V ASIE -
státy V Asie stály stranou prům. revoluce, byly izolovány od tohoto vývoje proto jejich hospodářství bylo zaostalé, s feudálními základy, zaměřené na zemědělství vlivem náboženství izolace s okolním světem evropské státy se zde koloniálně příliš neangažovaly, ale o obchod, suroviny a zemědělské produkty měly zájem na konci 19. stol. se z izolace dostalo hlavně Japonsko (r. 1867) a rychle se stalo moderním státem s tržní ekonomikou a nejsilnějším státem regionu proto v 1. pol. 20. stol. – hegemon a okupant v této oblasti i v obl. JV Asie po II. sv. válce rozdělení V Asie na soc. (ČLR, MoLR, KLDR) a kap. (Jap., Korea, Tchajwan) státy
MONGOLSKO -
-
několik století součástí Číny, po r. 1917 vliv rodícího se SSSR – vznik Mong. lid. rep. (MoLR), po r. 1990 samostatný vývoj nevhodné přír. podmínky (vnitroz. stát, vysoká nadm. v. – poh. Altaj, suché kontinent. klima – Gobi, 1% orné půdy, 79% pastvin s nutností zavlažovat + vysoký podíl negramotných) zem. omezeno na extenzivní ŽV (hl. ovce, kozy, koně, skot, velbloudi) prům. slabě rozvinut, závislý na přílivu zahraničního kapitálu hl. obory: potrav., textilní, kožedělný, dřevozpracující těžební pr. se teprve rozvíjí, bohatství uhlí, Fe rudy, bar. kovy(Cu, Sn, Wo, Pb, Zn, Ni, Mn), soli, zlato Ulanbátár – hl. město, žije zde ¼ obyv. Mongolska (650 000), také proto i zde převažuje městské obyvatelstvo význam i CR – např. rybolov na zdejších řekách (Selenge = zdroj hl. Bajkalu, Onon = zdrojnice Amuru) kumys (alkohol. nápoj – zkvašené kobylí mléko), jurta (přístřešek Aratů=kočovníci)
KLDR (Korejská lidově-demokratická republika) -
-
S část Korej. pol. (rozdělen po II. sv. v. - r. 1948- podél 38o s.z.š.) r. 1950 – 1953 válka, napadení J (Korejské rep.) KLDR za účelem sjednocení, zapojení USA (na straně J) a později ČLR (na straně S), r. 1953 uzavřeno příměří, respektování 38 rovnoběžky jako demilitarizované zóny, procházející vesnicí Pchanmundžom kom. vůdce Kim Ir-sen(1948 – 1994), po jeho smrti syn Kim-Čong Il (1994 – 2011), dnes Kim-Čong Un současná KLDR nemůže žít bez mezinár. pomoci (hladomory, podvýživa, absolutní chudoba ), proto si ji vynucuje hrozbou jaderného útoku na Koreu, Japonsko, USA … hornatá (Diamantové hory), ¾ území pokrývají lesy, málo orné půdy – terasování poměrně bohatá na ner. sur.: uhlí, Fe ruda, barev. kovy, grafit zaměření na těžké obory: hutn., stroj. (zbraně), chem. (zbraně, hnojiva)
-
v zemědělství rýže, prasata, bourec morušový, rybolov (nedokáže uživit!!!)
