Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Základní škola a Mateřská škola Tršice, příspěvková organizace

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

„Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole.“ (Robert Fulghum)

Vydal: RNDr. Bc. Jaromír Vachutka Č.j. ZŠTr/799/2013

OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .................................................................................................... 5 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ............................................................................................ 6 3. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .................................................. 7 3.1. Filozofie programu .............................................................................................................. 7 3.2. Vzdělávací cíle .................................................................................................................... 7 3.3. Zásady výchovně vzdělávací práce ..................................................................................... 7 3.4.

Metody a formy práce ..................................................................................................... 8

4. PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ .............................................................. 10 4.1. Materiální vybavení školy ................................................................................................ 10 4.2. Životospráva a psychosociální podmínky ......................................................................... 11 4.3. Organizační provoz a řízení mateřské školy ..................................................................... 12 4.3.1. Způsob a kritéria přijímání dětí .............................................................................. 14 4.3.2. Charakteristika tříd ................................................................................................. 16 4.4. Personální a pedagogické zajištění .................................................................................... 16 4.5. Spoluúčast s rodiči ............................................................................................................ 17 4.6. Spolupráce se ZŠ a dalšími organizacemi ......................................................................... 17 4.7. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných ..... 18 4.7.1. Děti s tělesným postižením .................................................................................... 18 4.7.2. Děti se zrakovým postižením ................................................................................. 19 4.7.3. Děti se sluchovým postižením................................................................................ 19 4.7.4. Děti s mentálním postižením .................................................................................. 20 4.7.5. Děti s poruchami pozornosti, hyperaktivitou, poruchou chování .......................... 20 4.7.6. Děti s poruchami řeči ............................................................................................. 20 4.7.7. Děti s více vadami a autismem ............................................................................... 20 4.7.8. Děti mimořádně nadané ......................................................................................... 21 5.1. Koncepce mateřské školy .................................................................................................. 22 5.2. Dlouhodobé cíle ................................................................................................................ 22 5.3. Didaktické zásady při výuce ............................................................................................. 23 5.4. Vzdělávací obsah ............................................................................................................... 23 5.5. Témata a podtémata školního vzdělávacího programu ..................................................... 24 5.6. Akce školy ......................................................................................................................... 61 2

6. EVALUAČNÍ SYSTÉM ...................................................................................................... 63

3

PŘEDKLADATEL: Základní škola a Mateřská škola Tršice, příspěvková organizace, Tršice 183, 783 57 Tršice ČASOVÝ PLÁN: Školní vzdělávací plán je koncipováno na období tří let s platností od 1. 9. 2013 do 31. 8. 2014 ZPRACOVAL: Vedoucí MŠ Mgr. Michaela Šedivá a pedagogický kolektiv mateřské školy v době 1. 8. 2012 – 31. 8. 2012 UPRAVIL: Vedoucí MŠ Mgr. Michaela Šedivá v době 27. 5. 2013 – 31. 7. 2013

4

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Název programu: „ Školka pro všechny “ Název školy: Základní škola a Mateřská škola Tršice, příspěvková organizace Adresa školy: Tršice 183, 783 57 Tršice Ředitel: RNDr. Bc. Jaromír Vachutka Telefon: 585 957 135 E-mail: [email protected] Web: www.zstrsice.cz Vedoucí učitelka MŠ: Mgr. Michaela Šedivá Telefon MŠ: 775 355 112 E-mail MŠ: [email protected] Kapacita MŠ: 40 míst Provozní doba MŠ: 6.30 – 16.30 hodin Počet tříd: 2 Počet dětí ve třídách: 20 + 20 Počet zaměstnanců: pedagogičtí pracovníci 4, nepedagogičtí pracovníci 1 Prezentace školy na internetu: www.zstrsice.cz Zařazení do sítě škol IZO: 102320772 REDIZO: 600140849 IČO: 73184675 Zřizovatel: Obec Tršice Tršice 50 Tršice 783 57 Telefon: 585 957 230 E-mail: [email protected] Platnost dokumentu od: 1. 9. 2013 Verze: č. 2 Podpis ředitele školy :

Razítko : 5

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Mateřská škola Tršice se nachází mezi Olomoucí (18 km) a Přerovem (12

km)

v Olomouckém kraji. Škola je sloučena v jeden právní subjekt s místní základní školou. Nachází se v klidné části obce, v blízkosti lesa. Jsme MŠ rodinného typu členěná na dvě oddělení. Budova MŠ byla postavena v letech 2011-2012, jedná se tedy o novostavbu. Součástí je prosklené atrium spojující obě oddělení. Atrium umožňuje pobyt dětí na čerstvém vzduchu při výchovně vzdělávacích činnostech, a tím splňuje podmínky zdravého životního stylu. Součástí mateřské školy je zahrada, na které se nachází dětské hřiště, ohniště a dopravní hřiště. K pohybovým činnostem lze využít tělocvičnu v areálu základní školy. Stravování zajišťuje školní jídelna v těsné blízkosti mateřské školy. Nedaleko se nachází budova prvního stupně základní školy, se kterou úzce spolupracujeme.

6

3. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1. Filozofie programu Program vychází z prostorových a personálních podmínek školy. Naše mateřská škola se hlásí k zásadám zdravého životního stylu. Upřednostňujeme celoroční pobyt dětí na čerstvém vzduchu, strava je založena na vyváženém jídelníčku, děti mají denně k dispozici zvýšenou nabídku ovoce a zeleniny a pravidelný pitný režim v průběhu celého pobytu v mateřské škole. Jsme zapojeni do projektu „Mléko do škol“, „Ovoce do škol“. Škola nabízí různorodé pohybové aktivity, prvky ekologie, vede děti k péči o své zdraví a směřuje k celkové psychické pohodě dětí. Uplatňujeme individuální přístup ke každému dítěti a prožitkové učení směřující k všestrannému rozvoji jeho osobnosti.

3.2. Vzdělávací cíle Rámcové cíle jsou v souladu s RVP PV: 1. Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost 3. Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

3.3. Zásady výchovně vzdělávací práce 1) Poznáváme svět Děti jsou vedeny k poznávání světa všemi smysly. Získané zkušenosti uplatňují v praktickém životě. Orientují se v prostředí, ve kterém žijí, a získávají poznatky o životě lidské společnosti, její kultury, o přírodě a technice. Učí se spontánně a vědomě, soustředí se na činnost. Jsou vedeny k dokončení započatých činností. Učí se hodnotit samy sebe i ostatní. 2) Učíme se řešit problémy Děti jsou vedeny k samostatnému řešení známých a opakujících se situací (nápodobou), náročnější situace řeší s pomocí dospělého. Děti pochopí jednoduché algoritmy řešení různých situací a umějí je využívat. Chápou, že vyhýbání se řešení problémů nevede k cíli a že včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou. Uvědomují si, že svou aktivitou a iniciativou mohou situaci ovlivnit. 7

3) Umíme komunikovat Děti se učí smysluplně vyjadřovat své myšlenky a vést dialogy. Sdělují své pocity, prožitky a nálady prostřednictvím řečových, výtvarných, hudebních, dramatických a jiných prostředků. Rozlišují symboly a rozumí jejich významu a funkci. Učí se komunikovat bez zábran a ostychu jak s dětmi, tak s dospělými. Rozšiřují svou slovní zásobu a aktivně jí používají v komunikaci s okolím. Učí se pracovat s literaturou. Chápou, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že si je mohou osvojit. 4) Máme první kamarády Děti se učí vhodnému chování a jednání a berou za ně odpovědnost. Umí si vybrat z nabídky činností a důsledně ji dokončit. Učí se pomáhat mladším, rozpoznávat nevhodné chování, vnímat nespravedlivost a agresivitu. Ve skupině dětí se dokáží prosadit, ale i podřídit. Při společných činnostech se mezi sebou domlouvají a spolupracují. Chápou rozdíly mezi lidmi. Dodržují dohodnutá pravidla a přizpůsobují se jim. Jsou vedeny k obezřetnému chování při setkání s neznámými lidmi. Nevhodné chování či komunikaci umí odmítnout. 5) Učíme se žít ve společnosti Děti se učí rozpoznávat svoje slabé a silné stránky. Jdou si za svým záměrem, ale dokáží se i přizpůsobovat okolnostem. Chápou smysl pro povinnost ve hře. K úkolům a povinnostem přistupují odpovědně, váží si práce a úsilí druhých. Směřují k činorodosti, pracovitosti a podnikavosti, vyvarují se lhostejnosti, nevšímavosti, pohodlnosti a nízké aktivitě. Chápou, že všichni lidé mají stejnou hodnotu, uvědomují si práva svá i druhých a učí se je respektovat. Umí se postarat o osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých. Chovají se odpovědně k okolnímu prostředí.

3.4.

Metody a formy práce Děti vedeme k co největší samostatnosti. Připravujeme je na život v dnešní

společnosti, učíme je nepřijímat hotové poznatky a informace, ale o situacích a věcech přemýšlet a vyvozovat z nich závěry. Učitelky dbají na individuální zvláštnosti dětí a používají individuální formy práce. V mateřské škole se využívají frontální a skupinové formy práce s tím, že skupinové formy práce převažují nad frontálními. Činnosti jsou přizpůsobovány věku a individuálním možnostem dětí. Děti nejsou přetěžovány a je jim poskytnut dostatek času na splnění úkolu a dokončení každé činnosti.

