ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Duhové pohádky

ZÁKLADNÍ A MATEŘŠKÁ ŠKOLA HEŘMANOVAV, OKR. DĚČÍN

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ „Duhové pohádky“ Č.j. 25/2013

Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková ředitelka školy

OBSAH 1. NÁZEV PROGRAMU 1.1 PŘEDKLADATEL 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 2.1 CÍLE A ZÁMĚRY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 2.2 OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ 2.3 METODY VZDĚLÁVÁNÍ 3. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY 3.1 PROSTOROVÉ PODMÍNKY 3.2 VĚCNÉ PODMÍNKY 3.3 ŽIVOTOSPRÁVA 3.4 PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY 4. HISTORIE ŠKOLY 5. ORGANIZACE CHODU MATEŘSKÉ ŠKOLY 6. ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY 7. PERSONÁLNÍ A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ 8. SPOLUÚČAST RODIČŮ 9. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 10.

AUTOEVALUACE

1. NÁZEV PROGRAMU:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ „Duhové pohádky“ 1.1 PŘEDKLADATEL: NÁZEV ŠKOLY : Základní a Mateřská škola Heřmanov, okres Děčín Mateřská škola Heřmanov je sloučené zařízení se Základní školou. ADRESA, KONTAKTY : Heřmanov 120, 405 02 Děčín Tel.: 412 512 124, mobil: 602 572 163 reditelkakolahermanov.cz webové stránky: www.skoalhermanov.cz ŘEDITEL ŠKOLY: Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková ZPRACOVATEL ŠVP: Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková a pí. Jitka Chlumská PRÁVNÍ FORMA : příspěvková organizace IČO: 7100948, Heřmanov čp. 13, 405 02 Děčín ZŘIZOVATEL: OBEC Heřmanov Děčín, Hěřmanov 13, 405 02 Děčín IZO: 600076067 SCHVÁLENÍ ŠVP: ČERVEN 2013,Na pedagogické radě č.j. 25/2013

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Tento školní program vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a řídí se školským zákonem č. 561/2004 sb. ve znění pozdějších předpisů. Název Duhové pohádky znázorňuje to, co je dětem nejbližší a duhové pro svou pestrost, hravost a barevnost. Barvy duhy představují pět oblastí rámcového programu pro předškolní vzdělávání, které je třeba rozvíjet u všech dětí předškolního věku. Velký důraz klade na rozvoj kompetencí dítěte, které jsou obsaženy v RVP PV. Náš školní vzdělávací program je sestaven na míru možnostem a potřebám naší Mateřské škole.

2.1 CÍLE A ZÁMĚRY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Naše cíle a záměry se odvíjejí od možností, které naše mateřská škola nabízí. Držíme se pravidel Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ( č.j.32 405/2004-22). Při výběru činností se snažíme, aby se v nich prolínalo všech pět oblastí vyplívajících z RVP PV a rozvíjeli jsme všechny dětské kompetence, dovednosti a schopnosti. Naším cílem je, aby se děti v naší škole cítily bezpečně, spokojeně, aby se dětem ve škole líbilo a docházely k nám rádi. Dětem nabízíme rodinnou atmosféru i přístup. Snažíme se o všestranný rozvoj dítěte ve všech složkách osobnosti. Zaměřujeme se na kvalitní přípravu k základnímu vzdělávání. Rozvíjíme klíčové kompetence formulované v RVP PV. Vyhledáváme děti s logopedickými potížemi a snažíme se o včasnou prevenci. Pracujeme s dětmi v logopedickém koutku „ Mrštný jazýček“. Dalším naším cílem je ulehčit dětem přestup z mateřské školy do školy základní a to včasnou adaptací, kdy dětem umožňujeme návštěvy ve třídách základní školy a účast při některých vyučovacích hodinách. Vzhledem k zasazení naší školy v krásné přírodě, budujeme u dětí kladné vztahy k přírodě a upevňujeme zásady environmentální výchovy.

2.2 OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ 1. DÍTĚ A JEHO TĚLO – ORANŽOVÁ - lokomoční pohybové činnosti ( chůze, běh, skoky a poskoky, lezení ) nelokomoční pohybové činnosti ( změny poloh a pohybů těla na místě ) a jiné činnosti (‚ základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod. )

- manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním

- zdravotně zaměřené činnosti ( vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení )

- smyslové a psychomotorické hry - konstruktivní a grafické činnosti - hudební a hudebně pohybové hry - jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.

- činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí - příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků

- příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů ( hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi ) , k prevenci nemoci, nezdravých návyků¨

2. DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - ČERVENÁ -

podporování duševní pohody, psychické zdatnosti a odolnosti dítěte rozvoj intelektu dítěte, řeči a jazyka, poznávací procesů a funkcí, jeho citů a vůle rozvoj sebepojetí a sebenahlížení, kreativity a sebevyjádření stimulace osvojování a rozvoj vzdělávacích dovedností dítěte povzbuzování v dalším rozvoji, poznávání a učení 2.1.

-

Jazyk a řeč - artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, kry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti společné diskuse rozhovory, individuální a skupinová konverzace ( vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrázkového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšného druhým apod. ) komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv

- samostatný slovní projev na určité téma - poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních -

pohádek a příběhů vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo přednes, recitace, dramatizace, zpěv grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen prohlížení a „čtení“ knížek hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky ( noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika ) 2.2.

Poznávací schopnosti a funkce, představivosti a fantazie, myšlenkové operace

- přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování

- záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností ( velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky ), jejich charakteristických znaků a funkcí

- motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností - konkrétní operace s materiálem ( třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod. )

- spontánní hra, volní hry a experimenty s materiálem a předměty - smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakoví a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.

- námětové hry a činnosti, hry nehrůznějších zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii ( kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity )

- řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant - činnosti zaměřené k vytváření ( chápání ) pojmů a osvojování poznatků ( vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod. )

- hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové )

- činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů ( písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce )

- hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině

- činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symboliku ( číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod. ) a jejich smysluplné praktické aplikaci

- činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.

-

2.3. Sebepojetí, city, vůle spontánní hra činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující ( umožňující ) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání cvičení organizačních dovedností estetické a tvůrčí aktivity ( slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další ) sledování pohádek a příběhů obohacující citový život dítěte cvičení v projevování citů ( zvláště kladných ) , v sebekontrole a v sebeovládání ( zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod. ) hry na téma rodiny, přátelství apod. výlety do okolí ( do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod. ) činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší ( fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem ) a v čem jsou si podobní dramatické činnosti ( předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích ), mimické vyjadřování nálad ( úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod. ) činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních

3. DÍTĚ A TEN DRUHÝ – MODRÁ - běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým - sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové

-

hry, výtvarné hry a etudy - společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření - kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách - společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému - aktivity podporující sbližování dětí aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (‚ kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod. ) hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení na jejich tvorbě

- hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit -

hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod. činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina ( funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodince světě zvířat ) – mateřská škola ( prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi ) hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením

4. DÍTĚ A SPOLEČNOST – ŽLUTÁ -

-

běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě různorodé společné hry a skupinové aktivity ( námětové hry, dramatizace, konstruktivní výtvarné projekty apod. ) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích přípravy a realizace společných zábav a slavností ( oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod. ) tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti ( poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének ) setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí ( dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role ) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce ) využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnosti a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod. ) aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (‚ výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí v jeho kulturním prostředí apod.)

5. DÍTĚ A SVĚT – ZELENÁ - přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i -

-

technických objektů, vycházky do okolí, výlety aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci ( vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů) sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit ( dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy ), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat praktické užívání technických nástrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě ( příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období ) práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií kognitivní činnosti ( kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování ) praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi ( praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami ) využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů ( les, louka, rybník apod. ) ekologicky motivované hravé aktivity ( ekohry ) smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí

2.3. METODY VZDĚLÁVÁNÍ Prvotním záměrem je zaujmout děti natolik, aby s námi ochotně a rády pracovaly. Aby se jim ve školce celý den líbilo a veškeré činnosti je bavily. Celý den probíhá pozvolna nenásilně je veden učitelkou. Snažíme se , aby smysluplně řízené činnosti pedagogem hladce navazovaly na volné hry dětí. Již při hrách, které děti samy vymyslí, přirozeně poukazujeme na skutečnosti, které jsou zajímavé a děti si je samy neuvědomí.

Hlavní metodou našeho vzdělávání je obecně hra. Při hrách máme velkou možnosti s dětmi komunikovat a nenásilně je učit rozvíjet. Pokládáme jim otázky na přirozené věci, objevujeme různé děje a situace, snažíme se řešit problémy. Další metodou je metoda vlastního prožitku. Dětem zprostředkujeme takový zážitek, ze hra, aby v nich zůstal a ponechal nějakou zkušenost. K tomu nám dobře poslouží dramatická a hudební výchova. Procházky do okolní a hry na školní zahradě. A co experiment: Jistě si každý z nás vzpomene na dobu školních lavic, jak moc nás bavily pokusy, experimenty a pozorování. Děti si mnohdy neuvědomí, jak experimentují a objevují každou chvíli. My jim to co nejpřirozenějším způsobem ukazuje a připomínáme. Při výtvarné činnosti děti přijdou na spoustu objevů. Bílá barva není vidět na bílém papíře, vodové barvy se smyjí a tempera ne, karton barvu saje, ale lepenka, kterou je slepený ne, jaký je rozdíl mezi plastelínou a moduritem, z proužku slepím kolečko… o jsou všechno skutečnosti, které si děti sami neuvědomí a je třeba jim takové poznatky připomenout a ukázat. Nejdůležitější metodou je metoda identifikace, metoda observační. Děti opakují, to co vidí. Již od raného dětství se děti učí nápodobou, nekritickým přejímáním chování osoby oblíbené, blízké, dospělé. A proto samotné paní učitelky musí jít dětem vzorem, chovat se tak, aby se od nich děti naučily jen to správné. Je důležité dětem ukazovat, nejen správné společenské chování a normy, ale i empatické cítění a hezký vztah ke každému dítěti.

3. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY MATEŘSKÁ ŠKOLA ŠKOLNÍ JÍDELNA

IZO IZO

600076067 600076067

KAPACITA 20 DĚTÍ KAPACITA 50 JÍDEL

3.1. Prostorové podmínky Mateřská škola s celkovou kapacitou 20 dětí sídlí ve staré více než stoleté jednopatrové budově, která však zrekonstruována a obnova se provádí i uvnitř školy. Budova je v klidné části obce, obklopena velkou krásnou zahradou. Herna mateřské školy je umístěna v 1.patře. Slouží zároveň jako ložnice. Nově vybudovaná koupelna se sociálním zařízením je hned vedle herny. V přízemí se nachází školní jídelna, kam děti docházejí. Jako tělocvična je využívána třída nebo velmi prostorná zahrada s hřištěm, několikerými průlezkami, zabudovanými pneumatikami, šplhací tyčí. V nynější době nejsou průlezky plně vyhovujícími a nepoužívají se. Máme přislíbeno vybudování nového hřiště pro děti. Vedle školy je budova pohostinství Heřmanov s velkým sálem, kde je možné provozovat akce při nepříznivém počasí.

3.2. Věcné podmínky Třída mateřské školy je nově vybudována v 1. Patře budovy, kde děti tráví většinu dne. Herna odpovídá hygienickým parametrům na prostory a osvětlení. Je efektivně rozdělena nábytkem pro volné a pohybové aktivity a pro výtvarné a pracovní činnosti. V době odpočinku slouží herna zároveň jako ložnice. Děti v posledním roce předškolního vzdělávání mohou čas odpočinku trávit u stolečků při klidových činnostech. Vedle herny je nově vybudována koupelna se sociálním zařízením. Velmi rádi bychom zlepšili věcné podmínky, a proto jeden z hlavních cílů, jež se bude odvíjet od finančních možností školy a zřizovatele :

- doplnit sedací nábytek, který by odpovídal různým velikostem dětí - obnovit dětské hřiště – průlezky, skluzavka, domeček pro děti, umělý terén, malé atletické hřiště

3.3. Životospráva Snažíme se, aby dětem byla podávána vyvážená plnohodnotná strava, s co největším obsahem vitamínů, nechybí mléčné výrobky, které dětem pedkládáme hlavně ke svačinkám. Děti mají dostatek jídla, mohou si podle potřeby přidávat. Do jídla je však nikdy nenutíme, ale vlastním příkladem a motivací je seznamujeme s novými pokrmy a chutěmi. Samy již několikrát vyzkoušely připravit jednoduchou zeleninovou oblohu, kterou pak nabídly žákům základní školy. Je zachována vhodná skladby jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů. Děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin přímo v herně a mohou se samy moci obsloužit. Pití je připraveno do konvičky, která spolu se sklenkami je na tácku. Použité pohárky větší děti samy vymyjí. Pitný režim zachováváme i při pobytu na školní zahradě či vycházkách do okolí. Zde využíváme kelímky pro jednorázové použití. Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly, ne delší než tři hodiny. Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však součastně natolik flexibilní, aby bylo možné reagovat na neplánované události v životě mateřské školy. Děti jsou každodenně a dostatečně venku, dvakrát týdně, a to v úterý a ve čtvrtek se vydávají na vycházky do okolí. Děti mají dostatek volného pohybu hlavně na zahradě, kde mají možnost využít pískoviště, průlezek. Ty jsou kontrolovány a jejich stav zapisován do notýsku u hlavních dveří. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Starším dětem – předškolákům he nabízen jiný klidný program na místo odpočinku na lůžku. Pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. Každému dítěti je poskytován prostor pro aktivity, které si samo zvolí. Jsou jim uloženy spontánní činnosti, ale do režimu dne jsou pravidelně zařazovány činnosti řízené.

3.4. Psychosociální podmínky Snažíme se, aby děti i dospělí se cítili v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně a bezpečně. Je pro nás důležité, aby se sem děti těšily a našly si zde své první kamarády. Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí a situaci společně s rodiči. Vše záleží na vzájemné komunikaci a dohodě. Rodiče mohou při adaptaci být přítomni v mateřské škole a mohou se zapojovat do dění v mateřské škole. Při vycházkách do okolí či jiných akcích se mohou připojit i rodiče s dítětem, na které mateřská škola terpve čeká. Máme dobré zkušenosti s tím, že tento způsob kontaktu podstatně ulehčuje adaptaci dítěte v mateřské škole. Snažíme se respektovat potřeby dětí, reagovat na ně a napomáhat v jejich uspokojování, jednat nenásilně, přirozeně a citlivě. Velmi důležité je navození situace pohody, veselí, klidu a relaxace. Vyhýbáme se neúměrnému zatěžování, spěchu a chvatem, který by děti stresoval.

Všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno. Jakékoli projevy podceňování a zesměšňování dětí je nepřípustné. Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážena s nezbytnou mírou omezení, vyplívajících z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád. Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída má být pro ně kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla rády. Způsob, jakým se snažíme vést děti by měl být podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou komunikací pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem, podporování nezdravé soutěživosti dětí. Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který však počítá s aktivní spoluúčastí. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života.

4. HISTORIE ŠKOLY

5. ORGANIZACE CHODU MATEŘSKÉ ŠKOLY Denní řád je dostatečně pružný a umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí. Do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity. Pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělání. Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní pokračovat. Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností a pracovaly vlastním tempem. Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. Pro realizaci plánovaných činností se snažíme vytvořit vhodné materiální podmínky/věcné vybavení prostředí by mělo být dostatečné a kvalitní, pomůcky jsou připravovány včas.

Režim dne 6,30 – 8,00 scházení dětí, spontánní a řízené aktivity, individuální péče 8,00 – 8,30 ranní cvičení, hygiena 8,30 – 9,00 dopolední svačina 9,00 – 9,45 spontánní a řízená vzdělávací činnost 9,45 – 11,45 pobyt venku, vycházky do okolí dvakrát v týdnu 11,45 – 12,15 oběd, hygiena 12,15 – 12,30 vyzvedávání dětí po obědě , hygiena, příprava na odpočinek 12,30- 14,00 odpočinek, spánek 13,15 - 14,00 rozvoj školní zralosti u předškolních dětí 14,00 – 14,15 odpolední svačina 14,15 – 16,00 odpolední činnost, rozcházení se dětí domů Režim dne je možné flexibilně měnit dle potřeb dětí.

6. ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny. Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení mateřské školy, ponechává jim dostatek pravomoci a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Pedagogický sbor pracuje jako tým a zve ke spolupráci rodiče. Ředitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu. Mateřská škola se snaží spolupracovat se zřizovatelem a nejbližší základní školou, která je ve stejné budově a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dítěte.

7. PERSONÁLNÍ A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Ředitelka školy:

Mgr. Bc. Gabriela Švandrlíková – kvalifikace pro předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, speciální vzdělávání

Učitelky MŠ: Pí. Jitka Chlumská – kvalifikovaná pro předškolní vzdělávání Pí. Věra Zelená - kvalifikovaná pro předškolní vzdělávání Sl. Klára Ficzlová – nekvalifikovaná Pí. Gabriela Švandrlíková – speciální péče Pí. Jana Novotná – nekvalifikovaná, pomoc při vycházkách do okolí

Další zaměstnanci: Pí. Martina Hambergerová – kvalifikovaná kuchařka školní jídelny Pí. Jitka Chlumská – vedoucí školní jídelny Pí. Jana Novotná – domovnice

8. SPOLUÚČAST RODIČŮ Na základě spousty společenských akcí se podařilo získat důvěru mnoha rodičů. Projevuje se to vzájemnou pomocí škole, a to sběrem druhotných surovin, účastí na brigádě čí ostatních mimoškolních akcích, na kterých se sejde velké množství rodičů, ale i dalších občanů obce. Spolupráce s většinou rodičů je velmi smysluplná a přínosná. Je založena na vzájemné důvěře a pochopení. Rodiče jsou pravidelně informováni o všem, co se v mateřské škole děje. Pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě. Nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.

9. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 9.1 KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY. Při rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání bude ředitelka mateřské školy vždy přihlížet k zájmu dítěte ( k rodinným, sociálním a zdravotním podmínkám) a ke splnění podmínky stanovené §50 zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví, ( přijímány budou děti, které se podrobily stanoveným pravidelným očkováním a děti, které mají doklad, že jsou proti nákaze imunní nebo se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci), a dále k těmto skutečnostem:

1. k předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají dle § 34, odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a děti, kterým byl udělen odklad školní docházky, 2. sourozenci ( dětí, které již byly do požadované mateřské školy přijaty), kteří dovrší v roce zápisu do 31.8. věku tří let, požadující celodenní pobyt v mateřské škole, s upřednostněním starších dětí, 3. děti, které dovrší v roce zápisu do 31.8. věku tří let, požadující celodenní pobyt v mateřské škole, s upřednostněním starších dětí, 4. děti zaměstnanců příspěvkové organizace 5. děti, jejichž rodiče jsou zaměstnáni

9.2. ZAŘAZOVÁNÍ DO TŘÍD V našich podmínkách se jedná vždy o 1 třídu smíšenou, tedy s dětmi od 3 do 6/7/ let. Zvláštní péče je věnována dětem v posledním roce, je obohacena o individuální logopedickou péči.

9.3 VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI Za děti se speciálními vzdělávací potřebami jsou považovány děti se zdravotním postižením, děti se zdravotním znevýhodněním a děti se sociálním znevýhodněním. Při práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, jeho rodičů a odborného pracoviště.

V rámci školy jde především o spolupráci pedagoga a dítěte. Pro úspěšné vzdělávání těchto dětí je nutné zkvalitňování pedagogických pracovníků. Velký význam pro úspěšné zvládnutí vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou.Každý učitel si ale musí uvědomit, že rodič je ten, kdo je s dítětem v každodenním kontaktu, má zkušenosti s jeho výchovou a nakonec rozhoduje. Zároveň je nutné, aby i rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku. Zásady komunikace učitele s rodiči:

-

Vytvoření klidné atmosféry Dostatek času pro rozhovor Jako první přichází pochvala a vyjádření víry ve zlepšení Zpočátku pouhé popsání jevů, situace, chování, příhody Uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodičům Ujasnit si pojmy s rodiči Uvádět konkrétné příklady a objasňovat svá stanoviska Rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat Nedávat dítěti „nálepky“ Snažit se rodičům citlivě poradit, nabídnout jim pomoc Opakovat „pravidla hry“

Podmínky vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením Naše škola nemá materiální podmínky pro přijímání dětí s tělesným postižením. Chybí bezbariérový přístup. Vzdělávání je třeba přizpůsobit potřebám, které vyplývají ze zdravotní oslabení dítěte, které jsou důsledkem jeho dlouhodobější nemoci nebo které jsou dány lehčími poruchami jeho učení a chování. Podmínky vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří děti, které pocházejí z prostředí sociálně, kulturně jazykově odlišného. Hlavním problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním:

-

V případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích programů Skupinová nebo individuální péče Odpovídající metody a formy péče Případná pomoc asistenta učitele

- Spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm - Vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole

O zařazení dětí do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálně – pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy/architektonické řešení, asistent, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělávání učitelského sboru, zabezpečení kompenzačními či edukačními pomůckami, odborná spolupráce s rodiči adt./i místním specifikům/ dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte atd./

Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je.

- Seznámení všech zaměstnanců školy s postižením dítěte a jeho specifiky - Dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce -

žáka Vypracování individuálního vzdělávacího programu Seznámení ostatních dětí s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá Ponecháme dítěti v hodinách potřebné pomůcky Snažíme se zajistit přístup k odborné literatuře a kurzům vztahujících se k handicapu dítěte

Zásady pro práci s dětmi s postižením:

- Respektování zvláštností dítěte - Včasnost/čím dříve je dítěti a rodičům poskytnuta speciální pomoc, tím je -

lepší výsledek práce Vývojovost/ důležité je „nepřeskakovat“ jednotlivé vývojové etapy Optimální prostředí/ jen při vhodné úpravě rodinného prostředí bude zajištěn rozvoj dítěte/ Všestrannost/ dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnosti, v nichž je úspěšné Soustavnost

Vzdělávání dětí mimořádně nadaných: Nadané děti vykazují:

- Paměť a znalost - Rychlost myšlení

-

Zpracování problémů Záměrné a dlouhodobé soustředění Pružnost Časná symbolická aktivita Dávají přednost společnosti starších dětí nebo samotě Vnímají souvislosti tam, kde je většina dětí nevidí

10. AUTOEVALUCE – VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY Hlavní oblasti hodnocení školy - Cíle vzdělávání - Podmínky ke vzdělání - Průbeh vzdělání - Podpora školy dětí, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, dětí, rodičů a dalších osob na vzdělávání

- Výsledky vzdělávání dětí - Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita DVPP - Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Součástí vlastního hodnocení je vždy posoudit správnost, důležitost a obsažnost těchto cílů:

- Zhodnotit, zda a jakým způsobem se škole daří tyto cíle naplňovat, či nikoliv - Pokud se nedaří, navrhnout vlastní opatření pro zlepšení nebo částečnou úpravu cílů

Techniky vyhodnocení:

-

Vlastní sebehodnocení/záznamy se neshromažďují/ Rozhovory a hodnocení s ostatními vyučujícími, s dětmi i rodiči Hospitace ředitelkou školy, možné i vzájemné hospitace Hodnocení pedagogickou radou Hodnotící listy každého dítěte, hodnotící listy podtématu,tématu, integrovaného bloku Portfolia Třídní schůzky – dotazníky

ČASOVÝ PLÁN

TERMÍN

ZODPOVĚDNOST

Hodnocení integrovaného bloku

2x měsíčně

učitelka MŠ

Hospitace

2x – 4x ročně

ředitelka

Vzájemné hospitace

1X ročně

učitelky MŠ

Třídní schůzky

2x ročně

ředitelka a učitelka MŠ

Dotazníky rodičům

1x ročně

ředitelka a učitelka MŠ

Hodnocení ŠVP PV jako celku

1x ročně

pedagogická rada

Systém hodnocení : Na úrovni třídy: Denní sebehodnocení práce učitelek, sledování výsledků a hodnocení s porovnáním s obecnými požadavky a vlastními plány.Formou sdělování si navzájem, co se povedlo, co ne a co je potřeba dokončit. Jak se děti cítily, reagovaly, co je třeba sdělit rodičům. Ze sebehodnocení se neprovádí záznamy a neshromažďují se. Provádí obě učitelka mateřské školy. Stručně a průběžně hodnotíme podtémata. Vyhodnocujeme, co se povedlo, co se nepovedlo a proč, promýšlíme další změny v činnostech.Hodnocení provádí a vyhodnocuje zpravidla učitelka, jež s dětmi prováděla výchovně vzdělávací činnost. Po ukončení integrovaného bloku se hodnotí celý integrovaný blok. Jeho přínos, zvolené metody a postupy, promýšlíme závěry pro další práci, zda je TVP v souladu se ŠVP. Dvakrát ročně provádíme hodnocení výsledků vzdělávání u dětí formou portfolia, se kterými jsou seznamováni rodiče. Obsahují průběžná sledování vývoje dítěte a hodnocení jeho individuálních pokroků. Jednou ročně vyhodnocení ŠVP PV, do jaké míry mateřská škola splnila či nesplnila jednotlivé úkoly. V čem spatřujeme jeho silné a slabé stránky, popředně rizika, na něž je třeba si dát pozor. Zda lze program ponechat na příští rok , či jej upravit.

Na úrovni školy: Dvakrát do měsíce se konají provozní porady, jednou za dva měsíce pedagogická porada za přítomnosti všech zaměstnanců. Hodnocení provádí ředitelka školy společně s ostatními zaměstnanci. Hodnotí se plnění úkolů na daný měsíc, výsledky vzdělávacího procesu, zapojení rodičů a obce do činností školy a průběh plánovaných akcí. Dvakrát ročně provádí ředitelka školy hospitace. V 1.pololetí budou hodnoceny metody práce, dodržování hygienických návyků. V 2.pololetí bude hospitace zaměřena na péči o předškoláky.

Systém autoevaluace mateřské školy Co

Jak

Jak často

Naplňování cílů

Pedagogické porady

2x ročně

Kdo

Pedagogové, ředitelka Věcné podmínky Provozní porady 2x ročně ředitelka, pedagog MŠ Životospráva Kontrola 1x měsíčně Ředitelka, potravin,spotřebních vedoucí školní košů jídelny Psychosociální Komunitní kroužky Průběžně ředitelka podmínky s dětmi, Dotazníky pro rodiče 2x ročně hospitace 2x-4x ročně Organizace hospitace 2x-4x ročně ředitelka Řízení mateřské Sebehodnocení 2x ročně Ředitelka školy Dotazníky pro 1x ročně Zaměstnanci zaměstnance školy Personální a Plán dalšího 1x ročně ředitelka pedagogické vzdělávání pedag. zajištění pracovníků Spoluúčast dotazníky 1x ročně ředitelka rodičů Průběh Pedagogické porady 1x měsíčně Pedagog MŠ vzdělávání sebehodnocení Sebehodnocení Hodnotící list 1x měsíčně padogogové učitelky Výsledky Pedagogická 2x ročně Ředitelka vzdělávání diagnostika Pedagog MŠ (klíčové kompetence)

Pravidla pro práci s integrovanými bloky V školním vzdělávacím programu je zařazeno 42 pohádkových bloků. Pedagog má na výběr z těchto bloků dle aktuální potřeby průběhu vzdělávání. Každý blok trvá 10-14 dní, ale je možnost flexibilně upravovat délku bloku. Při aktuální situaci je možné vkládat do seznamu nové integrované bloky.

