Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Králův Dvůr
Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu, prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a státním rozpočtem ČR
1
Obsah: 1. Úvod
3
2. Základní pojmy
4
3. Vývoj procesu KPSS v Králově Dvoře
5
4. Organizační struktura KPSS
7
4.1. Řídící skupina
8
4.2. Pracovní skupiny
8
4.3. Další
10
5. Analýza současného stavu
11
5.1. Financování sociálních služeb ve městě
11
5.2. Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb
13
5.3. Mapování potřeb poskytovatelů sociálních služeb
16
6. SWOT analýza
20
7. Strategická část komunitního plánu
22
7.1. Celková vize
22
7.2. Senioři (vize, priority, opatření, aktivity)
23
7.3. Osoby se zdravotním postižením (vize, priority, opatření, aktivity)
25
7.4. Rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením (vize, priority, opatření, aktivity) 27 8. Monitorování realizace komunitního plánu
30
9. Závěr
31
10. Přílohy
32
2
1. Úvod Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou dokument, který nevytvořilo pouze město Králův Dvůr, ale který byl připraven díky aktivní spolupráci Vás všech, kteří sociální služby poskytujete i těch, kteří sociální služby užíváte nebo se o sociální oblast zajímáte. Pro přípravu tohoto dokumentu jsme zvolili metodu komunitního plánování, která se vyznačuje přímým zapojením všech klíčových aktérů v sociálních službách – zadavatelů (samospráva), poskytovatelů (neziskové organizace aj.) a uživatelů (občané města) sociálních služeb. Přípravu komunitního plánu rozvoje sociálních služeb zajišťoval Digitus o.s. Tento plán je výsledkem několikaměsíční práce pracovních skupin a tzv. řídící skupiny. Na základě jejich práce a hlavně díky Vám jsme se snažili zmapovat situaci v sociálních službách v naší oblasti. Vy sami jste si určili, kterým směrem by se měly služby ubírat, co postrádáte a co byste chtěli podporovat. Doufám, že se nám všem společně postupně podaří naplnit priority v sociální sféře. Vím, že není možné vše realizovat hned, ale právě tento dokument nám umožní plánovat realizaci jednotlivých priorit v průběhu následujících let. Po celou dobu přípravy byl kladen důraz na to, aby dokumentu byl věcný, bez frází, a hlavně aby byl srozumitelný všem, jak poskytovatelům sociálních služeb a služeb souvisejících, tak zejména veřejnosti. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tvorbě Komunitního plánu sociálních služeb podíleli a popřát úspěch v naplňování a další aktualizaci plánu.
S úctou
Josef Antoniv Místostarosta Králova Dvora
3
2. Základní pojmy Komunitní plánování sociálních služeb je přístup, který umožňuje řešit velké množství veřejných témat a to za účasti a vzájemné spolupráce těch, kterých se toto téma týká. Komunita je chápána jako společenství lidí, kteří mají společné to, že žijí na jednom území, ke kterému mají své vazby. Zároveň si vytváří i vazby sami mezi sebou. Plánování představuje „cestu“, kde se právě nacházíme a kam směřujeme. Tedy čeho chceme dosáhnout. Cílem komunitního plánování je:
dokument „Komunitní plán sociálních služeb města Králův Dvůr“ vytvoření sociálních služeb zmapování sociálních služeb v našem městě zkvalitnění potřeb poskytovatelů sociálních služeb zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb rozšíření sociálních služeb
Zavedením komunitního plánování chceme otevřít prostor pro vzájemnou komunikaci zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb – tedy všech zúčastněných stran tak, aby výsledné rozhodnutí bylo odrazem potřeb a přání občanů a tudíž bylo občany kladně přijímáno. Zadavatel – je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli jsou především obce a kraje, které tedy prostřednictvím svých zastupitelů nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Poskytovatel - rozumí se jím subjekt poskytující sociální služby při splnění podmínek stanovených zákonem. Uživatel - rozumí se osoba, která využívá sociální služby, protože se ocitla v nepříznivé sociální situaci. Široká veřejnost – rozumíme jí všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu a jeho realizaci.
4
3. Vývoj procesu KPSS v Králově Dvoře Potřeba komunitního plánování – „komunitního plánu rozvoje sociálních služeb“ vyplynula v průběhu roku 2010. Tento komunitní plán by měl navazovat na strategický plán města i Středočeského kraje a je koncipován na období 2013 až 2016. Město Králův Dvůr vedlo jednání s občanským sdružením Digitus o.s., které bylo pověřeno na základě rozhodnutí Rady města (červenec 2010) zpracováním žádosti o finanční podporu z OP LZZ. V lednu 2011 jsme byli informováni, že byl náš projekt podpořen. Za realizaci a plnění aktivit dle časového harmonogramu zodpovídá Digitus o.s. Hlavním a jediným partnerem je město Králův Dvůr. Projekt byl realizován od 1.4.2011 do 31.12.2012. Celkové náklady na realizaci projektu činily 1 205 252,- Kč. Odpovědnými osobami v procesu komunitního plánování jsou koordinátor komunitního plánování – Mgr. Marcela Kupková, DiS. a místostarosta Králova Dvora – Josef Antoniv. Pro odpovídající metodické zajištění byla vybrána formou výběrového řízení Agora CE o.p.s. – kontaktní osoba PhDr. Ing. Pavel Mička. V dubnu 2011 byla ustanovena řídící skupina, která koordinuje a řídí celý proces komunitního plánování. Pod ní pracují tzv. pracovní skupiny. V červnu 2011 proběhlo 1. veřejné setkání, kde se veřejnosti představil proces komunitního plánování a vznikly tyto tři pracovní skupiny: 1) Senioři 2) Osoby se zdravotním postižením 3) Rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupiny a řídící skupina byla proškolena ohledně procesu komunitního plánování. Pracovní skupiny si vypracovaly svůj organizační a jednací řád, který následně schválila řídící skupina. Řídící skupina taktéž vytvořila svůj organizační a jednací řád.
