetes mellitus II. typu, hypertenze, hypertriacylglycerolemie, mikrovaskulární angína, hyperurikemie a náchylnost k trombóze. Jensen ve studii z roku 1995 zkoumal vliv nikotinu na lidský metabolismus. V této studii ukazuje, že kouření je spojeno s nadměrným ukládáním tukové tkáně v horná části těla a u mnohých kuřáků se nachází metabolické poruchy, jako je dyslipidemie a glukózová intolerance. Výsledky této studie navrhují, že metabolické poruchy jako je dyslipidemie a glokózová intolerance, které se nachází u kuřáků, nejsou spojeny s centrální obezitou a nezávisí na množství inhalovaného nikotinu, ale souvisí spíše s jinou komponentou cigaretového kouře (21). Při vzniku metabolického syndromu u viscerální obezity jsou popisovány tři fáze dysregulace osy hypotalamus – hypofýza – nadledviny:
1. Fáze je charakterizována zvýšenou sekrecí kortizolu. Úlohu zde hrají faktory psychosociální a psychické (deprese, úzkost), tak i faktory životního stylu, jako je konzumace alkoholu a kouření. 2. Fáze se vyznačuje oploštělou diurnální sekrecí kortizolu a sníženou sekrecí růstového hormonu a pohlavních steroidů. 3. Fáze je charakterizována sníženou sekrecí kortizolu. (16).
Hlavním způsobem, pomocí něhož se zjišťuje centralizace a hlavní místo uložení tukových zásob, je měření poměru pas/boky. Mnohé rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, jako je inzulinová rezistence, dyslipidemie, hypertenze, kouření a trombogenní faktory kardiovaskulárních onemocnění, jsou s poměrem pas/boky statisticky blízko spojeny. Zajímavé je, že poměr pas/boky je také asociován s určitými
psychosociálními a
socioekonomickými znaky, charakterovými rysy, jako je deprese a úzkost, stejně jako je spojen s nadměrnou konzumací alkoholu a kouřením (7). V roce 2000 byla uveřejněna studie, která se zabývala souvislostí mezi pracovní pozicí, sekrecí kortizolu a viscerální obezitou. Populační vzorek byl tvořen 284 muži ve věku 51 let.
28
Tato skupina rozdělena do podskupin dle jejich pracovní pozice a byly vytvořeny podskupiny manuálních pracovníků, pracovníků ve službách a podskupina vysokoškolsky vzdělaných mužů. Hladiny kortizolu byly měřeny ze vzorku slin a byly získávány několikrát během běžného pracovního dne. Dle výsledků této studie byl nižší socioekonomický status spojen s výskytem viscerální obezity, vyššími hladinami kortizolu v závislosti na množství přijímaného stresu během pracovního dne. Z diskuze této studie vyplývá, že nižší socioekonomický status je asociován s proměnlivými hladinami kortizolu, které jsou zvyšovány v závislosti s rostoucí hladinou vnímaného stresu. Výsledky této studie potvrzují, že stres zvyšuje hladinu kortizolu, čímž podporuje vznik viscerální obezity a riziko metabolického syndromu (32). Zvýšené WHR je asociováno s určitými metabolickými abnormalitami, které jsou podobné Cushingovu syndromu. Jako první bylo provedeno šetření závislosti
sekrece
kortizolu a WHR proto, že kortizol stimuluje akumulaci tělesného tuku hlavně v oblasti. Mnohé studie naznačují, že viscerální obezita, a tím zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob a metabolického syndromu, je spojena se sekrecí kortizolu jako odpověď na stres (32). Při šetření dalších metabolických abnormalit týkajících se metabolismu tukové tkáně byly získány důkazy, které ukazují, že kortizol jednak zvyšuje akumulaci viscerálního tuku, zatímco pohlavní steroidní a růstové hormony mají opačný efekt. Důvodem pro toto opačné působení může být větší průtok krve a vyšší hustota specifických hormonálních receptorů. Očekávaným důsledkem zvýšených hladin kortizolu a nízkých hladin pohlavních hormonů by mohla být právě akumulace viscerálního tuku. Jinými slovy, akumulace viscerálního tuku, silný rizikový faktor pro kardiovaskulární choroby, je velice pravděpodobně způsoben přítomnými endokrinními odchylkami. Tato kombinace endokrinních odchylek je také následována vážnou svalovou inzulinorezistencí. Inzulinorezistence je silným fenoménem, které doprovází akumulaci viscerálního tuku a je považována za jeden z hlavních rizikových faktorů pro kardiovaskulární choroby a mrtvici (7).
3.6.1 Prevalence viscerální obezity Vzhledem k velmi závažným komplikacím, k nimž vede zmožení viscerálního tuku v rámci metabolického syndromu, je v poslední době sledována prevalence rizikového zmnožení viscerálního tuku. Hlavní metodou je měření obvodu pasu. Za ukazatele zmnožení
29
viscerálního tuku, který je spojen s negativními zdravotními následky, je považován obvod pasu vyšší než 88 cm u žen, u mužů je tato hodnota 102 cm a více. Je značně znepokojující, že dle studie Monica, je Česko v Evropě dominantní co se týče výskytu obvodu pasu, který je spojen s vysokými zdravotními riziky. Česká data prezentovaná ve studii Monica jsou bezpochyby ovlivněna tím, že hodnotí venkovskou populaci, která u nás vykazuje značně vyšší výskyt obezity. Studie České obezitologické společnosti (Kunešová, 2002) provedená v kvótním vzorku české populace nachází rizikový obvod pasu u 18 % mužů a 30,2 % žen, tedy podstatně méně často než studie Monica (16).
Tabulka 3: Prevalence rizikového OP u mužů a žen v některých evropských zemích (16)
Země
Muži
Ženy
Švédsko ( Goteborg )
12
14
Dánsko ( Glostrup )
18
17
Německo ( Halle )
29
40
ČR ( venkov )
32
48
Itálie ( Friuli )
15
26
Španělsko ( Katalánsko )
23
33
Obvod pasu u mužů, 102 cm a více, u žen 88 cm a více Podle studie Monica z let 1987 – 1992 (Molarius A. et al. J. Clin. Epidemiol. 1999, 52 : 1213 – 1224, 16).
3.7 Vztahy a faktory ovlivňující rozložení tukové tkáně Mnohé provedené studie zkoumaly vztahy a možné ovlivnění distribuce tukové tkáně s faktory prostředí, které na člověka působí, psychické faktory a také souvislost s genetickou výbavou člověka. Mnoho faktorů, zahrnující dědičnost, celkové množství tuku, pohlaví, věk, kouření, konzumace alkoholu a potravin bohatých na tuky, fyzická aktivita a státní
30
příslušnost jsou spojovány s androidním, mužským typem postavy či naopak s gynoidním, ženským typem postavy. Existuje však také důkaz o tom, že tvar lidské postavy, množství tělesného tuku a jeho rozložení, je do jisté míry ovlivněn geneticky. Distribuce a rozložení tukové tkáně je také závislé na pohlaví. Muži mívají vyšší poměr pas/boky a významně více intraabdominálního tuku, než ženy. Ženy mají naopak vyšší procento tělesného tuku a mnohem více tukové tkáně je u žen umístěno v oblasti boků a stehen, než je tomu u mužů. Stárnutí je doprovázeno změnami jak u množství tukové tkáně, tak i u jejího rozložení. Největší nárůst tělesné hmotnosti nastává v časné a střední dospělosti. Nezávisle na přírůstku tělesné hmotnosti dochází spolu s přibývajícími roky ke zvyšování množství abdominálního, břišního tuku. Tento nárůst bývá nejvíce patrný v ranné dospělosti a středním věku u mužů. U žen pak mezi středním a starším věkem ve spojení s menopauzou (9, 13). Co se týká kouření cigaret a kuřáctví, tito lidé bývají většinou celkově hubenější, mají však vyšší centrální tučnost, což je naznačeno vyšším OP a WHR. WHR rapidně vzrůstá s množstvím cigaret vykouřených za jeden den. WHR dále vzrůstá s narůstající 24 hodinovou exkrecí kotininu, což naznačuje, že ukládání tuku v centrální části těla je spojeno s dávkou vdechnutého kouře. Některé studie nalezly vyšší androgenní profil hormonů u kuřáků, ačkoliv toto zjištění a výsledky byly velice nejisté. Zvýšená sekrece kortizolu, endokrinní odpověď na stresory spojené s ukládáním tuku v horní části těla, může vysvětlit některé ze spojení mezi kouřením, konzumací alkoholu a rozložením tělesného tuku. Dle většiny provedených studií je u kuřáků nalezeno nižší BMI ve srovnání s nekuřáky a bývalými kuřáky (1, 2, 5, 33). U kuřáků je také často naměřen vyšší OP a vyšší WHR ve srovnání s nekuřáky (1, 37, 39). Ačkoliv konzumace alkoholu byla zařazena mezi faktory ovlivňující distribuce tukové tkáně, provedené studie byly rozporuplné. Existuje důkaz, že konzumace piva a lihovin je spojena s vyšším WHR. Ne pouze frekvence, ale také množství zkonzumovaného alkoholu může být důležitá. Ve studii z roku 2005 byla zkoumána souvislost mezi konzumací alkoholu a vlivem na rozložení tělesného tuku. Dle výsledků této studie je BMI, WHR, OP a procento tělesného tuku zvýšeno s rostoucím příjmem alkoholu (40). Fyzická aktivita je negativně spojena s rozložením tukové tkáně u mužů i u žen. Negativní asociace existuje mezi WHR a různými sportovními aktivitami, po zkontrolování efektu BMI, kouření a vzdělání. Negativní asociaci fyzické aktivity s akumulací abdominální tukové tkáně ukazuje studie uveřejněná v roce 1997. U aktivních mužů, kteří se tohoto výzkumu
31
účastnili, byl nalezen nižší OP a WHR ve srovnání s účastníky, kteří měli nižší intenzitu sportovní aktivity a nesportovci (38). Rozložení tukové tkáně se také liší v závislosti na lidské rase a příslušnosti. Například afričtí Američané mají méně viscerálního tuku, než bílá část populace při stejném BMI. Asiaté mají méně svalové hmoty a vyšší procento tukové tkáně, než afričtí Američané a bílá populace při stejném BMI (34).
32
II. Praktická část
33
4. Zpracování dat 4.1 Cíl práce a pracovní hypotézy Cílem práce bylo zjistit vztah mezi kouřením a rozložením tělesného tuku ve zkoumané populaci kuřáků, nekuřáků a bývalých kuřáků a zohlednit další faktory, které mohou mít na rozložení tukové tkáně vliv.
Hypotéza č. 1: Kuřáci mají větší nahromadění tukové tkáně v oblasti břicha. Budou tedy mít vyšší OP a větší WHR než nekuřáci.
Hypotéza č. 2: Kuřáci mají nižší BMI než nekuřáci.
Hypotéza č. 3: Kuřáci budou mít vyšší OP a WHR, než bývalí kuřáci.
Hypotéza č. 4: Počet vykouřených cigaret má vliv na WHR.
Hypotéza č. 5: Počet vykouřených cigaret má vliv na OP a OB.
Hypotéza č. 6: Konzumace alkoholu má vliv na WHR.
Hypotéza č. 7: Fyzická aktivita má vliv na BMI.
Hypotéza č. 8: Konzumace tučných potravin má vliv na BMI a WHR.
4.2 Metodika a soubor vyšetřovaných osob Pro šetření jsem použila dotazníkovou metodu a odpovědi na otázky obsažené v dotazníku byly získány pomocí interwiev. Soubor vyšetřované populace obsahoval 300 lidí nad 40 let. Tuto skupinu jsem rozdělila do podskupin kuřáci, bývalí kuřáci a podskupina nekuřáků, která
34
sloužila jako skupina kontrolní. Každá podskupina měla 100 respondentů. Věkové rozmezí respondentů byl 41 – 80 let. Informace o tělesných parametrech byly získány buď ze zdravotnické dokumentace, přímým sdělením respondentem nebo byly získány antropometrickým měřením. OP a OB byly získány měřením pomocí krejčovského metru. OP byl měřen v pupeční jizvě. Metodika měření OP není jednotná, v národních a mezinárodních směrnicích jsou použita různá měrná místa s odlišnou přesností (26). BMI jsem vypočítala z hodnot tělesné výšky a tělesné hmotnosti získané ze zdravotnické dokumentace nebo z dat, které udávaly vyšetřované osoby. Hodnoty WHR jsem vypočítala z hodnot OP a OB. Dotazníky jsem zhotovila ve dvou verzích, a to verzi pro kuřáky a verzi, která byla stejná pro nekuřáky a bývalé kuřáky. Obě verze dotazníků jsou k nahlédnutí v příloze. Ke zpracování a analýze získaných dat byly použity tyto metody. Pro kvantitativní veličiny: deskriptivní statistika (základní statistické charakteristiky), Shapiro-Wilksův test normality, Wilcoxonův neparametrický test (porovnání 2 skupin), Kruskal-Wallisova neparametrická ANOVA (porovnání mediánů více skupin), Kruskal-Wallisův z-test pro mnohonásobné porovnání mediánů. Pro kvalitativní veličiny: kontingenční tabulky, chí-kvadrát test, Fisherův exaktní test pro tabulky 2 x 2, zobecněný Fisherův test pro tabulky větší než 2 x 2 (tzv. Freeman-Haltonův test). Použité programy: Statist. progr. balík STATISTICA 7.0, NCSS 2001, Excel a Word z MS OFFICE, EPI INFO
Počet mužů a žen v jednotlivých skupinách ukazuje graf č. 1.