KOREJSKÁ REPUBLIKA -
-
-
podobné přírodní podmínky jako KLDR, více nížin (více orné půdy), méně lesa (2/3 plochy), stejné surovinové zdroje, ale méně bohatá ložiska – i proto zaměření na spotřební obory a kopírování japonské ekonomiky „asijský tygr“ první generace základem ekonomiky jsou velké soukromé společnosti (tzv. čeboly) zahrnující finanční, výrobní i obchodní kapitál (snazší reakce na krize a změny sortimentu) hutn. pr. (ocelářství), dopr. stroj. (lodě, ropné tankery, auta – Hyundai, Daewoo, Kia Motors), elektronika, elektrotechnika (Goldstar, Samsung, Daewoo, Hyundai), optika, chem., text. a potrav. průmysl zemědělství vysoce efektivní, vysoké ha výnosy, díky monzunům 2-3 úrody ročně, soběstační v řadě produktů RV: rýže, ostatní obilniny, batáty, subtrop. a trop. plodiny ŽV: prasata, rybolov, skot Soul – hl. město, Pusan – hl. přístav, Tegu, Kwang-džu (přístav na JZ)
TCHAJWAN -
-
port. FORMOSSA (překrásný), čín. Tchajwan (terasová zátoka) hl. město Tchaj-pej po r. 1949 – vyhlášení Čínské rep. na Tchaj-wanu Čankajškem (do r. 1971 – zástupce Číny v OSN) od r. 1991 zaváděny demokrat. reformy – do té doby diktatura Čankajška a jeho syna „asijský tygr“ první generace při nedostatku surovin a zem. půdy zaměření na exportní obory spotř. prům. (elektronika, elektrotech., šicí stroje), v chem. pr. um. vlákna, léčiva, text. pr., hračky, kancel. potřeby v zem. pěstování rýže, cukr. třtiny, ananasů, banánů, citrusů, ostatní dovoz z Číny
JAPONSKO -
prohrávající mocnost II. sv. v., ale díky především finanční pomoci USA „asijský tygr“ za Marca Pola – „Zipango“ = vysněná, bohatá zem konstituční monarchie – císař Akihito (od r. 1989 po smrti otce Hirohita)
-
3 325 ostrovů (Honšú, Hokkaido, Kjúšú, Šikoku, souos. NANSEI = dříve Rjúkjú) tekt. aktivní obl., zlom FOSSA MAGNA= „Velký příkop“ (38os.z.š. Takata – Macumotu – Kófu – Jokosuka), na Jz od ní – 2H Jenšanské, na S od ní 3H alpinské vrásnění z 80 % hornaté (Jap. Alpy – Fudžisan), 58 činných sopek, 200 vyhaslých) 20 % nížin (tam 80 % obyv.): Tokijská (Kantó), Nagojská (Nobi), Niigatská, Išikarská na podnebí vliv polohy, reliefu, mořs. proudů, monzunů a tajfunů (na J 2-3 úrody ročně) řeky krátké, prudké, vhodné spíše na zavlaž. než na výrobu el. energie (Tone, Išikari, Šinano, jezero sop. původu Biwa) pouze 13 % rozlohy = zem. půda (11 % orná), nutnost terasovat 2/3 povrchu lesy, na J díky monzunům i trop. vegetace (palmy, bambus, kafrovníky, sekvoje, chryzantémy, puškvorce, moruše díky odtržení izolace – endemité (zpívající žáby, velemlok …)
-
-
národnostně jednotné – 99 % Japonci (splynutí ekvatoriálních austronéských AINUů a mongoloidního obyv. přicházejícího z pevniny) 9 nejlidnatější i jeden z nejhustěji zalidněných států (338 ob./km2) šintoismus, buddhismus Tokio + Jokohama – nejlid. město světa (31 mil.) Tókajdó (megalopole – T – Nagoja - Kjótó – Osaka – Kóbe Hirošima (J. Letzl z Náchoda – Průmyslový palác), Nagasaki (VIII./1945) 2. nejvyspělejší ekon. světa, člen G7 v 50. až 70. letech 20. stol. růst HDP přes 10 % ročně – „asijský tygr“ první generace důvody