ISSN 1830-7914
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě 2007
Evropská komise
EURYDICE
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě
2007
EVROPSKÁ KOMISE
eurostat
Další informace o Evropské unii jsou dostupné na internetu. Adresa serveru Europa je http://europa.eu.int.
Poprvé vydáno v angličtině pod názvem Key Data on Higher Education in Europe 2007 Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007 ISBN 978-92-79-0610-2 © ECSC-EC-EAEC, Brussels • Luxembourg, 2007 © Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha, 2008 Reprodukce této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj, s výjimkou reprodukce pro komerční využití.
PŘEDMLUVA
Lidský kapitál je hlavní předností Evropské unie v její snaze stát se nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. Vysokoškolský sektor hraje klíčovou roli v úsilí o dosažení cílů, které stanovil Evropský kongres v Lisabonu v roce 2000. Má odpovědnost za vzdělávání a výchovu vysoce kvalifikovaných odborníků a je nepostradatelný pro tvorbu znalostí a inovací. Vysoké školství v Evropě dnes prodělává rozsáhlé změny: Evropský vysokoškolský prostor, konečný cíl Boloňského procesu, by měl být plně ustaven do roku 2010. Kvalitní vzdělání a výchova jsou nejlepší prostředky, jak poskytnout každému občanu možnost, aby se začlenil do společnosti a profesního života a aby se na nich účinně podílel. Je tedy třeba odstranit socio-ekonomické bariéry, které mohou omezovat přístup k vysokoškolskému vzdělání, jak je zdůrazněno ve Sdělení Komise pro Radu a Evropský parlament Efektivita a rovnost příležitostí v evropských vzdělávacích systémech. Toto první vydání publikace Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě používá standardizované – a tudíž snadno srovnatelné – kvantitativní a kvalitativní ukazatele. Tím poskytuje hodnotící vhled do vzdělávacích politik, jejichž cílem je zajistit co největšímu počtu lidí přístup k vysokoškolskému vzdělání vynikající kvality. Publikace rovněž podává zprávu o mezinárodní studentské mobilitě, která patří k podstatě Evropského vysokoškolského prostoru, a o národních politikách, které mají mobilitu podporovat. Dalším aspektem, na který zpráva upozorňuje a o němž je třeba se zmínit, je různost míry účasti a míry graduace podle pohlaví a podle oborů vzdělávání. A konečně je věnována zvláštní pozornost doktorskému studiu, jehož cílem je příprava vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků; jejich význam pro vytváření evropského výzkumného prostoru je zásadní.
3
K l í č o vé ú d a j e o v y s o k é m š k o l s t v í v E v ro p ě – 2 0 0 7
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě 2007 – výsledek spolupráce mezi Evropskou jednotkou Eurydice, sítí Eurydice a statistickým úřadem Evropských společenství Eurostat – považujeme za důležitý počin. Díky této společné činnosti bylo možno propojit spolehlivé informace z různých zdrojů. Pro snazší porozumění jsou předkládány v souhrnné a grafické podobě. Tato publikace demonstruje vývoj ve vysokoškolském sektoru v uplynulém desetiletí na základě počtu studentů a způsobů financování. Nezakrývá, že je třeba vykonat ještě mnoho práce, zvláště pro usnadnění mezinárodní mobility. Ukazuje rovněž, jak rozmanitá politická opatření ve specifickém sociálním a ekonomickém kontextu reagovala na obecné problémy spojené se sociálním rozměrem vysokoškolského vzdělávání. Doufáme, že vás tato publikace zaujme a bude pro vás užitečná.
Ján Figel’
Joaquín Almunia
Komisař pro vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež
Komisař pro ekonomické a měnové záležitosti
4
OBSAH
Předmluva
3
Obsah
5
Úvod
7
Hlavní poznatky
11
Kódy, zkratky a akronymy
19
• Kódy zemí
19
• Statistické kódy
20
• Zkratky a akronymy
20
Kapitola A – Organizace
21
Kapitola B – Účast na vzdělávání
35
Kapitola C – Zdroje
57
Část I – Finanční prostředky
57
Část II – Finanční příspěvky studentů
69
Část III – Akademičtí pracovníci
79
Kapitola D – Finanční pomoc
83
Část I – Stipendia a půjčky pro studenty
83
Část II – Pomoc při ubytování
101
Část III – Pomoc rodičům
107
Kapitola E – Mezinárodní mobilita
113
Část I – Studenti v zahraničí
113
Část II – Podpora mobility
121
Kapitola F – Absolventi
129
5
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Informace o jednotlivých zemích
143
• Diagramy znázorňující toky finanční pomoci studentům a soukromých příspěvků domácností ve vysokém školství jednotlivých zemích
Glosář a statistické nástroje
143
153
• Klasifikace
153
• Definice
156
• Databáze
161
Seznam obrázků
163
Poděkování
167
6
ÚVOD
Toto první vydání publikace Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě obsahuje 70 ukazatelů, které poskytují jak kvalitativní, tak statistické údaje. Kvalitativní informace se týkají především sociálního rozměru vysokoškolského vzdělávání a popisují oficiální centralizované veřejné systémy finanční podpory studentů a zároveň finanční příspěvky, které jsou od nich požadovány. Povaha těchto informací neumožňuje popsat skutečné sociální postavení studentů v Evropě; to by mohlo být výsledkem pouze speciálních empirických studií. Vzájemně se doplňující kvalitativní a kvantitativní přístup je společným rysem všech šesti tematicky zaměřených kapitol této publikace, nazvaných Organizace, Účast na vzdělávání, Zdroje, Finanční pomoc, Mezinárodní mobilita a Absolventi. Toto vydání dále obsahuje několik časových řad, které by mohly být velmi užitečné pro identifikaci současných trendů ve vysokém školství, pokud jde o účast na vzdělávání, mobilitu a počty absolventů. Úvodní přehled nazvaný Hlavní poznatky umožňuje čtenářům rychle vyhledat stěžejní informace obsažené v této zprávě, a shrnuje modely financování a veřejné finanční pomoci studentům, které vyplynuly z příslušných srovnání. Tato zpráva je jednou ze čtyř publikací o vysokém školství, které vydala siť Eurydice v roce 2007. Další tři jsou Focus on the Structure of Higher Education in Europe 2006/07: National Trends in the Bologna Process (vyšlo v květnu 2007); studie o řízení vysokého školství (vyjde koncem roku 2007) a European Glossary on Education, Volume 5: Decision-making, Advisory, Operational and Regulatory Bodies in Higher Education (vyšlo v březnu 2007). V této zprávě jsou termíny ‘vysoké školství’ a ‘terciární školství’ používány jako synonyma, přičemž v názvu dostalo přednost ‘vysoké školství’. V některých zemích se však používají dva termíny, aby se rozlišily programy úrovně ISCED 5A a ISCED 5B (podrobnosti v Glosáři).
Zdroje V této zprávě jsou používány dva hlavní informační zdroje, a to síť Eurydice a Evropský statistický systém (ESS) koordinovaný Eurostatem. Informace shromážděné sítí EURYDICE Ukazatele Eurydice poskytují informace získané především z právních předpisů jednotlivých zemí, oficiálních dokumentů a dalších oficiálních zdrojů týkajících se školství a zvláště školství vysokého. V podstatě jde o centrální doporučení a závazné požadavky. Tyto informace shromáždila národní oddělení sítě Eurydice (zpravidla sídlící na ministerstvech školství) za použití definic obsažených v publikaci Handbook for Standardised Data Collection for Key Data – Subject-based Module A ‘finanční pomoc studentům a finanční příspěvky studentů ve vysokém školství, která je přístupná na webových stránkách Eurydice (http://www.eurydice.org). Na těchto informacích je založen obecný obraz různých procesů, které řídí přístup k vysokoškolskému vzdělání, systémů soukromých příspěvků a forem veřejné finanční pomoci studentům a jejich rodičům. Několik ukazatelů obsahuje kvantitativní informace (minimální a maximální výše příspěvků nebo pomoci atd.).
7
K l í č o vé ú d a j e o v y s o k é m š k o l s t v í v E v ro p ě – 2 0 0 7
Informace shromážděné sítí Eurydice se týkají výhradně vysokoškolských studentů, kteří jsou občany příslušné země nebo v ní mají trvalý pobyt, studují s plnou studijní zátěží (full-time, denní/prezenční studium) ve studijních programech pro získání první kvalifikace (na úrovni ISCED 5) a jsou na studijních místech se státní dotací. Studenti v programech pro druhou kvalifikaci na úrovni ISCED 5 nebo studující s částečnou studijní zátěží (part-time) nebo ve večerním studiu nejsou v údajích o sociálním rozměru vysokoškolského studia, které Eurydice shromáždila, zahrnuti. Studentům na úrovni ISCED 6 je věnováno několik zvláštních ukazatelů. V přílohách k této publikaci na webových stránkách Eurydice (www.eurydice.org) jsou k dispozici též národní tabulky o situaci studentů ISCED 6. Referenčním rokem je akademický rok 2005/06; informace o reformách, které jsou buď plánovány nebo vstoupí v platnost ve dvou následujících rocích, jsou uvedeny v ‘doplňujících poznámkách’ o příslušných zemích. Datové soubory EUROSTAT a ESS Dva hlavní zdroje Eurostatu použité v této zprávě jsou data UOE (UNESCO Institute for Statistics/OECD/ Eurostat) a výběrové šetření pracovních sil (Labour Force Survey, LFS). Tato data shromažďuje ESS (Evropský statistický systém), který zahrnuje Eurostat a statistické úřady, ministerstva, centrální banky a další orgány, které provádějí oficiální statistická zjišťování v členských zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Turecku. Podrobnější vysvětlení jsou uvedena v části Glosáře a statistické nástroje. Jelikož tato zjišťování nejsou prováděna ke stejnému datu, jsou data jejich statistického zpracování, ověřování a publikace rovněž různá. Všechna data převzatá z těchto souborů byla zpracována a poskytnuta přímo Eurostatem. Jejich referenční rok je 2003/04, v případě údajů o financování 2003. Tato tematicky zaměřená publikace uvádí statistické informace o vysokém školství odděleně pro úrovně ISCED 5B, ISCED 5A a ISCED 6, aby tak poskytla na vysoké školství v různých evropských zemích podrobnější pohled. Nehledě na používání klasifikace ISCED v datových souborech UOE se tato rozdílnost projevuje v tom, že struktura na úrovni ISCED 5B je v jednotlivých zemích velmi heterogenní. Možnost přímo srovnávat statistické informace o účasti na vzdělávání, financování a absolventech úrovně ISCED 5B v jednotlivých zemích je tím značně omezena. To je třeba mít při četbě zprávy a analýze údajů na paměti. Většina uvedených statistických údajů Eurostatu je dostupná v databázi NewCronos (ec.europa.eu/eurostat).
Zahrnuté země Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě 2007 zahrnují 31 evropských zemí, tj. všechny země, které se účastní aktivit sítě Eurydice v akčním programu EU v oblasti celoživotního vzdělávání. S ohledem na regionální strukturu některých zemí jsou ukazatele Eurydice uváděny odděleně pro administrativní součásti (Belgie a Spojené království). Údaje ze zdrojů Eurostatu jsou uváděny pouze na národní úrovni.
Sektory vzdělávání Informace Eurydice se týkají vysokoškolských institucí ve veřejném a státem podporovaném soukromém sektoru. Informace z Eurostatu v případě některých ukazatelů zahrnují rovněž nezávislý soukromý sektor.
8
Ú vo d
Partnerství a metodika Výběr ukazatelů pro toto první vydání byl konzultován s národními odděleními sítě Eurydice a se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat). Pro sběr dat ze zdrojů Eurydice byl použity dotazníky, které připravilo Evropské oddělení Eurydice (EEU) ve spolupráci s národními odděleními sítě Eurydice. Národní oddělení dotazníky testovala, aby se ověřilo, zda jsou použitelné a konzistentní. EEU pak shromážděné informace analyzovalo a porovnávalo. První verzi všech komentářů ke statistickým a popisným údajům vypracovalo EEU. Verifikaci celé zprávy provedla síť Eurydice spolu s Eurostatem a ESS. Za obsah a konečnou úpravu publikace odpovídá EEU, které rovněž vytvořilo mapy, diagramy a tabulky. Je též plně odpovědné za zmíněný přehled ‘hlavních problémů’ a za jazykové mutace zprávy. Eurostat připravil a dodal statistické ukazatele a připojil k nim ‘doplňující poznámky’. Všechny tyto informace byly zkontrolovány ESS. Všichni, kdož přispěli k vytvoření této publikace, která je výsledkem společného úsilí, jsou uvedeni v části ‘poděkování’ na konci knihy.
Způsoby prezentace údajů Aby byla publikace snadno čitelná a srozumitelná pro co nejvíce lidí, obsahuje četná grafická znázornění (histogramy, mapy, diagramy) doplněná komentářem o základních rysech popisovaných a srovnávaných vzdělávacích systémů. V tabulce pod příslušným diagramem jsou uvedeny hodnoty všech kvantitativních ukazatelů. Pokud je tabulka s daty pro tištěnou formu publikace příliš velká, je uveden odkaz na přílohy na webových stránkách Eurydice (http://www.eurydice.org). Pod každým obrázkem jsou vysvětlivky a doplňující poznámky o jednotlivých zemích. Přesné objasnění termínů a pojmů nezbytných pro porozumění ukazatelům je uvedeno buď ve vysvětlivkách, nebo v glosáři na konci knihy. Doplňující poznámky se týkají důležitých okolností specifických pro jednotlivé země. Používané kódy zemí, statistické kódy, zkratky a akronymy jsou uvedeny na začátku zprávy. V obrázcích a tabulkách jsou země uváděny v protokolárním pořadí, které určil Úřad pro oficiální publikace Evropských společenství (EUR-OP). Pořadí zemí odpovídá abecednímu pořadí jejich názvů v jejich vlastních jazycích, nikoli v jazyku publikace. Na konci zprávy je seznam všech obrázků podle kapitol a částí.
9
K l í č o vé ú d a j e o v y s o k é m š k o l s t v í v E v ro p ě – 2 0 0 7
Elektronická verze Tato první verze Klíčových údajů o vysokém školství v Evropě je též k dispozici zdarma v elektronické formě na webových stránkách Eurydice (http://www.eurydice.org) a Eurostatu (http://ec.europa.eu/eurostat). Elektronická verze nabízí několik obrázků, které doplňují obrázky v tištěné verzi. V tištěné verzi jsou odkazy na tyto doplňující obrázky, přičemž číslo příslušného obrázku je doplněno písmenem ‘a’ (např. obr. A3a). Na webových stránkách Eurydice je zpráva přístupná pro čtení či stažení z různých míst a různými způsoby prohledávání: •
celá zpráva je přístupná ze seznamu publikací; v tomto případě může uživatel stáhnout celou zprávu ve formátu PDF;
•
přístup je možný rovněž přes ‘prohledávání podle předmětu’; v závislosti na zvoleném předmětu může uživatel číst zprávu po kapitolách nebo po částech; v obou případech jsou staženy jednotlivé kapitoly;
•
obrázky jsou přístupné přes ‘prohledávání podle ukazatelů a obrázků’; v tomto případě může být stažen každý obrázek jednotlivě spolu s doprovodným grafickým obsahem a komentářem.
10
H L AV N Í P O Z N AT K Y
Organizace terciárního vzdělávání a účast na něm má všude v Evropě podobné rysy, demografický profil studentské populace však vykazuje zřetelné rozdíly. Téměř všechny země v různé míře a za použití rozmanitých modelů zavedly postupy, jak omezit počet studentů vstupujících do terciárního vzdělávání. V některých zemích se to týká jen jednoho nebo dvou studijních oborů a ve větší nebo menší míře může být zapojena centrální vláda (obr. A1 a A2). Účast studentů na vzdělávání stále roste a počty studentů v akademicky orientovaných programech na úrovni ISCED 5A ve všech zemích převládají: ve 27 členských státech Evropské unie je to více než 80 % (obr. B2). V roce 2004 se v zemích EU-27 na terciární úrovni (ISCED 5–6) vzdělávalo přes 17 milionů osob, což představuje něco málo přes 15 % všech vzdělávaných (na úrovních ISCED 0–6). Absolutní počet studentů v akademických programech mezi roky 2001 a 2004 nepřestal růst. Krátké profesně orientované programy v terciárním sektoru (ISCED 5B) přitahují relativně méně studentů a míra jejich účasti je stálá nebo klesá.
Výjimku tvoří Belgie a Slovinsko, kde jsou studenti rozděleni téměř rovnoměrně mezi akademicky a profesně orientované programy. V Dánsku, Estonsku, Španělsku, Maďarsku a Turecku roste počet studentů v programech úrovně ISCED 5B rychleji než celkový počet studentů v terciárním vzdělávání. Téměř všude je největší počet absolventů v oborech sociální vědy, obchod a právo, zatímco v zemědělství a veterinárních vědách a ve službách je tento počet nejnižší (obr. F5).
Míra účasti mladých osob ve věku mezi 18 a 39 roky na terciárním vzdělávání (obr. B4) se v různých zemích liší až trojnásobně. Ve všech zemích dosahuje vrcholu mezi 20 a 24 roky (obr. B9), věkový profil studentů však vykazuje značné rozdíly, zvláště u studentů s částečnou studijní zátěží (part-time) v programech úrovně ISCED 5B.
Největší počet studentů s částečnou studijní zátěží (part-time) se nachází v krátkých profesně orientovaných programech (ISCED 5B). V EU-27 je střední věk studentů s částečnou studijní zátěží o 6 roků vyšší než studentů s plnou studijní zátěží (full-time). Téměř všude končí studenti s částečnou studijní zátěží svá studia mnohem později než studenti s plnou studijní zátěží. V některých zemích (Bulharsko, Německo, Irsko, Polsko, Rumunsko a Finsko) však studenti v obou skupinách začínají svá studia ve stejném nebo téměř stejném věku. Jinde jsou patrné rozdíly 3 až 4 roky (obr. B10).
Ve Španělsku, v Nizozemsku a ve Spojeném království je polovina všech studentů s částečnou studijní zátěží alespoň o 10 roků starší než jejich protějšky s plnou studijní zátěží. Německo je jedinou zemí, kde je střední věk studentů s plnou studijní zátěží a s částečnou studijní zátěží téměř totožný a kde rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi studentů jsou malé a ani u starších věkových skupin se nestávají výraznější.
11
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Míra neúspěšnosti nebo opožděného ukončování studia vykazuje velké rozdíly mezi zeměmi i uvnitř jednotlivých zemí mezi programy úrovně ISCED 5A a 5B (obr. B12). Podíl studentů, kteří dokončí první cyklus svého studia včas, se pohybuje od méně než 50 % do více než 90 %.
Na úrovni ISCED 5A je míra úspěšného dokončování studia vyšší než 80 % v Bulharsku, Irsku, na Kypru a Maltě. Hodnot větších než 95 % se dosahuje v Řecku a Litvě na úrovni ISCED 5B. Na druhém konci spektra v těchto programech jsou Kypr a Lotyšsko s mírou úspěšnosti menší než 50 %.
Metody veřejného financování jsou v různých zemích podobné, výrazně se však liší výše výdajů, jejich rozdělování a výše soukromého financování. Organizace a financování terciárního vzdělávání je záležitostí především veřejného sektoru. Ten také přijímá největší podíl studentů (více než 70 % v EU-27) (obr. A3) a zaměstnává největší část učitelů. Výdaje na jednoho studenta rostou podle úrovně bohatství vyjádřené pomocí HDP na obyvatele (obr. C1). Veřejné financování terciárního sektoru vzdělávání je vysoce centralizované (nebo soustředěné na úrovni regionů jako v Belgii, Německu nebo ve Španělsku, kde regionální orgány mají příslušné kompetence) (obr. C6). Mezi správními úrovněmi je jen velmi málo transferů. Nezávislý soukromý sektor prakticky neexistuje, zvláště na úrovních ISCED 5A a 6.
Na Kypru však nezávislý soukromý sektor ve značné míře organizuje programy na úrovni ISCED 5B, v nichž studuje více než 80 % studentů. V Portugalsku zahrnuje polovinu studentů na této úrovni. Převládá přímé financování institucí a největší část prostředků je přidělována na vzdělávací činnost (obr. C5 a C8). Téměř všude představují osobní náklady největší část výdajů a často tvoří více než jejich polovinu (obr. C7).
Výjimkou jsou Řecko, Slovensko a Švédsko. V Řecku tvoří největší položku ve výdajích náklady na budovy a infrastrukturu (40 8 %). Na Slovensku provozní náklady (46 8 %) převyšují osobní. Ve Švédsku jsou na výzkum přidělovány téměř stejné prostředky jako na vzdělávací činnost. Celkové veřejné výdaje na vzdělávání stejně jako jejich podíl na celkových veřejných výdajích vykazují v jednotlivých zemích velké rozdíly (obr. C1 a C2). Přímé financování institucí se mění v závislosti na relativní úrovni finanční pomoci poskytované studentům a na výši příspěvku, který se očekává z jejich strany. Existence, typy a výše příspěvků požadovaných od studentů jsou velmi různé. U programů na úrovni ISCED 5 se pevný roční příspěvek pohybuje mezi 200 a 1 000 EUR.
Příspěvek na náklady vzdělávání (školné) vyžaduje od studentů šestnáct zemí. Jejich počet v blízké budoucnosti vzroste, neboť některé země se rozhodly pro jeho zavedení (některé spolkové země v Německu od roku 2006/07 a Maďarsko v roce 2007/08), nebo rozšíření na všechny studenty (Litva). Slovinsko se naopak chystá zavedené školné pro studenty v magisterských programech zrušit. V Itálii a v Norsku (v soukromých vládou dotovaných institucích) mají instituce při stanovování výše školného naprostou volnost (obr. C9 a C10). Tam, kde je jeho horní hranice stanovena, může překročit i 6 000 EUR za rok, jako je tomu ve veřejném sektoru v Lotyšsku pro studenty na studijních místech bez státní dotace. V některých částech Spojeného království budou instituce moci určovat výši školného pro nově zapsané studenty až do výše 4 031 EUR za rok s účinností od roku 2006/07 (v Anglii a Severním Irsku) a 2007/08 (ve Walesu). 12
Hlavní poznatky
Počet studentů na učitele se v jednotlivých zemích liší až trojnásobně (obr. C15). V některých zemích připadá v průměru deset studentů na učitele (Slovensko, Finsko, Švédsko a Island); v Řecku a Slovinsku je tento počet větší než 25. Výdaje na jednoho studenta se značně různí. Obecně platí, že jsou nižší v zemích, kde je nejvyšší počet studentů na učitele a naopak (obr. C8 a C15). Spojitost mezi těmito dvěma prvky je nicméně silně vázána na platy akademických pracovníků; tím lze vysvětlit skutečnost, že některé země vydávají na studenta více než jiné, i když je u nich poměr studentů na učitele stejný.
Tři země (Bulharsko, Litva a Slovensko) se od této tendence zřetelně odchylují: mají nejnižší úroveň výdajů na vzdělávání v Evropě, třebaže je v nich poměr počtu studentů na učitele nízký (méně než 15 studentů na učitele),. Naopak ve Spojeném království, kde byly tyto výdaje v roce 2004 mezi evropskými zeměmi nejvyšší, byl celkový poměr studentů na učitele 18:1, více než v EU-27 (15,9:1).
Doktorské programy (ISCED 6) dosud zahrnují pouze 3 % všech studentů, v mnoha zemích však tento počet roste rychleji než celkový počet studentů v terciárním vzdělávání (obr. B2 a B3). V těchto programech převládají přírodovědné a technické obory. Držitelé doktorátu jsou ve společnosti stále v menšině (obecně je to méně než 1 % osob ve věku mezi 25 a 64 roky) (obr. F1). Zatímco na úrovni ISCED 5 studuje v přírodovědných a technických oborech méně než 27 % studentů, na úrovni ISCED 6 by mělo získat vysokou přírodovědnou nebo technickou kvalifikaci 39 % studentů. V třinácti zemích převládají noví doktoři v přírodních vědách, matematice a informatice, zatímco sociální vědy, obchod a právo představují nejvyšší procento pouze v pěti zemích (obr. F6).
Účast žen na terciárním vzdělávání má stále jisté odlišné rysy. Ženy jsou méně mobilní než muži a je jich méně než mužů v přírodovědných a technických oborech a v doktorských programech (obr. B6). Rozložení mužů a žen mezi veřejný a soukromý sektor je všude dosti podobné, bez ohledu na relativní velikost obou sektorů (obr. A4). Ženy jsou obecně ve všech věkových skupinách ve většině. Čím vyšší je celková míra účasti na vysokoškolském vzdělávání, tím vyšší je míra účasti žen (obr. B5). Tento vývoj stále silněji ovlivňuje i doktorské programy a akademické pracovníky. Pouze v Turecku jsou ženy na všech úrovních zastoupeny slabě. Ve třech pobaltských státech, ve Španělsku a v Itálii tvoří ženy většinu mezi studenty na úrovni ISCED 6. V některých oborech, jako jsou přírodní vědy, matematika, informatika a technické obory, výroba a stavebnictví zůstávají ve většině muži; opačně je tomu v humanitních vědách, pedagogice, zdravotnictví a sociální práci (obr. B7). Ženy studující s částečnou studijní zátěží jsou starší než jejich mužské protějšky. Muži vykazují větší mobilitu než ženy při volbě studia v zahraničí (obr. E4).
13
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Počet žen s terciárním vzděláním rostl v populaci rychleji než počet mužů; platí to zvláště na úrovni ISCED 5A. V roce 2004 tvořily ženy většinu mezi absolventy s první kvalifikací na úrovni ISCED 5A a 5B (obr. F3). Podíl žen, které získaly doktorát, byl naopak ve srovnání s muži nižší, třebaže zřetelně roste (obr. F3a).
Dánsko a Finsko jsou jediné země, kde většinu absolventů s první kvalifikací na úrovni ISCED 5B tvoří muži (obrázek F3). V Bulharsku, Estonsku, Itálii, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Portugalsku a na Islandu byl v roce 2004 podíl žen mezi absolventy na úrovni ISCED 6 větší nebo roven 50 %. Velmi nízký počet žen mezi absolventy na úrovni ISCED 6 částečně vysvětluje, proč je do učitelského sboru v terciárním vzdělávání přijímáno méně žen než mužů (obr. C13). Obecně jsou ženy mladší než jejich mužští kolegové.
Ve Finsku a Švédsku existuje parita ve všech věkových kategoriích akademických pracovníků.
Počet studentů, kteří část studia uskutečňují v zahraničí, je stále relativně malý; většinou jsou to studenti doktorských programů (ISCED 6). Nejsou v Evropě rovnoměrně rozděleni. Některé země přijímají mnohem více studentů než jiné a některé obory se jeví atraktivnější. Podíl studentů na terciární úrovni, kteří studují v zahraničí (v jiném členském státě EU, v členském státě EFTA/EEA nebo v kandidátském státě) činil v roce 2004 pouze 2 % (obr. E1). Studenti z Kypru, Islandu a Lichtenštejnska jsou velmi mobilní, protože v těchto zemích je méně studijních příležitostí. Kromě těchto zvláštních případů jsou nejvíce mobilní studenti z Bulharska, Řecka, Irska, Malty, a Slovenska. Naopak nejméně mobilní jsou studenti ze Španělska, Polska a Spojeného království. Rozložení zahraničních studentů v jednotlivých evropských zemích není náhodné. Studenti odjíždějí do ciziny pravděpodobně s cílem získat přístup k určitému typu vzdělání, které není v jejich zemi k dispozici, nebo v určitých případech proto, že požadavky na přijetí jsou méně restriktivní. Obory jako humanitní vědy, zdravotnictví a sociální práce, zemědělství a veterinární vědy zřejmě přitahují zahraniční studenty více než jiné. Póly přitažlivosti se však mezi zeměmi mění (obr. E5). Důležitým rozlišovacím prvkem je rovněž úroveň studia – doktorandi jsou mobilnější než studenti na úrovních ISCED 5B a 5A.
Belgie, Rakousko a Spojené království jsou nejoblíbenějšími cílovými zeměmi studentů, bez ohledu na jejich národnost nebo na zemi předchozího studia. Tento jev je zvláště nápadný na úrovni ISCED 6. Bulharsko je zvláště přitažlivé pro studenty v oboru zdravotnictví, Belgie pro studium veterinární a Rakousko pro humanitní vědy. Studentská mobilita není nezávislá na finanční pomoci, kterou jí jednotlivé země poskytují. Přenositelnost národní finanční pomoci je obvykle podmíněná, nejběžnější podmínkou je návaznost na studijní program započatý v domácí zemi (obr. E8-E10). Ve většině zemí, kde jsou studijní příležitosti omezené, je finanční pomoc plně přenositelná bez omezení (Německy mluvící společenství Belgie, Island, Lichtenštejnsko) nebo co nejméně podmíněná (Kypr). Naopak nedostatek mobility mezi polskými studenty lze vysvětlit tím, že nedostávají od ústřední vlády žádnou pomoc ke zmírnění nákladů spojených s vycestováním (i když současná právní úprava umožňuje institucím takovouto finanční pomoc poskytovat). 14
Hlavní poznatky
Neexistuje však systematická spojitost mezi veřejnou pomocí poskytovanou na mobilitu a skutečnou mobilitou vzhledem k tomu, že mohou hrát roli i další faktory. Řečtí studenti nemají právo na finanční pomoc, jsou však mezi nejvíce mobilními v Evropské unii. Je tomu tak přesto, že mezi roky 1998 a 2004 došlo v Řecku k největšímu poklesu studentské mobility.
Nejobvyklejší formou finanční pomoci jsou stipendia nebo kombinace stipendií a půjček. Tam, kde mají studenti možnost ubytování za snížené ceny, je počet těchto míst velmi omezený. Maximální částka studentských půjček je obecně vyšší než výše stipendia. Pohybuje se nejčastěji mezi 1 500 a 4 500 EUR za rok. Půjčky jsou obvykle poskytovány za výhodných podmínek, pokud jde o úroky a podmínky splácení. Splácení začíná po skončení studia. Ve většině zemí, kde jsou poskytovány půjčky, může být dlužná částka za určitých podmínek odpuštěna nebo snížena.
Jedenáct zemí půjčky neposkytuje a Island je jedinou zemí, která nabízí pouze půjčky. Pouze Rumunsko poskytuje půjčky na tržní úrok, vyžaduje splácení již během studia a jejich výši neváže na příjem absolventa. Mezi 21 zeměmi, které studentům poskytují ubytování za snížené ceny, pouze osm (obr. D 12) stanovilo maximální cenu (mezi 61 a 338 EUR za měsíc, podle země). Počet míst je často velmi omezený a může je využívat méně než 15 % studentů; výjimkou je Bulharsko (24 %) a Maďarsko (22 %).
Různá pojetí finančního postavení studentů vzhledem k jejich rodičům a rozmanitá opatření veřejné správy vytvářejí řadu modelů financování. V Evropě obecně platí, že systémy finanční pomoci studentům v terciárním vzdělávání lze rozdělit jednak podle ′principu′ finanční nezávislosti (nebo závislosti), jednak podle ′principu′ všeobecné (nebo cílené) pomoci. Princip všeobecně přidělované pomoci převládá tam, kde jsou mladí lidé považováni za nezávislé na rodičích. Pomoc je naopak více cílená podle příjmu rodičů tam, kde se princip závislosti udržuje do vyššího věku (1). Přímou finanční pomoc poskytují studentům v terciárním vzdělávání všechny centrální veřejné správy, byť různými způsoby a s různými cíli (obr. D3). Tato pomoc může být poskytována všem nebo téměř všem studentům bez rozdílu. Překážkou pro poskytnutí takové pomoci může být pouze studentův osobní příjem nebo jeho část. Tento systém vychází z principu ′všeobecné finanční pomoci′. Centrální správa může na druhé straně poskytovat cílenou pomoc menší skupině studentské populace, přičemž jsou obvykle podpořeni studenti, jejichž rodiče mají příjem pod určitou úrovní. V obou systémech může být další poskytování pomoci vázáno na úspěšnost ve studiu. Tam, kde jsou studenti považováni za plně finančně nezávislé na rodičích, neposkytuje centrální správa rodičům žádnou pomoc, a při rozhodování o udělení pomoci se bere v úvahu pouze osobní příjem samotných studentů.
(1)
Diagramy ilustrující systémy veřejné finanční pomoci a osobních příspěvků požadovaných od studentů v jednotlivých zemích lze nalézt na konci publikace. Student je považován za ústřední postavu a hlavního příjemce. Zobrazené modely nepopisují financování terciárního sektoru: veřejné dotace poskytované institucím ani soukromé zdroje, na které se instituce nebo studenti mohli obrátit, nejsou brány v úvahu. Jsou uvedeny různé formy pomoci a příspěvků a jejich zamýšlení příjemci, s výjimkou zvláštní finanční pomoci, kterou rozdělují instituce terciárního vzdělávání.
15
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Na druhém konci spektra, kde se očekává, že rodiče mají za studenty plnou finanční odpovědnost, mohou být rodičům poskytovány daňové úlevy nebo jim může být prodlouženo právo na přídavky na děti. Takováto pomoc je poskytována ze státního sociálního nebo daňového systému a nikoli z rozpočtu na vzdělávání (obr. D15 – D17). Podle stejného principu finanční závislosti se při přidělování finanční pomoci bere jako kritérium socioekonomický původ studentů. Příjem rodičů je rozhodujícím faktorem při stanovení výše, formy nebo typu pomoci, na kterou má student právo. Všechny skandinávské země postupují na základě principu finanční nezávislosti. Žádná z nich neposkytuje pomoc rodičům a pomoc studentům není určována podle příjmu jejich rodičů. Pomoc může mít nicméně různé formy. V Dánsku, Finsku, Švédsku a Norsku studenti dostávají kombinaci stipendií a půjček, zatímco na Islandu mají k dispozici jen půjčky.
Princip všeobecné finanční pomoci studentům funguje téměř identicky na Maltě, v Nizozemsku, v Rumunsku a ve Spojeném království. V Nizozemsku mají všichni studenti nárok na půjčku (která se změní na stipendium, když studium dokončí během 10 let) nezávisle na příjmu rodičů a někteří studenti, jejichž rodiče mají nízký příjem, mohou získat dodatečné stipendium. Ve Spojeném království jsou půjčky nabízeny všem studentům, ale jen ti, jejichž rodiče mají skrovný příjem, je mohou získat v maximální výši. V Rumunsku jsou půjčky poskytovány všem studentům, stipendia však nikoli. Situace v Bulharsku, Irsku, Španělsku a Maďarsku je odlišná, jelikož veškerá finanční pomoc se poskytuje na základě příjmu rodičů a tudíž platí princip finanční závislosti, rodiče však nedostávají přídavky na děti ani nemají daňové úlevy. Všechny ostatní země mají tendenci řídit se principem finanční závislosti na rodičích a poskytovat finanční pomoc cíleně. V těchto zemích jsou studenti pokládáni za osoby, za něž nesou odpovědnost rodiče. V rámci tohoto modelu jsou prodlužovány přídavky na děti a/nebo přiznávány daňové úlevy. Tato opatření přinášejí užitek všem rodičům. Země tato opatření doplňují přímou pomocí směřující ke studentům a poskytovanou ve formě stipendií, půjček, nebo jejich kombinací na základě příjmu rodičů. Tomuto modelu plně odpovídají Belgie, Česká republika, Německo, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Lichtenštejnsko.
V Estonsku jsou výdaje rodičů na terciární vzdělávání dětí položkou odečitatelnou z daní. Příjem rodičů se při udělování základního stipendia na životní náklady nebere v úvahu. Toto stipendium spočívá na meritokratickém principu: mohou ho získat jen studenti, kteří normálně postupují ve studiu a dosahují nejlepších výsledků. Zvláštní pomoc mohou dostat studenti, kteří prokáží, že jsou extrémně chudí, avšak ani v tomto případě se nebere v úvahu příjem rodičů. Podobná situace je v Řecku, kde rodiče dostávají přídavky na děti a mají daňové úlevy. Stipendia jsou však udělována studentům pouze na základě jejich vlastních příjmů a na základě velmi selektivních akademických kritérií. V Turecku jsou půjčky na životní náklady k dispozici všem studentům a nejsou závislé na přijmu rodičů.
16
Hlavní poznatky
Obr. A: Pozice zemí vzhledem k principu finanční nezávislosti na rodičích a k principu všeobecně poskytované pomoci studentům v terciárním vzdělávání na úrovni ISCED 5 v roce 2005/06
Princip finanční NEZÁVISLOSTI na rodičích
DK, FI, SE, IS, NO
Finanční pomoc poskytovaná všem studentům
MT, NL, RO, UK-ENG/WLS/NIR, UK-SCT
BG, IE, ES, HU
EE, EL, TR
BE, CZ, DE, FR, IT, CY, LV, LT, LU, AT, PL, SI, SK, LI
Cílená pomoc podle příjmu rodičů
Princip finanční ZÁVISLOSTI na rodičích Země vytištěné tučně: Od studentů na státem dotovaných místech se nepožadují správní poplatky ani školné Zdroj: Eurydice, 2005/06. Vysvětlivky Diagram vychází z dostupných informací uvedených v kapitolách C a D této zprávy a soustředěných do diagramů na konci dokumentu, které znázorňují situaci jednotlivých zemí. Má poskytnout obecnou představu o trendech a pozici každé země vzhledem ke dvěma uvedeným aspektům. Poloha v diagramu není založena na žádných výpočtech nebo měřítku.
V zemích, které kombinují principy všeobecně poskytované pomoci a úplné finanční nezávislosti, se osobní příspěvek na náklady spojené se studiem od studentů nepožaduje. Ve třech zemích (ve Finsku, Švédsku a Norsku) se požaduje pouze členský příspěvek do studentských organizací. Na Islandu se platí mírné zápisné. Přístup k terciárnímu vzdělávání lze tudíž považovat za volný. Naopak tam, kde se udržuje finanční závislost na rodičích, se vyskytují situace s volným přístupem i situace, kdy je požadován finanční příspěvek v různé výši. V řadě zemí, v nichž se vyžadují osobní příspěvky, umožňuje veřejná správa výjimky nebo snížení těchto příspěvků (obr. D4). Taková pomoc se vždy poskytuje podle příjmu rodičů. V několika zemích má pomoc formu stipendií a/nebo půjček.
V Litvě se výjimky z placení zápisného udělují výběrově, kritéria jsou vázána na akademické výsledky a odvozena od výkonu nejlepších studentů.
17
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Systém osobních příspěvků, který má většinou omezit nebo snížit veřejné výdaje na vzdělávání a zároveň poskytnout pomoc těm nejchudším, není vhodný pro společnosti se silným principem finanční nezávislosti mladých lidí. V těchto zemích, pokud tento princip alespoň částečně neopouštějí, by se měl tento příspěvek požadovat od všech studentů bez výjimky. Podle této logiky by jedinou možnou formou finanční pomoci byly půjčky, které by úřadům dovolily dlouhodobě zachovat přínos do rozpočtu, který očekávaly od studentských osobních příspěvků. Takto postupuje Island a v menší míře Nizozemsko.
18
KÓDY, ZKRATKY A AKRONYMY
Kódy zemí EU/EU-27
BE
Evropská unie k 1. lednu 2007
Belgie
AT
Rakousko
PL
Polsko
PT
Portugalsko
BE fr
Belgie – Francouzské společenství
RO
Rumunsko
BE de
Belgie – Německy mluvící společenství
SI
Slovinsko
BE nl
Belgie – Vlámské společenství
SK
Slovensko
BG
Bulharsko
FI
Finsko
CZ
Česká republika
SE
Švédsko
DK
Dánsko
UK
Spojené království
DE
Německo
UK-ENG
Anglie
EE
Estonsko
UK-WLS
Wales
IE
Irsko
UK-NIR
Severní Irsko
EL
Řecko
UK-SCT
Skotsko
ES
Španělsko
FR
Francie
IT
Itálie
CY
Kypr
LV
Země ESVO/EHP
Tři země Evropského sdružení volného obchodu, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru
Lotyšsko
IS
Island
LT
Litva
LI
Lichtenštejnsko
LU
Lucembursko
NO
Norsko
HU
Maďarsko
MT
Malta
Kandidátská země
NL
Nizozemsko
TR
19
Turecko
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Statistické kódy (:)
Údaj nejsou k dispozici
(–)
Údaj se nevyskytuje
Zkratky a akronymy Mezinárodní konvence ECTS
Evropský kreditní systém
ESA 95
Evropský účetní systém 1995
ESS
Evropský statistický systém
EU-27
27 členských států Evropské unie
Eurostat
Statistický úřad Evropských společenství
GDP
Hrubý domácí produkt – HDP
ISCED
Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání
PPP
Parita kupní síly – PKS
PPS
Standard kupní síly – SKS
Národní zkratky v původním jazyce BAFöG
Bundesausbildungsförderungsgesetz
DE
NHS
National Health Service
UK
SAAS
Student Awards Agency for Scotland
UK-SCT
SUIO
Service Universitaire d'Information et d'Orientation
FR
SUMPPS
Service Universitaire de Médecine Préventive et de Promotion de la Santé
FR
UCAS
Universities and Colleges Admissions Service
UK
20
ORGANIZACE OMEZENÍ NEBO VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ PRO VSTUP DO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ EXISTUJÍ V NĚJAKÉ FORMĚ TÉMĚŘ VE VŠECH ZEMÍCH Všude v Evropě je minimálním požadavkem pro vstup do vysokého školství doklad o vyšším sekundárním vzdělání nebo jeho ekvivalent. Ve většině zemí mohou být ještě další zvláštní přijímací nebo výběrová řízení, jako například přijímací zkoušky, předkládání osobních záznamů o dosahovaných vzdělávacích výsledcích nebo přijímací pohovory. Tyto postupy pomáhají regulovat počty studentů. Používají se buď k omezení počtu přijímaných studentů – hlavně proto, že počet uchazečů překračuje kapacitu příslušných institucí – nebo pro zajištění požadované kvalifikace uchazečů (například v uměleckých, technických nebo lékařských studijních oborech). Snahy regulovat počty studijních míst mohou být vyvolávány též situací na trhu práce, je-li mladých absolventů příliš mnoho nebo příliš málo vzhledem k počtu pracovních míst, která jsou v příslušných profesních oborech k dispozici. Existují tři hlavní způsoby, jak vstup do vysokého školství omezit. Mohou se používat ve všech studijních oborech nebo programech nebo jen v některých. Výběrové nebo omezující postupy mohou existovat na národní nebo regionální úrovni. V takovém případě vláda omezí počet studijních míst, která jsou k dispozici, a vykonává přímou kontrolu nad výběrovým řízením. Numerus clausus tohoto druhu se může týkat některých nebo všech studijních programů nabízených vysokoškolskými institucemi. V pěti zemích (v Řecku, Španělsku, na Kypru (univerzita), v Portugalsku a Turecku) se výběrové řízení týká všech studijních oborů a probíhá na národní nebo regionální úrovni O omezení počtu studijních míst nebo o výběru studentů podle jasně definovaných požadavků nebo schopností mohou rozhodovat samy instituce. V takovém případě se mohou rozhodnout, zda použijí přijímací řízení v závislosti na své kapacitě, nebo se budou řídit centrálně stanovenými kritérii pro omezení počtu studijních míst. Omezení se mohou týkat některých nebo všech studijních programů. Instituce se navíc mohou rozhodnout vybírat studenty podle jejich schopností bez ohledu na počet volných míst. Tento přístup je nejrozšířenější. Setkáme se s ním asi v jedné třetině zemí. Možná je i kombinace obou postupů. Slovinsko a Švédsko používají oba postupy paralelně na národní a institucionální úrovni pro všechny studijní obory, zatímco Finsko tak postupuje u většiny oborů. Neomezený nebo volný přístup do vysokého školství existuje tehdy, je-li certifikát získaný po úspěšném ukončení vyššího sekundárního vzdělání, nebo jeho ekvivalent, jediným požadavkem pro přijetí do instituce. Znamená to, že instituce přijmou všechny uchazeče. Tento volný vstup do všech oborů nebo do většiny z nich nabízí jen několik zemí: Belgie, Malta, Nizozemsko a Island. Ve většině zemí je vstup do všech studijních oborů vlastně stejný. V několika zemích se však postupy liší v závislosti na oboru. Odlišné postupy se nejčastěji používají v uměleckých nebo zdravotnických oborech, kde se přijímání většinou liší od běžných požadavků (více podrobností na obr. A2). V několika zemích (Německo, Francie, Itálie a Rakousko) existuje složitý systém regulace přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. Používá se tam několik různých postupů v závislosti na studijním oboru, na typu instituce a dokonce na jednotlivé instituci (obr. A2).
21
ORGANIZACE
Obr. A1: Správní úrovně rozhodující o omezení počtu studijních míst nebo o výběru studentů pro první cyklus vysokoškolského vzdělávání (ISCED 5A a 5B), 2005/06 Omezení počtu míst / výběr studentů na národní či regionální úrovni pro všechny nebo pro většinu studijních oborů Omezení počtu míst / výběr studentů na institucionální úrovni pro všechny nebo pro většinu studijních oborů Několik různých postupů podle studijního oboru a/nebo příslušné instituce Volný přístup do všech nebo do
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE de): Jsou nabízeny pouze programy učitelství a ošetřovatelství (oba na úrovni ISCED 5B). Kypr: Informace platí pro panepistimio (univerzita). Lichtenštejnsko: Jsou nabízeny pouze programy ekonomické a architektura. Vysvětlivka Další informace o struktuře vysokého školství v jednotlivých zemích jsou v publikaci Eurydice Focus on the Structure of Higher Education in Europe – 2006/07: National Trends in the Bologna Process.
V Irsku určuje počet studijních míst a podmínky pro přijetí každá instituce sama; přihlášky ke studiu s plnou studijní zátěží se pro většinu bakalářských studijních programů podávají prostřednictvím Central Applications Office. V Itálii platí na národní úrovni numerus clausus pro zdravotnické programy. Každá univerzita má zavedeny vlastní postupy, ale ty se týkají jen omezeného počtu případů a podléhají schválení Ministerstvem vysokého školství a výzkumu. V České republice, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku a Rumunsku si postup pro výběr uchazečů a počet obsazovaných studijních míst určují jednotlivé instituce. Vláda však určuje počet míst, který bude financovat. Ve Slovinsku instituce organizují vlastní přijímací řízení a určují též počet studijních míst, který však musí schválit vláda. V Bulharsku každá instituce organizuje výběr studentů při respektování národních pravidel omezujících jejich počet. Na Kypru existuje postup pro výběr nebo omezení počtu studentů na národní úrovni. Počet obsazovaných studijních míst je výsledkem vyjednávání mezi veřejnou vysokoškolskou institucí (tj. Kyperskou univerzitou) a 22
ORGANIZACE
příslušnými vládními orgány (tj. Ministerstvem školství a kultury, Ministerstvem financí a plánovacím úřadem). Přístup na státní vysokoškolské instituce je možný po vykonání celostátních přijímacích zkoušek (zvaných Pancyprian Examinations), které organizuje ministerstvo školství a kultury. V Nizozemsku musí studenti pro přijetí do některých profesně zaměřených programů prokazovat některé speciální dovednosti, znalosti či schopnosti (tzv. další požadavky, oplaanvullende eisen), které instituce určí. V některých univerzitních programech je více uchazečů než volných míst; místa se pak přidělují losem. Numerus clausus (numerus fixus) se zavádí v případě, že počet uchazečů je vyšší než celkový počet míst na národní úrovni (opleidingsfixus, oborový clausus) nebo na institucionální úrovni (instellingsfixus, institucionální clausus). I když je ve Spojeném království celkový počet studentů určován centrálně, univerzity a další vysokoškolské instituce se svobodně rozhodují, které studenty přijmou a podle jakých kritérií. Uchazeči o studium s plnou studijní zátěží (full-time) v bakalářských programech (ISCED 5A první cyklus a 5B) podávají přihlášku současně až na šest institucí/programů (od roku 2008 nejvýše na pět), a to prostřednictvím UCAS (Universities and Colleges Admissions Service), která přijímací řízení pro instituce administruje. Jelikož se přihlášky podávají obecně před vyhlášením výsledků závěrečných zkoušek, instituce rozhodují o přijetí většinou na základě předpokládaných výsledků. Nabídka studijního místa obsahuje výsledek, kterého musí uchazeč dosáhnout, aby byl přijat. (Požadovaný výsledek se různí podle institucí a studijních programů.) Poté, co uchazeč dosáhne požadovaného výsledku, instituce potvrdí nabídku studijního místa. UCAS v současné době neorganizuje přijímání do magisterských a doktorských programů (ISCED 5A druhý cyklus a ISCED 6), i když tuto službu (′UKPASS′) zavádí od roku 2007, ani do programů s částečnou studijní zátěží (part-time) na jakékoliv úrovni; v těchto případech podávají studenti přihlášku přímo institucím. V Norsku přihlášku nejprve zaregistruje Samordna opptak (služba pro přijímání na univerzity a vysokoškolské instituce) a pak se jí zabývá ta vysokoškolská instituce, kterou si uchazeč vybral jako první (z 15), v zastoupení všech, o které projevil zájem. Je-li přijat, obdrží pouze jednu nabídku k přijetí – na instituci a obor, které na seznamu preferencí stály nejvýše – avšak s ohledem na umístění v přijímacím řízení a na kapacitu příslušné instituce. Podobným způsobem se postupuje ve Švédsku. V několika zemích se při přijímání ke studiu v prvním a druhém cyklu postupuje rozdílně. Například v Dánsku existuje volný přístup do většiny programů druhého cyklu ISCED 5A, s výjimkou určitých specializovaných programů nabízených na universiteter, které jsou určeny převážně pro professionsbachelorer (tj. absolventy učitelství pro primární a nižší sekundární vzdělávání a dalších oborů jako je sociální práce, management a správa a technika a technické obory). Bulharsko, Itálie a Norsko, které omezují vstup do programů prvního cyklu, nabízejí neomezený přístup do druhého cyklu. Ve Finsku existuje volný přístup do všech programů druhého cyklu s výjimkou studijních programů na polytechnikách, kde si instituce mohou své studenty vybírat. Naopak v Turecku, kde je volný vstup do programů prvního cyklu, si instituce vybírají studenty pro všechny programy druhého cyklu. V Maďarsku a Slovinsku se na národní úrovni stanoví limity pro studijní místa v programech prvního cyklu, na která pak instituce vybírají studenty, zatímco o vstupu do programů druhého cyklu rozhoduje pouze výběr na institucionální úrovni.
23
ORGANIZACE
V LÉKAŘSKÝCH A UMĚLECKÝCH OBORECH EXISTUJÍ RŮZNÉ ZPŮSOBY VÝBĚRU STUDENTŮ A OMEZOVÁNÍ POČTU STUDIJNÍCH MÍST Postupy pro omezení počtu studijních míst nebo výběru studentů ve zdravotnických oborech, jako je medicína (včetně veterinární), farmacie, stomatologie a ošetřovatelství a v některých uměleckých oborech, se často liší od běžných postupů (obr. A1). V oborech spojených s určitou profesí ve zdravotnictví jsou studijní místa obvykle omezována na národní úrovni, i když to někdy může být kombinováno s výběrem na úrovni institucí. V uměleckých oborech (výtvarné a interpretační umění, hudba, film a audiovizuální technika, design a umělecká řemesla) je pravidlem, že se na institucionální úrovni vybírají studenti, kteří mají požadované schopnosti. Následující ukazatele se týkají pouze omezeného počtu zemí, v nichž se v určitých studijních oborech používají zvláštní postupy. V Belgii (Francouzské a Vlámské společenství) má většina studentů volný přístup k vysokoškolskému vzdělávání, ale ne ve všech oborech. Ve Francouzském společenství vybírají studenty do programů prvního cyklu v technických a uměleckých oborech instituce. Ve Francouzském a Vlámském společenství je přijímání ke studiu medicíny a stomatologie nebo právo absolvovat v těchto oborech celý program regulováno na úrovni těchto společenství. Ve Vlámském společenství vybírají uchazeče do programů prvního cyklu v oboru hudba a v dalších uměleckých oborech na úrovních ISCED 5A i 5B instituce. V Německu existují jak národní, tak institucionální výběrová řízení v medicíně, stomatologii a veterinární medicíně. Přijímací řízení v dalších oborech se mohou rovněž značně lišit podle spolkových zemí a institucí. Podobná situace je v Rakousku. Přístup na univerzity není omezen, s výjimkou devíti oborů, v nichž existují omezení na institucionální úrovni. Jsou to: medicína, stomatologie, farmacie, psychologie, veterinární medicína, biologie, žurnalistika a komunikace, ekonomické obory a umění. Ve Fachhochschulen a v některých akademiích vzdělávajících učitele a zdravotníky mohou být studijní místa omezena jak na národní, tak na institucionální úrovni. Ve Španělsku jsou počty míst omezovány na národní úrovni ve všech oborech. Kromě toho existují institucionální přijímací řízení, při nichž se mají prokázat některé předchozí znalosti a dovednosti v oborech jako je umění, tělesná výchova/sport nebo překladatelství a tlumočnictví. Přístup do všech programů ISCED 5B závisí na počtu volných míst. Pokud místa nedostačují, používají se dvě přijímací kritéria: akademické výsledky studenta a specializace během všeobecného vyššího sekundárního vzdělávání. Ve Francii jsou téměř všechny univerzitní programy volně přístupné. Výjimky tvoří jednak medicína, stomatologie a farmacie, kde na konci prvního studijního roku probíhá výběrové řízení na národní úrovni, jednak veterinární medicína a příprava středního zdravotnického personálu, kde jsou studenti vybíráni na začátku studia. V případě instituts universitaires de technologie (univerzitní technické instituty) a section de techniciens supérieurs (sekce pro vyšší techniky) v lycée, jsou počty míst omezeny na národní úrovni a studenty si vybírají instituce. Ve dvou zemích (Polsko a Island) je výběr na institucionální úrovni prováděn ve většině oborů, ale ne ve všech. V Polsku je počet míst omezován na národní úrovni v medicíně, stomatologii, farmacii a ošetřovatelství. Na Islandu vybírají instituce uchazeče v oborech medicína, stomatologie, ošetřovatelství, fyzioterapie, farmacie, architektura a v uměleckých oborech a rovněž ve všech programech druhého cyklu.