Duhové pohádky

Integrované bloky

Podzimní pohádky

Září   

Šel medvídek do školky pohádka O Jeţourkovi pohádka O pyšné muchomůrce



pohádka O jablíčkové babičce



Říjen    

Létající drak pohádka O dráčkovi Mráčkovi Strašidelná pohádka O šišaté bramboře

Listopad     

O dešťové kapce Tři medvědi pohádka O neposlušném autíčku pohádka O Koblíţkovi Boudo budko

Zimní pohádky

Prosinec    

Jak Čert a Mikuláš hráli hokej Čertovská pohádka Vánoční pohádka O vánočním stromku

Leden    

Zimní pohádka O starém vláčku Pohádka z iglů Sněhová královna

Únor    

O dvanácti měsíčkách pohádka O sněhulákovi Masopustní pohádka Masopust aneb karneval v MŠ

Jarní pohádky

Březen

     

O studánce pohádka O ztraceném zajíčkovi pohádka O studánce pohádka O jarním deštíku Zvířátka a jejich mláďátka Jarní pohádka

Duben

   

Velikonoční pohádka Pohádka z Afriky Čarodějnická pohádka O perníkové chaloupce

Květen

  

Zamilovaná pohádka Proč maminka Adámka nechce Pohádka o Julince

Letní pohádky

Červen

   

Kačenka a Kuba u babičky na prázdninách pohádka O vodníku Brčálkovi Pohádka z mořských hlubin Indiánská pohádka

Podzimní pohádky

Šel medvídek do školky

Na kraji lesa v útulném brlohu ţil medvídek se maminkou medvědicí a tatínkem medvědem. Jednoho dne s e vypravil s maminkou medvědicí do školky. Vzal si s sebou bačkůrky, kartáček na zuby a oblečení na vycházku. Paní učitelka jej přivítala, ale Méďa ji ani nepozdravil, hned běţel do třídy a vyházel hračky z poliček a nechal je leţet na zemi, potom hrrr do koupelny, pustí vodu a zase….. Děti přemýšlí, co ještě mohl Méďa udělat špatně a jak by to mělo být správně. Postupně si děti osvojují pravidla chování v MŠ. Dokázat se rozloučit s maminkou a přivítat s paní učitelkou a dětmi. Být s ostatními kamarád, přijmou nové děti do kolektivu, vcítit se do jeho pocitů, zavzpomínat, jaké to bylo, kdyţ oni přišli do MŠ. Půjčit druhému hračku, naslouchat druhému, neskákat do řeči. Uklízet hračky na své místo, zacházet s nimi opatrně. Naučí se básničky a písničku o Méďovi. Seznámí se s písmenkem M. Jemnou motoriku si procvičí při vybarvování medvědí omalovánky, bezpečnost a vystřihování při práci s nůţkami a technikou obtiskování korku vyrobí méďovi kamarády. Nalepováním bavlnky na čtvrtku vytvoří Medvídkům chlupy… Děti se s Méďou dostanou také do lesa, kde se naučí názvy lesních zvířátek, některých plodů. Spočítají stromy v lese a zjistí, co do lesa nepatří ( prac. listy) Zacvičí si s Méďou při průzkumu lesa ( lezení po čtyřech, chůze po poloţeném laně, přelézání, přeskakování překáţek, vyhýbání…)

Očekávaný přínos pro děti:

     

práce s korkem a temperami vyhledávání opaků vysoký x nízký, široký x úzký jednoduchý doprovod písní hrou na tělo ( orf. nástroje) upevňování poznatků o přírodě a zvířátkách určování počtů prvků, porovnávání lezení po čtyřech, chůze po poloţeném laně, přelézání, přeskakování překáţek, vyhýbání…

     

rozvíjet smyslové vnímání zvládat prostorovou orientaci začlenění do kolektivu rozloučení s rodiči ….. seznámení s písmenkem M znát všechny děti jménem

pohádka O Ježourkovi

Jeţourek je malý jeţeček, který je stále nespokojený, nic ho nebaví a se svými bratříčky a sestřičkami se nudí. Rozhodne se odejít od své maminky, aby prozkoumal svět. Dostane se do velkého lesa, kde bude poznávat mnoho nových kamarádů a zaţije mnoho dobrodruţných chvil. Děti se s Jeţourem podívají do lesního prostředí, naučí se jaké ţijou v lese zvířata, jak se jmenují, co jedí, kde spí, jak vypadají. Hlavní postavou, o které se budeme chtít něco zajímavého dozvědět, je jeţek. Budeme si povídat o jeţkovi a jeho ţivotě, proč se choulí do klubíčka, co má nejraději k jídlu, proč celou zimu prospí a jak se na ni musí připravit. Děti budou pomáhat Jeţourkovi řešit různé situace v lese, hledat ostatní zvířátka, poznávat zvířátka lesní a ostatní, přiřazovat barvy ke zvířátkům, rozlišovat mnoţství nasbíraných lesních plodů, zdolávat lesní překáţky ( chůze po lavičce, přeskoky, podlézání ). Společně s Jeţourkem budeme poznávat písmeno „J“. procvičovat jeho výslovnost formou básniček o jeţkovi nebo jiných lesních zvířátkách. Budeme trénovat jemnou motoriku při výtvarných činnostech a výrobě jeţků ze slaného těsta. Společně se budou děti učit jakou hodnotu má vzájemná pomoc druhému a budeme utuţovat hezké vztahy v kolektivu. Důleţité je naučit se přijímat nové děti a pomoci jim v prvních dnech odloučení od maminky. I Jeţourek pozná, jak důleţité je, mít dobrého kamaráda a umět táhnout za jeden provaz.

Očekávané přínosy pro dítě.



mít alespoň základní znalosti o lesním prostředí a jeho nástrahách

           

znát lesní zvířata a umět je pojmenovat, rozlišit od zvířat ostatních uvědomit si, ţe v lese jsme návštěvník a zvíře je zde doma vědět jak se v lese správně chovat mít povědomí o ţivotě Jeţka obecného, jak ho můţeme chránit dokázat interpretovat básničku „ Jeţek v zimě“ umět barevně rozlišit zvířecí zabarvení logopedická chvilka – hláska „J“ mít povědomí o hodnotě přátelství a vzájemné pomoci umět se vcítit do situace druhého a pomoci mu umět se orientovat v prostorách mateřské školy, vědět, kde je mé místo v šatně, v koupelně nebo v jídelně znát všechny děti jménem zvládnout samostatnou chůzi po lavičce, podlézání, přeskoky přes tyčku, umět se schoulit do klubíčka a rovně se postavit

pohádka O pyšné muchomůrce

V jednom lese, který byl tak velký, ţe dospělý člověk, by ho přešel za dva dny, zajíc za dvě hodiny a šnek dva roky, byla uprostřed malá lesní mýtinka. Tahle mýtinka byla hluboko v lese, a tak o ní věděli jen zvířátka, která tam chodila ke studánce pít. Na té mýtince však rostla velmi pyšná muchomůrka, která chtěla být královnou. Byla moc protivná a na ostatní obyvatele mýtinky moc ošklivá. Děti se v této pohádce seznámí s lesními stromy, plody a houbami. Pomohou obyvatelům lesní mýtinky vypořádat se s pyšnou muchomůrkou a muchomůrce zase ukáţou, ţe nemít ţádné kamarády je velký nerozum, který se ale můţe vţdy změnit. Budeme si s dětmi osvojovat správné kamarádské chování. Umět se rozdělit o něco společného a nebýt lakomý. Jak se bude muchomůrka měnit, bude poznávat další houby a děti se je naučí poznávat také. Budeme muchomůrce přilepovat ztracené tečky na kloboučku a vymýšlet další módní klobouky pro houbičky. Přitom si procvičíme rozeznávání geometrických tvarů. Děti si budou procvičovat nadále výslovnost hlásky „J“ a přidáme si k tomu hlásku „M“. Zkusíme poznat na jakou hlásku začínají názvy hub a lesních plodů. Jakou mají houby barvu a s tím související barvy podzimu.

Při procházkách do okolí budeme houby hledat a učit se, které jsou jedlé a které necháme v lese. Děti nakonec dostanou společný úkol pro dvojici. Doma zjistí od maminky, jak se vaří správná smaţenice z hub.

Očekávané přínosy pro dítě

              

znát alespoň několik jedlých hub a umět odlišit od hub jedovatých mít povědomí, jak jsou jedovaté houby nebezpečné vědět, jak se zachovat při poţití jedovatých hub-první pomoc umět pojmenovat některé lesní plody a stromy rozeznat je podle vzhledu, tvaru, velikosti umět určit větší- menší, vysoký-nízký, malý-velký umět přednést básničku „ Muchomůrka“ umět se orientovat v prostoru, určit kde je vpředu, vzadu, uprostřed vědět, co dělat, pokud se ztratíme v lese ovládat číselnou řadu do 5 umět pracovat s jemným materiálem ( krepový papír) umět napodobit předváděné pohyby těla uvědomit si hodnotu lesa a jeho plodů umět zacházet s lesním bohatstvím logopedická chvilka – hláska „J“ a „M“

pohádka O Jablíčkové babičce

Jablíčková babička je babička kouzelná, děti si s paní učitelkou přečtou pohádku o tom, co všechno má taková babička na starosti. Musí se starat o stromy, kterým říkáme jablůňky, aby měly v létě a na podzim hodně zdravých jablíček. Děti dostanou od jablíčkové babičky dopis s prosbou o pomoc. Babička stůně a musí leţet doma v chaloupce v posteli a pít horký čaj s medem. Ale práce nepočká, a tak poprosila děti, jestli by jí mohly pomoci. Nejprve budeme s dětmi rozeznávat různé druhy ovoce, jejich barvy, tvary, velikosti ale hlavně názvy. Budeme si povídat o tom, jak vyroste strom a na něm potom taková jablíčka nebo hrušky, švestky nebo třeba třešinky. Děti mají za úkol rozlišit barvy jablíček ( správné od nesprávných-jablíčka zdravá a nemocná), přijít na to, co potřebuje strom a jablíčka, aby mohly růst. Podle chuti budeme poznávat různé ovoce. Podle hmatu jablíčka mezi různými předměty. Nakonec musí děti jablíčka natrhat na stromě, který se ohnul přes řeku( lavička a nad ní zavěšená papírová jablíčka). Pro babičku děti vyrobí krásnou jablůňku s jablíčky ( tiskátka z jablek). Naučíme se několik písniček o jablíčkách. Na konci této nelehké cesty bude na děti čekat babička s košem plným jablíček, z kterých po rozříznutí vyletí spousty hvězdiček.

Očekávané přínosy pro dítě

             

umět ovládat své tělo, chůze po lavičce – rovnováha umět pouţívat hmat a chuť- poznávat dle smyslů mít povědomí o růstu stromů a povinnosti chránit přírodu znát druhy ovoce, jejich názvy a přiřazení ke stromu poznat ovoce dle barvy, tvaru, velikosti rozlišit ovoce exotické a tuzemské pouţívat vodové barvy s přírodním materiálem interpretovat písničku „ Měla babka čtyři jabka“, „ Pod naším okýnkem“ děti 5-6leté zatancovat mazurku k písničce soustředit se na poslech čteného textu umět vyprávět krátký příběh mít smysl pro pomoc druhému rozvoj fantazie ( hvězdičky v jablíčku) správná artikulační obratnost

Létající drak

Jednoho podzimního dne přišel tatínek domů a říká: „Děti, co kdybychom se naučily pouštět draka?“ „Jé, ale my ţádného draka nemáme!“ „Co není, můţe být,“ řekl záhadně tatínek a vyndal z komory pestrobarevného draka s obrovskou červenou pusou a zelenýma očima. Vyšli si na nedalekou louku, tatínek běţel s drakem co mu síly stačily, ale drak nic. Nevzlétl k oblakům. Víte děti proč ? Nazítří uţ jim počasí přálo a podzimní vítr foukal tak, jak to mají létající draci rádi. Tak se tatínek s drakem rozeběhl, vítr fouknul a drak se začal vznášet. Tatínek odmotával další a další provázek a drak se letěl výš a výš. Nakonec byl tak vysoko, aţ ho skoro vůbec neviděli.Děti nadšeně tleskali, skákali kolem a přitom neustále sledovali svého draka.Vítr pomalu ustával a drak přistál šťastně dětem k nohám. Sluníčko se začalo schovávat za kopec a děti věděly, ţe je čas vyrazit domů. Spolu s dětmi vyrobíme malé papírové dráčky v kombinaci s látkou, ocas sloţíme z barevného papíru a naučíme se o drakovi básničku, říkanky a také si řekneme hádanky.

Očekávané přínosy pro dítě

             

naučit se pohotově přemýšlet pouţívat představivost a fantazii přemýšlet o svých pocitech a reprodukovat je slovem umět ohodnotit jednání druhého (kladné a záporné skutky) zvládat práci s látkou ( stříhání, lepení ) pracovat s tupou jehlou ( navlékání ) překládat papír do harmoniky rozeznat mnoţství v rozsahu 10, správně určovat posloupnost určovat správně geometrické tvary na vzoru předmětu umět pouţívat vlastní tělo k předvedení činnosti či věci interpretovat básničku „ Draci“ logopedická chvilka – hláska „D, T, N“ umět pohybovat tělem dle vzoru zvládat běh v zástupu, sladit pohyb s ostatními

pohádka O dráčkovi Mráčkovi

Dráček Mráček je papírový drak, kterého si vyrobili na podzim dva kluci. Kdyţ se venku zvedl velký vítr, kluci šli na pole a chtěli, aby dráček pěkně lítal. Ale dráčkovi to nešlo, vítr se s ním honil sem a tam a nechtěl pomoct dráčkovi do oblak. Kluci se také moc nesnaţili a tak nakonec nechali draka leţet na kraji pole a šli pouštět draky s ostatními dětmi. Večer, kdyţ šly všechny děti domů a milí kluci s nimi, na dráčka Mráčka zapomněli. Dráček zůstal na poli sám a brzy se začalo stmívat. Dráček se moc bál, aţ se strachem celý klepal…….. (Malované pohádky, Jitka Molavcová)

Děti budou vymýšlet, jak dráčkovi pomoci, co je potřeba k tomu, aby dobře lítal. Budou hodnotit jednání dvou kluků z pohádky. Naučí se pracovat s látkou a dráčkovi vyrobí nové dračí kamarády. Z papíru skládáním vytvoříme harmonikové mašle na dračí ocas. Vymyšleným kouzlem proměníme papírového dráčka v opravdového pohádkového draka, který umí létat sám. Zahrajeme si dračí honičku a dračí souboj. Budeme přemýšlet, kde drak bydlí a jak to u něj doma vypadá, co má rád k jídlu a kolik můţe mít hlav. Děti se budou učit rozlišovat mnoţství a počet do 10. Naučíme se určovat geometrické tvary

( tvar papírového draka). Budeme si povídat, jaký mají děti z draka pocit, jestli se ho bojí nebo ne. Dostaneme za úkol doma s maminkou a tatínkem najít obrázek pohádkového draka. Budeme pantominou předvádět, co máme my nejraději k jídlu. Naučíme se básničku o drakovi. Správně vyslovujeme hlásku „ D“ a hledáme další slova začínající na „D“. Nakonec dráčka proměníme zpět v papírového a on ukáţe, jak se naučil jako pohádkový drak rychle létat.