růstu po II. sv. v.: 1. finanční kapitál USA 2. velké finanční prostředky do vědy, výzkumu a vzdělání 3. pracovitost + paternalistické vztahy (vliv náboženství a tradic) 4. rychlé zavádění nových technologií 5. kvalita a bezporuchovost 6. nízká cena výrobku (levná prac. síla) 7. plná automatizace a robotizace výroby 8. finanční kapitál (banky, Tokijská burza) 9. vojenský průmysl základem ekonomiky – zaibecu – podobně jako v Koreji velké firmy s různorodou strukturou výroby chybí surovin. základna (pyrity, zlato, kera. jíly), proto mimořádná závislost na dovozu a nutnost orientovat se na obory spotřebního prům., vyvíjení nových technologií a výrobků
-
-
-
3. na sv. v energetice (1 037 mld. kwh) po USA a ČLR (60% tepel., 31% jader. – 55 el.!!, 9% vodní a geotermální) hutnický vyrábí celý sortiment (Nagoja – 1. jader. ocelárna světa) strojírenství: - dopravní: Toyota, Nissan, Mitsubishi, Mazda, Honda, Suzuki, Yamaha, Kawasaki - elektronika a elektrotech.: Hitachi, Sony, Aiwa, Toshiba, Panasonic, Fuji, Atari (PC) chemický – až po II. sv. v., hl. v přístavech, 100% dovoz ropy!!! tradiční: textilní, keramický, dřevozpr., papíru a celuózy (kancel. potřeby), potravinářský zemědělství vysoce efektivní (i když 414 kg um. hnojiv/ha), snaha o soběstačnost v zákl. potravinách (rýže a ost. obilniny, luštěniny), specializace na vývozní produkty (mandarinky – 1. na sv., jablka, hrušky, broskve, jahody …), převaha RV v ŽV dovoz krmiv (ČLR, Austrálie), masa rybolov a aquazemědělství (chaluhy, ustřice, perlorodky), prasata, drůbež, bourec morušový
-
těžiště dopravy v námořní (Jokohama, Čiba, Nagoja), letecké (Heneda v Tokiu) silniční větší význam než železniční (Seikan, Hikari, Šinkanzen)
-
ikebana, bonsai, šógun, samuraj, harakiri, kamikadze, pagoda
ČLR (Čínská lidová republika) - 5 AO = Tibet, Vnitř. Mongolsko (S), Ujgurská (SZ), Čuangská (JV), Chuejská (Muslimská) - 22 provincií (23. provincie Tchajwan !?) - 4 samosprávná města = Peking, Šang-haj, Tchien-Tin (Tianjin), Čchung-Čchin (Chongqing) - 2 zvl. oblasti – Hongkong, Macao - 4000 př. n. l. – první neolitické kultury v povodí řek V - 3000 př. n. l. – první státní útvary - dynastie: Čchin (221 př. – 206 př.) – císař Čchin S´Chuang-Ti (1. císař sjednocené Číny – Velká čínská zeď, Terakotová armáda Chan ( 206 př.- 184 n. l.) Jüan (1271 – 1368) – mongolská dynastie, potomci Čchingistána Ming (1378 – 1644) – čínská dyn., Mandžuská, - velké námořní plavby (hl. do Afriky a kolem světa – v 15. stol. (r.1431) konec – zpomalení jejich rozvoje, expanzi Čching (1644 – 1911) - 10.10.1911 – buržoazní rev., svržení dynastie, vznik Čínské republiky (1. 1. 