Kmen: Členovci (Arthropoda) - sklerotizovaná vnější kostra (exoskelet) - segmentované tělo - článkované končetiny (původně rozdvojené) - tělní dutina: mixocoel - nejpočetnější kmen živočišné říše
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata) - tělo členěno na hlavohruď a zadeček - 2 páry příústních končetin - klepítka (chelicery) - makadla (pedipalpy) - 4 páry kráčivých končetin (2 poslední hlavové a 2 první hrudní) - koleno (článek mezi stehnem a holení)
Třída Pavoukovci (Arachnida) Řád: Pavouci (Araneida) - chelicery 2-článkové, na konci 2. článku ústí jedová žláza - pedipalpy mají tvar makadel - hlavohruď oddělena stopkou od zadečku - snovací bradavky – pavučina - u nás okolo 850 druhů
Buchar J. & Kůrka A., 2001: Naši pavouci. 2. vydání, Academia, Praha, 162 s.
Typy sítí
Čeleď: Vodouchovití (Argyronetidae) vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica)
Čeleď: Běžníkovití (Thomisidae) běžník kopretinový (Misumena vatia)
Křižáci (Araneoidea)
Araneus sp.
Křižák podkorní (Nuctenea umbratica)
Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)
Skákavkovití (Salticidae)
Evarcha falcata
Salticus scenicus
Čeleď: zápředníkovití (Clubionidae) Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)
Snovačkovití (Theridiidae) Latrodectus mactans („black widow“)
Čeleď: slíďákovití (Lycosidae)
Čeleď: stepníkovití (Eresidae)
Slíďák rodu Trochosa stepník Eresus sandaliatus
Řád: Sekáči (Opilionida) - chelicery s klepítky, pedipalpy tvar makadel - hlavohruď splývá se zadečkem v jeden celek - končetiny tenké a dlouhé
klepítka sekáče
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida) - chelicery i pedipalpy zakončeny klepítky - velikost těla 1-6 mm - zadeček celistvý, nasedá celou šířkou na hlavohruď
Řád: Štíři (Scorpiones) - chelicery bez klepítek, pedipalpy s klepítky - zadeček členěn na preabdomen a postabdomen - na posledním článku je trn s jedovou žlázou - štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) – Slapská přehrada (1959-1983)
Pandinus carvimanus Kovařík F., 1998: Štíři. Madagaskar, Jihlava, 175 s.
samice s nymfami
Řád: Roztoči (Acarina) - chelicery s klepítky nebo zakončeny bodcem - pedipalpy mají tvar makadel modelový vývoj: 1. vajíčko 2. šestinohá larva 3. nymfa – 4 páry noh, 1-3 stadia (max. 7) - protonymfa, deutonymfa, tritonymfa 4. imago (dospělec)
Podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) - volně pohyblivé kyčle noh
Čeleď: Čmelíkovití (Dermanyssidae) - krevsající cizopasníci, 0,5-2,5 mm Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae)
Čeleď: Phytoseiidae - draví roztoči často využívaní v biologické ochraně rostlin Phytoseiulus persimilis Typhlodromus pyri - proti sviluškám Amblyseilus degenerans - proti třásněnkám
Čeleď: Varroidae Roztoč jacobsonův (Varroa jacobsoni) (V. destructor) - varroáza včel - zavlečen z Indie - Chybí stadium larvy - 2 nymfální stadia (sají na včelím plodu) - samice sají na dospělých včelách (samec po oplození hyne) - větší počet generací během roku
Varroa jacobsoni
Podřád: Klíšťata (Ixodides) -
kyčle noh vystupují z těla, ale nejsou pohyblivé ústní ústrojí - chobotek
Čeleď: Klíšťákovití (Argasidae) - tělo není shora kryto štítkem - až 7 nymfálních stádií (obvykle 4)
Klíšťák holubí (Argas reflexus) -
preferuje holuby, holubníky výjimečně napadá i člověka
Čeleď: Klíšťatovití (Ixodidae) - tělo je shora kryto štítkem (u samce kryje skoro celý zadeček, u samice pouze asi 1/3 zadečku) - nymfa má pouze jeden stupeň - larva – nymfa – imago - každé stadium saje pouze jednou, tzn. jeden jedinec klíštěte saje maximálně 3x za život (dospělí samci už krev nesají) - jednohostitelská, dvojhostitelská a trojhostitelská klíšťata
Jednohostitelská klíšťata -
larva, nymfa i imago sají na jednom druhu hostitele
Klíště dobytčí (Boophilus calcaratus) - přenašeč „texaské horečky“ skotu v USA
Dvojhostitelská klíšťata - larva a nymfa sají na jednom druhu hostitele, imago na jiném hostiteli
Trojhostitelská klíšťata - každé stadium saje na jiném druhu hostitele
Piják lužní (Dermacentor pictus) -
druh vlhčích lesů
Klíště obecné (Ixodes ricinus) - samice klade vajíčka k norám drobných obratlovců – larva saje na hraboších, krtcích atd. – nymfy na zajících a bažantech – imaga na větších obratlovcích (jeleni, skot, člověk atd.)