Graf 1: Počet mužů a žen v jednotlivých skupinách 80
Počet respondentů
70
68 63
62
60 50 40
38
37 32
Ženy
30 20 10 0 Kuřáci
Muži
Nekuřáci
35
Exkuřáci
Průměrný věk respondentů v jednotlivých souborech ukazuje tabulka č. 4.
Tabulka 4: Průměrný věk respondentů v jednotlivých skupinách
Skupina
Průměrný věk respondentů
Kuřáci
56,0
Nekuřáci
53,3
Exkuřáci
54,2
Dosažené vzdělání respondentů shrnuje tabulka č. 5.
Tabulka 5: Dosažené vzdělání respondentů v jednotlivých skupinách
Dosažené vzdělání
Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
Střední odborné
27
16
18
Střední s maturitou
29
38
30
Vysokoškolské
15
34
32
Základní, vyučen
29
12
20
36
Současné zaměstnání respondentů shrnuje tabulka č.6.
Tabulka 6: Současné zaměstnání respondentů v jednotlivých skupinách Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
Důchodce
27
20
21
Jiná
9
12
7
Nezaměstnaný
6
2
4
Profese duševní
25
41
34
Profese manuální
33
19
33
V domácnosti
0
6
1
Následují tabulky s průměrnými hodnotami tělesných parametrů mužů a žen v jednotlivých skupinách.
Tabulka 7: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině kuřáci, muži Popisné statistiky Kuřáci, MUŽI Include condition: SKUP=1 AND SEX=2 N Průměr Medián Minimum Maximum Sm. odch. Směrod. chyba Proměnná VEK 68 56,02941 54,00000 44,00000 80,00000 8,451743 1,024924 VYSKA 68 178,4853 178,0000 160,0000 198,0000 7,68696 0,932181 VAHA 68 84,6471 85,0000 56,0000 140,0000 14,29306 1,733288 OP 68 97,7647 97,0000 63,0000 165,0000 15,21794 1,845446 OB 68 101,2059 101,0000 67,0000 135,0000 10,83052 1,313394 BMI 68 26,4895 26,2612 18,0055 35,7106 3,52746 0,427768 WHR 68 0,9653 0,9439 0,8036 1,2222 0,09551 0,011583
37
Tabulka 8: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině kuřáci, ženy
Popisné statistiky Kuřáci, ŽENY Include condition: SKUP=1 AND SEX=1 N Průměr Medián Minimum Proměnná VEK VYSKA VAHA OP OB BMI WHR
32 32 32 32 32 32 32
56,15625 54,50000 42,00000 166,5000 167,0000 150,0000 71,5313 71,0000 50,0000 88,1250 85,5000 66,0000 104,6563 102,0000 81,0000 25,7650 25,3626 19,5312 0,8422 0,8387 0,6639
Maximum 74,00000 182,0000 110,0000 139,0000 134,0000 38,0623 1,0800
Sm. odch. 8,386277 7,11201 12,40443 15,15671 11,62758 3,96354 0,10644
Směrod. chyba 1,482498 1,257237 2,192815 2,679353 2,055485 0,700661 0,018816
Tabulka 9: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině bývalí kuřáci, muži Popisné statistiky Exkuřáci, MUŽI Include condition: SKUP=2 AND SEX=2 N Průměr Medián Minimum Proměnná VEK VYSKA VAHA OP OB BMI WHR
63 63 63 63 63 63 63
56,00000 54,00000 43,00000 178,3333 178,0000 162,0000 86,0159 86,0000 64,0000 97,8095 97,0000 70,0000 103,3651 102,0000 85,0000 27,0331 26,1738 21,1463 0,9468 0,9490 0,6931
Maximum 78,00000 194,0000 140,0000 150,0000 130,0000 45,7143 1,1538
Sm. odch. 8,244255 6,30924 12,69174 11,36329 8,87421 3,76452 0,07634
Směrod. chyba 1,038679 0,794889 1,599010 1,431640 1,118046 0,474285 0,009617
Tabulka 10: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině bývalí kuřáci, ženy
Popisné statistiky Exkuřáci, ŽENY Include condition: SKUP=2 AND SEX=1 N Průměr Medián Minimum Proměnná VEK VYSKA VAHA OP OB BMI WHR
37 37 37 37 37 37 37
51,35135 49,00000 41,00000 165,8919 167,0000 152,0000 68,3514 68,0000 45,0000 84,6216 80,0000 65,0000 101,0270 101,0000 82,0000 24,9428 24,8016 18,0260 0,8360 0,8491 0,7100
38
Maximum 70,00000 175,0000 91,0000 116,0000 129,0000 38,0886 1,0455
Sm. odch. 7,161689 5,64596 10,48071 13,26305 10,90740 4,52481 0,07361
Směrod. chyba 1,177374 0,928190 1,723019 2,180431 1,793166 0,743875 0,012101
Tabulka 11: Hodnocení tělesných parametrů u respondentů ve skupině nekuřáci, muži Popisné statistiky Nekuřáci, MUŽI Include condition: SKUP=0 AND SEX=2 N Průměr Medián Minimum Proměnná VEK VYSKA VAHA OP OB BMI WHR
37 37 37 37 37 37 37
52,37838 50,00000 45,00000 177,8378 178,0000 168,0000 85,0811 87,0000 65,0000 96,5405 97,0000 75,0000 100,6486 100,0000 72,0000 26,8840 26,5118 21,2245 0,9613 0,9490 0,8254
Maximum 80,00000 191,0000 105,0000 119,0000 126,0000 35,4922 1,2234
Sm. odch. 8,004691 6,84151 11,16388 10,17239 9,28325 3,17362 0,08133
Směrod. chyba 1,315963 1,124738 1,835330 1,672330 1,526156 0,521739 0,013371
Tabulka 12: Hodnocení tělesných parametrů u respondentů ve skupině nekuřáci, ženy Popisné statistiky Nekuřáci, ŽENY Include condition: SKUP=0 AND SEX=1 N Průměr Medián Minimum Proměnná VEK VYSKA VAHA OP OB BMI WHR
63 63 63 63 63 63 63
54,93651 51,00000 45,00000 166,1270 166,0000 152,0000 70,0635 70,0000 50,0000 86,0159 85,0000 67,0000 102,1905 101,0000 75,0000 25,4294 25,0000 19,9184 0,8441 0,8298 0,6529
Maximum 76,00000 180,0000 95,0000 118,0000 135,0000 33,6593 0,9811
Sm. odch. 9,544248 6,12897 9,55101 11,74939 12,01861 3,52568 0,08201
Směrod. chyba 1,202462 0,772178 1,203314 1,480284 1,514203 0,444194 0,010333
Na dotaz týkající se sportovní aktivity odpovídali respondenti následujícím způsobem. Graf 2: Sportovní aktivita v jednotlivých skupinách 80 67
Počet respondentů
70 60
47
50 40
55
53 45
Ano 33
Ne
30 20 10 0 Kuřáci
Nekuřáci
39
Exkuřáci
V následující tabulce uvádím častost sportovních aktivit v jednotlivých skupinách respondentů, vztaženou na týdenní interval.
Tabulka 13: Frekvence sportovních aktivit v jednotlivých skupinách Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
< 1x týdně
9
13
5
1 – 2x týdně
17
28
26
3 – 4x týdně
2
6
7
4 – 5x týdně
2
4
6
> 5x týdně
3
2
1
Při zjišťování konzumace kávy jsem se dotazovala, na častost konzumace kávy a kolik šálků denně konzumují.
Tabulka 14: Konzumace kávy u respondentů v jednotlivých skupinách
Konzumace kávy
Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
Ano, denně
65
72
63
Ano, ne každý den
18
13
23
Ne, nebo jen velmi zřídka
17
15
13
40
Tabulka 15: Počet šálků kávy konzumovaných denně u respondentů v jednotlivých skupinách
Počet šálků
Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
0 – 1 šálek
41
64
49
2 – 3 šálky
49
31
43
> 3 šálky
10
5
8
Na otázky ohledně konzumace alkoholických nápojů odpovídali respondenti následujícím způsobem. Ve svém dotazníku jsem se dotazovala na konzumaci piva, vína, likérů a destilátů a častost jejich konzumace.
Tabulka 16: Frekvence konzumace alkoholických nápojů ve skupině kuřáci Častost
Ne
Zřídka
Několikrát týdně
Denně
Pivo
24
38
25
13
Víno
25
60
12
3
Likéry
64
33
2
1
Destiláty
39
51
9
1
Tabulka 17: Frekvence konzumace alkoholických nápojů ve skupině bývalí kuřáci
Častost
Ne
Zřídka
Několikrát týdně
Denně
Pivo
23
38
29
10
Víno
19
55
17
9
Likéry
63
34
3
0
Destiláty
28
64
7
1
41
Tabulka 18: Frekvence konzumace alkoholických nápojů ve skupině nekuřáci
Častost
Ne
Zřídka
Několikrát týdně
Denně
Pivo
32
49
16
3
Víno
14
68
15
3
Likéry
62
38
0
0
Destiláty
52
42
6
0
V otázkách konzumace a preference tučných potravin odpovídali respondenti na otázky týkající se preferované druhy masa, mléka a mléčných výrobků, sladkostí, jako jsou koblihy, croissanty, šlehačkové a máslové dorty a náplně a preferenci salátů s majonézou typu vlašský, bramborový, pařížský apod. .
Tabulka 19: Preference masa u respondentů v jednotlivých skupinách
Druh masa
Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
Nejím maso
1
2
0
Rybí maso
2
3
6
Drůbeží maso
46
61
57
Hovězí maso
9
2
3
Vepřové maso
42
32
34
42
Tabulka 20: Preference mléka a mléčných výrobků v jednotlivých skupinách
Mléko a mléčné výrobky
Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
Nejím je, nebo jen zřídka
10
12
9
Preferuji méně tučné
24
36
34
Nesleduji obsah tuku
61
39
50
Preferuji tučné
5
13
7
Tabulka 21: Konzumace sladkostí v jednotlivých skupinách
Konzumace sladkostí
Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
Ne, nejím je
6
9
18
Jen velmi zřídka
47
33
38
Ano, týdně
30
36
23
Ano, téměř denně
17
22
21
Tabulka 22: Preference tučných salátů v jednotlivých skupinách
Konzumace tučných salátů
Kuřáci
Nekuřáci
Exkuřáci
Téměř vůbec je nejím
27
39
39
Ano, občas
60
58
53
Ano, několikrát týdně
13
3
8
43
4.3 Výsledky Obvod pasu
Krabicové grafy č. 3 a 4 zobrazují polohu mediánů OP u všech podsouborů a to zvlášť pro ženy a muže.
Graf 3: Poloha mediánů OP u všech podsouborů, ženy
ŽENY 150 140 130 120
OP
110 100 90 80 70 60 0
1
2
SKUP
44
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
Graf 4: Poloha mediánů OP u všech podsouborů, muži
MUŽI 180
160
140
OP
120
100
80
60
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
40 0
1
2
SKUP
Z uvedených poloh mediánů vidíme, že se hodnoty OP u všech posouborů liší jen velmi málo, u mužů jsou dokonce totožné. Přehledně ukazuje graf č. 5
Graf 5: Srovnání hodnot OP u všech tří skupin respondentů
Hodnoty v centimetrech
120 100
97
97 85,5
97 85
80
80
Muži Ženy
60 40 20 0 Kuřáci
Nekuřáci
45
Exkuřáci
Rozložení četností OP podle pohlaví a pro jednotlivé podsoubory je znázorněno v grafech č. 6 - 11 (v záhlaví je uvedena hl. významnosti p Shapiro-Wilksova testu normality). Graf 6: Histogram OP – ženy nekuřačky Histogram: OP Shapiro-WilksW=,96710, p<,08996 Očekávané normální 25
Počet pozor.
20
15
10
5
0 60
70
80
90
100
110
120
x <= hranice kategorie
Graf 7: Histogram OP – ženy kuřačky Histogram: OP Shapiro-WilksW=,92184, p<,02332 Očekávané normální 10 9 8
Počet pozor.
7 6 5 4 3 2 1 0 50
60
70
80
90
100
x <= hranice kategorie
46
110
120
130
140
Graf 8: Histogram OP, ženy exkuřačky Histogram: OP Shapiro-WilksW=,90446, p<,00393 Očekávané normální 18 16 14
Počet pozor.
12 10 8 6 4 2 0 50
60
70
80
90
100
110
120
x <= hranice kategorie
Graf 9: Histogram OP – muži nekuřáci Histogram: OP Shapiro-WilksW=,98504, p<,88993 Očekávané normální 18 16 14
Počet pozor.
12 10 8 6 4 2 0 70
80
90
100
x <= hranice kategorie
47
110
120
Graf 10: Histogram OP – muži kuřáci Histogram: OP Shapiro-WilksW=,92433, p<,00050 Očekávané normální 45 40 35
Počet pozor.
30 25 20 15 10 5 0 40
60
80
100
120
140
160
180
x <= hranice kategorie
Graf 11: Histogram OP – muži exkuřáci Histogram: OP Shapiro-WilksW=,89705, p<,00007 Očekávané normální 30
25
Počet pozor.
