ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu

Porovnání daňového zatížení fyzických a právnických osob

Hana KALIVODOVÁ

Vedoucí práce: JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.

Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi dne 12.12.2014

Vlastnoruční podpis

3

Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Ing. Haně Skalické, BA, Ph.D. za její odborné vedení, rady a informační podklady, které mi poskytla při psaní této bakalářské práce.

4

Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ............................................................................. 6 Úvod ...................................................................................................................................... 7 1

Teoretická východiska................................................................................................. 8 1.1

Daň - její definice, znaky, rozdělení .................................................................. 8

1.2

Plátce a poplatník daně .....................................................................................10

1.2.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob.........................................................10 1.2.2 Poplatníci daně z příjmů právnických osob....................................................11 1.3.

Zdaňovací období...............................................................................................11

1.4.

Daňové přiznání a lhůty pro jeho podání........................................................12

1.5.

Stanovení základu daně....................................................................................13

1.5.1. Stanovení základu daně u FO..........................................................................13 1.5.2. Stanovení základu daně u PO .........................................................................15 1.6.

Nezdanitelné části ZD a snižující položky ZD ...............................................17

1.6.1. Nezdanitelné části základu daně .....................................................................17 1.6.2. Snižující položky základ daně ..........................................................................19 1.7. 2

3

Slevy na dani.......................................................................................................20

Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení .......................................22 2.1

Pojistné na zdravotní pojištění .........................................................................22

2.2

Pojistné na sociální zabezpečení ....................................................................24

2.3

Povinnosti podnikatele vůči státním institucím ..............................................26

Praktické aspekty .......................................................................................................28 3.1

Rozdíly mezi zdaňováním FO a PO ................................................................28

3.2

Praktický příklad - Srovnání zdanění příjmů FO a PO .................................29

Závěr ...................................................................................................................................38 Seznam literatury ..............................................................................................................39 Seznam tabulek.................................................................................................................41

5

Seznam použitých zkratek a symbolů OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

DPPO

Daň z příjmů právnických osob

DPFO

Daň z příjmů fyzických osob

ZTP/P

Zvlášť tělesně postižený s průvodcem

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

FO

Fyzická osoba

PO

Právnická osoba

DPH

Daň z přidané hodnoty

FÚ

Finanční úřad

ZP

Zdravotní pojišťovna

ÚP

Úřad práce

ČR

Česká republika

VH

Výsledek hospodaření

DZD

Dílčí základ daně

ZD

Základ daně

DzP

Daň z příjmů

6

Úvod Zastávám názor, že vzhledem k neustálým legislativním změnám v oblasti zdaňování příjmů, je toto téma zajímavým podnětem k psaní bakalářské práce. Porovnání daňového zatížení fyzických a právnických osob jsem zvolila z důvodu vlastního zájmu. V budoucnu budu zaměstnána na úrovni pracovněprávního vztahu, proto bych si chtěla ujasnit, jaké odvody budou strhávány z mé hrubé mzdy. Projevuji zájem se stát osobou samostatně výdělečně činnou a z toho důvodu bych ráda znala podmínky vyplývající pro živnostníka. V důsledku zájmu o samostatně výdělečnou činnost nebo o pracovní poměr upoutalo mou pozornost porovnání daňového zatížení s organizacemi. Právnické osoby mají jiné podmínky pro odvádění daně z příjmů, pro pojistné na veřejné pojištění a sociální zabezpečení. Z tohoto pohledu na věc jsem chtěla zjistit, jestli je daná situace výhodnější u fyzických osob nebo organizací. Bakalářská práce se zabývá komparací daňového zatížení příjmů fyzických a právnických osob. V teoretické části jsou vymezeny pojmy potřebné pro chápání systému zdanění fyzických a právnických osob, jako je definice daně samo tné, její rozdělení, předmět daně, kdo je poplatníkem a plátcem daně z příjmů, sociální a zdravotní pojištění, vymezení základu daně. Dále tato práce zahrnuje výčet základních povinností podnikatelů vůči státním orgánům a institucím. Další kapitola se zabývá obecnými rozdíly mezi zdaňováním obou subjektů. Praktická část obsahuje výpočet na odvod daně z příjmů fyzických i právnických osob a jejich srovnání. Hlavním cílem této práce bylo posoudit, jak se liší daňové zatížení fyzických osob – zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné oproti právnické osobě. Tato práce si klade za cíl uvést výhody a nevýhody, vyplývající z tohoto modelového výpočtu, a stanovit, jaká forma podnikání je z daňového hlediska výhodnější.

7

1. Teoretická východiska 1.1. Daň – její definice, znaky, rozdělení Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen: ,,DŘ“) definuje pojem daň jako: ,,a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona c) peněžité plnění v rámci dělené správy“ 1 Mezi typické znaky daně patří: ,, - daň je povinné peněžní plnění stanovené zákonem -

má vynutitelný charakter

-

zákon přesně vymezuje skutečnosti, které zakládají daňovou povinnost a rozhodují o její výši a lhůtách splatnosti

-

jedná se o nenávratný rozpočtový příjem“ 2

Z toho vyplývá, že daní se rozumí povinná nenávratná platba do státního rozpočtu, která může být vymáhána správcem daně. Zákon jasně stanovuje povinnosti plátce či poplatníka, které se týkají odvodu daně. Obecně se daně dělí na daně přímé a nepřímé: Daně přímé - tyto daně poplatník sám počítá a odvádí na základě jeho majetkové situace, patří sem daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň darovací, daň z nemovitostí, daň dědická, daň z převodu nemovitostí a silniční daň. Daně nepřímé – jsou zahrnuty v cenách výrobků a služeb, jsou tedy vybírány prostřednictvím jejich nákupu. To znamená, že poplatník není povinen tuto daň počítat a sám ji odvádět, protože tuto daň zaplatí v rámci úhrady své spotřeby. Nepřímé daně neberou v úvahu poplatníkovu osobní situaci. Nepřímou daní je daň z přidané hodnoty, ekologické daně a spotřební daně. 3