Očekávané přínosy pro dítě

             

naučit se pohotově přemýšlet pouţívat představivost a fantazii přemýšlet o svých pocitech a reprodukovat je slovem umět ohodnotit jednání druhého (kladné a záporné skutky) zvládat práci s látkou ( stříhání, lepení ) pracovat s tupou jehlou ( navlékání ) překládat papír do harmoniky rozeznat mnoţství v rozsahu 10, správně určovat posloupnost určovat správně geometrické tvary na vzoru předmětu umět pouţívat vlastní tělo k předvedení činnosti či věci interpretovat básničku „ Draci“ logopedická chvilka – hláska „D, T, N“ umět pohybovat tělem dle vzoru zvládat běh v zástupu, sladit pohyb s ostatními

Strašidelná pohádka

V jedné malé vesnici, ţil starý dědeček a ten měl několik vnuků a vnuček. Děti často chodily za dědečkem a on jim vyprávěl krásné pohádky a dávné příběhy. Všichni ho měli velmi rádi a nevynechali ani jednu chvíli, kdy se mohli u dědečka všichni sejít a společně trávit příjemné chvíle. Dědeček byl ale velmi starý a kaţdou chvíli hodně unavený. Vyuţíval kaţdé chvilky a podřimoval v křesle, aby nabral sil. Jednoho dne mu však nezbyly síly ani na vyprávění pohádek. Ve svém křesle usnul nadobro. Děti byly velmi smutné a ti nejmenší moc a moc plakaly. Jejich rodiče je utěšovali a vysvětlovali, jak to v ţivotě chodí. Celý ţivot proţíváme tak nejlépe, jak jen dovedeme. A ke stáru uţ je naše tělo

unavené a potřebuje si odpočinout. Kdyţ uţ ani odpočinek nestačí, je čas se odebrat do jiného světa a tím je svět zemřelých duší. Tam je dědečkovi moc dobře a uţívá si zaslouţeného odpočinku. My všichni můţeme kdykoliv zajít na hřbitov a zavzpomínat na našeho milého dědečka. Jednou v roce se slaví svátek zesnulých a všichni, kterým někdo blízký zemřel, by měli zajít na hřbitov a vzpomenout si na krásné chvíle s ním proţité. Dědeček na nás jistě také myslí. Zdá se to moţná trochu strašidelné, ale není, naopak rozsvícené svíčky a lampičky 2. listopadu na hřbitově působí hezky a klidně.

Očekávané přínosy pro dítě

     

seznámit se se svátkem všech zesnulých mít povědomí, proč chodí v ten den lidé na hřbitov porozumět skutečnosti, kdyţ mi zemře blízký umět projevit své pocity a myšlenky k tématu nebát se naučit se pracovat a tvořit z přírodnin

O šišaté bramboře

Dědeček s babičkou na podzim vyhrabávali brambory. Babička vyhrabala jednu opravdu velikou pěkně tvarovanou. Odstrčila ji k ostatním bramborám a zelenině a hledala další. Najednou však uslyšela slabé plakání, otočila se na dědečka a poslouchala. Jde to od brambor a zeleniny. Shýbla se k bramborám a ona to pláče právě ta velká brambora. Babička se ptá: „Co se stalo?“ „Nikdo si se mnou nechce povídat ani kamarádit, protoţe jsem celá šišatá.“ „Ale, ale.“ povídá babička to není hezké od ostatních brambor…….. Co si myslí děti? Jak je to s tím vnějším vzhledem. Záleţí na tom, jak kdo vypadá nebo spíše na tom, jaký je? Budeme o tom přemýšlet a přitom se naučíme poznávat zeleninu a její význam pro zdraví lidí. Jaké znají děti vitamíny? K čemu nám pomáhají? Jak je důleţité se zdravě stravovat a hlavně na podzim o sebe pěčovat? Zopakujeme si výslovnost hlásek „ J, M, B, D“ Naučíme se písničku „ Brambory“ a říkadlo „ Pasáci pečou brambory“.

Zkusíme vymyslet různé pokrmy z brambor a děti prozradí své nejoblíbenější jídlo. Budeme určovat, v kterém pytli je brambor více podle hmotnosti. Namalujeme pro bramboru kamarády ( druhy zeleniny). Nakonec si vyrobíme panáčka bramboráčka.

Očekávané přínosy pro dítě

           

umět se vţít do situace druhého a zkusit ji vyřešit mít zaţité hodnoty jednotlivce bez rozdílu vzhledu či rasy umět vyjmenovat alespoň několik dobrých vlastností a několik špatných znát druhy zeleniny, jejich názvy, barvy hodnota zdraví, jak si ho chránit a pečovat o něj vitamíny a co pro nás znamenají, správná ţivotospráva rozeznat zeleninové druhy od ovoce umět zazpívat písničku „ Brambory“ interpretovat říkadlo „ pasáci pečou brambory“ určit váhu předmětu ( těţší-lehčí ) výroba panáčka z brambor, mrkve a další zeleniny skok v pytli, hod bramborou, přeskoky přes lano, přenesení brambory na rovném podnose jednou rukou, na polévkové lţíci

O dešťové kapce

Majka leţela ve své postýlce a byla hrozně smutná.Před několika dny venku zmokla, nastydla a teď měla rýmu a teplotu.Všechny děti si hrají, dovádějí a ona je tu sama a nudí se. Bylo to k vzteku nebo k pláči.Majka to tak trochu střídala.chvilku jí bylo smutno a chvilku se zlobila na ten protivný dešť,který ještě stále padal za oknem. Otočila se k němu zády. Ať vidí, ţe o něj nikdo nestoji!A v tom zaslechla slabé klepání na okení sklo.Proč jsi tak smutná? zeptala se kapka.Majce vyhrkly slzy do očí.Vzdorovitě si je otřela pěstičkou a odsekla:"ještě se ptej! Vy kapky za to můţete, ţe jsem nastydla a nemohu za kamarády!"Kapička si opřela bradu o dlaně a odpověděla:"To je mi moc líto. Ale zem byla po létu hrozně vyschlá a rozpraskaná a květiny trpěly ţízní.Proto jsme museli seskočit z mraků a dát jím napít.Ale jestli se tu sama nudíš, tak já tu budu s tebou.Podívej, co dovedu!"Kapička seskočila s parapetu, nasedla najeden osamělý sluneční paprsek a rozjela se na něm kolem okna. Za ní zůstavala jako široká pestrá pentle nádherná duha. Majka se rozesmála a nadšeně zatleskala.Takovou duhu ještě neviděla a dokonce ji měla tak blízko, ţe si na ni mohla sáhnout!Kapička seskočila z paprsku a vrátila se na okno. Sedla si vedle Majky a vyprávěla jí o svých cestách. Ani bys nevěřil, kolik toho taková děšťová kapka zaţije.Proplula velikou řeku od pramene aţ k moři, omývala pláţe tropických ostrovů, letěla v mracích nad oceánem, jako vločka sněhu se snesla do vysokých hor, kde ji děti zabalily do sněhuláka, jako krystalek ledu plula s velikou krou aţ k severnímu pólu, viděla spoustu měst, zemi a kontinentů, svezla se na ocasu obrovského tygra, který ji setřel z orosené trávy...Majka poslouchala, kapička vyprávěla a najednou byl večer. A druhého dne přišla kapička znovu a zase Majku bavila aţ do večera!Třetí den uţ Majka cítila, ţe je zase zdravá. A protoţe byl krásný den bez mráčků, vesele běţela za kamarády. Od té doby se uţ na déšť nezlobí. Sedává u okna a přemýšlí o kapkách. Představuje si, odkud která asi přiletěla a co proţila. A ani trošku se při tom nenudí.

Očekávané přínosy pro dítě

    

koloběh vody v přírodě umět pojmenovat a krátce vyprávět jaké je počasí rozdíly počasí význam vody pro přírodu mít povědomí o síle vody (záplavy)

     

výtvarné zpracování – duha, mraky … básničky a písničky o dešti, o počasí .. pokusy s vodou – vsakování do písku, vypařování ( solný roztok) logopedická chvilka – hláska Š zvuky vody – synonyma ( šumí, šplouchá, klokotá, plyne ..) procvičení prstů - prší

Pohádka o třech medvědech

Prostřednictvím klasické pohádky a hračky medvídka pomáhám adaptovat se na nové prostředí v mateřské škole, snaţíme se rozvíjet dialog mezi učitelkou (medvídkem) a dítětem. Vedu děti k tomu, aby navazovaly hezký vztah ke kamarádovi, pomáhaly si, komunikovaly spolu. Připravujeme výstavku donesených plyšových medvědů - rozhovor o nich (jaký je, od koho je, jaké má jméno). Postavíme si domečky pro medvídky, povídáme si, co dělají medvědi v zimě, co dělají ostatní zvířátka (děti nosí listy z vycházky do pelíšků), jak můţeme zvířátkům pomoci my, domky porovnáváme velikostně, hodnotíme, učíme se říkanku, modulujeme hlas: Brum Pozorně posloucháme pohádku "O třech medvědech", pohádku si opakujeme při přiřazování obrázků na magnetické tabuli (didaktická pomůcka). Kreslíme pohádku - starší děti, dbáme na správné drţení pastelky, pomoc učitelky při kresbě "zvířecí" figury, upozorňujeme na odlišné velikosti medvědů. Kreslíme (doplňujeme) na vystřiţené medvědy obličej, drápky, vybíráme nejmenšího/největšího tátu (mámu, Míšu), porovnáváme. Cvičíme s medvědem - mazlení, domečky, chování na rukou, běh, poskoky, relaxace, usínání plyšáků.

Očekávaný přínos pro děti:

    

dokreslování druhé půlky medvěda; vyuţití metodických listů - karty velký x malý; sestavování rozstříhaného obrázku medvěda (puzzle); manipulace s Méďou - procvičení pojmů (nad, pod, v, mezi, vedle apod.); sluchová hra "Ztracený Méďa";

        

improvizační cvičení "Medvědí tanec"; pozorně poslouchat pohádku, příběh; rozlišovat velikosti předmětu, stanovit vlastnost předmětu vzhledem k jinému předmětu (malý/větší/největší = starší děti); začlenit se do třídy, zařadit se mezi vrstevníky; komunikovat, rozvíjet dialog s hračkou, učitelkou, dítětem; umět se pohybovat mezi překáţkami; účastnit se nabízených činností; zapamatovat si krátký text, spojit s pohybem; správně pouţívat lepidlo.

pohádka O neposlušném autíčku

V jednom městě žilo pěkné červené autíčko. Patřilo panu Šnofousovi, který měl své autíčko velmi rád. Autíčko mělo však jednu vadu, bylo velmi neposlušné. Pan Šnofous jezdil každý den s autíčkem do města do zaměstnání a odpoledne na nákup. Autíčko chvíli dělalo dobrotu, ale jen zahlédlo, že na semaforu je červená, hned se rozjelo velkou rychlostí a projelo křižovatku na červenou. Potom zase nedalo přednost chodci na přechodu, zahnulo jiným směrem, než ukazovalo světlo na boku autíčka. Pan Šnofous byl velmi nešťastný a každý den se vracel domů se strachem, aby se nepřihodilo další jízdu nějaké neštěstí. Děti, chová se autíčko správně? Přemýšlíme, jak se chovat správně na silnici a vzpomínáme, jak se chová naše auto, které řídí náš tatínek.Vysvětlíme si, proč jsou pravidla silničního provozu tak důležitá a co by se mohlo stát, kdybychom je nedodržovali. Zahrajeme si pohybové hry, které nás naučí několik pravidel. Podíváme se jak vypadají značky a co nám říkají. Ujasníme si vztahy mezi chodci a auty. Budeme poznávat barvy aut a řadit se dle pokynů za sebou, vedle sebe, vpravo, vlevo. Zkusíme si některé značky namalovat a naučit se je nazpaměť.

Prohlídneme si knihy a poznáme další dopravní prostředky. Naučíme se jak se jmenují řidiči(kapitán, strojvedoucí, pilot, řidič nákladního vozu, motocyklista, cyklista ). Obeznámíme se o zásadách první pomoci při autonehodách.

Očekávané přínosy pro dítě

          

umět se pohybovat v silničním provozu jako chodec znát alespoň obecně zásady silničního provozu znát některé důležité značky a signály rozeznat tři barvy semaforu a vědět, co signalizují znát různé dopravní prostředky a jejich vedoucí mít povědomí o riziku autonehod a neštěstí, které s tím souvisí umět se řadit do zástupu, do řady, do kruhu orientovat se vpravo a vlevo pohotově reagovat na určený signál interpretovat krátký příběh o autíčku recitovat básničku „Autíčko jede“

pohádka O koblížkovi

Pohádku o koblížkovi jistě každý zná. Budeme se držet klasické verze a připravíme si loutky všech postav. Dětem navrhneme, aby nás při vyprávění doplňovaly. Koblížek je velký vandrovník a na své cestě potká několik zvířátek. Jen jedno zvířátko je chytřejší než koblížek. Je to liška a my se v tomto tématu zaměříme i na tuto

vlastnost, která je připisována hlavně liškám. Přečteme si několik bajek o liškách a jejich vychytralosti. Vzpomeneme si na pohádku O kmotře lišce a tu si na pokračování přečteme při poledním odpočinku. Nezapomeneme na koblížka a jeho odvážnou cestu lesem. Pohovoříme s dětmi o bezpečnosti a důležitosti nechodit nikam sám bez rodičů. Naučíme se jak se chovat, když potkáme někoho cizího. Naučíme se z čeho připravit sladký koblížek a jak na to. Nakonec si zkusíme dramatizaci pohádky.