8

Využívané metody práce s dětmi – vyprávění, dramatizace, popis, vysvětlování, předvádění, rozhovor, práce s literaturou, pozorování, praktické činnosti, zprostředkované poznávání, problémové učení apod. Zaměřujeme se především na to, aby se děti učily zkušenostmi a experimenty. Využíváme prožitkové a kooperativní učení. Učíme děti účelně komunikovat a řešit konfliktní situace způsoby respektující osobní svobodu druhého člověka. Děti se učí vhodně a účelně spolupracovat ve skupině dalších dětí. Vedeme děti k vyjadřování svých přání a nápadů na činnosti a akce v mateřské škole. Využíváme situační učení, námětové hry, praktické poznatky ze života v mateřské škole i ze života obce, ve které děti žijí. Děti se mají možnost učit přirozenou nápodobou, všichni zaměstnanci školy se k sobě chovají podle pravidel slušného chování a dodržují všechny morální zásady. Při výchovně vzdělávací činnosti využíváme hlavně tyto prostředky – tvořivé hry, manipulační a pohybové aktivity, kooperativní, námětové, dramatizační a didaktické hry, hudebně – pohybové hry, pohybové hry s pravidly, výtvarné a pracovní činnosti, využíváme i psychomotorické hry a grafomotorická cvičení. Společně s dětmi řešíme nejrůznější problémové a krizové situace a tím, že děti sami přichází na řešení problému, učitelka funguje jen jakási „nápověda“ k řešení. Uplatňujeme hru jako hlavní učební aktivitu při celém pobytu v mateřské škole. V mateřské škole probíhají vyváženě spontánní aktivity dětí i didakticky zacílené činnosti.

9

4. PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 4.1. Materiální vybavení školy Mateřská škola je novostavba v moderním stylu, která byla dokončena v roce 2012. Vnitřní prostory jsou rozděleny do dvou tříd vzájemně propojených proskleným atriem. To je za příznivého počasí využíváno k venkovním aktivitám a vzdělávání dětí. V atriu se nachází tabule a markýzy, které umožňují zastínění. Dostatek přirozeného světla po celý den poskytují velké prosklené plochy na vnějších stěnách školy. Do budovy MŠ se vchází po krytém schodišti. Při vstupu se nachází šatna se skříňkami pro děti a dvojí sociální zázemí pro pedagogický personál a rodiče dětí. Pedagogičtí pracovníci mají k dispozici kancelář s šatnou a vlastní kuchyňku. Ve třídách jsou umístěny koberce, které oddělují část herní a část, kde se děti věnují činnostem u stolečků. Kobercová plocha slouží také jako prostor pro umístění matrací k odpolednímu odpočinku. Součástí tříd jsou hygienická zařízení, která plně vyhovují hygienickým požadavkům a antropometrickým potřebám dětí stejně jako veškerý nábytek. Hračky a pomůcky jsou umístěny v otevřených policových regálech a děti k nim mají volný přístup. Jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi. Veškeré hračky a pomůcky jsou nové, odpovídají moderním výukovým požadavkům dětí, počtu dětí i jejich věku a budou průběžně doplňovány. Knihovna MŠ obsahuje dostatek pedagogické a dětské literatury. Děti mají ve třídách vlastní čtenářský koutek, který slouží i jako místo pro relaxaci v průběhu dne. Mimo jiné jsou k dispozici i tematické koutky, které jsou průběžně obměňovány na základě výukových potřeb. Děti se svými výtvory podílejí na výzdobě interiéru. K tomu jsou určeny nástěnky a sítě umístěné jak ve třídách, tak i v prostorách šatny. Za budovou MŠ je rozlehlá zahrada s mnohostranným využitím. Součástí je dětské hřiště vybavené moderní dřevěnou sportovní věží se skluzavkou, pískovištěm, pružinovými houpačkami a kolotočem. Dále se na zahradě nachází dopravní hřiště, ohniště s amfiteátrem a zahradní domek s hračkami. V budoucnu je plánována výstavba velkého víceúčelového hřiště pro žáky ZŠ, které budeme moci také využívat. V rámci ekologické výchovy mají děti vlastní zahrádku, o kterou se celoročně starají. Pro pohybové aktivity je využívána i tělocvična ZŠ s odpovídajícím vybavením. Za příznivého počasí je k dispozici zahrada a atrium.

10

4.2. Životospráva a psychosociální podmínky Součástí mateřské školy je školní jídelna, která dětem zajišťuje celodenní vyváženou stravu a pitný režim. Strava není dohřívána, ale je okamžitě po uvaření dodávána dětem do oddělení. V rámci projektů „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“ mají děti k dispozici zvýšenou nabídku ovoce a zeleniny. Při stolování děti používají příbory a samy si prostírají a obsluhují se. Celý den je dětem k dispozici várnice s nápojem pro dodržování pitného režimu. Uspořádání dne je podmíněno potřebami dětí. Poskytujeme pravidelný denní rytmus a řád, který je však flexibilní. Organizace dne se přizpůsobuje potřebám dětí a aktuálním situacím. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Za příznivého počasí je preferovaný pobyt dětí venku na čerstvém vzduchu, a to jak v dopoledních, tak i odpoledních hodinách. Pozornost je věnována zdravotní a hygienické oblasti jako jsou zubní hygiena, mytí rukou před jídlem a přiměřené otužování. Děti jsou vedeny k zásadám zdravého životního stylu, který dodržují i všechny učitelky mateřské školy a jsou tím pro děti přirozeným vzorem. V mateřské škole je uplatňován rovnocenný přístup, děti mají stejné možnosti a povinnosti a nejsou zvýhodňovány či znevýhodňovány. Pravidla jsou vytvářena společně s dětmi, děti jsou vedeny k jejich dodržování. Všechny děti mají v kolektivu rovnocenné postavení. Snažíme se předcházet rizikovému chován (šikana, návykové látky, projevy násilí,...). Pedagog je vstřícný, spravedlivý, naslouchá dětem, rozvíjí jejich citlivost pro toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu. Pedagog je pro děti přirozeným vzorem a autoritou. Dětem je tak zajišťována příjemná motivující atmosféra pro další osobností rozvoj. V mateřské škole je využíván pedagogický styl s nabídkou a děti jsou vedeny k samostatnému rozhodování. Nově příchozí děti mají možnost se před začátkem jejich pravidelné docházky účastnit adaptačního pobytu v mateřské škole. Uplatňujeme tyto zásady bezpečnosti a ochrany zdraví dětí: 

nenecháváme děti bez dozoru, máme přehled o všech dětech



dbáme na to, aby děti spaly ve svých lůžkovinách



zajišťujeme úpravu dětí vzhledem k bezpečnosti (zavázání tkaniček, zapnuté boty…)



řádně a bezpečně ukládáme hračky, zamezujeme přístup k nevhodným předmětům (čisticí prostředky,…)



dbáme na bezpečnost při manipulaci s ostrými předměty 11



u dětí vyžadujeme bezpečnou pevnou obuv (přezůvky)



pedagogické pracovnice si děti přebírají osobně, pozorují-li u dětí příznaky onemocnění (rýma, kašel, zánět spojivek, …), nepřijmou dítě do kolektivu zdravých dětí

Zásady bezpečnosti pro pobyt venku: 

na zahradě zajišťujeme přímý dozor u houpaček, skluzavek, kolotočů



při opuštění areálu školy mají 1 učitelka na starosti max. 20 dětí



v letních měsících upřednostňujeme především pobyt venku, dbáme na nošení pokrývky hlavy u dětí a pitný režim



při vycházce mimo MŠ vybíráme méně frekventovaná místa

4.3. Organizační provoz a řízení mateřské školy Denní režim vychází z potřeb a zájmů dětí, je flexibilní, uvedené časy jsou orientační a mohou být ve třídě přizpůsobeny podle aktuálních potřeb dětí. Poměr spontánních a řízených činností je vyvážený. Pedagogové se plně věnují dětem a poskytují jim potřebné zázemí. Veškeré činnosti podněcují k vlastní aktivitě a experimentování, děti mají možnost pracovat svým tempem. Jsou uplatňovány jak individuální, tak skupinové a frontální činnosti. Děti mají dostatek osobního soukromí, pokud chtějí, mohou se uchýlit do klidového koutku a neúčastnit se společných aktivit, či je mohou jenom pozorovat.