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 2, odst. 3 DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 17 3 DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 17-18 1 2

8

Mezi další povinné poplatky stanovené zákonem patří odvody za solární energii, které jsou určeny pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (tedy prostřednictvím slunečního záření). Od 1. ledna 2014 nově podléhají solární dani pouze elektrárny s výkonem nad 30 kWp a sazba činí 10% (v případě zeleného bonusu 11%). Tato daň se odvádí za kalendářní měsíc. 4

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky činily za rok 2013: 1091,86 mld. Kč, z toho daňové příjmy byly 922,40 mld. Kč (ty v sobě zahrnují i pojistné na sociální zabezpečení, státní příspěvek na politiku zaměstnanosti). Ráda bych tedy uvedla, že daně za rok 2013 tvořily 84% podíl na celkových příjmech státního rozpočtu. Přičemž daň z příjmů právnických osob za rok 2013 činila 81,48 mld. Kč a daň z příjmů fyzických osob dokonce 94,49 mld. Kč. Obě tyto složky tvoří ve státním rozpočtu příjem ve výši 175, 97 mld. Kč, což je 16% celkového příjmu státního rozpočtu. 5

Zákon č. 180/2005 Sb., Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů 5 Ministerstvo financí ČR. Státní závěrečný účet za rok 2013. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. [online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: < www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statni-zaverecny-ucet_2013_Priloha-C.pdf> 4

9

1.2. Plátce a poplatník daně Poplatníkem daně je člověk, jehož příjmy nebo majetek podléhají dani. To znamená, že osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) bude ze svých příjmů odvádět daň z příjmů fyzických osob. Za plátce daně považujeme osobu, která od poplatníků vybere nebo srazí daň a tu odvádí správci daně. Např.: zaměstnavatel za své zaměstnance odvádí daň z příjmů ze závislé činnosti, tedy z jejich mzdy tuto daň strhává. 6

1.2.1. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Zákon č. 586/1992 Sb., - o daních z příjmů (dále jen: ,,ZDP“) definuje poplatníky daně z příjmů fyzických osob v § 2 odst. 1, 2, a to následovně: ,,Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.“ To znamená, že poplatník, který je rezidentem, má tzv. neomezenou daňovou povinnost. Jeho příjmy podléhají zdanění, ať už se jedná o příjmy, které jsou zdrojem na území České republiky nebo zdrojem ze za hraničí. ,,Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni (v zákoně č.586/1992 Sb., o daních z příjmů v odst. 2). Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.“ Oproti tomu nerezidentem je osoba, která má tzv. omezenou daňovou povinnost, neboť její příjmy podléhají zdanění, které pochází ze zdroje na území České republiky.

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 23 6

10

1.2.2. Poplatníci daně z příjmů právnických osob Zákon č. 586/1992 Sb., - o daních z příjmů (dále jen: ,,ZDP“) definuje poplatníky daně z příjmů právnických osob v § 177 odst. 1, 3, a to následovně: ,, Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: a) právnická osoba b) organizační složka státu c) podílové fondy d) fondy penzijní společnosti“

,,Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nemají na území ČR své sídlo. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.“

7

1.3. Zdaňovací období Aby se neodváděla daň ihned, jakmile daňové subjekty obdrží příjem, je stanoveno zákonem zdaňovací období. Zdaňovacím obdobím u fyzických osob je kalendářní rok bez výjimek. Právnické osoby mají více možností – zdaňovacím obdobím může být také kalendářní rok, jako u fyzických osob, ale dále jím může být hospodářský rok (tedy období, které začíná prvním dnem v měsíci, než k 1.1.). Další volbou může být období ode dne fúze či rozdělení, nebo účetní období (období delší než po sobě jdoucích 12 měsíců). 8

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 2, § 17 DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 31-32 7 8

11

1.4. Daňové přiznání a lhůty pro jeho podání Rozlišujeme tyto druhy daňového přiznání: Řádné daňové přiznání je povinen předložit každý, komu to ukládá zákon, nebo je k podání správcem daně vybízen. V tomto případě plátce či poplatník musí sám vypočítat daň a vyplnit daňové přiznání. Ale může se stát, že ještě před lhůtou podání daňového přiznání zjistí, že udělal chybu, tak podá opravné daňové přiznání. Pokud po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání daňový subjekt přijde na to, že daň by měla být vyšší než ta, kterou uvedl, tak je povinen podat dodatečné daňové přiznání a uhradit rozdíl. Zákon určuje lhůty pro podání řádného daňového přiznání, přičemž pro fyzické i právnické osoby platí stejná lhůta podání. Podle DŘ se daň přiznává do tří měsíců po skončení zdaňovacího období – v tomto případě se přiznání podává do 1. dubna. Pokud poplatník má účetní závěrku ověřovanou auditorem nebo využil služeb daňového poradce, tak lhůta pro podání daňového přiznání končí 1. července, tedy do šesti měsíců po uběhnutí zdaňovacího období. Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, vymezuje, kdo je povinen mít účetní závěrku ověřenou auditorem – akciové společnosti, ostatní obchodní společnosti a družstva, nebo účetní jednotky. Bližší podmínky uvádí § 20 odst. 1, 2. Obě možnosti vychází z předpokladu, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. 9

10

Fyzická osoba podává daňové přiznání v případě, pokud její roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Povinnost podat daňové přiznání má i FO, která nemá roční příjmy vyšší než 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. U právnických osob není stanovena hranice pro dosažení ročního příjmu a daňové přiznání musí podávat bez ohledu na jeho výši. 11

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 33-35 10 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 20, odst. 1, 2 11 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 38g, odst.1 9

12

1.5. Stanovení základu daně 1.5.1. Stanovení základu daně u fyzických osob Základ daně se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) poplatníka. Základem daně je částka, kdy příjmy poplatníka přesahují výdaje (ty by měly být vynaloženy na získání příjmů FO). Nejdříve je nutné zjistit, jaké příjmy podléhají zdanění, tedy takové příjmy, které jsou předmětem daně. V případě zdanění příjmů fyzické osoby sem patří následující příjmy: 12 

příjmy ze závislé činnosti (§ 6)



příjmy ze samostatné činnosti (§ 7)



příjmy z kapitálového majetku (§ 8)



příjmy z nájmu (§ 9)



ostatní příjmy (§ 10)

