PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplikace léčby kolorektálního karcinomu
Komplikace léčby kolorektálního karcinomu Miroslav Zavoral, Tomáš Grega, Štěpán Suchánek Interní klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha
Léčba kolorektálního karcinomu (KRK) vyžaduje multidisciplinární přístup s účastí gastroenterologa, chirurga, patologa, onkologa a radiologa. Možnosti léčby jsou závislé na stadiu nemoci, celkovém stavu pacienta a také molekulární charakteristice nádoru. V rámci předoperační péče se léčebné postupy u karcinomu konečníku mírně liší od léčby karcinomu tlustého střeva. V případě metastatického KRK jsou možnosti léčby jednotné, použití kombinace chirurgické a cílené systémové léčby. Každá léčebná modalita KRK je zatížená rizikem komplikací. Proto je nezbytné s každým pacientem probrat prospěch a rizika navrhované léčby. Prezentujeme dvě kazuistiky pacientů s KRK, u kterých léčba vedla k dosažení remise i za cenu významných komplikací. Klíčová slova: kolorektální karcinom, chirurgická léčba, radioterapie, chemoterapie. Complications of colorectal cancer treatment Treatment of colorectal cancer (CRC) requires a multidisciplinary approach involving a gastroenterologist, surgeon, pathologist, oncologist and a radiologist. Treatment options depend on the stage of the disease, the overall condition of the patient and the molecular characteristics of the tumor. In the context of preoperative care, treatment procedures for cancer of the rectum is slightly different from the treatment of the colon cancer. In the case of metastatic CRC, there are unified treatment options, using a combination of surgical and targeted systemic therapy. Each treatment modality is at risk of complications. Therefore it is necessary to discuss the benefits and risks of the proposed treatment with each patient. We are presenting two cases of patients with CRC, where the treatment led to a remission, even at the cost of significant complications. Key words: colorectal cancer, surgical treatment, radiotherapy, chemotherapy.
Epidemiologie V roce 2012 byla celosvětová roční in-
Formy kolorektálního karcinomu
kolitida a Crohnova nemoc) jsou taktéž asociovány s vyšším rizikem KRK a tvoří 1 % všech
cidence KRK odhadována na 1,4 milionů
Mezi nejčastější formy KRK patří sporadic-
(1). V Evropě představuje druhé nejčastější
ký karcinom, který tvoří 75–80 % případů. Jeho
zhoubné onemocnění u obou pohlaví, hned
hlavním rizikovým faktorem je věk nad 50 let.
za karcinomem plic u mužů a karcinomem
Mezi další rizikové faktory patří zejména konzu-
Jak prognóza, tak i léčba onemocnění zá-
prsu u žen. Česká republika (ČR) zaujímá
mace červeného masa (hovězí a vepřové maso),
visí na stadiu KRK v době diagnózy. Pokročilost
v Evropě přední místa ve výskytu a morta-
alkoholu a obezita. Familiární forma KRK před-
nádoru (staging) se nejčastěji hodnotí dle TNM
litě KRK. Díky Národnímu screeningu KRK
stavuje kolem 15–20 % nádorů a je definována
klasifikace (tabulka 1). Na základě této klasifikace
došlo v Evropských statistikách k posunu ČR
přítomností KRK u příbuzných 1. stupně, kde
rozlišujeme 4 stadia onemocnění (tabulka 2). Pro
na 6. místo, respektive 7. místo v incidenci
nejsou splněna kritéria pro hereditární syndro-
každé stadium byly stanoveny statistické modely
a mortalitě KRK. Ročně se v ČR diagnostikuje
my. Přibližně 4–5 % nádorů tvoří hereditární,
pro predikci odpovědi na léčbu a prognózu přeži-
kolem 8 000 nových případů KRK a zhruba
genetické syndromy, mezi které patří nejčastěji
tí. Pětileté přežití pro stadium I (postižení sliznice,
3 700 pacientů na toto onemocnění zemře
familiární adenomová polypóza (FAP) a here-
submukózy a muscularis propria) se pohybuje
(2). Nejčastější věk pacienta v době diagnózy
ditární non-polypózní kolorektální karcinom
kolem 90 %, u stadia II (průnik všemi vrstvami
se pohybuje v rozmezí 65–75 let.
(HNPCC). Nespecifické střevní záněty (ulcerózní
střevní stěny) 72–84 %, stadia III (postižení regio-
KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.,
[email protected] Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, U Vojenské nemocnice 1 200, 169 02 Praha 6
www.onkologiecs.cz
nádorů kolorekta.
Prognóza
Cit. zkr: Onkologie 2016; 10(1): 41–47 Článek přijat redakcí: 2. 6. 2015 Článek přijat k publikaci: 2. 9. 2015
/ Onkologie 2016; 10(1): 41–47 / ONKOLOGIE 41
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplikace léčby kolorektálního karcinomu Tab. 1. Klasifikační systém TNM (upraveno podle 20)
podílí gastroenterolog, chirurg, onkolog, radio-
T = tumor (Tis = karcinom in situ, T1 = submukóza, T2 = muscularis propria, T3 = subseróza, perikolické či perirektální tkáně, T4a = viscerální peritoneum, T4b = jiné orgány nebo struktury)
log a radiační onkolog. V případě kompletní
N = postižení regionálních lymfatických uzlin (N0 = bez postižení LU, N1a = 1 regionální uzlina, N1b = 2–3 regionální uzliny, N1c = satelity bez regionálních uzlin, N2a = 4-6 regionálních LU, N2b = 7 a více regionálních LU, Nx = nezjištěné množství postižených uzlin – vyšetřeno méně než 12 LU z resekátu střeva)
s příznivými histologickými a endoskopickými
M = vzdálené metastázy (M0 = bez vzdálených metastáz, M1a = 1 orgán, M1b = více než 1 orgán, peritoneum) Tab. 2. Stadia nádorového onemocnění Stadium T
en bloc endoskopické resekce časného KRK T1 parametry není nutná další chirurgická či onkologická léčba. U pacientů s pokročilým KRK, avšak bez metastáz (M0, klinické stadia I-III), je
N
M
doporučována primární chirurgická terapie a event. následná adjuvantní chemoterapie.