24
ORGANIZACE
Ve Spojeném království je počet míst omezován na národní úrovni pro programy prvního cyklu v oborech medicína, stomatologie a učitelství. Místa v oborech ošetřovatelství a porodní asistentství jsou plánována a financována zdravotnickými orgány. Přístup do programů ISCED 5B může být regulován odlišně od programů ISCED 5A. V Lucembursku, kde je počet míst v programech ISCED 5A omezován na národní úrovni, uchazeče do všech programů ISCED 5B vybírají instituce, s výjimkou oborů management a informatika. V Maďarsku jsou oba postupy – omezení počtu míst na národní úrovni a výběr studentů na úrovni institucionální – používány pro programy ISCED 5A, ale pouze první z nich v případě ISCED 5B. Ve Švédsku, kde se pro programy ISCED 5A používají rovněž oba postupy, je přístup do programů ISCED 5B omezován jen prostřednictvím institucionálního výběru. V Irsku je volný přístup do programů ISCED 5B a prvního cyklu ISCED 5A v soukromých third-level colleges (s výjimkou vzdělávání učitelů). Obr. A2: Úrovně, na kterých se rozhoduje o omezení počtu studijních míst nebo o výběru studentů pro přijetí do prvního cyklu vysokoškolského vzdělávání (ISCED 5A a 5B) v určitých studijních oborech, 2005/06 Medicína Stomatologie Farmacie Ošetřovatelství Veterinární medicína Technické obory Umělecké obory Všechny ostatní obory
Omezení počtu míst/výběr studentů na národní/regionální úrovni Omezení počtu míst/výběr studentů na institucionální úrovni Volný přístup Studijní obor není nabízen
Země, v nichž se postupy pro omezování míst nebo výběr studentů při přijímání do určitých oborů liší od převládajících postupů Země se společným postupem ve všech studijních oborech nebo v jejich většině
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr): Podle horní hranice počtu pracovních míst stanovené belgickou federální vládou pro lékařské a stomatologické profese se provádí výběr studentů po prvním roce studia. Belgie (BE de): Jsou nabízeny pouze programy učitelství a ošetřovatelství (oba na úrovni ISCED 5B). Lichtenštejnsko: Jsou nabízeny pouze programy ekonomické a architektura. Vysvětlivka Další informace o struktuře vysokého školství v jednotlivých zemích jsou uvedeny v publikaci Eurydice Focus on the Structure of Higher Education in Europe – 2006/07: National Trends in the Bologna Process.
25
ORGANIZACE
VĚTŠINU TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ POSKYTUJE VEŘEJNÝ SEKTOR Počty studentů jsou ve veřejném sektoru terciárního vzdělávání v Evropě mnohem vyšší než v soukromém. Nabídka soukromého sektoru je obecně poměrně skrovná a v 11 zemích vůbec neexistuje. Obr. A3: Rozdělení studentů v terciárním vzdělávání (ISCED 5B, 5A a 6) do institucí veřejného, státem dotovaného soukromého a nezávislého soukromého sektoru, 2003/04 ISCED 5B
Veřejný
ISCED 5A
Soukromý státem dotovaný
Zdroj: Eurostat, UOE.
26
ISCED 6
Soukromý nezávislý
ORGANIZACE Doplňující poznámky (Obr. A3) Belgie: Není zahrnut nezávislý soukromý sektor v Německy mluvícím společenství. Německo a Slovinsko: Údaje neobsahují úroveň ISCED 6. Německo a Norsko: Nezávislý soukromý sektor je zahrnut do státem dotovaného sektoru. Kypr: Většina studentů studuje v zahraničí a není zahrnuta. Lotyšsko: Většina institucí byla vzhledem k jejich úrovni autonomie zahrnuta do státem dotovaného soukromého sektoru, třebaže jsou řízeny veřejnými orgány. Malta: Několik institucí působí jako místní centra zahraničních univerzit. Počet studentů je velmi nízký a studium probíhá obvykle s částečnou studijní zátěží. Nizozemsko: Existují též nezávislé soukromé instituce (8 univerzit a 60 institucí nabízejících programy úrovně ISCED 5B), které zde nejsou zahrnuty. Vysvětlivka Jsou zahrnuti všichni studenti s plnou i částečnou studijní zátěží na úrovních ISCED 5 a 6. Procentní zastoupení oddělených i kombinovaných úrovní ISCED 5B, 5A a 6 viz přílohy na http://www.eurydice.org
Vezmeme-li v úvahu vážený průměr zahrnující všechny programy, studuje v Evropské unii (EU-27) ve veřejném sektoru 72 % studentů. Většina zemí uvádí ještě vyšší procenta. Tento jev je výraznější na úrovních ISCED 5A a 6. Programy na obou těchto úrovních obecně uskutečňují tytéž instituce, neboť pro přijetí k doktorskému studiu je vyžadována kvalifikace ISCED 5A. Na úrovni ISCED 5B je rozložení studentů mezi jednotlivé sektory výraznější. V Řecku a na Maltě jsou všechny instituce terciárního vzdělávání, bez ohledu na úroveň příslušných programů (ISCED 5 nebo 6), veřejné. Podobná situace je v Dánsku a Turecku, kde přes 95 % studentů na všech třech úrovních ISCED 5A, 5B a 6 navštěvuje veřejné instituce. Naopak ve Spojeném království patří téměř všechny instituce terciárního vzdělávání do kategorie státem dotovaných soukromých institucí. Pouze v Belgii je rozložení takové, že na třech úrovních ISCED navštěvuje státem dotované soukromé instituce o něco více studentů než instituce veřejné. Nejvýraznější rozdíly mezi programy ISCED se vyskytují především v Estonsku, na Kypru a v Portugalsku. V Estonsku se veřejný sektor omezuje na programy úrovně ISCED 5B, které navštěvuje méně než polovina všech studentů (48 %). Kypr je jedinou zemí, kde největší počet studentů všech programů je v nezávislém soukromém sektoru; je to výsledek silného zastoupení studentů v programech ISCED 5B: téměř devět studentů z deseti v těchto programech navštěvuje nezávislé soukromé instituce. V Portugalsku na úrovni ISCED 5B navštěvuje polovina studentů veřejný a polovina nezávislý soukromý sektor. S výjimkou Belgie má na doktorské programy úrovně ISCED 6 téměř monopol buď veřejný nebo (ve čtyřech zemích) státem dotovaný soukromý sektor. Doktorandi navštěvují nezávislý soukromý sektor, pokud existuje, jen ve velmi malém počtu; největší podíl jich je v Portugalsku (12 %). Rozložení počtu absolventů mezi veřejný a soukromý sektor terciárního vzdělávání v roce 2004 odráží rozložení v počtech studentů (obr. A3a na http://www.eurydice.org).
27
ORGANIZACE
ROZDĚLENÍ MUŽŮ A ŽEN MEZI VEŘEJNÝ A SOUKROMÝ SEKTOR JE VELMI PODOBNÉ Zatímco rozdělení studentů mezi veřejný a soukromý sektor se mění podle úrovně programů a země (obr. A3), v rozdělení absolventů v roce 2004 v každém ze tří sektorů jsou jen malé rozdíly mezi muži a ženami. Jinými slovy, bez ohledu na relativní velikost každého sektoru, ani v soukromém ani ve veřejném neabsolvuje relativně více mužů než žen. Na úrovni ISCED 6 tyto rozdíly téměř neexistují. To se dá do značné míry vysvětlit faktickým monopolem veřejného sektoru na této úrovni. Obr. A4: Rozdělení absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) podle pohlaví ve veřejném, státem dotovaném soukromém a nezávislém soukromém sektoru, 2004 Ženy
Muži
Veřejný EUBE BG CZ DK DE 27
Ž M
Ženy
Soukromý státem dotovaný IE
64,6 41,9 87,4 90,4 98,7 83,0 24,3
:
100,0 81,1 87,1 90,1 41,6 7,0 93,1
:
87,4 100,0
66,6 43,3 90,1 93,4 99,4 93,8 18,2
:
100,0 80,3 86,6 91,6 49,0 14,1 94,0
:
88,5 100,0
:
12,6
-
100,0 16,7 100,0 29,6
:
58,1
:
56,7
Ž M
:
:
12,6 3,7
:
:
9,9
-
5,9
1,3
:
57,9
-
-
-
3,3
0,6
:
58,7
-
-
:
17,8
-
-
:
23,2
-
3,3
ES
FR
IT
CY
LV
LT
Soukromý nezávislý
EE
Ž M
EL
-
-
71,0
-
-
-
65,9
-
Muži
LU HU MT NL AT
PL
PT RO
SI
SK
FI
SE UK
-
83,3 66,6 66,6 80,0 89,8 98,5
:
92,2
-
70,4 70,8 71,4 81,3 90,7 99,6
:
87,2
:
7,8 100,0 13,4 88,2 12,7 12,8 100,0 20,2 73,2 12,7
6,8
:
-
8,9
:
:
11,5
-
-
12,1
:
9,9 58,4 21,9 6,9
:
-
-
-
-
-
10,8
:
8,4 51,0 19,9 6,0
:
-
-
-
-
29,2 28,6 18,7 4,9
Zdroj: Eurostat, UOE.
28
1,3
IS
LI
NO TR
-
86,6
-
87,3 94,8
-
79,8
-
87,3 95,2
-
-
-
5,8
-
-
-
-
4,4
0,2
:
33,4 33,4 20,0 4,3
0,2
-
-
-
-
11,8
-
5,2
0,2
-
-
-
-
26,8
-
4,8
-
ORGANIZACE Doplňující poznámky (obr. A4) Belgie: Nejsou zahrnuty údaje o Německy mluvícím společenství a o druhých kvalifikacích na úrovni ISCED 5B ve Vlámském společenství. Malta a Finsko: Referenční rok 2003. Lotyšsko: Většina institucí byla vzhledem k jejich úrovni autonomie zahrnuta do státem dotovaného soukromého sektoru, třebaže jsou řízeny veřejnými orgány. Vysvětlivka Jsou zahrnuti všichni absolventi terciárního vzdělávání v roce 2004, bez ohledu na to, zda jde o první, druhou nebo třetí kvalifikaci. V tomto obrázku je znázorněno rozložení celkového počtu absolvujících žen mezi jednotlivé sektory a stejné rozložení bylo použito pro absolventy-muže. Absolventy terciárního vzdělávání jsou ti, kdo úspěšně ukončili program terciárního vzdělávání během referenčního roku. Ve většině zemí je tímto referenčním rokem kalendářní rok, ale v některých případech je to akademický rok. Úspěšně ukončené studium je definováno v souladu s požadavky každé země. Procentní zastoupení úrovní ISCED 5B, 5A a 6 je v přílohách na http://www.eurydice.org
V případě kombinace všech úrovní ISCED jsou u několika zemí patrné rozdíly pod 15 %, zejména u Německa, Rakouska a v menší míře u Estonska, Kypru, Lotyšska a Islandu. V ostatních zemích jsou odchylky nižší než 5 %. Mezi těmito zeměmi byl v Německu, na Kypru a v Lotyšsku v roce 2004 podíl absolvujících mužů ve veřejném sektoru větší než podíl žen. Bylo to patrné hlavně na úrovni ISCED 5B. Opačný trend se objevil na Kypru v nezávislém soukromém sektoru, kde je vzdělávání omezeno na úroveň ISCED 5B (obr. A3). V Estonsku, Rakousku a na Islandu bylo ve veřejném sektoru více absolvujících žen než mužů. V Estonsku byl podíl absolvujících mužů vyšší než podíl žen v nezávislém soukromém sektoru, zatímco v Rakousku a na Islandu to platilo pro státem dotované soukromé instituce.
V NĚKOLIKA ZEMÍCH JE DOKTORANDŮM NABÍZENA PRACOVNÍ SMLOUVA PRO ABSOLVOVÁNÍ DOKTORSKÉHO PROGRAMU Všude platí, že pro získání doktorátu (kvalifikace na úrovni ISCED 6) je třeba po několik let provádět samostatný výzkum a vypracovat disertaci, kterou posoudí zkušební komise. Ve většině zemí je s tím spojena i teoretická příprava, kterou doktorandi procházejí před svou výzkumnou činností nebo během ní (1). V praxi mohou být tudíž pokládáni jak za studenty, tak za výzkumné pracovníky. Finanční postavení mladých lidí zapojených do takovýchto dlouhodobých programů se může měnit podle toho, zda mají se svou univerzitou uzavřenu pracovní smlouvu jako výzkumní pracovníci, nebo zda jim je poskytována nějaká forma studentské finanční podpory. Informace z každé země o sociální situaci a veřejné finanční pomoci na úrovni ISCED 6 jsou uvedeny v tabulce v přílohách na http://www.eurydice.org. Ve většině zemí mohou doktorandi získávat stipendia nebo půjčky nebo jinou formu podpory pro krytí svých životních nákladů. V mnoha těchto zemích jsou formy finanční podpory těchto studentů velmi podobné těm, které jsou určeny studentům v prvním cyklu ISCED 5, tj. na bakalářské úrovni. Informace o těchto stipendiích a půjčkách jsou na obr. D3-D8. V menšině zemí jsou formy finanční pomoci doktorandů velmi odlišné od forem určených studentům na úrovni ISCED 5. Ve třinácti zemích jsou to jediné finanční pomoci, které existují.
(1)
Více informací viz publikace Eurydice Focus on the Structure of Higher Education in Europe – 2006/07: National Trends in the Bologna Process, část B pojednávající o třetím cyklu (doktorát).
29
ORGANIZACE
Obr. A5: Finanční postavení doktorandů (úroveň ISCED 6) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2006/07 Pracovní smlouva s vysokou školou o vzdělávací a výzkumné činnosti, která není spjata s doktorátem
Pracovní smlouva o činnosti spjaté s přípravou na doktorát
Finanční pomoc při úhradě životních nákladů studentů Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr): Postavení účastníků doktorských programů se může lišit. Někteří doktorandi získávají stipendium, mají placeno sociální pojištění a neplatí daně. Jsou tak v přechodném postavení, v němž je finanční pomoc studentům kombinována s pracovní smlouvou určenou speciálně pro doktorandy. Jiní mají pracovní smlouvu, která je váže k instituci, ve které absolvují doktorské studium. Někdy mohou být studenti v průběhu doktorského studia v těchto kategoriích současně nebo postupně. Belgie (BE de) a Lucembursko: Doktorské programy se neuskutečňují a musejí být studovány v zahraničí (nebo v případě Německy mluvícího společenství v Belgii v jednom z dalších dvou belgických společenství). Poskytují se stipendia. Francie: Doktorandi mohou získat finanční prostředky na základě smluv jako výzkumní pracovníci, učitelé nebo v rámci průmyslového výzkumu; ty však nelze zaměňovat za stipendia. Rumunsko a Slovensko: Doktorandi s plnou studijní zátěží mají pro účely zdravotního a sociálního pojištění postavení zaměstnanců a jsou placeni přibližně stejně jako začínající akademičtí pracovníci. Jejich plat je však zákonem považován za stipendium. Slovinsko: Doktorandi nejsou považováni za studenty s plnou studijní zátěží na dotovaných studijních místech. Finsko: Doktorandi mohou získat veřejnou finanční podporu, jestliže nevyčerpali plný počet měsíců pomoci, na který měli nárok během studia na úrovni ISCED 5. Mohou též požádat o 15 měsíční prodloužení pomoci. Vysvětlivka Postavení doktorandů je zde definováno na základě oficiálních finančních pravidel určujících podmínky, za nichž provádějí svůj výzkum. To může znamenat zvláštní pracovní smlouvu na dobu určitou nebo finanční pomoc osvobozenou od daní, či dokonce širší pracovní smlouvu s vysokoškolskou institucí, kdy se stávají placenými pedagogickými nebo výzkumnými pracovníky. Nebere se zde v úvahu postavení těch, kteří pracují na doktorátu soukromě nebo během zaměstnání v soukromém sektoru, ani pomoc určená speciálně pro placení zápisného nebo školného. Další informace jsou uvedeny v tabulkách jednotlivých zemí v přílohách na http://www.eurydice.org.
30
ORGANIZACE
V mnoha zemích je možné, aby doktorandi byli zaměstnáni jako výzkumní nebo pedagogičtí asistenti na univerzitě, na níž pracují na své disertaci. Často může být tato možnost dokonce spojena s finanční pomoci na úhradu životních nákladů (v jedenácti zemích). Je třeba zdůraznit, že pracovní smlouvy mohou obsahovat ustanovení, že úkoly postgraduálních studentů se netýkají práce na jejich doktorátu. Může být po nich například vyžadována pomoc učitelům nebo různé akademické služby. V těchto případech je obtížné určit, v jaké míře dovoluje získaná finanční odměna studentům uskutečňovat jejich doktorský program a kolik času mu mohou věnovat. V šesti zemích (Dánsko, Německo, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Norsko) jsou doktorandi považováni za výzkumné pracovníky na plný úvazek a mohou mít zvláštní časově omezenou pracovní smlouvu na přípravu doktorátu. V Rumunsku a na Slovensku je však jejich plat z hlediska zákona pokládán za stipendium. V Holandsku, Finsku a Turecku je tato situace rovněž velmi rozšířená, i když mohou existovat i oba další typy postavení doktorandů. Ve Finsku však mohou doktorandi dostávat finanční pomoc podobnou jako studenti ISCED 5 jen za určitých podmínek. V Belgii (Francouzské a Vlámské společenství) se už pomoc poskytovaná na úrovni ISCED 5, neuděluje. Místo toho existuje ve Francouzském společenství pomoc, která zahrnuje i sociální pojištění a která je osvobozena od daně. Ve Vlámském společenství dostávají doktorandi po dobu 4 let stipendium osvobozené od daně, které plně kryje i sociální pojištění. V obou společenstvích mohou doktorandi též pracovat na základě pracovní smlouvy s univerzitou. Do jisté míry podobná situace je ve Francii, kde však různé typy smluv nabízené doktorandům nelze považovat v přesném smyslu za formu pomoci. Ve Švédsku je přijetí do programu vědecké výchovy spojeno především s pracovním smlouvou pro doktoranda nebo s udělením stipendia. Přijetí je však možné i s jinou formou finanční pomoci, pokud s tím fakultní rada souhlasí. Téměř všichni frekventanti doktorského studia jsou zaměstnanci s plným úvazkem (anställning som doktorand), se zvláštní pracovní smlouvou pro doktorandy (55 %) nebo mají jinou formu zaměstnání, která zahrnuje čas pro jejich doktorské studium (asi 20–30 %). Anställning som doktorand poskytuje univerzita a prostředky mohou, ale nemusí pocházet z vládních zdrojů. Kromě toho asi 10 % doktorandů dostává zvláštní stipendium pro doktorské studium, utbildningsbidrag, které se však vyplácí jen po dva roky, pak vzniká nárok na anställning som doktorand. Příjemci utbildningsbidrag musí platit sociální pojištění, aby měli nárok na dávky sociálního pojištění: v nemoci, při rodičovské dovolené atd. Utbildningsbidrag i anställning som doktorand lze pokládat za univerzitní stipendia.
31
ORGANIZACE
AKADEMICKÝ KALENDÁŘ JE VELMI PODOBNÝ BEZ OHLEDU NA INSTITUCIONÁLNÍ AUTONOMII Instituce terciárního vzdělávání v Evropě mají velkou svobodu stanovit si strukturu akademického roku podle svého přání. Země, v nichž centrální nebo regionální úřady pevně určují začátek a konec akademického roku, přesné období přednášek a zejména data zkoušek, jsou v menšině. Přes tuto širokou institucionální autonomii jsou však určité postupy při určování akademického kalendáře společné téměř ve všech zemích. Akademický rok je tak obecně rozdělen na dva stejně dlouhé semestry. V Irsku, Maďarsku, Nizozemsku a Portugalsku některé instituce rozdělují rok na tři období – trimestry. To je nejrozšířenější způsob i ve Spojeném království. Ve Francouzském společenství Belgie je akademický rok strukturován do tří čtyřměsíčních období zvaných quadrimestres. Ve dvanácti zemích začíná akademický rok oficiálně v prvních dvou týdnech v září, nejčastěji 1. nebo 3. den tohoto měsíce. Příležitostně může začínat i dříve, v posledním týdnu v srpnu. Je tomu tak zejména v zemích severní Evropy: v Estonsku a Švédsku, 1. srpna ve Finsku a uprostřed srpna na Islandu a v Norsku. Naopak v osmi zemích začíná akademický rok až 1. října: v Bulharsku, Německu, Itálii, na Maltě, v Rakousku (na univerzitách), Polsku, Rumunsku a Slovinsku. Ve většině zemí spadá konec akademického roku prakticky na začátek roku následujícího. Naopak v Německy mluvícím společenství v Belgii, v Bulharsku, Irsku, Španělsku, Francii, na Kypru, v Lotyšsku, Maďarsku, Švédsku, na Islandu a v Norsku akademický rok končí po zkouškách v druhém semestru, obvykle v červnu a červenci. Ve více než v polovině zemí se termíny přednášek a zkoušek značně mění v závislosti na institucích, takže nelze ani přibližně stanovit nějaké datum. Podle dostupných informací nemusí přednášky nutně začínat v den oficiálního začátku akademického roku. Například v Německu, Španělsku, na Islandu a v Lichtenštejnsku začínají přednášky 10 dní až měsíc po oficiálním začátku akademického roku. Existují dvě nebo tři zkoušková období, záleží na zemi. První bývá obvykle v lednu nebo v únoru. Na Kypru, v Maďarsku a na Islandu začíná první zkouškové období v prosinci. Druhé zkouškové období bývá nejčastěji v červnu. V Itálii je později (v prvních dvou týdnech v červenci), zatímco ve Vlámském společenství v Belgii, na Kypru, v Maďarsku, na Maltě, na Islandu a v Rumunsku začíná v květnu. Ve Slovinsku a v Lichtenštejnsku může druhé zkouškové období trvat až do poloviny července. Dvanáct zemí (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko) poskytují svým studentům možnost přeložit si zkoušky na třetí období, v září nebo v srpnu (Dánsko). V Maďarsku nabízí většina institucí také toto třetí zkouškové období, obvykle na začátku září.
32
ORGANIZACE
Obr. A6: Struktura akademického roku v terciárním vzdělávání ISCED 5, ve veřejném a/nebo státem dotovaném sektoru, 2005/06 2005
2006
VIII
IX
X
XI
XII
VIII
IX
X
XI
XII
I
I
II
II
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
II
II
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
2005 Přednáškové období
2006 Zkouškové období
Akademický rok:
Začátek pohyblivý
Začátek
Konec
Délka
Délka
pevný
pevný
Konec pohyblivý
Konec pohyblivý
pohyblivý
pohyblivý
Zdroj: Eurydice.
33
ORGANIZACE Doplňující poznámky (Obr. A6) Česká republika: Je uveden pouze kalendář pro ISCED 5A. Španělsko a Francie: Je uveden pouze univerzitní kalendář. Kypr: (a) představuje Kyperskou univerzitu a (b) ostatní veřejné a soukromé instituce. Ty si mohou vybrat strukturu založenou na akademickém roku, semestrech nebo modulech. Zde je uvedena struktura založená na semestrech, která je nejrozšířenější. V těchto institucích se závěrečné zkoušky konají po 15. týdnu přednášek v prvním semestru a po 14. týdnu v druhém semestru. Lotyšsko: Jestliže to studijní program předepisuje, může být organizován semestr i v letním období. Nizozemsko: V určitých institucích pro zvláštní studijní obory může akademický rok začínat 1. února. Rakousko: (a) představuje Fachhochschulen a (b) univerzity. Rumunsko: Uvedený kalendář platí pro Bukurešťskou univerzitu. Slovinsko: (a) představuje ISCED 5A a (b) ISCED 5B. Švédsko: Od července do září nabízí většina institucí zvláštní kursy a/nebo letní kursy, za které lze získat 5 až 10 kreditů (7,5– 15 kreditů ECTS). Spojené království (SCT): Některé instituce zavedly systém založený na semestrech, což umožňuje studentům začínat akademický rok v různých momentech (podzimní nebo jarní semestr). Většina institucí zachovává tradiční akademický rok s třemi obdobími (trimestry), který začíná v září a končí v červnu. Norsko: Určité studijní programy, zvláště o v oblasti zemědělství, mají navíc letní semestr. Vysvětlivka V diagramu jsou uvedena data začátku a konce akademického roku a přednášková a zkoušková období. Příslušná období jsou uvedena i v případech, kdy je akademický rok velmi podobný v důsledku běžné praxe nebo tradice, třebaže centrální nebo regionální úřady nevydaly pevné pokyny nebo doporučení. Akademický kalendář se však může v jednotlivých institucích lišit. Ve všech případech je uvedena úroveň ISCED 5A. V zemích, kde je účast v programech úrovně ISCED 5B alespoň tak velká jako v programech ISCED 5A a kalendáře se liší, jsou uvedeny obě úrovně ISCED. Pro větší jasnost byla období končící v pátek prodloužena až do soboty a období začínající v pondělí protažena do předcházející neděle.
34
Ú Č A S T N A V Z D Ě L ÁVÁ N Í V EVROPSKÉ UNII SE TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ÚČASTNÍ VÍCE NEŽ JEDNA OSOBA ZE ŠESTI V roce 2004 bylo ze všech účastníků vzdělávání (na úrovních ISCED 0–6) ve 27 členských státech Evropské unie přes 18 milionů v terciárním vzdělávání (ISCED 5–6), což představuje něco přes 15 %. Tento podíl spolu s odpovídajícími podíly v jednotlivých zemích uvedenými na obr. B1 podává celkem dobrý obraz o váze terciárního vzdělávání v národních vzdělávacích systémech. I když tato váha částečně závisí na míře účasti v terciárním vzdělávání, sama neukazuje, v jakém rozsahu jsou příslušné věkové skupiny na terciární úrovni zastoupeny (podrobnější ukazatel je na obr. B4). Podíly uvedené na obr. B1 se v jednotlivých zemích liší v závislosti na demografických a dalších faktorech. Lze očekávat, že populace vykazující silný nárůst počtu žáků ve školním věku bude mít menší podíl studentů na terciární úrovni než ta, jejíž porodnost v uplynulých 15 letech klesala. Nejvyšší podíl studentů na terciární úrovni je v Řecku, kde činí více než čtvrtinu všech účastníků vzdělávání. V šesti zemích (ve Španělsku, v Lotyšsku, Litvě, Polsku, ve Slovinsku a ve Finsku) studuje na úrovních ISCED 5 a 6 více než jeden student z pěti. Na Maltě, kde mnoho těchto studentů studuje v zahraničí, je podíl studentů na terciární úrovni pod 10 % (obr. E1). Obr. B1: Studenti v terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl celkového počtu studentů a žáků, 2003/04
EU-27 BE 16,4
14,1
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
15,7
14,3
15,8
13,9
18,9
18,2
28,1
20,8
15,0
18,0
12,7
22,7
20,3
LU HU MT NL :
18,2
8,7
15,0
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI
NO
TR
14,3
20,8
18,0
15,1
23,1
13,1
22,3
17,5
12,9
15,6
:
17,7
11,8
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhady na základě dostupných údajů. Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce a Německy mluvící společenství. Německo a Slovinsko: Není zahrnuta úroveň ISCED 6. Irsko: Úroveň ISCED 0 nemá oficiální status, takže údaje pro tuto úroveň většinou chybějí. Kypr: Většina terciárních studentů studuje v zahraničí a není zahrnuta. Vysvětlivka V čitateli jsou zahrnuti všichni studenti (s plnou i částečnou studijní zátěží) ve všech institucích terciárního vzdělávání (soukromých i veřejných). Jmenovatel zahrnuje všechny žáky a studenty na všech úrovních ISCED (0–6), s výjimkou studentů, jejichž úroveň ISCED je ‘neznámá’.
35
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
VÍCE NEŽ 80 % EVROPSKÝCH STUDENTŮ V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ STUDUJE V ‘TEORETICKY ZALOŽENÝCH’ PROGRAMECH (ISCED 5A) Velká většina studentů terciární úrovně v EU studuje v programech, které jsou ‘teoreticky založené’, ‘připravují na výzkum’ nebo umožňují vstup do ‘povolání s vysokými požadavky na dovednosti’ (ISCED 5A), na rozdíl od kratších a více prakticky orientovaných programů na úrovni ISCED 5B (kolem 13 % studentů). Pouze 2,9 % všech studentů v EU studuje v doktorských programech spojených s vyšším vědeckým výzkumem (ISCED 6). Obr. B2: Rozdělení studentů v terciárním vzdělávání podle úrovně programu (ISCED 5B, 5A a 6), 2003/04
ISCED 5B BE
BG
CZ
FR
IT
CY
13,4
51,8
7,1
10,4 12,8 15,0 37,2 33,6 34,1 13,9 23,8
1,1
80,3 11,9 28,5
:
4,8
83,5
46,4 90,8 82,8 84,8 85,0 60,3 64,1 62,7 81,9 71,5 97,0 18,7 87,0 70,0
3,0
1,8
2,1
7,0
DK
2,3
DE
:
EE
2,5
IE
2,3
EL
3,2
ES
ISCED 5A
EU-27
4,2
4,7
1,9
1,0
LV
1,1
LT
1,4
LU
ISCED 6
HU MT
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI
NO
TR
:
10,6
1,1
1,3
6,7
49,7
3,2
0,1
3,9
:
4,8
:
2,0
28,5
:
93,3 85,3 98,7 82,9 97,3 94,3 90,6 50,3 91,1 92,9 90,9
:
95,1
:
95,9
70,2
:
1,9
:
0,6
:
2,0
1,3
14,5
0,2
1,3
6,5
1,6
4,4
2,6
:
5,7
7,1
5,2
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhad na základě dostupných údajů. Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce a Německy mluvící společenství. Kypr: Většina terciárních studentů studuje v zahraničí a není zahrnuta. Vysvětlivka V čitateli jsou zahrnuti všichni studenti (s plnou i částečnou studijní zátěží) ve všech institucích terciárního vzdělávání (soukromých i veřejných). Jmenovatel (všichni studenti v terciárním vzdělávání) zahrnuje všechny studenty na úrovních ISCED 5A, 5B a 6, s výjimkou studentů, jejichž úroveň ISCED je ‘neznámá’.
Tato situace je zvláště výrazná ve 12 zemích, v nichž přes 90 % studentů studuje v programech ISCED 5A. Pouze Kypr vykazuje opačný trend: většina studentů patří k úrovni ISCED 5B. Je však třeba poznamenat, že do těchto údajů nejsou zahrnuti kyperští studenti, kteří studují na úrovni ISCED 5A v zahraničí. Ve dvou zemích (v Belgii a ve Slovinsku) studuje na úrovních ISCED 5A a 5B téměř stejný počet studentů. Je jasné, že tato situace je dána v prvé řadě strukturou vzdělávací nabídky na úrovních ISCED 5A a 5B (1). I když míra účasti na úrovni ISCED 6 v uplynulých letech vzrostla (obr. B3), zůstává úrovní, na níž studuje nejméně studentů. Mezi zeměmi, pro něž jsou data k dispozici, jsou patrné výrazné rozdíly v relativní pozici této úrovně. V České republice, Rakousku a ve Finsku je podíl studentů na této úrovni více než dvojnásobný ve srovnání s celou EU. Naopak na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, na Maltě, v Nizozemsku, Turecku a zvláště na Islandu činí méně než polovinu průměru EU-27 v roce 2004. (1) Další podrobnosti viz publikace Eurydice Focus on the Structure of Higher Education in Europe – 2006/07: National Trends in the Bologna Process. 36
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
POČET STUDENTŮ V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ STÁLE ROSTE, ZEJMÉNA V DOKTORSKÝCH PROGRAMECH (ISCED 6)
PP
V EU-27 studentská populace na terciární úrovni stále poměrně rychle roste (mezi roky 2001 a 2004 o více než 10 %). Nárůst počtu studentů je nejpomalejší v programech úrovně ISCED 5B (3 % v letech 2001–2004, přičemž mezi roky 2003 a 2004 nastal absolutní pokles), zatímco v doktorských programech (ISCED 6) vzrostl o více než 20 %. Ve většině evropských zemí každoročně roste počet studentů v teoreticky založených programech (ISCED 5A). Ve čtyřech zemích (Kypr, Litva, Rumunsko a Island) to bylo v uplynulých třech letech (2001–2004) o více než 25 %. Z tohoto trendu je několik výjimek: Španělsko a Portugalsko uvádějí v roce 2004 počet studentů téměř stejný jako v roce 2001, zatímco v Bulharsku a Rakousku nastal v tomtéž období pokles o téměř 10 %. Největší propad nastal v Estonsku, kde počet studentů na úrovni ISCED 5A poklesl mezi roky 2001 a 2004 o 20 % ve prospěch úrovně ISCED 5B (i když nárůst celkového počtu studentů – na všech úrovních ISCED dohromady – zůstal nad průměrem EU). Počet studentů v profesně zaměřených oborech (ISCED 5B) je v EU-27 obecně stabilní nebo mezi roky 2003 a 2004 slabě poklesl. Tento pokles byl zvláště patrný ve Finsku v důsledku reformy terciárního vzdělávání započaté v 90. letech minulého století. Kvalifikace Ammatillinen opistoasteen tutkinto byla nahrazena kvalifikací Ammattikorkeakoulututkinto v souvislosti s přesunem příslušných programů z postsekundárních institucí na polytechniky – neuniverzitní terciární instituce, které jsou nyní řazeny na úroveň ISCED 5A. Podobná reforma probíhá v Nizozemsku, kde v roce 2008 už nebudou žádné programy úrovně ISCED 5B. Jinak největší pokles nastal v Itálii, Portugalsku a Norsku, kde počet studentů v programech ISCED 5B klesl během tří let o více než 50 %. Změny tohoto typu jsou výsledkem přeřazení programů ISCED 5B na úroveň ISCED 5A, což dokazuje současný nárůst programů ISCED 5A v těchto zemích. V některých zemích naopak studentů v programech ISCED 5B přibývá. V některých je tento nárůst úměrný celkovému nárůstu počtu studentů. V jiných – v Dánsku, Španělsku a Turecku a zvláště pak v Estonsku a Maďarsku – je však tento nárůst mnohem vyšší než nárůst celkového počtu studentů. V Estonsku je tento trend spojen s reformou v klasifikaci poměrně dlouhých (3–4 roky) profesních programů, které byly přeřazeny z úrovně ISCED 5A na 5B. V Maďarsku lze velký nárůst počtu studentů na úrovni ISCED 5B připsat na vrub nových pravidel přijatých v rámci Boloňského procesu. Naopak příprava vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků celkově roste. V mnoha evropských zemích roste počet studentů v programech ISCED 6 rychleji než počet všech studentů terciární úrovně. Platí to o 15 zemích EU z 24, pro něž jsou údaje o programech ISCED 6 k dispozici. Zvláštní pozornost zasluhuje velký nárůst počtu těchto studentů v Řecku (o 69 % v letech 2001–2004), v Itálii (přes 79 %) a především na Kypru (přes 181 %). Několik zemí udává v této době pokles počtu studentů na úrovni ISCED 6, přestože počet studentů v terciárním vzdělání celkově vzrostl: týká se to Malty, Nizozemska, Švédska, Islandu a Norska. Podobně je tomu v Rakousku, kde pokles počtu studentů na úrovni ISCED 6 nelze připsat celkovému poklesu počtu studentů v terciárním vzdělávání (pokles na úrovni ISCED 6 je ve skutečnosti mnohem větší než v případě ISCED 5A a 5B).
37
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B3: Index růstu počtu studentů v terciárním vzdělávání vůči roku 2001 na jednotlivých úrovních (ISCED 5B, 5A a 6), 2000-2004
O
ISCED 5B
X
ISCED 5A
P
ISCED 6
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Celkové počty založeny na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce. V údajích za rok 2004 není zahrnuto Německy mluvící společenství. Kypr, Lucembursko a Lichtenštejnsko: Většina terciárních studentů studuje v zahraničí a není zde zahrnuta. Rumunsko: Údaje o úrovni ISCED 6 jsou k dispozici až od roku 2003. V roce 2003 tyto údaje částečně zahrnovaly i studenty druhého cyklu úrovně ISCED 5A. Vysvětlivka Index růstu pro jednotlivé roky se získá, když se počet studentů v tomto roce vydělí počtem studentů v roce 2001, zvlášť pro každou úroveň ISCED, a výsledek se násobí stem. Index = 100 v roce 2001 pro každou úroveň ISCED 5A, 5B a 6 s výjimkou Rumunska pro ISCED 6 a Lichtenštejnska (index = 100 v roce 2003). Hrubé hodnoty od roku 1998 (včetně počtu studentů v celém terciárním vzdělávání na všech úrovních ISCED od roku 1998) lze nalézt na http://www.eurydice.org.
38
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
MÍRA ÚČASTI OSOB VE VĚKU 18–39 ROKŮ NA TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ SE LIŠÍ AŽ TROJNÁSOBNĚ Pro celou EU-27 činí míra účasti osob ve věku 18–39 roků na terciárním vzdělávání 11 % všech osob této věkové skupiny, mezi jednotlivými evropskými zeměmi se však tento ukazatel značně mění. Podle demografických údajů mají pobaltské země, skandinávské země, Řecko, Polsko a Slovinsko nejvíce studentů terciárního vzdělávání mezi dospělými osobami ve věku 18–39 roků (jejich míra účasti je přes 12,5 %). Tyto země rovněž patří mezi ty, u nichž je pozice terciárního vzdělávání ve srovnání se všemi vzdělávacími úrovněmi (ISCED 0–6) nejsilnější (obr. B1). Velmi odlišná situace je na Kypru, Maltě, v Rakousku, na Slovensku, v Lichtenštejnsku a Turecku, kde je míra účasti na terciárním vzdělávání relativně nízká (pod 9 %) Tato slabá účast se projevuje i při podrobnějším zkoumání věkových skupin (obr. B9). V případě některých z těchto zemí to souvisí s velkým podílem osob studujících v zahraničí (obr. E1). Obr. B4: Míra účasti osob ve věku 18–39 roků na terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle pohlaví, 2003/04
EU-27 BE
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
ES
EL
Ženy FR
IT
\
O
CY
LV
Celkem LT
P
Muži
LU HU MT NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI
NO
TR
Ženy
12,3
13.2 9,9
9,6 14,5 9,2 19,4 13,3 13,2 17,5 13,2 11,6 7,9 19,2 19,3
Celkem
11,1
12,1 9,3
9,2 12,5 9,1 15,7 12,1 12,0 16,4 11,9 10,3 8,5 15,8 16,2
:
12,5 6,4 10,1 8,5 14,8 11,0 9,3 15,5 8,5 18,3 14,2 10,2 13,5 4,6 13,2 7,0
Muži
10,1
11,0 8,6
8,8 10,6 9,0 12,0 10,8 10,8 15,4 10,7 8,9
:
10,6 5,5
9,0 12,4 13,0
:
14,4 7,4 10,3 8,9 17,1 12,3 10,4 18,0 9,3 19,6 16,6 11,3 17,0 2,4 15,5 5,9
9,9
8,1 12,6 9,6
8,2 13,0 7,7 17,0 11,9 9,1 10,0 6,8 10,9 8,0
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce. Německy mluvící společenství je zahrnuto v údajích o populaci, nikoli v údajích o studentech. Ukazatel zde tedy může být poněkud podhodnocen. Německo a Slovinsko: Údaje nezahrnují úroveň ISCED 6, takže u těchto zemí může být ukazatel poněkud podhodnocen. Estonsko, Irsko, Itálie a Polsko: Data zahrnují studenty ve věku 40 roků a více, takže u těchto zemí může být ukazatel poněkud nadhodnocen. Kypr a Lichtenštejnsko: Většina studentů terciární úrovně studuje v zahraničí a není zde zahrnuta. Jsou však zahrnuti v údajích o populaci, takže u těchto zemí je ukazatel podhodnocen. Vysvětlivka Míra účasti se vypočte jako podíl počtu studentů a studentek na terciární úrovni ve věku 18–39 roků na celkové populaci téhož pohlaví a věku. Do těchto údajů nejsou zahrnuti studenti ‘neznámého’ věku: představují 0,07 % studentů v Evropské unii, 0,10 % v Německu a 0,47 % ve Francii. Jsou zahrnuti všichni studenti (s plnou i částečnou studijní zátěží). Údaje o populaci se vztahují k 1. lednu 2004.
39
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obecně na terciární úrovni studuje o něco více žen než mužů. Počty žen jsou zřetelně vyšší v pobaltských a skandinávských zemích. Naopak na Kypru, v Lichtenštejnsku a v Turecku je v terciárním vzdělávání větší podíl mužů ve věku 18–39 roků než žen. V těchto zemích, kde je celková míra účasti (mužů a žen dohromady) nejnižší, dosahuje nejnižších hodnot i míra účasti žen (obr. B5).
PŘI CELKOVÉ VYSOKÉ MÍŘE ÚČASTI NA TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ, SE ZVYŠUJE I PODÍL ŽEN Současný vývoj v Evropě obecně ukazuje, že je-li podíl populace účastnící se terciárního vzdělávání vysoký, je relativně vysoký i podíl žen studujících na této úrovni. Jinými slovy, je-li v terciárním vzdělávání poměrně omezený počet studentů, poměr mužů a žen směřuje ve prospěch mužů. Ukazuje to následující obrázek a proložená regresní přímka. Tři země, Kypr, Lichtenštejnsko a Turecko jsou pro tento vývoj zvláště typické. Míra účasti osob ve věku 18–39 roků je v těchto zemích poměrně nízká (obr. B4) a terciárního vzdělávání se účastní relativně méně žen než mužů. Je třeba poznamenat, že v prvních dvou z těchto zemí vede omezená vzdělávací nabídka na této úrovni studenty k tomu, aby studovali v zahraničí, což ovlivňuje celkovou míru účasti. Účast žen může být ovlivněna také skutečností, že vzdělávací nabídka v zemi je celkově omezena na programy, v nichž typicky převažují muži (obr. B7). Poznamenejme, že Malta, Rumunsko a Slovensko se tomuto obecnému vývoji vymykají. Tyto tři země se nacházejí dosti pod regresní přímkou. Účast mužů v nich není větší než účast žen, přestože celková míra účasti osob ve věku 18–39 roků na terciární úrovni je poměrně nízká (méně než 10 %).
40
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B5: Vztah mezi mírou účasti osob ve věku 18–39 roků na terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) a poměrem účasti muži/ženy, 2003/04
Poměr muži/ženy
Poměr muži/ženy
Celková míra účasti
Celková míra účasti EU-27 BE BG
CZ
DK DE
EE
IE
ES
EL
FR
IT
CY
LV
LT
AT
PL
PT RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI* NO TR
A
11,1
12,1
9,3
9,2
12,5
9,1
15,7
12,1
12,0 16,4
11,9
10,3
8,5
15,8
16,2
LU HU MT NL :
12,5
6,4
10,1
8,5
14,8
11,0
9,3
15,5
8,5
18,3
14,2
10,2
13,5
4,6
13,2
B
0,82
0,83 0,87
0,91
0,73
0,98 0,62
0,82
0,81 0,88
0,81
0,77
1,14
0,64
0,68
:
0,74
0,75
0,96
0,91
0,74
0,78
0,79
0,72
0,83
0,87
0,72
0,80
0,59
2,87
0,70 1,35
7,0
A = celková míra účasti (%) B = poměr muži/ženy Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce. Německy mluvící společenství je zahrnuto v údajích o populaci, nikoli v údajích o studentech. U této země může být proto celková míra účasti poněkud podhodnocena. Německo a Slovinsko: Údaje nezahrnují úroveň ISCED 6, takže u těchto zemí může být ukazatel poněkud podhodnocen. Estonsko, Irsko, Itálie a Polsko: Data zahrnují i studenty ve věku 40 roků a více, takže u těchto zemí může být celková míra účasti poněkud nadhodnocena. Kypr a Lichtenštejnsko: Většina studentů v terciárním vzdělávání studuje v zahraničí a není zde zahrnuta. Jsou však zahrnuti v údajích o populaci, takže u těchto zemí je celková míra účasti podhodnocena. Lucembursko: Údaje nejsou k dispozici. Vysvětlivka Tento diagram uvádí míru účasti pro muže/ženy ve věku 18–39 roků (hodnota větší než jedna znamená, že v dané zemi se terciárního vzdělávání účastní více mužů než žen) v závislosti na celkové míře účasti (muži a ženy dohromady) téže věkové skupiny (obr. B4). Proložená (regresní) přímka bere v úvahu všechny země a odráží obecnou tendenci v těchto zemích. Klesající regresní přímka znamená, že pro země jako celek platí, že čím vyšší je celková míra účasti, tím více se poměr muži/ženy zmenšuje. Průběh regresní přímky mohou značně ovlivnit extrémní hodnoty (jako v případě Lichtenštejnska); v daném případě však bylo ověřeno, že když se Lichtenštejnsko vynechá, sklon přímky se zásadně nezmění.
41
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
ŽENY JSOU MÉNĚ ZASTOUPENY V DOKTORSKÝCH PROGRAMECH ISCED 6 Zatímco k celkovému růstu počtu studentů v EU mezi roky 2000 a 2004 (obr. B3) přispěli ženy i muži, účast žen rostla poněkud rychleji než účast mužů. Podíl žen na celkovém počtu studentů závisí především na úrovni studijního programu. V tomto období měly ženy v každém roce většinu v programech ISCED 5 (kolem 55 %), zatímco na úrovni ISCED 6 tvořili většinu studentů muži (žen bylo asi 45 %). V sedmi zemích EU (Bulharsko, Estonsko, Španělsko, Itálie, Lotyšsko, Litva a Rumunsko) mají ženy většinu na všech úrovních programů terciárního vzdělávání, včetně ISCED 6. V případě Bulharska k tomu došlo zcela nedávno: rozdíly v počtu studujících mužů a žen rychle poklesly v prvních letech sledovaného období. Turecko je naopak jedinou zemí, kde jsou ženy na všech úrovních terciárního vzdělávání (ISCED 5B, 5A a 6) zastoupeny méně. Další dvě země, Německo a Lichtenštejnsko, udávají většinu mužů v programech ISCED 5A. Většina žen v profesně orientovaných programech (ISCED 5B) je zvláště nápadná v dalších čtyřech zemích: v České republice, Rakousku, Polsku a na Slovensku, kde v období 2001 až 2004 činil podíl žen více než 65 %. V těchto čtyřech zemích a v Německu je rozdíl mezi programy ISCED 5A a ISCED 5B dosti výrazný. Účast žen je velmi vysoká v profesně orientovaných programech, na rozdíl od jejich účasti v programech teoreticky založených (třebaže v Polsku na úrovni ISCED 5A mají ženy většinu). Od roku 2002 se zdá, že tomuto typu odpovídá též Itálie. Čtenáři, kteří se zajímají o nejnovější vývoj, mohou studovat ukazatele založené nikoli na celkových počtech studentů, ale jen na počtech nově přijatých (obr. B6a na http://www.eurydice.org). Žádné nové významné tendence ve vývoji účasti na vzdělávání z nich však nevyplývají.
42
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B6: Vývoj podílu žen na celkovém počtu studentů v terciárním vzdělávání (ISCED 5B, 5A a 6), 2000–2004
O
ISCED 5B
X
ISCED 5A
P
ISCED 6
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Údaje jsou založeny na dostupných datech. Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce. V údajích za rok 2004 není zahrnuto Německy mluvící společenství. Dánsko: Změny mezi roky 2000 a 2001 jsou důsledkem změn v klasifikaci programů v rámci ISCED. Kypr a Lichtenštejnsko: Většina studentů v terciárním vzdělávání studuje v zahraničí a není zde zahrnuta. Rumunsko: Údaje o úrovni ISCED 6 jsou k dispozici až od roku 2003. V roce 2003 tyto údaje částečně zahrnovaly i studenty druhého cyklu úrovně ISCED 5A. Vysvětlivka Tabulka s daty je na: http://www.eurydice.org.
43
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
V OBORECH ‘ZEMĚDĚLSTVÍ A VETERINÁŘSTVÍ’ STUDUJÍ PODOBNÉ POČTY MUŽŮ A ŽEN V EU jako celku mají ženy většinu ve třech hlavních oborech: ‘vzdělávání a výchova’ (75 %), ‘zdravotnictví’ (75 %) a ‘humanitní vědy a umění’ (66 %). V těchto oborech tvoří ženy tvoří většinu studujících ve všech zemích, i když v různé míře, s výjimkou ‘humanitních věd’. V tomto oboru existuje buď přibližná parita, jako je tomu v Belgii, na Maltě, v Nizozemsku, na Slovensku a v Turecku, nebo mají muži velkou většinu (kolem dvou třetin), jako v Lichtenštejnsku. Tato zjištění však neplatí bezpodmínečně, zvláště v případě úrovní ISCED 5B a 6 (obr. B7a na http://www.eurydice.org). V některých oborech naopak značně převládají muži. V EU to platí o ‘přírodních vědách, matematice a informatice’ (téměř dvě třetiny studentů jsou muži) a především o ‘stavebnictví’ (přes tři čtvrtiny). Zde je opět tato většina patrná ve všech zemích, s výjimkou oboru ‘přírodní vědy’. Bulharsko, Itálie a Portugalsko dosáhly vyrovnané účasti mužů a žen v ‘přírodních vědách, matematice a informatice’, zatímco v Rumunsku v tomto oboru počet žen převyšuje počet mužů. V oborech ‘služby’ a ‘zemědělství a veterinářství’ jsou v EU ženy a muži prakticky v rovnováze. Neplatí to však ve všech případech. Tak v některých zemích muži převyšují nad ženami v oboru ‘služby’ (jako v Dánsku a Turecku) nebo dokonce v obou oborech (Kypr). Silnou většinu mají ženy studující obor ‘služby’ ve Finsku, ve Spojeném království a na Islandu.
Doplňující poznámky (obr. B7) EU-27: Nejsou zahrnuty Francie a Lucembursko. Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce a Německy mluvící společenství. Německo a Slovinsko: Údaje nezahrnují úroveň ISCED 6. Kypr a Lichtenštejnsko: Většina studentů studuje v zahraničí a není zahrnuta. Vysvětlivka Ukazatel udává počet žen v terciárním vzdělávání (úrovně ISCED 5 a 6 dohromady), které studují v různých oborech, jako podíl všech studentů v tomtéž oboru. Studenti, u nichž je ‘obor neznám’, nejsou do diagramu zahrnuti. Hrubé hodnoty jsou uvedeny na http://www.eurydice.org.