5
Na podzim roku 2011 připravovali členové skupin podklady pro vytvoření analýzy poskytovatelů sociálních služeb a analýzy uživatelů sociálních služeb. To znamená, že pracovaly členové skupin na několika druzích dotazníků pro poskytovatele sociálních služeb, seniory, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením. V listopadu 2011 bylo vybráno 5 tazatelů, kteří byli Agorou CE, o.p.s. proškoleni, aby mohli vyplnit s respondenty dotazníky pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Výsledky dotazníkových šetření – analýzy poskytovatelů sociálních služeb, analýza uživatelů sociálních služeb ve formě mapování potřeb těchto cílových skupin byly prezentovány všem členům pracovních skupin, řídící skupině, zastupitelům města. Tyto dokumenty jsou také přílohou tohoto komunitního plánu. Na začátku roku 2012 začala tvorba strategické části komunitního plánu, která zahrnovala jako první vytvoření SWOT analýzy, která je rovněž přílohou tohoto komunitního plánu. Následně se pracovní skupiny zabývaly tvorbou obecné vize pro celý komunitní plán, dílčími vizemi pro jednotlivé pracovní skupiny, prioritami, opatřeními, aktivitami. Všechny tyto podklady se staly základem pro vytvoření tohoto komunitního plánu, který byl představen veřejnosti v červnu 2012 na 2. veřejném setkání, kde měla možnost se ke komunitnímu plánu vyjádřit i široká veřejnost. Připomínky z tohoto veřejného setkání opět projednávali členové pracovních skupin na svých setkáních a zapracovali je do tohoto dokumentu. Na podzim a v zimě 2012 probíhala formální úprava komunitního plánu a jeho předložení členům Rady a Zastupitelstva města Králův Dvůr. Po celou dobu projektu dohlížela a schvalovala práci členů pracovních skupin řídící skupina. Zápisy z jednání řídící skupiny a pracovních skupin jsou také jednou z příloh tohoto dokumentu. Díky společné a usilovné práci členů pracovních skupin a Řídící skupiny došlo mezi všemi zúčastněnými k vytvoření nových přátelských vazeb a bližšího poznání. Vzájemné poznání mezi sebou bylo také podporováno skutečností, že jednotlivá jednání neprobíhala jen v prostorách poskytnutých MěÚ Králův Dvůr, ale i přímo v prostorách jednotlivých poskytovatelů.
6
4. Organizační struktura KPSS Organizační strukturu celého procesu je třeba charakterizovat nejen dle jednotlivých prvků celé struktury, ale také prostřednictvím vztahů a forem komunikace, které byly mezi jednotlivými organizačními prvky nastaveny. Komunitní plánování je svojí podstatou založeno na důvěře, otevřené spolupráci, snaze hledat kompromis atd. Podobné principy se staly základními kameny vnitřní i vnější komunikace organizační struktury KPSS. Hierarchické vztahy uvnitř celé organizační struktury sice byly formálně ustaveny, ale vždy byla dávána přednost diskusi, vyjednávání a hledání konsenzu, před direktivním rozhodováním nadřízeného orgánu či hlasování. Základní prvky organizační struktury pak tvořila Řídící skupina, jednotlivé Pracovní skupiny a jejich předsedové a dále Koordinátor KPSS. Metodickou podporu všem prvkům organizační struktury pak zajišťoval vybraný vnější subjekt. V dalším textu jsou jednotlivé organizační prvky představeny podrobněji. Organizační struktura procesu KPSS v Králově Dvoře
Řídící skupina
Pracovní skupina SENIOŘI
Pracovní skupina OSOBY SE ZDR. POSTIŽENÍM
7
Pracovní skupina RODINY S DĚTMI A OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM
Metodická podpora (Agora CE, o.p.s.)
Koordinátor KP (Digitus o.s.)
MĚSTO KRÁLŮV DVŮR
4.1. Řídící skupina Řídící skupina (dále jen ŘS) měla v celém procesu klíčovou roli, neboť vedla a koordinovala celý proces komunitního plánování. Jejími členy se mohli stát zástupci zadavatele, poskytovatele či uživatele sociálních služeb, přičemž byl brán zřetel na proporční zastoupení těchto tří hlavních aktérů. ŘS také definovala zadání pro pracovní skupiny a formu práce pracovních skupin. Jen v omezených případech mohla zasáhnout do výstupů jednání pracovních skupin (např. kvůli odstranění duplicit práce jednotlivých skupin). V průběhu přípravy komunitního plánu se Řídící skupina sešla minimálně 8 krát, přičemž některá jednání probíhala i za účasti členů všech pracovních skupin. Seznam členů řídící skupiny je uveden v následujícím přehledu. Přehled členů Řídící skupiny Zadavatelé Josef Antoniv Hana Nováková Poskytovatelé Jana Slavíková
Ing. Vladimír Kozderka Uživatelé Alena Kosnarová Jitka Kuncová
místostarosta Králova Dvora sociální pracovnice MěÚ vedoucí Centra sociálně – psychologického poradenství Středočeského kraje, pracoviště Králův Dvůr Klub Zvonek uživatelka Klubu Zvonek uživatelka pečovatelské služby Digitus Mise, o.p.s.
4.2. Pracovní skupiny Pracovní skupiny (dále jen PS) tvořily základní prvek Komunitního plánování sociálních služeb a byly odpovědné za obsahovou náplň závěrečného dokumentu. Tematické zaměření každé pracovní skupiny stanovila ŘS, která také jmenovala členy jednotlivých PS. I ve složení pracovních skupin byl kladen důraz na proporční zastoupení zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Členství v PS bylo dobrovolné a členem se mohl stát každý, kdo o to projevil zájem. Jedna osoba mohla být členem i několika PS. Členové PS si ze svého středu zvolili vedoucího pracovní skupiny, který se stal zároveň členem ŘS, čímž také zajišťoval hladký přenos informací mezi Řídící skupinou a pracovními skupinami. Dále v textu jsou jednotlivé pracovní skupiny krátce představeny: 8
Pracovní skupina Senioři Vedoucí PS: Bc.Veronika Maslíková – vedoucí Centra pro seniory a osoby se zdravotním postižením, Farní charita Beroun Členové PS: Vladimíra Karešová - vedoucí centra pro seniory a osoby se zdravotním postižením, Senior Care, o.p.s. Jitka Kuncová - seniorka, uživatelka sociálních služeb Antonín Suchý – obyvatel Králova Dvora Zdeněk Vávra – podnikatel Zdeňka Nedbalová – seniorka Marie Staňková – seniorka, Klub důchodců Pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením Vedoucí PS: PhDr. Hana Pavlíčková, DiS. – speciální pedagog, Dobromysl o.p.s. Členové PS: Lenka Fuxová – zdravotní sestra, Dobromysl o.p.s. Dagmar Radilová – vedoucí Centra pro zdravotně postižené Dagmar Šmídová – uživatelka služeb Dobromysl o.p.s. Bc. Veronika Maslíková – vedoucí Centra pro seniory a osoby se zdravotním postižením, Farní charita Beroun
Pracovní skupina Rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením Vedoucí PS: Bc.Jana Chlupová – učitelka, zastupitelka Králova Dvora Členové PS: Jana Slavíková – vedoucí Centra psychologicko – sociálního poradenství Středočeského kraje, pracoviště Králův Dvůr 9
Mgr. Pavel Bokr – zastupitel Králova Dvora Mgr. Jakub Dutka – Farní charita Beroun Bc. Ondřej Sklenář – Magdaléna o.p.s. Zdenka Grundziová – „Romano Dživipen“ Josef Stojka – obyvatel Králova Dvora Jaroslav Cipra – obyvatel Králova Dvora Všechny pracovní skupiny se scházely na svých pravidelných schůzkách cca 10 krát. Pracovní jednání se konala na Městském úřadě Králův Dvůr, ale také probíhala u jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, kde měl poskytovatel možnost představit své zařízení.