06. 30 - 08. 30

otevření MŠ, scházení dětí, spontánní hry

08. 30 - 09. 00

Komunitní kruh, ranní cvičení

09.00 – 09.15

Hygiena, přesnídávka

09.15 – 10.00

Didakticky zacílená činnost

10. 00 – 12. 00

pobyt venku

12. 00 – 12. 30

hygiena, oběd, ústní hygiena

12. 30 – 14. 30

četba pohádek, odpočinek, klidové činnosti pro nespavé děti

14.30 – 14.45

Hygiena, svačina

15. 00 – 16.30

odpolední hry dětí, postupné rozcházení dětí domů, uzavření MŠ

12

Schéma organizačního řízení MŠ:

Ředitel základní školy

Vedoucí učitelka mateřské školy

Pedagogičtí pracovníci

Školnice

Mateřská škola je součástí právního subjektu Základní škola a Mateřská škola Tršice, příspěvková organizace. Veškeré pravomoci, řízení a rozhodování má v kompetenci ředitel školy. Vedením mateřské školy byla pověřena vedoucí učitelka, která řídí další 3 pedagogické pracovnice a jednoho nepedagogického pracovníka školy. Všechny povinnosti, pravomoci a úkoly zaměstnanců jsou jasně vymezeny náplněmi práce. Učitelky mateřské školy poskytují zákonným zástupcům informace o jejich dítěti, o chodu a provozu mateřské školy a řeší s nimi aktuální problémy týkající se jejich dítěte či mateřské školy samotné. S těmito dotazy se mohou obracet i na vedoucí učitelku, která působí v obou třídách. Vedoucí učitelka navíc řeší otázky logopedické prevence a nápravy. Pokud zákonnému zástupci učitelka mateřské školy není schopna podat odpovídající informace nebo zákonný zástupce není s jejich kvalitou spokojen, může se obrátit na vedoucí učitelku mateřské školy. Vedoucí učitelka má vymezeny konzultační hodiny jedou týdně, kde je k dispozici všem zákonným zástupcům. Pokud zákonný zástupce není spokojen s kvalitou, rozsahem a způsobem podávání informací získaných od vedoucí učitelky mateřské školy, může se obrátit na ředitele základní školy. Při vedení zaměstnanců vytváří ředitel školy i vedoucí učitelka příjemnou atmosféru, která stojí na vzájemné důvěře a toleranci. Vedoucí pracovníci respektují názor svých zaměstnanců a poskytují jim dostatek pravomocí na to, aby se mohly podílet na chodu mateřské školy. 13

Vedoucí pracovníci také podporují vzájemnou spolupráci všech zaměstnanců. Pedagogický sbor mateřské školy pracuje jako tým a pravidelně spolupracuje se zákonnými zástupci dětí. Na konci školního roku vyhodnocuje zpětný dotazník k chodu mateřské školy. Před začátkem školního roku dává možnost zákonným zástupcům vybrat si akce, které se budou v mateřské škole po celý rok realizovat. Školní vzdělávací program vypracovává vedoucí učitelka mateřské školy ve spolupráci s pedagogickými pracovníky školy. Evaluační systém je zaměřen na týdenní, měsíční a roční hodnocení výchovně vzdělávací práce. Z výsledků se vyvozují závěry pro další výchovně vzdělávací činnosti.

4.3.1. Způsob a kritéria přijímání dětí Ředitel Základní školy Tršice stanovil následující kritéria, podle nichž se bude postupovat při rozhodování, na základě ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole v případě, kdy počet žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v daném roce překročí stanovenou kapacitu maximálního počtu dětí pro mateřskou školu, což je 40 dětí. I. Předškolní vzdělávání se poskytuje zpravidla dětem ve věku od 3 let až do začátku povinné školní docházky. II. Při přijímání dětí do mateřské školy vychází ředitel z kritérií uvedených v následující tabulce. Přednostně bude přijato dítě s vyšším celkovým hodnocením. III. V případě rovnosti bodů (shodnosti posuzovaných kritérií) může být v ojedinělých individuálních případech zohledněna zaměstnanost rodičů dítěte či přítomnost sourozence v mateřské škole v následujícím školním roce. IV. V den zápisu mají všechny podané žádosti k přijetí ve stanovené době stejnou váhu. V žádném případě nebude v den zápisu vytvořeno pořadí s přednostní výhodou k přijetí do mateřské školy. V. Mimo termín oficiálního zápisu mohou být děti přijímány v průběhu roku pouze v případě volné kapacity. 14

VI. Rozhodnutí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání se oznamuje zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem u každého uchazeče na veřejně přístupném místě v základní škole, v mateřské škole a také na webových stránkách školy. Rozhodnutí o přijetí bude zasláno zákonným zástupcům dětí obyčejnou zásilkou. Rozhodnutí o nepřijetí dětí bude zasláno zákonným zástupcům dětí do vlastních rukou, nebo si je rodiče mohou vyzvednout ve škole.

Kritérium

Bodové ohodnocení

Trvalý pobyt v obci (včetně 3 obcí, které patří pod obec Trvalý pobyt dítěte*

Tršice) Trvalý pobyt ve smluvních obcích

1

2 - 3 roky v nadcházejícím 1 školním roce Věk dítěte**

3 - 4 roky v nadcházejícím 5 školním roce 4 – 5 let v nadcházejícím 6 školním roce Mateřskou školu navštěvuje sourozenec dítěte

Individuální situace dítěte

Základní školu navštěvuje sourozenec dítěte Dítě se hlásí k celodennímu provozu

Doba podání přihlášky (opakované podání žádosti)

2

1

2

1 rok

1

2 roky

2

3 roky

3

15

* Upřednostnění se týká též dětí občanů Evropské unie či občanů třetích zemí, kteří mají hlášeno místo pobytu na území obce. Občané třetích zemí jsou povinni doložit oprávnění k pobytu na území České republiky ve smyslu ustanovení § 20 odst. 2 písm. d) školského zákona. ** Bez ohledu na bodové hodnocení bude přednostně v souladu s ustanovením § 34 odst. 4 školského zákona vždy přijato dítě rok před nástupem povinné školní docházky, nebo dítě s rozhodnutím o odkladu povinné školní docházky.

4.3.2. Charakteristika tříd Děti jsou rozděleny do dvou tříd, do kterých jsou zařazeny podle dosaženého věku. První třídu navštěvují děti ve věku od 2 do 6 let, toto oddělení se nazývá Medvíďata. Ústřední postavou je medvídě jménem Bali. Do druhé třídy jsou zařazeny děti ve věku 4 - 7 let. Dětí z této třídy jsou soustavně připravovány na vstup do základní školy. Tato třída se nazývá Tygříci. Ústřední postavou je tygřík jménem Izzi. Pro obě třídy platí stejné měsíční tematické plány. Třídní vzdělávací plány si vytváří učitelky jednotlivých tříd sami. Realizace tematických plánů v obou třídách se liší s přihlédnutím k věkovým možnostem dětí. Maximální počet dětí v jednotlivých třídách je 20. Třídy jsou barevně rozlišeny. Třída Medvíďat má interiér laděný do oranžova a Tygříků do zelena. Značky dětí v jednotlivých odděleních jsou ze světa zvířat ze safari. Na značkách jsou vyobrazena tato zvířata: žirafa, zebra, antilopa, hroch, krokodýl, lev, želva, šakal, papoušek žako, pavián, pštros, chameleón, had, nosorožec, sup, jeřáb, surikata, plameňák, gepard, levhart.

4.4. Personální a pedagogické zajištění V mateřské škole pracují na dvě třídy tři pedagogické pracovnice na plný pracovní úvazek a jedna na úvazek částečný. Kolektiv doplňuje školnice na plný pracovní úvazek a kuchařka školní jídelny na úvazek částečný. Všechny pedagogické pracovnice mají nebo si doplní předepsanou odbornou kvalifikaci. Pedagogický tým funguje na základě společně vytvořených pravidel. Jedna z učitelek disponuje odborným vzděláním v oboru speciální pedagogiky, zakončené státní závěrečnou zkouškou i z logopedie. Dětem je tak zajišťována logopedická prevence a základní logopedická náprava. V případě, že by do mateřské školy nastoupilo dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, bude mu zajištěna odborná speciálně pedagogická péče. Pro kvalitní přípravu dětí před vstupem do základního vzdělávání má jedna učitelka osvědčení z kurzu grafomotoriky a kurzu „Rizikové faktory před vstupem dětí na 16

základní školu“. Všechny pedagogické pracovnice se průběžně vzdělávají samostudiem odborné pedagogické literatury a absolvováním odborných kurzů. Služby pedagogů jsou organizovány tak, aby dětem byla zajištěna optimální pedagogická péče. Všichni pedagogové jednají a chovají se profesionálním způsobem.

4.5. Spoluúčast s rodiči Důležitá je pro nás spolupráce s rodinou. Spolupráce s rodinou funguje ve vztahu partnerství, panuje zde důvěra a otevřenost. Pedagogové chrání soukromí rodiny a jednají s vědomím, že pracují s důvěrnými informacemi. Rodiče mají možnost účastnit se dění v mateřské škole (besídky, dílničky, dny otevřených dveří a další akce školy). Projeví-li rodiče zájem, mohou se spolupodílet na plánování programu školy a pomoci při jeho realizaci (popř. při řešení problémů). Pokud se rodič předem domluví s učitelkou, může být ve třídě během dne a sledovat výchovně vzdělávací aktivity dětí. Na konci školního roku rodiče dostávají dotazníky, kde mohou mateřské škole poskytnou zpětnou vazbu a vyjádřit svoji spokojenost či nespokojenost s mateřskou školou. V červnu dostávají rodiče dětí, které budou v příštím školním roce navštěvovat mateřskou školu dotazníky, kde se mohou vyjádřit k výchovně vzdělávací nabídce mateřské školy. Rodiče si sami vybírají, jaké akce a kroužky se budou v následujícím školním roce uskutečňovat. Rodiče nových dětí mají po domluvě možnost prohlédnout si prostory MŠ a umožnit tak svému dítěti dostatek času adaptovat se na nové prostředí. Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v jejich péči o dítě. Nabízí rodičům poradenský servis i osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. Vedoucí učitelka má jednou týdně stanovené konzultační hodiny. Rodiče se mohou informovat o pokrocích svého dítěte a můžou s učitelkou naplánovat společný postup jeho výchovy a vzdělávání. V případě zájmu rodičů pořádají učitelky pro rodiče kurzy: pracovně – výtvarné či pedagogicko – psychologické.

