Koncepce ochrany půdy - stávající a připravovaná legislativa
Zimová M., Hauptman I. Náměšť nad Oslavou 9.9. – 11. 9. 2009
Půda jako faktor životního prostředí
• Půda, jako složka životního prostředí je v ČR upravena ve více právních předpisech, které nejsou v současné době, jako nástroje pro ochranu půdy již dostačující a nemotivují vlastníky či investory k šetrnému nakládání s tímto těžko obnovitelným přírodním zdrojem a plně nezajišťují jeho ochranu před různými zdroji znečištění.
Ochrana půdy přímá ochrana půdy • Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí specifikuje v § 2 půdu jako jednu ze složek životního prostředí. • Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Ochrana půdy nepřímá ochrana půdy • Zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých předpisů ve znění pozdějších předpisů.
SMĚRNICE EVROPSKÉHO Parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí
Škody na půdě, což je jakákoli kontaminace půdy, která představuje závažné riziko pro lidské zdraví, které je nepříznivě ovlivněno v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů do půdy, na půdu nebo pod povrch půdy;
SMĚRNICE EVROPSKÉHO Parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí
• Pro účely posouzení poškození půdy, jak je stanoveno v této směrnici, je při určování pravděpodobného rozsahu nepříznivého vlivu na lidské zdraví žádoucí využívat postupy používané při posuzování rizika.
SMĚRNICE EVROPSKÉHO Parlamentu a Rady 2004/35/ES za životní prostředí v souvislosti s prevencí a •o odpovědnosti Měla by být přijata nezbytná opatření pro zajištění minimálně toho, abynápravou byly příslušné látky odstraněny, škod nakontaminující životním prostředí
kontrolovány, izolovány nebo sníženy tak, aby kontaminovaná půda již nadále nepředstavovala významné riziko nepříznivého účinku na lidské zdraví, přičemž je bráno v úvahu její současné využití nebo budoucí využití schválené v době vzniku škod. Přítomnost takových rizik se posuzuje pomocí postupů upravujících posuzování rizik a bere se v úvahu charakteristika a funkce půdy, druh a koncentrace škodlivých látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů, jejich riziko a možnost disperze. Využití se zjišťuje na základě předpisů pro využívání půdy nebo jiných vhodných předpisů platných v době, kdy došlo ke škodám.
ZÁKON 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých § 2 zákonů Ekologická újma se může projevit na: Odst. 3 -půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj, • písm.p)obnovou, v případě půdy a hornin vyloučení jakéhokoliv významného rizika nepříznivého účinku na lidské zdraví,
ZÁKON 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů §11 Náprava ekologické újmy na půdě • (1) Existuje-li důvodné podezření, že v důsledku provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu došlo k ekologické újmě na půdě nebo horninách, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu (dále jen "půda"), příslušný orgán zajistí bez zbytečného odkladu zpracování analýzy rizik; v tom případě příslušný orgán přeruší řízení o uložení nápravných opatření do doby předložení analýzy rizik. • (2) K analýze rizik si příslušný orgán vyžádá stanovisko příslušné krajské hygienické stanice13), která posoudí rizika pro lidské zdraví plynoucí z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.
• •
• •
ZÁKON 167/2008 Sb., (3) V případě vznikuekologické ekologické újmy na půdě, která byla prokázána analýzou orizik předcházení újmě a o její nápravě a o změně a stanoviskem příslušné krajské hygienické stanice, některých zákonů a) příslušný orgán zajistí zpracování návrhu možných nápravných opatření a jejich hodnocení, které zahrnuje porovnání alternativních postupů omezování nebo eliminace rizik a odhad finančních nákladů a časové náročnosti jednotlivých alternativ (dále jen "hodnocení"); příslušný orgán přeruší řízení o uložení nápravných opatření do doby předložení hodnocení, b) provozovatel odstraní ekologickou újmu na půdě nápravným opatřením uloženým příslušným orgánem a minimalizuje její nepříznivé důsledky, aby nepředstavovala významné riziko pro lidské zdraví. (4) Vyhodnocení průzkumu stavu znečištěného území a hodnocení mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích14). Rizika ze zavedení organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj posuzuje příslušná krajská hygienická stanice.
