ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
„ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ“ ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY KŘEŠICE
Křešice 17.4.2013
Mgr. Lenka Špittová, ředitelka školy
-1-
OBSAH Identifikační údaje……………………………………………………………………………………………………. 3 I. ANOTACE………………………………………………………………………………………………………….. 4 Charakteristika školy………………………………………………………………………………………… 4 Charakteristika školního vzdělávacího programu…………………………………………………………4 II. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE……………………………………………………………………. 6 III. UČEBNÍ PLÁN……………………………………………………………………………………………………. 10 IV. VNITŘNÍ ŘÍZENÍ ŠKOLY……………………………………………………………………………………….. 12 V. DALŠÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VZDĚLÁVÁNÍ………………………………………………………………. 13 1. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty…………………………………………………………………… 13 2. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – - individuální péče o žáky……………………………………………………………………………….. 13 3. Zájmové a mimoškolní aktivity…………………………………………………………………………...19 VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY…………………………………………………………….. 19 VII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ………………………………………………………………………………….. 28 VIII. UČEBNÍ OSNOVY………………………………………………………………………………………………. 28 Vzdělávací oblasti, obory a jejich obsah v jednotlivých vyučovacích předmětech……………………. 33 1. Český jazyk................................................................................................................................... 30 2. Anglický jazyk…………………………………………………………………………………………….. 49 3. Matematika…………………………………………………..…………………………………………… 59 4. Prvouka……………………………………………………… ............................. ………………………………90 5. Přírodověda……………………………………………………………………………………………… 104 6. Vlastivěda……………………………………………………..…………………………………………. 112 7. Hudební výchova……………………………………………………………………………………….. 119 8. Výtvarná výchova ……………………………………………………………………………………….. 135 9. Pracovní činnosti ………………………………………………………………………………………… 150 10. Tělesná výchova ………………………………………………………………………………………… 159 11. Informatika………………………………………………….……………………………………………. 179 IX. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA……………………………………………………………………………………….. ……. 182 X. PROJEKTOVÉ DNY…………………………………………………………………………………………………. 195 XI. ŠKOLNÍ DRUŽINA………………………………………………………………………………………………. 197 XII. PŘÍLOHA – STANDARDY Anglický jazyk – první období Anglický jazyk – druhé období Český jazyk a literatura Matematika - ŠVP ZV - LMP
-2-
Název programu : ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Motivační název : Údaje o škole Název školy: Základní škola a Mateřská škola Křešice Adresa : Bezručova 141, 411 48 Křešice Kontakty : tel. : 416 786 144, 606 409 159 e-mail :
[email protected] Ředitel školy : Mgr. Lenka Špittová Koordinátor ŠVP : Mgr. Ivana Latislavová Právní forma : příspěvková organizace IČO : 75003635 Zřizovatel : Obec Křešice Adresa : Obecní úřad, Nádražní 84, 411 48 Křešice Tel. :416 786 536, 416 786 109 e-mail:
[email protected] [email protected] Zařazení do sítě škol : od 1.1.2003 IZO : 600081371
-3-
I. ANOTACE Charakteristika školy Škola sdružuje: ZÁKLADNÍ ŠKOLU
IZO
…102 305 765 … …
kapacita 75… žáků
ŠKOLNÍ DRUŽINU
IZO
…116 500 131… …
kapacita 45 … dětí
ŠKOLNÍ JÍDELNU
IZO
…102 753 431 … …
kapacita 136… počet stravovaných
MATEŘSKOU ŠKOLU
IZO
…107 566 141… …
kapacita 50 … dětí
-
malotřídní škola s 1. až 5. postupným ročníkem soustřeďuje žáky z pěti obcí venkovská škola u řeky Labe autobusová zastávka v blízkosti školy školní zahrada, tělocvična, poblíž fotbalové hřiště a les učebna výpočetní techniky, internet a e-mail školní družina školní jídelna - výdejna podmínky pro trávení volného času –kytarový a flétnový kroužek, venkovní sportovní hřiště servisní služby – dyslektická ambulantní poradna, logopedická péče
Charakteristika pedagogického sboru učitelé, vychovatelky, logoped, asistent pedagoga
-4-
Charakteristika školního vzdělávacího programu - naše škola zajistí svým žákům kvalitní základní všeobecné vzdělání orientované na životní praxi a na další studium - vzdělávací metody a prostředky směřují k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, zejména pak vedou žáky k samostatnosti, tvořivosti, přemýšlení, vzájemné toleranci a úctě, k rozvoji komunikačních dovedností a spolupráci, učí žáka, jak se učit - škola je komunitou, která podporuje fyzické a psychické zdraví - škola vytváří podmínky pro smysluplné využití volného času v zájmových aktivitách -
systém zájmových útvarů, možnost výběru podle zájmů, nadání, potřeb a budoucího zaměření moderní metody výuky integrace žáků s individuálními vzdělávacími potřebami projektové vyučování třídní schůzky, individuální konzultace během celého školního roku mimoškolní aktivity - exkurze, kulturní programy tělovýchovné aktivity a účast v soutěžích školská rada
-5-
II. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Klíčové kompetence Co představuje v životě školy a ve výuce 1. Kompetence k učení – umožnit žákům osvojit si Rozvoj postojů, dovedností a způsobů rozhodování metodami, které strategii učení a být motivován pro celoživotní učení umožňují přímou zkušenost Dostatek informačních zdrojů a učebních impulzů (nabídek) - knihovna, Internet, exkurze aj. Propojení informací se skutečným životem Práce s informacemi Samostatnost, organizace vlastní činnosti Vlastní úsudek, iniciativa, tvořivost, zodpovědnost Komunikační dovednosti, spolupráce, práce v týmu Poznávání vlastních možností Prezentace vlastních výsledků Tvořivost (práce na projektech) smysl vlastní práce účast na organizaci vzdělávání práce v motivujícím prostředí práce s přiměřeným učivem hodnocení formou zpětné vazby hodnocení za to, co žák zvládá, ne za to, co neumí výuka bez situací nerovnosti a ponížení atd. Stanovení dílčích cílů Zařazování metod, které podporují zvídavost
-6-
Využívání kladného hodnocení Dobré výsledky podporují motivaci Osobní příklad 2. Kompetence k řešení problémů –podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení Poznatky nejsou žákům předkládány v hotové podobě Uplatňování mezipředmětových vztahů problémů Objevování vzájemných vztahů a příčin přírodních, společenských a dalších jevů a dějů Přechod od frontálního vyučování k aktivizujícím metodám Praktická cvičení Uplatňování základních myšlenkových operací – srovnávání, třídění, analýza, syntéza, zobecňování, abstrakce Rozvíjení schopnosti logického uvažování Řešení problémů na základě kritického zhodnocení informací Podpora netradičních způsobů řešení
3. Kompetence komunikativní – vést žáky k všestranné účinné komunikaci