Stadium 0
Tis
N0
M0
Stadium I
T1, T2
N0
M0
Stadium IIa
T3
N0
M0
Stadium IIb
T4a
N0
M0
Stadium IIc
T4b
N0
M0
Stadium IIIa
T1, T2
N1
M0
T1
N2a
M0
T3, T4a
N1
M0
T2,T3
N2a
M0
T1, T2
N2b
M0
T4a
N2a
M0
s anemizací, obstrukce anebo perforace střeva.
T3, T4a
N2b
M0
V těchto případech se provádí paliativní chirur-
T4b
N1, N2
M0
gický výkon. V případě stenóz nebo krvácení se
Stadium IVa
jakékoli T
jakékoli N
M1a
v poslední době dostávají do popředí minimálně
Stadium IVb
jakékoli T
jakékoli N
M1b
invazivní výkony, jakými jsou stenty nebo endo-
Stadium IIIb
Stadium IIIc
Cílem chirurgické léčby je dosažení kompletní resekce (R0). U pacientů s přítomností metastáz (M1, klinické stadium IV) závisí další postup na resekabilitě tumoru. V případě neresekabilního nádoru nebo metastázy je indikována systémová paliativní chemobioterapie v závislosti na performance statusu pacienta. Při dobré odpovědi na léčbu lze dosáhnout sekundární resekabilitu onemocnění. Výjimku představují komplikace KRK, mezi které patří krvácení
vaskulární embolizace spádových cév. Radikální nálních lymfatických uzlin) 52–83 % a u stadia IV
metastázy se doporučuje provedení magnetic-
chirurgická resekce střeva se provádí vždy spolu
(vzdálené metastázy) kolem 6–8 % (3).
ké rezonance eventuálně ultrazvukové vyšetření
s úplným odstraněním přilehlého mezokolon
s kontrastní látkou (CEUS). Předoperační hodnocení
a spádových lymfatických uzlin. U nádorů kolon
onkomarkeru karcinoembryonální antigen (CEA)
by vzdálenost resekční linie neměla být menší
Diagnostika Z objektivních vyšetřovacích metod patří me-
v séru je užitečné pro pooperační dispenzarizaci
než 5 cm od tumoru. U tumorů lokalizovaných
zi zlatý standard diagnostiky KRK endoskopické
pacientů, nebo pro hodnocení léčebné odpovědi
na rozhraní povodí dvou nutričních tepen jsou
vyšetření konečníku a celého tračníku flexibilním
metastazujícího onemocnění. Hladina CEA může
indikované rozšířené resekce až subtotální ko-
kolonoskopem. V případě inkompletního endosko-
mít prognostický význam v předoperačním období
lektomie. Lymfadenektomie má význam jednak
pického vyšetření (stenóza, ostrý ohyb, velké diver-
(hodnota > 5 µg/l predikuje horší prognózu) (7).
prognostický, jednak snižuje riziko lokální recidi-
tikly) se doporučuje vyšetření virtuální CT kolografií.
Nezbytnou součástí vyšetření je stanovení mo-
vy. Doporučeno je vyšetření minimálně 12 uzlin.
Při nálezu KRK se provádí celkové zhodnocení stadia
lekulární charakteristiky nádoru (stav onkogenů
Cílem adjuvantní chemoterapie je odstranění ev.
onemocnění (stagingu) a histologický stupeň dife-
RAS, BRAF), které predikují odpověď na biologic-
mikrometastáz tumoru a snížení rizika relapsu
renciace (grading). Základním nástrojem stagingu
kou terapii v případě metastazujícího karcinomu.
a úmrtí na KRK. Adjuvantní chemoterapie je
je provedení CT břicha a malé pánve s parenterální
U všech karcinomů konečníku je nezbytné doplně-
vždy indikována pro pacienty v klinickém stadiu
aplikací kontrastní látky. Klinický přínos rutinního
ní magnetické rezonance malé pánve (MRI), které
III (všechna T, N1-2) a pacienty klinického stadia
provádění CT hrudníku je kontroverzní a jeho
přesně určí lokalizaci nádoru, jeho délku a vztah
II (T3-T4, N0) s vysokým rizikem. Mezi vysokori-
použití se dle Evropské onkologické společnosti
k okolním strukturám. Endosonografie konečníku
zikové faktory patří tumory málo diferencované,
(ESMO) nedoporučuje (4). Hlavním problémem je
(EUS) a MRI mají podobnou přesnost v diferenciaci
přítomnost venózních embolů, lymfatického
častý nález neurčitých plicních lézí (10–30 %), které
mezi tumory T2 a T3, s výjimkou T1 tumorů, kde je
a perineurálního šíření v resekátu, vyšetření
jsou jen zřídka maligní. Dle některých studií nebyla
EUS preferovanou metodou.
méně než 12 uzlin, perforace, nebo pozitivní či
prokázána prospěšnost předoperačního stagingu hrudníku pomocí CT u pacientů bez jaterních
nejistá resekční linie.
Terapie
metastáz a při negativním nálezu na prvotním rtg hrudníku (5). Stejně tak rutinní použití pozitronové emisní tomografie (PET) v době diagnózy není
Léčba pacientů s karcinomem tračníku
Léčba pacientů s karcinomem rekta Časná stadia (T1-T2, N0) mají dobrou prognózu a jsou řešitelná chirurgickou resekcí. V sou-
doporučováno vzhledem k minimálnímu ovlivnění
Nejlepších výsledků v léčbě KRK lze do-
časnosti jsou preferované miniinvazivní metody,
léčby ve většině případů (6). Při podezření na jaterní
sáhnout pouze multimodální léčbou, na níž se
laparoskopické a roboticky asistované operace,
42 ONKOLOGIE / Onkologie 2016; 10(1): 41–47 /
www.onkologiecs.cz
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplikace léčby kolorektálního karcinomu které jsou bezpečné a onkologicky dostatečně radikální. Pokročilá stadia (T3-T4, N+) vyžadují vždy
Komplikace kolorektálního karcinomu – předléčebné
s neresekabilním KRK, kteří nejsou vhodní pro chemoterapii. Nevýhodou těchto stentů je
neoadjuvantní onkologickou léčbu. Bylo zjištěno,
Přibližně 20 % kolorektálního karcinomu
častý výskyt komplikací, které omezují jejich
že po neoadjuvantní chemoradioterapii dochá-
je v době diagnózy ve stadiu IV a podobné
dlouhodobou efektivitu. Mezi tyto komplikace
zí v porovnání se samotnou radioterapií častěji
procento případů je spojeno s výskytem kom-
patří zejména migrace nebo obstrukce stentu,
k regresi nádoru, zvyšuje se procento kurativních
plikací, jakými jsou obstrukce, perforace a kr-
eventuálně perforace v místě stentu. Kromě
resekcí a snižuje se také četnost lokálních reci-
vácení. Prognóza pacientů s komplikovaným
stentů může být použita k paliativní terapii ne-
div. Díky neoadjuvantnímu podání dochází také
KRK je nepříznivá, provází jí vysoká mortalita
úplné kolorektální obstrukce laserová ablace.