44
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B7: Podíl žen v různých studijních oborech terciárního vzdělávání ISCED 5–6, 2003/04 A
B
C
D
E
F
G
H
A
B
C
D
E
F
G
H
Vzdělávání
A a výchova B
Humanitní vědy a umění
C Společenské vědy, obchod a právo
E Technika, výroba a stavebnictví
F Zemědělství a veterinářství
D Přírodní vědy, matematika a informatika G Zdravotnictví a sociální péče H
Služby
EUBE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK IS LI NO TR 27 A 75,0 69,8 67,6 73,8 70,1 68,6 B 65,9 55,9 61,5 61,7 62,9 65,2 C 57,3 53,9 58,8 59,1 51,1 47,7 D 37,5 28,5 49,6 35,4 31,8 33,8
87,1 83,3 70,0 78,8
:
86,8 88,0 88,0 76,6
:
71,1 78,0 73,9 73,9 72,1 83,6 76,5 80,3 73,6 80,7 76,7 73,8 84,6 - 75,6 52,9
76,5 65,0 73,2 61,9
:
73,5 77,1 78,2 74,0
:
64,7 57,8 55,4 65,2 69,2 63,2 67,7 74,7 54,9 71,1 63,2 62,2 65,7 34,1 62,1 43,6
64,5 58,4 54,0 59,2
:
56,6 50,0 64,8 67,9
:
63,9 53,1 46,7 54,9 62,7 59,8 62,8 63,8 59,1 63,3 61,1 55,5 59,5 24,8 56,3 43,2
39,9 41,2 37,9 35,9
:
48,7 33,2 33,5 36,0
:
33,7 33,3 19,6 34,6 40,3 49,2 57,5 30,3 34,4 41,3 41,9 36,1 35,2 - 32,7 40,3
E 24,0 22,8 32,2 20,3 33,6 18,9 F 47,5 49,8 43,4 53,2 51,1 46,3 G 74,6 73,1 64,5 74,9 81,3 73,0 H 52,6 54,2 45,1 38,8 23,8 54,3
26,9 16,7 28,1 27,7
:
27,1 10,1 20,9 27,8
:
18,6 26,9 13,5 20,6 22,5 26,7 30,2 23,7 28,7 18,5 28,2 18,9 31,1 28,9 23,8 18,9
51,6 39,6 43,6 45,3
:
43,1 - 44,5 50,3
:
45,4 44,0 46,4 61,2 54,4 54,7 36,8 53,7 37,1 50,6 56,1 61,6 38,2 - 53,9 37,2
88,3 78,6 74,5 76,2
:
64,8 70,0 84,2 83,2
:
77,1 65,3 74,5 67,6 74,5 76,6 64,5 78,7 78,7 83,9 81,2 78,9 85,4 - 81,0 61,6
50,8 51,1 57,6 59,9
:
47,3 27,6 52,0 44,8
:
56,8 44,0 51,4 52,9 50,6 50,5 48,7 43,6 37,1 67,6 58,5 67,4 83,0 - 46,6 31,4
Zdroj: Eurostat, UOE.
45
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
TŘETINA DOKTORANDŮ V EVROPĚ SE PŘIPRAVUJE NA KARIÉRU V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH A TECHNICE V celé EU se počty studentů, kteří se připravují na kariéru v přírodních vědách a technice, značně různí podle úrovně ISCED. Je to zhruba čtvrtina všech studentů na úrovních ISCED 5B (22 %) a ISCED 5A (26 %), zatímco na úrovni ISCED 6 je to více než jedna třetina (39 %). Tento podíl je nejvyšší v České republice, Irsku a Řecku. V těchto třech zemích více než jeden ze dvou doktorandů bude mít kvalifikaci v matematice, přírodních vědách nebo technice. I nejnižší podíl, který je zaznamenán na Islandu, zůstává nicméně docela vysoký. Téměř čtvrtina studentů na úrovni ISCED 6 studuje v oboru přírodních věd nebo techniky. Na úrovni ISCED 5B jsou však tyto obory zastoupeny méně. Největší podíl udávají Španělsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko (tyto dva obory studuje něco málo přes jednu třetinu studentů na úrovni ISCED 5B ), zatímco na Maltě a na Slovensku je tento podíl méně než 5 %. Ve všech zemích studuje v těchto oborech více mužů než žen, s výjimkou Lichtenštejnska, kde je žen poněkud více. Muži jsou silněji zastoupeni zvláště na úrovni ISCED 6: téměř polovina (45 %) všech doktorandů-mužů se připravuje na kariéru v přírodních vědách nebo technice. Ženy jsou zřejmě těmito profesemi přitahovány méně: příslušné programy na úrovni ISCED 5A nebo 5B studuje pod 15 % žen. Na úrovni ISCED 6 však tyto obory studuje téměř jedna ze tří studentek. Číselná převaha mužů je zvláště nápadná ve Finsku: přes 60 % mužů se rozhodlo pro kariéru v přírodních vědách a technice, na rozdíl od méně než 20 % žen. V této zemi, stejně jako na evropské úrovni, je tento rozdíl výraznější na úrovni ISCED 5B, silně se však zmenšuje na úrovni ISCED 6, kde v těchto oborech studuje více než čtvrtina žen (ve srovnání s o něco více než polovinou doktorandů-mužů). Naproti tomu na Kypru, v Rumunsku a Turecku jsou v těchto oborech na doktorské úrovni zastoupeni muži a ženy přibližně stejně.
46
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B8: Zastoupení studentů (ISCED 5B, 5A a 6) v oborech ‘přírodní vědy, matematika a informatika’ a ‘technika, výroba a stavebnictví’ podle pohlaví, 2003/04 ISCED 5B
ISCED 5A
ISCED 6
Ženy
\
O
Celkem
P
Muži
(-)
Údaj se nevyskytuje
Source: Eurostat, UOE. Doplnujici poznamky EU-27: Nejsou zahrnuty Francie a Lucembursko. Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé insitiuce a Německy mluvící společenství. Kypr a Lichtenštejnsko: Většina studentů studuje v zahraničí a není zde zahrnuta. Vysvětlivka Ukazatel udává počet studentů v oborech 'přírodní vědy, matematika a informatika' a 'technika, výroba a stavebnictví' (obory vzdělávání 400 a 500 v klasifikaci Obory vzdělávání a přípravy v rámci ISCED-97*)) na úrovních ISCED 5B, 5A a 6 jako podíl z celkového počtu studentů (tj. mužů a žen dohromady) na těchto různých úrovních (kromě studentů, jejichž obor je ‘neznám’). Tabulky s číselnými údaji jsou uvedeny v přílohách na http://www.eurydice.org.
*)
Pozn. red.: Obory vzdělávání a přípravy v rámci ISCED-97. Příručka. Ústav pro informace ve vzdělávání, 1999. Překlad publikace Andersson, Ronnie, Olsson, Anna-Karin: Fields of Education and Training. Manual. Eurostat 1999.
47
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
MÍRA ÚČASTI NA TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ JE NEJVYŠŠÍ VE VĚKOVÉ SKUPINĚ 20–24 ROKŮ. VE VŠECH VĚKOVÝCH SKUPINÁCH JE POČET STUDUJÍCÍCH ŽEN VYŠŠÍ NEŽ POČET MUŽŮ V celé EU-27 je míra účasti na terciárním vzdělávání nejvyšší ve věkové skupině 20–24 roků, přičemž téměř ve třetině zemí je vrchol ve věku 20 roků, bez ohledu na pohlaví. I když míra účasti pak s rostoucím věkem rychle klesá, ve věku 26 roků ještě na terciární úrovni studuje přes 10 % Evropanů. Téměř 800 000 studentů je starších 40 let (viz hrubé údaje na http://www.eurydice.org). Další grafické znázornění s percentilovým rozdělením těchto údajů (viz obr. B9a na http://www.eurydice.org).široké věkové rozpětí studentů v terciárním vzdělávání potvrzuje: 15 % nejstarších studentů je starších 30 let. Za těmito celkovými údaji se skrývají značné rozdíly mezi zeměmi jak co do věku, v němž účast dosahuje vrcholu, tak co do závislosti účasti na věku. Tento vrchol nastává ve Finsku, Švédsku, Norsku a na Islandu až ve věku 22 roků a v Dánsku a Lichtenštejnsku ve věku 24 roků. Vrchol ve věku 22 roků se objevuje také v případě studujících mužů, kteří vstupují do terciárního vzdělávání ve velkém počtu o rok nebo dva později než ženy (Německo, Kypr, Rakousko a Polsko). Platí to v menší míře i pro Nizozemsko a Portugalsko. Šest zemí udává míru účasti nižší, než je v EU-27, bez ohledu na uvažovanou věkovou skupinu: jsou to Bulharsko, Malta, Rumunsko, Slovensko, Lichtenštejnsko a Turecko. Změny v míře účasti na terciárním vzdělávání podle věku se liší rovněž v jednotlivých zemích. Určité země uvádějí rychlý pokles účasti s rostoucím věkem. Platí to pro Belgii, Irsko, Maltu a Spojené království, kde již čtyři roky po dosažení vrcholu míra účasti klesá o více než dvě třetiny. Naopak v jiných zemích je věk studentské populace mnohem heterogennější. V některých z nich zůstává míra účasti nad evropským průměrem i ve vyšších věkových skupinách, jako je 30–34 roků (v Estonsku) a 35–39 roků (v Lotyšsku, Litvě, Slovinsku a v pěti skandinávských zemích). V tomto ohledu vykazuje neobvyklý průběh Řecko, kde přes velký pokles s rostoucím věkem (o 61 % mezi 20 a 24 roky) zůstává míra účasti nad evropským průměrem až do věku 28 roků. Pokud jde o rozdíly mezi pohlavími, míra účasti v terciárním vzdělávání je obecně vyšší u žen než u mužů, s výjimkou Lichtenštejnska a Turecka, kde jsou muži početnější než ženy bez ohledu na uvažovanou věkovou skupinu. Početní převaha žen je velmi výrazná v sedmi zemích: v Dánsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, na Maltě, ve Slovinsku a na Islandu. V určitých zemích (Irsko, Řecko, Španělsko, Kypr a Nizozemsko) tato převaha přechází od věku 24 roků výše v převahu mužů. Kromě určitých zvláštních okolností (jako je vojenská služba na Kypru, která u studujících mužů způsobuje zpoždění o dva roky) to lze vysvětlit tím, že více mužů studuje v dlouhých programech terciárního vzdělávání a v doktorských programech úrovně ISCED 6 (obr. B6). Mezinárodní srovnání míry účasti podle věkových skupin odrážejí skutečné rozdíly v účasti na terciárním vzdělávání jen částečně. Je totiž třeba brát v úvahu určité zvláštnosti jednotlivých zemí (zejména předpokládaný věk pro přijetí do terciárního vzdělávání). Globální ukazatel (zahrnující všechny věkové skupiny od 18 do 39 roků) poskytuje spolehlivější pohled na mezinárodní rozdíly v celkové míře účasti na terciárním vzdělávání (obr. B4).
48
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B9: Míra účasti na terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle věku a pohlaví, 2003/04
Ženy
Muži
Celkem
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce. Německy mluvící společenství je zahrnuto v údajích o populaci, nikoli v údajích o studentech. Ukazatel zde tedy může být poněkud podhodnocen. Německo a Slovinsko: Údaje nezahrnují úroveň ISCED 6, takže u těchto zemí může být ukazatel poněkud podhodnocen. Estonsko a Itálie: Věková skupina 35–39 zahrnuje i studenty starší 40 let. Irsko a Polsko: Věková skupina 30–34 zahrnuje i studenty starší 35 let. Kypr a Lichtenštejnsko: Většina studentů v terciárním vzdělávání studuje v zahraničí a není zde zahrnuta. Jsou však zahrnuti v údajích o populaci, takže u těchto zemí je ukazatel podhodnocen. Vysvětlivka Počty studujících žen a mužů v určitých věkových skupinách byly vyděleny počtem celkové populace odpovídajícího pohlaví a věku. Studenti, jejichž věk je ‘neznám’, nebyli do výpočtů zahrnuti. Představují 0,07 % studentů v Evropské unii, 0,10 % v Německu a 0,47 % ve Francii. Jsou zahrnuti všichni studenti (s plnou i částečnou studijní zátěží). Údaje o populaci se vztahují k 1. lednu 2004. Tabulky s číselnými údaji jsou uvedeny na http://www.eurydice.org.
49
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
STUDUJÍCÍ S ČÁSTEČNOU STUDIJNÍ ZÁTĚŽÍ JSOU MNOHEM STARŠÍ; PLATÍ TO ZVLÁŠTĚ PRO ŽENY Evropští studenti, kteří studují s částečnou studijní zátěží, jsou také nejstaršími studenty na terciární úrovni. V zemích EU-27, pro něž jsou tyto údaje k dispozici, je střední věk studentů s částečnou studijní zátěží o téměř šest let vyšší, než je tomu u studentů s plnou studijní zátěží. Rozdíl mezi 15 % nejmladších studentů v obou kategoriích je malý a nepřekračuje dva a půl roku. Naopak téměř všech 15 % nejstarších studentů je starších než 39 roků, což dává rozdíl 12 roků ve srovnání s nejstaršími studenty s plnou studijní zátěží. Obr. B10: Rozdělení studentů (s plnou vs. částečnou studijní zátěží) v terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle věku a pohlaví, 2003/04
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
a
Plná studijní zátěž Percentil 85
b
Ženy
Ženy
Částečná studijní zátěž Medián věku
Zdroj: Eurostat, UOE.
50
Muži
Muži –
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Údaj se nevyskytuje Percentil 15
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B10 (pokračování): Rozdělení studentů (s plnou vs. částečnou studijní zátěží) v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6) podle věku a pohlaví, 2003/04
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Ženy
Muži
a
Plná studijní zátěž Percentil 85
b
Částečná studijní zátěž Medián věku
Zdroj: Eurostat, UOE.
51
–
Celkem
Údaj se nevyskytuje Percentil 15
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Obr. B10 (pokračování): Rozdělení studentů (s plnou vs. částečnou studijní zátěží) v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6) podle věku a pohlaví, 2003/04
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Muži
Celkem
Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Muži
a
Celkem
Plná studijní zátěž Percentil 85
Ženy b
Částečná studijní zátěž Medián věku
–
Údaj se nevyskytuje Percentil 15
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhad na základě dostupných údajů. Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce a Německy mluvící společenství. Německo a Slovinsko: Údaje nezahrnují úroveň ISCED 6. Kypr a Lichtenštejnsko: Většina studentů studuje v zahraničí a není zde zahrnuta.
52
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Vysvětlivka (Obr. B10) Medián věku je věk, který dělí studentskou populaci na dvě (přibližně) stejné skupiny tak, že polovina studentů je mladší nebo stejně stará a druhá polovina starší než je tento věk. Věk odpovídající percentilu 15 rozděluje studenty na dvě části tak, že 15 % studentů je mladších a 85 % starších. Věk odpovídající percentilu 85 rozděluje studenty na dvě části tak, že 85 % studentů je mladších a 15 % starších. Tento ukazatel nezahrnuje studenty, jejichž věk je ‘neznám’. Hrubé údaje jsou uvedeny v přílohách na http://www.eurydice.org.
Tento věkový rozdíl mezi dvěma kategoriemi studentů je zvláště nápadný ve Španělsku, v Nizozemsku a ve Spojeném království, kde je polovina studentů s částečnou studijní zátěží alespoň o deset roků starší než polovina jejich protějšků s plnou studijní zátěží. V těchto zemích studenti s částečnou studijní zátěží začínají studovat relativně pozdě (nejmladších 15 % je o šest roků starší než nejmladší studenti s plnou studijní zátěží) a studenti s částečnou studijní zátěží patří mezi nejstarší (15 % nejstarších studentů s částečnou studijní zátěží dosáhlo věku 40 roků a je alespoň o 14 roků starší než nejstarší studenti s plnou studijní zátěží). Ve skandinávských zemích a v Lotyšsku jsou starší studenti rovněž silně zastoupeni v kategorii s částečnou studijní zátěží: 15 % nejstarších studentů je zde rovněž starších 40 let. V sedmi zemích (Bulharsko, Německo, Irsko, Polsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko) se však studenti rozhodují pro studium s částečnou studijní zátěží relativně dříve: věkový rozdíl mezi nejmladšími studenty v obou kategoriích není větší než dva roky. V Německu a Irsku jsou nejmladší studenti s částečnou studijní zátěží dokonce mladší než jejich protějšky s plnou studijní zátěží. Je však třeba poznamenat, že v Irsku byli započítáni i velmi mladí studenti hudby studující s částečnou studijní zátěží (s plnou zátěží studovali v sekundárním vzdělávání). V sedmi uvedených zemích je naopak 15 % nejstarších studentů s částečnou studijní zátěží alespoň o sedm let starší než nejstarší studenti s plnou studijní zátěží, s výjimkou Německa, kde je věkové rozdělení v obou kategoriích téměř stejné. Je to jediná země, ve které je střední věk studentů s částečnou a plnou studijní zátěží podobný (nebyly však zahrnuty údaje o úrovni ISCED 6). Pokud jde o studenty v terciárním vzdělávání s plnou studijní zátěží, je v Evropě celkově medián věku žen stejný jako medián věku mužů (s výjimkou Německa a Kypru, kde vyšší medián věku mužů může částečně souviset s civilní nebo vojenskou službou). Ženy studující s částečnou studijní zátěží jsou však poněkud starší. Muži jako celek (měřeno mediánem věku) tedy začínají zkracovat dobu studia (nebo zahajovat studium s částečnou studijní zátěží) dříve než ženy. Tak je tomu zvláště ve skandinávských zemích, v Estonsku a Lotyšsku, kde je rozdíl mezi mediánem věku žen studujících s částečnou a plnou studijní zátěží mnohem větší než odpovídající rozdíl u mužů. Platí to v menší míře i o Kypru a Spojeném království. Pouze ve třech zemích (v Bulharsku, Irsku a ve Španělsku) začínají studovat s částečnou studijní zátěží ženy dříve než muži. Tyto rozdíly mezi zeměmi může ovlivňovat několik faktorů, jako je vzdělávací nabídka a její struktura (věk pro přijetí a předpokládaná délka různých studijních programů) (2), ale též vzdělávací politika, která další vzdělávání na terciární úrovni podporuje.
(2) Další podrobnosti jsou uvedeny v publikaci Eurydice Focus on the Structure of Higher Education in Europe – 2006/07: National Trends in the Bologna Process. 53
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
STUDENTI S ČÁSTEČNOU STUDIJNÍ ZÁTĚŽÍ POTŘEBUJÍ K UKONČENÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČASTO DELŠÍ DOBU Byla použita přibližná metoda (viz ‘vysvětlivka’) pro odhad střední délky terciárního vzdělávání v programech úrovně ISCED 5A. Podobně jako předpokládaná délka programů této úrovně se i střední délka vzdělávání silně různí podle zemí. Z 18 zemí, pro něž jsou údaje k dispozici, činí střední délka studia s plnou studijní zátěží téměř šest roků v Německu a ve Španělsku a sedm roků v Řecku. V Lotyšsku je asi tři roky a na Slovensku něco málo přes rok (podle použité metody odhadu). U několika zemí lze porovnat střední délku studia při plné a při částečné studijní zátěži. Je jasné, že ve většině případů trvá studium při částečné studijní zátěži déle než při plné. Platí to zejména na Slovensku, kde podle použité metody odhadu potřebují studenti při částečné studijní zátěži třikrát tolik času k dokončení studia než při plné zátěži. Naopak v Estonsku podle odhadu ukončují studenti s částečnou studijní zátěží studium dvakrát rychleji než studenti s plnou zátěží. Obr. B11: Průměrná délka terciárního vzdělávání (ISCED 5A) u studentů s plnou a částečnou studijní zátěží. Odhady jsou založeny na údajích z let 2002/03 a 2003/04
Částečná studijní zátěž
Plná studijní zátěž EU-27 BE BG : :
3,7 4,2 :
4,2
CZ
DK DE
:
:
:
:
EE
IE
EL
6,0 3,6
:
7,1 5,8
-
1,9
:
-
ES :
FR
IT
:
5,1 3,8 3,2 4,7
:
-
CY -
LV
LT
2,9 5,6
LU HU MT NL
PL
PT RO
:
:
3,8 5,0 4,9
AT
:
:
:
:
6,8 6,8
:
-
-
SK
FI
SE UK
IS
LI
NO
TR
4,2 5,0 1,2
:
5,2
:
:
:
:
2,7
:
4,1
:
:
:
:
:
:
SI
5,9 3,6
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie, Bulharsko a Slovinsko: Rok studia odpovídá roku studijního programu a nikoli studentovu roku studia. Francie: Metodou sledování studentů po 7 roků byla stanovena střední délka studia na úrovni ISCED 5A rovná 4,7 roků. Turecko: Údaje o úrovni ISCED 5A nezahrnují magisterské a specializační programy v oboru medicína. Vysvětlivka Použitá data se týkají počtu studentů s plnou i částečnou studijní zátěží (a s ekvivalentní plnou studijní zátěží) na úrovni ISCED 5A ve dvou následujících akademických rocích 2002/03 a 2003/04. Počet studentů přecházejících z jednoho roku do druhého byl přibližně stanoven na základě celkového počtu studentů v každém roce a nově přijatých v následujícím roce. Průměrný počet studentů za oba roky se pak dělí průměrným počtem nově přijatých a počtem těch, kteří systém opustili v druhém roce. Tam, kde se počty studentů hodně mění z roku na rok, není tento odhad spolehlivý. V některých zemích může rok studia znamenat rok ve studijním programu, to však má na odhad pouze omezený dopad. Odhad získaný touto metodou dává průměrnou dobu studia jak pro absolventy, tak pro ty, kdo opustili studium bez získané kvalifikace. Další údaje (pro ISCED 5B a ISCED 6) lze nalézt v přílohách na http://www.eurydice.org.
54
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
V PRVNÍM CYKLU TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ STUDIUM OPOUŠTÍ NEBO SI HO PRODLUŽUJE PŘES 20 % STUDENTŮ Opouštění studia v terciárním vzdělávání je třeba věnovat určitou pozornost. Tento jev nelze posuzovat pouze podle počtu absolventů (obr. F1). Není snadné přesně zjistit, ve kterých programech studium trvá mnohem déle, než bylo zamýšleno. Předpokládaná doba studia v prvním cyklu se navíc mění podle zemí a v dané zemi též podle typu programu: nelze ani vypočítat a srovnávat míru postupu z jednoho roku do následujícího. Odhad ‘míry přežití’ byl vypočten na základě několika parametrů, jako jsou počet absolventů v roce 2004, počet studentů přijatých během několika předcházejících roků a předpokládané délky programů (viz ‘vysvětlivka’ pod diagramem). Míra přežití vykazuje mezi zeměmi výrazné změny. Na příklad na úrovni ISCED 5A může být podíl těch, kteří pokračují ve studiu, větší nebo roven 80 % (jako je tomu v Bulharsku, Irsku, Itálii, na Kypru a na Maltě), nebo se pohybovat kolem 50 % (Estonsko a Lotyšsko). Na úrovni ISCED 5B jsou odchylky ještě větší, neboť míra přežití se mění od méně než 50 % na Kypru a v Lotyšsku až po více než 95 % v Řecku a Litvě. Celkově jsou si úrovně ISCED 5A a 5B podle tohoto kritéria podobné. V některých zemích, jako je Řecko a Litva, je však podíl studentů, kteří absolvují v předpokládané době, mnohem vyšší na úrovni ISCED 5B než na úrovni 5A. Naopak na Kypru a ve Spojeném království je podíl studentů, kteří v následujícím roce pokračují ve studiu, mnohem vyšší na úrovni ISCED 5A (nejméně o 25 procentních bodů). Obr. B12: ‘Míra přežití’ v prvním cyklu terciárního vzdělávání (ISCED 5B a 5A). Odhady jsou založeny na počtech absolventů v roce 2004
ISCED 5B, první kvalifikace EU-27 BE BG
FR
IT
:
85,0 71,0 61,2
CZ
DK DE :
78,8 59,4 69,4 97,8 78,8
EE
IE
EL
ES
:
:
:
74,2 80,0 64,6
:
73,1 51,6 83,5 79,3 73,9
:
CY
LV
ISCED 5A, první cyklus LU HU MT NL
AT
SK
FI
SE UK
IS
LI
NO
TR
48,7 47,9 95,0
LT
:
:
80,0
:
74,2 58,0
:
61,8 77,0
:
67,9 52,9
:
:
:
79,1
87,9 86,1 44,8 72,9
:
:
87,0 75,6 65,0 65,6 67,6
:
62,6
:
60,4 77,7
:
:
:
73,8
:
PL
PT RO
SI
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie: Údaje se týkají pouze Vlámského společenství. Řecko a Malta: Počty přijatých se vztahují k roku 2003/04. Francie: Odhady byly založeny na národní metodice: vzorek kohorty nově přijatých byl sledován po dobu sedmi roků. V tomto období absolvovalo 79 % studentů, kteří byli poprvé přijati do programu ISCED 5A (64 % bylo absolventů ISCED 5A a 15 % absolventů ISCED 5B). Podobně absolvovalo 79 % těch, kteří během tohoto období vstoupili do programů ISCED 5B (většinou jako absolventi ISCED 5B).
55
ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ
Doplňující poznámky (obr. B12 – pokračování) Rakousko: Absolventi, kteří ukončili program trvající 5–6 roků (předtím, než byly na rakouských univerzitách zavedeny bakalářské programy), jsou zahrnuti v kategorii 3–5 roků, zatímco nově přijatí jsou zahrnuti v kategorii 5–6 roků. Island: Odhady byly založeny na národní metodice: 69 % nově přijatých do programů ISCED 5–6 v roce 1994/95 absolvovalo během 10 roků, tj. nejpozději v kalendářním roce 2004. Vysvětlivka Použitá data se týkají počtu absolventů ISCED 5A (první cyklus) a absolventů 5B (první kvalifikace) v roce 2004, v závislosti na délce studia. Data byla shromážděna ve standardních tabulkách absolventů UOE. Nová data se týkají počtu nově přijatých v nejvhodnějším akademickém roce pro každý typ cyklu. Vhodný rok pro přijetí závisí na délce cyklu a země musely rozhodnout, který rok byl nejvhodnější. Jelikož údaje o nově přijatých se týkají prvního vstupu do této úrovně vzdělávání, je možné je vztahovat pouze na absolventy prvního cyklu. Míru přežití ve druhém a v dalších cyklech nelze tudíž vypočítat. Metodiku lze snadno používat a nevyžaduje mnoho údajů. Je však třeba mít k dispozici údaje o nově přijatých podle typu studijního cyklu. Metodika je též ‘syntetická’ v tom smyslu, že porovnává kohortu přijatých s počtem absolventů o vhodný počet roků později. Jednotlivci v kohortě přijatých a v kohortě absolventů však nemusejí být nutně titíž. Z těchto důvodů je tato metodika citlivá na validitu dat. Její výsledky jsou méně spolehlivé v systémech, kde počet studentů výrazně fluktuuje, nebo kde mají studenti různé možnosti volby, pokud jde o délku programu, nebo kde mezi rokem přijetí a absolvování došlo k mnoha změnám ve studijních programech. Kromě toho ne všichni nově přijatí musí nutně usilovat o získání kvalifikace, která normálně odpovídá jejich programu. Zejména ve vzdělávacích systémech se silnou strategií celoživotního učení se mohou ambice studentů omezovat jen na část programů nebo na specifické kurzy. V těchto případech bude míra postupu (vypočítaná pouze z údajů o nově přijatých a absolventech) podhodnocena. Země byly požádány, aby poskytly národní údaje, pokud jsou k dispozici, o mírách postupu získaných jinými metodami, tak aby jejich odhady mohly být porovnány s odhady zde uvedenými. Spojené království potvrdilo výsledky pro ISCED 5A. Údaje ze Švédska vypočtené metodou 'pravé kohorty' (kdy sleduje postup studentů během určité doby) ukazují, že 61 % nově přijatých do programů ISCED 5A v roce 1991/92 absolvovalo během 11 roků, zatímco 50 % přijatých v roce 1995/96 absolvovalo během devíti roků.
56
ZDROJE ČÁST I – FINANČNÍ PROSTŘEDKY ČÍM JE ZEMĚ BOHATŠÍ, TÍM JSOU VÝDAJE NA STUDENTA V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ VYŠŠÍ Porovnání prostředků, které země vkládají do terciárního vzdělávání, je přesnější, když se výdaje na studenta ve veřejných a soukromých institucích vztáhnou k hrubému domácímu produktu (HDP) na jednoho obyvatele. Tak lze ohodnotit národní zdroje, které byly poskytnuty na terciární vzdělávání, s ohledem na bohatství země, na velikost studentské populace a na demografické rozdíly mezi zeměmi. Obr. C1: Roční výdaje na studenta v institucích terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) ve srovnání s HDP na obyvatele v tisících SKS EUR, 2003
Výdaje na studenta v tisících SKS EUR
Výdaje na studenta v tisících SKS EUR
HDP na obyvatele v tisících SKS EUR
HDP na obyvatele v tisících SKS EUR EU-27
Celkové výdaje na studenta HDP na obyvatele
20 800 25 900 HU
Celkové výdaje na studenta HDP na obyvatele
BE
7 898 10 173
:
MT
BG
CZ
3 670
5 982 11 874 10 288
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU
:
8 009
4 163
7 570
8 809
7 127
7 579
2 840
3 518
:
6 700 15 400 26 000 24 500 11 100 29 300 17 500 21 100 23 400 23 100 18 600
9 000 10 200 51 500
NL
LI
AT
5 837 11 386 10 802
PL
PT
3 572
4 476
13 200 16 200 27 000 26 900 10 200 15 900
RO
SI
SK
FI
SE
:
5 854
4 064
9 911 13 681
UK
IS
9 100
:
6 500 16 800 11 500 23 700 25 100 25 300 26 000
Zdroj: Eurostat, UOE a národní účty.
57
NO
:
11 974
:
32 400
TR : 5 700
ZDROJE
Doplňující poznámky (obr. C1) Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5-6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Dánsko, Polsko, Portugalsko a Norsko: Nejsou zahrnuty výdaje ‘dalších soukromých právnických osob’. Řecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Irsko, Španělsko, Portugalsko a Spojené království: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Rakousko, Polsko a Norsko: Nejsou zahrnuty výdaje z mezinárodních zdrojů. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Vysvětlivka Roční výdaje na studenta ve veřejných a soukromých institucích terciárního vzdělávání zahrnují všechny výdaje uvnitř těchto institucí, nikoli však nepřímé výdaje (tj. veřejné transfery do soukromého sektoru, jako jsou veřejná stipendia, veřejné nebo soukromé půjčky, daňové úlevy atd.) nebo výdaje na vzdělávání mimo vzdělávací instituce (výdaje domácností na knihy a další vybavení). Ukazatel je založen na přepočteném počtu studentů, který je ekvivalentem počtu studentů s plnou studijní zátěží.
Výdaje na studenta ve veřejných i soukromých institucích obecně rostou s národním bohatstvím vyjádřeným pomocí HDP na obyvatele. V souladu s tím Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovensko, které mají nejnižší HDP na obyvatele, vydávají na jednoho studenta méně než ostatní země. Jsou však i výjimky. Například Řecko, které má HDP na obyvatele o 50 % vyšší než Slovensko, vydává na studenta jen o 98 SKS EUR ročně více. Norsko má nejvyšší HDP na obyvatele a přesto není zemí s nejvyššími výdaji na studenta. I při stejném HDP na obyvatele mohou země finančně přispívat na terciární vzdělávání různým způsobem. Například Belgie, Švédsko a Spojené království mají HDP na obyvatele mezi 25 000 a 26 000 SKS EUR, vykazují však mnohem větší rozdíly v prostředcích, které vydávají na studenta, které jsou v rozmezí od 9 100 SKS EUR ve Spojeném Království do 13 680 SKS EUR ve Švédsku. Země, které nejsou tak bohaté jako ostatní, mohou na studenta vydávat podobné částky. Irsko, Španělsko, Itálie a Kypr vydávají na studenta mezi 7 127 SKS EUR (Itálie) a 8 009 SKS EUR (Irsko), ačkoliv rozdíly v jejich HDP na obyvatele jsou větší (18 600 SKS EUR na Kypru a 29 300 SKS EUR v Irsku).
V ROCE 2003 VYČLENILY EVROPSKÉ ZEMĚ NA TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V PRŮMĚRU 1,18 % SVÉHO HDP Celkové výdaje (veřejné, soukromé nebo mezinárodní) v EU-27 na instituce terciárního vzdělávání činí 1,18 % hrubého domácího produktu (HDP). Několik zemí se od tohoto průměru výrazně odchyluje. Ve čtyřech skandinávských zemích (v Dánsku, ve Finsku, Švédsku a v Norsku) a na Kypru překračují celkové výdaje na instituce terciárního vzdělávání 1,5 % HDP. Tento podíl je naopak nižší než 1 % HDP v Itálii (0,9 %), na Maltě (0,61 %) a na Slovensku (0,9 % bez započtení výdajů na úroveň ISCED 5B). Estonsko a Rumunsko rovněž vydávají méně než 1 % HDP, avšak určité kategorie výdajů nejsou zahrnuty, takže tento podíl je podhodnocen.
58
ČÁST I – FINANČNÍ PROSTŘEDKY
Obr. C2: Roční výdaje na veřejné a soukromé instituce terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl na HDP, 2003
EU-27 BE BG CZ DK DE EE
IE
EL
ES FR
IT
CY LV
LT LU HU MT NL AT PL PT RO
1,18 1,28 1,31 1,05 1,75 1,13 0,88 1,13 1,18 1,19 1,35 0,90 1,57 1,26 1,28
:
SI
SK
FI
SE UK
IS
1,32 0,61 1,25 1,14 1,45 1,08 0,63 1,32 0,90 1,75 1,73 1,14 1,15
LI NO TR :
1,52 1,11
Zdroj: Eurostat, UOE a národní účty. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založený na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5–6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Dánsko, Estonsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Island, Norsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje ‘dalších soukromých právnických osob’ na vzdělávací instituce. Estonsko, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Island, Norsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje z mezinárodních zdrojů. Estonsko a Rumunsko: Nejsou zahrnuty platby domácností institucím. Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Řecko a Rumunsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje vyčleněné na důchody. Portugalsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Spojené království: HDP stanoven za finanční rok od 1. dubna do 31. března. Vysvětlivka Roční výdaje na veřejné a soukromé instituce terciárního vzdělávání z veřejných, mezinárodních a soukromých zdrojů obsahují přímé výdaje a další platby. Jsou zahrnuty výdaje na vzdělávací služby, doplňkové služby (např. stravování v menzách, ubytování v kolejích, sportovní aktivity atd.) a na výzkum a vývoj (R & D). Tento koncept však nezahrnuje nepřímé výdaje (tj. veřejné transfery do soukromého sektoru, jako jsou veřejná stipendia, veřejné nebo soukromé půjčky, daňové úlevy atd.) nebo výdaje na vzdělávání mimo vzdělávací instituce.
59
ZDROJE
CELKOVÉ VEŘEJNÉ VÝDAJE V EU-27 NA TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ČINÍ 1,1 % HDP V roce 2003 představovaly celkové veřejné výdaje na terciární vzdělávání více než 1 % národního bohatství (HDP) každé země s výjimkou Bulharska, České republiky, Itálie, Lotyšska a Malty. Téměř ve všech evropských zemích jsou hlavním zdrojem financování na této úrovni finance veřejné (obr. C12). Veřejné výdaje na terciární vzdělávání činí více než 2 % HDP ve čtyřech skandinávských zemích: v Dánsku (i když zde jsou zahrnuty některé výdaje na úrovni ISCED 4), ve Finsku, Švédsku a v Norsku. V těchto zemích jsou tyto veřejné výdaje alespoň o 0,9 procentního bodu HDP vyšší než příslušný podíl celé EU-27. Obr. C3: Celkové veřejné výdaje na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl na HDP, 2003
EU-27 BE BG CZ DK DE EE
IE
EL
ES FR
IT
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO
1,14 1,31 0,84 0,94 2,50 1,19 1,05 1,09 1,22 0,99 1,19 0,78 1,55 0,74 1,00
:
SI
SK
FI
SE UK
IS
1,21 0,83 1,33 1,29 1,03 1,01 0,68 1,34 0,85 2,05 2,16 1,06 1,35
Zdroj: Eurostat, UOE a národní účty. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založený na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5–6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Řecko a Portugalsko: Nejsou zahrnuty studentské půjčky. Řecko a Rumunsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Kypr: Je zahrnuta finanční pomoc studentům v zahraničí. Litva a Turecko: Nejsou zahrnuty veřejné transfery ‘dalším soukromým právnickým osobám’. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje vyčleněné na důchody. Portugalsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Spojené království: HDP stanoven za finanční rok od 1. dubna do 31. března. Vysvětlivka Definice celkových veřejných výdajů na vzdělávání a HDP viz glosář.
60
LI NO :
TR
2,32 1,21
ČÁST I – FINANČNÍ PROSTŘEDKY
VEŘEJNÉ VÝDAJE NA TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PŘEDSTAVUJÍ OBECNĚ 2,6 % CELKOVÝCH VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Podíl celkových veřejných výdajů věnovaných na terciární vzdělávání odráží pozornost, jakou každý stát tomuto sektoru věnuje. V roce 2003 činily celkové veřejné výdaje na terciární vzdělávání 2,58 % celkových veřejných výdajů v EU-27. Více než polovina evropských zemí věnuje na terciární vzdělávání mezi 2 % a 3 % svých celkových veřejných výdajů. Pouze ve třech zemích (v České republice, v Itálii a na Maltě) je tento podíl menší než 2 %. Čtyři skandinávské země (Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko) přidělují terciárnímu vzdělávání přes 3,5 % z celkových veřejných výdajů. V Dánsku a Norsku se přiděluje z celkových veřejných výdajů 4,49 % resp. 4,78 %. V obou těchto zemích činí podíl stipendií a půjček na celkových veřejných výdajích na terciární vzdělávání 32,2 % resp. 36,7 % (obr. D9). Podíl celkových veřejných výdajů věnovaných na terciární vzdělávání je ovlivněn různými faktory, jako je demografická struktura, struktura vzdělávací nabídky na terciární úrovni, míra účasti a výše zaměstnaneckých platů. Země, které věnují podobnou část svých celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání, však mohou věnovat různý podíl svého HDP, vzhledem k rozdílům ve výši celkových veřejných výdajů a v jejich složení (na vzdělávání, zdravotnictví, dopravu atd.) ve vztahu k HDP (obr. C3). Obr. C4: Celkové veřejné výdaje na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl na celkových veřejných výdajích, 2003
EU-27 BE BG CZ DK DE EE 2,58
2,57
:
IE
EL
ES FR
IT
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO
1,98 4,49 2,46 2,96 3,27 2,48 2,60 2,23 1,61 3,44 2,13 3,01
:
SI
SK
FI
SE UK
IS
2,47 1,70 2,82 2,53 2,30 2,21 1,78 2,80 2,17 4,10 3,71 2,51 2,89
LI NO TR :
4,78
:
Zdroj: Eurostat, UOE a národní účty. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založený na dostupných datech. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5–6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Řecko a Portugalsko: Nejsou zahrnuty studentské půjčky. Řecko a Rumunsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Kypr: Je zahrnuta finanční pomoc studentům v zahraničí. Litva: Nejsou zahrnuty veřejné transfery ‘dalším soukromým právnickým osobám’. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni a výdaje vyčleněné na důchody. Spojené království: HDP stanoven za finanční rok od 1. dubna do 31. března. Vysvětlivka Definice celkových veřejných výdajů na vzdělávání viz glosář. Celkové veřejné výdaje (nebo podle terminologie ESA 95 celkové všeobecné vládní výdaje) jsou vyjádřeny v národní měně (v milionech) a zahrnují vládní výdaje – např. výdaje na úrovni místní, regionální a centrální správy, stejně jako fondy sociálního zabezpečení – na různé účely (např. sociální zabezpečení, zdravotnictví, vzdělávání atd.).
61
ZDROJE
V EVROPĚ PŘEVLÁDÁ PŘÍMÉ FINANCOVÁNÍ
_____________________ INSTITUCÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ____________________ Terciární vzdělávání je financováno dvěma různými způsoby: přímo financováním institucí a nepřímo cestou finanční pomoci studentům a transferů firmám a neziskovým organizacím. Přímé financování v EU-27 představuje 83,7 % celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání, zatímco nepřímé 16,3 % v EU-27 a něco méně než 30 % ve většině evropských zemí. Přímé financování převládá téměř ve všech zemích, v některých ovšem mnohem více než v jiných. V České republice, Řecku, Španělsku, Francii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a na Slovensku je přes 90 % celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání poskytováno přímo vzdělávacím institucím. Naopak v Dánsku, na Maltě a v Norsku činí přímé financování méně než 70 %. Ve dvou zemích, na Kypru a v Lichtenštejnsku, je tento podíl ještě menší, a to jen 44 %, resp. něco přes 57 %. Silná finanční pomoc studentům zde souvisí s vysokou mezinárodní studentskou mobilitou (obr. E1). Kromě příplatků na mobilitu poskytují obě tyto země přenositelnou základní pomoc, která je na Kypru podmíněně přenositelná a v Lichtenštejnsku plně (nepodmíněně) přenositelná (obr. E6). V Dánsku, na Kypru, na Maltě a v Norsku se veškeré nepřímé financování týká finanční podpory studentů. Výši přímého a nepřímého financování je třeba posuzovat ve vztahu k národnímu systému studentských příspěvků (obr. C9 a C10) a finanční pomoci studentům na terciární úrovni (obr. D1 a D6), jakož i k dalším faktorům, jako jsou mobilita studentů nebo jejich sociální postavení či věk. V zemích, kde nejsou určité programy terciárního vzdělávání k dispozici a studenti ve velkém počtu studují v zahraničí (Kypr, Malta a Lichtenštejnsko), může podíl nepřímého financování též částečně záviset na tom, zda je finanční pomoc studentům přenositelná. Preferování nepřímého financování (tj. finanční pomoci studentům) může studenty podněcovat k tomu, aby se stali finančně nezávislými nebo aby si prodlužovali studium. Například Dánsko a Norsko patří mezi země, kde je 15 % studentů v terciárním vzdělávání starších 35 let (obr. B4).
62
ČÁST I – FINANČNÍ PROSTŘEDKY
Obr. C5: Rozdělení celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) podle typu financování, 2003
Veřejné výdaje přímo vzdělávacím institucím EU-27 BE BG CZ DK DE EE
IE
Finanční pomoc studentům
EL ES FR
IT
Veřejné transfery neziskovým organizacím a firmám
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI
SK
FI
SE UK IS
LI NO TR
83,7 84,2 89,4 93,8 67,8 82,8 84,6 86,2 94,0 92,1 91,8 83,0 44,0 80,3 82,9 :
85,3 69,8 74,1 82,0 97,7 97,4 92,3 74,6 91,5 82,1 71,6 75,3 75,9 57,5 63,3 86,8
16,1 15,8 10,6 6,2 32,2 17,2 5,0 13,8 6,0 7,9 8,2 17,0 56,0 19,7 17,1 :
14,7 30,2 25,9 16,6 0,4 2,2 7,7 25,2 8,5 17,4 28,4 24,7 21,4 :
0,1
-
-
-
-
- 10,4 -
-
-
:
-
-
-
:
:
-
-
-
1,4 2,0 0,5
-
0,3
-
0,5
-
-
36,7 13,2
2,7 42,5 -
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založený na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5–6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Řecko a Portugalsko: Nejsou zahrnuty studentské půjčky. Řecko a Rumunsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Kypr: Je zahrnuta finanční pomoc studentům v zahraničí. Litva a Turecko: Nejsou zahrnuty veřejné transfery ‘dalším soukromým právnickým osobám’. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje vyčleněné na důchody. Portugalsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Vysvětlivka Definice pojmů ′celkové veřejné výdaje na vzdělávání′, ′přímé veřejné výdaje na vzdělávací instituce′, ′finanční pomoc studentům′ a ′veřejné transfery neziskovým organizacím a firmám′ viz glosář.
63
ZDROJE
FINANCOVÁNÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ JE SPOJENO S MALÝM PŘEROZDĚLOVÁNÍM ZDROJŮ MEZI SPRÁVNÍMI ÚROVNĚMI Do financování vzdělávání mohou být zapojeny různé správní úrovně. Centrální, regionální nebo místní správní orgány mohou přerozdělovat některé zdroje, které shromáždily, a převádět je na další – obecně více decentralizované – úrovně, které se pak stávají jejich konečnými uživateli. Ve většině zemí, pro něž byly údaje k dispozici, je hlavním zdrojem veřejného financování terciárního vzdělávání centrální úroveň. V Bulharsku, Nizozemsku a Lichtenštejnsku je to zdroj jediný. V dalších zemích (Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta a Norsko) přispívají ostatní úrovně jen velmi malým dílem. Regionální úroveň je hlavním zdrojem a konečným uživatelem rozpočtu terciárního vzdělávání jen ve třech zemích (Belgie, Německo a Španělsko), kde se na této úrovni shromažďuje a je užíváno přes 75 % prostředků. V těchto zemích mají v oblasti terciárního vzdělávání orgány na střední úrovni důležité pravomoci. Čisté přerozdělování zdrojů mezi správními úrovněmi je ve všech evropských zemích poměrně marginálním jevem. Kromě zemí, kde je centrální úroveň jediným zdrojem veřejného financování, jen nemnohé země provádějí mezi správními úrovněmi čisté transfery. Tam, kde k tomu dochází, jde o transfery z centrální úrovně na regionální, jako v České republice, Německu (spolu s malými transfery také na místní úroveň), ve Francii, Itálii a Polsku, nebo o transfery z centrální úrovně na místní, jako v Irsku, ve Finsku a Spojeném království.
Doplňující poznámky (obr. C6) EU-27: Odhad založený na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5-6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Řecko a Rumunsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Řecko a Portugalsko: Nejsou zahrnuty studentské půjčky. Irsko, Španělsko, Portugalsko a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Kypr: Je zahrnuta finanční pomoc studentům v zahraničí. Litva a Turecko: Nejsou zahrnuty veřejné transfery ‘dalším soukromým právnickým osobám’. Maďarsko: Regionální výdaje jsou zahrnuty do místních výdajů. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Švédsko: Místní výdaje jsou zahrnuty do výdajů regionálních. Vysvětlivka Prostředky určené na vzdělávání jsou převáděny mezi centrální, regionální a místní správní úrovní. Zde jsou uvedeny čisté transfery. Počáteční financování je ta část veřejných výdajů na vzdělávání, kterou na tento účel alokuje každá ze správních úrovní. Konečné financování je ta část celkových výdajů na vzdělávání, kterou každá ze správních úrovní přímo na vzdělávání vydá. Jak ‘počáteční’, tak ‘konečné’ financování zahrnuje přímé veřejné výdaje a transfery soukromému sektoru. Pokrývají všechny výdaje institucí terciárního vzdělávání z veřejných zdrojů, což znamená kromě výdajů na vzdělávací služby též pokrytí doplňkových služeb (např. stravování v menzách, ubytování v kolejích, sportovní aktivity atd.) a výzkumu a vývoje (R & D).
64
ČÁST I – FINANČNÍ PROSTŘEDKY
Obr. C6: Zdroje veřejného financování terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) podle správních úrovní před transfery a po transferech, 2003 Centrální
Regionální
Počáteční financování EU-27 A B C
BE BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
FR
IT
CY
Konečné financování UK
IS
LI
71,0
24,3 100 96,2 86,2 18,9 99,7 100 100 15,4 93,2 86,8 100 100 100
:
99,8 100 100 98,8 98,5 100 100 99,7 99,9 86,6 97,9 100
:
100 100 100
68,9
24,3 100 96,0 86,2 12,3 99,7 88,6 100 15,4 92,6 85,5 100 100 100
:
98,4 100 100 98,8 98,4 100 100 99,7 99,9 79,1 97,9 98,4
:
100 100 100
27,4
75,2
-
2,0 3,0 78,5
-
-
:
83,8 5,0 12,7
-
-
-
:
:
-
0,0 1,2 1,3
:
-
-
-
-
2,1
-
:
-
-
:
29,0
75,2
-
2,2 3,0 85,1
-
-
:
83,8 5,5 13,9
-
-
-
:
:
-
0,0 1,2 1,4
:
-
-
-
-
2,1
-
:
-
-
:
1,6
0,5
-
1,8 10,9 2,5 0,3 0,0
:
0,8 1,8 0,5
-
0,0 0,0
:
0,2
-
-
-
0,2
:
:
0,3 0,1 13,4
-
0,0
:
-
-
:
2,1
0,5
-
1,8 10,9 2,6 0,3 11,4
:
0,8 1,8 0,5
-
0,0 0,0
:
1,6
-
-
-
0,2
:
:
0,3 0,1 20,9
-
1,6
:
-
-
:
C
Místní
A
ES
Místní
Centrální
LV
B
LT
LU HU MT NL
Regionální
Zdroj: Eurostat, UOE.
65
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
NO
TR
ZDROJE
NEJVĚTŠÍ ČÁST VÝDAJŮ V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PŘEDSTAVUJÍ OSOBNÍ NÁKLADY Osobní náklady představovaly v roce 2003 více než polovinu celkových výdajů na terciární vzdělávání, a to ve všech zemích s výjimkou České republiky, Řecka a Slovenska, kde činily méně než 45 %. I když osobní náklady stojí mezi výdajovými položkami v terciárním vzdělávání na prvním místě (61,4 % pro EU-27), jejich podíl je nižší, než je udáván pro vzdělávací systém jako celek (ISCED 0–6), kde je to 79,1 %. V Dánsku, ve Francii a Nizozemsku činí přes 70 % celkových výdajů v terciárním vzdělávání. ‘Další běžné výdaje’ představují obecně mezi 20 % a 40 % celkových výdajů. Tvoří druhou největší kategorii výdajů ve všech zemích s výjimkou Řecka a Španělska (kde nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby). Ve Španělsku, Francii a na Islandu je to méně než 20 % a v České republice, Rakousku a na Slovensku přes 41 %. Téměř všude je nejnižší podíl kapitálových výdajů, které v EU-27 představují méně než 10 % celkových výdajů. V Řecku je to 40,8 %, což je řadí výše než osobní náklady. Ve Španělsku, na Kypru a v Turecku činí kapitálové výdaje přes 15 % celkových výdajů. Obr. C7: Rozdělení celkových výdajů na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) podle výdajových položek, 2003
Celkové osobní výdaje EU-27 BE BG
CZ
DK DE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU HU MT NL
Kapitálové výdaje LI
NO TR
61,4 68,4 53,5 44,9 73,0 64,9
:
65,0 30,9 63,7 71,5 50,5 52,9 60,2 62,4
:
:
66,7 71,1 55,3 50,7 69,1
:
63,1 43,1 59,8 59,7 56,7 65,3
:
56,8 60,9
28,9 28,8 39,8 42,1 21,3 26,0
:
30,3 28,3 16,9 17,7 35,5 27,7 32,9 29,3
:
:
28,5 24,2 41,6 36,8 25,8
:
28,5 46,8 34,9 40,3 40,6 19,7
:
33,7 22,0
9,7
:
4,8 40,8 19,4 10,7 13,9 19,4 6,9 8,3
:
:
4,8 4,8 3,1 11,6 5,1
:
8,5 10,1 5,3 0,0 2,8 15,0
:
9,5 17,1
2,7 6,6 13,0 5,8 9,1
EE
Další běžné výdaje AT
PL
PT RO
SI
SK
FI
SE UK
IS
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založený na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5-6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Dánsko, Polsko, Portugalsko, Island a Norsko: Nejsou zahrnuty platby ‘dalších soukromých právnických osob’ vzdělávacím institucím. Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Řecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Rakousko, Polsko, Portugalsko, Island a Norsko: Nejsou zahrnuty výdaje z mezinárodních zdrojů. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni a výdaje vyčleněné na důchody.
