CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 27.7.2009 KOM(2009) 391 v konečném znění 2009/0110 (COD) Svazek VI
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (přepracování) (Text s významem pro EHP)
CS
CS
1692/96/ES PŘÍLOHA II KRITÉRIA A SPECIFIKACE PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU1 Část 2
:
Silniční síť
Část 3
:
Železniční síť
Část 4
:
Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemských přístavů
Část 5
:
Námořní přístavy
Část 6
:
Letiště
Část 7
:
Síť kombinované dopravy
Část 8
:
Řídicí a informační síť námořní dopravy
Část 9
:
Řídicí síť letecké dopravy
Část 10
:
Lokalizační a navigační síť
ČÁST 2 Silniční síť Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají: A.
B.
Rozvoje sítě, zejména –
rozšíření dálnic nebo zvýšení kvality silnic,
–
výstavby nebo zlepšení obchvatů nebo okružních komunikací,
–
zvýšení interoperability vnitrostátních sítí.
Rozvoje systémů řízení provozu a uživatelských informačních systémů, zejména –
1
CS
vytvoření telematické infrastruktury pro sběr dat o provozu,
Tato kritéria a specifikace se vztahují k odpovídajícím částem uvedeným ve vlastním textu nebo k příloze I.
2
CS
–
rozvoje dopravních informačních a kontrolních center a výměny dat mezi dopravními informačními centry v různých zemích,
–
vytvoření silničních informačních služeb, zejména systému RDS-TMC2,
–
technická interoperabilita telematických infrastruktur.
ČÁST 3 Železniční síť Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají: –
interoperability mezi transevropskými železničními systémy,
–
interoperability se sítěmi jiných oborů dopravy.
ČÁST 4 Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemských přístavů
1346/2001/ES čl. 1 bod 6 písm. a) (přizpůsobený) Vnitrozemské přístavy Projekty společného zájmu se musí bez diskriminace vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné každému uživateli. Kromě projektů vztahujících se ke spojením a vnitrozemským přístavům uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny projekty infrastruktury odpovídající jedné nebo více z těchto kategorií: 1.
přístup k přístavu po vodních cestách;
2.
přístavní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu;
3.
ostatní dopravní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu;
4.
ostatní dopravní infrastruktura spojující přístav s ostatními prvky transevropské sítě.
2
CS
Radiodigitální oznamovací systém pro silniční dopravu, který uvádí do souladu dopravní zprávy s potřebami jednotlivých uživatelů pozemních komunikací.
3
CS
Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojů s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní síti ⌦ . To ⌫ zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách.
1692/96/ES Řízení provozu Za infrastrukturní projekty společného zájmu se považují zejména projekty, které zahrnují: –
signalizační a naváděcí systém pro plavidla, zejména pokud přepravují nebezpečné věci nebo znečišťující látky,
–
tísňové komunikační systémy a zabezpečení vnitrozemské vodní cesty.
1346/2001/ES čl. 1 bod 6 b) (přizpůsobený) ČÁST 5 Námořní přístavy 1.
Společné podmínky pro projekty společného zájmu vztahující se k námořním přístavům sítě
Projekty společného zájmu se musí vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné bez diskriminace každému uživateli. Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojů s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní sítí ⌦ To ⌫ zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách.
CS
4
CS
2.
Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti námořních přístavů
Za projekt společného zájmu je považován každý projekt, který vyhovuje těmto specifikacím: Specifikace projektu I.
Kategorie přístavu
Podpora námořní dopravy na krátké vzdálenosti
Infrastruktura nezbytná pro rozvoj námořní a námořní-říční dopravy na krátké vzdálenosti II.
Přístup do přístavů
Přístup do přístavů po moři nebo po vnitrozemské vodní cestě
Projekty vztahující se k přístavům kategorií AaB
Trvalá dostupnost přístavů v Baltském moři umístěných přibližně na 60° severní zeměpisné šířky a dále, včetně investičních nákladů na práce s rozrušováním ledu v zimě
Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C
Vytvoření nebo zlepšení vnitrozemského přístupu spojujícího přístav s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů
Projekty vztahující se k přístavům kategorie A
Rozvoj stávajícího vnitrozemského přístupu spojujícího přístav s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů
Projekty vztahující se k přístavům kategorií AaB
III.