k vyššímu počtu sfinkter zachovávajících operací.
(15–20 %) a morbidita (40–50 %) (9). Děje se
Laserová ablace je účinná při obnově střevní
Radioterapie je indikována u karcinomů, jejichž
tak nejen z důvodu rizikového chirurgické-
průchodnosti v 88–97 % procentech pacientů
proximální hranice je podle kolonoskopického vy-
ho výkonu, ale také v souvislosti se špatným
s obstrukční symptomy (11). Nicméně většina
šetření maximálně ve vzdálenosti 25 cm od anu.
celkovým stavem pacientů v době diagnózy.
pacientů vyžaduje opakované intervence s vyš-
Standardní radioterapie představuje ozařování
Většina případů komplikovaných KRK se vysky-
ším rizikem perforace.
jedenkrát denně 5krát v týdnu v dávce 1,8–2
tuje u starších polymorbidních nemocných.
Gy v jednotlivé frakci. Léčba probíhá po dobu
Jedná se zejména o přidruženou podvýživu
4,5–5 týdnů do celkové ložiskové dávky 44–45
a minerálovou dysbalanci, které často vedou
Perforace KRK je naproti obstrukci méně
Gy na oblast malé pánve. Samotný chirurgický
ke zhoršení základního onemocnění, jakými
častá, udává se s výskytem kolem 2–9 % (12).
výkon by měl být proveden v odstupu 4–6 týdnů
jsou srdeční a plicní onemocnění nebo diabe-
Perforace se obvykle vyskytuje v místě tumoru
po ukončení radioterapie, kdy je efekt radiotera-
tes mellitus. Kromě celkového stavu pacienta
nebo v jeho blízkosti z důvodu nekrózy střevní
pie na nádorovou tkáň maximální (8).
závisí prognóza komplikovaného KRK také
stěny či zánětlivé reakce. Kromě toho může být
na lokalizaci nádoru a jeho rozsahu. Je známo,
perforace také proximálně od nádorové léze
že obstrukce a perforace je častá zejména
v důsledku dilatace střeva a ischemii. Dle ně-
v distálním tlustém střevě. Pokročilé stadium
kterých autorů je perforace proximálně od ná-
Adjuvantní chemoterapie a biologická léčba
Perforace
V adjuvanci je obvykle podávána chemote-
tumoru je naproti lokalizaci tumoru spojeno
dorové léze spojená s horší prognózou, než
rapie s fluorouracilem (5-FU) v kombinaci s leu-
častěji se špatnou prognózou. Obecně lze říct,
perforace v místě nádoru (13). Obecně je spon-
kovorinem (režim FUFA) v tzv. Mayo režimu, kdy
že mezi nepříznivé prediktivní faktory kompli-
tánní perforace KRK spojena s horší prognózou
je chemoterapie podávána pět dnů po sobě
kovaného KRK patří komorbidity, pokročilý věk
z důvodu pooperační sepse a pokročilosti nádo-
s opakováním každé čtyři týdny. V posledních
a pokročilé nádorové stadium.
rového onemocnění. Možnosti léčby u pacientů
letech je preferováno dvoudenní kontinuální podání 5-FU v režimu podle de Gramonta s opako-
s nádorovou perforací závisí na celkovém stavu
Obstrukce
pacienta a rozsahu peritonitidy. V případě loka-
váním každé dva týdny. Účinnost chemoterapie
Léčba obstrukčního KRK se odvíjí od lo-
lizované peritonitidy a dobrém celkovém stavu
s kontinuálně aplikovaným 5-FU zvyšuje oxali-
kalizace nádoru. V případě pravostranného
pacienta se provádí resekce nádoru s primární
platina přidaná do kombinace (režim FOLFOX),
obstrukčního KRK se doporučuje chirurgická
anastomózou. V případě difuzní peritonitidy
dochází však také ke zvýšení toxicity léčby. 5-FU
resekce s ileo-kolickou anastomózou eventu-
u polymorbidního pacienta se provádí resekce
lze nahradit perorálním kapecitabinem v mono-
álně s formací ileostomie (10). Názory na léčbu
s formací kolostomie.
terapii nebo v kombinaci s oxaliplatinou (režim
distálního obstrukčního KRK nejsou jednotné.