20
15
10
5
0 60
70
80
90
100
110
x <= hranice kategorie
48
120
130
140
150
Rozdíly v mediánech mezi skupinami kuřáků, nekuřáků a exkuřáků u veličiny OP nejsou ani u mužů ani u žen statisticky významné. (p>0,05, testováno Kruskal-Wallisovou analýzou rozptylu.) Obvod boků
Krabicové grafy č. 12 a 13 zobrazují polohu mediánů hodnot OB u všech podskupin a to zvlášť pro ženy a muže.
Graf 12: Poloha mediánů OB u všech podsouborů - ženy ŽENY 140
130
120
OB
110
100
90
80
70 0
1
2
SKUP
49
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
Graf 13: Poloha mediánů OB u všech podsouborů - muži MUŽI 140
130
120
OB
110
100
90
80
70
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
60 0
1
2
SKUP
Z uvedených grafů lze vyčíst, že hodnoty se opět liší jen velmi málo. Srovnání hodnot OB pro všechny tři podsoubory, rozdělené dle pohlaví přehledně ukazuje graf č. 14.
Graf 14: Srovnání hodnot OB všech tří skupin respondentů
102,5
Hodnoty v centimetrech
102
102
102 101,5 101
101
101
101
Muži Ženy
100,5 100 100 99,5 99 Kuřáci
Nekuřáci
50
Exkuřáci
Rozložení četností OB podle pohlaví a pro jednotlivé podsoubory je znázorněno v grafech č. 15 - 20 (v záhlaví je uvedena hl. významnosti p Shapiro-Wilksova testu normality).
Graf 15: Histogram OB – ženy nekuřačky Histogram: OB Shapiro-WilksW=,97881, p<,34825 Očekávané normální 25
Počet pozor.
20
15
10
5
0 60
70
80
90
100
110
120
130
140
x <= hranice kategorie
Graf 16: Histogram OB – ženy kuřačky Histogram: OB Shapiro-WilksW=,97453, p<,63256 Očekávané normální 14
12
Počet pozor.
10
8
6
4
2
0 70
80
90
100
110
x <= hranice kategorie
51
120
130
140
Graf 17: Histogram OB – ženy exkuřačky Histogram: OB Shapiro-WilksW=,96242, p<,24078 Očekávané normální 16 14
Počet pozor.
12 10 8 6 4 2 0 70
80
90
100
110
120
130
x <= hranice kategorie
Graf 18: Histogram OB – muži nekuřáci Histogram: OB Shapiro-WilksW=,95712, p<,16355 Očekávané normální 18 16 14
Počet pozor.
12 10 8 6 4 2 0 60
70
80
90
100
x <= hranice kategorie
52
110
120
130
Graf 19: Histogram OB – muži kuřáci Histogram: OB Shapiro-WilksW=,97433, p<,17315 Očekávané normální 30
25
Počet pozor.
20
15
10
5
0 60
70
80
90
100
110
120
130
140
x <= hranice kategorie
Graf 20: Histogram OB – muži exkuřáci Histogram: OB Shapiro-WilksW=,95315, p<,01765 Očekávané normální 35
30
Počet pozor.
25
20
15
10
5
0 80
90
100
110
x <= hranice kategorie
53
120
130
Rozdíly v mediánech mezi skupinami kuřáků, nekuřáků a exkuřáků u veličiny OB nejsou ani u mužů ani u žen statisticky významné. (p>0,05 testováno Kruskal-Wallisovou analýzou rozptylu.)
BMI
Krabicové grafy č. 21 a 22 zobrazují polohu mediánů BMI u všech podsouborů a to zvlášť pro ženy a muže.
Graf 21: Poloha mediánů BMI u všech podsouborů, ženy
ŽENY 40 38 36 34 32
BMI
30 28 26 24 22 20 18 16 0
1
2
SKUP
54
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
Graf 22: Poloha mediánů BMI u všech podsouborů, muži MUŽI 50
45
40
BMI
35
30
25
20
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
15 0
1
2
SKUP
Z uvedených poloh mediánů vidíme, že hodnoty BMI, které se v souborech vyskytují nejčastěji se liší jen velmi málo. Přehledně ukazuje graf č. 23
Graf 23: Srovnání hodnot BMI u všech tří skupin respondentů
27 26,5
Hodnota BMI
26,5
26,2
26,1
26 25,5
25,4
Muži 25
25
24,8
24,5 24 23,5 Kuřáci
Nekuřáci
55
Exkuřáci
Ženy
Rozložení četností BMI podle pohlaví a pro jednotlivé podsoubory je znázorněno v grafech č. 24 - 29 (v záhlaví je uvedena hl. významnosti p Shapiro-Wilksova testu normality).
Graf 24: Histogram BMI – muži kuřáci
Histogram: BMI Shapiro-WilksW=.98848, p<.78746 Očekávané normální 45 40 35
Počet pozor.
30 25 20 15 10 5 0 15
20
25
30
35
40
x <= hranice kategorie
Graf 25: Histogram BMI – ženy kuřačky
Histogram: BMI Shapiro-WilksW=.94787, p<.12534 Očekávané normální 18 16 14
Počet pozor.
12 10 8 6 4 2 0 15
20
25
56
30
x <= hranice kategorie
35
40
Graf 26: Histogram BMI – muži nekuřáci Histogram: BMI Shapiro-WilksW=.97340, p<.50814 Očekávané normální 11 10 9 8 Počet pozor.
7 6 5 4 3 2 1 0 18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
x <= hranice kategorie
Graf 27: Histogram BMI – ženy nekuřačky Histogram: BMI Shapiro-WilksW=.96521, p<.07186 Očekávané normální 16 14
Počet pozor.
12 10 8 6 4 2 0 18
20
22
24
26
28
x <= hranice kategorie
57
30
32
34
Graf 28: Histogram BMI, muži exkuřáci Histogram: BMI Shapiro-WilksW=.85036, p<.00000 Očekávané normální 40 35
Počet pozor.
30 25 20 15 10 5 0 15
20
25
30
35
40
45
50
x <= hranice kategorie
Graf 29: Histogram BMI – ženy exkuřačky
Histogram: BMI Shapiro-WilksW=.88427, p<.00111 Očekávané normální 20 18 16
Počet pozor.
14 12 10 8 6 4 2 0 15
20
25
30
x <= hranice kategorie
58
35
40
Testy normality prokázaly ne-normální rozložení BMI u exkuřáků obou pohlaví, proto byla pro zjištění rozdílů BMI mezi podsoubory použita neparametrická analýza rozptylu Kruskal – Wallisova. Ta neprokázala rozdíly mezi podsoubory u veličiny BMI ani u žen (p=0,419) ani u mužů (p=0,883).
WHR
Krabicové grafy č. 30 a 31 zobrazují polohu mediánů WHR u všech podsouborů a to zvlášť pro ženy a muže.
Graf 30: Poloha mediánů WHR u všech podsouborů, ženy
ŽENY 1,10 1,05 1,00 0,95
WHR
0,90 0,85 0,80 0,75 0,70 0,65 0,60 0
1
2
SKUP
59
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
Graf 31: Poloha mediánů WHR u všech podsouborů, muži
MUŽI 1,3
1,2
1,1
WHR
1,0
0,9
0,8
0,7
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
0,6 0
1
2
SKUP
Hodnoty mediánů WHR se opět liší jen velmi málo. Přehledně ukazuje graf č. 32
Graf 32: Srovnání hodnot WHR u všech tří skupin respondentů 0,96
0,94
0,94
0,94
0,94
Hodnota WHR
0,92 0,9 0,88 0,86 0,84
0,84 0,83 0,82
0,82 0,8 0,78 0,76 Kuřáci
Nekuřáci
60
Exkuřáci
Muži Ženy
Rozložení četností podle pohlaví a pro jednotlivé podsoubory je znázorněno v grafech č. 33 - 38 (v záhlaví je uvedena hl. významnosti p Shapiro-Wilksova testu normality). Graf 33: Histogram WHR – muži kuřáci Histogram: WHR Shapiro-WilksW=.96423, p<.04820 Očekávané normální 35
30
Počet pozor.
25
20
15
10
5
0 0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
x <= hranice kategorie
Graf 34: Histogram WHR – ženy kuřačky Histogram: WHR Shapiro-WilksW=.97046, p<.51214 Očekávané normální 14
12
Počet pozor.
10
8
6
4
2
0 0,6
0,7
0,8
0,9
x <= hranice kategorie
61
1,0
1,1
Graf 35: Histogram WHR – muži nekuřáci Histogram: WHR Shapiro-WilksW=.96564, p<.07560 Očekávané normální 35
30
Počet pozor.
25
20
15
10
5
0 0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
x <= hranice kategorie
Graf 36: Histogram WHR – ženy nekuřačky
Histogram: WHR Shapiro-WilksW=.93438, p<.03065 Očekávané normální 22 20 18 16
Počet pozor.
14 12 10 8 6 4 2 0 0,7
0,8
0,9
1,0 x <= hranice kategorie
62
1,1
1,2
1,3
Graf 37: Histogram WHR – muži exkuřáci Histogram: BMI Shapiro-WilksW=.85036, p<.00000 Očekávané normální 40 35
Počet pozor.
30 25 20 15 10 5 0 15
20
25
30
35
40
45
50
x <= hranice kategorie
Graf 38: Histogram WHR – ženy exkuřačky Histogram: WHR Shapiro-WilksW=.96550, p<.29985 Očekávané normální 25
Počet pozor.
20
15
10
5
0 0,6
0,7
0,8
0,9
x <= hranice kategorie
63
1,0
1,1
Testy normality nezamítly hypotézu o normálním rozložení WHR u žen všech podsouborů na rozdíl od podsouborů mužů. Pro zjištění rozdílů WHR mezi podsoubory mužů i žen byla použita neparametrická analýza rozptylu Kruskal – Wallisova. Ta neprokázala rozdíly mezi podsoubory u veličiny WHR ani u žen (p=0,757) ani u mužů (p=0,917).
4.3.1 Vliv sledovaných kvalitativních veličin na velikost BMI a WHR v podsouborech kuřáků, nekuřáků a exkuřáků podle pohlaví.
Byly vytvořeny kontingenční tabulky z BMI a WHR a dalších sledovaných kvalitativních veličin pro jednotlivé skupiny respondentů a to zvlášť pro muže a ženy. Působení vlivu jednotlivých veličin na BMI či WHR bylo pak testováno chí-kvadrát testem. U těch tabulek, pro něž chí-kvadrát test byl sice významný, ale nebyly pro něj splněny předpoklady, byly znovu hodnoceny buď Fisherovým exaktním testem (pro tabulky 2x2) nebo jeho zobecněnou verzí tzv. Freeman-Haltonovým testem (pro tabulky k x m; k,m>2). Výsledky testování jsou shrnuty v tabulkách č. 26 a 27.
Tabulka 23: Zatřídění hodnot BMI a WHR
BMI
MUŽI, ŽENY MUŽI
WHR ŽENY
Rozsah hodnot 18,5 – 24,9 25,0 – 29,9 >=30 <=1,00 >1,00 <=0,85 >0,85
64
Kód 1 2 3 1 2 1 2
Hodnocení normální nadváha obezita normální rizikové normální rizikové
Tabulka 24: Vysvětlení zkratek
Zkratka
Vysvětlení
RSTAV VZDEL ZAM KROD KDET POCETC SPORT ČASTO TRVA PRACCIN CHUZE KAVA SALKY
Rodinný stav Nejvyšší ukončené vzdělání Současné zaměstnání Kuřáci v rodině či okolí Kuřáctví rodičů v době dětství respondenta Počet cigaret denně - současnost Vykonáváte sportovní aktivitu Jak často Jak dlouho trvá Vaše tělesná aktivita Pracovní činnost je nejčastěji vykonávána Kolik času věnujete chůzi Pijete kávu Počet šálků denně
PIVO
Konzumace piva
VINO
Konzumace vína
LIK
Konzumace likérů
DES
Konzumace destilátů
MASO
Konzumace masa
MLEKO
Konzumace mléka
SLAD
Konzumace sladkostí
SALAT
Konzumace tučných salátů
Tabulka 25: Klíč k hodnocení
1 Do 30 min
TRVA
MASO
1 Nejím maso
MLÉKO
2 Rybí maso
1 Nejím, nebo zřídka
2 Do 60 min
3 Drůbeží maso
2 Méně tučné
65
4 Hovězí maso
3 > 60 min
5 Vepřové maso
3 Nesleduji obsah tuku
4 Tučné
SALAT
1 Téměř vůbec je nejím
1 Do 10
POCETC
PIVO DES
2 Ano, občas
3 Ano, několikrát týdně
2 Do 20
3 > 20
1
2
3
4
Ne
Zřídka
Několikrát týdně
Denně
Tabulka 26: Významnost vlivu veličiny na BMI (x – významné na hladině významnosti minimálně 0,05)
BMI Veličina Nekuřáci RSTAV VZDEL x ZAM KROD KDET x POCETC SPORT CASTO TRVA PRACCIN CHUZE KAVA SALKY PIVO VINO LIK DES MASO MLEKO SLAD SALAT
ŽENY Kuřáci
Exkuřáci Nekuřáci x
MUŽI Kuřáci
Exkuřáci
x x
x
x x x
66
Z této tabulky lze jasně vyčíst, že dle vytvořeného dotazníku a dle odpovědí respondentů na hodnotu BMI může mít u žen nekuřaček vliv dosažené vzdělání a kouření rodičů v době dětství respondenta. U žen kuřaček může BMI statisticky ovlivnit pouze konzumace tučných salátů a u žen exkuřaček může BMI statisticky ovlivnit rodinný stav, současné zaměstnání, trvání sportovní aktivity a konzumace masa. U mužů se objevuji vliv pouze ve skupině exkuřáků a zde se jedná o možný statistický vliv setkávání se s kuřáky ve svém okolí a konzumace mléka a mléčných výrobků. Počet vykouřených cigaret nemá statistický vliv na BMI.