1912) – prez. Sunjatsen – Kuomintang - 1925 – Čankajšek, r. 1928 sjednotil stát pod vedením Kuomintangu x Mao c´Tung – KS Číny - 1931 – 1945 – Japonci - 1934 – „Dlouhý pochod“ - 1946 – 1949 – KS vítězí, Čankajšek a Kuomintang na Tchajwan či do USA - 1952 – 1957 – budování socialismu - 1958 – 1960 – „Velký skok“ (20 – 40 mil. mrtvých) - 1961 – 1965 – období úprav („hasili“ způsobené ztráty) - 1966 – 1969 – „ Velká kulturní prolet. revoluce“ (kampaň proti 4 přežitkům – starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům – nahrazení starých straníků mladými, ale nezkušenýmí a hl. málo nebezpečnými = nepokusí se ho zbavit) - 1970 – 1978 – období obnov (další „hasení“ ztrát) - 1972 – Čína v OSN - 1976 – umírá Mao – „Gang 4“ – v r. 1978 odsouzeni za obohacování - 1978 – Teng Siao-pching – „otec“ reforem – období 4 modernizací (vědy, prům., zem. armády) - 1980 – nová ústava, demokratizace společnosti, otevírání se světu - 1989 – studentské bouře – náměstí Tchien – An – Men v Pekingu – konec demokracie - 1989 – Tenga střídá Ťiang Ce-ming – pokračuje v reformách, urychluje je, do ústavy myšlenka „3 reprezentantů“ (KS je předvojem dělníků, rolníků, ale také podnikatelů!!) + právo na soukromé vlastnictví (schváleno na 17. sjezdu) - současný prezident a generální tajemník strany – Chu Ťin-tchao (r. 2002) – do ústavy myšlenka „vědeckého konceptu vývoje“ = vedle ekonomiky kladen důraz na snižování propasti mezi chudými a bohatými, vymýcení korupce a OŽP - 2007 – 17. sjezd KS – plně rehabilitoval konfucianismus (= státní náboženství)
- současné obyvatelstvo: 92% potomci dynastie Chan, 45% obyv. venkovské, hl. hustota na SV a V, nejlidnatější město – Šanghaj (15 mil.) - zaměstnanost: 1, 3, 2 (45%, 31%, 24%) - náboženství: konfucianismus („poslouchej a pracuj“), taoismus (hl. Tchajwan a venkov), buddhismus - trendy: snížení porodnosti (politika 1 dítěte), PP: + 5,3 promile (2 mil. roční přírůstek x 15 mil. v Indii) osídlení stř. a západní části (viz. rozvojové osy) zvýšení podílu městského obyv. (dnes 55 %) snížení negramotnosti (v 90tých letech:27% x dnes: 6%) Ekonomika - do smrti Maa v ekonomice dominantní zemědělství, těžba surovin a orientace na těžký prům. - po r. 1978 politika 4 modernizací (průmyslu, zemědělství, armády, vědy) a tzv. „otevřených dveří“ (lákání zahr. kapitálu hl. formou celních a daňových úlev – při pobřeží otevřena síť 14 „otevřených přístavů“ a 4 ZEZ („zvláštních ekonom. zón“) v zázemí Hongkongu, Macaa, Tchajwanu, Šanghaje - x dnes nově: pol. Liao-tung a pol. Šan-tung(+ do budoucna os. Chaj-nan) - 100% zahr. investic šlo dlouhodobě do pobřežních provincií (dnes 85%), což vedlo ke zvýšení a prohloubení rozdílů mezi pobřežím a vnitrozemím – proto strategie „rozvojových os“: 1. Mandžusko (SV) – Peking – Wu-han – Hong-kong 2. Šanghaj – Wu-han – Čchung-čchin (Chongqing) – Tibet 3. Šanghaj – Wu-han – Xi-an – Lan-čou (Lanzhou) – Ujgurská AO - výsledek: - 10% růst HDP ročně při zachování tržního i plánovitého hospodářství (už 30 let) - preference odvětví lehkého průmyslu (elektro, přesné stroj., text., potrav.) - změna struktury vývozu – 90% prům. výrobky - trvalý růst ZO 20-25% ročně - od r. 2007 – kladná bilance stát. rozpočtu (+173,9 mld US) - těžební: Čína těží všechny důl. suroviny pro moderní obory, nedostatek ropy (nutný dovoz) - uhlí – SV (Fu-šun), okolí Pekingu, povodí Jang-c´ - ropa – budoucnost ve V šelfu, dovoz ze Stř. Asie, SV, SZ (pánevní obl.-Tarimská) - Fe ruda – okolí Pekingu, SV (An-šan), povodí Jang-c´(Wu-han), povodí Huang-he - barev. kovy – JV, budoucnost v Tibetu (zde i geoterm. zdroje) - kaolín – V (Šanghaj), mezi Jang-c´a Huang-he - fosfáty, soli - energetický: 1 420 mld kwh (2. místo na sv. po USA) x ale nedostačuje, omezené možnosti rozvodu - tepelné ¾, vodní (Tři soutěsky na Jang-c´ 17 700MW, podobná se staví na Mekongu), růst podílu netradičních zdrojů (geotermální, na venkově kvašení biomasy)