XELOX). Adjuvantní léčba by měla být zahájena
Existují různé kurativní nebo paliativní chirur-
po zhojení co nejdříve, obvykle do 3–6 týdnů
gické a endoskopické metody v závislosti na cel-
V případě krvácení nádoru s anemizací je
od operace a většinou trvá 4–6 měsíců. Cílená
kovém stavu pacienta a pokročilosti nádoru.
základní léčbou chirurgická terapie. V případě
biologická léčba je rezervována pro metastatický
Patří mezi ně vícestupňové chirurgické výkony,
nemožnosti chirurgického řešení z důvodů
kolorektální karcinom, kdy se používá v kom-
paliativní kolostomie, bypassové operace nebo
špatného celkového stavu pacienta se provádí
binaci s adjuvantní chemoterapií. Využívají se
endoskopická implantace samoexpandabilních
selektivní embolizace anebo laserová ablace či
inhibitory vaskulárního endoteliálního růsto-
metalických stentů. Stenty je možné použít jako
elektrokoagulace nádoru. Mezi další alternativní
vého faktoru (VEGF) bevacizumab nebo inhi-
definitivní paliativní léčbu, nebo jako přemosťu-
možnosti patří paliativní radiační terapie.
bitory epidermálního růstového faktoru (EGFR)
jící léčbu k následnému chirurgickému výkonu.
cetuximab a panitumumab. Důležitou roli při
I když existuje řada studií s používáním kolorek-
volbě konkrétního režimu léčby hraje stav rodi-
tálních stentů, stále chybí velké kontrolované
Přibližně 10–15 % pacientů s KRK má po-
ny onkogenů RAS, což je prediktivní faktor pro
randomizované studie. Použití těchto stentů by
kročilou invazi nádoru do přilehlých orgáno-
léčbu inhibitory EGFR. Proto se rutinně provádí
mělo být omezeno na konkrétní klinické situace,
vých struktur (14). Jedná se zejména o infiltraci
testování přítomnosti mutace genu K-ras, která
jako jsou přemosťující řešení před brzkým chirur-
močového měchýře, prostaty, dělohy, adnex
predikuje špatnou odpověď na biologickou te-
gickým výkonem u vysoce rizikových pacientů
ale i křížové kosti. Jedinou kurativní možností
rapii cetuximabem a panitumumabem.
anebo definitivní paliativní řešení u pacientů
je en bloc pelvická exenterace, nevyjímaje ani
www.onkologiecs.cz
Krvácení
Lokálně pokročilý karcinom
/ Onkologie 2016; 10(1): 41–47 / ONKOLOGIE 43
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplikace léčby kolorektálního karcinomu resekci části křížové kosti s následnou adjuvantní
kompletní dehiscence se provádí úplné zrušení
močového traktu jsou časté imperativní močení
onkologickou léčbou. Tato rozsáhla operace je
původní anastomózy a převedení na výkon dle
a dysurie. První příznaky pacient pociťuje během
zatížena rizikem velkých perioperačních krev-
Hartmanna. Kromě poruchy hojení anastomózy
druhého týdne radioterapie a symptomy vrcholí
ních ztrát a vysokou pooperační morbiditou
patří mezi časné chirurgické komplikace ranné
kolem 4 až 5 týdne. V době radioterapie se do-
(30–45 %) i letalitou (5–10 %) (15).
infekce s možnou poruchou hojení laparotomie
poručuje dostatečný příjem tekutin (2,5–3 litry
či krvácení. Mezi rizikové faktory chirurgických
denně) a bezezbytková strava. Základní prevencí
infekcí patří kouření, diabetes mellitus a snížený
vzniku postradiačních komplikací je používání
Komplikace kolorektálního karcinomu – způsobené léčbou
nutriční stav pacienta. Samozřejmě zde platí
specifických technik s modulovanou intenzitou
Obecně rozlišujeme časné a pozdní léčebné
dodržování důsledné hygieny operační rány,
radiačního záření, které minimalizují dávky zá-
komplikace. Patří mezi ně komplikace související
dostatečná nutriční podpora pacienta a při prv-
ření do okolí konečníku při maximalizaci dávky
s chirurgickou léčbou, radioterapií a onkologic-
ních známkách infekce antibiotická terapie dle
cíleného na nádor. Mezi rizikové faktory radiační
kou léčbou.
citlivosti. U lokálně pokročilých inoperabilních
enterokolitidy patří snížená střevní motilita a fak-
karcinomů se setkáváme také s formací vysoké
tory, které k ní vedou. Jedná se například o paci-
Chirurgické komplikace
stomie, která je spojena se vznikem syndromu
enty po břišních či pánevních operacích, anebo
Komplikace po chirurgickém výkonu pro
krátkého střeva. Onemocnění je charakterizo-
stavy po opakovaných pánevních zánětech, kdy
KRK jsou udávány mezi 10–20 % operovaných
váno hubnutím, malnutricí, průjmy a malabsorp-
následné srůsty způsobují horší střevní motilitu.
(16). Mezi nejzávažnější časné komplikace patří
cí. Vyžaduje komplexní léčbu ve spolupráci gast-
Konkomitantní chemoradioterapie také zvyšuje
dehiscence anastomózy. Může se jednat o loka-
roenterologa, nutricionisty a chirurga. Základem
riziko radiační enterokolitidy. Pokusy s profylak-
lizovaný problém nepostihující větší část obvodu
je substituce vitaminů a adekvátní náhrada ztrát
tickou terapií v rámci prevence (např. užívání
anastomózy ohraničený na malou pánev (leak),
tekutin a minerálů stomií. Důležitá je suprese
amifostinu nebo sukralfátu) neměly požadovaný
ale i o kompletní dehiscenci anastomózy s roz-
produkce kyseliny chlorovodíkové v parietálních
efekt a proto nejsou doporučované. Terapie je
vojem peritonitidy. Tyto komplikace vyplývají
buňkách žaludku pomocí inhibitorů protonové
symptomatická, využívají se analgetika, v případě
buď ze špatně technicky provedeného spoje-
pumpy, tlumení motility a střevní sekrece (soma-
trávicích obtíží obstipancia (Reasec, Imodium)
ní (vznikají většinou do 48 hodin od operace)
tostatin, loperamid, cholestyramin). Mezi pozdní
a mikroklyzmata s 5–aminosalicylovou kyselinou
či častěji ze špatného hojení anastomózy. To
komplikace chirurgických výkonu patří nejčastěji
nebo sukralfátem. Kromě gastrointestinálních
se projeví obvykle mezi 4. až 6. pooperačním
ventrální nebo parastomální břišní kýla a iritační
a urologických komplikací se vyskytují také akut-
dnem, u velmi nízkých resekcí konečníku s ana-
dermatitida kolem stomie. Nejčastějšími příči-
ní kožní reakce, které se projevují erytémem
stomózou i později. Největší riziko komplikací je
nami iritační peristomické dermatitidy jsou
a u některých nemocných i suchou či vlhkou
u nízké resekce rekta s kolorektální anastomó-
dlouhá doba nošení stomické pomůcky, velký
deskvamací kůže nejčastěji v rýze intergluteální.