13

Fyzická osoba může uplatnit své výdaje buď v prokazatelné výši (to znamená na základě dokladů a faktur) nebo tzv. paušálními výdaji, a to ve výši:

-

80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného

-

60%

z příjmů

z živnostenského

podnikání,

s výjimkou

řemeslného

živnostenského podnikání

-

40% z příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání

-

30% z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše do částky 600 000 Kč

14

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 99-100 13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 14 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7, odst. 7 12

13

Tabulka č.1: Konstrukce základu daně a výpočet daňové povinnosti u fyzické osoby15 DZD § 6 – Příjmy zvýšené o povinné pojistné, které hradí zaměstnavatel (nelze dosahovat ztráty) + DZD § 7 – Příjmy – výdaje (výdaje prokazatelně vynaložené, nebo paušální, lze dosahovat ztráty) + DZD § 8 – Příjmy (nelze uplatnit až na výjimky žádné výdaje, nelze dosahovat ztráty) + DZD § 9 – Příjmy – výdaje (výdaje prokazatelně vynaložené, nebo paušální, lze dosahovat ztráty) + DZD § 10 – Příjmy – výdaje (výdaje prokazatelně vynaložené s výjimkou možnosti uplatnit paušální výdaje u zemědělské výroby, nelze dosahovat ztráty) = ∑ DZD (součet dílčích základů daně) = Základ daně - odečtení nezdanitelných částí ZD - odčitatelné položky od ZD (daňová ztráta, věda a výzkum) = Základ daně po snížení a zaokrouhlený na celá 100 Kč dolů x sazba daně (15% ) + Solidární zvýšení daně* (pokud jsou roční příjmy (výnosy) vyšší než 1 245 216 Kč) = Daň celkem - Slevy na dani a daňové zvýhodnění = Daň po uplatnění slev - zaplacené zálohy = Zbývá doplatit (+) nebo zaplaceno více (-) *Solidární zvýšení daně se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy z DZD (§ 6 a § 7) a částkou, kterou stanovuje zákon, upravující pojistné na sociální zabezpečení. 16

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 63 16 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 16a, odst. 2 15

14

1.5.2. Stanovení základu daně u právnických osob Za poplatníka daně z příjmů právnických osob se považují ty PO, které byly založeny za účelem podnikání, ať už se jedná o obchodní společnosti (s.r.o., a.s., k.s., v.o.s.), družstva, nebo neziskové subjekty (např.: nadace, politické strany, zájmová sdružení). Pro stanovení základu daně se využívá hospodářského výsledku, který se zjistí na základě vedení účetnictví při účetní závěrce (na konci účetního období). Hospodářský výsledek slouží k vyjádření výnosnosti podniku a vypočítá se jako rozdíl mezi výnosy a náklady za dané období. Tento výsledek hospodaření se teprve následně upravuje na základ daně. Právnická osoba musí posoudit, jaké náklady jsou vynaložené na dosažení a udržení příjmů (ty se odečtou od výsledku hospodaření) nebo náklady, které nejsou daňově účinné a jsou tím pádem zvyšující položkou hospodářského výsledku. Teprve po těchto úpravách hovoříme o základu daně. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou tedy všechny příjmy z veškeré činnosti nebo příjmy z nakládání s veškerým majetkem. 17

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 99-100 17

15

Tabulka č.2: Konstrukce základu daně a výpočet daňové povinnosti u právnické osoby18 Výsledek hospodaření zjištěný z účetnictví (zisk nebo ztráta) + Položky zvyšující výsledek hospodaření Položky snižující výsledek hospodaření = Obecný základ daně (daňová ztráta) Odčitatelné položky od základu daně = Základ daně snížený x Sazba daně (19% ) = Daň z obecného základu daně + Daň ze samostatného základu daně = Daňová povinnost celkem Slevy na dani Zaplacené zálohy na daň = Přeplatek/doplatek daně

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 105 18

16

1.6. Nezdanitelné části základu daně a položky snižující základ daně 1.6.1. Nezdanitelné části základu daně Nezdanitelné části představují takové položky, které snižují základ daně. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob je mohou využít jak zaměstnanci, tak OSVČ. Do nezdanitelných částí ZD spadají poskytnuté dary, úroky z hypotečních úvěrů či spořících účtů, příspěvky na penzijní připojištění nebo životní pojištění a v neposlední řadě členské příspěvky odborovým organizacím. Je možné také využít úhrady za zkoušku, která má být ověřena jako výsledek vzdělání. Dary – poskytnutý dar u fyzických osob je částka, kterou věnuje FO potřebným, a to jako projev pomoci. Hodnotu daru lze odečíst od základu daně v případě, že dar je poskytnut těmto subjektům: organizačním složkám státu, obcím, krajům, právnickým osobám se sídlem na území České republiky a PO, které pořádají veřejné sbírky. Podmínkou také je, k čemu může být dar využit, tedy k jakým účelům. Mělo by se jednat o výzkumné účely, kulturu, vědu a vzdělávání, školství, požární obranu, podporu mládeže, ochranu zvířat a jejich zdraví. Dalšími příjemci daru mohou být fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky, které provozují školy nebo školská zařízení, poskytují zdravotní služby nebo mají zařízení pro ochranu zvířat či pobírají invalidní důchod. Je stanovena také výše nezdanitelné části základu daně, a to minimální a maximální hranice pro hodnotu daného daru. Pro fyzické osoby je minimální limit 2% základu daně nebo 1 000 Kč. Maximální hodnota daru může být 15% ze základu daně.

