ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY

1. Identifikační údaje Název školního vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Duha Předkladatel: Název školy: Základní škola Podbořany, Husova 276, okres Louny Adresa školy: Husova 276, 441 01 Podbořany Ředitel školy: Mgr. Jana Šipošová Zástupce ředitele: Mgr. Jaroslava Kudláčková Koordinátor ŠVP pro 1. stupeň: Mgr. Jaroslava Kudláčková Koordinátor ŠVP pro 2. stupeň: Mgr. Jana Šipošová Kontakty: telefon: +420 415 214 102 web: www.1zs.podborany.cz e-mail: [email protected]; [email protected] IČO: 708 790 36 IZO: 102 377 774 RED-IZO: 600 083 039 Zřizovatel školy: Město Podbořany Mírová 615 441 17 Podbořany IČO: 265 365 Telefon: +420 415 237 500 Web: www.podborany.net Platnost dokumentu: Od 01. 09. 2010 – 4. verze, č.j. 314/2010 ze dne 25. 08. 2010

Mgr. Jana Šipošová, ředitelka školy

razítko školy 2

2. Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola Podbořany, Husova 276, okres Louny je úplná škola s devíti postupnými ročníky. Na prvním i druhém stupni je po dvou třídách v ročníku. Škola vykonává činnost: Základní školy – IZO: 102 377 774 kapacita: 540 žáků Školní družiny – IZO: 116 600 420 kapacita: 100 žáků Školní jídelny – IZO: 102 665 974 kapacita: 680 jídel Odloučená pracoviště školy: 441 01 Podbořany, Smetanova 743 – školní jídelna 441 01 Podbořany, Příčná 846 – v této budově je umístěno 8 tříd 1. stupně a oddělení školní družiny. Všechny tři budovy, byť jsou umístěny každá v jiné ulici, tvoří jeden komplex se společnou zahradou. Vybrané ukazatele Školní rok

Počet tříd

Počet žáků

Počet odd. ŠD

2004/2005

17

407

4

2005/2006

18

408

4

2006/2007

18

409

4

2007/2008

18

412

4

Historie naší školy sahá až do roku 1890, kdy bylo rozhodnuto o ustavení měšťanské školy. Ke slavnostnímu vysvěcení budovy čp. 276 došlo 20. září 1891. Ve své historii prošla několika rekonstrukcemi, poslední rozsáhlejší proběhla v r. 1977. V r. 1967 k ní byl přistavěn polytechnický pavilon a v r. 1984 nová velká tělocvična. Budova 1. stupně (tzv. pavilon KORD) v Příčné ulici 846 byl uveden do provozu v r. 1983. Naše škola je umístěna v centru města s dobrou vzdáleností od autobusového a vlakového nádraží. Asi jedna třetina našich žáků dojíždí do Podbořan z blízkého okolí, např. z Blšan, Soběchleb, Malé Černoci, Velké Černoci, Pšova, Sýrovic, Očihova, Vroutku, Krásného Dvora, Podbořanského Rohozce, Kněžic, Letova, Valče v Čechách, Petrohradu.

3

2.2

Vybavení školy

Škola disponuje dvěma tělocvičnami. Malou, umístěnou v hlavní budově, a velkou, což je přístavba hlavní budovy, kde probíhají převážně všechny hodiny tělesné výchovy. Od školního roku 2005/06 využíváme společně s ostatními školami ve městě nově zrekonstruované moderní hřiště s umělým povrchem pro výuku atletiky a míčových her. Jeho poloha je v blízkosti školy. V budově 1. stupně v Příčné ulici se žáci učí ve velkých třídách, které dovolují některé aktivity přesouvat na koberec, případně zřizovat relaxační koutky. V hlavní budově je šest kmenových tříd spíše menších rozměrů, což limituje jejich vybavenost nábytkem, např. na uložení pomůcek. Další tři větší kmenové třídy slouží početně silnějším třídám. Dále je zde odborná pracovna výtvarné výchovy, přírodopisu, informatiky (18 žákovských počítačů + 1 učitelský připojených na internet a interaktivní tabule) a od školního roku 2006/07 nově zrekonstruovaná odborná učebna pro výuku fyziky a chemie s moderní digestoří a datovým projektorem. Počítač s připojením na internet je k dispozici také v odborné pracovně F-Ch, v pracovně Př a v jedné kmenové třídě, kde probíhá mimo jiné výuka zeměpisu. V současné době je v přípravě projektová dokumentace na výstavbu nové nástavby budovy 1. stupně, tzv. Kordu. Cílem je zlepšit prostorové podmínky pro činnost školní družiny, pro výuku pracovních činností a rozšířit počet odborných pracoven o učebnu hudební výchovy, zeměpisu a cizích jazyků s odpovídajícím materiálním vybavením. Jako ideální se jeví propojení obou budov školy spojovací chodbou. Po dokončení stavby plánujeme vybudovat odpočinkové zóny a herní prostory na zbylém pozemku v okolí školy. Žáci mají možnost navštěvovat nově zřízenou školní knihovnu umístěnou v hlavní budově, kde je k dispozici počítač s připojením na internet. Snažíme se podle finančních možností obnovovat kabinety novými a moderními pomůckami pro výuku, průběžně dokupujeme výukové programy a obnovujeme počítačové vybavení ve škole. Kromě dvou napevno nainstalovaných datových projektorů má škola ještě další dva přenosné a dva notebooky. Od roku 2001 se postupně rekonstruovala sociální zařízení v obou budovách školy i ve školní jídelně, kde byla nutná zásadní přestavba. Ve škole i školní jídelně je v prostorách umýváren před WC zavedena teplá voda. Škola nabízí řadu volnočasových aktivit, s ohledem na zájmy žáků a dobré sportovní zázemí převážně sportovních. Od školního roku 2007/08 jsme rozšířili služby ve školní jídelně, kdy si strávníci mohou vybírat ze dvou druhů jídel a lístkový systém byl nahrazen čipovým. Zákonní zástupci žáků mají možnost komunikovat se školou mimo jiné prostřednictvím školních webových stránek, kde jsou uvedené kontakty na všechny pedagogy.

2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor má 30 členů, z toho 25 učitelů, 1 asistentku pedagoga pro žáka se zdravotním postižením a 4 vychovatelky. Dvě vychovatelky pracují na částečný úvazek i jako učitelky. Kvalifikační podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb. z 25 učitelů nesplňují 4 učitelé, přičemž dva z nich dokončují VŠ, jeden učitel splňuje podmínky

4

prominutí získání vysokoškolského studia (má bakalářské vzdělání a dlouholetou pedagogickou praxi). Dvě učitelky 1. stupně vystudovaly speciální pedagogiku. Kvalifikovanost ve školní družině je 100 %. Psychologické a speciálně pedagogické služby škola zajišťuje ve spolupráci s PPP v Žatci a SPC v Žatci, v oblasti logopedické péče spolupracujeme se Speciální základní školou pro žáky s vadami řeči v Měcholupech u Žatce. Učitelé postupně procházejí semináři zaměřenými na činnostní učení, účastní se prázdninové Letní tvořivé školy. Zúčastnili se také seminářů zaměřených na problematiku emoční a sociální inteligence v rámci projektu ESRO (emoční a sociální rozvoj osobnosti).

2.4 Charakteristika žáků Většina žáků naší školy jsou děti pocházející přímo z Podbořan, dojíždí asi jedna třetina žáků. Běžně integrujeme žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, máme zkušenosti s integrací sluchově a zrakově postižených žáků i s integrací žáků s omezenou schopností pohybu.

2.5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Od roku 2005 jsme zapojeni v celonárodní síti tzv. Tvořivých škol, snažíme se do výuky maximálně zařazovat prvky činnostního učení. V roce 2005 se naše škola přihlásila do projektu ESRO (emoční a sociální rozvoj osobnosti), jehož cílem je mimo jiné přispět k osobnostně a sociálně orientovanému vzdělávání a výchově, vybavit pedagogy kompetencemi a dovednostmi z oblasti emočního a sociálního rozvoje osobnosti. V současné době je naše škola zařazena v síti škol ESRO. Od roku 2008 jsme členy Klubu ekologické výchovy (KEV), jelikož se chceme více zaměřit na problematiku environmentální výchovy a účastnit se projektů s touto tematikou. V roce 2008 se stal vyvrcholením environmentální problematiky celoškolní projekt Den Země, v roce 2009 projekt Voda. Od roku 2008 je škola zapojena do projektu Recyklohraní zabývajícího se problematikou třídění odpadu – správně třídit odpad se učí žáci celé školy. V lednu 2010 byl škole propůjčen na léta 2010 - 2012 Klubem ekologické výchovy na MŠMT ČR u příležitosti dekády OSN „Vzdělávání pro udržitelný rozvoj“ titul ŠKOLA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 1. STUPNĚ. Spolupráci zejména v oblasti sportovních aktivit rozvíjíme se školou v družebním městě Ehrenfriedersdorf v SRN.

2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Rodiče jsou o průběhu vzdělávání svých dětí informováni průběžně v žákovských knížkách, na třídních schůzkách nebo konzultacích jednotlivých učitelů. Školu mohou rodiče žáků navštívit kdykoliv po vzájemné dohodě s vyučujícím. Rodiče jsou o činnosti školy informováni také prostřednictvím webových stránek školy. Pro veřejnost pořádáme dny otevřených dveří. Při škole pracuje Sdružení rodičů a přátel školy, které se podílí na přípravě a financování některých školních i mimoškolních aktivit pro žáky. Ve spolupráci se

5

SRPŠ jsme založili tradici pořádání školního plesu, kde se učitelé i rodiče mohou setkat neformálně. Školská rada podporuje vedení školy při realizaci kroků vedoucí k zlepšení podmínek žáků i učitelů ve škole. Úzce spolupracujeme s obcí, zejména s odborem životního prostředí a odborem sociálním a zdravotním MěÚ v Podbořanech, dále s Kulturním domem v Podbořanech, kde se konají kulturní pořady pro žáky a kde také žáci naší školy vystupují se svým kulturním programem pro veřejnost, tradicí se zde stala vystoupení v čase předvánočním a v závěru školního roku. Pravidelně navštěvujeme s pásmem písniček a pohádek při různých příležitostech Dům s pečovatelskou službou v Podbořanech, Dům pro seniory v Podbořanech a obě mateřské školy ve městě. Samozřejmostí pro naši práci je spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Žatci a Speciálním pedagogickým centrem v Žatci, zejména v oblasti péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy „Ve školách vše sloužiti má i pomáhati budoucímu životu“ (J. A. Komenský)

Východiska k tvorbě ŠVP a jeho filozofie Název našeho ŠVP DUHA není nahodilý. Skládá se z počátečních písmen slov dovednosti, učení, hra, aktivita. Vyjadřujeme tím to, že učení bude z velké části probíhat formou tvořivé hry, což vede k aktivitě žáků a přispěje k jejich vybavení životními dovednostmi. Chceme být školou pro všechny žáky, pro žáky různých schopností a předpokladů. Náš ŠVP tak nepočítá se specifickým zaměřením ve smyslu profilace předmětů. Není primárně zaměřen na formální úpravy vzdělávacího systému školy, nejedná se tedy o program zevně organizační, pořádkový, ale vnitřně metodický, psychologický. Jeho ráz závisí v prvé řadě na způsobu vyučování. Za hlavní úkol považujeme utvářet samostatné myšlení žáků, jejich vůli a schopnosti. K jeho splnění se vydáváme cestou proměny zejména vnitřní atmosféry školy a kladení důrazu na činnostní učení. Proto jsme vstoupili do sítě škol ESRO a do sítě Tvořivých škol, inspirujeme se v programu Tvořivé školy. Respektujeme přirozené potřeby žáků a individuální úroveň jejich zrání a učení. Snažíme se, aby si děti ze školy odnášely jak potřebné trvalé vědomosti a kompetence, tak pozitivní motivaci pro celoživotní vzdělávání. Současná doba potřebuje lidi tvořivé, iniciativní, schopné se rychle rozhodovat a orientovat v problémech a řešit je, lidi, kteří jsou schopni komunikace a práce v týmu, lidi, kteří jsou si vědomi své vlastní hodnoty. Náš ŠVP by měl žákům pomoci získat základy potřebné k tomu, aby se takovými lidmi stali. Atmosféra školní práce zdůrazňuje především pozitivní vztah mezi učitelem a žákem. Žák je aktivním subjektem výchovně vzdělávacího procesu, ve kterém vždy sledujeme dva základní cíle – výchovný a vzdělávací. Cílem výchovným je naučit žáka eticky nejlepším způsobem jednat a dát mu prostor pro osvojení si souboru potřebných kompetencí pro takovéto jednání.

6

Cílem vzdělávacím je dosáhnout, aby si žák osvojil soubor základních vědomostí ve vzájemných vazbách, při zdůraznění jejich aktivního logického a správného používání v široké praxi a při řešení problémů. Příznivé atmosféře ve vyučování napomáhá schopnost učitele docílit, aby:  činnosti při vyučování měly klidný průběh;  žák pracoval svým tempem a postupně je podle svých maximálních možností přizpůsoboval tempu třídy;  žáci neprožívali pocity úzkosti, strachu, křivdy ;  zpětná vazba „žák – učitel“ byla využívána v každé vyučovací hodině, neboť upozorňuje na prvopočáteční problémy žáka, které je možné řešit vhodnou diferenciací průběžně a individuálně přímo ve vyučování;  žáci dostávali dostatečný prostor na pochopení učiva a jeho procvičení; Záměr pozitivní změny v atmosféře školy vyžaduje od vyučujících zamýšlet se nad svojí výchovnou prací, proto formulují svou pedagogickou činnost z různých pohledů: Přístup učitele k žákovi:  ke každému je třeba přistupovat s úctou, s náklonností, s vírou v jeho síly a možnosti, s patřičnou pozorností  se zásadovostí v případě, že se v chování žáka objeví odchylky od běžných norem Příznivé mikroklima ve třídě se utváří:  již příchodem učitele – tónem, jakým třídu osloví  řečí učitele – je-li klidná, ale bez lhostejnosti  schopností vést žáky tak, aby se nebáli zkoušení a sami své vědomosti prezentovali  tím, že žák dostává možnost vyjádřit se k učenému a že je mu dáván prostor ukázat to, co si sám připravil Máme-li dítě naučit dobrým způsobům jednání, musíme je průběžně vést k poznání základních etických principů. Uvědomujeme si, že každé dítě usiluje o pěkné citové zážitky, vybírá si ty hodnoty, které jsou pozitivní, a proto usilujeme o to, abychom ve škole dali žákům mnoho zážitků citově kladné povahy. Tím přispějeme k tomu, že v celkovém charakteru cítění dítěte nabudou převahu tendence tvůrčí – optimismus, radost, jistota. V naší škole by ve vyučování i mimo něj měl být prostor pro dostatek dětské radosti. Hlavními záměry našeho školního vzdělávacího programu jsou:  výchova kulturního člověka, kterému záleží na kvalitě jeho života, který si dokáže nalézt uplatnění v životě  výchova člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce  výchova ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka  výchova člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví a aktivně usilujícího o jeho upevňování a ochranu  výchova člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně a citlivě reagujícího v konkrétních praktických životních situacích  výchova člověka hledajícího, svobodně jednajícího, s touhou dále se vzdělávat a zlepšovat kvalitu svého života

7



příprava na celoživotní vzdělávání

Považujeme za základní tyto didaktické zásady:  probouzení zájmu o vzdělávací činnost a poznávání  podněcování aktivní účasti žáka činnostmi ve vzdělávacím procesu  využívání zkušeností žáka a vytváření kompetencí pro užití osvojovaného učiva v běžné životní praxi 1. Probouzet zájem žáka znamená vyučovat zajímavě. Toho dosáhneme, bude-li vyučování: a) názorné Největší hodnotu má přímý názor v rukou každého žáka. Přímým názorem jsou např.  skutečné předměty  kreslené názory  modely  náčrty a diagramy  demonstrační obrazy, mapy aj. K názoru je třeba se vracet a stále se přesvědčovat, zda žáci učivu porozuměli. b) pochopitelné Vyučování bude pochopitelné, když žák všemu učivu správně porozumí.  Je třeba vhodně volit obsah učiva a způsob práce ve škole  Je třeba zůstávat u prvopočátků učiva, až je řádně pochopeno. Totéž učivo se opakovaně probírá v nových situacích a s různými činnostmi.  Je třeba: - postupovat zvolna, - stále se přesvědčovat, jak žáci nové učivo pochopili a jak ho zvládají, - abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem. c) odpovídající příslušnému stupni vývoje žáka Je třeba znát psychický vývoj dítěte a respektovat ho. 2. Činnostmi podněcovat aktivní účast žáka v procesu vzdělávání: a) dítě se aktivně účastní vyučování, b) využíváme zkušeností žáků, c) vyhýbáme se dlouhým výkladům, d) neděláme nic z toho, co mohou udělat žáci sami, e) dopřejeme žákům radost z úspěchu při vlastní práci, f) snažíme se o to, aby žáci sami poznatky objevovali. 3. Vytvářet kompetence pro praxi: a) při výuce využíváme zkušeností žáků ze života, b) učíme žáky, aby poznatky a dovednosti získané v jednom vyučovacím předmětu uměli využít i v jiných předmětech c) informujeme žáky, jak lze získané poznatky využít v praxi Didaktikou našeho programu prolínají další zásady:  Vyučování zakládáme na přirozených situacích a učební látce potřebné v životě k dalšímu vzdělávání a uplatnění se.

8



Vyučování přizpůsobujeme individualitám žáků. Chceme docílit toho, aby naše škola umožňovala individuální uplatnění každému žákovi.  Vyučování je založeno na samostatné činnostní práci žáků, učitel je žákovi rádcem a oporou, pomáhá žákům překonávat nesnáze.  Vyučování má charakter nejen vzdělávací, ale i výchovný.  Vycházíme ze zájmu žáků motivovaných pro dobrou školní práci, podněcovaných ke snaze se co nejlépe připravit do života.  Snažíme se uchovat ty hodnoty, které vyrostly v našem českém prostředí, jsou ověřeny zkušenostmi mnoha vynikajících pedagogů i vědeckým bádáním.  Chceme mít školu založenou na radostné žákovské práci. Její hybnou silou bude vzbuzování zájmu žáků o učení. Naši školu orientujeme na všestranný rozvoj osobnosti žáka, rozvoj jeho zděděných i získaných dispozic. Přitom dbáme, aby žáci nebyli ve škole přetěžováni. Víme, že dítě je proto dítětem, aby se připravilo na život dospělého člověka. V dětské psychologii je často zdůrazňováno: „Čím déle žák zůstává dítětem, tím úplnějším se stane jeho vývoj.“ Pro zdravý psychologický vývoj žáků je třeba, aby neprožívali školní léta jen přepínáním paměti a přemírou povinností. Dbáme proto na dětské zájmy, vycházíme z nich a využíváme je. Dětská reakce a zájem ukazují, čím je dítě osloveno, co na ně působí. Dbát na dětské zájmy ale neznamená vyhovovat každému nápadu. Dětské touhy je třeba usměrňovat, probouzet vztah k pozitivním hodnotám a tím dítě vychovávat a zdokonalovat. Žákům necháváme vždy prostor k tomu, aby mohli zaujímat svá stanoviska. Zdůrazňujeme individualizované a kolektivní učení. Individualizovaným učením rozumíme kteroukoliv formu vyučování, při níž rychlost, kterou žák postupuje při osvojování vědomostí, závisí jen na jeho schopnostech a na jeho práci (činnostech). Uplatňujeme též výuku kolektivní, činnostní učení do tohoto způsobu práce však často vnáší individualizaci. Učitel má možnost individuálně sledovat žáky, neboť při manipulaci s věcmi se zobrazuje mysl žáků přímo před každým z nich. Může tak přizpůsobit postup výuky pozorované individuální práci žáků. Vede žáky k hovoru o pozorovaném jevu (problému), tím se mnohé objasní i ostatním spolužákům. Velký význam má také to, že nikdo není izolován. Vzájemná nápodoba činností a vyjadřování mezi žáky zefektivňuje vyučování. Vlastní činnosti zařazujeme do výuky krátce a často v různých formách, aby upoutaly pozornost všech žáků, vedly dříve či později k znovuobjevení poznatku, k pochopení učiva a jeho dobrému zvládnutí. Předchází se tak bezduchému memorování látky naučené zpaměti bez porozumění. Kolektivní individualizovaná výuka s využitím činností žáků a zpětné vazby přináší do vyučovacích hodin přirozenou potřebu diferenciace a skupinové práce. Při hovoru o pozorovaném jevu jsou kladeny otázky nejen učitelem, ale i žáky navzájem. Činnostní učení umožní postupně každému žákovi, aby pocítil uspokojení nad svými dosaženými výsledky. Vědomí úspěchu je pak každému vzpruhou k překonávání překážek. Škola musí umožnit každému žákovi takový tělesný a duševní vývoj, jakého je schopen. Způsob a míra žákova rozvoje se neposuzuje jen podle míry vědomostí, ale zejména podle toho, s jakou jasností a jistotou dovede žák myslet, své myšlenky vyjadřovat a řešit úkoly z praktického života, jak se vyvíjí jeho osobnost ve své mnohostrannosti.

9

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie

Strategie jsou rozčleněny podle toho, kterou z klíčových kompetencí rozvíjejí přednostně, je však pochopitelné, že některé výchovné a vzdělávací strategie mohou současně směřovat k více klíčovým kompetencím I. Strategie směřující ke kompetenci k učení           

zařazujeme do výuky činnostní učení vedeme žáky ke kooperaci během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací z různých zdrojů (tištěné, elektronické) využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty, podněcujeme jejich tvořivost umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry individuálním přístupem k žákům zvyšujeme jejich šanci prožít úspěch žáky vedeme k samostatnému organizování některých akcí mimo vyučování žáci mají možnost účastnit se různých soutěží, olympiád

II. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů        

vedeme výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si také dokázali obhájit umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy – Kalibro, matematický Klokan při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení žákům nebráníme při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží žáci jsou úměrně svému věku vedeni k používání internetu

III. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní   

začleňujeme metody kooperativního učení, důraz klademe na týmovou práci vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory, učíme je obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout názor druhého 10

  

žáci mají možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů ve výuce uplatňujeme brainstorming, simulace, hraní rolí

IV. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální         

na tvorbě třídních pravidel se podílejí sami žáci žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování učíme žáky odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky žáci mají možnost vyjadřovat se ke školnímu řádu přes žákovský parlament žákovský parlament pravidelně jedná s ředitelkou školy od prvního ročníku zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci od žáků vyžadujeme rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu – dvojice, skupiny, třídy využíváme diskuse a prezentace názorů žáků výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí)

V. Strategie směřující ke kompetenci občanské         

v jednotlivých třídách žáci společně stanovují pravidla chování vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů žáky vedeme ke třídění odpadů vyžadujeme, aby se k obsahu školního řádu žáci vyjádřili prostřednictvím svých zástupců v žákovském parlamentu hledáme se žáky společné řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu – vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy či školního řádu umožňujeme žákům vznášet připomínky ke školnímu řádu přes žákovský parlament na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí pořádáme sportovní soutěže, a to i ve spolupráci s ostatními školami ve městě (Olympijský den, Svatováclavský pohár, Vánoční laťka), vystupujeme pro seniory, mateřské školy i veřejnost nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kroužky) pro trávení volného času

VI. Strategie směřující ke kompetenci pracovní    

stanovování (pokud možno vyvozování s žáky) pravidel pracovních postupů při všech činnostech žáků ve škole (z hlediska bezpečnosti a funkčnosti) systematické vedení žáků k řádnému plnění všech povinností a závazků žáka motivujeme k co nejaktivnějšímu zapojení v předmětu pracovní činnosti upřednostňujeme formu skupinové a individuální práce, projektovou činnost

11

   

vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci výuku doplňujeme o exkurze umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravě akcí pro ostatní spolužáky i pro veřejnost zapojujeme žáky do přípravy školních projektů

Rozpracování klíčových kompetencí žáka na konci 5. a 9. ročníku 1. Kompetence k učení 5. ročník  Dokáže ze zadání vyjmout základní sdělení i tvrzení k tématu (úloze) a porovnává je, rozeznává odlišnosti s pomocí učitele.  Umí získat informace ze základních, věku dostupných zdrojů (encyklopedická kniha, atlas, časopis, primární vyhledávání na internetu atd.).  Zvládá praxi zápisu z učební látky pro následnou domácí práci, dodržuje úpravu, grafické třídění, umí zpracovat poznámky z učebnice (spoluúčast pedagoga), s pomocí učitele zpracuje poznámky z různých zdrojů.  Při sebehodnocení se žák pokouší posuzovat své výsledky a objevovat své rezervy. 











Čte s porozuměním, reprodukuje konkrétní obsah poznaného.

 2. Kompetence k řešení problémů 5. ročník  Společně s učitelem analyzuje problém (vyhledání, pojmenování, co způsobilo situaci, analogie ze života). 





Řeší s učitelem úlohy, problémové situace.

12

9. ročník Již umí sám vyhledat základní informace, pojmenovat hlavní myšlenky, analyzovat a informace stručně shrnout. K získání a výměně informací účelně využívá různé informační a komunikační prostředky, vybírá nejvhodnější dle situace a okolností. Již sám zaznamenává a vytváří zápis z učební látky, pracuje s myšlenkovou mapou.

Samostatně zaujímá stanovisko k učebním výsledkům, zná své slabiny a hledá cestu k jejich odstraňování. Získané poznatky z četby – studia propojuje do mezipředmětových souvislostí. Je vybaven základy finanční a ekonomické gramotnosti. 9. ročník Již rozpoznává příčinu, uvědomuje si následek, možná rizika při řešení a posuzuje problém z různých úhlů (empaticky). Samostatně řeší úlohy, jednodušší problémové situace, vyhledává souvislosti, pokouší se vyvracet či potvrzovat hypotézy.





Zamýšlí se nad problematikou vztahů ve třídě, nad problémy obce, diskutuje o nich, přemýšlí o jejich nápravě. S pedagogem prožije metodu experimentu a ověření.



Navrhuje školním regionu.



Provádí složitější experiment, na základě empirie vyvozuje závěry.

řešení problémů ve prostředí, bydlišti,

3. Kompetence komunikativní 

  

 

 

5. ročník Dbá na čistotu mluvy a dle osnovy vystoupí před třídu se sdělením (o knize, zážitku, učebním tématu).



Osvojuje si správné termíny a výstižné výrazy, jež souvisejí s daným tématem. S pomocí učitele při popisu či vyprávění sestaví osnovu a reprodukuje text. Připraví si a dokáže vystoupit s formou prezentace pro diváky/posluchače, alespoň v jedné formě (báseň, píseň, tanec, atd.). Ústní projev má zřetelný a hlasitý.



Komunikuje písemnou formou (vzkaz, přání atd.) i telefonicky (včetně krizových čísel a formulace hlášení mimořádných situací). Osvojuje si komunikační dovednosti v oblasti služeb.



Učí se správně chovat v krizových situacích.



 

Prezentuje se na základě přípravy, ale s náročnějším repertoárem než na 1. stupni.



Dbá na výraznou mluvu, dynamiku, přizpůsobení adresátovi. Ovládá všechny komunikační formy včetně moderních technologií (internet, e-mail).



13

9. ročník Kultivovanou formou jazyka zpracovává referát, zvládá jeho přednes, reaguje odpověďmi, obhajobou stanoviska. Vyjadřuje se výstižně a souvisle, dovede vyhledat k přejatým slovům český ekvivalent. Samostatně sestaví osnovu a reprodukuje text.

Na modelových situacích zvládá různé „životní transfery“ komunikace. Chová se správně v krizových situacích a učí se poskytovat adekvátní první pomoc.

4. Kompetence sociální a personální 



5. ročník Zná svůj úkol ve skupině, svoji roli, upraví si místo a připraví pomůcky, dodržuje termín, učí se spolupráci.



Při realizaci práce ve skupině plní jednoduché úkoly, žádá pomoc od spolužáků a pomoc sám poskytuje, radí se s učitelem, učí se hledat ve „zdrojích“. Stanoví pravidla práce ve skupině a respektuje je. Váží si výsledků práce skupiny i práce jiných.





Zaujímá hodnotící k dílu i práci skupiny.

stanovisko



 

Chová se v duchu fair-play. V anketách/kvízech/testech se snaží poznat stránky své osobnosti. Učí se přijímat kritiku i radu, dokáže se omluvit.

 

 



 



14

9. ročník Již spojuje práci ve skupině s metodami řešení problémové situace (náročnější zadání), zajistí podmínky (nástroje, materiál), komunikuje se členy týmu, dodržuje pravidla, je veden k zodpovědnosti. Při potížích hledá se spolužáky ve skupině chybu a analyzuje příčinu.

Stanoví pravidla práce ve skupině a respektuje je. Podílí se na rozhodování o osudu výsledného díla (výrobku) – výstavka atp. Hodnotí práci svého týmu podle kritérií (vytvořeny pedagogem či skupinou). Chová se v duchu fair-play. V anketách/kvízech/testech poznává stránky své osobnosti. Učí se přijímat kritiku i radu, dokáže se omluvit.

5. Kompetence občanská 



5. ročník Chápe, že druzí mohou mít jiný názor a že je třeba hledat odpověď „proč“?, také ho respektovat.



Je veden k empatii, uvažuje, jak by se k jevu, procesu, události, problému, vyjádřil někdo jiný … Seznamuje se s pravidly soužití společenství (třídy, zájmového útvaru, školy), dodržuje je, seznamuje se s hranicemi norem a také s důsledky z jejich překročení, z nedodržení těchto pravidel Snaží se aktivně pomáhat svým blízkým (kamarádovi, spolužákovi, rodičům, učiteli atd.) slovem i činem. Učí se chránit životní prostředí.





Zná krizová telefonní (přivolání pomoci).

čísla





Má znalosti o místě, kde žije (historie, ochrana památek, příroda, atd.). Zúčastňuje se kulturních akcí v místě školy, také se osobní podílí na akcích environmentální výchovy.













Podílí se na tvorbě školních norem – má právo návrhu (třídní samospráva, žákovský parlament) a chová se podle nich.



Pomáhá svým blízkým.



Posuzuje potřeby a nároky rodiny z hledisek úspor i vztahu k ochraně životního prostředí. Ovládá postupy zásad chování při krizových situacích.



15

9. ročník Svůj názor je schopen konfrontovat s odlišným (předkládat argumenty), ale také tolerovat, přijmout lepší či jiná řešení. Posuzovaný jev posuzuje a hodnotí z různých úhlů.

Vytváří si vztah ke kultuře a historii nejen místa bydliště, ale celé vlasti. Zúčastňuje se kulturních akcí v místě školy, osobně se podílí na akcích environmentální výchovy, účastní se exkurzí.

6. Kompetence pracovní  





   

5. ročník S pomocí učitele se učí plánovat, připravovat k pracovní činnosti. Již umí určit, jaké pracovní nástroje bude k činnosti potřebovat a také zná základní materiály. Pracuje podle určeného postupu, spolupracuje rovněž se spolužákem či učitelem, radí se s nimi. Zamýšlí se nad možnou úsporou materiálu, energií i nad vlivem na životní prostředí.

 

9. ročník Rozvrhuje práci do jednotlivých kroků. Sám vybírá potřebný materiál a používá vhodné nástroje.



Pracuje podle návodu, dokáže ho upravit podle podmínek.



Sám dokáže spočítat reálnou úsporu (životní transfer) a navrhne opatření k ochraně životního prostředí. Zná bezpečnostní pravidla pro práci ve škole i doma. Provede vyhodnocení svého osobního portfolia. Absolvuje test zaměřený na průzkum vloh pro budoucí profesní orientaci. Porovná profesní záměr z 1. stupně s realitou v 9. ročníku.

Seznamuje se s bezpečnostními pravidly při práci. Pracuje se svým osobním portfoliem. Rozlišuje obory lidského konání.



Do portfolia uvede, jaké povolání by chtěl vykonávat (tužbu).



 

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení a chování. Ve škole integrujeme převážně žáky s dyslexií, dysgrafií, dysortografií, lehkou mozkovou dysfunkcí, ale zkušenosti máme i s integrací žáků se sluchovým a zrakovým postižením a s integrací žáků se sníženou schopností pohybu. Ve všech případech spolupracujeme se školským poradenským zařízením. Se žáky pracujeme na základě doporučení obsažených ve zprávách z těchto zařízení, žáci s poruchami učení mají možnost navštěvovat dyslektickou doučovací skupinu, kde se menšímu počtu žáků individuálně věnuje zkušená učitelka. Většina pedagogů prošla semináři zaměřenými na práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, dvě učitelky mají vystudovanou speciální pedagogiku. Zdravotním znevýhodněním se rozumí zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. V těchto případech uplatňujeme individuální přístup k žákovi, v případě dlouhodobé nemoci záleží rovněž na domluvě s rodiči, 16

jakou formu bude mít učitelova pomoc. Škola rovněž nabízí možnost odložení celkové klasifikace dle platné právní úpravy. Pro žáky se zdravotním oslabením, kteří se nemohou účastnit běžné tělesné výchovy, nabízíme zdravotní tělesnou výchovu. Sociálním znevýhodněním je a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. V případě, že ve škole bude vzděláván žák, který pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí, bude škola maximálně úzce spolupracovat zejména s orgánem sociálně právní ochrany dětí při MěÚ, osvědčily se osobní schůzky sociálních kurátorů s třídními učiteli, výchovnou poradkyní i ředitelkou školy. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vypracováváme individuální vzdělávací plán, podle kterého se bude se žákem pracovat a který obsahuje závěry a doporučení z vyšetření ve školském poradenském zařízení, způsoby reedukace, pomůcky a další údaje dle platné právní úpravy. V případě potřeby doplňujeme individuální vzdělávací plán dohodou o formě podílu žáka a spolupráce se zákonnými zástupci. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy, zákonný zástupce má možnost požádat o slovní hodnocení. Podrobněji je hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami popsáno v kapitole Hodnocení žáků.

3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádné nadaných V současné době nemáme ve škole diagnostikovány žáky s mimořádným nadáním, pro které bychom vytvářeli na základě závěrů odborného vyšetření individuální vzdělávací plán. Učitelé však s ohledem na individuální možnosti každého žáka diferencují náročnost úkolů, čímž mohou přispět k včasnému odhalení mimořádného nadání žáka a následně dát podnět k vyšetření v poradenském pracovišti. Počítáme s tím, že v případě, že se mimořádné nadání u některého dítěte diagnostikuje, budeme mu zadávat takovou práci, která bude rozvíjet úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání, případně bude navštěvovat výuku ve vyšším ročníku.

3.5

Začlenění průřezových témat

Průřezová témata ve školním vzdělávacím programu představují aktuální problémy současného světa. Tematické okruhy průřezových témat umožňují propojení vzdělávacích oborů, procházejí napříč vzdělávacími oblastmi. Z tohoto důvodu průřezová témata integrujeme do vyučovacích předmětů, nevytváříme pro ně samostatné vyučovací předměty. Zařazení jednotlivých tematických okruhů průřezových témat je součástí charakteristiky vyučovacích předmětů a jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vzdělávacích obsahů předmětů. Pro lepší orientaci uvádíme v této části přehled průřezových témat a jejich tematických okruhů zařazených do ročníku a předmětu v tabulkách zvlášť pro 1. stupeň a zvlášť pro 2. stupeň. Integraci průřezových témat do předmětů budou doplňovat projekty. 17

Průřezová témata

1. stupeň Ročníky 1. – 5.

Tematické okruhy průřezového tématu 1.

Osobnostní a sociální výchova (OSV)

Výchova demokratického občana (VDO)

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)



Osobnostní rozvoj



Sociální rozvoj



Morální rozvoj



Občanská společnost a škola



Občan, občanská společnost a stát



Formy participace v politickém životě



Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování



Evropa a svět nás zajímá



Objevujeme Evropu a svět



Jsme Evropané

2.

3.

4.

5.

Hv

Hv

ČaS,Hv

ČaS, Hv

Čj, ČaS

Čj, ČaS, Hv

Čj, ČaS, Hv

Čj, ČaS, Hv

ČaS

ČaS

ČaS, Čj, Aj

ČaS, Čj, Aj

Hv

Hv

občanů

Čj

18

Hv, Aj

Multikulturní výchova (MKV)

Environmentální výchova (ENV)

Mediální výchova (MEDV)



Kulturní diference

Hv, Čj



Lidské vztahy



Etnický původ



Multikulturalita



Princip sociálního solidarity



Ekosystémy



Základní podmínky života



Lidské aktivity a životního prostředí



Vztah člověka k prostředí



Kritické čtení a mediálních sdělení



Interpretace vztahu sdělení a reality



Stavba mediálních sdělení

Vv,

Vv

Vv

Vv

Hv

Vv

Vv

Aj

Aj, Čj

Aj

Vv

Vv

Vv, ČaS

Vv, ČaS

Pč

Pč

Pč, Vv

Pč, Vv

Vv

Vv

Vv

ČaS, Vv

ČaS, Vv

Čj

Čj

Čj

smíru

a

Pč

problémy Vv

Vv

vnímání mediálních

19

Čj

Čj

Čj



Vnímání sdělení

autora



Fungování a společnosti



Tvorba mediálního sdělení



Práce v realizačním týmu

vliv

mediálních médií

Hv

ve

Hv

Čj

Hv Čj Aj, Čj

Hv

20

Hv

Hv

Čj, Hv

Průřezová témata

2. stupeň Ročníky 6. – 9.

Tematické okruhy průřezového tématu 6.

Osobnostní a sociální výchova (OSV)

Výchova demokratického občana (VDO)

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)

7.

8.

Vv, Vv, VZ, Vv, SVS,Pč,Ch, VO, Aj, Rj Aj, Čj Rj Hv, VO, VZ, Hv, Vv Hv, Vv, Pč, Aj, Vv, Aj, Čj, Tv VZ, Př, Rj Tv, Rj



Osobnostní rozvoj



Sociální rozvoj



Morální rozvoj

Vv, Čj



Občanská společnost a škola

VO, Čj



Občan, občanská společnost a stát



Formy participace v politickém životě



Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování



Evropa a svět nás zajímá

Př, Aj, Vv



Objevujeme Evropu a svět



Jsme Evropané

občanů

21

Vv, VO

9. Vv, Rj Hv, Vv, Pč, Rj

Vv

Vv

D

VO, D

Ch

VO

VO, Z Tv, VO

Tv, Z

Př, Z, Vv, Aj, D, Rj

Př, Z, Aj, Ch, Vv, Rj

Př, Ch, D, Vv, Rj

Aj, Čj, Vv

Vv, Z, Př, Aj

Aj, Vv, Z

Aj, Vv, VO

Aj

Z, D

Z, Ch, SVS

Z, D, VO

Multikulturní výchova (MKV)

Environmentální výchova (ENV)

Mediální výchova (MEDV)



Kulturní diference

VO, Čj

SVS, Rj

Vv, Čj, Rj

Aj, Vv, Rj



Lidské vztahy

Aj, Čj

D, VO

Aj



Etnický původ

Z, Hv

Z, VO, Hv

Z, Hv

Z, Hv

Aj

Aj, D, VO, Rj

Vv, Rj

Aj, Vv, Rj



Multikulturalita



Princip sociálního solidarity



Ekosystémy

Př, Z, Vv

Př, Vv

Př

Př



Základní podmínky života

Př, Z, D, Vv

Vv

Př, Ch, Vv

Vv



Lidské aktivity a životního prostředí

Př, Z, Vv

Př, Vv

Př, Ch, Z, D, Vv, Aj

D, Ch, Z, F, Vv



Vztah člověka k prostředí

Z, Ch, Čj, Vv

Př, Ch, Vv, VO



Kritické čtení a mediálních sdělení

Aj, Rj

Čj, F, Ch, Rj



Interpretace vztahu sdělení a reality



Stavba mediálních sdělení

smíru

a

problémy

VO

Př, Vv, VO, D, Př, Tv, Čj Vv vnímání

mediálních

VO, Aj Čj Aj

22

Aj, Rj

Vv, Čj Aj

Čj



Vnímání sdělení

autora



Fungování a společnosti



Tvorba mediálního sdělení



Práce v realizačním týmu

vliv

mediálních médií

ve

Čj

Vv

Čj

VO

Aj

Čj

Vv Čj

23

Vv

Vv, Čj Čj

4. Učební plán 4.1 Tabulace učebního plánu 1. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět

Vzdělávací obor

Vyučovací předmět

Český jazyk a literatura


Cizí jazyk

Anglický jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

Matematika

1.roč. 2.roč. 3.roč. 4.roč. 5.roč. 8+1 8+1

7+2 6+1

Z toho disponibilní

součet Celkem za oblast

6+1

6

41

3

0

9

4+1

5

25

25

50 0

0

4+1 4+1

3

3

4+1 4+1

Informatika

0

0

0

0

1

0

1

1

Člověk a jeho svět

Člověk a jeho svět

2

2+1

2

3+1

3+1

3

15

15

Hudební výchova

Hudební výchova

1

1

1

1

1

0

5

Umění a kultura

12 Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

0

7

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

0

10

10

Člověk a svět práce


Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

0

5

5

Celkem

21

22

24

25

26

14

118

118

24

2. stupeň Vzdělávací oblast

Jazyk a jazyková komunikace

Vzdělávací obor

Vyučovací předmět

6.roč.

7.roč.

8.roč.

9.roč.

Z toho disponibilní

Celkem



4

4

3+1

4+1

2

17

3/3

3/3

3/3

3/3

0

12

Cizí jazyk

Anglický jazyk Německý jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

součet za oblast

29

Matematika a její aplikace

Matematika

4

4

3+1

4+1

2

17

17

Informační a komunikační technologie

Informatika

1

0+1

0+1

0+1

3

4

4

Výchova k občanství

Výchova k občanství

1

1

1

1

0

4

Dějepis

Dějepis

2

2

2

1+1

1

8

Fyzika

Fyzika

2

1+1

1+1

2

2

8

Chemie

Chemie

0

0

2

2

0

4

Přírodopis

Přírodopis

2

1+1

1+1

1

2

7

Zeměpis

Zeměpis

2

1+1

2

1

1

7

Hudební výchova

Hudební výchova

1

1

1

1

0

4

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

2

1

1

2

0

6

Výchova ke zdraví

Výchova ke zdraví

1

1

1

0

1

3

Tělesná výchova

Tělesná výchova

2

2

2

2

0

8



Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

4

4

Rozšiřující oblast

Volitelný předmět

Volitelný předmět z nabídky

0

3

3

3

9

9

9

Celkem

28

30

32

32

24

122

122

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura

Člověk a zdraví

25

12

26

10

11

4.2 Poznámky k učebnímu plánu 1. stupeň Český jazyk a literatura  Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obsah stejnojmenného vzdělávacího oboru (stejně tak na 2. stupni)  Od 3. do 5. ročníku jsme posílili časovou dotaci předmětu z disponibilní časové dotace o 1 hodinu nad rámec vymezené minimální časové dotace  V 1. ročníku jsou třídy děleny na 2 skupiny v 1 hodině v týdnu Matematika  Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace (stejně tak na 2. stupni)  Od 1. do 3. ročníku je předmět posílen vždy o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Člověk a jeho svět  Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obsah stejnojmenného vzdělávacího oboru  Předmět je posílen celkem o 3 hodiny z disponibilní časové dotace, jsou v něm realizována průřezová témata Pracovní činnosti  Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce 2. stupeň Český jazyk a literatura  V 8. a 9. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Matematika  V 8. a 9. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Informatika  Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie (stejně tak na 1. stupni)  Od 7. do 9. ročníku je předmět posílen vždy o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Fyzika  Předmět je v 7. a 8. ročníku posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Přírodopis  Předmět je v 7. a 8. ročníku posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Zeměpis  Předmět je v 7. ročníku posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace

Dějepis  Předmět je v 9. ročníku posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Výchova ke zdraví  Předmět je v 8. ročníku dotován 1 hodinou z disponibilní časové dotace Pracovní činnosti  Vyučovací předmět zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce  V 9. ročníku je použita 1 hodina z disponibilní časové dotace

Nabídka volitelných předmětů v 7. – 9. ročníku – žák si vybírá celkem 3 hodiny týdně: Další cizí jazyk – Německý / Ruský jazyk (od 7. ročníku po 2 hodinách) Konverzace v Aj – 1 hodina Konverzace v Nj – 1 hodina Počítačová grafika – 1 hodina Cvičení z českého jazyka – 1 hodina Společenskovědní seminář – 1 hodina Literární seminář – 1 hodina Praktika z přírodopisu – 1 hodina Praktika z fyziky – 1 hodina Praktika ze zeměpisu – 1 hodina Praktika z chemie – 1 hodina (až od 8. ročníku)

27

5. Učební osnovy Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, ze kterých vycházejí předměty Český jazyk a literatura, Anglický jazyk a Německý jazyk. Hlavním cílem této vzdělávací oblasti je vést žáky k získání dobré úrovně jazykové kultury a mateřského jazyka, které patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání, a vybavit žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání,  rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství,  vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů,  zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace,  samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření,  získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama,  individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání.

28

Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Dovednosti získané v tomto předmětu jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělávání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Vytvářejí se zde předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří specifických složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých specifických složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk a literatura se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.     

Na 1. stupni jsme si stanovili za cíl to, aby žáci rozuměli spisovné řeči mluvené, čtené i psané srozumitelně se vyjadřovali četli správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem znali příklady literárních děl vhodných pro daný věk včetně ilustrací četli s porozuměním jednoduché naučné texty a pokusili se vyjádřit jejich myšlenky 29

  

vnímali krásu a bohatost mateřského jazyka uměli uplatnit svou schopnost vyjadřovat se i v dalších vyučovacích předmětech byli vedeni k zájmu o četbu, neboť zde začíná výchova budoucích čtenářů

Na 2. stupni je naším hlavním cílem  cestou rozvoje jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování vést žáky k přesnému a logickému myšlení  žáky učit vybírat vhodné jazykové prostředky  aby se žáci na literární učivo dívali jako na nástroj tvořivé interperetace Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje v 1. až 9. ročníku s hodinovými dotacemi pro jednotlivé ročníky odpovídající učebnímu plánu: 1. – 3. ročník: 9 hodin 4. – 5. ročník: 7 hodin 6. – 8. ročník: 4 hodiny 9. ročník: 5 hodin Průřezová témata : OSV: Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj, Morální rozvoj VDO: Občanská společnost a škola EGS: Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět MKV: Kulturní diference, Lidské vztahy ENV: Vztah člověka k prostředí MEDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, Stavba mediálních sdělení, Vnímání autora mediálních sdělení, Fungování a vliv médií ve společnosti, Tvorba mediálního sdělení, Práce v realizačním týmu Výuka, popř. besedy jsou organizovány v budově školy většinou v kmenových třídách, filmová a divadelní představení se realizují v Kulturním domě v Podbořanech i v divadlech v jiných městech – v Žatci, Mostě, Praze. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura Využíváme zejména následující strategie:  podporujeme zvyšování čtenářské gramotnosti žáků  využíváme dostupných nebo vlastních materiálů blízkých každodennímu životu žáků  volíme metody a formy práce podporující zájem žáků o mateřský jazyk  vytváříme dostatek stimulů pro aktivní práci žáků  vedeme žáky k používání jazykových příruček  při zadávání slohových prací a výběru témat literární výchovy přihlížíme k zájmům žáků a k aktuálním otázkám regionu  nepřeceňujeme, ale ani nepodceňujeme význam pravopisu, volíme jevy základní  vedeme žáky ke zdokonalování jejich vyjadřovacích schopností a dovedností

30

Tyto strategie žákům umožňují:  vyhledávat informační zdroje mimo školu, prezentovat svoji snahu  pracovat s vlastními chybami  využívat automatické opravy prostřednictvím ICT  prezentovat své myšlenky a názory v písemné podobě, např. ve školním časopise, na webových stránkách školy apod.  své výroky promýšlet, plynule se vyjadřovat Kompetence k učení  Klademe důraz na správné vyjadřování a naslouchání druhým.  Využíváme tvůrčích činností.  Klademe důraz na čtení s porozuměním.  Zařazujeme vhodnou práci s textem.  Vedeme žáky k vhodnému výběru textů, vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu.  Vyžadujeme od žáků porovnávání svých výsledků a jejich kritické posouzení.  Umožňujeme žákům samostatně zhodnotit výsledky své práce a diskutovat o nich. Kompetence k řešení problémů  Na modelových příkladech naučíme žáky algoritmu řešení problémů.  Podporujeme netradiční /originální/ způsoby řešení problémů.  Nebráníme žákům samostatně řešit problémy.  Při řešení problémů učíme žáky používat metodu SWOT analýza a metodu brainstorming.  Umožňujeme žákům využívat vlastní úsudek a zkušenost.  Ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. Kompetence komunikativní  Klademe důraz na celostní jazykový rozvoj, na výstižné souvislé a kultivované vyjadřování v písemném a ústním projevu.  Dbáme na nácvik čtení ve smysluplném kontextu, zároveň se přesvědčujeme, zda žáci textu porozuměli.  Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace.  Vedeme žáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty.  Učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis, místní tisk, web, ústní prezentace apod.).  Vedeme žáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci své osoby a své školy na veřejnosti.  Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných i ohrožujících situacích. Kompetence sociální a personální  Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce.  Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role.

31

   

Učíme žáky kriticky hodnotit práci a význam týmu, svoji práci a její význam pro tým i práci ostatních členů týmu a její význam. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Vytváříme pomocí literárních textů rovnováhu mezi racionálním a citovým vnímáním světa. Podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů.

Kompetence občanské  Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy žáků, zaměstnanců školy, rodičů i jiných osob.  Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí.  Podporujeme různé formální i neformální způsoby spolupráce s obcí, policií, složkami IZS atd. Kompetence pracovní  Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme.  Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky.

32

Vzdělávací obsah předmětu Název předmětu: Ročník:

Český jazyk a literatura 1.

Výstup předmětu

  

 

Učivo

Přesahy a vazby

1. PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ – PŘEDSLABIKÁŘOVÉ OBDOBÍ písmena a hlásky provádí základní hygienické návyky  rozlišování zrakem tvary stejné a odlišné rozlišuje zvukovou a grafickou podobu – pravolevá orientace slova  orientace v pojmech nahoře-dole, vzadusprávně vyslovuje (čte) jednotlivá vpředu, před-za, nad-pod písmena a hlásky  poznávání jednotlivých písmen: tiskací, psací- malá a velká  určování, vyvozování hlásky na začátku a konci slova  rozlišování dlouhých a krátkých samohlásek a jejich správné vyslovování  přiřazování písmen k obrázkům a obrázky ke slovům  skládání slov z přeházených písmen  tvorba slov z písmen, ze slabik  rozdělování slov na slabiky, na písmena, větu na jednotlivá slova

správně čte texty přiměřené věku plní písemné pokyny přiměřené složitosti

2. OBDOBÍ – ČTENÁŘSKÉ OBDOBÍ čtení  čtení a správné vyslovování jednotlivých písmen a hlásek Vv – doplnění textu obrázkem

33

 

správně se orientuje v krátkém textu přednáší zpaměti texty přiměřené věku

    

    



čtení velké tiskací abecedy správné sezení a držení těla při čtení dodržování vzdálenosti mezi obličejem a knihou rozlišování psacích a tiskacích písmen tvorba výtvarného doprovodu k literárním textům

psaní  správné držení psacího náčiní, sezení a aplikuje základní hygienické návyky držení těla při psaní spojené se psaním  psaní tvarů ve vzduchu, mokrým štětcem píše správné tvary písmen a číslic na tabuli, fixou na tabulku, tužkou na správně spojuje písmena a slabiky papír užívá správně psací abecedu  zvládání techniky psaní kontroluje vlastní písemný projev  opisování správných tvarů písmen  psaní psacích písmen velké a malé abecedy  psaní slabik, jednoduchých slov a vět  přepisování tiskacích písmen do psané podoby  diktáty z jednotlivých slov a vět

vyjadřovací schopnosti  správné dýchání, tempo a hlasitost řeči dbá na pečlivou výslovnost a nesprávnou  trénování paměti na krátkých textech výslovnost ihned opravuje  tvorba smysluplných vět PT: MEDV - Interpretace vztahu mediáln  užívání jednoduché omluvy, žádosti o sdělení a reality pomoc, poděkování, vyřízení jednoduchého vzkazu  volba vhodných verbálních prostředků  používání kratšího mluvního cvičení

34



Výstup předmětu

  

 

plynule čte s porozuměním - jednoduché texty nahlas i potichu, správně intonuje přednáší nazpaměť texty přiměřeného věku rozlišuje a používá pojmy – pohádka, hádanka, říkanka, báseň, sloka, rým, verš, knihovna, čtenář, básník, spisovatel, ilustrátor

Učivo LITERÁRNÍ VÝCHOVA čtení  reprodukování přečteného text  vyprávění dojmů z právě přečteného textu  vyhledávání klíčových slov  rozlišování přímé řeči  vyprávění o povahových rysech jednotlivých postav  rozlišení: dobro-zlo  orientace v jednoduchém textu – odstavec, řádek, strana  naslouchání a porozumění přednesu  odlišení lit. útvarů - poezie a próza  tvorba slov a k nim rýmy

JAZYKOVÁ VÝCHOVA hlásky rozlišuje a vyjmenuje samohlásky (krátké rozlišování grafické a zvukové podoby slov dlouhé) – souhlásky měkké, tvrdé a  porovnávání a třídění slov podle různých obojetné hledisek ( počet slabik, počet hlásek ) odůvodňuje a píše správně i/y po tvrdých  abeceda a měkkých souhláskách  vyhledávání a řazení slov podle abecedy

35

Přesahy a vazby

PT: MEDV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá (život dětí v jiných zemích, zvyky a tradice národů Evropy v četbě)

 

 

 

rozděluje slova na slabiky rozlišuje zvukovou a psanou podobu slabik dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

slabiky  dělení slov na konci řádku  rozlišování grafické a zvukové podoby slova  čtení slov na slabiky, hlásky  skládání slov ze slabik, hlásek

slova používají a rozlišují párové souhlásky  tvorba smysluplných vět ze slov spodoba na konci slov  rozlišování vlastních jmen osob a zvířat porovnávají významy slov – opačného  slova opačného významu jejich vyhledávání a významu správné řazení používá vědomě velké písmeno na začátku vět rozlišuje druhy vět – oznamovací, tázací, rozkazovací, přací

věty    

rozpoznávání konce u vět správné používání interpunkčních znamének určování pořadí vět v textech tvorba jednoduchých vět

psaní  správné tvary písmen abecedy  úhledné psaní všech písmen psací (velká i malá) i tiskací  abecedy

  

vypravuje podle obrázkové osnovy jednoduše popíše obrázek, předmět sestaví krátké blahopřání

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA  rozlišování spisovného a nespisovného jazyka  odstraňování přebytečných slov ve větě  schopnost vyjádřit svůj názor, pocit  naslouchání druhému  nahrazování slov jiným výrazem  rozlišování přímé řeči

36

PT: MKV – Lidské vztahy (sociální a komunikativní hry zaměřené na toleranci, empatii a harmonické mezilidské vztahy) PT: OSV – Sociální rozvoj Komunikace



Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

LITERÁRNÍ VÝCHOVA     

  

zdokonaluje se v plynulém a výrazném čtení čte s porozuměním – texty přiměřeného rozsahu a náročnosti odlišuje pohádku od ostatních vyprávění přednáší nazpaměť texty přiměřeného věku vypráví zážitky a pocity z literárního díla

čtení  četba se správnou intonací, člení text, frázuje  tvořivá práce s literárním textem  správná orientace v daném textu – sloupek, řádek, odstavec, závěr, úvod  správná reprodukce právě přečteného textu vyhledávání odpovědí z textu  zvládání tichého a hlasitého čtení  využívání četby jako zdroje poznatků  orientace v různých literárních druzích a žánrech (pohádka, povídka, poezie)  schopnost popisu hlavních a vedlejších postav – jejich nejzákladnější rysy

JAZYKOVÁ VÝCHOVA vyjmenovaná slova správně píše i/y po obojetných  vyjmenování vyjmenovaných slov souhláskách  určování obojetných souhlásek zautomatizuje se pravopis tvrdých a  správné přiřazování a aplikování příbuzných měkkých souhlásek slov bezpečně zdůvodní a správně píše slova  porozumění jejich obsahu s párovou souhláskou  odůvodňování si jejich pravopisu  správné používání jejich tvarů ve větách

37

PT: MKV Kulturní diference - vlastní kulturní zakotvení, spisovatelé, básníci PT: MEDV - Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – Fungování a vliv médií ve společnosti

 .  

vyhledává podstatná jména ve větě užívá v mluveném hovoru správné gramatické tvary podst. jmen

 

vyhledává slovesa ve větě užívá v mluveném hovoru gramatické tvary sloves

 

rozlišuje slovní druhy v základním tvaru porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost





seznamování se se slovy stejně znějícími ( být – bít …) a jejich následné odůvodňování

podstatná jména  skloňování podstatných jmen  rozlišování názvů obcí a ulic a jejich správné psaní  určování podstatných jmen - rod, číslo, pád a u mužského rodu životnost  tvorba vět k danému podst. jménu

slovesa  určování osoby, čísla a času v oznamovacím správné způsobu poznávání sloves ve větě  tvorba vět na daná slovesa

porovnává významy slov

dodržování správné úpravy v sešitě

ostatní slovní druhy  poznávání ostatních slovních druhů ve větě – přídavná jména, předložky, spojky  třídění slov podle slovních druhů (podst. jména, příd. jména, slovesa, předložky spojky) význam slov  správné chápání významu u slov ( slova souznačná, protikladná)  práce se slovy souřadnými, příbuznými – přiřazování: slovo významem nadřazené psaní  dbá na úpravu psaného textu při zvyšování rychlosti psaní

38



  

volí vhodné jazykové postupy k tvorbě vět zdokonaluje se v komunikaci se spolužáky a s dospělými aktivní obohacování slovní zásoby

      

se samozřejmostí si po sobě kontroluje písemný projev KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA orientace v textu slyšeném i čteném vypravování podle jednoduše sestavené osnovy krátce popisuje předmět sestavování jednoduchého blahopřání, dopisu OSV – Sociální rozvoj stručné seznámení s adresou komunikace aktivní obohacování slovní zásoby dotvořování příběhu

39



Výstup předmětu





   

rozlišuje slova spisovná a nespisovná

Učivo

Přesahy a vazby

JAZYKOVÁ VÝCHOVA PT: MKV – Multikulturalita – mateřský jazyk slovanské jazyky, rozlišení  seznámení se s jazykem jako s prostředkem komunikace

vyjmenovaná slova  docvičování a osvojování si pravopisu u píše správně i/y ve slovech po obojetných vyjmenovaných slov souhláskách  tvorba a vyhledávání slov příbuzných  samostatná tvorba vět na slova stejně znějící (být-bít ) věta, souvětí  vyhledávání určitých sloves ve větě rozlišuje větu jednoduchou a souvětí  vyhledávání spojovacích výrazů v souvětí a určuje a vyhledává základní skladební jejich následné nahrazování dvojici ve větě  určování počtu vět v souvětí – podle počtu tvoří souvětí z vět jednoduchých určitých sloves užívá základní příklady syntaktického  poznávání ve větě části podmětové a pravopisu přísudkové  seznamování s vhodnými spojovacími výrazy  seznamování s pravidly shody přísudku s podmětem

40

  







psaní správného i/y v syntaktickém pravopisu (shoda přísudku s podmětem) seznamování s větnými vzorci

slovo Porovnává významy slov, zvláště slova  rozlišování slov: jednoznačná, mnohoznačná, stejného nebo podobného významu a souznačná, protikladná slova vícevýznamová  samostatná tvorba jejich obměn a příkladů  tvorba slov - citově zabarvená, hanlivá poznávání a vyhledávání v textu určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech

slovní druhy  rozlišování slovních druhů - slova ohebná a neohebná  třídění slov podle slovních druhů ( všechna )  vyhledávání a určování slovních druhů v textu

stavba slova rozlišuje ve slově kořen, část příponovou,  určování slovního základu - předpona, přípona předponovou a kořen  rozpoznávání předpon a předložek  správné psaní předpon ve slovech  správné psaní předložek před podst. jmény  tvorba slov příbuzných ze základu slova (kořene) podstatná jména zvládá základní příklady syntaktického  osvojování si základních vzorů podstatných pravopisu jmen ( rod –střední, ženský a mužský)  doplňování správného pravopisu koncovek u podstatných jmen, skloňování podst. jm. podle

41





využívá slovesa v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu



rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení vede správně dialog, telefonický rozhovor

  

vzorů určování podstatných jmen – rod, číslo, čas, pád a vzor

slovesa  poznávání a vyhledávání jednoduchých a složených slovesných tvarů,  určování a poznávání zvratných sloves  určování, poznávání neurčitku - samostatná tvorba neurčitku ze slovesa určitého  určování sloves – osoba, číslo, čas  časování sloves: v čase přítomném, minulém, budoucím  seznámení s pojmem příčestí minulé KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA  samostatné sestavování osnovy pohádky, příběhu  správné vypravování a sestavování příběhu (pohádky) podle osnovy  samostatné sestavování dopisu i s adresou  výstižný popis: činnost, věc, osoba  užívání výstižných slov při popisu i vypravování,  obohacování vypravování (bohatost vyjadřování)  kultivované dorozumívání ve škole i mimo školu  schopnost se vyjadřovat v běžných situací  stručné a věcné vyjadřování v krizových situací – telefonování  samostatné sestavení plakátu, pozvánky,

42

PT: MEDV - Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – reklama PT: OSV – Sociální rozvoj komunikace



blahopřání, oznámení LITERÁRNÍ VÝCHOVA

  

vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je přednáší vhodně lit. texty zpaměti čte s porozuměním přiměřeně náročné texty a správně je reprodukuje

čtení  ovládání čtení hlasitého i tichého  docvičování techniky a plynulosti čtení  volba náležité intonace, přízvuku, pauzy, tempa řeči  vhodné užívání spisovné výslovnosti PT: EGS - Evropa a svět  po stránce obsahové sestavuje a píše nás zajímá – tradice jednoduché komunikační žánry  dokáže vyjmenovat rysy bajky a odlišit ji od zvířecí pohádky  znaky pohádky – vyhledání  druhy pohádky- odlišení pohádky autorské od pohádky lidové  odlišování podstatných a okrajových informací  výběr z četby podle vlastního zájmu žáka  zapisování dojmů z četby do čten. deníku  seznamování se se spisovateli dětských knih: K. J. Erben, B. Němcová – sběratelé pohádek a příběhů

43



Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

JAZYKOVÁ VÝCHOVA 



určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

slovní druhy  vyhledávání všech slovních druhů v textu  dodržování správného algoritmu na určování slovních druhů

podstatná jména používá a aplikuje základní příklady  určování podst. jmen- rod, číslo, pád, vzor syntaktického pravopisu  skloňování podst. jm. podle vzorů  seznamování se s mužskými vzory předseda a soudce a jejich následné skloňování přídavná jména  určování druhů příd. jmen  skloňování příd, jmen – vzor mladý, jarní  správné odůvodňování pravopisu u jejich koncovek  používání: gramatika měkkých a tvrdých příd. jmen zájmena, číslovky  poznávání základních druhů zájmen číslovek  správné psaní mě, mně ( zájmena )

44

a

slovesa  časování sloves ve všech časech v ozn. způsobu  poznávání všech slovesných způsobů  opakování sloves: jednoduchá a složená, zvratná a neurčitá  ovládání pojmu příčestí minulé, jeho samostatná tvorba  

  

užívá a aplikuje základní příklady syntaktického pravopisu vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné zákl. skladební dvojici označuje základ věty

odlišuje větu jednoduchou od souvětí vhodně změní větu jednoduchou v souvětí užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje

skladba  opakování a upevňování si znalostí o podmětu a přísudku  rozlišování: podmět holý, rozvitý, nevyjádřený a několikanásobný  správné užívání v pravopisu - shoda přísudku s podmětem  poznávání a tvorba přísudku holého, rozvitého, slovesného, jmenného a několikanásobného souvětí  určování věty řídící a závislé  určování věty hlavní a vedlejší  podle určitých sloves určování počet vět v souvětí  poznávání spojek, pojmenování všech spojovacích výrazů v souvětí (zájmeno, příslovce)  rozšiřování si zásoby ve spojovacích výrazech o další spojky, vztažná zájmena a příslovce

45

 



porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová



rozlišuje ve slově kořen, část příponovou a koncovku

odůvodňování a správné psaní znamének v textu samostatná tvorba větných vzorců u delších souvětí nebo tvorba souvětí podle vzorců

význam slov  samostatná tvorba slov: souznačná, opačná, jednoznačná  seznamování se se slovy mnohoznačnými, tvorba příkladů těchto slov stavba slova  bezpečné určování základní části slova  rozlišování slov: základové a odvozené  tvorba slov pomocí předpon, přípon koncovek   

a

odlišení předpon a předložek, přípon a koncovek správné psaní předpon: nad-, pod-, … poznávání a správné psaní koncovek –il, -it, ivý, -itý

ostatní pravopis  upevňuje si správné psaní názvů národností, víceslovných názvů států a jejich zkratky  správně píše názvy uměleckých děl, novin, časopisů

46

    

    

vede správně dialog volí náležitou intonaci , přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru rozpoznává manipulativní komunikaci – reklama rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji využívá podle komunikační situace sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti

čte s porozuměním přiměřeně náročné texty vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů využívá modulace souvislé řeči – tempo, intonace, přízvuk používá různé zabarvení hlasu podle textu

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA  rozpoznávání přímé řeči a věty uvozovací  užívání přímé řeči ve vypravování  provádí při řeči přiměřená gesta a mimiku  zvládání grafického zápisu přímé řeči  vedení správného dialogu – střídá roli mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování  volná reprodukce textu  tvorba zkráceného zápisu textu  přednes básně (přiměřené věku)  dramatizace vhodného textu  sestavení osnovy k popisu a vyprávění  jasné a srozumitelné vyjadřování podle osnovy  zachovávání posloupnosti děje a hlavní linie příběhu  sestavování: dopis, telegram, příspěvek do časopisu, pozvánka, oznámení, verš

PT: MEDV – Tvorba mediálního sdělení, Práce v realizačním týmu

LITERÁRNÍ VÝCHOVA čtení  čtení a přednášení zpaměti ve vhodném frázování a tempu lit. texty přiměřené věku  četba přiměřeně rychle a plynule s prvky uměleckého  přednesu  samostatná reprodukce textu po tichém čtení  tvořivá práce s literárním textem  samostatná tvorba - vlastní literární text na dané téma  rozlišování základních literárních žánrů –

Vv - ilustrace

47

PT: MEDV - Fungování a vliv médií ve společnosti PT: OSV – Sociální rozvoj komunikace

PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá – tradice, zvyky PT: MEDV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

    

pohádka, pověst, bajka, dobrodružná četba, comics, cestopis, báje, pověst, komedie, tragédie, vymezení pojmů: rým, verš, sloka, přirovnání, mravní poučení, rozezná čas a prostředí děje seznámení se s národní a světovou literaturou a jejími základními představiteli rozlišení literatury umělecké od naučné poznávání jazyka literárního díla správné řazení a jednoduchý rozbor literárního díla

48



Výstup předmětu               

používá literaturu jako zdroj poznání a prožitků uvádí základní znaky poezie rozliší sloku od verše reprodukuje přečtený text, hodnotí postavy odliší pověst od pohádky vysvětlí význam bajky přečte alespoň 4 knihy za školní rok

Učivo

Přesahy a vazby

LITERÁRNÍ VÝCHOVA  lidová slovesnost  poezie    

literárně výchovné aktivity návštěva Městské knihovny v Podbořanech

pohádky pověsti bajky povídky ze života dětí.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA  přehled slohových útvarů časovou  vypravování, popis  různé formy společenského styku telefonování užívá vhodných jazykových prostředků  výpisky, výtah vyjadřuje se souvisle v mluveném projevu  zpráva, oznámení vyhledává hlavní myšlenky v textu podává informaci stručně a zřetelně stylizuje dopis  dopis používá kultivovaný písemný projev rozliší základní slohové útvary sestaví osnovu, dodrží posloupnost

návštěva divadelního představení v jednom z pražských či regionálních divadel PT: OSV – Osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání; kreativita; sebepoznání, sebepojetí – PT: OSV – Sociální rozvoj – komunikace; mezilidské vztahy; PT: OSV – Morální rozvoj – hodnoty, postoje, praktická etika PT:

49

VDO

–

Občanská

společnost a škola               

používá jazykové příručky rozpozná zvukovou a písemnou podobu slov používá správně přízvuk, důraz, tempo řeči určuje mluvnické kategorie ohebných slovních druhů rozpozná druhy podstatných a přídavných jmen stupňuje přídavná jména tvoří jmenné tvary přídavných jmen rozpozná druhy zájmen a číslovek skloňuje zájmena a číslovky časuje slovesa v různých časech a způsobech užívá spisovné tvary podmiňovacího způsobu vyhledá základní větné členy, zdůvodní shodu poznává rozvíjející větné členy znázorňuje graficky větu jednoduchou rozeznává v souvětí větu hlavní a vedlejší.