Tabulka 27: Významnost vlivu veličiny na WHR (x – významné na hladině významnosti minimálně 0,05)
WHR Veličina Nekuřáci RSTAV VZDEL ZAM KROD KDET POCETC SPORT CASTO TRVA PRACCIN CHUZE KAVA SALKY PIVO VINO LIK DES MASO MLEKO SLAD SALAT x
ŽENY Kuřáci
Exkuřáci Nekuřáci
MUŽI Kuřáci
Exkuřáci
x
x
x
x x
Z této tabulky lze vyčíst, že na WHR má v souboru žen nekuřaček statistický vliv konzumace tučných salátů a u žen kuřaček konzumace piva a destilátů. V souboru mužů nekuřáků může hodnotu WHR statistiky ovlivnit způsob nejčastěji vykonávané pracovní
67
činnosti, u mužů kuřáků počet cigaret vykouřených denně ( OB vs počet cigaret denně p = 0,0382 , OP vs počet cigaret denně p = 0,0028 ) a mužů exkuřáků konzumace masa.
V dalším hodnocení jsem se věnovala významným faktorům, které mohou mít vliv na rozložení tukové tkáně: trvání sportovní aktivity, konzumace masa, mléka a mléčných výrobků, alkoholických nápojů, tučných salátů a počet cigaret vykouřených denně. BMI, ženy
Kuřačky
Tabulka 28: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x SALAT
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 SALAT SALAT SALAT Řádk. 1 2 3 součty 10 4 1 15 2 10 0 12 2 2 1 5 14 16 2 32
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 SALAT SALAT SALAT Řádk. 1 2 3 součty 71,43% 25,00% 50,00% 46,88% 14,29% 62,50% 0,00% 37,50% 14,29% 12,50% 50,00% 15,63% 43,75% 50,00% 6,25% 100,00%
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 SALAT SALAT SALAT Řádk. 1 2 3 součty 66,67% 26,67% 6,67% 46,88% 16,67% 83,33% 0,00% 37,50% 40,00% 40,00% 20,00% 15,63% 43,75% 50,00% 6,25% 100,00%
68
Graf 39: Interakce BMI x SALAT
SALAT vs BMI 100
BMI 1 2 3
Column Pct
75
50
25
0 1
2
3
SALAT U kuřaček je z tabulek relativních četností (tab. č. 29) a grafu interakcí (graf č. 39) vidět, že v daném podsouboru ženy s normální tělesnou hmotností konzumují saláty méně (téměř vůbec ne), než ženy s nadváhou či obezitou.
Exkuřačky
Tabulka 29: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x TRVA
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=2 TRVA TRVA TRVA Řádk. 1 2 3 součty 1 6 4 11 3 0 0 3 0 1 0 1 4 7 4 15
69
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=2 TRVA TRVA TRVA Řádk. 1 2 3 součty 25,00% 85,71% 100,00% 73,33% 75,00% 0,00% 0,00% 20,00% 0,00% 14,29% 0,00% 6,67% 26,67% 46,67% 26,67% 100,00%
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=2 TRVA TRVA TRVA Řádk. 1 2 3 součty 9,09% 54,55% 36,36% 73,33% 100,00% 0,00% 0,00% 20,00% 0,00% 100,00% 0,00% 6,67% 26,67% 46,67% 26,67% 100,00%
Graf 40: Interakce BMI x TRVA
TRVA vs BMI 100
BMI 1 2 3
Column Pct
75
50
25
0 1
2
3
TRVA
70
V tomto podsouboru exkuřaček ženy s nadváhou mají zpravidla 30 minutovou tělesnou aktivitu, zatímco u obézních je to 60 minut. Tento výsledek je neočekávaný, zřejmě je způsoben malým počtem žen v této skupině.
Tabulka 30: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x MASO
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=2 MASO MASO MASO Řádk. 2 3 5 součty 1 19 0 20 2 9 2 13 0 2 2 4 3 30 4 37
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=2 MASO MASO MASO Řádk. 2 3 5 součty 33,33% 63,33% 0,00% 54,05% 66,67% 30,00% 50,00% 35,14% 0,00% 6,67% 50,00% 10,81% 8,11% 81,08% 10,81% 100,00%
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=2 MASO MASO MASO Řádk. 2 3 5 součty 5,00% 95,00% 0,00% 54,05% 15,38% 69,23% 15,38% 35,14% 0,00% 50,00% 50,00% 10,81% 8,11% 81,08% 10,81% 100,00%
71
Graf 41: Interakce BMI x MASO
MASO vs BMI 100
BMI 1 2 3
Column Pct
75
50
25
0 2
3
5
MASO
Soubor exkuřaček s normální hmotností (BMI=1) jí nejčastěji drůbeží maso stejně jako ženy s nadváhou a obézní (BMI=2, BMI=3). Počet obézních žen, které konzumují drůbeží maso je stejný jako počet obézních žen, které konzumují vepřové maso. Žádná exkuřačka neuvedla konzumaci hovězího nebo že maso nejí vůbec. BMI, muži
U mužů kuřáků, ani u nekuřáků jsem nenašla žádný statisticky významný vztah mezi BMI a sledovanými faktory. U exkuřáků jsem našla významný vztah mezi BMI a konzumací mléka a mléčných výrobků.
72
Tabulka 31: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x MLÉKO
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=2 MLEKO MLEKO MLEKO MLEKO Řádk. 1 2 3 4 součty 4 0 13 1 18 3 6 20 4 33 0 5 5 2 12 7 11 38 7 63
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=2 MLEKO MLEKO MLEKO MLEKO Řádk. 1 2 3 4 součty 57,14% 0,00% 34,21% 14,29% 28,57% 42,86% 54,55% 52,63% 57,14% 52,38% 0,00% 45,45% 13,16% 28,57% 19,05% 11,11% 17,46% 60,32% 11,11% 100,00%
BMI 1 2 3 Sloupce celk.
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=2 MLEKO MLEKO MLEKO MLEKO Řádk. 1 2 3 4 součty 22,22% 0,00% 72,22% 5,56% 28,57% 9,09% 18,18% 60,61% 12,12% 52,38% 0,00% 41,67% 41,67% 16,67% 19,05% 11,11% 17,46% 60,32% 11,11% 100,00%
73
Graf 42: Interakce BMI x MLÉKO
MLEKO vs BMI 100
BMI 1 2 3
Column Pct
75
50
25
0 1
2
3
4
MLEKO
Tento výsledek je zajímavý tím, že skupiny s různým BMI dávají přednost tučným mléčným výrobkům. Také větší počet mužů exkuřáků nesleduje obsah tuku v mléce a mléčných výrobcích. WHR, ženy Kuřačky
Tabulka 32: Pozorované sloupcové a řádkové četnosti WHR x PIVO 2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 PIVO PIVO Řádk. WHR 1 2 součty 1 7 11 18 2 11 3 14 Celk. 18 14 32
74
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 PIVO PIVO Řádk. WHR 1 2 součty 1 38,89% 78,57% 56,25% 2 61,11% 21,43% 43,75% Celk. 56,25% 43,75% 100,00%
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 PIVO PIVO Řádk. WHR 1 2 součty 1 38,89% 61,11% 56,25% 2 78,57% 21,43% 43,75% Celk. 56,25% 43,75% 100,00%
Graf 43: Interakce PIVO x WHR
PIVO vs WHR 100
WHR 1 2
Column Pct
75
50
25
0 1
2
PIVO
Ženy kuřačky buď pivo nepijí vůbec, nebo jen zřídka (PIVO=1 nebo 2). Statistickým testováním jsem zjistila, že pití piva zřídka snižuje WHR, nepití piva vůbec naopak snižuje WHR. Totéž platí pro destiláty (viz tab. č. 33 a graf č. 43).
75
Tabulka 33: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x DES 2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 DES DES Řádk. WHR 1 2 součty 1 7 10 17 2 12 2 14 Celk. 19 12 31
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 DES DES Řádk. WHR 1 2 součty 1 36,84% 83,33% 54,84% 2 63,16% 16,67% 45,16% Celk. 61,29% 38,71% 100,00%
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=1 DES DES Řádk. WHR 1 2 součty 1 41,18% 58,82% 54,84% 2 85,71% 14,29% 45,16% Celk. 61,29% 38,71% 100,00%
Graf 44: Interakce WHR x DES
DES vs WHR 100
WHR 1 2
Column Pct
75
50
25
0 1
2
DES
76
Nekuřačky.
Tabulka 34: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x SALAT
2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=0 SALAT SALAT Řádk. WHR 1 2 součty 1 22 11 33 2 8 22 30 Celk. 30 33 63
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=0 SALAT SALAT Řádk. WHR 1 2 součty 1 73,33% 33,33% 52,38% 2 26,67% 66,67% 47,62% Celk. 47,62% 52,38% 100,00%
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=1 AND SKUP=0 SALAT SALAT Řádk. WHR 1 2 součty 1 66,67% 33,33% 52,38% 2 26,67% 73,33% 47,62% Celk. 47,62% 52,38% 100,00%
77
Graf 45: Interakce WHR x SALAT
SALAT vs WHR 100
WHR 1 2
Column Pct
75
50
25
0 1
2
SALAT V této skupině jsem zjistila vliv na WHR jen u konzumace salátu. Nekuřačky, které nekonzumují saláty sledovaného druhu, mají ve větší míře WHR normální na rozdíl od těch, které konzumují tyto saláty občas. Častá konzumace salátů (několikrát týdně) se v této skupině nevyskytla.
WHR, muži
Kuřáci
V této skupině jsem zjistila vliv počtu vykouřených cigaret na WHR. Výsledky jsou uvedeny v tab. č. 35 a grafu č. 46.
78
Tabulka 35: pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x POCETC
2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=1 POCETC POCETC POCETC Řádk. WHR 1 2 3 součty 1 20 21 4 45 2 8 7 8 23 Celk. 28 28 12 68
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=1 POCETC POCETC POCETC Řádk. WHR 1 2 3 součty 1 71,43% 75,00% 33,33% 66,18% 2 28,57% 25,00% 66,67% 33,82% Celk. 41,18% 41,18% 17,65% 100,00%
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=1 POCETC POCETC POCETC Řádk. WHR 1 2 3 součty 1 44,44% 46,67% 8,89% 66,18% 2 34,78% 30,43% 34,78% 33,82% Celk. 41,18% 41,18% 17,65% 100,00%
79
Graf 46: Interakce WHR x POCETC
POCETC vs WHR 100
WHR 1 2
Column Pct
75
50
25
0 1
2
3
POCETC Z grafu č. 46 lze vyčíst, že při kouření cigaret do počtu 20 denně, je WHR u mužů kuřáků normální. Malý počet mužů kuřáků s normálním WHR kouří více než 20 cigaret denně. U mužů kuřáků s rizikovým WHR je počet mužů, kteří kouří do 10 cigaret, do 20 cigaret a nad 20 cigaret denně je v podstatě konstantní. V tomto výběru muži-kuřáci se tedy ukazuje, že počet vykouřených cigaret nemá na WHR vliv, muži s normálním i rizikovým WHR kouří více než 20 cigaret denně, i když je v počtu cigaret rozdíl mezi WHR=1 a WHR=2.
80
Exkuřáci
V této skupině jsem nalezla statisticky významný vliv konzumace masa na WHR.
Tabulka 36: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x MASO
2-rozměrná tabulka: Pozorované četnosti (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=2 MASO MASO MASO MASO Řádk. WHR 2 3 4 5 součty 1 2 25 1 26 54 2 1 2 2 4 9 Celk. 3 27 3 30 63
2-r. tabulka (shr.): Procenta ze sloupce (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=2 MASO MASO MASO MASO Řádk. WHR 2 3 4 5 součty 1 66,67% 92,59% 33,33% 86,67% 85,71% 2 33,33% 7,41% 66,67% 13,33% 14,29% Celk. 4,76% 42,86% 4,76% 47,62% 100,00%
2-r. tabulka (shr.): Procenta z řádku (Data.sta) Include condition: SEX=2 AND SKUP=2 MASO MASO MASO MASO Řádk. WHR 2 3 4 5 součty 1 3,70% 46,30% 1,85% 48,15% 85,71% 2 11,11% 22,22% 22,22% 44,44% 14,29% Celk. 4,76% 42,86% 4,76% 47,62% 100,00%
81
Graf 47: Interakce WHR x MASO
MASO vs WHR 100
WHR 1 2
Column Pct
75
50
25
0 2
3
4
5
MASO Z grafu č. 47 vidíme, že muži exkuřáci s normálním WHR (WHR=1) nejčastěji konzumují drůbeží a vepřové maso. Mužů s rizikovým WHR (WHR=2), kteří konzumují maso, je méně a konzumují nejčastěji vepřové.