17

Úroky z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření Co se týče této úlevy, tak ta slouží pouze pro podporu investic, které musí fyzické osoby vynaložit na zajištění svého bydlení, u právnických osob se tato nezdanitelná část daně neuplatňuje. Od základu daně se mohou odečíst úroky z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření, které jsou poskytnuté bankou, zahraniční bankou nebo pobočkou zahraniční banky či stavební spořitelnou. Podmínkou je pořízení bytové potřeby, ty přesněji vymezuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 15 odst. 3. 19 Příspěvky na penzijní připojištění a pojištění Tato nezdanitelná část základu daně se uplatňuje v případě penzijního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření. Od základu daně lze odečíst celkový příspěvek ve výši 12 000 Kč. Příspěvky na soukromé životní pojištění Takový příspěvek se uplatňuje za podmínky, že pojistné plnění se vyplatí až po 60 kalendářních měsících od uzavření pojistné smlouvy a zároveň nejdříve v kalendářním roce, kdy dosáhne pop latník věku 60 let. Částka, kterou lze odečíst ze základu daně za zdaňovací období činí v celkovém úhrnu 12 000 Kč. Členské příspěvky odborové organizaci Od základu daně lze odečíst tyto příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci. Za zdaňovací období je možno odečíst ze základu daně 1,5% zdanitelných příjmů nebo maximálně do výše 3 000 Kč za dané zdaňovací období.

20

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 106-111 20 DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 116-122 19

18

1.6.2. Položky snižující základ daně a) Daňová ztráta se nachází pouze v daňovém přiznání k dani z příjmů. U právnických osob je daňová ztráta účetním ziskem nebo ztrátou upraveným o položky, které snižují nebo zvyšují základ daně. 21 Daňová ztráta představuje nepříznivý stav, kdy náklady přesahují výnosy. b) Projekty výzkumu a vývoje – tato položka je odčitatelná od základu daně ve výši 100% nákladů, které poplatník musel vydat v daném zdaňovacím období, ať už při realizaci projektů, které můžou být na teoretické bázi nebo mít experimentální charakter. Dále sem patří různé výpočty nebo návrhy na nové technologie. Od základu daně lze také uplatnit odpočet na podporu odborného vzdělávání. 22

23

c) Dary – u právnických osob se dary řadí pod položky snižující ZD. Právnická osoba může poskytnout dar s výjimkou daru pro zdravotní účely, a to v případě odběru krve nebo darování orgánu. Oproti fyzickým osobám se liší limity pro uplatnění daru. Hodnota daru musí činit alespoň 2 000 Kč a odečíst lze maximálně 10% ze základu daně. 24

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 124 22 DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 129 23 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 34, odst. 4 24 DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 106-111 21

19

1.7. Slevy na dani Slevu na dani si mohou uplatnit, odečtením od celkové daně, jak fyzické osoby, tak i právnické osoby. Slevou na dani pro PO je zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Oproti tomu fyzické osoby mohou využít osobních slev na dani, většinu slev může FO uplatnit měsíčně, až na slevu druhého z manželů (který nemá vlastní příjem), tu lze uplatňovat pouze při ročním zúčtovaní DzP. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Tato sleva může být uplatněna na každého zaměstnance se zdravotním postižením. Sleva na dani za každého zaměstnance se zdravotním postižením činí 18 000 Kč nebo 60 000 Kč v případě zaměstnance, který má těžší zdravotní postižení. Osobní slevy na dani a daňové zvýhodnění a) sleva na poplatníka – tato sleva činí ročně 24 840 Kč. Pro důchodce, kteří jsou ještě zaměstnáni nebo mají samostatnou výdělečnou činnost, byla tato sleva odepřena. Ale skupina senátorů zastává názor, že by senioři měli horší podmínky než ostatní poplatníci z daňového hlediska. Proto, na základě stížností senátorů, rozhodl Ústavní soud (Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014), že na tuto slevu mají opět nárok i pracující důchodci a bude jim vrácena ji ž za rok 2014. b) sleva na manžela/manželku – poplatník může tuto slevu na dani uplatnit pouze v případě, že manžel či manželka v domácnosti nemá vlastní příjem, který by přesáhl 68 000 Kč za zdaňovací období. Jestliže tuto podmínku splňuje, je mu vyplacena sleva na dani ve výši 24 840 Kč. V případě, že druhý z manželů má průkaz ZTP/P, zvyšuje se tato sleva na částku 49 680 Kč.

20

c) sleva na invaliditu – pokud poplatník pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, činí sleva 2 520 Kč ročně. Pokud poplatník pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně , je mu vyplaceno 5 040 Kč za rok. d) sleva pro držitele průkazu ZTP/P – pro poplatníky, kteří jsou zdravotně znevýhodněni, tato sleva na dani činí 16 140 Kč ročně. 25 e) sleva na studenta – tuto slevu mohou využít studenti, kteří se soustavně připravují studiem na budoucí zaměstnání. Tato sleva může být uplatněna studenty prezenční formy studia (do dovršení věku 26 let), a to platí i pro doktorský studijní program (do věku 28 let). f) daňové zvýhodnění na vyživované dítě – toto zvýhodnění je možné, pokud poplatník

žije

v domácnosti

s vyživovaným dítětem, které

je

vlastním

potomkem poplatníka, osvojeným dítětem, dítě se nachází v náhradní péči, je dítětem druhého z manželů nebo je vnukem (či vnučkou). Toto daňové zvýhodnění lze uplatnit ve výši 13 404 Kč ročně na každé vyživované dítě v domácnosti. 26

DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 134, 138-142 26 DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013. str. 142-146 25

21

2. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení 2.1. Pojistné na zdravotní pojištění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, uvádí kdo je plátcem tohoto pojistného v § 4: - pojištěncem se rozumí zaměstnanec, který je fyzickou osobou a plynou mu příjmy ze závislé činnosti, z funkčních požitků nebo je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). - zaměstnavatelé platí část pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance, a to ve výši 9%. - stát platí pojistné za pojištěnce prostřednictvím státního rozpočtu. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v § 7 dále rozvádí konkrétní pojištěnce, kteří nejsou povinni odvádět zdravotní pojištění. Toto pojistné musí pojištěnec odvádět příslušné zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn. Tato povinnost platit vzniká dnem: - nástupu zaměstnance do zaměstnání (zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance) - zahájením samostatně výdělečné činnosti - kdy se osoba stala pojištěncem Pokud pojištěnci nezaplatí pojistné na zdravotní pojištění včas a ve stanovené výši, zdravotní pojišťovna má právo vymáhat tuto dlužnou částku a zároveň ji navýšit o penále. Oznamovací povinnost platit pojistné: - pojištěnec je povinen nejpozději do 8 dnů nahlásit zdravotní pojišťovně, kdy se stal pojištěncem - zaměstnavatel má povinnost informovat zdravotní pojišťovnu nejdéle do 8 dnů ode dne nastoupení zaměstnance do zaměstnání či při změně zdravotní pojišťovny zaměstnance.