4.6. Spolupráce se ZŠ a dalšími organizacemi Předškolní děti se aktivně zapojují do dění a akcí 1. stupně ZŠ (divadlo, mikulášská nadílka, Svaté Lucie, Tři Králové, pěvecká soutěž atd.) Mají možnost prohlédnout si budovu 1. stupně a navštívit vyučovací hodiny. Děti mohou celoročně využívat hernu v budově 1. stupně. Společně s dětmi ze ZŠ se účastní zahájení a také ukončení školního roku. Vedoucí učitelka MŠ je přítomna u zápisu dětí do 1. třídy ZŠ. Učitelka prvního stupně základní školy

17

vede v mateřské škole kroužek angličtiny. Veškeré tyto aktivity umožňují lepší adaptaci na povinnou školní docházku. Dále spolupracujeme se SRPŠ a s obcí. Děti jsou pravidelně zvány, aby vystoupily na různých večírcích a sešlostech. Účastníme se některých akcí, které pořádá Sdružení rodičů a přátel školy.

4.7. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se snažíme maximálně vyhovět potřebám a možnostem dětí. U těchto děti, stejně jako dětí bez speciálních vzdělávacích potřeb, se snažíme vytvořit optimální podmínky pro rozvoj jejich osobnosti, snažíme se, aby dosáhly co největší samostatnosti, a aby dokázaly komunikovat a zapojit se mezi ostatní děti. Přímo v mateřské škole pracuje speciální pedagog a aprobací psychopedie, tyflopedie a logopedie, takže po stránce personální škola poskytuje ideální prostředí pro integraci dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami.

4.7.1. Děti s tělesným postižením Mateřská škola není bezbariérová a u některých druhů a stupňů tělesného postižení se toto může jevit jako velká nevýhoda mateřské školy. Již před vstupem do mateřské školy je nutno vyjít schody, u kterých není řešena bezbariérovost. V současné době nemáme vhodné technické prostředky na odstranění tohoto nedostatku. Jednotlivé místnosti školy jsou odděleny prahy, které by mohly taktéž činit potíže při přemisťování osoby s tělesným postižením. V případě, že by byla zajištěna pomoc z lidských zdrojů (osobní asistent, asistent pedagoga), bylo by možné některé nedostatky řešit touto cestou. Náhradní tělovýchovné aktivity dítěte by mohly probíhat za předpokladu, že by se mateřská škola dovybavila potřebnými rehabilitačními pomůckami. Některé pomůcky již mateřská škola v nabídce má. Ve třídě je nízký počet dětí, maximální kapacita je 20 dětí, což dává pedagogickému pracovníkovi dostatek prostoru pro individuální práci s dítětem s tělesným postižením. Důležitá by zcela jistě byla spolupráce s rodiči a speciálně pedagogickým centrem či se Střediskem rané péče nebo Společností pro ranou péči.

18

4.7.2. Děti se zrakovým postižením Prostředí mateřské školy může být pro dítě se zrakovým postižením velkou výhodu i nevýhodou, záleží na druhu a stupni zrakového postižení. Prostory mateřské školy jsou jasně vyčleněny a nejsou tu žádná složitá zákoutí ani nepřehledné prostory, což by podporovalo dobrou prostorovou orientaci dítěte. Mateřské škola je celá prosklená, je zde hodně denního světla, což není vhodné pro děti světloplaché, protože není možné zde vytvořit nějaké tmavé zákoutí pro individuální hry a pracovní činnosti dítěte. Naopak tu jsou ideální prostory pro respektování zrakové hygieny u dětí slabozrakých a se zbytky zraku. Prostory školy nejsou bezbariérové, ale nejsou ani nikterak složité na orientaci. V mateřské škole pracuje tyfloped, takže by dítěti byly zajištěny alternativní aktivity v případě, že by se dítě nemohlo zapojit do činností v plném rozsahu z důvodu zrakového postižení. Mateřská škola již nyní disponuje menším množstvím kompenzačních s didaktických pomůcek a hraček (pískovnička, hmatové domino, atd.), které by se případně musely ještě upravit podle individuálních potřeb dítěte. Museli by se ještě zajistit vhodné optické pomůcky, jimiž mateřské škola nedisponuje. Ve třídě je nízký počet dětí, maximální kapacita je 20 dětí, což dává pedagogickému pracovníkovi dostatek prostoru pro individuální práci s dítětem se zrakovým postižením. V případě potřeby by se musel zajistit asistent pedagoga (v závislosti na míře a stupni zrakového postižení). Důležitá by zcela jistě byla spolupráce s rodiči a speciálně pedagogickým centrem či se Střediskem rané péče nebo Společností pro ranou péči.

4.7.3. Děti se sluchovým postižením V mateřské škole nepracuje žádný pedagogický pracovník, který by ovládal znakový jazyk. Umístění dítěte do naší mateřské školy by záviselo míře a stupni sluchového postižení a také na tom, zda bychom k dítěti získali i asistenta pedagoga případně by si rodina zajistila osobního asistenta. Ve třídě je nízký počet dětí, maximální kapacita je 20 dětí, což dává pedagogickému pracovníkovi dostatek prostoru pro individuální práci s dítětem se sluchovým postižením a také zajišťuje odpovídající podmínky pro dodržování sluchové hygieny. Škola by v případě přijetí dítěte se sluchovým postižením byla schopna zajistit vhodné technické a didaktické kompenzační pomůcky. Důležitá by zcela jistě byla spolupráce s rodiči a speciálně pedagogickým centrem či se Střediskem rané péče nebo Společností pro ranou péči.

19

4.7.4. Děti s mentálním postižením Dětem s mentálním postižením je možné nabídnout mnoho aktivit a činností na osvojení si specifických dovedností v oblasti osobní hygieny, sebeobsluhy i rozvoje osobnosti. V mateřské škole pracuje psychoped, který je schopný pracovat s dítěte v různým stupněm mentálního postižení. Nevýhodou mateřské školy je, že není bezbariérová, proto velmi záleží na tom, jaká je míra a stupeň postižení dítěte. V mateřské škole již nyní je množství technických i didaktických pomůcek, pro optimální rozvoj dítěte s mentálním postižením. Podle míry a stupně postižení by bylo nutné zajistit asistenta pedagoga nebo osobního asistenta. Ve třídě je nízký počet dětí, maximální kapacita je 20 dětí, což dává pedagogickému pracovníkovi dostatek prostoru pro individuální práci s dítětem s mentálním postižením. Důležitá by zcela jistě byla spolupráce s rodiči a speciálně pedagogickým centrem či se Střediskem rané péče nebo Společností pro ranou péči.

4.7.5. Děti s poruchami pozornosti, hyperaktivitou, poruchou chování Ve třídě je nízký počet dětí, maximální kapacita je 20 dětí, což zajišťuje dítěti dostatek soukromí a klidu. Současně zajišťuje nízký počet dětí ve třídě Mateřská škola není složitě řešena, pedagogický pracovník má ve třídě přehled o všech dětech a může zajistit dostatek bezpečnosti všem dětem, co se ve třídě nacházejí. Pedagog je schopný zajistit důsledně individuální přístup k dítěte. Škola již nyní disponuje pomůckami pro cvičení soustředění a pozornosti a pravidelně s nimi již nyní pracuje. Velmi důležitá je zde důsledná spolupráce s rodiči a hlavně se speciálně pedagogickým centrem či se Střediskem rané péče nebo Společností pro ranou péči.

4.7.6. Děti s poruchami řeči V mateřské škole pracuje logoped, proto je možné dětem s poruchami řeči poskytovat kvalitní průběžnou logopedickou péči. Mateřská škola má množství pomůcek pro rozvoj řečových schopností a vytváří tak ideální prostředí pro začlenění dětí s poruchami řeči. Důležitá by zcela jistě byla spolupráce s rodiči a speciálně pedagogickým centrem či se Střediskem rané péče nebo Společností pro ranou péči.

4.7.7. Děti s více vadami a autismem Mateřská škola není bezbariérová, což by u některých kombinovaných postižení mohla být přitěžující okolnost k tomu, abychom takové dítě umístili do mateřské školy. Velmi záleží na kombinaci vzájemných postižení, jejích míře a stupni. Jednotlivá specifika u konkrétních 20

postižení jsou již uvedeny výše. Pro děti s autismem jsme schopni vytvořit program tak, aby dítěti plně vyhovoval a jsme schopni upravit i režim dne tak, aby všechny časy a postupy byly přesně dodržovány. Dítě si tak může rozvíjet své dovednosti v nejvyšší možné míře, jaké je schopno. Ve třídě je nízký počet dětí, maximální kapacita je 20 dětí, což zajišťuje dítěti dostatek soukromí a klidu. V případě potřeby bychom zažádali o asistenta pedagoga nebo si rodič může zajistit osobního asistenta. Mateřská škola je schopna zajistit (dokoupit, vyrobit) speciální pomůcky, které toto dítě k pobytu v mateřské škole potřebuje. Velmi důležitá je zde důsledná spolupráce s rodiči a hlavně se speciálně pedagogickým centrem či se Střediskem rané péče nebo Společností pro ranou péči.

4.7.8. Děti mimořádně nadané Dětem s mimořádnými schopnostmi jsou přizpůsobeny podmínky i obsah aktivit podle jejich potřeb a možností Mateřská škola nabízí řadu zájmových kroužků, do kterých se děti s mimořádným nadáním mohou přihlásit. Jsme schopni zapojit dítě i do aktivit mimo mateřskou školu a doporučit zákonným zástupcům instituce, ve kterých mohou nadání dítěte rozvíjet. Učitelka dítěti s mimořádnými schopnosti zadává složitější a náročnější úkoly. Uplatňuje

k nim

individuální

přístup

a

21

motivuje

je

k rozvíjení

jejich

nadání.