4.4 Diskuze Hypotéza č. 1: Kuřáci mají vyšší obvod pasu a větší WHR než nekuřáci.
Dle získaných výsledků se v daném souboru u sledovaných osob hypotéza č. 1 nepotvrdila. Muži všech tří podskupin mají hodnoty OP shodné a u žen všech tří podskupin jsou hodnoty OP v rozmezí 80 – 85,5 a jejich rozdíl není statisticky významný. Analýzou nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly ve veličině OP mezi jednotlivými podsoubory. Při zkoumání rozdílů mezi podsoubory pro veličinu WHR nebyly analýzou zjištěny rozdíly mezi podsoubory ani u žen ani u mužů.
82
Hypotéza č. 2: Kuřáci mají nižší BMI než nekuřáci.
Dle výsledků získaných v daném souboru u sledovaných osob hypotéza č. 2 nepotvrdila. Pomocí analýzy jsem zjistila, že nejsou rozdíly mezi podsoubory u veličiny BMI ani u žen ani u mužů.
Hypotéza č. 3: Kuřáci budou mít vyšší obvod pasu a větší WHR než bývalý kuřáci.
Výsledné hodnoty mediánů OP jsou u mužů všech tří podsbouborů shodné, zatímco u žen se nepatrně liší. Analýzou jsem nezjistila statisticky vyznaný rozdíl ve veličině OP mezi podsoubory. Stejně u veličiny WHR nebyly analýzou zjištěny statisticky významné rozdíly u podskupin kuřáci, nekuřáci a bývalý kuřáci ani u žen ani u mužů.
Hypotéza č. 4: Počet vykouřených cigaret má vliv na WHR.
Dle výsledků získaných v daném souboru u sledovaných osob se tato hypotéza potvrdila. Analýzou bylo zjištěno, že počet vykouřených cigaret má statisticky významný vliv na WHR.
Hypotéza č. 5: Počet vykouřených cigaret má vliv na OP a OB.
Tato hypotéza se ve sledovaném souboru potvrdila. Bylo zjištěno, že počet vykouřených cigaret statisticky významně ovlivňuje OP a OB (OB x počet cigaret denně p = 0,0382, OP x počet cigaret denně p = 0,0028).
Hypotéza č. 6: Konzumace alkoholu má vliv na WHR.
Tato hypotéza se potvrdila v souboru žen
kuřaček a jedná se o konzumaci piva a
destilátů. Počet žen s normálním WHR, které nepijí pivo je menší než žen s normálním WHR, které pivo pijí zřídka. Počet žen s rizikovým WHR, které nepijí pivo je větší než počet žen s rizikovým WHR, které pijí pivo zřídka. Stejné výsledky byly získány u konzumace destilátů v daném souboru žen kuřaček
83
Hypotéza č. 7: Fyzická aktivita má vliv na BMI.
Tato hypotéza se potvrdila v souboru žen exkuřaček. Analýzou bylo zjištěno, že trvání fyzické aktivity má statisticky významný vliv na BMI. Ženy s nadváhou mají zpravidla 30 minutovou tělesnou aktivitu, zatímco u obézních je to 60 minut.
Hypotéza č. 8: Konzumace tučných potravin má vliv na BMI a WHR.
Dle výsledků šetření v tomto souboru se vliv konzumace tučných potravin na BMI potvrdil v souboru žen exkuřaček (konzumace masa), žen kuřaček (konzumace tučných salátů) a mužů exkuřáků (konzumace mléka a mléčných výrobků). Vliv konzumace tučných potravin na WHR se potvrdil v souboru muži exkuřáci (konzumace masa) a v souboru žen nekuřaček (konzumace tučných salátů).
Hodnoty naměřených tělesných parametrů ve vyšetřovaných podsouborech kuřáků, bývalých kuřáků a nekuřáků jsem porovnala s tabulkovými hodnotami a zařadila je do kategorií normální či rizikové. Průměrný výška mužů kuřáků ve vyšetřovaném souboru je 178,4 cm, jejich průměrná váha 84,6kg. Průměrný obvod pasu činí 97,7 cm a průměrný obvod boků činí 101,2 cm. Z naměřených hodnot je vypočítané průměrné WHR rovno 0,96. Průměrné BMI získané z naměřených průměrných hodnot je dle vzorce pro výpočet BMI rovno 26,4. Dle tabulkových hodnot se průměrné hodnoty obvodu pasu u vyšetřovaného podsouboru kuřáků zařazují do kategorie zvýšeného rizika kardiovaskulárních a metabolických komplikací. Pomocí vypočítaných průměrných hodnot obvodů pasu a boků je získané průměrné WHR zařazováno kategorie normálního rozmezí. Výpočtem získaná průměrná hodnota BMI je zařazováno do kategorie nadváha. Průměrná výška u žen kuřaček ve vyšetřovaném souboru je 166,5 cm, průměrná váha pak 71,5 kg, průměrný obvod pasu 88,1cm a průměrný obvod boků 104,6 cm. Průměrné WHR
je 0,84 a průměrné BMI
je 25,7. Po srovnání získaných průměrných hodnot
s tabulkovými hodnotami zjistíme, že průměrná hodnota obvodu pasu u žen kuřaček z vyšetřovaného souboru se již nachází v kategorii vysokého rizika kardiovaskulárních a metabolických komplikací. Dle naměřených hodnot je získaná průměrná hodnota WHR zařazována do normálního rozmezí hodnot a vypočtená průměrná hodnota BMI je již v kategorii nadváha. 84
Průměrná výška u mužů bývalých kuřáků je 178,3 cm, průměrná váha 86,0 kg, průměrný obvod pasu je 97,8 cm, průměrný obvod boků je 103,3 cm., průměrné BMI je 27,0 a konečně průměrný poměr pas/boky je 0,9. Dle vypočtených hodnot se průměrný obvod pasu u mužů řadí do kategorie zvýšeného rizika metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, průměrné BMI se řadí do kategorie nadváha a průměrný poměr pas/boky do kategorie normálního rozmezí hodnot Průměrná výška u žen, bývalých kuřaček je 165,8 cm, průměrná váha 68,3 kg, průměrný obvod pasu je 84,6 cm, průměrný obvod boků 101,0 cm. Z těchto vypočtených hodnot jsem výpočtem získala průměrné BMI 24,9 a průměrný poměr pas/boky 0,8. Po srovnání získaných průměrných hodnot jsem zjistila, že průměrný obvod pasu je kategorii zvýšeného rizika metabolických a kardiovaskulárních komplikací, průměrné BMI vyšlo jako hraniční hodnota, spadající stále do kategorie normálního rozmezí, průměrný poměr pas/boky se nachází na hranici rozmezí hodnot normálních a hodnot značící zvýšené riziko.
Průměrná výška mužů nekuřáků je 177,8 cm, průměrná váha 85,0 kg, průměrný obvod pasu je 96,5 cm a průměrný obvod boků je 100,6 cm. Průměrné BMI je 26,8 a průměrné WHR je 0,96. Při srovnání s tabulkovými hodnotami se průměrný obvod pasu nachází v kategorii zvýšeného rizika metabolických a kardiovaskulárních chorob, průměrné BMI spadá do kategorie nadváha a průměrný poměr pas/boky je v kategorii normálního rozmezí. Průměrná výška žen nekuřaček je 166,1 cm, průměrná váha 70,0 kg, průměrný obvod pasu je 86,0 cm a průměrný obvod boků je 102,1 cm. Průměrné BMI vyšlo 25,4 a průměrný poměr pas/boky 0,84. Při srovnání s tabulkovými hodnotami vychází průměrný obvod pasu v kategorii v kategorii zvýšeného rizika metabolických a kardiovaskulárních chorob, průměrné BMI se nachází v kategorii nadváha a průměrný poměr pas/boky se řadí do kategorie normálního rozmezí.
Mnohé studie naznačují spojitost mezi kouřením a akumulací tělesného tuku v oblasti břicha a jejich výsledky v mnoha případech tuto spojitost potvrzují. Zdá se, že kuřáci mají tendence mít nižší BMI (1, 2, 5), ale tělesný tuk je nahromaděn spíše v oblasti břicha (1, 5, 11, 20, 33, 37, 39). Je však vysoce pravděpodobné, že akumulace tělesného tuku je také ovlivněna dalšími rozdílnými charakteristikami mezi kuřáky a nekuřáky a faktory životního stylu jako je konzumace alkoholu a celkový energetický příjem, fyzická aktivita, socioekonomický status a stresové faktory, které na člověka denně působí (10).
85
V souboru populace, který byl vyšetřován v této práci, nebylo potvrzeno, že kuřáci v tomto vyšetřovaném souboru mají nižší BMI než nekuřáci. Ve vyšetřovaném souboru populace se nepotvrdila hypotéza, že kuřáci mají nižší BMI ve srovnání s nekuřáky, a rovněž nebyly analýzou zjištěny statisticky významné rozdíly mezi podsoubory kuřáci, nekuřáci a bývalý kuřáci mezi muži a ženami v hodnotách OP a OB. V několika studiích nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v tělesných obvodech mezi kuřáky a nekuřáky pro OP u mužů (1, 11), u žen (11), nebo pro OB u mužů (37). Ve studii uveřejněné v roce 1993 byl zkoumán vliv kouření na rozložená tělesného tuku
a dle
výsledků, nebylo kouření spojováno s odlišným rozložením tělesného tuku (4). V roce 2005 byla uveřejněná studie, jejímž hlavním cílem bylo prozkoumat vztah mezi kouřením a rozložením tělesného tuku. Výsledky studie ukázaly, že WHR byl nejvyšší u současných kuřáků a nejnižší u nekuřáků. Vyšší WHR byl přímo spojen s množstvím vykouřených cigaret u současných a bývalých kuřáků a nepřímo spojen s délkou doby, před kterou bývalý kuřák přestal kouřit. Po adjustaci věku, BMI a dalším proměnným, měli současní kuřáci vyšší OP a nižší OB ve srovnání s bývalými kuřáky a nekuřáky (10). Při srovnání průměrných hodnot WHR, OP a OB v souboru populace, který byl vyšetřován v této práci jsem zjistila, že WHR je v souboru mužů shodné u kuřáků a nekuřáků, OP byl nejvyšší u exkuřáků a OB také. V souboru žen je WHR totožné u kuřaček, exkuřaček i nekuřaček, OP je nejvyšší u kuřaček a OB také. Při odvykání kouření je velice častým jevem nárůst váhy u bývalých kuřáků. Tento jev je způsoben tím, že se snižuje bazální metabolismus, který byl předtím stimulován nikotinem a zlepšuje se využití živin. Navíc se u bývalého kuřáka objevují abstinenční příznaky, hlavně v prvních dnech je velice nervózní a začíná přijímat více potravin. Tím je možné vysvětlit, že nejvyšší váha byla nalezena v souboru mužů exkuřáků. Zmíněné studie z roku 2005 také uvádí, že akumulace tuku v oblasti břicha může být kromě kouření také ovlivněna rozdíly v životním stylu mezi kuřáky a nekuřáky (10). V dotazníku, který byl použit pro tuto práci, jsem zjišťovala určité faktory životního stylu, jako je vykonávání sportovních aktivit, konzumace kávy, alkoholických nápojů a příjem potravin. Přesnější by bylo zjistit celkový energetický příjem v jednotlivých podsouborech kuřáků, nekuřáků a bývalých kuřáků pomocí 24 hodinového recallu nebo FFQ. Použití této metody však v podmínkách, za kterých bylo šetření prováděno, nebylo možné. Visser ve studii zveřejněné v roce 1997 zkoumal, jak sportovní aktivita ovlivňuje rozložení tělesného tuku. Fyzická aktivita je obecně spojována s nižším procentem tělesného tuku a nižším výskytem abdominální obezity, což potvrdily i výsledky této studie. Aktivní 86
účastníci tohoto výzkumu měli jiné rozložení tělesného tuku. Mezi ženami, účastnice sportovních aktivit měly signifikantně nižší BMI a
mezi muži, kteří uváděli sportovní
činnost, bylo méně kuřáků. U aktivních respondentů výzkumu byly zjištěny nižší hodnoty WHR a OP než u méně aktivních či neaktivních účastníků výzkumu (38). Stejných výsledků dosáhla Lathi-Koski ve studii z roku 2002, kde výsledky ukazují vzrůstající BMI v souvislosti s nízkou fyzickou aktivitou (28). Dotazem na sportovní aktivitu jsem zjistila, že mezi kuřáky bylo nejméně respondentů, kteří v dotazníku uvedli, že vykonávají sportovní aktivitu. Z celkového počtu 100 respondentů ve skupině kuřáků provozovalo sportovní aktivitu pouze 33 respondentů, ve skupině exkuřáků uvedlo 45 respondentů, že provozují sportovní aktivitu a ve skupině nekuřáků, se jednalo o 53 respondentů. Je možné, že nízký počet aktivních jedinců ve skupině kuřáků je ovlivněn častějšími zdravotními potížemi ve srovnání se skupinami exkuřáků a nekuřáků a jiným způsobem života. Dle srovnání odpovědí na otázky ohledně konzumace určitých druhů potravin a fyzické aktivity, je patrné, že kuřáci nemají příliš velký zájem o správnou výživu a zdravý životní styl. Výzkum však nepotvrdil, že by sportovní aktivita měla ve vyšetřovaném souboru populace vliv na rozložení tělesného tuku, jelikož analýzy neprokázaly rozdíly v hodnotách BMI a WHR u všech tří skupin respondentů. Zde opět může hrát roli malý počet respondentů ve vyšetřovaném vzorku. Dalším faktorem, který může ovlivňovat rozložení tělesného tuku je konzumace alkoholu. Tímto faktorem se zabývala studie zveřejněná v roce 2005, které zjišťovala efekt konzumace alkoholu na BMI, WHR, OP a procento tělesného tuku. Dle výsledků této studie byly sledované veličiny BMI, WHR, OP a procento tělesného tuku zvýšeny s rostoucí konzumací alkoholických nápojů. Nebyla však prokázána souvislost vyšších tělesných parametrů s typem konzumovaného alkoholického nápoje a dobou, kdy byl alkohol konzumován (40). Studie uveřejněná v roce 2003 zkoumala, zda konzumace piva ovlivňuje vznik obezity. Soubor zkoumané populace byl složen ze 1141 mužů a 1212 žen ve věku 25 – 64 let. U mužů byla průměrná týdenní konzumace alkoholu 3,1 l a u žen 0,3 l. U mužů, v analýze po adjustaci věku bylo prokázáno, že konzumace piva zvyšuje WHR. Po vyšetření dalších zdravotních rizik se však tento vliv ukázal jako statisticky nevýznamný. Byla objevena interakce s kouřením. Spojitost mezi konzumací piva a WHR byla prokázán a pouze mezi nekuřáky. V této studii se neprokázal vliv konzumace piva na BMI u mužů. U žen nebyla prokázána spojitost mezi konzumací piva a WHR, ale byla zjištěna slabá opačná asociace s BMI (8).