CS
Projekty vztahující se k přístavům kategorie A
Přístavní infrastruktura uvnitř přístavního areálu
Rozvoj přístavní infrastruktury s cílem zvýšit účinnost intermodální dopravy
Projekty vztahující se k přístavům kategorií AaB
Zdokonalení přístavní infrastruktury, zejména v přístavech ostrovních, okrajových a nejvzdálenějších regionů
Projekty vztahující se k přístavům kategorie C
Rozvoj a montáž řídících a informačních systémů jako je EDI (elektronická výměna údajů) nebo ostatních systémů inteligentního řízení nákladní a osobní dopravy s použitím integrovaných technologií
Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C
Rozvoj přístavních zařízení na sběr odpadků
Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C.
5
CS
1692/96/ES ČÁST 6 Letiště I.
Výběrová kritéria pro letiště společného zájmu:
Letiště společného zájmu musejí splňovat kritéria jednoho nebo více následujících bodů sítě: 1.
Mezinárodní body sítě zahrnují –
letiště nebo letištní systémy3 s ročním objemem přepravy nejméně –
5 000 000 pohybů cestujících minus 10 %
–
nebo
–
100 000 komerčních pohybů letadel
–
nebo
–
odbavených 150 000 t zboží
–
nebo
–
1 000 000 pohybů cestujících mimo Společenství;
nebo – 2.
Body sítě Společenství zahrnují: –
3
CS
jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího mezinárodního bodu sítě, který by se nemohl ve svém lokalitě dále rozvíjet.
všechna letiště nebo letištní systémy s ročním objemem přepravy: –
mezi 1 000 000 minus 10 % a 4 499 999 pohybů cestujících
–
nebo
–
mezi 50 000 a 149 999 t odbaveného zboží
–
nebo
Letištní systémy: Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 14.
6
CS
–
mezi 500 000 a 899 999 pohybů cestujících, z nich nejméně 30 % je mezinárodních,
–
nebo
–
mezi 300 000 a 899 999 pohybů cestujících mimo evropskou pevninu na vzdálenost přes 500 km od nejbližšího mezinárodního bodu sítě,
nebo – 3.
jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího mezinárodního bodu sítě, který by se nemohl ve svém lokalitě dále rozvíjet.
Regionální body sítě a body přístupu zahrnují všechna letiště –
s ročním objemem přepravy mezi 500 000 a 899 999 pohyby cestujících, z nichž méně než 30 % je mezinárodních,
–
nebo
–
s ročním objemem přepravy mezi 250 000 minus 10 % a 499 999 pohybů cestujících
–
nebo
–
s ročním objemem přepravy mezi 10 000 a 49 999 t odbaveného zboží
–
nebo
–
umístěná na ostrově některého členského státu
–
nebo
–
umístěná v uzavřených oblastech Společenství s komerční zajišťovanou letadly s maximální vzletovou hmotností nad 10 t.
přepravou,
Letiště je umístěno v uzavřené oblasti, je-li nad 100 km od nejbližšího mezinárodního bodu sítě nebo bodu sítě Společenství. Tato vzdálenost se může výjimečně zkrátit na 75 km, aby se vzal v úvahu obtížný přístup s ohledem na zeměpisnou situaci nebo špatnou kvalitu infrastruktury pozemní dopravy. II.
Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti letišť
Projektem společného zájmu se rozumí projekt, který splňuje níže uvedené požadavky: Specifikace projektů
4
CS
Typ bodu sítě, na který se projekt zejména vztahuje4
Tato tabulka nevylučuje, aby dotyčná opatření byla v některých řádně odůvodněných a zvláštních případech rozšířena na další body sítě.
7
CS
I.
Optimalizace stávající kapacity letišť
Opatření 1 — optimalizace stávající Mezinárodní kapacity z hlediska pohybu letadel, cestujících nebo zboží, včetně letištního navigačního Společenství zařízení Regionální bod sítě a bod přístupu Opatření 2 — zlepšení zabezpečení a bezpečnosti
letištního Mezinárodní Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu
Opatření 3 — úprava stávající Mezinárodní infrastruktury nezbytná z hlediska dotvoření společného trhu, a zejména z hlediska opatření Společenství pro volný pohyb osob ve Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu II.