66
ČÁST I – FINANČNÍ PROSTŘEDKY
Vysvětlivka (obr. C7) Celkové výdaje zahrnují běžné a kapitálové výdaje na vzdělávání ve veřejných i soukromých vzdělávacích institucích z veřejných, mezinárodních a soukromých finančních zdrojů. Zahrnují výdaje na vzdělávací služby, doplňkové služby (tj. stravování, ubytování v kolejích, sportovní aktivity atd.) a výzkum a vývoj (R & D). Nepokrývají nepřímé výdaje ve formě veřejných transferů soukromého sektoru (tj. veřejná stipendia, veřejné nebo soukromé půjčky, daňové úlevy atd.) nebo výdaje na vzdělávání mimo instituce (tj. výdaje domácností na knihy a další potřeby). Běžné výdaje jsou výdaje za zboží a služby spotřebované v běžném roce, které jsou nutné pro poskytování vzdělávacích služeb. Drobné výdaje na vybavení pod určitou cenovou hranicí se zařazují rovněž do běžných výdajů (viz glosář). Běžné výdaje zahrnují osobní náklady a další běžné výdaje. Kapitálové výdaje představují hodnotu kapitálu získaného nebo vytvořeného v příslušném roce – nebo jinými slovy výši tvorby kapitálu – bez ohledu na to, zda kapitálový výdaj byl financován z běžných příjmů nebo z úvěru. Kapitálové výdaje zahrnují výdaje na stavbu, rekonstrukci a velké opravy budov a výdaje na nové nebo obnovené vybavení. I když kapitálové investice vyžadují značné počáteční náklady, infrastruktura a zařízení mají mnohaletou životnost.
JEDNOTKOVÉ VÝDAJE NA STUDENTA SE VYNAKLÁDAJÍ
____________________ PŘEDEVŠÍM NA VZDĚLÁVACÍ ČINNOST ____________________ Celkové výdaje na studenta mohou v některých zemích činit až čtyřnásobek toho, co v zemích jiných. Tato rozdílnost může být způsobena mnoha faktory. Patří k nim délka a struktura studijních programů (1), opatření při přijímání do terciárního vzdělávání (obr. A1), plná nebo částečná studijní zátěž studentů (obr. B10), poměr studenti/učitelé (obr. C15) a velké rozdíly mezi zeměmi co do velikosti podílu výdajů na výzkum a vývoj v celkových nákladech na instituce terciárního vzdělávání. Roční výdaje je možno rozdělit do tří kategorií: vzdělávací činnost, výzkum a vývoj (R & D) a doplňkové služby. Je možné vypočítat náklady na jednoho studenta v každé z těchto kategorií. V rámci EU-27 je na jednoho studenta vydáno ročně na vzdělávací činnost 5 442 SKS EUR, na R & D asi polovina (2 469 SKS EUR) a na doplňkové služby, jako stravování a ubytování v kolejích (obr. D11 a D12), poměrně malá částka 196 SKS EUR na studenta. Bulharsko, Německo a Francie jsou tři země, kde výdaje na studenta v této položce překračují 500 SKS EUR. Vzdělávací výdaje na studenta se mezi evropskými zeměmi výrazně liší. Dánsko vydává na jednoho studenta 8 634 SKS EUR, zatímco Lotyšsko vydává 2 498 SKS EUR. Více než polovina zemí, pro něž jsou údaje k dispozici, vydává v rámci vzdělávací činnosti v terciárním vzdělávání ročně přes 5 500 SKS EUR na studenta. Částky vydávané na studenta v rámci R & D jsou znatelně nižší, ale vykazují mnohem větší rozdíly mezi evropskými zeměmi: tyto výdaje se pohybují od jedno- do padesátinásobku. Bulharsko, Kypr, Lotyšsko, Polsko a Slovensko poskytují na R & D méně než 15 % ročních výdajů na studenta, což je asi sedmkrát až dvacetkrát méně, než činí jejich výdaje na vzdělávací činnost. Belgie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Norsko věnují přes 30 %. V těchto zemích jsou výdaje na vzdělávací činnost připadající na jednoho studenta nejvýše dvojnásobné než na výdaje na R & D. Ve Švédsku jsou si výdaje na vzdělávací činnost a na R & D připadající na jednoho studenta nejbližší, a to 7 064 SKS EUR, resp. 6 635 SKS EUR ročně. Tyto rozdíly souvisí s objemem prostředků poskytovaných institucemi terciárního vzdělání na R & D, ale též s organizací R & D v každé zemi.
(1 )
Publikace Eurydice Focus on the Structure of Higher Education in Europe – 2006/07: National Trends in the Bologna Process.
67
ZDROJE
Obr. C8: Roční výdaje na studenta v institucích terciárního vzdělávání v SKS EUR rozdělené podle účelu (vzdělávací činnost, R & D a doplňkové služby), ISCED 5–6, 2003
Vzdělávací činnost
Doplňkové služby
R&D
EU-27
BE
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU
5 422
6 643
2 929
4 839
8 634
5 962
:
6 193
2 791
5 556
5 521
4 559
6 694
2 498
2 940
:
196
359
605
194
-
500
:
:
385
:
511
:
50
:
:
:
2 469
3 171
135
950
3 240
3 826
:
1 816
986
2 014
2 777
2 568
835
341
578
: TR
HU
MT
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI
NO
:
5 837
7 059
7 040
3 163
:
:
4 771
3 364
6 175
7 046
7 002
:
:
7 916
:
:
-
2
62
2
:
:
61
371
0
-
:
:
:
179
:
:
-
4 325
3 700
406
:
:
1 022
330
3 736
6 635
2 098
:
:
3 880
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založený na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5–6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Dánsko, Polsko, Island a Norsko: Nejsou zahrnuty výdaje ‘dalších soukromých právnických osob’ Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Řecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Itálie, Lotyšsko a Litva: Výdaje spojené s doplňkovými službami jsou zahrnuty ve výdajích na vzdělávací činnost. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Rakousko, Polsko, Portugalsko, Island a Norsko: Nejsou zahrnuty výdaje z mezinárodních zdrojů. Vysvětlivka Roční výdaje na studenta v institucích terciárního vzdělávání (viz glosář) pokrývají tři položky, a to vzdělávací činnost, doplňkové služby (tj. stravování, ubytování v kolejích, sportovní aktivity atd.) a výzkum a vývoj (R & D). Ukazatel je založen na přepočteném počtu studentů.
68
ZDROJE ČÁST II – FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ BEZPLATNÝ PŘÍSTUP K VEŘEJNÉMU TERCIÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚROVNI ISCED 5 VE DVANÁCTI ZEMÍCH Veřejná správa všude přispívá na náklady terciárního vzdělávání (obr. C3). Částky poskytované institucím však často pokrývají náklady spojené se vzděláváním jen z části. Ve většině zemí je rozpočet institucí částečně závislý na soukromých příspěvcích domácností, které představují více či méně významný podíl jejich příjmu (obr. C12). V těchto případech jsou studenti studující s plnou studijní zátěží pro získání první kvalifikace na úrovni ISCED 5 povinni na náklady svého studia finančně přispívat. Zde se uvádí pouze situace studentů na státem dotovaných studijních místech. Jedinou výjimkou je Lotyšsko, kde je většina studentů na místech státem nedotovaných. Lze rozlišit dvě hlavní kategorie příspěvků, které se někdy vyskytují společně: správní poplatky a školné. Příspěvky na správní náklady mohou zahrnovat poplatky, které se platí jenom jednou při prvním zápisu (zápisné) nebo každoročně (registrační poplatky) a certifikační poplatky, které mají pokrýt organizaci zkoušek a náklady spojené s vydáním úředních dokumentů při ukončení studia. Studenti dále mohou být povinni platit příspěvek na náklady spojené se vzděláváním, který je často vyšší než správní poplatky (obr. C10). Zde jsou předmětem pouze příspěvky, které studenti platí bez ohledu na finanční pomoc, která jim může být podle určitých kritérií poskytována. Ve skutečnosti v mnoha zemích dostávají studenti pomoc ke krytí jejich nákladů nebo jim mohou být různé platby sníženy či prominuty (obr. D4). Nezávisle na těchto příspěvcích nebo společně s nimi může být zaveden systém povinných příspěvků studentským organizacím. Jsou to příspěvky na náklady spojené se studentským životem nebo službami, jako jsou různé druhy pojištění nebo kulturní činnosti. Tam, kde jsou požadovány, je jejich výše mnohem nižší než jsou příspěvky na financování vzdělávání. V některých zemích mohou být zavedena zvláštní opatření týkající se studentů, kteří opakují ročník nebo studují déle, než je doba stanovená pro dokončení studia (obr. C11). Školné je rozšířenou formou příspěvků, která je zavedena v 16 zemích. V sedmi z nich – v Belgii (Francouzské a Vlámské společenství), Bulharsku, České republice (pouze v programech ISCED 5B), Litvě, Nizozemsku, ve Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko) a v Lichtenštejnsku – je to jediný finanční příspěvek požadovaný od studentů. Roční registrační poplatky jsou také velmi rozšířeny. Jsou povinné ve 12 zemích, buď ve spojení se školným jako v Belgii (Německy mluvící společenství), ve Španělsku (pro programy ISCED 5A), v Itálii, Portugalsku, Norsku (některé instituce ve státem dotovaném soukromém sektoru) a v Turecku, nebo bez něj (Německo, Francie, Lucembursko, Rumunsko, Slovensko a Island). Ve Finsku (univerzitní instituce ve veřejném sektoru), ve Švédsku a v Norsku (veřejný sektor) platí studenti pouze roční příspěvek svým organizacím. Na Kypru se od studentů požaduje malý příspěvek pro studentské organizace pouze jednou na začátku studia. V Polsku a ve Slovinsku se platí velmi nízký registrační poplatek při prvním vstupu do terciárního vzdělávání.
69
Z D R O J E
Obr. C9: Typy soukromých příspěvků placených ročně studenty připravující se s plnou studijní zátěží na první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejném a/nebo státem dotovaném soukromém sektoru, 2005/06
ISCED 5B
Pouze roční příspěvky studentským organizacím Roční správní poplatky (a případně příspěvky studentským organizacím) Roční školné (a případně správní poplatky a/nebo příspěvky studentským organizacím) Ani roční školné ani povinné poplatky Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr, BE nl): Roční příspěvek požadovaný od studentů zahrnuje registrační poplatek a školné. Německo: Od roku 2006/07 mohou spolkové země požadovat příspěvek na vzdělávací náklady do výše 944 SKS EUR. Od ledna 2007 se tento příspěvek rozhodlo požadovat sedm spolkových zemí. Estonsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko: Studenti na nedotovaných místech platí příspěvek na vzdělávací náklady. Řecko: Hellenic Open University je jediná instituce, kde se platí příspěvek na vzdělávací náklady. Itálie: Studenti musejí též platit regionální daň na studentské sociální zabezpečení. Poplatky za diplom se platí jenom ve vyšších uměleckých a hudebních školách poskytujících alta formazione artistica e musicale. Kypr: Příspěvky studentským organizacím se platí jenom jednou při prvním přijetí do terciárního vzdělávání. Lotyšsko: Diagram se týká studentů na nedotovaných místech (kolem tří čtvrtin všech studentů). Dotovaní studenti mají studium zdarma. Litva: Příspěvky na vzdělávací náklady platí studenti bakalářských programů bez ohledu na státní dotaci, zatímco studenti magisterských programů na státem dotovaných místech (třetina všech studentů) nemusejí tyto příspěvky platit. Od roku 2006/07 přispívají na vzdělávací náklady všichni studenti (včetně studentů v magisterských programech). Maďarsko: Od roku 2007/08 budou muset přispívat na vzdělávací náklady všichni studenti. Rakousko: Univerzity mohou prominout placení školného, ale nemohou ho požadovat od studentů, kteří jsou od něj podle zákona osvobozeni. Studenti neplatí žádné příspěvky ve dvou spolkových zemích (Burgenland a Korutany).
70
ČÁST II – FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ Doplňující poznámky (obr. C9) Finsko: Univerzitní studenti musejí platit příspěvky studentským organizacím; tyto příspěvky jsou naopak dobrovolné pro studenty na polytechnických fakultách. Spojené království (SCT): SAAS (Student Awards Agency for Scotland) platí příspěvky za studenty, kteří o to požádají. Většina studentů je však po ukončení studia povinna zaplatit ‘graduate endowment’. Norsko: V některých institucích ve státem dotovaném soukromém sektoru musejí studenti platit zápisné, roční registrační poplatky a příspěvky na vzdělávací náklady. Vysvětlivka Nebere se úvahu zápisné (placené jednou) a certifikační poplatky. Jsou zahrnuty pouze roční registrační poplatky, příspěvky studentským organizacím a příspěvky na vzdělávací náklady. Jejich úplná definice je uvedena v glosáři. Typy příspěvků, které jsou zde uvedeny, platí studenti s plnou studijní zátěží na dotovaných místech (v Lotyšsku na nedotovaných místech) po dobu svého studia. Nebere se v úvahu žádná finanční pomoc, kterou mohou získat.
V osmi zemích, v České republice (ISCED 5A), Dánsku, Řecku (s výjimkou Open University), ve Španělsku (ISCED 5B), v Irsku, Maďarsku, na Maltě a ve Spojeném království (Skotsko), mají studenti, kteří se připravují k první kvalifikaci a dodržují určený studijní plán, právo na bezplatné terciární vzdělávání, stejně jako studenti na polytechnických fakultách ve Finsku. Totéž platí pro studenty na dotovaných místech v Estonsku a Lotyšsku. Skotsko je považováno za zemi s bezplatným terciárním vzděláváním, jelikož oficiálně stanovené registrační poplatky platí vládní agentura, a to za všechny studenty bez ohledu na jejich sociální postavení, pokud o to požádají a neopakují studijní ročník. Po absolvování však tito studenti musí poplatky splácet. Celkově je tedy dvanáct zemí, v nichž lze přístup k terciárnímu vzdělávání považovat za bezplatný (neplatí se v nich ani školné, ani každoroční registrační poplatky). Je třeba poznamenat, že současný trend příspěvků na terciární vzdělávání v Evropě směřuje ke školnému. Kromě toho, že se platí v mnoha zemích, z nichž některé jej zavedly nedávno, v několika dalších se o jeho zavedení diskutuje nebo o něm bylo rozhodnuto (Česká republika, Německo, Maďarsko), nebo se připravuje jeho rozšíření na všechny studenty (Litva). Naopak Slovinsko zruší od roku 2009 placení školného ve všech programech úrovně ISCED 5 (v současnosti existuje v určitých magisterských programech neuvedených na obr. C9).
ŠKOLNÉ V PROGRAMECH ISCED 5 SE ČASTO POHYBUJE
______________________ MEZI 200 A 1 000 SKS EUR ZA ROK _______________________ V zemích, které poskytly údaje o výši příspěvků, je školné obecně vyšší než jiné formy příspěvků: udávané roční správní poplatky nikde nepřekračují 200 SKS EUR, s výjimkou dvou zemí, kde jsou registrační poplatky poměrně vysoké. Ve Francii mohou dosahovat téměř 1 000 SKS EUR, to však je výjimečný případ studentů, kteří se připravují na státní kvalifikaci specialistů v oboru psychomotoriky (pro většinu studentů činí roční registrační poplatek 146 až 186 SKS EUR). Na Islandu je registrační poplatek 394 PS EUR. Jak ve Francii, tak na Islandu je registrační poplatek jediným příspěvkem od studentů požadovaným. Příspěvky placené studentským organizacím jsou ještě nižší a nepřekračují 100 SKS EUR. Ve Finsku (univerzity) a v Norsku, kde je to jediný příspěvek, který studenti platí, je mezi 40 a 85 SKS EUR. Ve Švédsku tento příspěvek určují jednotlivé studentské organizace, v průměru činí 27 SKS EUR za rok.
71
Z D R O J E Obr. C10: Výše školného a dalších příspěvků v SKS EUR, které platí studenti připravující se s plnou studijní zátěží na první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejném a/nebo státem dotovaném soukromém sektoru, 2005/06 Min
Max
Školné (krátké neuniverzitní, ISCED 5B)
153
199
Školné (dlouhé neuniverzitní, ISCED 5A)
307
399
Typ příspěvku
BE fr
BE de
Školné (univerzitní, ISCED 5A)
705
Registrační poplatky (ISCED 5B)
97
Školné (ISCED 5B)
358
Školné
431
489
BG
Školné: bakalářské programy ISCED 5A
264
458
CZ
Školné (ISCED 5B)
149
298
BE nl
Programy ISCED 5A
DK :
:
Registrační poplatky
76
96
Studentské příspěvky
15
25
Zápisné
DE
EE IE EL Programy ISCED 5B
ES
516
1 109
Registrační poplatky (ISCED 5A)
:
:
Certifikační poplatky (ISCED 5A)
:
:
Školné (ISCED 5A)
FR
Registrační poplatky: univerzity – licence (ISCED 5A) a IUT (ISCED 5B)
146 146
Registr. popl.: medicína – univerzity (ISCED 5A)
943
Registrační poplatky: přípravné třídy grandes écoles (ISCED 5A) a STS (ISCED 5B)
171
Registrační poplatky
IT
Školné
19
Studentské zápisné
CY LV (studenti bez státní dotace)
Zápisné Certifikační poplatky Školné: veřejný sektor (ISCED 5A)
997
6858
Školné: státem dotovaný soukromý sektor (ISCED 5A)
968
11 762
Školné: veřejný sektor (ISCED 5B)
1 139
1 524
Školné: státem dotovaný soukromý sektor (ISCED 5B)
1 384
3 759
Min SKS EUR
Max SKS EUR
Správní poplatky:
Zdroj: Eurydice.
Δ
Školné
Studentské příspěvky
Registrační poplatky
Zápisné a certifikační poplatky
Výše stanovená institucemi
Žádné soukromé příspěvky
72
ČÁST II – FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ Obr. C10 (pokračování): Výše školného a dalších příspěvků v SKS EUR, které platí studenti připravující se s plnou studijní zátěží na první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejném a/nebo státem dotovaném soukromém sektoru, 2005/06 Min
Typ příspěvku
LT
Školné
586
LU
Registrační poplatky
181
NL
Školné
1406
AT
Příspěvky studentským organizacím
29
Školné
701
Max
HU MT
Zápisné
4
10
Certifikační poplatky
27
45
583
1082
Zápisné
34
48
Zápisné (veřejný sektor)
19
85
46
85
PL
PT
Registrační poplatky Školné Registrační poplatky
RO SI SK
Registrační poplatky (veřejný sektor) Certifikační poplatky (veřejný sektor)
FI
Příspěvky studentským organizacím (ISCED 5A)
SE
Příspěvky studentským organizacím Školné
1579
IS
Registrační poplatky
394
LI
Školné
733
UK-ENG/WLS/NIR UK-SCT
NO
Příspěvky studentským organizacím
41
58
55
460
Min SKS EUR
Max SKS EUR
Zápisné (státem dotovaný soukromý sektor) Školné (státem dotovaný soukromý sektor) Certifikační popl. (státem dotovaný soukromý sektor)
TR
Zápisné Registrační poplatky Certifikační poplatky Příspěvky studentským organizacím Školné
Správní poplatky:
Zdroj: Eurydice.
Δ
Školné
Studentské příspěvky
Registrační poplatky
Zápisné a certifikační poplatky
Výše stanovená institucemi
Žádné soukromé příspěvky
73
Z D R O J E
Doplňující poznámky (obr. C10) Belgie (BE fr): V neuniverzitních programech maximální výše odpovídá částce, kterou platí studenti v posledním ročníku. Belgie (BE fr, BE nl): Částka zahrnuje registrační poplatky a studentské příspěvky na vzdělávací náklady. Belgie (BE de): Jediná vysokoškolská instituce Autonome Hochschule požaduje příspěvek na vzdělávací náklady ve výši 242 SKS EUR, což je méně než oficiálně stanovené maximum 358 SKS EUR. Česká republika a Malta: Instituce terciárního vzdělávání (ISCED 5A) vybírají poplatek za přijímací řízení (asi 30 SKS EUR v České republice a 34 SKS EUR na Maltě). Zaplacení příspěvku však nutně neznamená přijetí. Estonsko: V případě nedotovaných studentů může každá instituce určit výši administrativních poplatků. V praxi to však dělá jen velmi málo institucí a ty velmi často požadují jen symbolické částky. Není rovněž regulována výše příspěvku na vzdělávací náklady na nedotovaných místech, je pouze stanoven povolený nárůst mezi dvěma akademickými roky. Španělsko: Výše poplatků se mění podle autonomních společenství a v každém společenství podle studijních programů. Školné, které je zde uvedeno (pro programy ISCED 5A) je odhadnuto na základě dvou různých programů (experimentální a jiný) s 60 kredity ve dvou různých autonomních společenstvích (Kanárské ostrovy a Navarra). Francie: Jsou uvažovány pouze programy, které patří pod Ministerstvo vysokého školství a výzkumu. Instituce řízené jinými ministerstvy nejsou zahrnuty. Kromě celostátně stanovených poplatků může každá univerzita ještě vybírat zvláštní poplatky schválené její správní radou (mezi 9 a 28 SKS EUR) na pokrytí sportovních činností a služeb poskytovaných SUMPPS (Service Universitaire de Médecine Préventive et de Promotion de la Santé) a SUIO (Service Universitaire d'Information et d'Orientation). Itálie: Studenti musí platit též regionální daň na studentské sociální zabezpečení, jejíž výše je stanovena na regionální úrovni. Lotyšsko: Příspěvky na vzdělávací náklady se požadují pouze od studentů na místech bez státní dotace (asi tři čtvrtiny všech studentů). Jejich výše není určena centrálně, ale je v kompetenci institucí. Zde uvedené částky jsou odhady provedené Ministerstvem školství a vědy. Litva: Příspěvky na vzdělávací náklady se vybírají od studentů bakalářských programů bez ohledu na to, zda dostávají státní dotaci, zatímco studenti v magisterských programech na státem dotovaných místech (třetina všech studentů) tyto příspěvky platit nemusí. Od roku 2006/07 všichni studenti (včetně studentů v magisterských programech) přispívají na vzdělávací náklady (stanovená výše 586 SKS EUR, o jejím zvýšení se diskutuje). Rakousko: Centrální úřady určí pevnou částku, univerzity však mohou příspěvky na vzdělávací náklady podle vlastních kritérií prominout. Rumunsko: Na bukurešťské univerzitě se registrační poplatky pohybují od 32 do 127 SKS EUR a příspěvky na vzdělávací náklady (na nedotovaných místech) od 1 109 do 1 273 SKS EUR. Švédsko: Výši příspěvků určují studentské svazy a mění se podle institucí. Průměrná výše je asi 27 SKS EUR. Spojené království (ENG/WLS/NIR): Od roku 2006/07 (v Anglii a Severním Irsku) a 2007/08 (ve Walesu) budou moci instituce pro nově přijaté studenty stanovit školné až do výše 4 031 SKS EUR. Spojené království (SCT): Většina studentů je povinna zaplatit do dubna po úspěšném ukončení studia tzv. graduate endowment (2 977 SKS EUR pro studenty, kteří začali studovat v roce 2005/06). Vysvětlivka Příspěvky na správní náklady (roční registrační poplatky, zápisné a certifikační poplatky), příspěvky studentským organizacím a příspěvky na vzdělávací náklady (školné) jsou definovány v glosáři. Typy příspěvků, které jsou zde uvedeny, jsou placeny ročně (s výjimkou zápisného a poplatků za diplom) a platí je studenti s plnou studijní zátěží na dotovaných místech (v Lotyšsku na nedotovaných místech) po dobu svého studia. Nebere se v úvahu žádná finanční pomoc, kterou mohou získat. Kategorie ‘další’ zahrnuje zápisné a certifikační poplatky. Symbol Δ označuje, že výši poplatku určuje instituce. Jsou-li uvedeny minimální a/nebo maximální hodnoty, může být výše poplatků stanovena v uvedeném rozmezí. Částky jsou přepočítány pomocí parity kupní síly (definice a převodní tabulka viz glosář).
74
ČÁST II – FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ
Tam, kde školné musejí platit státem dotovaní studenti, je jeho výše – nebo alespoň jeho maximální výše – většinou určena na centrální úrovni. Jen ve dvou zemích ze šestnácti mohou o jeho výši rozhodovat instituce: ve státem dotovaném soukromém sektoru (Norsko) a ve veřejném sektoru (Itálie). Rozdíly ve výši požadovaného školného jsou mezi zeměmi značné. Jeho výše se pohybuje od méně než 200 SKS EUR v některých programech v Belgii (Francouzské společenství) a v Turecku, až po více než 1 000 SKS EUR ve všech programech na úrovni ISCED 5 (první kvalifikace) v Nizozemsku a ve Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko) a v některých programech ve Španělsku a Portugalsku. Tento příspěvek může dosáhnout výše až téměř 12 000 SKS EUR ve státem dotovaném soukromém sektoru v Lotyšsku pro studenty na místech bez státní dotace. Na zaplacení školného je však ve většině zemí studentům ve znevýhodněné socioekonomické situaci poskytována finanční pomoc (obr. D4). Na druhé straně může být příspěvek mnohem vyšší pro studenty, kteří své studium prodlužují (obr. C11).
PLACENÍ ŠKOLNÉHO V PŘÍPADĚ PRODLOUŽENÉHO STUDIA JE ČASTO PONECHÁNO NA ROZHODNUTÍ INSTITUCÍ V některých zemích se po studentech požaduje, aby platili zvýšené příspěvky, jestliže opakují ročník nebo studují déle, než je určitá stanovená doba. Je tomu tak to ve většině zemí, kde státem dotovaní studenti platí malé nebo žádné příspěvky (obr. C9). Jestliže studenti nedokončí studium ve stanovené době nebo část studia opakují, mohou ztratit dotaci a platit v prodloužené době vyšší částku. Zavedením zvláštního školného pro studenty, kteří si prodlužují studium, dalo 15 zemí najevo svoji vůli omezit dobu určenou pro studium. V Belgii (Vlámské společenství), ve Španělsku (ISCED 5A), v Itálii, Norsku (ve státem dotovaném soukromém sektoru) a Turecku, kde již platí školné i studenti, kteří studují ve stanovených termínech (obr. C9), platí opozdilci zvýšenou částku. Na příklad v Turecku platí studenti v prvním roce prodloužení o 50 % více a v následujících rocích o 100 % více. V dalších devíti zemích, v České republice (ISCED 5A), Estonsku, Irsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Spojeném království (Skotsko), a v šesti spolkových zemích v Německu je zpoždění ve studiu jediným případem, kdy domácí studenti platí příspěvek. V těchto zemích mohou tedy neúspěšní studenti náhle pocítit nepříjemnou změnu své finanční situace, kdy místo bezplatného studia musí hradit plnou výši vzdělávacích nákladů (přinejmenším po dobu prodloužení studia). Příslušné částky mohou být značné. Příspěvek v Belgii (Vlámské společenství) a v Turecku je přes 900 SKS EUR a studenti v 10 dalších zemích mohou být penalizováni ještě přísněji, jelikož maximální částky určují jejich instituce. Určité země nestanovily žádná zvláštní opatření v případě prodlouženého studia, které zůstává bezplatné v Dánsku, Řecku, ve Španělsku (ISCED 5B), na Kypru, na Maltě, ve Švédsku, Finsku a v Norsku (ve veřejném sektoru).
75
Z D R O J E
Obr. C11: Zvláštní příspěvky na vzdělávací náklady v případě prodloužení studia k získání první kvalifikace (ISCED 5), 2005/06
ISCED 5B
Školné se platí jen v případě studia po dobu delší než je stanoveno (ztráta nároku na bezplatné studium) Různá výše školného v případě studia po dobu delší než je stanoveno Žádná zvláštní opatření v případě studia po dobu delší než je stanoveno
Částky, které je třeba platit v případě studia po dobu delší než je stanoveno (jsou-li centrálně určeny) BE nl
CZ
Minimum
Maximum
Minimum
proměnlivé
SKS EUR 978
SKS EUR 495
DE (6 spolkových zemí)
HU
TR
Maximum
Minimum
Maximum
Minimum
Maximum
Minimum
Maximum
proměnlivé
SKS EUR 472
SKS EUR 849
proměnlivé
SKS EUR 769
SKS EUR 82
SKS EUR 919
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Německo: V šesti spolkových zemích se platí příspěvky na vzdělávací náklady v případě, že studium trvá déle. Španělsko: Zvýšené poplatky se mění podle autonomních společenství a uvnitř společenství podle programů. Maďarsko: Studenti na státem dotovaných místech, kteří studují déle, platí 77 SKS EUR za každý měsíc navíc. Rumunsko: Studenti platí 9 SKS EUR, kdykoliv opakují zkoušku. Když si prodlouží studium, platí stejný příspěvek jako studenti bez státní dotace. Slovinsko: Studenti mohou opakovat ročník jen jednou, potom musí přejít na studium s částečnou studijní zátěží a platit příspěvky jako studenti bez dotace. Centrální úřady stanoví základ pro výpočet vzdělávacích nákladů, ale neurčují výši příspěvků. Spojené království (SCT): Od studentů, kteří byli nuceni opakovat ročník, může být požadován příspěvek na vzdělávací náklady, jestliže již nemají nárok na finanční podporu poskytovanou SAAS (Student Awards Agency for Scotland). Výše příspěvku závisí na rozhodnutí jejich univerzity. Norsko: Zvláštní příspěvky za prodlouženou dobu studia se vybírají jen ve státem dotovaném soukromém sektoru. Turecko: Studenti, kteří si prodloužili studium, platí v prvním roce příplatek 50 % a v každém dalším roce 100 %. Vysvětlivka Pojem školné je podrobně definován v glosáři. Školné v případě prodlouženého studia je definováno jako částka, kterou platí studenti, kteří opakují studium nebo si ho prodloužili přes určitou stanovenou dobu. Tato zvláštní částka se liší od částky, jakou platí studenti, kteří svá studia dokončili ve stanovené době. Uvedené částky jsou školné placené studenty, kteří se opozdili oproti studijnímu plánu, bez ohledu na případnou poskytovanou finanční pomoc.
76
ČÁST II – FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY STUDENTŮ
SOUKROMÉ ZDROJE SE V EVROPSKÉ UNII PODÍLEJÍ NA FINANCOVÁNÍ INSTITUCÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ MÉNĚ NEŽ 20 % Instituce terciárního vzdělávání mohou být financovány z veřejných nebo soukromých zdrojů. V rámci EU-27 pochází 79,9 % jejich prostředků z veřejných zdrojů, 11,5 % z domácností a 5,4 % od neziskových organizací a firem. V Dánsku, Řecku, Rakousku, Portugalsku, ve Finsku, v Norsku a Turecku poskytuje veřejné financování přes 90 % výdajů na instituce terciárního vzdělávání. Obr. C12: Podíl veřejných výdajů, výdajů domácností a ‘dalších soukromých právnických osob’ a mezinárodních zdrojů na financování institucí terciárního vzdělávání, 2003
Veřejné EU-27 BE
BG
CZ
DK
Domácnosti DE
EE
IE
EL
ES
Další soukromé právnické osoby FR
IT
CY
LV
LT
LU
HU MT
NL
AT
PL
PT
Mezinárodní RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI
NO
TR
79,9 84,9 55,2 82,8 96,7 86,4
:
82,0 92,5 76,9 80,3 71,6 65,8 44,9 61,8
:
78,5 84,3 78,6 92,7 69,0 91,5
:
75,2 84,7 96,4 86,3 70,2 88,7
:
96,7 95,2
11,6
8,6 40,0 7,3
:
14,4 0,4 19,4 11,7 18,8 31,2 48,6 25,2
:
5,3
:
17,7 5,9
:
:
3,3
4,8
5,4
4,4 2,0
9,3
:
:
:
1,5
2,0
3,7
6,9
9,0
1,1
2,3
8,4
:
16,2 1,8
0,8
2,1 2,8
0,6
-
0,8
:
2,2
5,0
-
1,2
0,7
1,9
4,3
4,5
:
3,3 12,8
-
3,6 11,5 5,9 31,0 8,5
10,4
-
18,5 11,3
9,9
1,4
:
:
:
6,1
7,6
:
10,7 11,2
:
:
:
:
-
-
:
:
:
1,0
1,8
:
3,0
:
:
:
:
-
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založený na dostupných datech. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5–6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Německo: Celkové soukromé výdaje. Řecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje vyčleněné na důchody. Portugalsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Vysvětlivka Tento ukazatel udává podíl veřejného financování, domácností a ‘dalších soukromých právnických osob’ a mezinárodních zdrojů na výdajích institucí terciárního vzdělávání (viz glosář). Sleduje koncept ‘konečného financování’, který stanoví části výdajů na vzdělávání pocházející přímo z daných zdrojů financování. Veřejné zdroje poskytuje centrální, regionální a místní úroveň správy. Mezinárodními zdroji financování jsou mezinárodní agentury a další zahraniční zdroje (včetně nadnárodních firem apod.). Soukromé zdroje financování zahrnují domácnosti a ‘další soukromé instituce′ (např. firmy a neziskové organizace apod.).
77
Z D R O J E
Téměř všude se po studentech požadují soukromé příspěvky, které představují velmi proměnlivou část financování terciárního vzdělávání (obr. C9). V Bulharsku, na Kypru, v Lotyšsku a Polsku představují platby domácností přes 30 % zdrojů pro instituce terciárního vzdělávání. Firmy a neziskové organizace k přímému financování terciárního vzdělávání obecně mnoho nepřispívají. V Maďarsku, Nizozemsku, Švédsku a ve Spojeném království se však na financování institucí podílejí kolem 10 % nebo více. Mezinárodní financování představuje v mnoha zemích méně nebo kolem 2 %, v Řecku, Litvě a Lotyšsku však představuje více než 4 % a na Maltě 10,4 %.
78
ZDROJE Č Á S T I I I – A K A D E M I Č T Í P R ACOV N Í C I MEZI AKADEMICKÝMI PRACOVNÍKY JSOU MUŽI V PRŮMĚRU STARŠÍ NEŽ ŽENY Ve všech zemích, pro které jsou údaje k dispozici, jsou mezi akademickými pracovníky silněji zastoupeny vyšší věkové skupiny. Téměř všude je většina akademických pracovníků (bez rozlišení na muže a ženy) ve věku 40 nebo více roků. V Řecku a v Itálii jsou ještě starší: více než jeden akademický pracovník ze dvou již dosáhl nebo překročil věk 50 roků. Výjimkami z tohoto obecného trendu jsou Kypr a Turecko. V nejnižší věkové skupině (pod 30 roků) mají přes 20 % akademických pracovníků. Podobně je tomu v Nizozemsku (18 %) a v Rumunsku (19 %). Nejvyrovnanější věkové složení pro obě pohlaví mají Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Spojené království. Pouze ve dvou skandinávských zemích je věkové rozložení akademických pracovníků téměř totožné pro muže i ženy, šude jinde jsou patrné rozdíly. Ženy jsou obecně mladší. Téměř ve všech zemích je více než jedna třetina akademických pracovnic mladší 40 let, výjimky jsou Bulharsko, Řecko, Itálie a Slovinsko. Tento podíl se zvyšuje až na jednu ženu ze dvou v šesti zemích (Německo, Kypr, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Turecko). Naopak akademičtí pracovníci-muži jsou téměř všude nejsilněji zastoupeni ve věkové skupině 50 roků a více. Tyto rozdíly ve věkovém rozložení mužů a žen mezi akademickými pracovníky odrážejí skutečnost, že v současné době vstupuje na akademickou dráhu více žen než v minulosti. Vezmeme-li v úvahu rostoucí počet žen, které získávají kvalifikace na úrovních ISCED 5A a 6 (obr. F1a na http://www.eurydice.org), a vysoký podíl akademických pracovníků-mužů, kteří se blíží důchodovému věku, můžeme očekávat, že s rostoucím zastoupením žen se sbor akademických pracovníků v příštích letech omladí.
Doplňující poznámky (obr. C13) Belgie: Nejsou zahrnuty nezávislé soukromé instituce a Německy mluvící společenství. Finsko: Nejsou zahrnuti akademičtí pracovníci v technických a profesních programech ISCED 5B a ISCED 5A. Švédsko: Jsou zahrnuti i studenti třetího cyklu, kteří vyučují. Norsko: Pouze veřejné instituce. Vysvětlivka Tyto údaje zahrnují akademické pracovníky, jejichž hlavní pracovní náplní je výuka a výzkum a kteří mají tituly jako profesor, docent, asistent, lektor nebo jejich ekvivalenty. Jsou zahrnuti i pracovníci s jiným označením (děkan, ředitel, vedoucí katedry atd.), je-li jejich hlavní činností výuka a výzkum. Studenti, kteří vyučují nebo pomáhají při výuce, zahrnuti nejsou. Jsou zahrnuti akademičtí pracovníci na plný nebo částečný pracovní úvazek. Při výpočtu podílu nebyli ve jmenovateli zahrnuti pracovníci, jejichž věk není znám.
79
ZDROJE
Obr. C13: Rozdělení akademických pracovníků v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6) podle věku a pohlaví, veřejný i soukromý sektor, 2003/04 Ženy
Muži
Celkem
Ženy
Zdroj: Eurostat, UOE.
80
Muži
Celkem
ČÁST III – AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI
VĚTŠINA AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ JE ZAMĚSTNÁNA VE VEŘEJNÉM SEKTORU Ve většině evropských zemí je více než 70 % akademických pracovníků v terciárním vzdělávání zaměstnáno ve veřejném sektoru, společně pro všechny programy. Ve 12 zemích tento podíl překračuje dokonce 90 %; patří sem i Řecko, kde má veřejný sektor na terciární vzdělávání monopol (obr. A3). Akademičtí pracovníci ve státem dotovaných soukromých institucích tvoří většinu v Belgii, Estonsku, Nizozemsku a ve Spojeném království. V posledních dvou zemích jsou všechny instituce terciárního vzdělávání tohoto typu. V Belgii je podíl pracovníků ve státem dotovaném soukromém sektoru a ve veřejném sektoru srovnatelný, zatímco v Estonsku zaměstnávají veřejné a nezávislé soukromé instituce vždy kolem 20 % z celkového počtu akademických pracovníků. Kypr je jedinou zemí, kde je nezávislý soukromý sektor zastoupen nejsilněji (61 % akademických pracovníků). Rozdělení akademických pracovníků podle sektorů (veřejný, státem dotovaný soukromý, nezávislý soukromý) a odpovídající rozdělení studentů jsou velmi podobné, s výjimkou Bulharska, Kypru, Polska a Rumunska. V těchto čtyřech zemích působí ve veřejném sektoru mezi 5 % a 14 % akademických pracovníků a jejich podíl je vyšší než podíl studentů. Průměrný poměr studenti/akademičtí pracovníci (obr. C15) je tedy v tomto sektoru nižší. Obr. C14: Rozdělení akademických pracovníků v terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle typu institucí (veřejné, státem dotované soukromé, nezávislé soukromé), 2003/04
Veřejné EU-27 BE BG
LV
LT
45,4 90,9 96,2
:
94,1 20,7 94,7 100 85,9 83,2 91,6 39,3
:
94,5
:
85,3
:
:
54,6 -
2,3
:
5,9 60,6
:
-
:
14,7
:
9.1 1.5
:
:
5.5
:
-
:
:
DK DE
:
EE
IE -
18.7 5.3
EL
ES
FR
IT -
CY
Nezávislé soukromé
:
:
CZ
Státem dotované soukromé
:
:
4,5
-
:
:
12.4 8.4 60.7
LU HU MT NL -
AT
100 19,6 -
PL
PT RO
SI
SK
FI
SE UK
IS
LI
86,4
:
:
92,9
6,9 100 13,6
:
:
-
:
:
7.0
80,4 85,1 73,5 87,6 94,2 99,3 92,8 93,1
-
-
-
-
2,0 0,3
7
14.9 26.5 12.4 3.9 0.3
-
-
-
-
-
NO TR
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie, Finsko a Švédsko: Viz obr. C13. Německo: Nezávislé soukromé instituce jsou zahrnuty ve státem dotovaném soukromém sektoru. Polsko: Údaje se týkají ISCED 5A a 6. Vysvětlivka Tyto údaje zahrnují akademické pracovníky, jejichž hlavní pracovní náplní je výuka a výzkum a kteří mají tituly jako profesor, docent, asistent, lektor nebo jejich ekvivalenty. Jsou zahrnuti i pracovníci s jiným označením (děkan, ředitel, vedoucí katedry atd.), je-li jejich hlavní činností výuka a výzkum. Studenti, kteří vyučují nebo pomáhají při výuce, zahrnuti nejsou. Počty pracovníků jsou přepočteny na počet plných úvazků.
81
ZDROJE
POMĚR STUDENTI/UČITELÉ SE LIŠÍ
_____________________________ AŽ TROJNÁSOBNĚ _____________________________ Poměr studenti/akademičtí pracovníci udává kolik vyučujících je studentům v terciárním vzdělávání k dispozici. I když poskytuje celkovou informaci o úsilí každé země zajistit studentům více učitelů, neměl by se zaměňovat s velikostí studijních skupin. Velikost skupin a poměr studenti/akademičtí pracovníci se může lišit v závislosti na další faktorech, jako je vyučovací povinnost jednotlivých kategorií akademických pracovníků, doba kontaktní výuky, různé typy programů, studijních oborů nebo dokonce předmětů. Odhadovaný vážený průměr pro EU je 15,9 studenta na jednoho akademického pracovníka. Tento poměr se však v jednotlivých zemích může lišit až trojnásobně. V několika zemích je tento poměr menší než 12 (Španělsko, Slovensko, Švédsko a Island). Naopak v Řecku, Itálii, Lotyšsku, Rumunsku a ve Slovinsku je vyšší než 20 studentů na jednoho akademického pracovníka. Všechny ostatní země, pro něž jsou údaje k dispozici, se blíží váženému průměru EU. Obr. C15: Poměr studenti/akademičtí pracovníci v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6), veřejný i soukromý sektor, 2003/04
EU-27 BE BG CZ DK DE EE 15,9 19,4 12,4 17,9
:
IE
EL
ES FR
IT
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO
12,7 14,0 13,7 28,1 11,7 17,8 21,6 15,9 24,1 13,4
:
SI
SK
FI
SE UK
IS
LI NO TR
15,6 16,5 13,6 14,8 18,5 13,5 20,2 24,6 10,9 12,4 9,0 17,8 10,9 :
12,0 16,8
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Uvedený údaj je odhad. Do výpočtu nebylo zahrnuto Dánsko, Lucembursko a studenti ISCED 6 v Německu a ve Slovinsku. Belgie, Švédsko a Norsko: Viz obr. C13. Německo a Slovinsko: Nejsou zahrnuti studenti ISCED 6. Vysvětlivka Poměr studenti/akademičtí pracovníci se vypočítá, když se ekvivalentní počet studentů s plnou studijní zátěží na úrovních ISCED 5 a 6 vydělí počtem přepočtených akademických pracovníků na těchto úrovních. Tyto údaje zahrnují akademické pracovníky, jejichž hlavní pracovní náplní je výuka a výzkum a kteří mají tituly jako profesor, docent, asistent, lektor nebo jejich ekvivalenty. Jsou zahrnuti i pracovníci s jiným označením (děkan, ředitel, vedoucí katedry atd.), je-li jejich hlavní činností výuka a výzkum. Studenti, kteří vyučují nebo pomáhají při výuce, zahrnuti nejsou. Ekvivalentní počty studentů poskytly jednotlivé země. V některých z nich jsou všichni studenti považováni za studující s plnou studijní zátěží, jelikož programy s částečnou studijní zátěží neexistují.
82
FINANČNÍ POMOC ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY FINANČNÍ POMOC NA ÚHRADU ŽIVOTNÍCH NÁKLADŮ SE POSKYTUJE STUDENTŮM ISCED 5 TÉMĚŘ VŠUDE Studenti v terciárním vzdělávání a/nebo jejich rodiče mohou získat řadu finančních výhod, jejichž existence a možná kombinace je založena na dvou sociálních principech: široký (nebo naopak omezený) přístup k terciárnímu vzdělávání a finanční nezávislost (nebo naopak závislost) studentů na jejich rodině. Zde se budeme zabývat třemi hlavními kategoriemi pomoci: –
Finanční pomoc studentům na pokrytí jejich životních nákladů formou půjček a/nebo stipendií (obr. D3)
–
Finanční pomoc při placení správních poplatků a příspěvků na vzdělávací náklady formou půjček a/nebo stipendií, prominutí a/nebo snížení (obr. D4)
–
Finanční pomoc rodičům studentů v terciárním vzdělávání formou přídavků na děti a/nebo daňových úlev (obr. D15 až D17).
Finanční pomoc studujícím v programech úrovně ISCED 5 pro získání první kvalifikace je všude v Evropě zhruba stejná, ať studují ve veřejných nebo státem dotovaných soukromých institucích. V několika zemích se uděluje další pomoc studentům, kteří jsou sami rodiči (obr. D2) a pomoc při ubytování (obr. D11 až D14). První model je založen na principu finanční nezávislosti studentů (1), která je někdy mladým lidem přiznávána od 18 let jejich věku. Pomoc je směřována výhradně na studenty, a jejich rodiče pak nedostávají ani rodinné přídavky, ani daňové úlevy. Situace zemí, které patří do této skupiny, se může lišit podle toho, zda přijaly či nepřijaly princip bezplatného vzdělávání (obr. C9). Ve skandinávských zemích (s výjimkou Islandu), v Irsku, Maďarsku, na Maltě a ve Spojeném království (Skotsko) studenti na státem dotovaných místech nepřispívají na správní ani na vzdělávací náklady. Přístup k terciárnímu vzdělávání je tak bezplatný nebo téměř bezplatný (tam, kde studenti platí jen příspěvky studentským organizacím). V důsledku toho se v těchto zemích studentům poskytuje pouze pomoc při krytí životních nákladů. V dalších zemích této první skupiny musí studenti platit správní poplatky a/nebo školné, jako je tomu v Bulharsku, Španělsku, Nizozemsku, Rumunsku, Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko) a na Islandu. V těchto zemích dostávají studenti finanční pomoc na krytí životních nákladů a/nebo na zaplacení správních poplatků a školného. V druhém modelu se pomoc poskytuje rodičům studentů tak dlouho, dokud jsou na nich studenti finančně závislí (obecně do věku 23 nebo 26 roků podle příslušné země). I v této skupině je možno rozlišovat mezi zeměmi, v nichž je terciární vzdělávání bezplatné, a zeměmi, kde je třeba platit příspěvky.
(1 )
Studenti jsou zde pokládáni za finančně nezávislé, pokud jejich rodiče nedostávají žádnou pomoc a pomoc je poskytována pouze podle studentova příjmu. Tato nezávislost je částečná, jestliže rodiče nedostávají žádnou pomoc, ale jejich příjem je testován při udělování pomoci studentům. Pojem finanční nezávislosti, který je zde používán, nemusí nutně odpovídat definici v národních právních předpisech.
83
D FINANČNÍ POMOC
V České republice, Estonsku, Řecku, na Kypru, v Polsku a Slovinsku studenti na státem dotovaných místech, kteří se připravují k první kvalifikaci, platí malé nebo žádné příspěvky na správní nebo vzdělávací náklady. Pomoc určená ke krytí životních nákladů je poskytována studentům navíc k finanční pomoci rodičům. Další země, které náležejí k tomuto modelu, požadují od studentů placení příspěvků. Téměř všechny tyto země poskytují tři kategorie finanční pomoci, přičemž někdy kombinují pomoc při krytí životních nákladů s pomocí při placení školného. Pouze Portugalsko uděluje pomoc jenom na krytí životních nákladů studentům na státem dotovaných místech. Obr. D1: Příjemci a účel veřejné finanční pomoci studentům připravujícím se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a/nebo státem dotovaném soukromém sektoru, 2005/06 Pomoc studentům na krytí životních nákladů
Pomoc rodičům studentů
Pomoc studentům při placení správních poplatků a školného Kurzíva = země, které poskytují úhrnnou pomoc (tj. neoddělují pomoc na krytí životních nákladů od pomoci při placení správních poplatků a školného). Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Česká republika: Pomoc na krytí životních nákladů se týká pouze studentů na vysokých školách (ISCED 5A), zatímco pomoc rodičům se týká studentů na úrovni jak ISCED 5A, tak ISCED 5B. Německo: Bere se zde v úvahu jen pomoc poskytovaná podle BAföG. Estonsko: Nebere se zde v úvahu finanční pomoc studentům ve skutečné nouzi. Irsko: Daňové úlevy se poskytují rodičům studentů, kteří musí platit školné (tj. mají již předchozí kvalifikaci na téže úrovni nebo opakují ročník). Řecko: Je zde uvedena finanční pomoc poskytovaná IKY (Státní stipendijní nadace). Týká se 1–2 % studentů v terciárním vzdělávání. Španělsko: Existuje úhrnná forma finanční pomoci vedle specifických forem (na krytí životních nákladů a na placení studentských příspěvků).
84
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY
Doplňující poznámky (obr. D1 – pokračování) Francie: Existují též stipendia udělovaná podle akademických kritérií (uděleno 13 000 ve srovnání s 520 000 udělenými podle kritérií sociálních) a 10 000 studijních výpomocí poskytovaných studentům ve zvláště obtížné situaci (jako je rozpad jejich rodiny, prokázaná nezávislost na rodině nebo návrat ke studiu po věkové hranici 26 roků). Itálie: Bere se v úvahu finanční pomoc studentům ve všech soukromých institucích (státem dotovaných i nedotovaných). Kypr: Pomoc při placení správních poplatků a školného se poskytuje studentům, kteří nemají prakticky bezplatné terciární vzdělávání (platí pouze příspěvky studentským organizacím). Lotyšsko: Diagram odpovídá situaci studentů na místech bez státní dotace (77 % z celkového počtu). Vzdělávání je bezplatné pro studenty na dotovaných místech. Lucembursko: Pomoc při placení správních poplatků a školného se vyplácí v případě, že výše soukromých příspěvků překročí 90,3 SKS EUR. Maďarsko: Daňové úlevy se poskytují rodičům studentů na místech bez státní dotace. Nizozemsko: Daňové zvýhodnění se poskytuje rodičům studentů, kteří nedostávají přímou finanční pomoc, pokud mohou prokázat vynaložené prostředky. Polsko: V současné době se uvádí v platnost nový zákon přijatý roce 2005. Švédsko: Cílem finanční pomoci je pokrýt životní náklady a příspěvky studentským organizacím. V diagramu je uvedena pouze složka na životní náklady. Spojené království (SCT): Většina studentů musí do dubna následujícího roku po ukončení studia splatit agentuře SAAS částku 2 977 SKS EUR (obr. C9). Pro ty, kteří to nemohou učinit jednorázově, existují půjčky. Norsko: Diagram bere v úvahu pouze studenty veřejných institucí. Pro studenty státem dotovaných soukromých institucí, kteří musejí platit školné, jsou k dispozici příspěvky a zvláštní formy pomoci. Vysvětlivka Pokud není v doplňujících poznámkách uvedeno jinak, diagram se týká situace studentů, kteří jsou občany příslušné země a/nebo v ní mají trvalý pobyt a připravují se k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaných místech v programech s plnou studijní zátěží. Definice pomoci viz glosář.
TŘINÁCT ZEMÍ POSKYTUJE ZVLÁŠTNÍ POMOC STUDENTŮM TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, KTEŘÍ JSOU SAMI RODIČI Kromě finanční pomoci všem rodičům poskytuje 13 zemí další finanční pomoc studentům, když se stanou sami rodiči. Pomoc tohoto druhu je poskytována v šesti zemích na úrovních ISCED 5 a 6 (Bulharsko, Francie, Lotyšsko, Rakousko, Polsko a Island) a v sedmi dalších jen na úrovni ISCED 5 (Dánsko, Německo, Slovinsko, Slovensko, Švédsko, Spojené království a Norsko). Charakter této pomoci je různý. Může mít formu stipendia jako v Bulharsku, Dánsku, Rakousku, na Slovensku, ve Spojeném království (Skotsko), zvýhodněných půjček (Dánsko a Island), zvýhodněného ubytování (Bulharsko a Slovensko) nebo stravování (Slovinsko), nebo ji může určovat každá instituce (Polsko).