JAZYKOVÁ VÝCHOVA  jazykověda, jazykové příručky  zvuková stránka slova a věty

PT: EGS – Evropu a svět

Objevujeme

PT: MKV – Lidské vztahy; Kulturní diference 

tvarosloví



podstatná a přídavná jména



zájmena a číslovky



slovesa



věta jednoduchá



větné členy



souvětí

50

PT: ENV – Vztah člověka k prostředí PT: MEDV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality; Vnímání autora mediálních sdělení; Práce v realizačním týmu



Výstup předmětu         

     

Učivo

vyhledá ve slovnících a encyklopediích pojmy: epos, báje, mýtus, balada uvádí příklady těchto literárních útvarů poznává v básni rým, rytmus, básnické prostředky seznamuje se s literaturou ve starověku, středověku až po národní obrození poznává ústní lidovou slovesnost rozlišuje román od povídky poznává divadelní hru a její části přečte 4 knihy za školní rok

LITERÁRNÍ VÝCHOVA  poezie 

přehled literatury



lidová tvorba

 

próza drama

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA  projevy mluvené a psané projev

předvádí samostatný souvislý (ústní i písemný) pořizuje výpisky a výtah z odborného textu popisuje podrobný pracovní postup sestavuje subjektivně zabarvený popis vypravuje scény z filmu, knihy, divadelní hry charakterizuje osobu, postavu z knihy, filmu



výpisky, výtah

  

popis pracovního postupu subjektivně zabarvený popis vypravování



charakteristika

51

Přesahy a vazby odborné knihy a časopisy návštěva výstavy v Muzeu Volyňských Čechů v Podbořanech návštěva divadelního představení v jednom z pražských či regionálních divadel – společenská výchova

 

formuluje úřední dopis sestavuje životopis



užívá správné tvary ohebných slovních druhů rozpoznává slovesný rod převádí slovesa do trpného rodu a opačně rozeznává v textu neohebné slovní druhy stupňuje přídavná jména a příslovce tvoří a užívá příslovečné spřežky zapisuje správně vlastní názvy tvoří slova odvozováním, skládáním, zkracováním poznává synonyma, homonyma, antonyma užívá správně odborné názvy doplňuje interpunkci v různých druzích vět rozebírá větu jednoduchou poznává věty bezpodmětové a neslovesné poznává druhy vět vedlejších nahrazuje větný člen větou vedlejší a opačně doplňuje ve větě interpunkční znaménka

              

 

úřední dopis životopis

JAZYKOVÁ VÝCHOVA  ohebné slovní druhy 

slovesné tvary



neohebné slovní druhy



tvoření slov



význam slov

 

druhy vět věta jednoduchá



souvětí

52



Výstup předmětu              

Učivo

LITERÁRNÍ VÝCHOVA  ukázky z děl spisovatelů až do počátku 20. Zhodnotí obraz historie v literatuře století uvádí historická období a v nich  práce s textem nejvýznamnější literární představitele až  ukázky různých literárních žánrů a práce do počátku 20. století s nimi posoudí úlohu lidové slovesnosti porovnává českou a světovou literaturu přečte 4 knihy za školní rok formuluje písemně i ústně dojmy ze své četby vyjadřuje názory na umělecká díla. Rozeznává popis od vypravování rozeznává popis děje od vypravování sestavuje podrobnou osnovu popisu sestavuje subjektivně zabarvený popis charakterizuje osobu zpracovává úvahu na aktuální téma poznává slohové útvary v literárních ukázkách

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA  vypravování  různé druhy popisu



Přesahy a vazby PT: MKV Kulturní diference – zvláštnosti různých etnik: ukázky ze světové literatury interpretace vztahu historie a literatury návštěva Městské knihovny v Podbořanech PT: ENV – Vztah člověka k prostředí - aktuální dění ve společnosti, ochrana životního prostředí

úvaha návštěva divadelního představení v jednom z pražských či regionálních divadel

53

               

Rozebírá větu jednoduchou i souvětí poznává větné členy poznává druhy vět vedlejších spojuje věty hlavní a vedlejší rozpoznává významové poměry mezi větami i mezi větnými členy používá správně interpunkci ve větách rozpozná hlavní způsoby obohacování slovní zásoby vyhledává v textu slova přejatá tvoří správné tvary slov přejatých poznává vid u sloves tvoří vidové dvojice zařadí sloveso do třídy a ke vzoru seznámí se s útvary českého jazyka převádí nespisovný text do spisovné podoby rozpozná slovanské a světové jazyky

JAZYKOVÁ VÝCHOVA  věta jednoduchá 

souvětí



významové poměry mezi větami hlavními, větami vedlejšími a větnými členy



obohacování slovní zásoby



slovesa

  

útvary českého jazyka jazyková kultura jazykové rodiny.

54



Výstup předmětu       

      

Učivo

LITERÁRNÍ VÝCHOVA  česká a světová literatura od počátku 20. využívá při rozboru literárního díla století po současnost základních literárních pojmů  literární časopisy a rubriky charakterizuje významné literární žánry, jejich typy orientuje se v základních literárních směrech  přehled spisovatelů a jejich děl v tomto období má přehled o významných představitelích  vznik a vývoj filmu české a světové literatury  literárně výchovné aktivity tvoří vlastní literární texty přečte 4 knihy za školní rok zformuluje písemně i ústně dojmy ze své četby a názory na umělecké dílo. komunikuje kultivovaně a výstižně uplatňuje v komunikaci spisovný jazyk popisuje složitější pracovní postupy a umělecká díla vypracuje samostatný výklad na základě článku v populárněvědeckém časopise stylizuje jednoduchou úvahu uplatňuje své zkušenosti, názory a

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA  komunikační a slohová cvičení 

složitější popis



výklad



úvaha

Přesahy a vazby PT: MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - literární časopisy a rubriky návštěva knihovny

návštěva výstavy v Muzeu Volyňských Čechů v Podbořanech návštěva divadelního představení v jednom z pražských či regionálních divadel PT: MEDV – Fungování a vliv médií ve společnosti: komunikační cvičení, využití internetu

55

    

       

postoje vyplňuje úřední tiskopisy vystihuje povahu člověka, jeho schopnosti, zájmy i zvláštnosti rozlišuje základní publicistické útvary aplikuje v řečnických cvičeních, v proslovu, diskusi vědomosti získané ve slohu.

 

funkční styly administrativní charakteristika

PT: MEDV - Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality

 

funkční styly publicistické funkční styly řečnické

PT: MEDV mediálních sdělení

Stavba

PT: MEDV - Vnímání autora mediálních sdělení

rozlišuje pravopisné jevy lexikální, morfologické, syntaktické ve větě JAZYKOVÁ VÝCHOVA jednoduché i v souvětí  tvarosloví, tvoření slov, význam slov používá kultivovaný písemný i ústní  skladba projev na základě poznatků o jazyce a stylu využívá jazykových příruček využívá získaných poznatků k vytváření jazykových projevů  práce s jazykovými příručkami odstraňuje skladební nedostatky rozebírá všestranně větu jednoduchou i souvětí využívá v praxi obecná poučení o jazyce uvede základní poznatky o vývoji českého jazyka  obecná poučení o jazyce  vývoj českého jazyka.

56

PT: MEDV mediálního sdělení

Tvorba

PT: MEDV v realizačním týmu

Práce

Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v Evropě i ve světě. Pozornost v hodinách je zaměřena na nácvik porozumění mluvenému slovu, na osvojení zvukové podoby angličtiny, čemuž je podřízena i veškerá výuka gramatiky. Žáci pracují s bohatým obrazovým materiálem v učebnici a v pracovním sešitě. V kombinaci se zvukovou nahrávkou napodobují správnou výslovnost rodilých mluvčích. Bohatě jsou využívány jednoduché říkanky, písničky, nacvičování dialogů konverzace. Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni dorozumět se s cizincem v běžných situacích a hovořit s ním o jednoduchých tématech. Klademe tak důraz na rozvoj komunikačních dovedností, kterým podřizujeme výuku gramatiky. Výuka seznamuje žáky s reáliemi zemí, jež tímto jazykem hovoří. Znalost cizího jazyka vede žáky k pochopení jiných kultur, prohlubuje v nich toleranci k nim a je nedílnou součástí komunikace mezi nimi. Anglický jazyk vyučujeme ve 3. – 9. ročníku s časovou dotací 3 hodiny týdně. Formy realizace: Ve vyučovací hodině, kromě výkladu, poslechu, četby, procvičování gramatiky, dialogů, reprodukce textu v písemné i ústní formě, je kladen důraz i na samostatnou práci žáků, práci se slovníkem a jiné vyhledávání informací. Součástí vyučování jsou hry, recitace, zpěv a dramatizace jednoduchého příběhu. Výuka probíhá většinou v kmenových třídách, dle potřeby mají žáci možnost pracovat s jazykovými výukovými programy v počítačové učebně. Žáci budou mít možnost zúčastnit se zahraničního poznávacího zájezdu – přednost budou mít žáci 2. stupně.

57

Průřezová témata: OSV: Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj, EGS: Evropa a svět nás zajímá; Objevujeme Evropu a svět; Jsme Evropané MKV: Multikulturalita; Lidské vztahy ENV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí MEDV: Tvorba mediálního sdělení; Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; Stavba mediálních sdělení; Fungování a vliv médií ve společnosti Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Nabízíme žákům aktivační metody, které je povedou k samostatné práci s dvojjazyčnými a výkladovými slovníky.  Vybíráme a využíváme vhodné způsoby pro efektivní učení.  Vytváříme žákům dostatek komunikačních příležitostí pro používání anglického jazyka.  Propojujeme probraná témata a jazykové jevy.  Vedeme žáky k pochopení důležitosti schopnosti komunikovat anglicky pro další studium i praktický život.    

Tyto strategie žákům umožňují: Vyhledávat a třídit informace. Systematicky používat naučených jazykových prostředků. Samostatně vyhledávat nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v angličtině. Pro další studium i praktický život pochopit důležitost schopnosti komunikovat anglicky.

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k přemýšlení nad problémy, k hledání vhodných způsobů jejich řešení.  Podporujeme samostatnost, tvořivost, týmovou spolupráci, využívání moderní techniky.   

Tyto strategie žákům umožňují: Řešit jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí. Nebát se mluvit anglicky s cizím člověkem. Naučit se opsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba.

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vyžadujeme od žáků výstižné a kultivované vyjadřování v ústním i písemném projevu.

58

 

   

Nabízíme žákům dostatek možností k porozumění anglicky vedenému rozhovoru a anglicky psaným jednoduchým textům. Vedeme žáky k tomu, aby se nebáli používat anglický jazyk na dosavadně zvládnuté úrovni. Tyto strategie žákům umožňují: Poslouchat rozhovor, rozumět mu a zapojit se do něj. Reagovat na navozené situace. Porozumění psaným textům a práci s nimi. Využívat dovednosti osvojené v anglickém jazyce k navázání kontaktu s cizincem.

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Zdůrazňujeme pravidla spolupráce ve skupině a nutnost vzájemné pomoci.  Podporujeme týmovou práci, efektivní schopnost žáka zastávat v týmu různé úlohy a pozice.  Učíme žáka kriticky hodnotit svoji práci a práci týmu.  Výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života.    

Tyto strategie žákům umožňují: Spolupracovat v anglicky hovořící skupině při plnění úkolu. V jednoduchých situacích vyžádat a poskytnout pomoc, radu. Pozitivně nahlížet na sebe sama. Respektovat a tolerovat druhého.

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k respektování našich tradic a kulturních hodnot.  Seznamujeme žáky se zvyky a tradicemi v anglicky mluvících zemích. 

Tyto strategie žákům umožňují: Získat představu o zvycích a tradicích v anglicky mluvících zemích a porovnávat je se zvyky a tradicemi našimi.

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Stanovujeme pravidla pracovních postupů při činnostech spolu se žáky.  Systematicky vedeme žáky k řádnému plnění všech povinností a závazků.  Učíme žáky pracovat se slovníky.  

Tyto strategie žákům umožňují: Využívat anglického jazyka k získávání informací z různých oblastí. Samostatně studovat.

59


Anglický jazyk 3.

Výstup předmětu

Učivo



pozdraví, představí se, používá zdvořilostní fráze, odpoví na otázky



pozdravy,navázání osobou,



počítá od 1 do 20



čísla 1 – 20



označí základní barvy



barvy, I like….

Přesahy a vazby kontaktu

s druhou PT: MKV – Multikulturalitavýznam angličtiny jako prostředku mezinárodní komunikace



zeptá se na předměty kolem sebe, odpovídá



otázky: What´s this? This is a red pen.



rozumí pokynům učitele a reaguje na ně

 

Close your book. Is that right? apod. Please, thank you, here you are,…



pojmenuje zvířata



Zvířecí domácí mazlíčci,velký, malý



používá přítomné tvary sloves 

Slovesa – to be, to have got



pracuje učebnice



Hláskování – jméno



Komiksy – dramatizace příběhu



s abecedním

slovníkem

rozumí jednoduchému příběhu

60

Mezipředmětové vztahy: M , ČJ - básničky a hry, Člověk a jeho svět – zeměpisná orientace, zvířata a jejich prostředí, Pracovní činnosti – vlastní výrobky dětí



seznámí se s britskými svátky



Halloween, Vánoce – odlišnosti českých a PT: EGS – Evropa a svět britských tradic nás zajímá: pozitivní vztah k jiným kulturám Rodina – počet členů, vazba How many?

 

Oblečení – apostrof s,užívá Whose? Množné číslo

 

an, a věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě

 

pojmenuje členy rodiny

 

Určuje části těla, oblečení používá přivlastňovací pád



Rozlišuje člen určitý a neurčitý

61


Anglický jazyk 4.

Výstup předmětu 

pozdraví, představí zdvořilostní fráze

 

se,

Přesahy a vazby

Učivo používá



pozdravy, osobou

navázání

kontaktu

počítá do 100



čísla 1 –100

mluví o městě, udává směry

 

Vazba There are….., There is……. Turn left/right at…

s druhou PT: MKV – Multikulturalita: význam angličtiny jako prostředku mezinárodní komunikace a studia






Open your textbook. Is that right? apod.

  

pojmenuje zvířata vyjmenuje dny v týdnu, měsíce v roce pojmenuje základní hudební nástroje



Zvířata – Kde žijí (ZOO, farma, voda….)



používá přítomné tvary sloves, průběhový čas

   

Slovesa – can, play Prázdninové činnosti otázky pomocí do, does věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě



pracuje s abecedním slovníkem učebnice



Hláskování – abeceda, hláskování krátkých slov



rozumí jednoduchému příběhu




62

Mezipředmětové vztahy: M,ČJ,HV–písničky, básničky a hry, Člověk a jeho svět – zeměpisná orientace, zvířata a jejich prostředí

 

vyhledává specifické informace v textu Čte přiměřeně dlouhé texty z učebnice



seznámí se s britskými svátky



Halloween, Vánoce, Velikonoce – odlišnosti českých a britských tradic






Rodina – počet členů, vazba How many?



Určuje části těla, oblečení



Oblečení – apostrof s,užívá Whose?



rozumí přiměřeně obtížným nahrávkám a jazyku učitele



písničky, básničky, jazyk učitele



mluví o minulosti

 

minulý čas prostý It was, …They were…. It had …. They had….

63

PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá: pozitivní vztah k jiným kulturám, lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy


Anglický jazyk 5.

Výstup předmětu

Učivo



pozdraví při setkání a loučení, představí se a představí druhé, používá zdvořilostní fráze

 

pozdravy poděkování a odpověď na poděkování



počítá do 100



čísla 1 –100



mluví o městě, udává směry

 

Vazba There are, There is Turn left/right at…






Open your textbook.Is that right? apod.

  

pojmenuje zvířata vyjmenuje dny v týdnu, měsíce v roce pojmenuje základní hudební nástroje



používá přítomné tvary sloves, průběhový čas



pracuje s dvojjazyčným slovníkem

 Zvířata – Kde žijí (ZOO, farma,voda….) Předložky – at, on  škola – předměty ve škole  datum, rozvrh



Slovesa – can, play Prázdninové činnosti věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě otázka pomocí do, does



Hláskování – abeceda,

  

64

Přesahy a vazby PT: MKV - Multikulturalita význam angličtiny jako prostředku mezinárodní komunikace a studia Mezipředmětové vztahy: M,ČJ,HV-písničky, básničky a hry, Člověk a jeho svět – zeměpisná orientace, zvířata a jejich prostředí

 

rozumí jednoduchému příběhu vyhledává specifické informace v textu a vytvoří odpověď na otázku




 

čte přiměřeně dlouhé texty z učebnice seznámí se s britskými svátky

 

počasí, nákup Halloween, Vánoce, Velikonoce – odlišnosti českých a britských tradic






Rodina – počet členů, vazba How many?



určuje části těla, oblečení



Oblečení – apostrof s,užívá Whose?



rozumí přiměřeně obtížným nahrávkám a jazyku učitele



písničky, básničky, jazyk učitele



mluví o minulosti

 

minulý čas prostý -ed nepravidelná slovesa:had, was, sang, ….



sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů



dopis nebo pohled kamarádovi



obměňuje krátké texty



synonyma, antonyma – význam slov (big, PT: MEDV – large, little, small, a cup, a mag,….) mediálního sdělení

65

PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: pozitivní vztah k jiným kulturám, lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

Tvorba


Anglický jazyk 6.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

Introduction  Pozdraví a představí se  Zeptá se a odpoví na osobní údaje  Popíše osoby a předměty

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Přítomný čas prostý, průběhový  Určitý a neurčitý člen  Předložky  Vazba „there is/are“ KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Setkání  Situace ve třídě TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Rodina a přátelé, osobní údaje, fyzický popis, barvy, šaty, sporty, čísla, předměty ve škole

PT: OSV – Sociální rozvoj – komunikace; Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání

Unit 1  Pochopí jednoduchý text z učebnice, rozumí projevu a konverzaci  Dorozumí se v běžných situacích  Popíše průběh roku po měsících – jednoduché věty  Správně vyslovuje  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Můj život“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Přítomný čas prostý  Přítomný čas průběhový  Řadové číslovky  Datum  Výslovnost „i“ a „í“  Přízvuk slov KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Situace v obchodě  Osobní rozhovor  Narozeniny

PT: OSV – Sociální rozvoj komunikace; Osobnostní rozvoj – kreativita

66

PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá

TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Rodina, činnosti, nakupování a ceny, počasí a měsíce v roce, zvyky a koníčky REÁLIE:  Typický rok ve Velké Británii  Skotská píseň Auld Lang Syne Unit 2  Popíše zvířata  Vypráví příběh v přítomnosti  Rozumí slyšenému textu a reprodukuje ho v jednoduchých větách  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Moje oblíbené zvíře“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Přídavná jména – dlouhý, krátký.....  Osobní zájmena v předmětu  Ukazovací zájmena  Zájmeno – nějaký  Přízvuk ve slově KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Psaní pohledů TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Divoká zvířata, mazlíčci, části těla, fyzický popis REÁLIE:  Zvířata ve Velké Británii  Anglická píseň „Když jsi šťastný“

PT: OSV – Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání

Unit 3  Klade otázky na téma nemoci – minulý čas  Napíše krátký dopis  Popíše osobu dle osobních údajů  Porozumí obsahu příběhu v minulosti – „Návštěva u zubaře“  Vypráví příběh podle obrázků

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Minulý čas slovesa být  Minulý čas nepravidelných sloves  Minulý čas pravidelných sloves  Kladná věta a otázka v minulém čase  Výslovnost koncovek sloves v minulém čase KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Dotazy a odpovědi

PT – OSV – Sociální rozvoj - komunikace

67



Prezentuje svoje znalosti v projektu „Život v minulosti“

Unit 4  Objedná si jídlo v restauraci  Řekne, které jídla a nápoje má rád/nerad  Vyhledá specifické informace ve čteném textu  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Jídlo v mé zemi“

Unit 5  Porozumí zeměpisnému popisu Velké Británie  Porovná místa, věci, osoby a popíše rozdíly  Pojmenuje nejznámější země světa  Koupí si oblečení

 Dopis  Nehody TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Zdraví, lékaři a zubaři, škola REÁLIE:  Zdravotní péče JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Vyjádření budoucnosti pomocí „going to“ – chystat se  Vyjádření množství potravin  Členy  Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména  Přízvuk ve frázích  Výslovnost „č“ a „dž“  Rozlišování hlásek KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  V restauraci  Příprava jídla podle receptu TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Jídlo a pití, jídlo v restauraci, kuchařské recepty JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Porovnání stejných věcí /kvalit  2.stupeň přídavných jmen  3.stupeň přídavných jmen  Popisná přídavná jména  Výslovnost „th“  Přízvuk slov

68

PT – OSV – Sociální rozvoj – komunikace; Osobnostní rozvoj - kreativita, rozvoj schopností poznávání PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá

PT: OSV – Sociální rozvoj komunikace; Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět, Jsme Evropané

Porozumí obsahu textu - Valentýn Prezentuje svoje znalosti v projektu „Moje země“

 Jazykolamy KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Popis britských ostrovů  Zeměpisné názvy  Situace v obchodě  Vhodnost oblečení TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Rekordy, země a kontinenty, oblečení REÁLIE:  Den sv. Valentýna  USA

Unit 6  Rozumí obsahu čteného textu – Zábava nebo denní program  Zeptá se kamaráda na činnosti ve volném čase  Popíše činnosti, které dělá pravidelně ve volném čase  Domluví si schůzku s kamarádem  Vyjádří nutnost  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Zábava“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Sloveso muset/ mít povinnost  Frekvenční příslovce  Příslovce s koncovkou „ly“ KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Program rozhlasu  Domluva schůzky TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Zábava a aktivity volného času, zvyklosti REÁLIE:  Zábava ve Velké Británii

 

,

69

PT: MKV – Multikulturalita; Lidské vztahy

PT: MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; Stavba mediálních sdělení PT: OSV – Sociální rozvoj – komunikace; Osobnostní rozvoj - kreativita


Anglický jazyk 7.

Výstup předmětu

Učivo

Introduction  Představí sebe a své blízké obšírněji  Popíše stručně své nejbližší okolí  Orientuje se ve slovníku, aktivně ho používá

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Představení sebe a svého okolí TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Rodina a přátelé, osobní údaje

Unit 1  Popíše nejdůležitější události svého života – minulý čas  Seznámí se s novými lidmi  Zeptá se na minulé události, činnosti  Napíše esej o své rodině

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Minulý čas prostý s použitím „před“  Používání zájmen  Rozlišení muže a ženy v podstatném jméně  Úvod do fonetické abecedy v anglickém slovníku KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Životní události  Popis události v adjektivech  Seznámení se  Žádosti týkající se úsluh  Esej o své rodině  Každodenní výrazy TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Rodina, činnosti

70

Přesahy a vazby PT: OSV – Osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí; Sociální rozvoj – komunikace, kooperace a kompetice

Unit 2  Popíše aktivity svého volného času  Vypráví, co má a nemá rád  Stručně vyjádří, co se chystá dělat  Rozumí čtenému a slyšenému jednoduchému textu na téma zálib, práce a činnosti

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Přítomný čas prostý a průběhový  „ing“ forma po „mít rád“  Spojování vět  Chystat se něco dělat – going to  Výrazy s „mít“ – to have  Souhlásky ve výslovnosti KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Neznámá slova v textu  Popis budoucích plánů  Průzkum mínění  Každodenní výrazy TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Aktivity volného času, školní předměty a technologie REÁLIE:  Generace povalečů

Unit 3  Nabídne a navrhne službu  Rozumí krátkému příběhu s detektivní zápletkou  Reaguje adekvátně na aktuální situaci z každodenního života  Popíše představy o své budoucnosti  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Naše budoucnost“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Budoucí čas v souvislosti s nabídkou a rozhodnutím  Fonetická abeceda - samohlásky KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Nabídky, návrhy a rozhodnutí  Předpovědi  Dotazník  Každodenní výrazy  Odstavce při psaní delšího textu TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Doprava, obydlí a pracoviště, vlastní budoucnost

71

PT: MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Unit 4  Popíše průběh minulého děje  Udává přesné časové údaje při vyprávění  Vede rozhovor s kamarádem o svých problémech a citovém vztahu  Rozumí obsahu delšího textu popisující minulou událost  Popíše místnost a situaci v ní

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Minulý čas průběhový  Předložky ve spojení s časovým údajem a s dobou  Slovní spojení  Fonetická abeceda – tiché hlásky KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Rozhovor  Reakce  Zpráva  Každodenní výrazy TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Domy a jejich části, věci v domě, tornádo, časové údaje


Unit 5  Porozumí popisu Londýna v čteném a slyšeném textu  Popíše, jak se dostat na určené místo  Popíše, kde se místa, budovy a věci nachází  Rozumí obsahu textu – velký požár v Londýně  Rozumí textu popisující aktuální dění  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Hlavní město“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Určitý a neurčitý člen  Přítomný čas prostý  Přídavná jména a přirovnání  Zájmena osobní a přivlastňovací  Fonetická abeceda – samohlásky KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Popis směru cesty  Lokalizace místa nebo objektu  Domluva a uspořádání záležitostí  Popis historické události  Průzkum vědomostí lidí  Každodenní výrazy TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Místa a budovy ve městě


72

PT. MEDV – Stavba mediálních sdělení; Fungování a vliv médií ve společnosti

PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá; Objevujeme Evropu a svět PT: MKV - Multikulturalita

REÁLIE:  Velký požár v Londýně v roce 1666 Unit 6  Srozumitelně převypráví přečtený příběh  Učiní rozhodnutí dle situace  Odmítne návrh činnosti  Vyhledá v neznámém textu specifické informace za pomoci otázek či příkazů  Určí žánr film na základě porozumění názvu a krátké anotace

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Předpřítomný čas  Minulé příčestí  Výslovnost nepřízvučných hlásek KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Osobní rozhodnutí  Odmítnutí návrhu  Filmová anotace  Každodenní výrazy TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Krádež, půjčovna DVD, žánry filmů REÁLIE:  Britské a americké filmy


Unit 7  Vyjmenuje školní pravidla, co se smí a nesmí ve škole dělat  Rozumí sdělení dopravních značek a informativních cedulí  Rozumí rozhovoru na téma osobních starostí  Dá kamarádovi přímou a nepřímou radu  Porozumí čtenému textu, hlavní dějové zápletce a rozuzlení slyšeného příběhu

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Slovesa muset, mít, moci a měl bych  Frázová slovesa  Výslovnost určitého členu „th“ KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Osobní rada  Osobní problémová situace  Každodenní výrazy TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Škola, detektivní příběh, dopravní značky, informativní cedule a nápisy


73

Unit 8  Rozumí rozhovoru několika osob popisující příběh či událost  Adekvátně používá čísla vyjádření míry, délky, váhy, časového rozpětí či údaje  Vyjádří nutnost nebo potřebu něco udělat  Rozumí krátkému příběhu o životních úspěších  Rozumí vyprávění rodilého mluvčího  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Slavní lidé mé země“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Předpřítomný čas s „někdy“ a „nikdy“  Čísla nad 100  Zájmena složena s – nějaký, nijaký, jakýkoliv KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Důraz  Pavoučí graf – hra se slovy  Jazykolamy  Každodenní výrazy TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Kuriozity, osobní zážitky z minulosti

74



Anglický jazyk 8.

Výstup předmětu

Učivo

Unit 1  Rozumí hlavním bodům čteného nebo slyšeného textu o lidech v době kamenné + komiksový příběh  Pojmenuje různé druhy materiálů  Gramaticky správně formuluje popis událostí v minulosti  Písemně i ústně popíše stav věcí či činností v minulosti  Zeptá se kamaráda, jak se jeho život změnil oproti minulosti  Vede s kamarády rozhovor o škole, obchodě  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Historie ČR/Velká Británie“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Minulý čas prostý  Minulý čas průběhový  Vyjádření zvyklosti či stavu věci v minulosti – used to  Minulý čas slovesa „muset“  Intonace při reakcích KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Neformální rozhovor  Reakce na zprávu TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Materiály, oblečení, příliš/ne dost, historie Anglie, běžná slovní spojení každodenního života

Unit 2  Rozumí čteného textu o kaskadérech a vyhledá v něm specifické informace  Rozumí hlavním bodům čteného příběhu a novinového článku o kladech a záporech slávy  Gramaticky správně formuluje popis

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Předpřítomný čas  Trpné příčestí slovesa být a jít  Větné dodatky  Záporné stažené formy sloves  Intonace dodatků  Frázová slovesa

75

Přesahy a vazby

PT: MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení

  

událostí a zážitků z minulosti s následkem do přítomnosti Popíše minulý děj, který má následek či pokračování v přítomnosti Ověří si v rozhovoru svou domněnku krátkou otázkou Prezentuje svoje znalosti v projektu „Populární osobnost“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Běžné situace každodenního života  Ověřování domněnky TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Kaskadéři ve filmech, celebrity, počítače, slovní spojení každodenního života

Unit 3  Rozumí krátkému textu o ochraně svého zdraví, udržení kondice  Porozumí čteným i slyšeným projevům o stravovacích návycích  Napíše o sobě a svých zálibách i s podrobnostmi  Ústně i písemně dá rady a varování pro běžné činnosti  Popíše sou poslední návštěvu u lékaře  Vytvoří rozhovor s kamarádem na téma stravovací návyky  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Jídelníček“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Podmětné a předmětné vedlejší věty  Vyjádření rady – měl bys  Vyjádření pravděpodobnosti pomocí - mohl bys  Přízvuk ve větě při souhlasu KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Běžné situace každodenního života  vyjádření souhlasu a nesouhlasu s návrhem TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Části těla, zdravá výživa, vitamíny, minerály, u lékaře, zdravotní potíže, významné sportovní události

Unit 4  Rozumí čtenému a slyšenému vyprávění o králi Artušovi další epizodě příběhu na pokračování a vyhledává informace v textu

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Sloveso + „ing“ nebo infinitiv  Větná spojení s přítomným příčestím sloves  Přídavná jména končící na –ed či –ing  Stažená slova ve větě

76

PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá


    

Užívá vhodná gramatická spojení k upřesnění popisu činnosti Popíše obvyklé činnosti svého dne Správně popíše aktivní či pasivní účast objektu na ději Užívá hovorové výrazy v rozhovoru s číšníkem Požádá jiné osoby o službu a na podobnou žádost vhodně reaguje

Unit 5  Rozumí hlavní myšlence novinového článku o globálním oteplování, o biopalivech a vyhledává specifické informace  Pracuje s výkladovým slovníkem  Spojí neznámá slovíčka s jejich definicí  Doplní text vhodnými výrazy  Správně popíše situaci, ve které činnost má či měla větší důležitost  Diskutuje a tvoří rozhovory s kamarády o problémech životního prostředí  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Životní prostředí“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Objednávání si jídla v restauraci  Žádost o službu, laskavost  Situace z běžného života TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Středověcí rytíři, legendy, výtvarné umění

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Přítomný trpný rod  Trpný rod v různých časech KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Situace navozující obavu  Běžné situace každodenního života TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Středověcí rytíři, legendy, výtvarné umění

77

PT: EGS – Objevujeme Evropu a svět PT: ENV – Lidské aktivity a problém životního prostředí

Unit 6  Rozumí čtenému příběhu na pokračování  Převypráví přečtený příběh  Správně formuluje reálnou podmínku děje  Poradí kamarádovi či ho přátelsky varuje  Vyjadřuje správně gramatickou strukturu děje v závislosti na čase  Popíše činnosti svého běžného dne v souvislosti s předchozími události

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Podmínkové souvětí prvního typu  Časové věty  Vyjádření účelu  Frázová slovesa  Spojení slovesa a abstraktního podstatného jména  Podobně znějící slova - výslovnost KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Běžné situace každodenního života  Setkání s přáteli TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Přátelé, generační rozdíly, dobrovolníci a dobrovolnické práce, Evropská unie

78


Anglický jazyk 9.

Výstup předmětu

Učivo

Introduction  Rozumí čtenému popisu situace na obrázku  Gramaticky doplní čtený text vhodnými výrazy  Sdělí, které sportovní aktivity má rád a které dělá nerad

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Přítomný čas prostý, průběhový  Vyjádření libosti a nelibosti KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Slovní spojení se slovesy „hrát“, „dělat“, „jít“ + činnost  Fonetická abeceda  Situace ve třídě TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Místa a jejich vybavení

Unit 1  Rozumí, pochopí a diskutuje o myšlence čteného příběhu – o šikaně, o Vánocích, o historii populární hudby o vzniku Hedvábné stezky  Vyhledává v příběhu specifické informace, seřadí obrázky dle děje  Správně popíše minulé události, které měly následek do přítomnosti  Rozpozná problém zákazníka v obchodě a simuluje rozhovor  Popíše vzhled a charakter osob pomocí přídavných jmen

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Minulý čas prostý  Minulý čas průběhový  Předpřítomný čas  Členy KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Rozebírání problému  Písemné zdůvodnění TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Fyzický a charakterový popis osob  Příčiny a důsledky nefunkčnosti předmětů

79

Přesahy a vazby

PT: MKV – Kulturní diference, Multikulturalita,

 

Vyhledává informace o expediční plavbě v minulém století Prezentuje svoje znalosti v projektu „Populární hudba“

Unit 2  Rozumí, pochopí a diskutuje o myšlence čteného příběhu – dopravní prostředek, spánek, návštěva u zubaře, vzdělávací systém v USA  Pojmenuje části a místa ve městě  Správně formuluje rozhodnutí a předpovědi  Popíše, jak se cítí  Popíše děj na obrázku  Popíše místo, které by rád navštívil  Simuluje objednávku k zubaři, lékaři  Prezentuje svoje znalosti v projektu „vzdělávací systém v ČR“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Vyjádření budoucnosti  Podmínkové souvětí prvního typu  Krátké a dlouhé samohlásky  Znělé a neznělé souhlásky KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Objednání se k lékaři TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Části města, čas

Unit 3  Rozumí, pochopí a diskutuje o myšlence čteného příběhu – o tetování, vulkánu, popis hospodářského rozdělení Velké Británie, deskové tektonice  Rozumí varovným nápisům a upozorněním  Gramaticky správně formuluje věty – pravděpodobnost do budoucnosti  Řekne, jaké neobvyklé věci by se odvážil udělat

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Podmiňovací způsob – „by“  Podmínkové souvětí druhého typu  Vyjádření „tak….., že……“  Zvratná zájmena KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Varování rady pro nebezpečné situace TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Vzhled, varovná znamení, nápisy, upozornění, slovesa a podstatná jména se stejným slovním základem

PT – EGS – Objevujeme Evropou a svět

80

 

Popíše vlastnosti věci pomocí přirovnání Varuje druhé před možnými následky nebezpečných činů

Unit 4  Rozumí a vyhledává, pochopí a diskutuje o čteném příběhu – inzerát, scénář kriminálního příběhu, vývoj a vliv TVV na náš život, novinový článek  Pojmenuje média, která zná  Gramaticky formuluje různé typy otázek  Zdůvodní, jaká povolání by chtěl či mohl dělat  Porovnává vztah mladých lidí k penězům ve Velké Británii a v ČR  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Jak trávíte svůj volný čas“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Tvorba otázky  Oddělitelná a neoddělitelná frázová slovesa  Přízvuk na správná slova ve větě KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Žádosti  Formální dopis TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Média, povolání

Unit 5  Rozumí, pochopí a diskutuje o myšlence čteného příběhu – o vzniku peněz, padělání peněz, nádraží vývoj anglického jazyka, těžba a zpracování ropy  Popíše hotely, sdělí, ve kterém by chtěl bydlet a napíše pohlednici  Popíše výlet  Pojmenuje předměty vyrobené z ropy kolem sebe

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Trpný rod  Modální slovesa v trpném rodě  Přeložky místa  Větný přízvuk vět s trpným rodema slovní přízvuk KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Kupování jízdenek TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Peníze, cestování

PT: MKV – Multikulturalita

81

Unit 6  Rozumí, pochopí a diskutuje o myšlence čteného a slyšeného příběhu – Romeo a Julie, Cambridge, Oxford  Seřadí hlavní body literárního příběhu  Vyhledá v textu slova a výrazy, najde v něm detailní informace  Reprodukuje něčí názor, domněnku, vzkaz dotaz  Vysvětlí vlastními slovy význam frázových sloves  Prezentuje svoje znalosti v projektu „Univerzita v ČR“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE:  Nepřímá řeč  Nepřímé otázky  Vázání slov ve větě KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ:  Odevzdání vzkazu  Nepřímé dotazy jako slušná žádost TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY:  Frázová slovesa  Sloveso „říct něco“ a „povědět někomu“

82

Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Německý jazyk je vyučovací předmět, který reprezentuje jeden ze dvou školou nabízených jazyků v rámci oboru Cizí jazyk. Jeho postupné osvojování pomáhá žáku snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility žáka jak v jeho osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje žákovi poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje žákovo vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění. Výuka německého jazyka jako prvního cizího jazyka skončí ve školním roce 2010/2011. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu S vyučovacím předmětem Německý jazyk děti pokračují na druhém stupni ZŠ v 6. – 9. ročníku ve 3 hodinové dotaci týdně. Výuka cizího jazyka probíhá „v bloku“, tj. ve skupině žáků ze dvou tříd v rámci jednoho ročníku. Výuka směřuje k „praktickým dovednostem“ - k praktickému používání německého jazyka jako komunikačního prostředku (nejlépe v kombinaci s využíváním ICT). Vše je zaměřeno na 5 základních „oblastí“ cizího jazyka – Poslech, Rozhovory, Samostatný ústní projev, Čtení a Psaní. Výklad prvků gramatického systému je omezen na nezbytné minimum, slovní zásoba je volena především na základě frekvence a zájmu dětí tohoto věku. Metody a formy práce jsou založeny na pozorování, poslechu, imitaci, tvořivých činnostech a hře. Výuka je výrazně propojena nejen s mateřským jazykem, ale též s hudební, pohybovou, výtvarnou a dramatickou výchovou, z nichž přebírá některé techniky a obohacuje je novými prvky (např. hraní rolí, dramatizace, improvizace ap.), využívá se nahrávek, říkanek, básniček, písniček aj. textů v interpretaci rodilých mluvčích. Do výuky jsou zařazovány i vhodné programy na PC, příp. lze (podle schopností žáků) využívat i připojení k internetu. Významnou úlohou vyučujícího je rozvíjet představivost dětí, podněcovat a oceňovat jejich aktivitu a jejich tvůrčí přístup k činnostem. Prohlubuje se povědomí žáků o kultuře cizích (zejména evropských) zemí. V používaných formách a metodách práce je preferováno kooperativní vyučování. Vyučující vhodně využívá odlišností žáků v různých individuálních i skupinových činnostech. Podporuje také další rozvíjení komunikačních dovedností žáků navazováním kontaktů s německy hovořícími osobami v zahraničí zejména prostřednictvím internetu.

83

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Německý jazyk

   

Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Nabízíme žákům aktivační metody, které je povedou k samostatné práci s dvojjazyčnými a výkladovými slovníky. Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu. Vytváříme žákům dostatek komunikačních příležitostí pro používání německého jazyka. Při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace.

 

Tyto strategie žákům umožňují: Vyhledávat a třídit informace o probíraných tématech podle zadaných kritérií. Postupně přebírat zodpovědnost za své vzdělávání.

     

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Vedeme žáky k porovnávání stavby německého a českého jazyka, vyhledávání shod a odlišností. Předkládáme žákům konkrétní situace, k jejichž zvládnutí je nezbytné použití německého jazyka. Učíme žáky nebát se problémů (problémy byly, jsou a budou – problém není hrozba, ale výzva). Podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problému. Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení. Podporujeme využívání moderní techniky při řešení problémů.

 

Tyto strategie žákům umožňují: Rozvíjet samostatnost, tvořivost, logické myšlení. Spolupracovat při řešení problémů.

84

     

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Nabízíme žákům dostatek možností k porozumění německy vedenému rozhovoru a německy psaným jednoduchým textům. Vedeme žáky k tomu, aby se nebáli používat i nedokonale zvládnutý cizí jazyk. Podporujeme integrované používání cizího jazyka a výpočetní techniky. Vedeme žáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci svojí osoby a svojí školy na veřejnosti. Učíme žáky naslouchat druhým. Učíme žáky nonverbální komunikaci.

     

Tyto strategie žákům umožňují: Otevřeně a účinně komunikovat. Souvisle a výstižně formulovat své názory. Vyslechnout odlišný názor a zabývat se jím. Zapojit se do diskuse, obhajovat svůj názor, argumentovat. Využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření kvalitních vztahů. Naučit se využívat ke svému rozvoji informační a komunikační prostředky.

        

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Navozujeme dostatek situací, které povedou k uvědomění si společných rysů lidí z různého jazykového prostředí. Vytváříme situace, ve kterých si žáci budou uvědomovat potřebu vzájemného respektu a pomoci mezi lidmi z různého kulturního prostředí. Minimalizujeme používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování. Podporujeme inkluzi (začlenění) – volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého žáka ve třídě. Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce. Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role. Učíme žáky kriticky hodnotit práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Tyto strategie žákům umožňují: Rozvíjet schopnost spolupracovat, pracovat v týmu.

85



Respektovat a hodnotit práci svoji i druhých.

   

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Na příkladech z německy hovořících zemí vedeme žáky k tomu, aby se snažili vcítit do problémů minorit ve světě i u nás. Vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem. Neustále monitorujeme chování žáků, včas přijímáme účinná opatření. Budujeme přátelskou a otevřenou atmosféru ve třídě i ve škole.

 

Tyto strategie žákům umožňují: Být zodpovědný za svůj život. Ochotně a ohleduplně pomáhat druhým lidem v různých situacích.

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k uvědomělému a správnému používání studijních materiálů a jazykových příruček pro samostatné studium.  Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky.  Na konkrétních příkladech (inzeráty) demonstrujeme lepší možnosti pracovního uplatnění při ovládání vyučovaného cizího jazyka.  

Tyto strategie žákům umožňují: Získat pozitivní vztah k práci. Získané znalosti a zkušenosti využívat pro svůj další rozvoj a své profesní zaměření.

86


Německý jazyk 6.

Výstup předmětu

Učivo



Rozliší základní informace o lidech, jejich Poslech na téma: rodině, jejich bydlišti, práci a koníčcích.  člověk a společnost  rodina  domov  zájmová činnost



Rozumí krátkým jednoduchým textům.



    

Čtení na téma:  sport Odhadne význam nových slov z kontextu  kultura textu.  příroda  počasí Užívá jednoduché obraty ke zdvořilému Rozhovory na téma: oslovení, pozvání, omluvě.  oslovení Vyjádří se k přijetí či odmítnutí pozvání, k  pozvání přijetí omluvy.  omluva Popíše sebe, svou rodinu a další lidi.

Samostatný ústní projev na téma:  domov Sestaví jednoduchý popis míst a různých  rodina předmětů.  bydlení Reprodukuje přiměřeně obtížný text.  škola  slovní zásoba a tvoření slov

87

Přesahy a vazby



Napíše o své rodině, škole a koníčcích.



Používá dvojjazyčný slovník.

Písemný projev na téma:  rodina  škola  zájmy  dotazník  gramatické struktury a typy vět  lexikální princip pravopisu slov

88


Německý jazyk 7.

Výstup předmětu

Učivo



Rozliší základní informace rozpozná, o čem se mluví.



Rozumí krátkým jednoduchým Čtení na téma: osobním dopisům, zjistí, kde se  osobní dopis nachází oslovení, přání, prosba.  oslovení  přání Odhadne význam nových slov z  prosba kontextu textu.

     

Přesahy a vazby

a Poslech na téma:  svátky, tradice, zvyky a odlišné konvence rodilých mluvčích

Domluví se s kamarády na tom, co Rozhovory na téma: budou dělat, kam půjdou a kdy a kde  volný čas a zájmová činnost se sejdou.  stravování Užívá jednoduché obraty k  nákupy objednávání jídla a pití.  město Vysvětlí, co chce, zeptá se na cenu, například v obchodě nebo na poště. Sestaví vyprávění o své škole a své Samostatný ústní projev na téma: práci ve škole.  škola Reprodukuje přiměřeně obtížný text.  se základními vztahy; kvalitativními a kvantitativními  slovní zásoba a tvoření slov 89

časovými,

 

Napíše stručný osobní dopis a zařadí Písemný projev na téma: pozvání, poděkování, omluvu.  osobní dopis  pozvání Používá dvojjazyčný slovník.  poděkování  omluva  gramatické struktury a typy vět  lexikální princip pravopisu slov

90


Německý jazyk 8.

Výstup předmětu

Učivo



V krátkých nahrávkách o běžných věcech Poslech na téma: i o vztazích mezi zeměmi rozpozná  sport, kulturní život důležité informace.  vzájemné vztahy mezi ČR a zeměmi dané jazykové oblasti  se základními vztahy; existencionálními, prostorovými, časovými, kvalitativními, kvantitativními.



Určí význam běžných nápisů (např. na Čtení na téma: ulicích a na nádražích).  význam studovaného jazyka a kultury dané Vyhledá jednoduché informace v jídelních jazykové oblasti lístcích a na informačních letácích.  zeměpisné údaje Používá autentické materiály ze zemí  tradice, zvyky studovaného jazyka a běžně užívá  historické události slovníku cizích slov. Odhadne význam nových slov z kontextu textu.

     

Používá obraty, kterými se zeptá na Rozhovory na téma: základní informace o veřejné dopravě a  setkání (pozdrav, představení, poděkování, koupí si jízdenky, objedná místenky. rozloučení) S pomocí mapy nebo plánku se zeptá na  žádost o pomoc cestu nebo poradí někomu jinému.  objednání a koupě Užívá obraty, kterými se zeptá na to, co  rada 91

Přesahy a vazby

  

  

lidé dělají v práci nebo ve škole a co ve volném čase, najde vhodné výrazy k odpovědím na takové otázky. Vyjádří jednoduše, jak se cítí, co ho bolí. Vysvětlí, co má a nemá rád.



péče o zdraví

Popíše, co pravidelně dělá, co si nejraději Samostatný ústní projev na téma: obléká, jaké je venku počasí a kde se  volný čas nachází.  oblékání Reprodukuje přiměřeně obtížný text.  příroda a počasí  slovní zásoba a tvoření slov Sestaví stručný popis nějaké události Písemný projev na téma: nebo své cesty.  cestování a turistika  narozeniny a oslavy Vyhledá neznámá slova ve slovníku  blahopřání, reakce na blahopřání cizích slov.  gramatické struktury a typy vět  lexikální princip pravopisu slov Napíše dopis s blahopřáním.  cizí jazyk a PC jako prostředky komunikace

92


Německý jazyk 9.

Výstup předmětu

Učivo



Porozumí jednoduchému popisu cesty.



V jednoduchých textech nachází konkrétní Čtení na téma: informace ze života lidí studovaného  osobnosti z oblasti vědy, umění, politiky a jazyka. sportu Vysvětlí jednoduchý návod, například jak  běžné každodenní problémy použít veřejný telefon. Odhadne význam nových slov z kontextu textu.

   



Poslech na téma:  cestování

Užívá jednoduché obraty k otázkám o Rozhovory na téma: zálibách a dokáže na podobné otázky  zájmy odpovídat.  setkání (souhlas a nesouhlas, prosba) Vyjádří svůj názor, souhlas a nesouhlas s  člověk a společnost jinými lidmi. Když něčemu nerozumí, vyhledá výrazy, se kterými dokáže člověka velice jednoduše požádat, aby zopakoval, co řekl. Dokáže se ptát na to, co lidé dělali, a také na takové otázky odpovídat. Účastní se krátké konverzace s rodilými mluvčími o tom, co ho zajímá.

93

Přesahy a vazby

      

Používá známé výrazy k vyprávění, co dělal Samostatný ústní projev na téma: v minulosti.  životopis Popíše jednoduchými obraty prostředí, ve  životní prostředí kterém se nachází.  vzdělávání a kulturní život Sestaví vyprávění o svých plánech do  slovní zásoba a tvoření slov budoucna. Reprodukuje přiměřeně obtížný text.

Písemný projev na téma: osobní dopis (zážitky, přání, dojmy); se Vyhledá neznámá slova ve slovníku cizích spojováním vět výrazy jako „a“, „ale“, slov. „protože“; se základními vztahy existencionálními (Kdo?...), prostorovými a Dokáže vyjádřit svůj názor, zážitky, dojmy a časovými (Kde? Kam? Kdy?...), kvalitativními přání. (Jaký? Který? Jak?...), kvantitativními Používá obraty vyjadřující svolení, omluvu, (Kolik?...) -gramatické struktury a typy vět prosbu. formulář, dotazník

94

Matematika a její aplikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemných vztahů. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace  rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů  rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů  rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů  vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu  vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely  provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému  přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu  rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby  rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy.

95

Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Matematiku vyučujeme od 1. do 9. ročníku. V 1. – 5. ročníku činí časová týdenní dotace 5 hodin, pro 6. – 8. ročník 4 hodiny týdně, pro 9. ročník 5 hodin týdně. Vzdělávací obsah předmětu je rozdělen na čtyři tematické okruhy: Čísla a početní operace na 1. stupni, na který navazuje na 2. stupni tematický okruh Číslo a proměnná – osvojení aritmetických operací ve třech složkách:  dovednost provádět početní operaci  algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem)  významové porozumění (umět operaci propojit s reálnou situací) Závislosti, vztahy a práce s daty  rozpoznávání a uvědomění si určitých typů změn a závislostí a seznámení se s jejich reprezentacemi  uvědomění si změny a závislosti známých jevů, jejich analýza z tabulek, diagramů a grafů  na základě zkoumání těchto závislostí pochopení pojmu funkce Geometrie v rovině a prostoru  určování a znázorňování geometrických útvarů a geometrické modelování reálných situací  hledání podobností a odlišností útvarů vyskytujících se kolem nás  uvědomování si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru)  porovnávání, odhadování, měření délky, velikosti úhlů, obvodu a obsahu (resp. povrchu a objemu)  zdokonalování grafického projevu  zkoumání tvaru a prostoru vede k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací Součást matematického vzdělávání: Nestandardní aplikační úlohy a problémy  uplatňování logického myšlení  řešení problémových situací a úloh z běžného života  pochopení a analyzování problému, utřídění údajů a podmínek, provádění situačních náčrtů, řešení optimalizačních úloh Matematiku vyučujeme v kmenových třídách. V případě potřeby je možné využívat počítačovou učebnu. Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů). Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací. Matematika je úzce spjata např. s fyzikou (převody jednotek, rovnice), se zeměpisem (měřítko, výpočty), s chemií (řešení rovnic, převody jednotek).