Ústní ústrojí klíšťat - chobotek
Klíšťata vylučují do rány enzym ixodin – lokální anestetikum zabraňující srážení krve
Klíšťová encefalitida Lymeská borrelióza
Podřád: Sametkovci (Trombidiformes) Skupina: Vlnovníci (Tetrapodili) -
cizopasníci rostlin protáhlý tvar těla pouze dva páry noh hálky nebo plsťovité povlaky
Vlnovník rybízový (Cecidophyes ribis) Vlnovník hrušňový (Phytoptus pyri) Vlnovník révový (Colomerus vitis) Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) Hálčivec kmínový (Aceria carvi)
Skupina: Roztočíci (Tarsonemini) Roztočík včelí (Acarapis woodi) -
-
roztočová nákaza včel (= akarinóza včel) cizopasí v prvním páru vzdušnic u 4-5 denních včel (nemají vytvořen filtr vzdušnic) – sají hemolymfu 90% afinita k levé vzdušnici
Roztočík jahodníkový (Tarsonemus pallidus) - kadeření a krnění listů jahodníku
Skupina: Vodule (Hydrachnellae) - vodní roztoči
Skupina: Sametky (Prostigmata) Čeleď: Sviluškovití (Tetranychidae) Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) -
široký polyfág 5-9 generací ročně (ve sklenících až 17)
Sviluška angreštová (Bryobia ribis) -
monofág na angreštu 1 generace/rok
Čeleď: dravčíkovití (Cheyletiellidae) - predátoři skladištních roztočů Dravčík spížní (Cheyletus eruditus)
Čeleď: Trudníkovití (Demodicidae) - pahýlkaté končetiny, červovitý tvar těla - trudovina – cizopasí v chlupových váčcích – vypadávání chlupů, rohovatění pokožky, hnisání Trudník lidský (Demodex folliculorum) Trudník dobytčí (Demodex bovis) Trudník prasečí (Demodex phylloides)
trudovina u psa
Čeleď: zúženkovití (Trombiculidae) Zúženka zarděnková (Neotrombicula autumnalis) -
tzv. podzimní zarděnky vlhčí místa, pozdní léto – podzim člověk je napadán larvami (nymfy a imaga se živí dravě v půdě), sají 2-3 dny, pak odpadávají a vývoj pokračuje v zemi
larva
nymfa
Podřád: Zákožkovci (Sarcoptiformes) - kyčle dokonale splynuly s povrchem těla
Skupina: Pancířníci (Oribatei) -
tělo kryto štítkem významná složka půdní zvířeny některé druhy jsou mezihostiteli tasemnic
Skupina: Bezpancířníci (Acaridiae) Čeleď: Zákožkovití (Sarcoptidae) -
kožní cizopasníci savců a ptáků
Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei) -
svrab u člověka vyžírají chodbičky v pokožce (měkká kůže: mezi prsty, prsní bradavky)
Zákožka koňská (Sarcoptes equi) Zákožka ovčí (Sarcoptes ovis)
svrab
Čeleď: Lupovkovití (Cnemidocoptidae) Lupovka kuří (Cnemidocoptes mutans) -
zavrtává se do kůže běháku hrabavých ptáků na povrch vytéká tkáňový mok, která zasychá na kůži běháku – bílé skvrnky – tzv. vápenka drůbeže
Čeleď: Prašivkovití (Psoroptidae) -
prašivina (není přenosná na lidi) samci mají zkrácený 4. pár nohou na místech se srstí (hříva, kořen ocasu) na povrchu kůže (nikoliv chodbičky) – vypadávání srsti
Prašivka koňská (Psoroptes equi) Prašivka ovčí (Psoroptes ovis) Prašivka králičí (Psoroptes cuniculi)
Nadčeleď: Skladokazi (Tyroglyphoidea)
- deutonymfa se označuje jako „hypopus“ – umožňuje dlouhodobé přežívání v nepříznivých podmínkách
Skladokaz moučný (Acarus siro) Skladokaz zhoubný (Tyrophagus putrescentiae) Skladokaz sýrový (Tyrolichus casei) Mlékohub obecný (Carpoglyphus lactis)
skladokaz moučný (Acarus siro)
skladokaz zhoubný (Tyrophagus putrescentiae)