Rozvoj nové kapacity letišť
Opatření 4 — rozvoj infrastruktury Mezinárodní a zařízení určujících kapacitu letiště, pokud jde o letadla, pohyb zboží nebo cestujících, včetně Společenství leteckého navigačního zařízení Opatření 5 — výstavba nového letiště Mezinárodní nahrazujícího současné kapacity letiště nebo letištního systému, který v dané lokalitě nelze dál Společenství rozvíjet III.
Zlepšení ochrany proti v důsledku činností na letišti
hluku
Opatření 6 — zlepšení environmentální Mezinárodní slučitelnosti z hlediska hluku a zpracování Společenství letištních zplodin IV.
Zlepšení nebo rozvoj přístupu k letišti
Opatření 7 — zlepšení a rozvoj rozhraní Mezinárodní mezi letištěm a přístupovou infrastrukturou Společenství Opatření 8 — zlepšení a rozvoj Mezinárodní vzájemného propojení s ostatními dopravními Společenství sítěmi, zejména železniční sítí
CS
8
CS
ČÁST 7 Síť kombinované dopravy Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny infrastrukturní projekty, které se týkají –
výstavby nebo modernizace železniční nebo vnitrozemské vodní infrastruktury, aby se intermodální manipulační jednotky staly technicky uskutečnitelné a ekonomicky životaschopné;
1346/2001/ES čl. 1 bod 6 písm. c) –
výstavby nebo rozvoje středisek překládky mezi obory pozemní dopravy, včetně vybudování překládacího zařízení s odpovídající infrastrukturou uvnitř terminálu;
–
úpravy areálů přístavů umožňující rozvoj nebo zlepšení kombinované dopravy mezi námořní cestami a železnicí, vnitrozemskými vodními cestami nebo silnicemi;
1692/96/ES –
železničního zařízení zvlášť upraveného pro kombinovanou dopravu, pokud to vyžaduje povaha infrastruktury, zejména co se týče nákladů na možné úpravy takové infrastruktury a s ohledem na použití takového zařízení spojeného s odpovídající infrastrukturou a příslušnými provozovateli, kterým umožní přístup na nediskriminačním základě.
ČÁST 8 Řídicí a informační síť námořní dopravy Mezi projekty společného zájmu lze začlenit jakýkoli projekt, který –
se vztahuje k cílům bezpečnostní politiky Společenství v námořní dopravě nebo
–
je určen k provedení mezinárodních úmluv a usnesení Mezinárodní námořní organizace (IMO) v oblasti bezpečnosti námořní dopravy a týká se –
CS
zavedení systému Společenství k oznamování plavidel připlouvajících do přístavů Společenství nebo z nich odplouvajících nebo proplouvajících vodami Společenství za pomoci elektronického systému výměny dat, zahrnujícího také přenos dat mezi plavidly a pozemními zařízeními prostřednictvím transpondérů, přičemž se v úvahu berou zejména elektronické systémy výměny dat (EDI) včetně slučitelných rozhraní;
9
CS
–
vývoje a zdokonalování radionavigačních pozemských kanálů LORAN-C;
–
vývoje zdokonalování zlepšení pobřežních a přístavních systémů řízení (VTS) a jejich propojení z pohledu bezpečnějšího a účinnějšího sledování a řízení námořní dopravy a odbavování, zejména v oblastech soutoku, oblastech dopravně vytížených nebo oblastech ekologicky citlivých;
–
rozvoje nástrojů k zlepšení pochopení přepravy: databáze o tocích přepravy a nehodách v námořní dopravě, rozvoje nástrojů pro rozbor dopravních toků EPTO (European Permanent Traffic Observatory);
–
vývoje infrastruktury a zařízení k zavedení Globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS);
–
zlepšení systémů telematické výměny dat v souvislosti se státní přístavní kontrolou plavidel.