Očekávané přínosy pro dítě

        

seznámit se s pohádkou O koblížkovi naučit se písničku z pohádky rytmizace písničky na dětské hudební nástroje dramatizace pohádky přemýšlet o situaci, kdy jsem v lese sám a následně řešit problém vědět, co dělat, pokud potkám cizího člověka, který mne obtěžuje umět vysvětlit, jaký je vychytralý člověk a přiřadit opačnou vlastnost rozeznat odlišné chutě ( sladký-slaný…..) umět několik možností pohybu ( jak se mohl koblížek pohybovat kromě kutálení-skákání, běhání, plazení, chůze po čtyřech, válení sudů, kotrmelce, chůze pomalá a rychlá)

 rovnováha těla ( překonávání lesních překážek – chůze po laně, chůze po lavičce, chůze poslepu, šplhání, přeskoky)  sociální vztahy – pomoc druhému  chování v lese – vztah k životnímu prostředí

Boudo budko, kdo v tobě přežívá? Přečteme si pohádku „Budka v poli“.Vyzvu děti, aby samy vymyslely, z čeho postavíme budku s ohledem na to, ţe ji medvěd zboří, a proto nesmí nikomu padající budka ublíţit. Která zvířátka v pohádce hledají domeček? Kolik jich v domečku bydlelo, neţ přišel medvěd? Proč zvířátka nechtěla medvěda do domu? Bydlí zvířátka opravdu v domečku?Kde byste našly myšku, ţabku, pejska....? Děti, které budou hrát samy, vyberou odpovídající čepičky, symbolizující jednotlivá zvířátka. Při dalším opakování pohádky jsou jiţ vypravěči děti. Pohádku opakujeme dle přání dětí (ze zkušenosti vím, ţe se chtějí vystřídat téměř všechny). Děti se prostřednictvím pohádky seznamují s pohádkovými postavami a ţivočichy. Vybarvíme si omalovánky zvířat, budeme je vystřihovat a lepit na špejli jako loutky. Společně na arch papíru namalujeme zvířátka a budku temperovými barvami, dolepíme přírodniny atd. Vyzkoušíme si také pantomimu (vyjádření typického pohybu zvířete)ostatní hádají, jaké zvíře dítě napodobuje. Vyrobíme si krmítko z barevného papíru. Překáţková dráha motivovaná pohybem zvířat: přeskok přes překáţku, plíţení, lezení i po vyvýšené rovině,lezení po ţebříku,běh, poskoky…

Očekávané přínosy pro dítě  

sledovat příběh, porozumět slyšenému sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech

         

poznat a vymyslet jednoduchá antonyma vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, úsudky osvojit si poznatky o elementárním prostředí zopakovat dramatizaci pohádky (děti hru organizují samy) kresbou vyjádřit obsah pohádky vybarvovat omalovánky zvířátek z pohádky rozhovor s dětmi nad obrázky zvířat - rozdělení podle místa výskytu - zástupci zvířat ţijících ve vodě, ptáků, zvířata ţijící pod zemí, ţijících v lese přeskok přes překáţku, plíţení, lezení i po vyvýšené rovině,lezení po ţebříku,běh, poskoky.. rozklad slova na slabiky – vytleskávání, děti na kaţdou slabiku poloţí na zem kostku - spočítají kolik slabik má slovo melodizace, rytmizace (hra na tělo), zpěv potichu, nahlas, zpěv po skupinách, pohybové vyjádření

Zimní pohádky Jak Čert a Mikuláš hráli hokej Dřív se Mikuláš s hlavním Čertem Bertem pořád hádali, rozmíšku zavinil Čert, úplně všechny děti dostávali dárečky, tenkrát se nerozlišovalo na "hodné" a "zlobivé" a Čertovi se ve sklepě hromadilo uhlí, protoţe ho neměl komu dávat. A tak, kdyţ bylo po dalším pátém prosinci a sklep mu uţ praskal ve švech, rozhodl se zajít za Mikulášem a nějak to s ním dohodnout, ale ten nechtěl ani slyšet. Samozřejmě se opět na toto téma pohádali. A jak si tak vyměňovali názory, tak si ani nevšimli, ţe uţ u toho přímo křičí. Uslyšel je i Anděl, a protoţe je Anděl velice chytrá bytost, začal přemýšlet. Přemýšlel a přemýšlel, aţ na to přišel. Na příští den si smluvil

si schůzku s oběma rozhádanými. Vysvětlil jim svůj nápad: "Čerte, Mikuláši co kdybyste si zahráli o to, kdo bude pátého prosince rozdávat věci, navrhuji to takto, zahrajete si hokej, ne nepřerušuj mě Berte, zahrajete si hokej, dám vám dejme tomu dvacet minut. Jestli vyhraje Mikuláš, tak všechny děti budou dostávat jen krásné dárky. Pokud Čert, tak všichni budou dostávat jen a jen uhlí. Tak to bude fér a vy se uţ nebudete muset hádat, platí?" Andělova slova byla tak rozumná, ţe ani čert ani Mikuláš nemohli odmítnout. A tak se v den D a hodinu H sešli na zimáku, Čert v červeném oblečení a Mikuláš v modrém, Anděl se rozhodl být rozhodčím. Ozvala se píšťalka a napínavá hra začala. Uplynuly dvě minuty, Čert se napřáhl a dal takovou ránu do puku, ţe to muselo být slyšet v celém městě, ale povedlo se mu to, první gól byl na světě. Ve čtvrté minutě uţ Čert vedl 2:0. Mikuláš se ale nedal, sebral všechnu sílu a za chvíli to bylo 3:3. Dvanáctá minuta, propocený Anděl řval: " A k puku se dostává opět Mikuláš, ale co se to.. Čert obratným manévrem získává opět moc nad pukem, ale Mikuláš si to nedává líbit… A tak to bylo pořád. Devatenáctá minuta - skóre 6:5 pro Mikuláše. Ten uţ se radoval, ţe to vyhraje a úplně zapomněl na to, ţe ještě je tam ještě těch šedesát vteřin. A toho vyuţil Čert, napřáhl se a a a gooooooooooooooool. To byl tedy závěr a v tu chvíli se ozval nebeský hlas Andělovi píšťalky a jeho slova se ozývala po celé hale: "Konec zápasu, výsledek dopadl nerozhodně!!!!!" A pak nastalo rozpačité ticho, co teď?, Mysleli si všichni tři, co budeme dělat? Ale to by nebyl Anděl, kdyby na něco nepřišel, Čert a Mikuláš to vyslechli a souhlasili. Pozdě večer bylo vidět vzdalující se postavy se spokojeným úsměvem ve tváři.. A co tedy Anděl navrhl? No přece to, ţe to bude půl na půl. Opravdu hodné děti budou dostávat hezké dárky a ty zlobivé najdou za oknem jen černé nebo hnědé uhlí. Toto řešení vyhovovalo jak Mikulášovi, tak i čertovi. A aby to někdo z nich neporušoval, chodí s nimi na večerní obchůzky za dětmi, soudcující Anděl.

Očekávaný přínos pro děti:        

pozorný poslech pohádky, převyprávění děje umět popsat, jak vypadá čert, Mikuláš, anděl popsat peklo, co tam asi čerti dělají, vlastnosti čerta projevit své pocity ze setkání s nimi, umět o svých emocích mluvit rozdíl mezi andělem a čertem dobro x zlo poslouchat a naučit se některé písničky a básničky o čertech a Mikulášovi práce s nůţkami, lepidlem a barevnými papíry při výrobě čertů a Mikulášů malování podle vlastní fantazie na toto téma

  

stolní hokej v MŠ počítání do 10 – číselná řada, více x méně logopedická chvilka – hláska č

Čertovská pohádka

V jedné vesnici ţili dva bratři, Vilém a Toník. Maminka s nimi měla velké trápení. Chlapci byli velmi neposlušní a zlobiví. Ve škole se špatně učili a doma mamince s ničím něchtěli pomáhat a ještě si dělali z maminky legraci. Jednou jim maminka nalila plný talíř polévky a odešla do jiného pokoje. Kdyţ se vrátila oba hoši uţ byli v sobě. A neţ maminka stačila kluky okřiknout, polévka byla na zemi. Maminka byla moc rozčílená a tím rozčílením vykřikla „ Kluci jedni zlobiví, aby si vás čert vzal!“ A v tu chvíli stál uprostřed místnosti čert černý jako uhel. A hned s kluky do pytle. Maminka chtěla chlapce zachránit, ale uţ to nešlo. Čert si je odnesl a přímo k čertovský bábě Ferandě. Ta si vzala uličníky do práce a nic nebylo platné, ţe kluci slibovali a prosili, musili zůstat v pekle celý rok a řádně pracovat. ……Za rok kluci byli jako beránci a čert je mohl odnést zpět k mamince. Pohádka pro všechny zlobivce, kteří se smějí jen do té doby, neţ u nich nezabouchá čert na dveře.

Očekávané přínosy pro dítě.

         

umět popsat, jak vypadá čert, jak se chová, kde bydlí, jak to v pekle vypadá, jaké má čert vlastnosti, jaké má úkoly a co všechno dokáţe umět projevit pocity ze setkání s čertem a Mikulášem, naučit se o svých emocích mluvit naučit se několik písniček a básniček o čertech a Mikulášovi přemýšlet a porovnávat čerty a andílky – vyjmenovat rozdíly-dobro a zlo vymyslet několik čertovských jmen pohybová činnost- čertovské rejdění, tanec práce s vlnou a látkou – výroba čertíků a andělů práce s plástvovým papírem – výroba čertů práce s čertovským těstem ( slané těsto – modelování) logopedická chvilka – sykavky hláska „ S“

Vánoční pohádka

Vánoce jsou svátky klidu a míru. Budeme si vyprávět o vánočních zvycích a tradicích. Vrátíme se do dob našich babiček a povyprávíme si o tradičním Štědrém večeru. Budeme srovnávat Vánoce u nás v Čechách a Vánoce americké se Santa Clausem nebo Vánoce s Dědečkem Mrazíkem. Děti se zamyslí a popíšou nám vánoce u nich doma. Budeme přemýšlet o tom, co se nám na Vánocích nejvíc líbí a na co se nejvíc těšíme. Vyuţijeme mnoha vánočních motivů a témat k výtvarné činnosti. Zazpíváme si vánoční písničky a koledy. Naučíme se péct vánoční pečivo a to přímo Vanilkové rohlíčky. Dále budeme vykrajovat různé motivy z vánočního těsta. Vyrobíme si vánoční svíčku a k tomu malý svícen z vosku. Při logopedických chvilkách se zaměříme na hlásku „S“ Venku si budeme uţívat sněhu a zimních radovánek. Nesmíme zapomenout ani na Jeţíška a povídání o městě Betlému. Děti jistě přivítají pohádku o narození malého Jeţíška. Poklidné téma zakončíme besídkou pro rodiče, prarodiče a všechny kamarády.

Očekávané přínosy pro dítě.

         

vstřebat tu správnou vánoční atmosféru a uţít si své vlastní pocity mít povědomí o vánočních zvycích a tradicích nejen u nás, ale i v jiných zemích naučit se několik vánočních písniček a koled výtvarně zpracovat různé vánoční motivy modelování, vykrajování – hra na cukráře umět poslouchat vyprávění druhého a doplňovat téma orientovat se v poslechu a zpětně vyprávět příběh logopedická chvilka – hláska „S“ prosociální cítění – proč si dáváme dárečky, radost pro druhého zimní radovánky – umět se pohybovat na sněhu, sáňkování, lezení ve sněhu, stavění sněhuláka, hod sněhovou koulí do dálky, do výšky

O vánočním stromku

Na jedné cestě stál krásně zelený jehličnatý strom. Bylo na něm spoustu větví a protoţe napadl první sníh, strom byl celý přikrytý.Jednou odpoledne přišli ke stromečku všechny děti z blízkého okolí, protoţe se jim moc líbil. Rozhodly se, ţe stromeček vystrojí různými ozdobami, které najdou v lese nebo samy vyrobí. Druhý den, kdyţ přišly všechny děti ze školy domů, šly hned ke stromku a začaly ho společně zdobit. Trvalo jim to asi tři hodiny. Kdyţ to dodělaly, stromeček vypadal moc hezky. Měl na špičce hvězdu a na větvích měl zavěšené šišky s barevnými stuhami a různé jiné ozdoby.Všem dětem se moc líbil a tak to utíkaly říct maminkám a tatínkům a ostatním lidem do města. Všichni měli velkou radost z toho, jak mají šikovné děti. Neţ šly všechny děti spát, rodiče se museli jít na stromek podívat, jak je hezký. Kdyţ uţ byla tma, všichni stromek rozsvítili barevnými ţárovkami a nechali ho svítit celou noc.Potom odcházeli do svých domovů a kdyţ se ještě naposled otočili, stromeček vypadal moc krásně a svítil do dálky. S dětmi si popovídáme o tom, jaký stromeček mají doma, které ozdoby se jim líbí, jestli pomáhají ozdobit stromeček…… Zazpíváme a poslechneme si vánoční písně a koledy. Upečeme a vykrojíme cukroví. Vyrobíme vánoční svícen. Při pobytu venku vyzkoušíme vlastnosti sněhu. Postavíme sněhuláka, zahrajeme koulovanou na cíl atd.

Očekávaný přínos pro děti:

          

vánoční zvyky u nás a ve světě Jeţíšek, Santa Claus, Děda Mráz narození Jeţíška, město Betlém vnímat pohodu a klid vánočního času naučit se některé vánoční písničky a koledy modelování a vykrajování nejen z modelíny poslouchat příběh a umět ho převyprávět prosociální cítění – radost z darování i obdarování vlastnosti sněhu ( studí, v teple roztaje – voda) umět naslouchat vyprávění druhého hrátky se sněhem a na sněhu – hod do dálky, na cíl, do výšky, sáňkování, bobování, stavění sněhuláka, skluz po zamrzlé kaluţi … výtvarně zpracovat různé vánoční motivy



logopedická chvilka - hláska S

Zimní pohádka

Byla noc, mrzlo, aţ praštělo, a měsíc šel do úplňku, kdyţ se na louce za vsí objevily baculaté postavy. Od kraje lesa i ze stínu střech posledních chalup, pomalu a důstojně, scházeli se sněhuláci z okolí k velkému novoročnímu rokování. Jejich baculaté tváře, jindy veselé a usměvavé, byly plné obav. "Slyšel jsem něco o konci zimy," vzdychl jeden. "To bude nějaký omyl," utěšoval ho druhý a třetí sněhulák přikyvoval: "Jo jo, vţdyť právě dnes tak krásně mrzne." "A poznáme jaro včas. Kam bychom před ním mohli utéci? Jak se před ním schovat? Kde se zachránit?" Volali po chvíli ticha jeden přes druhého. "Ticho," ukončil povyk nejvyšší Sněhulák, "takhle bychom tu byli do března." "Ale musíme něco vymyslet!" "Nápad by tu byl," podíval se Sněhulák na dubovou kůru, kterou drţel ve sněhových rukách, "ale to bychom museli najít někoho z lidí, kdo by nám pomohl." "A co děti? Ty nás přeci ze sněhu stvořily, ty by nám mohly pomoci." Zkusíme s dětmi také něco vymyslet? Sněhulák nám celou zimu hodně pomáhal a teď je řada na nás. Prozkoumáme s dětmi, co je vlastně sníh, z čeho vzniká, jaké druhy sněhu jsou, jak můţeme sníh sami vyrobit? Budeme dělat různé pokusy. Pokusíme se vyrobit sněhuláka z nalepené vaty na papír, z krupicového cukru nasypaného na papír, z korkových razítek…… Naučíme se básničky o sněhulákovi a zazpíváme si při doprovodu xylofonu. Jestlipak se dětem podařilo vymyslet jak přeţije sněhulák léto?