4.3. Další Koordinátor KP zajišťoval organizační chod celého procesu komunitního plánování, spolupracoval s metodikem (Agora CE, o.p.s.) a průběžně informoval zástupce města Králův Dvůr o dosažených výsledcích. Současně spolupracoval s poskytovatelem dotace – Ministerstvem práce a sociálních věcí, kde předával informace, podklady k proplacení jednotlivých částí dotace. To znamená, že vytvářel průběžné monitorovací zprávy, žádosti o platbu, závěrečnou monitorovací zprávu a další podklady, které poskytovatel vyžadoval.
10
5. Analýza současného stavu Standardní postup většiny plánovacích procesů je založen na třech po sobě jdoucích krocích. První krok představuje důkladná analýza současného stavu (tedy poznání stavu „Kde jsme“). Druhý krok tvoří stanovení cílového stavu a to nejčastěji prostřednictvím vize, cílů (tedy určení „Kam chceme dojít“). Poslední fází pak je definování cest a způsobů, které vedou k dosažení zamýšleného cílového stavu (tedy určení „Jak se tam dostaneme“). Na samotný plánovací proces pak dále navazuje dlouhodobá a soustavná práce s implementací navržených aktivit, monitoringem naplňování naplánovaných kroků a aktualizací. V této kapitole se zabýváme prvním krokem, tedy analýzou současného stavu, kterou tvoří:
Socio-demografický přehled - jeho snahou je ukázat základní vývojové trendy obyvatelstva, tj. vývoj základních demografických ukazatelů, sociální strukturu města apod. Financování sociálních služeb ve městě - slouží k orientačnímu přehledu o tom, kolik do sociální oblasti v Králově Dvoře plyne finančních prostředků. Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb – plní funkci analýzy potřeb uživatelů má za cíl podchytit hlavní problémy, se kterými se definované cílové skupiny potýkají i jejich pohled na to, jak tyto problémy řešit. Mapování potřeb poskytovatelů sociálních služeb – jako analýza poskytovatelů slouží nejen k získání základního přehledu o tom, kdo a jaké služby obyvatelům Králova Dvora poskytuje, ale i toho, s jakými obtížemi se poskytovatelé při své práci setkávají.
5.1. Financování sociálních služeb ve městě
Králův Dvůr je třetí nejlidnatější město okresu Beroun. Ke dni 31.12.2011 eviduje 7166 obyvatel a je vymezen hned několika lokalitami - Králův Dvůr, Počaply, Popovice, Levín, Zahořany, Karlova Huť, Křižatka. Přílohou tohoto komunitního plánu je také sociodemografický přehled.
11
V následujících tabulkách je uveden přehled finančních prostředků, které byly investovány do sociální činnosti (oblasti) v rámci města. Toto však nejsou celkové finanční prostředky pro sociální oblast, jelikož město má ještě vymezen Fond Rady a Fond starosty, kterými se také financují některé aktivity v rámci sociální činnosti města. tab. č.1 – Rozpočet města na rok 2010 – Sociální činnost
Sociální věci
550,000
Sociální dávky - město 15,000 Pečovatelská služba
350,000
Provoz Klubu důchodců
80,000
Příspěvky – domovy seniorů
20,000
Příspěvek sdružení ZP - činnost
80,000
Příspěvek svazu PTP
5,000
tab. č.2 – Rozpočet města na rok 2011 – Sociální činnost
Sociální věci
845,000
Sociální dávky - město
15,000
Pečovatelská služba
350,000
Příspěvky – domovy seniorů
20,000
Příspěvek sdružení ZP – činnost
80,000
Příspěvek občanům na MHD (senioři)
200,000
Příspěvek Klubíčko
20,000
Příspěvek pro Azylový dům Berounka
30,000
Příspěvek na poskytování soc.služeb CARE
30,000
12
5.2. Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb
Příprava analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb byla zahájena záhy po ustavení základních organizačních struktur. Řídící skupina nejprve prodiskutovala obecný formát mapování potřeb uživatelů a pracovní skupiny pak pracovaly na jeho jednotlivých částech. Dotazník byl pro každou cílovou skupinu připraven zvlášť, aby co nejvíce reagoval na potenciální potřeby, problémy a přání zástupců jednotlivých cílových skupin. Obsahová náplň každého dotazníku byla plně na každé pracovní skupině. Pro distribuci dotazníků bylo zvoleno několik způsobů s ohledem na cílovou skupinu. Dotazníky pro seniory byly distribuovány do domácností prostřednictvím Králodvorského zpravodaje, stejně tak dotazníky pro rodiny s dětmi. Dotazníky pro osoby se zdravotním postižením rozdávali svým klientům poskytovatele za spolupráce několika tazatelů. V listopadu a prosinci roku 2011 byly finální dotazníky distribuovány mezi uživatele, kteří je posléze vyplněné vraceli zpět přímo poskytovatelům, nebo na určených sběrných místech (do sběrných boxů). V případě distribuce a zpětného sběru dotazníků je klíčová dostatečná informovanost a motivace potenciálních respondentů a aktivní zapojení poskytovatelů, kteří vzbudí zájem o zapojení u svých klientů. Celkově se však nepodařilo vzbudit větší zájem o zapojení do průzkumu a zapojilo se jen velmi málo stávajících či potenciálních uživatelů sociálních služeb. Rovněž se nepodařilo přizvat ke spolupráci místní školy, což také návratnost ovlivnilo. Celkem bylo získáno 115 vyplněných dotazníků, z toho 47 ze skupiny seniorů, 33 ze skupiny osob se zdravotním postižením a 35 od cílové skupiny rodina s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením. I přes velmi nízkou míru návratnosti nabízí získaná data alespoň orientační přehled o současné situaci ve městě. Řídící skupina i pracovní skupiny výsledky přijaly s tím, že při jejich interpretaci a dalším využití v návrhové části komunitního plánu sociálních služeb je budou konfrontovat s vlastním hodnocením situace ve městě.
Přes výše uvedené se můžeme podívat na některé nejzajímavější výstupy z mapování potřeb uživatelů sociálních služeb ve městě s tím, že podrobnější rozbor je v příloze k tomuto dokumentu.