96

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Matematika   

výuku orientujeme tak, aby žáci poznatky získávali na základě individuální nebo skupinové práce žáci provádějí zvolené činnosti, které je vedou k pozorování určených jevů o předkládaných jevech se žáky diskutujeme a vybízíme je k vyjadřování názorů a formulování závěrů vlastními slovy – následuje upřesnění závěrů učitelem – tímto způsobem umožňujeme žákům samostatné znovuobjevování poznatků, čímž podporujeme jejich dobré osvojení, postupný rozvoj klíčových kompetencí a podněcujeme zájem o výuku

Kompetence k učení Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zařazujeme do výuky činnostní učení  umožňujeme žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků  srozumitelně vysvětlujeme žákům, co se mají naučit  vedeme žáky k ověřování výsledků  vedeme žáky ke kooperaci  zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků  vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce  využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků Tyto strategie žákům umožňují:  pracovat individuálně nebo ve skupinách a při všech činnostech rozvíjet logické myšlení a rozumě postupovat při řešení problémů (dosahovat toho zejména řešením úsudkových úloh od nejnižších ročníků)  diskutovat o problému, samostatně i ve spolupráci s ostatními žáky vyhledávat a třídit informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného, nalézat souvislosti, navrhovat různé způsoby řešení, vyvozovat hypotézy a konečné závěry  rozvíjet paměť prostřednictvím numerických výpočtů, osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů  používat pomůcky, modely, reálné materiály (tiskoviny, propagační materiály, plakáty), dokázat postupným získáváním matematických znalostí tyto analyzovat, třídit, porovnávat své výsledky a závěry dál používat pro své učení  užívat matematický jazyk i symboliku, provádět rozbory a stručné zápisy při řešení úloh a zdokonalovat grafický projev  získávat číselné údaje měřením reálnými měřidly, provádět odhady, zaokrouhlovat, studovat tabulky, grafy a diagramy  vysvětlovat objevené závislosti a pravidla, klást si navzájem otázky, odpovídat, přemýšlet o praktickém využití učiva  prakticky poznat a ve vztahu s fyzikou porozumět hlavním jednotkám fyzikálních veličin, se kterými se v matematice setkávají  vytvářet návaznosti v učivu (na základě užívaných metod výuky organizovat a řídit proces vlastního učení)

97



pracovat s chybou

Kompetence k řešení problémů Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zajímáme se o náměty, názory, zkušenosti žáků  klademe otevřené otázky a vybízíme žáky k pojmenování cíle činnosti  vedeme žáky k plánování úkolů a postupů  vedeme výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si také dokázali obhájit  umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, hledat pro ně vysvětlení, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi  podle potřeby žákům v činnostech pomáháme, pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení  motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života  umožňujeme vlastní volbu pořadí vypracování úkolů  dodáváme žákům sebedůvěru Tyto strategie žákům umožňují:  problémy důkladně rozebrat – hledat podobnosti v reálném světě, formulovat podstatu problému, popřípadě identifikovat informace chybějící pro řešení problému nebo vyloučit informace nadbytečné a teprve poté navrhnout způsoby a možnosti řešení  rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh  rozvíjet sebekontrolu, systematičnost, vytrvalost a přesnost  vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, ověřovat si správnost svých domněnek a závěrů, uvědomovat si, že znovuobjevují a dále rozvíjí poznatky matematiky  nevzdávat se při prvním nezdaru, hledat pomoc v učebnicích (znovuopakováním učiva) nebo v dalších materiálech, a to ve vzájemné spolupráci se spolužáky, s učitelem, ale i doma v rodině  identifikovat chybu a hledat variantní cesty k jejímu odstranění  řádně si osvojit matematické pojmy, algoritmy, matematickou terminologii a užívat je  uvědomovat si vzájemnou polohu objektů v rovině a prostoru, dokázat si cokoliv dostupnými prostředky vymodelovat  využívat vhodné pomůcky, nástroje a technická zařízení k vyhledávání informací a řešení problémů (internet, výpočetní technika)  ověřovat správnost řešení prakticky a osvědčené postupy aplikovat při řešení podobných nebo nových situací  rozvíjet kombinatorické a logické myšlení, obhajovat vlastní závěry a rozhodnutí Kompetence komunikativní Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  klademe důraz na týmovou práci

98

   

umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory, učíme je obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout názor druhého žáci mají možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse) vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů ve výuce uplatňujeme simulace, hraní rolí

Tyto strategie žákům umožňují:  v klidu, pozorně a s porozuměním číst zadání řešených problémů  vyjadřovat svoje názory (např. formou domněnek), navrhovat různé možnosti řešení, hledat argumenty pro jejich zdůvodnění  modelovat, popisovat a matematizovat reálné situace při práci s pomůckami, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spolužáky a sledovat jejich závěry  porovnávat svoje výsledky řešení se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat své způsoby řešení, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele  postupně poznávat odborný matematický jazyk a provádět správné matematické zápisy  osvojovat si dovednost převádět matematické znaky a symboly do slov hovorového jazyka a postupně se učit logickému a přesnému vyjadřování  rozvíjet komplexní pohled na daný problém, vidět souvislost mezi reálnou situací a jejím formalizovaným popisem  rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů používat při zpracování svých závěrů  používat informační a komunikační prostředky pro komunikaci jak se žáky, tak i s okolním světem Kompetence sociální a personální Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  do výuky zařazujeme práci v týmu  zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci  od žáků vyžadujeme rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu – dvojice, skupiny, třídy  umožňujeme každému žákovi zažít úspěch  využíváme diskuse a prezentace názorů žáků  výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí)  hodnotíme žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok Tyto strategie žákům umožňují:  podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině  při práci ve dvojicích nebo skupinách převzít určitou roli, za kterou každý žák zodpovídá  přispívat k diskusi při řešení úkolu v malé skupině i v kolektivu třídy

99

  

 

podílet se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, vést k ohleduplnosti a k uznávání druhých, k poskytnutí rady nebo pomoci druhému při společné práci čerpat poučení z toho, co je pro ně nachystáno, co jim učitel předkládá, co mají připraveno v učebních materiálech, co si sami ověří při práci s pomůckami spolupracovat při řešení problémových a aplikovaných úloh, vyjádřit situace z běžného života a následně využívat nabytých dovedností v praxi (žáci tak docházejí k poznávání možností a významu matematiky pro praktický život a skutečnosti, že ke správnému výsledku lze dospět různými způsoby) vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům a ústně i písemně vyjadřovat své názory, obhajovat svůj způsob řešení postupně poznávat význam studia matematiky pro porozumění globálním souvislostem a multikulturním pohledům na naší civilizaci

Kompetence občanské Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů  na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí  vedeme žáky ke sdílení svého názoru  pomáháme a umožňujeme žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky Tyto strategie žákům umožňují:  rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a poznávat své možností (např. při řešení úloh)  vést k soustavné sebekontrole, a to při každém kroku v celém postupu řešení  vést k systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti  vyslovovat hypotézy na základě vlastní zkušenosti, dříve získaných znalostí, provádět pokusy, měřit a ověřovat nebo vyvracet získané poznatky a výsledky za pomoci protipříkladů  rozhodovat, které dovednosti již dobře ovládají, co ještě potřebují udělat a zjistit, aby svoje úkoly zvládli  podporovat tvořivé nápady žáků Kompetence pracovní Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům prezentovat výsledky vlastní práce ostatním spolužákům  upřednostňujeme formu skupinové a individuální práce, projektovou činnost  zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů

100

  

vedeme žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek vytváříme příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci

Tyto strategie žákům umožňují:  měřit veličiny, zaokrouhlovat hodnoty, porovnávat, získávat a třídit data a tak se přibližovat k běžně užívaným postupům  čtením a rýsováním výkresů a schémat rozvíjet technickou gramotnost  zdokonalovat se v preciznosti práce tvorbou náčrtů a přesným rýsováním  na základě řešení aplikačních a praktických úloh využívat získané zkušenosti a znalosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy pro budoucnost

101


Matematika 1.

Výstup předmětu

       



Učivo

používá přirozená čísla 1 až 20, napíše a přečte číslice do 20 zná význam méně, více, první, poslední, větší, menší apod. řadí čísla podle velikosti zakresluje čísla do 20 na číselnou osu používá a zapisuje matematické symboly +, - , = , < , > zapisuje, čte a řeší příklady na sčítání a odčítání do dvaceti bez přechodu přes desítku provádí rozklad na desítky a jednotky řeší jednoduché slovní úlohy

Rozezná, pojmenuje geometrické tvary

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Počítání do dvaceti  vytváření představ o jednotlivých číslech na základě názoru  rozklady čísel  porovnávání počtu věcí  sčítání a odčítání přirozených čísel  automatizace spojů sčítání a odčítání  jednoduché slovní úlohy –tvoření a řešení slovních úloh na základě manipulace i s věcmi i s penězi  vztahy o několik méně, o několik více

Přesahy a vazby

Vv - obrázky stejného druhu podle počtu Vv, Pč – znázornění slovní úlohy

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU  poznávání geometrických tvarů, rovinných obrazců Vv, Pč – užití barev, základní  konkrétní orientace v prostoru – před, za, vystřihování, modelování vedle, vpravo, dole, nahoře  vytváření představ o jednotce - m, l, kg

102


Matematika 2.

Výstup předmětu



     

Zapisuje a řeší příklady na sčítání a odčítání do 20 s přechodem přes desítku

Zapisuje a čte čísla do 100 užívá lineární uspořádání, zobrazí čísla do sta na číselné ose sčítá a odčítá čísla do 100 počítá příklady se závorkami provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly řeší a tvoří slovní úlohy s výpočty do 100

Učivo

 

  



ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Počítání do dvaceti sčítání a odčítání s přechodem přes desítku řešení slovních úloh spojené s názorem Počítání do sta vytváření představ čísel na základě názoru posloupnost čísel, počítání po desítkách, po jednotkách v různých desítkách, čtení a zápis čísel, číselná osa, porovnávání čísel sčítání a odčítání v oboru do sta, sčítání a odčítání násobků 10, přičítání jednociferných čísel k celým desítkám i odčítání od celých desítek (typy: 20+6, 50-8), sčítání a odčítání v jednotlivých desítkách (typy: 45+3, 67-5), sčítání a odčítání s přechodem desítky (typy: 59+7, 26+40, 42-8, 74-20, 52-22) vytváření a řešení jednoduchých slovních úloh k jednotlivým typům příkladů na sčítání a odčítání

103

Přesahy a vazby

   

seznámí se s principem násobilky v oboru do 50 užívá násobení a dělení v praktických situacích počítá a používá mince a bankovky v hodnotě do sta korun doplňuje tabulky

  

Násobení a dělení do padesáti zavedení násobilky, které je odvozeno z opakovaného přičítání stejných čísel slovní úlohy, které vedou k pochopení úsudku několikrát více, méně (s využitím peněz) doplňování tabulek násobků

Vv, Pč - znázorňování, modelování     

rozezná, pojmenuje a vymodeluje základní rovinné útvary - bod, přímka, čára, úsečka narýsuje bod, přímku, lomenou čáru, úsečku i úsečku dané délky porovná velikost útvarů, měří a odhaduje velikost úsečky rozlišuje základní geometrická tělesa, rozlišuje modely těles i geometrické tvary ve svém okolí orientuje se v čase

     

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU rozvíjení prostorové představivosti – stavebnice geometrické tvary rovinné a prostorové, modelování, rozlišování geom. tvarů, těles rovné a křivé čáry úsečka – rýsování, odhad délky, měření na centimetry jednotky délky – metr, centimetr jednotky času – hodina, minuta, orientace v čase, čtení časových údajů na hodinách

104


Matematika 3.

Výstup předmětu

    

     

Učivo

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Násobení a dělení v oboru do sta rozlišuje symboly pro násobení a dělení  automatizace spojů násobí a dělí v oboru do 100  slovní úlohy vedoucí k násobení a dělení řeší a tvoří slovní úlohy s pomocí  rozlišování úsudků několikrát více, méně a o násobilky několik více, méně provádí zpaměti jednoduché početní  násobení dvojciferných čísel jednociferným operace číslem čte, sestavuje a doplňuje tabulky násobků  dělení se zbytkem

sčítá a odčítá dvojciferná čísla zpaměti (typy příkladů: 34+25, 67-56) sčítá a odčítá dvojciferná čísla písemně řeší a tvoří slovní úlohy v oboru čísel do sta seznámí se se zaokrouhlováním na desítky provádí zpaměti jednoduché početní operace řeší příklady s použitím závorek



  

Počítání v oboru do sta sčítání a odčítání v oboru do sta, slovní úlohy vedoucí k sčítání i odčítání i k porovnávání o několik více či méně, sčítání a odčítání typu: 36+17, 65-28 příprava písemného sčítání a odčítání užití závorek v příkladech se dvěma početními výkony zaokrouhlování čísel na desítky

105

Přesahy a vazby

       

zapisuje, čte a porovnává přirozená čísla do tisíce, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti porovnává a třídí vzestupně a sestupně čísla do tisíce užívá lineární uspořádání -zakresluje čísla do tisíce na číselné ose sčítá a odčítá zpaměti i písemně řeší a tvoří jednoduché i složitější slovní úlohy v oboru do tisíce seznámí se se zaokrouhlováním na stovky provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

        

Počítání v oboru do tisíce vytváření představy čísel na základě názoru (papírové mince a bankovky, čtvercová síť) posloupnost přirozených čísel, počítání po stovkách, desítkách, jednotkách čtení a zápis čísel, práce s číselnou osou, porovnávání čísel zaokrouhlování čísel na stovky sčítání a odčítání v oboru čísel do tisíce sčítání a odčítání zpaměti (typy příkladů: 241+7, 325-3, 530+50, 290+70, 380-60, 56080, 500-6, 500-60) seznámení s písemným sčítáním dvou trojciferných čísel, odhady výsledků seznámení s písemným odčítáním dvou trojciferných čísel, kontrola výpočtu sčítáním slovní úlohy s jedním početním výkonem a jejich obměny, nácvik jejich zápisů slovní úlohy se dvěma početními výkony

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Člověk a jeho svět - měření rýsování přímek, vzájemná poloha (rovnoběžky, různoběžky), průsečík přímek  bod ležící na přímce a mimo přímku, úsečka a její označování, odhadování, rýsování a měření délky  vyznačování polopřímek 

   

rýsuje bod, přímku, polopřímku, úsečku. trojúhelník, obdélník, čtverec znázorní ve čtvercové síti pojmenuje a určí průsečík porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

106

     

užívá základní jednotky délky mm, cm, dm, m jednotky délky používá k měření měří rozměry geometrických útvarů (úsečka, čtverec, obdélník apod.) a vyjadřuje je ve vhodných jednotkách užívá základní jednotky času a orientuje se v čase rozezná, pojmenuje a popíše základní útvary a jednoduchá tělesa, nachází v realitě jejich reprezentaci

    

jednotky délky (metr, decimetr, centimetr, milimetr, kilometr), jejich rozlišování, vytvoření správné představy o velikosti jednotek, jednoduché převody čtvercová síť a její používání trojúhelník, čtverec, obdélník a čtyřúhelník – jejich náčrty a rýsování do čtvercové sítě vrcholy a strany rovinných obrazců, měření stran tělesa kolem nás – poznávání geometrických tvarů, těles jednotky času (hodina, minuta, vteřina), jednoduché převody, orientace v čase

107


Matematika 4.

Výstup předmětu

         

Zapisuje a čte čísla do 1 000 000 rozkládá čísla v desítkové soustavě sčítá a odčítá zpaměti i písemně do 1 000 000 orientuje se na číselné ose do 10 000 zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje početní operace v celém oboru přirozených čísel řeší a tvoří jednoduché a složené slovní úlohy provede zkrácený zápis s neznámou

Učivo ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Číselný obor od 1 000 až do 1 000 000  rozšíření číselného oboru nad 1 000, desítková soustava, čtení a psaní čísel, jejich porovnávání, zaokrouhlování  práce s číselnou osou v oboru do 10 000  řešení slovních úloh  přičítání a odčítání desítek, stovek a tisíců zpaměti v oboru rozšířeném nad tisíc  písemné sčítání a odčítání v rozšířeném oboru, odhady výsledků

108

Přesahy a vazby

            

  

Násobí písemně jednociferným a dvouciferným činitelem dělí písemně jednociferným dělitelem využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost násobení vyhledává, sbírá a třídí data čte a sestavuje jednoduché tabulky řeší a tvoří jednoduché a složené slovní úlohy provádí zkrácený zápis s neznámou Narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (trojúhelník, čtverec, obdélník, kružnici), užívá jednoduché konstrukce Sčítá graficky úsečky, určí obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran sestrojí trojúhelník ze tří stran narýsuje pravoúhlý trojúhelník sestrojí kolmici a rovnoběžky určuje vzájemnou polohu přímek v rovině a znázorní ve čtvercové síti osově souměrné útvary, určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru používá základní jednotky hmotnosti, délky, objemu a času převádí jednotky čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

Násobení a dělení  násobení a dělení přirozených čísel 10, 100 a 1000 zpaměti  vyvození násobení a dělení čísel zakončených nulami  algoritmus písemného násobení dvojciferným činitelem, odhady výsledků  vlastnosti násobení  dělení jednociferným dělitelem

       

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU základní útvary v rovině a prostoru, jejich rozlišování měření délek, délka úsečky, rozměry obrazců, délky hran těles jednotky délky, jednoduché převody jednotek přímka, polopřímka, úsečka, bod, rýsování a popis kružnice, kruh, rozlišení, rýsování a popis kolmice a rovnoběžky, rýsování a náčrty jednoduché konstrukce čtverce, obdélníku a pravoúhlého trojúhelníku, náčrty grafické sčítání úseček, určení obvodu trojúhelníků a čtyřúhelníků sečtením délek stran, využití v úlohách z praktického života

109



Řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY  slovní úlohy, které jsou zadané netradičním způsobem a vyžadují třídění a rozlišování údajů řešení, úlohy, které se neobejdou bez nákresů  úlohy vyžadující činnost rozdělování na stejné části, skládání do celku  magické čtverce a úlohy k procvičování prostorové představivosti

110


Matematika 5.

Výstup předmětu

          

Zapisuje a čte čísla do 1 000 000 orientuje se na číselné ose v oboru do milionu sčítá a odčítá zpaměti i písemně do milionu násobí deseti, stem, tisícem násobí písemně trojciferným činitelem dělí jednociferným i dvouciferným dělitelem řeší a tvoří slovní úlohy v oboru do milionu zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje početní operace v celém oboru přirozených čísel

Učivo ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Dokončení oboru přirozených čísel  procvičování všech početních výkonů při počítání zpaměti, automatizace násobilkových spojů a dělení v oboru násobilek beze zbytku i se zbytkem  početní výkony s přirozenými čísly a jejich vlastnosti  písemné algoritmy početních operací: sčítání, odčítání, násobení  písemné dělení jednociferným a dvojciferným dělitelem  rozšíření číselného oboru přes milion – numerace  zaokrouhlování přirozených čísel  provádění odhadů a kontrola výsledků početních operací  slovní úlohy na jeden nebo dva výkony  slovní úlohy z praktického života a jejich obměny  římské číslice I až X, L, C, D, M - čte číslo kapitoly a letopočet  zlomky  polovina, třetina, čtvrtina

111

Přesahy a vazby

       

       

řeší a tvoří jednoduché a složené slovní úlohy provede zkrácený zápis s neznámou řeší a tvoří jednoduché a složené slovní úlohy provede zkrácený zápis s neznámou vyhledává, sbírá a třídí data čte a sestavuje jednoduché tabulky vyhledává údaje v jízdním řádu a řeší slovní úlohy s časovými údaji pracuje s údaji v cenících apod.

Narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (trojúhelník, čtverec, obdélník, kružnici), užívá jednoduché konstrukce Sčítá graficky úsečky, určí obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran sestrojí trojúhelník ze tří stran narýsuje pravoúhlý, rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník sestrojí čtverec, obdélník znázorní ve čtvercové síti osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru vypočítá obsah čtverce a obdélníku používá základní jednotky hmotnosti, délky, objemu a času

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY čtení údajů z tabulek a diagramů vyhledávání a třídění číselných informací z praktického života  čtení vhodně sestavených údajů z tabulky a vytváření grafu  orientace v jízdním řádu  

     

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU procvičování rýsování základních geometrických útvarů v rovině (rýsování podle popisu slovního i písemného) jednotky délky a jejich převody, měření délky obvod různých rovinných obrazců – trojúhelníků, čtyřúhelníků i libovolně zvolených mnohoúhelníků obsah čtverce a obdélníku pomocí čtvercové sítě, základní jednotka obsahu osově souměrné útvary – jejich rozlišování, určení osy souměrnosti přeložením rovinného obrazce základní útvary v prostoru, prostorová představivost

112

    

převádí jednotky času a objemu čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy zapisuje a používá data z grafu ve čtvercové síti dbá na přesnost a čistotu rýsování NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY řeší jednoduché praktické slovní úlohy a  slovní úlohy, které jsou zadané netradičním problémy, jejichž řešení je do značné způsobem míry nezávislé na obvyklých postupech a  číselné a obrázkové řady algoritmech školské matematiky  magické čtverce  úlohy vyžadující prostorovou představivost  úlohy matematických soutěží

113


Matematika 6.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

ARITMETIKA

     

      

ČÍSLO A PROMĚNNÁ Dělitelnost přirozených čísel  násobek, dělitel, znaky dělitelnosti zná pojem násobek, dělitel  prvočíslo, číslo složené, čísla soudělná a používá znaky dělitelnosti nesoudělná rozumí pojmu prvočíslo, číslo složené  rozklad čísla na prvočinitele rozloží číslo na součin prvočísel  společný násobek, společný dělitel určuje a užívá násobky a dělitele včetně  nejmenší společný násobek nejmenšího společného násobku a  největší společný dělitel největšího společného dělitele modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v N Desetinná čísla  rozšíření pojmu desetinné číslo čte a zapisuje des. čísla  porovnávání desetinných čísel podle velikosti zobrazí des. číslo na číselné ose  zaokrouhlování desetinných čísel na desetiny F 6–9 – řešení početních porovnává a zaokrouhlí des. čísla úloh a setiny provádí početní operace s des. čísly  početní operace s des. čísly (sčítání, odčítání, převádí jednotky násobení, dělení ), písemné algoritmy vypočítá aritmetický průměr  výpočty na kalkulačce zaokrouhluje a provádí odhady s danou  úlohy z praxe: převody jednotek, aritmetický přesností - účelně využívá kalkulátor průměr 114



slovní úlohy

GEOMETRIE

     

  

  

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Úhel rozumí pojmu úhlu  pojem úhlu, rýsování a přenášení úhlu narýsuje a změří daný úhel  osa úhlu, graficky přenese úhel a sestrojí jeho osu  jednotky velikosti úhlu a měření velikosti úhlu rozlišuje a pojmenuje druhy úhlů  ostrý, tupý, pravý a přímý úhel provádí početní operace s velikostmi  početní operace s velikostmi úhlů úhlů (ve stupních a minutách)  vrcholové a vedlejší úhly pozná dvojice vedlejších úhlů a vrcholových úhlů, využívá jejich vlastností načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru v osové souměrnosti určí útvary osově souměrné a shodné útvary provádí jednoduché konstrukce: osa úsečky, osa úhlu určí, popíše, modeluje, rýsuje různé druhy trojúhelníků a třídí je podle daných kritérií pojmenuje, znázorní a správně užívá základní pojmy (strana, výška, vnitřní a vnější úhly, …) sestrojí těžnice, střední příčky, výšky

Osová souměrnost  shodné útvary  osová souměrnost, osa souměrnosti  osově souměrné obrazce  jednoduché konstrukce: osa úsečky a úhlu

Trojúhelník  trojúhelník, zobrazení, popis, modely  třídění trojúhelníků podle velikosti stran a podle velikosti úhlů  konstrukce trojúhelníku ze tří stran  vnitřní a vnější úhly trojúhelníku  těžnice, střední příčky, výšky a jejich konstrukce

115

Z 6-9 - určování zeměpisné polohy

trojúhelníku  

    

sestrojí trojúhelníku kružnici opsanou a Kružnice opsaná a vepsaná vepsanou využívá potřebnou matematickou symboliku při zápisu konstrukce trojúhelníku charakterizuje jednotlivá tělesa (kvádr, krychle) načrtne a narýsuje síť a z ní těleso vymodeluje načrtne a sestrojí obraz kvádru a krychle ve volném rovnoběžném promítání vypočítá objem a povrch krychle a kvádru užívá základní jednotky objemu, obsahu a povrchu a vzájemně je převádí

Kvádr, krychle  kvádr, krychle, sítě těles, rozlišování těles, jejich popis, modelování, tělesa kolem nás  zobrazování těles  objem a povrch krychle, kvádru ( modely krychlí a kvádrů )  jednotky objemu  slovní úlohy – objem a povrch krychle a kvádru

116

F 6 – množství srážek


Matematika 7.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

ARITMETIKA

      

  

ČÍSLO A PROMĚNNÁ Zlomky  činnostní vyvození pojmu zlomek F 7-9, CH 8 - numerické  čtení a zápis zlomku výpočty  znázorňování zlomků na číselné ose  krácení a rozšiřování zlomků, porovnávání podle velikosti  převrácené číslo  smíšené číslo  početní operace (sčítání, odčítání, násobení a dělení)  vztah mezi zlomky a des. čísly  složený zlomek  využití učiva ve slovních úlohách

modeluje a zapisuje zlomkem část celku porovnává zlomky, rozšiřuje a krátí provádí početní operace se zlomky (sčítání, odčítání, násobení a dělení) užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část – přirozeným číslem, zlomkem, des. číslem převádí zlomky na des. čísla a naopak řeší jednoduché slovní úlohy se zlomky analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nich využívá matematický aparát v oboru rac.čísel Celá a racionální čísla  čtení a zápis čísla, čísla kladná, záporná  znázornění na číselné ose rozlišuje kladná a záporná čísla  číslo racionální zobrazí kladná a záporná čísla na  porovnávání celých a racionálních čísel podle vodorovné i svislé číselné ose velikosti porovnává a uspořádá 117



chápe pojem opačné číslo



určí absolutní hodnotu daného čísla a chápe její geometrický význam provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel (sčítání, odčítání, násobení a dělení) využívá přednosti početních výkonů, dovede slovně vyjádřit, jak se jednotlivé operace s celými čísly provádějí analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nich využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel

  

    

   



čísla navzájem opačná

 

absolutní hodnota početní operace (sčítání, odčítání, násobení a dělení) slovní úlohy – celá čísla kolem nás



Poměr  pojem  porovnávání čísel a veličin podle velikosti vyjádří poměr mezi danými hodnotami  měřítko plánu a mapy zvětšuje a zmenšuje veličiny v daném  změna v daném poměru, zvětšování poměru zmenšování dělí celek na části v daném poměru  slovní úlohy vedoucí k užití poměru pracuje s měřítky map a plánů řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem Přímá a nepřímá úměrnost  přímá a nepřímá úměrnost - tabulky a grafy určí vztah přímé a nepřímé úměrnosti  úměra vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem,  trojčlenka rovnicí  slovní úlohy řešené trojčlenkou rozumí a využívá pojmu úměra využívá trojčlenku při řešení slovních úloh

118

a F 6-9 – vztahy mezi veličinami Z 6 – měřítko plánu a mapy CH 8 – výpočty pomocí trojčlenky

       

      

chápe pojem 1 užívá základní pojmy procentového počtu vyjádří část celku pomocí procent vypočítá procentovou část, základ, počet procent přes 1% řeší slovní úlohy, které využívají náměty z praktického života chápe pojem promile zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností řeší aplikační úlohy na procenta ( i pro případ, že procentová část je větší než celek

Procenta  pojem procenta  základ, procentová část, počet procent  výpočet přes 1 %  výpočet procentové části, počtu procent, základu  slovní úlohy na procenta  úrok D 9 - obrat na burze, …  promile CH 8 - koncentrace  slovní úlohy

GEOMETRIE

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Shodnost, středová souměrnost  shodnost rovinných útvarů  shodnost trojúhelníků:věta sss, sus, usu pozná shodné útvary  trojúhelníková nerovnost užívá věty o shodnosti trojúhelníků  konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, načrtne a sestrojí trojúhelník z daných usu prvků na základě vět sss, sus, usu  sestrojení obrazce ve středové souměrnost dovede popsat a provést konstrukci, zná  útvary souměrné podle středu podmínky, za kterých se dají konstrukce trojúhelníků provést dbá na kvalitu a přesnost rýsování využívá potřebnou matematickou symboliku načrtne a sestrojí obraz jednoduchého rovinného útvaru ve středové

119

        

    

souměrnosti určí středově souměrný útvar charakterizuje a třídí čtyřúhelníky rozlišuje různé typy rovnoběžníků a lichoběžníků načrtne a sestrojí čtyřúhelník, rovnoběžník a lichoběžník odhaduje a vypočítá obvod a obsah rovnoběžníku a lichoběžníku odhaduje a vypočítá obsah a obvod trojúhelníku zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů, využívá potřebnou matematickou symboliku analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu

 

 

čtyřúhelníky – základní pojmy, zobrazení, popis, modely rovnoběžníky o rozdělení o vlastnosti o konstrukce o obvod a obsah obsah a obvod trojúhelníku lichoběžník o pojem, rozlišování lichoběžníků o konstrukce o obsah a obvod

Hranoly rozezná a pojmenuje hranol, popíše  pojem kolmého hranolu, rozlišování hranolů modely těles  povrch a objem hranolu, sítě těles, načrtne a sestrojí obraz hranolu v rovině odvozování vzorců, výpočty načrtne a sestrojí síť hranolu  úlohy z praxe na výpočet povrchů a objemů odhadne a vypočítá povrch a objem hranolu hranolu odvozuje základní vzorce

120


Matematika 8.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

ARITMETIKA A ALGEBRA

 

     

ČÍSLO A PROMĚNNÁ Mocniny a odmocniny určí druhou mocninu a odmocninu  pojem druhá mocnina a odmocnina výpočtem, pomocí tabulek, pomocí  čtení a zápis druhých mocnin a odmocnin kalkulačky  určení druhých mocnin a odmocnin pomocí užívá druhou mocninu a odmocninu ve kalkulátorů (tabulek) výpočtech  slovní úlohy z praxe provádí početní operace s mocninami s přirozeným mocnitelem určí mocninu součinu, zlomku, mocniny, dovede říci, jak se s mocninami provádí početní výkony zapíše číslo ve tvaru a . 10n pro 1  a  10 , n je celé číslo rozumí pojmu výraz matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných určí hodnotu výrazu

Mocniny s přirozeným mocnitelem  čtení a zápis mocnin s přirozeným mocnitelem  číselné výrazy s mocninami F 6-9 – zápis jednotek  početní operace s mocninami s přirozeným fyzikálních veličin  mocnitelem (sčítání, odčítání, násobení, dělení, umocňování  rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě Výrazy s proměnnou  číselný výraz a jeho hodnota  proměnná  hodnota výrazu, dosazování do výrazu  výrazy s proměnnými, zápis slovního textu

121

   

        

zapíše pomocí výrazu s proměnnou slovní text dosadí do výrazu s proměnnou provádí početní operace s výrazy ( sčítání odčítání, násobení rozloží mnohočlen na součin pomocí vzorců a vytýkání

    

mnohočleny sčítání a odčítání mnohočlenů násobení mnohočlenu jednočlenem a mnohočlenem vytýkání před závorku – rozklady mnohočlenu na součin vzorce a2 – b2 , (a + b)2 , (a – b)2 a jejich užití

Lineární rovnice o jedné neznámé užívá a zapisuje vztah rovnosti  rovnost, rovnice řeší lineární rovnice pomocí  lineární rovnice – řešené pomocí ekvivalentních úprav ekvivalentních úprav provádí zkoušku řešení  výpočet neznámé ze vzorce matematizuje jednoduché reálné situace  slovní úlohy řešené pomocí lineárních rovnic vyřeší daný problém aplikací získaných matematických poznatků a dovedností řeší slovní úlohy (pomocí lineárních rovnic, úvahou,…) vypočítá hodnotu neznámé ověří výsledek řešení užívá logickou úvahu a kombinační úsudek nalézá různá řešení

GEOMETRIE

  

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Pythagorova věta rozliší odvěsny a přepony  pojem, pravoúhlý trojúhelník rozumí odvození vzorce Pythagorovy  výpočet délek stran v pravoúhlém trojúhelníku věty  užití Pythagorovy věty v praxi a v životě kolem využívá poznatků při výpočtu délek stran nás pravoúhlého trojúhelníku

122

F 6-9 – vztahy mezi veličinami, řešení fyz. úloh PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá: Slovní úlohy řešené lin. rovnicí (srovnávání států HDP, počet obyvatel, …)

       

využívá poznatky ve slovních úlohách zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností chápe pojem reálné číslo zobrazí kružnici a kruh, popíše určí vzájemnou polohu přímky a kružnice určí vzájemnou polohu dvou kružnic vypočítá délku kružnice, obvod a obsah kruhu sestrojí tečny z bodu ke kružnici pomocí Thaletovy kružnice

  

charakterizuje válec, popíše a modeluje načrtne a sestrojí síť válce vypočítá povrch a objem válce

 

sestrojí jednoduché konstrukce rozumí pojmu množiny všech bodů dané vlastnosti využívá množiny všech bodů dané vlastnosti k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh využívá poznatků (výška, těžnice, Thaletova kružnice,…) v konstrukčních úlohách načrtne a sestrojí rovinné útvary, zapíše

  



pojem reálného číslo

Kružnice a kruh  kruh , kružnice, zobrazení, popis, modely  vzájemná poloha přímky a kružnice  Thaletova kružnice  vzájemná poloha dvou kružnic  délka kružnice  obsah kruhu  tečna a tětiva kružnice  slovní úlohy- výpočet délky kružnice a obsah kruhu Válec    

základní pojmy, síť, popis, modely povrch válce objem válce a odvození vzorců slovní úlohy – válec kolem nás

Konstrukční úlohy  jednoduché konstrukce  množiny všech bodů dané vlastnosti  konstrukční úlohy – postup řešení, zápis, symbolika  konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků

123



postup řešení využívá potřebnou symboliku

matematickou

UŽITÁ MATEMATIKA 

     

Nestandardní aplikační úlohy a problémy  jednoduché technické výpočty řeší ve všech tematických celcích slovní a aplikační úlohy v těsné návaznosti na praktické využití matematiky kolem nás ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Základy statistiky  základní statistické pojmy, aritmetický průměr čte a sestavuje jednoduché tabulky a  statistická šetření, grafy a diagramy diagramy z denního života, tisku, médií  základní charakteristiky statistického souboru zaznamená výsledky jednoduchých  úlohy z praxe, užití výpočetní techniky statistických šetření do tabulek vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává jednoduchá statistická data v grafech a tabulkách porovnává soubory dat užívá výpočetní techniku

124

Z 6 - 9 – třídění údajů PT: ENV Základní podmínky života: Statistikasoubory a statistická šetření (stav ovzduší) PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: Statistika – soubory a statistická šetření (stav obyvatel, zdravotnictví, průmyslu)


Matematika 9.

Výstup předmětu

Učivo ALGEBRA

    

 

rozkládá výraz na součin ( vytýkáním, pomocí vzorců) určí hodnotu lomeného výrazu krátí a rozšiřuje výrazy se zlomkem provádí početní operace s lomenými výrazy (sčítání, odčítání, násobení, dělení) řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli s využitím znalostí o lomených výrazech

řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými (metoda sčítací a dosazovací) řeší reálnou situaci ve slovních úlohách pomocí soustav lineárních rovnic (úlohy o pohybu, fyzikální úlohy, technické výpočty,…)

ČÍSLO A PROMĚNNÁ Výrazy  úpravy výrazů pomocí vzorců  rozklad výrazů na součin  pojem lomený výraz, krácení a rozšiřování  početní operace s lomenými výrazy (sčítání, odčítání, násobení , dělení)  lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli  lomené výrazy ve fyzice, technických výpočtech, vzorcích Soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými  soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými  slovní úlohy řešené pomocí soustav lineárních rovnic ( úlohy o pohybu, společné práci, počítání směsí)

125

Přesahy a vazby

     

       

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY zakreslí bod v pravoúhlé soustavě Funkce souřadnic  pravoúhlá soustava souřadnic chápe pojem funkce, pozná funkční vztah  pojem funkce jako závislost dvou veličin rozlišuje přímou a nepřímou úměrnost,  způsob vyjádření funkce: tabulka, graf, rovnice lineární a kvadratickou funkci, gon.  přímá a nepřímá úměrnost funkce sin, cos, tg  lineární funkce sestaví tabulku a zakreslí graf dané  kvadratická funkce funkce a určí hodnoty gon. funkcí pomocí  goniometrické funkce ostrého úhlu tabulek nebo kalkulátoru pravoúhlého trojúhelníku: sin, cos, tg užívá funkční vztahy při řešení úloh  tabulky a graf goniometrických funkcí při řešení úloh z praxe využívá při  užití goniometrie v praxi, řešení jednoduchých výpočtech poznatky o funkcích, zvláště v reálných situací geometrii GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Podobnost rozliší shodné a podobné útvary  podobnost rovinných útvarů, poměr určí a použije poměr podobnosti podobnosti užívá věty o podobnosti trojúhelníků  věty o podobnosti trojúhelníků v početních a konstrukčních úlohách  podobnost kolem nás: plány, mapy užívá poměr podobnosti při práci s plány a mapami Jehlan, kužel, koule charakterizuje jednotlivá tělesa  jehlan narýsuje síť a z ní těleso vymodeluje  kužel vypočítá povrch a objem těles  koule, zobrazení, popis těles, modely analyzuje a řeší aplikační geometrické  povrch a objem těles úlohy s využitím osvojeného  aplikační úlohy, úlohy řešící reálné situace matematického aparátu

126

UŽITÁ MATEMATIKA – APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY 

řeší úlohy z praxe na jednoduché a složené úrokování

 

používá základy přesného rýsování zná základy technického kreslení, kótování dovede v praktických cvičeních pracovat s jednoduchým technickým výkresem a plánem



a) Základy finanční matematiky  základní pojmy finanční matematiky b) Základy rýsování  technika rýsování, druhy čar, technické písmo  technické výkresy, kótování  pravoúhlé promítání ( sdružené průměty, půdorys, nárys )

127

Informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti – získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky. Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií,  porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím,  schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení,  porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací,  využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizaci práce,  tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce,  pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů,  respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání SW,  zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu či jiných médiích,  šetrné práci s výpočetní technikou.

128

Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení 









Je realizován v 5. až 9. ročníku po jedné hodině týdně (žáci 5. ročníků nabudou základy pro vstup na 2. stupeň základní školy a žáci 6.-9. ročníků získají základy pro budoucí studium na střední škole a pro další vzdělávání v životě). Žáci jsou vedeni ke správnému užívání pojmů hardware, software, práce v síti, dále k práci s grafikou, textem, tabulkami a k tvorbě prezentací. Učí se používat nástroje pro zpracování informací, které vyhledávají na internetu a ke komunikaci plně využijí elektronické pošty. Výuku orientujeme tak, aby žáci dovednosti a znalosti získávali výhradně na základě individuální či maximálně dvoučlenné skupinové práce s počítači. Žáci provádí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností práce s ICT technologiemi výhradně uživatelského charakteru, aby je dále mohli rozvíjet na středním stupni vzdělání. Cílem naší práce je vybavit žáky takovými kompetencemi, aby je byli schopni v budoucnosti cílevědomě využívat k organizaci a řízení svého života. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem pro uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové činnosti. Výuka probíhá v odborné učebně informatiky.

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Informatika Kompetence k učení:  Vedeme žáky k aktivnímu vyhledávání, třídění informací, rozlišování podstatných a nepodstatných informací a k smysluplnému porozumění toku informací.  Při zpracovávání informací vedeme žáky k navrhování různých způsobů řešení.  Vedeme žáky k využívání výpočetní techniky pro zvýšení efektivnosti učení a racionálnější organizaci práce.  Vedeme žáky k sebehodnocení, aby si každý žák uvědomoval, které učivo ovládá, co sám dokáže vyřešit, co si dokáže ověřit, aby to, co chápe uměl předvést druhým a sám poznal, které činnosti si potřebuje doplnit.  Tvořivě využívat softwarové a hardwarové prostředky při prezentaci výsledků své práce.  Vytváříme u žáků pozitivní vztah k informačním technologiím.  Vedeme žáky k uvědomění si potřeby dalšího studia. Kompetence k řešení problémů:  Ukážeme žákům zdroje informací, které vedou k řešení problému.  Je zapotřebí o každém řešeném problému s žáky hovořit, problémy důkladně rozebrat, navrhnout a vyzkoušet různé možnosti řešení (dát žákům prostor pro pojmenování problému). 129

  

Je potřeba nechat žáky vysvětlovat získané informace. Naučit žáky nevzdávat se při prvním nezdaru, hledat pomoc v učebnicích, příručkách, ve spolupráci se spolužáky, s učitelem, ale i doma v rodině. Nechat žáky obhajovat své řešení a prezentace výsledků své práce.

Kompetence komunikativní:  Vedeme žáky k využití informačních a komunikačních prostředků – e-mail, internet.  Umožňujeme žákům vyjadřovat svoje názory.  Dáme možnost žákům porovnávat výsledky své práce s výsledky prací spolužáků, obhajovat výsledky své práce, poučit se od druhých.  Vedeme žáky k dodržování pravidel (používání ustálených postupů). Kompetence sociální a personální:  Vedeme žáky k práci ve dvojicích či v týmech při vyhledávání a zpracování informací.  Vedeme žáky k hodnocení prací.  Vedeme žáky k ohleduplnosti u uznání práce druhých, k poskytnutí rady a pomoci druhým.  Pěstujeme v žácích pozitivní představu o sobě samém, vždy mít možnost vyslovit své názory a obhájit svůj způsob řešení. Kompetence občanské:  Seznámíme je s právem (autorský zákon, bezpečnost).  Vedeme žáky k sebekontrole, soustavnosti a přesnosti.  Podporujeme tvořivé činnosti žáků. Kompetence pracovní:  Vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s technikou.  Umožňujeme žákům používat různé verze programů.  Učíme žáky dodržovat stanovená přesná pravidla pro práci s výpočetní technikou, návody pro práci s přídavnými zařízeními a instalační postupy pro instalaci softwaru dodanou výrobci.  Seznamujeme žáky se správným přístupem z hlediska ochrany životního prostředí k likvidaci obalů, tonerových kazet….

130


Informatika 5.

Výstup předmětu             

zapíná a vypíná počítačovou stanici, přihlásí se a odhlásí ze sítě vysvětlí význam pojmu hardware a software orientuje se na klávesnici ovládá práci s myší, levá, pravá tlačítka, točítko je seznámen s hardwarovými pravidly pro údržbu zná základní ergonomická pravidla seznámí se s bezpečností PC učebny zvládá základní funkce počítače ukládá, otevírá, zavírá, dokument je seznámen se softwarovými pravidly napíše jednoduchý referát v základu je seznámen s textovými pravidly, kreslí obrázek definuje základní formáty textového a grafického editoru, rozezná zvukový a obrazový formát

Učivo

       

ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM Základy práce s počítačem základní pojmy části klávesnice myš klik, dvojklik, uchopení - tah popis počítače pojem informace jednoduchá údržba počítače zásady bezpečné práce práce s programy Malování, Word

Operační systém  základní funkce v počítači  formáty souborů  spojení nových technologií v procesu výuky  základní úkony v Průzkumníku

131

Přesahy a vazby

     

    

zpracuje jednoduchý dokument formátu doc a gif vytvoří složku, pojmenuje, přejmenuje ji vyhledá multimediální zdroj dat při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty bezpečně komunikuje pomocí internetu seznámí se s dataprojektorem, pracuje s interaktivní tabulí pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru pochopí základní funkci textového a tabulkového kalkulátoru, vytvoří tabulku s daty kopíruje, vkládá grafické objekty chápe základní údaje o ochraně práv k duševnímu vlastnictví dodržuje základní hygienické návyky, nemanipuluje s hardwarovými komponentami počítače a učebny

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE  metody a nástroje vyhledávání informací  formulace požadavků při vyhledávání  

základní způsoby komunikace využití dataprojektoru, interaktivní tabule

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ  základní funkce textového a grafického editoru  práce se souborovým manažérem



ochrana práv duševního vlastnictví

132


Informatika 6.

Výstup předmětu   

zpracuje složitější dokument formátu doc a gif vyhledá, zpracuje neformátovaný dokument vyhledá multimediální zdroj dat, dokáže ho spustit, manipuluje se sluchátky, reproduktory

pracuje s dataprojektorem a interaktivní tabulí  pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru  užívá tabulkový kalkulátor, vytvoří tabulku s daty  s pomocí učitele použije své znalosti pro jednoduchou prezentaci svých nápadů  kopíruje, vkládá grafické objekty dodržuje informační etiku 

Učivo VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE  metody a nástroje vyhledávání informací  využití dataprojektoru, DVD, interaktivní tabule  formulace klíčových slov při vyhledávání

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ  další funkce textového a grafického editoru  prezentace informací

133

Přesahy a vazby


Informatika 7.

Výstup předmětu

      

   

vytvoří samostatný výstupní dokument vyhledá multimediální zdroj dat, dokáže ho spustit bezpečně užívá Internetu pracuje s dataprojektorem, s interaktivní tabulí své požadavky dokáže formulovat konkrétně dovede využít e-mail, založí si e-mailovou schránku v rámci dostupných nástrojů diskutuje o vytvořené práci se spolužáky rozšiřuje dovednosti při práci s textem a obrázkem pochopí základní funkci textového a tabulkového kalkulátoru vytvoří tabulku s daty a graf zapíše do tabulky údaje a srovná je za pomoci učitele, formátuje krátký text, rozezná, základní matematické znaky

Učivo VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Metody a nástroje komunikace  posuzuje vzájemnou návaznost informací  využití dataprojektoru, DVD, interaktivní tabule  formulace požadavků při vyhledávání  ověřování vhodných zdrojů komunikace

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ Základní funkce textového a tabulkového editoru  tabulkový kalkulátor, vytváření tabulek, porovnávání dat, použití jednoduchých vzorců a funkcí

134

Přesahy a vazby

    

   

pozná základní prvky práce v grafickém editoru

Grafický editor  program Malování, Zoner Callisto

seznámí se s použitím webových stránek, se základy jejich tvorby Prezentační software v základní úrovni vyhledá potřebné údaje,  prezentace informací uspořádá je, vytvoří jednoduchou  webové stránky prezentaci, předvede ji třídě kopíruje, vkládá grafické objekty zvolí si samostatně námět, zpracuje ho v zadaném formátu, využívá i jiné dostupné programy pro ztvárnění svých názorů chápe základní údaje o ochraně práv k duševnímu vlastnictví dodržuje informační etiku ochrana před malware, v základní úrovni nastaví antivirový program nemanipuluje s hardwarovými komponentami počítače a učebny

Ochrana práv  duševní vlastnictví  informační etika Ochrana počítače  škodlivost malware  antivirové programy

135


Informatika 8.

Výstup předmětu

         



chápe co je paměť, počítačová síť využívá program Explorer a okno složky, má přehled o svých datech, o sdílených složkách pracuje s dataprojektorem, interaktivní tabulí, fotoaparátem posuzuje závažnost informačních zdrojů ověřuje vhodnost komunikačních zdrojů vytvoří samostatný výstupní dokument vyhledá multimediální zdroj dat, dokáže ho spustit bezpečně užívá internetu rozšiřuje dovednosti při práci s textem a obrázkem zpracuje samostatnou práci s využitím Internetu a dostupných multimediálních zdrojů pochopí základní funkci textového a tabulkového kalkulátoru, rozezná

Učivo VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Metody a nástroje komunikace  průzkumník, práce s daty

      

využití dataprojektoru, DVD, interaktivní tabule, digitálního fotoaparátu zdroje komunikace informační zdroje ověřování věrohodnosti informací a informačních zdrojů posuzování závažnost a vzájemnou návaznost info.zdrojů Internet nástroje vývojové trendy

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ Základní funkce textového a tabulkového editoru  textový editor Word  tabulkový kalkulátor Excel, vytváření tabulek, 136

Přesahy a vazby

 

        

 

základní typy programové nabídky vytvoří náročnější strukturu tabulky, zapíše do ní údaje, samostatně je zformátuje rozeznává základní matematické znaky a vztahy mezi funkcemi, pracuje s grafem pracuje přehledně s kresbou využívá dostupné nástroje z nabídky provádí základní funkce s fotoaparátem, práci doplní o fotografii a naskenovanou předlohu v animátoru provede jednoduchou animaci seznámí se s použitím webových stránek, se základy jejich tvorby v základní úrovni vyhledá potřebné údaje, uspořádá je, vytvoří jednoduchou prezentaci, předvede ji třídě kopíruje, vkládá grafické objekty zvolí si samostatně námět, zpracuje ho v zadaném formátu, využívá i jiné dostupné programy pro ztvárnění svých názorů seznámí se s možnými nástroji používaných na webu chápe základní údaje o ochraně práv k duševnímu vlastnictví dodržuje informační etiku

porovnávání dat, použití jednoduchých vzorců a funkcí


Prezentační software  prezentace informací Power Point  webové stránky Front Page, Pozn.blok

Ochrana práv  duševní vlastnictví

137

 

nemanipuluje s hardwarovými komponentami počítače a učebny ochrana před malware, v základní úrovni použije a nastaví antivirový program

Ochrana počítače  škodlivost malware  antivirové programy

138


Informatika 9.

Výstup předmětu             

Učivo

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ rozděluje grafiku na vektorovou a Počítačová grafika rastrovou  rastrový a vektorový program snímá obrazovku, prohlíží, upraví,  program Malování, Zoner Callisto vytiskne obrázek pracuje přehledně s kresbou využívá dostupné nástroje z nabídky dovedně kombinuje různé techniky při vývoji kresby nastaví funkce fotoaparátu práci doplní o fotografii a naskenovanou předlohu v animátoru provede jednoduchou animaci, zvětší obraz, připraví pracovní plochu vytvoří jednoduchou vizitku, obal CD dodržuje zásady kompozice a barevného ladění Data a funkce textového a tabulkového editoru samostatně pracuje s daty na svém  správa dat Průzkumník uživatelském kontě, data vytváří, obnovuje pracuje v síti, zná rozmístnění svých dat

139

Přesahy a vazby

           

okno složky dovedně využívá, vyzná se v uspořádání sdílených složek ovládá práce ve stromové struktuře dat rozšiřuje dovednosti při práci v různých druzích zobrazení zpracuje samostatnou práci s využitím Internetu a dostupných multimediálních zdrojů pochopí základní funkci textového a tabulkového kalkulátoru, rozezná základní typy programové nabídky vytvoří náročnější strukturu tabulky, údaje, samostatně je zformátuje rozeznává vztahy mezi funkcemi, pracuje s grafem používá webové stránky, zná základy jejich tvorby v základní úrovni vyhledá potřebné údaje, uspořádá je, vytvoří jednoduchou prezentaci, předvede ji třídě kopíruje, vkládá grafické objekty zvolí si samostatně námět, zpracuje ho v zadaném formátu, využívá i jiné dostupné programy pro ztvárnění svých názorů seznámí se s možnými nástroji používaných na webu

  

textový editor Word tabulkový kalkulátor Excel, vytváření tabulek, porovnávání dat, používání jednoduchých vzorců a funkcí

Prezentace informací  Power Point  webové stránky Front Page, Pozn.blok

140

   

chápe základní údaje o ochraně práv k duševnímu vlastnictví dodržuje informační etiku

Ochrana práv  duševní vlastnictví  informační etika



141

Člověk a jeho svět Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se např. člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Rozvíjejí se zde poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb, porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, chápat současnost jako výsledek minulosti i východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností v této vzdělávací oblasti se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové práci  orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojování historických, zeměpisných a kulturních informací  rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech  poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů  samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)  utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně  přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí  objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět 142



poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

143

Člověk a jeho svět Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Člověk a jeho svět vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. Je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme – zde se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. Lidé kolem nás – žáci si zde postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět. Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu. Lidé a čas – žáci se učí orientovat v dějích a čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Vychází se zde od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tohoto okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Žáci budou samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí. Rozmanitost přírody – žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. Člověk a jeho zdraví – žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti získávají tím, že pozorují názorné pomůcky, sledují konkrétní situace, hrají určené role a řeší modelové situace. 144

1. 2. 3. 4. 5.

Týdenní hodinové dotace předmětu Člověk a jeho svět je následující: ročník – 2 hodiny ročník – 3 hodiny ročník – 2 hodiny ročník – 4 hodiny ročník – 4 hodiny

Žáci pracují během vyučování v kmenových třídách i venku (vycházky, exkurze, projekty). K učení využívají různé formy práce. Žáci využívají ke své práci všechny dostupné vyučovací pomůcky. Průřezová témata: OSV: Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj VDO: Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování EGS: Evropa a svět nás zajímá ENV: Ekosystémy, Vztah člověka k prostředí Výchovné v vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Člověk a jeho svět Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou literaturu  pomáháme řešit a třídit informace podle zvolených nebo zadaných kritérií  vedeme žáky k užívání správné terminologie a symboliky  motivujeme žáky k celoživotnímu učení  umožňujeme realizovat vlastní nápady žáků, podněcujeme jejich tvořivost  zadáváme žákům zajímavé domácí úkoly     

Tyto strategie žákům umožňují: objevovat a poznávat vše, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli uspět poznávat podstatu zdraví a příčin nemocí, upevňovat preventivní chování orientovat se ve světě informací poznávat časové a místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací získávat informace o přírodě, pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zařazujeme metody, při kterých žáci docházejí k samostatným objevům, řešením a závěrům, dokáží si svoje řešení obhájit  učíme žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., využívat různé informační zdroje

145

  

Tyto strategie žákům umožňují: upevňovat si účelné rozhodování a jednání v různých situacích řešit zadané úkoly vyhledávat a třídit informace ze všech možných zdrojů, využívat je k vhodnému řešení problémů

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  podporujeme u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, vzájemné naslouchání, vzájemnou pomoc  podněcujeme žáky k argumentaci    

Tyto strategie žákům umožňují: rozšířit si slovní zásobu v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech samostatně a sebevědomě vystupovat a jednat vhodně, efektivně, bezkonfliktně komunikovat se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor, zároveň naslouchat druhým

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zadáváme úkoly, při kterých žáci mohou pracovat společně  usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině  vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování   

Tyto strategie žákům umožňují: pracovat ve skupině, spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu respektovat názory a zkušenosti druhých podílet se společně s učitelem na vytváření pravidel práce v týmu

Kompetence občanská Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování  budujeme u žáků ohleduplný vztah k přírodě  umožňujeme žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků    

Tyto strategie žákům umožňují: poznávat a chápat rozdíly mezi lidmi, učit se tolerantnímu chování a jednání bezproblémově a bezkonfliktně komunikovat správně se chovat v situacích ohrožení vlastního zdraví i zdraví a bezpečnosti druhých ve třídních kolektivech si společně stanovovat pravidla chování

146

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k plánování úkolů a postupů  zadáváme úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat  výuku doplňujeme o exkurze 

Tyto strategie žákům umožňují: utvářet pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti

147


Člověk a jeho svět 1. – 3.

Výstup předmětu

Učivo MÍSTO, KDE ŽIJEME



Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

Domov  prostředí domova  orientace v místě bydliště Škola  prostředí školy, okolí školy  bezpečná cesta do školy



Začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí



Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost



Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

Obec (město), místní krajina  její části, poloha v krajině Okolní krajina (místní oblast, region)  zemský povrch  vodstvo na pevnině  působení lidí na krajinu LIDÉ KOLEM NÁS Rodina  postavení jedince v rodině  role členů rodiny  příbuzenské vztahy

148

Přesahy a vazby

 

Odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností Projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

  

Soužití lidí různé pracovní profese mezilidské vztahy poznávání lidí – vzájemné poznávání ve třídě

Chování lidí  vlastnosti lidí  pravidla slušného chování



LIDÉ A ČAS Orientace v čase a časový řád Využívá časové údaje při řešení různých  určování času situací v denním životě, rozlišuje děj  kalendáře, letopočet v minulosti, přítomnosti a budoucnosti  roční období  režim dne



Pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

Báje, mýty, pověsti  minulost kraje a předků



Uplatňuje elementární poznatky o sobě, o Současnost a minulost v našem životě rodině a činnostech člověka, o lidské  proměny způsobu života, bydlení, předměty společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; denní potřeby na příkladech porovnává minulost a současnost



Pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

ROZMANITOST PŘÍRODY Životní podmínky  rozmanitost podmínek života na Zemi  podnebí a počasí

149

PT: OSV – Sociální rozvoj











Roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě Provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů



rovnováha v přírodě

Látky a jejich vlastnosti  třídění látek, změny látek a skupenství  vlastnosti látek  měření veličin

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Lidské tělo Uplatňuje základní hygienické , režimové  základní stavba těla a jiné zdravotně preventivní návyky  funkce s využitím elementárních znalostí o lidském těle, projevuje vhodným Péče o zdraví, zdravá výživa chováním a činnostmi vztah ke zdraví  denní režim, pitný režim  hygiena  zdravá strava Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

Návykové látky a zdraví  odmítání návykových látek Osobní bezpečí  krizové situace – týrání, šikana, sexuální zneužívání

150



uplatňuje základní pravidla silničního provozu

účastníků



reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech



bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty

Situace hromadného ohrožení  chování při mimořádných událostech

151


Člověk a jeho svět 4. – 5.

Výstup předmětu

Učivo MÍSTO, KDE ŽIJEME Domov, okolní krajina  orientace v místě bydliště Regiony ČR  Ústecký kraj – zařazení svého bydliště



Určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu



Určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě



Rozlišuje mezi náčrty, plány a základními Mapy typy map, vyhledává jednoduché údaje o  obecně zeměpisné, tematické přírodních podmínkách a sídlištích lidí na  vysvětlivky mapách naší republiky, Evropy a Evropa a svět polokoulí  kontinenty  evropské státy



Vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení,hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního,

Okolní krajina  zemský povrch  orientační body a linie  orientace, světové strany v přírodě i na mapách

Obec, místní krajina  minulost a současnost obce Region

152

Přesahy a vazby

historického, politického, správního a vlastnického 



Zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích Rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam



Vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)



Rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky



Rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohu a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

Evropa a svět  cestování Naše vlast  národ, způsob života Naše vlast  základy státního zřízení, politický systém ČR  státní správa a samospráva  státní symboly


PT: VDO – Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

LIDÉ KOLEM NÁS Chování lidí  pravidla slušného chování

Soužití lidí  mezilidské vztahy, komunikace

Právo a spravedlnost  základní lidská práva

153

PT: OSV – Sociální rozvoj: komunikace

PT: OSV – Sociální rozvoj: mezilidské vztahy















Orientuje se v základních formách vlastnictví, používá peníze v běžných situacích Poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

Vlastnictví  druhy vlastnictví  peníze Základní globální problémy  problémy přírodního prostředí  významné sociální problémy

LIDÉ A ČAS Pracuje s časovými údaji a využívá Orientace v čase zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi  dějiny jako časový sled událostí ději a mezi jevy  letopočty, generace Využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí Regionální památky a galerií jako informačních zdrojů pro  návštěvy muzea pochopení minulosti, zdůvodní základní  péče o památky význam chráněných částí přírody,  ochrana přírody nemovitých i movitých kulturních památek Báje, mýty, pověsti Rozeznává současné a minulé a  minulost kraje a předků orientuje se v hlavních reáliích minulosti  domov, rodný kraj současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik Současnost a minulost v našem životě  průběh lidského života Objasní historické důvody pro zařazení  státní svátky a významné dny státních svátků a významných dnů ROZMANITOST PŘÍRODY Životní podmínky Objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé  význam ovzduší, vodstva, půd, rostlina a a neživé přírody, princip rovnováhy živočišstva na Zemi

154

přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka 

Vysvětlí na základě elementárních poznatků o zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období



Zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí



Porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy







vztah člověka k přírodě

Vesmír a Země  sluneční soustava  střídání dne a noci, ročních období Rovnováha v přírodě  vzájemné vztahy mezi organismy  přizpůsobení organismů prostředí

PT: ENV – Ekosystémy

Rostliny, houby, živočichové  znaky života  životní potřeby a projevy  průběh a způsob života  stavba těl

Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody Zhodnotí některé konkrétní činnosti  ochrana a tvorba životního prostředí člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které  odpovědnost lidí mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat Látky a jejich vlastnosti  změny látek a skupenství Založí jednoduchý pokus, naplánuje a  vlastnosti, porovnávání látek zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí  měření veličin s praktickým využitím zákl. výsledky pokusu jednotek

155

PT: EV – Vztah člověka k prostředí





Využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života Rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození

ČLOVÉK A JEHO ZDRAVÍ Lidské tělo  základní stavba a funkce

PT: OSV – Osobnostní rozvoj: sebepoznání

Lidský život  těhotenství  etapy lidského vývoje



Účelně plánuje svůj čas pro učení, Péče o zdraví práci,zábavu a odpočinek podle vlastních  denní režim potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob



Uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události

Osobní bezpečí  bezpečné chování v rizikovém prostředí, silničním provozu  krizové situace



Předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

Návykové látky a zdraví  odmítání návykových látek



Uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

Ochrana zdraví  zdravý způsob života

156

PT: OSV – Osobnostní rozvoj: sebeorganizace





Ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

Péče o zdraví  úrazy a poranění  první pomoc, úrazová zábran

Základy sexuální výchovy Uplatňuje ohleduplné chování k druhému  pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou pohlaví a orientuje se v bezpečných  etická stránka sexuality způsobech sexuálního chování mezi  prevence HIV/AIDS – cesty přenosu chlapci a děvčaty v daném věku

157

Člověk a společnost Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost vybavuje žáka 2. stupně znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích. Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství. Názvy vyučovacích předmětů této oblasti jsou totožné s názvy vzdělávacích oborů, tzn. že vyučujeme předměty Dějepis a Výchova k občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje tato oblast přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět vyučující se na 1. stupni. Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře  odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase  hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku  utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost  rozlišování mýtů a skutečnosti, rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti  vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru  rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních

158

   

 

k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv

159

Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6. - 9. ročníku 2 hodiny týdně. Výuka dějepisu otevírá žákům pohled na hlavní období dějinného vývoje lidstva a vlastního národa, seznamuje je s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život předcházejících generací a mají význam i pro orientaci v současném společenském životě. Učivo by mělo být určeno k trvalému osvojení, nemělo by žáky zatěžovat podrobnostmi a tím by mělo přispívat ke komplexnějšímu pohledu na historii, k hlubšímu poznání jednotlivých období, k pochopení vzájemných vztahů mezi dějinami regionu, národa, okolních zemí a světa, k intenzivnějšímu citovému vztahu žáků k poznávanému a k rozvoji jejich samostatného a kritického myšlení. Těmto cílům odpovídají formy práce, vyučovací metody a pracovní postupy. K nejefektivnějším patři práce s učebnicí, historickými mapami, dialogické metody a řešení přiměřených úkolů s využíváním poznatků, které žáci získali v jiných učebních předmětech, z četby historické beletrie, z divadelních her, rozhlasových a televizních pořadů, návštěv historických expozic, výstav, muzeí, kulturních památek apod. Průřezová témata: VDO: Občan, občanská společnost a stát EGS: Evropa a svět nás zajímá, Jsme Evropané MKV: Lidské vztahy, Multikulturalita ENV: Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Dějepis Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky ke kooperaci.  Umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty, podněcujeme jejich tvořivost. Tyto strategie žákům umožňují:  Vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby a metody.  Organizovat a řídit vlastní učení.  Poznávat smysl a cíl učení. Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si také dokázali obhájit.