Vyhláška č.17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě §3
Posouzení rizik pro lidské zdraví (1) Podkladem pro stanovisko krajské hygienické stanice podle § 11 odst. 2 zákona je vyhodnocení výsledků průzkumu. Podkladem je také hodnocení zdravotních rizik zpracované autorizovanou osobou podle zákona o ochraně veřejného zdraví2), pokud bylo takové hodnocení z podnětu příslušného orgánu zpracováno. (2) Závažnost rizika pro lidské zdraví se hodnotí a posuzuje s ohledem na současný a plánovaný způsob využití znečištěného území a možné vystavení lidí působením znečišťujících látek, organismů nebo mikroorganismů. (3) Pokud se znečišťující látky, organismy nebo mikroorganismy vyskytují v důsledku jedné nebo opakované události nebo v důsledku migrace v územích s různým způsobem využití, míra zdravotního rizika se hodnotí pro každé takové území samostatně.
Vyhláška č.17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě (4) Překročení maximálně přípustných hodnot obsahu rizikových prvků v půdách8), které je důsledkem antropogenního znečištění, je v odůvodněných případech důvodem pro vypracování hodnocení zdravotních rizik. (5) V případě zavedení organismů nebo mikroorganismů na nebo pod zemský povrch je jedním z kritérií pro hodnocení zdravotních rizik z mikrobiologického znečištění půdy výskyt životaschopných, dostatečně virulentních parazitů, patogenních mikroorganismů a dalších původců infekcí nebo jejich toxinů v půdě v koncentraci nebo množství, o nichž je známo nebo spolehlivě předpokládáno, že způsobují onemocnění člověka.
Stanovování cílů nápravných opatření
•
Pokud nelze pro stanovení cílových parametrů použít závazné limity, stanovují se kvantitativní cílové parametry nápravných opatření postupem užitým při zjišťování míry zdravotních rizik, a to zpětným výpočtem s použitím nejvyšších hodnot zdravotních rizik, které ještě nepředstavují závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví. Při souběhu více typů zdravotních rizik, zejména karcinogenních, mutagenních nebo toxických, se cílové parametry nápravných opatření stanoví tak, aby žádné z těchto rizik nepředstavovalo závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví. Pro výpočet cílových parametrů se použijí původní expoziční scénáře specifické pro znečištěné místo. Fyzikálně-chemické, biologické nebo technické parametry se zjišťují dalšími dostupnými metodami a metodikami, zejména hydrotechnickými nebo jinými výpočty, odvozením nebo výpočtem od reálných expozičních scénářů, odvozením z matematických modelů a v odůvodněných případech i odborným odhadem. Způsoby výpočtu, odvození nebo jejich odhadu musí být odborně odůvodněny.
Tématická strategie ochrany půdy
1. meeting - Bonn in 1998 - ustanovení „European Soil Forum“ 2. meeting - Berlin in 1999 3. meeting - Naples in 2001 Přijetí v komisi « Towards a Soil Thematic Strategy » 2002 Velmi obsáhlé konzultace se zúčastnilo více než 400 organizací a expertů - 2003/2004 Bylo přijato 6 okruhů - doporučení stakeholdrů (2004) Internetové konsultace – v roce 2005 - 2.000 účastníků Komise přijala návrh „The Soil Tematic Strategy“ říjen 2006
Obsah tématické strategie
Komunikace
Rámec směrnice o půdě
Zpráva o hodnocení vlivu
Základní cíle Původní: • Doplnění stávající legislativy EU o komplexně pojatý soubor předpisů v oblasti ochrany a využití půdy. Současný: • Sjednocení metodik a doporučení do společného matriálu EU jako podklad pro národní legislativy v ochraně půdy. • Vytvoření obecně přijatelných zásad pro hospodaření s půdou ve smyslu udržitelného rozvoje. • Návrh směrnice ( Monitoring?)
DOPLNĚNÍ LEGISLATIVY
AIR legislation NATURE legislation
WATER
legislation
SOIL legislation
POLITIKA OCHRANY PŮDY EU ORGANIZAČNÍ SCHÉMA MEZIOBOROVÁ PRACOVNÍ SKUPINA (DG ENV)
PORADNÍ FORUM (DG ENV)
TECHNICKÉ PRACOVNÍ SKUPINY
TWG 1 MONITORING
TWG 2 EROZE
TWG 3 ORGANICKÁ HMOTA
TWG 4 KONTAMINACE
TWG 5 VÝZKUM
Důvody k přijetí směrnice
Ochrana půdy jako neobnovitelného zdroje Rovná ochrana všech složek ŽP v legislativě EU Podchycení přeshraničních vlivů degradace půdy Minimalizace dopadu na trh ( zejména - kontaminace půdy) Zvýšení bezpečnosti potravin a krmiv na volném trhu EU Snížení negativních vlivů na lidské zdraví (např. snížení expozice např.dětí znečišťujícím látkám)
Okruhy rizik v rámcové směrnici o půdě KONTAMINACE ZÁBORY EROSE ÚBYTEK ORGANICKÉ HMOTY ZASOLENÍ UTUŽOVÁNÍ SESUVY PŮDY, ZÁPLAVY
Kontaminace Article 10
Definice “Kontaminované místo“”: je místo kde prokazatelně působil nebo působí člověk, nebezpečné látky jsou nad úrovní kterou si členské státy určí a představují významné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Riziko musí být hodnoceno k současnému nebo budoucímu využití půdy.