Očekávané přínosy pro dítě

    

umět konstruktivně přemýšlet a řešit problémy umět pomoci kamarádovi a mít schopnost empatie prozkoumat vlastnosti sněhu a znát moţnosti jak sníh vyrobit výtvarné zpracování sněhuláka na několik způsobů umět interpretovat básničku „ Sněhulák „

 

zapívat písničku o sněhulákovi znát několik hádanek na téma sníh

O starém vláčku

Byl jednou jeden vláček, ale uţ byl starý a celý oprýskaný. Strašně se styděl za to, jak vypadá. Tak moc se styděl, ţe většinou všude přijel pozdě, aby se mu lidi na nádraţích nesmáli. Ale lidi byli potom na něj rozzlobení, protoţe také všude přijeli pozdě a nic nestíhali. A tak po té trati jezdil hrozně smutný vláček plný smutných nebo rozzlobených lidí. A protoţe jezdil přes louky a lesem a kolem řeky, zaslechly občas stromy, zvířátka, keře a vlnky (protoţe ti všichni umí naslouchat víc a lépe neţ velcí a upospíchaní lidé), jak si vláček pro sebe šeptá: "Tolik bych si přál být celý krásně zelený, hnědý nebo červený a nový a neoprýskaný! Já bych se potom tolik nestyděl a stále bych jezdil první a včas a rád se lidem ukazoval, ani před panem výpravčím v Děčíně bych se neschovával a ve Veleni zrovna tak." A tak se vláček trápil a jezdil pořád pomaleji a později, aţ uţ se na to vůbec nedalo dívat. Tehdy si zvířátka a děti a stromy a keře a vlnky v Ploučnici řekly, ţe uţ je ten vláček utrápený aţ hrůza a musí se s tím něco udělat. A kdyţ vláček příště vyjel na trať, kaţdý strom na něj upustil ten nejhezčí a nejbarevnější lísteček. Keře zrovna tak a kytičky ho posypaly ţlutým pylem, vlnky mu daly modré z nebe a zvířátka mu věnovaly sluníčkovou barvu radosti a ty nejhezčí barvy z duhy. Ale vláček byl tak smutný, ţe si ničeho ani nevšiml. Jenţe kdyţ přijíţděl k Benešovu nad Ploučnicí, kde byla zrovna u zastávky velikananánská louţe po nedávném dešti, vláček se na sebe podíval do té louţe jako do zrcadla a nemohl věřit svým očím. Co to jenom je? Kde se tady vzal takový krásný barevný vláček? Celý je úplně pohádkový jako by ho postavili z duhy. A ţe jsem si ho na trati ani nevšiml? "Ale vláčku, vţdyť to jsi přece ty!" povídá louţe, které bylo taky líto smutného vláčku. "To ţe jsem já ? To přece není moţné? To se můţe stát jen v pohádce!." A rozjel se tak rychle, ţe všechna zpoţdění na trati dohnal . A lidé ho na nádraţí obdivovali a pan výpravčí jakbysmet. A všichni byli rádi, protoţe vláček byl od té doby pořád veselý a jezdil úplně přesně a lidi, které vozil, byli spokojení, protoţe všude dojeli včas. Dokonce prý vám byla v duhovém vláčku někdy slyšet taková

zvláštní hudba a kdyţ si do něj sedl někdo smutný, nejpozději v půli cesty se rozveselil. A tak mu od té doby říkali Pohádkový vláček a jemu uţ navţdycky zůstaly ty krásné darované barvy. Protoţe co se daruje z lásky nebo z lítosti, to uţ zůstává navţdycky jako v pohádce.

Očekávaný přínos pro děti:

                 

Děti se s vláčkem naučí poznávat barvy, počítat vagony ( do 5), rozeznávat geometrické tvary, řekneme si básničku i písničku o vláčku a také se jí naučíme. Popovídáme si o tom, čím druhého potěšit, kdyţ je smutný. na grafomotorických listech dokreslíme vláčku koleje a vyznačíme cestu. Pohybové cvičení Jede, jede vlak. poznávání barev rozeznávání geometrických tvarů – náklad na vagonku počítání vagonků ( číselná řada) empatie – vcítit se do pocitů druhých práce s vodovými barvami a kartonem pravidla chování ve vlaku grafomotorická cvičení s vláčkem – dokreslení kolejí, vyznačení cesty… nácvik básně Vlak chůze v zástupu, rychle x pomalu Jede, jede vlak stavba kolejí, doplnění různými stavebnicemi umět se řadit do zástupu, do řady, do kruhu orientovat se vpravo a vlevo pohotově reagovat na určený signál

Pohádka z iglů

Pohádka o chlapci jménem Itak, který ţije v zemi věčného ledu. Sám se vydává na cestu plnou dobrodruţství, aby se z něj stal velký muţ a lovec. Na své cestě musí překonat nelehké úkoly a překáţky. Bude se muset schovat před velkou sněhovou bouří, bojovat s velkým ledním medvědem, ulovit vysokého soba, chytit rybu a ušít si

koţešinový oblek, aby nezmrzl. Naučí se jezdit s psím spřeţením a pohybovat se v hlubokém sněhu. Aby se ohřál, musí rozdělat oheň, ale nemá ani sirky ani zapalovač. Děti budou absolvovat cestu s mladým eskymákem a přitom se obeznámí se ţivotem eskymáků a zvířat, kteří ţijí v zemi věčného ledu a sněhu. Budeme stavět iglú z kostek cukru, ale i ze sněhu na naší školní zahradě. Budeme si hrát na psí spřeţení a vyzkoušíme si, jak táhnout za jeden provaz, společná práce. Děti si vyzkouší zápas s medvědem – vytlačování z určeného místa. Ulovit soba není hračka – hod míčkem na cíl. Chytání ryb – magnetické rybičky. Naučíme se říkanku o eskymácích a pouţijeme ji při pohybové hře. Seznámíme se samohláskou „ E“ a budeme vymýšlet slova začínající na toto písmeno. Přečteme si několik příběhů o eskymácích – Pohádky z iglů ( Jan Suchl)

Očekávané přínosy pro dítě

            

mít znalosti o ţivotě eskymáků znát zvířata ze severních zemí, vědět čím se ţiví, co člověku dávají umět interpretovat říkanku „Eskymáci“ umět pracovat s jehlou a šít hrabičkovým stehem ovládat dobře ruce zaměřit okem cíl, orientovat se v prostoru – chytání ryb, hod míčkem na cíl umět ovládat svou sílu a správně ji pouţít – boj s medvědem umět spolupracovat s kamarádem, správně se pohybovat na sněhu – psí spřeţení, stavění iglů, stavění hradeb, snehuláků trénink jemné motoriky – stavění iglů z kostek cukru trénink jemné motoriky- lední medvěd z bílé vlny správně vyslovovat samohlásky vydrţet poslech krátkého příběhu a vyprávět ho umět charakterizovat ţivot eskymáka logopedická chvilka – hláska „C“

Sněhová královna

Pouţijeme klasickou pohádku z kníţky pohádek od CH. Andersena. Budeme dětem vyprávět příběh dvou lidí, kteří se měli velmi rádi. Tak rádi, ţe přemohli silná kouzla Sněhové královny.

Očekávané přínosy pro dítě.

           

seznámit se s pohádkou – poslech na pokračování umět vyprávět o čem pohádka byla a co se mi nejvíc líbí výtvarně zpracovat sněhovou královnu umět si představit jak asi vypadá zámek sněhové královny přemýšlet o tom, co znamená mít srdce jako kus ledu rozvoj zrakového vnímání a koordinace oko-ruka – skládání rozbitého zrcadla zimní královny rozvoj logického myšlení – hádanky zimní královny básnička o zimním království rozvoj smyslu pro spravedlnost – co udělala královna nesprávně a proč rozvoj empatie – zimní královna také měla někdy srdce plné lásky tělesná výchova – závody na saních, bobech, stavění zimního zámku samoobsluţná činnost – jak se správně oblékáme v zimě

O dvanácti měsíčkách

Pohádka ve které zlá macecha posílá dívku Marušku do zimního lesa pro jahody, fialky a jablka. S úkoly jí pomůţe dvanáct kouzelných bratrů – jednotlivých měsíců v roce. Macecha i její dcera, které Marušku trápí svými přáními, nakonec neujdou trestu. S dětmi si poslechneme pohádku. Pomocí obrázků převyprávíme děj pohádky. Řekneme si jaká byla Holena, macecha, Maruška (jejich vlastnosti), zdůvodníme si, proč

se jednotlivé postavy tak chovaly, co měla Maruška své sestře přinést (fialky, jahody, jablka),proč nebylo snadné úkol splnit, kdo pomohl Marušce (měsíc leden, březen, červen, září), znají děti ještě jiné měsíce? Pojmenujeme všech 12 měsíců v roce a také 4 roční období. Zamyslíme se nad slovem zima - sáňkování, lyţování, zamrzlé kaluţe, sníh….. Naučíme se báseň Vločky. Výroba zimní krajiny za pomoci velkých archy papírů, štětců, vodových barev, lepidla, barevných papírů, nůţek.

Očekávaný přínos pro děti:

        

pojmenování ročních období, jejich char. znaky přemýšlet o dobrých a špatných vlastnostech seznámení a pozorný poslech pohádky báseň Vločky kolektivní práce – zimní krajina motivační cvičení – sběr jablek, chůze ve vysokém sněhu, přeskok spadlých kmenů v lese, podlézání křoví …… umět konstruktivně přemýšlet a řešit problémy mít schopnost empatie prozkoumat vlastnosti sněhu a znát moţnosti jak sníh vyrobit

pohádka O sněhulákovi

V zimě napadlo mnoho sněhu a kluci si postavili sněhuláka. Nebyl to ale obyčejný sněhulák. Byl to velice šikovný sněhulák. Staral se klukům a holčičkám o kluziště, upravoval kopeček na sjíţdění a kaţdý den si s nimi hrál. Jednoho dne upadl starý pán na uklouzaném chodníku, sněhulák nelenil a hned se staral chodník posypat, aby byl bezpečný. Všichni ho měli moc rádi. Jednoho dne ale zasvítilo sluníčko a milý sněhulák začal tát. Děti běhaly kolem

sněhuláka a přemýšlely, jak mu pomoci. Zkusíme s dětmi také něco vymyslet? Sněhulák nám celou zimu hodně pomáhal a teď je řada na nás. Prozkoumáme s dětmi, co je vlastně sníh, z čeho vzniká, jaké druhy sněhu jsou, jak můţeme sníh sami vyrobit? Budeme dělat různé pokusy. Pokusíme se vyrobit sněhuláka z nalepené vaty na papír, z krupicového cukru nasypaného na papír, z korkových razítek…… Naučíme se básničky o sněhulákovi a zazpíváme si při doprovodu xylofonu. Jestlipak se dětem podařilo vymyslet jak přeţije sněhulák léto?

Očekávané přínosy pro dítě

           

umět konstruktivně přemýšlet a řešit problémy umět pomoci kamarádovi a mít schopnost empatie prozkoumat vlastnosti sněhu a znát moţnosti jak sníh vyrobit výtvarné zpracování sněhuláka na několik způsobů umět interpretovat básničku „ Sněhulák „ zapívat písničku o sněhulákovi znát několik hádanek na téma sníh postavit sněhuláka a vědět z jakého druhu to jde a z jakého sněhu sněhuláka nepostavíme logopedická chvilka – hláska „Z“ postavit sněhuláka válet kouli ze sněhu klouzání na sněhu

Masopustní pohádka

Maminka smaţí v kuchyni šišky, v troubě voní pečínka a na stole se směje masopustní cukroví. Andulka si hraje s panenkou, kdyţ v tom uslyší zpěv a hlahol, neţ se stačí schovat, uţ vchází do světnice veselý průvod. Ţid nutí maminku, aby si od něj něco koupila, řezník tahá tatínka do chléva, aby mu také něco prodal, bába s nůší na zádech si ţádá vajíčka a nakonec vchází vysoký medvěd, nejprve zamířil ke skříni, kde je schovaná Andulka, ale poté ho zlákala vůně pečínky, a to uţ maminka vzala pometlo a ţene maškary ven. Pečínku ale nezachránila, všechno je samozřejmě velké veselí a radost. Pečínka byla připravená pro hodovníky. Andulka se odváţila vylézt ze skříně a sleduje odcházející průvod.

Očekávané přínosy pro dítě

 Seznámit se s obdobím masopustu a karnevalovým veselím  Znát charakteristiku masopustního průvodu a masek  Naučit se několik básniček a říkanek na téma masopust a karneval  Výtvarné zpracování masek na karneval  Výroba výzdoby na karneval-stříhání, lepení, vybarvování (jemná motorika)  Seznámit se se starými řemesly  Znát pojmenování řemesel, řemeslníků a jejich klasických nástrojů a nářadí  Umět srovnat řemesla za dob našich babiček a pracovní moţnosti dnes  Interpretovat několik básní a písní na téma stará řemesla

 Trénovat pozornost, postřeh a koordinaci těla při pohybových soutěţích při karnevalu  Uvědomit si hodnotu manuální práce a manuální zručnosti – řemeslná výroba  Znát význam některých zaměstnání, které se objevují i v současné době  Uvědomit si, které řemesla se objevují v naší vesnici, okolí, se kterými se můţeme setkat v běţném ţivotě  Logopedická chvilka – hláska „Z“  Početní představy – mnoţství

Masopust aneb karneval v MŠ

Masopust je období veselí, legrace i hostin. Na hostinách se jí maso, jitrnice, koláče, koblíţky a jiné dobroty. Lidé si připravují masky a maškary, tancují a zpívají. Je to období od Tří králů aţ do začátku postní doby. Co asi znamená slovo maso – půst? Dokázali byste se zříct nějakých dobrot? Líbilo by se vám připravit si masky na karneval, vyrobit jitrnice, vyzdobit školku, pozvat rodiče a kamarády na oslavu? Vyrobíme společně pozvánku. Jitrnice vyrobíme ze silonkových punčoch, kousků látek, vaty a špejlí.

Očekávaný přínos pro děti:

     

seznámení s tradicemi plánování, příprava oslav, projevy radosti seznámení a nácvik písně Masopust „ To je zlaté posvícení“ porovnat a seřadit jitrnice podle velikosti, hmotnosti a objemu třídění, seskupování, řazení a počítání na základě vlastní činnosti říct, co je lehčí, těţší neţ, delší neţ, kratší neţ, světlejší neţ, tmavší

      

rozvíjení zručnosti, tvořivosti a fantazii při vytváření masek, výzdobě třídy a školní zahrady důsledné dodrţování bezpečnosti při práci s nůţkami koordinace činnosti rukou a zraku při skládání z papíru sebepoznávání a sebehodnocení (co se mi líbí, co umím a dovedu) tancování, experimentování s pohybem, rytmem a hudbou rozvíjení chuťového vnímání (vepřová pečeně, knedlík, zelí, koblíţky) oceňování úsilí a práci druhého

Jarní pohádky

O studánce Bylo jaro a příroda se probouzela ze zimního spánku. Na louce blízko lesa byla studánka. Všechna zvířátka k ní chodila pít, ale kdyţ jednoho dne roztál sníh a studánka se objevila, byla úplně špinavá. Někdo ji tak znečistil, ţe voda se netřpytila ani neblyštila, ale leţela ve studánce pod tíhou všech odpadků a nečistot. Zvířátka se nemohla napít a nemohla studánce ani pomoci, protoţe to zvířátka neumí. Děti, pomůţeme studánku a vodičku v ní vyčistit? Určitě ano, ale jak? Nejprve si roztřídíme odpad, který jsme vytahali ze studánky. Potom zvolíme správné barvy na obrázku se studánkou. Ke studánce zasadíme samé jarní květinky a naučíme se jejich jména. Výtvarně zpracujeme studánku a jarní květiny. Naučíme se, proč je správné třídit odpad a jak se to dělá. V okolí vyčistíme také jednu opravdovou studánku a naučíme se básničku nebo písničku o vodě. Připomeneme si, proč je voda tak důleţitá a kde se voda ve studánce bere.