ČÁST 9 Síť řízení letecké dopravy Za projekty společného zájmu se považují jakékoli projekty vedoucí ke zvýšení kapacity systému a optimalizaci jeho využití, které jsou součástí harmonizace a integrace zařízení a postupů různých vnitrostátních bodů sítě a jsou v souladu s příslušnými mezinárodními normami definovanými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a příslušnými evropskými subjekty, s důrazem především na Evropskou organizaci pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol). Tyto projekty se vztahují k
CS
–
studiím o lepším využití letového prostoru různými účastníky a vytvoření konsistentního a efektivního systému tras,
–
plánování a řízení letového provozu tak, aby lépe odpovídala nabídka poptávce a zlepšilo se využití dostupných kontrolních kapacit,
–
studiím a práci nezbytné pro harmonizaci zařízení a postupů k integraci různých poskytovatelů služeb se zvláštním zřetelem na hlavní směry přijaté Evropskou konferencí civilního letectví (ECAC),
–
zlepšení produktivity systému, zejména prostřednictvím automatizované pomoci řízení a systémů zjišťování a řešení nebezpečných situací,
–
příspěvkům pro zavedení prostředků komunikace, navigace a dohledu nezbytných pro řízení letecké dopravy, včetně podpory nových technik, zejména družicových a digitálních datových sítí, jestliže to povede k souladu s evropskými specifikacemi.
10
CS
ČÁST 10 Lokalizační a navigační síť Za projekt společného zájmu se považuje jakýkoli projekt, který se vztahuje k vytvoření jakéhokoli prvku budoucího evropského radionavigačního plánu nebo globálního družicového a navigačního systému tvořícího součást této struktury: –
kontrolní centrum zahrnující systém zpracování a kontroly,
–
síť pozemských navigačních stanic,
–
prostorový segment složený z družic umožňující přenos navigačních signálů,
–
síť dozorčích stanic. _____________
CS
11
CS
884/2004/ES čl. 1 bod 15 2) a příloha II PŘÍLOHA III PRIORITNÍ PROJEKTY, U KTERÝCH MAJÍ BÝT ZAHÁJENY PRÁCE DO ROKU 2010 1.
2.
3.
5 6
CS
Železniční osa Berlín — Verona/Milán — Bologna — Neapol — Messina — Palermo –
Halle/Lipsko — Norimberk (2015),
–
Norimberk — Mnichov (2006),
–
Mnichov — Kufstein (2015),
–
Kufstein — Innsbruck (2009),
–
Brennerský tunel (2015), přeshraniční úsek,
–
Verona — Neapol (2007),
–
Milán — Bologna (2006),
–
železniční/silniční most přes Messinskou úžinu — Palermo (2015).
Vysokorychlostní železniční osa Paříž — Brusel/Brusel — Kolín nad Rýnem — Amsterodam — Londýn –
tunel pod Lamanšským průlivem — Londýn (2007),
–
Brusel/Brusel — Lutych — Kolín nad Rýnem (2007),
–
Brusel/Brusel — Rotterdam — Amsterodam (2007)5.
Vysokorychlostní železniční osa jihozápadní Evropy –
Lisabon/Porto — Madrid (2011)6,
–
Madrid — Barcelona (2005),
–
Barcelona — Figueras — Perpignan (2008),
Včetně dvou železničních stanic pro vysokorychlostní vlaky v Rotterdamu a Amsterodamu, které nebyly zahrnuty do projektu, jejž potvrdila Evropská rada na zasedání v Essenu v roce 1994. Včetně spojení Lisabon-Porto (2013), Lisabon-Madrid (2010) a Aveiro-Salamanca (2015).
12
CS
4.
Perpignan — Montpellier (2015),
–
Montpellier — Nîmes (2010),
–
Madrid — Vitoria — Irún/Hendaye (2010),
–
Irún/Hendaye — Dax, přeshraniční úsek (2010),
–
Dax — Bordeaux (2020),
–
Bordeaux — Tours (2015).
Vysokorychlostní železniční osa východ –
Paříž — Baudrecourt (2007),
–
Mety — Lucemburk (2007),
–
Saarbrücken — Mannheim (2007).
5.
Trať Betuwe (2007)
6.
Železniční osa Lyon — Terst — Divača/Koper — Divača — Lublaň — Budapešť — ukrajinská hranice7
7.
7
CS
–
–
Lyon — St. Jean de Maurienne (2015),
–
tunel Mont — Cenis (2015-2017), přeshraniční úsek,
–
Bussoleno — Turín (2011),
–
Turín — Benátky (2010),
–
Benátky — Ronchi Sud — Terst — Divača (2015),
–
Koper — Divača — Lublaň (2015),
–
Lublaň — Budapešť (2015).
Dálniční osa Igumenitsa/Patras — Atény — Sofia — Budapešť –
Via Egnatia (2006),
–
Pathe (2008),
–
dálnice Sofia — Kulata — řecko-bulharská hranice (2010), s přeshraničním úsekem Promahon — Kulata,
–
dálnice Ndlac — Sibiň (větev k Bukurešti a Konstanci) (2007).
