Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Kraslice, Havlíčkova 1717, okres Sokolov, příspěvkové organizace
Verze 1.0 Platná od 3. září 2007
Mgr. Zdeněk Pečenka ředitel školy
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Kraslice, Havlíčkova 1717, okres Sokolov, příspěvkové organizace Předkladatel: Základní škola a mateřská škola Kraslice, Havlíčkova 1717, okres Sokolov, příspěvková organizace Adres školy: Havlíčkova 1717, 358 01 Kraslice Odloučené pracoviště: Jindřichovice 81 Jméno ředitele školy: Mgr. Zdeněk Pečenka Kontakty:
e-mail:
[email protected] Telefon/fax: 352 686 518
Zřizovatel: Město Kraslice Adresa: Městský úřad Kraslice, náměstí 28. října 1438, 358 20 Kraslice Kontakty:
email: sekretariá
[email protected] Telefon: 352 370 411
Identifikační číslo: 69 97 98 47 REDIZO: 600073017 Koordinátoři tvorby ŠVP: Mgr. Olga Lukašáková, Mgr. Monika Bartošová
2
Charakteristika školy Škola byla slavnostně otevřena 3.9.1973. Leží v údolí, mířícím do horské obce Stříbrná. Okolí školy tvoří dva prudké svahy, porostlé smrkovými lesy, které navazují na Městské sady. Tato poloha umožňuje profilaci školy, která směřuje k poznávání přírody, její ochraně, zároveň dává velké možnosti využívat okolí školy ke sportům, pobytu v přírodě, odborně zaměřeným vycházkám. Takto získané dovednosti a znalosti mohou žáci ve škole se svými vyučujícími následně zpracovávat i s pomocí současných informačních technologií. Školu tvoří čtyři navzájem propojené pavilony, vedle tělocvičny vlastníme výukový bazén. Škola má kapacitu 650 žáků. K dispozici máme 16 učeben na 1. stupni a 20 učeben na 2. stupni. Dále máme tělocvičnu, školní bazén a škvárové hřiště. Pro školní družinu využíváme další 3 učebny v prostorách domu dětí. Řada učeben na 1. i druhém stupni je zařízena jako odborné učebny. Jsou to učebny relaxační, jazykové, učebny s výpočetní technikou, odborné učebny chemie, fyziky, výtvarné a hudební výchovy a učebny pro výuku praktických činností. V celé škole je rozvod počítačové sítě s přístupem k internetu. Na odloučeném pracovišti v Jindřichovicích je jedna učebna pro základní školu, jedna učebna pro mateřskou školu a tělocvična. Pro stravování slouží vybavená školní jídelna. Škola je umístěna v rozlehlé školní zahradě. V září 1994 se novým ředitelem školy stal Mgr. Zdeněk Pečenka, který působí v této funkci dodnes. Jsme úplnou základní školou, která je koncipována pro všeobecné vzdělání. Doposud jsme vyučovali podle vzdělávacího programu Základní škola. K 1.8.2004 byla ke škole připojena na žádost nedaleké obce |Jindřichovice jednotřídní ZŠ Jindřichovice a třída mateřské školy, která tak vyřešila problém s hrozbou zrušení školy v obci. Do naší školy dojíždějí žáci z okolních obcí: z Bublavy, Stříbrné a z odlehlejších částí Kraslic. Ve školním roce 2006 – 2007 navštěvovalo školu přibližně 400 žáků. O velmi pěkných výsledcích ve vzdělávání a výchově žáků svědčí pravidelná účast ve vědomostních a sportovních soutěžích na krajské, ale i celostátní úrovni. To potvrzuje každým rokem stoprocentní úspěšnost v přijímacím řízení na střední školy žáků devátého ročníku. Školu navštěvují pravidelně žáci se zdravotním znevýhodněním. V regionu není příliš mnoho pracovních příležitostí, protože dřívější uměle udržované výrobní závody postupně zanikají a rodiče jsou nuceni stěhovat se za prací do jiných oblastí. Mírně klesající počet žáků nám umožňuje rozšiřovat množství odborných učeben a heren. V září 1993 začala naše škola spolupracovat s přeshraniční Grundschule a Mittelschule Klingenthal, která fungovala tři roky především na základě sportovních aktivit žáků, vzájemnou výměnou zkušeností mezi učiteli i vedením obou škol. Skončila s odchodem ředitele německé školy do důchodu. V současné době se snažíme spolupracovat se Mittelschule Unterschneidheim, podařilo se nám uskutečnit dva výměnné pobyty žáků z obou škol. Žáci bydleli navzájem v rodinách, aby se blíže seznámili s odlišným kulturním a společenským zázemím, účastnili se i výuky ve škole. Máme zájem na tom, aby žáci i vyučující používali německý a anglický jazyk jako prostředek dorozumívání a také jinou formou, než jen při vyučování ve škole. Pro udržení široké nabídky vyučovaných cizích jazyků jsme využili výzvu MŠMT pro školní rok 2006 – 2007 Podpory méně vyučovaných cizích jazyků a napsali jsme žádost o grant, který nám byl přiznán a můžeme ve škole vyučovat i ruský jazyk. Nabídka je určena žákům druhého stupně, kteří projevili zájem o výuku tohoto jazyka. V našem regionu mají žáci možnost využít znalosti tohoto jazyka ve svých budoucích profesích a mít tak výhodu při uplatnění se na trhu práce. Vedle klasických odborných učeben máme zřízenu například i učebnu ekologie, jejíž součástí je školní ZOO. V roce 1993 byl také vypracován a realizován projekt učebny výpočetní techniky a od následujícího školního roku mohla být mezi povinně volitelné předměty zahrnuta i informatika pro žáky 7.- 9. ročníků. V současné době fungují ve škole dvě počítačové učebny,
3
které jsou k dispozici všem vyučujícím a žákům v hodinách, ale i o přestávkách. Stejně tak pro zájemce i po vyučování. Učebny jsou hojně využívány pro práci na projektech Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT, kterých naše škola realizuje celou řadu a umožňuje tak přístup k počítačům mnoha žákům i ze sociálně slabého prostředí. Učebny jsou pronajímány sousednímu Domu dětí pro vedení kroužků Informatiky. Škola má statut Informačního centra a může tedy organizovat další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT. Jsme úspěšní v podávání projektů o granty Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), které vyhlašuje každým rokem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 2005 - 2006 byly při výběrovém řízení přijaty tři dvouleté projekty, z nichž jeden je celostátní: 1. Využití programu Tvořivá informatika s Baltíkem při zavádění výuky informatiky na 1. stupni ZŠ 2. Proměny Kraslicka 3. Pracovní listy k výuce čtení pro děti s poruchami zraku Rok předtím byly s úspěchem realizovány tři přijaté projekty: 1. Tvorba elektronického atlasu rostlin a živočichů v regionu s využitím výukových programů na 1. stupni ZŠ 2. Využití grafických programů při vytváření užité grafiky na základní škole 3. Zpracování informací a mapování regionu s využitím počítačů k tvorbě regionální databáze vycházek Projekty byly prezentovány na krajské přehlídce projektů SIPVZ v Chebu, kde se Elektronický atlas umístil na 1. místě a Databáze vycházek na místě druhém. Oba projekty byly delegovány k prezentaci na celorepublikovou konferenci „Počítače na základní škole v Novém Městě na Moravě“. Díky všem těmto projektům se podařilo nadstandartně vybavit školu informačními technologiemi a pracovat na užší spolupráci mezi učiteli a žáky. Žáci mohou při vyučování využívat digitální fotoaparáty, digitální videokameru, diktafony, interaktivní tabuli. Škola je na vysoké úrovni vybavena výukovým softwarem. Od letošního školního roku zpracováváme další tři projekty: 1. Pracovní listy k výuce čtení pro děti s poruchami zraku ve vyšších ročnících 2. Proměny přírody v ročních obdobích 3. Krajský informační systém jako databáze metodických materiálů pro výuku ve školách v kraji S žáky celé školy jsme pravidelně pořádali projektové dny, které jsou tematicky zaměřené a často jsou směrované k rodičovské veřejnosti. Jedná se například o Zahradní slavnost, Vánoční jarmark, Rej čarodějnic, Den dětí a projekty směrované k lidovým tradicím a svátkům. Pro budoucí prvňáčky připravujeme každým rokem Zápis ve formě pohádky nebo jiného dobrodružství. Od roku 1996 pracovala samostatně školní žákovská samospráva. Vedle vydávání školního časopisu, v poslední době jen v elektronické podobě, organizuje různé akce, např. diskotéky, charitativní sbírky, soutěže. Žáci se mohli podílet na tvorbě nového školního řádu, který vznikal po přijetí nového školského zákona. K obsahu školního řádu se mohli vyjádřit rodiče, žáci i vyučující školy. Anketa oslovila velké množství žáků, kteří přispěli spoustou podnětů. Z těch reálných mohly být na pedagogické radě vybrány především ty, které uvolnily pohyb žáků po škole a venku o přestávkách. Tyto nové prvky ve školním řádu jsou žáky přijímány velmi pozitivně a stanovená pravidla, která jim umožňují tyto změny, jsou žáky respektována. Nezanedbatelné jsou sportovní úspěchy žáků naší školy, především v basketbalu. Na jaře 1998 zvítězilo basketbalové družstvo dívek osmých a devátých ročníků v republikovém finále Soutěže v basketbalu základních škol. Po roce 2000 se sportovní aktivity žáků rozprostřely do širokého spektra a podařilo se nám i našim žákům získat v posledních čtyřech letech přední a
4
dokonce i první místo ve sportovní lize škol v okrese. Finanční odměnu, která byla ohodnocením, jsme použili na nákup dalších sportovních potřeb do školy, aby se mohlo i nadále věnovat sportu hodně žáků školy ve velmi dobře vybavené tělocvičně. Uvědomujeme si, že tak, jak jsou žáci vedeni k zájmovým aktivitám, máme možnost více minimalizovat množství sociálně patologických jevů ve škole. A sport je mnoha žákům blízký. Ve školním roce 2001/02 se žáci druhého a pátého ročníku školy zapojili do projektu Policie České republiky Street Low, který je blíže seznamoval s prací Policie. Po skončení tohoto projektu pokračují příslušníci ve druhých a třetích ročnících na projektu Policie ČR Ajax, který je zaměřen především na dopravní výchovu, osobní bezpečnost. V roce 2001 jsme se účastnili vědomostní soutěže žáků druhého stupně Paragraf 11/55. V jejím rámci měli žáci možnost rozšířit své právní vědomí. Od roku 2003 jsme zapojeni do projektu „Dokážu to“ – „Trvalá obnova školy“, jejímž garantem je agentura AISIS Kladno a připravuje vedení školy a pedagogy na přechod k vzdělávání podle rámcově vzdělávacího programu. V rámci projektu se zúčastnila většina pedagogů kurzu Osobnostní a sociální výchovy a výměnných vzdělávacích akcí s partnerskými školami. Společně se všemi zaměstnanci jsme zpracovali Strategický plán rozvoje školy na období 2004-2007. Základem je vize: Škola, ve které je harmonické prostředí pro práci a pobyt ve škole. Jako první cíle, které by nás měly přiblížit ke společné vizi, jsme vybrali: 1. Zlepšení vztahů mezi žáky a učiteli 2. Zlepšení komunikace mezi zaměstnanci školy 3. Rekonstrukce školního hřiště V současném roce bilancujeme naplnění našeho prvního strategického plánu a současně s prací na tvorbě školního vzdělávacího plánu připravujeme strategický plán pro další období. Společně jsme partnery projektů ESF. Jedním z nejvýznamnějších je projekt Minimalizace šikany (MIŠ). V rámci projektu byla ve školním roce 2006 – 2007 proškolena skupina učitelů a následně pokračuje práce se všemi pedagogickými pracovníky i žáky ve třídách. Kolektiv zaměstnanců má příznivou věkovou strukturu. Není nutné řešit generační otázku. Věková struktura zaměstnanců nám umožňuje pracovat s dlouhodobější perspektivou. Rovnoměrné zastoupení věkových kategorií je předpokladem pro spolupráci mezi zkušenějšími a mladšími zaměstnanci. Sbor je stabilizovaný. Generační výměnu máme již za sebou. Věková struktura napovídá, že máme zastoupení začínajících, zkušených i změnám přístupných učitelů. Ve sboru jsou zastoupeni i učitelé s dlouhou praxí. Dosažené vzdělání zaměstnanců školy ve většině odpovídá práci, kterou vykonávají. Vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců je dán charakterem organizace – základní škola – a potřebou kvalifikace učitele. Úplné střední vzdělání mezi provozními zaměstnanci má vedoucí školní jídelny, sekretářka – hospodářka, školník a strojník bazénu. Se základním vzděláním pracuje ve školní jídelně pomocná kuchařka. Mezi učiteli je šest kolegů bez vysokoškolského vzdělání. Tyto učitelky jsou zaměstnávány především z důvodu nedostatku kvalifikovaných sil v naší oblasti. Tato místa jsou nabízena na pedagogické fakultě v Plzni. V pedagogickém sboru výrazně převažují ženy.