Prostor pro střetávání a komunikaci různými formami (ústně, písemně, výtvarnými prostředky, pomocí technických prostředků atd.) Dodržování etiky komunikace (věcnost, naslouchání, prostor pro různé názory, respektování originálních, nezdařených aj. názorů) základ pro hledání a objevování problémů základ spolupráce a společného prožívání předpoklad poznávání sebe a vztahů k jiným práce v týmu Učit chápat bohatství a složitost citového života, rozvíjet citovou otevřenost vůči podnětům z prostředí, ve kterém žijí Učit orientovat se ve vlastním citovém životě a v citových vztazích S pomocí dospělých řešit své citové vztahy
-7-
Učit otevřeně a kultivovaně projevovat své city Učit ohleduplnému a citlivému vztahu k lidem, k přírodě a ke kulturním a etickým hodnotám Vést k uvědomění citové nevyzrálosti v období dospívání
4. Kompetence sociální a personální – rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastních a druhých
jasná pravidla pro soužití ve škole - práva, povinnosti, sankce atmosféra demokracie a přátelství kooperativní učení, spolupráce ve výuce osobní odpovědnost za výsledky společné práce spolupráce učitelů a podíl na řízení školy spolupráce s rodiči a dalšími partnery čistota prostředí školy vhodné hygienické zázemí vhodné prostředí - účelnost, funkčnost, estetičnost, bezpečí - spoluúčast na jeho úpravě organizace denního režimu ve prospěch žáků (časová, obsahová) zdravý stravovací a pitný režim kompenzační a hygienické přestávky v učení pohybové relaxační přestávky, dostatečná nabídka pohybových aktivit pro každého (včetně víkendových a prázdninových zájezdů) škola bez kouře a drog důsledná prevence šikany a násilí vztahy ve škole - úcta, sounáležitost, uznání respektování individuálních rozdílů, motivační hodnocení
Učit se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnutí Demokracii a svobodu nezaměňovat za anarchii Nutnost dodržování mravních hodnot a slušného jednání Vhodnou formou prosazovat své zájmy
-8-
5. Kompetence občanské – připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti
Učit se argumentovat Chápat principy a fungování demokracie v osobním životě i ve škole a společnosti Otevřenost vůči spolužákům Solidarita s druhými Rozvíjení kritických postojů k negativním projevům ve škole i společnosti Integrace žáků vyžadujících speciální péči Podpora vstupu České republiky do Evropské unie Rozvíjení schopnosti empatie Multikulturní výchova – porozumění odlišnému způsobu života lidí z jiných kultur Vytváření podmínek pro adaptaci žáků z jiných kulturních prostředí Ohleduplnost vůči starým a nemocným lidem
6. Kompetence pracovní – pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci
Uplatňování sebehodnocení žáků. Osvojování základních pracovních dovedností a návyků Praktické exkurze Výběrem zájmových útvarů pomáhat žákům při profesní orientaci
-9-
Zájmové útvary - Dovedné ruce - Hip Hop - Bojové sporty - Hra na housle - Hra na kytaru K podpoře všestranného rozvoje žáků škola realizuje nabídku zájmových útvarů. Počet vybraných zájmových útvarů není omezen. V zájmových útvarech se setkávají žáci různých ročníků. Zájmové útvary provozuje ve spolupráci s rodiči. IV. VNITŘNÍ ŔÍZENÍ ŠKOLY Organizační členění 1. Ředitelství školy - ředitel školy 2. Ekonomický a administrativní úsek – 2 externí účetní (mzdová, hlavní ekonom) 3. Zaměstnanci školy: ředitel školy učitelé, asistenti pedagoga školnice, hospodářka kuchařky, údržbář, topič 4. další funkce: pokladník výchovný poradce školní metodik prevence logoped koordinátor ŠVP, ICT metodik ICT Ředitel školy jmenuje do výše uvedených funkcí pracovníky a stanovuje jim pracovní náplně.
- 10 -
1x týdně probíhá porada zaměstnanců školy, ze které se pořizuje písemný záznam. Pedagogická rada se schází před začátkem školního roku a každé čtvrtletí.
V. DALŠÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VZDĚLÁVÁNÍ 1. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Zástupci rodičů žáků tvoří část Školské rady. Rada se schází 2 x ročně za školní rok, popř. dle potřeby. Rada je vedením školy informována o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání, záměrech a dalším rozvoji. Rodiče se též vyjadřují k aktuálním problémům vzdělávání a výchovy dětí. Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, elektronické Skola Online.cz, na třídních schůzkách, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zák. zástupců). V téměř denním kontaktu jsme s naším zřizovatelem, Obcí Křešice, se kterým máme dobré vztahy a vzájemně se podporujeme. 2. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - individuální péče o žáky Škola poskytuje péči žákům se specifickými poruchami učení. Pro každého integrovaného žáka je na základě posudku pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálního centra vypracován (a pravidelně aktualizován) individuální vzdělávací plán. Nápravu poruch učení a konzultace pro rodiče poskytuje dyslektická asistentka – přímo ve škole je zřízena Dyslektická ambulantní poradna (DAP). Logopedickou nápravu provádí logopedická asistentka. Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a odborného pracoviště.
- 11 -
V rámci školy jde pak především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy. Výchovný poradce by měl být tím, kdo bude nejen rodičům, ale i vyučujícím k dispozici při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je nutné také zkvalitňování připravenosti pedagogických pracovníků. Velký význam pro úspěšné zvládnutí vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Každý učitel si ale musí uvědomit, že rodič je ten, kdo je s dítětem v každodenním kontaktu, má zkušenosti s jeho výchovou, nakonec rozhoduje. Zároveň je ovšem nutné, aby i rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku. Zásady komunikace učitele s rodičem: vytvoření klidné atmosféry
dostatek času pro rozhovor (vhodnost využití konzultačních hodin)
nejprve je nutno dítě pochválit, vyjádřit víru ve zlepšení
zpočátku pouze popsat (nehodnotit) jevy, situace, chování, příhody
uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodiči
ujasnit si pojmy s rodiči
uvádět konkrétní příklady a objasňovat svá stanoviska
rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat
nedávat dítěti „nálepky“
snažit se rodičům citlivě poradit, nabídnout jim pomoc
opakovat „pravidla hry“
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Vycházíme ze Směrnice MŠMT ČR č.j. 13 710/2001-24 k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení. O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálněpedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy (architektonické řešení, asistent, počet žáků ve třídě, zkušenosti a
- 12 -
vzdělání učitelského sboru, zabezpečení kompenzačními či edukačními pomůckami, odborná podpora, spolupráce s rodiči a tak dále) i místním specifikům (dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte a tak dále). Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je.