Části této trasy odpovídají V. panevropskému koridoru.
13
CS
8.
–
železnice La Coruña — Lisabon — Sines (2010),
–
železnice Lisabon — Valladolid (2010),
–
železnice Lisabon — Faro (2004),
–
dálnice Lisabon — Valladolid (2010),
–
dálnice La Coruña — Lisabon (2003),
–
dálnice Sevilla — Lisabon (dokončeno v r. 2001),
–
nové letiště v Lisabonu (2015).
9.
Železniční osa Cork — Dublin — Belfast — Stranraer9 (2001)
10.
Malpensa (dokončeno 2001)10
11.
Pevné spojení Öresund (dokončeno 2000)11
12.
Severský trojúhelník, železniční/silniční osa –
silniční a železniční projekty ve Švédsku12 (2010),
–
dálnice Helsinky — Turku (2010),
–
železnice Kerava — Lahti (2006),
–
dálnice Helsinky — Vaalimaa (2015),
–
železnice Helsinky — Vainikkala (ruská hranice) (2014).
13.
Silniční osa Spojené království/Irsko/Benelux (2010)
14.
Západopobřežní hlavní trať (2007)
15.
Galileo (2008)
8 9 10 11 12
CS
Multimodální osa Portugalsko/Španělsko — ostatní Evropa8
Včetně modernizace přístavů a letišť (2015) v souladu s obsahem, který potvrdila Evropská rada na zasedáních v Essenu a Dublinu. O dalším nárůstu kapacity této trati bylo rozhodnuto v roce 2003 a byl doplněn jako samostatný projekt. Projekt dokončen. Projekt dokončen. Několik krátkých silničních a železničních úseků bude dokončeno v letech 2010 až 2015.
14
CS
16.
17.
18.
19.
13
CS
Nákladní železniční osa Sines — Madrid — Paříž –
nová vysokokapacitní železniční osa přes Pyreneje,
–
železnice Sines — Badajoz (2010),
–
železniční trať Algeciras — Bobadilla (2010).
Železniční osa Paříž — Štrasburk — Stuttgart — Vídeň — Bratislava –
Baudrecourt — Štrasburk — Stuttgart (2015) s Kehlským mostem jako přeshraničním úsekem,
–
Stuttgart — Ulm (2012),
–
Mnichov — Salcburk (2015), přeshraniční úsek,
–
Salcburk — Vídeň (2012),
–
Vídeň — Bratislava (2010), přeshraniční úsek.
Vnitrozemská vodní osa Rýn/Mása — Mohan — Dunaj13 –
Rýn — Mása (2019) s plavební komorou Lanaye jako přeshraničním úsekem,
–
Vilshofen — Štrubina (2013),
–
Vídeň — Bratislava (2015) — přeshraniční úsek,
–
Palkovičovo — Moháč (2014),
–
místa s malou průjezdností v Rumunsku a Bulharsku (2011).
Vysokorychlostní železniční interoperabilita na Iberském poloostrově –
Madrid — Andalusie (2010)
–
severovýchod (2010)
–
Madrid — Levanta a Středomoří (2010)
–
koridor sever/severozápad, včetně Vigo — Porto (2010)
–
Estremadura (2010).
Část této trasy odpovídá definici VII. panevropského koridoru.
15
CS
20.
21.
Železniční osa Fehmarn –
pevné železniční/silniční spojení přes Fehmarn (2014),
–
železnice pro přístup v Dánsku z Öresundu (2015),
–
železnice pro přístup v Německu z Hamburku (2015),
–
železnice Hannover — Hamburk/Brémy (2015).
Námořní dálnice Projekty společného zájmu určené v souladu s článkem 13 a týkající se těchto námořních dálnic:
22.
14 15
CS
–
dálnice Baltského moře (spojující členské státy u Baltského moře s členskými státy střední a západní Evropy, včetně trasy přes Severní moře/Baltské moře (Kielský kanál) (2010)),
–
západoevropská námořní dálnice (vedoucí z Portugalska a Španělska přes Atlantský oblouk do Severního moře a Irského moře) (2010),
–
námořní dálnice jihovýchodní Evropy (spojující Jaderské moře s Jónským mořem a východním Středomořím včetně Kypru) (2010),
–
námořní dálnice jihozápadní Evropy (západní Středomoří), spojující Španělsko, Francii a Itálii včetně Malty a napojující se na námořní dálnici jihovýchodní Evropy14 (2010).