13
První skupinou, na kterou se průzkum zaměřil, byli senioři. Z celkem 47 respondentů jich přibližně polovina již využívala nějakou službu určenou právě seniorům. Senioři ve svém každodenním životě musí obvykle čelit velkému množství obtíží a problémů a to jak v domácím prostředí, tak i mimo něj. V domácím prostředí seniory nejvíce trápí omezené možnosti pomoci při dočasné ztrátě soběstačnosti a pak také pocit osamělosti a ztráty kontaktů s okolím. Při pohybu mimo svůj domov se senioři často obávají o bezpečnost a stěžují si na špatně dostupnou vybavenost (lékař, obchody, trávení volného času atd.). Z možných chybějících služeb pro seniory ve městě senioři nejčastěji uváděli absenci domova důchodců a pak ji vadí, že stávající DPS nevyužívají jen senioři. Ačkoliv senioři velmi silně volali po pobytovém zařízení (resp. domově důchodců), v jedné z dalších otázek uváděli, že spíše než odchod do pobytového zařízení, by uvítali možnost zůstat ve svém domácím prostředí a využívat služeb doma (terénní pracovník, ošetřovatelka, příp. přes den pobyt ve stacionáři). Graf č.1: Postrádané služby a pomoc pro seniory
14
Další skupinou byly osoby se zdravotním postižením. Podařilo se získat jen menší množství vyplněných dotazníků a to zejména od těch, kteří již nějaké sociální služby využívají. Problémy, se kterými se osoby se zdravotním postižením setkávají ve svém domácím prostředí, jsou nejčastěji spojeny s omezenými možnostmi využívat sociální služby přímo doma a také dotázaní častěji upozorňovali na omezené možnosti pomoci s chodem domácnosti. Mimo svůj domov pak velká část zdravotně postižených řeší potíže se získáním zaměstnání (ať už přímo pro lidi s postižením, či pro osoby, které o ně pečují) a také bariery při pohybu po městě. Pokud osoby se zdravotním postižením upozorňovaly na nějaké chybějící sociální služby, pak to byly služby spojené s bydlením (např. podporované bydlení či chráněné bydlení) a také lepší možnosti pro zaměstnání (např. chráněné dílny). Konečně třetí pracovní skupina se zaměřila na rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením. I zde je velká část respondentů, resp. jejich dětí, uživateli nějakých služeb. Nejedná se zde ale pouze sociální služby, ale i o služby, které nejsou sociálními službami podle znění zákona o sociálních službách, ale jejich nezpochybnitelná role je role preventivní a spojitost se službami sociálními je velmi úzká. Obecně se dotazník pro tuto cílovou skupinu zaměřil i na obecné aspekty života v Králově Dvoře. Respondenti například oceňují dostupnost přírody v okolí, dostatečnou síť sociálních služeb (ve městě i v okolí). Naopak život ve městě negativně ovlivňuje nedostatek míst pro relaxaci a setkávání a také chybějící přirozené centrum města. Z nabízených chybějících služeb pro tuto cílovou skupinu ve městě dotázaní nejčastěji uváděli opět místa pro setkávání a možnosti smysluplného trávení volného času zejména pro dospívající mládež. Na několika místech dotazníku se opakovaně objevila potřeba po vybudování míst pro setkávání se s ostatními obyvateli města. Zdá se, že potenciál pro společenský život (dobrovolné spolky, sousedská pomoc, potřeba se potkávat apod.) mezi obyvateli města je a je jen třeba jen vybudit a vytvářet podmínky pro jeho další rozvoj. Polovina respondentů nebo jejich rodina mají zájem zapojit se více do společenského života v Králově Dvoře. Většinou však nedokázali specifikovat jakou formou, nicméně zájem a chuť zapojit se ve městě nechybí. Důležitou součástí dotazníku pro tuto cílovou skupinu byly i otázky směřující na sociálně patologické jevy, které mohou ohrožovat děti a mládež v Králově Dvoře. Největší hrozbu vidí respondenti v agresivním chování různých part a dětských gangů. Dalšími reálnými hrozbami pro děti a mládež v Králově Dvoře jsou alkohol a šikana.
15
Graf č. 2: Postrádané služby a pomoc rodinám s dětmi a osobám ohroženým sociálním vyloučením
místo pro setkávání mládeže
17 resp.
nízkoprahový klub pro neorganizovanou mládež
9 resp.
krizové ubytování
8 resp.
pracovní poradenství pro rodoče (např. hledání zaměstnání po rodič. dovolené)
8 resp.
romský koordinátor
7 resp.
nevím
7 resp. 4 resp.
právní poradna pro sociálně slabší poradenství rodinám, kde někdo trpí závislostí poradenství rodinám, kde někeo trpí závislostí
4 resp. 3resp.
dietní stravování ve školních jídelnách předcházení krizovým situacím v rodinách
1 resp. N = 33
streetworker pro oosby užívající drogy 0 resp. terénní služba pro bezdomovce 0 resp. jiné
Celkový součet respondentů v grafu je vyšší než 33. Dotázaní mohli uvést až 3 služby, které postrádají.
0 resp.
16
Graf č.3: Jak obecně zlepšit život v KD
20 resp.
širší nabídka míst pro setkávání 15 resp.
vyšší bezpečnost silničního provozu vzdělávací kurzy pro rodiče na rodičovské dovolené
13 resp.
kulturní aktivity
8 resp.
bezbariérový pohyb po městě pro rodiče s kočárky
7 resp.
sportovní vyžití
6 resp.
možnost doučování (jako placená služba)
5 resp.
pomoc dobrovolníků při trávení volného času dětí
5 resp.
startovací byty pro mladé rodiny
5 resp.
půjčovna pomůcek pro rodiny s malými dětmi
1 resp.
jiné – chodníkyaaMHD MHDvv Zahořanech, Zahořanech, dětská jiné - chodníký detska hriste hřiště tamtéž jiné - odhlučnit dálnici
2 resp. 1 resp. 2 resp.
jiné - vybudovat park jiné - sportoviště přístupná mládeži
1 resp.
nevím
1 resp.
17
Celkový součet respondentů v grafu je vyšší než 35. Dotázaní mohli uvést až 4 náměty na zlepšení života ve městě.
Od respondentů ze všech třech cílových skupin byly zaznamenány podobné prosby týkající se informování o sociálních službách ve městě. V současné době je nejčastějším zdrojem informací o sociálních službách nejbližší okolí dotázaného (tzn. rodina, přátelé, známí), nebo městský zpravodaj, či webové stránky. Do budoucna by si pak většina respondentů přála ještě více informací o sociálních službách v královodvorském zpravodaji, z katalogu sociálních služeb na internetu.
5.3. Mapování potřeb poskytovatelů sociálních služeb Společně s pracemi na mapování potřeb uživatelů byly zahájeny práce i na mapování potřeb poskytovatelů. Opět bylo úkolem Řídící skupiny připravit průzkum poskytovatelů sociálních služeb ve městě a okolí. Při jednáních ŘS byl vytvořen seznam/přehled poskytovatelů, kteří své služby zprostředkovávají obyvatelům Králova Dvora (přesto, že zdaleka ne všichni poskytovatelé jsou místní). Dále vznikl dotazník mapující poskytovatele sociálních služeb s ohledem na jejich činnost, poskytované služby i potřeby a přání do budoucna. Organizačně zajišťovala průběh průzkumu koordinátorka projektu ve spolupráci s Řídící skupinou. V průběhu podzimu 2011 byl finální dotazník distribuován poskytovatelům, kteří jej posléze vyplněný zasílali zpět. Do průzkumu se zapojilo 14 poskytovatelů sociálních služeb (a navíc další 2 subjekty, jež nejsou poskytovateli sociálních služeb dle zákona č.108/2006 Sb.), kteří ve městě Králův Dvůr nebo v okolí provozují 35 sociálních služeb a jsou dostupné obyvatelům Králova Dvora Je pochopitelné, že poskytovatelé, kteří na zaslaný dotazník nereagovali, nemohli být do analýzy zahrnuti.. Přímo ve městě Králův Dvůr je poskytováno 10 služeb, avšak kromě dvou, které jsou „místní“, všechny ostatní jsou terénní služby, které do Králova Dvora dojíždí za svými klienty (6 služeb z Berouna, 2 služby z Hořovic). Dalších 21 služeb je poskytováno v okolních obcích či městech a za těmi musí obyvatelé Králova Dvora dojíždět. Poskytovatelé sociálních služeb se pochopitelně zaměřují na různé cílové skupiny svých klientů. Níže uvedené přehledy obsahují všechny poskytovatele, kteří se do průzkumu zapojili, sociální služby které poskytují i na jaké klienty se zaměřují.