seznámíme všechny učitele s postižením dítěte a jeho specifiky
dohodneme se s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce
vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev a tolerancí
vypracujeme individuální vzdělávací program
seznámíme spolužáky s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá
ponecháváme dítěti v hodinách potřebné pomůcky
snažíme se zajistit přístup k odborné literatuře a kurzům vztahujícím se k handicapu dítěte
Zásady pro práci s dětmi s postižením: respektování zvláštností dítěte
včasnost (čím dříve je dítěti a rodičům poskytnuta speciální pomoc, tím je lepší výsledek práce)
vývojovost (důležité je „nepřeskakovat“ jednotlivé vývojové etapy)
optimální prostředí (jen při vhodné úpravě rodinného prostředí bude zajištěn dobrý rozvoj dítěte)
speciální pomůcky, metody a formy výchovné práce
všestrannost (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné)
soustavnost
- 13 -
Vzdělávání žáků zdravotním znevýhodněním Vycházíme z Metodického pokynu MŠMT ČR č.j. 13 711/2001-24 k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování a Směrnice MŠMT ČR č.j. 13 710/2001-24 k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení. V případě, že dítě má diagnostikovánu specifickou poruchu učení, snažíme se postupovat tak, abychom mu pomohli využít jeho skutečné vědomosti a dovednosti v souladu s rozumovým potenciálem nezatíženým obtížemi vyplývajícími z jeho poruchy.
seznámíme všechny učitele s poruchou dítěte a jejími specifiky
dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny pravidelných schůzek (zpravidla jednou měsíčně), v případě potřeby budou schůzky častější
vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení, možnosti úlev a tolerancí pro žáka
vypracujeme individuální vzdělávací program
seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení
v hodinách ponecháváme dítěti potřebné pomůcky
zajistíme na škole docházení dítěte do dyslektických kroužků za účelem provádění reedukace
Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků
chválit nejen výkon, ale i snahu
hodnotit je samotné a srovnávat jeho dílčí úspěchy či nedostatky s jeho vlastní osobou
pracovat s dítětem často, ale krátkodobě
při práci odstranit rušivé vlivy
snažit se navodit příjemnou, soustředěnou atmosféru při práci
- 14 -
snažit se najít něco, v čem je dítě úspěšné
pravidelná relaxace
Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru, poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě poruchy jejich dítěte. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích programů
skupinová nebo individuální péče
menší počet žáků ve třídě
specifické učebnice a pomůcky
odpovídající metody a formy práce
případná pomoc asistenta učitele
pravidelná spolupráce s rodinou
spolupráce s odborným pracovištěm
vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole
Vzdělávání mimořádně nadaných žáků Stejně jako je třeba pomáhat a radit dětem s handicapem, je nutné věnovat pozornost i žákům nadaným.
- 15 -
Nadaní žáci vyznačují: paměť a znalost
rychlost myšlení
zpracování problému
záměrné a dlouhodobé soustředění
pružnost
časná symbolická aktivita
dávají přednost společnosti starších dětí, samotě
vnímají souvislosti tam, kde je většina žáků nevidí
ostře vnímají pravidla a rozpory
poukazují na nesrovnalosti, odmítají se chovat korektně
Nadání dítěte se dá velmi výrazně ovlivnit, a to oběma směry. Záleží na škole, jak dokáže vyhovět vzdělávacím potřebám těchto žáků. Jde o změnu metod, forem i organizace výuky. Je vhodné spolupracovat při práci s nadanými žáky s ostatními kolegy i různými subjekty mimo školu (např. Společnost pro talent a nadání). Varianty vzdělávání nadaných: Urychlování (akcelerace) – rychlé vzdělávání v základní škole, časný přechod na navazující školy, přeskočení jedné nebo několika tříd
Obohacování normální výuky (enrichment) – rozšiřování, prohlubování učební látky, vyšší náročnost výuky
Přeskupování žáků – speciální třídy a školy, soustřeďování nadaných v rámci školy a třídy, účast na projektech, systém volitelných předmětů, pracovní společenství, spolupráce s různými institucemi
Kombinace těchto postupů
Pokyny pro práci s nadanými žáky: učitel by měl vědět, co žák umí a dát najevo, že to ví
- 16 -
poskytovat dostatečné množství podnětů
nabídka podpůrného materiálu (bohatý, variabilní, podnětný)
nenutit žáka opakovat základní učivo
umožnit účast na činnostech stimulujících další rozvoj
respektovat individuální učební tempo, umožnit rychlejší postup v učení
poskytnout jim určitou volnost v rozhodování, jak využijí ušetřený čas
pomoc najít nadaným žákům jim podobné vrstevníky
umožnit stanovování vlastních cílů a podílení se na hodnocení své práce
využít možnost odborné pomoci
3. Zájmové a mimoškolní aktivity účast v soutěžích projekty školní besídky plavecký výcvik pro nižší ročníky návštěvy divadel a výstav jarmarky
- 17 -
VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáka ve škole Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků postupuje škola v souladu s ustanoveními školského zákona. Pravidla a kritéria hodnocení výsledků vzdělávání žáků vymezuje podrobně řád školy. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. stupně na vysvědčení je vyjádřeno v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikací. Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy.Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. -
hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné.
Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Čl. I Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci 1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 3. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
- 18 -
4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 5. Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy. 6. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě. 7. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do přehledů klasifikace. Po projednání v pedagogické radě zapíše třídní učitel výsledky klasifikace do katalogových listů. 8. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : 8.1. soustavným diagnostickým pozorováním žáka, 8.2. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, 8.3. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy, 8.4. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, 8.5. analýzou různých činností žáka, 8.6. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, 8.7. rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 9. Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka.