160



Tyto strategie žákům umožňují: Samostatně řešit problémy, při jejich řešení používat logické, empirické, ale i pamětní postupy.

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:    

Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Ve výuce uplatňujeme brainstorming, simulace, hraní rolí. Tyto strategie žákům umožňují: Naslouchat pozorně promluvám druhých lidí, porozumět jim, vhodně na ně reagovat. Formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně.

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Učíme žáky odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vtahy mezi žáky (lidmi).  Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování.  

Tyto strategie žákům umožňují: Přispívat k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy. Oceňovat zkušenosti druhých.

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí.  Vedeme žáky ke společnému stanovování pravidel chování.  Vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů.    

Tyto strategie žákům umožňují: Být si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu. Chápat základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy. Respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní i historické dědictví. Projevovat pozitivní postoj k uměleckým dílům.

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci.

161

  

Umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravě akcí pro ostatní spolužáky i pro veřejnost. Tyto strategie žákům umožňují: Dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky. Využívat znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.

162


Dějepis 6.


     

Učivo

ČLOVĚK V DĚJINÁCH uvede konkrétní příklady důležitosti a Základní pojmy – historie, archeologie, časová osa, potřebnosti dějepisných poznatků historické prameny… dokáže pracovat s časovou osou, Archívy, muzea orientuje se v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány

porovná jednotlivé předchůdce člověka dnešního typu Vysvětlí výhody a nevýhody způsobu života lovce a sběrače uvede příklady archeologických kultur na našem území uvědomí si důsledky přechodu k zemědělství komparuje vlastnosti nástrojů podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny vysvětlí diferenciaci řemesel

POČÁTKY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI Paleolit – starší doba kamenná – vývoj člověka Mezolit – střední doba kamenná

Neolitická ”revoluce” – mladší doba kamenná Doba bronzová, železná

163

Přesahy a vazby

        

NEJSTARŠÍ CIVILIZACE, KOŘENY EVROPSKÉ KULTURY pochopí souvislost mezi přírodními Starověké civilizace – Mezopotámie, Egypt, Čína, podmínkami a vznikem starověkých států Indie dokáže rozdělit tehdejší společnost uvědomí si nerovnoměrnost vývoje v různých oblastech světa uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví nalezne soulad v rozvoji ducha i těla Řecko – archaické období, Athény, Sparta v antickém ideálu Makedonie porovná formu vlády a vysvětlí podstatu Řím – království, republika, císařství antické demokracie Křesťanství uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci uvědomí si velikost Říma seznámí se s křesťanstvím

164

PT: ENV – Základní podmínky života: voda (vztahy vlastností vody a života) - půda (zdroj obživy)

PT: VDO – Občan, občanská společnost a stát


Dějepis 7.

Výstup předmětu          

Učivo

s pomocí mapy se dokáže orientovat mezi novými etniky a vymezí rozsah nových států uvědomí si působení a vliv katolické církve porovná základní rysy západoevropské, byzantsko – slovanské a islámské kulturní oblasti uvede přínos Cyrila a Metoděje vymezí vztahy Velké Moravy a Čech zhodnotí působení Přemyslovců na českém trůnu uvede příklady románské a gotické kultury ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti popíše vztah křesťanství k jiným věroukám kriticky zhodnotí Lucemburků

celou

Přesahy a vazby

KŘESŤANSTVÍ A STŘEDOVĚKÁ EVROPA Stěhován národů Křesťanství v Evropě PT: MKV - Multikulturalita Franská, Byzantská, Arabská říše PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá; Jsme Evropané První státní útvary na našem území Přemyslovci Románský sloh, gotika Feudální společnost Křížové výpravy

rodinu Lucemburkové na trůně

165

PT: ENV – Vztah člověka k prostředí PT: MKV – Lidské vztahy: příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů

    

    

OBJEVY A DOBÝVÁNÍ, POČÁTKY NOVÉ DOBY vysvětlí nové myšlenky žádající reformu Kritika církve církve - kacířství Husitství vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život vysvětlí konflikty mezi světskými Středověk Evropa panovníky a střety světské a církevní Zámořské objevy moci popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky objasní postavení českého státu Jiří z Poděrad v podmínkách Evropy rozdělené do řady Jagellonci mocenských bloků a jeho postavení Habsburkové uvnitř habsburské monarchie vysvětlí znovuobjevení antického ideálu Renesance, humanismus člověka vymezí nové myšlenky žádající reformu Luther, Kalvín, reformace – protireformace církve včetně reakce církve na tyto požadavky objasní příčiny a důsledky vzniku Třicetiletá válka třicetileté války a posoudí její důsledky rozpozná znaky jednotlivých kulturních Baroko stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek na příkladu evropských dějin konkretizuje Rusko, Prusko, Francie … absolutismus, konstituční monarchii, parlamentarismus.

166


Dějepis 8.


      

rozpozná základní znaky osvícenství vysvětlí podstatné ekonomické, sociální a politické změny ve vybraných zemích a u nás objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek a změnou společenských struktur v Evropě vysvětlí rozdílné tempo modernizace

Učivo

Přesahy a vazby

MODERNIZACE SPOLEČNOSTI Osvícenství Marie Terezie, Josef II. Vznik USA … Francouzská revoluce, Napoleon, Vídeňský kongres

Průmyslová revoluce

porovná jednotlivé fáze utváření Národní obrození novodobého českého národa Rok 1848 v souvislosti s Evropou uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích

PT: ENV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí PT: VDO – Občan, občanská společnost a stát: základní principy a hodnoty demokratického politického systému

charakterizuje soupeření mezi velmocemi na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy vymezí význam kolonií charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin, uvede požadavky

PT: VDO – Občan, občanská společnost a stát: principy soužití s minoritami

Vznik Itálie, Německa Francie a Velká Británie v 19. století Vznik R-U Kolonialismus Sociální změny USA – občanská válka

167

  

MODERNÍ DOBA zneužití 1. světová válka – příčiny, průběh

na příkladech demonstruje techniky ve světové válce dokáže najít logické souvislosti ve válečných operacích a jejich příčiny uvědomí si důležitost okamžiku dne Vznik ČSR 28.10.1918

168


Dějepis 9.

Výstup předmětu        



Učivo

Přesahy a vazby

PT: EGS – Evropa a svět MODERNÍ DOBA nás zajímá: naši sousedé popíše změny v uspořádání Evropy po Nové uspořádání Evropy ČSR – hospodářsko politický vývoj, sociální a v Evropě válce zhodnotí postavení ČSR v evropských národnostní problémy souvislostech a její vnitřní sociální politické, hospodářské a kulturní prostředí charakterizuje jednotlivé totalitní režimy Extremismus – pravicový, levicový rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu na příkladech vyloží antisemitismus a rasismus jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv pochopí apelativnost kultury ve vypjatých Česká kultura před válkou okamžicích rozpozná klady a nedostatky 2. světová válka a doba před ní PT: EGS – Jsme Evropané: demokratického sytému klíčové mezníky evropské dokáže najít logické souvislosti ve historie válečných operacích a jejich příčiny vysvětlí příčiny a důsledky vzniku ROZDĚLENÝ A INTEGRUJÍCÍ SE SVĚT bipolárního světa, uvede příklady Svět po válce střetávání obou bloků

169

   

posoudí postavení rozvojových zemí vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce popíše proměny našeho státu prokáže základní orientaci v problémech současného světa

Dekolonialismus EHS – EU, NATO 1945, 1948, 1968, 1989, 1.1.1993, současnost Nejnovější dějiny

170

PT: ENV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Výchova k občanství Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení : Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti. Učí žáky orientovat se v problematice peněz a cen, odpovědně spravovat osobní a rodinný rozpočet, finanční aktiva a finanční závazky s ohledem na měnící se životní situaci. Vyučovací předmět má časovou dotaci jednu hodinu týdně od 6. do 9. ročníku. Výuka probíhá většinou v kmenových třídách. Průřezová témata: OSV: Sociální rozvoj, Morální rozvoj, Osobnostní rozvoj VDO: Občanská společnost a škola, Formy participace občanů v politickém životě, Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování, Občan, občanská společnost a stát EGS: Jsme Evropané, Objevujeme Evropu a svět MKV: Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický původ, Princip sociálního smíru a solidarity ENV: Vztah člověka k prostředí MEDV: Fungování a vliv médií ve společnosti, Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

171

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Výchova k občanství Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků  zadáváme žákům motivační domácí úkoly  požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů  využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků  vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce Tyto strategie žákům umožňují:  vyhledávat a třídit informace o probíraných tématech podle zadaných kritérií  uvádět věci do souvislostí a vytvářet si komplexnější pohled na společenské jevy Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy  žákům umožňujeme vlastní volbu pořadí vypracování úkolů Tyto strategie žákům umožňují:  vnímat nejrůznější společenské problémy v jejich vývoji  při řešení problémů objevovat paralely s historií  svá řešení posuzovat z nejrůznějších společenských aspektů Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  klademe důraz na týmovou práci  umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory  žáci mají možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse)  vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů  uplatňujeme ve výuce brainstorming, simulace, hraní rolí  požadujeme, aby si žáci vzájemně naslouchali Tyto strategie žákům umožňují:  souvisle a výstižně formulovat své názory na společenské dění  pochopit potřebu vyslechnout odlišný názor a zabývat se jím  zapojit se do diskuse, obhajovat svůj názor, argumentovat  naučit se využívat ke svému rozvoji informační a komunikační prostředky  využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření kvalitních vztahů

172

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  do výuky zařazujeme práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci  prohlubujeme finanční gramotnost žáků  vyžadujeme od žáků rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třídy)  využíváme řízené diskuse, prezentace názorů žáků  žákům je poskytována možnost projevit své pocity a nálady  výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí)  ve výuce jsou využívány hry Tyto strategie žákům umožňují:  chápat význam týmové práce a postavení samostatné práce  uvědoměle přijímat získané role v různých skupinách  podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu  poskytnout pomoc druhému nebo o ni požádat  naučit se diskutovat  respektovat názory druhých, čerpat poučení z jednání ostatních lidí  získat sebedůvěru Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení  na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí  žákům je vytvářen prostor pro sdělení svého názoru Tyto strategie žákům umožňují:  chápat základní principy, na kterých spočívají zákony a společenské normy  být si vědom svých práv a povinností  respektovat přesvědčení druhých lidí  být schopen vcítit se do situací ostatních lidí  nacházet nenásilné cesty k řešení konfliktů  zodpovědně se rozhodovat Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům prezentovat výsledky vlastní práce ostatním spolužákům  získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání – hraní rolí, diskuse, skupinová práce  vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků

173

Tyto strategie žákům umožňují:  využívat získaných znalostí a zkušeností pro svůj další rozvoj, pro své profesní zaměření  orientovat se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru

174


Výchova k občanství 6.


    

Učivo

Přesahy a vazby

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Naše škola  práva a povinnosti žáků, význam a činnost žákovské samosprávy vysvětlí, jak funguje žákovský parlament Občanská společnost a škola a zdůvodní jeho opodstatněnost ve škole  demokratické vztahy ve škole, způsoby PT: VDO – Občanská uplatňování demokratických principů a společnost a škola hodnot v každodenním životě školy, význam žákovského parlamentu popíše, čím se řídí život ve škole vyjmenuje práva a povinnosti žáků

popíše, čím se zabývají důležité instituce obce, regionu, kraje prezentuje zajímavá místa objasní, v čem spočívá význam obce jako základní jednotky samosprávy státu zhodnotí úroveň zajištění ochrany životního prostředí v obci zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a uvede příklady toho, jak proti němu může vystupovat

Naše obec, region, kraj  důležité instituce   

PT: VDO – Formy zajímavá místa participace občanů obec jako základní jednotka samosprávy v politickém životě státu zajišťování ochrany životního prostředí PT: ENV – Vztah člověka k v obci prostředí

175

   

    



rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu prezentuje zajímavá a památná místa naší vlasti, to, co nás proslavilo a významné osobnosti objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání u jednotlivých státních svátků vysvětlí, na památku čeho je slavíme zdůvodní, proč je kultura pro člověka důležitá objasní potřebu respektu k odlišným kulturám, k různým etnickým skupinám zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají vysvětlí pojem masová kultura, uvede prostředky masové komunikace a klady i zápory masmédií kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí rozliší zábavní („bulvární“) prvky ve sdělení od informativních a společensky významných

Naše vlast  pojem vlasti a vlastenectví  zajímavá a památná místa, co nás proslavilo, významné osobnosti 

státní symboly



státní svátky

Kulturní život  rozmanitost kulturních projevů, kulturní PT: MKV hodnoty, kulturní tradice diference  svébytnost, rozmanitost a rovnocennost kultur,  vzájemné obohacování kultur  kulturní instituce    

–

Kulturní

masová kultura, prostředky masové komunikace, masmédia role médií v každodenním životě PT: MEDV – Fungování a jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne vliv médií ve společnosti vliv médií na kulturu bulvární, informativní a významné prvky ve sdělení

176

společensky PT: MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení



Výstup předmětu







 

objasní, z čeho vyplývají přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, co způsobuje nerovnost mezi lidmi, uvede příklady toho, v čem jsou si lidé rovni zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem vyjádří nesouhlas vhodným způsobem objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám

Učivo

Přesahy a vazby

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Lidská setkání  přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost PT: OSV – Sociální rozvoj – a nerovnost Poznávání lidí  vzájemné poznávání ve skupině  lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnosti

Vztahy mezi lidmi  mezilidská komunikace PT: OSV – Sociální rozvoj –  asertivní komunikace Komunikace  empatie a pohled na svět očima druhého, PT: OSV – Sociální rozvoj – respekt Mezilidské vztahy  konflikty v mezilidských vztazích PT: MKV – Lidské vztahy 

tolerance, spolupráce s jinými lidmi bez PT: MKV – Etnický původ ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost

177





   

 

rozpozná netolerantní, rasistické, xenofobií a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti shrne, na čem je založen nekonfliktní život v multikulturní společnosti

 

problémy lidské nesnášenlivosti rovnocennost všech etnických skupin a kultur



postavení národnostních menšin

zdůvodní nutnost dodržování mravních zásad v životě člověka vysvětlí na příkladech rozdíl mezi mravní a právní normou na příkladech uvede případy morálního a nemorálního jednání a zaujme k nim postoj posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci

Zásady lidského soužití  morálka a mravnost PT: OSV – Morální rozvoj –  morálka právo, jejich vzájemné vztahy Hodnoty, postoje,  svoboda a vzájemná závislost praktická etika  dělba práce a činností, výhody spolupráce lidí

uvede příklady kladných a záporných projevů chování v mezilidských vztazích, objasní jejich možné příčiny a důsledky objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života

ČLOVĚK JAKO JEDINEC Podobnost a odlišnost lidí  projevy chování, rozdíly v prožívání, myšlení a jednání  osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti, charakter  vrozené předpoklady, osobní potenciál

178

PT: MKV – Princip sociálního smíru a solidarity + Multikulturalita



posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek



rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání



porovnává svou představu o sobě s názory spolužáků zhodnotí svůj vztah k sobě samému i k druhým lidem



popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru  dokáže si efektivně naplánovat činnosti během dne  navrhne si osobní cíle i kroky k jejich dosažení 

Vnitřní svět člověka  vnímání, prožívání a poznávání skutečnosti, sebe i druhých lidí  systém osobních hodnot, sebehodnocení Sebepoznání a sebepojetí  já jako zdroj informací o sobě  druzí jako zdroj informací o mně  jak se promítá mé já v mém chování  moje vztahy k druhým lidem

PT: OSV – Osobnostní rozvoj – Sebepoznání a sebepojetí

Osobní rozvoj  životní cíle a plány, životní perspektiva  význam motivace, aktivity, vůle a osobní PT: OSV – Osobnostní kázně při seberozvoji rozvoj – Seberegulace a sebeorganizace  

organizace vlastního času, plánování učení a Psychohygiena studia stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

179



Výstup předmětu

 



 

Učivo

STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ Majetek, vlastnictví rozlišuje a porovnává různé formy  formy vlastnictví vlastnictví, uvede jejich příklady  hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana objasní potřebu dodržování zásad  hospodaření s penězi, majetkem ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané

Peníze  funkce a podoby peněz, formy placení  osobní a rodinný rozpočet



funkce bank, bankovní služby



státní rozpočet: příjmy a výdaje státu

180

Přesahy a vazby



rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti



na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu uvede příklady různých forem podnikání



  





rozliší nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky vysvětlí, v čem spočívá význam Ústavy rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu a vymezí jejich úkoly objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů

Výroba, obchod, služby  funkce a návaznost  příklady konkrétních výrobních a nevýrobních odvětví Principy tržního hospodářství  nabídka, poptávka, trh  podstata fungování trhu  nejčastější právní formy podnikání STÁT A PRÁVO Právní základy státu  znaky státu, typy a formy státu  státní občanství ČR  Ústava ČR, její význam  složky státní moci, jejich orgány a instituce Státní správa a samospráva  orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly  obec jako základní jednotka samosprávy státu


Principy demokracie  znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu, demokracie jako protiváha diktatury a anarchie  základní principy a hodnoty demokratického PT: VDO – Formy politického systému (právo, spravedlnost, participace občanů v polit. různorodost) životě

181



vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů



přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod



rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů

 



rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušování objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství

politický pluralismus PT: VDO – Principy význam a formy voleb do zastupitelstev, demokracie jako formy parlamentní, krajské a komunální volby vlády a způsobu rozhodování Lidská práva  základní lidská práva, práva dítěte PT: VDO – Občan,  úprava lidských práv a práv dětí občanská společnost a stát v dokumentech (Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte) PT: VDO – Formy  poškozování lidských práv, šikana, participace občanů v polit. diskriminace životě  

Právní řád ČR  význam a funkce právního řádu PT: VDO – Občan,  orgány právní ochrany občanů občanská společnost a stát  soustava soudů  právní norma, předpis, publikování právních předpisů Protiprávní jednání  druhy a postihy protiprávního jednání, trestní postižitelnost  porušování předpisů v silničním provozu  porušování práv k duševnímu vlastnictví Právo v každodenním životě  význam právních vztahů  důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající

182



provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy: osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci



styk s úřady

183



Výstup předmětu



   

 

Učivo

Přesahy a vazby

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Mezinárodní spolupráce uvede některé významné mezinárodní  ekonomická, politická a bezpečnostní organizace a společenství, k nimž má spolupráce mezi státy, její výhody vztah ČR, posoudí jejich význam ve  významné mezinárodní organizace (RE, světovém dění a popíše výhody NATO, OSN) spolupráce mezi státy Evropská integrace popíše vliv začlenění ČR do EU na  podstata, význam výhody každodenní život občanů  Evropská unie a ČR uvede příklady práv občanů ČR v rámci PT: EGS – Jsme Evropané  instituce EU EU i možných způsobů jejich uplatňování Objevujeme Evropu a svět zhodnotí postavení ČR v Evropě  naše vlast a Evropa a postavení Evropy ve světě  Evropa a svět rozpozná státní a evropské symboly PT: EGS – Objevujeme  státní a evropské symboly Evropu a svět  Den Evropy vyjmenuje klíčové mezníky evropské historie na příkladech uvede, co spojuje země Evropy a co způsobuje problémy mezi státy

Jsme Evropané  klíčové mezníky evropské historie  co Evropu spojuje a co ji rozděluje PT: EGS – Jsme Evropané

184

 





uvede příklady některých projevů globalizace, porovná klady a zápory uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni – v obci, regionu uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání

Globalizace  projevy, klady a zápory  významné globální problémy, jejich příčiny  nebezpečí terorismu  svět přírody a svět lidské kultury  náš životní styl, problém konzumu  nerovnoměrnost života na Zemi

185

PT: ENV – Vztah člověka k prostředí

Člověk a příroda Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a příroda je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně a kooperuje se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce. Cíle vzdělávací oblasti  navázat a dále rozvíjet zájem žáků o zkoumání přírodních jevů a zákonitostí  naučit žáky využívat pro zkoumání různé metody (měření, pokusy, pozorování, metody racionálního uvažování)  v průběhu celého 3. období se zamýšlet nad průběhem a příčinami různých přírodních procesů  orientovat se v základních přírodovědných pojmech  formou praktických činností a projektů se zapojovat do konkrétních aktivit, které vedou k šetrnému chování k přírodě  rozebrat problematiku využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie  odhalovat souvislosti mezi přírodními podmínkami a životem lidí v blízkém okolí, regionu, v ČR, v Evropě, ve světě  učit se šetrnému chování ke svému zdraví i zdraví ostatních  učit se získávat správné návyky v chování Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování  potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi  způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby  posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů  zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí  porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí  uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy  utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

186

Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruhy problémů spojených se zkoumáním přírody, přírodních zákonitostí a získaných faktů, poznávání přírody jako systému, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Cíle výuky by měly být naplňovány zejména:  rozvíjením a prohlubováním dříve získaných základních znalostí o fungování přírodních procesů a zákonitostí  využitím jednoduchých pozorování, měření, jejich zpracováním a vlastní interpretací získaných dat, která se žáci snaží hodnotit a hledají mezi nimi souvislosti  vyhledáváním potřebných údajů z různých zdrojů informací  rozvíjením schopnosti naučit se předvídat vlivy různých činností člověka na důležité přírodní systémy a později toho využívat v každodenním životě

187

Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku dvě hodiny týdně. Většina hodin probíhá v odborné učebně. Vzdělávání v předmětu fyzika:  směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí  vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy  vede k vytváření a ověřování hypotéz  učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi  směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie  podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:  frontální výuka s demonstračními pomůckami  skupinová práce (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel, pracovních listů, odborné literatury)  samostatné pozorování  krátkodobé projekty Řád učebny fyziky je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. Předmět fyzika úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:  chemie: jaderné reakce, radioaktivita, skupenství a vlastnosti látek, atomy, atomové teorie  přírodopis: světelná energie (fotosyntéza), optika (zrak), zvuk (sluch), přenos elektromagnetických signálů, srdce kardiostimulátor  zeměpis: magnetické póly Země, kompas, sluneční soustava Průřezová témata: ENV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí MEDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

188

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Fyzika Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Zařazujeme do výuky činnostní učení.  Vedeme žáky ke kooperaci.  Zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků.  Vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce.  Využíváme sebekontrolu a sebehodnocení.       

Tyto strategie žákům umožňují: Individuálně nebo ve skupinách opakovaně pozorovat fyzikální tělesa a fyzikální jevy. Hovořit o pozorovaném, třídit a rozlišovat, vyvozovat závěry nebo domněnky o fyzikální podstatě pozorovaných jevů nebo o jejich průběhu. Měřit fyzikální vlastnosti těles, zapisovat naměřené hodnoty do tabulek, uvažovat o správnosti a možnostech měření, porovnávat své výsledky se spolužáky, hodnotit své výsledky a závěry a dál je používat pro učení. Vysvětlovat pozorované jevy vlastním způsobem, klást si otázky, hledat na ně odpovědi, hledat a řešit praktické problémy. Prakticky poznávat a porozumět hlavním fyzikálním veličinám, naučit je určovat jejich základní jednotky. Využívat dřívějších vědomostí a nechávat je, aby si uvědomovali, že mnohé poznatky, kterým se ve fyzice učí, znají již z nižších ročníků, ze života kolem sebe, z četby, z vlastních pozorování atd. Uvědomovat si, kterému učivu rozumí, co si dovedou ověřit samostatně, a aby to co chápou a umí, dovedli také předávat druhým.

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému a svoje řešení si také dokázali obhájit.  Umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi.  Motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života.  Umožňujeme vlastní volbu pořadí vypracování úkolů.    

Tyto strategie žákům umožňují: Samostatně měřit hodnoty fyzikálních veličin, připravovat si různé materiály a jednoduché pomůcky k pokusům. Promýšlet a plánovat způsob provedení pokusu nebo zkusit navrhovat způsob řešení daného problému, jindy zase dovést experimentovat podle zadaného návodu. Využívat matematických prostředků k záznamům výsledků a průběhu pozorování. Vhodně pojmenovat problém, na který ve fyzice narazí.

189

 

Vyhledávat informace vhodné k řešení problému. Ověřovat správnost řešení problému prakticky, osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových situací.

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Klademe důraz na týmovou práci.  Umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory, učíme je obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout názor druhého.  Žáci mají možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse).  Vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů.  Ve výuce uplatňujeme brainstorming, simulace, hraní rolí.     

Tyto strategie žákům umožňují: Vyjadřovat svoje názory, třeba ve formě domněnek k probíraným fyzikálním jevům. Popisovat situace při experimentování, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, diskutovat se spolužáky, sledovat jejich závěry. Porovnávat svoje výsledky pozorování se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat, poučit se od druhých, naslouchat upřesněním učitele. Poznávat nové odborné názvy veličin, jejich jednotek a začít se o fyzikálních jevech postupně vyjadřovat odborně správně. Rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů používat při zpracování svých závěrů z experimentování.

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Do výuky zařazujeme práci v týmu.  Zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci.  Od žáků vyžadujeme rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu – dvojice, skupiny, třídy.  Využíváme diskuse a prezentace názorů žáků.  Výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí).  Podporujeme sebedůvěru žáků a tím vytváříme předpoklady pro jejich zdravý sociální vývoj. Tyto strategie žákům umožňují:  Přispívat k diskusi o prováděném úkolu nebo o pozorovaném fyzikálním jevu ve své skupině i v kolektivu třídy.  Podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu.  Čerpat poučení z toho, co je pro ně připraveno, co se jim vypráví, co mají připraveno v učebních materiálech, a všímat si ve svém okolí toho, co s probíraným učivem souvisí nebo na co jsou ve škole upozorněni.

190



Vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům, k úspěšnému provádění pokusů a vyslovování názorů.

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů.  Vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování řádu učebny.  Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí.  Vedeme žáky ke sdílení svého názoru.  Podporujeme tvořivé nápady žáků. Tyto strategie žákům umožňují: Samostatně a zodpovědně se rozhodovat, uvědomovat si, které dovednosti již dříve ovládají, co ještě potřebují učinit a zjistit.  Získávat důvěru, že pokud budou k pokusování přistupovat zodpovědně, své úkoly dobře zvládnou.  Uvážit a říct, na co je třeba pamatovat, aby byla při pokusování zachována bezpečnost. 

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Umožňujeme žákům prezentovat výsledky vlastní práce ostatním spolužákům.  Vedeme žáky k řádnému plnění všech povinností a závazků.  Upřednostňujeme formu skupinové a individuální práce, projektovou činnost.  Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při volbě povolání.  Výuku doplňujeme o exkurze. Tyto strategie žákům umožňují: Získávat zručnost při sestavování pokusů a uvážit výběr vhodných pomůcek. Plnit povinnosti a dodržovat vymezená pravidla, učit se reagovat bez obav ze změny nebo neúspěchu.  Připravovat některé pomůcky v sešitech nebo sami doma.  Přemýšlet nad svou prací, rozhodovat se, využívat svých dosavadních znalostí a zkušeností.  

191


Fyzika 6.

Výstup předmětu

 

  



Učivo

Přesahy a vazby

LÁTKY A TĚLESA Látky a tělesa uvést  rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

rozlišuje látku a těleso, dovede příklady látek a těles popíše rozdíl mezi látkou pevnou, kapalnou a plynnou a vlastnosti, kterými se od sebe liší změří délku tělesa, výsledek zapíše a vyjádří v různých jednotkách změří hmotnost pevných a kapalných těles na rovnoramenných vahách a výsledek zapíše ve vhodné jednotce změří objem pevného a kapalného tělesa pomocí odměrného válce a zapíše výsledek ve vhodné jednotce využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů

Měřené veličiny  délka 

hmotnost



objem



hustota

192

M 6-9 – převody jednotek, převodní vztahy, desetinná čísla

Ch 8 – vlastnosti látek



změří teplotu pomocí teploměrů, určí rozdíl teplot z naměřených hodnot



teplota



předpoví, zda se délka či objem tělesa při změně teploty zvětší nebo zmenší



teplotní roztažnost těles



změří časový úsek pomocí stopek a orientuje se na ciferníku hodin



čas

  

 

M 6-9 – časové úseky - s, min., h., den, týden, měsíc, rok - převody jednotek

POHYB TĚLES, SÍLY rozpozná, zda na dané těleso působí síla a Síla působící na těleso pomocí prodloužené pružiny porovná podle  síla velikosti dvě působící síly změří sílu siloměrem a určí její směr užívá s porozuměním vztah přímé úměrnosti Gravitační síla, gravitační pole mezi gravitační silou působící na těleso a hmotností tělesa při řešení jednoduchých úloh Třecí síla užívá s porozuměním poznatek, že třecí síla  smykové tření závisí na druhu materiálu a drsnosti třecích ploch, ale nikoli na jejich obsahu navrhne způsob zvětšení nebo zmenšení  ovlivňování velikosti třecí síly v praxi třecí síly

193

Z 6 – sluneční soustava, vliv Měsíce, slapové jevy M 6-9 - jednoduché výpočty

 

Skládání sil M 6 – grafické sčítání a určí výpočtem i graficky druhy sil působících  výslednice dvou sil stejných a opačných odčítání úseček na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici směrů využívá Newtonovy zákony k vysvětlení Newtonovy pohybové zákony nebo předvídání změn pohybu tělesa při ( první, druhý a třetí) působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích



určí pokusně těžiště tělesa a pro praktické Těžiště tělesa situace využívá fakt, že poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese



využívá poznatky o otáčivých účincích síly a Rovnováha na páce a pevné kladce o podmínkách rovnovážné polohy na páce a  otáčivé účinky síly pevné kladce pro vysvětlení praktických  páka situací  pevná kladka

194


Fyzika 7.

Výstup předmětu

    





Učivo

Přesahy a vazby

POHYB TĚLES, SÍLY Pohyby těles  pohyb a klid tělesa, jejich relativnost rozhodne, zda je dané těleso v klidu či v pohybu vzhledem k jinému tělesu  rozdělení pohybů rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu  dráha a čas změří dráhu uraženou tělesem a odpovídající čas určí průměrnou rychlost z dráhy, kterou urazí těleso za určitý čas využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles znázorní grafem závislost dráhy rovnoměrného pohybu na čase a určí z něj k danému času dráhu a naopak



rychlost



okamžitá a průměrná rychlost rovnoměrného pohybu M 7 – přímá úměrnost



grafické znázornění dráhy pohybu

LÁTKY A TĚLESA Skupenství látek  vlastnosti látek pevných, kapalných a uvede konkrétní příklady jevů, plynných dokazujících, že se částice látek neustále  souvislost skupenství látek s jejich částicovou pohybují a vzájemně na sebe působí 195

  

    

 

stavbou difúze

Ch 8 – vlastnosti látek

POHYB TĚLES, SÍLY v jednoduchých případech určí velikost a Tlaková síla, tlak směr působící tlakové síly  tlaková síla užívá s porozuměním vztah mezi tlakovou silou, tlakem a obsahem plochy,  tlak na níž síla působí MECHANICKÉ PLYNŮ Pascalův zákon

VLASTNOSTI

KAPALIN

A

využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů  hydraulická zařízení užívá Pascalův zákon k vysvětlení funkce hydraulických zařízení Hydrostatický tlak vysvětlí vznik hydrostatického tlaku a  hydrostatický tlak s porozuměním používá vztah p = hg k řešení problémů a úloh Archimédův zákon objasní vznik vztlakové síly a určí její  vztlaková síla působící na tělesa v kapalině velikost a směr v konkrétní situaci  Archimédův zákon porovnáváním vztlakové a gravitační síly  plování, vznášení se a potápění těles dokáže předpovědět, zda se těleso v kapalině potopí v kapalině, zda se v ní bude vznášet nebo zda bude plovat na hladině Atmosférický tlak  tlak plynu v uzavřené nádobě Z 6 - atmosféra Země vysvětlí vznik atmosférického tlaku chápe souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře

196

     

 



ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE Vlastnosti světla  světlo, zdroj světla rozpozná ve svém okolí různé zdroje světla rozliší zdroj světla a těleso, které světlo pouze odráží využívá poznatku, že se světlo ve  přímočaré šíření světla stejnorodém optickém prostředí šíří přímočaře objasní vznik stínu a zatmění Slunce a  stín, zatmění Slunce a Měsíce Měsíce vyhledá hodnotu rychlosti světla  rychlost světla v tabulkách pro vakuum a pro další optická prostředí využívá zákona odrazu světla na rozhraní  odraz světelného paprsku dvou optických prostředí k nalezení  zrcadla rovinná, dutá a vypuklá obrazu v rovinném zrcadle a při řešení problémů a úloh dokáže uvést příklad jejich využití v praxi rozhodne na základě znalostí o rychlostech světla ve dvou prostředích, zda se světlo při přechodu z jednoho prostředí do druhého bude lámat ke kolmici nebo od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami rozliší pokusně spojku a rozptylku, najde pokusně ohnisko tenké spojky a určí její ohniskovou vzdálenost



lom světla



čočky

Př – světelná (fotosyntéza)

Př 8 - zrak

197

energie

  

dokáže popsat, z čeho jsou složeny jednoduché optické přístroje a jak se využívají v běžném životě rozumí pojmům krátkozrakost, dalekozrakost a způsobu nápravy těchto očních vad brýlemi pokusně objasní rozklad bílého světla optickým hranolem, vysvětlí vznik duhy v přírodě



rozklad bílého světla hranolem

198


Fyzika 8.

Výstup předmětu

  

  

Učivo

Přesahy a vazby

ENERGIE Formy energie  práce rozumí pojmu mechanická práce a výkon, dokáže určit, kdy těleso ve fyzice práci koná  výkon s porozuměním používá vztah W = Fs a P= W/t při řešení problémů a úloh  pohybová a polohová energie z vykonané práce určí v jednoduchých případech změnu polohové a pohybové energie, je schopen porovnat pohybové energie těles na základě jejich rychlostí a hmotností ELEKTROMAGNETICKÉ DĚJE Elektrické a magnetické pole  atom a jeho složení ( proton, neutron, Ch 8 – atom, molekula, porozumí základním pojmům (atom a ionty elektron) jeho složení, molekula, iont) na základě znalosti druhu náboje rozhodne, zda se budou dvě tělesa elektricky přitahovat či odpuzovat podle počtu protonů a elektronů v částici pozná, zda jde o kladný či záporný iont



elektrický náboj, iont

199

      

ověří, jestli na těleso působí elektrická  elektrická síla, elektrické pole síla a zda v jeho okolí existuje elektrické pole pokusně ověří, za jakých podmínek  elektrické napětí prochází obvodem elektrický proud objasní účinky elektrického proudu  elektrický proud (tepelné, světelné, pohybové) změří elektrický proud ampérmetrem a elektrické napětí voltmetrem Elektrický obvod sestaví správně podle schématu el.  jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu volí k jednotlivým spotřebičům vhodný zdroj napětí odliší sériové a paralelní zapojení a určí výsledné el.napětí, výsledný el.proud a výsledný el.odpor spotřebičů

 

rozliší pokusně vodič od izolantu uvede příklady vedení el.proudu v kapalinách a v plynech z běžného života a z přírody



používá s porozuměním Ohmův zákon pro kovy v úlohách (I = U : R) i při řešení praktických problémů pochopí, že odpor vodiče se zvětšuje s rostoucí délkou a teplotou vodiče, zmenšuje se se zvětšujícím se obsahem jeho průřezu a souvisí s materiálem, ze



Elektrické a magnetické pole  vodivost pevných látek, kapalin a plynů

 

elektrický odpor Ohmův zákon pro kovy

200

kterého je vodič vyroben rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností  zapojí správně polovodičovou diodu  objasní nebezpečí vzniku zkratu a popíše možnosti ochrany před zkratem 



vodivost polovodičů



ochrana elektrických obvodů před zkratem a přetížením tepelné účinky el.proudu

  

       

ENERGIE určí v jednoduchých případech el. práci Formy energie využívá s porozuměním vztah mezi  elektrická práce a příkon příkonem, vykonanou prací a časem ELEKTROMAGNETICKÉ DĚJE Elektrické a magnetické pole  magnetické vlastnosti látek zjistí, zda na těleso působí magnetická síla dokáže popsat využití magnetické síly v praktických situacích  magnetické pole ověří existenci magnetického pole dokáže pokusně určit póly magnetu a graficky znázornit indukční čáry  elektromagnetická indukce využívá praktické poznatky o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného elektrického napětí rozliší stejnosměrný proud od střídavého na základě jejich časového průběhu  zdroje střídavého el.napětí objasní vznik střídavého proudu  stejnosměrný elektromotor docílí opačného otáčení rotoru v elektromotoru

201

Z 6 – postavení Země ve vesmíru – mag. póly Země, práce s buzolou, orientace na mapě

Př 8 – přenos elektromagnetických signálů, srdce – kardiostimulátor



 

 

popíše funkci transformátoru využití při přenosu el.energie

a

jeho



transformátor

ENERGIE Formy energie dokáže popsat způsob výroby a přenosu  výroba a přenos elektrické energie elektrické energie popíše některé nepříznivé vlivy při výrobě elektrické energie v elektrárnách na životní prostředí

dodržuje pravidla bezpečné práce při zacházení s elektrickými zařízeními

ELEKTROMAGNETICKÉ DĚJE Elektrické a magnetické pole  bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

202


Fyzika 9.

Výstup předmětu

    

 

Učivo

ENERGIE Jaderná energie vysvětlí, jak se štěpí atomové jádro, pojem  štěpení jádra atomu řetězová reakce a popíše, na jakém principu  řetězová reakce pracuje jaderný reaktor  jaderný reaktor porozumí, jak je zajištěn bezpečný provoz  jaderná elektrárna v jaderné elektrárně dokáže popsat nepříznivý vliv radioaktivního a ultrafialového záření na lidský organismus využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních úloh zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých  ochrana lidí před radioaktivním zářením energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

vysvětlí změnu vnitřní energie tělesa při změně teploty rozpozná v přírodě a v praktickém životě

Vnitřní energie tělesa  vnitřní energie 

tepelná výměna

203

Přesahy a vazby Ch 9 – radioaktivita, jaderné reakce

PT: ENV – Lidské aktivity a problémy živ. prostředí: Jaderná energie a jaderná elektrárna PT: MEDV– Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení: Jaderná energie a jaderná elektrárna

některé formy tepelné výměny ( vedením, tepelným zářením)  určí v jednoduchých případech teplo přijaté nebo odevzdané tělesem, zná-li hmotnost, měrnou tepelnou kapacitu a změnu teploty tělesa ( bez změny skupenství) 

  

    

 

šíření tepla (vedením, prouděním, zářením) teplo přijaté a odevzdané tělesem

Přeměny skupenství rozpozná jednotlivé změny skupenství a umí  tání a tuhnutí uvést praktický příklad ( tání, tuhnutí,  skupenské teplo tání vypařování, var, kapalnění, sublimace a  vypařování a kapalnění desublimace )  var určí skupenské teplo tání u některých látek zjistí, kdy nastává kapalnění vodní páry ve vzduchu, dokáže vysvětlit základní meteorologické děje objasní jev anomálie vody a jeho důsledky v přírodě ZVUKOVÉ DĚJE Vlastnosti zvuku určí , co je v jeho okolí zdrojem zvuku  zvuk, zdroj zvuku pozná, že k šíření zvuku je nezbytnou  šíření zvuku podmínkou látkové prostředí využívá s porozuměním poznatek, že rychlost  rychlost šíření zvuku zvuku závisí na prostředí, kterým se zvuk šíří chápe odraz zvuku jako odraz zvukového  odraz zvuku vzruchu od překážky a dovede objasnit vznik ozvěny chápe, že výška tónu je tím větší, čím větší je  tón a jeho výška jeho kmitočet

204

Ch 8 – skupenství PT: ENV – Lidské aktivity a problémy živ. prostředí: Tání a tuhnutí (změny skupenství – předpověď počasí, povodně)

Př 8 – sluch

rozumí pojmu hlasitost zvuku a má představu, jak hlasité jsou různé zdroje zvuku v jeho okolí  určí možnosti, jak omezit nepříznivý vliv nadměrně hlasitého zvuku na člověka a na životní prostředí 



   

popíše sluneční soustavu a má představu o pohybu vesmírných těles ( na základě poznatků o gravitačních silách objasní pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet ) popíše hlavní součásti sluneční soustavy (planety, měsíce, planetky, komety ) má představu, jaké děje se odehrávají na Slunci objasní střídání dne a noci, ročních období a vznik jednotlivých měsíčních fází odliší hvězdu od planety na základě jejích vlastností



hlasitost zvuku, hluk a ochrana před ním

VESMÍR  sluneční soustava  pohyb Země  pohyb Měsíce – měsíční fáze  planety  hvězdy  čím se liší hvězdy od planet

205

PT: ENV – Lidské aktivity a problémy živ. prostředí Tem. okruh: Vlastnosti zvuku (nadměrná hladina hlasitosti zvuku) Z 6 – postavení Země ve vesmíru, sluneční soustava

Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně v odborné učebně chemie a fyziky. Vzdělávání v předmětu chemie:  vede žáky k poznávání základních chemických pojmů  vede k praktickému poznávání základních chemických dějů  učí rozpoznat chemický prvek, chemickou sloučeninu a směs  učí žáky bezpečné manipulaci s chemikáliemi  učí řešit chemické problémy s využitím znalosti chemických reakcí a vlastností reagujících látek  učí vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy  učí dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s chemickými látkami  učí získat teoretické znalosti o chování při mimořádných událostech (požár, výbuch, únik chemikálie) Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:  frontální výuka  demonstrační pokus  pozorování chemických dějů  měření chemických veličin  samostatná práce ve skupinách  řešení úloh na PC  práce ve dvojicích  ukázka pokusu spuštěného přes datový projektor pomocí PC  laboratorní metody při laboratorní práci  praktické metody na Praktikách z chemie  praktická cvičení a úlohy  motivační a efektní experimenty Rozdělení žáků do skupin (hlavně na laboratorní práce) je v souladu s platnou legislativou. Při provádění chemických pokusů je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce (žáci jsou vždy seznámeni s bezpečnostními pravidly na začátku školního roku). Řád chemické pracovny a pravidla bezpečnosti jsou nedílnou součástí učebny fyziky a chemie. Dodržování pravidel laboratorního řádu je pro každého žáka závazné. Vyučovací předmět Chemie je spjatý se všemi předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda (Zeměpis, Přírodopis, Fyzika) a s předmětem Matematika – viz přesahy a vazby ŠVP. Průřezová témata: OSV: Osobnostní rozvoj VDO: Občan, občanská společnost a stát EGS: Evropa a svět nás zajímá, Jsme Evropané ENV: Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah 206

člověka k prostředí MEDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Chemie Strategie směřující ke kompetenci k učení  vedeme žáky k důslednému pozorování jako základní metodě ověřování vlastností chemických látek a jejich přeměn  klademe důraz na popis chemických dějů a vysvětlení podstaty jejich průběhu  vedeme žáky ke správnému používání chemické odborné terminologie, symbolů, chemických značek a chemických vzorců  dáváme žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě vlastního pozorování, měření nebo experimentu Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů  předkládáme žákům problémové situace, které souvisí s učivem chemie  nabízíme žákovi možnost volby řešení  umožňujeme žákovi obhajovat svá rozhodnutí  vedeme žáky k samostatnému promýšlení postupu laboratorní práce  vedeme žáky k nacházení příkladů chemických dějů z běžného života a k vysvětlování jejich chemické podstaty  klademe důraz na využívání chemických poznatků v praxi Strategie směřující ke kompetenci komunikativní  vedeme žáky ke správnému používání chemických pojmů, symbolů, značek, vzorců a názvů  vedeme žáky k vzájemné komunikaci při řešení úloh Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální  zadáváme typy úloh, při kterých mohou žáci vzájemně spolupracovat  podněcujeme žáky k diskusi  učíme žáky respektovat názory druhých Strategie směřující ke kompetenci občanské  vedeme žáky k respektování pravidel bezpečné práce s chemickými látkami nejen v chemické pracovně, ale i v běžném životě  vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování, vzájemné úcty a sebeúcty  vedeme žáky k zodpovědnému chování při mimořádných událostech  demonstrujeme se žáky poskytování první pomoci a přivolání odborné pomoci  učíme žáky osobní zodpovědnosti za své zdraví a zdraví ostatních Strategie směřující ke kompetenci pracovní  vedeme žáky k bezpečnému používání chemických pomůcek  vyžadujeme dodržování pravidel bezpečné práce v chemické pracovně  zadáváme úkoly, které žáci mohou využít v běžném životě  učíme žáky při práci chránit zdraví své i druhých  upřednostňujeme se žáky práci, která neohrožuje životní prostředí 207


Chemie 8.

Výstup předmětu         

pracuje bezpečně s chemickými látkami zná zásady bezpečné práce v chemické pracovně zvažuje rizika nebezpečí chemických látek poskytne a přivolá první pomoc při úrazu naučí se zpaměti důležitá telefonní čísla (150,155,158,112)

Učivo

Přesahy a vazby

POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE  Bezpečnost práce v chemické pracovně

Př 8 - kůže, první pomoc při poleptání nebo popálení Př 8 – trávicí soustava, první pomoc při požití chemikálie v laboratoři Př 8 - smyslová soustava, první pomoc při zasažení oka chemikálií



Pravidla 1.pomoci při úrazu (poleptání, popálení, pořezání )

najde rozdíl mezi chemickým a fyzikálním dějem rozliší chemickou látku a fyzikální těleso

 

Chemické děje Chemické látky a fyzikální tělesa

vybere společné a rozdílné vlastnosti látek prozkoumá skupenství, rozpustnost, barvu, zápach a změny při zahřívání

 

Vlastnosti látek Nebezpečné chemické látky (R - a S - věty, výstražné symboly) Mimořádné události (chemické havárie a únik PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostřed: nebezpečných látek) mimořádné události, únik škodlivých látek do ovzduší a do vody PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: hrozba



208

F 6 - látky

teroristického útoku jedovatými látkami Ch 9 - otravné a jedovaté látky            

pojmenuje druhy směsí vybere směs a chemickou látku definuje pojmy: rozpustnost, koncentrovaný, zředěný, nasycený a nenasycený roztok popíše vliv teploty, míchání a plošného obsahu pevné složky na rychlost rozpouštění vypočítá hmotnostní zlomek složek směsí a % koncentraci

SMĚSI  Směsi různorodé a stejnorodé  Složení roztoků (hmotnostní zlomek)

Př 9 - vyvřelé horniny (žula jako příklad různorodé směsi)

uvede př. oddělování složek směsí z běžného života provede oddělování složek směsí prakticky nakreslí schéma filtrace,destilace,sublimace



Oddělování složek směsí

vysvětlí princip výroby pitné vody ve vodárnách vyjmenuje druhy a význam vod: pitná, užitková, odpadní, minerální, destilovaná uvede příklady znečištění zdrojů pitné vody



Voda

PT: ENV Základní podmínky života: význam a čistota vody Př 9 - podzemní vody, minerální prameny, koloběh vody

vybaví si složení vzduchu (% obsah složek)



Vzduch

PT: ENV Základní podmínky života: význam

209

 

 

 

uvede příklady znečišťování vzduchu vyjádří vlastními slovy pojem teplotní inverze a smog

rozlišuje pojmy atom a molekula používá pojmy: atomové jádro, elektronový obal, proton, elektron, neutron, valenční elektrony, valenční vrstva, protonové číslo, nukleonové číslo dá do souvislosti vztahy mezi počty protonů, elektronů a neutronů v atomu nakreslí s pomocí PSP schéma atomu

 

uvede vlastnosti a použití vybraných prvků používá značky a názvy nejběžnějších chemických prvků : H, He, Li, B, C, N, O, F, Ne, Na, Mg, Al, Si, P, S, Cl, Ar, K, Ca, Cr, Mn, Fe, Zn, As, Br, Ag, Sn, I, Pt, Au, Hg, Pb, Cu připraví prakticky a dokáže kyslík ověří pokusem vlastnosti aktivního uhlí

 

orientuje se v periodické soustavě prvků zná princip uspořádání prvků v PSP a

 

vzduchu, fotosyntéza, dýchání, čistota ovzduší, vznik smogu Ch 9 - oxidace Př 6 – fotosyntéza, dýchání PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: čistota vzduchu jako globální problém lidstva ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK PRVKY  Atomy, molekuly, ionty

 

A

CHEMICKÉ

Chemické prvky Vybrané názvy a značky chemických prvků

210

PT: OSV – Osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání, osobní zodpovědnost za práci s chemickými prvky, které jsou zdraví škodlivé nebo ohrožují životní prostředí PT: ENV - Vztah člověka k prostředí: nebezpečí poškozování životního prostředí těžkými kovy PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: znečištění

              

znění periodického zákona přiřadí protonové číslo k prvku a naopak s pomocí PSP zařadí prvek do skupiny a periody PSP vyhledá neznámý prvek podle skupiny a periody v PSP používá pojmy: kov, nekov, polokov, těžký kov



Periodická soustava prvků (PSP)

rozliší chemický prvek a chemickou sloučeninu a určí počet atomů ve vzorci zná pojem elektronegativita vyhledá hodnoty elektronegativity v PSP určí druh chemické vazby



Chemické sloučeniny



Chemická vazba

CHEMICKÉ REAKCE přečte správně chemickou rovnici  Chemické reakce: rozliší výchozí látky a produkty  Zákon zachování hmotnosti v chemické rovnici  Chemické rovnice zapíše slovně popsaný chemický děj  Látkové množství chemickou rovnicí pomocí symbolů (např.  Molární hmotnost hoření C, S) zformuluje zákon zachování hmotnosti vyčíslí jednoduchou chemickou rovnici vypočítá látkové množství a molární hmotnost třídí chemické reakce (slučování, neutralizace, exotermické a endotermické reakce)



Klasifikace chemických reakcí

211

životního prostředí těžkými kovy jako globální problém lidstva

M 7 - zlomky, vyjádření %



      

popíše vlivy na rychlost chem.reakcí (teplota, katalyzátor, plošný obsah povrchu výchozích látek) definuje pojem oxid aplikuje pravidla tvorby názvosloví oxidů vysvětlí pojem oxidační číslo a prakticky ho používat při tvorbě názvů a vzorců vytvoří vzorec oxidu z názvu a naopak zapíše rovnici fotosyntézy zdůvodní vliv skleníkového efektu na Zemi zná význam a použití: CO, CO2, SO2, SO3, NO, NO2, CaO, SiO2



Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí

ANORGANICKÉ SLOUČENINY  Oxidy

Výchova ke zdraví - revize plynových spotřebičů, škodlivé oxidy ve výfukových plynech, ekobusy PT: EGS – Jsme Evropané: projekty a dotace EU na snížení emisí v ovzduší Ch9-paliva,katalyzátor

Př 9 – nerosty - sulfidy (galenit, sfalerit, pyrit)

   

definuje pojem sulfid zná postup při tvorbě názvosloví sulfidů vytvoří vzorec sulfidu z názvu a naopak shrne význam a použití PbS, ZnS a FeS2



Sulfidy

 

vysvětlí pojem halogenid popíše postup při tvorbě názvosloví halogenidů napíše vzorec halogenidu z názvu a naopak uvede význam a použití NaCl



Halogenidy

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: solení vozovek NaCl Př 9 – nerosty - halogenidy (NaCl)

definuje pojem kyselina používá pravidla tvorby názvosloví bezkyslíkatých a kyslíkatých kyselin



Kyseliny

Výchova ke zdraví - osobní zodpovědnost při práci

   

212

                

s žíravinami, poskytnutí první pomoci při poleptání žíravinou PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: nebezpečí havárií při výrobě, přepravě a skladování žíravin

napíše vzorec kyseliny z názvu a naopak zná vzorec, vlastnosti, význam a použití HCl, H2SO4, HNO3 postupuje dle zásad bezpečné práce s kyselinami postupuje správně při ředění koncentrovaných kyselin poskytne první pomoc při poleptání kyselinou vysvětlí pojem hydroxid (zásada) používá pravidla tvorby názvosloví hydroxidů vytvoří vzorec hydroxidu z názvu a naopak zná vzorec,vlastnosti,význam a použití NaOH, KOH, Ca(OH)2 pracuje podle zásad bezpečné práce s hydroxidy poskytne první pomoc při poleptání hydroxidem



Hydroxidy

pojmenuje reaktanty a produkty neutralizace uvede příklady využití neutralizace v praxi



Neutralizace

zná kyselinotvorné a zásadotvorné oxidy orientuje se na stupnici pH rozpozná kyselý, neutrální a zásaditý roztok rozdělí druhy indikátorů pH



PT: ENV - Vztah člověka Kyselost a zásaditost roztoků, pH a indikátory k prostředí: vliv pH na život pH ve vodě Ch 9 - pH mýdel a detergentů

213

 

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: reakce kyselinotvorných oxidů v atmosféře a vznik kyselých dešťů a jejich vliv na životní prostředí

změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem vysvětlí vznik kyselých dešťů a jejich vliv na ŽP

         

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: používání chemických látek - hnojiva, postřiky, nebezpečí nadměrného hnojení, překyselení půd, znečištění podzemních vod Ch 9 - hnojiva, insekticidy, herbicidy

Soli

definuje pojem sůl používá pravidla tvorby názvosloví solí napíše vzorec soli z názvu a naopak zná způsoby přípravy solí uvede příklady použití solí z praxe (hnojiva, stavební pojiva) objasní chemický princip výroby páleného a hašeného vápna zapíše chemickou rovnici tvrdnutí malty posoudí vliv požívání hnojiv na ŽP vybaví si princip tvorby názvosloví hydrátů solí a hydrogensolí

214


Chemie 9.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby Výchova ke zdraví - osobní odpovědnost za své zdraví

 

manipuluje s chem. látkami bezpečně uvede zásady bezpečné práce v chemické pracovně



Bezpečnost práce v chemické pracovně



definuje pojmy oxidace, redukce, redoxní reakce určí oxidační číslo atomu prvku ve sloučenině zjišťuje oxidaci a redukci v redoxních reakcích



Redoxní reakce



vysvětlí princip výroby surového železa ve vysoké peci



Výroba surového železa



uvede způsoby výroby oceli nístějových pecích a v konvertorech)

(v



Výroba oceli



popíše chemický princip koroze způsoby ochrany před korozí

a



Koroze

 

 

využívá elektrolýzu v praxi zdůvodní děje na elektrodách elektrolýze NaCl



Elektrolýza

při

215

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: význam sběru starého železa Př 9 - rudné nerosty (železné rudy) PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životní prostředí: ztráty způsobené korozí železa

        

 

ORGANICKÉ SLOUČENINY definuje pojem uhlovodíky a čtyřvaznost  Uhlovodíky: uhlíku o Alkany rozliší uhlíkatý řetězec otevřený, o Cykloalkany uzavřený, nevětvený, větvený o Alkeny vyjmenuje homologickou řadu alkanů o Alkiny vysvětlí pojmy: alkan, alken, alkin, o Dieny cykloalkan, dien, aren o Areny napíše strukturní,molekulové a racionální vzorce uhlovodíků sestaví kalotové a tyčinkové modely uhlovodíků napíše vzorec, vlastnosti a použití metanu, ethanu, propanu, butanu, ethenu, ethinu, benzenu a naftalenu pracuje podle pravidel bezpečné práce s organickými rozpouštědly

používá pojmy: charakteristická skupina a uhlovodíkový zbytek rozliší vybrané deriváty podle charakteristické skupiny



Deriváty uhlovodíků:

216

PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: těžba ropy, ochrana nalezišť ropy a zemního plynu před teroristickými útoky PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: ekologické důsledky ropných havárií Př 9 - těžba nerostných surovin (nebezpečí výbuchu methanu při těžbě v dolech)

 

    

 



popíše vlastnosti a použití teflonu shrne význam,zdroje a nebezpečí působení freonů na ozónovou vrstvu

o Halogenderiváty

vyjádří podstatu alkoholového kvašení napíše vzorec,význam a použití methanolu,ethanolu,glycerolu a fenolu provede prakticky důkaz ethanolu v alkoholickém nápoji posoudí rizika a nebezpečí působení methanolu a ethanolu na zdraví člověka vyjádří vlastními slovy princip destilace

o Alkoholy o Fenoly

posoudí karcinogenní účinky formaldehydu a acetonu napíše vzorec,význam a použití formaldehydu, acetaldehydu a acetonu

o Karbonylové ketony)

zná vzorec a octové

použití kys. mravenčí a

PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: poškození ozónové vrstvy freony jako globální problém lidstva PT: ENV - Vztah člověka k prostředí: vznik ozónové díry v ozónosféře Výchova ke zdraví poškození zdraví nadměrným užíváním alkoholických nápojů, závislost na alkoholu Ch 8 - oddělování složek směsí (destilace)

sloučeniny

o Karboxylové kyseliny

217

PT: ENV - Vztah člověka k prostředí: znečištění životního prostředí organickými rozpouštědly

(aldehydy,

Ch 8 - hmotnostní zlomek, výpočet hmotnostního zlomku kyseliny octové



použije obecné schéma karboxylové kyseliny



zapíše obecné schéma esterifikace

o Estery



vysvětlí vznik esteru kyseliny

o Esterifikace

  

třídí paliva podle skupenství uvede př. paliv z běžného života vysvětlí rozdíl mezi exotermickou a endotermickou reakcí rozliší přírodní a průmyslově vyráběná paliva uvede rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji energie zváží vliv spalování paliv na ŽP pracuje podle pravidel bezpečné práce s topnými plyny poskytne 1. pomoc při popáleninách vyjmenuje typy a použití hasicích přístrojů při hašení požáru zdůvodní význam ropy, zemního plynu a uhlí uvede produkty průmyslového zpracování ropy a uhlí zhodnotí užívání fosilních paliv

o Paliva

           

neutralizace

zapíše rovnici fotosyntézy přiřadí výchozí látky a produkty fotosyntézy určí podmínky pro aktivní průběh

v octu

PŘÍRODNÍ LÁTKY:  Sacharidy

218

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: skleníkový efekt, spalování uhlí, kyselé deště, význam obnovitelných zdrojů energie Př 9 - hořlavé nerostné suroviny (uhlí, ropa, zemní plyn)

Výchova ke zdraví - osobní zodpovědnost za složení své potravy, nadměrný příjem cukrů

              

fotosyntézy rozdělí sacharidy (mono-,oligo-,poly-) uvede vlastnosti a zdroje mono- a polysacharidů

Př 8 - trávicí soustava, štěpení cukrů z potravy, cukrovka

zařadí glukózu, fruktózu, škrob, sacharózu, celulózu a glykogen zná postatu diabetes mellitus poskytne první pomoc při hypoglykemickém kómatu u diabetiků provede prakticky důkaz glukózy a škrobu rozliší tuky podle původu popíše zdroje a vlastnosti tuků uvede příklady tuků a olejů napíše rovnici vzniku tuků vysvětlí zdroje tuků ve výživě a jejich význam pro člověka ověří prakticky rozpustnost tuků vyjádří vlastními slovy význam a princip ztužování tuků vybaví si princip zmýdelnění porovná účinky detergentů na životní prostředí



Tuky

Výchova ke zdraví - osobní zodpovědnost za svoji výživu, nadměrný příjem tuků, ukládání cholesterolu do stěn cév Př8-oběhová soustava, arteroskleróza

  

Mýdla Saponáty Detergenty

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: znečišťování odpadních vod detergenty PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: obsah fosfátů v pracích prostředcích a zatěžování životního prostředí fosfáty jako globální problém lidstva

219

Ch 8 - voda

definuje pojem aminokyselina uvede příklady zdrojů bílkovin ve výživě člověka a jejich význam pro organismus shrne princip trávení bílkovin ověří pokusem vlastnosti bílkovin provede prakticky důkaz bílkovin (xanthoproteinová a buiretova reakce) vyjmenuje faktory poškozující bílkoviny vysvětlí některé funkce bílkovin



 

zdůvodní význam enzymů vyjmenuje významné enzymy v lidském těle



Enzymy



navrhne zásady zdravé výživy založené na přísunu vitamínů vybaví si význam a zdroje vitamínu A,B,C,D,E rozliší vitamíny rozpustné v tucích a ve vodě vyjmenuje nemoci způsobené nedostatkem vitamínů



Vitamíny

vysvětlí význam hormonů pro člověka



Hormony

      

   

Bílkoviny

220

Výchova ke zdraví - osobní zodpovědnost za svojí výživu, vyvážený příjem rostlinných a živočišných bílkovin PT: MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení: mediální informace o zdravém životním stylu a zdravé výživě Př 8 - trávicí soustava, trávení bílkovin v lidském těle

 

    

pojmenuje nejdůležitější hormony v lidském těle uvede příklady zdrojů hormonů pro tělo CHEMIE A SPOLEČNOST diskutuje o recyklaci plastů  Plasty a syntetická vlákna: vysvětlí rozdíl mezi plastem a přírodním polyethylen, polypropylen, materiálem z hlediska vlivu na ŽP polyvinylchlorid, polyamidová a vybere výhody a nevýhody syntetických vlákna vláken používá zkratky plastů a vybaví si jejich vlastnosti a použití pohovoří o využití plastů v praxi

 

vysvětlí princip recyklace surovin vyjmenuje významné střediska chem. průmyslu v ČR



pracuje bezpečně s chem.výrobky běžně používanými v domácnosti (lepidla, barvy, laky, čistící prostředky, ředidla) popíše rizika chem. průmyslu pro ŽP diskutuje o nadměrném užívání prům. hnojiv na ŽP uvede příklady návykových látek zobecní škodlivé účinky návykových látek na organismus při jejich užívání vybaví si názvy, význam a rozdělení hnojiv

    

        

polystyren, PT: ENV - Lidské aktivity a polyesterová problémy životního prostředí: význam recyklace plastů PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: plasty jako globální problém lidstva PT: VDO - Občan, občan. společ. a stát: zákony o odpadech a recyklaci plastů

Chemický průmysl v ČR Léčiva Návykové látky, dopping Pesticidy, herbicidy, fungicidy, insekticidy Karcinogeny Otravné a jedovaté látky Průmyslová hnojiva Tepelně zpracovávané materiály: Vápno, cement, sádra, keramika

221

Př 6 - hmyz, používání insekticidů proti hmyzím škůdcům PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: nadměrné používání chemických

    

orientuje se v běžně užívaných stavebních pojivech pohovoří o výrobě a druzích keramiky

postřiků a hnojiv Př 9 - sádrovec a vápenec jako výchozí suroviny pro výrobu stavebních pojiv

vyjádří vlastními slovy princip výroby piva rozdělí hořlaviny podle tříd nebezpečnosti aplikuje znalosti o hašení požárů na řešení modelových situací z běžného života

Př 9 - hořlavé nerosty

222

Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6. – 8. ročníku činí časová dotace 2 hodiny, v 9. ročníku 1 hodinu týdně. Vzdělávání v předmětu přírodopis:  vede žáky k rozvíjení zájmu o živou i neživou přírodu a o přírodniny  poskytuje žákům metody pro důkladnější porozumění přírodním jevům  umožňuje žákům poznat přírodu jako systém  podporuje rozvoj kritického myšlení a logického uvažování  učí zavádět poznatky z přírody do praktického života  umožňuje pochopit závislost člověka na přírodních zdrojích  vede k pochopení vlivu lidské činnosti na stav životního prostředí  seznamuje žáky se stavbou a funkcí živých organismů Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:  frontální výuka s využitím demonstračních pomůcek  skupinová práce s využitím přírodnin, modelů, pracovních listů a odborné literatury  přírodovědné vycházky spojené s pozorováním  projekty o přírodě  práce ve dvojicích  praktické úlohy při laboratorní práci  pozorování s využitím mikroskopu Vyučovací předmět přírodopis je spjatý s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda (Chemie, Zeměpis, Fyzika) a s předmětem Matematika – viz přesahy a vazby v ŠVP. Průřezová témata: OSV: Sociální rozvoj EGS: Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět ENV: Ekosystémy, Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Přírodopis Strategie směřující ke kompetenci k učení  vedeme žáky k vyhledávání, třídění biologických poznatků a k jejich uspořádání do logických souvislostí  učíme žáky správnému používání odborných biologických termínů  využíváme u žáků samostatného pozorování přírodních jevů  učíme žáky nalézat souvislosti mezi živou a neživou přírodou

223

Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů  vedeme žáky k samostatným návrhům laboratorních úloh  učíme žáky samostatně vyhodnocovat získané informace a docházet ke smysluplným závěrům Strategie směřující ke kompetenci komunikativní  vedeme žáky ke komunikaci při práci ve skupinách  učíme žáky respektovat názory druhých  podporujeme u žáků vzájemnou diskusi  vedeme žáky k formulování vlastních myšlenek  umožňujeme žákům prezentovat vlastní projekty, referáty  učíme žáky zhodnotit výsledky své práce i druhých  umožňujeme žákům argumentovat a vedeme je k přijímání kritiky Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální  vedeme žáky ke spolupráci při řešení problémů  posilujeme u žáků sebedůvěru a pocit zodpovědnosti Strategie směřující ke kompetenci občanské  vyžadujeme u žáků dodržování pravidel slušného chování  vedeme žáky k pochopení práv a povinností, které souvisí s ochranou životního prostředí a svého zdraví Strategie směřující ke kompetenci pracovní  vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti při práci s mikroskopem či živými přírodninami  připravujeme podmínky, kdy žáci mohou samostatně navrhovat a organizovat postup vlastní práce

224


Přírodopis 6.