22

- OSVČ je povinna oznámit zdravotní pojišťovně vznik podniká ní nejdéle do 8 dnů od jejího zahájení, pro ukončení této činnosti platí stejná pravidla. 27 Výše pojistného Pokud je plátcem pojistného OSVČ, tak výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu. Za rok 2014 průměrná měsíční mzda v ČR činí 25 942 Kč. Z této částky získáme minimální vyměřovací základ – což je 50% příjmů, tedy 12 971 Kč. Na základě toho se uplatní sazba 13,5%. Od roku 2014 musí OSVČ odvádět pojistné ve výši 1 752 Kč měsíčně. V případě, že plátcem pojistného je zaměstnavatel, výše pojistného činí opět 13,5% (jedna třetina se sráží zaměstnanci z platu ve výši 4,5% a dvě třetiny hradí zaměstnavatel za zaměstnance, a to ve výši 9%). Nyní je minimálním vyměřovacím základem minimální mzda 8 500 Kč (stanovena od 1. 8. 2013), tudíž zaměstnavatel hradí pojistné ve výši 1 148 Kč za měsíc. 28

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 4-8, § 10 VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2014 [online], 2014-01-08, [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: 27 28

23

2.2. Pojistné na sociální zabezpečení Plátci tohoto pojistného jsou: - zaměstnavatelé, ať už fyzické nebo právnické osoby a zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance - zaměstnanci, kteří jsou účastni pouze důchodového pojištění nebo nemocenského pojištění - OSVČ, pokud jsou účastni důchodového pojištění, mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a přispívat na státní politiku zaměstnanosti - osoby, které se důchodově pojistí, tedy platí pojistné dobrovolně Toto pojistné se odvádí okresní správě sociálního zabezpečení a plátci mají tyto povinnosti: - zaměstnavatel musí sám vypočítat pojistné, které je nucen odvést, ale také odvádí pojistné za své zaměstnance - OSVČ mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo dobrovolně na nemocenské pojištění Důchodové a nemocenské pojištění zahrnuje: Dle zákona o důchodovém pojištění vyplývá pro pojištěné osoby, že jsou zabezpečeny v životních situacích jako je invalidita, stáří nebo úmrtí živitele. V tomto případě mají pojištěnci nárok na vyplacení dávky. Dávka může mít několik podob, jedná se o řádný či předčasný starobní důchod, vdovský důchod, invalidní důchod či sirotčí. Smyslem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit občany, kteří jsou z důvodu nemoci či mateřské dovolené krátkodobě nezaměstnáni.

24

Výše pojistného Pojistné zaměstnanců se platí za kalendářní měsíc a vypočítává se procentem z vyměřovacího základu, které činí 6,5% nebo 3,5% v případě, že zaměstnanec má důchodové spoření. Zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance a zároveň z hrubé mzdy zaměstnanců toto pojistné strhává. Výš pojistného může být celkově 25% nebo zaměstnavatel může využít sazby 26%, ovšem pouze v případě, že zaměstnává 25 zaměstnanců a méně. Tuto zvolenou sazbu musí nahlásit OSSZ. Rozhodným obdobím, za které platí pojistné OSVČ je kalendářní rok nebo využívá záloh, které se platí měsíčně. Vyměřovacím základem je dobrovolně stanovená částka, která ale nesmí být méně než 50% daňového základu. Sazba pojistného činí u OSVČ 29,2% nebo pokud jsou účastni důchodového spoření, tak 26,2%. Pojistné musí být zaplaceno od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém bylo pojistné stanoveno, a to příslušné OSSZ. 29

30

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 3,6,7 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Sazba pojistného [online], 2013-12, [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: 29 30

25

2.3. Povinnosti podnikatele vůči státním institucím Z předchozích kapitol vyplývá, že podnikatel, ať už FO nebo PO má určité povinnosti vůči správním orgánům a institucím. Mezi tyto instituce patří finanční úřad, zdravotní pojišťovna, okresní správa sociálního zabezpečení či úřad práce. Povinnosti vůči finančnímu úřadu: Právnická osoba má povinnost podat registrační přihlášku místně příslušnému správci daně, nejpozději do 15 dnů od zahájení podnikání. Pokud má společnost zaměstnance, tak se musí registrovat do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla tato povinnost být plátcem. OSVČ je povinna stejně jako PO nahlásit správci daně (FÚ) nejpozději do 15 dnů zahájení samostatné výdělečné činnosti ode dne, kdy tuto činnost započal. Podnikatel, který má živnostenské oprávnění učiní tuto povinnost vůči Živnostenskému úřadu. 31 Povinnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení: Pokud právnická osoba má zaměstnance, je povinna sdělit OSSZ den zahájení pracovní činnosti zaměstnanců do 8 dnů ode dne zahájení, přičemž pro ukončení pracovní činnosti platí stejná oznamovací povinnost. Pokud se změní údaje o zaměstnanci, zaměstnavatel musí tyto změny oznámit OSSZ nejpozději do 8 dnů. OSVČ musí nahlásit OSSZ den, kdy zahájila samostatně výdělečnou činnost, či došlo k jejímu ukončení, nebo pokud podnikatel nemá nadále oprávnění tuto činnost vykonávat. 32