5. VZDĚLÁVACÍ OBSAH

5.1. Koncepce mateřské školy Koncepce naší MŠ vychází z myšlenky Roberta Fulghuma.

„Všechno, co potřebuji opravdu znát, jsem se naučil v mateřské škole “ -

O všechno se rozděl

-

Hraj fér

-

Nikoho nebij

-

Vracej věci tam, kde jsi je našel

-

Uklízej po sobě

-

Neber si nic, co ti nepatří

-

Když někomu ublížíš, řekni promiň

-

Před jídlem si umyj ruce

-

Splachuj

-

Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře

-

Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj, kresli, zpívej, tancuj, hraj si a pracuj

-

Každý den odpoledne si zdřímni

-

Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě

-

Nepřestávej žasnout

-

Dívej se

5.2. Dlouhodobé cíle Naším cílem je vytvořit mateřskou školu, kde je zajištěno vlídné, vstřícné, laskavé, přátelské a motivující prostředí bez pocitu strachu, napětí a nejistoty ve vztahu k dětem i rodičům. Podporujeme rozvoj osobnosti dítěte, podílíme se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném vývoji. Vedeme děti k osvojení si základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Dále vedeme děti k tomu, aby měly kladný vztah k přírodě a společnosti a znaly základní principy zdravého životního stylu Snažíme se vytvořit základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Pomáháme vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základní školy a poskytujeme 22

speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Náš vzdělávací program je zaměřený také na rozvoj talentu dětí v oblasti výtvarné, hudební a pohybové, a to přirozeným způsobem v rámci didakticky zacílených činností. Respektujeme jedinečnost, možnosti a individualitu všech dětí.

5.3. Didaktické zásady při výuce Zásada názornosti - dětem je umožněno přijímat nové poznatky všemi smysly. Děti tyto poznatky získávají hravou formou, která je jim věkově blízká. Dětem předáváme jasné a srozumitelné informace, které jsou využívané i v běžném životě. Zásada systematičnosti a soustavnosti – vzdělávací nabídka je podáváno od jednoduššího k složitějšímu a navazuje na předchozí zkušenosti. Po osvojení nových poznatků dochází k jejich fixaci. Na další úrovni jsou poznatky následně rozvíjeny. Zásada aktivnosti – dětem jsou poskytovány činnosti, kterých se aktivně účastní. Neuplatňujeme u nich nezdravou soutěživost. Děti nejsou pasivními příjemci, ale dostávají mnoho rozličných podnětů pro realizaci dané aktivity. Zásada trvalosti – dětem poskytujeme informace v takové formě, aby se trvale uchovaly v paměti. Jejich paměť je takto trénována pro další intelektuální rozvoj. Zásada přiměřenosti – akceptujeme věkové zvláštnosti u dětí a přizpůsobujeme tomu veškerou činnost. Zásada komplexního rozvoje dítěte – respektujeme potřeby dětí a reagujeme na ně. Děti podporujeme v samostatnosti. Zásada individuálního přístupu – přistupujeme k dětem individuálně, ale zachováváme pravidla jejich kolektivního soužití. Respektujeme potřebu odpočinku, ale nenutíme děti ke spánku na lůžku. Umožňujeme nově příchozím dětem postupnou adaptaci na nové prostředí.

5.4. Vzdělávací obsah Jako základ našeho vzdělávacího programu jsme vybrali zvířecí motivy- safari. Ty se objevují na značkách dětí, slouží jako rozlišení matrací k odpolednímu odpočinku, objevují se na složkách s výtvarnými pracemi i na šatních skříňkách. Se safari souvisí i džungle, což je motiv pro ostatní prostory MŠ. U dětí tak prohlubujeme základní poznatky o této skupině živočichů. Každé dítě má tak přirozený přehled o jednotlivých zvířatech. Děti znají jejich vlastnosti, vzhled, barevné rozlišení a způsob života. Jako maskota jsme si určili slona jménem Troubelín, který je vyobrazen na zdi atria a nachází se v každé třídě v podobě 23

plyšové hračky. Tento slon provází děti celým rokem, a tudíž i celým třídním vzdělávacím programem. Názvy tematických bloků jsou pro obě třídy stejné, realizace se v obou třídách ale liší a to podle věkových a individuálních zvláštností dětí. Ve třídě medvíďat se děti teprve seznamují s tematickým blokem, ve třídě tygříků jsou aktivity a činnosti již zaměřeny podrobněji a navazuje se na předchozí zkušenosti, dovednosti a vědomosti dětí.

5.5. Témata a podtémata školního vzdělávacího programu Název programu: SLŮNĚ OBJEVUJE SVĚT Časové období: září TÉMA: Slůně jde do školky V září se děti seznamují s novým prostředí, novými dětmi, novými dospělými, společně si vytváříme pravidla vzájemného bezpečného chování a to jak ve třídě, tak venku. Společně se seznamujeme s naší safari a se zvířátky, které zde bydlí (značky dětí). PODTÉMATA: Obrázková pravidla Poznáváme nové kamarády Každý má své zvířátko Ve školce se máme rádi a jsme všichni kamarádi Klíčové kompetence:  soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů  klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo  zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti 

dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)

 chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá  spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat 24

 dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské) Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje):  vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu učení  rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat  poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí  rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí):  manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním  artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti  vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo  přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor výsledku pozorování  námětové hry a činnosti  činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce) Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):  Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem  Pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno  Nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným  Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného  Prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí, snažit se ovládat své afektivní chování 25

 Těšit se z hezkých a příjemných zážitků, přírodních a kulturních krás i setkávání se s uměním  Spolupracovat s ostatními  Adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy  Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi  Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí Konkretizované výstupy:  otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace  užívat různé pomůcky k pohybu (tříkolky, koloběžky, odrážedla)  přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů  pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník)  pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce, mozek, žaludek)  předat vzkaz  rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky  rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto)  udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech  rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie  poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol)  poznat některé hudební znaky  projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích  přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci 26

 navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)  bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)  zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby  dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností  mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice) Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga):  nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí (k potřebě pohybu, spánku, odpočinku, látkové výměny, osobního tempa a tepelné pohody, k potřebě soukromí, apod.)  dlouhodobé statické zatěžování bez pohybu, uplatňování nevhodných cviků a činností, nevhodné oblečení při pohybových činnostech  špatný jazykový vzor  zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně pracovat  stresy a napětí, nejistota, nedostatek ochrany a osobního soukromí  příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, děti se nepodílejí na jejich vytváření, ne všichni je dodržují (např. někteří dospělí) Časové období: říjen TÉMA: I slůně si musí dávat pozor na silnici Měsíc říjen je zaměřen na dopravu. Děti se seznamují s dopravními prostředky, kde se s nimi můžou setkat, kdo je řídí a co je k tomu potřeba znát. Poznávají dopravní značky, pravidla silničního provozu a to hlavně v souvislosti s chodci a cyklisty. V rámci dopravy budou i 27

cestovat a poznávat krásy přírody. Děti se dozví hlavní rozdíly mezi městy a vesnicemi. Nakonec děti objeví i stroj času, který je přenese do dávné minulosti a děti budou poznávat, jak se žilo dříve. PODTÉMATA: Dopravní prostředky Pravidla silničního provozu Cestování Z vesnice do města Cestou k pokroku Klíčové kompetence:  nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu  napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí  je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem

a

jedinečnostem  chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem, a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje):  rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí  seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému  vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí):  samostatný slovní projev na určité téma  záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností

(velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich

charakteristických znaků a funkcí  hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity) 28

 činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu  cvičení organizačních dovedností  estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další)  cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.)  činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě  aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy  hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):  Zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály  Mít povědomí o některých způsobech ochrany zdraví a bezpečí  Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité  Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)  Přemýšlet, uvažovat, a své myšlenky i úvahy vyjádřit  Ve známých a opakujících se situacích, kterým rozumí, se snažit ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování  Uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je  Uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého, učit se přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou  Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti  Vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální Konkretizované výstupy: 29

 upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  spontánně vyprávět zážitky ze sledování filmových pohádek nebo pohádek z médií  dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)  znát, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit  vnímat jednoduché písně, rýmy, popěvky v cizím jazyce  sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech  využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí  pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.)  rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný)  chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky  samostatně se rozhodnout v některých činnostech  verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle)  projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat  uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je  přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek)  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.  nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout  uvědomit si vztahy mezi lidmi(kamarádství, přátelství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří) 30

 rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují  rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)  mít poznatky o své zemi, (znát název státu, státní vlajku, hymnu, prezidenta, hlavní město, významné svátky a události)  chápat základní pravidla chování pro chodce Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga):  absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností  nevhodné vzory chování dospělých v prostředí mateřské školy  nedostatek příležitostí k poznávacím činnostem založeným na vlastní zkušenosti  nedostatek možností projevovat vlastní city, sdělovat citové dojmy a prožitky a hovořit o nich  spěch a nervozita, omezování možností dítěte dokončovat činnost v individuálním tempu, nevhodné zásahy a přerušování činností dětí dospělými  nedůstojné jednání, zesměšňování, ponižování  přítomnost nevhodných, podbízivých a nevkusných podnětů Časové období: listopad TÉMA: Slůně pod deštníkem V listopadu se děti dozvědí o krásách podzimu, o tom, jak se listy zabarvují, k jakým změnám dochází v tomto období v přírodě. Doví se také, kteří ptáčci na zimu odlétají do teplých krajin, a která zvířátka se ukládají k zimnímu spánku. Seznámí se s počasím a jeho proměnlivostí a doví se také, jak se mění v průběhu roku. Na závěr se děti seznámí se čtyřmi ročními obdobími a budou zjišťovat, co je pro ně typické. PODTÉMATA: Barevný podzim 31