18
Služby a poskytovatelé zaměření na Seniory a Osoby se zdravotním postižením z Králova Dvora1 1.
Služba Pečovatelská služba
2. 3. 4. 5.
Pečovatelská služba Domov pro seniory Odlehčovací služba Domov se zvláštním režimem
6. 7. 8. 9. 10.
Domov pro seniory Hostomice - Zátor Pečovatelská služba Tmaň (DPS Tmaň) Pečovatelská služba Osobní asistence Senior Care pečovatelská služba Sociálně aktivizační služba o.p.s. pro seniory a OZP
11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Pečovatelská služba Domov pro seniory Odlehčovací služba Charitní pečovatelská služba Osobní asistence Týdenní stacionář sv. Anežky Denní stacionář sv. Anežky Pečovatelská služba Centrum denních služeb Odlehčovací služby
Poskytovatel Bytový dům Králův Dvůr Domov V Zahradách Zdice
Domov Na Výsluní Hořovice
Farní charita Beroun
Digitus Mise o.p.s.
Charakter služby pečovatelská služba § 40 pečovatelská služba § 40 domov pro seniory § 49 odlehčovací služby § 44 domovy se zvláštním režimem § 50 domov pro seniory § 49 pečovatelská služba § 40 pečovatelská služba § 40 osobní asistence § 39 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením § 66 pečovatelská služba § 40 domov pro seniory § 49 odlehčovací služby § 44 pečovatelská služba § 40 osobní asistence § 39 týdenní stacionáře § 47 denní stacionáře § 46 pečovatelská služba § 40 centrum denních služeb § 45 odlehčovací služby § 44
Služby a poskytovatelé zaměření na Osoby se zdravotním postižením z Králova Dvora Poskytovatel
1.
Služba Sociálně terapeutické dílny
2. 3. 4.
Týdenní stacionář Denní stacionář Odlehčovací služby
5. 6.
Osobní asistence Koniklec Suchomasty - Domov pro osoby se zdravotním postižením
7.
Domov Lochovice pro osoby se zdravotním postižením
Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR – Dobromysl o.p.s.
1
Charakter služby sociálně terapeutické dílny § 67 týdenní stacionáře § 47 denní stacionáře § 46 odlehčovací služby § 44 osobní asistence § 39 domovy pro osoby se zdravotním postižením § 48 domovy pro osoby se zdravotním postižením § 48
Protože část poskytovatelů nabízí své služby jak seniorům, tak osobám se zdravotním postižením, jsou v této přehledové tabulce uvedeni společně.
19
8.
Dílna Jiná káva Lomikámen, o.s.
9. 10.
Restart Klub Zvonek
Sdružení zdravotně postižených převážně onkologicky nemocných i jiných onemocnění
sociálně terapeutické dílny § 67 sociální rehabilitace § 70 není sociální služba
Služby a poskytovatelé zaměření na Rodiny s dětmi, osoby ohrožené sociálním vyloučením z Králova Dvora 1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. 8.
Služba Denní centrum pro osoby bez přístřeší Terénní program pro osoby bez přístřeší Azylový dům sv. Jakuba Betlém centrum pro rodinu
Poskytovatel
Farní charita Beroun
Magdaléna o.p.s. - Terénní program Berounsko Centrum sociálně – psychologického poradenství Středočeského kraje, pracoviště Králův Dvůr Plavecký, rodinný a relaxační klub Zahořánek Koutek krteček
Charakter služby centra denních služeb § 45 terénní programy § 69 azylové domy § 57 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi § 65 terénní programy § 69 odborné sociální poradenství § 37 není sociální služba není sociální služba
Naprostá většina zapojených poskytovatelů (30 služeb) projevila zájem o spolupráci s městem Králův Dvůr do budoucna a považují ji za přínosnou pro obě strany. Nejdůležitější je spolupráce v oblasti informací a informování – aby obyvatelé a zástupci města o sociálních službách měli dostatečné povědomí a věděli, kde hledat pomoc. Poskytovatelé jsou také ochotni vyjít městu vstříc a přizpůsobit své služby potřebám města Králův Dvůr. Některé služby, které nejsou místní resp. jejich zástupci, by uvítali poskytnutí vhodných prostor v Králově Dvoře, aby mohli své služby nabídnout a přizpůsobit obyvatelům Králova Dvora. Někteří poskytovatelé nejsou schopni pokrýt všechny potřeby obyvatel Králova Dvora, a proto by uvítali intenzivnější spolupráci s MěÚ, který by mohl zprostředkovat žadateli službu, kterou poskytovatel již není schopen poskytnout.
20
Spolupráce se sociální a zdravotní komisí MěÚ Králův Dvůr, s lékaři a dalšími poskytovateli soc. služeb v regionu je potřeba při řešení složitých životních a sociálních situacích občanů. V rámci v projektu KPSS se chystá i Katalog sociálních služeb v Králově Dvoře. Zástupci všech 35 sledovaných služeb (14 poskytovatelů) projevili zájem a souhlasí s uvedením a popisem služby v chystaném katalogu.