85
D FINANČNÍ POMOC
Obr. D2: Zvláštní finanční pomoc pro studenty terciární úrovně (ISCED 5 a 6), kteří jsou sami rodiči. Veřejný a státem dotovaný soukromý sektor, 2005/06
ISCED 5 a 6 ISCED 5 Žádná zvláštní pomoc
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Francie: Studenti, kteří jsou rodiči, mohou získat stipendium na základě sociálních kritérií (zahrnujících i počet nezaopatřených dětí), která jsou posuzována společně s jejich příjmem a příjmem jejich rodičů, pokud s nimi žijí ve společně zdaňované domácnosti. Existuje též skromný příspěvek v mateřství, který pobírají studentky po dobu jednoho roku po narození jejich dítěte. Lotyšsko: Studentky na mateřské dovolené dostávají stipendia. Studenti s nezaopatřenými dětmi mají při přidělování stipendií přednost. Stát splácí 30 % ze studentské půjčky za každé narozené nebo adoptované dítě. Některé instituce udělují další zvláštní podpory. Maďarsko: Studenti, kteří jsou sami rodiči a studují na místě bez státní dotace, nemusí po dobu rodičovské dovolené platit školné. Slovinsko: Studentky-matky mohou dostávat stipendium, i když dočasně přerušily studium. Švédsko: Doktorandi, kteří jsou rodiči, mohou v určitých případech dostávat další pomoc. Spojené království (ENG/WLS/NIR): Je uvedena pouze situace studentů bakalářských programů. Spojené království (SCT): Zvláštní pomoc mohou dostat jen studenti, kteří jsou osamělými rodiči. Vysvětlivka Zvláštní pomoc pro studenty, kteří jsou sami rodiči, jim má pomoci hradit zvýšené náklady spojené s touto situací. Je nezávislá na pomoci ke krytí životních nákladů a/nebo správních poplatků a školného a poskytuje se navíc k pomoci, kterou dostávají všichni rodiče (ve formě přídavků na děti a daňových úlev, viz obr. D1).
86
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY
STIPENDIA JSOU NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ FORMOU FINANČNÍ POMOCI STUDENTŮM V BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMECH ÚROVNĚ ISCED 5 Vzdělání lze považovat za občanské právo, ale také za osobní a společenskou investici. Není pochyb o tom, že ti, kdo získali terciární vzdělání, z toho mají kulturní, intelektuální a v zásadě i ekonomický užitek, protože mohou oprávněně očekávat lépe placené zaměstnání. Kromě osobních výhod má populace s vysokou úrovní kvalifikace vliv na společnost jako celek (pozitivní externalita terciárního vzdělání). Finanční pomoc v jakékoli formě má za cíl omezit ekonomické bariéry, které brání v přístupu ke studiu, a přispět k všeobecnému rozšíření terciárního vzdělání. Z hlediska sociálního i ekonomického je velmi důležitá konkrétní forma finanční pomoci (stipendia, půjčky nebo jejich kombinace). Záleží na úhlu pohledu, zda skutečnost, že se pomoc musí nebo nemusí splácet, znamená výhodu nebo nevýhodu. Na příklad poskytování stipendií bez omezujících podmínek (obr. D5) lze odůvodnit na základě principu, že se má ke všem studentům přistupovat stejně. Podle mikroekonomické logiky však stipendia poskytovaná všem studentům mohou podněcovat mladé lidi, aby studovali jako ‘černý pasažér’ (free rider), čímž náklady na vzdělávání hrazené z veřejných prostředků, vzrůstají. Jelikož se předpokládá, že půjčky budou splaceny, jsou pro veřejné financování v zásadě méně nákladnou formou a umožňují omezit výdaje z veřejných zdrojů. Je rovněž v zájmu studentů, kteří si vzali půjčku, aby se neopožďovali ve studiu a nemuseli si zvyšovat půjčky. Tato forma pomoci studentům však přináší i problémy spojené se zadlužením. Odhad budoucích příjmů studentů může být příliš optimistický a studenti mohou zjistit, že očekávané částky nejsou schopni splácet. V těchto případech je makroekonomický užitek tohoto druhu pomoci ohrožen. Podle toho, zda se veřejné orgány rozhodly pro stipendia nebo půjčky, jsou zavedena určitá opatření, která mají jejich specifická rizika omezit: poskytování finanční pomoci je vázáno na různé podmínky (obr. D5) a jsou stanovena kritéria pro prominutí nebo snížení dluhu (obr. D8). Různé formy pomoci studentům jsou téměř stejné bez ohledu na to, zda příjemci studují v institucích veřejného nebo státem dotovaného soukromého sektoru. V případě studentů, kteří studují pro první kvalifikaci na úrovni ISCED 5, jsou v Evropě nejrozšířenější formou pomoci při krytí životních nákladů stipendia (samotná nebo v kombinaci s půjčkami). Ta mohou mít i širší účel a obsahovat část na krytí registračních poplatků a/nebo školného tam, kde jsou tyto platby zavedeny (obr. D4). Tuto formu pomoci, která se nemusí splácet, poskytuje dvacet pět zemí. V třinácti z nich, v Belgii (Francouzské společenství), Estonsku, Španělsku, Francii, na Kypru, v Litvě, Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Spojeném království a v Turecku jsou studentům mimo to nabízeny též půjčky. Kombinace stipendií a půjček (jde o pomoc sestávající částečně ze stipendia a částečně z půjčky) existuje v sedmi zemích, v Dánsku, Německu, Lucembursku, Finsku, Švédsku, Lichtenštejnsku a Norsku. Poměr stipendií a půjček se mění podle zemí nebo podle faktorů určených veřejnými orgány jednotlivých zemí. Tak ve Švédsku a Norsku představují stipendia méně než 50 % celkové částky, zatímco v Dánsku to je 66 %. V Německu jsou obě částky stejné. Ve zbývajících zemích se podíl mění podle různých kritérií, především podle příjmů.
87
D FINANČNÍ POMOC
Německo a Norsko jsou jediné země, kde jsou studenti, kteří dostávají kombinaci stipendia a půjčky, povinni část pomoci přijmout ve formě půjčky. V Norsku se však půjčka může změnit ve stipendium, složí-li student zkoušky. Politika pouhých půjček je na úrovni ISCED 5 vzácná. Jedinými zeměmi, které poskytují jenom tuto formu pomoci, jsou Lotyšsko (v případě studentů na místech bez státní dotace) a Island. Obr. D3: Formy finanční pomoci na krytí životních nákladů poskytované studentům připravujícím se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5), veřejný a/nebo státem dotovaný soukromý sektor, 2005/06
Stipendia Půjčky Pomoc složená ze stipendia a půjčky
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr) a Francie: Žádosti o půjčky jsou výjimečné. Belgie (BE de): Studenti v terciárním vzdělávání splňující určité podmínky mohou získat půjčky až do výše 726 SKS EUR (ISCED 5B) nebo 1 211 SKS EUR (ISCED 5A), které poskytuje provincie Liège (Lutych). Studenti v Německy mluvícím společenství, kteří studují ve Francouzském společenství (převážná většina) nebo ve Vlámském společenství, mohou požádat o půjčky poskytované za určitých podmínek buď Francouzským společenstvím, nebo oddělením sociálních služeb jednotlivých institucí, nebo soukromými organizacemi ve Vlámském společenství. Tyto různé půjčky jsou poskytovány zřídka. Česká republika: Diagram se týká pouze studentů na vysokých školách (ISCED 5A). Německo, Estonsko, Řecko, Francie, Itálie, Litva a Polsko: Viz obr. D1. Itálie: Půjčky byly zavedeny zákonem z roku 2003, který však nebyl realizován z rozpočtových důvodů. Některé univerzity nebo enti per il diritto allo studio však půjčky poskytují. Podařilo se dosáhnout též několika dohod s bankami. Španělsko: Studentské půjčky poskytují soukromé banky, jsou však částečně financovány státem. Poskytují se pouze studentům v posledních rocích studia. Lotyšsko: Diagram odpovídá situaci studentů na místech bez státní dotace (77 % všech studentů). Studenti na dotovaných místech mají rovněž nárok na stipendia.
88
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY Doplňující poznámky (obr. D3 – pokračování) Nizozemsko: Finanční pomoc může být studentům poskytována formou ‘výkonových stipendií’. Nemusí se splácet, jestliže student dokončí studium během deseti roků nebo studia zanechá do 1. února prvního akademického roku. Jinak jsou pokládána za půjčku. ‘Základní výkonové stipendium’ dostávají všichni studenti. ‘Doplňková výkonová stipendia’, která se poskytují studentům z rodin s nižším příjmem (kolem 40 % všech studentů), se v prvním roce nesplácejí a lze je tedy považovat za stipendia. Tato ‘doplňková stipendia’ mohou být plná (když je příjem studentovy rodiny nižší než 28 198 SKS EUR) nebo částečná (když je příjem rodiny mezi 28 198 SKS EUR a 37 598 SKS EUR). Existují též samostatné ‘půjčky’. Švédsko: Podíl stipendia v kombinaci stipendium-půjčka může být v určitých programech vyšší pro studenty starší 25 roků. Týká se to jen velmi omezeného počtu studentů. Spojené království: Všichni studenti mohou požádat o minimální půjčku. Podle jejich osobní situace mohou též získat stipendium. Vysvětlivka Pokud není v doplňujících poznámkách uvedeno jinak, diagram se týká situace studentů, kteří jsou občany příslušné země a/nebo v ní mají trvalý pobyt a připravují se k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaných místech v programech s plnou studijní zátěží. Je zahrnuta celková pomoc (na úhradu životních nákladů a na placení správních poplatků a školného). Pomoc složená ze stipendia a půjčky (nebo z kombinací stipendií a půjček) tvoří stipendium, s nímž je spojena půjčka. V zemích, které poskytují stipendia a půjčky (v diagramu je výplň čtverečkovaná), jsou tyto dvě formy pomoci zcela odděleny. Další definice pomoci viz glosář.
FINANČNÍ POMOC PŘI PLACENÍ PŘÍSPĚVKŮ MÁ ČASTO FORMU SNÍŽENÍ PLATBY NEBO JEJÍHO PROMINUTÍ Ve více než dvanácti zemích je terciární vzdělávání pro první kvalifikaci na úrovni ISCED 5 (obr. C9 a D1) zcela nebo téměř bezplatné. V ostatních zemích je studentům poskytována finanční pomoc při placení správních poplatků a školného. Tato pomoc může mít různé formy, jako je prominutí nebo snížení platby, stipendia, půjčky a kombinace stipendií a půjček. V deseti zemích je jejím cílem pokrýt náklady studentů na příspěvky i jejich životní náklady, aniž je možno tyto dvě složky oddělit (viz obr. D1). Prominutí a snížení povinné částky je nejrozšířenější formou pomoci konkrétně určené na placení příspěvků. Obě formy existují současně v Itálii, Rumunsku a Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko). Belgie (Francouzské a Vlámské společenství) a Španělsko umožňují snížení, zatímco Francie, Lotyšsko a Litva promíjejí studentům placení. Stipendia na placení správních poplatků a/nebo ´příspěvků na vzdělávací náklady existují ve dvou zemích (Španělsko a Rakousko). V Rakousku se stipendia pohybují mezi 145 SKS EUR a 701 SKS EUR. Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Island a Turecko nabízejí svým studentům půjčky na placení poplatků a školného. V Litvě je možno si půjčit 586 SKS EUR za rok, na Islandu 27 984 SKS EUR za celé období terciárního vzdělávání. Rumunsko studentům nenabízí zvýhodněné úrokové sazby ani splátkové termíny. V Litvě a na Islandu jsou úrokové sazby nižší než tržní a splácení začíná až po skončení studia. Lucembursko nabízí kombinaci stipendií a půjček, přesně v poměru 1 : 1. Částky mohou činit až 1 671 SKS EUR se zvýhodněnými podmínkami půjčky: úroková míra pod tržní hodnotou, splácení po ukončení studia a možnost snížení dlužné částky jako prémie pro studenty, kteří včas úspěšně dokončí studia.
89
D FINANČNÍ POMOC
Ve většině případů se pomoc při placení správních poplatků a školného poskytuje podle kritérií vázaných na příjem a na akademické výsledky (obr. D5). Akademický výkon je jediným kritériem na Kypru. Kombinace stipendií a půjček v Lucembursku a půjčky v Rumunsku nejsou podmíněny žádným z předchozích kritérií. Obr. D4: Finanční pomoc určená k placení soukromých příspěvků studenty připravujícími se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06 Vzdělávání zcela nebo téměř bezplatné Zvláštní stipendia Zvláštní půjčky Úhrnná pomoc Prominutí Snížení
Pomoc poskytovaná částečně jako stipendium, částečně jako půjčka Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr): Na placení sníženého registračního poplatku (minerval) mají nárok pouze stipendisté. Studenti, jejichž příjem poněkud přesahuje horní hranici pro poskytnutí stipendia, mají nárok na placení ‘středně vysokého’ minerval (asi polovina normálního registračního poplatku). Česká republika: Diagram se týká pouze studentů na vysokých školách (ISCED 5A). Německo, Irsko, Itálie, Litva, Polsko, Spojené království (SCT) a Norsko: Viz obr. D1. Estonsko: Existují též půjčky pro studenty, pro které vzdělávání není bezplatné. Francie: Prominutí plateb se týká všech stipendistů. Lotyšsko a Rumunsko: Uvedená pomoc se týká studentů na místech bez státní dotace. Litva: Půjčky mohou získat jen studenti, kterým nebyla prominuta platba. Spojené království (ENG/WLS/NIR): V roce 2006/07 byly zavedeny půjčky na placení školného pro studenty jak ‘starého systému’, tak ‘nového systému’. Ve Walesu bude od roku 2007/08 zavedeno nové stipendium na krytí zvýšených poplatků. Vysvětlivka Pokud není v doplňujících poznámkách uvedeno jinak, diagram se týká situace studentů, kteří jsou občany příslušné země a/nebo v ní mají trvalý pobyt a připravují se k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaných místech v programech s plnou studijní zátěží. Soukromými příspěvky jsou správní poplatky a příspěvky na vzdělávací náklady (školné). Definice prominutí, snížení a úrokové míry viz glosář.
90
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY
POMOC NA KRYTÍ ŽIVOTNÍCH NÁKLADŮ STUDENTŮ JE OBECNĚ VÁZÁNA NA PŘÍJEM A NA USPOKOJIVÝ AKADEMICKÝ VÝKON V zájmu rovnosti může být pomoc na krytí životních nákladů a/nebo na placení soukromých příspěvků vázána na osobní příjem studenta nebo na příjem jeho rodičů. V případě bakalářských programů úrovně ISCED 5 tato podmínka pro poskytnutí pomoci existuje ve všech zemích s výjimkou Malty. Obr. D5: Obecné podmínky pro poskytnutí pomoci na krytí životních nákladů pro studenty připravující se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06 Testované prostředky Vazba na úspěšné dokončení studia
Stipendium
Pomoc poskytovaná částečně jako stipendium, částečně jako půjčka
Půjčka
Tato podmínka pro poskytnutí pomoci neplatí
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr), Francie, Itálie a Nizozemsko: Viz obr. D3. Česká republika: Diagram se týká pouze studentů na vysokých školách (ISCED 5A). Německo, Estonsko, Řecko, Francie, Itálie, Litva a Polsko: Viz obr. D1. Estonsko a Řecko: Podmínkou pro udělení stipendií jsou vynikající akademické výsledky studentů. Lotyšsko: Stipendia jsou určena pouze studentům na státem dotovaných místech. Malta: Existují též doplňková stipendia udělovaná individuálně v závislosti na příjmu rodiny. Rakousko: Od září 2004 může být doba poskytování pomoci prodloužena pro studenty s postižením až na šest semestrů. Spojené království (ENG/WLS/NIR): Všichni studenti mají nárok požádat o půjčku, 25 % maximální částky však závisí na příjmu. Vysvětlivka Pokud není v doplňujících poznámkách uvedeno jinak, diagram se týká situace studentů, kteří jsou občany příslušné země a/nebo v ní mají trvalý pobyt a připravují se k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaných místech v programech s plnou studijní zátěží. Berou se v úvahu pouze kritéria stanovená nejvyššími školskými orgány. Je zahrnuta úhrnná pomoc (na krytí životních nákladů a na placení správních poplatků a příspěvků na vzdělávací náklady). Definice podmínek pro poskytování pomoci viz glosář.
Další výjimky se vyskytují podle toho, zda se pomoc splácí nebo ne. Stipendia na krytí životních nákladů v Lotyšsku (pro studenty na státem dotovaných místech) a půjčky v Rumunsku a Turecku se neposuzují podle příjmů, zatímco půjčky v Lotyšsku a stipendia v Rumunsku a Turecku ano. V Nizozemsku, ve Spojeném království (Skotsko) a v Norsku mohou všichni studenti získat minimální půjčku, bez ohledu na příjem jejich rodiny. S výjimkou těchto minimálních půjček jsou ale další formy pomoci na krytí životních nákladů (jako stipendia) posuzovány podle příjmů. Má-li pomoc studentům formu stipendia, lze rozlišit tři typy vazby na příjem. V prvním případě je výše stipendia nepřímo úměrná příjmu a existuje jeho horní hranice, nad kterou nárok na stipendium zaniká. Tento typ vztahu mezi výší stipendia a příjmem je na úrovni ISCED 5 nejrozšířenější a existuje v Belgii, ve Španělsku, ve Francii, 91
D FINANČNÍ POMOC
v Itálii, Polsku, Portugalsku, ve Slovinsku a ve Spojeném království. Druhou možností je zvláštní stipendium v pevné výši určené výhradně pro studenty, jejichž osobní nebo rodinný příjem je pod určitou úrovní (Bulharsko, Česká republika, Litva, Švédsko a Rumunsko). Úroveň příjmu může být dosti vysoká, jako je tomu ve Švédsku. Přidělení této pomoci může být též podmíněno úspěšným dokončením studia. Cílem je povzbudit příjemce stipendia, aby studium dokončil co nejdříve. Tato podmínka existuje na úrovni ISCED 5 téměř všude. Lucembursko, Polsko, Nizozemsko, Spojené království a Lichtenštejnsko jsou jediné země, kde pomoc určená na krytí životních nákladů není vázána na akademický výkon studentů. Ve Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko) však mohou být studenti, kteří ve studiu nepostupují uspokojivým způsobem, podle pravidel jednotlivých institucí ze studijního programu vyloučeni, čímž automaticky ztrácejí nárok na pomoc. V Nizozemsku se půjčky stávají stipendiem, je-li studium dokončeno do deseti let. V Německu existuje jediné hodnocení výkonu během studia, na němž závisí poskytování pomoci. Kromě těchto dvou hlavních kritérií mohou veřejné orgány stanovit další. Například tam, kde pomoc na krytí životních nákladů zahrnuje část na ‘ubytování’ (obr. D11), která je neoddělitelná od ostatních částí, může být jednou z podmínek vzdálenost instituce od místa trvalého bydliště.
TAM, KDE JSOU ČÁSTKY STANOVENY, JSOU MAXIMÁLNÍ PŮJČKY OBECNĚ VYŠŠÍ NEŽ MAXIMÁLNÍ STIPENDIA Výše poskytované finanční pomoci studentům je v této problematice otázkou základní, jelikož studenti nemohou být finančně nezávislí (obr. D1), pokud mají k dispozici jen malou částku peněz. Podobně výhody a nevýhody jednotlivých forem pomoci (obr. D3) je možno posuzovat též podle příslušných finančních částek. V několika zemích je poskytování stipendií a/nebo půjček svěřeno decentralizovaným úrovním správy, takže poskytované finanční částky nelze zjistit studiem oficiálních dokumentů a pravidel. Stanovené částky mohou být stejné pro všechny příjemce nebo být závislé na různých faktorech (příjmu, jak je uvedeno obr. D5, regionu, instituci nebo studijním programu atd.). Z toho vyplývá, že skutečně poskytované částky se mohou pohybovat ve velmi širokém rozmezí. V dané zemi se výše pomoci může pohybovat v poměru jedna ku dvaceti (stipendia ve Vlámském společenství v Belgii), 1 : 30 (půjčky v Lichtenštejnsku), či dokonce 1 : 39 (stipendia a půjčky v Německu), podle situace příslušného studenta. V devíti zemích, které nabízejí stipendia i půjčky, buď odděleně nebo v kombinaci, je maximální půjčka vyšší než maximální stipendium. Stipendia mohou být vyšší než půjčky pouze ve Francouzském společenství v Belgii a v Dánsku. V Německu, Litvě, Finsku a Turecku je výše stipendií a půjček přibližně stejná. Studenti mají nárok na stipendia a/nebo půjčky, jejichž nejvyšší částky se pohybují většinou mezi 1 500 SKS EUR a 4 500 SKS EUR. V Bulharsku a v České republice jsou stipendia menší než 1 000 SKS EUR za rok. Totéž platí pro Estonsko a Slovensko, i když jsou k dispozici též doplňkové půjčky ve výši téměř 2 000 SKS EUR. Na druhé straně několik zemí poskytuje finanční pomoc v celkové výši přes 7 000 SKS EUR. Platí to pro Lucembursko v případě stipendií i půjček, které někdy přesáhnou 14 000 SKS EUR, jakož i pro Rakousko (stipendia), Lichtenštejnsko a Norsko (půjčky). Situace v Nizozemsku je dosti podobná, spojíme-li maximum ‘výkonových stipendií’ a maximum ‘samostatných půjček’. Podle dostupných informací by si tedy většina studentů v programech ISCED 5 (pro první kvalifikaci) obtížně zajistila finanční nezávislost pouze pomocí stipendií. Situace se však může změnit, vezmou-li se v úvahu půjčky a další dodatečné formy pomoci, jako je pomoc při ubytování (obr. D11 až D14). 92
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY
Obr. D6: Minimální a maximální roční částky pomoci na krytí životních nákladů (v SKS EUR) studentů připravujících se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06 Stipendia
Úhrnná pomoc
Půjčky
Životní náklady
Δ
Zdroj: Eurydice.
93
Proměnné
Forma pomoci není známa
D FINANČNÍ POMOC Doplňující poznámky (obr. D6) Belgie (BE fr) a Francie: Žádosti o půjčky jsou výjimečné. Belgie (BE de): Je možné získat určitý typ půjček (viz obr. D3). Česká republika: Diagram se týká pouze studentů na vysokých školách (ISCED 5A). Německo: Je zahrnuta pomoc při úhradě zdravotního pojištění, není zahrnuta část pomoci určená na ubytování (obr. D13). Bere se zde v úvahu jen pomoc poskytovaná podle BAföG. Od dubna 2006 nabízí Kreditanstalt für Wiederaufbau všeobecné půjčky kompatibilní s BAföG. Estonsko a Francie: Existují též další typy pomoci, které zde nejsou uvedeny (viz obr. D1). Řecko: Je zde uvedena finanční pomoc poskytovaná IKY (Státní stipendijní nadace). Španělsko: Existuje sdružená forma finanční pomoci vedle specifických forem (na krytí životních nákladů a na placení studentských příspěvků). Studentské půjčky poskytují soukromé banky, jsou však částečně financovány státem. Poskytují se pouze studentům v posledních rocích studia. Itálie: Bere se v úvahu finanční pomoc studentům ve všech soukromých institucích (státem dotovaných i nedotovaných). Výši stipendií určují regiony ( viz obr. D3). Lotyšsko: Uvedená stipendia se týkají studentů na státem dotovaných místech. Až do roku 2007 nesmějí vedle studia vykonávat placenou pracovní činnost. Všichni studenti mohou získat půjčky. Jsou garantovány státem do výše 90 %. Sirotci získávají 100 % garanci. Litva a Polsko: V obou zemích probíhají reformy (viz obr. D1). Lucembursko: Maximum se týká součtu všech finančních podpor (tj. na krytí životních nákladů i na placení soukromých příspěvků). Malta: Není zahrnuto stipendium ve výši od 679 SKS EUR do 1 018 SKS EUR poskytované studentům jednorázově při zahájení studia. Nizozemsko: Finanční pomoc může být studentům poskytována formou ‘výkonových stipendií’. Nemusí se splácet, jestliže student dokončí studium během deseti roků nebo studia zanechá do 1. února prvního akademického roku. Jinak jsou pokládána za půjčku. ‘Základní výkonové stipendium’ dostávají všichni studenti. ‘Doplňková výkonová stipendia’, která se poskytují studentům z rodin nižším příjmem (kolem 40 % všech studentů), se v prvním roce nesplácejí a lze je tedy považovat za stipendia. Tato ‘doplňková stipendia’ mohou být plná (když je příjem studentovy rodiny nižší než 28 198 SKS EUR) nebo částečná (když je příjem rodiny mezi 28 198 SKS EUR a 37 598 SKS EUR). Existují též samostatné ‘půjčky’. První sloupec v diagramu představuje 'doplňková stipendia'. Ve sloupci označeném ‘půjčky’ (a) představuje částku ‘základního výkonového stipendia’, kterou dostávají studenti žijící se svými rodiči (minimální částka) a částku ‘základního výkonového stipendia’ plus ‘doplňkového stipendia’ pro studenty, kteří se svými rodiči nežijí (maximální částka), (b) představuje samostatné ‘půjčky’. Polsko a Rumunsko: Pomoc je financována státem, ale spravována institucemi, které stanoví přesné částky poskytované studentům. Finsko: Stipendia mohou být poskytována po dobu 12 měsíců, jestliže součástí studia jsou letní kursy. Spojené království (ENG/WLS/NIR): Stipendia jsou poskytována v odstupňované výši podle příjmu rodiny. Studenti, jejichž rodina má příjem přes 28 575 SKS EUR (28 215 v Severním Irsku), stipendia nedostávají. Půjčky jsou pro všechny studenty, ale maximální částka závisí na rodinném příjmu, jakož i na tom, zda studenti žijí se svými rodiči či zda studují v posledním ročníku. U studentů považovaných za nezávislé (starší 25 let, ženatí nebo samostatně žijící po 3 roky) se neočekává, že spoléhají na pomoc rodičů. Uvedená výše půjčky se týká studentů, kteří nežijí s rodiči a studují mimo Londýn; studenti, kteří nežijí s rodiči a studují v Londýně mohou získat půjčky vyšší (6 953 SKS EUR). Spojené království (SCT): Stipendia se poskytují nepřímo úměrně ve vztahu k příjmu. Pro nárok na maximální stipendium musí být příjem rodiny menší než 24 185 SKS EUR, zatímco pro minimální stipendium musí být 42 659 SKS EUR. Nad tímto příjmem je pomoc nabízena ve formě půjčky, jejíž výše závisí na osobní situaci studenta (například zda žije se svými rodiči, zda je v posledním ročníku či zda ukončil ročník). Studenti z rodin s velmi nízkým příjmem mohou získat doplňkovou půjčku ve výši 524,4 SKS EUR, která je zahrnuta v uvedené maximální částce. Lichtenštejnsko: Maximální částka stipendia kombinovaného s půjčkou činí 12 222,1 SKS EUR. Podíl stipendií a půjček je velmi závislý na příjmu.
94
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY Vysvětlivka (Obr.D6) Pokud není v doplňujících poznámkách uvedeno jinak, diagram se týká situace studentů, kteří jsou občany příslušné země a/nebo v ní mají trvalý pobyt a připravují se k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaných místech v programech s plnou studijní zátěží.. Je zahrnuta úhrnná pomoc (na životní náklady, na placení správních poplatků a příspěvků na vzdělávací náklady). Částky jsou přepočteny pomocí ‘parity kupní síly’ (PKS) a převedeny na euro. Částky v národních měnách jsou uvedeny v přílohách na webových stránkách Eurydice (www.eurydice.org). Definice stipendií a parity kupní síly a převodní tabulka národních měn na SKS EUR viz glosář.
PREGRADUÁLNÍM STUDENTŮM NA ÚROVNI ISCED 5 JSOU K DISPOZICI BEZÚROČNÉ PŮJČKY NEBO PŮJČKY S NÍZKÝM ÚROKEM V zemích, kde se studentům v programech pro první kvalifikaci na úrovni ISCED 5 poskytuje pomoc ve formě půjček, děje se tak za podmínek lepších, než jsou tržní. Nejenže tyto půjčky poskytují, financují nebo garantují veřejné orgány, ale i jejich úrokové míry jsou často zvýhodněny. Obecně jsou tyto míry pod tržní hodnotou. Tímto způsobem veřejné orgány finančně přispívají studentům, kteří si půjčují. Obr. D7: Úroková míra a způsob splácení půjček na životní náklady studentů připravujících se s plnou studijní zátěží studujících k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06 Způsob splácení RO
Stejná jako tržní PL, IS
BE fr, DK, EE, LV, LT, LU, NL, FI, SE, NO
Rovná inflaci
UK
TR DE, FR, SK
Žádný úrok Není určena
ES, CY
LI
Úroková míra
Nižší než tržní
HU Úměrný příjmu po studiu
Není úměrný příjmu po studiu
Není úměrný příjmu ani během studia ani po něm
Žádné studentské půjčky na životní náklady: BE de, BE nl, BG, CZ, IE, EL, IT, MT, AT, PT, SI Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr, BE de) a France: Viz obr. D3. Německo: Bere se zde v úvahu jen pomoc poskytovaná podle BAföG. Španělsko a Lotyšsko: Viz obr. D6. Itálie, Litva a Polsko: Viz obr. D1. Kypr: Studentské půjčky nejsou garantovány státem. Švédsko: Bývalí studenti mohou požádat o splátky úměrné příjmu. Norsko: Úroková míra je blízko tržní výši. Vysvětlivka Pokud není v doplňujících poznámkách uvedeno jinak, diagram se týká situace studentů, kteří jsou občany příslušné země a/nebo v ní mají trvalý pobyt a připravují se k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaných místech v programech s plnou studijní zátěží. Je zahrnuta sdružená pomoc (na životní náklady, placení správních poplatků a příspěvků na vzdělávací náklady). Definice úrokové míry viz glosář.
95
D FINANČNÍ POMOC
Ve Spojeném království a v Turecku je úroková míra rovna inflaci, zatímco v Německu, ve Francii, na Slovensku a v Lichtenštejnsku jsou studenti od placení úroků osvobozeni. Rumunsko je jediná země s tržními úrokovými mírami a splátkovými termíny, zatímco právní předpisy v Maďarsku použité úrokové míry neurčují. Na úrovni ISCED 5 je obecně třeba vypůjčenou jistinu splácet po ukončení studia, když je absolvent schopen vydělávat vlastní finanční prostředky. Pouze v Maďarsku, Polsku, ve Spojeném království a na Islandu je splácení proporcionální k dosahovanému příjmu. Všude jinde sice splácení není proporcionální, ale ve většině zemí lze za určitých podmínek snížit nebo zrušit studentův dluh (obr. D8). Pouze ve Španělsku, na Kypru, v Rumunsku a Lichtenštejnsku je povinnost splácení jak během studia, tak po něm.
VĚTŠINA ZEMÍ STANOVÍ PODMÍNKY PRO ZRUŠENÍ NEBO SNÍŽENÍ STUDENTSKÉHO DLUHU Politika půjček je v souladu s logikou soukromé investice studentů do jejich studia. Každá investice však obsahuje rizika. Špatný odhad budoucího příjmu, nejistota na trhu práce nebo vysoká nezaměstnanost, špatně placená zaměstnání, pro která mají pracovníci příliš vysokou kvalifikaci – to vše mohou být okolnosti, za kterých je obtížné nebo nemožné vypůjčené částky splácet. Strach z dluhu může studenty odrazovat od půjček a vůbec od myšlenky vstupovat do terciárního vzdělávání. Na úrovni ISCED 5 (pro první kvalifikaci) většina zemí, která poskytuje půjčky, zavedla mechanismy pro zrušení nebo snížení dluhu, které mají omezit uvedené problémy. Pomocí těchto programů se veřejné orgány snaží používání půjček podpořit, přičemž přebírají průvodní rizika za příslušné studenty. Ve čtrnácti zemích může být dluh za určitých podmínek zrušen nebo snížen. Nejčastějšími podmínkami jsou: skutečnost, že bývalý student splácející půjčku má k tomu nedostatečný příjem nebo se příliš zadlužil (Dánsko, Nizozemsko, Polsko, Švédsko a Norsko); dlužník je příliš starý nebo se mu nedaří splácet dluh ve stanovené lhůtě (Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království); dlužník zemřel (Francouzské společenství v Belgii, Německo, Lotyšsko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko). Dluh může být rovněž zrušen nebo snížen, jestliže student dokončil studium v požadované době nebo s vynikajícím prospěchem, nebo se stal rodičem, onemocněl či je trvale postižen. V Litvě neexistuje jasná politika v rušení nebo snižování dluhů, ale splácení může být za určitých podmínek odsunuto. Je třeba poznamenat, že je-li kritériem pro zrušení dluhu úspěšné dokončení studia v předepsané době, bude půjčka většinou pokládána za podmíněné stipendium. Jestliže v Německu studenti absolvují alespoň čtyři měsíce před skončením doby finanční pomoci, jejich dluh se sníží o 2 416 SKS EUR. Jestliže absolvují alespoň dva měsíce před koncem doby pomoci, získají snížení o 967 SKS EUR. V Nizozemsku není třeba splácet ‘výkonová stipendia’ (obr. D3), jestliže studenti dokončí studijní program za méně než 10 roků. V Lucembursku se vyplácí ‘pobídková prémie’ studentům, kteří dokončí studium v požadované době. O tuto prémii se snižuje vypůjčená částka, kterou musí student splácet. V šesti zemích (Španělsko, Francie, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Finsko) není splácení půjčky úměrné příjmu (obr. D7) a dluh nelze zrušit nebo snížit na základě nějakých kritérií. Konečně v Maďarsku a na Islandu nelze dluh snížit ani zrušit, ale splátky jsou úměrné příjmu.
96
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY
Obr. D8: Podmínky pro zrušení nebo snížení dluhu vytvořeného studenty připravujícími se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06 Příjem příliš nízký nebo dluh příliš vysoký Úspěšné studium ve stanovené době Výjimečné studijní výsledky Věk dlužníka nebo trvání dluhu Smrt dlužníka Narození dítěte Jiné Žádné zrušení nebo snížení dluhu Žádné půjčky pro studenty
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie (BE fr, BE de) a France: Viz obr. D3. Německo: Pro půjčky na placení příspěvků platí jiné podmínky: studenti mají děti mladší 10 let a pracují na snížený úvazek (méně než 10 hodin za týden) za nízký příjem. Dluh vytvořený 30 % nejlepších studentů je rovněž snížen o 15-25 %. Bere se zde v úvahu jen pomoc poskytovaná podle BAföG. Estonsko: Bývalí studenti pracující ve veřejném sektoru mají též nárok na zrušení dluhu. Lotyšsko: Osoby pracující ve veřejném sektoru nebo osoby s postižením mají též nárok na zrušení dluhu. Litva: Posunutí splátek je jedinou možností v případě půjček na životní náklady. Nizozemsko: Dluh vázaný na ‘výkonové stipendium’ je zrušen pro studenty, kteří dokončí studium do deseti roků. Polsko: Další podmínkou je nemoc nebo zdravotní postižení. V roce 2005 byl přijat nový zákon a v současné době se zavádí do praxe. Spojené království: Dluh je zrušen, jestliže dlužník dosáhne věku 65 roků nebo je trvale postižen a nemůže pracovat. Splácení začíná, jakmile příjem dlužníka překročí 20 154 SKS EUR za rok. Lichtenštejnsko: Dluh může být rovněž snížen, když žadatelé nebyli schopni předložit včas všechny nutné dokumenty kvůli okolnostem, které nemohli ovlivnit (a jsou nuceni žádat o vyšší půjčku). Norsko: Při rozhodování o zrušení nebo snížení dluhu se berou v úvahu též zdravotní problémy nebo obtížné sociální okolnosti. Turecko: Dluh se snižuje těm, kdo splatí půjčku před termínem. Dluh se promíjí osobám s postižením, které jim brání pracovat. Vysvětlivka Pokud není v doplňujících poznámkách uvedeno jinak, diagram se týká situace studentů, kteří jsou občany příslušné země a/nebo v ní mají trvalý pobyt a připravují se k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaných místech v programech s plnou studijní zátěží.
STIPENDIA ČINÍ 10,6 % Z CELKOVÝCH VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V EU-27 Finanční pomoc studentům je podstatnou složkou sociální dimenze terciárního vzdělávání, zvláště pokud jde o jeho dostupnost. Zahrnuje stipendia a další dávky vyplácené studentům, půjčky a další formy finanční pomoci poskytované jejich rodičům, jako jsou přídavky na děti závislé na statutu studenta (obr. D15). Uváděné částky půjček jsou částky skutečně poskytované a neodrážejí výši následných splátek. Objem prostředků vyčleněný na pomoc se pohybuje od 0,4 % (Polsko) do 36 % (Norsko) celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání. Na Kypru činí 56 % těchto výdajů, zahrnuje však pomoc poskytovanou kyperským studentům v zahraničí (obr. E1). 97
D FINANČNÍ POMOC
Rozdělení finanční pomoci studentům mezi stipendia a půjčky závisí jak na národní struktuře systému pomoci (tj. na existenci určitých opatření), tak na rozsahu, v jakém na ni studenti spoléhají. Všechny země (s výjimkou Islandu) poskytují stipendia a dávky studentům (nebo domácnostem), zatímco téměř polovina zemí půjčky do svého systému pomoci nezahrnuje (obr. D1). Ze zemí, v nichž existují jak stipendia, tak půjčky, a pro něž jsou údaje k dispozici, polovina poskytuje na stipendia a další dávky větší celkový objem prostředků než na půjčky. Tak je tomu v Dánsku, Německu, na Kypru, v Lotyšsku a na Slovensku. Stipendia tvoří v těchto zemích mezi 13,5 % (Německo) a 26,8 % (Dánsko) celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání. V další polovině – v Nizozemsku, Švédsku, ve Spojeném království, v Norsku a Turecku – je tomu naopak: studentské půjčky se zde podílejí na celkových výdajích od asi 10 % (Turecko) do 23,2 % (Spojené království). Obr. D9: Podíl stipendií a studentských půjček na celkových veřejných výdajích na terciární vzdělávání (ISCED 5–6), 2003
Stipendia a další dávky EU-27 BE BG CZ DK DE EE
IE
EL ES FR IT
Studentské půjčky
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK
FI
SE UK IS
10,6 15,8 10,6 6,2 26,8 13,5 5,0 13,8 6,0 7,9 8,2 17,0 44,5 14,6 17,0 : 14,7 30,2 12,1 16,6 0,4 2,2 7,7 25,2 6,8 17,4 10,4 1,6 5,5
0,0
-
-
5,5 3,7
:
-
-
:
0,0 0,0 11,5 5,1 0,1
:
:
- 13,7 -
:
-
:
-
1,8
-
LI NO TR : 14,9 3,2
: 18,0 23,2 21,4 : 21,8 10,0
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky EU-27: Odhad založen na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5–6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Irsko, Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Island: Nejsou zahrnuty výdaje na doplňkové služby. Řecko a Rumunsko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní úrovni. Itálie: Půjčky jsou poskytovány zřídka, a to jen na základě iniciativy několika regionů a univerzit nebo enti per il diritto allo studio. Bylo uzavřeno též několik dohod s bankami. Španělsko: Studentské půjčky poskytují soukromé banky, jsou však částečně financovány státem. Jsou poskytovány pouze studentům v posledním roce studia a nejsou zde zahrnuty. Kypr: Je zahrnuta finanční pomoc studentům v zahraničí. Litva a Turecko: Nejsou zahrnuty veřejné transfery ‘dalším soukromým právnickým osobám’. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko: Nejsou zahrnuty výdaje vyčleněné na důchody. Portugalsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Vysvětlivka Celkové veřejné výdaje na vzdělávání zahrnují přímé veřejné financování vzdělávacích institucí, finanční pomoc studentům a veřejné transfery neziskovým organizacím a firmám (viz glosář).
98
D ČÁST I – STIPENDIA A PŮJČKY PRO STUDENTY
V EVROPĚ JE FINANCOVÁNÍ POMOCI STUDENTŮM VYSOCE CENTRALIZOVANÉ Ve většině zemí, pro které jsou údaje k dispozici, jsou stipendia a půjčky – pokud existují (obr. D3) – financovány téměř výhradně z centrální úrovně. Místní úroveň je hlavním nebo jediným činitelem v oblasti stipendií pouze v Irsku (81,2 %) a ve Spojeném království. Německo je jedinou zemí, ve které se centrální a regionální úrovně podílejí na financování studentských stipendií a půjček, regionální úroveň je však hlavním činitelem ve všech formách finanční pomoci studentům. Skutečnost, že nebyly shromážděny informace o finanční pomoci poskytované jednotlivými institucemi, neznamená, že institucionální pomoc neexistuje. Obr. D10: Rozdělení finanční pomoci (stipendia a půjčky) studentům v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6) podle zdroje financování (centrální, regionální nebo místní), 2003 Stipendia a další dávky
Studentské půjčky
Centrální
Regionální
Místní
Zdroj: Eurostat, UOE. Stipendia EU-27 BE
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
71,3 86,7 100 84,7 71,0 33,6 100 18,8 100 93,2 97,4 72,6 100 100 100 20,8
13,3
-
8,0
-
-
1,3 57,5
-
-
:
6,8
15,3 27,8 8,9
-
-
81,2
:
-
2,6 26,8 -
0,6
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
-
-
100 22,5
:
-
-
:
:
LU :
HU MT
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
99,8 100 100 99,9 97,9 100 100 99,0 100 100 100
UK
IS
LI
-
-
100 100 100
-
NO
TR
-
-
-
-
:
-
-
0,1
0,6
:
-
-
-
-
-
-
-
-
:
-
-
-
-
0,2
-
-
-
1,5
:
-
1,0
-
-
- 100,0
-
-
-
:
IT
CY
LV
LT
LU
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
IS
LI
NO
TR
-
100 100 100
100
-
:
-
:
-
100
:
100 100 100 100 100 100
Půjčky EU-27 BE
:
HU MT
-
10,9
100
-
-
-
77,5
:
-
-
:
:
100
-
-
-
-
:
-
-
-
:
-
:
-
-
:
-
-
-
-
-
:
-
-
-
-
-
-
:
-
-
:
:
-
-
-
-
-
:
-
-
-
:
-
:
-
-
:
-
-
-
-
-
:
Zdroj: Eurostat, UOE.
99
:
-
UK
89,1
D FINANČNÍ POMOC
Doplňující poznámky (obr. D10) EU-27: Odhad založen na dostupných údajích. Belgie: Nejsou zahrnuty výdaje týkající se nezávislých soukromých institucí a Německy mluvícího společenství. Přídavky na děti, které poskytují belgické federální úřady, činí 86,7 % poskytované finanční pomoci. Zbývajících 13,3 % je ve formě stipendií poskytováno každým ze tří společenství. Údaje o půjčkách se týkají pouze Francouzského společenství, které je jediné ze tří, kde je pomoc formou půjček poskytována prostřednictvím veřejných zdrojů (obr. D3). Dánsko: Ve výdajích na ISCED 5-6 jsou částečně zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 4. Řecko, Portugalsko a Turecko: Výdaje na místní a regionální úrovni nejsou k dispozici. Španělsko: Viz obr. D9. Kypr: Je zahrnuta finanční pomoc studentům v zahraničí. Maďarsko: Regionální úroveň výdajů je zahrnuta v místní úrovni. Nizozemsko a Slovensko: Nejsou zahrnuty výdaje na úroveň ISCED 5B. Portugalsko a Turecko: Nejsou zahrnuty výdaje na místní a regionální úrovni. Spojené království (SCT): 100 % stipendií a půjček je spravováno Skotskou centrální agenturou (SAAS). Vysvětlivka Finanční pomoc studentům zahrnuje transfery financované veřejným sektorem ve formě stipendií, půjček a přídavků na děti poskytovaných na základě statutu žáka nebo studenta (viz glosář). Není zahrnuta pomoc poskytovaná institucemi.
100
FINANČNÍ POMOC ČÁST II – POMOC PŘI UBYTOVÁNÍ KOLEJE FINANCOVANÉ Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ JSOU STUDENTŮM K DISPOZICI VE VĚTŠINĚ ZEMÍ Mladí lidé často z různých důvodů opouštějí domov své rodiny, aby se mohli věnovat studiu. Mnohé země tudíž vytvořily zvláštní systémy na pomoc při jejich ubytování. Pomoc může být poskytována v hotovosti formou stipendia a/nebo v naturální podobě poskytnutím ubytování, například v kolejích. V některých zemích nelze pomoc při ubytování v hotovosti oddělit od pomoci na životní náklady. Je tomu tak v Belgii, Lucembursku, Nizozemsku, Rakousku,ve Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko) a v Norsku a obecněji v každé zemi, kde finanční pomoc na životní náklady částečně závisí na vzdálenosti vzdělávací instituce od domova rodiny, nebo na tom, zda student žije se svými rodiči. V této části se budeme zabývat pomocí, kterou lze jednoznačně označit jako určenou na ubytování. Pomoc při ubytování v naturální podobě je nejrozšířenější, přičemž ubytování za zvýhodněné ceny je poskytováno v 21 zemích (obr. D12). V deseti z nich může být zajištění ubytování kombinováno s pomocí v hotovosti. Ve Španělsku a Lichtenštejnsku, ve státem dotovaném soukromém sektoru v Portugalsku a nejnověji v programech ISCED 5A v České republice je studentům poskytována pouze pomoc v hotovosti. Obr. D11: Typy pomoci při ubytování pro studenty na úrovni ISCED 5 (první kvalifikace) ve veřejných nebo státem dotovaných soukromých institucích, 2005/06
ISCED 5B
Pomoc při ubytování v naturální podobě Pomoc při ubytování v hotovosti Žádná pomoc speciálně určená na ubytování
Zdroj: Eurydice.
101
FINANČNÍ POMOC
Doplňující poznámky (obr. D11) Belgie (BE fr) a Švédsko: Neexistují pravidla zavazující vzdělávací instituce nebo jiné subjekty zajišťovat pro studenty ubytování. Nicméně jak veřejné, tak soukromé instituce organizují takové ubytování, jehož cena často závisí na finančních prostředcích studentů nebo jejich rodin. Belgie (BE nl): Vlámská vláda poskytuje univerzitám celkovou částku na zajištění sociálních služeb pro studenty (včetně ubytování) podle kritérií uvedených ve vyhlášce o univerzitách. Česká republika: Od roku 2005 existuje systém finanční pomoci při ubytování pro studenty v programech ISCED 5A. Dříve byla pomoc poskytována v naturální podobě přímo dotovanými kolejemi. Německo: Jestliže už studenti nemohou žádat o obvyklou podporu BaföG, mohou požádat o příspěvek na ubytování (Wohngeld), mají-li velmi omezené finanční prostředky. Francie: Existuje též finanční pomoc při ubytování, Aide Personnalisée au Logement (APL, osobní pomoc při ubytování) a Allocation de Logement à caractère Social (ALS, sociální příspěvek na ubytování). Tuto pomoc mohou získat i studenti, je však určena i dalším sociálním skupinám. Portugalsko: Ve státem dotovaném soukromém sektoru neexistuje pomoc při ubytování v naturální podobě. Spojené království: Většina institucí zajišťuje v nějaké formě ubytování pro část svých studentů. Příslušná zařízení jsou celkově ekonomicky soběstačná, o prázdninách se využívají např. pro konferenční účely, což umožňuje dotovat ceny za ubytování studentů. Instituce nemohou dotovat ubytování studentů z veřejných zdrojů. Norsko: Studentské asociace vlastní ubytovací zařízení, která mohou spravovat do značné míry podle vlastní vůle. Turecko: Studenti v kolejích též dostávají denní příspěvek na stravování 2,67 SKS EUR. Vysvětlivka Pomoc při ubytování je označena jako naturální, jestliže veřejná správa přispívá na pořízení a/nebo denní provoz ubytovacích zařízení pro studenty. Pomoc v hotovosti odpovídá hotovostnímu placení poplatků za ubytování. Pomoc při ubytování je zde uvedena tehdy, když je zcela oddělena od ostatních typů pomoci. Neuvádějí se případy, kdy tuto pomoc nelze od pomoci na životní náklady oddělit.
V sedmi dalších zemích nejsou žádná pravidla týkající se zvláštní pomoci při ubytování studentů. Ubytování pro studenty lze zajišťovat i v případech, kdy neexistují dotace nebo centrální pravidla (jako ve Francouzském a Vlámském společenství Belgie, ve Švédsku, Spojeném království a v Norsku).
POČET MÍST V STUDENTSKÝCH KOLEJÍCH JE OMEZENÝ A CENY ČASTO NEJSOU REGULOVÁNY Tam, kde existuje pomoc při ubytování v naturální podobě (obr. D11), může se počet míst v kolejích pro studenty v jednotlivých zemích značně měnit. Kritéria určující, kdo má získat pomoc tohoto druhu, bývají často jasně definována (obr. D14). Obecně počet míst odpovídá asi 10 % celkové studentské populace. V některých zemích však není větší než 5 % (jako v Itálii, na Kypru a v Portugalsku). V Bulharsku, Maďarsku, na Slovensku a ve Finsku je nabídka veřejného ubytování zvláště velká – odpovídá více než 20 % studentů. Ve třech z těchto zemí (v Bulharsku, Maďarsku a Finsku) se mohou navíc kombinovat dva typy pomoci, v hotovosti a naturální podobě (viz obr. D11). Ve většině zemí s veřejným studentským ubytováním jsou jeho ceny stanoveny na místní úrovni. V zemích, kde jsou tyto částky stanoveny centrálně, se zdají být mírné, většinou nepřekročí – a když, tak jen o málo – 100 SKS EUR za měsíc. Ve Francie a na Kypru je naopak minimální cena přes 100 SKS EUR, zatímco v Německu minimální cena patří k nejnižším, ale úhrada může překročit 300 SKS EUR za měsíc, podle typu ubytovacího zařízení.
102
ČÁST II – POMOC PŘI UBYTOVÁNÍ
Obr. D12: Počet míst ve veřejných ubytovacích zařízeních pro studenty na úrovni ISCED 5 (první kvalifikace) a ceny za ubytování (SKS EUR), veřejný a státem dotovaný soukromý sektor, 2005/06 BE fr
BE de
BE nl
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU
Počet míst (%)
-
-
-
24
(21)
:
10
:
-
:
-
7
2
1
:
11
:
Minimální cena
-
-
-
18
O
48
140
:
76
95
338
-
-
234
153
O O
0
-
O O
115
-
O O
-
-
O O
-
Maximální cena
O O
105
:
HU
MT
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK-ENG/ WLS/NIR
UKSCT
IS
LI
NO
TR
Počet míst (%)
22
-
-
13
7
4
16
14
30
22
-
-
-
:
-
-
10
Minimální cena
33
-
-
69
39
-
-
-
61
-
O
110
O
O
-
-
-
O O
-
-
O O
-
O
O O
O
Maximální cena
O O
O
-
-
61
O
Cena volně určovaná na místní úrovni
-
Žádné studentské ubytování zajišťované veřejnou správou
Zdroj: Eurydice a Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie (BE nl): Vlámská vláda poskytuje univerzitám celkovou částku na zajištění sociálních služeb pro studenty (včetně ubytování) podle kritérií uvedených ve vyhlášce o univerzitách: každá instituce může stanovit vlastní cenu. Česká republika: Údaje se týkají pouze úrovně ISCED 5B. Počet míst (v procentech) nelze stanovit, protože studenti úrovně ISCED 5B jsou ubytováváni společně se studenty vyšších sekundárních škol. Odhad tedy není založen na počtu disponibilních lůžek, ale na počtu lůžek skutečně poskytovaných studentům ISCED 5B vyjádřených jako procento celkového počtu studentů ISCED 5B. Dánsko: Přesný počet míst není znám: existuje 35 396 nájemních bytů pro studenty. Výše nájemného není centrálně stanovena, pohybuje se většinou mezi 150 SKS EUR a 305 SKS EUR za měsíc. Itálie: Údaje o počtu míst se vztahují k roku 2004. Lotyšsko: Ceny nejsou stanoveny centrálně a liší se podle institucí: většinou se pohybují mezi 28 SKS EUR a 71 SKS EUR za měsíc. Litva: Jsou zahrnuta pouze místa v ubytovacích zařízeních univerzit. Údaje o neuniverzitních zařízeních nejsou k dispozici. Maďarsko: Maximální cena je stanovena na centrální úrovni, jsou do ní započteny místní faktory (zvláštní pro každou instituci). Rakousko: Organizace zajišťující studentské ubytování nemohou ceny určovat zcela podle své vůle: musejí vysvětlit, jak byly vypočteny, a prokázat, že jsou přiměřené a kryjí pouze náklady. Polsko: Ceny stanoví rektor po dohodě se studentskou organizací na příslušné instituci. Portugalsko: Minimální cena je pro studenty, kteří mají stipendium, maximální pro ostatní. Slovinsko: 3 845 míst je též k dispozici v soukromém sektoru. Ceny nejsou stanoveny centrálně, ale pohybují se většinou mezi 49 SKS EUR a 141 SKS EUR za měsíc. Island: Studentské ubytování provozují většinou studentské organizace, takže není přímo napojeno na veřejné financování. Norsko: Studentské organizace mají 29 000 ubytovacích jednotek: počet lůžek, který tomu odpovídá, není znám. Vysvětlivka Počet míst ve studentských ubytovacích zařízeních je vyjádřen jako podíl z počtu studentů v programech ISCED 5 (data 2004, Eurostat). Uvedené ceny jsou měsíční částky. Částky jsou přepočteny pomocí ‘parity kupní síly’ (PKS) a uvedeny v eurech. Znamená to, že národní měna je převedena na umělou, ale běžnou měnu, standard kupní síly (SKS) (definice a převodní tabulka viz glosář).