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 39, 39a, 39b Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnatnosti 31 32

26

Povinnosti vůči zdravotní pojišťovně: Zaměstnavatel musí oznámit ZP nejpozději do 8 dnů ode dne nastoupení zaměstnance do zaměstnání, toto platí i v případě ukončení pracovní činnosti. Pokud zaměstnanec změní ZP, tak se zruší placení pojistného u původní ZP a začne se platit pojistné ZP, kterou si zaměstnanec vybral, tyto změny musí nahlásit zaměstnavatel zdravotní pojišťovně. Podnikatel, který je OSVČ, je povinen nahlásit ZP zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti do 8 dnů ode dne, kdy toto podnikání zahájil nebo ukončil. Podnikatel, který provozuje živnostenské podnikání, má oznamovací povinnost vůči Živnostenskému úřadu. 33 Vůči úřadu práce: V tomto případě zaměstnavatel musí oznámit úřadu práce volná pracovní místa, nejpozději do 5 dnů od uvolnění pracovního místa či jeho vytvoření. Podnikatel je povinen sdělit ÚP charakteristiku dané pracovní pozice, to samé platí pro obsazení pracovního místa. 34

33 34

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 10, odst. 1, 3 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 80 27

3. Praktické aspekty 3.1. Rozdíly mezi zdaňováním FO a PO Nejdříve budou zmíněny rozdíly ve zdaňování příjmů fyzických a právnických osob a ve kterých případech se liší podmínky daně z příjmů FO nebo PO stanovené zákonem. V první řadě je nutné uvést možnost odpisů, které můžou využít PO, fyzické osoby sice také mohou odepisovat, ale pokud FO uplatňuje tzv. paušální výdaje, tak tato výhoda nadále neplatí. Dále je rozdílné vedení daňové evidence (příjmy – výdaje) a účetnictví (výnosy – náklady). FO vede daňovou evidenci v případě, pokud má příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. FO může také provádět účetnictví, pokud si ho dobrovolně zvolí nebo je účetní jednotkou (tedy obrat za předcházející rok přesáhl částku 25 mil. Kč). Zatímco PO je účetní jednotkou a účetnictví vést musí. Zřejmá je také rozdílnost sazby daně. U fyzických osob je sazba daně ve výši 15% a právnické osoby mají sazbu daně určenou na 19%. Nevýhodou pro FO může být situace, kdy má vyšší příjem než je 1 245 216 Kč za rok. Pak se zvyšuje daň u FO o solidární daň, která činí 7%, u právnických osob se o solidární dani neuvažuje. Právnická osoba může dostávat dotace a další čerpání od Evropské unie, zatímco u fyzických osob

to

není běžné, jelikož právnické osoby působí

více

důvěryhodněji. Toto považuji za nevýhodu u fyzických osob. Naopak fyzická osoba může využít odečtení úroků z hypotečního úvěru, což u právnické osoby není možné. Pro FO i PO jsou umožněny slevy na dani. Právnická osoba může využít slevy na zaměstnance se zdravotním postižením, tato sleva je sice možná i u FO, ale v praxi není tak častá. Výhodou pro fyzické osoby je zase osobní sleva na dani – např.: sleva na manželku nebo sleva na dítě. Právnické osoby tuto mo žnost nemají. 35 35

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 28

3.2. Srovnání zdanění příjmů fyzických a právnických osob V této části práce si kladu za cíl porovnat mezi fyzickou a právnickou osobou tyto případy: 1) celkovou odvedenou daň, pokud mají oba poplatníci stejné příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) 2) celkovou odvedenou daň, pokud je základ daně u obou poplatníků stejný a) FO je zaměstnanec b) FO je OSVČ U obou uvedených úkolů bude brán zřetel na solidární zvýšení daně u fyzické osoby, jestliže její příjmy za daný rok přesáhnou částku 1 245 216 Kč.

29

3.2.1. Zadání k výpočtu – úkol 1 Firma ABC, s.r.o. (PO, která se zabývá truhlářstvím – výrobou a montáží).

Pan Karásek (FO) - panu Karáskovi je 35 let, je ženatý a bezdětný. Jeho manželka má svůj vlastní příjem. Pan Karásek je osobou samostatně výdělečně činnou poskytuje daňové poradenství. Během roku 2014 poskytl dar nemocnici v České Lípě v hodnotě 25 000 Kč. V tomto příkladě budu předpokládat, že firma ABC i p. Karásek budou mít za daný rok stejné příjmy (výnosy) a výdaje (náklady). Tabulka č. 3: Hospodářské operace firmy ABC za rok 2014 Popis operace

Částka (v Kč)

Prodej zboží

4 000 000

Výnos

Spotřeba materiálu

700 000

Náklad

Účetní odpisy

120 000

Náklad

Daňové odpisy

80 000

Náklad

Poskytnut dar speciální ZŠ

25 000

Náklad

Rezerva vytvořená na opravy

75 000

Náklad

Mzdové náklady

600 000

Náklad

VÝNOSY

4 000 000

NÁKLADY

1 600 000

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK = ZISK

2 400 000

30

(výnosy – náklady)

Tabulka č. 4: Výpočet daně z příjmů firmy ABC Popis

Částka (v Kč)


2 400 000

+ účetní odpisy

120 000

- daňové odpisy

80 000

Obecný základ daně

2 200 000

- odčitatelné položky od ZD - poskytnutý dar

25 000

Snížený základ daně

800 000

x Sazba daně (19%) Daňová povinnost

413 250

Tabulka č. 5: Výpočet daně z příjmů pana Karáska Popis

Částka (v Kč)

Příjmy

4 000 000

Výdaje (40% paušální výdaje)

1 600 000

Základ daně (příjmy – výdaje)

2 400 000

- položky snižující ZD - poskytnutý dar

25 000

Základ daně po snížení

2 375 000

x sazba daně (15% )

356 250

Solidární zvýšení daně

52 834,88

Daň celkem

409 085

- sleva na poplatníka

24 840

Doplatek na DzP

384 245

31

V úkolu č. 1 jsem porovnávala odvod daně z příjmů PO a OSVČ. Nastavila jsem situaci, kdy oba poplatníci budou mít za rok 2014 stejné náklady (výdaje) a výnosy (příjmy). Příjmy (výnosy) činily 4 mil. Kč a výdaje (náklady) byly ve výši 1 600 000 Kč. Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že u PO bude odvod daně nepatrně vyšší, ačkoli FO musela navýšit DzP o solidární daň, na základě podmínky, že OSVČ měla příjmy vyšší než je 1 245 216 Kč za rok. Pan Karásek mohl také využít osobní slevy na dani,

která celkovou daň snížila na danou hodnotu. Kdyby pan Karásek měl příjmy nižší než 1 245 216 Kč ročně, tak by použil pouze sazbu 15% a tím by jeho odvod byl nižší než u PO.