Výstup předmětu     

zná názory na vznik života (mýtický, biblický, vědecký) rozliší základní podmínky života u rostlin a živočichů vybaví si základní projevy života (výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty) vysvětlí, co zkoumají jednotlivé biologické vědy popíše princip fotosyntézy a dýchání

Učivo OBECNÁ BIOLOGIE  Vznik a projevy života

Přesahy a vazby PT: ENV podmínky života

Základní

pojmenuje organely v buňce a vysvětlí jejich význam uvede hlavní rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou



Buňka



popíše rozdíl mezi jednobuněčným a mnohobunečným organismem a uvede příklady



Jednobuněčnost a mnohobuněčnost



definuje pojmy: pletivo, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus a uvede příklady



Pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, Př 8 - orgánové soustavy organismy člověka

 

225

pracuje samostatně s lupou a s mikroskopem připraví jednoduchý mikroskopický preparát nakreslí rostlinnou buňku pozorovanou mikroskopem



Praktické metody pozorování přírody



zařadí organismy do systému (do říší) dle vývojové příbuznosti



Zásady třídění organismů

 

nalezne rozdíl mezi bakterií a virem vybaví si na příkladech význam virů a bakterií v přírodě a pro člověka



Viry a bakterie



pochopí nezbytnost řas v potravním řetězci zobecní význam řas a sinic (plankton) uvede příklady a schematicky nakreslí vybrané druhy řas zařadí vybrané druhy mezi zelené, červené a hnědé řasy zkoumá řasy pomocí mikroskopu



Řasy a sinice

   

nakreslí části buňky kvasinky vysvětlí význam kvasinek pro člověka popíše způsob rozmnožování kvasinek pozoruje kvasinky pivní pomocí mikroskopu



Kvasinky



vyjádří vlastními slovy charakteristiku plísní



Plísně (houby bez plodnic)

  

   

226

PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: pandemie nemocí, očkování, antibiotika PT: ENV Základní podmínky života: potravní řetězec, zachování biologické rovnováhy v přírodě

                 

vysvětlí kladný a záporný význam plísní pro člověka sleduje plísně lupou i mikroskopem popíše způsob rozmnožování plísní vybaví si jednotlivé části plodnice hub zobecní význam hub v přírodě i pro člověka poskytne první pomoc při otravě houbami určí naše nejznámější jedlé a jedovaté houby (i s atlasem hub) vysvětlí různé způsoby výživy hub (parazitismus, symbioza) a jejich místo v potravním řetězci uspořádá výstavku modelů hub s příslušnou charakteristikou zná škodlivé účinky a zneužívání houby lysohlávky k omamným účelům



Houby

PT: ENV - Vztah člověka k prostředí: symbioza hub s kořeny vyšších rostlin a zásahy člověka

objasní funkci 2 organismů ve stélce lišejníků vyjmenuje hlavní zástupce lišejníků uvede výskyt a význam lišejníků definuje pojem symbióza



Lišejníky

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: lišejníky jako indikátory čistoty ovzduší

zařadí vybrané prvoky do skupin nakreslí a popíše části těla vybraných prvoků (trepka, měňavka, krásnoočko) připraví senný nálev a chová nálevníky pozoruje nálevníky pod mikroskopem

VÝVOJ, VÝVIN A SYSTÉM ŽIVOČICHŮ  Prvoci

227

      

       

popíše části těla žahavců vyjmenuje naše a mořské zástupce žahavců objasní způsob života žahavců



Žahavci

rozliší vnitřního a vnějšího parazita popíše vnější a vnitřní stavbu těla ploštěnců a hlístů vyjmenuje hlavní zástupce ploštěnců (ploštěnka, tasemnice) a hlístů (roup, škrkavka) aplikuje způsoby ochrany před nákazou škrkavkou, tasemnicí a roupem v běžném životě

 

Ploštěnci Hlísti

nakreslí a popíše tělo žížaly vysvětlí význam žížaly v přírodě sleduje stavbu těla a chování žížaly při podráždění vyjmenuje hlavní zástupce kroužkovců (žížaly, nítěnky, pijavice)



Kroužkovci

rozliší plže, mlže a hlavonožce vybere vodní a suchozemské druhy měkkýšů pozná vybrané zástupce měkkýšů (hlemýžď, páskovka, slimák, škeble, ústřice, srdcovka, sépie, chobotnice) vysvětlí význam a postavení měkkýšů přírodě



Měkkýši (plži, mlži, hlavonožci)

228

Př 8 (paraziti člověka)

trávicí ve

soustava střevech

Př 8 - oběhová soustava (odběr krve dříve pomocí pijavic)



vyjmenuje vybrané zástupce ostnokožců (hadice, hvězdice, ježovka, sumýš)



Ostnokožci



popíše vnější a vnitřní stavbu těla členovců rozliší jednotlivé třídy členovců podle charakteristických znaků (pavoukovci, korýši, hmyz) uvede nejznámější zástupce členovců popíše části těla včela medonosné oddělí u hmyzu proměnu dokonalou a nedokonalou a uvede zástupce určí vybrané zástupce hmyzu zařadí vybrané zástupce do hmyzích řádů vybaví si přizpůsobení hmyzu prostředí uvede příklady užitečných a škodlivých druhů hmyzu vyhledá chráněné druhy hmyzu v Červené knize



Členovci: o Pavoukovci - pavouci, sekáči, roztoči o Korýši - stínky, svinky, raci o Hmyz - s proměnou dokonalou nedokonalou

        

229

PT: ENV – Ekosystémy: narušení přírodní rovnováhy a (hmyzí škůdci, přemnožení hmyzu) Ch 9 - insekticidy Př 8 - nervová soustava (zánět mozkových blan způsobené infikovaným klíštětem)


Přírodopis 7.

Výstup předmětu

Učivo BIOLOGIE ROSTLIN  Vývoj rostlin  Přechod rostlin z vody na souš



vyjádří vlastními slovy vývoj rostlin



vysvětlí funkce částí rostlinného těla (kořen, stonek, list, květ, plod) rozliší rostlinné pletivo a orgán



Rostlinná pletiva a orgány

popíše rozdíl mezi nižší a vyšší rostlinou uvede příklady výtrusných rostlin pozná a zařadí vybrané zástupce mechů, plavuní, přesliček a kapradin shrne význam výtrusných rostlin v přírodě

 

Systém vyšších rostlin Rostliny výtrusné: o Mechorosty o Kapraďorosty (plavuně, kapradiny)

zobecní význam a zásady třídění organismů používá jednotlivé taxonomické skupiny (říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh)



nakreslí části jehličnanů vysvětlí rozdíl mezi výtrusnými a semennými rostlinami určí hlavní zástupce nahosemenných rostlin



         

Přesahy a vazby

přesličky,

Zásady třídění organismů Př 6 klasifikace bezobratlých organismů do systému Nahosemenné rostliny: o Cykasy o Jinany o Jehličnany

230

      

    

diskutuje o ochrany lesa

významu

a

způsobech

nalezne informace o rostlinách v atlasu nebo na PC vysvětlí rozdíl mezi nahosemennou a krytosemennou rostlinou a uvede příklad vyjmenuje základní rostlinné čeledi určí významné zástupce jednotlivých čeledí a zařadí je mezi jednoděložné nebo dvouděložné rostliny shrne způsoby ochrany rostlin před škůdci vybaví si využití hospodářsky významných rostlin a uvede příklady vyjmenuje hlavní zástupce lučních porostů



Ekosystém les PT: ENV – Ekosystémy: ekosystém les



Krytosemenné rostliny



Ekosystém louka PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá: pěstování hospodářsky důležitých rostlin, výživa lidstva PT: ENV – Vztah člověka k prostředí: léčivé rostliny a jejich účinky na zdraví člověka PT: ENV – Ekosystémy: umělé zásahy člověka do lučních porostů

BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ porovná stavbu těla vybraných živočichů  Strunatci: zařadí vybrané zástupce obratlovců do o Bezlebeční tříd o Pláštěnci popíše funkci jednotlivých orgánů o Obratlovci pojmenuje vybrané druhy obratlovců  Třídy obratlovců: objasní na příkladech způsob života a o Kruhoústí

231

PT: ENV – Ekosystémy: výskyt obratlovců v jednotlivých ekosystémech, přizpůsobení obratlovců

     

přizpůsobení obratlovců prostředí zhodnotí význam živočichů pro přírodu a pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku s obratlovci vyjmenuje hlavní zástupce paryb pozná vybrané zástupce našich ryb rozliší nejznámější zástupce sladkovodních a mořských ryb zdůvodní význam ryb v potravním řetězci a v potravě člověka

životnímu prostředí, živočichové-konzumenti v potravním řetězci

o Paryby o Ryby

určí vybrané zástupce obojživelníků vysvětlí přizpůsobení obojživelníků vodnímu prostředí popíše ocasaté a bezocasé obojživelníky na příkladech

o Obojživelníci

    

pojmenuje vybrané zástupce plazů zná způsob chovu plazů v teráriích oddělí krokodýly, želvy, ještěry a hady vysvětlí význam plazů v potravním řetězci poskytne 1. pomoc při uštknutí zmijí

o Plazi

 

definuje pojem praptáci chápe vývojové zdokonalení stavby těla ptáků a jejich přizpůsobení k letu

Ptáci

  

232

PT: EGS - Objevujeme Evropu a svět: mezinárodní smlouvy o rybolovu PT: ENV – Ekosystémy: ryby jako součást potravního řetězce PT: ENV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí: znečištění vod, ekologické havárie, úhyn ryb PT: ENV – Ekosystémy: výskyt chráněných druhů obojživelníků u nás PT: ENV – Ekosystémy: význam plazů v potravním řetězci PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: přikrmování ptáků v zimním období PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: šíření viru ptačí chřipky PT: ENV – Ekosystémy:

  

určí vybrané zástupce ptáků a zařadí je do ptačích řádů rozliší zástupce tažných a přezimujících ptáků uvede příklady přizpůsobení ptáků prostředí

postavení ptáků v potravním řetězci PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: ohrožené druhy ptáků a jejich nezákonný odstřel

233


Přírodopis 8.

Výstup předmětu          

  

označí hlavní znaky savců třídí savce na vejcorodé a živorodé vyjmenuje základní řády savců pozná a zařadí vybrané zástupce placentálních savců do řádů popíše přizpůsobení savců prostředí zobecní význam savců v přírodě i pro člověka dodržuje pravidla bezpečného chování ve styku se savci určí druhy savců za pomoci atlasu zajímá se o regionální výskyt savců uvede příklady vybraných kriticky ohrožených druhů savců (lze i s pomocí Červené knihy)

Učivo  

Původ a vývoj savců Třídění savců

BIOLOGIE ČLOVĚKA  Vývoj člověka zařadí člověka do systému živočišné říše vysvětlí,kterými znaky se člověk liší od ostatních savců orientuje se v základních stupních vývoje člověka (od Australopitéka po Homo sapiens)

234

Přesahy a vazby PT: ENV – Ekosystémy: přizpůsobení savců prostředí, ochrana ohrožených druhů savců Z 6 - rozšíření savců na Zemi

D 6 - vývoj člověka

definuje pojmy: buňka, tkáň, orgán a uvede př. zná polohu, stavbu a funkci orgánů v lidském těle



Anatomie a fyziologie lidského těla (buňka, Př 6 tkáň, orgán, orgánová soustava,organismus) orgány…



Opěrná soustava (kostra)

Ch 8 - chemické prvky důležité pro stavbu kostí (vápník, fosfor)



nakreslí stavbu kosti a kloubu pojmenuje na modelu kostry hlavní kosti a klouby poskytne první pomoc při zlomeninách

  

vyjmenuje hlavní svaly člověka vysvětlí pojem šlacha popíše části svalu



Pohybová soustava (svalstvo)

Ch 9 - sacharidy (živočišný škrob glykogen ve svalech)

    

načrtne stavbu srdce rozliší složky krve a uvede jejich funkce uvede příklady cév zdůvodní funkce oběhové soustavy zná příčiny, příznaky nemocí oběh. soustavy a prevenci jejich vzniku umí poskytnout první pomoc při krvácení a zástavě srdce



Oběhová soustava

rozliší horní a dolní cesty dýchací popíše části dýchací soustavy stanoví příčiny a příznaky nemocí dýchací soustavy diskutuje o škodlivém vlivu kouření a znečišťování ovzduší na dýchací soustavu poskytne první pomoc při zástavě dechu



Dýchací soustava

   

     

235

pletiva,

tkáně,

PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí: znečištěné ovzduší, smog, výfukové plyny Ch 8 - vzduch, oxidy

vyjmenuje části trávicí soustavy uvede hlavní funkce částí trávicí soustavy zná příčiny a příznaky nemocí tráv. soustavy vysvětlí pojem zdravý životní styl poskytne první pomoc při požití škodlivé látky nebo při otravě



Trávicí soustava

  

zná stálou tělesnou teplotu člověka rozliší pojmy: horečka ,úpal poskytne první pomoc při úpalu



Tvorba a výdej tepla



popíše stavbu a funkci soustavy uvede příklady nemocí soustavy



Vylučovací soustava

PT: ENV Základní podmínky života: pitný režim, zdroje pitné vody Z 9 - lidské rasy

    



vylučovací vylučovací

    

shrne význam kůže pro člověka pojmenuje části kůže zná příčiny a projevy onemocnění kůže poskytne první pomoc při poranění kůže dodržuje základní hygienické návyky při péči o kůži



Kožní soustava

    

nakreslí schéma stavby nervové buňky pojmenuje části mozku vysvětlí pojmy: CNS a reflex nazve některé nemoci nervové soustavy poskytne první pomoc při šoku a bezvědomí



Řídící soustavy: o Nervová soustava o Hormonální soustava

236

PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: podvýživa, hladomor Ch 9 - cukry, tuky, bílkoviny

         

      

definuje pojem hygiena duševní činnosti označí nejdůležitější hormony lidského těla a jejich vliv na řízení lidského těla popíše umístění a význam žláz s vnitřní sekrecí pojmenuje hlavní části oka a ucha zná nemoci smyslových orgánů a jejich příčiny vysvětlí způsob oplození popíše části a funkce mužské a ženské pohlavní soustavy uvědomuje si nebezpečí pohlavně přenosných chorob vyjmenuje druhy antikoncepce chápe odpovědnost v partnerských vztazích a problém promiskuitního chování popíše hlavní etapy lidského života objasní vznik a vývin nového jedince od početí po stáří odliší dědičnost a proměnlivost definuje pojmy: chromozóm, gen, genetika, křížení najde rozdíl mezi šlechtitelstvím a chovatelstvím vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování uvede příklad dědičnosti v praxi

o Smyslové orgány o Rozmnožovací soustava





PT: OSV - Sociální rozvoj: pomoc zrakově či sluchově postiženým lidem PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: pandemie smrtelné choroby AIDS

Vývoj jedince

Genetika

237

PT: ENV Základní podmínky života, léčba a předcházení vrozených genetických vad

      

rozlišuje příčiny a příznaky běžných nemocí uplatňuje zásady prevence nemocí a zdravého životního stylu zná praktické zásady při léčbě běžných nemocí umí poskytnout první pomoc v život ohrožujících stavech rozliší pozitivní a negativní dopad životního stylu na zdraví člověka uvědomuje si vliv vnějšího prostředí na zdravotní stav člověka uvede příklady návykových látek a jejich nebezpečí pro člověka



Člověk a zdraví

238


Přírodopis 9.

Výstup předmětu

Učivo NEŽIVÁ PŘÍRODA  Vznik, stavba a vývoj Země

  

popíše stavbu Země vysvětlí teorii vzniku Země objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života



charakterizuje jednotlivé geologické vědy



Geologické vědy

  

rozliší prvky souměrnosti krystalu zná základy krystalografie načrtne krystal křemene, sádrovce a soli kamenné pozná vybrané krystalové mřížky orientuje se ve stupnici tvrdosti určí vybrané nerosty a horniny podle charakteristických vlastností (i s použitím atlasů a klíčů) vyjmenuje některé fyzikální a chemické vlastnosti nerostů označí chemickými značkami nebo vzorci vybrané nerosty roztřídí horniny vyvřelé,usazené a přeměněné a popíše způsob jejich vzniku a uvede příklady



Nerosty a horniny

     

239

Přesahy a vazby Z 6 - Země

Ch 8 - vlastnosti látek, chemické značky a vzorce nerostů



uvede příklady použití hornin (žula, vápenec)

 

definuje pojem eroze vyjádří vlastními slovy druhy zvětrávání



Zvětrávání hornin a nerostů



rozliší důsledky vnitřních a vnějších geol. dějů uvede příklad vnějšího a vnitřního geologického děje



Vnější a vnitřní geologické děje

vyjmenuje půdotvorné činitele pro vznik půdy vybaví si hlavní půdní typy a druhy zná složení půdy uvede význam půdy vysvětlí pojem rekultivace



Pedologie



najde rozdíl mezi vznikem, zánikem a poruchami zemské kůry



Vývoj zemské kůry



pojmenuje jednotlivé geologické éry a periody popíše výskyt typických organismů v jednotlivých geologických érách a přizpůsobování organismů prostředí



Vývoj organismů na Zemi

rozdělí Český masiv a s pomocí geologické mapy)



     





významných

Karpaty

(i

Z 6 - vrásy, zlomy

Geologický vývoj a stavba území ČR

240

             

ZÁKLADY EKOLOGIE ekolog.  Organismy a prostředí

orientuje se v základních pojmech vysvětlí rozdíl mezi přirozeným a umělým ekosystémem uvede příklady výskytu organismů v urč.prostředí a vztahy mezi nimi rozlišuje živé a neživé složky ŽP zdůvodní podstatu potravních řetězců s konkrétními příklady uvede konkrétní př. parazitismu a symbiozy nalezne kladný a záporný vliv člověka na ŽP a příklady narušení rovnováhy sleduje aktuální stav ŽP v regionu chápe principy trvale udržitelného rozvoje rozdělí obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie na Zemi orientuje se v globálních problémech Země vyjmenuje druhy chráněných území v ČR s konkrétními příklady (lze i s mapou chráněných území) nazve vybrané druhy chráněných rostlin a živočichů vybaví si významné biology a jejich objevy a přínos pro biologické obory

Z 6-9 - ekologie





Ochrana přírody a životní prostředí

Významní biologové

241

PT: ENV - Vztah člověka k prostředí: ochrana přirozených ekosystémů a životního prostředí PT: ENV - Ekosystémy: potravní řetězce v ekosystémech PT: EGS - Evropa a svět nás zajímá: mezinárodní ochrana životního prostředí a udržitelného rozvoje, ochrana přírodního bohatství jednotlivých zemí světa

Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku. V 6. – 8. ročníku dvě hodiny týdně, v 9. ročníku jednu hodinu týdně. Zeměpis se vyučuje v kmenových třídách, odborná učebna ve škole zatím není. Vyučovací předmět zeměpis má přírodovědný i společenský charakter. Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje a vede k:  získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí  osvojování geografických objektů, jevů, pojmů  používání poznávacích metod  získávání a rozvíjení dovednosti pracovat se zdroji geografických informací  respektování přírodních hodnot a lidských výtvorů  podpoře ochrany životního prostředí  rozvoji trvalého zájmu o poznání vlastní země a regionů světa  rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování  aplikování geografických poznatků v praktickém životě Formy a metody práce:  frontální výuka s demonstračními pomůckami a obrazovým materiálem  skupinová práce s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu, buzoly, kompasu, globusu  zeměpisné vycházky a exkurze  samostatné pozorování  projekty Vyučovací předmět Zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:  Chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, plyny v atmosféře ,…  Přírodopis: krajinná sféra, stavba Země, vznik vesmíru, ochrana přírody, globální problémy,…  Fyzika: vesmír a Sluneční soustava, kompas,… Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí:  Matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy a diagramy, ….  ICT: zdroj informací a jejich zpracování  Dějepis: kultura národů, historie regionů,…  Výchova k občanství: globální problémy, EU, formy vlády,…  Cizí jazyk: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie, Kanada, USA,… Průřezová témata:. VDO: Formy participace občanů v politickém životě, Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování EGS: Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět, Jsme Evropané MKV: Etnický původ

242

ENV: Ekosystémy, Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Zeměpis Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zadáváme žákům motivační domácí úkoly, referáty a seminární práce  zadáváme žákům samostatné práce, které využívají vyhledávání, třídění a porovnávání informací  vyžadujeme prezentaci žákových úkolů  učíme žáky sebekontrole a sebehodnocení  využíváme žákových zkušeností a poznatků z jiných předmětů     

Tyto strategie žákům umožňují: vybírat a třídit informace využívat vhodné způsoby a metody pro efektivní učení propojovat získané poznatky do širších celků, nalézat souvislosti získané poznatky posuzovat, porovnávat, vyvozovat závěry poznávat smysl a cíl učení

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  uplatňujeme prezentaci textů, obrazových materiálů, grafů, …  požadujeme, aby žáci komunikovali mezi sebou a učitelem podle předem stanovených pravidel  požadujeme, aby si žáci vzájemně naslouchali a respektovali názory jiných  využíváme týmovou práci  

Tyto strategie žákům umožňují: formulovat a vyjadřovat své myšlenky souvisle a výstižně učit se naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reagovat, učit se dialogu

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme obhajobu žákových názorů a výroků  učíme žáky práci s chybou  podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení zadaných úkolů  vytváříme pro žáky konkrétní úlohy z praxe Tyto strategie žákům umožňují:  pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, možnostech řešení  učit se kriticky myslet, schopnosti obhajovat svá rozhodnutí

243

diskutovat

o

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zařazujeme do výuky týmovou práci, práci ve dvojici  vyžadujeme rozdělení úkolů a rolí ve skupině, vytvoření vzájemných pravidel, dohodnutých postupů a termínů  utváříme pocit zodpovědnosti za svá jednání  učíme ochotě pomoci a žádosti o pomoc  poskytujeme žákům možnost projevit své názory a myšlenky     

Tyto strategie žákům umožňují: spolupracovat na základě vytvořených pravidel upevňovat se spolužáky dobré mezilidské vztahy, pomáhat si poskytnout pomoc a bez ostychu o pomoc požádat učit se vzájemnému naslouchání získat sebedůvěru

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  dodržujeme pravidla slušného chování a ohleduplnosti  snažíme se o pochopení práv a povinností v daných situacích  podporujeme vytváření žákových vlastních představ o dané situaci  podporujeme v žákovi ekologické cítění    

Tyto strategie žákům umožňují: respektovat názory druhých uvědomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu rozhodovat se zodpovědně podle dané situace chápat základní environmentální problémy, jednat v zájmu trvale udržitelného rozvoje

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům prezentovat své výsledky práce ostatním  vyžadujeme sebehodnocení i hodnocení práce ostatních spolužáků  podporujeme vyhledávání a využívání různých zdrojů informací  vyžadujeme dodržování pravidel bezpečného chování   

Tyto strategie žákům umožňují: využívat získané zkušenosti a znalosti v praxi vytvořit si zodpovědný přístup k zadaným úkolům osvojit si pravidla bezpečného chování

244


Zeměpis 6.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ  Slunce a vesmír (vývoj poznání o vesmíru, Př 6-9 galaxie, Mléčná dráha, sluneční soustava, F 9 Slunce, Měsíc)



Vyjadřuje vlastními slovy, co je vesmír, galaxie a Ml. dráha a vývoj poznání vesmíru. Popisuje sluneční soustavu a její části.



Popisuje tvar Země, porovnává rozměry Země s ostatními komponenty sl.soustavy. Popisuje pohyby Země a uvede příklady jejich důsledků. Pochopí rozdílnost časových pásem.Používá glóbus jako zmenšený model Země.



Země jako vesmírné těleso (tvar, rozměry, Exkurze do planetária pohyby Země a jejich důsledky)



Rozlišuje, popisuje a porovnává jednotlivé složky a části krajinné sféry. Rozeznává jednotlivé tvary zemského povrchu. Porovnává působení vnějších a vnitřních činitelů v přírodní sféře a vliv člověka.



Krajinná sféra (přírodní a společenská sféra, M – aritmetický průměr typy krajin) F - teplota PT: ENV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Ekosystémy, Základní podmínky života



Uvádí příklady přírodních a kulturních složek krajiny, prostorového rozmístění ekosystémů.

245



Rozlišuje a uvědomuje si šířkovou pásmovitost a výškové stupně v důsledku měnící se zem. šířky a nadmořské výšky, aplikuje tyto poznatky na místní krajinu.







 

Systém přírodní sféry na planetární úrovni (šířková pásma a výškové stupně) Systém přírodní sféry na regionální úrovni (přírodní oblasti)

GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE Praktická cvičení, Vyhledává geografické informace  Komunikační geografický a kartografický jazyk Použití zeměpisné sítě z dostupných materiálů (tabulek, grafů, (kompas, buzola, mapa, plán, smluvené atlasů, map, článků), používá geografické značky, vysvětlivky) pojmy. Práce s mapou místní Dovede pracovat s glóbusem a mapou,  Geografická kartografie a topografie (glóbus, krajiny v terénu orientuje se podle světových stran, mapa, měřítko, zeměpisná síť, poledníky, M 7 - poměr přepočítá vzdálenosti podle měřítka, rovnoběžky, zeměpisné souřadnice, určování pokusí se určit zeměpisné souřadnice zeměpisné polohy, praktická cvičení s mapou daného místa, zorientuje mapu pomocí nebo kompasem. kompasu nebo buzoly, orientuje se v přírodě podle přírodních jevů. Porovnává, hodnotí a vyvozuje přírodní, hospodářské, kulturní a společenské poměry, určuje geografickou polohu, vyhledává informace o daných oblastech (regionech). Lokalizuje tyto regiony na mapách podle zvolených kriterií.

REGIONY SVĚTA  Oceány  Světadíly – Antarktida, Afrika

246

PT: MKV – Etnický původ



TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE, APLIKACE Uplatňuje v praxi zásady bezpečného  Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života pohybu a pobytu v přírodě. (živelní pohromy, opatření, chování a jednání)

247


Zeměpis 7.


Porovnává, hodnotí a vyvozuje přírodní, hospodářské, kulturní a společenské poměry, určuje geografickou polohu, vyhledává informace o daných oblastech (regionech). Lokalizuje tyto regiony na mapách podle zvolených kriterií.



Sleduje rozmístění obyvatel, sídel, hospodářské a přírodní poměry v modelových regionech jednotlivých makroregionů. Vyhledá je, pojmenuje a lokalizuje na příslušných mapách.

Učivo REGIONY SVĚTA  Makroregiony o Austrálie o Oceánie o Amerika o Asie o Evropa 

Modelové regiony o Australský svaz o Nový Zéland o Severní Amerika o Střední Amerika o Jižní Amerika o Jihozápadní Asie o Jižní Asie o Jihovýchodní Asie o Východní Asie o Centrální Asie o Rusko o Jižní Evropa o Severní Evropa o Západní Evropa o Jihovýchodní Evropa 248

Přesahy a vazby PT: MKV – Etnický původ PT: EGS – a/ Evropa a svět nás zajímá, b/ Objevujeme Evropu a svět, c/ Jsme Evropané

o Východní Evropa 

Ovládá orientaci v terénu, aplikuje TERÉNNÍ VÝUKA A PRAXE znalosti o měřítku mapy, orientaci  Odhad vzdáleností v přírodě podle přírodních jevů a  Praktická cvičení s mapou a kompasem zorientování mapy pomocí kompasu  Geografická exkurze „Lázeňský trojúhelník“ – Zem 6 nebo buzoly. Určí stanoviště na mapě, příhraniční oblast Praktická cvičení orientační body na mapě a v krajině. Určí Práce s mapou pomocí kompasu (buzoly) světové strany krajiny v přírodě (hlavní i vedlejší). Ma 7

249

místní


Zeměpis 8.


Porovnává, hodnotí a vyvozuje přírodní, hospodářské, kulturní a společenské poměry, určuje geografickou polohu, vyhledává informace o daných oblastech (regionech). Lokalizuje tyto regiony na mapách podle zvolených kriterií.



Sleduje rozmístění obyvatel, sídel, hospodářské a přírodní poměry v modelových regionech jednotlivých makroregionů. Vyhledá je, pojmenuje a lokalizuje na příslušných mapách.

   

Popisuje polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál ČR. Vyhledává na mapách horopisné celky, řeky, rybníky, vodní nádrže, sídla ČR. Pracuje s jízdním řádem, internetem, statistickým materiálem. Uvádí příklady účasti a působení ČR v mezinárodních organizacích

Učivo REGIONY SVĚTA  Makroregiony o Evropa



Přesahy a vazby PT: MKV – Etnický původ PT: EGS – a/ Evropa a svět nás zajímá, b/ Objevujeme Evropu a svět, c/ Jsme Evropané

Modelové regiony o Střední Evropa

ČESKÁ REPUBLIKA  Zeměpisná poloha, rozloha, přírodní poměry, ochrana přírody, obyvatelstvo a sídla, hospodářství a jeho územní projevy a dopady, hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě, zapojení do mezinárodní dělby práce

250

PT: EGS a/Evropa a svět nás zajímá, b/ Objevujeme Evropu a svět c/ Jsme Evropané PT: ENV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí

a institucích. 



     

PT: ENV – Vztah člověka k prostředí

REGIONY ČR  Územní jednotky státní správy a Lokalizuje na mapách jednotlivé kraje a samosprávy, krajské členění, kraj místního hlavní jádrové a periferní oblasti regionu z hlediska osídlení a hospodářských aktivit. Využívá znalostí přírodních a hospodářských poměrů k charakteristice jednotlivých krajů. PT: VDO MÍSTNÍ REGION - Formy participace občanů  Zeměpisná poloha, vztahy k okolním v politickém životě Vymezí a lokalizuje místní oblast podle regionům, přírodní a socioekonomické bydliště nebo školy. charakteristiky Hodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu. Přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům. Pracuje s mapou místní krajiny. TERÉNNÍ VÝUKA A PRAXE  Praktická cvičení s mapou a kompasem, Ovládá základy praktické topografie a buzolou orientace v terénu.  Geografická exkurze do povrchového lomu Uplatňuje v praxi zásady bezpečného Tušimice pohybu a pobytu v přírodě.  Návštěva jedné přírodní rezervace v okolí školy

251


Zeměpis 9.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ  Obyvatelstvo světa – rozmístění obyvatelstva, PT: MKV – Etnický původ rasy, národy, jazyky, náboženství



Posoudí na přiměřené úrovni rozmístění světové populace, vysvětlí pojmy migrace, imigrace , emigrace, rozdělí obyvatelstvo podle ras a jazyků, vyjmenuje nejvýznamnější náboženské směry a v základních rysech je charakterizuje.



Posoudí souvislost přírodních podmínek s funkcí lidského sídla, pojmenuje základní geografické znaky sídel, vysvětlí pojmy urbanizace, aglomerace, konurbace.



Globalizační, společenské, politické a hospodářské procesy – aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace a suburbanizace



Přiměřeným způsobem zhodnotí strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní surovinové a energetické zdroje, srovnává státy světa a integrace států na základě podobných znaků, zhodnotí vliv hospodářství na životní prostředí.



Světové hospodářství – sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně PT: EGS – Jsme Evropané

252







Lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní a aktuální geopolitické změny, lokalizuje na mapách politické problémy současného světa, vyhledává a vyhodnocuje informace z tisku (internetu), pracuje se statistickým materiálem, dokáže používat pojmy spojené s porovnávacími kritérii společenských, politických a regionálních útvarů.



Regionální společenské, politické a hospodářské útvary – srovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, aglomerace hlavní a periferní hospodářské oblasti světa, politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení států, geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska


ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Uvádí na vybraných příkladech závažné  Vztah příroda a společnost – trvale důsledky a rizika přírodních a udržitelný rozvoj, principy a zásady společenských vlivů na životní prostředí. ochrany přírody a životního prostředí, globální ekologické a environmentální PT: ENV – Lidské aktivity a problémy lidstva problémy životního prostředí TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE A Př 9 APLIKACE Ovládá základy praktické topografie a  Cvičení a pozorování v terénu orientace v terénu, aplikuje v praxi  Geografická exkurze – „Poznáváme (terénu) praktické postupy při pozorování krajské město a jeho okolí“ a hodnocení krajiny, uplatňuje zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě.

253

Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. Oblast Umění a kultura je zastoupena vzdělávacími obory Hudební výchova a Výtvarná výchova, v našem školním vzdělávacím programu se tak jmenují i vyučovací předměty. Na 1. stupni se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění. S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat. S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených témat umožňují projekty. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace  chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot  spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností  uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života

254



zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

255

Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Hudební výchova v návaznosti na další esteticko-výchovné předměty hraje v základním vzdělávání svým estetickým účinkem významnou roli v kultivaci celkového projevu žáků. Je rovněž důležitým prostředkem neverbálního způsobu sebevyjádření. Jednotlivé hudební dovednosti jsou rozvíjeny tvořivým způsobem ve vokálních instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činnostech. Tyto hudební činnosti ve vzájemném propojení vedou k rozvoji hudebnosti dle individuálních schopností žáků v oblasti sluchových, rytmických, pěveckých, intonačních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových dovedností. Prostřednictvím uvedených hudebních činností se žáci seznamují s výrazovými prostředky hudebního umění a s vybranými hudebními díly. Učí se s nimi tvořivě pracovat a vzhledem ke svým zkušenostem je přiměřeně chápat. Organizace výuky: Hudební výchova se vyučuje po jedné vyučovací hodině v 1. až 9. ročníku. Výuka probíhá v kmenových třídách. Vybavení: kytary, klavíry, klávesy zn. YAMAHA, Orffovy hudební nástroje, RMG a CD přehrávače,TV, video, DVD. Průřezová témata: OSV: Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj EGS: Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět MKV: Kulturní diference, Etnický původ MEDV: Vnímání autora mediálních sdělení, Práce v realizačním týmu Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Hudební výchova  rozvíjíme u žáků hudebnost, představivost a fantazii  vedeme žáky k poznání, že hudba je neoddělitelnou součástí kultury každého národa  vedeme žáky k aktivnímu vnímání hudby  umožňujeme žákům poznávat dějiny hudby, pochopit hudební terminologii  aplikujeme získané poznatky z teorie do praxe  předkládáme žákům dostatek hudebních ukázek k hodnocení, k porovnávání  umožňujeme žákům nalézat vztahy mezi jednotlivými druhy umění  nabízíme žákům možnost navštívit výchovné koncerty Tyto strategie žákům umožňují získat: Kompetence k učení  pracovat se základními hudebními pojmy  pod vedením učitele pracovat s notovým zápisem  zazpívat jednoduchou lidovou píseň, snažit se dodržovat základní vyjadřovací prostředky hudby  poznat hudební nástroje 256

         

dokázat pomocí jednoduchých nástrojů doprovodit píseň zazpívat dle svých možností dvojhlas dokázat pracovat s lidovou písní orientovat se v notovém zápisu, uplatňovat znalosti z hudební nauky rozlišovat pěvecké hlasy vnímat a rozlišovat základní vyjadřovací prostředky hudby využívat různé zdroje informací poznávat jednotlivé hudební slohy a skladatele rozlišovat některé tance různých stylových období dokázat aplikovat získané znalosti a vědomosti v praxi

Kompetence k řešení problémů  dokázat vyjádřit své pocity z hudby pohybem  zařadit s pomocí učitele díla skladatelů k určitým hudebním slohům  rozeznat pěvecké sbory  orientovat se v orchestru, rozlišovat jednotlivé hudební nástroje  na základě svých schopností reprodukovat různé motivy skladeb  pracovat s různými informačními médii, konfrontovat své názory na hudbu s názory hudebních kritiků  orientovat se v moderních hudebních nástrojích  orientovat se v hudební terminologii Kompetence občanská  chápat hymnu jako symbol pospolitosti a jednoty společenství  uvědomovat si význam hudby na vývoj společnosti a pro svůj osobní vývoj  pěstovat zájem o současné hudební dění v místě bydliště, regionu, v zemi, ve světě  seznamovat se s hudebními památkami různých národů, uvědomovat si jejich přínos, rozvíjet vlastní zájem o ostatní kultury Kompetence komunikativní  vyslechnout názory ostatních, dokázat s nimi o hudbě diskutovat  vnímat odlišnosti jednotlivých skladeb, jednoduše formulovat své myšlenky, názory na hudbu, kultivovaně je prezentovat, dokázat je obhájit  sestavit referát a veřejně jej přednést  zvládat roli posluchače, interpreta, kritika Kompetence personální a sociální  vnímat krásu hudby a chvíle strávené s hudbou cítit jako příjemné  dokázat ocenit vokální i instrumentální projevy svých spolužáků  respektovat stanovisko druhých  využívat pravidel dialogu a asertivního chování Kompetence pracovní  používat jednoduché Orffovy nástroje  zacházet s audiovizuálními prostředky  vytvářet a volit jednoduché doprovody  být schopen hodnotit výsledky vlastní práce i práce ostatních

257


Hudební výchova 1. – 3.






Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

Reaguje pohybem vhodně na hudbu

Učivo INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI  hra rytmických doprovodů, na nástroje orffovského instrumentáře – (ve 2/4, ¾ taktu) a nástroje melodické rytmický kánon, hra melodických doprovodů  rozlišování hudebních nástrojů podle vzhledu i tónu  nástroje : strunné, dechové, bicí  tvorba předeher, meziher a doher  rytmické doprovody ve 2/4, ¾, 4/4 taktu / s využitím hodnot čtvrťových, osminových a půlových /  jednodílná písňová forma / a-b /  hudební hry: na otázku – odpověď, ozvěna

Přesahy a vazby Vv - ilustrace Tv – pochod,taneční krok Čj – říkadla Vv - ilustrace Vv – Vánoce Pč – vánoční výzdoba Čj – vypravování Čl. a jeho svět – lidové zvyky a tradice PT: OSV - Osobnostní rozvoj (rozvoj schopností poznávání, sebepoznání, kreativita) PT: OSV – Sociální rozvoj (komunikace, mezilidské vztahy, poznávání lidí)

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI  pohyb podle hudby na místě, vpřed, vzad / 2/4, 3/4, 4/4 taktu/ PT: MEDV –  poskočný krok, držení rukou při tanečním v realizačním týmu pohybu v bok, vedle sebe a proti sobě/  dvoudobá chůze a tanec v průpletu, přísunový krok 258

Práce

 





Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase

pohybové vyjádření stoupání a klesání melodie a její ukončenosti pohybové vyjádření melodie, jejího charakteru, tempa, dynamiky a emocionálního zážitku z hudby taktování 2/4 a 3/4 taktu

VOKÁLNÍ ČINNOSTI  písně z předchozích ročníků  tóny a zvuky: vysoké, nízké, dlouhé, krátké silné  dechová a hlasová cvičení (automatizace):  jazykolamy, říkadla a rytmus  rozšiřování a upevňování hlasového rozsahu se zřetelem k hlasovým dispozicím žáků  písně do rozsahu oktávy  rozlišení vyššího tónu od nižšího  rozvíjení hlavového tónu, měkké nasazení, výslovnost samohlásek na konci slov  hudební rytmus: realizace písní ve 2/4, 3/4, 4/4 taktu  písně, ukolébavky, pochodové písně  dynamické odstíny: silně - slabě v rozmezí p - mf  upevňování dovedností zpívat tóny ve vzestupné a sestupné řadě na úryvcích písní a cvičeních  durový tónický trojzvuk

259

PT: MEDV - Vnímání autora mediálních sdělení (uplatnění výrazových prostředků v hudbě a tanci)

PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá: poznávání evropské hudby PT: MKV Kulturní diference, Etnický původ: hudba etnických skupin

 

Rozlišuje jednotlivé tóny, rozpozná výrazné změny v dynamice a tempu Rozpozná jednoduché hudební nástroje a hudební formy

POSLECHOVÉ ČINNOSTI  rozlišení hlasů při poslechu vokální hudby  instrumentální hudba : rozlišení hry na flétnu, klavír, housle a el.kytaru  hudební styly a žánry : hudba taneční, pochodová, ukolébavka  poslech státní hymny  poslech české hudby pro slavnostní příležitosti  

interpretace hudby : hudba vokální, instrumentální i vokálně instrumentální pojmy: rytmus, melodie, harmonie, kontrast, gradace,notová osnova, houslový klíč, taktová čára, noty podle délky – nota celá, půlová, čtvrťová, osminová, pomlky PT: MEDV – Vnímání autora mediálních sdělení: výběr kvalitní hudby hudba provází výuku ČJ, M (Jedna, dvě ..) i Člověk a jeho svět (Prší, prší)

260




  

 

Učivo

VOKÁLNÍ ČINNOSTI zpívá na základě svých dispozic intonačně  rozšiřování hlasového rozsahu c1 - d2 čistě a rytmicky přesně v jednohlase či (v rámci možnosti žáků) s dynamickým dvojhlase v durových i mollových tóninách a rozlišením p - mf - f při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti zachycuje melodie písně pomocí  rozlišování tempa písně a nálady: mírně, jednoduchého grafického vyjádření rychle, vesele… realizuje hudební rytmus písní  písně ve 2/4, 3/4, 4/4 taktu hledá možnosti nápravy hlasové nedostatečnosti  vlastní vokální projev, vokální projev ostatních, hledání možnosti nápravy hlasové nedostatečnosti / transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti  kánon (dvojice, skupinky), lidový dvojhlas  lidové písně i známé a oblíbené písně z mediálních prostředků doprovází písně na jednoduché nástroje využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché,

Přesahy a vazby Vv - ilustrace Tv – pochod, taneční krok Vv- Vánoce Pč – vánoční výzdoba Čj - vypravování Čl. a jeho svět – lidové zvyky a tradice

PT: OSV – Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání, sebepoznání, seberegulace, kreativita

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI  využití jednoduchých hudebních nástrojů PT: OSV – Sociální rozvoj (Orffovské hudební nástroje, zobcové poznávání lidí, mezilidské flétny…) vztahy 261

popřípadě složitější hudební nástroje  

k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry i dohry a provádí elementární hudební improvizace

    

 

 



rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace tvorba, předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně hudební hry: ozvěna, otázka-odpověď, jednodílná písňová forma /a-b/, hudební nástroje podle obrázků i poslechu příprava vlastních rytmických doprovodných nástrojů vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje: představy rytmické,melodické, tempové, dynamické… pojmy: nota, pomlka, houslový klíč, takt, pouze při nácviku písně na jejím notovém záznamu, délka tónů, pomlk stupnice C dur ve zvukové i psané podobě znalost tónů ve stupnici + notový záznam

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI  taneční hry se zpěvem se

procvičuje jednoduché taneční hry zpěvem ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku i směr melodie

  

jednoduché lidové tance : základní kroky: polka, valčík, mazurka PT: MEDV pantomima a pohybová improvizace v realizačním týmu s využitím tanečních kroků pamětné uchování a reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách, zapojení hry na tělo

262

Práce

   

 

  

taktuje ve 2/4, 3/4, 4/4 taktu procvičuje orientaci v zápisu jednoduché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností ji realizuje upevňuje si pojmy : nota, pomlka, houslový klíč, takt, délka pomlk i tónů snaží se rozlišovat základní hudební značky / p – f – mf / a vysvětlit jejich rozdíl a význam v hudbě / rozpoznává hudební formu jednoduché písně či skladby rozpoznává v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorňuje na rytmické, tempové, dynamické i zřetelně harmonické změny snaží se vyjádřit pocity z poslechu či koncertu pokouší se rozpoznat základní hudební styly a žánry seznámí se se složením symfonického orchestru, rozlišuje základní hudební nástroje podle zvuku z poslechu

   

taktování 2/4, 3/4, 4/4 taktu při zpěvu i znějící hudbě pozorování a rozlišování hudebních značek v notovém zápisu rytmická cvičení : vytleskávání rytmu podle notového zápisu procvičování délek pomlk + zápis do notové osnovy

POSLECHOVÉ ČINNOSTI  taneční hudba /polka, valčík, mazurka/, pochodová hudba,ukolébavka, státní hymna  poznávání a rozlišování sborů : dětský, ženský, mužský, smíšený  hudební formy: malá a velká písňová forma, rondo, variace  hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným nábojem  pojmy: rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodievzestupná, sestupná zvukomalba, rytmické i dynamické změny….  hudba vokální, instrumentální i vokálně instrumentální  symfonický orchestr, dirigent, hudební skladatel skladatelé: B. Smetana, L. Janáček, B. Martinů, W. A. Mozart

263

PT: MEDV - Vnímání autora mediálních sdělení PT: EGS – Evropu a svět

Objevujeme



Výstup předmětu        

spojuje hudbu s tancem pohybem vyjádří své pocity z hudby orientuje se v různých druzích tance ocení hudební projevy svých spolužáků zvolí vhodné pohybové prvky k poslouchané hudbě chápe důležitost hudby pro svůj osobnostní rozvoj aplikuje získané dovednosti a znalosti v praxi je schopen hodnotit výsledky vlastní práce i práce ostatních

rytmicky doprovází jednoduchou píseň na Orffovy nástroje  pomocí jednoduchých nástrojů doprovodí píseň  sluchem rozliší zvuk vybraných hudebních nástrojů a dovede je pojmenovat  rozliší skladbu vokální a instrumentální 

Učivo HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI  pojmy: balet, baletní hudba, pantomima,choreografie, polka, valčík, mateník, mazurka, menuet, polonéza, tango,  hra na dirigenta a orchestr  nácvik jednoduchého tance  předvedení jednoduché pohybové vazby

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOST  orffovské hudební nástroje melodické a rytmické  vytváření jednoduchých doprovodů  orchestr a jeho obsazení  kytarové akordové značení  Pojmy: partitura, variace, takt, taktová čára, nota půlová, čtvrťová, osminová, pomlka, akord dur a moll, metrum, dirigent,

264

Přesahy a vazby PT: OSV - Sociální rozvoj: umění jako prostředek komunikace, rozvoj smyslového vnímání, TV – hudební pohybové činnosti

       

    

pod vedením učitele pracuje s notovým zápisem reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy skladeb vnímá a rozlišuje základní vyjadřovací prostředky hudby pracuje s různými informačními médii, konfrontuje své názory na hudbu s názory hudebních kritiků orientuje se v moderních hudebních nástrojích provádí jednoduché hudební improvizace zvládá roli interpreta, posluchače, kritika dokáže ocenit hudební projevy svých spolužáků zařadí s pomocí učitele díla skladatelů k určitým hudebním žánrům, stylového období vnímá odlišnosti jednotlivých skladeb, jednoduše formuluje své myšlenky a názory na hudbu vyslechne názory ostatních, dokáže s nimi o hudbě debatovat vnímá krásu hudby a chvíle strávené s hudbou cítí jako příjemné uvědomuje si význam hudby na vývoj celé společnosti

 

Hudební formy: fuga, sonáta, koncert Symfonie, symfonická báseň, kantáta, oratorium, mše, polyfonie

VV – ilustrace písní, výtvarný záznam melodie, rytmu POSLECHOVÉ ČINNOSTI  uvědomělé, aktivní vnímání hudebních děl, poznávání nových skladeb PT: MKV – Etnický původ  hudební slohy minulosti a jejich představitelé  operní díla českých mistrů  nejstarší ukázky hudebních děl až po současnost včetně skladatelů 

pojmy: melodram, opera, opereta, recitativ, hudební revue, libreto, duchovní a světská hudba, muzikál, programní hudba, interpret, hudba klasická a populární, trubadúři, minesangři, jazz, blues, ragtime,

265

        

  

pěstuje si zájem o současné hudební dění v místě bydliště, regionu, v zemi, ve světě rozliší v ukázkách jednotlivé hlasy orientuje se v orchestru, rozlišuje jednotlivé nástroje seznamuje se s hudebními památkami různých národů, uvědomuje si jejich přínos zapojuje se do diskuse o hudebních dílech využívá různé zdroje informací – učebnice, tiskoviny, internet, připraví si referát formuluje ústně i písemně dojmy, prožitky z poslechu, dokáže zhodnotit kvalitu ukázky získává vztah k národním kulturním hodnotám je připraven zapojit se do diskuse o hudebním světě – dovede zformulovat své myšlenky, prezentovat je, vhodně argumentovat a své názory obhajovat

chápe hymnu jako symbol pospolitosti a jednoty společenství dokáže ocenit kvalitní vokální i instrumentální projevy svých spolužáků zazpívá jednoduchou lidovou píseň, snaží se dodržovat základní vyjadřovací prostředky hudby



dixilend, spirituál, swing, šanson, rock and roll, country and western, metal, hard rock, art rock, pop rock, disco, punk, rap, house, impresionismus, dodekafonie, expresionismus, novoklasicismus, Osvobozené divadlo, Národní divadlo, Semafor Skladatelé: A.Dvořák, B.Smetana, L.Janáček, B.Martinů, J.Mysliveček, F.Škroup, A.Vivaldi, L. van Beethoven, J. Haydn, J.S.Bach, W.A. Mozart, G.F.- Händel, J.J.Ryba, A.Michna, Z.Fibich, V.Novák, J.Suk, B.Martinů, J.Ježek, J.Werich, J.Voskovec

VOKÁLNÍ ČINNOSTI  dodržování hlasové hygieny  využívání svých individuálních hudebních schopností  dovednosti hlasové a intonační  kánon a jednoduchý dvojhlas, trojhlas, nasazení tónu, dýchání, frázování  česká státní hymna  intervaly od 1. stupně v rozsahu jedné

266

          

rozezná pěvecké sbory orientuje se v notovém zápisu, dokáže uplatnit znalosti z hudební nauky pokouší se podle svých možností zpívat dvojhlas a jednoduchý trojhlas pracuje s lidovou písní – rozlišuje písně podle funkce, žánru orientuje se v mužských i ženských hlasech rozpozná intonačně čistý a rytmicky přesný zpěv vnímá užité hudebně výrazové prostředky, chápe jejich význam v hudbě orientuje se v hudební terminologii respektuje stanovisko druhých využívá pravidel dialogu a asertivního chování pěstuje zájem o hudební dění

   

oktávy pěvecký sbor: mužský, ženský, dětský, smíšený vokální a instrumentální píseň dělení pěveckých hlasů Pojmy: sólo, duo, trio… sbor, písně durové, mollové, stupnice, interval, akord, posuvky, melodie, rytmus, dynamika, tempo, kontrast, gradace, harmonie, barva, refrén, předvětí, závětí, kánon, sbormistr, píseň lyrická, epická, lyricko-epická, vokální, instrumentální, árie,

267

Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a umožňuje žákům jiné než racionální poznávání světa – poznávání okolního i svého vnitřního světa prostřednictvím výtvarných činností a postupně se formujícího výtvarného myšlení. Toto poznání směřuje k tomu, aby se naučili rozumět výtvarnému umění, rozumět jeho jazyku a významům, aby se učili chápat výtvarnou kulturu v nejširším slova smyslu jako nedílnou součást svého duchovního života a bohatství společnosti. Kultivuje schopnosti žáků svět kolem sebe citlivě vnímat, prožívat jej, objevovat v něm estetické hodnoty. Cílem předmětu je, aby si žáci prakticky osvojili potřebné výtvarné dovednosti a techniky, rozvíjeli svou přirozenou potřebu vlastního výtvarného vyjádření, svou fantazii a prostorovou představivost, smysl pro originalitu a vlastní výraz. Aktivity vycházející ze vzdělávacího obsahu Výtvarné výchovy pomáhají utvářet kreativní stránky osobnosti žáka a pochopení kontinuity proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence. V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace. Vzdělávacím obsahem tématu Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření. Vzdělávacím obsahem tématu Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. Vzdělávacím obsahem tématu Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií. Vyučovací předmět výtvarná výchova je povinný předmět, který se vyučuje ve všech ročnících 1. a 2. stupně ZŠ. Jeho týdenní časová dotace činí v 1., 2., 3., 7. a 8. ročníku 1 hodinu týdně a ve 4., 5., 6. a 9. ročníku 2 hodiny týdně. Ve výuce v 1. vzdělávacím období (1. až 3. ročník) převládají různé hravé činnosti a experimentování, v 2. období (4. až 5. ročník) přecházejí žáci již k uvědomělejší výtvarné práci. Ve 3. období (6. až 9. ročník) se vzdělávací obsah předmětu zaměřuje na posilování sebevědomí žáků a podněcování jejich zájmu o výtvarnou 268

práci vhodnou motivací a volbou náročnějších úkolů a technik (vyžadujících již určité znalosti a zručnosti). Zaměřuje se rovněž větší měrou i na náměty vyžadující více přemýšlení, uvažování, a také vytváří větší prostor pro osobitý umělecký projev žáka. Vzdělávací obsah předmětu je rozpracován pro jednotlivá období, konkrétní činnosti však volí učitel sám podle svého uvážení s ohledem na podmínky výuky, schopnosti, zkušenosti a potřeby žáků. Výtvarnou výchovu lze ve vhodných případech (zejména na 2. stupni) vyučovat jednou za 14 dní dvě vyučovací hodiny, střídat ji s jiným vyučovacím předmětem s jednohodinovou týdenní dotací. Průřezová témata: OSV: Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj, Morální rozvoj EGS: Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět MKV: Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický původ, Multikulturalita ENV: Ekosystémy, Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí MEDV: Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, Vnímání autora mediálních sdělení, Tvorba mediálního sdělení Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  učíme žáky chápat umění a kulturu v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; vedeme žáky k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; vedeme žáky k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot  prohlubujeme v žácích schopnost získané poznatky a dovednosti využívat ve svém životě  vedeme žáky k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření  učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich výtvarné činnosti  umožňujeme žákovi pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry  vytváříme vstřícnou a podnětnou atmosféru pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech.   

Tyto strategie žákům umožňují: zaujímat a vyjadřovat svůj postoj k vizuálně obraznému vyjádření využívat poznatky v dalších výtvarných činnostech plánovat, organizovat a vyhodnocovat svoje výtvarné činnosti

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  učíme žáky různým výtvarným technikám a použití vhodných prostředků k vyjádření svého záměru

269

     

na modelových příkladech učíme žáky využívat vhodný algoritmus řešení problémů podporujeme netradiční (originální) způsoby řešení ve výtvarném vyjadřování Tyto strategie žákům umožňují: vyjadřovat svůj záměr různými výtvarnými technikami a vhodnými prostředky řešit výtvarné problémy samostatně kombinovat vizuálně obrazné elementy k dosažení obrazných vyjádření přemýšlet o různorodosti interpretací téhož vizuálně obrazného vyjádření a zaujímat k nim svůj postoj

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace  učíme žáky naslouchat druhým a vnímat výtvarné projevy druhých jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace  vedeme žáky k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti a ke kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností   

Tyto strategie žákům umožňují: užívat jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace vnímat výtvarné projevy druhých tolerantně přistupovat k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti a ke kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince  vedeme žáky k tvořivému přístupu ke světu, k aktivnímu překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života  prohlubujeme v žácích pozitivní vztah k výtvarnému umění v celé oblasti výtvarné kultury  učíme žáky kriticky hodnotit práci svou i ostatních  respektujeme práci, roli, povinnosti i odpovědnost ostatních   

Tyto strategie žákům umožňují: obohatit svůj emocionální život získat pozitivní vztah k výtvarnému umění kriticky hodnotit práci svou i ostatních a respektovat práci ostatních

270

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  učíme žáky vnímat uměleckou tvorbu jako jedinečný způsob nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům ve společnosti a v mnohotvárném světě  vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem a toleranci k jejich výtvarným projevům  netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu  vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví a k ochraně životního prostředí  v hodnocení žáků (ve zřetelné převaze) uplatňujeme prvky pozitivní motivace  jsme vždy připraveni komukoliv z žáků podat pomocnou ruku  respektujeme osobnost žáka a jeho práva Tyto strategie žákům umožňují:  prostřednictvím umělecké tvorby vyjadřovat osobní prožitky a postoje k jevům a vztahům ve společnosti Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  učíme žáky používat při jejich výtvarném projevu různé vhodné materiály, nástroje a techniky  učíme žáky chránit své zdraví při práci s různými materiály, nástroji a chemickými látkami  při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí; měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky  různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými výtvarnými profesemi  talentovaným žákům pomáháme při volbě vhodného povolání (studia), ve kterém budou moci plně využít a rozvinout svoje nadání  

Tyto strategie žákům umožňují: zvolit vhodné materiály, nástroje a techniky k vlastní práci při práci dodržovat hygienická a bezpečnostní pravidla

271


Výtvarná výchova 1. – 3.