87
Beulens ve studii z roku 2006 zkoumal vliv mírné konzumace alkoholu na rozložení tělesného tuku u mužů mezi 35 – 70 roky. Muži ze zkoumaného souboru konzumovali každý den 450 ml červeného vína nebo 450 ml červeného vína bez alkoholu a tento pokus trval 4 týdny. Výsledky této studie neprokázali vliv konzumace uvedeného množství alkoholu na podkožní a viscerální tukovou tkáň (6). Ve studii uveřejněné v roce 1993 byl zkoumán vliv konzumace alkoholu a kouření na rozložení tělesného tuku. Dle výsledků této studie zvýšené konzumace alkoholu doprovází zvýšenou konzumaci tuků a zvýšený celkový energetický příjem (4). Ve svém dotazníku jsem zjišťovala častost konzumace alkoholických nápojů, a to konzumaci piva, vína, likérů a destilátů. Výsledky ukazují, že ve vyšetřovaném souboru je u kuřáků a exkuřáků nalezena přibližně stejná konzumace alkoholických nápojů, zatímco velké množství respondentů ze skupiny nekuřáci uvedlo, že alkohol nekonzumují, nebo konzumují pouze zřídka. Z analýzy bylo zjištěno, že konzumace alkoholu má ve vyšetřovaném souboru statisticky významný vliv na WHR. Tato skutečnost se potvrdila v souboru žen kuřaček. Na WHR u této skupiny měla vliv konzumace piva a destilátů. Počet žen s normálním WHR, které nepijí pivo je menší než počet žen s normálním WHR, které pivo pijí zřídka. Počet žen kuřaček s rizikovým WHR, které nepijí pivo je větší než žen s rizikovým WHR, které pijí pivo zřídka. Stejné výsledky byly v získány u konzumace destilátů v daném souboru žen kuřaček. Mezi faktory, které ovlivňují rozložení tělesného tuku se řadí i faktor nutriční. V tomto šetření jsem se dotazovala na konzumaci a preferenci masa, konzumaci mléka a mléčných výrobků, sladkostí a tučných salátů. Dle studie uveřejněné v roce 1990 se liší jídelním zvyklosti a příjem nutrietů u kuřáků a nekuřáků. Dle výsledků této studie mají kuřáci nižší příjem vitaminu C, folátů, vlákniny a vitamínu A ve srovnání s nekuřáky. U kuřáků byla nalezena nižší konzumace zeleniny a ovoce, obilovin, nižší příjem mléčného tuku a vitaminové a minerální doplňky stravy. Dále se zjistilo, že s rostoucím množstvím vykouřených cigaret, klesá příjem určitého druhu ovoce a zeleniny. Dále ve srovnání celkového životního stylu kuřáků s nekuřáky, konzumují kuřáci větší množství alkoholu, kávy, mají více sexuálních partnerů, méně spí, mají méně pohybové aktivity, méně často užívají potravinové doplňky a častěji vynechávají snídani (35). Díky otázkám v dotazníku použitém pro toto šetření mohu porovnat preference i konzumaci určitých druhů potravin, včetně potravin energeticky bohatých, mezi jednotlivými podskupinami kuřáků, nekuřáků a bývalých kuřáků.
88
Ve skupině kuřáci 46 respondentů uvedlo, že konzumují drůbeží maso a 42 respondentů uvedlo nejčastější konzumaci vepřového masa. Ve skupině nekuřáci 61 respondentů uvedlo největší oblibu drůbežího masa a ve skupině exkuřáků konzumaci drůbežího masa uvedlo celých 57 respondentů. Z těchto výsledků vyplývá, že mezi respondenty je největší obliba drůbežího masa. Dle výsledků analýzy byl zjištěn statisticky významný vliv konzumace masa na BMI u žen exkuřaček a statisticky významný vliv konzumace masa na WHR u mužů exkuřáků. Soubor exkuřaček s normální hmotností uvedlo, že konzumuje nejčastěji drůbeží maso stejně jako ženy s nadváhou a obézní. Počet obézních žen, které konzumují drůbeží maso je stejný jako počet obézních žen, které konzumují vepřové maso. Žádná exkuřačka neuvedla konzumaci hovězího nebo že maso nejí vůbec. Z analýzy vyplynulo, že muži exkuřáci s normálním WHR nejčastěji konzumují drůbeží a vepřové maso. Mužů s rizikovým WHR, kteří konzumují maso je méně a konzumují nejčastěji vepřové. 61 respondentů ze skupiny kuřáci uvedlo, že při výběru mléka a mléčných výrobků nesledují obsah tuku. Ve skupině nekuřáci 39 respondentů nesleduje obsah tuku v mléce a mléčných výrobcích a 36 respondentů preferuje méně tučné mléko a mléčné výrobky. Ve skupině exkuřáci 50 respondentů uvedlo, že nesleduje obsah tuku v mléce a mléčných výrobcích. Analýzy prokázala statisticky významný vliv konzumace mléka a mléčných výrobků na BMI ve skupině muži exkuřáci. Ve skupinách mužů s normální tělesnou hmotností, s nadváhou, i muži obézní převažuje vždy počet mužů, kteří nesledují obsah tuku v mléce a mléčných výrobcích. Větší počet respondentů ze souborů kuřáci (47) a bývalý kuřáci (38) uvedla, že sladkosti konzumují
jen velmi zřídka. 36 respondentů ze skupiny nekuřáci uvedlo, že sladkosti
konzumují týdně. Analýza však neprokázala, že by kontumace sladkostí v tomto souboru populace měla statisticky významný vliv na BMI nebo WHR. Ve skupině kuřáci uvedlo 60 respondentů, že konzumují tučné saláty občas. Ve skupinách nekuřáci a exkuřáci uvedlo občasnou konzumaci tučných salátů 58 a 53 respondentů. Analýza prokázala statisticky významný vliv konzumace tučných salátů na BMI v souboru žen kuřaček a statisticky významný vliv na WHR v souboru žen nekuřaček. U kuřaček je patrné, že ženy s normální tělesnou hmotností konzumují saláty méně, než ženy s nadváhou či obezitou. Nekuřačky, které nekonzumují tučné saláty sledovaného druhu, mají ve větší míře WHR normální na rozdíl od těch, které konzumují tyto saláty občas. Z uvedených výsledků je jasné, že mezi skupinami kuřáci, nekuřáci a exkuřáci existují určité rozdíly v preferenci sledovaných druhů potravin. Toto je zřejmé hlavně při srovnání
89
konzumace mléka a mléčných výrobků. Je možné, že kuřáci nemají příliš velký zájem o správnou výživu. Dalším faktorem, který jsem v šetření zkoumala byla konzumace kávy. Obecně se totiž předpokládá, kuřáci konzumují kávu častěji, než ostatní skupiny. Toto tvrzení nebylo v tomto šetření potvrzeno. Paradoxně byla největší konzumace kávy nalezena ve skupině nekuřáci, což je dle mého názoru velice překvapivý závěr. Kouření cigaret u kuřáků je totiž často spojováno s konzumací kávy a velký počet z nich si „zapálí až u kávy“. Káva rovněž zvyšuje bazální metabolismus, tudíž je možné, že se u kuřáků v kombinaci s nikotinem určitým způsobem podílí na nižším BMI, které bylo v mnoha studiích u kuřáků potvrzeno (1, 2, 5). Rosmond ve své studii z roku 2000 zkoumal, jak socioekonomický status souvisí se sekrecí kortizolu a s výskytem viscerální obezity. Dle výsledků této studie,
je vyšší
socioekonomický status spojen s vyšším výskytem viscerální obezity. Viscerální obezita souvisí s vyšší sekrecí kortizolu, jako odpověď na stresové podněty z okolí (32). Bylo by tedy vhodné, zkoumat vliv vzdělání a zaměstnání a výskyt viscerální obezity. Toto zkoumání však nebylo předmětem této práce. Rozložení tělesného tuku je do určité míry ovlivněno genetickými faktory. Existují důkazy o tom, že tvar lidské postavy, množství tělesného tuku a jeho rozložení, je do jisté míry ovlivněn geneticky (9). Při určování distribuce tuku je tedy třeba zvažovat i roli faktorů genetických, které mohou determinovat množství viscerálního tuku až z 50%. Navíc bylo zjištěno, že jak bazální kortizolemie, tak odpověď kortizolu na stimulační podněty je kontrolována dědičnými faktory. Podíl dědičných faktorů je u celkového kortizolu 45,5% a u volného kortizolu 50,6%. Studie u monozygotních dvojčat prokázaly, že sekrece kortizolu i odpověď kortizolu na kortikoliberin a psychický stres významně koreluje uvnitř párů monozygotních dvojčat. Genetická predispozice k hromadění viscerální tukové tkáně může být tedy částečně určována geneticky podmíněnou reakcí hypotalamo-hypofýzoadrenokortikální osy na stresové podněty (16). Distribuce a rozložení tukové tkáně je také závislé na pohlaví. Muži mívají významně více intraabdominálního tuku, než ženy. Jedná se o tzv. androidní typ obezity. Ženy mají naopak vyšší procento tělesného tuku a mnohem více tukové tkáně je u žen umístěno v oblasti boků a stehen, než je tomu u mužů. Zde se jedná o gynoidní typ obezity. Rozložení tukové tkáně a nárůst tělesné hmotnosti je taktéž ovlivňován věkem. Stárnutí je doprovázeno změnami jak u množství tukové tkáně, tak i u jejího rozložení. Největší nárůst tělesné hmotnosti nastává v časné a střední dospělosti. Nezávisle na přírůstku tělesné hmotnosti dochází spolu s přibývajícími roky ke zvyšování množství břišního tuku. Tento 90
nárůst bývá nejvíce patrný v ranné dospělosti a středním věku u mužů. U žen pak mezi středním a starším věkem ve spojení s menopauzou (9). Soubor vyšetřované populace byl ve věku nad 40 let. Je ale možné, že pokud by bylo zvoleno jiné věkové rozmezí, rozložení tukové tkáně u respondentů by bylo jiné a proto i výsledky šetření by mohly být pozměněny. Stejně jako při jinak zvoleném věkovém rozmezí vyšetřovaného souboru, by mohly být výsledky odlišné při jinak zvoleném způsobu měření OP. Je možné jej měřit v horizontální rovině uprostřed vzdálenosti mezi hřebenem kosti kyčelní a spodním okrajem posledního žebra, v místě nejužšího obvodu břicha nebo v pupeční jizvě. Při rozdílném způsobu měření se samozřejmě liší naměřené hodnoty, tudíž i výsledky šetření by mohly být zkresleny. Výsledky šetření mohly být ovlivněny malým počtem respondentů v souboru, ale i chybou při sběru dat. Je možné, že někteří respondenti neodpovídali na otázky zcela přesně a některé informace tak mohly být zkresleny.