Kontaminace
Předběžný harmonogram
Adoption by the Commission Adoption by the Council and the Parliament Transposition in Member States
• Identification of risk areas • Preliminary identification of contaminated sites • Entire inventory to finish in 2035
ADOPTION of • Programmes of Measures •
National Remediation Strategies
APPLICATION of • programmes of Measures • National Remediation Strategies
2006
2008
2010
2015
2017
2018 Implementation of Programmes of Measures and National Remediation Strategies
EU a přijetí směrnice • Nejblíže ke schválení měla směrnice v roce 2007 za portugalského předsednictví, přesto ztroskotala jednání v Radě nakonec na negativním postoji několika zemí vedených Francií. Mezi další státy, které se ke směrnici staví vlažně, patří Německo, Velká Británie, Nizozemsko nebo Rakousko. • Za českého předsednictví bylo usilováno o kompromis pro přijetí směrnice. Velká většina zemí vnímá ochranu půdy jako zásadně důležitou, jak z hlediska půdy samotné, tak z hlediska ochrany klimatu, tak ochrany biodiverzity atd., nepodařilo se však dosáhnout politické shody • Datum přijetí směrnice je velká neznámá.
Nově připravovaná legislativa Ministerstvem životního prostředí
• Novela zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (zákon v 1.polovině roku 2009 již prošel prvním čtením v PSPČR)
Prováděcí vyhlášky k novele zákona
• Vyhláška o stanovení preventivních a indikačních hodnot škodlivých látek v půdě, postupu při jejich zjišťování, hodnocení a překročení • Vyhláška o stanovení třídy ochrany, tato vyhláška nově stanoví 5 tříd ochrany, které se stanovují pomocí bonitovaných půdně ekologických jednotek. • Vyhláška o stanovení podrobností hodnocení erozní ohroženosti půdy, podmínek a postupů k zajištění protierozní ochrany • Vyhláška o pořizování informací o půdě a o registru informací
Koncepce ochrany půdy z pohledu Ministerstva životního prostředí
Ohrožení půdy v ČR erozí Stupeň ohrožení vodní erozí (t.ha.r-1) Velmi slabé ohrožení
méně než 1,6
Slabé ohrožení Střední ohrožení
1,6 - 3,0 3,1 4,5
Plocha zemědělské půdy (ha)
%
134 041
3
1 094 507
26
1 054 905
25
Silné ohrožení
4,6 - 6,0
728 972
17
Velmi silné ohrožení
6,1 - 7,5
484 365
11
více než 7,5
782 601
18
4 279 391
100
Extrémní ohrožení Součet
Aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd Větrnou erozí je ohroženo 7,5 % orných půd
Ohrožení půdy v ČR erozí
Zábory zemědělské půdy •V ČR za poslední rok ubylo denně cca 15 ha zemědělské půdy, z velké části kvalitní, v I. a II. třídě ochrany •Za období od roku 1966 do roku 2007 ubylo v ČR 235 tis. ha zemědělské půdy
Zábory zemědělské půdy
Kontaminace půdy •
Kontaminace půd je významným degradačním faktorem, který negativně ovlivňuje plnění funkcí půdy a ohrožuje zdraví živých organismů a člověka.
•
V ČR je v rámci databáze SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst) evidováno cca 7000 potenciálně kontaminovaných míst, převážně charakteru starých ekologických zátěží
•
Podle zjišťování obsahů rizikových látek v zemědělských půdách, prováděného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským je evidováno cca 5% plochy zemědělské půdy s nadlimitními obsahem těchto látek.
•
Při sledování obsahů persistentních organických polutantů v půdě jsou evidovány zvýšené obsahy, jako důsledek difúzní kontaminace prostředí.