Příroda se ukládá ke spánku Počasí Čtyři roční období Klíčové kompetence:  při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích  průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím  dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky  uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje):  uvědomění si vlastního těla  rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)  vytváření základů pro práci s informacemi  řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant  získání relativní citové samostatnosti  osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem  seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí):  jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.  společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému  hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého  spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě 32

 sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé  kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování)  využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):  Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony  Mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, aktivního pohybu a zdravé výživy  Připravuje se pro život v mnohojazyčné evropské společnosti  Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný Konkretizované výstupy:  udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce  projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám  bránit se projevům násilí  mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí  dorozumět se verbálně i nonverbálně (např. používat gesta, udržet oční kontakt, reagovat správně na neverbální podněty)  vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)  sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů  rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky  rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník  řešit labyrinty (sledovat cestu)  snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor  umět kooperovat, dohodnout se s ostatními  přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit 33

 vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat  spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem  všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se)  pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, filmovou, výtvarnou, dramatickou, hudební)  v kulturních místech (např. divadle, galerii, muzeu atd.) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga):  nedostatek času a prostředků pro spontánní hru, k jejímu rozvinutí a dokončení  málo vlídné, nevstřícné, strohé, nelaskavé a málo přátelské prostředí, kde dítě nenalézá dostatek lásky a porozumění  nedostatečně psychosociálně "bezpečné" prostředí, neautentické, s nedostatkem porozumění a tolerance  nejednoznačně formulovaná pravidla chování ve vztahu k druhému, nedodržování přijatých pravidel, špatný vzor  nemožnost spolupodílet se na volbě činností a témat, které se v mateřské škole realizují  nedostatečná pozornost tomu, jak dítě řeší své spory a konflikty s druhým dítětem  příliš časté vystupování pedagoga v roli soudce  nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí a malá podpora dětských přátelství  nevhodný mravní vzor okolí (děti jsou svědky nespravedlivého, nezdvořilého, hrubého, ironického, popř. agresivního chování, netolerantních, necitlivých či nevšímavých postojů apod.) včetně nevhodných vzorů v médiích  jednotvárná, málo rozmanitá nabídka činností, málo podnětné, málo pestré a málo obměňované prostředí, nebo prostředí nepřehledné, neupravené, neuspořádané, s nadbytkem hraček a věcí 34

Časové období: prosinec TÉMA: Slůně slaví Vánoce Nádherné období Vánoc. Nejprve si děti budou hrát s čerty a mateřská škola se promění v takové malé peklo, ale protože děti jsou hodné, nikoho si pekelníci určitě neodnesou. Poté se přehoupneme do pohody a klidu Vánoc. Děti budou poznávat, jak se slavily Vánoce dříve, jak se slaví dnes, jaké zvyky a tradice se dodržují a z jakých důvodů. Připraví si ve školce takové malé Vánoce, aby je mohly zažít i náš maskot slon Troubelín. Samozřejmě děti nezapomenou ani na zvířátka a donesou jim nějaké dárečky v podobě dobrůtek do bříška. PODTÉMATA: Čertovská veselice Vánoční zvyky a tradice Narodil se Ježíšek Klíčové kompetence: 

získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení



učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům



řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého



chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit



samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej



ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy



odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje): 35



rozvoj a užívání všech smyslů



rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie



osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)



rozvoj schopnosti sebeovládání



rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních



osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy



rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí): 

společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)



činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních



receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének)



různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích



praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže): 

Zachovávat správné držení těla



Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí 36



Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla



Rozlišovat, co zdraví prospívá a co mu škodí



Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči



Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, ve vhodně zformulovaných větách



Vést rozhovor, formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat



Sledovat a vyprávět příběh, pohádku



Naučit se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatovat a vybavit



Projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film



Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory



Navazovat kontakty s dospělým



Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí



Mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte



Rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat



Mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se lidé chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí

Konkretizované výstupy: 

běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze



napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena



zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly)



samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky



vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat)



rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni koření, různých pochutin)



rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost 37



zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu



spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného



tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.)



rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení)



rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat



rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký)



jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí



samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)



reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit)



odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné



přijímat pokyny



přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)



respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)



aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)



vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení



chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené 38



orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování



cítit se plnohodnotným členem skupiny



být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu



vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.)



mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav



být citlivý k přírodě

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga):  nedostatek či zkreslení elementárních informací o lidském těle, o jeho růstu a vývoji, funkcích některých částí a orgánů, o zdraví i možnostech jeho ohrožení, způsobech ochrany zdraví a bezpečí  příliš ochranářské či příliš nevšímavé prostředí  manipulace dítěte tzv. pozitivními prostředky (citovými prostředky, chválením bez opodstatnění)  časté organizování soutěživých činností a podporování nezdravé soutěživosti  chybějící informace o tom, jak se chránit před nebezpečím hrozícím od neznámých lidí  nedostatek příležitostí vidět a vnímat svět v jeho pestrosti a změně, v jeho dění a řádu  převaha zprostředkovaného poznávání světa (obraz, film)  nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečné

Časové období: leden TÉMA: Slůně pod sněhovou peřinou Leden je spojen s oslavami nového roku a také děti v mateřské škole se seznámí s tradicí vítání nového roku. Děti zhodnotí ten starý rok a sami si zkusí definovat, co by je mohlo čekat v tom následujícím roce. V průběhu měsíce se děti budou zabývat zdravím, budou zjišťovat proč je pro nás důležité, čím ho můžeme podporovat. Ke zdravému životnímu stylu patří i pohyb, a proto se děti dozví něco i z této oblasti. Sporty se nejčastěji uskutečňují venku na čerstvém vzduchu, děti se tedy přirozeně dozvědí i něco z oblasti přírody a její ochrany. Tento 39

mrazivý měsíc dá dětem spoustu možností jak experimentovat a objevovat tajemství přírody. Určitě neobjeví jen záhadu vody, sněhu, ledu, ale i plno dalších hádanek a hlavolamů. PODTÉMATA: Vítáme nový rok Péče o zdraví Sporty Zimní příroda Voda – sníh - led Klíčové kompetence: 

ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog



dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje): 

posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)



rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí): 

konstruktivní a grafické činnosti



činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí



činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí



činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)



konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.)



smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.



spontánní hra 40



sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy



kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách



přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.)



hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává



poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže): 

Zvládat sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky



Pojmenovat části těla a některé orgány, znát základní

pojmy užívané ve spojení

se zdravím, pohybem a sportem 

Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů



Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení



Přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky (sebehodnocení)

Konkretizované výstupy: 

házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí



pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku)



pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více)



zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou)



kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů 41



rozkládat slova na slabiky



odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat



záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)



vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.)



s materiály, barvami (např. vytvořit koláž, smíchat barvy, zapouštět barvy do klovatiny)



slovně, výtvarně, technicky vyjádřit svoje jednoduché „nápady“, experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus – omyl



přicházet s vlastními nápady



respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých



projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.)



umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací atd.)



k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)



vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy



uvědomovat si, že jak svět přírody, tak i svět lidí je na různých částech naší planety různorodý a pestrý a ne vždy šťastný



spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga):  vytváření

komunikativních

zábran

(necitlivé

donucování

dítěte

k

hovoru,

nerespektování dětského ostychu vedoucí k úzkosti a strachu dítěte)  soustředění pozornosti pouze na verbální formy komunikace  ironizování a znevažování úsilí dítěte  potlačování autonomního chování dítěte v zájmu zkratkovitého dosažení vnější disciplíny a poslušnosti 42

 výběr a nabídka témat, která jsou životu dítěte příliš vzdálená, pro jeho vnímání a chápání náročná, která přesahují přirozenou zkušenost dítěte a nejsou pro dítě prakticky využitelná

Časové období: únor TÉMA: Slůně a pohádkový svět Měsíc únor odstartuje tradicí masopustu a s tím souvisejících aktivit. Od karnevalových masek se děti dostanou až k pohádkovým postavám a k pohádkám. Nejprve se budou seznamovat s těmi tradičními, které se přenášejí z generace na generaci a později se budou zajímat i o pohádky „novodobé“. Děti budou sami vyvozovat závěry z pohádek, budou si hrát na zlé i hodné postavy, budou odhadovat jejich jednání a to, jak asi v pohádce dopadnout. Určitě sami zjistí, že kladné postavy vyhrávají, a že jejich napodobování bude výhrou i v jejich životě. PODTÉMATA: Masopustní veselí Lidové pohádky Autorské pohádky Dobro vítězí nad zlem Klíčové kompetence: 

pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí



domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci

 ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje): 

vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu



rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu



pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

43

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí): 

hudební a hudebně pohybové hry a činnosti



příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí



spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty



příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání



běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým



aktivity podporující sbližování dětí



četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením



běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování



aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí



aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů)

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže): 