Očekávané přínosy pro dítě

             

seznámit se se znaky jara seznámit se s jarními květinami, umět je pojmenovat a poznat znát hodnotu vody a čisté přírody vědět jak a proč třídit odpad umět rozpoznat barvy, základní, příbuzné umět pouţívat vodové barvy a pracovat se štetcem umět pouţít techniku rozpíjení barev zkusit pracovat s blyštivým materiálem ( alobal, hliníkové plátky)-výroba studánky naučit se básničku o jaru, sluníčku, vodě a studánce zkusíme si vyčistit pramen v okolí školky naučit se pracovat společně – dělba práce trénovat pravolevou orientaci a orientaci v prostoru trénovat rytmus při písničkách vytleskávání slabik ve slovech Pohádka o ztraceném zajíčkovi

Máma zaječice si vyšla se svými dětmi na první jarní den na procházku. Pěkně si vyšlapují a prozpěvují si písničku. Najednou se nad posledním zajíčkem objevil motýlek. „Pojď si se mnou hrát!“ Proč ne a tak se s motýlkem honili a motýlek najednou zvedl křídla a byl fuč. Zajíček se nezlobil, ale zjistil, ţe je v lese sám. Volal maminku, ale ta se neozývala. Zajíček se dal do pláče. Kdo mu děti, pomůţe? Zajíček v lese potká mnoho zvířátek, ale nikdo neviděl mámu zaječici. Myška se svými dětmi, jeţek a malé jeţčata, starý morous jezevec, srnka s malým srnečkem a mnoho dalších zvířátek pomůţe zajíčkovi přečkat v lese den a noc, maminku mu však nenajdou. Mlsná liška by si dala zajíčka k večeři, ale naštěstí je tu

kamarád krtek a ptáčkové, kteří vědí, co se kde šustne. A tak se s jejich pomocí dostane zajíček ke své mamince. Děti se seznámí s lesními zvířaty, čím se ţiví, jak ţijí, jak se jmenují mláďata. Naučíme se jaká nebezpečí na nás mohou číhat a proč se máme drţet rodičů. Společně se zajíčkem si zazpíváme. Zahrajeme si pohybové hry na rozvoj sluchového vnímání. Naučíme se několik zásad, jak se neztratit v přírodě.

Očekávané přínosy pro dítě.

 Poznat lesní zvířata, popis, pojmenování  Umět je rozlišit podle toho, čím se ţiví ( všeţravec, býloţravec….)  Znát pojmenování mláďat  Umět písničky na téma les a lesní zvířátka  Umět poslouchat text a vyprávět krátký příběh  Umět přemýšlet a poradit druhému  Znát nebezpečí, která na nás číhají v lese  Umět se alespoň trochu orientovat v přírodě dle znaků přírody  Vědět, kdy je první jarní den  vědět, ţe mláďata se rodí na jaře – znaky jara ( probouzení přírody)  naučit se pouţívat sluch  vědět jak se chováme v přírodě  početní představy více, méně, orientace na číselné ose v rozmezí do 10  výtvarně ztvárnit les s pouţitím látky a přírodnin  zahrajeme si divadlo o zajíčkovi

 logopedická chvilka – hláska „Š“

pohádka O studánce

Bylo jaro a příroda se probouzela ze zimního spánku. Na louce blízko lesa byla studánka. Všechna zvířátka k ní chodila pít, ale kdyţ jednoho dne roztál sníh a studánka se objevila, byla úplně špinavá. Někdo ji tak znečistil, ţe voda se netřpytila ani neblyštila, ale leţela ve studánce pod tíhou všech odpadků a nečistot. Zvířátka se nemohla napít a nemohla studánce ani pomoci, protoţe to zvířátka neumí. Děti, pomůţeme studánku a vodičku v ní vyčistit? Určitě ano, ale jak? Nejprve si roztřídíme odpad, který jsme vytahali ze studánky. Potom zvolíme správné barvy na obrázku se studánkou. Ke studánce zasadíme samé jarní květinky a naučíme se jejich jména. Výtvarně zpracujeme studánku a jarní květiny. Naučíme se, proč je správné třídit odpad a jak se to dělá. V okolí vyčistíme také jednu opravdovou studánku a naučíme se básničku nebo písničku o vodě. Připomeneme si, proč je voda tak důleţitá a kde se voda ve studánce bere.

Očekávané přínosy pro dítě

      

seznámit se se znaky jara seznámit se s jarními květinami, umět je pojmenovat a poznat znát hodnotu vodu a čisté přírody vědět jak a proč třídit odpad umět rozpoznat barvy, základní, příbuzné umět pouţívat vodové barvy a pracovat se štetcem umět pouţít techniku rozpíjení barev

 zkusit pracovat s blyštivým materiálem ( alobal, hliníkové plátky)-výroba studánky  naučit se básničku o jaru, sluníčku, vodě a studánce  zkusíme si vyčistit pramen v okolí školky  naučit se pracovat společně – dělba práce  trénovat pravolevou orientaci a orientaci v prostoru  trénovat rytmus při písničkách  vytleskávání slabik ve slovech

pohádka O jarním deštíku

Na jaře se začala travička zelenat a květinky rostly a rostly a s kaţdým jarním deštěm se vytáhly o pěkný kousek. Samozřejmě ţe i sluníčko zapracovalo, to je velmi důleţité. Zkusíme si s dětmi zahrát na meteorology a budeme si povídat o počasí. Co je déšť, co je bouřka, co je vítr a kde se bere. Jaké je typické jarní počasí. Jak vypadá koloběh vody a v jakých skupenstvích můţe voda být. Pouţijeme praktické nápady z kníţky „ Školka plná zábavy“. Očekávané přínosy pro dítě

     

seznámit se se slovem „ počasí, podnebí, klima“ znát rozdíly mezi těmito slovy umět pojmenovat a krátce vyprávět jaké je počasí rozdíly v počasí znát hodnotu deště, vody pro přírodu mít alespoň základní povědomí o síle vody ( nebezpečí povodní)

 výtvarně zpracovat téma počasí, výzdoba herny  básničky a písničky o počasí, o dešti…..  pokusy s vodou, vpíjení do písku, do zeminy, vypařování vody v solném roztoku,  praktické znázornění síly vody  správná výslovnost hlásky „ Š“- logopedické chvilky  poznat zvuky vody, větru  umět pojmenovat jaké zvuky můţe voda vydávat-synonyma ( šplouchá, zurčí, klokotá, šumí, bublá….)  umět určit opak slova – antonyma ( suchý-mokrý…)  umět vytvářet rýmy – říkanka Kapsička

Zvířátka a jejich mláďátka Je tady jaro, na stromech pučí listy, na loukách kvetou první jarní kytičky ( sněţenky, bledule, narcisky, tulipány…)a na statku a ve dvoře se rodí a klubou nová mláďátka. Kočičce Míce se narodila 3 koťátka, fenka Ťapka má 2 štěňátka, kravičce Milce se narodilo krásné telátko a kobylka má černé hříbátko. Ovečka vyvedla na pastvu 4 jehňátka, koza Líza tam je se 3 kůzlátky a ve chlívku kvičí 8 selátek naší prasnice Marušky. V kurníku se právě líhne 9 kuřátek pyšné kvočně Jarušce. Společně si s dětmi prohlédneme obrázky a zopakujeme názvy jarních květin. Naučíme názvy zvířat a jejich mláďat. Pomocí interaktivní tabule vše shrneme ve cvičeních. Naučíme se píseň „ Kdyţ jsem já slouţil, Na jaře“ Zahrajeme si zvířecí pexeso. Na vycházkách budeme hledat jarní květiny a pozorovat probouzející se přírodu. Navštívíme místní statek. Ve volných výbězích nás přivítají jehňátka, telátka, kůzlátka ….

Očekávané přínosy pro dítě.          

poznat některé jarní květiny zopakování názvů jarních květin naučit se názvy zvířat a jejich mláďat pozorování zvířátek v jejich prostředí – návštěva statku rozvoj rytmu a tempa při nácviku písní „Kdyţ jsem já slouţil“, „ Na jaře“ rozvoj výtvarných schopností – koláţ na statku rozvoj sociálního chování – rodina, mateřská láska orientace v prostoru, zvířecí zvuky – pexeso zvukové rozvoj matematických představ – počítání mláďat jemná motorika – modelování zvířecí postavy

Jarní pohádka

Bylo nebylo, dávno tomu. To ještě vládla pevnou rukou Zimní Královna a celý kraj přikrývala veliká sněhová peřina. Uprostřed lesa pod sněhovou přikrývkou zatím odpočívala malá Fialka. Čekala totiţ na Sluníčko, aţ ji probudí a ona na kraji lesa rozkvete spolu se svými kamarádkami. A tak zatím co Fialka ještě pěkně spala, začalo Sluníčko pěkně hřát a hřálo a hřálo, aţ nakonec Zimní Královnu zahnalo do jejího království a rozpustilo všechen sníh, který krajinu přikrýval. Fialka napřed vykoukla jen svými zelenými lístkya zavolala na Sluníčko: „Sluníčko,? Já bych tak ráda modrou sukýnku.“A Sluníčko se usmálo a kývlo na Fialku: „Jen se neboj a pojď na louku. Budeš mít modrou sukýnku, jak sis přála. Jen abys Fialkou zůstala.“Fialka se usmála, probudila i své kamarádky a vyběhly na louku. Sluníčko vzalo modrý mráček a všechnu modrou barvu na Fialku a její kamarádky z mráčku na ně vylilo. Jen chyba byla v tom, ţe Fialka běhala po louce a modrá barva se na všech sukýnkách nezachytila. A tak měly některé modrou sukýnku, některé bledě modrou a některé dokonce zůstaly bílé. Nevěříte?Tak aţ půjdete na jaře na louku a uvidíte rozkvetlé fialky, přesvědčte se, ţe jejich sukýnky nejsou stejně modré. Také některé voní víc a některé méně. Jsou ale všechny krásné a připomínají nám, ţe Jaro uţ přišlo a Zimní královna odjela do svých krajin. A všem fialkám se od té doby říká violka vonná.

Očekávané přínosy pro dítě

          

seznámit se s jarními květinami, umět je pojmenovat a poznat naučit se básničku o fialce vytleskávání slabik ve slovech Umět poslouchat text a vyprávět krátký příběh Znát nebezpečí, která na nás číhají v lese Umět se alespoň trochu orientovat v přírodě dle znaků přírody Vědět, kdy je první jarní den vědět, ţe mláďata se rodí na jaře – znaky jara ( probouzení přírody) naučit se pouţívat sluch vědět jak se chováme v přírodě početní představy více, méně, orientace na číselné ose v rozmezí do 10

Velikonoční pohádka Na louce se zelená travička, u potoka se popelí několik malých kachňátek a kolem běţí kluci s pomlázkami a košíčky. Vesele pokřikují a opakují stále dokola hezkou písničku. „ Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný“. „Děti, kdopak z vás ví, co je to za písničku a proč ji kluci zpívají?“ Velikonoční svátky zná jistě kaţdé dítě a hodování také. Budeme se seznamovat s velikonočními svátky a zvyky. Jak hodovali naši dědečkové a co dostávali dřív od paních domu? Jestlipak děti umí pomlázku uplést, můţeme si vyzkoušet. Zdobení vajíček je tradiční a

krásná činnost, kterou si nenecháme ujít. Zkusíme si s dětmi vypěstovat zelený trávníček z řeřichy nebo semínek trávy. Výroba papírových kuřátek a zajíčků nás nemine. Při výrobě si pěkně zanotujeme velikonoční hodovačky a zahrajeme si pohybové hry. Na vajíčkách si procvičíme barvy a početní představy. Zkusíme s dětmi upéct velikonoční mazance – samozřejmě velikostí pro děti.

Očekávané přínosy pro dítě         

Seznámení s velikonočními zvyky Umět několik velikonočních koled Rozvoj fantazie při zdobení vajíček Výroba velikonočního zajíčka a kuřátka Rozvoj pohybových kompetencí při hrách a honičkách Rozvoj postřehu a pozornosti Rozvoj prostorové orientace při hledání vajíček Zvládnutí pletení pomlázky Procvičení znalosti barev a početních představ

Pohádka z Afriky

Byla jedna zoologická zahrada, kde ţilo mnoho druhů exotických zvířat. Mezi nimi také ţirafa Julinka, která přicestovala aţ z daleké Afriky. V zoologické zahradě se měla všechna zvířata dobře. Ošetřovatelé se o zvířata dobře starali, krmili je, ošetřovali, kdyţ byla nemocná.

I o zábavu měla zvířata postaráno, kaţdý den si prohlíţela nové a nové návštěvníky a kdyţ se na ně nechtěla uţ dívat, tak se otočila zády a dělala, ţe tam nejsou. Jen ţirafa Julinka byla stále smutná, nic nejedla a vůbec neskotačila. Ošetřovatelé udělali, co jí na očích viděli, ale Julie nic. Děti , copak asi Julii je? Jak bychom jí mohli pomoci?

Očekávané přínosy pro dítě

 Seznámení se světadílem Afrikou-mít alespoň základní a pro děti zajímavé znalosi o Africe a domorodých lidech  Znát zvířata z Afriky  Umět zvířata popsat  Umět předvést různé pohyby zvířat  Poznat zvířata podle zvuku  Rozvoj logického myšlení  Rozvoj empatie a sociálního cítění  Mít povědomí o nebezpečí vyhynutí některých druhů zvířat  Naučit se písničku „ V zoologické zahradě“  Návštěva zvířecího klubu v Zoo Děčín  Návštěva Zoo Liberec  Výtvarně ztvárnit africká zvířata-plastelína nebo modelovací hmota  Umět pokračovat v příběhu – rozvoj slovní zásoby a mluvního projevu

Čarodějnická pohádka

A uţ jsme zase u nás doma, a to přímo v čarodějnickém doupěti. Čarodějnice Elvíra se přišla na děti podívat a nabídnout jim spolupráci. V Černém lese je schovaný poklad, poklad můţe ale najít jen několik čarodějnic, protoţe úkoly, které musí cestou splnit, nejsou lehké. Kdyţ Elvíře děti pomůţou, nechá jim půlku pokladu. Tak co na to děti? Stanou se z nich na pár dní čarodějnice, kouzelnice, mágové a jeţibaby? Společně si uvaříme čarodějné lektvary, upečeme kouzelné pečivo, zalítáme si na koštěti a hlavně budeme čarovat. Vyrobíme masky a z herny vytvoříme jedovou chýši. Vymyslíme čarodějnická jména a značky. Nakonec budeme hledat poklad.