5
Charakteristika školního vzdělávacího programu ŠVP naší školy vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí obsažených v RVP ZV a současně z analýzy vlastních možností a schopností pedagogického sboru. Proces vzdělávání na naší škole spočívá v propojení vzdělávacích oblastí, na jehož základě se budou u žáků rozvíjet příslušné klíčové kompetence, důležité pro budoucí život každého z nich. OBECNÁ VÝCHODISKA ZAMĚŘENÍ ŠKOLY Klademe důraz na principy humanistické pedagogiky : - řídíme se principem všeobecného a rovného vzdělání pro všechny - nevytváříme diferencované skupiny podle stupně nadání žáků - naši žáci se učí v populačně přirozených skupinách, ve kterých spolu navzájem spolupracují a tolerují se děti s různými vlohami, vlastnostmi a nadáním - škola je otevřena žákům se zdravotním postižením či znevýhodněním a také žákům sociálně znevýhodněným / např. z menšinových etnik / - současně podporujeme nadané žáky vytvářením vhodných podmínek pro jejich osobnostní rozvoj SPECIFIKA VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLY -
-
-
-
přírodovědné zaměření s důrazem na poznávání místního regionu vzhledem ke geografickým podmínkám lokality,v níž se naše škola nachází /Tento záměr je konkrétně vyjádřen rozšířenou výukou předmětů Člověk a jeho svět na 1.stupni a Přírodopisu na 2.stupni , zařazením samostatného předmětu Ekologie do učebního plánu 2.stupně a volitelného Přírodovědného a Zeměpisného semináře rovněž na 2.stupni. / zaměření na výuku cizích jazyků : němčiny,angličtiny a nepovinné ruštiny s důrazem na konverzační složku jazyka vzhledem k blízkosti hranic se SRN spolu s nabídkou kroužků německého a anglického jazyka pro děti 1.a 2.tříd s následným zohledněním jejich vědomostí ve 3.ročníku tělovýchovné zaměření, s nímž koresponduje vybavenost školy prostornou a moderní tělocvičnou,plaveckým bazénem a školním hřištěm a tradice dobrých výsledků našich žáků zejména v kolektivních sportech zaměření na informační a komunikační technologie s ohledem na nadstandartní vybavení školy počítačovou technikou a funkci předmětu jako integračního prvku ve vzdělávání na naší škole
VIZE ŠKOLY / CO CHCEME A K ČEMU SMĚŘUJEME / -
-
k přechodu od málo efektivního encyklopedického vzdělávání k činnostnímu a prožitkovému učení k zavádění metod kooperativního a projektového vyučování k začleňování prvků osobnostně sociální výchovy do výuky s cílem naučit žáky vzájemně spolupracovat v týmech,pomáhat si a respektovat se k vytváření bezpečného klimatu jako nezbytné podmínky pro proces učení k vyššímu podílu žáků v rozhodování o chodu školy a vlastním vzdělávání k větší otevřenosti školy vůči rodičovské veřejnosti, k participaci rodičů na životě školy a partnerské spolupráci obou subjektů 6
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ŠKOLY
Klíčová kompetence k učení -
umožňujeme žákům pozorovat,experimentovat a vyvozovat závěry podporujeme žáky ve vlastním způsobu uchopení látky dáváme jim možnost, aby si sami vybírali způsoby plnění úkolů prezentujeme nejdůležitější látku z několika různých úhlů, několika různými metodami zaměřujeme se na čtení s porozuměním, a to pomocí technik práce s textem – různost informačních zdrojů,porovnávání a interpretace informací, argumentace podporujeme kooperativní vyučování, např.zpracováváním společných referátů užíváme třífázový model učení E-U-R poskytujeme žákům zpětnou vazbu hodnotíme individuální pokrok v učení vybízíme žáky k sebehodnocení povzbuzujeme žáky ke kladení otevřených otázek podporujeme žáky v účasti a v organizaci samostatných akcí stanovujeme spolu se žáky na začátku hodiny její cíl a na konci hodiny hodnotíme jeho dosažení využíváme výukové programy
Klíčová kompetence k řešení problémů -
zadáváme problémové úlohy se širším zadáním, které vyžadují vícestupňové řešení zapojujeme žáky do vyvozování pouček s definic v humanitárních předmětech klademe důraz na kritické čtení, psaní úvah a esejů probírané učivo vztahujeme k reálnému světu a jeho problémům pověřujeme starší žáky přípravou aktivit pro mladší spolužáky oceňujeme nalézání více způsobů řešení spolu se žáky řešíme situace, které vznikají při vyučování i mimo něj – konflikty, problémy s kázní, chováním, nedodržováním pravidel vedeme žáky k vyslechnutí názorů druhých , k diskusi, k vyjádření vlastního postoje a k argumentování nabízíme řešení problémů s výchovným poradcem vedeme žáky k samostatnému řešení problémů /najít si vhodné informace, řešit nedorozumění/
Klíčová kompetence komunikační -
při každé hodině se snažíme, aby promluvilo co nejvíce žáků zařazujeme do výuky aktivity, při kterých žáci obhajují svůj názor, podporují ho argumenty a zároveň se učí naslouchat druhým pořádáme společné aktivity podporující přátelské vztahy mezi třídami a ročníky celé školy s cílem rozvíjet v žácích potřebu vzájemné komunikace začleňujeme metody kooperativního učení žáci mohou prezentovat své názory v komunitním kruhu, učí se tak formulovat své myšlenky a názory využíváme metod obsahujících prvky prezentace výsledků práce před spolužáky klademe důraz na prožitkové vyučování podporujeme využívání ICT techniky pro účinnou komunikaci s okolním světem
Klíčová kompetence sociální a personální 7
- na začátky vyučovacích hodin zařazujeme koncentrační nebo motivační aktivity -
při kooperativním vyučování dbáme na to, aby žáci mohli střídat role ve skupině vyžadujeme, aby si žáci vytvořili pravidla pro práci v týmu a převzali zodpovědnost za splnění úkolu po aktivitách zařazujeme reflexi toho, co se během ní odehrálo, co žáci zažili a co si pro sebe odnesli jako důležitý poznatek vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podíleli učíme je odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi lidmi umožňujeme žákům pravidelně projevovat pocity a nálady podporujeme je v získávání pozitivní představy o sobě samých, aby dosáhli sebedůvěry a sebeúcty
Klíčová kompetence občanská -
třídní učitelé dbají na stanovení společných pravidel chování, na jejichž základě žáci snáze pochopí princip norem a zákonů ze společných třídních pravidel vychází Školní řád, k jehož dodržování jsou žáci vedeni u žáků podporujeme aktivitu při zkoumání problémů, událostí a faktů a rozvíjíme tak v nich aktivní občanské postoje vedeme žáky k respektování individuálních rozdílů mezi lidmi /národnostní,kulturní,náboženské a další/ podporujeme aktivity, kterými se žáci zapojují do občanského života umožňujeme žákům v rámci výuky navštívit MěÚ nebo besedovat s odborníky podporujeme účast žáků na kulturních či sportovních akcích školy nebo města jako protipól nežádoucích sociálně patologických jevů v rámci předmětu Ekologie vedeme žáky k pochopení základních ekologických souvislostí a environmentálních problémů v rámci výuky navozujeme takové modelové situace, při kterých si žáci uvědomují nutnost postavit se fyzickému a psychickému násilí umožňujeme žákům přemýšlet o hodnotě lidského zdraví a zdravého životního stylu snažíme se v žácích budovat hrdost na školu, do které chodí a kterou svým jednáním spoluvytvářejí a reprezentují na veřejnosti ve výuce zdůrazňujeme naše tradice, kulturní a historické dědictví a usilujeme o jejich pochopení v souvislosti s evropskými a světovými dějinami
Klíčová kompetence pracovní -
motivujeme žáky k poznávání různých povolání formou besed, exkurzí seznamujeme žáky s možností profesního uplatnění nabízíme volitelné předměty, kterými pomáháme žákům při profesní orientaci učíme žáky pracovat podle předem stanovených kritérií a dodržovat zadání a termíny umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky vedeme žáky k aplikaci získaných poznatků do konkrétních činností zdůrazňujících vztah k volbě povolání vedeme žáky k osvojování pracovních a hygienických návyků podporujeme u žáků samostatnost v plánování a organizaci práce, při přípravě pomůcek, dokončování a oceňování práce a rovněž úklid svěřeného pracovního místa
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 8
Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Zařazení problematiky výchovy a vzdělávání nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v těch předmětech, ve kterých žáci vykazují nadměrné nadání. Učitelé na naší škole se zabývají nejen depistáží těchto žáků, ale i jejich cílenou motivací. Těmto žákům umožňujeme účast v soutěžích (znalostních, sportovních, uměleckých) a pomáháme jim individuálně s přípravou. Reprezentují školu na veřejnosti. V rámci vyučování matematiky, ve které tito žáci většinou projevují zálibu v řešení problémových úloh a přesahují tak stanovené požadavky, jim umožňujeme individuální rozvoj formou práce na počítači i v době mimo výuku. V hodinách jsou jim zadávány i náročnější samostatné úkoly. Jsou pověřováni vedením spolužáků, řízením skupin a k prezentaci svých znalostí. Žáci nadaní jazykově jsou motivováni k nadstandardním úkolům, např. vedení školního časopisu. Žáci s hudebním nadáním se mohou zapojovat do činností v hodině – doprovází na hudební nástroj, předvedou instrumentální ukázku skladby nebo předzpívají píseň. Výtvarně nadaným žákům jsou zadávány náročnější práce, podílí se na výzdobě interiéru školy. Pohybově nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech sportovních aktivit, ve kterých projevují talent. Jsou zapojováni do sportovních soutěží v rámci školy ( Sportovní liga škol, Mac Donald Cup, apod.). Nadaným žákům se věnujeme více i v oblasti osobnostní výchovy, vedeme je k toleranci a ochotě pomáhat slabším spolužákům.
Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Žáky s vývojovými poruchami učení posíláme se souhlasem zákonných zástupců na vyšetření do školského poradenského zařízení. Na základě vyšetření a doporučení jsou pak tito žáci zařazováni do reedukační péče. Máme vyškolené pedagogy, kteří s dětmi pracují. Individuální nápravná péče probíhá každý týden jednu vyučovací hodinu. Tyto hodiny zařazujeme před, nebo po vyučování v den, kdy mají děti méně náročný rozvrh hodin. Rozsah péče vychází z doporučení odborného pracoviště (PPP) a z koncepce a podmínek ZŠ. V případě, že žák má individuální vzdělávací plán, je uzavírána dohoda mezi školou a zákonnými zástupci žáka o vzájemné spolupráci. Všichni učitelé jsou povinni dodržovat způsob hodnocení a metody práce, které vychází z individuálního vzdělávacího plánu a jsou konzultovány s PPP. Pokud žák nemá individuální vzdělávací plán, zabezpečí třídní učitel informovanost ostatních pedagogů o výskytu poruchy. U žáků s SPU je přihlíženo při klasifikaci ke stupni a druhu specifické poruchy.
Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Naše škola je otevřena jak žákům zdravotně postiženým, tak žákům se zdravotním znevýhodněním. Tito žáci jsou pak integrováni v rámci běžných tříd a jejich vzdělávání probíhá podle individuálního vzdělávacího plánu, do něhož jsou zařazovány relaxační techniky. Pro žáky se somatickým postižením je vybudován bezbariérový přístup do školy. Těmto žákům je rovněž přednostně umožňována výuka s interaktivní tabulí a s PC.
9
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně na žádost rodičů nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
10
21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 25. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. 2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
11
3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 3.1 Stupně hodnocení prospěchu a) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. b) Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. c)Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Žák má právo vědět v čem, kdy, proč a jakým způsobem bude vzděláván a podle jakých kritérií bude hodnocen. 3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. 3.1.2 Kritéria výchovně vzdělávacích výsledků: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští
12
chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, vedení domácnosti. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech
13
se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 3.1.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
14
Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 3.2 Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií. 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení
15
Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
ovládá bezpečně ovládá v podstatě ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá
Úroveň myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
výstižné a poměrně přesné celkem výstižné myšlenky vyjadřuje ne dost přesně myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
16
Chování 1 – velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, - analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu s výjimkou výchov, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. V případě skupinové práce se hodnotí vždy individuální výkon žáka a jeho přínos pro práci skupiny. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky alespoň týden předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Takto rozsáhlé písemné kontrolní práce zadáváme nejdříve od 1. pololetí 5. ročníku, v předmětu cizí jazyk od 1. pololetí 7. ročníku. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 8. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
17
- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení je pozitivní hodnocení žáka, při kterém zjišťujeme to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. - Při hodnocení žáka upřednostňujeme ústní slovní hodnocení jako zpětnou vazbu o tom, co žák již zvládl vzhledem k naplnění očekávaných výstupů. 9. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 7 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 7.1 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 7.2 Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, - žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
18
4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku: Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… . Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu … …… zůstává nedostatečný. 8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu. 9. autoevaluace školy
Oblast podmínky ke vzdělávání průběh vzdělávání
podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání výsledky vzdělávání žáků a studentů
řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům
Kritéria Materiální podmínky Kvalifikovanost Stanovení školních vzdělávacích cílů Práce předmětových komisí – vyhodnocování průběžných výsledků Porovnání výsledků vzdělávání na ped. Radách Dotazník pro rodiče a žáky Informační dny Projekty a zapojení žáků a rodičů do akcí Soutěže a výsledky v soutěžích Vyhodnocení výsledků a klasifikace za klasifikační období, porovnání s minulým obdobím Porovnání výsledků písemných prací Výsledky žáků při přijímacím řízení Vyhodnocení efektivnosti porad rozšířeného vedení Vyhodnocení dotazníku Vyhodnocení uplatnění kurzů DVPP při vlastním vyučování Vyhodnocení spolupráce s Městem Kraslice a obcí Jindřichovice Porovnání a využití ICT a dalších prostředků při vyučování Uplatňování činnostních metod učení
19
Charakteristiky předmětů Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět český jazyk vychází ze vzdělávacího oboru český jazyk a literatura Hlavním cílem vyučovacího předmětu je vést žáka k získání dobré úrovně jazykové kultury a mateřského jazyka, které patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání a vybavit žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Dále vytvořit předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu český jazyk má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří specifických složek: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých specifických složek vzájemně prolíná. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Vyučovací předmět český jazyk se vyučuje v 1. až 9. ročníku s hodinovými dotacemi pro jednotlivé ročníky odpovídajícími učebnímu plánu. V prvním ročníku je to 9 hodin týdně, ve 2. ročníku 10 hodin týdně, ve 3.- 5. ročníku činí hodinová dotace 8 hodin týdně. V 6. - 9. ročníku se vyučuje s hodinovou dotací 5 hodin týdně. Výuka je organizována v budově školy. Divadelní představení, besedy apod. se obvykle realizují v tělocvičně školy nebo mimo budovu u pořádajících organizací.
Zařazení průřezových témat VES – Evropa a svět nás zajímá – Literární výchova – 7. ročník MUV – Lidské vztahy - Komunikační a slohová výchova – 4. ročník MEV – Vnímání autora mediálních sdělení – Literární výchova – 4- ročník MEV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – Komunikační a slohová výchova – 5. ročník MEV – Stavba mediálních sdělení – Komunikační a slohová výchova – 8. ročník MEV – Práce v realizačním týmu – Komunikační a slohová výchova – 9. ročník 20
Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení: vybíráme a využíváme pro efektivní učení žáků vhodné způsoby, metody a strategie, podporujeme ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vedeme žáky k používání obecně užívaných termínů, znaků a symbolů rozvíjíme u žáků dovednost chápat věci v souvislostech a propojovat je do širších celků Kompetence k řešení problémů: učíme žáky samostatně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení podporujeme žáky v ověřování správnosti řešení problémů a osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových problémových situací Kompetence komunikativní: učíme žáky kritickému myšlení, činit uvážlivá rozhodnutí, která je schopen obhájit učíme žáky formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném a ústním projevu rozvíjíme schopnost žáků naslouchat promluvám druhých lidí, porozumět jim, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat směrujeme žáky k porozumění různým typům textů a záznamů Kompetence sociální a personální: rozvíjíme u žáků dovednost oceňovat ostatní při skupinové nebo kooperativní činnosti, respektovat různá hlediska podněcujeme žáky ve vytváření pozitivních představ o sobě samém, kterými je podporována jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj Kompetence občanské: vedeme žáky k respektování názoru druhých lidí a jejich vnitřních hodnot, schopnosti empatie vedeme žáky k respektování, k ochraně a uznávání našich tradic a kulturního i historického dědictví projevováním pozitivních postojů k uměleckým dílům, smyslu pro kulturu a tvořivost Kompetence pracovní: podporujeme žáky k využívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost Charakteristika vyučovacího předmětu Cizí jazyk Obsahovém časové a organizační vymezení předmětu Ve škole se vyučuje především anglický a německý jazyk. Je důležité motivovat žáka k tomu, aby si uvědomil důležitost postupného osvojování cizího jazyka nenásilnou formou. Přispěje tím ke zvýšení vlastní mobility jak v osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožní mu také poznat odlišnosti ve způsobu života lidí v jiných zemích, odlišné kulturní tradice, prohlubuje žákovo vědomí vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance. Jsou vytvářeny podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Výuka je zaměřena především na získávání zájmu o studium jazyka, osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností, aktivní využití komunikace v cizím jazyce, získání schopností číst s porozuměním přiměřené texty a rozumět ústnímu sdělení, poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, umět vyhledat informace o zemích studovaného jazyka,
21
pochopení významu znalosti cizích jazyků, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respekt a tolerance k odlišným kulturám. Cizí jazyk je na škole vyučován od 3. ročníku. Je vyučován především anglický a německý jazyk. Od sedmého ročníku si mohou žáci zvolit Volitelný cizí jazyk, který se vyučuje dvě hodiny týdně a má konverzační charakter. Předmět cizího jazyka je vyučován v jazykových učebnách, které jsou jedna na prvním stupni a dvě na druhém stupni. Zařazení průřezových témat VES – Objevujeme Evropu a svět – Interaktivní řečové dovednosti – 5., 8. ročník MUV – Lidské vztahy – Interaktivní řečové dovednosti – 6. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení podporujeme žáky, aby sami uchopili látku svým způsobem, a dáváme jim možnost, aby si sami vybírali způsoby plnění úkolů pomocí různých technik práce s textem se zaměřujeme u žáků na čtení s porozuměním poskytujeme žákům okamžitou zpětnou vazbu prostřednictvím hodnocení podle předem daných kritérií, která vytváříme společně se žáky podporujeme žáky v účasti v různých soutěžích a olympiádách a v organizování samostatných akcí Kompetence k řešení problémů podporujeme žáky v řešení problémů z různých hledisek dáváme žákům dostatek příležitostí k aktivnímu zkoumání problémů, událostí a faktů používáním různých vyučovacích stylů a aktivit Kompetence komunikativní využíváme různé diskusní techniky tak, aby v každé hodině komunikovalo v cizím jazyce co nejvíce žáků podporujeme metodu kooperativního učení, skupinového učení Kompetence sociální a personální vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování, která si společně určili podporujeme prezentaci výsledků prací jednotlivých žáků před ostatními spolužáky s respektováním odlišností výkonu Kompetence občanské podněcujeme žáky k zapojení se do evropských projektů a výměnných programů Kompetence pracovní motivujeme žáky k poznávání různých povolání formou rozhovorů, předvádění činností umožňujeme žákům tvořit pomůcky do výuky, prezentovat je před spolužáky vedeme žáky k tomu aby získané poznatky využili při vhodné motivaci k volbě povolání – hraním rolí, diskusí, skupinovou prací učíme žáky pracovat podle předem zadaných kritérií a dodržovat zadání a termíny, probrat před každým úkolem kritéria jeho hodnocení Charakteristika vyučovacího předmětu Cizí jazyk Obsahovém časové a organizační vymezení předmětu Ve škole se vyučuje především anglický a německý jazyk. Je důležité motivovat žáka k tomu, aby si uvědomil důležitost postupného osvojování cizího jazyka nenásilnou formou. Přispěje tím ke zvýšení vlastní mobility jak v osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím
22
pracovním uplatnění. Umožní mu také poznat odlišnosti ve způsobu života lidí v jiných zemích, odlišné kulturní tradice, prohlubuje žákovo vědomí vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance. Jsou vytvářeny podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Výuka je zaměřena především na získávání zájmu o studium jazyka, osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností, aktivní využití komunikace v cizím jazyce, získání schopností číst s porozuměním přiměřené texty a rozumět ústnímu sdělení, poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, umět vyhledat informace o zemích studovaného jazyka, pochopení významu znalosti cizích jazyků, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respekt a tolerance k odlišným kulturám. Cizí jazyk je na škole vyučován od 3. ročníku. Je vyučován především anglický a německý jazyk. Od sedmého ročníku si mohou žáci zvolit Volitelný cizí jazyk, který se vyučuje dvě hodiny týdně a má konverzační charakter. Předmět cizího jazyka je vyučován v jazykových učebnách, které jsou jedna na prvním stupni a dvě na druhém stupni. Zařazení průřezových témat VES – Objevujeme Evropu a svět – Interaktivní řečové dovednosti – 5., 8. ročník MUV – Lidské vztahy – Interaktivní řečové dovednosti – 6. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení podporujeme žáky, aby sami uchopili látku svým způsobem, a dáváme jim možnost, aby si sami vybírali způsoby plnění úkolů pomocí různých technik práce s textem se zaměřujeme u žáků na čtení s porozuměním poskytujeme žákům okamžitou zpětnou vazbu prostřednictvím hodnocení podle předem daných kritérií, která vytváříme společně se žáky podporujeme žáky v účasti v různých soutěžích a olympiádách a v organizování samostatných akcí Kompetence k řešení problémů podporujeme žáky v řešení problémů z různých hledisek dáváme žákům dostatek příležitostí k aktivnímu zkoumání problémů, událostí a faktů používáním různých vyučovacích stylů a aktivit Kompetence komunikativní využíváme různé diskusní techniky tak, aby v každé hodině komunikovalo v cizím jazyce co nejvíce žáků podporujeme metodu kooperativního učení, skupinového učení Kompetence sociální a personální vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování, která si společně určili podporujeme prezentaci výsledků prací jednotlivých žáků před ostatními spolužáky s respektováním odlišností výkonu Kompetence občanské podněcujeme žáky k zapojení se do evropských projektů a výměnných programů Kompetence pracovní motivujeme žáky k poznávání různých povolání formou rozhovorů, předvádění činností umožňujeme žákům tvořit pomůcky do výuky, prezentovat je před spolužáky vedeme žáky k tomu aby získané poznatky využili při vhodné motivaci k volbě povolání – hraním rolí, diskusí, skupinovou prací
23
učíme žáky pracovat podle předem zadaných kritérií a dodržovat zadání a termíny, probrat před každým úkolem kritéria jeho hodnocení
Charakteristika vyučovacího předmětu Informační výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Informační výchova je součástí výuky v prvním až devátém ročníku. V prvním a druhém ročníku je integrována do předmětů Člověk a svět práce a Umění a kultura. Ve třetím ročníku je na 1. stupni vyučován jednu hodinu týdně. Ve čtvrtém a pátém ročníku je integrován do předmětů Člověk a svět práce a Umění a kultura. Vyučovací předmět má na 2. stupni časovou dotaci jednu hodinu týdně v šestém ročníku a dvě hodiny týdně v rámci povinně volitelného předmětu v sedmém až devátém ročníku. Výuka probíhá v učebně Výpočetní techniky na prvním i druhém stupni. Důraz je kladen na dosažení základní úrovně informační gramotnosti, orientaci ve světě informací, práce s nimi a využití informací při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Výuka na 1. stupni seznamuje žáky se základními pojmy informační činnosti, se strukturou, funkcemi a popisem počítače a přídavných zařízení, s operačními systémy a jejich základními funkcemi, s multimediálním využitím počítače, jednoduchou údržbou počítače a postupy při běžných problémech s hardware a software, se zásadami bezpečnosti práce. Dále výuka rozšiřuje okruh znalostí o společenský tok informací, základní způsoby komunikace (e-mail, chat), o metody a nástroje vyhledávání informací, formulace požadavku při vyhledávání na internetu a o základní funkce textového a grafického editoru. Na 2. stupni navazuje výuka vývojovými trendy informačních technologií, hodnotou a relevancí informací a informačních zdrojů, metodami a nástroji jejich ověřování a internetem. Dále s počítačovou grafikou, tabulkovým editorem a jednoduchými vzorci, prezentací informací a ochranou práv k duševnímu vlastnictví. Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti ICT umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech vzdělávacích oblastech základního vzdělávání.
Zařazení průřezových témat MEV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – Zpracování a využití informací – 3. ročník MEV – Tvorba mediálního sdělení – Zpracování a využití informací – 6. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení: − vedeme k samostatné práci s různými informačními zdroji, k vyhledávání, zpracovávání, porovnávání a interpretaci informací Kompetence k řešení problémů: − směrujeme k aplikaci různých řešení problémů a k obhajobě svých řešení − vedeme k řešení problémových úloh z praktického života i dlouhodobějšího charakteru se stanoveným termínem odevzdání práce Kompetence komunikativní: − podněcujeme žáky k využívání komunikace a informovanosti ve škole prostřednictvím školního webu, k dokumentování školního života pomocí informačních technologií, prezentaci výsledků práce před spolužáky, elektronické komunikaci s různými věkovými skupinami žáků a dospělými u nás i v zahraničí Kompetence sociální a personální:
24
− podporujeme žáky ke spolupodílení se na vytváření pravidel spolupráce, dodržování stanovených pravidel − vedeme žáky k hodnocení práce skupiny a své role ve skupině, k reflexi společné práce formou zpětné vazby − podporujeme u žáků oceňování nápadů a práce druhých, a poděkování za uznání Kompetence občanská: − dbáme, aby žáci respektovali stanovená pravidla chování v odborné učebně, vedeme je k povědomí o autorském zákoně a zveřejňování informací a aktivnímu zkoumání problémů, událostí, faktů − podněcujeme žáky k respektování individuálních rozdílů mezi žáky, zapojení se do evropských projektů a výměnných programů Kompetence pracovní: − pomáháme žákům při vyhledávání informací k poznávání různých povolání − vedeme žáky k tvorbě pomůcek do výuky − vedeme k hodnocení vlastní práce
Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Název oblasti se kryje s názvem předmětu, který je koncipován pouze pro 1. stupeň základní školy a na naší škole je vyučován ve všech ročnících 1. stupně. Jsou v něm integrována některá témata ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Obsahovou součást vytváří i mezipředmětové vazby s českým jazykem, matematikou, cizími jazyky, hudební výchovou a estetickou a pracovní výchovou. Vzhledem ke svému integrovanému obsahu se propojují pozorování, pojmenovávání věcí, dějů a jevů a jejich vzájemné vztahy a souvislosti v prvotní ucelený obraz světa. Důležitou součástí vzdělávání v tomto vyučovacím předmětu jsou rovněž vlastní prožitky žáků, spojení s reálným životem a praktická zkušenost dětí. S tím souvisí výrazně činnostní charakter tohoto předmětu s uplatňováním kooperativních metod práce. Přirozenou součástí výuky jsou i vycházky po okolí a exkurze. V prvním, druhém a třetím ročníku jsou vyučovány 2 hodiny týdně. Ve čtvrtém a v pátém ročníku jsou to 4 hodiny týdně. Na 2. stupni navazují na tento předmět oblasti Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a zdraví a Umění a kultura. Zařazení průřezových témat OSV – Osobnostní rozvoj – Rozmanitosti přírody - 4. ročník OSV – Sociální rozvoj – Lidé kolem nás – 5. ročník OSV – Morální rozvoj – Lidé kolem nás, Lidé a zdraví – 5. ročník VDO – Občanská společnost a škola – Místo, kde žijeme - 4. ročník VES – Evropa a svět nás zajímá – Lidé kolem nás - 5. ročník MUV – Lidské vztahy – Lidé kolem nás - 2. ročník MUV – Kulturní diference – Lidé kolem nás - 3. ročník MUV – Etnický původ – Lidé kolem nás – 5. ročník ENV – Základní podmínky života – Rozmanitosti přírody - 3. ročník ENV – Ekosystémy - Rozmanitosti přírody – 4. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí
25
Kompetence k učení: u žáků podporujeme rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení prostřednictvím orientace ve světě informací a časového a místního propojování historických, zeměpisných a kulturních informací využíváme přirozeného zájmu a zvídavosti, typické pro tento věk, v procesu objevování a poznávání a pokládáme tak základy pro celoživotní učení a vzdělávání dbáme na používání různých textových zdrojů (učebnice, encyklopedie, jiné knihy, internet) při učení užíváme třífázový model učení Evokace-Uvědomění-Reflexe Kompetence k řešení problémů: podněcujeme žáky k hledání různých variant při problémovém učení a přijímání odpovědnosti za své výsledky a řešení probírané učivo vztahujeme k reálnému světu a jeho problémům Kompetence komunikativní: rozšiřujeme slovní zásobu žáků pojmenováváním skutečnosti a jejím zachycením ve vlastních projevech vedeme žáky k výstižnému vyjadřování v logickém sledu podporujeme týmovou spolupráci žáků se střídáním rolí v týmu dáváme dostatečný prostor diskuzím (komunitní kruh), ve kterých se žáci učí argumentovat a obhajovat své názory nekonfliktním způsobem nabízíme žákům příležitost využívat při práci informační a komunikační prostředky začleňujeme do výuky prožitkové vyučování podporujeme žáky v jejich sebehodnocení Kompetence sociální a personální: vedeme žáky k poznávání a pochopení rozdílů mezi lidmi a k tolerantnímu jednání a chování na základě společně stanovených nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití navozujeme dostatek situací, které žákům umožní práci ve skupině podporujeme u žáků samostatné a sebevědomé vystupování pomáháme žákům při poznávání sebe samých, svých reálných možností a jejich možnému ovlivňování utváříme vhodné formy preventivního chování vzhledem k vlastnímu zdraví a bezpečnosti své i jiných lidí Kompetence občanské: učíme žáky respektovat, chránit a oceňovat naše tradice, kulturní a historické dědictví prostřednictvím poznávání památek našeho regionu i celé vlasti vedeme žáky k utváření ohleduplného vztahu k přírodě a k hledání možností aktivního uplatnění při její ochraně dbáme na to, aby žáci pochopili základní ekologické souvislosti v regionálním i globálním měřítku vytváříme příležitosti k aktivnímu zapojení žáků do života školy podporujeme účast žáků na kulturních akcích města umožňujeme žákům navštívit rámci výuky Městský úřad Kompetence pracovní: vedeme žáky k plánování a organizování vlastní činnosti stimulujeme osvojování pracovních návyků – přípravu pomůcek, dokončení a ocenění práce, úklid svého pracovního místa Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis Obsahové, organizační a časové vymezení předmětu