21
6. SWOT Analýza SWOT analýza je velmi efektivní metoda, která je založena analýze vnitřního prostředí (tzn. silné a slabé stánky) a prostředí vnějšího (tzn. hrozby a příležitosti). V rámci procesu KPSS ve městě umožní SWOT analýza lépe si uvědomit jakými silnými a slabými stránkami lze v současné době systém sociálních služeb charakterizovat a zároveň jakých příležitostí mimo Králův Dvůr lze využít i jakým hrozbám je třeba čelit. Tato analýza byla vypracována na začátku roku 2012 a to na společném jednání všech pracovních skupin. V následujícím přehledu je uvedena SWOT analýza 2 za jednotlivé cílové skupiny s tím, že podrobnější informace lze najít v příloze k tomuto dokumentu. SWOT analýza pro cílovou skupinu Osoby se zdravotním postižením: Silné stránky (S) • Městský úřad jako zdroj informací ochotně pomáhá, radí • Králodvorský zpravodaj - obecně • informovanost - informací je dost • spolupráce MěÚ s poskytovateli sociálních služeb • komunikace s občany - otevřená radnice v sobotu • ochota spolupráce s okolními městy/obcemi • blízkost Prahy dostupnost odborných lékařů • blízkost Berouna - obecně • blízkost Berouna s nabídkou služeb pro osoby se zdravotním postižením • dobré dopravní spojení do Prahy • sociální služby jsou externí, pro město je to výhodné • je zde nabídka telekomunikačních služeb např. tísňové volání • fungování klubu Zvonek • skupina potřebných s kombinovanými vadami je malá - malá potřebnost
Slabé stránky (W) • chybí kmenoví/vlastní poskytovatelé soc. služeb • služby jsou externí, kdyby byly místní město by je více podporovalo (např. poskytnutí prostor) • informace se nedostanou k těm, kteří je potřebují • skupina osob s kombinovanými vadami je malá - je problém něco prosadit • nedostatek pracovních úvazků pro osoby se zdravotním postižením • skupina osob s kombinovanými vadami je malá - je problém něco prosadit • nedostatek pracovních úvazků pro osoby se zdravotním postižením • chybí obchody a služby • blízkost Berouna • chybí lékaři - zdravotní středisko • nedostatek prostorů např. pro podporované bydlení • veřejná doprava po městě není dostatečná chybí spoj na nádraží, k lékařům, na MěÚ • sídliště - chybí bezbariérové vstupy do domů • doprava do Prahy je bariérová • veřejné instituce – MěÚ, některé školky a školy - chybí bezbariérový přístup
2
Je zcela přirozené, že v rámci jedné skupiny byl identifikován jeden bod jako silná i slabé stránka (např. blízkost velkých měst).
22
Příležitosti (O) • vytvořit nové centrum města (náměstí + park) • využití zámku jako komunitní/spolkové centrum • kompletní informace o sociální oblasti na webu města (poskytovatelé) • kompletní informace o sociální oblasti na webu města (poskytovatelé) • sjednocení zdravotní péče do jednoho centra – domu • grantová politika
Hrozby (T) • růst nezaměstnanosti ve skupině soc. ohrožených • rozšíření hazardu (odliv z Berouna) • přetížení střední generace • nezájem novousedlíků podílet se na životě ve městě • financování ze strany státu
SWOT analýza pro cílovou skupinu Senioři: Silné stránky (S) • Králodvorský zpravodaj – obecně • komunikace města s poskytovateli • komunikace s občany - otevřená radnice v sobotu • blízkost Prahy dostupnost odborných lékařů • blízkost Berouna – obecně • dobré dopravní spojení do Prahy • sociální služby jsou externí, pro město je to výhodné • fungování Klubu důchodců • tělesná aktivita v rámci TJ Sokol • zvýšení bezpečnosti pro občany bezpečnostní agentura
Příležitosti (O) • vytvořit nové centrum města (náměstí + park) • existuje jádro (byť malé) lidí se zájmem o dění ve městě • využití zámku jako komunitní/spolkové centrum • kompletní informace o sociální oblasti na webu města (poskytovatelé) • rubrika práce pro seniory
Slabé stránky (W) • informace se nedostanou k těm, kteří je potřebují • neinformovanost o využití sociálních služeb • chybí přirozené centrum města, náměstí - kde je vše - úřady, služby atd. • nedostačující obchodní síť (potraviny) Počaply, Křižatky • chybí programy pro seniory (hudební, kabaret apod.) • chybí vzdělávání, přednášky - o zdraví • ve městě není domov pro seniory • horší pověst DPS díky chování některých klientů • nedostatečné spojení - Lékařský dům • nižší pocit bezpečí • bezpečnost dopravy (zejména pro chodce) • doprava do Prahy je bariérová • veřejné instituce – MěÚ, některé školky a školy - chybí bezbariérový přístup
Hrozby (T) • nezájem novousedlíků podílet se na životě ve městě • rozšíření hazardu (odliv z Berouna) • dálnice rozdělující město • zvýšená průjezdnost ve městě - řešení vzhledem k chodcům • nebezpečné lokality pro pohyb, vycházky (strach o osobní bezpečnost) • zdražení DPS po rekonstrukci 23
• • • • • • •
(Zpravodaj) vydání katalogu poskytovatelů vydání katalogu souvisejících služeb (např. i řemeslníků) kurz práce s internetem speciálně pro seniory počítačové kurzy (využití ZŠ učebny) internetová kavárna sjednocení zdravotní péče do jednoho centra - domu řádné využívání objektu DPS
• omezení prostředků na sociální oblast
SWOT analýza pro cílovou skupinu Rodiny s dětmi, osoby ohrožené sociálním vyloučením: Silné stránky (S) • spolupráce MěÚ s poskytovateli sociálních služeb • komunikace města s poskytovateli • blízkost Prahy dostupnost odborných lékařů • blízkost Berouna – obecně • dobré dopravní spojení do Prahy • sociální služby jsou externí, pro město je to výhodné • dostatečná síť služeb • dostatek sportovních aktivit (organizovaných) • dostatečná kapacita mateřských školek a škol. družin • dostatečná kapacita dětských hřišť • zvýšení bezpečnosti pro občany bezpečnostní agentura •
Příležitosti (O) • vytvořit místo pro setkávání mládeže (nízkoprahový klub) • vytvořit nové centrum města (náměstí + park) • existuje jádro (byť malé) lidí se zájmem o dění ve městě • využití zámku jako komunitní/spolkové centrum • vydání katalogu poskytovatelů
Slabé stránky (W) • noclehárna pro Prahu • absence centra • chybí přirozené centrum města, náměstí - kde je vše - úřady, služby atd. • blízkost Berouna • chybí nízkoprahové zařízení pro mládež • chybí lékaři - zdravotní středisko • nedostatek prostorů např. pro podporované bydlení • volnočasové aktivity pro mládež • bezpečnost dopravy (zejména pro chodce) • veřejné instituce – MěÚ, některé školky a školy - chybí bezbariérový přístup
Hrozby (T) • zanedbávání dospívající mládeže • růst nezaměstnanosti ve skupině soc. ohrožených • rozšíření hazardu (odliv z Berouna) • přetížení střední generace • nezájem novousedlíků podílet se na životě ve městě • dálnice rozdělující město • velikost města (ani velké, ani malé) 24
• vydání katalogu souvisejících služeb (např. i řemeslníků) • počítačové kurzy (využití ZŠ učebny) • internetová kavárna
• omezení prostředků na sociální oblast
25
7. Strategická část komunitního plánu Řídící skupina spolu s pracovními skupinami začala na začátku roku 2012 pracovat na strategické části komunitního plánu. Výsledkem jejich intenzivní práce je strategická část komunitního plánu, která je hierarchicky dělena do následujících částí: Celková vize = definuje poslání celého procesu komunitního plánování Dílčí vize = vyjadřuje jak by měla vypadat kvalita života lidí z jednotlivých cílových skupin za dané období Priority = jedná se o klíčová rozhodnutí pro danou cílovou skupinu, výběr priorit navazuje na vizi Opatření = zahrnuje návrhy činností, které by měly směřovat k naplnění priorit Aktivity = definují přesně činnosti, které je nutné udělat, aby došlo k naplnění výše zmíněných bodů
7.1. Celková vize
Řídící skupina se shodla na následující celkové vizi: „ Zvyšování kvality života obyvatel města, pro které jsou dostupné odpovídající sociální a navazující služby.“
Obecná vize byla dále rozpracovávána pracovními skupinami, které ve své dílčí vizi kladly důraz zejména na různé aspekty kvality života důležité právě pro cílovou skupinou, kterou se zabývaly.