103
FINANČNÍ POMOC
POMOC PŘI UBYTOVÁNÍ V HOTOVOSTI JE NIŽŠÍ TAM, KDE EXISTUJE MOŽNOST STUDENTSKÉHO UBYTOVÁNÍ Na rozdíl od cen za veřejné studentské ubytování jsou částky pomoci v hotovosti, tam, kde je poskytována (obr. D11), určovány většinou centrálními úřady. Volně jsou určovány jen ve dvou ze třinácti příslušných zemí, a to v České republice a Itálii. Tato pomoc je často poskytována podle zvláštních kritérií (obr. D14). Obr. D13: Roční pomoc v hotovosti (SKS EUR) poskytovaná účelově na ubytování studentům úrovně ISCED 5 (první kvalifikace) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06 BE fr
BE de
BE nl
BG
CZ
DK
Pevná částka
–
–
–
403
O
–
Minimální částka
–
–
–
O
–
Maximální částka
–
–
–
O
–
2 231
HU
MT
NL
AT
PL
PT
RO
396
–
–
–
Minimální částka
–
–
–
1 438
Maximální částka
–
–
–
2 589
Pevná částka
DE
IE
EL
439
–
1 177
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU
–
O
–
–
–
–
–
2 652
–
O
–
–
–
–
–
5 139
–
O
–
–
–
–
SE
UK-ENG/ WLS/NIR
UKSCT
IS
LI
NO
TR
–
–
–
–
–
–
SI
SK
–
–
189
–
–
215
–
–
–
–
0
–
–
333
–
–
1 608
–
–
–
–
3 422
–
–
95
O Částka volně určovaná na místní úrovni
EE
FI
– Pomoc v hotovosti na ubytování se neposkytuje
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Česká republika: Údaje se týkají pouze úrovně ISCED 5A. Pomoc v hotovosti přiděluje centrální úřad podle určitých kritérií každé instituci, která ji pak přerozděluje studentům podle vlastních kritérií. Německo: Polovina poskytnuté částky se musí splatit. Estonsko: Ne všichni studenti získávají uvedenou částku; ta je poskytována podle počtu dotovaných míst v každé instituci a na základě jejích vlastních kritérií. Studenti mohou o tuto pomoc žádat, ať jsou nebo nejsou na dotovaných místech. Polsko: Kromě státní pomoci při ubytování může každá instituce terciárního vzdělávání organizovat vlastní systém pomoci v hotovosti, která se může kombinovat se státní podporou. Portugalsko: Uvedená částka se týká studentů ve veřejném sektoru. Studenti ve státem dotovaném soukromém sektoru nedostávají pomoc v naturální podobě, ale dostávají v hotovosti větší pevnou částku 695 SKS EUR místo 95 SKS EUR. Finsko: Pomoc je poskytována měsíčně v minimální výši 24 SKS EUR. Roční částka je zde vypočítána na základě 9 měsíců v akademickém roce (nejčastější situace), pomoc však může být rozšířena až na 12 měsíců. Vysvětlivka Tabulka udává roční částky pomoci v hotovosti. Pomoc na ubytování je zde uvedena tehdy, je-li možno ji považovat za zcela odlišnou od ostatních typů pomoci. Nejsou zde tedy zahrnuty případy, kdy tuto pomoc nelze oddělit od pomoci na životní náklady. Částky jsou přepočteny pomocí ‘parity kupní síly’ (PKS) (definice a převodní tabulka viz glosář).
Nejvyšší částky pomoci v hotovosti jsou ve Španělsku a Lichtenštejnsku, přičemž maximum je přes 5 000 SKS EUR za rok ve Španělsku. V žádné z těchto zemí není pomoc v naturální podobě (obr. D11). Ve všech dalších zemích, o kterých jsou údaje o pomoci na ubytování v hotovosti k dispozici, veřejná správa dotuje budování a/nebo údržbu zařízení pro ubytovaní za nižší ceny, což může být důvodem menší pomoci v hotovosti. Některé země omezují poskytované částky na 500 SKS EUR za rok (Bulharsko, Estonsko, Portugalsko a Rumunsko, jakož i Finsko v případě některých studentů). Tři země jsou zvláště štědré, protože kromě zajišťování studentského 104
ČÁST II – POMOC PŘI UBYTOVÁNÍ
ubytování poskytují ještě pomoc v hotovosti přes 1 000 SKS EUR za rok všem studentům (Řecko) nebo některým z nich (Německo a Polsko). Je však třeba poznamenat, že v Německu musí být polovina poskytnuté částky splacena po dokončení studia.
PŘI POSKYTOVÁNÍ POMOCI PŘI UBYTOVÁNÍ SE ČASTO BEROU V ÚVAHU
______________ VÝŠE PŘÍJMU A VZDÁLENOST OD BYDLIŠTĚ RODINY ______________ Jelikož žádná země nemůže nabídnout ubytování za nižší ceny všem svým studentům (obr. D12), jsou často stanovena jasná kritéria pro výběr studentů, kteří mají nárok na pomoc při ubytování v naturální podobě. Podobná kritéria mohou rovněž určovat, zda bude poskytnuta pomoc v hotovosti či jaká bude její výše (obr. D13). Obr. D14: Kritéria pro poskytování pomoci při ubytování studentů (ISCED 5), podle typu pomoci (v naturální formě nebo v hotovosti), 2005/06 Věk Rodinný stav Jiná rodinná kritéria Příjem Doba studia Uspokojivý studijní výkon Vzdálenost od bydliště rodiny Jiné
V naturální formě
V hotovosti
Žádná zvláštní pomoc
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Estonsko a Island: Kritéria pro poskytnutí naturální pomoci (zajištění ubytování) jsou stanovena na místní úrovni (samotnou institucí v Estonsku a studentskou organizací na Islandu), takže je nelze upřesnit. Itálie: Po rozdělení všech míst, která jsou ve veřejném sektoru k dispozici, poskytnou enti per il diritto allo studio podle vlastních kritérií pomoc v hotovosti studentům, kteří nezískali místo v kolejích. Pro poskytování pomoci v hotovosti tedy neexistují žádná centrálně stanovená kritéria. Vysvětlivka Pomoc při ubytování je označena jako naturální, jestliže veřejná správa přispívá na pořízení a/nebo denní provoz ubytovacích zařízení pro studenty. Pomoc v hotovosti odpovídá hotovostnímu placení poplatků za ubytování. Pomoc při ubytování je zde uvedena tehdy, když je zcela oddělena od ostatních typů pomoci. Neuvádějí se případy, kdy tuto pomoc nelze od pomoci na životní náklady oddělit.
105
FINANČNÍ POMOC
V několika zemích jsou kritéria určována na místní úrovni a mění se tedy podle příslušných institucí. Kde jsou kritéria určována centrálně, je nejčastějším faktorem, který rozhoduje o přidělení ubytování v koleji nebo o poskytnutí pomoci v hotovosti, výše příjmu rodičů (domácnosti) studenta. Česká republika a Estonsko jsou jediné země, které při žádosti o pomoc v hotovosti finanční situaci studentů neberou v úvahu. Dalším důležitým kritériem je vzdálenost bydliště rodiny od místa studia; to se uplatňuje zejména při přidělování ubytování na kolejích. Celkem vzato je pomoc při ubytování ve většině případů určena studentům finančně znevýhodněným, jejichž bydliště je daleko od jejich instituce terciárního vzdělávání. Tyto dvě hlavní podmínky doplňují ve více než polovině zemí výkonová kritéria: uspokojivý výkon při zkouškách je pro získání pomoci při ubytování (v naturální formě či v hotovosti) nezbytným předpokladem. Rodinný stav, věk a stanovená délka programu (například nejméně jeden rok) jsou faktory, které se berou v úvahu asi ve třetině zemí. Další kritéria už nejsou tak častá. Jen čtyři země (Bulharsko, Kypr, Lotyšsko a Litva) berou při přidělování ubytování v úvahu zvláštní rodinné okolnosti, jako v případě sirotků nebo studentů z neúplných rodin. Podobně může být důležitým hlediskem při poskytování pomoci zdravotní postižení (jako v Bulharsku a Německu). Studijní ročník se bere v úvahu pouze na Kypru, kde je v ubytovacích zařízeních určitý počet míst vyhrazen nově přijatým studentům. V Polsku může být pomoc v hotovosti poskytnuta studentům, kteří se ocitli v dočasné a nezaviněné obtížné finanční situaci. Bulharsko a Portugalsko jsou jediné země, které studentům, na něž se nedostalo místo v kolejích, poskytují pomoc v hotovosti. V Maďarsku mají studenti, kteří vykonávají práci ve prospěch studentské komunity, větší šanci získat pomoc při ubytování. Je třeba uvést, že ve Finsku musejí studenti žádající o pomoc prokázat, že nejsou příliš zadluženi. Výše uvedený ukazatel rovněž upozorňuje na národní rozdíly v počtu kritérií rozhodujících o udělení pomoci ubytování. Například v Bulharsku a Litvě se před poskytnutím ubytování posuzuje šest kritérií. Naopak ve Vlámském společenství v Belgii je jediným hlediskem příjem. V Turecku je kromě příjmu kritériem uspokojivý studijní výkon. V Estonsku přidělení pomoci závisí na uspokojivém studijním výkonu a na minimální době studia, určitá váha se přikládá i písemnému zdůvodnění žádosti o pomoc.
106
FINANČNÍ POMOC ČÁST III – POMOC RODIČŮM POLOVINA EVROPSKÝCH ZEMÍ V PŘÍPADĚ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRODLUŽUJE VYPLÁCENÍ PŘÍDAVKŮ NA DĚTI Finanční pomoc ve formě přídavků na děti a/nebo daňových úlev (obr. D16) pro rodiče studentů v terciárním vzdělávání má za cíl zvýšit jejich disponibilní příjem a pokrýt tak část nákladů spojených se vzděláváním jejich dětí. Pomoc tohoto druhu je jednou z hlavních složek opatření, která mají podpořit účast na terciárním vzdělávání, i když některé země směřují svoji pomoc pouze ke studentům (obr. D1). Kypr, Lucembursko a Polsko pouze prodlužují poskytování přídavků na děti, zatímco jiné země (Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko a Turecko) podporují účast na terciárním vzdělávání výlučně daňovými úlevami (obr. D16). V Irsku, Maďarsku a Nizozemsku jsou daňové úlevy možné jen za zvláštních okolností. Bulharsko, Španělsko, Malta, Rumunsko, Spojené království a skandinávské země rodiče studentů takto nepodporují. Zbývající země používají oba druhy pomoci paralelně. Obr. D15: Podmínky, za nichž se prodlužuje poskytování přídavků na děti pro rodiče studentů terciárního vzdělávání ISCED 5 (první kvalifikace), 2005/06
Zachování přídavků na děti v případě terciárního vzdělávání závisí na úspěšném studiu závisí na příjmu nezávisí ani na příjmu ani na úspěšném studiu Přídavky na děti se neposkytují
Zdroj: Eurydice.
107
FINANČNÍ POMOC Doplňující poznámky (obr. D15) Belgie: Přídavky na děti a daňové úlevy patří do kompetence belgických federálních úřadů. Přídavky na děti jsou poskytovány na studenty do věku 25 roků. Česká republika: Přídavky na děti mohou být prodlouženy až do 26 let, pokud tito mladí lidé ještě studují. Od 1. ledna 2006 byl zaveden zvláštní druh finanční pomoci studentům v terciárním vzdělávání ve formě ‘sociálního stipendia’, jehož výše se odvozuje od výše přídavků na děti. Oba typy pomoci se vyplácejí přímo studentům (v případě přídavků na děti po dosažení jejich plnoletosti, tj. od 18 roků). Kypr: Přídavky na děti mohou být prodlouženy až do 25 let, jestliže student absolvoval vojenskou službu. Lotyšsko: Veřejný systém sociálního pojištění vyplácí přídavky na děti, dokud děti nedosáhnou věku 24 roků, a to jen pokud studují s plnou studijní zátěží a jeden nebo oba rodiče zemřeli. Malta: Přídavky na děti se za výjimečných okolností mohou nadále vyplácet na studenty s plnou studijní zátěží ve věku od 16 do 21 roků, kteří nedostávají stipendium. Doplňková stipendia, závislá na příjmu rodičů, jsou poskytována individuálně. Slovensko: Rodiče jsou povinni každý rok v září předložit úřadu práce, sociálních věcí a rodiny (který jim poskytuje přídavky na děti) písemné potvrzení příslušné vysokoškolské instituce, že jejich dítě studuje. Island: Přídavky na děti existují, ale jsou poskytovány formou daňových dobropisů a nemusejí nutně zahrnovat platby v hotovosti. Vysvětlivka Přídavky na děti jsou hotovostním převodem od orgánů veřejné správy rodičům dětí jako finanční pomoc na krytí nákladů spojených s jejich vzděláváním. Zabýváme se pouze situací, kdy jsou přídavky na děti zachovány rodičům studentů v terciárním vzdělávání.
Většina evropských systémů sociálního zabezpečení poskytuje přídavky na děti (podle různých pravidel) do ukončení povinné školní docházky. Pouze polovina z nich je zachovává pro rodiče studentů zvýšením věkové hranice, při které nárok končí. Pokud studenti pokračují ve vzdělávání na terciární úrovni, mohou prodloužit nárok svých rodičů na přídavky na děti až do dosažení této nové (vyšší) věkové hranice. Země, které pokračují ve vyplácení přídavků na děti v případě terciárního vzdělávání, lze rozdělit do dvou velkých skupin. První skupina poskytuje přídavky bez ohledu na příjem rodiny nebo studijní výkon studentů (Belgie, Německo, Řecko, Francie, Kypr, Lucembursko a Slovensko). Druhá skupina bere v úvahu jen příjem rodiny (Česká republika, Litva, Polsko, Portugalsko a Slovinsko). Rakousko je zvláštním případem, kde hraje roli pouze studijní výkon.
DAŇOVÉ ÚLEVY NA NEZAOPATŘENÉ STUDENTY V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ SE ČASTO STANOVUJÍ NA ZÁKLADĚ PAUŠÁLNÍCH ČÁSTEK Všechny evropské země poskytují domácnostem daňové úlevy. Zde se zabýváme pouze daňovými úlevami, jež mají pomoci rodičům, kteří financují terciární vzdělávání svých dětí. Zatímco přídavky na děti (obr. D15) a finanční pomoc studentům (obr. D1) představují přímé finanční transfery rodinám studentů nebo samotným studentům, popisované daňové úlevy znamenají snížení finančních transferů od rodin s nezaopatřenými studenty směrem k veřejné správě. Z definice je to ve prospěch zdaňovaných domácností. Daňové systémy užívají různé mechanismy pro finanční pomoc rodičům s jedním nebo více nezaopatřenými studenty, a to snížení základu daně, osvobození od daně a daňový dobropis. Ve všech zemích, které poskytují daňové úlevy, je tato forma podpory stejná bez ohledu na to, zda studenti studují ve veřejném nebo (pokud existuje) státem dotovaném soukromém sektoru terciárního vzdělávání nebo studují na úrovni ISCED 6 (s výjimkou Slovenska). Skutečnost, že daňová opatření jsou stejná pro studenty na úrovni ISCED 6, lze odůvodnit tím, že častým kritériem pro nárok na podporu je věková hranice (obr. D17). Nárok na podporu by tudíž měly jen ty zdaňované domácnosti, v nichž je student úrovně ISCED 6 mladší než stanovená věková hranice. To by mohlo omezovat jejich počet, je-li věková hranice poměrně nízká. 108
ČÁST III – POMOC RODIČŮM
Obr. D16: Existence, kategorie a metody výpočtu daňových úlev pro rodiče studentů, ISCED 5-6, 2005/06 Snížení základu daně Osvobození od daně Daňový dobropis Žádné daňové úlevy
Paušální částka(y) Zdroj: Eurydice.
Žádné daňové úlevy
Skutečné výdaje XX
Složení domácnosti
Doplňující poznámky Belgie: Přídavky na děti a daňové úlevy patří do kompetence belgických federálních úřadů. Estonia: Výdaje na vzdělávání lze odečíst od vyměřené daně, jestliže vznikly při studiu na státní nebo místní veřejné instituci, na soukromé škole, která má vzdělávací licenci nebo byla akreditována pro příslušný studijní program, nebo na zahraniční vzdělávací instituci se stejným postavením. Totéž platí pro výdaje na vzdělávání při studiu v bezplatných kursech organizovaných některou z uvedených vzdělávacích institucí. Odpočty jsou podle zákona o dani z příjmu celkově omezeny částkou 10 985 SKS EUR pro jednoho poplatníka za fiskální rok a nesmějí přesáhnout 50 % poplatníkova příjmu za stejné zdaňovací období. Irsko: Daňové úlevy se poskytují studentům, kteří musí platit školné (tj. v případě, že již mají jednu kvalifikaci stejné úrovně nebo opakují ročník). Lotyšsko: Paušální částka snížení základu daně se vztahuje jen na studenty mladší 24 let. Od ročního zdanitelného příjmu lze odečíst výdaje zdaňované domácnosti na zvýšení kvalifikace jednoho z jejích členů nebo na získání specializace nebo nutné odborné přípravy člena domácnosti (bez ohledu na věk příslušné osoby). Maďarsko: Rodiče mají nárok na daňové úlevy, jestliže studenti nezískali státem dotované místo. Nizozemsko: Snížení základu daně se vztahuje pouze na výdaje na životní náklady a přiznává se rodičům studentů, kteří nedostávají přímou finanční podporu. Studentům může být snížen základ daně o výdaje na školné. Slovensko: Diagram se týká pouze studentů ISCED 5. Vysvětlivka Daňová úleva je částka, kterou lze získat na nezaopatřené dítě tím, že se platí menší daně, a to buď formou snížení zdanitelného příjmu (snížení základu daně nebo osvobození od daně) nebo daňového dobropisu. Snížení základu daně zahrnuje snížení hrubého příjmu o určitou částku, nebo zvýšení příjmové hranice, při níž plátce daně přechází z jedné daňové sazby do jiné. Osvobození od daně je podobná operace jako v případě snížení základu daně, jen s tím rozdílem, že zasahuje jedno nebo více počátečních příjmových pásem, nikoli pásma vyšší, aniž by se měnily hranice na stupnici hrubého příjmu, při nichž se mění daňová sazba. Daňový dobropis je částka, kterou si poplatník může odečíst od vyměřené daně. Tato částka zpravidla není závislá na výši jeho příjmu. V případě, že příjem poplatníka je pod úrovní, na níž vzniká daňová povinnost (pod daňovým prahem), nebo když je vyměřená daň nižší než daňový dobropis, vzniká poplatníkovi nárok na finanční dávku (daňový bonus). Daňový dobropis je poskytován osobám, kterým vznikly určité výdaje, například jejich nezaopatřené dítě studuje na vysoké škole. Paušální daňová úleva (ve formě snížení základu daně, osvobození od daně nebo daňového dobropisu) je zákonem stanovená částka považovaná za přibližný ekvivalent výdajů, které poplatníkovi skutečně vznikly. Je to pevná částka stejná pro všechny poplatníky bez ohledu na jejich skutečné výdaje. Tato částka se může nicméně měnit podle počtu nezaopatřených osob. Daňová úleva založená na skutečných výdajích zahrnuje povinnost poplatníka předložit doklady o určitých konkrétních výdajích. Poplatníci pak mohou odečíst od zdanitelného příjmu nebo od vyměřené daně všechny nezbytné výdaje (nebo jejich část), které mu vznikly v souvislosti se vzděláváním osob, které jsou na něm závislé. Odčitatelná částka bude záviset na předložených finančních dokladech. Může být stanovena její maximální výše.
109
FINANČNÍ POMOC
Bez ohledu na konkrétní formy a postupy nabízí daňový systém daňové úlevy rodičům nezaopatřených studentů ve více než polovině evropských zemí. Třináct zemí (Bulharsko, Dánsko, Španělsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Polsko, Rumunsko, Finsko, Švédsko, Spojené království, Island a Norsko) nemá takovýto systém zaveden. V Irsku, Maďarsku a Nizozemsku se daňové úlevy poskytují jen ve zvláštních situacích. V některých z těchto zemích (v Irsku, Polsku, ve Finsku a v Norsku) však mohou získat daňové úlevy sami studenti. Například v Polsku získávají studenti, kteří uzavřeli smlouvu na půjčku, možnost snížit si základ daně o částku nepřekračující splátku. Ve Finsku (od akademického roku 2005/06) mají studenti v terciárním vzdělávání nárok na snížení základu daně o přijatou půjčku, jestliže dokončí studium ve stanovené době a vznikl jim během studia dluh vyšší než 2 216 SKS EUR. Tato reforma poskytuje jedinou příležitost pro daňovou úlevu spojenou se vzděláváním. V Dánsku platí studenti stejné daně jako ostatní občané. Lze rozlišit dvě skupiny zemí, které poskytují daňové úlevy domácnostem. První skupina poskytuje všechny tři typy daňových úlev (snížení základu daně, osvobození od daně a daňový dobropis). Platí to pro Belgii, Řecko, Rakousko a Lichtenštejnsko. Ve druhé skupině se domácnostem poskytuje jeden ze dvou typů daňových úlev: snížení základu daně v Portugalsku, ve Slovinsku a v Turecku; daňový dobropis v České republice, Estonsku, ve Francii, v Itálii, Litvě a na Slovensku; snížení základu daně a nezdaněná stipendia v Lotyšsku. Německo poskytuje osvobození od daně studentům s postižením, kteří bydlí mimo domov. V Německu, Estonsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Portugalsku, Lichtenštejnsku a Turecku se daňové úlevy vypočítávají na základě skutečných výdajů, takže poplatníci musí předkládat dokumenty dokládající jejich výdaje na vzdělávání, které pak mohou být zcela nebo zčásti odečteny od zdanitelných příjmů nebo od vyměřené daně. V Litvě nemůže být odečítaná položka vyšší než 25 % vyměřené daně. Daňová úleva se vypočítává na základě paušální částky v Belgii, v České republice, ve Francii, v Lotyšsku (jestliže jsou studenti mladší 24 let a též v případě osvobození od daně), v Rakousku, ve Slovinsku a na Slovensku. Při určování daňových úlev v těchto zemích zákon stanoví určitou částku, stejnou pro všechny poplatníky, o níž se předpokládá, že představuje jejich skutečně vynaložené náklady. Řecko používá jednu nebo druhou metodu výpočtu podle typu daňové úlevy. Země, které poskytují daňové úlevy, berou v úvahu též složení zdaňované domácnosti: buď zvýší počet daňových podílů (Francie) nebo snižují sazbu daně (Řecko, Lotyšsko, Rakousku a Lichtenštejnsko). V Portugalsku se hranice odčitatelných výdajů na vzdělávání zvyšuje pro domácnosti s třemi a více dětmi. V Belgii se zdanitelný příjem snižuje o částku, která závisí na počtu osob závislých na poplatníkovi.
110
ČÁST III – POMOC RODIČŮM
DAŇOVÉ ÚLEVY PRO DOMÁCNOSTI ČASTO ZÁVISÍ NA VĚKU STUDENTŮ
_____________________________ A NA TYPU STUDIA _____________________________ Daňové úlevy pro rodiče studentů jsou obecně poskytovány podle dvou typů kritérií: jeden typ souvisí s občanským postavením studentů (jejich věk, rodinný stav atd.), druhý se týká studia (samotný fakt studia, jeho úroveň). Polovina zemí, které poskytují daňové úlevy, oba typy kritérií kombinuje. Obr. D17: Kritéria pro poskytování daňových úlev rodičům studentů, ISCED 5, 2005/06
Kritéria Postavení studenta Občanské postavení (věk, rodinný stav atd.) Příjem Žádné daňové úlevy
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie: Přídavky na děti a daňové úlevy patří do kompetence belgických federálních úřadů. Estonsko: Výdaje na vzdělávání jsou uznanými náklady pro daňové odpočty, jestliže vznikly při studiu na státní nebo místní veřejné instituci, na soukromé škole, která má vzdělávací licenci nebo byla akreditována pro příslušný studijní program, nebo na zahraniční vzdělávací instituci se stejným postavením. Totéž platí pro výdaje na vzdělávání při studiu v bezplatných kursech organizovaných některou z uvedených vzdělávacích institucí. Irsko: Daňové úlevy se poskytují rodičům studentů, kteří musí platit školné (tj. v případě, že již mají jednu kvalifikaci stejné úrovně nebo opakují ročník). Lotyšsko a Litva: Studium musí vést k vysokoškolské nebo podobné kvalifikaci. Maďarsko: Rodiče mají nárok na daňové úlevy, jestliže studenti nezískali státem dotované místo. Nizozemsko: Snížení základu daně se vztahuje pouze na výdaje na životní náklady a přiznává se rodičům studentů, kteří nedostávají přímou finanční podporu. Studentům může být snížen základ daně o výdaje na školné. Slovinsko: Podmínky daňových úlev pro studenty úrovně ISCED 6 jsou stejné jako pro studenty úrovně ISCED 5 po dobu čtyř roků do věku 26 let. Vysvětlivka Oblasti vyplněné čtverečky znamenají, že se tam při poskytování daňových úlev berou v úvahu oba typy kritérií.
111
FINANČNÍ POMOC
V Itálii, Lichtenštejnsku a Turecku se daňové úlevy poskytují za předpokladu, že příslušní mladí lidé studují. V Itálii to platí jen pro terciární vzdělávání. V Belgii závisí nárok na daňové úlevy pouze na příjmu domácnosti, do níž student patří. Aby ovšem mohl být považován za člena rodičovské domácnosti, nesmí jeho příjem přesahovat stanovenou částku. Všechny ostatní země kombinují oba typy kritérií, většinou věk a úroveň studia. V Portugalsku je možnost snížit základ daně poskytována až do terciárního vzdělávání na studenty mladší 24 let, kteří žijí se svými rodiči. Česká republika a Estonsko (v případě studentů mladších 26 let) a Francie (studenti mladší 25 let) poskytují daňový dobropis v závislosti na věku, ale bez ohledu na to, kde studenti studují. Podobně v Lotyšsku mají nárok snížit si základ daně rodiče studentů mladších 24 let, kteří studují ve všeobecně vzdělávacích, profesních nebo specializačních kurzech nebo se účastní terciárního vzdělávání. V Litvě a ve Slovinsku se musí studenti účastnit terciárního vzdělávání, aby získali daňový dobropis, resp. snížení základu daně. V Litvě vzniká placením školného a uzavřením půjčky na terciární vzdělávání, včetně studia v zahraničí, nárok na daňový dobropis nebo na vrácení daňového přeplatku (daňový bonus). V Řecku a Rakousku se poskytují různé formy daňových úlev obecně na základě věku a rodinného stavu, bez ohledu na úroveň vzdělávání. V Řecku se snížení základu daně uplatňuje u rodičů, jejichž zdanitelný příjem nepřesahuje 3 414 SKS EUR a jejichž dítě je svobodný student mladší 25 let vzdělávající se v uznávané instituci v zahraničí nebo v soukromé instituci připravující na povolání. V Rakousku musí student žít s rodiči a být mladší 26 let, aby bylo možno získat stejný typ úlevy.
112
M E Z I N Á R O D N Í M O B I L I TA ČÁST I – STUDENTI V ZAHRANIČÍ PODÍL STUDENTŮ, KTEŘÍ STUDUJÍ V ZAHRANIČÍ, ZŮSTÁVÁ V EVROPĚ NÍZKÝ Studentská mobilita by měla významně přispět k vytvoření Evropského vysokoškolského prostoru. Svědčí o ochotě studentů využívat všechny příležitosti, které terciární vzdělávání v Evropě nabízí, závisí však i na podpoře poskytované pro její rozvoj, v neposlední řadě na finanční pomoci, kterou vzdělávací systémy studentům poskytují. Zvláštní pomoc určená na mezinárodní mobilitu představuje další pobídku ke studiu v zahraničí (obr. E6). Obr. E1: Podíl studentů terciární úrovně (ISCED 5-6), kteří studují v jiném členském státě (EU-27), v kandidátské zemi nebo v členské zemi ESVO/EHP, 2003/04
EU-27 BE BG CZ DK DE EE 2,2
IE
EL
ES FR
IT
CY
LV
LT LU HU MT NL AT PL PT RO
2,6 8,6 1,8 2,5 1,9 3,5 8,5 7,3 1,2 2,0 1,6 54,8 1,6 2,3
:
SI
SK
FI
SE UK
IS
LI NO TR
1,5 8,4 1,8 5,3 1,2 2,7 2,4 2,1 8,2 2,9 2,2 0,6 15,5 34,5 4,7 1,8
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie: Nejsou zahrnuty údaje z nezávislých soukromých institucí. Německo a Slovinsko: Není zahrnuta úroveň ISCED 6. Irsko: Jsou zahrnuti pouze zahraniční studenti s plnou studijní zátěží. Nizozemsko: Nejsou zahrnuti zahraniční studenti na úrovni ISCED 6. Rakousko: Nejsou zahrnuti zahraniční studenti na úrovni ISCED 5B. Vysvětlivka Počet studentů s určitým státním občanstvím, kteří studují v zahraničí, se vypočítá tak, že se sečtou údaje o jejich počtech poskytnutých hostitelskými zeměmi. Součet se poté vydělí celkovým počtem studentů s tímto státním občanstvím (včetně těch, kteří studují ve vlastní zemi). Nedostatek údajů o rozdělení studentů podle státního občanství v některých zemích vede k tomu, že jsou údaje z určitých zemí podhodnoceny. Údaje o zahraničních studentech jsou ve většině zemí založeny na státním občanství. To znamená, že osoby trvale bydlící v určité zemi, které mají státní občanství jiné země, jsou ve statistikách uváděny jako zahraniční studenti. Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Spojené království a Rumunsko však uvádějí zahraniční/mobilitní studenty podle země bydliště nebo trvalého bydliště, nikoli podle státního občanství. Kandidátskými zeměmi jsou Chorvatsko a Turecko. Členskými zeměmi ESVO/EHP jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko.
113
MEZINÁRODNÍ MOBILITA
Nebereme-li v úvahu evropské mobilitní programy, v roce 2004 studovalo 401 124 studentů, což je 2,2 % celkové evropské studentské populace, alespoň jeden rok v jiné evropské zemi, než ve které mají státní občanství. Studentská mobilita je zde však nadhodnocena. Použití kritéria státního občanství znamená, že osoby s trvalým bydlištěm v určité zemi, ale s jiným státním občanstvím, jsou považováni za zahraniční studenty a jsou zahrnuti do příslušných údajů, ačkoli jejich přítomnost přímo nesouvisí s jejich studentským postavením. Mobilitu v terciárním vzdělávání lze analyzovat také tak, že zjišťujeme podíl studentů, kteří získali předchozí vzdělání nebo měli bydliště v jiné zemi (obr. E3). Postavení kyperských, islandských a lichtenštejnských studentů je velmi neobvyklé, jelikož jich velmi mnoho studuje v jiné členské zemi EU, v kandidátské zemi nebo v zemi ESVO/EHP. Je jich více než polovina v případě Kypru a více než třetina v případě Lichtenštejnska (je však třeba připomenout, že více než polovina všech lichtenštejnských studentů studuje ve Švýcarsku a ti zde nejsou započteni). Tato úroveň mobility je způsobena malou nabídkou terciárního vzdělávání v obou zemích. Jejich systémy finanční pomoci berou potřebu mezinárodní mobility studentů v úvahu. Kypr a Lichtenštejnsko poskytují nejen zvláštní finanční pomoc na mobilitu, ale umožňují též omezenou přenositelnost (Kypr) nebo plnou přenositelnost (Lichtenštejnsko) pomoci. Island neposkytuje pomoc speciálně na mobilitu, ale povoluje plnou přenositelnost národní pomoci (obr. E6). Ve velké většině dalších evropských zemí studovalo v roce 2004 v zahraničí méně než 3 % studentů. Nejméně mobilní byli studenti ze Španělska, Polska a Spojeného království, jen 1,2 % nebo méně z nich vyjelo do zahraničí. Naopak studenti z Bulharska, Řecka, Irska, Malty a Slovenska byli mobilnější: 7–10 % z nich studovalo v jiné evropské zemi. Podíl studentů, kteří pokračují ve studiu v jiné evropské zemi, než je země, ve které mají státní občanství, byl v období 1998 až 2004 poměrně stabilní (doplňující obr. E1a na http://www.eurydice.org).
STUDENTI V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ DÁVAJÍ PŘEDNOST URČITÝM ZEMÍM Evropské studentské mobilitě prospívá pokračující harmonizace struktury studijních programů a akademického uznávání studia, tato mobilita však též odráží rozdíly mezi zeměmi, pokud jde o vzdělávací nabídku. Určité země hostí poměrně více evropských studentů než jiné. V roce 2004 byly Belgie (7,1 %), Německo (5,7 %), Rakousko (12,5 %) a Spojené království (5,1 %) zeměmi s největším podílem zahraničních studentů v terciárním vzdělávání (ISCED 5 a 6). Naopak Litva, Polsko, Rumunsko a Turecko přijaly méně než 0,5 % evropských studentů (ISCED 5 a 6). Zahraniční evropští studenti tvoří přes 15 % studentů úrovně ISCED 6 v Belgii, Rakousku a ve Spojeném království. Tyto tři země přitahují největší podíl studentů této úrovně vztažený k celkové studentské populaci. Tyto podíly však nevyjadřují skutečnou velikost příslušné skupiny. V Belgii studuje asi 1000 studentů z EU-27, z kandidátských zemí nebo ze zemí ESVO/EHP, zatímco v Rakousku jich studuje dvojnásobek a ve Spojeném království přes 15 500. Podíl je ovlivněn demografickým zastoupením studentů na úrovni ISCED 6 v jednotlivých zemích. Ve Španělsku, Francii a Švédsku je toto zastoupení nižší, ale na úrovni ISCED 6 vykazují od 2 066 (Švédsko) do asi 9 500 (Francie) zahraničních studentů. Estonsko, Kypr, Litva, Malta, Slovensko a Island mají méně než 20 zahraničních studentů úrovně ISCED 6.
114
ČÁST I – STUDENTI V ZAHRANIČÍ
Obr. E2: Podíl studentů terciární úrovně (ISCED 5–6 a ISCED 6) se státním občanstvím jiného členského státu (EU-27), kandidátské země nebo členské země ESVO/EHP, 2003/04
ISCED 5–6 EU-27 BE BG CZ DK DE EE 2,6 :
IE
EL ES FR IT
ISCED 6
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI
SK FI
SE UK IS
7,1 2,7 2,8 3,5 5,7 0,9 2,6 2,0 0,6 2,4 0,8 3,7 0,6 0,1
:
2,0 1,7 2,3 12,5 0,1 0,7 0,3 0,7 0,5 1,0 4,5 5,1 2,2
15,5 3,0
:
5,2 6,3
:
8,2
:
1,0
:
:
4,0 9,4 1,3 6,7
:
0,2
: 15,8 :
1,5 0,7
:
LI NO TR :
0,2 3,5 9,2 17,4 12,0 :
2,4 0,1 9,8
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie: Nejsou zahrnuty údaje z nezávislých soukromých institucí a z Německy mluvícího společenství. Irsko: Jsou zahrnuti pouze zahraniční studenti s plnou studijní zátěží. Nizozemsko: Nejsou zahrnuti zahraniční studenti na úrovni ISCED 6. Rakousko: Nejsou zahrnuti zahraniční studenti na úrovni ISCED 5B. Vysvětlivka Čitatel zahrnuje všechny studenty terciárního vzdělávání, kteří mají státní občanství členského státu, kandidátské země nebo země ESVO/EHP, které je jiné než uváděné země. Jmenovatel zahrnuje všechny studenty uváděné země, kteří mají státní občanství členského státu EU-27, kandidátské země nebo země ESVO/EHP. Údaje o zahraničních studentech jsou ve většině zemí založeny na státním občanství, s výjimkou Estonska, Irska, Lotyšska, Spojeného království a Rumunsku, které uvádějí zahraniční/mobilitní studenty podle země bydliště nebo trvalého bydliště, nikoli podle státního občanství. Členskými státy jsou státy EU-27; kandidátskými zeměmi jsou Chorvatsko a Turecko. Členskými zeměmi ESVO/EHP jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko.
NEJVYŠŠÍ MOBILITU VYKAZUJÍ DOKTORANDI (ISCED 6) Kritérium státního občanství se vztahuje pouze na studenty, jejichž státní občanství je odlišné od země, v níž studují. Zjištění založená na tomto kritériu jsou ovlivněna právními předpisy, jimiž se řídí udělování státního občanství v Evropě. Někteří zahraniční studenti tak mohou žít v hostitelské zemi mnoho let a získat v téže zemi celé předchozí vzdělání nebo jeho část (obr. E2). V těchto případech tudíž nikdy nebyli ‘mobilní’. Kritéria ‘předchozího místa bydliště’ nebo ‘předchozího místa vzdělávání’, která jsou zde použita, mohou poskytnout lepší aproximaci skutečné mobility studentů. Ve všech zemích, pro které jsou údaje k dispozici, s výjimkou Kypru, se na mobilitě nejvíce podílejí studenti v programech úrovně ISCED 5A a 6 (všechna státní občanství dohromady). V Belgii, Německu, Irsku a Rakousku získalo přes 10 % studentů úrovně ISCED 5A své předchozí vzdělání v jiné zemi (v Evropě nebo jinde). Ve Spojeném království mělo 14,4 % studentů úrovně ISCED 5A před tím, než sem přišli studovat, bydliště jinde. V Lichtenštejnsku to platí pro 77,4 % studentů ISCED 5A. Menší podíl studentů terciárního vzdělávání (mezi 4 % a 115
MEZINÁRODNÍ MOBILITA
7 %), kteří předtím neměli bydliště v této zemi, hostí Dánsko, Kypr, Nizozemsko a Švédsko. Jinde tito studenti představují méně než 3 % z celkové studentské populace. Kdekoli bylo kritérium místo předchozího vzdělávání nebo místo předchozího bydliště použito, byl podíl studentů, kteří změnili zemi studia, na úrovni ISCED 6 vyšší, než na úrovni ISCED 5A. Přitažlivost Belgie, Rakouska a Spojeného království (obr. E2) jako místa studia na úrovni ISCED 6 je potvrzena skutečností, že přes 20 % studentů na této úrovni jsou zde mobilní studenti (podle předchozího kritéria). Na Kypru dosahuje podíl studentů na úrovni ISCED 6, kteří změnili zemi svého bydliště, téměř 10,9 %, ale zůstává nižší, než podíl studentů, kteří přišli na Kypr studovat na úrovni ISCED 5B. Obr. E3: Podíl studentů terciární úrovně (ISCED 5A, 5B a 6), kteří získali předchozí vzdělání nebo měli předchozí bydliště v jiné zemi, 2003/04
ISCED 5B
EU-27 BE* BG* CZ DK DE* EE ISCED 5-6
*
ISCED 6
ISCED 5A
Studenti s předchozím vzděláním v jiné zemi
IE* EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL* AT* PL PT RO* SI SK FI* SE UK IS
:
7,7 3,5 : 4,6
:
1,3
:
:
:
:
: 28,5 1,0 0,4
:
2,8
:
4,9
:
:
: 1,5
:
4,3 2,1 : 3,2
:
0,1
:
:
:
:
: 33,7 0,0
:
:
0,1
:
:
:
:
: 0,1 0,5 0,1
:
10,7 3,6 : 4,7 10,0 1,9 10,5 : 0,7 :
: 7,0 1,2
:
:
2,8
:
:
28,9 4,5 : 7,0
: 10,9 :
:
:
6,9
:
:
2,2
:
: 5,5 :
4,9 13,5 : :
21,7 :
:
LI NO TR
0,9 3,4 4,0 13,4 : 77,4 1,7 -
:
:
: 1,6 1,2 1,0 3,2 4,1 14,4 : 77,4 1,6
:
: 3,7
:
1,2 7,0 4,5 38,6 :
-
:
0,9
:
2,0 5,6
-
3,5
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky Belgie: Nejsou zahrnuty údaje z nezávislých soukromých institucí, ze vzdělávání pro ‘sociální vzestup’, z Open University a z Německy mluvícího společenství. Irsko: Jsou zahrnuti pouze zahraniční studenti s plnou studijní zátěží. Lotyšsko: Studenti úrovně ISCED 6 jsou zahrnuti mezi studenty úrovně ISCED 5A. Vysvětlivka Počet studentů v terciárním vzdělávání úrovně ISCED 5A, 5B a 6, kteří získali předchozí vzdělání nebo měli trvalé bydliště v jiné zemi (není-li předchozí vzdělání známo), je dělen celkovým počtem studentů odpovídající úrovně. Země předchozího vzdělání může být kterákoliv země, ne pouze EU-27, kandidátská země nebo země ESVO/EHP. Je to země, ve které byla získána kvalifikace umožňující vstup do terciárního vzdělávání; tato kvalifikace je na úrovni ISCED 3 nebo 4 v případě vstupu na úrovně ISCED 5A a 5B a na úrovni ISCED 5A pro přijetí na úroveň ISCED 6. Trvalé bydliště je definováno v souladu s národními právními předpisy. Trvalé bydliště/země předchozího vzdělávání jsou v případě některých zemí údaje jen přibližné, získané na základě údajů o zemi předchozího trvalého pobytu.
116
ČÁST I – STUDENTI V ZAHRANIČÍ
STUDENTI JSOU MOBILNĚJŠÍ NEŽ STUDENTKY Ve většině zemí, pro které jsou údaje k dispozici, je na úrovních ISCED 5A a 6 větší podíl mužů, kteří získali předchozí vzdělání v jiné zemi (nebo v ní bydleli), než žen v téže situaci. Na úrovni ISCED 5A jsou rozdíly v tomto podílu největší na Kypru, v Maďarsku a ve Spojeném království. Mobilita studentů a studentek je naopak zhruba stejná ve Španělsku, zatímco studentky jsou mobilnější v Dánsku, Německu, Nizozemsku a Rakousku. Na úrovni ISCED 6 jsou pouze studentky na Kypru a v Maďarsku mobilnější než jejich mužské protějšky. Obr. E4: Podíl studentů terciární úrovně (ISCED 5A a ISCED 6), kteří získali předchozí vzdělání nebo měli předchozí bydliště v jiné zemi, podle pohlaví, 2003/04 ISCED 5A
ISCED 6
Ženy Ženy
4
Muži
EU-27 BE* BG* CZ DK DE* EE IE* EL
ES FR
Studenti s předchozím vzděláním v jiné zemi
IT
CY LV LT LU HU MT NL* AT* PL PT RO* SI
5,7
ISCED 5A
:
:
2,8
:
4,9 10,7 1,7
:
:
0,7
:
:
:
:
:
0,3
:
5,2 13,9 :
:
:
ISCED 6
:
:
3,1
:
6,7
:
:
:
5,1
:
: 12,0 :
:
:
7,1
:
: 21,2 :
:
:
Muži
0,8
EU-27 BE* BG* CZ DK DE* EE IE* EL
ISCED 5A
:
:
4,5
:
4,3 9,4 2,3 12,2 :
ISCED 6
:
:
6,0
:
7,1
:
3,8
:
:
ES FR
IT
0,7
:
: 10,8 :
:
:
6,2
:
4,6 13,1 :
:
:
6,0
:
:
:
:
6,7
:
: 22,2 :
:
:
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámka Irsko: Jsou zahrnuti pouze zahraniční studenti s plnou studijní zátěží.
117
IS
LI NO TR
1,1 0,8 2,6 3,4 12,5 : 76,1 1,4 :
CY LV LT LU HU MT NL* AT* PL PT RO* SI
9,8
SK FI* SE UK
-
SK FI* SE UK
LI NO TR
IS
2,7
1,4 1,2 3,9 5,1 16,7 : 77,9 1,9 :
:
0,6 6,2 3,7 35,3 :
1,6 8,0 5,3 41,2 :
-
4,0
:
: :
MEZINÁRODNÍ MOBILITA Vysvětlivka (Obr. E4) Počet studentů v terciárním vzdělávání úrovně ISCED 5A, 5B a 6, kteří získali předchozí vzdělání nebo měli trvalé bydliště v jiné zemi (není-li předchozí vzdělání známo), je dělen celkovým počtem studentů odpovídající úrovně. Země předchozího vzdělání může být kterákoliv země, nikoli pouze EU-27, kandidátská země nebo země ESVO/EHP. Je to země, ve které byla získána kvalifikace umožňující vstup do terciárního vzdělávání; tato kvalifikace je na úrovni ISCED 3 nebo 4 v případě vstupu na úrovně ISCED 5A a 5B a na úrovni ISCED 5A pro přijetí na úroveň ISCED 6. Trvalé bydliště je definováno v souladu s národními právními předpisy. Trvalé bydliště/země předchozího vzdělávání jsou v případě některých zemí údaje jen přibližné, získané na základě údajů o zemi předchozího trvalého pobytu.
VĚTŠINA ZAHRANIČNÍCH STUDENTŮ STUDUJE OBORY ′HUMANITNÍ VĚDY A UMĚNÍ’, ′ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE’ A ′ZEMĚDĚLSTVÍ’ Podíl zahraničních studentů v jednotlivých oborech terciárního vzdělávání (úrovně ISCED 5 a 6 dohromady) se v jednotlivých zemích značně různí. Tento podíl závisí na počtu zahraničních studentů, ale též na výši celkové účasti v různých oborech a na počtu studentů, kteří mají státní občanství země, ve které studují. Podíl zahraničních studentů je největší v oborech ‘humanitní vědy a umění’ nebo ‘zdravotnictví a sociální péče’ v jedenácti ze zemí, pro které jsou údaje k dispozici. V Rakousku 25,5 % studentů v oboru ‘humanitní vědy a umění’ jsou studenti zahraniční. V jiných zemích je největší podíl zahraničních studentů v oborech ‘zemědělství a veterinářství’ (Belgie, Maďarsko, Slovensko a Norsko), ‘technika, výroba a stavebnictví’ (Dánsko a Spojené království) a ‘společenské vědy, obchod a právo’ (Malta, Portugalsko a Finsko). V žádné ze zemí není nejvyšší podíl zahraničních studentů v oboru ‘vzdělávání a výchova’. Podíl zahraničních studentů v různých studijních oborech nezávisí jen na zeměpisné blízkosti širší vzdělávací nabídky nebo na tom, zda studenti dobře zvládají vyučovací jazyk. Mohou se na něm podílet i další faktory, jako jsou rozdíly v přijímacím řízení v různých zemích a studijních oborech (obr. A2). Například ve Francouzském společenství v Belgii neprobíhá při přijímání do oboru veterinární medicíny žádný výběr studentů, zatímco Francie počet míst v tomto oboru omezuje. Jestliže při určování oborů s největším podílem mezinárodně mobilních studentů použijeme jiná kritéria než státní občanství (tj. místo předchozího bydliště/vzdělávání), konečné pořadí oborů se celkově nezmění (viz příloha na http://www.eurydice.org). Obory preferované zahraničními studenty na obou úrovních ISCED 5–6 dohromady jsou velmi podobné jako obory zjištěné jen na úrovni ISCED 5A (doplňující obr. E5a na www.eurydice.org), protože tato úroveň je silně zastoupena v celkovém počtu studentů. Naopak oddělená analýza úrovně ISCED 5B (doplňující obr. E5b na www.eurydice.org) a úrovně ISCED 6 (doplňující obr. E5c na www.eurydice.org) ukazuje rozdíly v rozdělení studentů podle oborů na obou těchto úrovních.
118
ČÁST I – STUDENTI V ZAHRANIČÍ
Obr. E5: Podíl studentů cizího státního občanství na terciární úrovni (ISCED 5–6) podle oborů vzdělávání, 2003/04
A Vzdělávání
A a výchova B
B
C
Humanitní vědy a umění
E
F
G
Zemědělství a veterinářství
IE
EL ES FR
IT
:
:
0,6 2,6
:
3,1 3,0 1,3 3,1 6,8
B
:
11,9 4,8 5,5 7,4 14,5 :
:
:
1,5
:
2,5 17,1 :
0,6
C
:
6,7 1,9 5,8 8,8 10,8 :
:
:
1,2
:
1,6 32,7 :
0,2
D
:
9,7 2,1 5,6 11,3 12,1 :
:
:
1,0
:
1,7 21,5 :
0,1
E
:
7,7 2,7 3,2 12,9 12,9 :
:
:
1,0
:
1,8 8,9
:
0,4
0,5
:
G
:
0,6
:
H
D Přírodní vědy, matematika a informatika Zdravotnictví a sociální péče
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI
A
:
F
C Společenské vědy, obchod a právo
E Technika, výroba a stavebnictví EU-27 BE BG CZ DK DE EE
D
SK
FI
H SE UK IS
Služby LI NO TR
2,1 1,3 1,5 5,5 0,3 2,5
:
0,6 0,4 1,2 4,1 9,2 1,4
:
3,0 0,5
:
5,5 7,2 6,7 25,5 1,0 3,7
:
2,5 2,3 3,0 10,2 13,6 11,7 :
9,1 0,8
:
1,6 7,9 4,4 14,4 0,4 5,4
:
0,8 0,7 3,0 8,9 21,8 1,3
:
5,0 0,7
:
3,7 2,4 5,0 14,1 0,1 5,2
:
1,9 0,7 2,5 11,3 16,3 4,1
:
9,3 0,9
:
3,1 2,6 4,8 13,6 0,2 3,7
:
1,0 0,8 2,9 10,0 26,4 2,4
:
6,2 0,8
F
:
29,8 3,5 2,9 11,5 9,0
:
:
:
1,3
:
1,6 36,4 :
0,0
: 10,2 0,0 2,9 15,0 0,1 3,1
:
0,6 3,0 2,2 8,8 14,2 9,0
: 12,4 0,6
G
:
16,4 20,9 10,4 6,0 4,3
:
:
:
2,2
:
4,2 1,6
:
1,1
:
8,8 5,8 3,2 12,1 2,6 2,5
:
2,0 1,9 2,1 7,3 12,3 1,5
:
4,8 1,8
H
:
16,3 1,6 1,6 2,7 5,5
:
:
:
0,9
:
1,2 64,7 :
0,1
:
0,9
:
0,6 0,8 1,9 8,0 22,9 3,5
:
5,5 1,0
EU-27 BE BG CZ DK DE EE
IE
EL ES FR
IT
:
2,4 2,3
2,0 32,0 :
-
3,8 7,1 0,2 4,2
Všechny obory dohromady
:
9,6 3,6 4,7 7,9 11,2 :
:
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI 0,4
:
Zdroj: Eurostat, UOE.
119
3,1 5,6 4,0 14,1 0,4 4,1
:
SK
FI
SE UK IS
1,1 1,0 2,6 8,5 16,2 3,3
LI NO TR :
5,8 0,8
MEZINÁRODNÍ MOBILITA
Doplňující poznámky (obr. E5) Belgie: Nejsou zahrnuty údaje z nezávislých soukromých institucí a z Německy mluvícího společenství. Irsko: Jsou zahrnuti pouze zahraniční studenti s plnou studijní zátěží. Vysvětlivka Počet studentů s cizím státním občanstvím v terciárním vzdělávání úrovní ISCED 5A, 5B a 6 v každém jednotlivém oboru se dělí celkovým počtem studentů na příslušné úrovni a v příslušném oboru a podíl se násobí 100. Země státního občanství může být kterákoliv země, nikoli pouze EU-27, kandidátská země nebo země ESVO/EHP. V případě některých zemí je počet studentů v určitých oborech, zejména na úrovni ISCED 5B a 6, velmi nízký. Některé podíly byly tudíž počítány s velmi malými hodnotami v čitateli.