4.5 Závěr Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že ve vyšetřovaném souboru populace nebyly prokázány statisticky významné rozdíly ve veličinách OP, OB, BMI a WHR mezi jednotlivými podsoubory kuřáci, nekuřáci a bývalí kuřáci. Analýzou byl prokázán statisticky významný vliv počtu vykouřených cigaret na OP, OB a WHR. Dále byl prokázán statisticky významný vliv konzumace piva a destilátů na WHR ve skupině žen kuřaček, vliv konzumace tučných potravin na BMI v souboru žen exkuřaček (konzumace masa), žen kuřaček (konzumace tučných salátů) a mužů exkuřáků (konzumace mléka a mléčných výrobků). Vliv konzumace tučných potravin na WHR se potvrdil v souboru muži exkuřáci (konzumace masa) a v souboru žen nekuřaček (konzumace tučných salátů). Vliv fyzické aktivity na BMI byl prokázán v souboru žen exkuřaček. Při odvykání kouření je vhodné upozornit kuřáky, kteří se rozhodli s kouřením přestat, že ačkoliv mají v mnoha případech nižší váhu a BMI než nekuřáci, rozložení tělesného tuku není v pořádků a je rizikové z hlediska kardiovaskulárních a metabolických chorob. Při zahájení terapie pro odvykání kouření, se však velice často objevuje zvýšení hmotnosti těchto osob. Je tedy nutné brát v úvahu, že následné navýšení tělesné hmotnosti je také spojeno s vyšším rizikem zmíněných onemocnění. Zde je důležitá role nutričního terapeuta, který vysvětlí odvykajícímu kuřákovi tuto problematiku a poskytne mu informace a rady, jakým způsobem se v daném období stravovat a jaké zásady dodržovat.
91
Lze tedy konstatovat, že tato i ostatní provedené studie potvrzují všeobecně platný názor, že zdravý životní styl a jeho další složky, včetně nekouření, ovlivňují množství a rozložení tukové tkáně, a proto je pro zachování zdraví a fyzické kondice vhodné žít dle zásad zdravé výživy a pravidelně vykonávat fyzickou aktivitu.
92
Přílohy: 1. Seznam tabulek, obrázků a grafů
2. Dotazníky
3. Seznam použité literatury
93
1. Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulka 1: Distribuce tuku dle OP......................................................................................... 19 Tabulka 2: Zdravotní rizika podle kategorií BMI................................................................... 20 Tabulka 3: Prevalence rizikového OP u mužů a žen v některých evropských zemích........... 30 Tabulka 4: Průměrný věk respondentů v jednotlivých skupinách .......................................... 36 Tabulka 5: Dosažené vzdělání respondentů v jednotlivých skupinách .................................. 36 Tabulka 6: Současné zaměstnání respondentů v jednotlivých skupinách .............................. 37 Tabulka 7: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině kuřáci, muži .................................... 37 Tabulka 8: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině kuřáci, ženy..................................... 38 Tabulka 9: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině bývalí kuřáci, muži ......................... 38 Tabulka 10: Hodnocení tělesných parametrů ve skupině bývalí kuřáci, ženy........................ 38 Tabulka 11: Hodnocení tělesných parametrů u respondentů ve skupině nekuřáci, muži....... 39 Tabulka 12: Hodnocení tělesných parametrů u respondentů ve skupině nekuřáci, ženy ....... 39 Tabulka 13: Frekvence sportovních aktivit v jednotlivých skupinách ................................... 40 Tabulka 14: Konzumace kávy u respondentů v jednotlivých skupinách................................ 40 Tabulka 15: Počet šálků kávy konzumovaných denně u respondentů v jednotlivých skupinách ................................................................................................................................ 41 Tabulka 16: Frekvence konzumace alkoholických nápojů ve skupině kuřáci........................ 41 Tabulka 17: Frekvence konzumace alkoholických nápojů ve skupině bývalí kuřáci............. 41 Tabulka 18: Frekvence konzumace alkoholických nápojů ve skupině nekuřáci.................... 42 Tabulka 19: Preference masa u respondentů v jednotlivých skupinách ................................. 42 Tabulka 20: Preference mléka a mléčných výrobků v jednotlivých skupinách...................... 43 Tabulka 21: Konzumace sladkostí v jednotlivých skupinách................................................. 43 Tabulka 22: Preference tučných salátů v jednotlivých skupinách .......................................... 43 Tabulka 23: Zatřídění hodnot BMI a WHR............................................................................ 64 Tabulka 24: Vysvětlení zkratek .............................................................................................. 65 Tabulka 25: Klíč k hodnocení................................................................................................. 65 Tabulka 26: Významnost vlivu veličiny na BMI (x – významné na hladině významnosti minimálně 0,05) ...................................................................................................................... 66 Tabulka 27: Významnost vlivu veličiny na WHR (x – významné na hladině významnosti minimálně 0,05) ...................................................................................................................... 67 Tabulka 28: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x SALAT................................ 68
94
Tabulka 29: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x TRVA.................................. 69 Tabulka 30: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x MASO ................................. 71 Tabulka 31: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti BMI x MLÉKO .............................. 73 Tabulka 32: Pozorované sloupcové a řádkové četnosti WHR x PIVO .................................. 74 Tabulka 33: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x DES ................................... 76 Tabulka 34: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x SALAT.............................. 77 Tabulka 35: pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x POCETC............................ 79 Tabulka 36: Pozorované, sloupcové a řádkové četnosti WHR x MASO ............................... 81
Obrázek 1: Molekula nikotinu ................................................................................................ 11 Obrázek 2: Chemický prostorový vzorec nikotinu ................................................................. 12 Obrázek 3: Tuková tkáň jako endokrinní orgán ..................................................................... 22
Graf 1: Počet mužů a žen v jednotlivých skupinách.............................................................. 35 Graf 2: Sportovní aktivita v jednotlivých skupinách .............................................................. 39 Graf 3: Poloha mediánů OP u všech podsouborů, ženy.......................................................... 44 Graf 4: Poloha mediánů OP u všech podsouborů, muži ......................................................... 45 Graf 5: Srovnání hodnot OP u všech tří skupin respondentů.................................................. 45 Graf 6: Histogram OP – ženy nekuřačky................................................................................ 46 Graf 7: Histogram OP – ženy kuřačky.................................................................................... 46 Graf 8: Histogram OP, ženy exkuřačky................................................................................. 47 Graf 9: Histogram OP – muži nekuřáci .................................................................................. 47 Graf 10: Histogram OP – muži kuřáci .................................................................................... 48 Graf 11: Histogram OP – muži exkuřáci ................................................................................ 48 Graf 12: Poloha mediánů OB u všech podsouborů - ženy...................................................... 49 Graf 13: Poloha mediánů OB u všech podsouborů - muži ..................................................... 50 Graf 14: Srovnání hodnot OB všech tří skupin respondentů ................................................. 50 Graf 15: Histogram OB – ženy nekuřačky ............................................................................. 51 Graf 16: Histogram OB – ženy kuřačky ................................................................................. 51 Graf 17: Histogram OB – ženy exkuřačky ............................................................................. 52 Graf 18: Histogram OB – muži nekuřáci................................................................................ 52 Graf 19: Histogram OB – muži kuřáci.................................................................................... 53 Graf 20: Histogram OB – muži exkuřáci................................................................................ 53 Graf 21: Poloha mediánů BMI u všech podsouborů, ženy ..................................................... 54 95
Graf 22: Poloha mediánů BMI u všech podsouborů, muži..................................................... 55 Graf 23: Srovnání hodnot BMI u všech tří skupin respondentů ............................................. 55 Graf 24: Histogram BMI – muži kuřáci.................................................................................. 56 Graf 25: Histogram BMI – ženy kuřačky ............................................................................... 56 Graf 26: Histogram BMI – muži nekuřáci.............................................................................. 57 Graf 27: Histogram BMI – ženy nekuřačky ........................................................................... 57 Graf 28: Histogram BMI, muži exkuřáci................................................................................ 58 Graf 29: Histogram BMI – ženy exkuřačky ........................................................................... 58 Graf 30: Poloha mediánů WHR u všech podsouborů, ženy ................................................... 59 Graf 31: Poloha mediánů WHR u všech podsouborů, muži................................................... 60 Graf 32: Srovnání hodnot WHR u všech tří skupin respondentů ........................................... 60 Graf 33: Histogram WHR – muži kuřáci................................................................................ 61 Graf 34: Histogram WHR – ženy kuřačky ............................................................................. 61 Graf 35: Histogram WHR – muži nekuřáci ............................................................................ 62 Graf 36: Histogram WHR – ženy nekuřačky.......................................................................... 62 Graf 37: Histogram WHR – muži exkuřáci ............................................................................ 63 Graf 38: Histogram WHR – ženy exkuřačky.......................................................................... 63 Graf 39: Interakce BMI x SALAT.......................................................................................... 69 Graf 40: Interakce BMI x TRVA............................................................................................ 70 Graf 41: Interakce BMI x MASO ........................................................................................... 72 Graf 42: Interakce BMI x MLÉKO ........................................................................................ 74 Graf 43: Interakce PIVO x WHR............................................................................................ 75 Graf 44: Interakce WHR x DES ............................................................................................. 76 Graf 45: Interakce WHR x SALAT ........................................................................................ 78 Graf 46: Interakce WHR x POCETC...................................................................................... 80 Graf 47: Interakce WHR x MASO ......................................................................................... 82
96
2. Dotazníky Dotazník pro nekuřáky a bývalé kuřáky
Demografické údaje
1. Pohlaví:
1. žena
2. muž
1. svobodný (á)
2. vdaná, ženatý
3. rozvedený (á)
4. ovdovělý (á)
2. Věk: ________ 3. Rodinný stav:
4. Nejvyšší ukončené vzdělání:
5. Vaše zaměstnání:
1. základní + vyučen
2. střední odborné
3. střední s maturitou
4. vysokoškolské
1. v domácnosti
2. důchodce
3. nezaměstnaný
4. profese manuální 5. profese duševní 6. _____________ (profese)
6. Jak je to s Vaším kuřáckým chováním? 1. nekouřím a nikdy jsem nekouřil (a) 2. už nekouřím,ale dříve jsem kouřil (a) 3. kouřím příležitostně 4. kouřím denně
7. Kouří někdo z vaší rodiny, nebo se ve svém okolí setkáváte často s kuřáky? 1. Ano
2. Ne
8. Kouřil v době Vašeho dětství někdo z rodiny? 1. Ano
2. Ne
97
Speciální část:
Jaká je Vaše : Výška? _________ cm Současná váha?
_________ kg
Dovolíte, abych Vám zmeřil (a)
obvod pasu? _________ cm obvod boků? _________ cm
9. Sportujete? (včetně turistiky) 1. ano jakému sportu se věnujete? __________________________________ 2. ne
Pokud nesportujete. Přejděte prosím k otázce č. 12
10. Jak často sportujete? 1. méně než 1krát týdně 2. 1 – 2krát týdně 3. 3 – 4krát týdně 4. 4 – 5krát týdně 5. více než 5krát týdně
11. Jak dlouho obvykle trvá Vaše tělesná aktivita? 1. do 30 minut 1. do 60 minut 2. více než 60 minut
12. Vaše pracovní činnost je nejčastěji vykonávána 1. v sedě 2. ve stoje 3. občasné přecházení 4. téměř stále chodím 5. mám práci fyzicky náročnou
98
13. Kolik času věnujete obvykle chůzi? ( do práce, po nákupech, procházky) 1. méně než půlhodinu denně 2. méně než hodinu denně 3. asi 2 hodiny denně 4. více než 2 hodiny denně
14. Pijete kávu? 1. ano, denně 2. ano, ne každý den 3. ne, nebo jen velmi zřídka
15. Pokud pijete kávu denně, kolik šálků vypijete? 1. 0 – 1 šálek 2. 2 – 3 šálky 3. více než 3 šálky
16. Pijete nápoje s obsahem alkoholu?
Ne
Zřídka
Několikrát týdně
Denně
Pivo
1.
2.
3.
4.
Víno
1.
2.
3.
4.
Likéry
1.
2.
3.
4.
Destiláty
1.
2.
3.
4.
17. Pokud pijete některý nápoj denně nebo několikrát denně, uveďte prosím, kolik obvykle
Pivo ______
půllitrů
Víno ______ skleniček (2 dl)
Likéry, destiláty ________ odlivek (0,5dcl)
99
Konzumace tučných jídel
18. Které maso jíte nejčastěji ? 1. nejím maso 2. rybímu 3. drůbežímu 4. hovězímu 5. vepřovému
19. Pokud konzumujete mléko a mléčné výrobky 1. nejím je, nebo jen velmi zřídka 2. dávám přednost méně tučným 4. dávám přednost tučným 3.
nesleduji obsah tuku
20. Míváte často sladkosti? ( šlehačkové a máslové náplně, plněné koblihy, croissanty apod.) 1.
ne, nejím je
2. jen velmi zřídka 3.
ano, týdně
4. ano, téměř denně
21. Máte v oblibě saláty s majonézou, typu bramborový, pařížský apod. 1. téměř vůbec je nejím 2. ano, občas 3. ano, několikrát týdně
100
Dotazník pro kuřáky
Demografické údaje
1. Pohlaví:
1. žena
2. muž
1. svobodný (á)
2. vdaná, ženatý
3. rozvedený (á)
4. ovdovělý (á)
2. Věk: ________ 3. Rodinný stav:
4. Nejvyšší ukončené vzdělání:
5. Vaše zaměstnání:
1. základní + vyučen
2. střední odborné
3. střední s maturitou
4. vysokoškolské
1. v domácnosti
2. důchodce
3. nezaměstnaný
4. profese manuální 5. profese duševní 6. _____________ (profese)
6. Jak je to s Vaším kuřáckým chováním? 5. nekouřím a nikdy jsem nekouřil (a) 6. už nekouřím,ale dříve jsem kouřil (a) 7. kouřím příležitostně 8. kouřím denně
7. Kouří někdo z vaší rodiny, nebo se ve svém okolí setkáváte často s kuřáky? 1. Ano
2. Ne
8. Kouřil v době Vašeho dětství někdo z rodiny? 1. Ano
2. Ne
101
Speciální část:
Jaká je Vaše : Výška? _________ cm Současná váha?