zou. Obávanou pozdní komplikací leaku po nízké
otvor podložky, nesprávné přiložení jímacího
Obecně se jako prevence kožních postradiačních
přední resekci rekta je syndrom presakrálního
sáčku. V zájmu prevence iritační dermatitidy je
komplikací doporučuje udržovat oblasti ozařování
sinu. Jedná se o pozdní komplikaci defektu
nutné přizpůsobit stomii velikosti a tvaru otvoru
suché a čisté, pravidelné mytí vlažnou vodou
v anastomóze, která je obtížně léčitelná a často
podložky. Dále je důležité používání podložek
a jemným mýdlem (syntetická mýdla jsou prefero-
vede k trvalé kolostomii. Příčiny vzniku dehiscen-
z hygroskopických ochranných látek a ochran-
vaná), používání neparfémovaných hydratačních
ce anastomózy jsou multifaktoriální a lze jí do ur-
né destičky do zahojení kůže. Recidiva KRK se
krémů na vodní bázi, bez lanolínu, nošení volného
čité míry předcházet. Mezi rizikové faktory patří
vyskytuje přibližně u 10–12 % pacientů, kteří
oblečení k zabránění kožního tření a vyhýbaní se
ischemie střeva v oblasti šicí linie, nadměrné
podstoupili R0 resekci (18). Mezi rizikové faktory
produktům z kukuřičného škrobu nebo dětského
napětí v anastomóze, přítomnost lokální sepse.
časné recidivy KRK patří pokročilé nádory T3
pudru. Jako terapie se používají topické kortikoidy.
Mezi další rizikové faktory patří věk pacienta nad
a T4, špatně diferencované a lokalizované v he-
Chronické postradiační komplikace zahrnují
80 let, nedobrý nutriční stav pacienta s anémií
patální nebo lienální flexuře.
chronickou postradiační kolitidu, která se typic-
a koexistujícími chorobami, nebo neoadjuvantní chemoradioterapie. Obecně se doporučuje
ky vyvine mezi 18 měsíci až 6 roky po ukončení
Postradiační komplikace
radioterapie. Projevuje se postprandiální bolesti-
operační řešení po ukončení adjuvantní tera-
Vedlejší účinky radioterapie vyplývají z pod-
vostí břicha, intermitentními poruchami pasáže,
pie v odstupu 6–8 týdnů. Terapeutické mož-
ráždění a poškození sliznice střeva a močového
průjmem a malabsorpcí. V závažnějších přípa-
nosti mohou být různé dle stupně závažnosti.
měchýře ionizujícím zářením. Podstatou časných
dech se může vyvinout stenóza střeva, píštěl či
U drobných lézí, bez šíření mimo malou pánev,
komplikací je indukce slizničního zánětu, při po-
perforace. U mladších žen dochází k menopauze
jsou možné transrektální zákroky, jako je drenáž
zdních komplikacích dochází zejména k vazivové
následkem ozáření vaječníků, u mužů může dojít
buď spádem nebo pomocí podtlakových hou-
přestavbě okolních tkání. Mezi časné postradiační
k azoospermii (19).
biček (Endosponge) (17). U větší dehiscence se
komplikace patří zejména postradiační koliti-
provádí operační revize a vyvedení protektivní
da a cystitida. Jsou charakterizované častým
stomie s laváží a drenáží dutiny břišní s rekon-
bolestivým nucením na stolici (tenesmy) a prů-
Podání chemoterapie je spojeno s možnými
strukcí původní anastomózy, nebo v případě
jmem s příměsí hlenů a krve. Potížemi ze strany
nežádoucími účinky léčby, které mohou v ně-
44 ONKOLOGIE / Onkologie 2016; 10(1): 41–47 /
Komplikace onkologické léčby
www.onkologiecs.cz
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplikace léčby kolorektálního karcinomu Obr. 1. Crohnova choroba Bauhinské chlopně
Obr. 2. Kolorektální karcinom
chemoterapie. Vzniká při aplikaci chemoterape-
nohou, tzv. syndrom ruka-noha. Monoklonální
utika do periferní žíly. Proto je pro dlouhodobou
protilátky používané v cílené biologické léčbě
aplikaci chemoterapeutik využíván centrální žil-
mají nejčastěji za následek výsev vyrážky v obličeji
ní port zavedený nejčastěji do podklíčkové žíly.
a na horní části hrudníku, špatně se hojící drobná
Cytostatika mohou způsobit útlum krvetvorby
poranění konečků prstů. V prevenci se doporuču-
v kostní dřeni. Výskyt a závažnost myelotoxici-
je zvlhčování suchých oblastí těla a minimalizace
ty se odvíjí od dávky, kombinací látek a režimu.
slunečního záření. V terapii se obvykle používá
Manifestace poškození hemopoetických dřeňo-
topická antibiotická léčba, doplněna obklady fy-
vých buněk indukované chemoterapií může být
ziologickým roztokem, eventuálně se přidávají
febrilní neutropenie, trombocytopenie a anémie.
orální tetracykliny při superinfekci zlatým stafylo-
Febrilní neutropenie je definována jako zvýšení
kokem a orální antihistaminika k zamezení pruritu.
teploty nad 38 °C při absolutním počtu neutro-
Dlouhodobé používání topických kortikoidů se
filů < 500/μL. Vývoji těžké neutropenie a febrilní
nedoporučuje.
neutropenie mohou zabránit hematopoetické růstové faktory. Primární profylaxe těmito faktory se používá ve speciálních situacích, kdy je redukovaná rezerva kostní dřeně díky radioterapii nebo v případě imunosuprese u pacienta staršího než
Obr. 3. Ulcerozní kolitida
Kolorektální karcinom céka v terénu Crohnovy choroby s nutností exenterace malé pánve (kazuistika 1)
65 let. Sekundární profylaxe růstovými faktory
Pacient, 62 let, se známou Crohnovou choro-
se používá v případech, kdy infekce v dalším lé-
bou s endoluminálním postižením terminálního
čebném cyklu by mohla vést k úmrtí pacienta,
ilea a céka v trvání 7 let, podstoupil v červnu
nebo k redukci účinných dávek chemoterapie.