3.2.2. Zadání k výpočtu - úkol 2a a) Jelikož chci demonstrovat rozdíl mezi celkovou odvedenou daní mezi PO a FO, tak budu uvažovat, že FO bude mít stejný základ daně a bude zaměstnancem. Firma Aqua, s.r.o. (PO, která se zabývá obkládáním a dlažbou koupelen) Pan Svoboda (FO) - panu Svobodovi je 30 let, je ženatý a v domácnosti vyživují s manželkou jedno nezletilé dítě. Pan Svoboda má sjednanou hrubou mzdu na měsíc ve výši 40 000 Kč.

32

Tabulka č. 6: Hospodářské operace firmy Aqua za rok 2014 Popis operace

Částka (v Kč)

Prodej zboží

2 807 200

Výnos


1 090 000

Náklad

Účetní odpisy

120 000

Náklad

Daňové odpisy

60 000

Náklad


28 000

Náklad


166 000

Náklad

Mzdové náklady

760 000

Náklad

VÝNOSY

2 807 200

NÁKLADY

2 224 000


583 200


Tabulka č. 7: Výpočet daně z příjmů firmy Aqua (za rok 2014) Popis

Částka (v Kč)


583 200

+ účetní odpisy

120 000

- daňové odpisy

60 000

Obecný základ daně

643 200


28 000


615 200


116 888

33

Tabulka č. 8: Výpočet daně z příjmů pana Svobody (za rok 2014) Popis

Částka (v Kč)

Hrubá mzda (roční)

480 000

Zdravotní pojištění hrazené

43 200

zaměstnavatelem (9%) Sociální pojištění hrazené

120 000

zaměstnavatelem (25%) Super hrubá mzda = základ daně

643 200

Záloha na daň z příjmů (15% )

96 480

- sleva na poplatníka (roční)

24 840

- sleva na dítě (roční)

13 404

Daň po slevách

58 236

Zdravotní pojištění hrazené

21 600

zaměstnancem (4,5%) Sociální pojištění hrazené

31 200

zaměstnancem (6,5%) Čistá mzda

368 964

Úkolem č. 2a bylo porovnat daňové zatížení PO a zaměstnance. Tento příklad měl podmínku, že za daný rok bude mít firma Aqua a pan Svoboda stejný základ daně. Ten v tomto případě činil 643 200 Kč. Z tohoto příkladu je patrné, že PO odvede více než zaměstnanec, a to z důvodu osobních slev na dani, které PO nemůže využít. U pana Svobody se konkrétně jednalo o slevu na poplatníka a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Ovšem pokud bychom brali v úvahu, že čistý příjem firmy Aqua po odečtení daně (583 200 – 116 888) je 466 312 Kč a čistá mzda pana Svobody činí 368 964 Kč, potom je finální příjem nižší u FO.

34

3.2.2. Zadání k výpočtu - úkol 2b b) V tomto případě budu srovnávat OSVČ a PO, kdy oba poplatníci mají stejný základ daně. Firma Aqua s.r.o. (PO, která se zabývá obkládáním a dlažbou koupelen) OSVČ pan Dvořák (FO) - panu Dvořákovi je 26 let, je svobodný a bezdětný. Pan Dvořák podniká pronajímáním rekreační chaty, měsíční nájem činí 45 000 Kč.

Tabulka č. 9: Hospodářské operace firmy Aqua za rok 2014 Popis operace

Částka (v Kč)

Prodej zboží

2 800 000

Výnos


772 000

Náklad

Účetní odpisy

120 000

Náklad

Daňové odpisy

60 000

Náklad


28 000

Náklad


100 000

Náklad

Mzdové náklady

400 000

Náklad

VÝNOSY

2 800 000

NÁKLADY

1 600 000


1 200 000

35


Tabulka č. 10: Výpočet daně z příjmů firmy Aqua (za rok 2014) Popis

Částka (v Kč)

Úprava VH

1 200 000 Kč

+ účetní odpisy

120 000

- daňové odpisy

60 000

Základ daně

1 260 000


28 000


1 232 000


234 080

Tabulka č. 11: Výpočet daně z příjmů pana Dvořáka (za rok 2014) Popis

Částka (v Kč)

Příjmy

1 800 000

Výdaje (30% paušální výdaje)

540 000

Základ daně (příjmy – výdaje)

1 260 000

x sazba daně (15% )

189 000

Solidární zvýšení daně

1 034,88

Daň celkem

190 035

- sleva na poplatníka

24 840

Doplatek na DzP

165 195

36

Poslední úkol č. 2b by měl podat informaci o tom, jak by měla vypadat výsledná DzP u OSVČ a PO. Tady platil ten samý předpoklad, že oba poplatníci budou mít stejný základ daně za rok 2014. Jak můžeme vidět, daň pana Dvořáka je opět nižší než u společnosti, přestože FO musela uplatnit solidární daň. FO opět využila osobní slevy – v tomto případě pouze na poplatníka. Z této situace také vyvozuji, že v tomto případě bylo solidární zvýšení daně nízké a společnost Aqua si mohla odečíst od ZD odčitatelnou položku v podobě daru.