Výstup předmětu     

rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty) v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky interpretuje podle svých schopností různá vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

Učivo              

námětové kreslení na základě prožitku rozvoj dětské představivosti a fantazie kreslení podle skutečnosti, vystižení barev a tvarů poznávání základních barev, míchání barev hry s barvami a jejich využití hra s linií jednoduché dekorativní kreslení otisky netradičních materiálů techniky plastického vyjádření - reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly - hmatové, pohybové podněty další výtvarné techniky, motivace pro vyjádření emocí, pocitů, představ, nálad, fantazie ilustrátoři dětské knihy kombinace výtvarných technik ( koláž, frotáž……) členění plochy s použitím libovolných geometrických prvků významné osobnost výtvarného umění a jejich ilustrace, např. J. Lady, O. Sekory, H. Zmatlíkové apod.

272

Přesahy a vazby

PT: ENV Ekosystémy, Vztah člověka k prostředí výchova ke vztahu k životnímu prostředí




    



Učivo

prohloubí si a zdokonalí techniky malby z 1. období zvládá malbu rozléváním barev a kombinaci různých technik barevně vyjádří své pocity a nálady pojmenovává a porovnává světlostní poměry, barevné kontrasty a proporční vztahy komunikuje o obsahu svých děl



prohloubí si a zdokonalí techniky kresby z 1. období dokáže kresbou vystihnout tvar, strukturu materiálu aplikuje obtížnější práce s linií užívá a kombinuje prvky obrazného vyjádření v plošném vyjádření linie, v prostorovém vyjádření a uspořádání prvků zaměřuje se vědomě na projevení vlastních životních zkušeností v návaznosti na komunikaci





Přesahy a vazby

Malba – hra s barvou, emocionální malba, PT: MKV Kulturní míchání barev diference, Lidské vztahy Ověřování komunikačních účinků (empatie), Etnický původ o osobní postoj v komunikaci o proměny komunikačního obsahu záměry tvorby a proměny obsahu vlastních děl

Kresba – výrazové vlastnosti linie,kompozice v ploše, kresba různým materiálem – pero a PT: ENV – Ekosystémy, tuš, dřívko a tuš, rudka, uhel, např. kresba dle Základní podmínky života, skutečnosti Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí

273

 



  

rozeznává grafické techniky, zobrazuje svoji fantazii a životní zkušenosti hledá a nalézá vhodné prostředky pro svá vyjádření na základě smyslového vnímání, které uplatňuje pro vyjádření nových prožitků



Grafické techniky – tisk z koláže, ze šablon, otisk, vosková technika

prohloubí si znalosti z 1. období a rozšíří je o nové techniky, získává cit pro prostorové ztvárnění zkušeností získané pohybem a hmatem výtvarně zpracovává přírodní materiály nalepování, dotváření apod.



Techniky plastického vyjadřování – modelování z papíru, hlíny, sádry, drátů, základy ikebany

poznává ilustrace známých českých ilustrátorů - např. J. Trnky, J. Čapka, Z. Müllera, A. Borna, R. Pilaře a další žák si vytváří a pojmenovává prvky vizuálních elementů k vyjádření osobitého přístupu k realitě



Ilustrátoři dětské knihy

274



Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby



experimentuje s různorodými materiály pro  vizuálně obrazná vyjádření, vytváří v ploše i  v prostoru jejich neobvyklé kombinace

kombinace neobvyklých materiálů plošné a prostorové vyjádření



zvládá a používá vybrané techniky pro  vyjádření svých myšlenek a představ, hledá jejich kombinace

uspořádání objektů do celků v ploše,objemu,v Uplatňování prostoru a časovém průběhu (lineární, světlostní, citlivosti barevné, plastické a prostorové)



popíše subjektivní psychologický barev a jejich symbolické významy

nauka o barvách (jas, tón,lomená barva, pestré a Rozvíjení smyslové nepestré barvy, míchání barev) harmonie a disharmonie malba, kresba, kombinace technik

účinek   

Rozvoj estetického vnímání Př, Z - výtvarné osvojování přírodních tvarů subjektivity,



ověřuje a učí se využívat kompoziční  principy v tvorbě vlastní i při interpretaci  vizuálně obrazných vyjádření uměleckých

kompozice(vertikála, horizontála, zlatý řez) Osobní postoj v komunikaci emotivní obsah figurativních i nefigurativních Dovednost naslouchat obrazových prostředků



zařadí do historických souvislostí různé typy  zobrazení,porovnává různé přístupy k  tématu, snaží se odhalit jejich kulturní a historické kontexty



porovnává vybrané projevy kultury přírodních  národů a projevy průmyslových civilizací 

historický posun v interpretaci PT: MEDV – Interpretace rozdíl v interpretaci evropské a mimoevropské vztahu mediálních sdělení a kultury reality, Vnímání autora mediálních sdělení PT: EGS – Evropa a svět kontinuita vývoje vybraného umění nás zajímá současné zobrazovací prostředky (počítačová

275

rozliší pravdivou skutečnost od fantazijních představ

grafika, animace, fotografie video)



seznamuje se s jednotlivými typy vizuálně  obrazných vyjádření a zkoumá jejich účinky ve vztahu k osobním prožitkům

alternativní řešení vyjádření osobního prožitku



užívá metod uplatňovaných v současném  výtvarném umění



vědomě zvolí vhodný vytváří, pojmenovává

typy vyjádření - rozlišení, výběr, uplatnění pro vlastní tvůrčí záměry, hledisko motivace PT: MKV – Kulturní (fantazijní, symbolická, racionální, konstruktivní, diference expresivní) PT: MEDV Tvorba podklad, savost, struktura, barva mediálního sdělení



zkoumá vztah vlastního těla a pohybu v  prostoru, estetiku pohybu a pohyb v umění,  využívá sluchové a hmatové vjemy 

reflexe ostatních uměleckých druhů PT: OSV - Osobnostní tělo a prostor (tanec, sport, pantomima, gesta) rozvoj sebepoznání, tělo ve výtvarném umění - portrét, figurální seberealizace, kreativita kompozice manipulace s objekty



zdůvodní vlastní vizuálně obrazová  vyjádření, podílí se na způsobu jejich  prezentace, pokouší se interpretovat tvorbu jiných a učí se je tolerovat

výtvarně vyjádřený pocit hudby výtvarně vyjádřený pocit z různorodých povrchů PT: MEDV - Interpretace vnímaných hmatem vztahu mediál. sdělení a reality PT: ENV - Vztah člověka k prostředí

podklad,

vybírá, 

276

PT: ENV – Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Ekosystémy PT: OSV – Sociální rozvoj, Osobnostní rozvoj, Morální rozvoj PT: MKV – Multikulturalita utváření sociálních postojů, názorů, výchova k myšlení – hledání souvislostí, způsobů řešení









hledá a analyzuje skryté i tušené zákonitosti  v přírodě,v technických výtvorech a ve výtvarných dílech  

rozdílná interpretace v různých historických obdobích tolerance k odlišnému vnímání, empatie klasická umělecká díla v porovnání se současnými

sleduje proměny vlastního okolí, ověřuje si  vliv svých činností na okolí

záměr autora, vznik odlišných interpretací

řád ve výtvarné geometrii porovnává design různých předmětů,  technické prvky navrhuje design jednoduchých předmětů

kombinuje vizuálně obrazná vyjádření, jejich  různé vlastnosti využívá k získání osobitých výsledků   

sebehodnocení (portfolio, archiv, tematická výstava) sebeprosazení - zdůvodnění design - tvar, funkce reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech

PT: OSV - Sociální rozvoj, Osobnostní rozvoj poznávání lidí, komunikace, tolerance, praktická etika

PT: OSV - Osobnostní rozvoj – hodnoty, postoje PT: EGS – Objevujeme Evropu a svět PT: OSV – Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání, kooperace M - geometrie PT: OSV – Sociální rozvoj, Osobnostní rozvoj, Morální rozvoj sebepoznání, sebepojetí, kreativita PT: ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí

277

Člověk a zdraví Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblasti Člověk a zdraví učí žáky pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné a duševní pohody a základním poznatkům, které by měli využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje jim rozvíjení fyzických a zdravotních předpokladů pohybových možností a poznání vlastních omezení. K osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, které ovlivňují způsob jejich života, je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vede je k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví a uvědomění si povinnosti péče o své zdraví v přiměřené míře věku a schopnostem. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej doplňují, rozšiřují a využívají. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků v oblasti zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit apod. Obsah vzdělávací oblasti se realizuje ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, v našem vzdělávacím programu se stejně jmenují i vzdělávací předměty. To Tělesné výchovy je zahrnuta Zdravotní tělesná výchova. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  získávání orientace v základních názorech na zdraví a postupnému uplatňování preventivních činností podporujících zdraví  chápání fyziologických, psychických i sociálních změn spojených s dospíváním  dodržování zásad zdravého způsobu života a ochrany zdraví, zodpovědnosti a péči o své zdraví a snaze o jeho zlepšení a posílení  rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví vlastní i druhých a osvojování poznatků a dovedností jim předcházet  odmítání škodlivých látek neslučitelných se zdravím a sportem  poznávání vlastních fyzických a zdravotních předpokladů pohybových možností a omezení, rozvíjení a využívání pohybových schopností a dovedností  vnímání prožitků z pohybové činnosti, které vedou k aktivitě a pohybové seberealizaci a aktivnímu vztahu ke sportu  pochopení, že sport je jedním z prostředků k navazování sociálních kontaktů

278

Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací předmět Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Předmět Výchova ke zdraví naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví RVP ZV. Je realizován v 6., 7. a 8. ročníku 1 hodinu týdně. Vyučuje se většinou v kmenových třídách.         

Vzdělávání v tomto předmětu vede žáky k: poznání, že zdraví je nejdůležitější životní hodnota pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody vnímání radostných prožitků z činnosti podpořených příjemným prostředím a atmosférou, příznivých vztahů poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, jedince závislého na úrovni mezilidských vztahů získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a zdraví prospívá, co zdraví ohrožuje či poškozuje využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu aktivní podpoře zdraví, k preventivní ochraně zdraví chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví, do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i mimo ni

Průřezová témata: OSV: Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj

279

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat svou činnost  učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu  motivujeme k učení – snažíme se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení  při hodnocení používáme pozitivní motivace Tyto strategie žákům umožňují:  nacházet souvislosti a vyvářet si komplexnější pohled na věc  informace vyhledávat a třídit Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  učíme žáky nebát se problémů („problémy byly, jsou a budou - problém není hrozba, ale výzva“)  vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit  podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů  učíme, jak některým problémům předcházet Tyto strategie žákům umožňují:  vnímat různé osobní a společenské problémy  hledat řešení problému a dokázat je obhájit Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zaměřujeme se na rozvíjení komunikačních dovedností žáků v informačních a komunikačních technologiích a v sociálních vztazích  klademe důraz na „kulturní úroveň“ komunikace  netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování  podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky  vedeme žáky k pozitivnímu vnímání své školy, své obce, sebe a ostatních lidí  učíme žáky naslouchat druhým, jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace  učíme žáky „asertivnímu chování“ a „nonverbální komunikaci“ Tyto strategie žákům umožňují:  výstižně formulovat a obhajovat svůj názor  vyslechnout názor druhých  využívat ke svému rozvoji informační a komunikační prostředky  získané komunikativní dovednosti využívat k vytváření kvalitních vztahů

280

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  poskytujeme možnost projevit své pocity a nálady  zařazujeme práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci  vyžadujeme rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel práce v týmu a převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třídy)  orientujeme se na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí)  využíváme hry Tyto strategie žákům umožňují:  získat sebedůvěru  poskytnout pomoc druhému nebo o ni požádat  respektovat názory druhých a čerpat poučení z jednání s druhými lidmi  chápat význam týmové práce a postavení samostatné práce  podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem  na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí  vedeme žáky k aktivní ochraně svého zdraví a k ochraně životního prostředí Tyto strategie žákům umožňují:  být si vědom svých práv a povinností  respektovat přesvědčení druhých  být empatický, vcítit se do situace druhých lidí  zodpovědně se rozhodovat Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme prezentaci vlastní práce ostatním spolužákům  vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci  vedeme k dodržování vymezených pravidel, ochraně zdraví a k plnění svých povinností  vyžadujeme od žáků hodnocení vlastní práce a práce spolužáků Tyto strategie žákům umožňují  získat pozitivní vztah k práci  používat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie  chránit své zdraví při práci  využívat získaných znalostí a zkušeností pro svůj další rozvoj a své profesní zaměření

281


Výchova ke zdraví 6.

Výstup předmětu

Učivo



Pozitivní komunikací přispívá k utváření dobrých vztahů v rodině a škole



Vysvětlí role členů komunity: rodina

Popíše tělesné i duševní změny



V rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky



Usiluje v rámci svých možností zkušeností o aktivní podporu zdraví

 

VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ  vztahy ve dvojici: kamarádství, PT: OSV - Sociální rozvoj: přátelství Poznávání lidí – vzájemné  vztahy a pravidla soužití v prostředí poznávání se v rodině komunity: rodina ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE  dětství, puberta, dospívání: tělesné, duševní a společenské změny



Přesahy a vazby

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ  výživa a zdraví: zásady zdravého stravování  tělesná a duševní hygiena: zásady a osobní hygieny, otužování, význam pohybu pro zdraví  režim dne

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Samostatně využívá osvojené  stres a jeho vztah ke zdraví: kompenzační a relaxační techniky kompenzační, relaxační a Vysvětlí souvislosti mezi tělesným, regenerační techniky k překonávání 282

duševním a sociálním zdravím





únavy

HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ Vysvětlí vztah mezi uspokojováním  celostní pojetí člověka ve zdraví a základních lidských potřeb a hodnotou nemoci: složky zdraví a jejich zdraví interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie

Zvládá chování a činnost

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ  sebepoznání a sebepojetí: zdravé a vyrovnané sebepojetí  seberegulace a sebeorganizace činností a chování: cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání

283






Přesahy a vazby

VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Pozitivní komunikací a kooperací přispívá  vztahy ve dvojici: láska, partnerství k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE Kultivovaně se chová k opačnému  sexuální dospívání a zdraví pohlaví



Projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu



Vyjádří zdraví



Dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí



Učivo

vlastní

názor

k problematice

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ  výživa a zdraví: vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Samostatně využívá osvojené  stres a jeho vztah ke zdraví: kompenzační a relaxační techniky kompenzační, relaxační a regenerační 284

PT: OSV – Osobnostní rozvoj: Psychohygiena – dovednosti zvládání stresových situací (uvolnění – relaxace)

techniky k posilování duševní odolnosti







Vyvozuje osobní odpovědnost prospěch aktivní podpory zdraví



Projevuje odpovědné chování k sobě



Podporuje dobré mezilidské vztahy

ve

skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita: formy sexuálního zneužívání dětí, komunikace se službami odborné pomoci manipulativní reklama a informace: reklamní vlivy

HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ  podpora zdraví a prevence a intervence

její

formy:

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ  mezilidské vztahy, komunikace a kooperace: respektování sebe sama, respektování druhých, empatie, přijímání názoru druhého, chování podporující dobré vztahy, schopnost aktivního naslouchání, dialog

285



Výstup předmětu





 

 

Učivo

VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Vysvětlí harmonické a disharmonické  vztahy ve dvojici: manželství, vztahy rodičovství

V souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí přijímá zodpovědnost za bezpečné sexuální chování Optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání Uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s přenosnými a civilizačními chorobami

ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE  sexuální dospívání a reprodukční zdraví: předčasná sexuální zkušenost, těhotenství a rodičovství mladistvých  poruchy pohlavní identity ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ  výživa a zdraví: poruchy příjmu potravy  ochrana nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Samostatně využívá osvojené  stres a jeho vztah ke zdraví: kompenzační a relaxační techniky kompenzační, relaxační a Samostatně využívá sociální dovednosti regenerační techniky k překonávání 286

Přesahy a vazby



k regeneraci organismu a předcházení stresových situací Dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka



Uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni



Vyhodnotí na základě svých znalostí možný manipulativní vliv médií





stresových situací  autodestruktivní závislosti: zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových látek, patologického hráčství, práce s počítačem, návykové látky manipulativní reklama a informace

HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ Sestaví formy podpory zdraví, změny  podpora zdraví a její formy: kvality prostředí působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ PT: OSV - Sociální rozvoj: Uplatňuje osvojené dovednosti  mezilidské vztahy, komunikace a Komunikace – komunikace komunikační obrany proti manipulaci a kooperace: efektivní a asertivní v různých situacích agresi komunikace a kooperace v různých situacích  morální rozvoj: pomáhající a prosociální chování

287

Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a ze vzdělávacího oboru Tělesná výchova. Hlavním cílem vyučovacího předmětu je komplexní vzdělávání žáků v problematice aktivního pohybu jako významného činitele působícího na zdravotní stav a harmonický rozvoj dítěte. Tělesná výchova umožňuje žákům aktivně využívat a ovlivňovat vlastní pohybové možnosti s ohledem na zdravotní a pohybová omezení, rozumět jim, respektovat je u sebe i u jiných. Ve shodě s věkem, postižením a pohybovými možnostmi je vede od spontánního pojetí pohybu k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybového nadání, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Předmět Zdravotní tělesná výchova může být otevřen v případě minimálního počtu 7 žáků ve skupině. Korektivní a speciální vyrovnávací cvičení mohou být preventivně zařazována a využívána v hodinách tělesné výchovy všech žáků nebo jsou využívána pro žáky se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy:  Činnosti ovlivňující zdraví  Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  Činnosti podporující pohybové učení Výuka je organizována ve dvou tělocvičnách v budově školy (velká a malá tělocvična). Využíváme i jiná sportoviště ve městě – moderní venkovní hřiště s umělým povrchem převážně pro výuku atletiky a míčové hry, fotbalové hřiště TJ Tatran Podbořany pro hod kriketovým míčkem, případně kopanou. Výuka plavání pro žáky ve 3. a 4. ročníku probíhá v bazénu v Žatci. V 7. ročníku mají žáci možnost absolvovat týdenní lyžařský kurz. Při výuce žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí. Předmět je od 1. do 9. ročníku vyučován 2 hodiny týdně. Průřezová témata: VDO: Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování OSV: Sociální rozvoj ENV: Vztah člověka k prostředí

288

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k osvojení si základního tělocvičného názvosloví  učíme žáky cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení  vedeme žáky k samostatnému měření základních pohybových výkonů a k porovnávání s předchozími výkony  učíme žáky orientovat se v informačních zdrojích o sportovních aktivitách a sportovních akcích  umožňujeme žákům, aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky  vedeme žáky k zodpovědnosti za své zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty  vedeme žáky k tomu, aby si osvojili nové pohybové dovednosti, kultivovali svůj pohybový projev i správné držení těla  při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace      

Tyto strategie žákům umožňují: osvojit si základní tělocvičné názvosloví samostatně měřit základní pohybové výkony orientovat se v informačních zdrojích o sportovních aktivitách hodnotit své činnosti a výsledky podle kritérií chovat se zodpovědně vůči svému zdraví kultivovat svůj pohybový projev

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů  ve škole i při mimoškolních akcích průběžně ověřujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají  vedeme žáky k adekvátním reakcím v situaci úrazu  vedeme žáky k řešení problémů v souvislosti s nesportovním chováním  podporujeme žáky v tom, aby pozitivně prožívali osvojené pohybové činnosti a využívali je jako prostředek k překonávání aktuálních negativních tělesných či duševních stavů  při řešení problému dodáváme žákům sebedůvěru, podle potřeby žákům v činnostem pomáháme   

Tyto strategie žákům umožňují: spolupracovat při řešení problémů adekvátně reagovat při úrazu osvojené pohybové činnosti využívat k překonávání aktuálních negativních tělesných či duševních stavů

289

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  klademe důraz na „kulturní úroveň“ komunikace  podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky z různých tříd, ročníků, věkových kategorií  vedeme žáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci svojí osoby a svojí školy na veřejnosti  učíme žáky reagovat na základní povely a pokyny při sportovní činnosti  vedeme žáky k tomu, aby sami organizovali jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty    

Tyto strategie žákům umožňují: přátelsky komunikovat s ostatními žáky pozitivně prezentovat sebe a školu na veřejnosti vhodně reagovat na povely a pokyny při sportovní činnosti samostatně organizovat jednoduché soutěže

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k respektování opačného pohlaví i toho, že každý jedinec má různé vlohy ke sportu  vedeme žáky k čestnému jednání v duchu "fair play" a k vzájemnému naslouchání  umožňujeme každému žákovi zažít radost z úspěchu a příjemné pocity z pohybové činnosti    

Tyto strategie žákům umožňují: respektovat opačné pohlaví i různost vloh ke sportování jednat v duchu „fair play vzájemně si naslouchat radovat se z úspěchu při pohybových činnostech

Kompetence občanská Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  důsledně vyžadujeme dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, v řádu tělocvičny, řádu akcí mimo školu apod. a umožňujeme žákům podílet se na sestavování těchto pravidel  vedeme žáky k pravidelnému pohybovému režimu a k vůli po zlepšení své zdatnosti  vysvětlujeme žákům spojitosti mezi jejich pohybovou činností, hygienou a zdravím   

Tyto strategie žákům umožňují: podílet se na sestavování pravidel různých řádů zavést si pravidelný pohybový režim pochopit souvislosti mezi pohybovou činností, hygienou a zdravím

290

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  učíme žáky užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní  vedeme žáky k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech  

Tyto strategie žákům umožňují: uplatňovat hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při sportovních aktivitách bezpečně užívat tělocvičné nářadí a náčiní

291


Tělesná výchova 1. - 3.

Výstup předmětu  



Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy Reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

Učivo 

Přesahy a vazby

Zásady Tv – vhodné oblečení a obutí, Člověk a jeho svět – zdraví správné držení těla, dechová cvičení, správná životospráva, bezpečnost při sportování, vztah ke sportu – zásady jednání a chování – fair play

Pořadová cvičení  příprava ke sportovnímu výkonu – příprava organismu, zdravotně zaměřené činnost Čj – přesné vyjadřování  základní postoje a povely, nástupy  tělocvičné pojmy - komunikace v TV Drobné hry  honičky, hry s míčem, hry pro uklidnění, hry na hřišti, na sněhu



Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení

Rytmické cvičení a tanec  cvičení během dne, rytmické a kondiční formy Hv – rytmus, melodie cvičení pro děti – jednoduché tanečky, základy estetického pohybu

292

Akrobatická cvičení  převaly stranou, kolébka na zádech, stoj na lopatkách, kotoul vpřed, cvičení rovnováhy Cvičení na nářadí Vv – sportovní nářadí  cvičení na lavičkách, žebřinách, švédské bedně a trampolíně 

Spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích

Sportovní hry Člověk a jeho  základy sportovních her - míčové hry a komunikace lidí, pohybové hry pravidel  průpravné hry a přípravné cviky  pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her a soutěží, zásady jednání a chování Lehká atletika  základy atletiky - rychlý běh, skok do dálky, M – měření délky hod míčkem, rozvoj různých forem rychlosti, bodové hodnocení vytrvalosti, síly a pohyblivosti a koordinace pohybu Plavání  základní plavecká výuka - základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob, hygiena plavání a adaptace na vodní prostředí

293

svět – význam



Výstup předmětu    

 

   

Učivo

připravuje organismus před pohybovou aktivitou provádí protahovací a napínací cviky, cviky pro zahřátí a uvolnění



příprava ke sportovnímu výkonu – příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti

podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením učí se základní kroky lidových tanců, seznámí se s dětským aerobikem a kondičním cvičením s hudbou dbá na správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků, projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti dbá na správné dýchání uplatňuje kompenzační a relaxační cviky uplatňuje zásady pohybové hygieny



cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – tanečky, základy estetického pohybu

užívá základní tělocvičné pojmy – názvy pohybových činností, tělocvičného nářadí



tělocvičné pojmy - komunikace v TV

294

Přesahy a vazby

a náčiní uvědomuje si pojmy z pravidel sportů a soutěží  rozumí povelům pořadových cvičení a správně na ně reaguje  cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení 

      



dodržuje pravidla bezpečnosti při sportování v tělocvičně, na hřišti, v přírodě, ve vodě adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka vhodně reaguje na smluvené povely, gesta, signály pro organizaci činnosti používá vhodné sportovní oblečení a sportovní obuv jedná v duchu fair-play respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví



bezpečnost při sportování

spolupracuje při jednoduchých týmových a pohybových činnostech a soutěžích,vytváří varianty osvojených pohybových her, zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy, zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti přihrává jednoruč a obouruč, dribluje



základy sportovních her - míčové hry a pohybové hry, pohybová tvořivost a využití netradičního náčiní při cvičení, organizace při TV, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových

295

                

rozlišují míč na basketbal a volejbal učí se ovládat hru s basketbalovým míčem nacvičuje střelbu na koš nacvičuje přehazovanou učí se pravidla přehazované, malé kopané, florbalu a řídí se jimi cvičí na zdokonalení obratnosti a pohotovosti je schopen soutěžit v družstvu dohaduje se na spolupráci a jednoduché taktice družstva a dodržuje ji je si vědom porušení pravidel a následků pro sebe i družstvo pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje hází kriketovým míčkem učí se princip štafetového běhu učí se techniku běhu – k metě, sprintu, vytrvalostního běhu, při běhu terénem s překážkami skáče do dálky nacvičuje správnou techniku skoku z místa účastní se atletických závodů.



základy atletiky - rychlý běh, skok do dálky, hod míčkem, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly a pohyblivosti a koordinace pohybu

cvičí na žíněnce – napojované kotouly, kotouly vpřed a vzad s různým zakončením, stoj na hlavě apod.



základy gymnastiky - cvičení na nářadí a s náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, průpravná cvičení a úpoly činností – her a soutěží, zásady jednání a chování

296

         

provádí přitahování do výše čela na hrazdě,výmyk učí se správnou techniku odrazu z můstku při cvičení na koze, roznožku,výskok do kleku a dřepu, provádí cvičení na švédské bedně zdokonaluje se ve cvičení na ostatním nářadí – žebřiny, lavičky apod. provádí kondiční cvičení s plnými míči projevuje přiměřenou radost z pohybové činnosti, samostatnost, odvahu a vůli pro zlepšení pohybové dovednosti respektuje zdravotní handicap uvědomuje si význam sportování pro zdraví dovede získat informace o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště objektivně hodnotí svůj výkon , porovnává ho s předchozími výsledky



vztah ke sportu – zásady jednání a chování – fair play



plavání – dokončení plaveckého výcviku

297



Výstup předmětu

Učivo

Činnosti ovlivňující zdraví : ČLOVĚK A SPORT  Usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti;  Význam pohybu pro zdraví z nabídky zvolí vhodný rozvojový program.  Pojmy osvojovaných činností  Odmítá drogy a jiné škodliviny jako  Základní pojmy spojené s jednotlivými druhy neslučitelné se sportovní etiketou a zdravím; cvičení upraví pohybovou aktivitou vzhledem  Základní význam jednotlivých druhů cvičení a k údajům o znečištění ovzduší. jejich použití v denním režimu  Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i  Zdravý životní styl, odmítání škodlivin v méně známém prostředí sportovišť,  Hygiena a bezpečnost při pohybových přírody, silničního provozu; předvídá možná činnostech nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost.  Samostatně se připraví před pohybovou  Průpravná, kondiční, koordinační, činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností kompenzační, relaxační, tvořivá, vyrovnávací - zatěžovanými svaly. a jiná cvičení  Změří srdeční frekvenci, stanoví, jak tento  Základní pojmy spojené s jednotlivými druhy údaj využít pro úpravu pohybové zátěže. cvičení  Aktivně vstupuje do organizace svého  Správné držení těla pohybového režimu, některé pohybové  Rozvoj kondičních, rychlostních, činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním koordinačních předpokladů účelem.  Cvičení dechová, kompenzační

298

Přesahy a vazby Př – první pomoc, biologie člověka

PT: ENV - Vztah člověka k prostředí - péče o vlastní zdraví



Změří srdeční frekvenci, stanoví, jak tento údaj využít pro úpravu pohybové zátěže.



Protahovací a napínací cvičení (strečink)

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových SPORTOVNÍ HRY dovedností:  Základní principy pro řízení a rozhodování  Zvládá v souladu s individuálními pohybových her předpoklady osvojované pohybové  Úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře,  ve hře soutěži, při rekreačních činnostech.  Radost ze hry, prožitek, spolupráce  Posoudí provedení osvojované pohybové  Význam sportovních her pro rozvoj herních činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich dovedností možné příčiny.  Herní role a funkce (brankář, kapitán, atd.)  Uplatňuje zkušenosti z míčových her  Základní pravidla sportovních her v dalších sportech.  Specifikace bezpečnosti a hygieny při  Snaží se o fair play jednání při hrách, má sportovních hrách radost ze hry, ne z prohry jiného.  Příprava a organizace utkání  Ovládá základní pravidla a uplatňuje je ve  Sportovní hry: fotbal, basketbal, volejbal, hře. florbal, ringo

 



POHYBOVÉ HRY A NETRADIČNÍ POHYBOVÉ ČINNOSTI  Pohybové hry pro osvojování různých Chápe, že jsou pohybové hry s různým způsobů lokomoce zaměřením a účelem.  Pohybové hry pro ovlivňování kondičních a Zná několik pohybových her dovede je koordinačních předpokladů zorganizovat a samostatně řídit.  Pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností

Zvládá

v souladu

LYŽOVÁNÍ  Běžecké s individuálními 299

lyžování,

sjezdové

lyžování,

PT: OSV – Sociální rozvoj – Mezilidské vztahy

předpoklady dovednosti.

    





  

osvojované

pohybové

bezpečnost pohybu v zimní horské krajině, jízda na vleku (rozšiřující učivo pro žáky 7. ročníku )

Rozpozná význam atletiky jako vhodné průpravy pro jiné sporty. ATLETIKA Užívá a rozpozná základní startovní  Základní pravidla atletických soutěží povely.  Základy techniky disciplín Zvládá techniku nové atletické disciplíny.  Průpravná cvičení pro jednotlivé atletické Při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli. činnosti: běh (rychlý, vytrvalostní), Aplikuje průpravná cvičení pro jednotlivé  skok (daleký, vysoký), hod kriketovým míčkem atletické činnosti. (6.-7. ročník), vrh koulí (8. - 9. ročník) Uvědomuje si význam sebeobranných ÚPOLY činnosti a své možnosti ve střetu  Základy sebeobrany, střehové postoje, pády, s protivníkem. přetahy, přetlaky (rozšiřující učivo pro chlapce) ESTETICKÉ A KONDIČNÍ FORMY CVIČENÍ Provádí jednoduché sestavy s hudebním S HUDBOU A RYTMICKÝM DOPROVODEM doprovodem i s možným využitím vhodného  Základy rytmické gymnastiky, cvičení náčiní. s náčiním, pokusy o samostatné pohybové skladby s hudbou (rozšiřující učivo pro dívky ) Ovládá bezpečně záchranu a dopomoc při GYMNASTIKA osvojovaných cvicích.  Pojmy, odvozené cvičební polohy a postoje Ukáže využité gymnastické prvky a užívá při  Záchrana a dopomoc přípravě krátké sestavy.  Zapojení do řízení a samostatného hodnocení Při cvičení uplatní svůj fyzický fond. kvality

300

     Činnosti podporující pohybové učení:  Užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu.  Uplatňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky - čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochranu přírody při sportu.  Dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji.  Rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora.  Sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí  Zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže.  Zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci.

Technika a estetika pohybu Rychlostně silová cvičení Kondiční gymnastika Akrobacie – přeskoky, hrazda – výmyk, přešvihy Stoj na rukou,na hlavě, přemet stranou, roznožka a skrčka přes nářadí

KOMUNIKACE TV  Tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály, gesta, značky, vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech. HISTORIE A SOUČASNOST SPORTU D - olympismus  Významné soutěže a sportovci, olympismus – olympijská charta ZÁSADY JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ V RŮZNÉM PROSTŘEDÍ PŘI RŮZNÝCH ČINNOSTECH  Měření výkonů a posuzování pohybových dovedností měření, evidence, vyhodnocování PRAVIDLA OSVOJOVANÝCH POHYBOVÝCH PT: VDO – Principy ČINNOSTÍ demokracie jako formy  Pravidla her, závodů, soutěží vlády a způsobu rozhodování zásady slušnosti, odpovědnosti, tolerance

301


Zdravotní tělesná výchova 1. - 3.

Výstup předmětu

Učivo



uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách a pracovních činnostech, zaujímá správné základní cvičební polohy



zvládá jednoduchá speciální související s vlastním oslabením

cvičení

Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení:  zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti Speciální cvičení:  základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika cvičení, soubor speciálních cvičení pro samostatné cvičení Všeobecně rozvíjející pohybové činnosti:  pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení

302

Přesahy a vazby


Zdravotní tělesná výchova 4. - 5.

Výstup předmětu



zařazuje pravidelně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování



zvládá základní techniku speciálních cvičení, koriguje techniku cvičení podle obrazu v zrcadle, podle pokynů učitele



upozorní samostatně na činnosti (prostředí), které jsou v rozporu s jeho oslabením

Učivo

Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení:  zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový režim, vhodné oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení, vnímání pocitů při cvičení, nevhodná cvičení a činnosti Speciální cvičení:  základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika cvičení, soubor speciálních cvičení pro samostatné cvičení Všeobecně rozvíjející pohybové činnosti:  pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu druhu a stupni oslabení

303

Přesahy a vazby


Zdravotní tělesná výchova 6. – 9.

Výstup předmětu

Aktivně se vyhýbá činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení.

Učivo Činnosti a informace podporující korekce zdravotních oslabení : Základní druhy oslabení, jejich příčiny a možné důsledky  základní pojmy osvojovaných činností, prevence a korekce oslabení, denní režim z pohledu zdravotního oslabení

Speciální cvičení: Oslabení podpůrně pohybového systému (A)  cvičení zaměřená na: správné držení hlavy, Uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost pletence ramenního, postavení pánve, při korekci zdravotních oslabení. protažení šíjových, prsních, bederních svalů a Zařazuje pravidelně a samostatně do svého vzpřimovače páteře, zlepšení fyziologického pohybového režimu speciální vyrovnávací rozsahu pletence ramenního, kolenního, cvičení související s vlastním oslabením, usiluje kyčelního a páteře, posílení oslabení svalů o jejich optimální provedení. všech skupin Oslabení vnitřních orgánů (B)  cvičení zaměřená na: rozvoj hlavních a pomocných dýchacích svalů, hrudní a brániční dýchání při zvýšené zátěži

304

Přesahy a vazby

Oslabení smyslových a nervových funkcí (C)  cvičení zaměřená na: vyrovnání svalové nerovnováhy, vyrovnávání srdečně-cévního a dýchacího systému, rozvíjení pohybové a prostorové koordinace, vnímání rytmu, orientace v prostoru

305

Člověk a svět práce Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnosti samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce  osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě  vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku  poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka  autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí  chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení  orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další život a profesní orientaci

306

Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Pracovní činnosti vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a naplňuje obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. Vyučujeme ho od 1. do 9. ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně. Na 2. stupni je třída většinou dělena na 2 skupiny (záleží na počtu žáků). Obsah předmětu tvoří na 1. stupni čtyři tematické okruhy: 1. Práce s drobným materiálem - vytváření předmětů z tradičních i netradičních materiálů, poznávání vlastností materiálů - funkce a využití pracovních pomůcek a materiálů - jednoduché pracovní postupy a organizace práce - lidové zvyky, tradice a řemesla 2. Konstrukční činnosti - práce se stavebnicemi (plošné, prostorové, konstrukční) - sestavování modelů - práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem 3. Pěstitelské práce - základní podmínky pro pěstování rostlin - péče o nenáročné rostliny - pěstování rostlin ze semen - pozorování přírody, zaznamenávání a hodnocení výsledků pozorování 4. Příprava pokrmů - pravidla správného stolování - příprava tabule pro jednoduché stolování Obsah předmětu na 2. stupni tvoří následující tematické okruhy: 1. Provoz a údržba domácnosti 2. Příprava pokrmů 3. Svět práce 4. Pěstitelské práce V 6. a 7. ročníku žáci plní výstupy tematických okruhů příprava pokrmů a pěstitelské práce, přičemž v období září, říjen, duben, květen a červen se věnují pěstitelským pracím, od listopadu do března přípravě pokrmů. V 8. a 9. ročníku plní žáci výstupy tematických okruhů provoz a údržba domácnosti a svět práce, kdy výstupy okruhu svět práce žáci naplňují v 2. pololetí 8. ročníku a v 1. pololetí 9. ročníku. Výuka pracovních činností probíhá podle tematického zaměření v kmenových třídách, cvičné kuchyňce, na školním pozemku nebo v odborné pracovně přírodopisu.

307

Průřezová témata: ENV: Základní podmínky života Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Pracovní činnosti Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí  umožňujeme žákům realizovat vlastní nápady  využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků  vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce  pozorujeme pokrok u všech žáků  

Tyto strategie žákům umožňují: osvojovat si základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů  rozvíjíme u žáků tvořivost  

Tyto strategie žákům umožňují: promýšlet pracovní postupy při plnění daných úkolů uplatňovat vlastní nápady

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zařazujeme týmovou práci  umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory  požadujeme, aby si žáci vzájemně naslouchali  vedeme žáky ke správné terminologii     

Tyto strategie žákům umožňují: souvisle a výstižně formulovat své názory pochopit potřebu vyslechnout odlišný názor a zabývat se jím zapojit se do diskuse, obhajovat svůj názor rozšiřovat si slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí, pomůcek naučit se popisovat postup práce

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  do výuky zařazujeme práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci

308

 

vyžadujeme od žáků rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třídy) využíváme řízené diskuse, prezentace názorů žáků žákům poskytujeme možnost projevit své pocity a nálady

      

Tyto strategie žákům umožňují: chápat význam týmové práce a postavení samostatné práce uvědoměle přijímat získané role v různých skupinách podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu poskytnout pomoc druhému nebo o ni požádat naučit se diskutovat respektovat názory druhých, čerpat poučení z jednání ostatních lidí získat sebedůvěru



Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vytváříme u žáků pozitivní vztah k práci  vedeme je k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce  vytváříme prostor pro sdělení svého názoru  vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů  umožníme každému žákovi zažít úspěch     

Tyto strategie žákům umožňují: být si vědom svých práv a povinností respektovat přesvědčení druhých lidí být schopen vcítit se do situací ostatních lidí nacházet nenásilné cesty k řešení konfliktů zodpovědně se rozhodovat

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům prezentovat výsledky vlastní práce ostatním spolužákům  využíváme získané poznatky žáků při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání  vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků  vedeme žáky k dodržení obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků 

Tyto strategie žákům umožňují: využívat získaných znalostí a zkušeností pro svůj další rozvoj, pro své profesní zaměření

309


Pracovní činnosti 1.


Učivo

Přesahy a vazby

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM vytváří jednoduchými postupy různé  Práce s drobným materiálem – rozliší jednoduché prostorové předměty vlastnosti materiálů, využívá pracovních pracuje podle slovního návodu nebo pomůcek a nástrojů, používá jednoduché předlohy pracovní postupy, zorganizuje si práci, využívá lidové zvyky, tradice. 

práce s drobným materiálem – papír o mačká, trhá, lepí, stříhá, vystřihuje, překládá a skládá



práce s drobným materiálem - přírodniny Vv, Člověk a jeho svět o navléká, aranžuje, třídí a sbírá přírodní materiál



práce s drobným materiálem – textil o stříhá, lepí textilii



práce s drobným materiálem - modelovací hmota o hněte, válí, ohýbá

310







provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pečuje o nenáročné pokojové rostliny

chová se vhodně při stolování

KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI  sestavuje stavebnicové prvky, modely

jednoduché

PĚSTITELSKÉ PRÁCE PT: ENV –  pěstitelské práce – zajistí základní podmínky podmínky života pro pěstování pokojových rostlin  ošetřuje pokojové rostliny podle daných zásad: otírá, zalévá, kypří PŘÍPRAVA POKRMŮ  chová se podle pravidel správného stolování a společenského chování

311

Základní



Výstup předmětu



vytváří jednoduchými postupy předměty z tradičních materiálů

Učivo

Přesahy a vazby

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM  Práce s drobným materiálem – rozliší vlastnosti různé materiálů, využívá pracovních pomůcek a nástrojů, používá jednoduché pracovní postupy, zorganizuje si práci, využívá lidové zvyky, tradice. 

práce s drobným materiálem – papír o mačká, trhá, lepí, stříhá, vystřihuje, překládá a skládá



práce s drobným materiálem - přírodniny Vv, Člověk a jeho svět o navléká, aranžuje, dotváří, opracovává, třídí a sbírá přírodní materiál



práce s drobným materiálem – textil o navléká jehlu, udělá uzel, stříhá textil, přišívá knoflíky, slepí textilii, vyrobí jednoduchý textilní výrobek




312







zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI  sestavuje stavebnicové prvky, jednoduché modely,  používá návod, předlohu provádí pozorování přírody, zaznamená a PT: ENV – zhodnotí výsledky pozorování PĚSTITELSKÉ PRÁCE podmínky života  zajistí základní podmínky pro pěstování pokojových rostlin  ošetřuje a pěstuje pokojové rostliny podle daných zásad: otírá, zalévá, kypří,  zaseje semena v místnosti, zasadí sazenici pokojové rostliny připraví tabuli pro jednoduché stolování

PŘÍPRAVA POKRMŮ  upraví jednoduše stůl  chová se společensky a podle pravidel správného stolování

313

Základní




Učivo

Přesahy a vazby

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM vytváří jednoduchými postupy jednoduché  Práce s drobným materiálem – rozliší vlastnosti předměty z netradičních materiálů materiálů, využívá pracovních pomůcek a nástrojů, používá jednoduché pracovní postupy, zorganizuje si práci, využívá lidové zvyky, tradice. 

práce s drobným materiálem – papír a karton o mačká, trhá, lepí, polepuje, stříhá, vystřihuje, překládá a skládá papír



práce s drobným materiálem - přírodniny Vv, Člověk a jeho svět o navléká, aranžuje, dotváří, opracovává, třídí a sbírá přírodní materiál



práce s drobným materiálem - textil o navléká jehlu, udělá uzel, stříhá textil, přišívá knoflíky, o šije různými druhy stehu o slepí textilii, vyrobí jednoduchý textilní výrobek,



práce s drobným materiálem - modelovací hmota o hněte, válí, ohýbá 314







provádí při práci se stavebnicemi složitější KONTRUČKNÍ ČINNOSTI montáž a demontáž  sestavuje stavebnicové modely  používá návod, předlohu

prvky,

jednoduché

PĚSTITELSKÉ PRÁCE PT: ENV – provádí samostatně pozorování přírody,  zajistí základní podmínky pro pěstování podmínky života zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování pokojových rostlin  ošetřuje a pěstuje pokojové rostliny podle daných zásad: otírá, zalévá, kypří o zaseje semena v místnosti, zasadí sazenici pokojové rostliny zvládá pravidla správného stolování

PŘÍPRAVA POKRMŮ  upraví jednoduše stůl  chová se společensky a podle pravidel správného stolování

315

Základní




  

Učivo

Přesahy a vazby

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM vytváří přiměřenými pracovními  Práce s drobným materiálem – rozliší operacemi a postupy různé předměty na vlastnosti materiálů, využívá pracovních základě své představivosti výrobky pomůcek a nástrojů, používá jednoduché z daného materiálu pracovní postupy, zorganizuje si práci, využívá prvky lidových tradic využívá lidové zvyky, tradice. volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní  práce s drobným materiálem – papír a karton udržuje pořádek na pracovním místě a o mačká, trhá, lepí, polepuje, stříhá, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti vystřihuje, vyřezává, tapetuje, překládá a práce, poskytne první pomoc (dle svých skládá papír,vytváří prostorové konstrukce schopností a možností )  práce s drobným materiálem - přírodniny Vv, Člověk a jeho svět o seznámí se se základy aranžování a využití samorostů 

práce s drobným materiálem - textil o šije různými druhy stehu – přední, zadní, ozdobný o vyrobí textilní výrobek



práce s drobným materiálem - modelovací hmota o hněte, válí, ohýbá 316

   

         

provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž používá slovní návod, předlohu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce poskytne první pomoc při úrazu (dle svých schopností a možností ) provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové rostliny volí podle druhu pěstitelské činnosti správné pomůcky, nástroje, nářadí dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce poskytne první pomoc při úrazu (dle svých schopností a možností )

KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI  sestavuje stavebnicové prvky, modely

PĚSTITELSKÉ PRÁCE  zajistí základní podmínky pro pěstování pokojových rostlin PT: ENV –  ošetřuje a pěstuje pokojové rostliny podle podmínky života daných zásad: otírá, zalévá, kypří  vypěstuje rostlinu setím semen i sázením sazenic v místnosti

PŘÍPRAVA POKRMŮ orientuje se v základním vybavení  vybírá, nakupuje a skladuje potraviny kuchyně  upraví jednoduše stůl připraví samostatně jednoduchý pokrm dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování udržuje pořádek a čistotu pracovních

317

Základní

 

ploch dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni(dle svých schopností a možností)

318




  

Učivo

Přesahy a vazby

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM vytváří přiměřenými pracovními  Práce s drobným materiálem – rozliší vlastnosti operacemi a postupy různé předměty na materiálů, využívá pracovních pomůcek a základě své představivosti výrobky nástrojů, používá jednoduché pracovní postupy, z daného materiálu zorganizuje si práci, využívá lidové zvyky, využívá prvky lidových tradic tradice. volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní  práce s drobným materiálem – papír a karton udržuje pořádek na pracovním místě a o mačká, trhá, lepí, polepuje, stříhá, vystřihuje, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti vyřezává, tapetuje, překládá a skládá práce, poskytne první pomoc (dle svých papír,vytváří prostorové konstrukce schopností a možností )  práce s drobným materiálem - přírodniny Vv, Člověk a jeho svět o seznámí se se základy aranžování a využití samorostů, 

práce s drobným materiálem - textil o šije různými druhy stehu – přední, zadní, ozdobný o vyrobí textilní výrobek




319

   

    

     

KONTRUKČNÍ ČINNOSTI provádí při práci se stavebnicemi  sestavuje stavebnicové prvky, modely jednoduchou montáž a demontáž používá slovní návod, předlohu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce poskytne první pomoc při úrazu (dle svých schopností a možností ) PĚSTITELSKÉ PRÁCE provádí jednoduché pěstitelské činnosti,  zajistí základní podmínky pro pěstování samostatně vede pěstitelské pokusy a pokojových rostlin pozorování  otírá, zalévá, kypří, vypěstuje rostlinu setím PT: ENV – ošetřuje a pěstuje podle daných zásad semen i sázením sazenic v místnosti podmínky života pokojové rostliny  seznámí se s rostlinami jedovatými, rostlinami volí podle druhu pěstitelské činnosti jako drogy a alergiemi správné pomůcky, nástroje, nářadí dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce poskytne první pomoc při úrazu (dle svých schopností a možností ) PŘÍPRAVA POKRMŮ orientuje se v základním vybavení  vybírá, nakupuje a skladuje potraviny kuchyně  upraví jednoduše stůl připraví samostatně jednoduchý pokrm  používá techniku v kuchyni ( dle dodržuje pravidla správného stolování kuchyňky) a společenského chování udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti

320

vybavení

Základní



práce poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni(dle svých schopností a možností)

321



Výstup předmětu      

   

Učivo PŘÍPRAVA POKRMŮ  Seznámení s vybavením kuchyně  Zásady hygieny potravy  Recepty a návody, kuchařské knihy  Seznámení s el. spotřebiči  Bezpečnost při vaření  Úprava stolu – stolování, skladování potravin  Zdravá výživa člověka  Studená kuchyně, teplá kuchyně  Úprava pokrmů  Organizace práce, časové rozvržení a následnost pracovního postupu  První pomoc při úrazech, bezpečnostní postupy a předpisy

dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti používá vhodné pomůcky a náčiní udržuje pořádek a čistotu při práci v učebně orientuje se v základním vybavení kuchyně získává poznatky o úpravě pokrmů organizuje a plánuje svoji pracovní PĚSTITELSKÉ PRÁCE činnost Základní podmínky pro pěstování  půda a její zpracování dodržuje obecné zásady bezpečnosti a  Zelenina, ovocné rostliny: poznávání a hygieny a ochrany při práci s nástroji a základní vlastnosti osiva, sadby, pěstování nářadím, poskytne první pomoc při úrazu vybraných druhů zeleniny; základy ošetřování volí vhodné pracovní postupy při pokojových rostlin; druhy ovocných rostlin pěstování vybraných rostlin  základní zásady pro výsadbu a pěstování pěstuje a využívá květiny pro výzdobu ovoce

322

Přesahy a vazby


     






Výstup předmětu

Učivo

používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče má představu o základních činnostech při přípravě pokrmů volí správnou odpovídající technologii organizuje a plánuje pracovní činnost dodržuje zásady zdravého a příjemného prostředí v bytě připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy

PŘÍPRAVA POKRMŮ  Kuchyně - základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu  Potraviny - výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku  Příprava pokrmů - úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, postupy při přípravě pokrmů  Úprava stolu a stolování - jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole  Druhy koření  Bílkoviny, tuky, cukry, vitamíny

dodržuje kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce a ochrany při práci s nástroji a nářadím, poskytne první pomoc při úrazu používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu

PĚSTITELSKÉ PRÁCE Základní podmínky pro pěstování  prostředí pro pěstování rostlin, vlastnosti půdy, výživa rostlin: hnojení, agroekologické požadavky na pěstění; ochrana rostlin a půdy: příklady chorob, škůdců, plevele  Okrasné rostliny, léčivé, koření, používání okrasných rostlin v interiérech a exteriérech, aranžování a vazba rostlin, péče o zeleň v blízkosti školy; rostliny jedovaté;

323

Přesahy a vazby



Výstup předmětu Svět práce  

orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy

Provoz a údržba domácnosti  



provádí jednoduché operace platebního styku a domácí účetnictví ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti a orientuje se v návodech k obsluze běžných domácích spotřebičů

Učivo

Přesahy a vazby

Trh práce – povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, pracovních objektů, charakter a druhy pracovních činností, požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní; rovnost příležitostí na trhu práce Volba profesní orientace – základní principy, sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace; nformační základna pro volbu povolání, využívání poradenských služeb

PT. OSV - Sociální rozvojpoznávání lidí; mezilidské vztahy - respekt, pomoc, podpora

Finance, provoz a údržba domácnosti - rozpočet, příjmy, výdaje, platby, úspory; hotovostní a bezhotovostní platební styk Elektrotechnika v domácnosti - elektrická instalace, elektrické spotřebiče, elektronika, nebezpečí úrazu elektrickým proudem

PT: OSV – Osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů

dodržuje základní hygienické a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem 324



Výstup předmětu Svět práce  

využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce - zná důležitá práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

Učivo

Možnosti vzdělávání - náplň učebních a studijních PT: OSV - sociální rozvoj: oborů, přijímací řízení, informace a poradenské komunikace, kooperace služby Zaměstnání - pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce; práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Podnikání - druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání

Provoz a údržba domácnosti  

dodržuje základní hygienické a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne první pomoc při úrazu správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadí zařízením včetně údržby; provádí drobnou domácí údržbu

Přesahy a vazby

Provoz a údržba domácnosti ekonomika domácnosti; údržba oděvů a textilií, úklid domácnosti, postupy, prostředky a jejich dopad na životní prostředí, odpad a jeho ekologická likvidace; spotřebiče v domácnosti Elektrotechnika v domácnosti - sdělovací technika, funkce, ovládání a užití, ochrana, údržba, bezpečnost a ekonomika provozu, nebezpečí úrazu elektrickým proudem

325

Rozšiřující oblast Přehled volitelných předmětů, které budou zařazovány podle zájmu žáků Zařazení volitelných předmětů do učebního plánu školy sleduje individuální rozvoj žáka podle jeho zájmu a prohlubování vzdělání v jím zvolené oblasti. Žák si vybere předměty, které bude navštěvovat z aktualizované nabídky pro daný školní rok na období celého školního roku. Počet volitelných předmětů vypsaných vedením školy ve školním roce je závislé od počtu žáků v daných ročnících. Volitelné předměty jsou dotovány z disponibilní časové dotace, v 7. – 9. ročníku pro 3 hodinách týdně. Další cizí jazyk je realizován v 7., 8. a 9. ročníku po 2 hodinách – žáci si vybírají Německý jazyk nebo Ruský jazyk. Nabídka ostatních volitelných předmětů: 7. ročník:  Praktika z fyziky  Praktika z přírodopisu  Praktika ze zeměpisu  Společenskovědní seminář  Literární seminář  Cvičení z českého jazyka  Konverzace v Aj  Počítačová grafika 8. ročník:  Praktika z fyziky  Praktika z přírodopisu  Praktika ze zeměpisu  Praktika z chemie  Společenskovědní seminář  Literární seminář  Cvičení z českého jazyka  Konverzace v Aj  Počítačová grafika 9. ročník:  Praktika z fyziky  Praktika z přírodopisu  Praktika ze zeměpisu  Praktika z chemie  Společenskovědní seminář  Literární seminář  Cvičení z českého jazyka  Konverzace v Aj/Nj  Počítačová grafika

326

Další cizí jazyk – Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Ruský jazyk se vyučuje jako další volitelný předmět s dvouhodinovou týdenní dotací v 7. – 9. ročníku. Ruský jazyk jako další cizí jazyk rozšiřuje pro žáky možnost získání receptivních, produktivních a interaktivních řečových dovedností v dalším jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných každodenních situacích. Důraz je kladen na zvládnutí azbuky, používání slovníků a seznamování s reáliemi současného Ruska a se základy ruské literatury.Lexikální učivo je aktualizováno novými moderními výrazy spojenými s technickým rozvojem a pronikáním z cizích jazyků, zejména angličtiny. Předmět pomáhá snižovat jazykové bariéry a prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění. Předmět se vyučuje převážně v běžné třídě. Vzdělávání v tomto volitelném předmětu je zaměřeno na: ° Porozumění známým každodenním výrazům, základním frázím a jednoduchým větám ° Plynulou výslovnost a foneticky správné čtení jednoduchých textů složených ze známé slovní zásoby ° Porozumění jednoduchých pokynů s adekvátní reakcí na ně ° Porozumění obsahu a smyslu jednoduchého textu, vyhledávání potřebné informace a odpovědi na otázku ° Používání dvojjazyčného slovníku ° Ústní i písemné sdělení základních údajů o sobě, své rodině a každodenních situacích ° Písemnou i ústní reprodukci obsahu přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace ° Správné používání základních gramatických struktur a vět ° Zapojení se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů ° Možnost poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich kulturní tradice Průřezová témata: OSV – Osobnostní rozvoj, Sociální rozvoj EGS – Evropa a svět nás zajímá MKV – Kulturní diference, Multikulturalita MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

327

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Další cizí jazyk – Ruský jazyk Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: - vedeme žáky k poznávání smyslu a cíle učení cizímu jazyku z hlediska celoživotního vzdělávání - vedeme žáky k poznávání různých způsobů, metod a strategií učení - vedeme žáky k vyhledávání potřebných informací ve slovníku

-

Tyto strategie žákům umožňují: pracovat s texty, orientovat se v nich poslouchat neznámé texty, reprodukovat je poznávat smysl a cíl učení propojovat získané poznatky do širších celků

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: - vedeme žáky k porovnávání a odvozování problémů u nás a v cizích zemích - vedeme žáky k objevování různých variant řešení, k tomu, aby se nenechali odradit případnými dílčími nezdary a vytrvale hledali konečné řešení problému -

Tyto strategie žákům umožňují: porovnávat naše a cizojazyčné reálie

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: - vedeme žáky k výstižnému a souvislému vyjadřování v písemném i ústním projevu, k využívání informačních a komunikačních prostředků pro účinnou komunikaci - vedeme žáky k využívání možností ke komunikaci – individuálně, dvojice, skupiny -

Tyto strategie žákům umožňují: uplatňovat vědomosti pro komunikaci mezi žáky na odpovídající úrovni

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: - vedeme žáky k účinné spolupráci ve skupině i v pracovním týmu a k upevňování dobrých mezilidských vztahů - vedeme žáky k argumentaci, sebehodnocení a sebereflexi -

Tyto strategie žákům umožňují: rozvíjet schopnost spolupracovat, pracovat v týmu respektovat a hodnotit práci svoji i druhých

328

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: - vedeme žáky k respektování názorů druhých a schopnosti vcítit se do situace jiných lidí - směrujeme žáky k zodpovědnému rozhodování v dané situaci -

Tyto strategie žákům umožňují: dodržovat a chránit naše tradice, kulturní a historické dědictví využívat dostatek modelových situací k prokázání jazykových dovedností

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: - vedeme žáky k efektivní organizaci své práce - vedeme žáky k uvědomělému a správnému používání studijních materiálů a jazykových příruček pro samostatné studium. -

Tyto strategie žákům umožňují: využívat jednotlivých znalostí a dovedností k praktickému ovládání jazyka a k vlastnímu rozvoji své přípravy na budoucnost

329


Ruský jazyk 7. – 9.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

Předazbukové období: Žák -

nacvičí výslovnost hlásek odlišných od ČJ

-

seznámí se s prvními slovy reaguje na jednoduché pokyny snaží se porozumět mluvenému projevu pojmenuje správně členy rodiny pojmenuje vybavení třídy pojmenuje základní potraviny porovná písmena latinky a azbuky

-

umí zpaměti azbuku správně přečte a přepíše písmena azbuky správně vyslovuje a čte novou slovní zásobu aplikuje správně pravidla o přízvuku správně čte přízvučné i nepřízvučné

-

-

výslovnost přízvučných samohlásek výslovnost nepřízvučných samohlásek ve víceslabičných slovech nácvik měkkých a tvrdých párových souhlásek ruský a český přízvuk intonace tázacích a oznamovacích vět fonetická cvičení nácvik otázek základní slovní zásoba poslech s porozuměním intonační cvičení

-

azbuka – rozdíly ČJ- RJ

Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vv, PT: OSV – Osobnostní rozvoj - Rozvoj schopností poznávání PT: EGS –Evropa a svět nás zajímá

Azbukové období: - nácvik písmen azbuky -

představování a seznamování pozdravy a zdvořilostní fráze ruský přízvuk

330

Mezipředmětové vztahy: Čj, Aj, Vv, Z, M, Fy,Vv PT: OSV – Sociální rozvoj Komunikace PT: MKV – Kulturní diference

samohlásky -

umí základní číslovky odpovídá na základní otázky o rodině, věku, jménu a bydlišti používá základní tvary sloves osvojí si tvary minulého času sloves přečte s porozuměním jednoduchý text umí sdělit základní informace o sobě a škole vyjmenuje nejznámější zvířata zná fráze používané v obchodě vyjádří názvy základních potravin popíše druhy oblečení rozlišuje základní barvy určí dny a datum prezentuje básničky a písničky řeší základní seznamovací situace umí oslovit dospělé v ruském jazyce zná názvy cizích států a měst zná názvy domácích zvířat a mláďat Umí počítat 1 – 1000 Pojmenuje osoby ve škole a pomůcky Orientuje se v textu, reprodukuje daný text vyhledává v textu potřebné informace obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu zná města, pohoří, vodstvo … zvládne všechna písmena azbuky – vytvoří krátký text vytvoří krátké písemné blahopřání

- číslovky 1 -10 - Rodina a já -

časování sloves, jed. číslo minulý čas sloves práce s textem Škola

-

Zvířata V obchodě Jídlo Oblečení Barvy Dny, datum Říkanky, básničky Kdo je to? Kdo je tam? Jak se jmenuješ? Odkud jsou? Domácí zvířata Číslovky 10 – 1000 Ve škole Práce s textem

-

Práce se slovníkem

PT: OSV – Osobnostní rozvoj - Sebepoznání Př- ochrana přírody

-

Rusko – reálie Procvičování základů pravopisu- azbuka

-

Blahopřání

331

VO – péče o společný majetek

-

seznámí se s koncovkami přídavných jmen umí vyjádřit svůj názor zná složení ruských jmen pojmenuje roční období vyjádří svůj věk, umí zjistit věk ostatních vypravuje o svých zálibách užívá správné mluvnické tvary vyjádří časové relace pojmenuje vyučovací předměty vytvoří rozvrh hodin užívá správné koncovky zvratných sloves popisuje sám sebe i ostatní zhodnotí vzájemnou podobnost rozlišuje tvary osobních zájmen orientuje se ve městě pojmenovává názvy pracovišť rozumí zadaným pojmům v tiskopise získá postoje vedoucí k vytváření porozumění mezi národy, k úctě ke kulturním hodnotám jiných národů rámcově se umí orientovat v základních ruských reáliích receptivně zná základy ruské literatury

-

Přídavná jména Co se mi líbí/ nelíbí? Ruská jména Roční období, měsíce Kolik je ti let? Záliby, koníčky Zápor u sloves Kolik je hodin? Do jaké třídy chodíš? Rozvrh hodin, řadové číslovky Zvratná slovesa Jaký jsem? Komu jsem podobný? Popis Osobní zájmena Město – popis, orientace Kdo, kde pracuje? Dotazník Konverzační témata

-

Ruské reálie

- Ruská literatura – A.S.Puškin, A.P.Čechov, L.N.Tolstoj, F.M.Dostojevskij, B.L.Pasternak, ….