2009 CT břicha s kontrastní látkou pro recidivující
Léčba febrilní neutropenie spočívá v podávání
uroinfekce. Na základě zobrazovacího vyšetření
širokospektrálních antibiotik, antimykotik, hema-
byl popsán rozsáhlý (10×5 cm) zánětlivý pseudo-
topoetických růstových faktorech a podpůrné
tumor v oblasti terminálního ilea komprimující
antipyretické a hydratační léčby na jednotkách
stěnu močového měchýře se suspektní entero-
intenzivní péče hematologického oddělení. Těžká
vesikální píštělí. Kolonoskopie prokázala zánětli-
a prolongovaná trombocytopenie je vzácná.
vou stenózu v ileocekální oblasti neprostupnou
Vedle redukce intenzity chemoterapie jsou jen
pro diagnostický endoskop. Histologie potvrdi-
omezené možnosti k prevenci trombocytopenie.
la floridní zánětlivé změny. Byla doplněna MR
Je proto nutné předcházet komplikacím, které
enteroklýza s verifikací enterovesikální píštěle.
z trombocytopenie plynou, jakými jsou krvácení.
Na základě výše uvedených nálezů byl pacient
V praxi se používají profylaktické transfuze trom-
Obr. 4. Metastáza levého laloku plic
bocytů destiček. Před chirurgickým zákrokem se doporučuje hladina trombocytů kolem 50 000/ µl. V případě anémie se doporučuje podávákterých případech výrazně alterovat celkový stav
ní krevních transfuzí při poklesu hemoglobinu
pacienta. Ve III. klinickém stadiu je adjuvantní
pod 80g/l eventuálně při známkách anemického
terapie standardním postupem a její případné
syndromu (dušnost, únava, vertigo, palpitace,
nepodání by mělo být v dokumentaci pacienta
letargie). Dlouhodobé podávání krevních deri-
jasně zdůvodněno. Mezi časté nežádoucí účinky
vátů není optimální, a proto by měla být v tako-
chemoterapie patří nauzea, zvracení a nechu-
vém případě zvažována léčba erytropoetinem.
tenství. Obecně jsou ženy náchylnější k těmto
Poměrně častou komplikací je poškození sliznic
nežádoucím účinkům než muži. Nedoporučuje
trávicího ústrojí – mukozitidy (tvorba aft v ústní
se s podáváním antiemetik vyčkávat, protože
dutině, mykotická ezofagitida, průjem). V prevenci
hrozí riziko dehydratace a následné nefrotoxicity.
orálních komplikací se doporučuje pečlivá sanace
Preventivně lze používat antiemetika na podkladě
chrupu a hygiena dutiny ústní. V terapii orální
antagonistů 5-HT3 (5 – hydroxytryptamin) recep-
mukozitidy se používají analgetika, antibiotika
torů serotoninu (ondansetrony), antagonistů do-
a antimykotika, v případě ezofagitidy také inhibi-
paminu a kortikoidů (dexametason, prednisolon),
tory protonové pumpy. Dalším častým nežádou-
eventuálně kombinace těchto skupin. Flebitida
cím účinkem chemoterapie jsou kožní projevy.
je nejběžnější a nejčastější komplikací probíhající
Může docházet k zarudnutí kůže dlaní a plosek
www.onkologiecs.cz
Obr. 5. Metastáza v S4 pravého laloku jater
/ Onkologie 2016; 10(1): 41–47 / ONKOLOGIE 45
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplikace léčby kolorektálního karcinomu Obr. 6. Presakrální absces při dehiscenci anastomózy po nízké přední resekci rekta
ce K-ras nebyla prokázaná. Pooperační průběh byl charakterizován jen pozvolným nástupem pasáže s křečovitými bolestmi břicha. Břišní drén byl odstraněn 4. pooperační den. Desátý pooperační den došlo k rozvoji teplot a bolestí břicha. Kontrolní CT břicha prokázalo dehiscenci anastomózy s presakrálním abscesem a peritonitidou. Jako vedlejší nález byl zobrazen ileus tenkých kliček i tlustého střeva. Pacientka byla indikována k operační revizi, kdy byla provedena deliberace tenkých kliček, drenáž a toileta presakrální dutiny, re-peritonealizace pánevního
indikován k ileocekální resekci v říjnu 2009. Již
lizace (terminální ileum 1,0 %; ileocékum 3,2 %;
dna, transrektální drenáž a pojistná ileostomie.
peroperačně bylo vysloveno podezření na ma-
tračník 5,6 %). Na uvedené kazuistice je nutné
Septický stav pacientky vyžadoval parenterální
lignitu v terénu těžkých zánětlivých změn s pro-
zdůraznit možné komplikace KRK, v tomto pří-
podávání kombinace antibiotik a katecholami-
růstáním do močového měchýře. Peroperační
padě prorůstání nádoru do močového měchýře
novou podporu. Postupně došlo ke stabilizaci
biopsie prokázala přítomnost adenokarcinomu.
s nutností cystektomie a inkontinentní derivace
celkového stavu pacientky s obnovením střevní
S ohledem na rozsáhlý peroperační nález, by-
moči. Je zde vidět důležitost mezioborové spo-
pasáže. Presakrální dutina byla drénovaná nej-
la v první době provedena ileocekální resekce
lupráce a skutečnost, že i vzhledem k relativně
prve spádově, posléze aktivním sáním. Během
s formací ileostomie. Z resekátu byl patologem
nízkému výskytu KRK v terénu nespecifických
dalšího vývoje bylo provedeno několik rektosko-
popsán málo diferencovaný adenokarcinom.
střevních zánětů (IBD) je nutno na tuto možnost
pických kontrol s lokální laváží presakrální dutiny
Ve druhé době v listopadu 2009 byla posléze
pomýšlet a správně pacienty dispenzarizovat.
s Betadinem a následně pravidelné zavádění
provedena exenterace pánve, pravostranná
Přiměřený dispenzární program nemocných
Hyioidinu 1x denně s aktivním sáním. Na za-
hemikolektomie s ileotransversoanastomózou
s IBD vede k časné diagnostice nádorového
vedené terapii došlo k postupnému zmenšení
a cystektomie s derivací moči podle Brickera
procesu a úspěšné léčbě.
presakrální dutiny. Pacientka byla propuštěna
(uretero-ileostomie) včetně lymfadenektomie. Patologem byl popsán málo diferencovaný adenokarcinom pT4 pN0(50) M0, byla potvrzena R0 resekce. Na základě patologického nálezu nebyla
do domácího ošetřování koncem prosince 2011.