Železniční osa Atény — Sofia — Budapešť — Vídeň — Praha — Norimberk/Drážďany15 –
železnice řecko-bulharská hranice — Kulata — Sofia — Vidin/Calafat (2015),
–
železnice Curtici — Brašov (na Bukurešť a Konstanci) (2010),
–
železnice Budapešť — Vídeň (2010), přeshraniční úsek,
–
železnice Břeclav — Praha — Norimberk (2010), s přeshraničním úsekem Norimberk — Praha,
–
železniční osa Praha — Linec (2016).
Také k Černému moři. Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici IV. panevropského koridoru.
16
CS
23.
24.
25.
26.
16 17 18 19 20
CS
Železniční osa Gdaňsk — Varšava — Brno/Bratislava — Vídeň16 –
Železnice Gdaňsk — Varšava — Katowice (2015),
–
Železnice Katowice — Břeclav (2010),
–
Železnice Katowice — Žilina — Nové Mesto nad Váhom (2010).
Železniční osa Lyon/Ženeva — Basilej — Duisburg — Rotterdam/Antverpy –
Lyon — Mylhúzy — Mülheim17, s přeshraničním úsekem Mylhúzy — Mülheim (2018),
–
Ženeva — Milán/Novara — švýcarská hranice (2013),
–
Basilej — Karlsruhe (2015),
–
Frankfurt nad Mohanem — Mannheim (2012),
–
Duisburg — Emmerich (2009)18,
–
Železný Rýn Rheidt — Antverpy, přeshraniční úsek (2010).
Dálniční osa Gdaňsk — Brno/Bratislava — Vídeň19 –
dálnice Gdaňsk — Katowice (2010),
–
dálnice Katowice — Brno/Žilina (2010), přeshraniční úsek,
–
dálnice Brno — Vídeň (2009), přeshraniční úsek.
Železniční/silniční osa Irsko/Spojené království/kontinentální Evropa –
silniční/železniční osa spojující Dublin se severem (Belfast — Larne) a jihem (Cork) (2010)20,
–
silniční/železniční osa Hull — Liverpool (2015),
–
železnice Felixstowe — Nuneaton (2011),
–
železnice Crewe — Holyhead (2008).
Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru. Včetně trasy TGV Rýn-Rhôna, bez západní větve. Projekt č. 5 (trať Betuwe) spojuje Rotterdam a Emmerich. Tato hlavní trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru. Včetně Essenského projektu č. 13: silniční osa Irsko/Spojené království/Benelux.
17
CS
27.
28.
„Rail Baltica“, železniční osa Varšava — Kaunas — Riga — Tallinn — Helsinky –
Varšava — Kaunas (2010),
–
Kaunas — Riga (2014),
–
Riga — Tallinn (2016).
„Eurocaprail“ na železniční ose Brusel — Lucemburk — Štrasburk –
29.
30.
Brusel — Lucemburk — Štrasburk (2012).
Železniční osa iónského/jaderského intermodálního koridoru –
Kozani — Kalampaka — Igumenitsa (2012),
–
Janina — Antirrio — Rio — Kalamata (2014).
Vnitrozemská vodní cesta Seina — Šelda. –
Zlepšení splavnosti Deulemont — Gent (2012-2014-2016),
–
Compiègne — Cambrai (2012-2014-2016).