26
Předmět dějepis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně. Vzdělávání v předmětu dějepis směřuje k získávání informací o historických událostech a osobnostech, které nějakým způsobem ovlivnily život předcházejících generací. Vede k rozvíjení dovedností pochopit vzájemné vztahy a souvislosti, k rozvoji samostatného myšlení a formulování vlastních myšlenek. Směřuje k hledání příčin a následků historických událostí. Umožňuje pohled na hlavní období dějinného vývoje lidstva se zdůrazněním na historii vlastního národa a regionu. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání jsou frontální výuka s demonstračními pomůckami, skupinová práce, samostatné vyhledávání a pozorování, krátkodobé projekty. Předmět Dějepis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na předmět Člověk a jeho svět vyučovaný na 1.stupni. Zařazení průřezových témat VES – Jsme Evropané – Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury – 6. ročník VES – Jsme Evropané - Křesťanství a středověká Evropa – 7. ročník MUV – Kulturní diference - Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury – 6. ročník MUV – Kulturní diference - Křesťanství a středověká Evropa – 7. ročník MUV – Princip sociálního smíru a solidarity – Počátky nové doby – 8. ročník Výchovné a vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení předkládáme žákům dostatek spolehlivých informačních zdrojů, které jim umožní poznávání dějin vlastního národa v kontextu s evropským vývojem nabízíme žákům řadu aktivačních metod, které jim přiblíží problematiku dějin kultury a přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti např. historické vycházky, exkurze, besedy, projektová výuka vedeme žáky k posouzení vlastního pokroku a kritickému hodnocení svých výsledků Kompetence k řešení problémů vedeme žáky k využívání získaných vědomostí k řešení problémů např. při zpracování seminárních prací učíme žáky kriticky myslet, činit uvážlivá rozhodnutí a schopnosti svá rozhodnutí obhájit Kompetence komunikativní umožňujeme žákům při diskuzích na daná témata formulovat a vyjadřovat své myšlenky učíme je vyjadřovat se výstižně v logickém sledu nabízíme žákům dostatek možností v řízené diskusi naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat pomocí zavádění skupinové práce a projektové výuky vedeme žáky ke komunikaci ve skupině Kompetence sociální a personální navozujeme dostatek situací, které umožní žákům účinně spolupracovat ve skupině a ovlivňovat kvalitu společné práce a umožnit žákům podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu Kompetence občanské
27
učíme žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní a historické dědictví při návštěvách muzeí, divadel, historických památek vedeme je k aktivnímu zapojování do kulturního dění ve městě účastí v soutěžích a na výstavách rozvíjíme u žáků pochopení základních ekologických souvislostí vyvozených z historie Kompetence pracovní podporujeme žáky k využívání znalostí a zkušeností z jednotlivých vzdělávacích oblastí v zájmu svého rozvoje a přípravy na budoucnost zadáváním samostatných prací Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova k občanství Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti. Vzdělávací předmět Výchova k občanství se vyučuje v šestém až devátém ročníku po jedné vyučovací hodině. Zařazení průřezových témat OSV – Komunikace – Člověk jako jedinec, Člověk ve společnosti – 6. ročník VDO – Občanská společnost a škola - Člověk ve společnosti – 6. ročník VDO – Občan, občanská společnost a stát – Stát a právo – 7. ročník VDO – Formy participace občanů v politickém životě – Stát a právo – 8. ročník VDO – Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – Mezinárodní vztahy. Globální svět – 9. ročník MUV – Princip sociálního smíru a solidarity – Mezinárodní vztahy, Péče o občana – 8. ročník MEV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – Stát a hospodářství – 7. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení seznamujeme žáky s obecně používanými termíny a učíme je dávat je do vzájemných souvislostí Kompetence k řešení problémů učíme žáky posuzovat svá řešení z nejrůznějších společenských aspektů Kompetence komunikativní vedeme žáky k dovednosti souvisle a výstižně formulovat své názory na společenské dění podněcujeme v nich potřebu pochopit a vyslechnout odlišný názor a zabývat se jím vytváříme u žáků schopnost osvojit si postupy při užívání informačních a komunikačních prostředků a naučit se je tvořivě využívat jako nástroje poznání učíme žáky využívat získané komunikační dovednosti k vytváření kvalitních vztahů
28
Kompetence sociální a personální rozvíjíme v žácích potřebu týmově pracovat a pochopit postavení samostatné práce učíme žáky uvědoměle přijímat a získávat role v různých skupinách učíme žáky respektovat přesvědčení druhých lidí a vážit si jejich vnitřních hodnot Kompetence občanské směrujeme žáky k pochopení základních principů, na kterých spočívají zákony a společenské normy podněcujeme žáky k poznání našich kulturních tradic a historického dědictví a tímto poznáním cítit potřebu je chránit vedeme žáky k nacházení nenásilných cest k řešení konfliktů Kompetence pracovní dbáme na to, aby žáci uměli využívat získané znalosti ve škole i mimo ni pro svůj další rozvoj učíme žáky orientovat se v základních aktivitách, které jsou potřebné pro uskutečnění podnikatelského záměru a jeho realizaci a zároveň chápat cíl a riziko podnikání Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika Obsahové, organizační a časové vymezení předmětu Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v 6. ročníku jednu hodinu týdně a v 7., 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně. Vzdělávání v předmětu fyzika směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí, vede k rozvíjení dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti, vede k vytváření a ověřování hypotéz, učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy, směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie, podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělání: frontální výuka s demonstračními pomůckami, skupinová práce, samostatné pozorování, krátkodobé projevy, objevování fyzikálních zákonitostí při pokusech. Předmět fyzika úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda: S chemií – jaderné reakce, radioaktivita, skupenství a vlastnosti látek, atomy, atomová teorie S přírodopisem – fotosyntéza, optika, zvuk, elektromagnetické signály, srdce-kardiostimulátor Se zeměpisem – magnetické póly Země, kompas, sluneční soustava. Výchovné a vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení vedeme žáky k vyhledávání, třídění a propojování informací, k používání odborné terminologie podporujeme samostatné měření, experimentování a nalézání souvislostí mezi získanými daty Kompetence k řešení problémů podporujeme práci, při které se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení jeho řešení Kompetence komunikativní dbáme, aby práce ve skupinách byla založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, formulování myšlenek v písemné i mluvené formě Kompetence sociální a personální podporujeme posílení sebedůvěry žáků, pocit zodpovědnosti a ochotu pomáhat ostatním
29
Kompetence občanské podněcujeme žáky k upřednostňování obnovitelných zdrojů energie Kompetence pracovní vedeme žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními
Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, organizační a časové vymezení předmětu Předmět chemie je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda v 8. a 9. ročníku a má časovou dotaci 2 hodiny týdně. Výuka probíhá ve specializované učebně chemie. Při laboratorních úlohách je třída dělena do dvou skupin. Výuka směřuje k hlubšímu porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem, vede k lepšímu pochopení využívání současných technologií. Využívá znalostí z předmětů fyzika, přírodopis, matematika a zeměpis, zaměřuje se na zkoumání přírodních látek s využitím různých empirických metod poznávání – pozorování, měření, experiment. Vede k pochopení základních rozdílů mezi anorganickými a organickými sloučeninami, jejich reakcemi, porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem životního prostředí. Zdůrazňuje dodržování bezpečnosti práce, seznamuje žáky s nebezpečnými látkami a zároveň učí žáky chování při mimořádných událostech. Dokáže posoudit efektivitu využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezi hlavní metody práce, kterými se výuka uskutečňuje patří frontální výuka s demonstračními pomůckami, skupinová práce, samostatné pozorování, krátkodobé projekty. Předmět chemie úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda: s fyzikou – gravitační pole, tlaková síla, formy energie, přeměny skupenství, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, vlastnosti světla. S přírodopisem – fotosyntéza, vnější a vnitřní geologické děje, nerosty a horniny, složení půdy, podnebí a počasí ve vztahu k životu organismů. Se zeměpisem – krajinná sféra, světové hospodářství, vztah příroda a společnost. Zařazení průřezových témat: ENV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí – Chemie a společnost – 9. ročník Výchovné a vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení: vedeme žáky k vyhledávání, třídění a propojování informací, k používání odborné terminologie, k samostatnému měření, experimentování, pokusům, k nalézání souvislostí mezi získanými daty Kompetence k řešení problémů: zadáváme takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení Kompetence komunikativní: při skupinové práci podněcujeme žáky ke komunikaci, respektování názorů druhých podporujeme formulování myšlenek žáků v písemné i mluvené formě v logickém sledu Kompetence sociální a personální: využíváme skupinového a inkluzivního vyučování žáků podporujeme posílení sebedůvěry žáků a jejich pocit zodpovědnosti, ochotu pomáhat ostatním Kompetence občanské
30
snažíme se dosáhnout u žáků poznání a chápání přírody jako systému, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se
Kompetence pracovní