Chronický presakrální sinus po nízké přední resekci rekta (kazuistika 2)
Pooperačně pacientka absolvovala 6 cyklů standardní adjuvantní chemoterapie bez komplikací (režim FUFA, fluorouracil v kombinaci s leukovo-
onkologem indikována adjuvantní chemotera-
49letá pacientka, bez interních komorbidit,
rinem). V červenci 2012 podstoupila elektivně
pie. Pooperační průběh byl nekomplikovaný.
byla odeslána v říjnu 2011 k provedení kolono-
zanoření ileostomie a obnovení střevní kontinu-
V červenci 2010 bylo provedeno úspěšné za-
skopie pro půl roku trvající intermitentní ente-
ity. Následně při dispenzárním PET/CT vyšetření
noření ileostomie a reimplantace močovodu
rorhagie. Kolonoskopicky byl prokázán exulce-
v říjnu 2012 bylo prokázáno izolované metasta-
vpravo s trvalou uretero-ileostomií. Pacient
rovaný miskovitý tumor ve středním rektu vel.
tické ložisko jater v S4 velikosti 15 mm a ložisko
je v současnosti bez významných obtíží a je
55×45 mm, histologicky se jednalo o středně
v levém plicním laloku. Vzhledem k negativnímu
pravidelně dispenzarizován na onkologii, uro-
diferencovaný tubulární adenokarcinom. V rámci
K-ras vyšetření byla pacientce nasazena biolo-
logii a gastroenterologii. Při poslední kontrole
stagingu onemocnění bylo provedeno CT hrud-
gická terapie cetuximabem. V listopadu 2012
v květnu 2015 je pacient v remisi, onkomarkery,
níku, břicha a malé pánve, které neprokázalo
podstoupila resekci jaterní metastázy a násled-
endoskopické vyšetření a CT vyšetření v sou-
generalizaci. Onkomarkery byly vstupně nega-
ně v březnu 2013 také úspěšnou resekci plicní
časnosti neprokazuje žádné známky recidivy či
tivní. Vzhledem k lokalizaci tumoru podstoupila
metastázy. Pacientka byla dále onkologicky
generalizace onemocnění.
pacientka MR malé pánve s nálezem tumoru
dispenzarizována, kontrolní PET/CT vyšetření
středního rekta infiltrujícího střevní stěnu s invazí
již neprokázalo další viabilní ložiska. V prosinci
do perirektálního tuku. Na základě multiobo-
2013 byla opět vyšetřována pro silné bolesti
Diskuze Zvýšené riziko KRK v terénu ulcerozní kolitidy
rového onkologicko-chirurgického semináře
v pravém podbřišku a tenesmy. Byla provedena
(UC) je známo již od poloviny 20. století, kdežto
byla pacientka indikována k nízké přední resekci
řada vyšetření (kolonoskopie, PET/CT, MR ente-
u Crohnovy nemoci (CN) bylo popsáno až o 40
rekta bez předchozí neoadjuvantní radioterapie.
roklýza, MR malé pánve) bez známek recidivy
let později. Celkově tvoří přibližně 1 % všech
V listopadu 2011 podstoupila chirurgický výkon
onemocnění. Vedlejším nálezem byl chronický
KRK. Manifestace KRK při idiopatických střevních
bez perioperačních komplikací. Z resekátu byl
presakrální sinus s rozsáhlými pozánětlivými
zánětech (IBD) probíhá dříve než u sporadického
verifikován středně diferencovaný tubulární
vazivovými změnami. Vzhledem k nálezům
KRK. Při UC je kumulativní riziko za 20 let trvání
adenokarcinom, z 23 lymfatických uzlin byly
a malé vzdálenosti od anu, byla pacientka indi-
choroby 8,3 % a za 30 let 18,4 %. Celkové riziko
dvě s nálezem metastázy adenokarcinomu.
kována k trvalé kolostomii, kterou však rezolutně
KRK u CN je 2,5%, ale liší se výrazně podle loka-
Patologické TNM stadium bylo pT3pN1, muta-
odmítala. Proto byla zahájena symptomatická
46 ONKOLOGIE / Onkologie 2016; 10(1): 41–47 /
www.onkologiecs.cz
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplikace léčby kolorektálního karcinomu léčba antidiarhoiky, analgetická léčba byla řízená
stomóze vede často ke vzniku chronického
dosažení úplné remise je chirurgické odstranění
v ambulanci bolesti. Pacientka je nadále dispen-
presakrálního sinu. Dlouhé trvání presakrálního
metastáz.
zarizována v odborných ambulancích, doposud
sinu je rizikovým faktorem recidivy KRK, tvorby
bez známek recidivy základního onemocnění.
fistul, periureterální fibrózy a infekce okolních
Diskuze
Závěr
tkání. Možností léčby je jednak rekonstrukce
Léčba kolorektálního karcinomu je zatíže-
nové anastomózy nebo amputace rekta s tr-
ná velkým spektrem komplikací. I přes účinný
Na uvedené kazuistice lze ukázat jak časné
valou kolostomií. V případě metastazujícího
kolorektální screening je stále diagnostikováno
tak i pozdní komplikace léčby kolorektálního
KRK je důležité zhodnocení celkového stavu
kolem 20 % kolorektálních karcinomů v pokroči-
karcinomu (KRK). Defekt v anastomóze po nízké
pacienta, zda je schopen agresivního onkolo-
lém IV. stadiu s komplikacemi. Léčba pokročilých
přední resekci konečníku (leak) je považován
gického a chirurgického přístupu s kurativním
onemocnění je zatížená vysokou morbiditou
za jednu z nejobávanějších časných pooperač-
záměrem. Asi u 50 % nemocných s KRK dojde
a mortalitou. Chirurgická, radiační a onkologická
ních komplikací. Významně zvyšuje pooperační
v průběhu onemocnění k diseminaci se vzni-
léčba může zapříčinit i při úspěšné léčbě základ-
morbiditu a letalitu, zhoršuje výsledky kurativ-
kem vzdálených metastáz. Nejčastějším místem
ního nádoru různé akutní či chronické problémy.