Záměrně se soustředit a udržet pozornost



Chápat prostorové pojmy, elementární časové pojmy



Orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase



Vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení



Postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí



Podílet se na organizaci hry a činnosti



Respektovat potřeby jiného dítěte

Konkretizované výstupy: 

postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly



znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci)



znát většinu slov a výrazů běžně používaných v

prostředí dítěte (např. sdělit svoje

jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa) 44



sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh pokračovat



poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma)



soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint)



pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě - Pexeso)



vyjadřovat fantazijní představy



dokončit příběh, pohádku (např. vymyslet konec, jinou variantu)



improvizovat a hledat náhradní řešení



objevovat význam ilustrací, soch, obrazů



orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed)



orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne)



chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček)



přijímat pobyt v mateřské škole popř. i na ozdravně rekreačním pobytu jako běžnou součást života (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do MŠ)



rozhodovat sám o sobě (o svém chování)



porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, zklamané nebo naopak něčím nadšené, že má radost)



projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga):  nevhodné prostory pro pohybové činnosti a nevhodná organizace z hlediska bezpečnosti dětí  nedostatečně připravené prostředí, nedostatečné vybavení náčiním, nářadím, popř. nedostatečné využívání vybavení a dalších možností apod.  časově a obsahově nepřiměřené využívání audiovizuální, popř. počítačové techniky, nabídka nevhodných programů (nevhodná volba či časté a dlouhodobé sledování pořadů televize, videa apod.)  nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní 45

 příliš racionální, hotový a uzavřený výklad světa  nepřiměřené nároky na dítě, časté negativní hodnocení, kdy dítě opakovaně prožívá pocit selhání  nedostatečné a nepřiměřené informace, nedostatečné, nepravdivé nebo žádné odpovědi na otázky dětí  užívání abstraktních pojmů, předávání „hotových“ poznatků  nedodržování pravidel péče o zdravé prostředí v provozu mateřské školy

Časové období: březen TÉMA: Slůně otvírá jaro První jarní měsíc děti poznávají změny v přírodě, poznávají první jarní kytičky, od kterých společně probudíme i zvířátka. Na jaře mají zvířátka mláďátka, se kterými se děti také seznámí. Od zajíčků a kuřátek se dostaneme až k významnému jarnímu svátku a to jsou Velikonoce. Děti budou poznávat tradice Velikonoc a budou se připravovat na koledu jak ve školce, tak doma na Velikonoční pondělí. PODTÉMATA: Příroda se probouzí Zvířátka se probouzí Mláďátka Hody, hody, doprovody Klíčové kompetence: 

chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí, a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování



zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění



ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí, a že je může ovlivnit

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje): 

osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě

46



rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)



vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách



rozvoj společenského i estetického vkusu



vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí): 

lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)



grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen



prohlížení a „čtení“ knížek



motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností



činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci



činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné



sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte



činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem jsou si podobní



setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě



přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)



ekologicky motivované hrové aktivity (ekohry) 47



smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže): 

Chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a dle potřeby je využívat



Vyjádřit svůj souhlas, umět říci ne v konkrétní situaci



Zachytit a vyjádřit své prožitky



Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi



Všímat si změn a dění v nejbližším okolí

Konkretizované výstupy: 

být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě



tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím



vést stopu tužky při kresbě, apod.



mít poznatky o narození, růstu těla a jeho základních proměnách



uvědomovat si, co je nebezpečné



chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)



chápat jednoduché hádanky a vtipy



uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím



zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodii (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka), krátký rytmický celek



uplatňovat postřeh a rychlost



porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti)



orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4, chápat číslo jako počet prvků 48



vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným (např. jak by to šlo jinak, co by se stalo, kdyby) a verbalizovat je



odlišit hru od systematické povinnosti



přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč)



využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.)



orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště)



mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách)



vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat



všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga): 

omezování spontánních pohybových aktivit, nepravidelná, málo rozmanitá či jednostranná nabídka pohybových činností

 prostředí komunikačně chudé, omezující běžnou komunikaci mezi dětmi i s dospělými  převaha předávání hotových poznatků slovním poučováním a vysvětlováním  autoritativní vedení, direktivní zacházení s dítětem  schematické mravní hodnocení bez možnosti dítěte vyjádřit vlastní úsudek  nevšímavost k nevhodné komunikaci a jednání mezi dětmi, přehlížení nežádoucího chování některých dětí, schematické řešení konfliktů bez zjišťování příčin jejich vzniku

Časové období: duben TÉMA: Slůně chrání přírodu 49

Duben je ve znamení ochrany přírody. Děti se každoročně účastní sběru starého papíru jehož výtěžek jde na sponzorování Fenka v Zoologické zahradě v Olomouci. Děti se seznámí s významem sběru papíru, dozvědí se, jak papír vzniká a sami budou bádat, proč vlastně máme papír a k čemu nám slouží. Od významu papíru se dostanou k významu knih. Při odpovědích na otázky kdo knížky píše, maluje, prodává se děti přesunou k různým profesím. Pozastaví se u profese zahradníka a pěstování ovoce a zeleniny, odkud se přesunou k tématu zdravá výživa. Při jídle, ač chceme nebo nechceme, vzniká odpad a děti si budou muset odpovědět i na otázku kam s ním. Když už si krásně uklidíme všechen nepořádek kolem nás, budeme se zajímat i o jiné formy, jak se starat o to, aby nám bylo na světě krásně, a jak se máme o přírodu okolo sebe starat. PODTÉMATA: Moje oblíbená knížka Čím bych chtěl být Jíme zdravě Třídíme odpad Chování v přírodě Klíčové kompetence: 

dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)



v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou



má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje): 

osvojení si věku přiměřených praktických dovedností



poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)



získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci



ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

50



rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny



poznávání jiných kultur

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí): 

zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)



smyslové a psychomotorické hry



činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.)



činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.



výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)



dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.)



společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření



hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.)

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže): 

Vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)



Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité



Chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný, že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené



Vnímat umělecké a kulturní podněty, hodnotit svoje zážitky 51

Konkretizované výstupy: 

postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky



znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek



používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky



vyčlenit hlásku na počátku a na konci slova



rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus



správně reagovat na světelné a akustické signály



dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek



experimentovat s výtvarně netradičními materiály



orientovat se v prostoru podle slovních pokynů



přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit



odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit (vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc)



chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat



respektovat rozdílné schopnosti



důvěřovat vlastním schopnostem



cítit sounáležitost s ostatními



nabídnout pomoc



umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,



chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat



reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play)



všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.) 52



mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů - přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.)

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga): 

omezování samostatnosti dítěte při pohybových činnostech, málo příležitostí k pracovním úkonům

 málo příležitosti k samostatným řečovým projevům dítěte (spontánním i řízeným) a slabá motivace k nim  omezený prostor pro vyjádření a uplatnění představivosti a mimoracionálního poznávání  málo příležitosti a prostoru k experimentaci a exploraci a samostatnému řešení konkrétních poznávacích situací  nevhodné vzory a modely chování (netaktní komunikace, nedostatek sociálního cítění, ohleduplnosti a tolerance, necitlivé vztahy a postoje okolí)  nedostatečná motivace dětí k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění  málo podnětů a aktivit podporujících estetické vnímání, cítění, prožívání a vyjadřování  prostředí, které nabízí málo možností ke spolupráci a komunikaci s druhým  zvýhodňování a znevýhodňování některých dětí ve skupině  nedostatek příležitostí k rozvoji uměleckých dovedností dítěte a k vytváření jeho estetického vztahu k prostředí, ke kultuře a umění  špatný příklad dospělých (chování ohrožující životní prostředí, neekologické postoje, xenofobní chování, lhostejnost k problémům kolem sebe a neochota podílet se na jejich řešení)

Časové období: květen TÉMA: Slůně u maminky Máj zahájíme oslavou všech maminek, děti budou sami objevovat, proč je maminka pro nás tak důležitá. Od maminky se postupně dostaneme k ostatním členům domácnosti a děti budou vzpomínat, koho všechno patří do jejich rodiny. Od členů domácnosti přejdeme k tématu „u nás doma“, děti budou přemýšlet, jaké jsou doma místnosti a co do nich asi patří, co v nich 53

děláme a proč jsou rozděleny právě tímto způsobem. Nakonec se děti zaměří i sami na sebe a na poznání toho, z čeho se skládá naše tělo. PODTÉMATA: Moje maminka Naše rodina Doma to máme rádi Moje tělo Klíčové kompetence: 

odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých



problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost



uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky



spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim



při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout



svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat



má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje):  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí 

osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)



posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)



rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit 54



vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)



rozvoj kooperativních dovedností



seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí): 

příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků



komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv



poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů



přednes, recitace, dramatizace, zpěv



hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)



hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině



činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení



hry na téma rodiny, přátelství apod.



aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.)



činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)



hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých



přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety



práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií



pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.)