vedeme žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s chemickými látkami a různými laboratorními pomůckami Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Přírodopis je jedním z vyučovacích předmětů, který žákovi umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si důležitosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě, rozvíjení dovedností objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Učí žáky rozlišovat příčiny přírodních dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Přírodopis je povinným vyučovacím předmětem pro žáky 2. stupně ZŠ v 6. - 9. ročníku. Vyučovací předmět se vyučuje v odborné učebně přírodopisu i v kmenových třídách s hodinovou dotací dvě hodiny týdně. K preferovaným organizačním formám výuky přírodopisu patří přírodovědné vycházky, exkurze a praktická cvičení ve škole (laboratorní práce) i v terénu. Ve vyučovacím předmětu Přírodopis je naplňován v plném rozsahu vzdělávací obor Výchova ke zdraví. Předmět svým charakterem a vzdělávacím obsahem velmi často souvisí s dalšími předměty této vzdělávací oblasti /fyzika, zeměpis, chemie/. Výuku některých témat je proto vhodné realizovat formou krátkodobých mezipředmětových projektů. Zařazení průřezových témat MUV – Etnický původ – Biologie člověka – jeho vývoj – 9. ročník ENV – Ekosystémy – Základy ekologie – 6. ročník ENV – Základní podmínky života – Obecná biologie a genetika – 6. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení: podporujeme u žáků vyhledávání a třídění informací a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá k procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě vedeme žáky k tomu, aby dokázali vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánovat, organizovat a řídit vlastní učení podporujeme žáky v samostatném pozorování a experimentování, aby dokázali získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich závěry pro využití v budoucnosti Kompetence k řešení problémů: učíme žáky samostatně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení při laboratorních pokusech podporujeme žáky v ověřování správnosti řešení problémů a osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových problémových situací Kompetence komunikativní: učíme žáky kritickému myšlení, činit uvážlivá rozhodnutí, která je schopen obhájit
31
učíme žáky formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném a ústním projevu Kompetence sociální a personální: podporujeme žáky v utváření pracovní atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívat k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádat Kompetence občanské: učíme žáky rozhodovat se zodpovědně podle dané situace, poskytovat dle svých možností účinnou pomoc a chovat se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka vytváříme u žáků schopnost chápat základní ekologické souvislosti, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní: směrujeme žáky k používání účinných a bezpečných materiálů, nástrojů a vybavení dbáme na to, aby žáci dodržovali vymezená pravidla vedeme je k plnění povinností a závazků, aby se dokázali adaptovat na změněné nebo nové pracovní podmínky učíme žáky přistupovat k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti a hospodárnosti, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých lidí a ochrany životního prostředí Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Zeměpis na 2. stupni vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, navazuje svým vzdělávacím obsahem na předmět Člověk a jeho svět.. Ve vyučování předmětu Zeměpis jednoznačně převládá řešení problémů, tedy schopnost žáka identifikovat problém, vyhledat k němu informace z různých zdrojů, navrhnout více řešení, vybrat funkční řešení a snažit se ho realizovat. Neméně podstatné místo zaujímá tvořivost, spolupráce, komunikace. Učivo lze rozdělit do několika učebních celků a to: vesmír, kartografie, fyzická geografie, regionální geografie se zaměřením na Česko, Evropu a ostatní světadíly světa. Probírané učivo má přímou vazbu na předměty jako je Dějepis, Výchova k občanství a zdraví a Přírodopis. S výjimkou regionální problematiky dominuje společensko – politicko – hospodářská složka učiva nad učivem v přírodních systémech. V 8. a 9. ročníku si žáci osvojují základy dopravní výchovy. Do tohoto předmětu je v plném rozsahu integrována environmentální výchova. Výuka předmětu probíhá v kmenových třídách nebo v učebně zeměpisu za použití učebních pomůcek. Při výuce Zeměpisu je využíváno frontální vyučování, skupinová práce, projektové formy práce. Své vědomosti si žáci porovnávají a uplatňují v zeměpisných soutěžích. V některých ročnících jsou organizovány fyzicko – geografické a sociálně - geografické exkurze. Značná pozornost je věnována regionálnímu zeměpisu v 8. ročníku (Kraslicko a okolí ). Vyučovací předmět zeměpis je realizován v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně v 6., 8., 9. ročníku a 1 vyučovací hodina týdně v 7. ročníku. Zařazení průřezových témat VES – Evropa a svět nás zajímá – Regiony světa – 8. ročník VES – Jsme Evropané – Regiony světa – 8. ročník
32
MUV – Multikulturalita – Společenské a hospodářské prostředí – 8. ročník MUV – Princip sociálního smíru a solidarity – Společenské a hospodářské prostředí – 9. ročník ENV – Vztah člověka a prostředí – Životní prostředí – 9. ročník Výchovné a vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení: vedeme žáky k porovnávání a posuzování získaných informací, formulování závěrů, k poznávání smyslu a cíle učení, získávání pozitivního vztahu k učení rozvíjíme u žáků samostatnost při práci s textem a mapou podporujeme u žáků práci s informacemi - vyhledávání, shromažďování, třídění a porovnávání informací z různých zdrojů, používání odborné literatury a videokazet vedeme žáky k používání odborné terminologie uplatňujeme metody práce vedoucí k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky, jejich využití v praktickém životě využíváme vlastních zkušeností žáků a jejich poznatků z jiných předmětů Kompetence komunikativní: vedeme žáky k formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů na životní prostředí a na životní styl odlišných kultur podporujeme komunikaci mezi žáky a mezi žáky a učitelem, vedeme k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace upřednostňujeme metody vedoucí k naslouchání a respektování názorů druhých využíváme informačních a komunikačních prostředků a technologií pro komunikaci s okolním světem Kompetence k řešení problémů: vedeme žáky k pochopení problému, vyhledávání vhodných informací z různých informačních zdrojů, promyšlení a naplánování způsobu jeho řešení vedeme ke kritickému myšlení, uvážlivému rozhodování a schopnosti obhájit své rozhodnutí klademe důraz na aplikaci poznatků v praxi, orientaci a lokalizaci na mapě, orientaci v terénu Kompetence sociální a personální: rozvíjíme spolupráci ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňování dobrých mezilidských vztahů, vzájemnou pomoc a schopnost požádat o pomoc využíváme metod skupinového vyučování utváříme pocit zodpovědnosti za svá jednání vedeme žáky ke spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení Kompetence občanské učíme žáky respektovat názory druhých, uvědomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu podporujeme v žácích zodpovědné rozhodování podle dané situace rozvíjíme u žáků chápání základních environmentálních problémů, respektování požadavků na kvalitní životní prostředí dbáme na dodržování pravidel slušného chování vytváříme základy osobních představ o geografickém a životním prostředí Kompetence pracovní poučujeme žáky o používání bezpečných a účinných materiálů vedeme žáky k využívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech
33
dbáme na dodržování vymezených pravidel z hlediska ochrany svého zdraví, zdraví druhých a ochrany životního prostředí Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem výuky v předmětu Hudební výchova je působit na rozvoj žáka ve smyslu jeho komplexního chápání hudby, porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a využívání jako možného prostředku komunikace. Vede k rozvoji hudebnosti žáka, která se projevuje individuálními hudebními dovednostmi, při nichž může žák uplatnit svůj individuální potenciál. Předmětem se prolínají čtyři základní typy činností: Vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové. Předmět je vyučován od první do deváté třídy jednu hodinu týdně. Na druhém stupni probíhá výuka v odborné učebně hudební výchovy. Podle aktuální nabídky mohou žáci navštěvovat koncerty a jiná hudební představení. Výchovné a vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení podporujeme žáky v uvádění věcí do souvislostí, operuje s obecně užívanými znaky, symboly a pojmy vedeme k vytváření si komplexního pohledu na kulturní a společenské jevy podporujeme rozvoj kreativity v hudební oblasti Kompetence k řešení problému podporujeme fantazii a osobitý náhled na daná témata vedeme k aplikaci různých řešení problémů a k obhajobě svých řešení Kompetence komunikativní vedeme žáka k porozumění různým typům hudebních žánrů a záznamů, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji podporujeme žáky k rozvoji schopností komunikace pomocí informačních technologií pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální vedeme k vytváření pozitivní představy o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a jeho rozvoj tak, aby dosáhl pocitu sebeuskopojení a sebedůvěry Kompetence občanská podporujeme respektování kulturních a historických tradic našeho kulturního dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, aktivně se zapojuje do kulturního dění Kompetence pracovní orientuje se v základních aktivitách, které směrují k uskutečnění jeho hudebního záměru podporujeme aktivní přístup k hraní na hudební nástroje a využívání práce s hudebními nosiči Charakteristika vyučovacího předmětu Esteticko - pracovní výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět má časovou dotaci v 1.- 3. ročníku dvě hodiny týdně, ve 4. a 5. ročníku tři hodiny týdně. Vyučování probíhá formou vyučovacích hodin, do kterých jsou dle situace zařazovány projekty třídy nebo školy. V případě práce s počítačem je využívána učebna výpočetní techniky. Předmět je rozdělen na estetickou a pracovní část. Obě části se prolínají a formují osobnost žáka ve vztahu k uměleckému a praktickému pojetí světa a jeho okolí. Rozvíjí schopnosti a fantazii žáků, jejich vidění, představivost a chápání životní reality. U
34
žáků se klade důraz na samostatnost v práci, schopnosti uvědomění si sebe samého jako svobodného jedince. Žáci se učí pracovat s různými materiály a různými technikami. Seznamují se s barvou, linií, tvary, přírodními materiály, organizací prostoru, životem kolem nich, s hygienou a bezpečností práce, experimentují a probouzejí svou fantazii. Při práci se učí nejenom samostatnosti, ale také práci v kolektivu, hodnotit své dílo, být schopni samostatně řešit přiměřené úkoly a získávat důvěru ve vlastní práci. Žáci získávají také poznatky v poznávání okolního světa a učí se postoji k práci člověka, technice, umění a životnímu prostředí. Estetická část předmětu má tři základní části: První oblastí je osvojování skutečností, které dítě obklopuje, tvary, barvy, materiály, rozvoj představivosti a fantazie. Druhou oblastí je experiment a práce s výtvarnými prostředky, modelování, organizace prostoru.Třetí součástí je osvojování výtvarného umění, hodnocení svých prací i prací jiných.Pracovní část předmětu má tyto části: práce s drobným materiálem, konstrukční činnosti, pěstitelské práce, příprava pokrmů Všechny tyto oblasti estetické i pracovní výchovy spolu nedílně souvisejí a prolínají všemi ročníky na prvním stupni. Zařazení průřezových témat MEV – Fungování a vliv médií ve společnosti – Ověřování komunikačních účinků – 5. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení: u žáků podporujeme sebehodnocení a hodnocení pracím svých spolužáků žáky vedeme o samostatnosti v práci, umožňujeme jim realizovat své postupy a nápady vedeme žáky k využití informačních technologií Kompetence k řešení problému: žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s různými informacemi ze všech možných zdrojů, děti vedeme k prezentaci svých prací žák vnímá problémové situace a dokáže je výtvarně ztvárnit nenechá se odradit případným nezdarem a hledá řešení problému Kompetence komunikativní: vedeme žáky ke komunikaci se spolužáky a učiteli i s ostatními dospělými učíme žáky obhajovat svou práci vhodnou formou a zároveň poslouchat názor druhých podporujeme žáky v sebehodnocení Kompetence sociální a personální: během vyučování vhodně používáme práci ve skupinách vedeme žáky k pochopení rozdílů mezi lidmi a k toleranci podporujeme vzájemnou pomoc při práci Kompetence občanské: žáci respektují a chrání naše tradice a kulturní a historické dědictví prostřednictvím poznávání tradičních řemesel a výtvarných prací význačných umělců vedeme žáky k tomu, aby dbali na ekologické chování a poznávání přírodních krás vytváříme podmínky, aby se žáci aktivně zapojili do chodu a výzdoby školy Kompetence pracovní: vedeme žáky k bezpečnému používání materiálů a pomůcek při práci stimulujeme žáky k dodržování pracovních postupů, k dokončení práce a k úklidu svého pracovního místa rozvíjíme zručnost a estetické cítění dětí