- 19 -
Čl. II Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace) 1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. 2. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,… 3. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň svých kompetencí (vč. kompetencí sociálních). Čl. III Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 5. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
- 20 -
Čl. IV. Klasifikační řád Hodnocení žáků na vysvědčení Chování - Klasifikační stupně 1. (velmi dobré) Nevyvolává konflikty se spolužáky, aktivně se zúčastňuje vyučování, nenarušuje vyučování. Je-li ojediněle napomenut vždy na napomenutí pozitivně reaguje. Méně závažného přestupku se dopouští zcela ojediněle. 2. (uspokojivé) Žák se dopouští závažnějšího kázeňského přestupku, má problémy s dodržováním pravidel obecné lidské slušnosti a jednání. Opakovaně se dopouští drobných kázeňských přestupků. Často narušuje vyučovací hodinu jednáním nebo činnostmi, které se výukou nijak nesouvisí. Vyvolává konflikty se spolužáky. Na napomenutí reaguje až po opakovaném upozornění. 3. (neuspokojivé) Žák se dopouští velmi závažného činu, který zákon kvalifikuje jako trestný čin, nebo se opakovaně dopouští hrubých porušení škol. řádu. Nerespektuje pravidla obecné lidské slušnosti. Má konflikty se spolužáky i učiteli. Na napomenutí, důtku TU nebo ŘŠ nereaguje. Při výsledném hodnocení chování žáka na vysvědčení nemusí při snížení známky z chování nutně předcházet udělení opatření k posílení kázně (napomenutí TU, důtka TU, důtka ŘŠ). Snížení známky z chování není trestem (výchovným opatřením) známka z chování je hodnocením žákova chování. Žákovi může být snížena známka z chování i za prohřešky v chování na veřejnosti tedy mimo školu a mimo vyučování, protože škola tak jedná v souladu se svou povinností vychovávat žáka - občana pro řádný život v lidském společenství. Chování každého občana i dítěte na veřejnosti není jeho soukromou věcí. Známku z chování navrhuje většinou třídní učitel (po projednání s ostatními učiteli) ped. rada se k návrhu vyjádří většinovým postojem, konečné rozhodnutí má ředitel školy.
- 21 -
(1)
Výsledky vzdělávání a stupně prospěchu
(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: (3) Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované učivo uceleně, přesně a úplně. Samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. V jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v osvojení požadovaných poznatků mezery. Při vykonávání požadovaných činností se projevují nedostatky. Nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. (4) Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. Při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky. V grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. (5) Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost
- 22 -
vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. (6) Pro výslednou klasifikaci získává učitel podklady průběžným soustavným pozorováním žáka, jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi). Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace (u písemných zkoušek do 14 dnů) a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených jevů, výkonů a výtvorů. Učitel rozvrhne kontrolní písemné práce rovnoměrně na celý rok tak, aby se nadměrně nehromadily na období před výslednou klasifikací. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka. Veškeré známky (hodnocení), které učitel zahrne do výsledné klasifikace na vysvědčení, musí být žákovi průběžně zapisovány do žákovské knížky a do sešitů, se kterými se zákonný zástupce může seznámit na pravidelných třídních schůzkách. Výslednou klasifikaci určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Klasifikační stupeň se neurčuje na základě aritmetického průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně postupuje učitel objektivně a nesmí podléhat žádnému vnějšímu ani subjektivnímu vlivu. Zákonného zástupce žáka informuje učitel o chování a prospěchu, v případě mimořádného zhoršení tak učiní bezprostředně a prokazatelným způsobem. Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- 23 -
a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a).
Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,50 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e), b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.
- 24 -
Výchovná opatření Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. (7) (14) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. (15) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy . Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Komisionální přezkoušení (8) (16) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (17) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
- 25 -
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (18) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. (19) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (20) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (21) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Ve všech ročnících školy mohou rodiče žáků s prokazatelnými vývojovými poruchami učení, požádat ředitele školy o slovní hodnocení v předmětech - český jazyk, cizí jazyk, (matematika). Žádost musí být doložena vyšetřením a doporučením (ne starším než 2 roky) z pedagogicko - psychologické poradny. ll VII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Nedílnou součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ZŠ Křešice je roční plán práce školy zpracovaný k datu zahájení nového školního roku, který aktualizuje a upřesňuje text ŠVP ZV pro daný školní rok. Změny v ŠVP ZV lze provádět na základě závěrů autoevaluace a evaluace školy nebo na základě návrhů pedagogů školy, školské rady po ukončení školního roku.
- 26 -
ZŠ KŘEŠICE Výstupy žáka ZŠ Křešice
Projekt
Seznamuje se s přírodou v okolí školy Vytváří si pozitivní vztah k přírodě Dokáže se orientovat v terénu Je schopen reagovat za mimořádných situací a při ohrožení
Cvičení v přírodě, les
Dokáže popsat a orientovat se ve svém městě Přiměřeně svému věku zná důležité instituce a úřady a chápe jejich funkci zná významné památky města Seznamuje se s historií a tradicemi našeho národa Zná lidové zvyky spojené s jednotlivými svátky Umí vyrobit přiměřeně svému věku různé předměty typické pro jednotlivé tradice
1. STUPEŇ
PROJEKTY
1. – 5. ROČNÍK
Mezipředmětové vztahy Tělesná výchova, prvouka, vlastivěda
Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiál atd. Vycházka do okolí školy, plnění úkolů ve vztahu k přírodě
Naše obec – náš domov
Prvouka, vlastivěda
Návštěva různých institucí na úrovni obce Beseda s představiteli institucí
Vánoce
Výtvarná výchova, pracovní činnosti, český jazyk, hudební v.
Spolupráce mladších žáků s žáky vyšších ročníků, žáci vytvářejí různé tradiční výrobky. Výstavky výrobků, příprava vystoupení, návštěvy kulturních představení a výstav.
Velikonoce
- 27 -
Pozn.
XI. ŠKOLNÍ DRUŽINA
Základní škola Křešice, okres Litoměřice Bezručova 141, 411 48 Křešice _________________________________________________________________________________
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY
- 28 -
OBSAH: strana Úvod 1. 2.
3.
Obsah Charakteristika školní družiny 2.1. Materiální podmínky 2.2. Ekonomické podmínky 2.3. Personální podmínky 2.4. Bezpečnost a hygiena 2.5. Psychosociální podmínky Organizace činnosti školní družiny 3.1. Podmínky přijetí, průběhu a ukončení vzdělávání ve ŠD 3.2. Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzděl. potřebami a žáků nadaných 3.3. Spolupráce s rodiči a s veřejností
SWOT analýza Vzdělávání ve ŠD 5.1. Časový plán 5.2. Formy vzdělávání 5.3. Metody vzdělávání 5.4. Cíle výchovně – vzdělávací práce 5.5. Klíčové kompetence 6. Vzdělávací program ŠD 6.1. Místo, kde žijeme 6.2. Lidé kolem nás 6.3. Lidé a čas 6.4. Rozmanitost přírody 6.5. Člověk a jeho zdraví 7. Evaluační plán 4. 5.