Očekávané přínosy pro dítě

 Velká zábava  Rozvoj pohybových schopností-létání na koštěti, skákání do výšky, přeskoky, otočky…  Rozvoj fantazie a myšlení-vymýšlíme jak vypadá čarodějnice, její doupě, čarování a zaříkávadla  Rozvoj paměti – kouzla a zaříkávadla  Rytmus a melodie při písničkách  Práce s přírodninami  Logické myšlení, hledání pokladu

O perníkové chaloupce

Jeníček a Mařenka šli s tatínkem do lesa na maliny a jahody.

Přečte si pohádku O perníkové chaloupce. Děti, kdo je čarodějnice? Kde všude jsme se v pohádce s čarodějnicí setkali? Jak ji poznáš? (má koště, bradavici) Co všechno umí? Jaké měla vlastnosti? (rytmizace slov). Jsou zlé i hodné - věštkyně, léčitelky, které zahánějí nemoci, znají kouzelnou moc bylinek, vůni koření) Vytváření čarodějnické řeči, doprovod na hudební nástroje (činely, ozvučná dřívka, hrnce, pokličky, vařečky...) Magická noc čarodějnic 30. dubna mají kouzelné síly největší moc. Lidé věřili, ţe poletují čarodějnice a letí na Tajemný vrch, kde provádějí svoje reje. Proti kouzlům se lidé bránili hlukem (bušení do hrnců) a pálením ohně (čarodějnic), aby čarodějnice zahnaly a zlomily tak jejich čáry.

Očekávaný přínos pro děti:

        

kolektivní práce - čarodějnice (hlava - kašírovaný nafouknutý balonek, vlasy z prouţků novin, šaty z pytloviny, koště z klacíků) vymýšlení jmen pro své čarodějnice omalovánky čarodějnic-kresba voskovým pastelem výtvarné čarování - výtvarná technika i námět dle výběru dětí experimenty s barvou (míchání barev červená-zelená, červená-modrá, modráţlutá) prohlíţení pohádkových kníţek, kde vystupují čarodějnice dramatická improvizace - ztvárnění postavy čarodějnice (šmatlavá chůze, kulhá, tančí, vysmívá se, vyhroţuje, čaruje, apod.). čarodějnické kolo (chůze v kruhu pozpátku) při písni Saxana z filmu Dívka na koštěti, čarodějnický tanec - improvizovaný pohyb, skákání na koštěti čarodějnická překáţková dráha (chůze pozadu - račí polévka, chůze po laně-had, běh s tyčí mezi překáţkami - létání na koštěti

Zamilovaná pohádka

Byl květen, lásky čas. A děti se začnou smát. Ale no tak, milé děti vţdyť je to hezké mít se rádi. Jdou dva lidé a vedou se za ruce, sem tam si dají sladký polibek a usmívají se na sebe. Ti se ale mají moc rádi. Kdopak z dětí jiţ takový párek někdy viděl. A co maminka s tatínkem, jak ti se mají rádi. Co to znamená, kdyţ se mají dva lidé rádi, kdyţ jsou zamilovaní. Jak se k sobě chovají, jak se cítí a co proţívají? Koho mají rády děti ? A naopak jaké je to, kdyţ někoho rád nemá nebo jsem na někoho naštvaný? Budeme si s dětmi povídat o svých pocitech, můţeme je třeba namalovat, můţeme namalovat i něco nebo někoho, koho máme rádi. Proč si dáváme dárečky-co tím chceme vyjádřit. Vzpomeneme si na nějakou pohádku, kde láska překonala zlo a zlé čáry? Co je opakem lásky? Zkusme libé a nelibé pocity vyjádřit hudbou.

Očekávané přínosy pro dítě

   

Seznámit se s měsícem květnem a dnem 1. máj Umět slovy popsat co to znamená „ mít někoho rád“ Nebát se vyjádřit své city a pocity Umět rozlišovat opak slova v obsahovém významu

 Umět si představit něco konkrétního pod abstraktním pojmem  Zkusit vyjádřit pocity výtvarně a hudebně  Rozvoj jemné motoriky a fantazie – výroba srdíčka a kytičky  Rozvoj samostatného myšlení a projevu  upevňování dětských vztahů v kolektivu  logopedická chvilka – hláska „Ţ“

Proč maminka Adámka nechce

Pouţijeme klasickou pohádku z čítanky pro první třídu. Adámek se ráno probudil a ucítil sladkou vůni z kuchyně. Rychle se oblékl a utíkal k mamince. „ Mami, dej mi jíst, mám hlad!“, ale nic se nedělo, maminka se ani neotočila. Adámek to zkusil znovu „ chci jíst, slyšíš, dej mi jíst!“ Maminka se otočila a povídá odměřeně. „ Kdo to tady křičí, to jsi ty kluku?“ „Mami, to jsem já Adámek.“ „ Ne, ne, ty nejsi můj Adámek, jdi pryč.“ Adámek pláče na zahradě, aţ to uslyší tatínek. Pročpak Adámku pláčeš?................. Děti kdopak ví, co udělal Adámek špatně? Proč se na něj maminka zlobí?

Očekávané přínosy pro dítě

 Upevňování pravidel slušného chování  Rozlišování vhodného a nevhodného jednání  Automatizace určitých denních frází v komunikaci s ostatními lidmi  Rozvoj sociálních kompetencí  Výtvarné zpracování vlastní rodiny  Znát členy rodiny, umět je pojmenovat a znát rodinné vztahy v menším okruhu  Výroba rodinného stromu z fotografií  Uvědomit si vlastní cítění lásku k ostatním členům rodiny  Znát důleţitost rodinného zázemí  Básničky a říkadla na téma maminka, tatínek  Svátek matek

Letní pohádky

Pohádka o Julince Byla jedna zoologická zahrada, kde ţilo mnoho druhů exotických zvířat. Mezi nimi také ţirafa Julinka, která přicestovala aţ z daleké Afriky. V zoologické zahradě se měla všechna zvířata dobře.

Ošetřovatelé se o zvířata dobře starali, krmili je, ošetřovali, kdyţ byla nemocná. I o zábavu měla zvířata postaráno, kaţdý den si prohlíţela nové a nové návštěvníky a kdyţ se na ně nechtěla uţ dívat, tak se otočila zády a dělala, ţe tam nejsou. Jen ţirafa Julinka byla stále smutná, nic nejedla a vůbec neskotačila. Ošetřovatelé udělali, co jí na očích viděli, ale Julie nic. Děti , copak asi Julii je? Jak bychom jí mohli pomoci?

Očekávané přínosy pro dítě

 Seznámení se světadílem Afrikou-mít alespoň základní a pro děti zajímavé znalosi o Africe a domorodých lidech  Znát zvířata z Afriky  Umět zvířata popsat  Umět předvést různé pohyby zvířat  Poznat zvířata podle zvuku  Rozvoj logického myšlení  Rozvoj empatie a sociálního cítění  Mít povědomí o nebezpečí vyhynutí některých druhů zvířat  Naučit se písničku „ V zoologické zahradě“  Návštěva zvířecího klubu v Zoo Děčín  Návštěva Zoo Liberec  Výtvarně ztvárnit africká zvířata-plastelína nebo modelovací hmota  Umět pokračovat v příběhu – rozvoj slovní zásoby a mluvního projevu

Kačenka a Kuba u babičky na prázdninách

Já jsem Kačenka a tady Kuba, je můj kamarád jedeme k babičce na prázdny. Uţ jsme se dlouho těšili, co zajímavého pro nás babička připraví. Prázdniny totiţ nejraději trávíme u mé babičky na venkově. Je tam hodně zvířátek a zaţíváme tam spoustu dobrodruţství. Děti vy určitě zaţijete spoustu dobrodruţství s námi a pomůţete nám při řešení záludných úkolů! Hurá do toho!!! Babička nám večer před spaním vykládá pohádky a nejraději máme tu O třech medvídcích. Táta medvěd, máma medvědice a malé medvíďátko má svou ţidli, postel, stůl a hrnek. Jedno odpoledne pršelo, tak jsme babičce pomohli roztřídit knoflíky a rázem se z toho stala zábavná hra! Na půdě u babičky jsme našli starý slabikář, ze kterého se učila číst ještě babička, kdyţ byla malá. Zkusíme to také tak. Jednou navečer padla na celou vesničku mlha a nebylo vidět ani na krok. Pouze obrysy některých zvířátek je moţno rozeznat. Některá patří spíš do ZOO. Zacvičíme si a napodobíme zvířata. Někdy jezdíme k babičce i na podzimní prázdniny. Všude je plno listí. Stejné tvary vybarvi stejnou barvou. Na louce za vesnicí létá spousta motýlů. Znáte nějakého? Dokáţete správně dokreslita vybarvit druhou polovinu motýlka na obrázku? Vánoce u babičky jsou taky prima. Babička upeče vánočku a my sáňkujeme u rybníka. Někdy tam zůstane pár zapomenutých rukavic.

Očekávané přínosy pro dítě:

      

zopakování pohádky o třech medvědech malý, větší, největší základní barvy, odstíny barev počítání v oboru do 5 přiřazování, posloupnost hrátky s uč. za doprovodu kláves popis předmětu podle obrázku

   

řešení labyrintů hledání dvojic obrázků zvířátka a jejich mláďata zpívání dětských písní

Pohádka o vodníku Brčálkovi

V rybníce Puškvorci ţil vodník Potápka se svou ţenou Kapkou. A aby jim nebyla dlouhá chvíle a smutno měli synka zeleného jako ten puškvorec, vodníka Brčálka. Brčálek dělal mamince a tatínkovi samou radost. Tatínkovi pomáhal pást kapry v rybníce a mamince nosil puškvorec na polévku. Ale přece jen, jako kaţdý klučina někdy trochu lumpačil. Tatínek kladl Brčálkovi vţdy na srdce: „Nikdy se nesmíš vzdálit od rybníka tak daleko, jak by ti vyschl šos na kabátku.“ Brčálek si dělal z tatínka legraci a ještě se poškleboval, ţe on přece ví co a jak. Jednou takhle maminka a tatínek byli pozváni na návštěvu do nedalekého rybníka k strejčkovi Hastrmánkovi. Brčálek dostal úkol starat se o kapry a nikam se z rybníka nevzdalovat. Ale jak to tak bývá, kolem rybníka běţely dívky z vesnice a krásně zpívaly. Brčálek nechal hned kapry a pomalu se plouţil za děvčaty. Poslouchal, jak krásně zpívají a vůbec si nevšiml, ţe uţ je skoro ve vsi mezi chalupami……………………………..

Očekávané přínosy pro dítě.

Seznámit se s rybníkem a jeho okolím Znát některé druhy sladkovodních ryb a vodních ţivočichů Rozvoj myšlení a řešení problémů ( kdo a jak pomůţe Brčálkovi) Rozvoj verbálních schopností ( jak by mohl příběh pokračovat) Výtvarně zpracovat rybník a jeho okolí Básničky a písně na téma vodník, rybník Znát nebezpečí koupání se v neznámých vodních plochách Kognitivní rozvoj ( geometrické tvary, barvy, přiřazování k obrázkům)  Časová orientace ( roční období)  Motorický rozvoj – rovnováha, chůze po zvýšeném povrchu)  Logopedická chvilka – hláska „ R“        

Pohádka z mořských hlubin

Děti kolik je na světě moří, oceánů a mořských hlubin? Jestlipak byl někdo u opravdového moře? Viděl někdo mořskou pannu a vládce všech moří a oceánů Poseidona? Pojďme s dětmi zkusit vymyslet pohádku z mořských hlubin společně. Tak třeba takto: uprostřed rozlehlého oceánu pluje velká plachetnice. Na té lodi je kapitán se svou posádkou. (paní učitelka a děti) Posádku tvoří samí zkušení námořníci. Jeden umí sledovat dalekohledem, co se děje na moři, jiný se vyzná v mapách, další všem námořníkům dobře vaří a ostatní pomáhají, kde je potřeba. Námořníci vezou velký poklad a těší se, aţ uvidí věţe svého rodného města. V noci ale přišla velká bouře a námořníci ztroskotali na opuštěném ostrově…………………

Očekávané přínosy pro dítě.

        

Seznámit se s ţivotem v mořích a oceánech Znát ţivočichy a ryby ve slaných vodách Umět porovnat velikost moří a našich rybníků, jezer Umět rozlišit vodní toky a vodní plochy Umět reagovat na nenadálou situaci Rozvoj verbálních schopností – jak bude pokračovat příběh Umět se rozhodovat Rozvoj kresby Rozvoj paměti

Indiánská pohádka

Uprostřed horkého léta přišel velký hustý déšť, na obloze stíhal jeden blesk druhý a hromy byly slyšet aţ za několika kopci. Velká voda zničila indiánský tábor kmene Velkého medvěda. Sousední kmen statečných indiánů jim přispěchal na pomoc. Indiáni potřebují postavit nový tábor, pochytat zpět mustangy, kteří se při bouři splašili a utekli. Kmen ztratil všechny zásoby jídla a léčivých bylin.

Sousední kmen se s indiány rozdělí a budou hledat a sbírat další byliny. Budeme zápasit s medvědy a lovit bůvoly. Děti si vymyslí své vlastní jména a jméno pro svůj kmen. Seznámíme se s ţivotem indiánů formou hry, naučíme se nová neznámá slova ( vigvam, kánoe, tomahavk, totem…), budeme hrát hry, které rozvíjejí lidské smysly. Indiáni jsou dobří stopaři-zahrajeme si známou hru „šipkovaná“. Neodmyslitelný je indiánský pokřik a oheň.

Očekávané přínosy pro dítě.

 seznámit se s indiány a jejich ţivotem  mít představu o podobě indiána a znát některá jména indiánů a jejich kmenů, seznámit se s cizími slovy  rozvoj hrubé motoriky a lidských smyslů  rozvoj rytmu a tempa při zpěvu – indiánské písničky  rozvoj výtvarných schopností-výroba indiánského trička  naučit se básničky o indiánech  rozvoj sociálního chování- indiáni jsou bratři a nikdy by se navzájem neobelhali a nepodvedli, indiáni drţí při sobě a pomáhají si.  upevňování vztahu k přírodě – indián nikdy přírodu neničí, zvířata loví jen pro svou potřebu ţivota  rozvoj zručnosti – výroba indiánského náhrdelníku, výroba indiánské čelenky, vyzdobení indiánského stanu