35
vedeme žáky k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních vedeme žáky k tomu, aby chránili životní prostředí, kulturní a společenské hodnoty
Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem výuky v předmětu je výtvarně estetické osvojování objektivní reality – světa, přírody, věcí a člověka s návazností na události, činnosti, pocity. Vnímání, poznávání, prožívání jevů a jejich hodnocení by mělo být podporováno velkým prostorem pro fantazii žáků a jejich vyjádření. Výtvarně estetické osvojování není jen doménou smyslového a citového rozvoje, ale je i specifickým typem myšlení odlišného od myšlení verbálního, které se dá nazvat myšlením ve tvarech, v barvách, liniích a představách. Při přechodu žáků z 1.stupně na 2.stupeň ZŠ by měla být tato koncepce plynule propojena s ostatními předměty (např. s hudební výchovou, pracovními činnostmi, dějepisem, přírodopisem, zeměpisem), nenásilným vnímáním událostí, činností, tvarů, chováním, prostředím, zvukem, barvami. Celkové povědomí a estetické cítění může být podkresleno náslechy – vyprávění, hudba, film, práce v exteriéru. Výtvarná výchova je vyučována dvě hodiny v 6. a 8. ročníku, v 7. a 9. ročníku jedna hodina. Výuka probíhá v odborné učebně výtvarné výchovy. Výchovné a vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení vedeme žáky ke kladnému posouzení vlastního díla a pocitu z dobře vykonané práce Kompetence k řešení problému podporujeme fantazii a osobitý náhled na daná témata vedeme k aplikaci různých řešení problémů a k obhajobě svých řešení Kompetence komunikativní žák rozumí různým typům výtvarných vyjádření a záznamů, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji Kompetence sociální a personální vedeme žáky k hodnocení práce skupiny a své role ve skupině, k reflexi společné práce formou zpětné vazby podporujeme u žáků oceňování nápadů a práce druhých, poděkování za uznání během vyučování vhodně používáme práci ve skupinách vedeme žáky k pochopení rozdílů mezi lidmi a k toleranci podporujeme vzájemnou pomoc při práci Kompetence občanská žáci respektují a chrání naše tradice a kulturní a historické dědictví prostřednictvím poznávání tradičních řemesel a výtvarných prací význačných umělců vedeme žáky k tomu, aby dbali na ekologické chování a poznávání přírodních krás vytváříme podmínky, aby se žáci aktivně zapojili do chodu a výzdoby školy Kompetence pracovní vedeme žáky k bezpečnému používání materiálů a pomůcek při práci stimulujeme žáky k dodržování pracovních postupů, k dokončení práce a k úklidu svého pracovního místa rozvíjíme zručnost a estetické cítění dětí vedeme žáky k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních vedeme žáky k tomu, aby chránili životní prostředí, kulturní a společenské hodnoty
36
Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a svět práce Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Vzdělávací obsah předmětu vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou. Zaměřuje se na praktické pracovní dovednosti a návyky, a tak doplňuje celé základní vzdělání o tuto důležitou složku, nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Učební osnovy vyučovacího předmětu Člověk a svět práce se realizují v těchto částech vzdělávací oblasti: práce s technickými materiály, provoz a údržba domácnosti, pěstitelské práce, příprava pokrmů, svět práce. Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech vyučovacích hodinách jsou vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Prostřednictví vyučovacího předmětu Člověk a svět práce žáci získávají nejen důležité základní pracovní návyky a dovednosti, ale také důležité informace ze sféry výkonu práce. Vyučovací předmět Člověk a svět práce je povinný předmět, který se vyučuje v šestém až devátém ročníku v 1 hodinové týdenní dotaci. Jednohodinové týdenní dotace vyučovacího předmětu Člověk a svět práce lze ve vhodných případech organizovat jako dvouhodinové bloky jednou za čtrnáct dnů v kombinaci s jiným vyučovacím předmětem s jednohodinovou týdenní dotací. Bez ohledu na charakter pracovních činností probíhá výuka předmětu ve stejném rozsahu pro chlapce i dívky. Na 2. stupni jsou žáci při výuce pravidelně střídavě rozděleni do dvou pracovních skupin s odlišným charakterem pracovních činností. Výuka probíhá z převážné části v učebnách školy, ve cvičné žákovské kuchyňce, na školním pozemku, v nejbližším okolí školy či formou exkurzí.
Zařazení průřezových témat OSV – Osobnostní rozvoj - Sebepoznání a sebepojetí – Svět práce – 9. ročník OSV – Osobnostní rozvoj - Kreativita – Svět práce – 9. ročník OSV – Sociální rozvoj – Kooperace a kompetice – Design a konstruování – 8. ročník OSV - Morální rozvoj – Hodnoty, postoje, praktická etika – Svět práce – 9. ročník Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení: vedeme žáky k odpovědnosti za své vzdělávání, umožňujeme žákům osvojit si strategii učení a motivujeme je pro celoživotní učení podporujeme samostatnost a tvořivost povzbuzujeme žáky k trpělivosti Kompetence k řešení problémů: podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů na modelových příkladech vedeme žáky k užívání algoritmů řešení problémů podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problému Kompetence komunikativní: vedeme žáky k otevřené komunikaci vedeme k dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, v řádech odborných pracoven, řádu akcí mimo školu, umožňujeme žákům podílet se na sestavování těchto pravidel 37
vedeme žáky k pozitivnímu vnímání své školy, své obce, sebe a ostatních lidí Kompetence sociální a pracovní: rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých učíme žáky vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce
Kompetence občanské: vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví a k ochraně životního prostředí Kompetence pracovní: vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci a k používání vhodných materiálů, nástrojů a technologií vedeme žáky k ochraně svého zdraví při práci pomáháme žákům při volbě budoucího povolání seznamujeme žáky s nezbytností adaptability a flexibility na pracovním trhu Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, organizační a časové vymezení předmětu Předmět je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, která přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiž se žáci seznamují a učí se je aplikovat ve svém životě. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence a hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Důraz je kladen na praktické činnosti a jejich aplikace v modelových situacích. Důraz je kladen na samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Učivo je v předmětu obsaženo v blocích: Vztahy mezi lidmi a soužití, Změny v životě člověka a jejich reflexe, Zdravý způsob života a péče o zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Hodnota a podpora zdraví, Osobnostní a sociální rozvoj. Předmět je vyučován jako povinný v osmém a devátém ročníku jednu hodinu týdně. Zařazení průřezových témat OSV – Osobnostní rozvoj – Psychohygiena – Zdravý způsob života a péče o zdraví – 8. ročník OSV – Sociální rozvoj – Mezilidské vztahy – Vztahy mezi lidmi a formy soužití – 9. ročník Výchovné a vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení vedeme žáky k poznávání člověka jako biologického jedince závislého na jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování vedeme k získání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje podporujeme žáky v poznání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty Kompetence k řešení problémů stimulujeme žáky v upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci Kompetence komunikativní podporujeme poznání žáků o důležitosti mezilidských vztahů a kvalitě prostředí, kde se jedinec pohybuje Kompetence sociální a personální
38
vedeme k pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků spojených s příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů Kompetence občanské Podporujeme propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji a volním úsilím Kompetence pracovní Podporujeme žáky v poznání a pochopení , že zdatnost, dobrý fyzický stav a duševní pohoda jsou významným předpokladem pro výběr partnera, i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti.
Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním cílem vyučovacího předmětu je komplexní vzdělávání žáků v problematice aktivního pohybu jako významného činitele působící na zdravotní stav a harmonický rozvoj dítěte. Vede žáky k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, současně i k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci se učí uplatňovat osvojené pohybové dovednosti v různém prostředí a s různými účinky, kdy si zvykají na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivitu, rychlé rozhodování, organizační schopnosti i nutnou míru odpovědnosti za zdraví své i svých spolužáků.Tělesná výchova umožňuje žákům poznat vlastní pohybové možnosti a přednosti i zdravotní a pohybová omezení, rozumět jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivně je využívat nebo cíleně ovlivňovat. Vede žáky od spontánního pohybu k řízené pohybové činnosti a k vlastní pravidelné seberealizaci v oblíbeném sportu nebo v jiné pohybové aktivitě. Takový vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet jen v atmosféře důvěry, úzké spolupráce a radostného prožitku z pohybového výkonu. S ohledem na poměrně značnou rozdílnost fyziologického i mentálního vývoje jednotlivých žáků v ročníku a na velmi různou úroveň jejich pohybových schopností,dovedností, je výuka vyučovacího předmětu Tělesná výchova je sice členěna do třech základních, na sebe navazujících etap, ty se však meziročníkově značně prolínají. První etapa zahrnuje 1. až 3. ročník, druhá 4. až 5. ročník a třetí etapa 6. až 9. ročník. I když je vzdělávací obsah předmětu rozpracován do jednotlivých ročníků, je rozdělen do tématických bloků, které se meziročníkově opakují a postupně rozšiřují. Výuka do 4. ročníku probíhá společně pro chlapce i dívky v rámci jedné třídy, od 5. ročníku odděleně. Na 1. stupni se vyučovací předmět Tělesná výchova vyučuje jako povinný předmět ve dvouhodinové dotaci týdně pro všechny žáky. Ve škole je plavecký bazén, a proto žáci mají od první do deváté třídy jednu hodinu týdně plavání. Na 2. stupni se vyučovací předmět Tělesná výuka vyučuje rovněž jako povinný předmět ve dvouhodinové dotaci týdně pro všechny žáky. Vyučovací předmět Tělesná výchova patří k prioritám školy. Výuka je organizována v tělocvičně a bazénu v budově školy. Současně je využíváno i venkovní hřiště, které je součástí areálu školy.