1 2 2 2 2 2 2 3 3 4 4 4 5 5 6 6 6 7 8 8 9 10 11 12 13
____________________________________________________________________________________________________________________________________________ Platnost dokumentu: od ŠVP ŠD byl schválen školskou radou: dne pedagogickou radou: dne SRPDŠ: 25. 4. 2012 Vypracovala: V Křešicích, dne
- 29 -
___________________________________ Mgr. Lenka Špittová, ředitelka školy 2. CHARAKTERISTIKA ŠD ŠKOLNÍ DRUŽINA JE SOUČÁSTÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY. SE ŠKOLOU ÚZCE SPOLUPRACUJEME, TAKŽE VYUŽÍVÁME VŠECHNY JEJÍ PROSTORY. NAŠE ČINNOSTI SE VZÁJEMNĚ PROLÍNAJÍ. HLAVNÍM POSLÁNÍM JE ZABEZPEČENÍ ZÁJMOVÉ ČINNOSTI, ODPOČINKU A REKREACE DĚTÍ, ČÁSTEČNĚ TAKÉ DOHLED NAD DĚTMI. ŠD VYPLŇUJE VOLNÝ ČAS DĚTÍ FORMOU RŮZNÝCH AKTIVIT A ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ. FORMOU HRY ZÍSKÁVAJÍ NOVÉ VĚDOMOSTI A POZNATKY. ŠD NENÍ POKRAČOVÁNÍM ŠKOLNÍHO VYUČOVÁNÍ.
2.1. Materiální podmínky Vybavení ŠD je přizpůsobeno pro potřeby mimoškolních aktivit, část místnosti, která je opatřena kobercem, slouží k odpočinkové činnosti a k pracovní části využíváme stoly se židličkami. Někdy využíváme i prostory školní zahrady, kde máme zahradní nábytek.ŠD je vybavena hračkami, stolními a společenskými hrami, knihami, didaktickým materiálem a pomůckami pro výchovně vzdělávací činnosti. Ke své práci využívá vybavení školy, audio a video přístroje, počítače, elektronické klávesy. Snažíme se hry, hračky a spotřební materiál každoročně obnovovat, hlavně díky sponzorským darům. Pro pobyt venku máme k dispozici školní zahradu, při nepřízni počasí využíváme prostory tělocvičny k pohybové aktivitě. 2.2. Ekonomické podmínky Úhrada poplatku za pobyt ve školní družině je vybírána ve dvou splátkách. Výše poplatku je uvedena ve Vnitřním řádu školní družiny. 2.3. Personální podmínky Vychovatelka ŠD má odpovídající pedagogické vzdělání. Zajímá se o další sebevzdělávání. Zúčastňuje se seminářů, sebevzdělává se odbornou literaturou. Využívá samostudium k vlastnímu rozvoji pedagogické činnosti pro ŠD. Každoročně se podílí na přípravě školních akcí (mikulášská besídka, vánoční besídka, karneval, výlety atd.). V případě onemocnění je vychovatelka schopna zajistit potřebné zastoupení. Velice úzce spolupracuje s učiteli a vede žáky ke vztahu ke své obci. 2.4. Bezpečnost a hygiena Na začátku školního roku jsou žáci poučeni o bezpečnosti a společenských normách v ŠD, ZŠ, ŠJ, vnitřních řádech jednotlivých učeben, na školním hřišti, při společných vycházkách a akcích. O poučení je veden záznam v Přehledu výchovně vzdělávací práce. V případě úrazu jsou žáci poučeni o prevenci bezpečnosti. Lékárnička pro 1. pomoc je ve sborovně a na chodbě v přízemí a je přístupna k ošetření v dopoledních i odpoledních hodinách, telefonní čísla rodičů v případě úrazu jsou uvedena v Zápisních lístcích a v Přehledu VVP. Vychovatelka byla proškolena v základech 1. pomoci a je seznámena se zdravotním stavem žáků. V jednom oddělení je zapsáno maximálně 30 dětí, přítomných však nesmí přesáhnout počet 25 žáků. Oddělení je vybaveno umyvadlem, odpovídajícím zářivkovým osvětlením, podlahy jsou pokryty PVC, částečně kobercem, místnost je pravidelně větrána. Stravování a pitný režim jsou zajišťovány školní jídelnou. Pití na odpolední ŠD si žáci přináší sami. 2.5. Psychosociální podmínky Vychovatelka respektuje vývojové a individuální potřeby žáků. Snaží se o navození příjemné a přátelské atmosféry a vytváří příznivé sociální klima. Žáci jsou vedeni ke vzájemné úctě, toleranci a pochopení. Nově příchozím žákům pomáhá se začleněním do kolektivu a do činností ŠD. Zároveň nenásilnou formou ovlivňuje vztahy mezi žáky (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů).
- 30 -
3. ORGANIZACE ČINNOSTI ŠKOLNÍ DRUŽINY Družina poskytuje zájmové vzdělávání žákům Základní školy v Křešicích, především žákům přihlášeným k pravidelné denní docházce. Činnost ŠD je určena žákům 1.-5. ročníku. Činností ŠD se mohou účastnit i žáci, kteří nejsou přijati k pravidelné denní docházce. O přijetí žáků do ŠD se rozhoduje na základě vyplněného Zápisního lístku, na kterém zákonní zástupci uvedou rozsah docházky a způsob odchodu žáka ze ŠD. Odchody žáků ze školní družiny je závislý na Zápisním lístku, popř. je žák předán osobám určeným zákonnými zástupci žáka. ŠD vykonává svou činnost ve dnech školního vyučování, výjimečně i v době prázdnin. Přihlášení žáci se zařazují do oddělení. Jedno oddělení se naplňuje nejvýše do počtu 30 žáků. Denně přítomných nesmí přesáhnout počet 25 žáků. Zájmové vzdělávání je poskytováno zpravidla za úplatu. Splatnost úplaty stanoví ředitel školy. Úplata může být snížena nebo prominuta podle vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání v platném znění a podle ustanovení školského zákona č. 561/2004 Sb. v pl. z. Ředitel školy stanoví ve Vnitřním řádu ŠD pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání způsob evidence účastníků. Organizace, provozní doba a výše poplatku za pobyt ve ŠD je součástí Vnitřního řádu ŠD.
3.1.
Podmínky přijetí, průběhu a ukončení vzdělávání ve ŠD
ŠD je určena pro žáky I. Stupně, tj. 1.-5.ročníku. Přihlášení žáků – zákonní zástupci vyplní Zápisní lístek, kde jsou uvedené důležité údaje o dítěti. Dočasné umístění žáků – pobyt ve školní družině mohou využít žáci čekající na zájmový kroužek nebo na logopedickou a dyslektickou ambulantní poradnu, dojíždějící žáci ( ráno do7.55 hod., po vyučování do 14.00 hod.). Průběh vzdělávání – vychovatelka si přebírá žáky 1.a2. ročníku u jejich třídy, žáky starších ročníků předávají vychovatelce třídní učitelé u ŠD. Žáci odcházejí ze ŠD podle údajů na Zápisním lístku, v případě změn na základě písemné žádosti od zákonných zástupců (ve výjimečných případech). Odhlášení – písemnou formou.