332

PT: EGS – Evropa a svět nás zajímá PT: OSV – Sociální rozvoj Komunikace PT: OSV – Osobnostní rozvoj – Sebepoznání PT: MKV – Multikulturalita PT: OSV – Sociální rozvoj Komunikace Čj – sloh- popis PT: MEDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Z – práce s mapou Lv – světová literatura

Další cizí jazyk – Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět německý jazyk naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Další cizí jazyk Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Německý jazyk je vyučován tak, aby logicky navazoval na výuku českého jazyka a anglického jazyka. Vyučovací předmět německý jazyk je realizován v 7., 8. a 9. postupném ročníku, a to vždy s dvouhodinovou týdenní dotací. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Další cizí jazyk – Německý jazyk

    

Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Nabízíme žákům aktivační metody, které je povedou k samostatné práci s dvojjazyčnými a výkladovými slovníky. Vytváříme žákům dostatek komunikačních příležitostí pro používání německého jazyka. Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu. Při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace. Učíme trpělivosti a povzbuzujeme.

 

Tyto strategie žákům umožňují: Vyhledávat a třídit informace o probíraných tématech podle zadaných kritérií. Postupně přebírat zodpovědnost za své vzdělávání.

     

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Vedeme žáky k porovnávání stavby německého a českého jazyka, vyhledávání shod a odlišností. Předkládáme žákům konkrétní situace, k jejichž zvládnutí je nezbytné použití německého jazyka. Učíme žáky nebát se problémů („problémy byly, jsou a budou – problém není hrozba, ale výzva“). Podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problému. Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení. Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů. 333



Podporujeme využívání moderní techniky při řešení problémů.

 

Tyto strategie žákům umožňují: Rozvíjet samostatnost, tvořivost, logické myšlení. Spolupracovat při řešení problémů.

      

Kompetence komunikativní Při utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Podporujeme různé formy komunikace v rámci Evropy i světa. Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace. Vedeme žáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci svojí osoby a svojí školy na veřejnosti. Učíme žáky naslouchat druhým. Učíme žáky nonverbální komunikaci. Nabízíme žákům dostatek možností k porozumění německy vedenému rozhovoru a německy psaným jednoduchým textům. Vedeme žáky k tomu, aby se nebáli používat i nedokonale zvládnutý cizí jazyk.

     

Tyto strategie žákům umožňují: Otevřeně a účinně komunikovat. Souvisle a výstižně formulovat své názory. Vyslechnout odlišný názor a zabývat se jím. Zapojit se do diskuse, obhajovat svůj názor, argumentovat. Využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření kvalitních vztahů. Naučit se využívat ke svému rozvoji informační a komunikační prostředky.

   

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: Navozujeme dostatek situací, které povedou k uvědomění si společných rysů lidí z různého jazykového prostředí. Minimalizujeme používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování. Podporujeme inkluzi (začlenění) – volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu. Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce.

334

   

 

Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role. Učíme žáky kriticky hodnotit práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Vytváříme situace, ve kterých si žáci budou uvědomovat potřebu vzájemného respektu a pomoci mezi lidmi z různého kulturního prostředí. Tyto strategie žákům umožňují: Rozvíjet schopnost spolupracovat, pracovat v týmu. Respektovat a hodnotit práci svoji i druhých.

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Na příkladech z německy hovořících zemí vedeme žáky k tomu, aby se snažili vcítit do problémů minorit ve světě i u nás.  Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu.  Vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem.  

Tyto strategie žákům umožňují: Být si vědom svých práv a povinností. Ochotně a ohleduplně pomáhat v různých situacích.

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k uvědomělému a správnému používání studijních materiálů a jazykových příruček pro samostatné studium.  Na konkrétních příkladech (inzeráty v tisku a na internetu) demonstrujeme lepší možnosti pracovního uplatnění při ovládání vyučovaného cizího jazyka. 

Tyto strategie žákům umožňují: Získané dovednosti využívat pro svůj další rozvoj a své profesní zaměření.

335


Další cizí jazyk - Německý jazyk 7.

Výstup předmětu Učivo 

Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky Pravidla výslovnosti a pravopisu správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby.



Rozumí známým každodenním výrazům, Pozdravy - Oslovení – Rozloučení zcela základním frázím a jednoduchým větám. Představování – seznámení se Poděkování Otázky: Wer? Was? Otázky na zdraví Pojmenování předmětů – člen neurčitý a určitý Přítomný čas Budoucí čas vyjádřený tvarem přítomného času

336

Přesahy a vazby



Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého Vyhledávání neznámých slov z jednoduchého textu textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku. Odhad významu slov a ověření ve slovníku



Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník.



Sdělí ústně i písemně základní údaje o Přídavná jména své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní Číslovky základní do 100 údaje do formulářů. Sloveso „být“ a „mít“



Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace.



Poslechová cvičení Vyprávění v přítomném času

Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na Zápor nein, nicht, kein sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět. Osobní zájmena Použití základních předložek

337



Zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace.

Blahopřání Vyjádření radosti – lítosti Směrování a orientace Základní údaje o sobě – rodině – škole – denním programu – zálibách - německy hovořících zemích

338




Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky Čtení – vyhledání základních informací – reakce na správně texty složené ze známé slovní otázky zásoby. Zápis známého textu podle diktátu



Rozumí známým každodenním výrazům, W – otázky: Wo? Wohin? Wann? Wie? Wieviel? základním frázím a jednoduchým větám. Žádost Telefonní rozhovor V restauraci Dialog v přítomném čase na každodenní téma



Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje.



Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého Budoucí čas textu, v textu vyhledá potřebnou informaci Skloňování podstatných jmen a odpověď na otázku. Porozumění textu: minulý čas perfektum a préteritum některých sloves



Používá abecední slovník učebnice a Rozšiřování slovní zásoby pomocí slovníku – dvojjazyčný slovník. vyhledávání internacionalismů

Rozkazovací způsob Prosba Přivlastňovací zájmena Porozumění jednoduchému návodu, receptu

339

Přesahy a vazby



Sdělí ústně i písemně údaje o své osobě, Životopis - Názvy profesí a činností své rodině a běžných každodenních Základní číslovky do 1000, řadové číslovky situacích, vyplní základní údaje do Časový rozvrh dne formulářů.






Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na Vyjádření zájmu a nevole sdělení za správného použití základních Omluva, přání, pozvání, sjednání si schůzky gramatických struktur a vět.




Zájmena 3. a 4. pádu Reprodukce textu a konverzace

Konverzace s použitím stupňování přídavných jmen Vyhledání a získání potřebné informace Informace o domově – městě – přátelích – nákupech - oblékání – přírodě a počasí

340




Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky Čtení – překlad – reprodukce textu správně přiměřeně obtížné texty. Zápis neznámého textu podle diktátu Antonyma



Rozumí známým každodenním výrazům, Žádost zcela základním frázím a jednoduchým V restauraci větám. Dialog v přítomném čase na každodenní téma



Rozumí jednoduchým adekvátně na ně reaguje.



Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého Budoucí čas textu, v textu vyhledá potřebnou informaci Odhad významu slov z kontextu a odpověď na otázku. Porozumění textu: minulý čas perfektum a préteritum



Používá abecední slovník učebnice a Popis - práce se slovníkem dvojjazyčný slovník. Rozšiřování slovní zásoby pomocí slovníku – vyhledávání internacionalismů

pokynům

a Rozkazovací způsob Porozumění jednoduchému návodu, receptu

341

Přesahy a vazby



Sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů.

Názvy profesí a činností Týdenní program Životopis




Zájmena 3. a 4. pádu Konverzace a reprodukce textu



Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na Vyjádření zájmu a nevole sdělení za správného použití základních Omluva, přání, pozvání, sjednání si schůzky gramatických struktur a vět.




Konverzace s použitím stupňování přídavných jmen Řešení situace a reagování Vyhledání a získání potřebné informace Konverzace o cestování a turistice – sportu – německy hovořících zemích – důležitých zeměpisných údajích - svátcích a tradicích – významných osobnostech

342

Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Konverzace v anglickém jazyce je vyučována v sedmém až devátém ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně. Jejím obsahem je další naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk a souvisejících tématických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem, internetem atd. Proto klademe důraz především na rozvoj komunikačních dovedností. Vzdělávání v tomto volitelném předmětu je zaměřeno na:  Dokonalejší osvojení již studovaného cizího jazyka na základě poslechu s porozuměním a při samostatném ústním vyjadřování  Získání větší samostatnosti a jistoty v užívání již známého jazykového materiálu v tematicky širších a obsahově náročnějších projevech  Zdokonalení schopnosti porozumět projevu rodilého mluvčího  Procvičení si odhadování neznámého slovního materiálu, odhad smyslu věty podle známých slov, vyplývající z kontextu  Zdokonalení se v dovednosti dorozumět se v nejběžnějších situacích každodenního života  Vyjádření myšlenky jednoduchou formou za pomoci známého jazykového materiálu  nácvik tlumočení  V návaznosti na povinnou výuku a poznatky z ostatních předmětů získávají žáci další informace týkající se reálií anglicky mluvících zemí  Rozvíjení vědomostí, dovedností a návyků žáků v nejrozmanitějších a náročnějších činnostech, než v povinném předmětu  Nárůst objemu slovní zásoby  Uplatnění prostředků aktivizujících činnost žáků – hry, dramatizace, párové a skupinové formy práce, problémové úkoly, za použití autentických materiálů a to vizuálních i zvukových  Aktivita žáků je podporována příznivou atmosférou, která navozuje spontánní projev žáka  Propojení školního vyučování se životem a prostředím žáka  Osvojení si schopnosti začít, udržovat a zakončit konverzaci, vyjádřit své osobní zkušenosti, pocity a názory  Upevňují a automatizují se mluvnické jevy osvojené v povinné výuce, mluvnické učivo se dále nerozšiřuje  Pravopisné návyky se upevňují a automatizují prostřednictvím příležitostných písemných záznamů nebo v přípravě jednoduchého vlastního projevu

343

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Konverzace v anglickém jazyce Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Nabízíme žákům aktivační metody, které je povedou k samostatné práci s dvojjazyčnými a výkladovými slovníky.  Vybíráme a využíváme vhodné způsoby pro efektivní učení.  Vytváříme žákům dostatek komunikačních příležitostí pro používání anglického jazyka.  Propojujeme probraná témata a jazykové jevy.  Vedeme žáky k pochopení důležitosti schopnosti komunikovat anglicky pro další studium i praktický život.    

Tyto strategie žákům umožňují: Vyhledávat a třídit informace. Systematicky používat naučených jazykových prostředků. Samostatně vyhledávat nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v angličtině. Pro další studium i praktický život pochopit důležitost schopnosti komunikovat anglicky.

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k přemýšlení nad problémy, k hledání vhodných způsobů jejich řešení.  Podporujeme samostatnost, tvořivost, týmovou spolupráci, využívání moderní techniky.   

Tyto strategie žákům umožňují: Řešit jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí. Nebát se mluvit anglicky s cizím člověkem. Naučit se opsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba.

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence následující strategie:  Vyžadujeme od žáků výstižné a kultivované vyjadřování projevu.  Nabízíme žákům dostatek možností k porozumění rozhovoru a anglicky psaným jednoduchým textům.  Vedeme žáky k tomu, aby se nebáli používat anglický zvládnuté úrovni.   

Tyto strategie žákům umožňují: Poslouchat rozhovor, rozumět mu a zapojit se do něj. Reagovat na navozené situace. Porozumění psaným textům a práci s nimi.

344

využíváme zejména v ústním i písemném anglicky vedenému jazyk na dosavadně



Využívat dovednosti osvojené v anglickém jazyce k navázání kontaktu s cizincem.

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Zdůrazňujeme pravidla spolupráce ve skupině a nutnost vzájemné pomoci.  Podporujeme týmovou práci, efektivní schopnost žáka zastávat v týmu různé úlohy a pozice.  Učíme žáka kriticky hodnotit svoji práci a práci týmu.  Výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života.    

Tyto strategie žákům umožňují: Spolupracovat v anglicky hovořící skupině při plnění úkolu. V jednoduchých situacích vyžádat a poskytnout pomoc, radu. Pozitivně nahlížet na sebe sama. Respektovat a tolerovat druhého.

Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k respektování našich tradic a kulturních hodnot.  Seznamujeme žáky se zvyky a tradicemi v anglicky mluvících zemích. 

Tyto strategie žákům umožňují: Získat představu o zvycích a tradicích v anglicky mluvících zemích a porovnávat je se zvyky a tradicemi našimi.

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Stanovujeme pravidla pracovních postupů při činnostech spolu se žáky.  Systematicky vedeme žáky k řádnému plnění všech povinností a závazků.  Učíme žáky pracovat se slovníky.  

Tyto strategie žákům umožňují: Využívat anglického jazyka k získávání informací z různých oblastí. Samostatně studovat.

2. stupeň Na druhém stupni pracují žáci ve větší míře s autentickými texty, konverzují spolu anglicky ve větších celcích. V souvislosti s probíraným zeměpisným a dějepisným učivem se žáci seznamují s reáliemi anglicky mluvících zemí. Angličtinu používají při práci s internetem i v částech jiných vyučovacích předmětů.

345


Konverzace v anglickém jazyce 7. – 9.

Výstup předmětu

Učivo

Žák  Osloví kolemjdoucí různým způsobem  Pozdraví podle denní doby, reaguje na pozdrav v různých situacích  Představí se  Poděkuje  Vyjádří omluvu a žádost jednoduchým způsobem

1) Společenský styk  Pozdravy  Oslovování  Představování  Poděkování  Omluva  Žádost



Pojmenuje všechny členy nejbližší i širší rodiny Dokáže je popsat a jednoduše pohovořit o jejich povolání, zálibách a popíše jejich povolání Seznámí se (vyhledá) s rodokmenem své rodiny Seznámí se s životem tradiční britské rodiny

2) Rodina  Osobní údaje  Členové rodiny, vztahy  Profese  Záliby – volný čas  Tradice

Popíše, jak vypadá jejich bydlení Popíše, jak pomáhá v domácnosti s domácí prací Rozumí známým každodenním výrazům,

3) Domov  Náš byt, náš byt  Můj pokoj  Domácí práce

     

346

Přesahy a vazby

   

     

zcela základním frázím, které se týkají rodiny, bydlení a jeho bezprostředního okolí Vyjmenuje všechny vyučovací předměty Popíše třídu a organizaci běžného dne ve škole Seznámí se se školami ve Velké Britániii Hodnotí a porovnává naše vzdělávací systémy

Pohovoří jednoduchým způsobem o každodenních činnostech a aktivitách ve volném čase Zeptá se a odpoví na čas Pohovoří o svém oblíbenci, své oblíbené knize, filmu Rozšiřuje si informace o svých oblíbencích studiem Internetu Porozumí částem textu ve filmu, film s titulky Zpětně přeloží věty z filmu do angličtiny

 Pomoc v rodině  Domácí zvyky 4) Škola  Popis školy  Základní údaje  Školní rok  Prázdniny  Oblíbené, neoblíbené předměty  Vyučující  Rozvrh hodin  Naše třída  Školní život  Školy ve Velké Británii

5) Volný čas  Zábava  Záliby  Mimoškolní činnost  Kroužky  Oblíbenec  Knihy, filmy, sporty, TV, jazyky  Dopisování  Film v anglickém jazyce

6) Kamarád

347











Popíše svého nejlepšího kamaráda

Rozumí obsahu a smyslu krátkých dialogů a textů, vyhledá potřebné informace a zvládne jednoduché odpovědi na jednoduché otázky Domluví se v každodenních situacích a umí si vyžádat jednoduché a přehledné informace, zapojí se do konverzace

Používá abecední slovník nejen učebnice, ale rovněž knižní vydání – dvojjazyční slovník, orientuje se rovněž ve výkladovém slovníku

  

Rozumí některým známým výrazům, slovům a velmi jednoduchým větám, nápisům Zeptá se Popíše, co mu je Vyplní jednoduchý formulář



Domluví se v obchodě jednoduchým

 

Popis osoby Vlastnosti

7) Denní program  Všední dny  Víkendy  Ráno  Škola  Odpoledne, večer

8) Zvířátko  Popis  Obecně  Příroda  U babičky, na venkově, v zoo

9) Zdraví a nemoci  U doktora  V nemocnici

10) Oblečení, móda, nakupování  Názvy obchodů  Rozhovor v obchodě při nakupování

348





 



 

způsobem - pozdraví, zeptá se na cenu, vybere si velikost, zeptá se na cenu, zaplatí, poděkuje, rozloučí se Seznámí se s měnou, nejběžnějšími způsoby placení, jednotkami míry a váhy

Porozumí výrazům, slovům, zeptá se na jídla z menu, spočítá cenu jídla, orientuje se při nákupu potravin v obchodě, v jednotlivých sekcích Zeptá se, pokud něco nemůže najít Dokáže odvodit pravděpodobný význam slov z kontextu v textu Zapojí se jednoduchým způsobem do konverzace, zamluví si, objedná si pokoj, lístek na vlak, vyhledá spojení, zeptá se na spojení, vyplní identifikační údaje

Vysvětlí cestu cizímu turistovi Orientuje se ve městě



Měny, míry a váhy

11) Jídlo  Druhy jídel  Denní jídla  V restauraci  Rychlé občerstvení  Recepty, vaření

12) Prázdniny, dovolená, cestování  Kde jsem byl  Kam bych chtěl jet  Doprava  Na nádraží  Na letišti  V hotelu  Praha 13) Moje město a vesnice  Podbořany  Památky  Okolí

349

 

    



Rozumí jednoduchým frázím, zvládně odpovědi na jednoduché otázky Dospívá k jednoduchému způsobu konverzace s dostatkem času pro porozumění a předpokladem, že protějšek je ochoten věci opakovat v pomalejším tempu a žák umí o toto požádat, rovněž poskytne žádané informace Porozumí pozvání nebo pozvánce, vyčte si požadované údaje Sestaví pozvánku na společenskou akci Orientuje se v časových úsecích Reaguje na oblíbené britské téma – Počasí Aktivně se zapojuje do rozhovoru o počasí



Seznámí se se základními termíny ve sportu Vyhledá si neznámé termíny ve slovníku

  

Vyjádří své myšlenky psanou formou Popíše Správně sestaví dopis, pohled, e-mail

14) Svátky  Oslavy  Tradice  Vánoce  Velikonoce  Narozeninová párty

15) Rok  4 roční období  Měsíce a ostatní časové údaje  Počasí 16) Sporty a hry  Sálové  Venkovní 17) Psaní dopisu  Na zadané téma  Náležitosti dopisu  Formální a neformální dopis  Psaní pohlednice  Psaní e – mailu

350



 



Reprodukuje písemně obsah přiměřeně obtížného textu i jednoduché konverzace

Plánuje si svoji budoucnost, hledá možnosti Pracuje s inzeráty, orientuje se ve zkratkách Seznámí se se zeměpisem Velké Británie, základními fakty o Londýně

 

Pozdravy z prázdnin Pohled k narozeninám, svátku (Velikonoce, Vánoce)

18) Moje plány do budoucna  Oblíbené povolání  Čím chci být 19) Velká Británie  Geografie  Londýn  Zvyky  Kultura 20) U. S. A.  Geografie a základní fakta



Seznámí se se základními fakty o U.S.A.

351

Konverzace v německém jazyce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Konverzace v německém jazyce je vyučována v sedmém až devátém ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně. Jejím obsahem je další naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk a souvisejících tematických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem, internetem atd. Proto klademe důraz především na rozvoj komunikačních dovedností. Vzdělávání v tomto volitelném předmětu je zaměřeno na:  dokonalejší osvojení již studovaného cizího jazyka na základě poslechu s porozuměním a při samostatném ústním vyjadřování  získání větší samostatnosti a jistoty v užívání již známého jazykového materiálu v tematicky širších a obsahově náročnějších projevech  zdokonalení schopnosti porozumět projevu rodilého mluvčího  procvičení si odhadování neznámého slovního materiálu, odhad smyslu věty podle známých slov, vyplývající z kontextu  zdokonalení se v dovednosti dorozumět se v nejběžnějších situacích každodenního života  vyjádření myšlenky jednoduchou formou za pomoci známého jazykového materiálu  nácvik tlumočení  v návaznosti na povinnou výuku a poznatky z ostatních předmětů získávají žáci další informace týkající se reálií německy hovořících zemí  rozvíjení vědomostí, dovedností a návyků žáků v náročnějších činnostech než v povinném předmětu  nárůst objemu slovní zásoby  uplatnění prostředků aktivizujících činnost žáků – hry, dramatizace, párové skupinové formy práce, problémové úkoly, za použití autentických materiálů vizuálních i zvukových  příznivou atmosférou, která navozuje spontánní projev žáka  propojení školního vyučování se životem a prostředím žáka  osvojení si schopnosti začít, udržovat a zakončit konverzaci, vyjádřit své osobní zkušenosti, pocity a názory  upevňují a automatizují se mluvnické jevy osvojené v povinné výuce, mluvnické učivo se dále nerozšiřuje  pravopisné návyky se upevňují a automatizují prostřednictvím příležitostných písemných záznamů nebo v přípravě jednoduchého vlastního projevu Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Konverzace v německém jazyce Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie: 352

    

Vedeme žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání a připravujeme je na celoživotní učení. Vysvětlujeme smysl a cíl učení a posilujeme pozitivní vztah k učení a vzdělávání. Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu. Při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace. Učíme trpělivosti a povzbuzujeme. Jdeme příkladem. Dalším vzděláváním v německém jazyce rozšiřujeme svůj „pedagogický obzor“.

Tyto strategie žákům umožňují:  Vyhledávat a třídit informace o probíraných tématech podle zadaných kritérií.  Postupně přebírat zodpovědnost za své vzdělávání. Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Učíme žáky nebát se problémů („problémy byly, jsou a budou – problém není hrozba, ale výzva“).  Vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit.  Podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problému.  Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení.  Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů.  Podporujeme využívání moderní techniky při řešení problémů.  Jdeme příkladem s rozumem a s nadhledem řešíme různé problémové situace ve škole. Tyto strategie žákům umožňují:  Rozvíjet samostatnost, tvořivost, logické myšlení.  Spolupracovat při řešení problémů. Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Podporujeme různé formy komunikace na „mezinárodní úrovni“ v rámci Evropy i světa.  Klademe důraz na „kulturní úroveň“ komunikace.  Podporujeme integrované používání cizího jazyka a výpočetní techniky.  Učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis, místní tisk, web, ppt. prezentace apod.).  Vedeme žáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci svojí osoby a svojí školy na veřejnosti.  Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných a ohrožujících situacích.  Učíme žáky naslouchat druhým, jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace.  Učíme žáky„nonverbální komunikaci“.  Jdeme příkladem sami otevřeně komunikujeme na „kulturní úrovni“, své názory opíráme o logické argumenty.

353



Pozitivně svoji školu a učitelskou profesi prezentujeme na veřejnosti.

Tyto strategie žákům umožňují:  Otevřeně a účinně komunikovat.  Souvisle a výstižně formulovat své názory.  Vyslechnout odlišný názor a zabývat se jím.  Zapojit se do diskuse, obhajovat svůj názor, argumentovat.  Využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření kvalitních vztahů.  Naučit se využívat ke svému rozvoji informační a komunikační prostředky. Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Minimalizujeme používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování.  Podporujeme „inkluzi“ („začlenění“) - volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu.  Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce.  Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role.  Učíme žáky kriticky hodnotit práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu.  Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují.  Upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle.  Podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů.  Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu.  Jdeme příkladem – podporujeme spolupráci všech členů pedagogického sboru i spolupráci pedagogických a nepedagogických pracovníků školy. Respektujeme práci, roli, povinnosti i odpovědnost ostatních. Nedělíme sbor na první a druhý stupeň. Upřednostňujeme zájmy školy, zájmy žáků a oprávněné zájmy rodičů před svými osobními zájmy. Pomáháme svým spolupracovníkům, učíme se od nich, vyměňujeme si s nimi zkušenosti. Tyto strategie žákům umožňují:  Rozvíjet schopnost spolupracovat, pracovat v týmu.  Respektovat a hodnotit práci svoji i druhých. Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu.  Vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem.  Neustále monitorujeme chování žáků, včas přijímáme účinná opatření.  Vedeme žáky k aktivní ochraně svého zdraví a k ochraně životního prostředí.

354

    

Nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům. V hodnocení žáků (ve zřetelné převaze) uplatňujeme prvky pozitivní motivace. Jsme vždy připraveni komukoliv z žáků podat pomocnou ruku. Jdeme příkladem a respektujeme právní předpisy, vnitřní normy školy, plníme příkladně své povinnosti. Respektujeme osobnost žáka a jeho práva. Budujeme přátelskou a otevřenou atmosféru ve třídě i ve škole.

Tyto strategie žákům umožňují:  Být si vědom svých práv a povinností.  Být zodpovědný za svůj život, své zdraví, své životní prostředí.  Ochotně a ohleduplně pomoci v různých situacích. Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci.  Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky.  Cíleně posilujeme (motivujeme) žáky k dosažení jimi vhodně zvoleného dalšího studia a budoucího povolání.  Na konkrétních příkladech (inzeráty v tisku a na internetu) demonstrujeme lepší možnosti pracovního uplatnění při ovládání vyučovaného cizího jazyka.  Jdeme příkladem a příkladně si plníme své pracovní povinnosti.  Dodržujeme dané slovo. Vážíme si své profese. Svůj vyučovací předmět, svoji profesi a svoji školu pozitivně prezentujeme před žáky, rodiči i širší veřejností. Tyto strategie žákům umožňují:  Získat pozitivní vztah k práci.  Při práci používat vhodné materiály, nástroje a technologie.  Chránit při práci své zdraví.  Získané znalosti a zkušenosti využívat pro svůj další rozvoj a své profesní zaměření.

355


Konverzace v německém jazyce 7. – 9.

Výstup předmětu

Učivo

Žák     

  

 

Osloví kolemjdoucí různým způsobem Pozdraví podle denní doby, reaguje na pozdrav v různých situacích Představí se Poděkuje Vyjádří omluvu a žádost jednoduchým způsobem

1) Společenský styk  Pozdravy  Oslovování  Představování  Poděkování  Omluva  Žádost

Pojmenuje všechny členy nejbližší i širší rodiny Dokáže je popsat a jednoduše pohovořit o jejich povolání, zálibách a popíše jejich povolání Seznámí se s rodokmenem své rodiny

2) Rodina  Osobní údaje  Členové rodiny, vztahy  Profese  Záliby – volný čas  Tradice  Život tradiční rodiny z německy hovořící země

Popíše, jak vypadá jejich bydlení Popíše, jak pomáhá v domácnosti s domácí prací

3) Domov  Náš byt  Můj pokoj  Domácí práce  Pomoc v rodině 356

Přesahy a vazby





Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím, které se týkají rodiny, bydlení a jeho bezprostředního okolí

 

Vyjmenuje všechny vyučovací předměty Popíše třídu a organizaci běžného dne ve škole





Pohovoří jednoduchým způsobem o každodenních činnostech a aktivitách ve volném čase Zeptá se a odpoví na čas Pohovoří o své oblíbené knize, filmu Rozšiřuje si informace o svých zájmech studiem Internetu Porozumí částem textu ve filmu



Popíše svého nejlepšího kamaráda

  

Domácí zvyky

4) Škola  Popis školy  Základní údaje  Školní rok  Prázdniny  Oblíbené, neoblíbené předměty  Vyučující  Rozvrh hodin  Naše třída  Školní život  Škola v německy hovořící zemi 5) Volný čas  Zábava  Záliby  Mimoškolní činnost  Kroužky  Knihy, filmy, sporty, TV, jazyky  Dopisování  Film v německém jazyce 6) Kamarád  Popis osoby  Vlastnosti

357





Rozumí obsahu a smyslu krátkých dialogů a textů, vyhledá potřebné informace a zvládne jednoduché odpovědi na jednoduché otázky Domluví se v každodenních situacích a umí si vyžádat jednoduché informace, zapojí se do konverzace



Používá dvojjazyční slovník, orientuje se rovněž ve výkladovém slovníku



Rozumí některým známým výrazům, slovům a velmi jednoduchým větám, nápisům Zeptá se Popíše, co mu je Vyplní jednoduchý formulář

   



Domluví se v obchodě jednoduchým způsobem - pozdraví, zeptá se na cenu, vybere si velikost, zaplatí, poděkuje, rozloučí se Seznámí se s měnou, nejběžnějšími způsoby placení, jednotkami míry a váhy

7) Denní program  Všední dny  Víkendy  Ráno – odpoledne - večer  Škola

8) Zvířátko  Popis  Obecně  Příroda  U babičky, na venkově, v ZOO 9) Zdraví a nemoci  U doktora  V nemocnici

10) Oblečení, móda, nakupování  Názvy obchodů  Rozhovor v obchodě při nakupování  Měna, míry a váhy

358



 

Porozumí výrazům, slovům, zeptá se na jídla z menu, spočítá cenu jídla, orientuje se při nákupu potravin v obchodě, v jednotlivých sekcích Zeptá se, pokud něco nemůže najít Dokáže odvodit pravděpodobný význam slov z kontextu v textu



Zapojí se jednoduchým způsobem do konverzace, objedná si pokoj, koupí lístek na vlak, vyhledá spojení, zeptá se na spojení, vyplní identifikační údaje

 

Vysvětlí cestu turistovi Orientuje se ve městě



Rozumí jednoduchým frázím, zvládne odpovědi na jednoduché otázky Požádá o informace a poskytne žádané informace Porozumí pozvání nebo pozvánce Sestaví pozvánku na společenskou akci

  

11) Jídlo  Druhy jídel  Denní jídla  V restauraci  Rychlé občerstvení  Recepty, vaření 12) Prázdniny, dovolená, cestování  Kde byl  Kam by chtěl jet  Doprava  Na nádraží  Na letišti  V hotelu  Praha 13) Moje město a vesnice  Podbořany  Památky  Okolí 14) Svátky  Oslavy  Tradice  Vánoce  Velikonoce  Narozeninová párty

359

 

 

Orientuje se v časových úsecích Aktivně se zapojuje do rozhovoru o počasí Seznámí se se základními termíny ve sportu Vyhledá si neznámé termíny ve slovníku

   

Vyjádří své myšlenky psanou formou Popíše Správně sestaví dopis, pohled, e-mail Reprodukuje písemně obsah přiměřeně obtížného textu i jednoduché konverzace



Plánuje si svoji budoucnost, hledá možnosti Pracuje s inzeráty, orientuje se ve zkratkách

 

Seznámí se s reáliemi německy hovořících zemí

15) Rok  4 roční období  Měsíce a ostatní časové údaje  Počasí 16) Sport a hry  Sálové  Venkovní 17) Psaní dopisu  Na zadané téma  Náležitosti dopisu  Formální a neformální dopis  Psaní pohlednice  Psaní e – mailu  Pozdravy z prázdnin  Pohled s přáním: narozeniny, svátek, Velikonoce, Vánoce 18) Moje plány do budoucna  Oblíbené povolání  Čím chce být 19) Německy hovořící země  Geografie  Zvyky  Kultura

360

Společenskovědní seminář Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Společenskovědní seminář je volitelný předmět, jeho výuka probíhá v 7. – 9. ročníku 1 hodinu týdně. Je určen pro žáky se specifickým zájmem o historii i současnost různých oblastí lidského života a kultury, o problémy života v současném světě, o praktické otázky života a vztahů mezi lidmi, o hlubší poznání problémů souvisejících utvářením a rozvojem osobnosti mladého člověka. Staví na zkušenostech a poznatcích žáků, které si osvojili a osvojují v průběhu školního vzdělávání, ale i z vlastní četby a studia dostupných dokumentů a materiálů, ze sledování kultur společenského a politického dění i ze života v rodině, mezi vrstevníky a v jiných sociálních skupinách. Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  propojení a utřídění poznatků a dovednosti získaných během školního vzdělávání, při různých činnostech i v životě mimo školu  upevňování a rozvíjení specifických, odborných i praktických zájmů žáků v dané oblasti  prohloubení jejich schopností a praktických dovedností – schopnosti a dovednosti pracovat s různými informačními zdroji, kriticky posuzovat získané informace, hledat a formulovat zajímavé problémy, diskutovat o nich, klást vhodné otázky, které vedou k pochopení těchto problémů a k jejich možnému řešení  seznámení žáků s dalšími klíčovými problémy minulosti a současnosti ve společenskovědní oblasti i ve vztazích mezi lidmi a s trendy jejich vývoje – způsoby jejich řešení, jejich dopady do praktického života  upevnění některých základních životních orientací a postojů žáků potřebných pro kulturně bohatý, občansky bezúhonný a mravně a citově nepokřivený život v současné moderní společnosti Výchovné a vzdělávací Společenskovědní seminář

strategie

uplatňované

ve

vyučovacím

předmětu

Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie  Vedeme žáky tak, aby pochopili smysl učení  Umožňujeme jim samostatně pozorovat a experimentovat Tyto strategie žákům umožňují:  Vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení je efektivně využívat v praktickém životě  Kriticky zhodnotit výsledky svého učení a diskutovat o nich

361

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme výuku tak, aby žáci užívali při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy Tyto strategie žákům umožňují:  Aplikovat osvědčené postupy při řešení problémových situací  Sledovat vlastní pokrok při zdolávaní problémů

obdobných

nebo

nových

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k využívání informačních a komunikačních prostředků pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Tyto strategie žákům umožňují  Využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Učíme žáky odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vtahy mezi žáky (lidmi)  Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování. Tyto strategie žákům umožňují:  Přispívat k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy  Oceňovat zkušenosti druhých. Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme k respektování přesvědčení druhých lidí  Učíme žáky rozhodovat se zodpovědně Tyto strategie žákům umožňují:  Chápat základní principy, na nichž spočívají zákony  Uvědomit si povinnost postavit se proti násilí Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci.

362

Tyto strategie žákům umožňují:  Využívat znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.

363


Společenskovědní seminář 7. – 9.

Výstup předmětu Uvede příklady různých kultur

Učivo Kultura v minulosti a současnosti



Porovná náboženství a jejich vliv na život Základní světová náboženství, jejich pravidla věřícího člověka



Popíše vývoj práv člověka od starověku po současnost



Vysvětlí jejich výjimečnost

Důležité historické události

Vymezí rozsah regionu, jeho dějinný vývoj, přínos, osobnosti

Náš region, významná míst, osobnosti Člověk a krajina – vysídlení, dosídlení



Vyhledá kořeny své rodiny

Rodokmen



Pochopí své potřeby, naučí se zvládat jejich nedostatek

Instinkty – sebezáchovný Já x Já, vztahový Já x Ty, sociální Já x Oni



Dokáže tlumit negativní emoce Zvládne sebevýchovu

Hněv, zlost, agrese

Přesahy a vazby PT: MKV – Kulturní diferenciace – poznávání vlastního kulturního zakotvení

Trest, právo, etiketa v historii

364

PT: OSV – Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání



Naučí se tvořit dohody Získává svobodu pro své skutky, ale zároveň přijímá zodpovědnost za svá rozhodnutí

Dohoda – svoboda, důvěra, odpovědnost



Zvládne vlastní sebeuvědomění

Emoční inteligence - grafy



Seznámí se s klíčovými problémy současnosti

Etické problémy současnosti, globalizace, negramotnost



Vysvětlí přínos spolupráce nejen v lokálním, ale i světovém měřítku

Spolupráce mezi národy, integrační procesy

365

PT: EGS – Jsme Evropané – co Evropu spojuje a co ji rozděluje

Literární seminář Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Hlavním cílem volitelného předmětu Literární seminář je rozvíjet čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Pochopení smyslu literárního díla pozitivně ovlivňuje postoje žáků, jejich životní hodnotovou orientaci a obohacuje jejich duševní život. Žáci se učí vnímat specifické znaky různých literárních druhů. Na základě vhodných ukázek rozlišují literární fikci od skutečnosti a formulují vlastní názory na přečtené dílo. Žáci vytvářejí a prezentují své vlastní texty. Prohlubují své komunikační dovednosti, interpretují své myšlenky a názory, diskutují o literárním textu. Žáci se zajímají o aktuální kulturní dění v České republice i v našem regionu, předávají tyto informace spolužákům. Učí se také rozpoznávat hodnotnou literaturu od konzumní. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve volitelném předmětu Literární seminář Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace  Při zadávání samostatných prací a referátů přihlížíme k zájmům žáků Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Podporujeme netradiční způsoby řešení problémů.  Sledujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace.  Vedeme žáky k otevřenému vyjadřování svých názorů.  Učíme žáky prezentovat své názory a myšlenky. Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Učíme žáky pracovat v týmech.  Podporujeme vzájemnou pomoc žáků. Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní 366

projevy chování lidí. Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci.  Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Tyto strategie umožní, že žák: - vyhledává informace o literatuře v žákovské knihovně, prostřednictvím ICT, tisku, televize, rozhlasu - prezentuje své názory na literární dílo - své výroky promýšlí, využívá synonymního vyjadřování - pracuje samostatně i v týmu - formuluje své dojmy z četby literárního díla - formuluje své dojmy z návštěvy divadla, filmu či výstavy - rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní - porovnává základní literární druhy a žánry - uvádí představitele různých literárních žánrů - orientuje se v základních literárních směrech, uvádí představitele - orientuje se ve struktuře textu - rozlišuje literární fikci od skutečnosti - zajímá se o kulturní dění v ČR a v regionu - seznamuje se s prací v žákovské knihovně - poznává různá nakladatelství knih - pracuje s literárními časopisy a rubrikami - prezentuje adaptaci literárního díla.

367


Literární seminář 7. – 9.

Výstup předmětu seznámí se s prací v žákovské knihovně chápe význam knihoven orientuje se ve struktuře literárního textu nachází hlavní myšlenky lit. textu zaujímá postoj ke konfliktním situacím z jednání postav

Učivo bibliografie, anotace

Přesahy a vazby návštěva městské knihovny

struktura literárního textu porozumění významu a smyslu lit. textu konfliktní situace v jednání postav diskuse k ukázkám

diskutuje k vybraným ukázkám aktivně naslouchá lit. textu tvoří svůj vlastní text prezentuje vlastní práci charakterizuje základní lit. žánry reprodukuje vybraný text diskutuje o četbě knih

psaní pohádky, povídky či básně charakteristika lit. žánrů přiřazování textu k žánru poslech a četba vhodných ukázek

využití internetu v oblasti literatury

368

chápe význam četby knih referuje o literátech, o lit. díle, o adaptaci lit. díla pracuje s odbornými publikacemi sestaví scénář části lit. textu diskutuje o návštěvě divadelního představení vnímá smysl divadel

přehled významných představitelů české a světové literatury odborné publikace o literátech divadelní představení, scénář

návštěva divadelního představení

literární časopisy seznámí se s některými literárními časopisy

zajímá se o kulturní dění v ČR a v regionu podává aktuální informace o kultur. dění vysvětluje smysl výstav

literatura – významný pomocník při získávání životních hodnot kulturní dění v ČR a v regionu

návštěva výstavy v Muzeu Volyňských Čechů v Podbořanech

nakladatelství knih

rozezná literaturu hodnotnou a konzumní

369

Cvičení z českého jazyka Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Cvičení z českého jazyka je volitelný předmět, jeho výuka probíhá v 7. – 9. ročníku 1 hodinu týdně. Je určen pro žáky se specifickým zájmem o český jazyk, ale i pro ty, kterým činí obtíže zvládnutí dovedností předmět Český jazyk a literatura. Hlavním cílem vyučovacího předmětu je vést žáky ke zlepšení úrovně jazykové kultury a mateřského jazyka, které patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Dále se učí vnímat pomocí četby umělecké záměry autora a formulovat vlastní názor o přečteném díle. Staví na zkušenostech a poznatcích žáků, které si osvojili a osvojují v průběhu školního vzdělávání, ale i z vlastní četby a studia dostupných dokumentů a materiálů. Cílem je i vytvořit předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity, a tak prokáží, že se dovedou orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:     

propojení a utřídění poznatků a dovednosti získaných během školního vzdělávání, při různých činnostech i v životě mimo školu upevňování a rozvíjení specifických, odborných i praktických zájmů žáků v dané oblasti jasnému přehlednému a srozumitelnému vyjadřování dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k následnému zobecnění zdokonalení jejich vyjadřovacích schopností a dovedností

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Cvičení z českého jazyka Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie  Vedeme žáky tak, aby pochopili smysl učení  Umožňujeme jim samostatně pozorovat a experimentovat Tyto strategie žákům umožňují:  Vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení je efektivně využívat v praktickém životě  Kriticky zhodnotit výsledky svého učení a diskutovat o nich  Vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby a metody, organizovat a řídit vlastní učení

370

Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Na modelových příkladech naučíme žáky algoritmu řešení problémů  Podporujeme netradiční způsoby řešení problémů Tyto strategie žákům umožňují:  Aplikovat osvědčené postupy při řešení problémových situací  Sledovat vlastní pokrok při zdolávaní problémů

obdobných

nebo

nových

Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace  Vedeme žáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty  Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných i ohrožujících situacích. Tyto strategie žákům umožňují  Využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi  Zapojit se do diskuse i s osobně neznámými lidmi. Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Učíme žáky kriticky zhodnotit práci a význam týmu, svoji práci a její význam pro tým i práci ostatních členů týmu a její význam  Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují Tyto strategie žákům umožňují:  Přispívat k práci (diskusi) v malé skupině i k debatě celé třídy  Oceňovat zkušenosti druhých  Nabídnout svou pomoc nebo o ni požádat druhé Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy zaměstnanců školy, rodičů i jiných osob  Učíme žáky rozhodovat se zodpovědně

žáků,

Tyto strategie žákům umožňují:  Chápat základní principy, na nichž spočívají společenské normy (zákony)  Uvědomit si závažnost vlastních rozhodnutí

371

Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme (ale i naopak)  Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí  Cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě dalšího studia vhodného pro ně. Tyto strategie žákům umožňují:  Využívat znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.  Rozvíjet plně své individuální předpoklady pro činnostní učení.

372


Cvičení z českého jazyka 7. – 9.

Výstup předmětu

Učivo



Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití

Dialekty a interdialekty



Samostatně příručkami

Slovník spisovné češtiny, Pravidla pravopisu, Slovník cizích slov



V písemném pravopisu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický

pracuje

s jazykovými

česká

a

běžně

Shoda, syntax, vzory…



Spisovně vyslovuje užívaná cizí slova

Přejímání slov – „anglismy“



Tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci

Mluvní cvičení na zadané téma



Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení

Krásná literatura, literatura faktu, noviny



Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby

Zadané texty z čítanky a jiné

373

Přesahy a vazby



Naučí se číst (alespoň částečně) česka psané historické texty

Texty staré čeština např. z období NO a starší



Samostatně připraví a s oporou o text přednese referát

Osobnost literárně činná



Uceleně reprodukuje přečtený text

Texty krásné literatury, odborné texty



Vyhledá informace v knihovně žákovské i Návštěva knihoven a seznámení s jejich prací městské

374

Počítačová grafika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Výuka probíhá v odborné učebně informatiky od 7. do 9.ročníku vždy jednu vyučovací hodinu týdně. Shromažďování dovedností s grafickými aplikacemi v žácích utvrdí návyky pro sebeuplatnění a tvůrčí rozvoj. Na počítači dokáží tvořivě pracovat, např. při tvorbě školního časopisu, novin, letáku, pozvánky apod. Doplní web prezentaci školy s ohledem na názornost, přehlednost a funkčnost web stránek. Pracují na propagaci školy, vytvoří reklamní materiál. Pochopení základů modelování grafických objektů umožní žákům se orientovat v novém virtuálním světě. Nadanějším studentům umožní pohled na ztvárněný grafický objekt přípravu pro práci ve složitějším odvětví počítačové grafiky CAD / CAM projektování. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Počítačová grafika Kompetence k učení  Seznamujeme žáky se základy používání výpočetní techniky v grafickém prostředí přirozeně, zábavně a účelně tak, aby si osvojili standardní postupy při zpracování dat.  Upevňujeme v žácích základy využití multimediálních prostředků.  Vytváříme pozitivní vztah k informačním technologiím grafického zaměření jakožto k prostředku prezentace svých představ.  Učíme žáky poznávat grafické typy souborů dat, orientujeme je v informačních zdrojích, využíváme grafického a výukového softwaru ke zvýšení efektivnosti učení.  Jednoduše a zábavně zpracováváme vybrané téma.  Ukážeme, jak pracovat s obrázky v rastrovém i vektorovém editoru, jak používat vyhledávače na Internetu, pro práci s grafikou na web serverech.  Žákům dáme možnost porozumět toku informací, přenosu zpracování, užití grafického módu.  Výuku zaměříme na výpočetní techniku v grafického režimu jako prostředku modelování přírodních a sociálních jevů. Kompetence k řešení problémů  Grafický režim sdílíme s ostatními žáky.  S žáky hovoříme o problémech, navrhujeme řešení grafického objektu v módech vektor a bitmapa, zkoušíme i jiná řešení.  Rozvíjíme logické myšlení a možnosti žáka se seberealizovat kresbou.  Dokážeme pojmenovat problém.  Naučíme grafické práce ukládat a nacházet v síťovém prostředí.  Seznamujeme žáky s programem animátor.  Prezentujeme pracovní výsledky. 375



Nastolujeme problémové situace tak, že žák dokáže poznané metody řešení uplatnit v celoživotním vzdělávání.

Kompetence občanská  Respektujeme práva k duševnímu vlastnictví software, případným problémům předcházíme.  Při nestandardním chování PC, nebo při chybových stavech grafického režimu žáky poučíme, problém vysvětlíme.  Rozvíjíme důvěru ve vlastní schopnosti žáka, jeho sebedůvěru, systematičnost.  Při výskytu nevhodného obsahu na různých datových nosičích, v síti a Internetu, na problémy upozorníme.  Podporujeme tvořivou činnost.  Ze získaných poznatků grafického softwaru vyvozujeme poučení pro další rozvoj žáka. Kompetence komunikativní  Žák je veden k provádění jednoduchých úkolů v bitmapovém editoru i ve vektorovém editoru, zde vyjadřuje své názory, intuitivně je rozvíjí.  Při řízení práce žáka vyvozujeme závěry tam, kde popisuje své činnosti, dotazuje se na nejasnosti.  Ukážeme žákům, jak vyvozovat závěry, komunikovat.  Naučíme v základní formě používat e-mail a další nástroje komunikace.  Žáka vedeme, aby byl schopen v základní formě prezentovat výsledky své práce a porovnat je s ostatními, podporujeme jeho schopnost argumentace, obhajoby, poučení se od druhých.  Při zpracování výsledků své práce používáme ustálené postupy, užíváme správné termíny a jazyk informatiky. Kompetence sociální a personální  Při práci ve skupině dokážeme, aby žák přijal roli, chápal pravidla, reagoval aktivně na úkoly a byl ohleduplný k ostatním.  Při návrhu práce připravíme žáka, aby uplatňoval nové poznatky, diskutoval o nich, rozvíjel je.  Chceme, aby žák měl možnost se vyjadřovat k zadaným úlohám, a diskutoval při jejich řešení, při práci s PC ve skupině aby nerušil ostatní.  Pěstujeme pozitivní představu o žákovi o jeho tvůrčí práci.  Uznáváme práci druhých, rozvíjíme zejména vztah ke slabším spolužákům.  Pomáháme spolužákům, kteří nemají možnost se vhodně názorově vyjádřit.  Obhajujeme, aby žák prosadil svůj způsob řešení problémů. Kompetence pracovní  Pro řešení problémů, k prezentaci výsledků své práce používáme softwarové prostředky určené k pracovní činnosti.  Dodržujeme pravidla pro práci s výpočetní technikou, zásady a normy provozu.  Využíváme hospodárně výukové pomůcky.  Používáme bitmapové, vektorové i animační verze programů, adaptujeme žáka na nové pracovní prostředí.  Seznamujeme žáka se zásadami osobní hygieny a ergonomie na pracovišti.

376

 

Na základě získané ICT gramotnosti dále přistupujeme k dalšímu vzdělávání žáka a k jeho další profesní orientaci. Osvětlujeme pojem nebezpečný odpad.

377


Počítačová grafika 7.

Výstup předmětu

Učivo Seznámení s technikou

Seznámí se s užitím techniky potřebné pro práci v grafickém režimu. Používá specifické rozhraní pro práci s grafickými aplikacemi Pozná skener, digitální fotoaparát, připojení k Internetu Chápe rozdělení grafiky na vektorovou a rastrovou (bodovou), seznámí se s programem Malování a Zoner Callisto Vybere si vhodné volné téma, zpracuje ho v programu Malování Užívá základní pojmy, barva, jas a kontrast Seznámí se s nástroji rastrového programu Malování, panely nástrojů, hlavní nabídkou, galerií Sejme obrazovku, prohlédne obrázek Uloží data do složky - zvolí druh zobrazování dat ve složce Využije techniku k provedení koláže, vloží jednotlivé obrázky koláže a spojí je do celku

Základní funkce grafického editoru

Hardware pro práci s grafikou Využití rastrové a vektorové grafiky Tvorba rastrového obrázku Nové technologie v procesu výuky

Metody a nástroje programu Malování

Používá nástroje rastrového režimu obrázek je jako mozaika 378

Přesahy a vazby

bitových bodů Práce s vektorovou grafikou Poznává rozdíl vektorové a rastrové grafiky na principu rozumné dostatečnosti v oblasti grafické tvorby při vytváření pohlednice, blahopřání, letáku, nápisu Je seznámen i s dalšími produkty grafických nástrojů-Corel DRAW, Adobe Illustrator Napíše krátký text, vykreslí tvar čáry, křivky, změny jejich velikosti Popíše vektor jako princip záznamu plošného obrazu (čar, textů, útvarů) Rozumí pojmům zvětšení obrazu, jeho přesnosti chápe prvky grafiky bod, křivka, geometrický tvar, skupina, text Použije nástroje vektorového programu, objekty, obrys a výplň Založí nový dokument, vytvoří jednoduchou vizitku, klipart Používá animovaný formát gif, nakreslí sadu obrázků ve vhodném editoru Pracuje v okně náhledu, animace i ovládacím panelu Upraví dobu zobrazování rámců, opraví průhlednost, podklad

Vektorová grafika programu Zoner Callisto

Prvky vektorové grafiky

Další využití Zoneru-animátor gif souborů

Autorská práva Pochopí pojem autorská práva při práci s hotovými obrázky Čte ujednání o autorských právech používání CD, přenosných médií s obrázky atd. Rozumí, že jen pro účel výuky lze užívat autorská díla celá nebo jejich části

Ochrana práv duševního vlastnictví

379

Seznámí se s ovladačem skeneru Rozpozná postup skenování, velikosti objektu Připraví objekt pro výstup na inkoustové tiskárně Pozná základní nástroje úpravy obrázku Naskenuje fotografie ve správném rozlišení Zvládne úpravy v počítači, jejich otočení V rámci dostupných nástrojů odstraní červené oči Přidá text do obrázku, vytvoří snímek krajiny, portrétu Seznámí se se zásadami kompozice a barev získané znalosti použije v dokumentu

Skenování obrázků, fotografií Použití skeneru, další grafické nástroje-tablet

Úprava připravených obrázků, fotografií Použití skeneru, počítače

Ukládání grafických objektů Chápe použití různých formátů na kvalitu obrázku Zná formát JPG pro fotografie Používá formát GIF pro grafické prvky Získá hotový průhledný GIF obrázek který si namaluje

Práce s počítačem

Digitální fotoaparát Rozezná snímání objektu automaticky i manuálně Nastaví rozlišení Vybere správnou kompozici Připojí fotoaparát k počítaci Prohlíží fotografie ve fotoaparátu Provede editaci, upraví expozici, jas a kontrast, ořez Upraví fotografii - olejomalba, stará fotografie,

Práce s digitálním fotoaparátem

380

kresba Vkládá paměťovou kartu Pracuje s nabíjecím zdrojem Zná pravidla bezpečného provozu Tisk obrázků Použití tiskárny

Sleduje barvu a kompozici obrazu Převádí černobílý tisk do stupnů šedi Seznámí se s použitím různých druhů tiskových papírů Využívá rozlišení barevné věrnosti RGB-Red, Green, Blue a barevných inkoustů v režimu CMYK Cyan, Magenta, Yellow Seznámí se s hospodárným tiskem

381



Výstup předmětu


Užívá vhodně techniku potřebnou pro práci grafického režimu (procesor, operační paměť) Používá specifické rozhraní pro práci s grafickými aplikacemi Používá skener, digitální fotoaparát, inkoustovou tiskárnu, zvolí druh připojení k Internetu Chápe rozdělení grafiky na vektorovou a rastrovou (bodovou), seznámí se s programem Malování jeho základními funkcemi a se Zonerem Callisto


Hardware pro práci s grafikou

Využití rastrové a vektorové grafiky Tvorba rastrového obrázku

Vybere si vhodné volné téma, zpracuje ho v programu Malování, vloží externí grafické objekty-fotografie Rozumí základním pojmům z oblasti grafiky, barva, jas a kontrast, vytvoření požadované barvy Užívá nástroje rastrového programu Malování, panely nástrojů, hlavní nabídku, stavový řádek, galerii Sejme obrazovku, prohlédne a upraví obrázek

Nové technologie v procesu výuky

Metody a nástroje programu Malování

382

Přesahy a vazby

Uloží a zobrazit data ve složce - zvolí druh zobrazování dat ve složce, vyhledá informace o datech ve složce Využije techniku k provedení koláže, střihu objektů, vloží jednotlivé obrázky koláže a spojí je do celku, vytvoří komplexní grafický objekt Chápe pojem rozlišení, barevné hloubky, obrázek je jako mozaika bitových bodů Práce s vektorovou grafikou Chápe rozdíl grafické informace, vektorové a rastrové jako určité formy zápisu dat Je seznámen i s dalšími produkty grafických nástrojů-Corel DRAW, Adobe Illustrator Napíše krátký text a upraví ho, definuje tvar čáry a křivky, Změní velikost, polohu, chápe je jako základní kámen všech objektů Popíše vektor jako geometricko-matematický popis principu záznamu plošného obrazu (čar, textů, útvarů), obrázek je tedy kvalitnější Rozumí pojmům zvětšení obrazu, přesnosti grafiky chápe prvky grafiky bod, křivka, geometrický tvar, skupina, text Založí nový dokument, připraví pracovní plochu, použije nástroje vektorového programu, objekty, obrys a výplň, zarovnání objektů Zná použití nejčastějších nástrojů pro úpravu i vložených bitmap Vloží umělecký text, vytvoří jednoduchou vizitku, obal CD, klipart atd. Používá animovaný formát gif, rámce, nakreslí



Nástroje i pro úpravu bitmap

Další využití Zoneru-animátor gif souborů 383

sadu obrázků ve vhodném editoru, dokáže je uložit a změnit Nastaví velikost podkladu, pracuje v okně náhledu, animace i ovládacím panelu Upraví dobu zobrazování rámců, doplní průhlednost, podklad, výsledek zoptimalizuje Autorská práva Chápe pojem autorská práva v souvislosti s webem, při práci s hotovými obrázky Čte ujednání o autorských právech používání CD, přenosných médií s obrázky atd. Rozumí, že jen pro účel výuky lze užívat autorská díla celá nebo jejich části Nerozšiřuje hotová autorská díla


Skenování obrázků, fotografií Zvládá ovladač skeneru a prostředí TWAIN

Použití skeneru, další grafické nástroje-tablet

Rozpozná postup skenování, výběr rozlišení, velikosti objektu Seznámí se s použitím barev RGB s rozlišením pro tisk ve fotokvalitě Připraví objekt pro výstup na inkoustové tiskárně Odstraňuje z tištených předloh závoj (moaré) Úprava připravených obrázků, fotografií Naskenuje fotografie ve správném rozlišení, uloží je ve vhodném formátu Zvládá úpravy v počítači, otočení o jiný než pravý úhel

Použití skeneru, počítače

384

Provádí retuše, odstranění červených očí Přidá text, rámeček do obrázku Nafotí snímky různého žánru (krajina, portrét, pohyb, místnost) Seznámí se se zásadami kompozice a barevného ladění Ukládání grafických objektů Využívá různé formáty, kompresi mající vliv na velikost a kvalitu obrázku Užívá na fotografie ztrátově komprimovaný formát JPG Používá formát GIF pro grafické prvky, vytvoří animovaný objekt Získá hotový průhledný GIF obrázek z naskenování nebo nafocení


Digitální fotoaparát Rozezná snímání objektu automaticky i manuálně Ovládá, nastavení komprese, rozlišení


Vybere správnou kompozici, pracuje s bleskem Připojí fotoaparát k počítaci, kopíruje, maže data Připraví fotografie k odeslání do sběrny

Program Zoner a FotoStar

Zobrazí náhledy, prohlíží fotografie ve fotoaparátu Provede editaci expozice, obrazových vad, redukci červených očí, upraví jas, kontrast, barevnou sytost, obrázek převrátí, provede 385

libovolný ořez Upraví fotografii - olejomalba, stará fotografie, kresba, převod na odstíny šedi Seznámí se s druhy a kapacitou paměťové karty, její správné vložení Pracuje s nabíjecím zdrojem, zná pojem přepólování, přebití Tisk obrázků Sleduje barvu a kompozici obrazu

Použití tiskárny

Převádí černobílý tisk do stupňů šedi, barevný tiskne úsporně Používá pro tisk fotografií na inkoustové fototiskárně speciální papíry s vysokým rozlišením Využívá rozlišení barevné věrnosti RGB-Red, Green, Blue a barevných inkoustů v režimu CMYK Cyan, Magenta, Yellow Užívá hospodárný, úsporný režim tisku

386



Výstup předmětu


Užívá techniku potřebnou pro práci v grafickém režimu (procesor, operační paměť, HD, úložná kapacita serveru, grafická karta, monitor) Používá specifické rozhraní pro práci s grafickými aplikacemi Využívá skener, digitální fotoaparát, inkoustovou tiskárnu, připojení k Internetu Rozděluje grafiku na vektorovou a rastrovou (bodovou), dovedně využívá funkce programu Malování a základní funkce Zoneru Callisto


Hardware pro práci s grafikou Využití rastrové a vektorové grafiky Tvorba rastrového obrázku

Vybírá si vhodné volné téma, zpracuje ho v programu Malování,vloží externí grafické objekty-fotografie, vlastní snímky Rozumí pojmům z oblasti grafiky, uložení bod po bodu, barva, jas a kontrast,vytvoření požadované barvy, odstínu, inverze barev, otáčení, zkosení Používá nástroje rastrového programu Malování, panely nástrojů, hlavní nabídku, stavový řádek, galerii, klávesové zkratky Snímá obrazovku, prohlíží, upraví, vytiskne obrázek