26
7.2. Senioři (vize, priority, opatření, aktivity)
Vize - „Zajistit lidem informace o dostupných službách a umožnit seniorům vlastní seberealizaci a bezpečný život v Králově Dvoře“.
PRIORITA Č.1
Zachování a podpora stávajících služeb a jejich postupné rozšíření.
Opatření
Aktivity
1.1.
1.1.1.
Příspěvek na provoz sociálních služeb a služeb souvisejících.
1.1.2.
Příspěvek na dovoz občanů do místa poskytování sociálních služeb.
1.2.1.
Rekonstrukce DPS.
1.2.2.
Rozšíření poskytovaných služeb.
1.2.3.
Informování občanů o zkvalitnění služeb v DPS.
1.2.4.
Sociální pracovník v DPS poskytovatele nebo města).
1.2.5.
Zajištění volnočasových aktivit, besed.
1.2.6.
Specifikace cílové skupiny pro příjem do DPS
1.2.
Finanční podpora stávajících sociálních služeb.
Zkvalitnění služeb v DPS.
27
(od
PRIORITA Č.2
Informovanost o sociálních službách.
Opatření
Aktivity
2.1.
2.1.1.
Využití Zpravodaje k lepší informovanosti o sociálních službách.
2.1.2.
Stálé umístění a jasné označení rubriky „sociální oblast“ ve Zpravodaji.
2.1.3.
Osvěta seniorů prostřednictvím tematických článků ve Zpravodaji.
2.1.4.
Pravidelná aktualizace Katalogu poskytovatelů sociálních služeb.
2.2.1.
Ustanovení konkrétní osoby odpovědné za spolupráci s poskytovateli.
2.2.2.
Vznik sociálního odboru při městském úřadě v Králově Dvoře, obsazeného pracovníkem s požadovanou kvalifikací (sociálního pracovníka).
2.2.3.
Pravidelné setkávání poskytovatelů s osobou odpovědnou za spolupráci ze strany města.
2.2.4.
Zajištění volnočasových aktivit, besed.
2.2.
Podpora informovanosti.
Spolupráce poskytovatelů s městem.
PRIORITA Č.3
Bezpečnost a bezbariérovost.
Opatření
Aktivity
3.1.
3.1.1.
Vytipování lokalit, ve kterých je nutné zvýšit bezpečnost včetně dopravní bezpečnosti.
3.1.2.
Zvýšení bezpečnosti a ochrany formou dohledu, většího osvětlení, kamerového systému.
3.1.3.
Prevence, besedy.
3.2.1.
Zohlednění bezbariérovosti u rekonstruovaných objektů sloužících veřejnosti.
3.2.2.
Spolupráce s poskytovateli.
3.2.
Zvýšení bezpečnosti.
Odstranění bariér.
28
PRIORITA Č.4
Vytvoření podmínek pro aktivní trávení důchodového věku.
Opatření
Aktivity
4.1.
4.1.1.
Vytipování prostor.
4.1.2.
Oslovení organizátorů.
4.1.3.
Propagace.
Rozšíření kulturních a vzdělávacích programů se zaměřením na seniory.
4.2.
Nabídka pracovních míst a dobrovolných aktivit.
4.2.1.
Rubrika „volná pracovní místa a dobrovolné aktivity pro seniory“ ve Zpravodaji.
4.3.
Otevření počítačového kuru pro seniory
4.3.1.
Oslovení organizátora.
4.3.2.
Zajištění vhodných prostor.
7.3. Osoby se zdravotním postižením (vize, priority, opatření, aktivity) Vize – „Poskytnout lidem se zdravotním postižením příležitost seberealizace, uplatnění se na trhu práce a umožnit bydlení v přirozeném prostředí“.
PRIORITA Č.1
Zachování a podpora stávajících služeb a jejich postupné rozšiřování.
Opatření 1.1. Finanční podpora využívaných občany.
Aktivity sociálních
služeb
1.2. Podpora bydlení pro osoby se zdravotním postižením.
1.1.1. Příspěvek na provozované služby. 1.1.2. Příspěvek na poskytované služby.
dopravu
1.2.1. Zjištění nejvhodnější (chráněné/podporované).
formy
1.2.2. Spolupráce s poskytovateli.
29
do
místa
bydlení
PRIORITA Č.2
Informovanost o sociálních službách
Opatření
Aktivity
2.1. Pravidelná spolupráce poskytovatelů s MěÚ.
2.1.1. Zřízení sociálního odboru na MěÚ. 2.1.2. Větší prostor pro informace ze sociální oblasti v Králodvorském zpravodaji. 2.1.3. Stálé umístění a označení rubriky „sociální oblast“. 2.1.4. Průběžná aktualizace katalogu poskytovatelů sociálních služeb – pověřeným pracovníkem MěÚ.
PRIORITA Č.3
Integrace osob se zdravotním postižením
Opatření
Aktivity
3.1.
3.1.1.
Zjištění oblasti zájmu ze strany osoby se zdravotním postižením.
3.1.2.
Vytipování vhodných prostor.
3.2.1.
Oslovení podnikatelských subjektů ve městě.
3.2.2.
Součinnost služeb.
3.2.3.
Stanovení koordinátora MěÚ pro pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením.
3.2.
Odpovídající prostory pro volnočasové aktivity.
Zvýšení možností pracovního uplatnění pro osoby se zdravotním postižením.
30
s poskytovateli
sociálních
7.4. Rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením (vize, priority, opatření, aktivity) Vize – „Zvyšování kvality života rodin s dětmi, podpora občanské sounáležitosti a prevence společenské izolovanosti“.
PRIORITA Č.1
Zachování a rozvíjení stávající nabídky využití volného času.
Opatření
Aktivity
1.1.
1.1.1.
Zveřejnění volnočasových webových stránkách města.
1.1.2.
Kalendář aktuálních akcí na webových stránkách města.
1.1.3.
Popularizace informačního systému města (poskytování informací emailem), přihlašovací formulář na webových stránkách města.
1.2.1.
Udržování rozmanitosti podpora ze strany města.
1.2.2.
Pomoc a podpora žádostí o granty vypsané městem formou vyplněného vzoru v Králodvorském zpravodaji.
1.3.1.
Finanční podpora získání kvalifikace pro danou činnost.
1.2.
1.3.
Centralizace informací
Zachování organizací.
spolupráce
Podpora vzdělávání pracovníků organizací.
města
a
dobrovolných
aktivit
nabídky
na
a
dobrovolnici 1.4.
Vytvoření finančního fondu vyčlenění dítěte z kolektivu.
prevence
1.4.1.