- 31 -
Vyloučení – ředitel školy může rozhodnout o vyloučení žáka ze ŠD, pokud žák soustavně porušuje kázeň a pořádek, ohrožuje zdraví a bezpečnost ostatních nebo z jiných závažných důvodů. O ukončení zájmového vzdělávání se nevydává žádný doklad. 3.2.
Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
Vychovatelka úzce spolupracuje se školou, a to především při primární identifikaci žáků a při stanovování vhodných forem integrace a forem práce. U žáků se zdravotním znevýhodněním je zohledňováno přiměřené zatížení v případě pohybových aktivit a vycházek. Třídní učitel a zákonní zástupci informují vychovatelku o všech změnách zdravotního stavu dítěte. ŠD mohou navštěvovat i žáci sociálně znevýhodnění i žáci nadaní. Vychovatelka se věnuje žákům individuálně, spolupracuje se zákonnými zástupci žáka a s třídními učiteli, vytváří pro žáky vhodné prostředí pro zařazení do kolektivu.
3.3.
Spolupráce s rodiči a s veřejností
Snažíme se, aby mezi rodiči a vychovatelkou panovala oboustranná důvěra, vstřícnost a ochota spolupracovat. Rodiče jsou informovány ústní i písemnou formou.
4.
SWOT ANALÝZA
Silné stránky: - využíváme své vlastní prostory, ostatní oddělení využívají zadní části tříd, které jsou opatřeny kobercem - k dispozici máme veškeré prostory školy a školní zahrady, využíváme prostory počítačové učebny - máme možnost využívat nově vytvořené sportoviště i dvě dětská hřiště vybavená průlezkami, houpačkami a kolotoči v obci - schopnost a ochota týmu vychovatelek k tvořivosti - proškolování pedagogů - spolupráce s pedagogickým sborem - dostupná nabídka pravidelných zájmových i nepravidelných jednorázových aktivit - osobitý přístup vychovatelky k žákům - individuální práce s žáky Slabé stránky: - nedostatek finančních prostředků k lepšímu vybavení ŠD
- 32 -
Příležitosti :
- spolupráce s širší veřejností obce - prezentace výrobků v rámci výstav - vystoupení pro veřejnost - účast na akcích školy - uplatnění dobrých tradic ŠD - účast v soutěžích a organizace různých mimoškolních aktivit
Rizika:
- nekázeň, agresivita žáků - zaměňování školní družiny za sociální zařízení - hlučnost
5. VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ 5.1.
Časový plán
Vzdělávací program ŠD je sestaven na dobu jednoho vzdělávacího cyklu. Obsahuje výběr různých činností, ze kterých bude vychovatelka volit podle aktuálního složení žáků v oddělení.
5.2.
Formy vzdělávání
Pravidelná činnost
je dána týdenní skladbou zaměstnání a představuje zejména organizované aktivity zájmového charakteru, do nich zahrnujeme i práci vlastních zájmových útvarů, které naše škola nabízí, patří sem zájmové činnosti / výtvarně, pracovně, esteticko- výchovná, přírodovědná, společensko- vědní, pracovně- techn., hudebně- pohybová, vlastivědná ZČ aj./
Příležitostné akce
nejsou zahrnuty do standardní týdenní skladby zaměstnání, tyto akce obvykle pořádáme za spolupráce se školou a někdy jsou určeny rodičům i širší veřejnosti
Spontánní aktivity
zahrnují každodenní individuální klidové činnosti při ranním pobytu, po obědě, při pobytu venku nebo při sloučení oddělení
- 33 -
Odpočinkové činnosti
rekreační činnosti, probíhají nejen ve smyslu klidových činností, ale i jako aktivní odpočinek, který bude kompenzovat jednostrannou zátěž během vyučování
Příprava na vyučování
nespočívá jen ve vypracovávání domácích úkolů po dohodě, ale do ní i didaktické hry, práci na PC, tematické vycházky a další činnosti, jimiž upevňujeme a rozšiřujeme poznatky získané ve škole
5.3.
Metody vzdělávání
Výklad, doplňování textů, frontální výuka, vyprávění, dramatizace, kolektivní práce, besedy, práce s knihami , Projekty, exkurze, výlety, besídky, výukové programy na PC, praktické dovednosti, videoprojekce, kulturní akce, sportovní a vědomostní soutěže, kvízy, rébusy, výchovněvzdělávací akce, pracovní a výtvarné činnosti, experimenty, pobyty v přírodě a jiné aktivity. 5.4.
Cíle výchovně – vzdělávací práce -
5.5.
Upevňovat základní hygienické a zdvořilostní návyky, vést žáky ke správné životosprávě. Podporovat u žáků citlivé vztahy k lidem, přírodě a učit je ochraně svého zdraví. Vést je k otevřené komunikaci, rozvíjet schopnost spolupráce a respektování druhého. Prostřednictvím hry vést žáky k vlastní tvořivosti a rozvíjet u nich fantazii. Vést žáky k uvědomění si svého místa mezi lidmi, plnění role školáka a povinností s tím spojených. Naučit žáky všímat si svého okolí, orientovat se v něm. Respektovat individuální schopnosti a dovednosti žáků. Rozvíjet řečové a komunikativní schopnosti. Vychovávat k smysluplnému využívání volného času a vybavovat žáky dostatkem námětů pro jeho naplňovaní. Navozovat a motivovat různorodé činnosti a dbát na emotivní působení. Zařazovat hry, které působí jako prevence proti sociálně patologickým jevům. Posilovat schopnost nepodléhat cizím negativním vlivům. Rozlišovat správná a chybná řešení při každodenním dění. Klíčové kompetence
-
1. Kompetence k učení žák pozoruje, zkoumá, objevuje a všímá si souvislostí učí se záměrně i spontánně, klade si otázky, hledá odpovědi zkušenosti uplatňuje v praktických situacích v rámci sebevzdělávání samostatně čte a třídí informace zvládne kriticky zhodnotit výsledky své práce a má prostor pro vlastní sebehodnocení
- 34 -
-
samostatně pozoruje a experimentuje poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení
-
2. Kompetence k řešení problému žák si všímá dění kolem sebe, snaží se řešit situaci při řešení situace používá logické a matematické postupy dokončuje započaté činnosti, žák pochopí, že neřešit problém nevede k cíli vychovatel učí žáky obhájit svá rozhodnutí a uvědomovat si jejich zodpovědnost
-
3. Kompetence komunikativní vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro komunikaci se světem vychovatel klade důraz na vhodnou verbální i neverbální komunikaci žáků mezi sebou i s dospělými osobami
-
4. Kompetence sociální a interpersonální aktivně se podílí na společné práci v týmu vnímá citlivé vztahy k lidem a k prostředí, kterého obklopuje přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá ovládá a řídí svoje chování a jednání tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
-
5. Kompetence občanské žák se chová zodpovědně na všech akcích, dbá na zdraví své i ostatních, přistupuje aktivně k odstraňování záporných jevů ve ŠD respektuje přesvědčení druhých lidí uvědomuje si svá práva a práva ostatních vnímá agresivitu, šikanu a dovede se jim bránit váží si tradic a kulturního dědictví podílí se na rozvoji kvalitního životního prostředí
-
6. Kompetence k trávení volného času žák účelně tráví volný čas umí si vybrat činnosti podle svých zájmů dokáže odmítnout nevhodnou nabídku trávení volného času vychovatel vytváří žákům prostor pro kreativitu žák rozvíjí své zájmy v organizovaných skupinách i při individuálních činnostech
- 35 -
6. VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY 6.1. Místo, kde žijeme Tematický okruh
Popis činnosti
Můj dům, můj hrad
Vyprávíme si o životě naší rodiny. Popisujeme a malujeme domy, v nichž bydlíme. Pomocí stavebnicových kostek a jiných hraček si zařizujeme svůj pokojíček. Formou tvořivých námětových her předvádíme život v rodině a v našem domě, např. TH n. Na rodinu, Na domácnost, Na stavbaře. Uvědomujeme si důležitost znalosti naší adresy. Hovoříme o tom, proč je nebezpečné sdělovat cizím lidem naši adresu.
Naše obec, náš domov
Při vycházkách vyhledáváme zajímavosti naší obce. Hrajeme si na průvodce naší vesnicí. Seznamujeme se s prací OÚ. Navštěvujeme zdejší knihovnu. Vyhledáváme informace o naší obci a o jejím okolí na internetu. Několikrát do roka se zúčastňujeme různých akcí konané v obci. Zpíváme si písně z regionu. Zapojujeme se do školního projektu.
- 36 -
Číslo rozvíjené kompetence
1, 2, 3, 4, 5, 6
1, 3, 4, 5, 6
Bezpečná cesta do školy
Povídáme si o cestě do školy a domů. Procházíme ulicemi a seznamujeme se s významem dopravního značení. Zdokonalujeme se v pravidlech silničního provozu, např. bezpečné přecházení silnice v obci. Soutěžíme v jízdě zručnosti na kole nebo koloběžce. Orientujeme se v jízdních řádech. Zahrajeme si různé didaktické hry s dopravní tematikou. Besedujeme o zážitcích, které žáci získávají při návštěvě dopravního hřiště, při cestování dopravními prostředky nebo z jiných akcí.
1, 2, 3, 4, 6
Seznamujeme se s novými kamarády. Poznáváme se navzájem nejen podle jména, ale i podle charakterových vlastností. Osvojujeme si zásady vhodného chování, jednání mezi lidmi. Seznamujeme se se základními právy a povinnostmi. Zdůrazňujeme důležitost vzájemné tolerance a úcty. Poučujeme žáky o významu slov,, prosím, děkuji, promiň...“ Hrajeme si s kamarády různé scénky a používáme při nich kouzelná slůvka.
1, 2, 3, 4, 5
6.2. Lidé kolem nás Kouzelná slova
Lidé a společnost
Seznamujeme žáky se zásadami společenského chování. Nasloucháme sdělení dospělých, vyprávění kamarádů, čteným pohádkám a příběhům. Společně navštěvujeme různá představení, vystupujeme na různých kulturních akcích. Připravujeme dramatizaci pohádek, s kultivovaným projevem je předvedeme ostatním kamarádům. Zahrajeme si Kašpárkové divadlo, uznání projevujeme potleskem a pochvalou.
Kultura stolování
Dbáme o hygienu před jídlem i po jídle. Uvědomujeme si, že klid při jídle a čistota prostředí přispívají k pozitivním pocitům. Upevňujeme správné používání příboru a správné držení těla u stolu. Při tvořivé námětové hře procvičujeme estetické prostírání a slušné chování, např. TH-n. Na restauraci, Na rodinu, Na domácnost. Zdokonalujeme se při kulinářském umění. Připravujeme různé pokrmy k důležitým událostem, např. pečení perníčků, jidášků, sladkostí z piškotů.
1, 2, 3, 4
Hrajeme didaktické hry k rozvoji slovní zásoby, správné výslovnosti a kultivovanému rozhovoru. Hrajeme různé hry a soutěže, které pomáhají ke stmelování kolektivu, např. vědomostní soutěž Týden podle Ámose. Povídáme si o
1, 2, 3, 4, 6
Týden plný her a
- 37 -
1, 2, 3, 4, 5, 6
televizních pořadech a vyjadřujeme k nim svá stanoviska. Čteme knihu na pokračování, besedujeme o knize nebo časopisu, posloucháme audio nahrávky a díváme se na video nahrávky. Hovoříme o morálních vlastnostech pohádkových hrdinů. Výtvarně znázorňujeme pohádkového hrdinu. Zpíváme si oblíbené písně, učíme se písně z regionu. Formou didaktických her rozvíjíme a upevňujeme své vědomosti a poznatky. Žáci mohou navštěvovat různé zájmové kroužky, např. keramiku, hru na hudební nástroj.
zábavy
6.3. Lidé a čas
Náš režim dne
Vyprávíme si o zásadách pravidelného denního režimu. Učíme se rozlišovat povinnost a zábavu. Kreslíme obrázky ze svého života a pak si se všemi o nich povídáme. Porovnáváme své obrázky a hledáme v nich podobnosti nebo odlišnosti. Povídáme si o smysluplném využití volného času. S dětmi procvičujeme určování času na hodinách. Posloucháme relaxační hudbu, odpočíváme při klidových hrách na koberci. Zahrajeme si různé společenské stolní hry.
1, 2, 3, 4, 6
Pomocí fotografií žáků si vytváříme družinové tablo. Vyrábíme dárečky pro předškoláky. Připravujeme pro rodiče i místní občany různá vystoupení a výstavy prací. Vyprávíme si zajímavé příhody z našeho dětství, které si poté namalujeme. Prohlížíme si kroniku naší školy. Povídáme si o změnách, ke kterým dochází díky přibývajícímu času, jak jsme se změnili od narození.
1, 3, 4, 5, 6
Když velcí byli malí
Příprava do školy
Vzájemně si povídáme, které předměty máme nejraději a proč. Využíváme počítače k získávání informací, pracujeme s výukovými programy a didaktickými hrami.