Zařazení průřezových témat OSV – Osobnostní rozvoj – Seberegulace a sebeorganizace – Pohybové dovednosti – 2. ročník
39
Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení:
vedeme žáky k tomu, aby si osvojili nové pohybové dovednosti, kultivovali svůj pohybový projev i správné držení těla snažíme se, aby žáci usilovali o optimální rozvoj zdravotně orientované zdatnosti zařazujeme sportovní soutěže Kompetence k řešení problému:
podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů podporujeme žáky v tom, aby pozitivně prožívali osvojené pohybové činnosti a využívali je jako prostředek k překonávání aktuálních negativních tělesných či duševních stavů
Kompetence komunikativní:
podporujeme u žáků přátelskou komunikaci mezi spolužáky z různých tříd, ročníků, věkových kategorií vedeme žáky k čestnému jednání v duchu "fair play" Kompetence sociální a personální:
vedeme žáky k zodpovědnosti za jejich zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují učíme žáky k tomu, aby si uvědomovali význam sociálních vztahů a rolí ve sportu a v jiných pohybových aktivitách a uměli je využít pro hodnotné pohybové vyžití i přátelské meziosobní vztahy Kompetence občanské:
vedeme žáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci svojí osoby a svojí školy na veřejnosti vedeme žáky ke kamarádské chování a poskytnutí požadované pomoci vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví a k ochraně životního prostředí nabízíme žákům sportovní aktivity jako protipól nežádoucích sociálně patologických jevů vedeme žáky k dodržování pravidel stanovených ve školním řádu Kompetence pracovní:
učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti a dovednosti
40
vedeme žáky k dodržování organizačních, hygienických a bezpečnostních zásad pro provádění zdravotně vhodné a bezpečně sportovní či jiné pohybové činnosti ve známém i méně známém prostředí Charakteristika předmětu Environmentální a mediální výchova v praxi Obsahové, organizační a časové vymezení Cílem práce v předmětu je, aby každý žák byl schopen aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí, dokázal je ovlivnit v zájmu udržitelnosti životního stylu s rozvojem lidské civilizace a ovlivnil příznivě hodnotovou orientaci žáků. Do osmého ročníku obsáhli žáci základy většiny vzdělávacích oblastí. Postupným propojováním, rozšiřováním, upevňováním a systematizací vědomostí dovedností, získávaných v těchto oblastech umožňí environmentální výchova utváření integrovaného pohledu. Každá z oblastí ovlivňuje jak racionální, tak emocionální a volně aktivní stránku osobnosti žáka. Vlastní činnosti v předmětu by měly vést žáka k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování, měly by přispívat k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa. Bude rozvíjet porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidské činnosti na prostředí. Následně by měly umožnit pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí. Na závěr bude poskytovat znalosti, dovednosti a pěstovat návyky nezbytné pro každodenní jednání občana vůči prostředí. Předmět Environmentální výchova v praxi bude vyučován jako povinný předmět pro žáky devátého ročníku v rozsahu jedna hodina týdně – bude zaměřen na aktivní činnosti, pozorování, objevování a následnou medializaci činností žáků v předmětu. Tím by se měli žáci úspěšně a samostatně zapojit do mediální komunikace, tady především tvorbou mediálních sdělení pro časopis, internet a jiná krátká sdělení pro informování o činnostech ve škole. Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení Rozvíjíme porozumění žáků souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností Kompetence k řešení problémů Učíme žáky hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů Kompetence komunikativní Učíme žáka komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska Kompetence sociální a personální Podněcujeme aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí Vedeme žáky k rozvoji spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské a mezinárodní úrovni Kompetence občanská Vedeme žáky k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí Podporujeme žáky ve vnímání života jako nejvyšší hodnoty Umožňujeme pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní zodpovědností
41
Kompetence pracovní Podporujeme realizaci konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí Umožňujeme poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí Podporujeme rozvoj návyků žáků, nezbytných pro každodenní žádoucí jednání občana vůči životnímu prostředí Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk volitelný Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu V 7., 8. a 9. ročníku mají žáci možnost zvolit si Další cizí jazyk. Týdenní dotace tohoto předmětu je jedna vyučovací hodina týdně. Žáci si mohou zvolit anglický, německý nebo ruský jazyk. Přispívá k dalším studiu cizích jazyků a k lepšímu budoucímu pracovnímu uplatnění. Umožní mu poznat odlišnosti ve způsobu života lidí v jiných zemích, odlišné kulturní tradice, prohlubuje žákovo vědomí vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance. Výuka je zaměřena na získávání zájmu o studium jazyka, osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností, aktivní využití komunikace v cizím jazyce, získání schopností číst s porozuměním přiměřené texty a rozumět ústnímu sdělení, poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, umět vyhledat informace o zemích studovaného jazyka, pochopení významu znalosti cizích jazyků, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respekt a tolerance k odlišným kulturám. Předmět je vyučován v odborných jazykových učebnách. Výchovně vzdělávací strategie směřující tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení podporujeme žáky, aby sami uchopili látku svým způsobem, a dáváme jim možnost, aby si sami vybírali způsoby plnění úkolů pomocí různých technik práce s textem se zaměřujeme u žáků na čtení s porozuměním poskytujeme žákům okamžitou zpětnou vazbu prostřednictvím hodnocení podle předem daných kritérií, která vytváříme společně se žáky podporujeme žáky v účasti v různých soutěžích a olympiádách a v organizování samostatných akcí Kompetence k řešení problémů podporujeme žáky v řešení problémů z různých hledisek dáváme žákům dostatek příležitostí k aktivnímu zkoumání problémů, událostí a faktů používáním různých vyučovacích stylů a aktivit Kompetence komunikativní využíváme různé diskusní techniky tak, aby v každé hodině komunikovalo v cizím jazyce co nejvíce žáků podporujeme metodu kooperativního učení, skupinového učení Kompetence sociální a personální vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování, která si společně určili podporujeme prezentaci výsledků prací jednotlivých žáků před ostatními spolužáky s respektováním odlišností výkonu Kompetence občanské podněcujeme žáky k zapojení se do evropských projektů a výměnných programů Kompetence pracovní motivujeme žáky k poznávání různých povolání formou rozhovorů, předvádění činností
42
umožňujeme žákům tvořit pomůcky do výuky, prezentovat je před spolužáky vedeme žáky k tomu aby získané poznatky využili při vhodné motivaci k volbě povolání – hraním rolí, diskusí, skupinovou prací učíme žáky pracovat podle předem zadaných kritérií a dodržovat zadání a termíny, probrat před každým úkolem kritéria jeho hodnocení Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopisný seminář Obsahové, organizační a časové vymezení předmětu Předmět Přírodopisný seminář je vyučován jako volitelný předmět dvě hodiny týdně od sedmého do devátého ročníku. Vzdělání v předmětu je zaměřeno na rozvoj porozumění chovu hospodářských zvířat velkých i drobných, zvířat domácích a vztahům mezi nimi a člověkem, vede k uvědomování si podmínek, ve kterých jsou zvířata chována a rozeznávat chovná zařízení. Přispívá k poznávání a pochopení pěstování základních zemědělských plodin, umožňuje pochopit ekologické zemědělství. Pomáhá k pochopení znalosti okrasných a pokojových rostlin a péče o ně. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cíle vzdělání a je upřednostňována skupinová práce, samostatné pozorování, práce v terénu a krátkodobé projekty. Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence učení vedeme žáky k vyhledávání, třídění a propojování informací a k používání odborné terminologie podporujeme nalézání souvislostí mezi získanými informacemi a pochopení a vysvětlení základních pojmů Kompetence k řešení problémů podněcujeme samostatné přemýšlení u žáků, tak, aby hledali problémy a volili postupy správného řešení Kompetence komunikativní směřujeme k skupinové práci, která je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, formulování myšlenek v písemné i mluvené formě Kompetence sociální i personální využíváme skupinového a inklusivního vyučování tak, aby vedlo žáky ke spolupráci, posílení sebedůvěry žáků, pocit zodpovědnosti a ochotě pomáhat ostatním Kompetence občanské podporujeme uvědomování si vztahů mezi člověkem a přírodou podněcujeme žáků k upřednostňování ekologických způsobů zemědělství Kompetence pracovní vedeme žáky k bezpečné práci v terénu, případně i při hodině, pokud je nutné používat pracovní pomůcky Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář ze zeměpisu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Zeměpisný seminář má přírodovědný i společenskovědný charakter. Je zařazen ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, avšak úzce kooperuje se vzdělávacími oblastmi Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce i dalšími vzdělávacími oblastmi. Tento povinně volitelný předmět si žáci mohou vybrat od sedmého do devátého ročníku a spolu s fyzikálním, chemickým a přírodovědným vzděláním umožňuje žákům vytvoření komplexního pohledu na
43
vztah mezi člověkem a přírodou. Žáci postupně odhalují souvislosti přírodních a socioekonomických podmínek v blízkém okolí, v regionech, na celém území České republiky, v Evropě i ve světě. Hlavní náplní Zeměpisného semináře je praktická činnost v terénu. Menší počet žáků a dvouhodinová dotace od sedmého do devátého ročníku umožňují atraktivní formy vyučování, například žáci absolvují pěší, cyklistické i vodácké putování, která se zaměřují se na pozorování přírody, základy táboření, geografické hry v přírodě, fotografování přírodních jevů a jejich vyhodnocování. Výchovně vzdělávací strategie směřující v tomto předmětu k utváření klíčových kompetencí Kompetence k učení vedeme k porovnávání a posuzování získaných informací, formulování závěrů, poznávání smyslu a cíle učení, získávání pozitivního vztahu k učení podporujeme samostatnou práce s textem a mapou podněcujeme vyhledávání, shromažďování, třídění a porovnávání informací z různých zdrojů, používání odborné literatury a videokazet a používání odborné terminologie Kompetence komunikativní vedeme k formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů na životní prostředí a na životní styl odlišných kultur podporujeme komunikaci mezi žáky a mezi žáky a učitelem, k naslouchání a respektování názorů druhých podporujeme využívání informačních a komunikačních prostředků a technologií pro komunikaci s okolním světem Kompetence k řešení problémů podněcujeme k pochopení problému, vyhledávání vhodných informací z různých informačních zdrojů, promyšlení a naplánování způsobu jeho řešení orientace a lokalizace na mapě, orientace v terénu Kompetence sociální a personální učíme spolupráci ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňování dobrých mezilidských vztahů, vzájemné pomoci a schopnosti požádat o pomoc využíváme skupinového vyučování vedeme utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání vedeme spoluúčast na vytváření kritérií hodnocení Kompetence občanské podporujeme respektování názorů druhých, uvědomování si svých práv a povinností ve škole i mimo školu, zodpovědné rozhodování podle dané situace pomáháme k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí Kompetence pracovní dodržování vymezených pravidel z hlediska ochrany svého zdraví, zdraví druhých a ochrany životního prostředí
44