Nové technologie v procesu výuky

Metody a nástroje

387

Přesahy a vazby

Uloží a zobrazí data ve složce - zvolí druh zobrazování dat ve složce, vyhledá informace o datech, použije i extrerní prohlížeč, Data ukládá v různých formátech Využívá techniku k provedení různých optických efektů, fotomontáží, koláží, střihu objektů, tvoří komplexní grafický objekt Převádí do stupňů šedi barevnou kompozici využívá rozlišení, barevnou hloubku, obrázek je jako mozaika bitových bodů Práce s vektorovou grafikou, Rozdělí grafickou informaci na vektor joko forma matematického zápisu, rastr bodového vkládání Je seznámen i s dalšími produkty grafických nástrojů-Corel DRAW, Adobe Illustrator Napíše text, tabulku a upraví ho,definuje tvar čáry a křivky, změní velikosti, polohu, chápe je jako základní kámen všech objektů vzájemně se prolínajících a tvořících výslednou koláž Popíše vektor jako geometricko-matematický popis principu záznamu plošného obrazu (čar, textů, útvarů), obrázek je tedy kvalitnější i při jeho zvětšování Zvětšuje obraz, vnímá přesnost grafiky, převádí do jiných programů Chápe prvky grafiky bod, křivka, geometrický tvar, skupina, text Založí nový dokument, připraví pracovní plochu, používá nástroje vektorového programu, objekty, výplně, zrcadlení, kopírování, zarovnání objektů vůči sobě, řazení a překrývání



Nástroje i pro úpravu bitmap

388

objektů Využívá nejčastější nástroje pro úpravu vložených bitmap Předává znalosti práce s objekty spolužákovi, vytvoří jednoduchou vizitku, obal CD, klipart, umělecký text atd. Používá animovaný formát gif, rámce, nakreslí sadu obrázků ve vhodném editoru, dokáže je doplnit Nastaví velikost podkladu, pracuje v okně náhledu, animace i ovládacím panelu Vloží text, upraví dobu zobrazování rámců, průhlednost, podklad, výsledek zoptimalizuje

Další využití Zoneru-animátor gif souborů

Autorská práva Užívá pojem autorského práva v souvislosti s Diabankou, webem nebo při kupování hotových obrázků Čte ujednání o autorských právech používání CD, přenosných médií s obrázky atd. Rozumí, že jen pro účel výuky lze užívat autorská díla celá nebo jejich části Nerozšiřuje hotová autorská díla


Skenování obrázků, fotografií Zvládá ovladač skeneru a prostředí TWAIN

Použití skeneru, další grafické nástroje-tablet

Zná pojem rozpoznání textu recognita, postup skenování, výběr rozlišení, velikosti objektu

389

skenování, přechod do náhledu Používá barvy RGB s rozlišením pro tisk ve fotokvalitě Připraví objekt pro výstup na inkoustové tiskárně, odstraňí z tištených předloh závoj (moaré) Úprava připravených obrázků, fotografií Naskenuje fotografie ve správném rozlišení, uloží je ve vhodném formátu, opět je upraví Zvládá úpravy v počítači, otočení o jiný než pravý úhel, oříznutí do výběru, korekce barev a úrovní. Provádí retuše, odstranění červených očí

Použití skeneru, počítače

Přidává text, rámečky, vytvoří průhledný, animovaný obrázek Nafotí snímky různého žánru (krajina, portrét, pohyb, místnost) Dodržuje zásady kompozice a barevného ladění Ukládání grafických objektů Využívá různé formáty, kompresi mající vliv na velikost a kvalitu obrázku Užívá na fotografie ztrátově komprimovaný formát JPG, na texty, tlačítka, sejmuté obrazovky apod. další vhodné formáty Ztvárňuje bezztrátovou kompresí animované i průhledné objekty, používá formát GIF pro grafické prvky, vytvoří animovaný obrázek Získá hotový průhledný GIF obrázek, naskenuje


390

si ho, nafotí digitálním fotoaparátem nebo namaluje Digitální fotoaparát Rozezná snímání objektu automaticky i manuálně Ovládá, nastavení komprese, rozlišení, optického ZOOM Vybere správnou kompozici, pracuje s osvětlením venkovním i s bleskem Připojí fotoaparát k počítaci, kopíruje a maže data, formátuje paměť Provede výběr fotografií a připraví je k odeslání do sběrny Řadí, prohlíží, zobrazuje fotografie ve fotoaparátu s náhledy a lupou Provede editaci expozice, obrazových vad, redukci červených očí, retuš, definici průhlednosti, upraví jas, kontrast, barevnou sytost, barevné schéma obrázku, otočí ho, převrátí, ořízne Upraví fotografii, retuš - olejomalba, stará fotografie, kresba, převod na odstíny šedi, barevné efekty Vkládá paměťovou kartu, zná jiné druhy a kapacity karty, dovede ji rozšířit Pracuje s nabíjecím zdrojem, zná pojem přepólování, přebití


Program Zoner a FotoStar

391

Tisk obrázků Sleduje barvu a kompozici obrazu

Použití tiskárny

Převádí černobílý tisk do stupňů šedi, barevný tiskne úsporně Používá pro tisk fotografií na inkoustové fototiskárně speciální papíry s vysokým rozlišením Využívá rozlišení barevné věrnosti RGB-Red, Green, Blue a barevných inkoustů v režimu CMYK Cyan, Magenta, Yellow Seznámí se s hospodárným tiskem-užívání plného, úsporného a oboustranného tisku

392

Praktika z fyziky Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět praktika z fyziky se vyučuje dle učebního plánu jako volitelný předmět v 7. – 9. ročníku 1 hodinu týdně v odborné učebně. Vzdělávání v praktiku z fyziky je zaměřeno na:  aktivní, samostatnou a tvůrčí činnost žáků  měření fyzikálních veličin  pozorování vlastností fyzikálních jevů  pozorování vlastností látek  tvorbu přehledných záznamů o průběhu a výsledcích prováděných experimentů a měření  vyhodnocování jejich výsledků a vyvozování závěrů  rozvíjení logického a tvůrčího myšlení řešením problémových úloh  používání návodů užití výrobků a zařízení  využití jednoduchých strojů v praktickém životě  sestavování zajímavých elektrických zapojení  zkoumání podstaty činnosti elektrických zařízení  realizaci vlastních nápadů a námětů  čtení odborných textů přiměřené náročnosti  seznamování s historickými souvislostmi při objevování přírodních zákonitostí  zpracování referátů a diskuse  řešení hlavolamů V praktiku z fyziky  vedeme žáky ke kooperaci  během výuky klademe důraz i na vyhledávání informací z různých zdrojů ( tištěné, elektronické )  vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce  vedeme žáky, aby hledali různá řešení problému a svoje řešení si také dokázali obhájit a využívat je v běžném životě  individuálním přístupem k žákům zvyšujeme jejich šanci prožít úspěch  žáci pak mají možnost účastnit se různých soutěží a olympiád

393

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků v předmětu Praktika z fyziky Kompetence k učení Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zařazujeme do výuky činnostní učení  vedeme žáky ke kooperaci  zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků  vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce  využíváme sebekontrolu a sebehodnocení Tyto strategie žákům umožňují:  individuálně nebo ve skupinách opakovaně pozorovat fyzikální tělesa a fyzikální jevy  hovořit o pozorovaném, třídit a rozlišovat, vyvozovat závěry nebo domněnky o fyzikální podstatě pozorovaných jevů nebo o jejich průběhu  měřit fyzikální vlastnosti těles, zapisovat naměřené hodnoty do tabulek, uvažovat o správnosti a možnostech měření, porovnávat své výsledky se spolužáky, hodnotit své výsledky a závěry a dál je používat pro učení  vysvětlovat pozorované jevy vlastním způsobem, klást si otázky, hledat na ně odpovědi, hledat a řešit praktické problémy  prakticky poznávat a porozumět hlavním fyzikálním veličinám, naučit je určovat jejich základní jednotky  využívat dřívějších vědomostí a nechávat je, aby si uvědomovali, že mnohé poznatky, kterým se ve fyzice učí, znají již z nižších ročníků, ze života kolem sebe, z četby, z vlastních pozorování atd.  uvědomovat si, kterému učivu rozumí, co si dovedou ověřit samostatně, a aby to co chápou a umí, dovedli také předávat druhým Kompetence k řešení problémů Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému a svoje řešení si také dokázali obhájit  umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi  motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života  umožňujeme vlastní volbu pořadí vypracování úkolů Tyto strategie žákům umožňují:  samostatně měřit hodnoty fyzikálních veličin, připravovat si různé materiály a jednoduché pomůcky k pokusům

394

    

promýšlet a plánovat způsob provedení pokusu nebo zkusit navrhovat způsob řešení daného problému, jindy zase dovést experimentovat podle zadaného návodu využívat matematických prostředků k záznamům výsledků a průběhu pozorování vhodně pojmenovat problém, na který ve fyzice narazí vyhledávat informace vhodné k řešení problému ověřovat správnost řešení problému prakticky, osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových situací

Kompetence komunikativní Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  klademe důraz na týmovou práci  umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory, učíme je obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout názor druhého  žáci mají možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse)  vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů  ve výuce uplatňujeme brainstorming, simulace, hraní rolí Tyto strategie žákům umožňují:  vyjadřovat svoje názory, třeba ve formě domněnek k probíraným fyzikálním jevům  popisovat situace při experimentování, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, diskutovat se spolužáky, sledovat jejich závěry  porovnávat svoje výsledky pozorování se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat, poučit se od druhých, naslouchat upřesněním učitele  poznávat nové odborné názvy veličin, jejich jednotek a začít se o fyzikálních jevech postupně vyjadřovat odborně správně  rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů používat při zpracování svých závěrů z experimentování Kompetence pracovní Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům prezentovat výsledky vlastní práce ostatním spolužákům  vedeme žáky k řádnému plnění všech povinností a závazků  upřednostňujeme formu skupinové a individuální práce, projektovou činnost  vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při volbě povolání  výuku doplňujeme o exkurze

395

Tyto strategie žákům umožňují:  získávat zručnost při sestavování pokusů a uvážit výběr vhodných pomůcek  plnit povinnosti a dodržovat vymezená pravidla, učit se reagovat bez obav ze změny nebo neúspěchu  připravovat některé pomůcky v sešitech nebo sami doma  přemýšlet nad svou prací, rozhodovat se, využívat svých dosavadních znalostí a zkušeností Kompetence sociální a personální Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  do výuky zařazujeme práci v týmu  zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci  od žáků vyžadujeme rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu – dvojice, skupiny, třídy  využíváme diskuse a prezentace názorů žáků  výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) Tyto strategie žákům umožňují:  přispívat k diskusi o prováděném úkolu nebo o pozorovaném fyzikálním jevu ve své skupině i v kolektivu třídy  podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, žáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání druhých a k poskytování rady nebo pomoci druhému při společné práci  čerpat poučení z toho, co je pro ně připraveno, co se jim vypráví, co mají připraveno v učebních materiálech, a všímat si ve svém okolí toho, co s probíraným učivem souvisí nebo na co jsou ve škole upozorněni  vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům,k úspěšnému provádění pokusů a vyslovování názorů  Podporujeme sebedůvěru žáků a tím vytváříme předpoklady pro jejich zdravý sociální vývoj. Kompetence občanské Pro vytváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů  vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování řádu učebny  na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí  vedeme žáky ke sdílení svého názoru  podporujeme tvořivé nápady žáků

396

Tyto strategie žákům umožňují:  samostatně a zodpovědně se rozhodovat, uvědomovat si, které dovednosti již dříve ovládají, co ještě potřebují učinit a zjistit  získávat důvěru, že pokud budou k pokusování přistupovat zodpovědně,své úkoly dobře zvládnou  uvážit a říct, na co je třeba pamatovat, aby byla při pokusování zachována bezpečnost

397


PRAKTIKA Z FYZIKY 7. - 9.

Výstup předmětu             

změří délku tělesa posuvným popř. mikrometrickým měřidlem diskutuje o přesnosti měření při použití těchto měřidel používá různé metody měření obsahu, objemu, hmotnosti diskutuje o přesnosti měření určí experimentálně hustotu látek různými metodami změří hustotu kapalin pomocí hustoměru urči rychlost tělesa (okamžitou a průměrnou) u různých druhů těles (dopravních prostředků, živočichů atd) řeší úlohy s praktickými náměty určí pokusně výslednici dvou sil řeší problémové úlohy na skládání sil určí experimentálně těžiště stejnorodých i nestejnorodých těles sleduje souvislosti polohy těžiště tělesa a stability tělesa využívá poznatky v praxi

Učivo

Přesahy a vazby

MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN  délka

   

obsah, objem hmotnost hustota

TĚLESA V POHYBU  rychlost

SÍLY A JEJICH MOMENTY  skládání sil  těžiště tělesa

398

PT: ENV – Lidské aktivity a problémy život. prostředí Tem. okruh:Těžiště tělesa ( silniční doprava- rozložení

 

   

       

vysvětlí praktické a technické využití páky, kladky, šroubu, nakloněné roviny, převodů řeší problémové úlohy, hlavně konstrukčně technické

    

páka kladka šroub nakloněná rovina převody

ENERGIE A JEJÍ PŘEMĚNY  zákon zachování energie  účinnost stroje  tepelné motory (spalovací motory, pístové, vysvětlí činnost tepelných motorů a jejich tryskové, raketové, parní turbína) praktické využití zpracuje referát, např. na téma nepříznivý vliv tepelných motorů na životní prostředí a možnost zmenšování těchto vlivů řeší problémové úlohy, hlavně prakticky zaměřené

vysvětlí podtlak a přetlak v proudící kapalině objasní technické využití proudění kapalin, např. rozprašovač ověří pokusně souvislosti odporové síly a tvaru obtékaného tělesa vysvětlí praktické využití aerodynamického tvaru vysvětlí princip letu letadla zpracuje referát na téma význam letecké dopravy, její přednosti a nedostatky užívá poznatky o trojfázovém střídavém proudu při využití elektrické sítě v domě experimentálně ověří vedení el. proudu

nákladu – škody na komunikacích) PT:ENV - Lidské aktivity a problémy životního prostředí Tem. okruh: Páka, kladka, šroub, nakloněná rovina, převody ( stavebnictví – zdvihání těžkých těles)

PROUDĚNÍ TEKUTIN  proudění tekutin PT: ENV – Lidské aktivity a problémy život, prostředí doprava a životní prostředí Tem. okruh: Tepelné motory (nepříznivý vliv emisí na životní prostředí, možnost zmenšování těchto vlivů)

ELEKROMAGNETICKÉ JEVY  trojfázový střídavý proud  vedení el.proudu v kapalinách 399

  



         

v kapalinách vysvětlí princip, na kterém pracují galvanické články a akumulátory objasní elektrický obvod v autě a jeho hlavní součásti experimentálně určí vlastnosti různých polovodičových součástek při jejich zapojení do elektrického obvodu a jejich praktické využití zpracuje referát o využívání počítačů ve vědě, technologii i v běžném životě

 polovodiče  integrované obvody  počítače

NĚKTERÉ PROSTŘEDKY UŽÍVANÉ PRO VZNIK, PŘENOS, ZÁZNAM ČI REPRODUKCI OBRAZU pokusně objasní vlastnosti obrazů, jež  mikroskop vznikají v mikroskopu a dalekohledu  dalekohled dokáže popsat užití mikroskopu a dalekohledu v praxi popíše princip fotografického přístroje a  fotografický přístroj vznik i záznam obrazu v něm prokáže uživatelské zacházení s fotografickým přístrojem popíše princip vzniku negativu a pozitivu zvládne základní pravidla správné techniky fotografování objasní princip elektroakustických  mikrofon a reproduktor měničů, mikrofon a reproduktor využívá telefon v praxi  telefon vysvětlí princip rádiového vysílače a  rádiový vysílač a přijímač přijímače objasní princip televizního vysílání a  televizní vysílač a přijímač 400

televizního přijímače  

vysvětlí princip záznamu zvuku zpracuje referát o významu některého z výše uvedených prostředků



záznam zvuku

401

Praktika z přírodopisu Charakteristika volitelného předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět přírodovědná praktika si mohou zvolit žáci 7. – 9. ročníku a v učebním plánu je vymezen 1 hodinou týdně. Z praktických důvodů může být vyučován 2 hodiny jednou za dva týdny. Vyučovací předmět: - je zaměřen na komplexním rozšiřování a prohlubování vzdělávacího oboru Člověk a příroda - klade důraz na prožitkové poznávání přírody (přírodovědné vycházky, práce s přírodninami, vlastní badatelská práce) - je zaměřen na budování a rozvíjení pozitivního vztahu k přírodě a vytváření postojů, které jsou v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje Formy realizace předmětu: - přírodovědné vycházky - badatelská činnost - krátkodobé projekty - skupinová práce - prožitkové hry Předmět Praktika z přírodopisu úzce souvisí se všemi předměty vzdělávacího oboru Člověk a příroda a zejména s průřezovým tématem Environmentální výchova. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve volitelném předmětu Praktika z přírodopisu: I. II. -

Strategie směřující ke kompetenci k učení zařazujeme do výuky činnostní učení (práce s přírodninami sbírek i v terénu) vedeme žáky ke kooperaci (dílčími úkoly v rámci pozorování kompletujeme soubory poznatků) během výuky klademe důraz na práci s textem, vyhledávání informací z různých zdrojů (encyklopedie tištěné i elektronické) využíváme sebehodnocení žáků (míra sebevědomí a porovnání s ostatními) umožňujeme žákům pozorovat, experimentovat, vyvozovat závěry vedeme žáky k samostatnému organizování některých akcí mimo vyučování (výběr sponzoringu zvířete v ZOO, aktivity v rámci akcí souvisejících s přírodou) žáci mají možnost se zúčastnit soutěží a olympiád s průbežnou přípravou Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života (práce s živým materiálem) žákům nebráníme při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů

402

-

III. IV. V. VI. -

nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti (ekologické aktivity, výpočty, prognózy, geografická členění) Strategie směřující ke kompetenci komunikativní umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory, učíme je obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout názor druhého vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (možnost elektronického zpracování protokolů) ve výuce uplatňujeme brainstorming, simulace, hraní rolí Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování od žáků vyžadujeme rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí odpovědnosti za splnění úkolů – dvojice, skupiny, třídy výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace) Strategie směřující ke kompetenci občanské vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů žáky vedeme ke třídění odpadů na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí Strategie směřující ke kompetenci pracovní společně se žáky stanovujeme pravidla pracovních postupů při všech činnostech (z hlediska bezpečnosti a funkčnosti) upřednostňujeme formu skupinové a individuální práce, projektovou činnost vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci výuku doplňujeme o exkurze zapojujeme žáky do přípravy školních projektů (např. Den Země, Den se zvířecími mazlíčky, Projekt Voda) umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravě akcí pro ostatní spolužáky i pro veřejnost

403


Praktika z přírodopisu 7. – 9.

Výstup předmětu Žák: -se orientuje v základních ekologických pojmech (populace, diverzita, biom, ekosystém) - porovnává různé typy přizpůsobení různým životním podmínkám - rozlišuje přírodní a umělé ekosystémy, na příkladu lesa pochopí potravní řetězec - porovnává druhové bohatství jednotlivých pater - vysvětlí, proč listy opadávají a proč se zbarvují - vysvětlí pojem kultivace - uvádí příklady zásahů člověka do krajiny (kladné i záporné) - analyzuje tyto zásahy, hodnotí jejich význam a důsledky - vysvětlí pojem půdní reakce, dává do souvislostí pH a rostlinné druhy (např. květy hortenzie) - rozlišuje jednotlivé typy biomů a uvede příklad typických organismů - na konkrétním příkladě

Učivo

Přesahy a vazby

Základní ekologické pojmy

ENV – ekologie Př – druhy organismů

Biotické a biotické podmínky Ekosystém les Př – fotosyntéza Ch- barviva F – vlnová délka světla, foton Z- průmyslové oblasti Z- urbanizace EGS – světové ekologické problémy Ch – pH – změna půdní reakce ENV – problém změny pH v důsledku zpevňování cest nevhodným materiálem

Krajina přírodní / kulturní

Biomy – život v jednotlivých klimatických pásmech Mírný pás, typy ekosystémů

404

Z- klimatické pásy ENV- deštné pralesy a důsledky

ekosystému vysvětlí základní vztahy a zhodnotí důsledky narušení ekosystému - uvede příklad ohrožených druhů a posoudí důvod ohrožení, navrhne řešení - seznámí se s CHKO Český ráj a je schopen pohovořit o zajímavostech a významu CHKO

jejich ubývání EGS – problémy třetího světa, boj o vodu

Ekosystém louka Ohrožené druhy rostlin a živočichů Systém ochrany přírodního bohatství Národní parky, CHKO Český ráj Význam organizace UNESCO Zoologické zahrady – ano či ne

405

Z- Národní parky a chráněná území ČR EGS – světová organizace UNESCO

Praktika ze zeměpisu Charakteristika volitelného předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení  

    

Cílem tohoto předmětu je rozvíjet aktivní, samostatné a tvůrčí činnosti žáků. Žáci se naučí prakticky pracovat se základními geografickými pomůckami (plány, mapy, atlasy, grafy, statistickými údaji…) a interpretovat údaje z různých podkladů, literatury s geografickou tematikou, z cestovních průvodců, obrazových a audiovizuálních materiálů. Činnosti žáků budou zaměřeny na využití praxe, měření, pozorování a upevnění zeměpisných dovedností. Vzdělávací obsah tohoto volitelného předmětu bude průběžně upravován podle zájmu žáků, kteří si tento předmět zvolí. Volitelný předmět praktika ze zeměpisu je vyučován podle zájmů žáků v 7. – 9. ročníku. Předmět praktika ze zeměpisu se vyučuje v kmenových třídách, odborná učebna ve škole zatím není. Vyučovací předmět praktika ze zeměpisu má přírodovědný i společenský charakter.

Vzdělávání ve volitelném předmětu praktika ze zeměpis směřuje a vede k:  získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí  osvojování geografických objektů, jevů, pojmů  používání poznávacích metod  získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací  respektování přírodních hodnot a lidských výtvorů  podpoře ochrany životního prostředí  rozvoji trvalého zájmu o poznání vlastní země a regionů světa  rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování  aplikování geografických poznatků v praktickém životě Formy a metody práce:  frontální výuka s demonstračními pomůckami a obrazovým materiálem  skupinová práce s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu, buzoly, kompasu, glóbusu  zeměpisné vycházky a exkurze  samostatné pozorování  projekty Vyučovací volitelný předmět praktika ze zeměpisu úzce souvisí s předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:  zeměpis: obsah učiva 6. – 9. ročníku  chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, plyny v atmosféře ,…  přírodopis: krajinná sféra, ochrana přírody, …  fyzika: vesmír a Sluneční soustava, kompas,…

406

Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí:  matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy a diagramy, ….  ICT: zdroj informací a jejich zpracování  dějepis: kultura národů, historie regionů,… Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Praktika ze zeměpisu: Kompetence k učení Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zadáváme žákům motivační domácí úkoly, referáty a seminární práce  zadáváme žákům samostatné práce, které využívají vyhledávání, třídění a porovnávání informací  vyžadujeme prezentaci žákových úkolů  učíme žáky sebekontrole a sebehodnocení  využíváme žákových zkušeností a poznatků z jiných předmětů Tyto strategie žákům umožňují:  vybírat a třídit informace  využívat vhodné způsoby a metody pro efektivní učení  propojovat získané poznatky do širších celků, nalézat souvislosti  získané poznatky posuzovat, porovnávat, vyvozovat závěry  poznávat smysl a cíl učení Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  uplatňujeme prezentaci textů, obrazových materiálů, grafů, …  požadujeme, aby žáci komunikovali mezi sebou a učitelem podle předem stanovených pravidel  požadujeme, aby si žáci vzájemně naslouchali a respektovali názory jiných  využíváme týmovou práci Tyto strategie žákům umožňují:  formulovat a vyjadřovat své myšlenky souvisle a výstižně  učit se naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reagovat, učit se dialogu Kompetence k řešení problémů Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme obhajobu žákových názorů a výroků  učíme žáky práci s chybou  podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení zadaných úkolů  vytváříme pro žáky konkrétní úlohy z praxe

407

Tyto strategie žákům umožňují:  pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, možnostech řešení  učit se kriticky myslet, schopnosti obhajovat svá rozhodnutí

diskutovat

o

Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  zařazujeme do výuky týmovou práci, práci ve dvojici  vyžadujeme rozdělení úkolů a rolí ve skupině, vytvoření vzájemných pravidel, dohodnutých postupů a termínů  utváříme pocit zodpovědnosti za svá jednání  učíme ochotě pomoci a žádosti o pomoc  poskytujeme žákům možnost projevit své názory a myšlenky Tyto strategie žákům umožňují:  spolupracovat na základě vytvořených pravidel  upevňovat se spolužáky dobré mezilidské vztahy, pomáhat si  poskytnout pomoc a bez ostychu o pomoc požádat  učit se vzájemnému naslouchání  získat sebedůvěru Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  dodržujeme pravidla slušného chování a ohleduplnosti  snažíme se o pochopení práv a povinností v daných situacích  podporujeme vytváření žákových vlastních představ o dané situaci  podporujeme v žákovi ekologické cítění Tyto strategie žákům umožňují:  respektovat názory druhých  uvědomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu  rozhodovat se zodpovědně podle dané situace  chápat základní environmentální problémy, jednat v zájmu trvale udržitelného rozvoje Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení této klíčové kompetence využíváme zejména následující strategie:  umožňujeme žákům prezentovat své výsledky práce ostatním  vyžadujeme sebehodnocení i hodnocení práce ostatních spolužáků  podporujeme vyhledávání a využívání různých zdrojů informací  vyžadujeme dodržování pravidel bezpečného chování Tyto strategie žákům umožňují:  využívat získané zkušenosti a znalosti v praxi  vytvořit si zodpovědný přístup k zadaným úkolům  osvojit si pravidla bezpečného chování

408


Praktika ze zeměpisu 7.

Výstup předmětu 







Učivo

Ovládá základy praktické topografie a Praktický zeměpis  Orientace v krajině a základy topografie, orientace v terénu, aplikuje v praxi turistické značky praktické postupy při pozorování krajiny,  Činnost s atlasem a jízdními řády uplatňuje zásady bezpečného pohybu a  Základy prostorové snímací techniky – pobytu ve volné přírodě. fotografie, videosnímek Dovede pracovat s turistickou mapou místní krajiny, přepočítává vzdálenosti podle měřítka, určuje zeměpisné souřadnice daného místa, zorientuje mapu pomocí kompasu nebo buzoly, orientuje se v přírodě podle přírodních jevů. Seznamuje se s místní samosprávou, Zeměpis místní oblasti  Obec – sídlo, samospráva, místní region používá pojem sídlo, rozděluje sídla na  Místní krajina - geografická poloha, historie, vesnice a města, vyhledává informace o přírodní charakteristika, úroveň životného obcích podbořanského regionu, získané prostředí, hospodářská činnost informace třídí a prezentuje Vyhledává geografické informace o dané oblasti z dostupných materiálů (tabulek, grafů, atlasů, map, článků, internetu, odborné literatury). Vyhodnocuje a prezentuje své poznatky. Pracuje s jízdními řády, katalogy a průvodci, s internetem, fotoaparátem a kamerou. 409

Přesahy a vazby Z6-9 SVS, PrPř Praktická cvičení v přírodě Návštěva MěÚ Podbořany








Poznává, mapuje a popisuje památky místní oblasti. Vyhledává geografické informace z dostupných materiálů (tabulek, grafů, atlasů, map, článků), používá geografické pojmy. Vyhodnocuje a prezentuje své poznatky.

Učivo Místní oblast a její postavení v ČR  Kulturní význam místní krajiny (kulturní a technické památky, chráněná území přírody, sběratelství a dokumentace)

Přesahy a vazby Z6-9 Návštěva muzea (Podbořany, Žatec)

Návštěva zámeckého parku Praktický zeměpis v Krásném Dvoře Dovede pracovat s turistickou mapou  Základy topografie, orientace v přírodě místní krajiny, orientuje se podle SVS, PrPř světových stran, přepočítá vzdálenosti podle měřítka, pokusí se určit zeměpisné Praktická cvičení v přírodě souřadnice daného místa, zorientuje mapu pomocí kompasu nebo buzoly, orientuje se v přírodě podle přírodních jevů. Vyhledává geografické informace Zeměpis cestovního ruchu o podmínkách, rozmístění  Podmínky a předpoklady cestovního ruchu cestovního ruchu z dostupných  Rozmístění cestovního ruchu v ČR, v místním materiálů (tabulek, grafů, atlasů, regionu, Evropě a ve světě map, článků). Vyhodnocuje  Praktické činnosti s turistickými mapami, a prezentuje své poznatky. Pracuje průvodci, jízdními řády s jízdními řády, katalogy a průvodci,  Tvorba fotografií a videozáznamů turistických s internetem, fotoaparátem a kamerou. atraktivit místního regionu 410












Zhodnotí vliv hospodářství na životní prostředí. Uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí. Vyhledává geografické informace z dostupných materiálů (tabulek, grafů, atlasů, map, článků), používá geografické pojmy. Vyhodnocuje a prezentuje své poznatky. Uvádí příklady celosvětových problémů lidstva, lokalizuje jejich ohniska na mapách, tvoří referáty a jednoduché projekty. Ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu, aplikuje v praxi (terénu) praktické postupy při pozorování a hodnocení krajiny, uplatňuje zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě. Dovede pracovat s turistickou mapou

Učivo

Přesahy a vazby

Lidé a jejich činnosti na Zemi  Lidé na Zemi (lidé a příroda, využívání Z 6 - 9 přírodních zdrojů)  Světové hospodářství a vliv na ŽP SVS, PrPř  Globální problémy Praktická cvičení v přírodě Návštěva turisticky zajímavých lokalit Podbořanska – Kryry, Krásný Dvůr, Lubenec, Petrohrad, Vroutek, Rubín

Praktický zeměpis  Základy topografie, orientace v přírodě, hvězdná obloha  Krajina, mapa, plán, panoramatický náčrtek  Práce s topografickou mapou  Morseova abeceda, šifrování

411

   

místní krajiny, přepočítává vzdálenosti podle měřítka, určuje zeměpisné souřadnice daného místa, zorientuje mapu pomocí kompasu nebo buzoly, orientuje se v přírodě podle přírodních jevů. Tvoří jednouché plány a náčrty. Seznamuje se s základy Morseovy abecedy. Připravuje jednoduchou hru na šifrovanou pro mladší spolužáky. Vyhledává geografické informace o dané oblasti z dostupných materiálů (tabulek, grafů, atlasů, map, článků, internetu, odborné literatury). Vyhodnocuje a prezentuje své poznatky. Pracuje s jízdními řády, katalogy a průvodci, s internetem, fotoaparátem a kamerou.

Zeměpis místní oblasti  Tvorba jednoduchého projektu na dané téma z Podbořanska

412

Praktika z chemie Charakteristika volitelného předmětu: Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Praktika z chemie je zařazen jako volitelný předmět v 8. a 9. ročníku v hodinové dotaci jedna hodina týdně. Vyučuje se v odborné pracovně. Předmět vede žáka k uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě, rozvíjí dovednost objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Učí žáky rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Výuka směřuje k: - podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích - vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chemické jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů - získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými nebezpečnými látkami. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí v hodinách volitelného předmětu Praktika z chemie: Kompetence k učení:  vedeme žáky k práci s pojmy, termíny a znaky  učíme žáky nalézat souvislosti mezi získanými informacemi  zařazujeme experimenty Kompetence k řešení problémů:  vedeme žáky k tomu, aby hledali vhodný způsob řešení problému  vedeme žáky k tomu, aby aplikovali postup při řešení obdobného nebo nového problému Kompetence komunikativní:  zařazujeme skupinovou práci  vyžadujeme formulaci myšlenky v písemné i ústní podobě  vedeme žáky k využívání informačních a komunikačních prostředků  pracujeme s grafy, schématy Kompetence sociální a personální:  vedeme žáky k uvědomění si toho, že svojí činností přispívá k dosažení výsledku při skupinové práci  vedeme žáky k poskytování pomoci při práci 413

Kompetence občanská:  vedeme žáky k uvědomění si svých práv a plnění školních povinností  vyžadujeme respektování pravidel bezpečné práce s chemickými látkami nejen v chemické pracovně, ale i v běžném životě Kompetence pracovní:  vyžadujeme dodržování zásad bezpečného chování při práci  dbáme na to, aby žáci účinně využívali pomůcky a pracovní prostředky

414


Praktika z chemie 8. – 9.

Výstup předmětu

Učivo

Přesahy a vazby

Používá zásady bezpečné práce ve školní chemické učebně. Je schopen poskytnout a přivolat první pomoc.

Úvod do předmětu; vymezení předmětu; bezpečnost Př – biologie člověka práce.

Popíše historii chemie.

Historie chemie.

Ch – objevy v chemii

Vhodně využívá chemické laboratorní pomůcky. Školní chemické laboratorní pomůcky a chemické Vyrábí a využívá základní chemické sklo. sklo. Změří vybrané vlastnosti látek (teploto varu; teplotu tání; hustotu).

Vlastnosti vybraných látek.

F – fyzikální veličiny

Vybere a použije vhodné techniky k praktickému Směsi; oddělování složek směsí; složení roztoků. oddělení složek směsí. Voda. Experimentálně zjišťuje rozpustnost látek. Vzduch. Vypočítá náročnější úlohy na složení roztoků. Aktivně se zúčastní diskuze na dané téma.,,Jak lze předcházet znečišťování vody a vzduchu“. Dodržuje pracovní postupy při přípravě pokusu.

M – výpočty PT: OSV – hodnoty, postoje, praktická etika – osobní zodpovědnost za stav a čistotu vody a vzduchu

Popíše vlastnosti a použití důležitých prvků a dvouprvkových sloučenin. Zpracuje referát na využití různých prvků v průmyslu a praktickém životě. Experimentálně si ověří své znalosti o vybraných prvcích a sloučeninách.

Z – chemický průmysl

Chemické prvky. Dvouprvkové sloučeniny: oxidy, halogenidy, sulfidy.

415

Výstup předmětu Experimentálně stanoví a ověří vliv teploty, koncentrace a katalyzátorů na rychlost chemické reakce. Sestaví složitější chemickou rovnici a řeší složitější výpočtové úlohy.

Učivo Chemické reakce; faktory ovlivňující rychlost chemické reakce. Chemické rovnice.

416

Přesahy a vazby M – výpočty, trojčlenka

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků. Hodnocení žáků je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává průběžně po celý školní rok. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím které získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá. Hodnocení žáka vychází z posouzení dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Při hodnocení pedagog uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, při celkovém hodnocení přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka. Hodnocení nesmí být zaměřeno primárně na srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit i na individuální pokrok každého žáka, respektive na hodnocení naplnění předem stanovených požadavků. Součástí hodnocení žáka ve škole je též hodnocení jeho chování a projevu, což se odráží ve známce z chování. Celkově však hodnocení nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka. Pedagogové budou posilovat vnitřní motivaci žáků, která je podporována žákovým sebehodnocením. Velmi cenným nástrojem pro hodnocení práce žáků je žákovské „portfolio“. Jedná se o shromažďování materiálů různého druhu tak, aby dokumentovaly stav vědomostí a dovedností žáka, případně úroveň osvojení jednotlivých kompetencí ve vzdělávání. Materiály mají různou podobu a musí obsahovat doklady o tom, jak se žák vyrovnal s dovedností sebehodnocení své práce. Nutností je, aby žáci byli předem seznámeni s výukovými cíli, očekávanými výstupy pro daný ročník – specifikovanými pro hodnocené období. Na 1. stupni v 1. a 3. čtvrtletí třídní učitel/učitelka zapíše do žákovské knížky stručné slovní hodnocení žáka, na konci 2. pololetí bude žákovi spolu s vysvědčením předáno doplňující slovní hodnocení, které bude mít formu osobního dopisu třídního učitele/učitelky. Na 2. stupni v 1. a 3. čtvrtletí bude žákovi předáno stručné slovní hodnocení ze všech předmětů (včetně výchov). Doplňující slovní hodnocení pro žáky 2. stupně na konci školního roku a jeho forma je na zvážení každého třídního učitele i jednotlivých učitelů, je tedy dobrovolné. Cílem doplňujících slovních hodnocení je zejména motivovat žáky a povzbudit je do práce v dalším období a rodičům poskytnout více informací k průběhu a výsledku vzdělávání jejich dětí. Učitel sleduje úspěšnost žáků při plnění očekávaných výstupů a průběžně je vyhodnocuje, a to následujícím způsobem: „+“ (žák ovládá daný výstup) – hodnocen stupněm „výborný“, „chvalitebný“ „+/-“ (žák částečně zvládá daný výstup, je doporučeno dílčí zlepšení v dané oblasti) – hodnocen stupněm „dobrý“, „dostatečný“ „-“ (žák neovládá daný výstup) – hodnocen stupněm „nedostatečný“ „0“ (není možné z individuálních důvodů hodnotit míru osvojení daného výstupu)

417

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání 1. Hodnocení žáka je součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. V 1. pololetí vydá škola žákovi výpis z vysvědčení. 3. ZPŮSOBY HODNOCENÍ: Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí, - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

418

V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. 19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 25. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.

419

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí, - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Výklady a pravidla udělování výchovných opatření: a) veškerá výchovná opatření a pochvaly bezprostředně zaznamená třídní učitel do evidenčního listu žáka v evidenci Bakalářů s datem udělení a zdůvodněním a současně do katalogového listu žáka v tištěné podobě; b) v průběhu pololetí lze žákovi podle stupně závažnosti jeho prohřešku udělit pouze tato výchovná opatření: - napomenutí třídního učitele (dále jen NTU) - důtku třídního učitele (DTU) - důtku ředitele školy (DŘŠ); c) pokud se jedná o závažný přestupek proti ustanovení Školního řádu, nemusí učitel dodržet postupnou škálu kázeňských opatření; d) udělování NTU a DTU je zcela v kompetenci třídního učitele, udělení DTU třídní učitel neprodleně oznámí vedení školy; e) DŘŠ uděluje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele, případně jiného vyučujícího, po projednání v pedagogické radě; f) druh uděleného výchovného opatření je závislý jednak na stupni závažnosti prohřešku žáka a jednak na jeho případném opakování v průběhu pololetí; g) z hlediska výchovného dopadu na chování žáka se výchovné opatření žákovi uděluje bez zbytečného odkladu co nejdříve po spáchání prohřešku a jeho důkladném prošetření; h) prohřešky žáků typu - neomluvené hodiny, - podvod v žákovské knížce, - nepovolené opuštění školy, - opakované nevhodné chování ke spolužákům, - šikana nebo její projevy, - krádež, 420

- kouření v prostorách školy, školního areálu a při školních akcích, - nošení, držení, distribuce a zneužívání omamných psychotropních látek v areálu školy a při školních akcích,

a

- podvod vůči pedagogovi, - závažné úmyslné poškození zařízení školy, - vulgární vyjadřování k pracovníkům školy, - násilné chování ke spolužákům nebo pracovníkům školy, - porušení zákazu vypnutého telefonu při vyučování, - opakovaná ztráta žákovské knížky jsou považovány za závažné porušení školního řádu, třídní učitel je povinen je okamžitě hlásit řediteli školy a seznamovat ho s průběhem jejich vyšetřování a návrhem udělení výchovného opatření; i) snížené známky z chování slouží ke zhodnocení chování žáka v průběhu celého pololetí, jejich udělení se vždy projednává na závěrečné pololetní pedagogické radě; j) východiskem pro udělení snížené známky z chování jsou výchovná opatření udělená žákovi v průběhu pololetí, vždy se zohledňuje jejich dopad na chování žáka, závažnost jeho prohřešků, jejich případné opakování, žákovu dosavadní bezúhonnost atd. k) NEOMLUVENÉ HODINY Za neomluvené hodiny je žákovi uděleno výchovné opatření k posílení kázně takto: do 2 neomluvených hodin

napomenutí třídního učitele (NTU)

3 - 5 neomluvených hodin

důtka třídního učitele (DTU)

6 - 15 neomluvených hodin důtka ředitele školy (DŘŠ) 16 hodin

29

neomluvených

snížená známka z chování (uspokojivé)

30 a více neomluvených snížená známka z chování (neuspokojivé) hodin Opakované pozdní příchody na vyučování, které nejsou prokazatelně zapříčiněny dopravní situací či nepříznivými povětrnostními podmínkami, hodnotí třídní učitel jednou neomluvenou hodinou při součtu pěti pozdních příchodů. 2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, 421

- co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 3.1 Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. 2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia.

422

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

423

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní činnosti, praktika z přírodovědných předmětů. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku.

424

Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

425

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

426

3.2 Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 3.3 Zásady celkového hodnocení žáků na vysvědčení Vyjadřuje se stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace – viz bod č. 5 b) prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí c) neprospěl(a) – je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

427

d) nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí 4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně 3 – dobrý menší samostatnost v myšlení 4 – dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a poměrně přesné 2 – chvalitebný celkem výstižné 3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 428

4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 – chvalitebný učí se svědomitě 3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné Chování 1 – velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, - analýzou různých činností žáka, 429

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat celou hodinu (čtvrtletní písemné práce), informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje rovněž. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.09. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. Čtvrtletní písemné práce z českého jazyka a matematiky se archivují. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

430

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. 7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 7.1 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené. Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 7.2 Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, - žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

431

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu. Protože RVP ZV přináší nové aspekty vzdělávání, které ŠVP ZV musí naplňovat, je nutné rozšířit hodnocení o některé oblasti:  Hodnocení ústní prezentace  Hodnocení skupinové práce Kritéria pro hodnocení ústní prezentace Jednotlivá kritéria jsou hodnocena stupni 1 – 4: výborný, dobrý, slabý, nedostatečný. A. Žákovi se daří vzbudit a udržet pozornost posluchačů. B. Žák hovoří v celých větách, používá bohatých jazykových prostředků. C. Žákův projev není monotónní (vhodně užívá zvukových prostředků). D. Na žákovi nejsou patrné známky trémy. Kritéria pro hodnocení skupinové práce Podle uvedených kritérií hodnotí svou práci žák sám a následně ho hodnotí jeho spolupracovníci a učitel. Hodnocení provádějí na škále 1 – 4: téměř vždy, často, někdy, zřídka. A. Podíl na práci skupiny a) Bez zaváhání se účastnil diskuse ve skupině. b) Na práci skupiny se podílel odpovídající měrou.

432

c) Svou snahou ve skupině stále dominovat narušoval činnost ostatních, spolupráci ve skupině. d) Účastnil se skupinových aktivit. B. Držení se tématu e) Dával pozor, poslouchal, co bylo řečeno a uděláno. f) Svými poznámkami se snažil vracet členy skupiny zpět k tématu. g) Utíkal od tématu a měnil téma. h) Držel se tématu. C. Navrhování užitečných nápadů a myšlenek i) Přicházel s myšlenkami a nápady, které pomáhaly skupině v její práci. j) Přicházel s užitečnou kritikou a komentáři. k) Ovlivnil rozhodnutí skupiny a její plány. l) Přišel s užitečnými nápady. D. Uznání m) Vyjadřoval se pozitivním a povzbuzujícím způsobem o členech skupiny a jejich nápadech. n) Vyjadřoval ostatním uznání a pochvalu za jejich nápady. o) Vyjadřoval se znevažujícím nebo nepřátelským způsobem o členech skupiny. p) Vyjadřoval druhým uznání. E. Zapojování druhých q) Snažil se zapojit ostatní členy skupiny kladením otázek, dotazováním se na jejich názor a vybízením je ke spolupráci. r) Snažil se docílit, aby skupina spolupracovala a dosáhla konsensu. s) Vážně se zabýval nápady, se kterými přišli ostatní. t) Snažil se zapojit ostatní. F. Komunikace u) Mluvil jasně a srozumitelně. v) Vyjadřoval své myšlenky jasně a efektivně. w) Komunikoval jasně a srozumitelně. G. Celkový dojem x) Tato pracovní skupina mi pomohla zlepšit porozumění problému a způsobům jeho řešení lépe, než kdybych pracoval sám. y) Práce v této skupině byla velmi příjemnou zkušeností.

433

6.2 Autoevaluace školy Pro zefektivnění procesu vzdělávání musí škola věnovat velkou pozornost procesu autoevaluace vzdělávacího procesu jako celku. Proces jeho řízení bude úkolem vedení školy. Je nutné vymezit oblasti, cíle, kritéria, nástroje a časově rozvrhnout jednotlivé evaluační činnosti. Vlastní hodnocení školy bude prováděno v termínech, které budou v souladu s platnou legislativou. Oblasti autoevaluace  Program školy  Podmínky ke vzdělávání  Průběh vzdělávání  Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání  Výsledky vzdělávání žáků  Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků  Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Cíle a kritéria autoevaluace Hlavním cílem autoevaluace je zhodnocení stavu – tj. zjištění přinášející informace o tom, jak ŠVP ZV podporuje práci učitelů, jaké je prostředí, v němž se realizuje výuka apod. Tyto informace slouží jako zpětná vazba, prostřednictvím které jsou vyvozovány kroky vedoucí k zefektivnění procesu výuky, ke zkvalitnění ŠVP ZV, a především k utváření klíčových kompetencí žáků.

Oblasti autoevaluace Program školy Cíl: Zjistit, do jaké míry ŠVP ZV Duha je v souladu s RVP ZV, jak je naplňován a zda podmínky školy umožňují jeho realizaci. Kritéria:  soulad ŠVP s RVP  plnění školního vzdělávacího programu  relace mezi vzdělávacím programem a potřebami a podmínkami školy  soulad nabídky volitelných a nepovinných předmětů s představou žáků a rodičů  variabilita ŠVP Podmínky ke vzdělávání Cíl: Zhodnotit vliv personálních, materiálních, technických, hygienických podmínek na vzdělávání, kvalitu pracovního prostředí školy a efektivitu využívání finančních zdrojů Kritéria:  vliv personálních podmínek na kvalitu vzdělávání  tvorba a kvalita podmínek pro vzdělávání, pracovní i relaxační činnosti učitelů a žáků  funkčnost a estetická úroveň budov, učeben, společenských prostor… 434

   

kvalita podmínek pro jednání s rodiči a dalšími osobami ve škole vybavenost školy pro možnost účinně a moderně vyučovat - tzn. didaktická úroveň vybavení pomůckami, technikou, studijním materiálem… efektivita využívání finančních zdrojů pro další rozvoj školy zabezpečování nadstandardních zdrojů (mj. účast v projektech, grantech)

Průběh vzdělávání Cíl: Posoudit průběh vzdělávání se zřetelem k naplňování klíčových kompetencí žáků. Kritéria:  kvalita jednotlivých oblastí vzdělávání – tzn. příprava, zajištění, organizace, metody, formy, hodnocení, motivace, komunikace, klima Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání Cíl: Zjistit úroveň podpory školy žákům a celkové klima školy Kritéria:  kvalita činností výchovného poradce ve vztahu k potřebám školy, žáků a rodičů  přístup pracovníků školy, žáků a rodičů k potřebným informacím  poskytování potřebných informací zákonným zástupcům žáků  kvalita spolupráce rodičů se školou a využívání jejich námětů a připomínek  úroveň spolupráce školy s odbornými pracovišti – např. PPP, SPC, se zřizovatelem, se školskou radou  klima ve škole  existence pocitu sounáležitosti a hrdosti na školu Výsledky vzdělávání žáků Cíl: Zhodnotit výsledky vzdělávání, plnění očekávaných výstupů dle ŠVP ZV. Kritéria:  zvládání očekávaných výstupů  poměr neúspěšných – neprospívajících žáků k prospívajícím  podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  výsledky v testech  uplatnění žáků  výsledky žáků v soutěžích Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího pedagogických pracovníků Cíl: Zhodnotit úroveň řízení školy, kvalitu personální práce a DVPP.

vzdělávání

Kritéria: a) plánování řídících činností (koncepce, roční plán, plán DVPP, kontrol…) 435

b) efektivita organizace školy c) metodická podpora kvality výuky – personální rozvoj, DVPP, samostudium… d) systém vedení pedagogických pracovníků - především efektivita výsledků hospitací e) kontrolní systém f) dokument - koncepční záměr rozvoje školy g) dokument - školní řád Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Cíl: Posoudit úroveň výsledků práce školy. Kritéria: a) kvalita výsledků vzdělávání b) prezentace školy na veřejnosti c) organizace akcí školy – vystoupení, přehlídek, výstav… d) účast žáků na soutěžích, olympiádách e) dokument – výroční zpráva Nástroje autoevaluace Evaluační nástroje jsou nástroje, kterými škola provádí zisk informací (podkladů) k hodnocení. Volba evaluačních nástrojů je záležitostí školy. Podmínkou je, aby odpovídaly hodnoceným oblastem a vymezeným indikátorům. Současně musí nástroj zjišťovat, že zjišťovaná data jsou dostatečně validní, tzn. platná, že se skutečně měří to, co se měřit má a reliabilní, tzn. spolehlivá, jež se projevuje jako stálost výsledků evaluace vzhledem k času i hodnotiteli. Budeme využívat kvantitativní i kvalitativní evaluační metody, protože je nutná vyváženost mezi oběma typy. Výhodou kvantitativních metod, které měří hodnoty Kolik? Co? je jejich snadné statistické zpracování a zobecnitelnost. Nevýhodou je, že nezachycují změnu, vývoj jevu. Typickým zástupcem jsou testy. Kvalitativní metody měří hodnoty Proč? a Jak? Jaký je vývoj? Jsou postaveny na pozorování sledování jevů, na výzkumech a „volných sděleních“ v diskusích, v úvahách, filozofování apod. Nástroje autoevaluace využívané v naší škole:  testy  hospitace  pozorování, prohlídka  analýza (např. SWOT, dokumentů školy, produktů vzdělávání)  portfolia  dotazníky (pro žáky, učitele, rodiče)  projektová metoda (např. volný písemný projev)  workshopy  rozhovory  sociometrické šetření  skupinová diskuse  sebehodnocení vedení školy, učitelů, žáků 436

Časové rozvržení evaluačních činností Činnost 1. Zpracování strategie vlastního hodnocení školy (plán, organizační zabezpečení, realizace, zpracování výsledků a zprávy, prezentace a publikování) 2. Návrh struktury vlastního hodnocení školy

termín květen – srpen

3. Projednání struktury a metodiky VHŠ s pedagogickou radou

do konce září listopad

4. Rozdání listů a jiných pracovních materiálů hodnotitelům 5. Průběh vlastního hodnocení školy 6. Zpracování výsledků (ŘŠ nebo jím pověřená skupina) 7. Vypracování zprávy

srpen – září

prosinec duben květen

8. Projednání výsledků VHŠ v pedagogické radě

červen – září do 31. října

9. Využití zprávy o VHŠ (publikování, vyhodnocení, přijetí opatření)

listopad

10. Zpětná vazba (úprava koncepce, organizace školy, rozpočtu, listopad – kontroly…) prosinec

437

Seznam použitých zkratek PT – Průřezové téma OSV – Osobnostní a sociální výchova VDO – Výchova demokratického občana EGS – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech MKV – Multikulturní výchova ENV – Environmentální výchova MEDV – Mediální výchova Čj – Český jazyk a literatura Aj – Anglický jazyk Nj – Německý jazyk Rj – Ruský jazyk M – Matematika Inf – Informatika ČaS – Člověk a jeho svět VO – Výchova k občanství D – Dějepis F – Fyzika Ch – Chemie Př – Přírodopis Z – Zeměpis VZ – Výchova ke zdraví Hv – Hudební výchova Vv – Výtvarná výchova Tv – Tělesná výchova Pč – Pracovní činnosti CjNj – Další cizí jazyk – Nj CjRj – Další cizí jazyk – Rj KAj – Konverzace v anglickém jazyce KNj – Konverzace v německém jazyce CvČj – Cvičení z českého jazyka SVS – Společenskovědní seminář LS – Literární seminář PočG – Počítačová grafika PrPř – Praktika z přírodopisu PrCh – Praktika z chemie PrZ – Praktika ze zeměpisu PrF – Praktika z fyziky

438

OBSAH 1.

Identifikační údaje

2

2. 2. 1 2. 2 2. 3 2. 4 2. 5 2. 6

Charakteristika školy Úplnost a velikost školy Vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru Charakteristika žáků Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

3 3 4 4 5 5 5

3. 3. 1 3. 2 3. 3 3. 4 3. 5 4. 4. 1 4. 2

Charakteristika ŠVP Zaměření školy Výchovné a vzdělávací strategie Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Začlenění průřezových témat Učební plán Tabulace učebního plánu Poznámky k učebnímu plánu

5.

Učební osnovy Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Rozšiřující oblast

28 28 95 128 142 158 186 254 278 306 326

6. 6. 1 6. 2

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Autoevaluace školy

417 417 434

Seznam použitých zkratek

438

Dodatek

440

439

6 6 10 16 17 17 24 24 26

DODATEK ŠVP ZV Duha Do školního roku 2010/2011 bude výuka informatiky probíhat až od 6. ročníku, a proto je v tomto dodatku uvedena tabulka vymezující obsah učiva a očekávané výstupy pro žáky vzdělávané do školního roku 2010/2011.

440


Informatika 6.

Výstup předmětu               

zapíná a vypíná počítačovou stanici, přihlásí se a odhlásí ze sítě vysvětlí význam pojmu hardware a software orientuje se na klávesnici ovládá práci s myší, levá, pravá tlačítka, točítko je seznámen s hardwarovými pravidly pro údržbu najde základní ergonomická pravidla seznámí se s bezpečností PC učebny rozpozná základní funkce počítače ukládá, otevírá, zavírá, dokument zdůvodní softwarová pravidla napíše jednoduchý referát v základu je seznámen s textovými pravidly, kreslí obrázek definuje základní formáty textového a grafického editoru, rozezná zvukový a obrazový formát zpracuje jednoduchý dokument formátu doc a gif vytvoří složku, pojmenuje a přejmenuje ji

Učivo ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM        

základní pojmy části klávesnice myš klik, dvojklik, uchopení - tah popis počítače pojem informace jednoduchá údržba počítače zásady bezpečné práce práce s programy Malování, Word

Operační systém  základní funkce v počítači  formáty souborů  spojení nových technologií v procesu výuky základní úkony v Průzkumníku

441

Přesahy a vazby

  

zpracuje složitější dokument formátu doc VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE a gif  metody a nástroje vyhledávání informací vyhledá, rozliší neformátovaný dokument  využití dataprojektoru, DVD, interaktivní tabule zjistí multimediální zdroj dat, dokáže ho  formulace klíčových slov při vyhledávání spustit, manipuluje se sluchátky, reproduktory

popíše dataprojektor a interaktivní tabuli ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ používá text, obrázek, textový a grafický  další funkce textového a grafického editoru editor  prezentace informací  užívá tabulkový kalkulátor, vytvoří tabulku s daty  s pomocí učitele použije své znalosti pro jednoduchou prezentaci svých nápadů  kopíruje, vkládá grafické objekty dodržuje informační etiku  

442


Informatika 7.

Výstup předmětu

      

   

vytvoří samostatný výstupní dokument vyhledá multimediální zdroj dat, dokáže ho spustit bezpečně užívá Internetu pracuje s dataprojektorem, s interaktivní tabulí své požadavky dokáže formulovat konkrétně dovede využít e-mail, založí si e-mailovou schránku v rámci dostupných nástrojů diskutuje o vytvořené práci se spolužáky rozšiřuje dovednosti při práci s textem a obrázkem pochopí základní funkci textového a tabulkového kalkulátoru vytvoří tabulku s daty a graf zapíše do tabulky údaje a srovná je za pomoci učitele, formátuje krátký text, rozezná, základní matematické znaky

Učivo VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Metody a nástroje komunikace  posuzuje vzájemnou návaznost informací  využití dataprojektoru, DVD, interaktivní tabule  formulace požadavků při vyhledávání  ověřování vhodných zdrojů komunikace

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ Základní funkce textového a tabulkového editoru  tabulkový kalkulátor, vytváření tabulek, porovnávání dat, použití jednoduchých vzorců a funkcí

443

Přesahy a vazby

    

   

pozná základní prvky práce v grafickém editoru


seznámí se s použitím webových stránek, se základy jejich tvorby Prezentační software v základní úrovni vyhledá potřebné údaje,  prezentace informací uspořádá je, vytvoří jednoduchou  webové stránky prezentaci, předvede ji třídě kopíruje, vkládá grafické objekty zvolí si samostatně námět, zpracuje ho v zadaném formátu, využívá i jiné dostupné programy pro ztvárnění svých názorů chápe základní údaje o ochraně práv k duševnímu vlastnictví dodržuje informační etiku ochrana před malware, v základní úrovni nastaví antivirový program nemanipuluje s hardwarovými komponentami počítače a učebny

Ochrana práv  duševní vlastnictví  informační etika Ochrana počítače  škodlivost malware  antivirové programy

444


Informatika 8.

Výstup předmětu

         



chápe co je paměť, počítačová síť využívá program Explorer a okno složky, má přehled o svých datech, o sdílených složkách pracuje s dataprojektorem, interaktivní tabulí, fotoaparátem posuzuje závažnost informačních zdrojů ověřuje vhodnost komunikačních zdrojů vytvoří samostatný výstupní dokument vyhledá multimediální zdroj dat, dokáže ho spustit bezpečně užívá internetu rozšiřuje dovednosti při práci s textem a obrázkem zpracuje samostatnou práci s využitím Internetu a dostupných multimediálních zdrojů pochopí základní funkci textového a tabulkového kalkulátoru, rozezná

Učivo VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Metody a nástroje komunikace  průzkumník, práce s daty

      

využití dataprojektoru, DVD, interaktivní tabule, digitálního fotoaparátu zdroje komunikace informační zdroje ověřování věrohodnosti informací a informačních zdrojů posuzování závažnost a vzájemnou návaznost info.zdrojů Internet nástroje vývojové trendy

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ Základní funkce textového a tabulkového editoru  textový editor Word  tabulkový kalkulátor Excel, vytváření tabulek, 445

Přesahy a vazby

 

        

 

základní typy programové nabídky vytvoří náročnější strukturu tabulky, zapíše do ní údaje, samostatně je zformátuje rozeznává základní matematické znaky a vztahy mezi funkcemi, pracuje s grafem pracuje přehledně s kresbou využívá dostupné nástroje z nabídky provádí základní funkce s fotoaparátem, práci doplní o fotografii a naskenovanou předlohu v animátoru provede jednoduchou animaci seznámí se s použitím webových stránek, se základy jejich tvorby v základní úrovni vyhledá potřebné údaje, uspořádá je, vytvoří jednoduchou prezentaci, předvede ji třídě kopíruje, vkládá grafické objekty zvolí si samostatně námět, zpracuje ho v zadaném formátu, využívá i jiné dostupné programy pro ztvárnění svých názorů seznámí se s možnými nástroji používaných na webu chápe základní údaje o ochraně práv k duševnímu vlastnictví dodržuje informační etiku

porovnávání dat, použití jednoduchých vzorců a funkcí


Prezentační software  prezentace informací Power Point  webové stránky Front Page, Pozn.blok

Ochrana práv  duševní vlastnictví

446

 



447


Informatika 9.

Výstup předmětu             

Učivo

ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ rozděluje grafiku na vektorovou a Počítačová grafika rastrovou  rastrový a vektorový program snímá obrazovku, prohlíží, upraví,  program Malování, Zoner Callisto vytiskne obrázek pracuje přehledně s kresbou využívá dostupné nástroje z nabídky dovedně kombinuje různé techniky při vývoji kresby nastaví funkce fotoaparátu práci doplní o fotografii a naskenovanou předlohu v animátoru provede jednoduchou animaci, zvětší obraz, připraví pracovní plochu vytvoří jednoduchou vizitku, obal CD dodržuje zásady kompozice a barevného ladění Data a funkce textového a tabulkového editoru samostatně pracuje s daty na svém  správa dat Průzkumník uživatelském kontě, data vytváří, obnovuje pracuje v síti, zná rozmístnění svých dat

448

Přesahy a vazby

           

okno složky dovedně využívá, vyzná se v uspořádání sdílených složek ovládá práce ve stromové struktuře dat rozšiřuje dovednosti při práci v různých druzích zobrazení zpracuje samostatnou práci s využitím Internetu a dostupných multimediálních zdrojů pochopí základní funkci textového a tabulkového kalkulátoru, rozezná základní typy programové nabídky vytvoří náročnější strukturu tabulky, údaje, samostatně je zformátuje rozeznává vztahy mezi funkcemi, pracuje s grafem používá webové stránky, zná základy jejich tvorby v základní úrovni vyhledá potřebné údaje, uspořádá je, vytvoří jednoduchou prezentaci, předvede ji třídě kopíruje, vkládá grafické objekty zvolí si samostatně námět, zpracuje ho v zadaném formátu, využívá i jiné dostupné programy pro ztvárnění svých názorů seznámí se s možnými nástroji používaných na webu

  

textový editor Word tabulkový kalkulátor Excel, vytváření tabulek, porovnávání dat, používání jednoduchých vzorců a funkcí

Prezentace informací  Power Point  webové stránky Front Page, Pozn.blok

449

   

chápe základní údaje o ochraně práv k duševnímu vlastnictví dodržuje informační etiku

Ochrana práv  duševní vlastnictví  informační etika



450

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents