ˇ ESˇENI´, LinFUN A OPEN SOURCE NA LDF ´ LOVE´ R TERMINA ˇ AS, PETR (CZ); SEBERA, VA ´ CLAV (CZ) KON
Abstrakt. Prˇ´ıspeˇvek pojedna´va´ o vybudova´nı´ termina´love´ho rˇesˇenı´ informacˇnı´ infrastruk´ stavu nauky o drˇeveˇ, potazˇmo na cele´ Lesnicke´ a drˇevarˇske´ fakulteˇ (LDF) MZLU tury na U v Brneˇ. Jsou zde poda´ny za´kladnı´ vy´hody a nevy´hody tohoto rˇesˇenı´ a to jak pro koncove´ uzˇivatele, tak pro spra´vce syste´mu cˇi fakultu jako takovou. Termina´love´ rˇesˇenı´ je z velke´ cˇa´sti postaveno na open-source technologiı´ch. Je zde poda´n i vy´cˇet nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ıch open-source aplikacı´ a technicke´ detaily hardwarove´ho vybavenı´. Koncept celkove´ transformace vysokosˇkolske´ instituce na open-source rˇesˇenı´ uva´dı´ projekt LinFUN. Ke konci je prezentova´n i syste´m podpory – support LDF – jakozˇto jeden z hlavnı´ch pilı´rˇu˚ projektu LinFUN a termina´love´ho rˇesˇenı´. Klı´cˇova´ slova. Termina´l, IT infrastruktura, Open Source
TERMINAL SOLUTION, LinFUN PROJECT AND OPEN SOURCE AT THE FFWT Abstract. The paper deals with building of terminal solution as a kind of information infrastructure at the Department of wood science, respectively at the whole Faculty of Forestry and Wood Technology (FFWT) MUAF in Brno. Main advantages and disadvantages of such a solution for both end-users and system administrator, faculty respectively, are given. Terminal solution is mostly based on open-source technology. A list of most used applications as well as technical details of hardware equipment is given too. The concept of transformation of university-like institution to open-source technology is presented in project called LinFUN. The helpdesk system, which is one of main parts of the project is also mentioned. Key words and phrases. Terminal, IT infrastructure, Open Source Mathematics Subject Classification. Primary 97U70; Secondary 74S05, 97U50.
36
Sekcia: Otvorený softvér vo vede a vzdelávaní
´ vod 1 U V podstateˇ kazˇda´ vzdeˇla´vacı´ instituce se dnes jizˇ neobejde bez informacˇnı´ infrastruktury. Ta se, co do mı´ry slozˇitosti, lisˇ´ı dle velikosti a pozˇadavku˚ dane´ instituce. V nasˇem prˇ´ıpadeˇ se jedna´ o univerzitu, konkre´tneˇ o jednu z jejich fakult – Lesnickou a drˇevarˇskou fakultu MZLU v Brneˇ. Fakulta je urcˇity´m zpu˚sobem autonomnı´ celek jak co se ty´cˇe spra´vnı´ cˇi financˇnı´ oblasti, tak i co se ty´cˇe informacˇnı´ infrastruktury. Fakulta tedy sama pro sebe zabezpecˇuje (a musı´ zabezpecˇovat) za´kladnı´ IT vybavenı´ pro cˇinnost pedagogickou i veˇdeckou. V prˇ´ıpadeˇ nasˇ´ı fakulty – instituce enviromenta´lneˇ-technicko-designersky zameˇrˇene´ – mu˚zˇeme konkre´tneˇ jmenovat tyto nezbytne´ IT sluzˇby: • vsˇeobecne´ administrativnı´ prostrˇedı´ (kancela´rˇske´ aplikace v plne´m rozsahu) • zpracova´nı´ experimenta´lnı´ch dat (statistika, vizualizace, jine´ formy vyhodnocenı´) • veˇdecko-technicke´ analy´zy (CAD/CAM/FEM, fyzika´lneˇ-mechanicke´ zkousˇky, odborne´ posudky aj.) • centra´lnı´ spra´va uzˇivatelske´ho prostrˇedı´, sı´t’ove´ho prostrˇedı´ (na osobnı´ch i sdı´leny´ch pocˇ´ıtacˇ´ıch – PC ucˇebna´ch, serverech) Ma´-li vsˇechny tyto pozˇadavky fakulta splnit, jsou na nı´ kladeny vysoke´ na´roky, jednak v odborne´m persona´lu (spra´vcovstvı´ IT vybavenı´), a druhak v rovineˇ financˇnı´ (upgrade na nove´ technologie + licence softwaru). Dı´va´me-li se na tento proble´m laicky´ma ocˇima, pak budeme zˇa´dat rˇesˇenı´, pro ktere´ nepotrˇebujeme mnoho odborne´ho persona´lu, da´le hardware, ktery´ mora´lneˇ a vy´konoveˇ sta´rne co nejme´neˇ a software s minima´lnı´ porˇizovacı´ cenou (ovsˇem s minima´lnı´ prˇijatelnou kvalitou). Kdyzˇ budeme realiste´, tj. pomineme na´kladna´ rˇesˇenı´ jako je Citrix a Blade, tak se na´m nabı´zejı´ dveˇ hlavnı´ rˇesˇenı´: 1. klasicke´ rˇesˇenı´ – neusta´ly´ upgrade IT vybavenı´ (PC zameˇstnancu˚ a ucˇeben, laboratorˇ´ı) – dosavadnı´ stav 2. termina´love´ rˇesˇenı´ – centra´lnı´ spra´va aplikacı´ ze serveru˚, jednotnost, prˇenositelnost profilu˚ Z teˇchto dvou rea´lny´ch mozˇnostı´ na´m jako bezesporu lepsˇ´ı vycha´zı´ termina´love´ rˇesˇenı´. Jako zcela idea´lnı´ (optima´lnı´) se jevı´ termina´love´ rˇesˇenı´ postavene´ na open-source technologiı´ch. Skloubı´ se tak vy´hody termina´love´ho rˇesˇenı´ s vy´hodami open-source technologiı´, cozˇ sky´ta´ obrovske´ mozˇnosti jak ve snı´zˇenı´ na´kladu˚, tak ve zvy´sˇenı´ informovanosti, konkurenceschopnosti a vytvorˇenı´ ryze svobodne´ho a tvu˚rcˇ´ıho pracovnı´ho („akademicke´ho“) prostrˇedı´.
Petr Koňas a Václav Sebera: Terminálové řešení
37
2 Termina´love´ rˇesˇenı´ Co je termina´l? Termina´l je tzv. tenky´ klient. Z beˇzˇne´ho pohledu se jedna´ o pracovnı´ stanici obsahujı´cı´ pouze kla´vesnici a displej. Termina´l je tedy bez operacˇnı´ho syste´mu, bez softwaru (kromeˇ firmware) a bez HDD. Jak termina´l vypada´, jak je zapojen do intranetove´ sı´teˇ v porovna´nı´ s klasicky´m rˇesˇenı´m PC stanic ukazuje Obr. 1.
Obr. 1: Za´kladnı´ sche´ma termina´love´ho a klasicke´ho rˇesˇenı´ Vy´hody termina´love´ho rˇesˇenı´ • uzˇivatel se nemusı´ zaby´vat spra´vou syste´mu (zabezpecˇenı´m, instalacı´ komplikovany´ch aplikacı´, uzˇivatelsky´mi pra´vy, za´lohova´nı´m. . . ) vsˇe je centra´lneˇ rˇ´ızeno vysˇkoleny´m odbornı´kem, • nizˇsˇ´ı rezˇijnı´ na´klady, • delsˇ´ı uzˇitna´ doba termina´lu˚ oproti beˇzˇny´m PC, • porˇizovacı´ hodnota je nizˇsˇ´ı ve srovna´nı´ s klasicky´mi PC, • pokud je centra´lnı´ zarˇ´ızenı´ za´lohova´no dalsˇ´ım(i) serverem, jedna´ se o mnohem bezpecˇneˇjsˇ´ı rˇesˇenı´ nezˇ ostatnı´ beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvane´ zpu˚soby, • centra´lnı´ zarˇ´ızenı´ mu˚zˇe by´t snadno upgradova´no a mu˚zˇe tak by´t snadno navysˇova´n celkovy´ vy´kon, • termina´ly jsou neza´visle´ na platformeˇ (Windows, GNU/Linux, Solaris. . . ), • termina´love´ rˇesˇenı´ je modernı´ zpu˚sob soucˇasnosti instalova´no naprˇ. v Lesy CˇR, s. p., Sta´tnı´ fond zˇivotnı´ho prostrˇedı´ CˇR, CˇEPS, a. s. a dalsˇ´ıch) [2–4], • termina´ly umozˇnˇujı´ jednoznacˇnou identifikaci pomocı´ cˇipovy´ch karet a nabı´zı´ tak mnohem veˇtsˇ´ı bezpecˇnost, • termina´ly jsou bezdiskovy´mi stanicemi a uzˇivatel nema´ mozˇnost instalace nelega´lnı´ho SW. Na druhou stranu ma´ mozˇnost prˇipojit USB flash disk a prˇena´sˇet sva´ data, • uzˇivatel zı´ska´va´ prˇ´ıstup k velmi vy´konne´mu zarˇ´ızenı´, • extre´mneˇ male´ rozmeˇry termina´lu, • lze pouzˇ´ıvat vı´ce monitoru˚ u jednoho termina´lu poprˇ. sdruzˇovat zarˇ´ızenı´ do vı´ce monitorovy´ch vizualizacˇnı´ch center.
38
Sekcia: Otvorený softvér vo vede a vzdelávaní
Nevy´hody termina´love´ho rˇesˇenı´ • omezene´ mozˇnosti prˇipojenı´ externı´ch zarˇ´ızenı´ (CD/DVD mechaniky), • omezene´ mozˇnosti graficke´ho zarˇ´ızenı´ termina´lu (1900 × 200 px, pouze 2D akcelerace), • termina´ly nejsou samostatneˇ funkcˇnı´.
2.1 Technicke´ specifikace termina´love´ho rˇesˇenı´ LDF – Hardware Je tvorˇeno dveˇma servery SunFire X2200 M2 (1× Opteron 2210 dualcore, azˇ 2 CPU), dveˇma servery SunFire X4600 M2 (4× Opteron 4885 dualcore, azˇ 8 CPU), diskovy´m polem Sun StorageTek 2540 (kap. 1 TB azˇ 24 TB) a aktua´lneˇ 26-ti termina´ly SunRay 270. Dualita serveru˚ je z du˚vodu˚ vysoke´ dostupnosti (HA) a zabezpecˇenı´ neprˇetrzˇite´ho provozu termina´love´ho rˇesˇenı´. Topologie podporuje implementovane´ clusterove´ rˇesˇenı´, ktere´ je trendem pro HPC (vysoce vy´konne´ vy´pocˇty) v soucˇasnosti, tı´m za´rovenˇ umozˇnˇuje vy´konnostnı´ ru˚st clusteru i v heterogennı´m prostrˇedı´ ru˚zny´ch architektur CPU. Vsˇechny komponenty jsou snadno rozsˇirˇitelne´ a aktua´lneˇ jsou pouze na polovineˇ sve´ celkoveˇ mozˇne´ kapacity vy´konu. Aktua´lneˇ tvorˇ´ı termina´love´ rˇesˇenı´ 20 jader CPU a 9 jader je dostupne´ portovaneˇ pro specificke´ sluzˇby z prostrˇedku˚ neˇktery´ch u´stavu˚ LDF MZLU. Servery SunFire X4600 by meˇly by´t schopny poskytovat sluzˇby pro cca 100 uzˇivatelu˚. Pocˇet soucˇasneˇ prˇipojeny´ch uzˇivatelu˚ je velmi orientacˇnı´ a je za´visly´ na aktua´lnı´ situaci a priorita´ch jednotlivy´ch vy´zkumny´ch a pedagogicky´ch skupin. Uzˇivatelu˚m je nabı´zena ojedineˇla´ sluzˇba portova´nı´ (dedikova´nı´) virtua´lnı´ch serveru˚, na ktery´ch mohou testovat, ladit, poprˇ. beˇzˇet specificka´ prostrˇedı´, ktere´ potrˇebujı´ pro sve´ aplikace cˇi dalsˇ´ı sluzˇby, ktere´ chteˇjı´ poskytovat. Topologii sı´teˇ (termina´love´ho rˇesˇenı´ a serveru˚) je mozˇno videˇt na Obr. 2. Prˇihla´sˇenı´ k termina´love´mu rˇesˇenı´ LDF nenı´ limitova´no cˇi podmı´neˇno existencı´ nebo vlastnictvı´m termina´lu. V za´sadeˇ se lze prˇipojit z jake´hokoliv zarˇ´ızenı´ resp. syste´mu, ktere´ podporuje protokol XDMCP. Tento protokol je prˇirozenou soucˇa´stı´ snad kazˇde´ linuxove´ distribuce a bez velky´ch obtı´zˇ´ı jej lze implementovat i do proprieta´rnı´ch prostrˇedı´ MS Windows a MacOS. Je vhodne´ prˇipomenout, zˇe tento druh komunikace by´va´ zpravidla pomalejsˇ´ı nezˇ prˇ´ıme´ prˇipojenı´ termina´lu a to dı´ky rezˇii Vasˇeho PC. Na druhou stranu aplikace, ktere´ pozˇadujı´ 3D akceleraci mohou na Vasˇem PC beˇzˇet vy´razneˇ rychleji nezˇ na termina´lech (a to v za´vislosti na kvaliteˇ graficke´ karty).
2.2 Instalovany´ software Termina´love´ prostrˇedı´ je instalova´no implicitneˇ v operacˇnı´m syste´mu GNU/Linux, konkre´tneˇ CentOS 4.5 (gateway servery), CentOS 5 (aplikacˇnı´ servery) a jeden server (ve vlastnictvı´ u´stavu) je vyhrazen pro Win aplikace (Windows Server 2003). Na vı´ceprocesorovy´ch serverech X4600M2 jsou navı´c zprovozneˇny virtua´lnı´ OS (v soucˇasnosti jsou to CentOS 3.4, Debian Etch, Debian Sarge, Open Solaris). V linuxovy´ch distribucı´ch jsou tak dostupne´
Petr Koňas a Václav Sebera: Terminálové řešení
39
Obr. 2: Sche´ma topologie sı´teˇ termina´love´ho rˇesˇenı´
vsˇechny aplikace, ktere´ jsou soucˇa´stı´ prˇ´ıslusˇne´ distribuce (pokud nejsou aktua´lneˇ nainstalovane´ nenı´ proble´m je te´meˇrˇ okamzˇiteˇ doinstalovat). Zacˇ´ınajı´cı´m uzˇivatelu˚m v prostrˇedı´ GNU/Linux doporucˇujeme nahle´dnout na stra´nky www.abclinuxu.cz pro letme´ sezna´menı´ s na´zvy teˇch nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ıch aplikacı´. Opra´vneˇny´m uzˇivatelu˚m jsou rovneˇzˇ zprˇ´ıstupneˇny
40
Sekcia: Otvorený softvér vo vede a vzdelávaní
vsˇechny Linuxove´ varianty celofakultnı´ho SW. V na´sledujı´cı´ tabulce uva´dı´me opravdu nej´ stavu nauky o drˇeveˇ, resp. U ´ stavu matematiky. pouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı software na U
2.3 Ohlasy uzˇivatelu˚ ´ stavu nauky Od 12. ledna 2007, kdy bylo termina´love´ rˇesˇenı´ uvedeno do provozu na U o drˇeveˇ, prˇes ostre´ uvedenı´ do beˇhu fakulty 1. za´rˇ´ı 2007 azˇ po soucˇasnost, se mnozˇ´ı pouze pozitivnı´ ohlasy uzˇivatelu˚. Uzˇivatele´, at’ uzˇ IT zacˇa´tecˇnı´ci, strˇedneˇ pokrocˇilı´ nebo velmi pokrocˇilı´, si zejme´na pochvalujı´ tyto vlastnosti termina´love´ho rˇesˇenı´: • jednotnost a bezvadnost prostrˇedı´ • odpadnutı´ spra´vcovstvı´ operacˇnı´ho syste´mu a licencı´ aplikacı´, • obrovske´ mnozˇstvı´ nabı´zeny´ch aplikacı´ (v prˇ´ıpadeˇ pozˇadavku na jiny´ se okamzˇiteˇ doinstaluje), • nehlucˇnost, • vı´ce mı´sta na stole. Tyto vy´hody s nadhledem a humorem shrnuje kolega Dr. Praus slovy: Procˇ termina´l? Je zde mnoho du˚vodu˚. Je tichy´, nena´padny´, nena´rocˇny´ (energeticky) a beˇzˇ´ı na neˇm GNU/Linux. Tedy ne jenom GNU/Linux, samozrˇejmeˇ i Windowsovske´ aplikace jako Word, Excel, Powerpoint, ale teˇmi spra´vny´ linuxa´k pohrda´. To co umı´ se najde pro GNU/Linux taky, a kdyzˇ ne, tak to nestojı´ za to. Nicme´neˇ termina´l mi nabı´zı´ mozˇnost vyuzˇ´ıvat obrovskou paletu aplikacı´ od kancela´rˇsky´ch editoru˚ textu˚ a prezentacı´, azˇ po Ansys, Matlab, Comsol a jine´ a jine´, o ktery´ch vlastneˇ ani nevı´m, k cˇemu jsou. To vsˇe ma´m na stole, anizˇ bych musel sha´neˇt instalacˇnı´ soubory, kompilovat, instalovat, obcha´zet prˇeka´zˇky a cˇ´ıst ru˚zne´ FAQ a fo´ra. Druha´ vy´hoda je, zˇe mohu termina´l prˇipojit jako druhou obrazovku ke sve´mu laptopu a macˇka´nı´m tlacˇ´ıtka „source“ na termina´lu ska´kat tu na laptop, tu na termina´l. K tomu stacˇil drobny´ za´sah do souboru Xorg.conf, ktery´ kazˇdy´ linuxovy´ uzˇivatel najde v adresa´rˇi /etc/X11/. Mozˇna´ va´m to prˇipadne smeˇsˇne´, ale meˇ to velmi zprˇehlednˇuje pra´ci a je to velmi komfortnı´. Procˇ si to nedoprˇa´t? Myslı´m si, zˇe to stojı´ za zkousˇku. Je sice pravda, zˇe to ma´ i svoje mouchy. Trˇeba CD a DVD se na termina´lu sˇpatneˇ prˇehra´vajı´, nema´ totizˇ CD/DVD mechaniku. Ale to pro mne nenı´ steˇzˇejnı´. Ma´m kvalitnı´ na´stroj, o ktery´ se nemusı´m starat. A poslouchat mohu radio . Sche´ma topologie sı´teˇ termina´love´ho rˇesˇenı´ mu˚zˇeme spatrˇit na Obr.2. Autor a spra´vce termina´love´ho rˇesˇenı´: Ing. Petr Konˇas, Ph.D. Spoluautorˇi: Mrg. Robert Marˇ´ık, Ph.D., Ing. Jirˇ´ı Zejda, Ing. Jan Tippner, Ing. Hanusˇ Vavrcˇ´ık, Ph.D., Petr Balogh, Radan Zˇa´cˇek
Nejpoužívanější SW na Ústavu nauky o dřevě a Ústavu matematiky Typ softwaru
Proprietární SW
Free/Open-source SW
CAD/CAM
VariCAD
qCAD
FEM
ANSYS, CFX, ICEM CFD, AUTODYN, FlexPDE
CalculiX, Elmer, Z88
Matematika/deskriptivnı´ geometrie
MATLAB, Maple, Cabri
Maxima, GNU Octave, CaR
Grafika
–
GIMP
Statistika
Statistica
R
Operacˇnı´ syste´my
Windows server 2003 a XP
GNU/Linux (Mandriva, Ubuntu, Kubuntu, OpenSuse, CentOS, Debian), Open Solaris
Obrazova´ analy´za
Past, PastLite
ImageJ, Paraview, JTK, VTK
Administrativa
MS Office XP, 2007 (1 licence)
OpenOffice.org, Kpdf aj.
Internet
–
Mozilla Firefox, Thunderbird, Kmail, NVU, Liferea RSS feeder
DTP
–
Scribus, LATEX, LyX
Jazykovy´ SW
Lingea lexicon
–
Chatovacı´ programy
ICQ
Gaim/Pidgin, Kopete
File managery
Total Commander
Krusader, Free commander, mc
Bibliograficke´ databa´ze
–
Tellico, Pybliographer
Petr Koňas a Václav Sebera: Terminálové řešení
Tab. 1: Open-source a proprieta´rnı´ SW na U´NOD a U´M
41
42
Sekcia: Otvorený softvér vo vede a vzdelávaní
3 Projekt LinFUN Projekt LinFUN (LinFUN je akronym souslovı´ Linux For UNiversity) se zameˇrˇuje na restrukturalizaci IT koncepce na LDF MZLU, zohlednˇujı´c maxima´lneˇ vyuzˇ´ıva´nı´ Open Source v akademicke´m prostrˇedı´. Toto prostrˇedı´ je atypicke´ ve srovna´nı´ s beˇzˇny´m prostrˇedı´m verˇejny´ch institucı´ cˇi komercˇnı´ch subjektu˚ svou vy´znamnou neza´vislostı´ ru˚zny´ch organizacˇnı´ch jednotek a vysokou heterogenitou cele´ho prostrˇedı´. Tato heterogenita je na jednu stranu cˇasto du˚lezˇity´m prˇedpokladem pro rychly´ vy´voj v jednotlivy´ch veˇdnı´ch oborech, ale take´ je prˇ´ıcˇinou obtı´zˇne´ spolupra´ce mezi ru˚zny´mi podjednotkami, ktere´ mohou by´t jak na ru˚zne´m stupni vy´voje IT, tak take´ mohou by´t orientova´ny na ru˚zne´ dı´lcˇ´ı, obtı´zˇneˇ kompatibilnı´ cı´le a za´meˇry. Projekt navrhuje zavedenı´ vnitrˇnı´ch principu˚ a postupu˚ pro snadnou vy´meˇnu informacı´ a trvale udrzˇitelny´ rozvoj IT na LDF MZLU. Konkre´tnı´mi cı´li projektu LinFUN jsou: • • • • • • • • •
analy´za aktua´lnı´ho stavu vy´pocˇetnı´ infrastruktury na LDF s jejı´ na´slednou stabilizacı´, minimalizace duplicity poskytovany´ch sluzˇeb, dostupne´ho HW a SW, snı´zˇenı´ financˇnı´ na´rocˇnosti HW a SW, zvy´sˇenı´ informovanosti a prova´zanosti IT sluzˇeb, definice pravidel obsluzˇnosti a spolupra´ce (jednotny´ forma´t vy´meˇny dat, vymezenı´ spolecˇny´ch datovy´ch ulozˇisˇt’, depozitu˚ aplikacı´, prˇehledu a spra´vy licencı´), beˇzˇny´m uzˇivatelu˚m usnadnit orientaci, ve slozˇite´ problematice licencova´nı´ a IT technologiı´ velmi pokrocˇily´m uzˇivatelu˚m nabı´dnout prˇ´ıstup k velmi vy´konny´m vy´pocˇetnı´m sluzˇba´m nasˇ´ı doby, jednı´m z hlavnı´ch bodu˚ projektu LinFUN je i vy´sˇe zmı´neˇne´ termina´love´ rˇesˇenı´, syste´m podpory Support LDF.
Projekt LinFUN se tedy snazˇ´ı vytvorˇit za´kladnı´ koncepcˇnı´ ra´mec prˇechodu univerzitnı´ho prostrˇedı´ na otevrˇene´ zdroje v oblasti informacˇnı´ch technologiı´. Zaby´va´ se hlavnı´mi proble´my a ota´zkami souvisejı´cı´ s tı´mto prˇechodem a nabı´zı´ dı´lcˇ´ı i za´sadnı´ kroky, ktere´ by umozˇnily co nejsnadneˇjsˇ´ı prˇechod od beˇzˇne´ho proprieta´rnı´ho rˇesˇenı´. Cı´lem je vytvorˇenı´ takove´ho prostrˇedı´, ktere´ bude koordinovane´, vza´jemneˇ informovane´ a bude nabı´zet otevrˇene´ zdroje skutecˇneˇ vsˇem u´cˇastnı´ku˚m. Soucˇa´stı´ projektu je rovneˇzˇ definice jednotne´ho forma´tu vy´meˇny dat, podpory uzˇivatelu˚m, syste´m vzda´lene´ho prˇ´ıstupu k aplikacı´m a hosting virtua´lnı´ch prostrˇedı´ pro HPC a specializovane´ cˇinnosti.
3.1 Du˚vody Hlavnı´m motivem tohoto projektu je zlepsˇenı´ stavu informacˇnı´ch technologiı´ na LDF MZLU. Filosofie navrhovane´ho postupu je v souladu se za´veˇry zpra´vy Evropske´ Komise („Economic impact of open source software on innovation and the competitiveness of the Information
Petr Koňas a Václav Sebera: Terminálové řešení
43
and Communication Technologies sector in the EU“), ktere´ doporucˇujı´ open-source aplikace pro vsˇeobecne´ pouzˇ´ıva´nı´ v komercˇnı´ oblasti i verˇejne´ spra´veˇ a dokumentem ministerstva informatiky CˇR „Sta´tnı´ informacˇnı´ a komunikacˇnı´ politika“ (24. 3. 2004 s platnostı´ do r. 2006). Vzhledem k faktu, zˇe ODF (Open Document Format) byl schva´len mezina´rodnı´m otevrˇeny´m forma´tem pro vy´meˇnu dokumentu˚ a certifikova´n normou ISO/IEC DIS 26300 je v projektu zvolen jako za´klad pro vy´meˇnu dat mezi jednotlivy´mi jednotkami LDF. Vzhledem k postupne´mu zava´deˇnı´ ODF a Open Source do politik sta´tu˚ EU (Velka´ Brita´nie, Neˇmecko, Norsko, Francie, Da´nsko, Sˇpaneˇlsko, Portugalsko, Slovensko – sta´ty, ktere´ rozhodly, nebo rozhodujı´ prˇeve´st vsˇechny vla´dnı´ dokumenty do ODF), ale i USA, lze prˇedpokla´dat, zˇe ODF je budoucı´m mezina´rodnı´m standardem pro vy´meˇnu dokumentu˚ a Open Source prˇirozenou a rozumnou alternativou k proprieta´rnı´m produktu˚m.
3.2 Support LDF – Helpdesk Support LDF, resp. sluzˇba podpory lesnicke´ a drˇevarˇske´ fakulty, je sluzˇba, ktera´ vznikla jako jeden z pilı´rˇu˚ projektu LinFUN a prˇechodu na termina´love´ rˇesˇenı´. Cı´lem sluzˇby je sdruzˇit znalosti a dovednosti jednotlivy´ch osob na LDF a vytvorˇit databa´zi, ktera´ by meˇla zabra´nit dupliciteˇ cˇinnostı´ a prˇeda´vany´ch informacı´ tak, aby se maxima´lneˇ zefektivnila vesˇkera´ pra´ce souvisejı´cı´ se sta´vajı´cı´ i neusta´le se rozvı´jejı´cı´ vy´pocˇetnı´ technikou. Zalozˇenı´ te´to sluzˇby bylo motivova´no vy´znamny´mi rozdı´ly v informovanosti, znalostech a za´kladnı´ch schopnostech jednotlivy´ch pracovnı´ku˚, heterogeniteˇ vybavenı´ spolu s rozpory plynoucı´mi z naru˚stajı´cı´ho mnozˇstvı´ sluzˇeb poskytovany´ch ru˚zny´mi slozˇkami MZLU na jedne´ straneˇ a neschopnostı´ cˇi nechutı´ teˇchto sluzˇeb efektivneˇ vyuzˇ´ıvat na straneˇ druhe´. Sluzˇba podpory LDF je zalozˇena na tiketove´m porta´lu na ba´zi helpdesku. Klienti/uzˇivatele´ zası´lajı´ sve´ dotazy na jednu centra´lnı´ adresu
[email protected], na ktere´ je postaven syste´m helpdesku, ktery´ automaticky trˇ´ıdı´ dosˇle´ zpra´vy podle klı´cˇovy´ch slov a prˇeda´va´ je jednotlivy´m skupina´m podpory (tj. fyzicky´m osoba´m, specializovany´ch v oboru odvozene´ho z klı´cˇovy´ch slov dotazu uzˇivatele). Ti zpracujı´ ota´zku a odpoveˇd’ zasˇlou zpeˇt tazateli. Ota´zka i odpoveˇd’ jsou ukla´da´ny do databa´ze. Dalsˇ´ı uzˇivatele´ majı´ prˇ´ıstup do te´to databa´ze a mohou z nı´ cˇerpat. Minimalizuje se tak pocˇet duplicitnı´ch ota´zek a zvysˇuje se celkova´ kvalita zı´skany´ch