Kontaminace půdy Evidované lokality s potenciální kontaminací půdy – staré ekologické zátěže
Kontaminace půdy
Koncepce ochrany půdy •
V České republice přetrvává sektorový přístup k ochraně půd. Speciálními zákony jsou chráněny půdy zemědělské a lesní, půdy ostatní jsou chráněny zprostředkovaně jinými zákony. Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí specifikuje v § 2 půdu jako jednu ze složek životního prostředí.
Zákon č. 334/l992 Sb. o ochraně ZPF a jeho prováděcí vyhláška č. 13/1994 Sb. upravují ochranu půdy z hlediska kvalitativního a kvantitativního.
Zákon č. 289/l995 Sb. o lesích upravuje ochranu lesních pozemků před zábory a omezením jejich funkcí.
Koncepce ochrany půdy – slabé stránky V současné době již překonaný systém limitních hodnot obsahů rizikových látek v půdách a související způsoby hodnocení rizik. Dosud slabě působí právní odpovědnost původce nepříznivých změn půdy a povinnost řešení sanací včetně systému financování. Projevuje se to zejména v oblasti erozního ohrožení půd. Chybí vhodná kriteria pro rozhodování o změně druhu pozemku (odnětí pozemků ze ZPF nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa) a účinné mechanizmy ochrany půdy. Vlastníci pozemků uloženou změnu druhu pozemku vesměs vnímají jako omezení vlastnických práv. Ekonomickými nástroji ZPF jsou odvody za odnětí půdy. Výše odvodů za zábor ZPF je nízká, nevyjadřuje dostatečně hodnotu ztracené složky životního prostředí, "společenskou vzácnost" tohoto přírodního zdroje. Funkci ekonomického nástroje ochrany půdy plní nedostatečně. Za neplnění povinností taxativně vyjmenovaných v zákonech se ukládají pokuty. Přestože 50 % výše pokuty je příjmovým zdrojem kompetentního orgánu, který pokutu uložil, není tento nástroj využíván dostatečně.
Koncepce ochrany půdy – silné stránky Stabilní a zavedený správní systém, který se za léta působení dokázal prosadit. Propracovaný systém evidence půdy. Poměrně dobře nastavená plošná ochrana půdy. Problémy nastávají tam, kde dochází k zasahování do výkonu státní správy. Provázanost ochrany půdy na územní plánování, stavební řízení, těžbu surovin, pozemkové úpravy. Data komplexního průzkumu a bonitace zemědělských půd a typologie lesních půd s provázaností na legislativu a výkon státní správy (daňový systém, úřední cena zemědělské půdy, odvody za zábor ZPF, třídy ochrany ZPF, tvorba lesních hospodářských plánů). Systém pořizování nových informací o půdách, včetně monitoringu půd s provázaností na zahraniční monitorovací systémy. Provázanost ochrany půdy a výzkumu v oblasti půdoznalství. V současné době, kdy se hodnotí nástroje k ochraně půdy v rámci EU, může ČR přispět zkušenostmi v působení legislativní ochrany, zejména regulace záborů půdy.
Hlavní úkoly pro nejbližší období Po nových parlamentních volbách předložit znovu ke schválení do vlády novelu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF (zákon v 1. pololetí roku 2009 prošel do druhého čtení v PSČR) Dokončit projednávání připravené prováděcí vyhlášky k protierozní ochraně zemědělské půdy. Spolu s Ministerstvem zemědělství uvést do praxe povinnosti vyplývající z vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Novou vyhláškou k zákonu 334/1992 Sb.,o ochraně ZPF, upravit systém limitních hodnot obsahů rizikových látek v půdách a související způsoby hodnocení rizik. Případně novelizovat stávající prováděcí vyhlášku č. 13/1992 Sb. Spolupracovat na přípravě rámcové směrnice EU k ochraně půdy. V návaznosti na rámcovou směrnici k ochraně půdy vypracovat novou koncepci ochrany půdy.
Hlavní úkoly pro nejbližší období
Působit proti tlaku na zábor dalších zelených ploch m.j. i vyhledáváním pozemků brownfields a podporou programu strategie zajistit jejich regenerace. Ochranu půdy účinněji promítnout do procesu územního plánování. Zlepšit informovanost, revidovat a propojit stávající informační systémy o půdě. Pokračovat v systematickém monitoringu zemědělských a lesních půd a půd chráněných území. Zajistit potřebnou podporu výzkumu v oblasti ochrany půdy. Zvýšit povědomí o významu půdy jako složky životního prostředí ve společnosti.
Přijetí zákona o půdě v České republice
Děkujeme vám za pozornost http://ec.europa.eu/environment/soil/index.htm