Stanovení jasných pravidel a spolupráce škol.
1.4.2.
Zřízení fondů.
31
PRIORITA Č.2
Vytváření podmínek pro smysluplné trávení volného času dětí a mládeže nad 11 let.
Opatření
Aktivity
2.1. Vytvořit místo pro setkávání.
2.1.1.
Zvážit možnosti nízkoprahového zařízení.
2.2.
2.2.1.
Analýza stavu a vytipování vhodných lokalit.
2.2.2.
Definování pravidel užívání.
Vybudovat volně přístupné plochy pro volný čas.
vybudování
2.3.
Analýza demografického vývoje s cílem předcházet možným rizikům.
2.3.1.
Zpracovat demografickou analýzu.
2.4.
Podpora organizovaného trávení volného času.
2.4.1.
Analýza poptávek + predikce.
2.4.2.
Hledání a podpora poskytovatelů.
PRIORITA Č.3
Zachování současných sociálních služeb a jejich postupné rozšiřování.
Opatření 3.1.
3.2.
3.3.
Finanční podpora sociálních služeb.
Informovanost o sociálních službách.
Rozšíření služeb.
Aktivity stávajících
stávajících
3.1.1.
Zveřejňování dotačních stránkách města.
3.1.2.
Pravidelné výstupy od poskytovatelů pro zadavatele (město) za účelem finanční podpory.
3.2.1.
Prostřednictvím KPSS – pokračování pracovních skupin, výměna zkušeností, prezentace služeb, komunikace zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé .
3.2.2.
Katalog poskytovatelů sociálních služeb.
3.2.3.
Prezentace zpravodaji.
3.2.4.
Spolupráce koordinátorů KPSS – Králův Dvůr, Beroun, Hořovice.
3.3.1.
Zřízení azylového domu pro ženy.
3.3.2.
Zřízení AT poradny.
3.3.3.
Zřízení občanské poradny – řešení právních otázek.
3.3.4.
Sociálně aktivizační programy pro děti.
32
výsledků
titulů
KPSS
na
webových
v Králodvorském
PRIORITA Č.4
Podpora menšin.
Opatření
Aktivity
4.1. Dostupnost informací o romské menšině.
4.1.1. Prezentace činností, v Králodvorském zpravodaji, na stránkách města.
4.2.
4.2.1.
Pomoc při zpracování žádostí o granty vyhlášené městem Králův Dvůr.
4.2.2.
Finanční podpora organizací pracujících s menšinami.
4.3.1.
Iniciovat vznik sociálního odboru při MÚ Králův Dvůr.
4.3.2.
Vzájemná spolupráce sociálních odborů Králův Dvůr, Beroun, Hořovice.
4.3.
Finanční podpora romské menšiny.
Zřízení funkce kurátora pro Romy pro města Králův Dvůr, Beroun, Hořovice.
33
aktivit webových
8. Monitorování realizace komunitního plánu a jeho aktualizace Vytvořením Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb končí jedna významná fáze komunitního plánování. Nekončí ale proces komunitního plánování jako takový. Po schválení dokumentu Zastupitelstvem města Králův Dvůr nastává fáze začlenění navržených opatření a aktivit do praxe, monitoring procesu implementace a případně i aktualizace celého dokumentu. Realizaci jednotlivých opatření a aktivit obsažených v komunitním plánu většinou nelze svěřit do rukou jediného subjektu, ale bude vyžadovat spolupráci a podílení se více subjektů (město Králův Dvůr, další veřejné instituce, poskytovatelé sociálních služeb, dobrovolníci atd.). Je pochopitelné, že město Králův Dvůr bude mít při realizaci navržených aktivit mnohdy klíčovou roli. V současné podobě je komunitní plán navržen tak, aby všem zapojeným subjektům poskytoval poměrně značnou volnost ve výběru konkrétních opatření a aktivit, které se budou v jednotlivých letech realizovat. Nebylo cílem připravit dokument, který by závazně úkoloval město Králův Dvůr či jiné subjekty na několik let dopředu. Smyslem bylo připravit dokument, který říká, co je třeba v následujících letech učinit s tím, že ponechává volnost všem zúčastněným, aby se každoročně dohodli a vybrali právě ta opatření a aktivity, které by se měly v následujícím roce realizovat. Za tímto účelem by ve městě měla i nadále pracovat Řídící skupina. ŘS se musí minimálně jednoročně sejít a na svém jednání projednat jednak aktivity, které byly za loňský rok učiněny a s jakým výsledkem a také stanovit, jaké aktivity je třeba realizovat v roce následujícím. Tento svůj návrh pak ŘS předá (prostřednictvím zástupce města v ŘS) městu Králův Dvůr. Zároveň je nezbytné, aby nejpozději do třech let od schválení komunitního plánu sociálních služeb přistoupila Řídící skupina k aktualizaci celého dokumentu. Nyní lze jen těžko předvídat, jak podrobná aktualizace by měla proběhnout (záleží na vývoji situace a nových výzvách, kterým bude město Králův Dvůr a jeho obyvatelé muset čelit). Může se jednat jen o částečnou úpravu či dílčí změny opatření či aktivit, nebo o zásadní přepracování vizí a priorit celého dokumentu.
34
9. Závěr Na závěr bych ráda poděkovala všem, kteří se zapojili do našeho projektu s názvem „Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Králův Dvůr“, protože bez této účasti by bylo jen velmi těžké sestavit kvalitní komunitní plán, z kterého bude moci město vycházet při realizaci činností v rámci sociálních služeb a služeb souvisejících pro všechny občany Králova Dvora. Zároveň věřím, že proces komunitního plánování sociálních služeb bude i nadále v Králově Dvoře pokračovat a proto oslovuji i všechny ostatní, kteří se doposud do komunitního plánování nezapojili, aby tak učinili, protože jenom tak, že budeme o svých potřebách, přáních diskutovat a budeme se na dění kolem nás aktivně podílet, se můžeme posunout dále. Tím vytvoříme efektivní systém sociálních služeb. Komunitní plán je „živý dokument“, na kterém je důležité průběžně pracovat a může nám přinést mnoho užitečných informací, a proto „NEBOJME SE ŘÍCI SVŮJ NÁZOR!“
Mgr. Marcela Kupková, DiS Koordinátorka komunitního plánování
35
10. Přílohy Příloha č. 1 – Analýza poskytovatelů sociálních služeb Příloha č. 2 – Analýza uživatelů sociálních služeb Příloha č. 3 – SWOT analýza Příloha č. 4 – Katalog poskytovatelů sociálních služeb Příloha č. 5 – Socio – demografický přehled Příloha č. 6- Organizační a jednací řád Řídící skupiny a pracovních skupin Příloha č. 7 – Zápisy z jednání řídící skupiny Příloha č. 8 – Zápisy z jednání pracovní skupiny Osoby se zdravotním postižením Příloha č. 9 – Zápisy z jednání pracovní skupiny Senioři Příloha č. 10 - Zápisy z jednání pracovní skupiny Rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením
36
37