znalostı´. Obohacujı´ se jak uzˇivatele´ (po stra´nce pozna´nı´), tak dı´ky otevrˇene´ komunikaci docha´zı´ i k vyrovna´va´nı´ rozdı´lu˚ ve kvaliteˇ jednotlivy´ch cˇlenu˚ podpu˚rny´ch ty´mu˚. Uzˇivatele´ mohou zası´lat sve´ dotazy prˇ´ımo ze sve´ho mailove´ho klienta, nebo mohou vyuzˇ´ıt webove´ rozhranı´. Databa´ze znalostı´ je verˇejneˇ dostupna´ jako tzv. soubor cˇasto kladeny´ch ota´zek (FAQ) s plnou podporou vyhleda´va´nı´. Jak prostrˇedı´ Helpdesku vypada´ mu˚zˇeme videˇt na Obr.3. ´ speˇch a opra´vneˇne´ ambice projektu LinFUN podtrhuje i fakt, zˇe navrhovany´ projekt byl U ´ stavu nauky o drˇeveˇ. Existuje zde tedy za´zemı´ jizˇ u´speˇsˇneˇ realizova´n v mensˇ´ım meˇrˇ´ıtku na U pro budoucı´ uzˇivatele, kterˇ´ı budou procha´zet nabı´zenou transformacı´. Lze tak konstatovat, zˇe vyrˇesˇeny´ pilotnı´ projekt jizˇ byl konfrontova´n s pozˇadavky beˇzˇny´ch i extre´mneˇ na´rocˇny´ch uzˇivatelu˚ a mu˚zˇe by´t nejenom urcˇity´m vzorem, ale prˇedevsˇ´ım mu˚zˇe by´t velmi cenny´m
44
Sekcia: Otvorený softvér vo vede a vzdelávaní
Obr. 3: Screenshot helpdeskove´ho prostrˇedı´ z pohledu administra´tora zdrojem znalostı´ a zı´skany´ch zkusˇenostı´. Termina´love´ rˇesˇenı´ na zmı´neˇne´m u´stavu funguje spolu s definovany´m vy´meˇnny´m forma´tem jizˇ bez proble´mu˚ trˇi cˇtvrteˇ roku. Uzˇivatele´ si bez veˇtsˇ´ıch obtı´zˇ´ı zvykli na prostrˇedı´ a v soucˇasnosti je veˇtsˇ´ı pocˇet za´jemcu˚ o termina´love´ho klienta nezˇ dostupny´ch klientsky´ch zarˇ´ızenı´. Podobny´ syste´m helpdesku pouzˇ´ıva´ naprˇ. i CESNET – sdruzˇenı´ provozujı´cı´ pa´terˇnı´ akademickou sı´t’Cˇeske´ republiky. Autor helpdesku LDF: Ing. Petr Konˇas, Ph.D.
4 Za´veˇr V prˇ´ıspeˇvku jsme se snazˇili pouka´zat na to, zˇe i instituce „neinformaticke´ho“ smeˇru je schopna si vybudovat vlastnı´ velmi vyspeˇlou informacˇnı´ infrastrukturu postavenou na termina´love´m rˇesˇenı´ s maxima´lnı´m vyuzˇitı´m open-source technologiı´. Pozitivnı´ vy´sledky tohoto rˇesˇenı´ vedly autora (Dr. P. Konˇas) i k definova´nı´ projektu LinFUN, ktery´ vyuzˇitı´ svobodny´ch
Petr Koňas a Václav Sebera: Terminálové řešení
45
technologiı´ v univerzitnı´m a veˇdecke´m prostrˇedı´ da´le rozvı´jı´ a mohl by se tak sta´t i urcˇity´m vodı´tkem, prˇ´ıp. etalonem, pro dalsˇ´ı instituce podobne´ho charakteru.
Literatura [1] http://wood.mendelu.cz [2] http://lesprace.silvarium.cz/content/view/477/0/ [3] http://www.stickfish.cz/www/pdf/case-study-SFZP.pdf [4] http://www.stickfish.cz/www/pdf/case-study-CEPS.pdf
Kontaktnı´ adresa Konˇas, Petr (Ing., Ph.D.), ´ stav nauky o drˇeveˇ, Lesnicka´ a drˇevarˇska´ fakulta MZLU, U Zemeˇdeˇlska´ 1, 613 00, Brno, CZ
[email protected], tel.: +420-5-4513 4519, fax: +420-5-4513 4549 http://wood.mendelu.cz, Sebera, Va´clav (Ing.), ´ stav nauky o drˇeveˇ, Lesnicka´ a drˇevarˇska´ fakulta MZLU, U Zemeˇdeˇlska´ 1, 613 00, Brno, CZ
[email protected], tel.: +420-5-4513 4519, fax: +420-5-4513 4549 http://wood.mendelu.cz