120
M E Z I N Á R O D N Í M O B I L I TA ČÁST II – PODPORA MOBILITY ZVLÁŠTNÍ POBÍDKY PRO MOBILITU JSOU ČASTO SPOJENY S PŘENOSITELNOSTÍ POMOCI STUDENTŮM Studentská mobilita závisí na množství faktorů, mezi které patří rozvoj vzdělávací nabídky v zemích, o něž se studenti zajímají, přitažlivost studia v zahraničí a finanční pomoc, kterou mohou studenti ve své zemi pro účely mezinárodní mobility získat. Lze rozlišit dva mechanismy finanční podpory mezinárodní mobility, a to finanční pomoc určenou speciálně pro mobilitu a přenositelnou ‘hlavní’ národní (domácí) finanční pomoc. Cílem prvního mechanismu je podpořit mobilitu jako takovou. V zemích, kde je pomoc určena především pro studenty s nejnižším příjmem (obr. D5), představuje přenositelnost, pokud existuje, další formu pomoci, která umožňuje těm, kterých se týká, studium v zahraničí. V zemích, kde mají všichni studenti nárok na stejnou národní pomoc, může přenositelnost pomoci všem mobilním studentům. Obr. E6: Typy finanční pomoci určené pro mezinárodní mobilitu studentů připravujících se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných soukromých institucích, 2005/06
Finanční pomoc určená na mobilitu Plná nebo podmíněná přenositelnost národní pomoci Neexistuje ani zvláštní pomoc pro mobilitu ani přenositelnost
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Česká republika: Diagram se týká pouze studentů vysokých škol (ISCED 5A). Německo: Uvažuje se zde pouze pomoc podle BAföG. Polsko: Instituce terciárního vzdělávání mohou podporovat mezinárodní mobilitu svých studentů samostatně podle příslušných právních předpisů.
121
PODPORA MOBILITY Vysvětlivka (obr. E6) Účelová pomoc pro mobilitu je pomoc poskytovaná národními úřady pouze a výhradně doporučeným studentům, kteří vykonávají vysokoškolské studium v zahraničí (s výjimkou stipendií v evropských programech typu Erasmus). Může mít buď formu zvláštní doplňkové pomoci (studentům je do zahraničí poskytována zvláštní pomoc, navíc k té, kterou již dostávají) nebo formu zvýšení částky poskytované pomoci nebo prodloužení doby jejího poskytování: minimální a maximální částka a/nebo doba poskytování již poskytované ‘přenositelné’ pomoci se pro studenty v zahraničí zvýší. Plná přenositelnost finanční pomoci znamená, že na všechny druhy pomoci poskytované studentům v jejich domovské zemi (obr. D1) mají nárok za stejných podmínek i doporučení studenti, kteří vykonávají celé své studium nebo jeho část v zahraničí. Jinými slovy, příslušná domovská země neklade na přenositelnost žádná omezení. V případě podmíněné přenositelnosti jsou stanoveny doplňující podmínky. Bylo zde vybráno šest hlavních kategorií: omezení spojená s dobou studia v zahraničí, s hostitelskou zemí, s hostitelskou institucí, s typem kurzu, s postupem ve studiu a s jazykovými požadavky.
Deset zemí spoléhá výhradně na jeden nebo druhý mechanismus. Itálie, Španělsko, Lotyšsko a Rumunsko poskytují finanční pomoc účelově na mobilitu, ale obvyklá národní pomoc přenositelná není. Studenti z Belgie, Dánska, Irska, Lucemburska, Malty a Islandu mají nárok pouze na přenositelnou pomoc, buď plnou nebo omezenou (obr. E8). Naopak Řecko, Polsko, Portugalsko a Turecko neposkytují ani přenositelnost, ani finanční pomoc na podporu mobility. Ve všech ostatních zemích existuje plná nebo omezená přenositelnost národní finanční pomoci spolu s různými formami pomoci určené na mobilitu. Typ zvoleného přístupu je zřejmě jen jedním z faktorů, které ovlivňují mezinárodní studentskou mobilitu. Je nesnadné stanovit přímý kauzální vztah mezi opatřeními na podporu mobility a mezinárodní mobilitou skutečně pozorovanou u studentů v terciárním vzdělávání (obr. E1). Zatímco mezi zeměmi, v nichž je mobilita nad evropským průměrem, je více těch, které se rozhodly pouze pro jeden mechanismus, vyskytují se mezi nimi i země, které zvolily oba přístupy. Úplná absence jakékoliv pomoci však zřejmě mezinárodní studentskou mobilitu brzdí: Řecko zaznamenává pokles mobility svých studentů v Evropě a mobilita polských a tureckých studentů je nižší než evropský průměr.
FORMY FINANČNÍ POMOCI URČENÉ NA PODPORU MOBILITY A PODMÍNKY JEJÍHO UDĚLOVÁNÍ SE VELMI LIŠÍ Specifické formy finanční pomoci určené na mobilitu studentů na úrovni ISCED 5 existují ve více než polovině zemí (obr. E6). Pomoc je poskytována za stejných podmínek studentům veřejných terciárních institucí a tam, kde existují, i studentům státem dotovaných soukromých institucí. Lze rozlišovat dodatečnou pomoc určenou na mobilitu a zvyšování objemu ‘hlavní’ národní finanční pomoci, která již byla mobilním studentům poskytnuta. Ze zemí, které poskytují pomoc na mobilitu účelově, polovina tak činí formou zvláštních stipendií nebo půjček. Například v Estonsku se studenti přihlásí a jsou-li vybráni, dostanou stipendium, jehož výše závisí na zemi, v níž chtějí studovat. Stipendia na studium v zahraničí jsou poskytována na Kypru, ve Slovinsku (nejen studentům, ale též nezaměstnaným osobám zapojeným do vzdělávání/odborné přípravy) a v Lichtenštejnsku. V Bulharsku organizuje ministerstvo školství a vědy pro studenty prvního ročníku, kteří chtějí studovat v zahraničí, výběrové řízení pro přidělení pomoci, jejíž výše je určena mezinárodními dohodami. Lotyšsko poskytuje půjčky, jejichž příjemce a částky vybírá případ od případu zvláštní komise na Ministerstvu školství a vědy. Rumunsko organizuje zvláštní soutěž na podporu studia v zahraničí. Další zemí, která poskytuje půjčky, je Švédsko.
122
ČÁST II – PODPORA MOBILITY
Obr. E7: Formy finanční pomoci určené na mobilitu studentů s plnou studijní zátěží, kteří se v zahraničí připravují k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných a státem dotovaných soukromých institucích, 2005/06
Zvláštní formy pomoci Zvýšení částky národní pomoci nebo prodloužení doby jejího poskytování Žádná zvláštní forma pomoci
Source: Eurydice. Doplňující poznámky Česká republika: Diagram se týká pouze studentů vysokých škol (ISCED 5A). Německo: Speciální formy pomoci jsou omezeny na stipendia na cestovní náklady (dvakrát ročně), zdravotní pojištění (44 SKS EUR na měsíc po 12 měsíců) a na příspěvky spojené se školným (do 4 341 SKS EUR za rok) v Evropské unii. Mimo EU jsou částky upraveny s ohledem na rozdíly v kupní síle. Bere se zde v úvahu pouze pomoc podle BAföG. Dánsko: V akademickém roce 2008/09 by měl začít platit nový zákon, který umožní poskytovat dánským studentům stipendia na zaplacení registračních poplatků a školného na zahraničních univerzitách po dobu dvou let. Polsko: Instituce terciárního vzdělávání mohou samostatně podporovat mezinárodní mobilitu svých studentů podle příslušných právních předpisů. Spojené království: Studenti, jejichž studium v zahraničí je součástí studijního programu nabízeného institucí ve Spojeném království, mají nárok na výhodnější půjčku. Vysvětlivka Definice zvláštní podpory určené na podporu mobility viz glosář.
Zvyšování objemu ‘hlavní’ národní pomoci je převládajícím přístupem v Itálii a Finsku. Ve Finsku dostávají studenti odcházející do zahraničí doplňkovou pomoc na ubytování (186 SKS EUR na měsíc, zatímco maximum pro studenty zůstávající ve Finsku činí 179 SKS EUR), pokud neodcházejí do země, kde je ubytování velmi laciné. Tito studenti rovněž dostávají vyšší garantovanou půjčku (390 SKS EUR na měsíc místo 266 SKS EUR). Jiné země kombinují oba druhy pomoci. Německo, Španělsko a Spojené království poskytují zvláštní pomoc na podporu mobility, zároveň ale zvyšují částku národní pomoci, kterou již student dostává (nebo prodlužují dobu, po kterou je vyplácena). Česká republika poskytuje finanční pomoc na mobilitu, jejíž forma a podmínky závisejí 123
PODPORA MOBILITY
na bilaterálních dohodách mezi institucemi terciárního vzdělávání a příslušnými zeměmi. Francie poskytuje speciální stipendia na mobilitu (364 SKS EUR na měsíc) po dobu tří až devíti měsíců, která doplňují pomoc normálně poskytovanou stipendistům na základě sociálních kritérií nebo jiným kategoriím příjemců. Výše pomoci určené na mobilitu a další záležitosti s ní spojené se mění podle zemí. Tato pomoc může být poskytována se zřetelem k akademické úrovni studentů (jako na Kypru, v Lotyšsko a Rumunsku), k jejich příjmu (Kypr) a/nebo k hostitelské zemi (Česká republika a Kypr). Může se též týkat určitých konkrétních studentských výdajů, jako je doprava do hostitelské země nebo instituce (Slovinsko, Švédsko, Spojené království (Anglie, Wales a Severní Irsko) a Lichtenštejnsko) nebo ubytování v zahraničí (Finsko). Výše pomoci může záviset i na životní úrovni v hostitelské zemi (Estonsko, Lotyšsko, Rakousko, Finsko a Spojené království (Skotsko)) nebo na počtu programů studovaných v zahraničí (Lotyšsko) či na jejich úrovni (Norsko).
PŘENOSITELNOST NÁRODNÍ FINANČNÍ POMOCI JE NA ÚROVNI ISCED 5 ČASTO OMEZENÁ Studentskou mobilitu lze podporovat prostřednictvím pomoci účelově určené na mobilitu (obr. E7), ale též tím, že se umožní studentům, kteří odcházejí do zahraničí, aby dostávali stejnou pomoc, jako studenti, kteří zůstávají v domovské zemi (přenositelná pomoc). Většina zemí umožňuje plnou nebo omezenou přenositelnost finanční pomoci pro studenty v terciárním vzdělávání na úrovni ISCED 5, ale není to vázáno na existující typy nebo formy národní pomoci (obr. D3). Zemí, které přenositelnost úplně vylučují, je však více než těch, které zaručují plnou přenositelnost finanční pomoci z národního systému (Německy mluvící společenství Belgie, Lucembursko, Island a Lichtenštejnsko. Téměř dvě třetiny evropských zemí přenositelnost národní pomoci různými způsoby omezují. Tato omezení se mohou vztahovat na dobu studia v zahraničí, na hostitelskou zemi, na typy institucí, na typy studia, na postup ve studiu nebo na jazykové požadavky. Bulharsko, Německo a Litva jsou země s největším počtem podmínek spojených s přenositelností finanční pomoci, protože uplatňují všech šest uvedených typů omezení. Dánsko a Francie užívají pět z nich. Naopak Česká republika a Norsko omezují pouze typ studia a Estonsko jen hostitelskou instituci. Ostatní země se nacházejí mezi těmito dvěma extrémy. Nejčastější jsou omezení týkající se hostitelské instituce a typu studia (obr. E10). Omezení týkající se hostitelské instituce platí v Estonsku a Švédsku, zatímco omezení na určitý typ studia (často je míněno to, že studium v zahraničí musí být integrální součástí studia v domácí instituci nebo příslušného studijního programu) platí v České republice, ve Spojeném království a v Norsku. Oba typy omezení spolu s dalšími platí v Belgii (Francouzské a Vlámské společenství), Bulharsku, Dánsku, Německu, ve Francii, v Litvě, Nizozemsku a ve Finsku. Konečně v případě jedenácti zemí je rozhodujícím faktorem určujícím, zda finanční pomoc je či není přenositelná, hostitelská země (obr. E9).
124
ČÁST II – PODPORA MOBILITY
Obr. E8: Podmínky přenositelnosti finanční pomoci pro studenty terciární úrovně, kteří se v zahraničí připravují s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06 Omezení: Doba studia v zahraničí Hostitelská země Hostitelská instituce Typ studia Postup ve studiu Jazykové znalosti
Bez omezení
9 Žádná přenositelnost
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky
Česká republika: Diagram se týká pouze studentů vysokých škol (ISCED 5A). Dánsko: Pomoc je přenositelná nejvýše po 4 roky (které odpovídají buď celému studiu, nebo posledním čtyřem rokům). Německo: Pomoc je přenositelná po celou dobu studia, pokud probíhá v jiné zemi EU (první ročník musí být absolvován v Německu, s výjimkou dojíždění přes hranice), nebo nejvýše po dobu jednoho roku, probíhá-li studium mimo EU. Bere se zde v úvahu pouze pomoc podle BAföG. Estonsko: Přenositelné jsou pouze půjčky. Francie: Pomoc na ubytování v hotovosti není přenositelná. Itálie: Pomoc je přenositelná pouze v autonomní oblasti Valle d’Aoste, kde platí plná přenositelnost pro místní studenty, a v autonomní provincii Bolzano, která akceptuje omezenou přenositelnost stipendií pro studenty odcházející na instituce terciárního vzdělávání do Rakouska. Nizozemsko: Finanční pomoc je plně přenositelná pro nizozemské studenty studující v EHP obory architektura, stomatologie, veterinářství, medicína, farmacie, ošetřovatelství a porodnictví, jestliže finanční pomoc dostávají též příslušní studenti hostitelské země. Od 1. září 2007 se podmínky přenositelnosti změnily. Slovinsko: Všechny druhy finanční pomoci jsou plně přenositelné pro mobilitu kratší než jeden rok. Přenositelnost po celou dobu studia platí jen v případech, že doma není požadovaný obor k dispozici nebo se studium uskuteční v sousední zemi. Finsko: Finanční pomoc na celé studium mimo Finsko je možná jen pro finské občany, občany zemí EU, EEA nebo Švýcarska a pro jejich rodinné příslušníky. Žadatelé o pomoc musí žít ve Finsku dva roky během pěti let před zahájením studia. Spojené království (SCT): Finanční pomoc je přenositelná pro jeden akademický rok. Norsko: Neexistují žádná omezení týkající se jednotlivých hostitelských zemí. Hostitelská země však musí oficiálně uznávat příslušný studijní program. Prodlouží-li studium o více než rok, student už pomoc nedostává, a neuplatní se tedy ani přenositelnost. Vysvětlivka Definice plné a podmíněné přenositelnosti národní pomoci viz glosář.
V některých zemích mohou studenti absolvovat celé studium v zahraničí s finanční pomocí (s výjimkou evropských vzdělávacích programů). Platí to pro Německo v případě studia v EU, pro Bulharsko, Dánsko, Kypr a Finsko po maximální dobu studia, pro Nizozemsko v případě studia v určitých regionech a pro Slovinsko v případě, že doma není požadovaný obor k dispozici nebo se studium uskuteční v sousední zemi. Bulharsko vyplácí studentům měsíčně stipendium po dobu, po kterou studují v evropské zemi, se kterou je podepsána mezivládní dohoda nebo program. Tato doba může zahrnovat buď studium celého programu, nebo být kratší (od jednoho měsíce do jednoho roku). V Německu (v případě zemí mimo EU), Francii, Litvě, Rakousku a 125
PODPORA MOBILITY
Spojeném království může být finanční pomoc přenositelná pouze po dobu kratší než odpovídá délce celého studijního programu. Některé země požadují od svých studentů v zahraničí úspěšné studium. Například v Dánsku a Finsku musejí studenti předkládat příslušným úřadům doklady o postupu ve studiu, chtějí-li i nadále dostávat pomoc; v Dánsku platí tato povinnost dvakrát ročně v případě studia celého studijního programu v zahraničí, zatímco ve Finsku tak činí jednou ročně všichni studenti studující v zahraničí. Jazyková omezení jsou nejméně rozšířená, neboť je používají jen tři země. Bulharsko, Německo a Litva požadují, aby studenti měli dobrou znalost jazyka hostitelské země. Bulharsko omezuje tuto podmínku na úroveň dostatečnou k porozumění vyučovacímu jazyku v zahraničí. Ve Spojeném království (Skotsko) mohou instituce terciárního vzdělávání, které si to přejí, brát toto kritérium v úvahu při schvalování studia v zahraničí. Je to zvláště důležité v případě jazykových programů, kdy je vyžadována určitá úroveň lingvistické kompetence. Zdá se, že schopnost hovořit cizím jazykem je spíše implicitní bariérou pro studenty, než jasně stanovenou podmínkou pro přenositelnost finanční pomoci.
PŘENOSITELNOST POMOCI JE ZŘÍDKA OMEZENA V PŘÍPADĚ MOBILITY V RÁMCI EVROPY Úsilí vynakládané na vytvoření Evropského vysokoškolského prostoru bylo podpořeno opatřeními jednotlivých zemí, která preferují mobilitu v tomto prostoru. Deset zemí stanoví omezení týkající se hostitelských zemí. Německo, Francie, Litva, Maďarsko, Malta a Nizozemsko omezují přenositelnost finanční pomoci na země EU a ESVO/EHP, ale mohou ji rozšířit na kandidátské země a jiná uskupení (jako činí Francie), nebo na jiné země, které podepsaly bilaterální dohody (Německo, Litva a Malta). V patnácti zemích není hostitelská země omezujícím kritériem pro přenositelnost. V Bulharsku je finanční pomoc přenositelná pouze v případě bilaterálních dohod s jinými zeměmi. Nizozemští studenti, kteří studují v Belgii (Vlámské společenství nebo programy v nizozemštině v regionu Brusel (Gewest Brussel)) a v Německu (ve spolkových zemích Brémy, Dolní Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko), mají nárok na plnou přenositelnost finanční pomoci v případě, že tuto podporu dostávají též studenti v hostitelské zemi. V Dánsku jsou stipendia plně přenositelná uvnitř skandinávských zemí, zatímco pro ostatní země se uplatňují různá omezení přenositelnosti (obr. E8).
126
ČÁST II – PODPORA MOBILITY
Obr. E9: Podmínky přenositelnosti v určitých hostitelských zemí pro studenty terciární úrovně, kteří se připravují s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06 Přenositelnost je možná: V členských státech EU V zemích ESVO/EHP V kandidátských zemích V případě bilaterálních dohod V dalších uskupeních zemí V dalších zemích (Japonsko, USA atd.) Omezená přenositelnost bez ohledu na hostitelskou zemi
Žádná omezení
9 Žádná přenositelnost
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky
Belgium (BE nl): Existuje plná přenositelnost pro studenty studující v zemích Evropského vysokoškolského prostoru. Česká republika: Diagram se týká pouze studentů vysokých škol (ISCED 5A). Německo: Bere se zde v úvahu pouze pomoc podle BAföG. Estonsko: Přenositelné jsou pouze půjčky. Nizozemsko: Od 1. září 2007 se podmínky přenositelnosti změnily. Slovinsko: Všechny druhy finanční pomoci jsou plně přenositelné pro mobilitu kratší než jeden rok. Přenositelnost po celou dobu studia platí jen v případech, že ve Slovinsku není požadovaný obor k dispozici nebo se studium uskuteční v sousední zemi. Norsko: Studijní program musí být v hostitelské zemi oficiálně uznáván. Vysvětlivka Definice podmíněné přenositelnosti národní pomoci viz glosář.
PODMÍNKOU PRO PŘENOSITELNOST FINANČNÍ POMOCI JE ČASTO NÁVAZNOST STUDIA Kromě toho, že studium v zahraničí musí probíhat v oficiálně uznané instituci nebo v instituci, která poskytuje oficiální kvalifikace (obr. E8), mnoho zemí schvaluje přenositelnou finanční pomoc jen tehdy, je-li studium v zahraničí integrální částí studijního programu, do kterého byl student na začátku přijat, nebo je-li s ním alespoň plně slučitelné. Z tohoto důvodu se nejrozšířenější omezení přenositelnosti v Evropě týkají typu studijního programu studovaného v zahraničí. Jedenáct zemí požaduje, aby studium v zahraničí bylo integrální částí studijního programu studovaného v domovské instituci. Například ve Spojeném království (Skotsko) je přenositelnost možná jen tehdy, je-li doba studia v zahraničí podstatnou částí studia, které musí student absolvovat, aby získal akademický titul. Tato podmínka může existovat spolu s dalšími, z nichž nejrozšířenější stanoví, že by studium v zahraničí mělo vést k uznávané kvalifikaci v domovské zemi. V Bulharsku, Německu (s výjimkou studentů, kteří dojíždějí přes 127
PODPORA MOBILITY
hranice), ve Francii a v Litvě musí studium začínat v domácí zemi. Studenti ve Francouzském a Vlámském společenství v Belgii a ve Slovinsku musí studovat v programech, které nenabízí žádná tuzemská instituce. Německo rovněž stanoví, že domovská a hostitelská instituce mají být podobného typu a nabízet ekvivalentní vzdělávání. Finanční pomoc je plně přenositelná pro nizozemské studenty studující v EEA obory architektura, stomatologie, veterinářství, medicína, farmacie, ošetřovatelství a porodnictví, jestliže finanční pomoc dostávají též příslušní studenti hostitelské země. Obr. E10: Podmínky přenositelnosti, které se týkají typu studia nebo akademického výkonu studentů terciární úrovně, kteří se s plnou studijní zátěží připravují k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06 Studium v zahraničí je integrální částí studia v domovské instituci nebo celého studijního programu Studia v zahraničí nejsou nabízeny v domovské zemi Studium v zahraničí vede ke kvalifikaci uznávané v domovské zemi Studium začíná v domovské zemi Neplatí zvláštní kritéria, ale existuje omezená přenositelnost pro všechny typy studia Student úspěšně ukončil studijní rok Jiná kritéria
Žádná omezení přenositelnosti
9 Žádná přenositelnost
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky
Belgium (BE nl): Existuje plná přenositelnost pro studenty studující v zemích Evropského vysokoškolského prostoru. Česká republika: Diagram se týká pouze studentů vysokých škol (ISCED 5A). Německo: Bere se zde v úvahu pouze pomoc podle BAföG. Estonsko: Přenositelné jsou pouze půjčky. Přijímající instituce musí být oficiálně uznávána a student musí absolvovat oficiálně uznávaný studijní program. Francie: Pomoc na ubytování v hotovosti není přenositelná. Nizozemsko: Od 1. září 2007 se podmínky přenositelnosti změnily. Norsko: Studijní program musí být v hostitelské zemi oficiálně uznáván. Slovinsko: Všechny druhy finanční pomoci jsou plně přenositelné pro mobilitu kratší než jeden rok. Přenositelnost po celou dobu studia platí jen v případech, že ve Slovinsku není požadovaný obor k dispozici nebo je mnohem výhodnější studovat v zahraničí. Vysvětlivka Definice podmíněné přenositelnosti národní pomoci viz glosář.
128
–
A B S O LV E N T I MÉNĚ NEŽ 1 % POPULACE MÁ DOKTORÁT Podíl osob ve věkové skupině 25–64 roků, kteří mají kvalifikaci odpovídající terciárnímu vzdělání, se v jednotlivých zemích značně liší. Ve většině z nich tito absolventi představují od 20 % do 30 % uvedené populace, přičemž evropský vážený průměr činí 22,3 %. Jejich podíl se pohybuje od méně než 15 % (Česká republika, Itálie, Malta, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko) do více něž 30 % (Belgie, Dánsko, Estonsko, Nizozemsko, Finsko a Norsko). Rozdíly mezi různými věkovými skupinami co do úrovně dosaženého vzdělávání (ISCED) jsou v jednotlivých zemích zhruba podobné. Počet osob s kvalifikací odpovídající terciárnímu vzdělání je téměř všude vyšší v mladších věkových skupinách. Rozdíly mezi generacemi jsou zvláště patrné v sedmi zemích. V Irsku, Španělsku, ve Francii, na Kypru, na Maltě, v Polsku a Portugalsku je podíl absolventů ve věkové skupině 25–29 roků téměř dvojnásobný než ve věkové skupině 35–64 roků. Naopak slabý pokles mezi mladšími a staršími věkovými skupinami existuje v Dánsku, Finsku a na Islandu, zatímco v Německu je tento pokles vyšší (24 %). Mezi osobami s kvalifikací odpovídající terciárnímu vzdělání tvoří téměř všude v Evropě hlavní skupinu absolventi úrovně ISCED 5A. Belgie je jediná země, v níž je podíl absolventů úrovně ISCED 5B ve všech věkových skupinách vyšší než podíl absolventů úrovně ISCED 5A. V Rakousku, ve Slovinsku a Finsku se tento jev vyskytuje pouze ve vyšších věkových skupinách. V současné době mají ve všech zemích s výjimkou Belgie a Slovinska nejvíce studentů programy ISCED 5A (obr. B2). Počet absolventů s kvalifikací úrovně ISCED 5A roste tedy mezigeneračně rychleji než počet absolventů úrovně ISCED 5B (viz též obr. B3). Opačný vývoj lze pozorovat v devíti zemích, a to v České republice, Dánsku, Řecku, ve Španělsku, Francii, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku a Maďarsku, zatímco v Itálii a Rumunsku rostou obě kategorie prakticky stejně. Pokud jde o úroveň ISCED 6, osoby s doktorátem jsou velmi malou menšinou; vážený průměr zemí Evropské unie činí 0,6 %. Pouze v Německu, Lucembursku, ve Slovinsku a Švédsku jejich podíl přesahuje 1 % populace ve věku mezi 25 a 64 roky. V Evropské unii (na základě váženého průměru EU-27) však podíl osob s kvalifikací této úrovně rovněž roste rychleji ve věkové skupině 25–34 roků než ve skupině 35–64 roků a tentýž vývoj probíhá ve většině zemí. V jedenácti zemích však tento podíl klesl nebo se změnil jen málo. Počet kvalifikovaných žen vzrůstal v každé následující generaci více než odpovídající počet mužů, zvláště na úrovni ISCED 5A (obr. F1a na http://www.eurydice.org).
129
ABSOLVENTI
Obr. F1: Podíl osob s kvalifikací odpovídající terciárnímu vzdělání (ISCED 5B, 5A a 6) ve věkových skupinách 2–29, 30–34 a 35–64 roků, 2004 25–29 roků
30–34 roků
ISCED 5B
ISCED 5A
Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey (jaro). Vysvětlivka Definice Výběrového šetření pracovních sil (Labour Force Survey) viz glosář.
130
35–64 roků
ISCED 6
ABSOLVENTI
VÍCE NEŽ 80 % KVALIFIKACÍ UDĚLENÝCH V ROCE 2004 BYLY PRVNÍ KVALIFIKACE Vezme-li se prostý průměr zemí, pro něž jsou údaje k dispozici, představují v roce 2004 absolventi s první kvalifikací více než osm absolventů terciárního vzdělávání z deseti. V několika zemích (Německo, Španělsko, Rakousko, Portugalsko a Slovinsko) tento podíl překročil 90 %. Polsko udává nejnižší hodnotu, z níž vyplývá, že asi 40 % všech absolventů získalo v roce 2004 druhou nebo vyšší kvalifikaci. Zavádění třístupňové struktury doporučované v Boloňském procesu by v budoucnu mohlo počet druhých kvalifikací zvýšit. Ten, kdo ve struktuře bakalář/magistr úspěšně ukončí studijní program druhého cyklu úrovně ISCED 5A, získá svoji druhou plnou kvalifikaci. Je-li tato struktura zavedena, existuje však druhá možnost, že většina studentů terciárního vzdělávání se rozhodne ukončit studium po prvním cyklu, jako je tomu ve Spojeném království, kde struktura bakalář/magistr existuje již dlouho. Podíl absolventů s první kvalifikací z celkového počtu všech absolventů v roce 2004 byl pro obě pohlaví velmi podobný. Hlavní rozdíly se vyskytly v Polsku (kde první kvalifikaci získalo 63 % mužů ve srovnání s 55,6 % žen) a v Norsku (ke odpovídající podíly byly 80,6 % a 87 %). Rozdíly mezi zeměmi v podílu absolventů s první kvalifikací mohou být způsobeny též ekonomickými, sociálními nebo kulturními faktory, které mají málo společného se strukturou nebo organizací terciárního vzdělávání. Například vysoká nezaměstnanost mezi mladými lidmi může studenty s první kvalifikací motivovat k tomu, aby získali další kvalifikace. Obr. F2: Absolventi s první kvalifikací jako podíl všech absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 5), podle pohlaví, 2004
Celkem
Ženy
Muži
EU-27
BE
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU
Celkem
:
:
77,1
74,9
78,2
100
85,3
70,0
:
95,1
:
79,7
:
:
81,1
:
Ženy
:
:
75,7
73,4
79,1
100
85,8
70,2
:
95,0
:
79,4
:
:
82,2
:
Muži
:
:
79,1
76,9
76,9
100
84,1
69,9
:
95,3
:
80,2
:
:
78,7
:
HU
MT
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI
NO
TR
Celkem
71,2
83,3
84,5
98,0
58,1
96,2
:
92,5
83,2
86,3
87,9
71,3
87,6
:
84,5
:
Ženy
71,0
83,8
83,6
97,4
55,6
96,4
:
93,3
84,5
84,8
87,0
72,6
87,0
:
87,0
:
Muži
71,6
82,7
85,7
98,5
63,0
96,0
:
91,2
81,5
88,9
89,4
69,4
88,8
:
80,6
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámka Malta a Finsko: Referenční rok je 2003.
131
ABSOLVENTI
Vysvětlivka (obr. F2) Všechny tituly a kvalifikace na úrovni ISCED 5 lze rozdělit podle tří vzájemně se doplňujících charakteristik: -
typ programu (viz glosář);
-
jeho předpokládaná plná délka při plné studijní zátěži;
-
jeho postavení v národní struktuře kvalifikací (první kvalifikace, druhá kvalifikace nebo jedna z několika postupných kvalifikací).
Pouze kombinací těchto tří charakteristik lze postihnout rozmanitost modelů terciárního vzdělávání. Údaje o absolventech byly shromažďovány podle národních struktur a uvedených charakteristik. První a druhý titul či kvalifikace se tedy vztahují pouze k národní struktuře. Pro účely mezinárodního srovnání neposkytují informace o podobnostech. V některých zemích je hlavní kvalifikací úrovně ISCED 5A kvalifikace prvního dlouhého programu. Zanedbatelný počet studentů získává druhou kvalifikaci. V jiných zemích, které mají strukturu bakalář/magistr, většina studentů získá na úrovni ISCED 5A alespoň dvě kvalifikace. V několika zemích získá významný počet studentů více než jednu bakalářskou a/nebo magisterskou kvalifikaci. Jestliže absolvent získal více než jednu kvalifikaci stejné kategorie v témže roce, je započítán pouze jednou. Definice absolventů s první kvalifikací viz glosář. Absolventi s první kvalifikací úrovně ISCED 5A mohou být též nositeli kvalifikace úrovně ISCED 5B a naopak. Tento ukazatel byl vypočítán dělením počtu absolventů s první kvalifikací úrovně ISCED 5A a ISCED 5B celkovým počtem absolventů úrovně ISCED 5A a ISCED 5B (který zahrnuje první, druhou a následující kvalifikace) a vynásobením výsledku 100. ISCED 6 není zahrnut.
VĚTŠINA ABSOLVUJÍCÍCH S PRVNÍ KVALIFIKACÍ JSOU ŽENY V roce 2004 téměř všude získaly většinu prvních kvalifikací na úrovních ISCED 5A a 5B ženy. V několika zemích byl podíl obou pohlaví na jedné nebo druhé úrovni velmi podobný, v Rakousku byl téměř stejný na obou úrovních. Srovnáváme-li podíl žen mezi absolventy s první kvalifikací na úrovni ISCED 5A a 5B, lze rozlišit tři skupiny zemí. -
Země, kde je podíl absolventek s první kvalifikací na obou úrovních ISCED 5A a ISCED 5B velmi podobný: Maďarsko, Malta a Rakousko.
-
Země, kde podíl žen, které získaly první kvalifikaci, je vyšší na úrovni ISCED 5A než na úrovni ISCED 5B. Tak je tomu ve skandinávských zemích, v Irsku, ve Španělsku, v Portugalsku a ve Slovinsku. V této skupině je zemí s nejvyšším podílem žen, které získaly první kvalifikaci na úrovni ISCED 5A, Portugalsko s podílem blízkým 70 %. Dánsko a Finsko uvedly podíl absolventek s první kvalifikací na úrovni ISCED 5B zvláště nízký (45 % resp. 25 %) a mnohem nižší než v případě úrovně ISCED 5A (kde tento podíl přesáhl 60 %).
-
Země, v nichž je podíl žen, které získaly první kvalifikaci, větší na úrovni ISCED 5B než na úrovni ISCED 5A. Platí to zejména pro Českou republiku, Německo, Estonsko, Litvu, Polsko, Slovensko a Spojené království.
Na úrovni ISCED 6 většinu absolvujících stále tvoří muži (doplňující obr. F3a na http://www.eurydice.org), i když v posledních letech došlo k určitým změnám.
132
ABSOLVENTI
Obr. F3: Podíl žen mezi absolvujícími s první kvalifikací (ISCED 5B a 5A), 2004
ISCED 5B EU-27 BE BG CZ DK DE EE
IE
EL ES FR
IT
ISCED 5A
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI
SK
FI
SE UK IS
LI NO TR
:
: 62,9 72,9 44,7 61,3 74,6 54,2 :
53,4 : 66,0 :
:
71,5 :
65,3 58,0 - 52,0 80,8 58,7 :
59,6 75,4 24,7 53,4 67,0 61,6 :
58,2
:
:
: 57,4 54,0 63,9 49,9 69,6 58,7 :
60,0 : 58,0 :
:
64,1 :
63,4 57,6 56,0 50,9 62,8 68,5 :
63,8 55,9 62,1 62,1 56,0 68.4 :
62.9
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámka Malta a Finsko: Referenční rok je 2003. Vysvětlivka Definice absolventů s první kvalifikací viz glosář. Absolventi s první kvalifikací úrovně ISCED 5A mohou být též nositeli kvalifikace úrovně ISCED 5B a naopak.
PRVNÍ KVALIFIKACI V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ ZÍSKALO V ROCE 2004 MEZI 30 A 55 OSOB Z TISÍCE VE VĚKU 20 AŽ 29 ROKŮ Počet osob, které získaly první kvalifikaci ve věku mezi 20 a 29 roky – tj. ve věku, kdy se první kvalifikace obvykle získává, pokud studium začalo ihned nebo velmi brzy po dosažení vyššího sekundárního vzdělání – se v jednotlivých zemích značně liší. Tyto informace doplňují údaje o podílu absolventek s první kvalifikací na úrovni ISCED 5B nebo ISCED 5A v roce 2004 (obr. F3). V Evropské unii se podíl těchto absolventů (obě úrovně ISCED 5A a 5B a obě pohlaví dohromady) mění od 23,9 ‰ (v České republice) do 64,3 ‰ (v Litvě). Ve většině zemí je tento podíl mezi 30 ‰ a 55 ‰. Ve všech zemích, pro které jsou údaje k dispozici, je podíl žen, které získaly první kvalifikaci úrovně ISCED 5A, ze všech žen ve věku mezi 20 a 29 roky větší, než odpovídající podíl v případě mužů. V Německu a Rakousku jsou tyto rozdíly malé, zatímco v Estonsku a Portugalsku je podíl absolventek s první kvalifikací v referenční věkové skupině více než dvakrát větší, než je tomu u mužů. Rozdíly jsou velmi výrazné také ve skandinávských zemích. Na úrovni ISCED 5B, kde je účast na vzdělávání velmi nízká (obr. B2), je situace podobná. Podíl žen s první kvalifikací ve věkové skupině 20–29 je větší než odpovídající podíl a tyto rozdíly mezi pohlavími jsou někdy znatelné. V Dánsku, Finsku, Španělsku a Rakousku jsou však tyto rozdíly celkem nevýrazné.
133
ABSOLVENTI
Obr. F4: Počet absolventů s první kvalifikací na terciární úrovni (ISCED 5B a 5A) na 1 000 osob ve věkové skupině 20–29 roků, podle pohlaví, 2004 ISCED 5B
ISCED 5A
ISCED
Ženy
\
O
P
Celkem
Muži
EU-27
BE
BG
CZ
DK
DE
EE
IE
EL
ES
FR
IT
CY
LV
LT
LU
5B
C
:
:
3,4
4,5
10,6
10,4
23,1
19,2
:
13,2
:
0,4
:
:
29,6
:
5A
C
:
:
27,4
19,4
44,1
20,5
21,0
38,9
:
28,2
:
34,4
:
:
34,7
:
5B
Ž
:
:
4,3
6,7
9,6
13,0
34,9
20,9
:
14,4
:
0,6
:
:
42,8
:
5A
Ž
:
:
31,8
21,4
56,5
20,8
29,6
45,9
:
34,7
:
40,4
:
:
45,1
:
5B
M
:
:
2,4
2,4
11,6
8,0
11,6
17,5
:
12,0
:
0,3
:
:
16,7
:
5A
M
:
:
23,2
17,5
32,0
20,2
12,6
32,0
:
22,0
:
28,5
:
:
24,6
:
ISCED
HU
MT
NL
AT
PL
PT
RO
SI
SK
FI
SE
UK
IS
LI
NO
TR
5B
C
3,0
7,1
(-)
7,2
0,2
7,7
:
25,3
3,1
0,8
4,2
16,3
5,5
:
2,8
:
5A
C
27,4
23,0
40,3
19,9
44,4
31,7
:
19,8
28,0
48,4
36,6
39,1
52,5
:
43,5
:
5B
Ž
3,9
8,4
(-)
7,6
0,3
9,2
:
31,1
4,7
0,4
4,6
21,9
6,7
:
3,4
:
5A
Ž
35,5
27,3
45,5
20,4
56,6
44,0
:
26,2
31,9
61,6
46,9
42,8
71,1
:
55,3
:
5B
M
2,0
5,8
(-)
6,9
0,1
6,3
:
19,8
1,5
1,2
3,9
10,7
4,4
:
2,3
:
5A
M
19,6
19,0
35,1
19,4
32,6
19,8
:
13,9
24,2
35,8
26,8
33,4
34,4
:
31,9
:
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámka Malta a Finsko: Referenční rok je 2003. Vysvětlivka Definice absolventů s první kvalifikací viz glosář. Absolventi s první kvalifikací úrovně ISCED 5A mohou být též nositeli kvalifikace úrovně ISCED 5B a naopak. Ukazatel byl vypočten dělením počtu absolventů (mužů, žen a celkem) s první kvalifikací v roce 2004 (všech věkových skupin) odpovídajícím počtem příslušníků věkové skupiny 20–29 roků a vynásobením výsledku 1 000.
134
ABSOLVENTI
NEJVÍCE ABSOLVENTŮ MÁ OBOR ‘SPOLEČENSKÉ VĚDY, OBCHOD A PRÁVO’ Téměř ve všech zemích absolvovalo v roce 2004 více studentů v oboru ‘společenské vědy, obchod a právo’ než v ostatních oborech. Na tento obor připadalo více než 25 % absolventů ve všech zemích s výjimkou Německa a Švédska. V Lotyšsku, Polsku a Lichtenštejnsku tento podíl dokonce překročil 50 %. V Německu a Švédsku byl největší podíl absolventů v oboru ‘zdravotnictví a sociální péče’ a činil v obou případech asi jednu čtvrtinu. Podíl absolventů terciárního vzdělávání v oboru ‘přírodní vědy, matematika a informatika’ byl vyšší než 15 % pouze v Irsku a Řecku. Nejnižší podíl absolventů připadal na obory ‘zemědělství a veterinářství‘ a v menší míře na ‘služby’ . Na Kypru však získalo diplom v oboru ‘služby’ více než 20 % absolventů kyperských institucí. Obr. F5: Rozdělení absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) podle oborů, 2004
Výchova a
A vzdělávání
A
B
C
D
E
F
G
H
A
B
C
D
E
F
G
H
B
Humanitní vědy a C umění
E Technika, výroba a stavebnictví
Společenské vědy, obchod a právo
F Zemědělství a veterinářství
Zdroj: Eurostat, UOE.
135
D Přírodní vědy, matematika a informatika G Zdravotnictví a sociální péče H
Služby
ABSOLVENTI Data (obr. F5) EU-27 BE BG CZ DK DE EE
IE
EL ES FR
IT
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI
SK
FI
SE UK IS
LI NO TR
A
:
16,8 7,6 20,7 8,1 7,5 11,8 6,4 13,2 11,2 :
B
:
10,1 8,4 8,7 13,6 10,5 10,6 12,1 13,3 9,4
C
:
30,4 47,9 29,4 29,7 23,5 39,0 35,4 32,5 29,3 : 35,6 38,5 54,9 39,1 : 40,4 45,1 35,8 31,8 50,4 26,7 44,2 47,3 29,5 : 22,1 31,4 33,6 71,2 27,5 26,8
D
:
9,0 4,9 7,8 9,4 10,1 8,6 15,3 17,2 11,0 :
E
:
9,9 16,2 15,2 10,0 16,8 8,3 13,0 10,1 16,9 : 15,4 3,4 7,7 17,0 :
6,8 5,2 9,0 20,4 8,6 12,7 18,1 15,0 14,8 : 20,1 8,3 5,1 5,5 8,2 19,3 2,9 1,3 2,5 2,5 1,8 1,8 2,3 2,3 2,9
8,5 12,7 17,4 15,2 : 22,4 19,2 17,4 15,1 16,4 18,6 3,6 9,8 15,8 : 15,8 10,1 27,5 - 18,6 20,9
: 13,2 8,1 5,7 6,6
7,4 9,8 5,3 4,8
:
:
9,3 12,2 6,9 9,0 7,8 9,3 10,9 5,9 5,6
3,4 4,7 7,1 8,4 6,3 9,4 5,5 3,8 9,4
:
:
6,0 15,6 11,0 23,3 6,6 6,6
8,7 14,8 11,0 -
8,2 9,5
F
:
1,9 2,0 3,2 2,2 2,4 1,6 1,6 2,9 2,1
G
:
19,3 6,3 10,9 24,3 25,3 13,3 13,4 8,3 12,9 : 15,5 5,5 3,9 11,2 :
7,0 11,9 18,9 10,2 2,8 15,7 12,2 9,1 14,4 : 24,6 18,1 9,8
- 25,6 7,5
H
:
2,5 6,7 4,0 2,7 3,9 6,8 2,9 2,6 7,2
7,8 0,4 2,4 2,5 5,8 5,9 3,1 6,8 7,7
-
:
:
2,0 0,6 0,9 2,5
2,5 21,5 4,2 3,4
:
:
:
:
1,0 1,0 0,7
1,6 0,7 1,3
-
1,1 3,8
4,2 5,5
Zdroj: Eurostat, UOE. Doplňující poznámky (obr. F5) Kypr a Lichtenštejnsko: Nebere se v úvahu velký počet studentů, kteří absolvují v zahraničí. V těchto zemích instituce nabízejí jen několik studijních oborů. Malta: Na úrovni ISCED 6 absolvovali jen čtyři muži a jedna žena. Malta a Finsko: Referenční rok je 2003. Portugalsko, Finsko a Švédsko: Údaje pro úroveň ISCED 6 zahrnují absolventy doktorského studia a nižší výzkumné úrovně Licenciate/Mestrado. Vysvětlivka Tento ukazatel nezahrnuje ve jmenovateli absolventy, jejichž obor je ‘neznám’. Do celkového počtu absolventů ISCED 5–6 jsou zahrnuti všichni absolventi úrovní ISCED 5B a 5A, bez ohledu na to, zda jde o první nebo následující kvalifikaci, a absolventi úrovně ISCED 6. Údaje se týkají kvalifikací, nikoli absolventů. Jinými slovy, jestliže někdo získá v témže roce více než jednu kvalifikaci téže kategorie (první kvalifikaci, druhou kvalifikaci atd.) v různých oborech, započítává se to v každém z těchto oborů. Do roku 2003 se započítával pouze jeden obor (přičemž osoby s více než jednou kvalifikací byly poměrně rozděleny do různých oborů). Na úrovních ISCED 5B a 5A jsou v mnoha zemích výsledné rozdíly zanedbatelné. Pouze v Maďarsku, Portugalsku a Švédsku není počet osob s více než jednou kvalifikací zanedbatelný (kolem 10 % z celkového počtu absolventů).
U ABSOLVENTŮ DOKTORSKÉHO STUDIA PŘEVLÁDÁ OBOR ’PŘÍRODNÍ VĚDY, MATEMATIKA A INFORMATIKA’ Oborové rozložení absolventů na úrovni ISCED 6 v roce 2004 se velmi liší od oborového rozložení zachycujícího obě úrovně ISCED 5 a 6 společně (obr. F5). Zatímco v terciárním vzdělávání jako celku produkuje nejvíce absolventů téměř ve všech zemích obor ‘společenské vědy, obchod a právo’, v doktorském studiu je ve dvanácti zemích nejvíce absolventů v oboru ‘přírodní vědy, matematika a informatika’. V Belgii, Irsku, Řecku, na Kypru a Islandu jich je 40 % nebo více. Absolventi doktorského studia v oboru ‘společenské vědy, obchod a právo’ početně převládají pouze v Lotyšsku, Rakousku, Portugalsku, Rumunsku a Turecku. V téměř polovině zemí je v oboru ‘zdravotnictví a sociální péče’ větší podíl absolventů doktorského studia než v oboru ‘společenské vědy, obchod a právo’. Nejvíce jich je v pěti zemích (Německo, Estonsko, Nizozemsko, Polsko a Norsko). Na Islandu bylo v roce 2004 v oborech ‘zdravotnictví a sociální péče’ a ‘přírodní vědy, matematika a informatika’ vždy po 40 % absolventů. Mezi absolventy na úrovni ISCED 6 se jeví významné rozdíly mezi pohlavími. Ve velké většině zemí je podíl mužů, kteří získali v roce 2004 doktorát v oboru ‘přírodní vědy, matematika a informatika’ a zejména v oboru ‘technika, výroba a stavebnictví’, vyšší než podíl žen. Naopak ženy častěji než muži získávají doktorát v oborech ‘výchova a vzdělávání’, ‘humanitní vědy a umění’ a ’zdravotnictví a sociální péče’. 136
ABSOLVENTI
Obr. F6: Rozdělení absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 6) podle oborů, 2004 Výchova a vzdělávání
Humanitní vědy a umění
Společenské vědy, obchod a právo
Celkem
Přírodní vědy, matematika a informatika
Technika, výroba a stavebnictví
Ženy
Zdroj: Eurostat, UOE.
137
Zemědělství a veterinářství
Muži
Zdravotnictví a sociální péče
Služby
ABSOLVENTI
Doplňující poznámky (obr. F6) Kypr a Lichtenštejnsko: Velký počet studentů, kteří absolvují v zahraničí, se nebere v úvahu. V těchto zemích instituce nabízejí jen několik studijních oborů. Malta: Na úrovni ISCED 6 absolvovali jen čtyři muži a jedna žena. Malta a Finsko: Referenční rok je 2003. Portugalsko, Finsko a Švédsko: Údaje pro úroveň ISCED 6 zahrnují absolventy doktorského studia a nižší výzkumné úrovně Licenciate/Mestrado (v Portugalsku). Vysvětlivka Tento ukazatel nezahrnuje ve jmenovateli absolventy, jejichž obor je ‘neznám’.
V oboru ‘společenské vědy, obchod a právo’ je ve většině zemí podíl mužů a žen vyrovnanější. Poměrně velké rozdíly jsou patrné v několika zemích, jako je Belgie, Česká republika, Irsko, Řecko, Slovensko a Spojené království (kde jsou početnější ženy) a dále Bulharsko a Turecko (kde mezi absolventy převažují muži). Další informace o počtech absolventů v oborech ‘matematika, přírodní vědy a technika’ jsou v doplňujících diagramech F6a a F6b na http://www.eurydice.org.
V POLOVINĚ ZEMÍ STUDOVALO VE STRUKTUŘE BAKALÁŘ/MAGISTR DEVĚT Z DESETI ABSOLVENTŮ Podíl absolventů ve struktuře bakalář/magistr v jednotlivých oborech poskytuje určitou představu o tom, jak v jednotlivých zemích postupuje zavádění struktury doporučené Boloňskou deklarací (1). V deseti dvaceti zemí, pro které jsou údaje k dispozici, je podíl absolventů dvoustupňové struktury roven 100 % nebo přesahuje 90 % téměř ve všech oborech. Naopak Německo a Rakousko uvádí velmi nízký podíl pod 10 %. Podíly jsou o něco vyšší v oboru ‘zemědělství a veterinářství’ v Německu (19°%) a ‘přírodní vědy, matematika a informatika’ v Rakousku (22 %). Španělsko, Rumunsko a Slovinsko v roce 2004 svůj systém struktuře bakalář/magistr ještě nepřizpůsobily. V zemích, kde se dvoustupňová struktura na úrovni ISCED 5A postupně zavádí, jsou patrné velké rozdíly v podílech absolventů mezi jednotlivými obory. Tak například v Řecku, kde v roce 2004 bylo v průměru 66 % kvalifikací uděleno v programech strukturovaných podle doporučení Boloňského procesu, zaznamenaly obory jako ‘technika, výroba a stavebnictví’ a ‘zemědělství a veterinářství‘ velmi malé hodnoty – pod 6 %. Je třeba poznamenat, že v případě těchto programů, podobně jako v medicíně a příbuzných oborech, nemusí být struktura doporučená Boloňským procesem nutně zaváděna, což tyto nízké podíly vysvětluje.
(1)
Další informace o struktuře terciárního vzdělávání v jednotlivých zemích poskytuje publikace Eurydice Focus on the Structure of Higher Education in Europe – 2006/07: National Trends in the Bologna Process.
138
ABSOLVENTI
Obr. F7: Podíl absolventů (ISCED 5A) ve struktuře bakalář/magistr podle oborů, 2004 A
A Výchova a
A vzdělávání
B
B
C
D
E
F
G
H
B
C
D
E
F
G
H
Humanitní vědy a umění
E Technika, výroba a stavebnictví EU-27 BE BG CZ DK DE EE
C Společenské vědy, obchod a právo D Přírodní vědy, matematika a informatika F Zemědělství a veterinářství
IE
EL ES FR
IT
G Zdravotnictví a sociální péče H
CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI
SK
FI
SE UK IS
Služby LI NO TR
A
:
:
100
: 99,6 5,6 71,0 : 67,3 -
: 10,8 100
:
100 78,7 3,0
:
:
-
- 23,0 100 100 99,7 69,1 :
:
100
B
:
:
100
: 93,4 2,2 100
: 83,5 -
: 21,7 100
: 99,2 :
: 96,3 92,9 9,2
:
:
-
- 47,6 100 98,2 99,8 98,3 :
:
100
100
:
:
C
:
:
100
: 99,7 6,6 100
: 81,0 -
: 25,7 100
: 96,7 :
: 77,5 100 9,9
:
:
-
- 48,6 100 95,9 99,7 93,7 :
:
100
D
:
:
100
: 97,0 9,6 100
: 49,2 -
: 40,5 100
:
100
:
:
100 99,9 21,6 :
:
-
- 63,8 100 100 99,9 100
:
:
100
E
:
:
100
: 65,1 6,7 100
:
5,4
-
: 38,1 -
:
100
:
:
100 99,8 5,5
:
:
-
- 56,7 100 100 99,7 100
:
:
100
F
:
:
100
: 73,0 18,6 100
:
3,5
-
: 26,5 -
: 83,9 :
:
100 91,1 2,3
:
:
-
- 19,7 98,6 81,5 100 100
:
: 86,1
G
:
:
100
: 90,4 1,1 100
: 25,0 -
: 45,4 -
: 53,3 :
: 60,2 87,9 3,1
:
:
-
- 37,1 85,3 92,9 99,7 71,2 :
: 59,8
H
:
:
100
: 83,9 8,5 100
: 29,0 -
: 59,9 -
:
:
:
:
-
- 27,9 100 100 99,9 100
:
100
:
Zdroj: Eurostat, UOE.