1, 3
6.4.Rozmanitost přírody Při vycházkách pozorujeme typické znaky přírody. Všímáme si všeho, co nás obklopuje. Chodíme do lesa, kde
- 38 -
1, 2, 3, 5
Příroda kolem nás
Zvířata kolem nás
Příroda je mocná čarodějka
sbíráme houby a jiné přírodniny, využíváme listy a plody k vytváření výtvarných prací. Pozorujeme stromy na školní zahradě, jak se mění jejich struktura. V encyklopediích hledáme různé zajímavosti o přírodě. Povídáme i o důležitosti ochrany přírody. Zapojujeme se do projektu Recyklohraní. Povídáme si důležitosti třídění odpadu, zapojujeme se do sběru plastových víček, baterií a drobného elektroodpadu. Žáci se zapojují do přírodovědných a vlastivědných kvízů, vytváříme různé projekty. Seznamujeme se s proměnlivostí a rozmanitostí živé i neživé přírody. Navštěvujeme zvířecí farmy a seznamujeme se s jejich životem. Při vycházkách či výletech se seznamujeme s životem volně žijících i exotických zvířat. Pozorujeme život ptactva na školní zahradě a v okolí. Výtvarně ztvárňujeme své poznatky. Povídáme si o svých mazlíčcích. O tom, jak je důležité se o ně řádně postarat. Tvoříme různé plastiky z papíru. Hrajeme si různé smyslové a didaktické hry, díky kterým získáváme důležité informace o zvířatech. Upevňujeme u žáků kladný vztah ke zvířatům. ( pomáháme zvířátkům přežít zimu, sypeme jim do krmítka potravu, nosíme do lesa plody stromů na podzim nasbírané...) Vyprávíme si o útulcích pro zvířata. Pečujeme o pokojové rostliny. Pracujeme na školní zahradě s pracovním nářadím. Sejeme hrách a ředkvičku, popř. i jiné plodiny. Učíme se bezpečnosti při manipulaci s pracovním nářadím. Upevňujeme si pravidla chování v přírodě. Při vycházkách pozorujeme stromy, keře, byliny a povídáme si o nich. Pozorujeme jarní práce na zahradě. Chodíme do lesa na houby, povídáme si o nebezpečí otravy z hub. Orientujeme se v Atlasu hub. Vyrábíme z přírodnin různé výrobky. Kreslíme obrázky s přírodní tematikou. Zakládáme si herbář. Zdobíme dýně na podzim. Povídáme si o tom, jak může člověk ohrozit přírodu a naopak jí prospět. Dramatizujeme pohádky, např. O řepě, O 12 měsíčkách... Oslavujeme Den Země.
- 39 -
1, 2, 3, 5, 6
1, 3, 6
6.5. Člověk a jeho zdraví Čistota půl zdraví
Upevňujeme hygienické návyky. Besedujeme o zdravém životním stylu. Kontrolujeme běžnou denní hygienu. Zapojujeme se do projektu Zdravé zuby. Hrajeme si na lékaře a na pacienty. Dodržujeme pitný režim. Vytváříme si zdravý jídelníček, který využijeme při TH n. Na restauraci.
Naše tělo
Soutěžíme ve smyslovém poznávání. Seznamujeme se na výukovém programu s lidským tělem. Procvičujeme své tělo různými tělovýchovnými chvilkami. Besedujeme o zásadách první pomoci. Učíme se důležitá telefonní čísla. Hrajeme si různé pohybové a míčové hry. Kreslíme postavy lidí. Obkreslujeme si části svého těla a tvoříme různé koláže. Povídáme si o nebezpečí úrazu při hrách a sportech. Nevyhýbáme se rozhovoru o alkoholu a drogách, o jejich škodlivosti, např. četbou z knihy Filipova dobrodružství.)
Pohybem ke zdraví
Pořádáme různé soutěže. Hrajeme míčové a pohybové hry. Cvičíme a relaxujeme s hudbou. Zúčastňujeme se zimních her a sportů. Seznamují se s bezpečností. Připravujeme si netradiční sportovní disciplíny.
7. EVALUAČNÍ PLÁN Školní vzdělávací program není ročním plánem, ale má širší záběr. Budeme s ním průběžně pracovat.
- 40 -
1, 2, 3, 5, 6
1, 2, 3, 4, 5, 6
3, 4, 6
Činnost ve školní družině směřuje k naplnění osobních zájmů dětí, ať v organizované činnosti, tak i ve spontánní činnosti. Snahou je dávat žákům kvalitní a zájmovou činností co nejvíce znalostí, schopností a dovedností, ale též vytvořit příjemné prostředí a kvalitní zázemí. Žáci mají možnost se podílet na plánování, přípravě a hodnocení aktivit v jednotlivých zájmových činnostech. Hodnocení činnosti provádíme po skončení nebo i v průběhu činnosti dle potřeby, zamýšlíme se nad tím, zda byl vytyčen a naplněn specifický cíl a jaké další cíle byly sledovány. Podle získaných výsledků můžeme dál plánovat tematické celky, jejich části upravovat, obměňovat, obohacovat o nové náměty, hledat nové prostředky činnosti. Hodnocení směrem k žákům provádíme průběžně, hodnotíme individuální výsledky žáků, jejich pokroky, úspěchy, nezdary. Individuální hodnocení má zvláštní význam i pro sebehodnocení žáka. S žákem o pokrocích, kterých dosahuje, vhodným způsobem hovoříme. Hra je součástí všech činností, podněcuje pohybovou aktivitu, umožňuje nenásilně získávat zkušenosti, nové poznatky, dovednosti, rozvíjet schopnosti. Do výchovných činností jsou do her a společenských zábav začleňováni všichni žáci, i ti nesmělí a neobratní, aby se u nich mohli projevit dispozice, které budou ostatní žáci oceňovat, aby se nesmělí jedinci učili vážit si sami sebe a věřit ve vlastní síly. Ve všech činnostech je vždy postupováno od jednoduchého po složitější, neboť žák potřebuje mít první úspěch, aby měl chuť v činnosti pokračovat. Setkává -li se často s nezdarem, propadá pocitu neužitečnosti, neschopnosti a beznaděje na nějaký úspěch. Žáci se učí novým pohybovým a společenským hrám, písním, tanečkům, výtvarným a pracovním technikám, obohacují své vědomosti o nové poznatky. Velká pozornost je věnována problematice týkající se dopravní kázně, škodlivým vlivům alkoholu, kouření a drog, mezilidských vztahů a pravidel slušného chování. Vnitřní evaluace – hodnocení výchovně vzdělávací práce ŠD na pedagogických radách - sebehodnocení práce vychovatelky - hospitační činnost ředitele školy - zajištění mater., techn., ekonom., hygienických a jiných podmínek k činnosti ŠD - vyhodnocení cílů a jednotlivých tematických celků ŠVP ŠD Vnější evaluace - zlepšení spolupráce s rodiči, se školskou radou, se starostkou k lepší spokojenosti rodičů s prací školní družiny - hospitační činnost ČŠI - SRPDŠ
- 41 -