Předem sjednané datum dokončení díla je uvedeno v závorkách. Data dokončení díla u projektů 1 až 20 a 30 a podrobnosti o úsecích odpovídají zprávě skupiny na vysoké úrovni, ve které byly určeny. _____________
CS
18
CS
PŘÍLOHA IV Zrušené rozhodnutí a seznam jeho následných změn Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES (Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1346/2001/ES (Úř. věst. L 185, 6.7.2001, s. 1) Bod 8.F přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 447) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1) Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1)
Pouze bod 6.D přílohy _____________
CS
19
CS
PŘÍLOHA V SROVNÁVACÍ TABULKA Rozhodnutí 1692/96/ES
CS
Toto rozhodnutí
Čl. 1 odst. 1
Čl. 1 odst. 1
Čl. 1 odst. 2 první věta
Čl. 1 odst. 2 první věta
Čl. 1 odst. 2 druhá věta
Čl. 7 odst. 1
Čl. 1 odst. 2 třetí věta
Čl. 1 odst. 2 druhá věta
Čl. 1 odst. 3
Čl. 1 odst. 3
Články 2 až 6
Články 2 až 6
Čl. 7 odst. 1 návětí
Čl. 7 odst. 2 návětí
Čl. 7 odst. 1 první odrážka
Čl. 7 odst. 2 písm. a)
Čl. 7 odst. 1 druhá odrážka
Čl. 7 odst. 2 písm. b)
Čl. 7 odst. 1 třetí odrážka
Čl. 7 odst. 2 písm. c)
Čl. 7 odst. 1 čtvrtá odrážka
Čl. 7 odst. 2 písm. d)
Čl. 7 odst. 2 návětí
Čl. 7 odst. 3 návětí
Čl. 7 odst. 2 první odrážka
Čl. 7 odst. 3 písm. a)
Čl. 7 odst. 2 druhá odrážka
Čl. 7 odst. 3 písm. b)
Čl. 7 odst. 3
Čl. 7 odst. 4
Čl. 8 odst. 1 první pododstavec
Čl. 8 odst. 1 první pododstavec
Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec první věta
Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta
Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec
Čl. 8 odst. 2
Čl. 8 odst. 2
Čl. 9 odst. 1 návětí
Čl. 9 odst. 1 návětí
Čl. 9 odst. 1 první odrážka
Čl. 9 odst. 1 písm. a)
Čl. 9 odst. 1 druhá odrážka
Čl. 9 odst. 1 písm. b)
Čl. 9 odst. 1 třetí odrážka
Čl. 9 odst. 1 písm. c)
20
CS
CS
Čl. 9 odst. 1 čtvrtá odrážka
Čl. 9 odst. 1 písm. d)
Čl. 9 odst. 2 a 3
Čl. 9 odst. 2 a 3
Čl. 10 odst. 1
Čl. 10 odst. 1
Čl. 10 odst. 2 první pododstavec
Čl. 10 odst. 2 první pododstavec
Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec první věta
Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec druhá věta
Čl. 10 odst. 2 třetí pododstavec
Čl. 10 odst. 3 až 6
Čl. 10 odst. 3 až 6
Čl. 11 odst. 1, 2 a 3
Čl. 11 odst. 1, 2 a 3
Čl. 11 odst. 3a
Čl. 11 odst. 4 první pododstavec
Čl. 11 odst. 3b
Čl. 11 odst. 4 druhý pododstavec
Čl. 11 odst. 4
Čl. 11 odst. 5
Článek 12
Článek 12
Čl. 12a odst. 1 až 4
Čl. 13 odst. 1 až 4
Čl. 12a odst. 5 návětí
Čl. 13 odst. 5 návětí
Čl. 12a odst. 5 první odrážka
Čl. 13 odst. 5 písm. a)
Čl. 12a odst. 5 druhá odrážka
Čl. 13 odst. 5 písm. b)
Čl. 12a odst. 5 třetí odrážka
Čl. 13 odst. 5 písm. c)
Čl. 12a odst. 6 první a druhá věta
Čl. 13 odst. 7 první pododstavec
Čl. 12a odst. 6 třetí věta
Čl. 13 odst. 7 druhý pododstavec
Čl. 12a odst. 7
Čl. 13 odst. 6
Článek 13
Článek 14
Čl. 14 návětí
Čl. 15 návětí
Čl. 14 první odrážka
Čl. 15 písm. a)
Čl. 14 druhá odrážka
Čl. 15 písm. b)
Čl. 14 třetí odrážka
Čl. 15 písm. c)
Čl. 15 návětí a závěrečná věta
Čl. 16 návětí
Čl. 15 první odrážka
Čl. 16 písm. a)
21
CS
CS
Čl. 15 druhá odrážka
Čl. 16 písm. b)
Čl. 15 třetí odrážka
Čl. 16 písm. c)
Čl. 15 čtvrtá odrážka
Čl. 16 písm. d)
Článek 16
Článek 17
Článek 17
Článek 18
Čl. 17a odst. 1 první věta
Čl. 19 odst. 1