ních resekcí konečníku. Jeho výskyt se odhadu-
vzniku metastáz u KRK jsou játra. Systémová
S prodlužováním přežití nemocných je čím dál
je na 2,5–26 %. Riziko vzniku leaku v anastomó-
léčba při použití kombinace adjuvantní chemo-
více kladen důraz na prevenci a léčbu těchto
ze je podmíněno řadou faktorů, které jsou dány
terapie (oxaliplatina, 5-fluorouracil, kapecitabin)
nežádoucích účinků. V léčbě kolorektálního
samotným pacientem, způsobem onkologické
a cílené terapie (cetuximab, bevacizumab, pa-
karcinomu dochází k neustálému vývoji léčeb-
léčby před vlastní operací, vzdáleností anasto-
nitumumab) signifikantně prodlužuje celkové
ných postupů a v současnosti lze i u pokročilých
mózy od anu a v neposlední řadě také způso-
přežití pacientů. Jedinou kurativní možností
onemocnění zlepšit kvalitu života paliativními
bem provedení anastomózy a zkušenostmi
s nadějí pro dlouhodobé víceleté přežití nebo
metodami.
FDG PET/CT: a meta-analysis of prospective studies including patients who have not previously undergone treatment. Radiology 2010; 257: 674–684. 7. Thirunavukarasu P, Sukumar S, Sathaiah M, Mahan M, Pragatheeshwar KD, Pingpank JF, Zeh H, Bartels CJ, Lee KK, Bartlett DL. C-stage in colon cancer: implications of carcinoembryonic antigen biomarker in staging, prognosis, and management. J Natl Cancer Inst 2011; 103: 689–697. 8. Šlampa P, Petera J. Radiační onkologie. Praha Galén 2007: 153–162. 9. Alvarez JA, Baldonedo RF, Bear IG, Truán N, Pire G, Alvarez P. Presentation, treatment, and multivariate analysis of risk factors for obstructive and perforative colorectal carcinoma. Am. J. Surg. 2005; 190: 376–382. 10. De Salvo GL, Gava C, Pucciarelli S, Lise M. Curative surgery for obstruction from primary left colorectal carcinoma: primary or staged resection? Cochrane Database Syst. Rev. 2, CD002101 (2004). 11. Farouk R, Ratnaval CD, Monson JR, Lee PW. Staged delivery of Nd:YAG laser therapy for palliation of advanced rectal carcinoma. Dis Colon Rectum 1997; 40: 156. 12. Súarez J, Jiménez J, Vera R. Stent or surgery for incurable obstructive Colorectal cancer: an individualized decision. Int. J Colorectal Dis. 2010; 25: 91–96.
13. Abdelrazeq AS, Scott N, Thorn C. The impact of spontaneous tumour perforation on outcome following colon cancer surgery. Colorectal Dis. 2008; 10: 775–780. 14. Manfredi S, Bouvier AM, Lepage C. Incidence and patterns of recurrence after resection for cure of colonic cancer in a well defined population. Br J Surg 2006; 93: 1115. 15. Sjövall A, Granath F, Cedermark B. Loco-regional recurrence from colon cancer: a population-based study. Ann Surg Oncol 2007; 14: 432. 16. Ryska M, Langer D. Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu. Onkologie, 2013; 7: 179–182. 17. Sirois-Giguere E, Boulanger-Gobeil C, Bouchard A. Transanal Drainage to Treat Anastomotic Leaks After Low Anterior Resection for Rectal Cancer: A Valuable Option. Dis Col Rect, 2013; 56: 586–592. 18. Harris GJ, Church JM, Senagore AJ. Factors affecting local recurrence of colonic adenocarcinoma. Dis Colon Rectum 2002; 45: 1029. 19. Kubecová M, Nekolná K, Průcha D. Brachyterapie v léčbě nádorů anu a rekta. Radiační onkologie, sv. 5, 2005; 1: 3–4. 20. Sobin LH. TNM klasifikace zhoubných novotvarů. 7. vydání. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2011: 88–92.
daného chirurgického pracoviště. Leak v ana-
LITERATURA 1. Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M, Dikshit R, Eser S, Mathers C, Rebelo M, Parkin DM, Forman D, Bray, F. Globocan 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [on-line]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; 2013. Available from: http:// globocan.iarc.fr. 2. Dušek L, Mužík J, Kubásek M, Koptíková J, Žaloudík J, Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Masarykova univerzita 2007; cit. 2008-12-15. 3. O‘Connell JB, Maggard MA, Ko CY. Colon cancer survival rates with the new American Joint Committee on Cancer sixth edition staging. J Natl Cancer Inst. 2004; 96: 1420–1425. doi: 10.1093/jnci/djh275. 4. Labianca R, Nordlinger B, Beretta GD, Mosconi S, Mandalà M, Cervantes A, Arnold D. Annals of Oncology 24 (Supplement 6): vi64 – vi72, 2013; doi:10.1093/annonc/mdt354. 5. Kim HY, Lee SJ, Lee G, Song L, Kim SA, Kim JY, Chang DK, Rhee PL, Kim JJ, Rhee JC, Chun HK, Kim YH. Should preoperative chest CT be recommended to all colon cancer patients? Ann Surg. 2014; 259(2): 323–328. doi: 10.1097/SLA. 0b013e3182865080. PubMed PMID: 23426347. 6. Niekel MC, Bipat S, Stoker J. Diagnostic imaging of colorectal liver metastases with CT, MR imaging, FDG PET, and/or
www.onkologiecs.cz
/ Onkologie 2016; 10(1): 41–47 / ONKOLOGIE 47