37

Závěr Z praktické části je zřejmé, že zdanění příjmů u právnických a fyzických osob je odlišné v mnoha aspektech. Cíle, které jsem si vytyčila, považuji za splněné, pokud se bere v úvahu uvedení podmínek, za kterých je toto zdaňování uskutečněno. Při porovnání jsem stanovila stejné příjmy a výdaje u obou poplatníků, přičemž jsem porovnávala zaměstnance s právnickou osobou nebo osobu samostatně výdělečně činnou s právnickou osobou. Z výše uvedených modelových výpočtů vyplývá, že v případech mnou uvedených je výsledná daň z příjmů vždy vyšší u právnické osoby. Tyto rozdíly mohou být způsobeny hned několika dílčími hodnotami – využití osobních slev na dani, výslednou daň ovlivňují také odčitatelné položky od základu daně nebo solidární zvýšení daně. Mezi výhody zdaňování příjmů fyzických osob bezesporu patří možnost využití paušálních výdajů, které značně sníží základ daně fyzické osoby. Fyzická osoba může mít úlevu na daních v podobě osobních slev, které celkovou daň mohou výrazně snížit. Nevýhodou může být navýšení výsledné daně o solidární da ň. Výhodami zdaňování příjmů právnických osob jsou dle mého názoru především odpisy, které může právnická osoba zahrnout do daňově uznatelných nákladů a na základě toho snížit základ daně. U právnické osoby také nepřipadá v úvahu solidární daň, tudíž bez ohledu na to, jak vysoký má roční příjem, solidární zvýšení se zde neobjeví. Právnická osoba má možnost využít slev na dani, díky níž může snížit daň, kterou je nucena odvést. Za nevýhodu považuji to, že právnickým osobám není umožněno si uplatnit paušální výdaje, které by mohly být pro mnoho společností úlevou. Podle mého názoru se nedá přesně určit, zda je lepší být osobou samostatně výdělečně činnou nebo založit právnickou osobu, protože každá forma podnikání má své výhody a nevýhody, ať už z hlediska zdanění či podnikání. Odpovědnost za výpočet daňové povinnosti, pojistného na sociální a zdravotní pojištění je v případě zaměstnance převedena na zaměstnavatele. Podniky mají proto větší zodpovědnost a přijímají větší riziko.

38

Seznam literatury

Publikace [1] DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2013, 328 s. ISBN: 978-80-7201-916-8

Zákony [2] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [3] Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků [4] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [6] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [7] Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů [8] Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád [9] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [10] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění [11] Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Internetové zdroje [12] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Státní závěrečný účet za rok 2013. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. [online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: <www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statni-zaverecny-ucet_2013_Priloha-C.pdf>

39

[13] VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2014 [online], 2014-01-08, [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/platci/aktuality/zmeny-v-platbe-zdravotniho-pojisteni-od-1-ledna2014 [14] ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Sazba pojistného [online], 2013-12, [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse a-platbapojistneho/sazba-pojistneho.htm

40

Seznam tabulek Tab. 1: Konstrukce základu daně a výpočet daňové povinnosti u fyzické osoby Tab. 2: Konstrukce základu daně a výpočet daňové povinnosti u právnické osoby Tab. 3: Hospodářské operace firmy ABC za rok 2014 Tab. 4: Výpočet daně z příjmů firmy ABC Tab. 5: Výpočet daně z příjmů pana Karáska Tab. 6: Hospodářské operace firmy Aqua za rok 2014 Tab. 7: Výpočet daně z příjmů firmy Aqua Tab. 8: Výpočet daně z příjmů pana Svobody Tab. 9: Hospodářské operace firmy Aqua za rok 2014 Tab. 10: Výpočet daně z příjmů firmy Aqua Tab. 11: Výpočet daně z příjmů pana Dvořáka

41

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR

Hana Kalivodová

STUDIJNÍ OBOR

6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu

NÁZEV PRÁCE

Porovnání daňového zatížení fyzických a právnických osob

VEDOUCÍ PRÁCE

JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.

KATEDRA

KFDP - Katedra finančního a daňového práva

POČET STRAN

41

POČET OBRÁZKŮ

0

POČET TABULEK

12

POČET P ŘÍLOH

0

STRUČNÝ POPIS

Bakalářské práce se zabývá analýzou daňového zatížení

ROK ODEV ZDÁNÍ

2014

podnikatelů a jejich povinností vůči orgánům finanční správy, správy sociálního

zabezpečení a

zdravotní

pojišťovně. V práci je obsaženo srovnání těchto povinností u poplatníka fyzické a právnické osoby. V praktické části si práce klade za cíl srovnat daňovou povinnost u fyzické a právnické osoby. Práce může posloužit jako pomůcka podnikateli při rozhodování, zda podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná nebo založit právnickou osobu a jaké výhody či nevýhody z této volby plynou.

KLÍČOVÁ SLOVA

Daň z příjmů právnických a fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění, osoba samostatně výdělečně činná, odvod daně

PRÁCE OBS AHUJE UTAJENÉ ČÁS TI:

Ne

ANNOTATION AUTHOR

Hana Kalivodová

FIELD

6208R087 Business Management and Sales

THESIS TITLE

Comparison of the tax burden on individuals and legal entities

SUPERVISOR

JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.

DEPARTMENT

KFDP Department of Financial and Tax Law

NUMBER OF PAGES

41

NUMBER OF PICTURES

0

NUMBER OF TABLES

12

NUMBER OF APPENDI CES

0

SUMMARY

YEAR

2014

Bachelor thesis analyzes the tax burden on entrepreneurs and their responsibilities to the institutions of financial management, social security and health insurance. In the paper is included comparison of these obligations by the taxpayer individuals and legal entities. In the practical part is goal of the paper to compare tax liability for individuals and legal entities. This paper may help as an aid for entrepreneur in deciding wether to do business as a selfemployed person or establish a legal entity and what advantages and disadvantages from this option arise.

KEY WORDS

Tax income of individuals and legal entities, health and social insurance, self-employed person, tax payment

THESIS INCLUDES UNDISCLOS ED PARTS:

No

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S

Recommend Documents