- hutnický: oblasti těžby na S, SV a J - strojírenský: moderní obory dopravní, elektro, jaderný, zem. stroje (velká města, přístavy) - chemický: anorg. i org., význam přístavů - textilní a oděvní: 60% okolí Šanghaje, na J hedvábnictví - keramický: okolí Šanghaje, mezi Jang-c´a Huang-he - dřevozpracující: ačkoliv se podíl lesa snižuje (už pod 10%), těžba i spotřeba roste (dovoz ze Sibiře a Dálného východu) - papíru a celuózy: vývoz kancelářských potřeb, hraček … - potravinářský: vývoz vepř. masa, olejů, čaje, koření, konzerv. ovoce a zeleniny Zemědělství - stále vysoká zaměstnanost (více než 45%), pouze 10% orné a 34% L+P, 0,1 ha/obyv. - nutnost zavlažovat, terasovat, vysoký podíl manuální práce – vliv přelidněného venkova - v absolutní hodnotě největší produkce na světě, po přepočtu na obyv. hrubě nedostatečné - RV: nížiny na V a SV – rýže, obilniny (Severočínská níž.), luštěniny (náhrada chybějících živočišných bílkovin), bavlník, tabák, juta, čaj, cukr. třtina, batáty, ovoce a zelenina - ŽV: dobré podmínky, dost pastvin, jako krmivo se využívají odpady z loupáren rýže, při zpracování sóji, kukuřice a luštěnin - prasata+drůbež (příměstské obl.), ovce+kozy, velbloudi (suché vnitrozemí), rybolov sladkovodní i mořský, jaci (Tibet), bourec morušový (JV) Doprava - hl. železniční (nejhustější na SV) + dnes velký rozvoj rychlodrah!! - říční (Velký průplav = Peking –Jang-c´- Huang-he – Šanghaj), námořní (Dalian, Tchienťin) - rozvoji (hl. suchozemské) brání malá kapacita, nedostatek a nekvalita dálkových komunikací (investičně velice náročné a tradiční čín. společnost je nepotřebovala) ZO - v ZO se prosazují hlavně levným spotřebním zbožím (plasty, textil a oděvy, obuv, hračky ….), jednoduchými a nenáročnými strojírenskými a elektronickými (-technickými) výrobky - cena ovlivněna levnou prac.silou (5% úrovně platů vysp. zemí), pracovní morálkou (konfucianismus), méně přísnými ekologickými a bezpečnostními předpisy - export: stroje a přepravní zařízení (47%), ostat. prům. výrobky (25%), tržní výrobky (textil, obuv, hračky, papír. výrobky ……- 18%) - import: stroje a doprav. zařízení (45%), ner. sur. (hl. ropa), mazadla… (11%), chemikálie, tržní výrobky - aktivní obchodní bilance: USA, EU - pasivní obchodní bilance: Japonsko, Korea, Tchajwan Zahraniční politická ofenzíva - 1971 – vstup do OSN
- 1991 – vstup do APEC (s Hongkongem a Tchajwanem) - 1996 – spolupráce s ASEANem - 1996 – 2011 – založení SCO (Šanghajská kooperační org. – ČLR, Rusko. Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán + pozorovatelé:Mongolsko, Indie, Irán, Pakistán) - 21. stol. – ofenzíva do Afriky (např. CACF – Čínsko-afr. kooperační fórum – r.2000)