Čl. 17a odst. 1 druhá, třetí a čtvrtá věta
Čl. 19 odst. 4
Čl. 17a odst. 2 a 3
Čl. 19 odst. 2 a 3
Čl. 17a odst. 4
Čl. 19 odst. 6
Čl. 17a odst. 5
Čl. 19 odst. 5
Čl. 17a odst. 6
Čl. 19 odst. 7
Čl. 18 odst. 1
Článek 20
Čl. 18 odst. 2 první věta
Čl. 21 odst. 1
Čl. 18 odst. 2 druhá věta
Čl. 21 odst. 2
Čl. 18 odst. 3 první věta
Čl. 22 první pododstavec
Čl. 18 odst. 3 druhá věta
Čl. 22 druhý pododstavec
Čl. 18 odst. 3 třetí a čtvrtá věta
Čl. 22 třetí pododstavec
Článek 19
Článek 23
Čl. 19a odst. 1
Článek 24
Čl. 19a odst. 2 návětí
Čl. 25 odst. 1 návětí
Čl. 19a odst. 2 písm. a) a b)
Čl. 25 odst. 1 písm. a) a b)
______
Čl. 25 odst. 2 návětí
Čl. 19a odst. 2 písm. c) a d)
Čl. 25 odst. 2 písm. a) a b)
Čl. 19a odst. 3
Čl. 25 odst. 3
Čl. 19a odst. 4
Čl. 26 odst. 1
Čl. 19a odst. 5 první věta
Čl. 26 odst. 2 první pododstavec
Čl. 19a odst. 5 druhá věta
Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec
22
CS
Čl. 19a odst. 6
Čl. 27 odst. 1
Čl. 19a odst. 7
Čl. 27 odst. 2
Čl. 19a odst. 8
Čl. 27 odst. 3
Čl. 19a odst. 9
Čl. 27 odst. 4
Čl. 19b první věta
Čl. 28 první pododstavec
Čl. 19b druhá věta
Čl. 28 druhý pododstavec
Článek 22
Čl. 29 první pododstavec
______
Čl. 29 druhý pododstavec
Článek. 23
Článek 30
Článek. 24
Článek 31
Příloha I
Příloha I
Příloha II
Příloha II
Příloha III
Příloha III
______
Příloha IV
______
Příloha V _____________
CS
23
CS
1692/96/ES (přizpůsobený) SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ Evropský parlament, Rada a Komise zdůrazňují význam, který přikládají zřízení a spojitému rozvoji transevropské dopravní sítě. Vítají přijetí tohoto rozhodnutí zřizujícího tuto síť a vymezující konkrétní projekty společného zájmu, což umožňuje, aby byl legislativní rámec pro transevropskou dopravní síť dokončen. Zaznamenávají, že tyto projekty přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 2, zejména mohou zásadním způsobem přispět ke konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a soudržnosti v Unii, a rovněž vycházejí vstříc potřebě propojit ostrovní, uzavřené a okrajové oblasti s centrálními oblastmi Společenství. V této souvislosti zdůrazňují, že skutečnost, že tyto projekty jsou vymezeny v příloze I, příloze II a článcích tohoto rozhodnutí, je činí způsobilými pro finanční příspěvek Společenství, jenž může usnadnit a urychlit jejich skutečné provedení v daném členském státě. Evropský parlament, Rada a Komise vyzývají členské státy, aby přikládaly nejvyšší význam provádění těchto projektů, jimž věnují zvláštní pozornost. Komise se zavazuje informovat je pravidelně o jejich uskutečňování, mimo jiné prostřednictvím ⌦ zpráv uvedených v článku 22 ⌫. Evropský parlament, Rada a Komise berou na vědomí projekty schválené Evropským parlamentem v druhém čtení s ohledem na rozvoj transevropské dopravní sítě. PROHLÁŠENÍ KOMISE –
K normám ochrany životního prostředí a potrubní sítě Komise bude a)
pokračovat ve zkoumání norem ochrany životního prostřední pro každý typ dopravy a
b)
zkoumat možnost zřízení potrubní sítě, na kterou by se nevztahovaly obecné zásady pro transevropské energetické sítě, a možnost jejich začlenění do transevropské sítě
a předloží případné vhodné návrhy. –
⌦ K článku 23 ⌫ a příloze III Komise potvrzuje, že nic v tomto prohlášení nepředjímá finanční závazky členských států Společenství.
CS
24
CS