_________ kg
Dovolíte, abych Vám zmeřil (a)
obvod pasu? _________ cm obvod boků? _________ cm
9. Sportujete? (včetně turistiky) 3. ano jakému sportu se věnujete? __________________________________ 4. ne
Pokud nesportujete. Přejděte prosím k otázce č. 12
10. Jak často sportujete? 2. méně než 1krát týdně 2. 1 – 2krát týdně 3. 3 – 4krát týdně 6. 4 – 5krát týdně 7. více než 5krát týdně
11. Jak dlouho obvykle trvá Vaše tělesná aktivita? 1. do 30 minut 2. do 60 minut 3. více než 60 minut
12. Vaše pracovní činnost je nejčastěji vykonávána 6. v sedě 7. ve stoje 8. občasné přecházení 9. téměř stále chodím 10. mám práci fyzicky náročnou
102
13. Kolik času věnujete obvykle chůzi? ( do práce, po nákupech, procházky) 1. méně než půlhodinu denně 2. méně než hodinu denně 3. asi 2 hodiny denně 4. více než 2 hodiny denně
14. Pijete kávu? 1. ano, denně 2. ano, ne každý den 3. ne, nebo jen velmi zřídka
15. Pokud pijete kávu denně, kolik šálků vypijete? 1. 0 – 1 šálek 2. 2 – 3 šálky 3. více než 3 šálky
16. Pijete nápoje s obsahem alkoholu?
Ne
Zřídka
Několikrát týdně
Denně
Pivo
1.
2.
3.
4.
Víno
1.
2.
3.
4.
Likéry
1.
2.
3.
4.
Destiláty
1.
2.
3.
4.
17. Pokud pijete některý nápoj denně nebo několikrát denně, uveďte prosím, kolik obvykle
Pivo ______
půllitrů
Víno ______ skleniček (2 dl)
Likéry, destiláty ________ odlivek (0,5dcl)
103
Konzumace tučných jídel
18. Které maso jíte nejčastěji ? 6. nejím maso 7. rybímu 8. drůbežímu 9. hovězímu 10. vepřovému
19. Pokud konzumujete mléko a mléčné výrobky 1. nejím je, nebo jen velmi zřídka 2. dávám přednost méně tučným 3. nesleduji obsah tuku 4. dávám přednost tučným
20. Míváte často sladkosti? ( šlehačkové a máslové náplně, plněné koblihy, croissanty apod.) 1. ne, nejím je 2. jen velmi zřídka 3. ano, týdně 4. ano, téměř denně
21. Máte v oblibě saláty s majonézou, typu bramborový, pařížský apod. 1. téměř vůbec je nejím 2. ano, občas 3. ano, několikrát týdně
104
Jen pro kuřáky. Zdravotní anamnéza.
22. Osobní anamnéza: ________________________________________________________ ________________________________________________________ ________________________________________________________
Souvisí s kouřením?
1. Ano
2. Ne
23. Rodinná anamnéza: ________________________________________________________ ________________________________________________________ ________________________________________________________
Souvisí s kouřením?
1. Ano
2. Ne
24. Nynější onemocnění: ________________________________________________________ ________________________________________________________ ________________________________________________________
Souvisí s kouřením?
1. Ano
2. Ne
Důvody pro odvykání kouření ( anamnestické, dědičné, zdravotní, rodinné, společenské a profesní) ________________________________________________________ ________________________________________________________ ________________________________________________________
105
Kuřácká anamnéza
25. V kolika letech jste zkoušel (a) kouřit 1. do 15 let 2. 15 – 20 let 3. více než 20 let
26. V kolika letech jste začal (a) kouřit pravidelně? 1. do 15 let 2. 15 – 20 let 3. více než 20 let
27. Jaký byl důvod proto, že jste začal (a) kouřit? Vzpomenete si? 1. zvědavost 2. stres 3. tlak okolí…“dělali to všichni“ 4. jiné – jaké
28. Kolik cigaret denně kouříte? 1. do 10ti 2. do 20ti 3. více než 20
29. Kouříte i jiné tabákové výrobky? 1. Ano
2. Ne
30. Pokud ano, jaké? ____________________________________________________________________
31. Uvažoval (a) jste někdy o tom, že přestanete kouřit? 1. Ano
2. Ne
106
32. Zkoušel (a) jste někdy přestat kouřit? 1. ne 2. ano, neúspěšně (důvod ___________________________ ) 3. ano, úspěšně
nekouřím teď: ______
dní, týdnů, měsíců, let
33. Přemýšlíte v současné době, že přestanete kouřit? 1. rozhodně ne 2. ne 3. napadlo mě to 4. ano 5. už jsem rozhodnut (a) 6. už jsem přestal (a)
Jako jeden z řady zdravotníků, kteří zde o Vás pečují Vám naléhavě a důrazně doporučuji zanechat kouření. Klinika:__________________
Datum:____________________
Další postup: Předání materiálů zdravotní výchovy Určení data dalšího rozhovoru Stupeň závislosti dle Fagerstoma M-skóre
F ________+ M _________
Konzultace s lékařem o možné náhradní terapii nikotinem Poučení pacienta o nikotinové žvýkačce, náplasti
107
3. Seznam použité literatury
1.
AKBARTABARTOORI, M. – LEAN, M. E. – HANKEY, C. R. Relationship between cigarette smoking, body size and body shape. Int J Obes, 2005, roč. 29, č. 2, s. 236 – 243.
2.
AL-RIYAMI, AA. – AFIFI, MM. The relation of smoking to body mass index and central obesity aminy Omani male adults. Saudi Med J, 2003, roč. 24, č. 8,s. 875 – 880
3.
ANDERSSON, K. – ARNER, P. Systemic nicotine stimulates human adipose tissue lipolysis through local cholinergic and catecholaminergic receptors. Int J obes, 2001, roč. 25, č. 8, s. 1225 – 1232.
4.
ARMELLINI, F. aj. Alcohol consumption, smoking habits and body fat distribution in Italián men and women aged 20 – 60 years. Eur J Clin Nut,r 1993, roč. 47, č. 1, s. 52 – 60.
5.
BAMIA, C. aj. Tobacco smoking in relation to body fat mass and distribution in a general population sample. Int J Obes Relat Metab Disord, 2004, roč. 28, č. 8, s. 1091 – 1096.
6.
BEULENS, J. aj. The effect of moderate alcohol consumption on fat distribution and adipocytokines. Obesity, 2006, roč. 14, s. 60 - 66
7.
BJONTORP, P. Stress and cardiovaskular disease. Acta physiologica scan chinavica, 1997, roč. 161, s. 144 – 148.
8.
BOBAK, M. – SKODOVA, Z. – MARMOT, M. Beer and obesity: a crosssectional study. Eur J Clin Nutr, 2003, roč. 57, s. 1250 – 1253.
9.
FRUHBECK, G GOMEZ – AMBROSI, J. Adipose tissue. In Encyclopedia of Human nutrition. 2. vydání, 2005, 590 s.
10.
CANOY, D. aj. Cigarette smoking and fat distribution in 21,828 british men and women: A population based study. Obesity Research, 2005, roč. 13,č. 8, s. 1466-1475
11.
CZERNICHOW, S. aj. Indicators of abdominal adiposity in modele-aged participants of the SU.VI.MAX study: relationships with educational level, smoking status and physical inactivity. Diabetes Metab, 2004, roč. 30, č. 2, s. 153 – 159.
108
12.
COHEN, D. J. aj. Impact of smoking on clinical and angiographic restenosis after percutaneous coronary intervention. Circulation, 2001, roč. 104, č. 7, s. 773 – 778.
13.
DITSCHUNEIT, H. What is visceral obesity? Neurology, Psychiatryand Brain research, 1997,č. 5, s. 111 - 114
14.
FRATIGLIONI, L. - WANG H, X. Smoking and Parkinson’s and Alzheimer’s disease:review of the epidemiological studies. Behav Brain Res, 2000, roč. 113, č. 1 – 2, s. 117 - 120
15.
GREEN J, T. aj. Nitric oxide mediates and therapeutic effect of nicotine in ulcerative colitis. Aliment Pharmacol Ther, 2000, roč. 14, č. 11, s. 1429 - 1434
16.
HAINER, V. aj. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada, 2004. 340 s.
17. HAINER, V. – KUNEŠOVÁ, M. et al. Obezita. Etiopatogeneze, diagnostika a terapie. Praha: Galén, 1997,120 s. ISBN 80-85824-67-4 18.
HJERN, A. aj. Does tobacco smoke prevent atopic disorders? A study of two generations of Swedish residents. Clin Exp Allergy, 2001, roč. 31, č. 6, s. 908 – 914.
19.
CHAJEK-SHAUL, T. aj. Metabolic effects of nicotine on human adipose tissue in organ culture. Clin Investic,1994, roč. 72,č. 2, s. 94 - 99
20.
JEE, S. H. aj. Effect of smoking on the paradox of high whist-to-hip ratio and low body mass index. Obesity research, 2002, roč. 10, s. 891 – 895.
21.
JENSEN, E. X. aj. Impact of chronic cigaretce smoking on body composition and fuel metabolism. J Clin Endocrinol Metab, 1995, roč. 80, č. 8, s. 2181 – 2185.
22.
KLEGLES, R. C. aj. Smoking status: effecst on the dietary intake, physical activitym and body fat of adult men. Am J Clin Nutr, 1990, roč. 51, č. 5, s. 784 – 789.
23.
KLESGES, R. C. aj. Relationship among smoking status, body composion, energy intake, and physical activityin adult males: a longitudal analysis. J Subst Abuse, 1992, roč. 4, č. 1, s. 47 – 56.
24.
KOMIYA, H. aj. Smoking as a risk factor for visceral fat accumulation in Japanese men. Tohoku J Exp Med, 2006, roč. 208, s. 123 – 132.
109
25.
KOZÁK, J a kol. Rizikový faktor kouření. Praha: KPK, 1993. 242 s. ISBN 80-85267-42-X
26. KUBISOVÁ D. Měření obvodu pasu a boků při vyšetřování v antropologii a klinické praxi. Časopis pro postgraduální studium, 2003, roč. 16, č. 4. 27.
LAIN, K. J. aj. Urinary cotinine concentration confirms the reduced risk of preeclampsia with tobacco exposure. Am J Obstet Gynecol, 1999, roč. 181, č. 5, s. 1192 – 1196
28. LATHI-KOSKI, M. aj. Associations of body mass index and obesity with physical aktivit, food choices, alcohol intake, and smoking in the 1982 – 1997 FINRISK studies. Am J Clin Nutr, 2002, roč. 75, č. 5, s. 809 - 817 29.
MACKAY, J., ERIKSEN, M. The tobacco atlas. World Health Organisation, 2002. 128 s. ISBN 92-4156-209-9
30.
MACHAALANI, R. – WATERS, K. A. – TINWORTH, K. D. Effect of postnatal nicoine exposure on apoptotic markers in the developing pilet brain. Neuroscience, 2005, roč. 132, č. 2, s. 325 - 333
31. RECER, P. Cigarettes may have an upside. The Associated Press, 1998. 32.
ROSMOND, R. – BJORNTORP, P. Occupational status, cortisol secretory pattern, and visceral obesity in middle-aged men. Obesity research, 2000, roč. 8, č. 6, s. 445 – 450.
33.
SEIDELL, J. C. aj.Body fat distribution in relation to physical aktivity and smoking habits in 38-year-old European men. Am J Epidemiol, 1991, roč. 133, č. 3, s. 257 – 265.
34. STEVENS, J. – TRUESDALE, P. Fat distribution. In Encyclopedia of Human nutrition. 2. vydání, 2005, 590 s. 35.
SUBAR, A. F. - HARLAN, L. C. – MATTSON, M. E. Food and nutriet intake differences between smokers and non-smokers in the US. Am J Public Health, 1990, roč. 80, č. 11, s. 1323 – 1329.
36.
SUSMAN, E. Smoking cuts risk of rare cancer. United Press International, 2001.
37.
TROISI R, J. aj. Cigarette smoking, dietary intake, and physical aktivity: effects on body fat distribution – the Normative Aging Study. Am J Clin Nutr, 1991, roč. 53, č. 5, s. 1104 – 1111.
110
38.
VISSER, M. aj. Total sports aktivity in older men and women: relation with body fat distribution. Am J Epidemiol, 1997, roč. 145, s. 752 – 761.
39. VISSER, M. aj. Past and current smoking in relation to body fat distribution in older men and woman. J Gerontol A Biol Sci Med Sci, 1999, roč. 54, č. 6, s. 293 – 298. 40.
WANNAMETHEE, S. G. - SHAPER, A. G. - WHINCUP, P. H. Alcohol and adiposity: effect of quantity and type of drink and time relation with meals. Int J Obes, 2005, roč. 29, s. 1436 – 1444.
41.
WILLOUGHBY, J. O. – POPE, K. J. – EATON, V. Nicotine as an antiepileptic agent in ADNFLE: An n-of-one study. Epilepsia, 2003, roč. 44, č. 9, s. 1238 – 1240.
42. http://en.wikipedia.org/wiki/Nicotine
111