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže): 55

 Řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně 

Uvědomovat si svoje možnosti a limity



Odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná



Utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat



Uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, učit se odmítat společensky nežádoucí chování



Pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svoji roli, podle které je třeba se chovat



Zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik

Konkretizované výstupy: 

vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu



pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus



doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)



pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku)



samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek



vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu



poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu



rozlišit krátké a dlouhé samohlásky



zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku)



dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost



rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky)



napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.)



napodobit některá písmena, číslice



rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů 56



zacházet s předměty digitální technologie, využívat nejzákladnější funkce počítače (zapnout-vypnout, práce s myší, jednoduchou klávesnicí)



zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé



plánovat přiměřeně věku (ví, čeho chce dosáhnout a proč)



hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem



odložit splnění osobních přání na pozdější dobu



přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese



pochopit funkci rodiny a jejich členů

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga): 

denní režim nevyhovující fyziologickým dětským potřebám a zásadám zdravého životního stylu

 převažující důraz na pamětní učení a mechanickou reprodukci, málo názornosti i prostoru pro rozvoj fantazie  nedostatek porozumění a ocenění úspěchu či úsilí  jednání, které dítě pociťuje jako křivdu a vnímá jako násilí  nedostatek pozitivních příkladů a vzorů prosociálního chování, málo vstřícné postoje dospělých k dítěti i k sobě navzájem  nedostatek estetických a etických podnětů a příležitostí k jejich kultivovanému prožívání a vyjádření  nedostatek příležitostí k nápravě jednání, které bylo proti pravidlům  uzavřenost školy a jejího vzdělávacího programu vůči existujícím problémům a aktuálnímu dění Časové období: červen TÉMA: Slůně se těší na prázdniny Poslední měsíc v mateřské škole bude pro děti jistě neméně zajímavý než ty minulé. Nejprve děti oslaví svůj svátek a dozví se, že neslaví děti jen u nás, v České republice, ale děti na celém světě. A protože děti jsou zvídavé a chtějí poznat své kamarády ve světě, vydají se putovat a objevovat daleké krajiny. Dětská výprava kolem světa objeví spoustu lidí, rostlin a 57

živočichů, na které se pojedou děti koncem měsíce sami podívat do Zoologické zahrady do Olomouce. Sběrem papíru a sponzorováním Fenka děti totiž získaly volné vstupenky. Na úplném konci měsíce si děti vzájemně sdělí, jak budou trávit prázdniny a jestli také pojedou někam objevovat náš svět. PODTÉMATA: Všude žijí děti Indiánská výprava Jedeme do ZOO Hurá na prázdniny Klíčové kompetence: 

má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije



všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem



rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit



ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje):  rozvoj fyzické i psychické zdatnosti  rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání  vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí):  

hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.



tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu



aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí 58

na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.) 

praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže): 

Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru



Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládnout jemnou motoriku



Chovat se obezřetně při setkání s cizími a neznámými osobami



Domluvit se slovy



Porozumět slyšenému



Rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu a funkci



Uvědomovat si svou samostatnost, orientovat se ve skupině



Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost i její dokončení



Uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky



Přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem



Porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé, přizpůsobovat se jim

Konkretizované výstupy: 

zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení



pohybovat se bezpečně ve skupině dětí



zapamatovat si pohádku, děj, příběh a převyprávět ho



navrhnout další varianty řešení (co by se stalo, kdyby …)



rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět



rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)



posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více a o kolik je méně, kde je stejně)



nechat se získat pro záměrné učení



umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)



nebát se požádat o pomoc, radu 59



umět se přizpůsobit změnám



plnit činnosti podle instrukcí



spolupracovat s dospělým



rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání



obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení



spoluvytvářet prostředí pohody



pojmenovat povahové vlastnosti



zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů



ctít oslavy narozenin, svátků, slavností



znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné – vítr, déšť záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí



uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)

Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga): 

nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů a pohybových možností jednotlivých dětí

 neznalost zdravotního stavu a zdravotních problémů dítěte  omezený přístup ke knížkám  nedostatečné uznání a oceňování úsilí či úspěchu dítěte  nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte

60

5.6. Akce školy V průběhu roku organizujeme také školní akce pro děti a některé i pro jejich rodiče. Některé akce děláme společně se SRPŠ či obcí. Projekty jsou do školního roku zařazovány podle zájmu zákonných zástupců, kteří si formou dotazníku zvolí na konci školního roku pro příští školní rok některé z těchto projektů: 1) Bramboriáda 2) Drakiáda 3) Mikulášská nadílka 4) Vánoční besídka 5) Barevné dny (žlutá, červená, modrá, zelená) 6) Karneval 7) Otvírání jara 8) Den knihy 9) Den Země 10) Pálení čarodějnic 11) Besídka ke Dni matek 12) Den dětí 13) Rozloučení s předškoláky 14) Dopravní projekt Pozor červená 15) Integrovaný systém (policie, hasiči, záchranáři) 16) Lampionový den s průvodem 17) Zasněžený den, Rozkvetlý den 18) Olympijské hry 19) Den ptactva 20) Recyklohraní 21) Nechci kazy 22) Hudební experimentování 23) Odpoledne s tatínky – turnaj v pexesu 24) Odpoledne s prarodiči – jak se žilo dříve 25) Cesta kolem světa 26) Putování s Vteřinkou (aneb jak je to s časem) 27) Spaní předškoláků ve školce 61

28) Vánoční jarmark 29) Vánoční dílnička 30) Velikonoční dílnička 31) Vítání občánků Naše děti mají možnost přihlásit se do předplaveckého kurzu, který nabízí plavecký areál Přerov. Dále mají děti možnost jezdit lyžovat s lyžařskou školou z Hluboček a naučit se dovednosti in-line bruslení, která je dětem taktéž nabízena. Další aktivity jsou poskytovány jako zájmové kroužky. V nabídce je 15 kroužků, z nichž si rodiče na konci školního roku volí 5, které budou konat v následujícím školním roce. 1) Pěvecký SLAVÍČEK – základní pěvecké návyky, dechová a artikulační cvičení, zpěv lidových i umělých písní, hra na jednoduché (i netradiční, vyráběné) hudební nástroje 2) Hudebně - pohybový TANČÍME PRO RADOST – spojení hudby a pohybu, hudebně pohybové hry, tanec se zpěvem, poslech písní a skladeb 3) Logopedický MAŘENKO ŘEKNI Ř – motorika mluvidel, logopedické hry, hry s hláskami, nácvik správného postavení mluvidel, rozvoj řečových schopností 4) Hra na zobcovou flétnu HRAVÁ FLÉTNIČKA – správné dýchání, základy hry na zobcovou flétnu 5) Dramatický POHÁDKA – dramatické hry, hraní pohádek 6) Taneční ORIENTÁLNÍ TANEČNICE – tanec s prvky orientálního „břišního“ tance, jen pro děvčata 7) Taneční HOP SEM - HOP TAM - vytváření krátkých tanečních sestav, rozvoj rytmického cítění 8) Tělovýchovný VESELÉ CVIČENÍ - zábavné cvičení s náčiním, na nářadí, na hudbu 9) Výtvarný MALÝ VÝTVARNÍK - seznámení a práce se zajímavými výtvarnými technikami (3-4 roky dítěte) 10) Pracovní TVOŘIVÁ DÍLNIČKA – nejrůznější techniky - výrobky z korálků, papírů, jednoduché šití (5-6 let dítěte) 11) Grafomotorický KAMARÁDKA PASTELKA - zaměření na správné držení psací potřeby u předškolních dětí 12) Přírodovědný ZÁLESÁČATA - dobrodružné hry a programy v přírodě, poznávání živé i neživé přírody, ekologie 13) Kuchařský CHYTŘÍ KUCHTÍCI - výroba tradičních (lidových) potravin, využívání sezónních potravin, základy zahradnictví 14) Stolní hry ČLOVĚČE, POJĎ SI HRÁT - využívání moderních stolních her odpovídajících věku hráčů 15) ZÁBAVNÁ ANGLIČTINA – seznamování s angličtinou formou her, písniček, básniček, tanečků 62

6. EVALUAČNÍ SYSTÉM Díky evaluaci můžeme zpětně kontrolovat výsledky naší práce a předcházet tak chybám při její realizaci. Naše výchovně vzdělávací práce se tak stává kvalitnější. Evaluace probíhá na úrovni tříd a školy. Evaluaci vyhodnocuje ředitel ZŠ, vedoucí učitelka MŠ a učitelky MŠ. Snažíme se o zapojení i ze strany rodičů a dětí formou dotazníků a rozhovorů. Vyhodnocování výsledků provádíme písemnou a ústní formou. Četnost záznamů znázorňuje tabulka (viz. níže).

Kdo

UČITELKA

Týdenní

Měsíční

Roční

hodnocení hodnocení hodnocení

Po

Po

ukončení

ukončení

VEDOUCÍ UČITELKA

Záznamy o dítěti

průběžně 1x ročně

Autoevaluace

Hospitační činnost

1x ročně 2x ročně

VEDOUCÍ UČITELKA

1x ročně

PRVNÍHO STUPNĚ ŘEDITEL

1x ročně

ZŠ RODIČE

1x za rok

Rodiče mají možnost se vyjádřit k výchovně-vzdělávací práci pedagogických pracovnic formou dotazníků jednou ročně a formou konzultací kdykoliv v průběhu roku. Na jejich ohlasy adekvátně reagujeme. Průběžně vedeme záznamy o dětech formou sledování dětí a zapisování našeho pozorování a vždy jednou za půl roku provádíme jejich vyhodnocování. Veškeré písemné záznamy o dětech jsou důvěrné, přístupné pouze pedagogickým pracovnicím MŠ. Učitelky provádějí týdenní a měsíční hodnocení formou odpovědí na předem stanovené otázky či vlastní úvahou a jednou ročně i autoevaluaci. Hodnocení celého roku provádí vedoucí učitelka.

63