139
100 100 3,3
:
100
ABSOLVENTI
Doplňující poznámka (obr. F7) Malta a Finsko: Referenční rok je 2003. Vysvětlivka Údaje o počtech absolventů ve struktuře bakalář/magistr byly poprvé shromážděny v roce 2004 v rámci pilotního šetření. Země měly poskytnout údaje o programech, u nichž bylo rozhodnuto o dvoustupňové struktuře podle Boloňské deklarace, nebo u nichž se toto rozhodnutí očekává, i když ještě nebylo realizováno. Pro tyto programy byly zavedeny kategorie ‘kvalifikace bakalář’, ‘kvalifikace magistr’, ‘kvalifikace v medicíně nebo dalších oborech (celková doba studia pět roků nebo více)’. Údaje o programech, o nichž rozhodnuto nebylo, byly zařazeny do kategorie ‘kvalifikace s celkovou dobu studia 3–4 roky’ a ‘kvalifikace s celkovou dobu studia více než 4 roky’. Ukazatel byl vypočten jako podíl počtu kvalifikací na úrovni ISCED 5A (bakalář a magistr dohromady) v jednotlivých oborech a celkového počtu kvalifikací na úrovni ISCED 5A v jednotlivých oborech v roce 2004. ‘Kvalifikace v medicíně a v dalších oborech (s celkovou dobou studia pět roků a více)’ nebyly do struktury bakalář/magistr započteny, a nejsou tedy v čitateli zahrnuty.
KVALIFIKACE NA ÚROVNI ISCED 5A SE NEJČASTĚJI ZÍSKÁVAJÍ PO 3–5 LETECH STUDIA V sedmnácti zemích nejvíce absolventů (mezi 41 % a 8 %) získalo první kvalifikaci na úrovni ISCED 5A po třech až pěti letech studia. V sedmi zemích (Česká republika, Německo, Španělsko, Itálie, Rakousko, Portugalsko a Slovensko) získala největší část absolventů první kvalifikaci na úrovni ISCED 5A po pěti nebo více letech studia. Zde hrají významnou roli rozdílné národní struktury terciárního vzdělávání. V některých zemích je vysoký podíl prvních kvalifikací ISCED 5A získaných po pěti nebo více letech pravděpodobně způsoben postupným zaváděním struktury bakalář/magistr nebo tím, že v roce 2004 nebyla tato struktura dosud zavedena. Na úrovni ISCED 5A tvoří obecně většinu absolvujících ženy, bez ohledu na dobu studia, s výjimkou Německa (v případě první kvalifikace získané po 3–5 letech), Dánska, Rumunska, Slovinska a Norska (první kvalifikace získané po pěti nebo více letech), Rakouska a Norska (druhé kvalifikace získané celkem po pěti nebo více letech studia).
Doplňující poznámky (obr. F8) Belgie: Nejsou zahrnuty údaje o Německy mluvícím společenství a o druhých kvalifikacích na úrovni ISCED 5B. Malta a Finsko: Referenční rok je 2003. Vysvětlivka Údaje o absolventech byly shromážděny v souladu s národními kvalifikačními strukturami, v případě první, druhé a následných kvalifikací podle jejich předpokládané délky (u druhé kvalifikace tato délka zahrnuje i dobu potřebnou k získání první kvalifikace). Ukazatel byl vypočten jako podíl počtu kvalifikací udělených v každé kategorii a celkového počtu kvalifikací (tj. součtu prvních, druhých a následných kvalifikací na úrovních ISCED 5B, 5A a 6) udělených v roce 2004. Absolventi ISCED 5B a ISCED 6 nejsou v diagramu uvedeni, proto je součet podílů v procentech menší než 100. Absolventi terciárního vzdělávání jsou ti, kdo v referenčním roce úspěšně ukončili studium programu terciárního vzdělávání. Ve většině zemí je referenčním rokem kalendářní rok, ale v několika případech je to akademický rok. ‘Úspěšné ukončení studia’ se posuzuje podle požadavků každé země. Absolventi, kteří v průběhu referenčního roku získali více než jednu kvalifikaci téže kategorie, jsou započítáni pouze jednou.
140
ABSOLVENTI
Obr. F8: Počet absolventů (ISCED 5A) podle stupně kvalifikace a předpokládané doby studia jako podíl z celkového počtu absolventů (ISCED 5B, 5A a 6), podle pohlaví, 2004 První kvalifikace, délka 3 až 5 roků
Podíl absolventů (muži a ženy dohromady) v dané kategorii ze všech absolventů
První kvalifikace, délka 5 nebo více roků
Druhé kvalifikace, celková délka studia 5 nebo více roků
Podíl žen/absolventek v dané kategorii z celkového počtu absolventek
Zdroj: Eurostat, UOE.
141
Podíl žen v dané kategorii
INFORMACE O JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH
Diagramy znázorňující toky finanční pomoci studentům a soukromých příspěvků domácností ve vysokém školství jednotlivých zemích Poznámky pro čtenáře
Diagramy ukazují pro každou zemi toky finanční pomoci poskytované veřejnou správou (národní nebo regionální podle příslušné země) studentům nebo jejich rodičům/zákonným zástupcům. Je uveden rovněž tok soukromých příspěvků vzdělávacím institucím a studentským organizacím. Je třeba zdůraznit, že nejde o soubor diagramů znázorňujících financování vysokého školství. Diagramy se zaměřují pouze na toky veřejné pomoci a soukromých příspěvků a týkají se studentů s plnou studijní zátěží v denním pregraduálním studiu (první kvalifikace) na úrovni ISCED 5. Zdrojem údajů pro přípravu těchto diagramů jsou obr. C9, D1, D3, D4, D5, D11, D14, D15 a D16 v publikaci Key Data on Higher Education 2007 (referenční rok 2005/06). Údaje o soukromých příspěvcích domácností zahrnují roční registrační poplatky, roční školné a povinné roční příspěvky studentským organizacím. Další jednorázové administrativní poplatky a příspěvky nejsou v diagramech uvedeny, ale jsou zmíněny v doplňující poznámce k příslušné zemi. Pomoc může být rodičům poskytována ve formě daňových úlev nebo přídavků na děti. Kde tomu tak je, je v závorce uvedena horní věková hranice studenta pro nárok na tuto pomoc. Finanční pomoc může být studentům poskytována na úhradu finančních příspěvků, na krytí životních nákladů nebo účelově na ubytování. První dva druhy pomoci lze rozdělit též podle poskytované formy (stipendia, půjčky nebo kombinace obou), nebo podle toho, zda je na ně pohlíženo odděleně nebo vcelku. V případě třetího druhu se liší pomoc poskytovaná na ubytování v hotovosti od pomoci poskytované v naturální formě, pro kterou je typické pronajímání levnějšího ubytování. Nebere se zde v úvahu žádná forma pomoci ze soukromých zdrojů nebo přímo ze strany institucí. Prominutí a/nebo snížení studentských příspěvků je uvedeno jako finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím instituce, pokud ta za to dostane finanční kompenzaci. Toto zobrazení odráží finanční tok od státu směrem k institucím (za předpokladu, že stát vyrovnává částky neuhrazené studenty) a zároveň ukazuje, že skutečnými příjemci pomoci jsou studenti (i když osobně peníze nedostávají). Toky zobrazené tímto způsobem by se neměly zaměňovat za pomoc poskytovanou institucemi, jako jsou bursaries ve Spojeném království (Anglie, Wales a Severní Irsko), které zde nejsou uvedeny. Příspěvky studentů a různé formy pomoci určené na krytí jejich nákladů jsou pro zvýraznění uvedeny červeně.
143
Klíčové údaje o vysokém školství – 2007
Mezi kritéria pro poskytnutí pomoci patří v Evropě často úspěšné studium, akademický výkon a příjem rodičů (obr. D5 a D15). Zde je uvedeno pouze poslední z nich. Kritérium ‘příjem rodičů’ je zobrazeno jako šipka mířící do podmnožiny studentské populace označené jako cílová skupina studentů. Tato podskupina má znázornit situaci, kdy se při rozhodování o poskytnutí pomoci nebo o její výši posuzuje příjem rodičů: pomoc je pak zobrazena jako transfer této cílové skupině studentů. Tam, kde se místo příjmu rodičů bere v úvahu vlastní příjem studentů (protože jsou finančně nezávislí), šipka znázorňující pomoc míří ke studentům jako celku.
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06 Belgie – Německy mluvící společenství
a b
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy d e
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Belgie – Vlámské společenství
Pomoc při úhradě poplatků
a b
Instituce
Cílová skupina studentů
(<25)
Studenti
d e
Studentské organizace
Úhrnná (neúčelová) pomoc
Pomoc při úhradě životních nákladů
Formy pomoci
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci
(<25)
Studenti
(<25)
Cílová skupina studentů
Ústřední orgány státní správy d e
a b
Instituce
Instituce
Cílová skupina studentů
Belgie – Francouzské společenství
Snížení
Pomoc při ubytování v hotovosti
Osvobození
Pomoc při ubytování v naturální formě
Stipendium
Půjčka
Kombinace stipendia a půjčky
a
Roční příspěvky na náklady studia
d
Přídavky na děti
b
Roční správní registrační poplatky
e
Daňové úlevy
c
Příspěvky studentským organizacím
(
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie: Přídavky na děti a daňové úlevy poskytují belgické federální úřady. Belgie (BE fr): Neexistují předpisy požadující po vzdělávacích institucích nebo dalších orgánech, aby organizovaly ubytovací služby pro studenty. Veřejné a soukromé instituce však zajišťují studentům ubytování, jehož cena často závisí na finančních zdrojích studentů a jejich rodin. Belgie (BE de): Vysokoškolští studenti, kteří splňují určité podmínky, mohou získat půjčku od provincie Lutych. Ti, kdo studují ve Francouzském společenství (převážná většina) nebo ve Vlámském společenství, mohou požádat o půjčku, kterou za určitých podmínek poskytují buď služby Francouzského společenství nebo sociální služby institucí nebo soukromých právnických osob ve Vlámském společenství. Tyto typy půjček jsou požadovány jen zřídka.
144
Informace o jednotlivých zemích
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06 BULHARSKO
d e
Studenti
Studentské organizace
NĚMECKO
Instituce
b
Studenti
Cílová skupina studentů
Instituce
Ústřední orgány státní správy
Studentské organizace
(<26)
Rodiče/zákonní zástupci
DÁNSKO
Rodiče/zákonní zástupci
(<26)
Ústřední orgány státní správy d e
(<27) (<27)
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
c
Cílová skupina studentů
Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Cílová skupina studentů
Instituce Cílová skupina studentů
Instituce
ČESKÁ REPUBLIKA a
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Bulharsko: Věková hranice pro přídavky na děti je 18 roků. Česká republika: Studenti vyšších odborných škol (ISCED 5B) platí školné. Tito studenti nedostávají pomoc na ubytovací náklady v hotovosti, protože jejich ubytovací zařízení jsou dotována. Pomoc v hotovosti (ubytovací stipendia) dostávají pouze studenti v programech ISCED 5A. Přídavky na děti jsou vypláceny přímo studentům, jakmile dosáhnou plnoletosti (18 roků). Dánsko: Studenti nedostávají žádnou pomoc, jestliže jejich příjem překročí určitou částku. Německo: Další administrativní poplatky se platí jednorázově na začátku studia (zápisné). Od roku 2006/07 mohou spolkové země požadovat školné do výše 944 SKS EUR. Od ledna 2007 se pro tyto příspěvky rozhodlo sedm spolkových zemí. Bere se úvahu pouze pomoc podle BAföG.
145
Klíčové údaje o vysokém školství – 2007
IRSKO
Instituce
Instituce
e
(<26)
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Cílová skupina studentů
ESTONSKO
Studentské organizace
Cílová skupina studentů
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06
(4) = studenti s nejlepším prospěchem ŘECKO
Pomoc při úhradě poplatků
Instituce
Úhrnná (neúčelová) pomoc
Pomoc při úhradě životních nákladů
Ústřední orgány státní správy (<22) (<25)
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Studenti
d e
Cílová skupina studentů
Formy pomoci Snížení
Pomoc při ubytování v hotovosti
Osvobození
Pomoc při ubytování v naturální formě
Stipendium
Půjčka
Kombinace stipendia a půjčky
a
Roční příspěvky na náklady studia
d
Přídavky na děti
b
Roční správní registrační poplatky
e
Daňové úlevy
c
Příspěvky studentským organizacím
(
(4) = studenti s nejlepším prospěchem Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Estonsko: Při přidělování pomoci studentům se berou v úvahu studijní výsledky a postup ve studiu (s výjimkou pomoci poskytované na ubytování v naturální podobě, pro kterou se stanoví podmínky na místní úrovni). V současné době (2006/07) se diskutuje o reformě systému pomoci studentům. Instituce mohou vybírat zápisné. Studenti na místech bez státní dotace (50 % všech studentů) platí školné. Instituce mohou od těchto studentů požadovat placení ročních registračních poplatků, ale v praxi tak činí velmi málo institucí, nebo požadují minimální částky. Všichni studenti, kteří platí školné, mají nárok na pomoc formou půjčky. Irsko: Daňové úlevy jsou poskytovány rodičům studentů, kteří musí platí školné (tj. v případech, kdy již před tím získali kvalifikaci na téže úrovni nebo opakují ročník). Řecko: Školné se platí pouze na Hellenic Open University. Pomoc (stipendia) poskytovaná IKY (Státní stipendijní nadací) je založena na přísných akademických kritériích a je poskytována nejlepším studentům. Týká se pouze 1 % až 2 % vysokoškolských studentů. Maximální věk pro přídavky na děti je 22 roků pro studenty, kteří studují 4 roky. Jestliže studium trvá více než 4 roky, může být maximální věk 23 nebo 24 roky.
146
Informace o jednotlivých zemích
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06 FRANCIE a b
Studenti
Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy
d
(<23)
(<25)
Studentské organizace
KYPR a b
Studenti
e
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Cílová skupina studentů
Instituce Cílová skupina studentů
Instituce
Studentské organizace
(<20)
Rodiče/zákonní zástupci
ITÁLIE
Rodiče/zákonní zástupci
d e
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci
b
Instituce Cílová skupina studentů
Instituce
Cílová skupina studentů
ŠPANĚLSKO
(4) = studenti s nejlepším prospěchem Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Španělsko: Studenti v programech ISCED 5B nemusí platit poplatky. Požaduje se placení zápisného a v posledním roce studia poplatek za diplom. Existuje jak souhrnná, tak účelová pomoc (na krytí životních nákladů a poplatků). Francie: Osvobození od poplatků se týká všech stipendistů. Itálie: Po rozdělení všech volných míst poskytnou enti per il diritto allo studio pomoc v hotovosti studentům, kteří nezískali ubytování v kolejích. Podmínky se mění podle institucí a pro přidělování pomoci v hotovosti neplatí žádná centrálně stanovená pravidla. Kypr: Studenti, kteří nestudují na státem dotovaných místech, mohou získat stipendia a slevy na krytí poplatků. Ty se zde neberou v úvahu. Příspěvky studentským organizacím se platí jednorázově na začátku studia. Přídavky na děti mohou být prodlouženy až do věku 25 roků, jestliže student vykonával vojenskou službu.
147
Klíčové údaje o vysokém školství – 2007
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06 LOTYŠSKO
LITVA
(<24)
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy d e
(<24) (<24)
Rodiče/zákonní zástupci
Studenti
Ústřední orgány státní správy e
a
Instituce Cílová skupina studentů
Instituce
Studentské organizace
Cílová skupina studentů
a b
(4) = studenti s nejlepším prospěchem LUCEMBURSKO
Pomoc při úhradě poplatků
a b
Instituce
Cílová skupina studentů
(<27)
Studenti
d
Studentské organizace
Pomoc při úhradě životních nákladů
Formy pomoci
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci
Úhrnná (neúčelová) pomoc
Snížení
Pomoc při ubytování v hotovosti
Osvobození
Pomoc při ubytování v naturální formě
Stipendium
Půjčka
Kombinace stipendia a půjčky
a
Roční příspěvky na náklady studia
d
Přídavky na děti
b
Roční správní registrační poplatky
e
Daňové úlevy
c
Příspěvky studentským organizacím
(
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Lotyšsko: Diagram zobrazuje situaci studentů, kteří nestudují na státem dotovaných místech (77 % všech studentů). Požaduje se placení zápisného a poplatku za diplom v posledním roce studia. Studenti na státem dotovaných místech nemusí platit školné. Tito dotovaní studenti mohou též získat půjčky a mají nárok na stipendia na krytí životních nákladů. Přídavky na děti mohou být poskytovány studentům starším 24 let, jestliže ztratili alespoň jednoho z rodičů. Paušální částku slevy na daních mohou získat pouze studenti mladší 24 roků, snížení zdanitelného příjmu není omezeno věkovou hranicí. Litva: Osvobození od poplatků se poskytuje podle kritérií akademického výkonu (tato pomoc není závislá na příjmu). Studenti, kteří nebyli osvobozeni od poplatků, mohou žádat o půjčku.
148
Informace o jednotlivých zemích
MALTA
Instituce
Instituce
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
NIZOZEMSKO
RAKOUSKO
Ústřední orgány státní správy d e
(<26) (<26)
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
c
Studenti
Studentské organizace
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci
a
Instituce
Cílová skupina studentů
a
Cílová skupina studentů
Instituce
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Cílová skupina studentů
MAĎARSKO
Cílová skupina studentů
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Maďarsko: Od roku 2007/08 platí všichni studenti školné. Daňové úlevy jsou poskytovány rodičům studentů, kteří nestudují na dotovaných místech. Malta: Za výjimečných okolností mohou být poskytovány přídavky na děti ve věku od 16 do 21 roků, které se vzdělávají s plnou studijní zátěží a nedostávají stipendium. Existují doplňková stipendia, závislá na příjmu, která se poskytují případ od případu. Nizozemsko: Část půjček (zvaných 'výkonové půjčky') se může změnit ve stipendium, jestliže je studium ukončeno během deseti roků, nebo je přerušeno před 1. únorem prvního roku. Všichni studenti dostávají 'základní výkonové stipendium'. ‘Doplňková výkonová stipendia’, která se poskytují studentům z rodin s nejnižšími příjmy (asi 40 % všech studentů), se nemusejí v prvním roce splácet a považují se tedy za stipendia. Existují též samostatné ‘půjčky’. Rodiče studentů, kteří nedostávají přímou pomoc, získávají daňové úlevy, mohou-li prokázat výdaje (slevy na daních). Rakousko: Studenti Fachhochschulen neplatí poplatky ve dvou spolkových zemích (Burgenland a Korutany).
149
Klíčové údaje o vysokém školství – 2007
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06
Instituce
Instituce
d
(<21)
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy d e
Studentské organizace
SLOVINSKO b
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy d e
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
SLOVENSKO
Pomoc při úhradě poplatků
b
Instituce
(<26)
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Úhrnná (neúčelová) pomoc
Cílová skupina studentů
Instituce Cílová skupina studentů
Instituce
Pomoc při úhradě životních nákladů
(<25) (<25)
Studenti
d e
Cílová skupina studentů
Formy pomoci
Ústřední orgány státní správy
Studentské organizace
(<24)
Rodiče/zákonní zástupci
RUMUNSKO
Rodiče/zákonní zástupci
(<24)
Studenti
Ústřední orgány státní správy
a b
Cílová skupina studentů
PORTUGALSKO
Cílová skupina studentů
POLSKO
Snížení
Pomoc při ubytování v hotovosti
Osvobození
Pomoc při ubytování v naturální formě
Stipendium
Půjčka
Kombinace stipendia a půjčky
a
Roční příspěvky na náklady studia
d
Přídavky na děti
b
Roční správní registrační poplatky
e
Daňové úlevy
c
Příspěvky studentským organizacím
(
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Polsko: Požaduje se nevelké zápisné a v posledním roce studia poplatek za diplom. Přídavky na děti jsou také skrovné a jsou závislé na příjmu. V roce 2005 byl přijat nový zákon a v současné době se uvádí v platnost. Portugalsko: Požaduje se zápisné a v posledním roce studia poplatek za diplom. Typy pomoci na krytí životních nákladů nejsou známy. Diagram tedy není kompletní. Rumunsko: Studenti, kteří nejsou na státem dotovaných místech, musí platit školné. Slovinsko: Platí se pouze zápisné. Slovensko: Další administrativní poplatky se platí jednorázově na začátku studia (zápisné).
150
Informace o jednotlivých zemích
ŠVÉDSKO
Instituce
Instituce
Studentské organizace
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ − Anglie, Wales a Severní Irsko
Instituce
Studentské organizace
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ − Skotsko
a
Cílová skupina studentů
Instituce
c
Studenti
c
Rodiče/zákonní zástupci
Ústřední orgány státní správy
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Cílová skupina studentů
Studentské organizace
Ústřední orgány státní správy
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Cílová skupina studentů
FINSKO
Cílová skupina studentů
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Finsko: Studenti nemohou dostávat žádnou pomoc, jestliže jejich příjem překročí určitou částku. Poplatky studentským organizacím jsou na fakultách polytechnik (ISCED 5B) dobrovolné. Studenti, kteří zahájili studium v akademickém roce 2005/06 nebo později, si mohou studentskou půjčku odepsat z daní, jestliže dokončí studium ve stanovené době a mají k datu ukončení studia dluh větší než 2 216 SKS EUR. Švédsko: Neexistují předpisy požadující po vzdělávacích institucích nebo dalších orgánech, aby organizovaly ubytovací služby pro studenty. Veřejné a soukromé instituce však zajišťují studentům ubytování, jehož cena často závisí na finančních zdrojích studentů a jejich rodin. Spojené království (ENG/WLS/NIR): Mnoho institucí poskytuje stipendia (bursaries) studentům z rodin s nízkými příjmy: ta zde nejsou uvedena. V Anglii a Severním Irsku od roku 2006/07 a ve Walesu od roku 2007/08 budou moci instituce určovat školné pro nově nastupující studenty až do výše 4 031 SKS EUR. Na placení školného pak budou moci všichni studenti získat půjčku. Součástí nových opatření jsou i stipendia na krytí životních nákladů pro cílové skupiny studentů a ve Walesu (od roku 2007/08) nové stipendium pro všechny studenty na krytí zvýšených poplatků. Spojené království (SCT): SAAS (Student Awards Agency for Scotland) platí školné za studenty, kteří o to požádají (většina studentů). Studium lze tedy považovat za bezplatné. Po ukončení studia jsou však tito studenti povinni zaplatit SAAS částku přibližně 2 977SKS EUR, tzv. graduate endowment.
151
Klíčové údaje o vysokém školství – 2007
Diagramy znázorňující finanční pomoc studentům a soukromé příspěvky domácností ve vysokém školství (ISCED 5) jednotlivých zemí, 2005/06 ISLAND
LICHTENŠTEJNSKO
Studentské organizace
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
TURECKO
Instituce
Instituce
Pomoc při úhradě poplatků
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci c
Úhrnná (neúčelová) pomoc
Cílová skupina studentů
NORSKO
Ústřední orgány státní správy
(<25)
a b
Ústřední orgány státní správy e
Rodiče/zákonní zástupci Studentské organizace
Cílová skupina studentů
e
Studenti
Studenti
Rodiče/zákonní zástupci
Ústřední orgány státní správy
c
Studenti
Ústřední orgány státní správy
Studentské organizace
a
Instituce Cílová skupina studentů
Instituce
Cílová skupina studentů
b
Pomoc při úhradě životních nákladů
Formy pomoci Snížení
Pomoc při ubytování v hotovosti
Osvobození
Pomoc při ubytování v naturální formě
Stipendium
Půjčka
Kombinace stipendia a půjčky
a
Roční příspěvky na náklady studia
d
Přídavky na děti
b
Roční správní registrační poplatky
e
Daňové úlevy
c
Příspěvky studentským organizacím
(
Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Island: Ubytování studentů řídí studentské organizace a není tedy přímo spojeno s veřejným financováním. Norsko: V některých institucích ve státem dotovaném soukromém sektoru musí studenti platit školné a roční registrační poplatky. Turecko: Požaduje se zápisné a v posledním roce studia poplatek za diplom. V případě studentského ubytování se cílová skupina studentů stanoví jen tehdy, když počet požadovaných míst překračuje nabídku: používaná kritéria jsou akademický výkon a příjem rodičů.
152
GLOSÁŘ A STATISTICKÉ NÁSTROJE I. Klasifikace Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání (ISCED 1997) Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání (International Standard Classification of Education – ISCED) je nástroj vhodný pro sběr statistických dat o vzdělávání v mezinárodním měřítku. Obsahuje dvě proměnné pro dvojné třídění: úroveň vzdělávání a obor vzdělávání; doplňkovými hledisky jsou zaměření (všeobecné/profesní/předprofesní) a určení (pro další vzdělávání nebo pro pracovní trh). Současná verze – ISCED 97 (1) – rozlišuje sedm úrovní vzdělávání. ISCED vychází z empiricky podloženého předpokladu, že existuje několik kritérií, pomocí nichž lze vzdělávací programy zařadit na úrovně vzdělávání. V závislosti na dané úrovni a na typu vzdělávání je nutné vytvořit hierarchický systém, v jehož rámci se kritéria rozdělí na hlavní a vedlejší (typická vstupní kvalifikace, minimální vstupní požadavek, minimální věk, kvalifikace pedagogů atp.). Rozlišují se následující úrovně vzdělávání: ISCED 0: Preprimární vzdělávání ISCED 1: Primární vzdělávání ISCED 2: Nižší sekundární vzdělávání ISCED 3: Vyšší sekundární vzdělávání ISCED 4: Postsekundární neterciární vzdělávání ISCED 5: Terciární vzdělávání (první stupeň) ISCED 6: Terciární vzdělávání (druhý stupeň)
Tato studie pojednává pouze o úrovních ISCED 5 a 6. Podrobnosti jsou uvedeny v následujících odstavcích: ISCED 5 – První stupeň terciárního vzdělávání (nesměřující přímo k vědecké kvalifikaci)
Do této úrovně se zařazují terciární programy, které mají vzdělávací obsah vyšší úrovně než programy úrovně 3 a 4. Vstup do těchto programů obvykle vyžaduje úspěšné dokončení úrovně ISCED 3A nebo 3B nebo podobnou kvalifikaci na úrovni 4A. Všechny diplomy a kvalifikační osvědčení lze zařazovat podle typu programu, podle pozice ve struktuře diplomů nebo osvědčení příslušné země a podle úhrnné délky studia na terciární úrovni. Kombinace těchto tří navzájem nezávislých hledisek je jedinou cestou, jak postihnout nesmírnou variabilitu programů terciární úrovně. Výběr kombinací záleží na analyzovaných problémech. Zde se podrobně pojednává pouze o typech programů. Pro definování této úrovně platí následující hlediska: •
obvyklým minimálním požadavkem pro vstup na tuto úroveň je úspěšné dokončení úrovně ISCED 3A nebo 3B nebo úrovně ISCED 4A;
•
programy úrovně 5 nevedou přímo k udělení vědecké kvalifikace (úroveň 6),
•
tyto programy musí mít úhrnnou teoretickou délku alespoň dva roky od počátku úrovně 5.
(1) http://unescostat.unesco.org/en/pub/pub0.htm
153
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007 ISCED 5 rozlišuje mezi teoreticky zaměřenými programy či programy poskytujícími vědeckou přípravu (historie, filosofie, matematika atd.) nebo programy umožňujícími přístup do profesí s vysokými kvalifikačními požadavky (např. lékařství, zubní lékařství, architektura atd.), a těmi programy, které jsou orientovány prakticky/odborně/profesně. K usnadnění tohoto rozlišení je první typ programů nazýván 5A, druhý typ 5B. Spolu s rostoucími se požadavky na terciární vzdělávání v mnoha zemích je velmi důležité rozlišovat mezi dlouhými a krátkými vzdělávacími směry. Dlouhé programy jsou orientovány spíše teoreticky a mohou vést k náročným vědeckým programům nebo k povoláním s vysokými kvalifikačními požadavky. Krátké programy jsou orientovány spíše prakticky. Protože se organizační struktura terciárního vzdělávání mezi jednotlivými zeměmi velmi liší, nelze pro stanovení hranic mezi ISCED 5A a ISCED 5B použít pouze jedno hledisko. Následující hlediska jsou minimálním požadavkem pro zařazení programu na úroveň ISCED 5A; avšak ty programy, které nesplňují pouze jedno hledisko, nelze automaticky vyloučit. Podobá-li se program svým obsahem jiným programům, které každému z těchto hledisek odpovídají, bude zařazen na úroveň 5A.
Úroveň ISCED 5A Programy úrovně ISCED 5A jsou programy terciární úrovně vzdělávání, které spočívají na širokém teoretickém základu a poskytují dostatečnou kvalifikaci pro přístup k vědeckým programům a k profesím s vysokými kvalifikačními požadavky. Musí odpovídat dostatečnému počtu těchto hledisek: •
jejich minimální úhrnná teoretická délka na terciární úrovni odpovídá třem rokům prezenčního studia, třebaže obvykle jsou čtyřleté nebo delší. Má-li nějaký program délku tři přepočtené roky, předchází mu obvykle alespoň 13 let předchozího vzdělávání. Pro systémy, ve kterých jsou tituly udělovány na základě kumulace kreditů, se vyžaduje srovnatelné množství času a intenzity;
•
zpravidla se požaduje, aby učitelé měli diplomy vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků;
•
mohou vyžadovat realizaci výzkumného projektu nebo předložení práce;
•
poskytují vzdělání nutné pro vstup do profese s vysokými kvalifikačními požadavky nebo do studijního programu vědeckého typu.
Úroveň ISCED 5B Kvalifikace odpovídající programu kategorie 5B se obvykle získávají kratším studiem než 5A. Programy 5B se zaměřují na způsobilosti specifické pro určitou profesi a nutné pro vstup na trh práce, třebaže příslušný program může zahrnovat i určité teoretické základy. Obsah programů úrovně ISCED 5B je orientován prakticky, je specializován na určité povolání, a má účastníkům zprostředkovat praktické dovednosti a znalosti nutné pro výkon příslušného povolání nebo řemesla, nebo skupiny povolání nebo řemesel. Úspěšné zakončení těchto programů poskytuje absolventovi kvalifikaci uznávanou trhem práce. Program je považován za program typu 5B, jestliže splňuje tato hlediska: •
je prakticky orientován a více zaměřen na určité povolání než programy úrovně ISCED 5A a také neumožňuje přímý přístup k vědecky zaměřeným studijním programům;
•
trvá minimálně dva roky ekvivalentu prezenčního studia, ale obvykle dva až tři roky. Systémy, v nichž jsou diplomy udělovány po získání určitého počtu kreditů, musí mít srovnatelnou dobu a intenzitu studia;
•
vstupním požadavkem může být kvalitní zvládnutí odpovídajících oborů na úrovni ISCED 3B nebo 4A
•
umožňuje vstup do povolání.
Úroveň ISCED 5 zahrnuje všechny programy vědecké přípravy, které nejsou součástí doktorského studia, jako jsou všechny typy magisterských diplomů.
154
Glosář a statistické nástroje V některých zemích se studenti, kteří začínají studovat na terciární úrovni, mohou zapsat přímo ke studiu pro získání vědecké kvalifikace. V takovém případě musí být ta část programu, která se zaměřuje na vysoce kvalifikovanou vědeckou přípravu, klasifikována jako úroveň 6 a počáteční roky jako úroveň 5. Do této úrovně lze zařadit i programy vzdělávání dospělých, které jsou svým obsahem shodné s programy ISCED 5.
Úroveň ISCED 6 Druhý stupeň terciárního vzdělávání (směřující přímo k vědecké kvalifikaci) Tato úroveň je určena pro ty terciární programy vzdělávání, které vedou k udělení diplomu vědeckého stupně (hlavní hledisko). Programy jsou proto věnovány prohloubenému studiu a původnímu výzkumu a nejsou založeny pouze na výuce. Pro programy je typické předložení doktorské nebo disertační práce publikovatelné kvality, která je výsledkem původního výzkumu a představuje výrazný příspěvek k poznání. Připravuje absolventy vysokých škol jak pro práci v profesorských sborech vzdělávacích institucí nabízejících programy ISCED 5A, tak i pro práci výzkumného charakteru ve státní správě, v průmyslu atd. (vedlejší hledisko). Tato úroveň zahrnuje rovněž část vzdělávání zaměřenou na vědeckou přípravu v těch zemích, kde se studenti při vstupu na terciární úroveň zapíší přímo do vědecké přípravy
ZÁKLADNÍ SKUPINY OBORŮ A OBORY VZDĚLÁVÁNÍ V klasifikaci ISCED aktualizované v roce 1997 bylo definováno 25 skupin oborů. Ve vysokém školství to jsou následující skupiny: 1.
Výchova a vzdělávání: Vzdělávání učitelů a pedagogické vědy
2.
Humanitní vědy a umění
3.
Sociální vědy, obchod a právo: Sociální a behaviorální vědy, Žurnalistika a informatika, Obchod, řízení a správa, Právo
4.
Přírodní vědy: Biologické vědy, Fyzikální a chemické vědy, Matematické vědy a statistika, Informatika a výpočetní technika
5.
Technické vědy, výroba a stavebnictví: Technické vědy a technicky zaměřená řemesla, Výroba a zpracovatelský průmysl, Architektura a stavebnictví
6.
Zemědělské vědy: Zemědělství, lesnictví a rybářství, Veterinářství
7.
Zdravotnictví a sociální péče: Zdravotnictví, Sociální péče
8.
Služby: Služby občanům, Doprava, Ochrana životního prostředí, Bezpečnost
Pro úplné definice skupin oborů a obory viz http://www.uis.unesco.org/TEMPLATE/pdf/isced/ISCED_A.pdf, v češtině http://www.uiv.cz/clanek/102/432.
155
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
II. Definice Definice Eurydice
Bezplatnost: Bezplatnost označuje situaci, v níž od referenčního studenta není požadována žádná úhrada. Daňová úleva: Daňová úleva na nezaopatřené studující dítě, v jejímž důsledku se platí nižší daň, a to buď prostřednictvím snížení zdanitelného příjmu (snížení základu daně nebo osvobození od daně) nebo prostřednictvím daňového dobropisu. Daňová úleva založená na skutečných výdajích: Daňová úleva založená na skutečných výdajích znamená povinnost daňového poplatníka poskytnout doklady o určitých specifikovaných výdajích. Poplatník může od svého zdanitelného příjmu nebo od vyměřené daně odečíst veškeré nutné výdaje vynaložené v souvislosti se vzděláváním osob, které jsou na něm závislé, nebo jen jejich část. Výše odpočtu závisí na skutečných výdajích prokázaných doklady. Může být stanoveno maximum těchto výdajů. Daňový dobropis: Daňový dobropis je finanční částka, kterou smí daňový poplatník odečíst od výše splatné daně. Tato částka zpravidla nezávisí na příjmu. V některých případech, kdy je příjem daňového poplatníka pod určitou hranicí, nebo výše splatné daně je nižší než dobropis, může být proveden přímý transfer hotovosti poplatníkovi (daňový bonus). Daňový dobropis se poskytuje osobám, kterým vznikly určité výdaje, např. na studium dítěte nebo nezaopatřeného rodinného příslušníka na vysoké škole. Certifikační poplatky: Veškeré poplatky placené referenčními studenty v souvislosti se skládáním závěrečných zkoušek a s vystavením dokladů o získané kvalifikaci. Hrubý domácí produkt (HDP): Konečný výsledek produkční činnosti rezidenčních výrobních jednotek. Kombinace stipendia a půjčky: Finanční pomoc tvořená zčásti stipendiem a zčásti půjčkou, kterou je příjemce oprávněn přijmout či odmítnout. Místa dotovaná státem: Ve většině zemí veřejné financování institucí závisí aspoň zčásti na předem stanoveném počtu míst nebo na počtu zapsaných v jednotlivých studijních oborech. Do výpočtu jsou zahrnováni studenti, kteří splňují běžné podmínky účasti ve vysokoškolském studiu definované oficiálními dokumenty, které upravují přijímání ke studiu. Ve většině zemí představují veškeré studenty nebo jejich většinu. V některých zemích musí hradit veškeré poplatky, které na nich mohou být požadovány. Nezávislé soukromé instituce: Instituce, které jsou přímo nebo nepřímo spravovány nějakou nevládní organizací (církev, odbory, podnik nebo jiný orgán) a které podle definice uvedené v dotazníku UOE dostávají méně než 50 % svých příjmů z veřejných zdrojů. Osvobození od daně: Osvobození od daně je podobná operace jako snížení základu daně s tím rozdílem, že zasahuje jedno nebo více počátečních příjmových pásem, nikoli pásma vyšší, aniž by se měnily úrovně hrubého příjmu, na nichž se přechází z jedné daňové sazby do jiné. Osvobození od platby: Úplné zrušení platby správních poplatků a příspěvků na náklady výuky ze strany studenta. Parita kupní síly (PKS): Přepočítací kurs, který převádí ekonomické ukazatele vyjádřené v národní měně na umělou společnou měnu, která vyrovnává kupní sílu různých národních měn. Jinými slovy PKS při přepočtu na umělou společnou měnu, která se nazývá standard kupní síly (SKS), eliminuje rozdíly v cenových hladinách, jež existují mezi různými zeměmi. Částky uváděné v této studii byly vypočteny dělením částky v národní měně přepočítacím kursem, který je uveden v následující tabulce:
156
Glosář a statistické nástroje
Země
2005
Země
2005
Země
2005
EU-25
1
IT
1,0058
RO
1,63106
BE
1,0326
CY
0,522434
SI
175,054
BG
0,720153
LV
0,351121
SK
21,1731
CZ
16,7677
LT
1,70769
FI
1,1283
DK
9,84267
LU
1,1072
SE
11,0178
DE
1,0596
HU
151,571
UK
0,744274
EE
9,10327
MT
0,294749
TR
0,937925
IE
1,2042
NL
1,0639
IS
114,351
EL
0,8494
AT
1,037
NO
10,6755
ES
0,902
PL
2,19797
CH
2,04548
FR
1,0686
PT
0,8349
Pro Lichtenštejnsko byl použit přepočítací kurs Švýcarska. Paušální daňová úleva (ve formě snížení základu daně, osvobození od daně nebo daňového dobropisu): Paušální daňová úleva je zákonem stanovená částka považovaná za přibližný ekvivalent výdajů skutečně vynaložených poplatníkem. Stanoví se určitá částka stejná pro všechny daňové poplatníky, ať jsou jejich skutečné výdaje jakékoli. Výše této částky se liší jen v závislosti na počtu nezaopatřených osob. Plná přenositelnost: Plná přenositelnost znamená, že všechny druhy pomoci, které jsou dosažitelné pro referenčního studenta v domovské zemi, jsou přiznávány a poskytovány za stejných podmínek i referenčnímu studentovi, který celé studium nebo jeho část uskutečňuje v zahraničí. O plné přenositelnosti lze tedy hovořit v případě, že vůči studentům, kteří studují v zahraničí, se neuplatňují žádné další restrikce spjaté s délkou pobytu v zahraničí, s hostitelskou zemí, s hostitelskou institucí, s typem studia, s pokrokem ve studiu, ani žádné jiné, pokud jde o přiznání pomoci a stanovení její výše (minima a maxima, pokud byly stanoveny). Ve všech ostatních případech jde o podmíněnou přenositelnost. Podmíněná přenositelnost: Referenční student studující v zahraničí může být příjemcem některých druhů či forem pomoci poskytovaných základním systémem. Přenositelnost je považována za podmíněnou, jsou-li kritéria jako čas strávený studiem v zahraničí, určitá hostitelská země, hostitelská instituce, druh studia, způsob, jakým studium pokračuje, nebo další faktory určující pro odlišení druhu a výše finanční pomoci poskytované referenčnímu studentovi, který své studium uskutečňuje v cizině, od pomoci poskytované referenčnímu studentovi, který své studium uskutečňuje v domovské zemi. Pomoc rodičům studenta: Pomoc poskytovaná rodičům studenta na krytí části nákladů spojených se vzděláváním dítěte. Může mít formu přídavků na dítě nebo daňové úlevy. Prominutí nebo snížení studentského dluhu: Studentský dluh může být prominut nebo snížen, pokud studenti splní určité podmínky pro udělení podpory, která je spojena například s jejich studijním výkonem (dobré výsledky, výrazné zásluhy) nebo s příjmem absolventa apod. Přídavky na děti/rodinné přídavky: Finanční pomoc osobám, které pečují o nezaopatřené studující děti. Přídavky na děti odpovídají peněžní částce, kterou veřejné orgány poskytují rodičům dětí (nebo jejich zákonným zástupcům, v určitých případech i studentům samotným) jako sociální pomoc při krytí výdajů spojených se vzděláváním. V této studii jsou brány v úvahu pouze přídavky na děti poskytované vysokoškolským studentům. Zahrnuje tedy případy, kdy se limitní věk pro výplatu přídavků na děti zvyšuje, pokud tyto děti studují na vysoké škole.
157
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007 Příjem jako kritérium pro poskytnutí pomoci: Finanční pomoc je poskytována v závislosti na příjmu rodičů, studujícího nebo jeho/jejího partnera. Způsoby výpočtu se liší. Příspěvky studentským organizacím: Příspěvek na náklady spjaté se studentským životem či náklady služeb poskytovaných studentům, např. náklady na určité druhy pojištění či na kulturní aktivity. Tyto příspěvky se berou v úvahu jen v případě, že jsou povinné. Půjčky (poskytované odděleně od stipendií): Jakákoli vratná částka (v hotovosti) poskytnutá studentovi. Půjčky se liší od stipendií tím, že jsou splatné, ať s úrokem či bezúročně. Zde se uvažují pouze půjčky poskytnuté studentům na základě jejich postavení studenta a za zvláštních podmínek. Mohou být poskytnuty veřejnými nebo soukromými orgány (v tom případě jsou garantovány a/nebo dotovány státem). Referenční student úrovně ISCED 5: Vysokoškolský student, který má občanství nebo trvalý pobyt ve sledované zemi, je bezdětný, prezenčním studiem se připravuje k první kvalifikaci (ISCED 5) na státem dotovaném studijním místě. Referenční student úrovně ISCED 6: Vysokoškolský student na úrovni ISCED 6 na státem dotovaném studijním místě, který má se občanství nebo trvalý pobyt ve sledované zemi a je bezdětný. Registrační poplatky: Všechny částky každoročně požadované po studentech na úhradu veškerých nebo části nákladů spojených s jejich definitivním zápisem do určitého studijního programu na příslušný rok. Snížení: Snížení částky placené studentem formou správních poplatků nebo formou příspěvku na vzdělávací náklady. Snížení základu daně: Zahrnuje buď odečet určité částky od hrubého příjmu, nebo zvýšení příjmové úrovně, na níž daňový poplatník přechází z jedné daňové sazby na druhou, o určitou částku. Soukromé na státu závislé/dotované instituce: Instituce, které jsou přímo či nepřímo spravovány nějakou nevládní organizací (církev, odbory, podnik nebo jiný orgán) a které podle definice uvedené v dotazníku UOE dostávají více než 50 % svých příjmů z veřejných zdrojů. Soukromé příspěvky studentů: Finanční částky placené studenty vysokoškolským institucím jako příspěvek na úhradu běžných výdajů. Existují různé typy příspěvků podle jejich určení: zápisné a certifikační poplatky (placené pouze jednou za studium) a registrační poplatky a školné (placené každoročně). Správní poplatky: Příspěvky studentů na různé správní výdaje (zápisné, registrační poplatky, poplatky za vydávání certifikátů). Standard kupní síly (SKS): Umělá společná referenční měnová jednotka, která se v Evropské unii používá k vyjádření ekonomických agregátů; umožňuje taková prostorová srovnání, při nichž se eliminují rozdíly cenových hladin mezi jednotlivými zeměmi. Ekonomické agregáty v SKS se vypočítají vydělením jejich původní hodnoty vyjádřené v národních měnových jednotkách příslušnou paritou kupní síly (PKS). Za SKS lze tedy ve všech zemích nakoupit stejný objem zboží a služeb, zatímco k zakoupení stejného objemu zboží a služeb jsou v jednotlivých zemích zapotřebí různé částky v národních měnových jednotkách, které závisejí na dané cenové hladině. Stipendia (samostatná, bez souvislosti s půjčkami): Jakákoli nevratná částka (v hotovosti) poskytovaná studentům. Školné placené pouze v případě prodlouženého studia: Školné, které student musí hradit pouze v případě, že opakuje ročník nebo prodlužuje studium nad stanovenou délku. Školné: Roční příspěvek studenta na krytí veškerých nákladů vysokoškolského vzdělávání nebo jejich části. Terciární vzdělávání: V některých zemích tento pojem označuje neuniverzitní programy na úrovni ISCED 5B. Pojem ´vysokoškolské vzdělání´ se používá výhradně pro akademické programy na úrovni ISCED 5A a 6. Manuál UOE pro standardizovaný sběr statistických údajů používá termín ´terciární vzdělávání´ pro označení všech programů ISCED 5 i 6. Účelová finanční pomoc na úhradu správních poplatků a příspěvku na náklady vzdělávání: Jakákoli pomoc určená ke krytí veškerých správních poplatků nebo jejich části a příspěvku na náklady vzdělávání. Může mít formu osvobození od platby, snížení plateb, kombinace stipendia a půjčky, pouze stipendia nebo pouze půjčky.
158
Glosář a statistické nástroje Účelová pomoc na podporu mobility: Pomoc poskytovaná veřejnými orgány účelově a výhradně referenčním studentům, kteří své studium uskutečňují v zahraničí (s výjimkou stipendií evropských programů, např. Erasmus). Mají buď formu pomoci ad hoc (student v zahraničí dostává zvláštní dodatečnou pomoc k té, kterou již pobírá), nebo formu zvýšení částky či prodloužení doby poskytování stávající pomoci. Účelová pomoc na úhradu ubytovacích nákladů: Finanční pomoc vyplácená referenčnímu studentovi na krytí nákladů na ubytování. Finanční pomoc na ubytování, která není určena výhradně pro studenty a která je dostupná na základě určitých kritérií i jiným členům společnosti, zde není brána v úvahu. Pomoc může být poskytována v hotovosti nebo v naturální formě. Účelová pomoc na úhradu ubytovacích nákladů v hotovosti: Stipendium nebo nevratná finanční pomoc vyplácená referenčním studentům nebo jejich rodičům účelově na krytí nákladů na ubytování. Tato položka zachycuje pouze pomoc, která je účelově určena na ubytování, nebo lze částku na ubytování z celkové pomoci na krytí životních nákladů vydělit. Účelová pomoc na úhradu ubytovacích nákladů v naturální formě: Ubytování, které je k dispozici studentům zdarma nebo za preferenční nájemné, neboť je přímo financováno veřejnými orgány nebo je provozováno veřejnými nebo neziskovými soukromými institucemi k tomu zřízenými. Účelová pomoc na úhradu životních nákladů studenta: Všechny formy pomoci určené ke krytí části výdajů spjatých s každodenním životem studenta. Tato pomoc může mít formu kombinace stipendia a půjčky, pouze stipendia nebo pouze půjčky. Úhrnná pomoc na úhradu životních nákladů, správních poplatků a příspěvek na vzdělávací náklady: Tato forma pomoci slouží k označení situací, kdy nelze odlišit ‘účelovou pomoc poskytovanou studentovi na krytí životních nákladů’ od ‘účelové finanční pomoci při úhradě správních poplatků a příspěvku na náklady vzdělávání’. Úhrnná (neúčelová) pomoc může mít formu kombinace stipendia a půjčky, pouze stipendia nebo pouze půjčky. Úroková míra půjčky: Úroková míra studentských půjček může být nulová (student splácí pouze vypůjčenou částku), rovná inflaci (student neplatí žádný úrok, ale vypůjčená částka je indexována mírou inflace), nebo rovná tržní úrokové míře, popř. nižší (student nezískává preferenční úrokovou míru, ale pouze veřejnou záruku půjčky). Úspěšné studium jako kritérium pro poskytnutí pomoci: Pro přiznání pomoci se přihlíží k uspokojivému postupu ve studiu. Pomoc je tedy odňata v případě prodlužování studia nad celkovou teoretickou délku nebo za určitý limit, nebo v případě, že student musí opakovat ročník. Veřejné instituce: Instituce, které jsou přímo nebo nepřímo spravovány veřejnými orgány. Výše pomoci: Výše finanční pomoci může být: -
Neměnná: Pro stejný druh pomoci je celková výše této pomoci, která může být danému studentovi v souladu s oficiálními dokumenty nebo vyhláškami přidělena, pro všechny studenty stejná.
-
Minimální: Pro stejný druh pomoci je minimální výše nejnižší možná, která může být danému studentovi v souladu s oficiálními dokumenty a vyhláškami přidělena.
-
Maximální: Pro stejný druh pomoci je maximální výše nejvyšší možná, která může být danému studentovi v souladu s oficiálními dokumenty a vyhláškami přidělena.
-
Proměnná nebo pružná: Výše určitého typu pomoci se stanovuje volně na decentralizované úrovni a na základě oficiálních dokumentů nebo vyhlášek nelze minimální nebo maximální částku zjistit.
Zápisné: Finanční příspěvek placený jednorázově při prvním vstupu studenta do určitého typu programu, který má plně nebo zčásti pokrýt správní náklady se zápisem spjaté. Tento příspěvek se platí pouze jednou za dobu studia příslušného programu.
159
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Definice Eurostatu
Absolventi s první kvalifikací: Studenti, kteří v průběhu referenčního roku získali první diplom úrovně ISCED 5A nebo 5B, tzn., že v průběhu referenčního roku dosáhli ve studiu další úrovně. Celkové odměny zaměstnancům: Zahrnují mzdy vyučujících, výdaje spjaté se starobními důchody a další nemzdové náhrady, které jsou součástí odměňování (nepeněžní odměny). Tyto mzdové výdaje jsou hrubé mzdy vyučujících před zdaněním, příspěvky na penzijní a zdravotní pojištění a další sociální příspěvky či prémie (jiné než penzijní). Zahrnuty jsou i příplatky ke mzdě (např. za pracovní zkušenost, z titulu věku nebo z jiných důvodů). Výdaje na důchodové pojištění (podle penzijního plánu) zahrnují skutečné výdaje pracovníka nebo výdaje realizované zaměstnavatelem či třetí stranou na financování (budoucích) penzí současných pedagogických pracovníků. Tyto výdaje nezahrnují příspěvky na penzijní připojištění placené samotnými zaměstnanci (ať automaticky strhávané z hrubého příjmu či hrazené jinak). Výdaje na další nemzdové náhrady zahrnují výdaje uskutečňované zaměstnavateli či třetí stranou na jiné než penzijní výdaje. Tyto odměny mohou zahrnovat položky jako zdravotní péče nebo zdravotní pojištění, pojištění proti invaliditě, dávky v nezaměstnanosti, dávky v mateřství nebo příspěvky na péči o děti, nebo jakékoli další formy sociálního pojištění, nepeněžní příspěvky (např. bezplatné či subvencované bydlení, bezplatné či subvencované hlídání dětí apod.). Celkové veřejné výdaje na vzdělávání: Celkové veřejné výdaje na vzdělávání, které zahrnují přímé financování vzdělávacích institucí ze státního rozpočtu a transfery domácnostem a firmám. Veřejný sektor obvykle financuje výdaje na vzdělávání tak, že převezme přímou odpovědnost za běžné a kapitálové výdaje škol (přímé financování škol ze státního rozpočtu), nebo poskytuje finanční pomoc žákům/studentům a jejich rodinám (stipendia a půjčky z veřejného sektoru) a dotuje vzdělávací činnosti soukromého podnikatelského sektoru nebo neziskových organizací (převody domácnostem a firmám). Přímé veřejné financování terciárního vzdělávání může zahrnovat i výdaje na výzkum a vývoj v těch zemích, v nichž jsou instituce poskytující terciární vzdělávání financovány z centrálních rozpočtů, jež zahrnují prostředky vyčleněné jak na výuku, tak i na výzkum a vývoj. Finanční pomoc studentům: Odpovídá transferům z veřejného sektoru studentům ve formě stipendií (nebo jiných plateb domácnostem), studentských půjček a přídavků na děti v postavení studenta. Nemusí zahrnovat veškerá opatření na pomoc studentům, neboť ti mohou získat i další finanční pomoc, např. půjčky od soukromých bank, mohou využívat zvláštní sociální služby (např. zvýhodněné stravování, dopravu, zdravotní péči nebo ubytování) a daňové úlevy. Finanční pomoc studentům se v jednotlivých zemích liší v důsledku odlišnosti vzdělávacích systémů. Studentské půjčky jsou započteny v hrubé výši, nebere se tedy v úvahu, zda současní studenti budou tyto půjčky později splácet. V některých zemích mohou být splácené částky značně vysoké. Ostatní běžné výdaje: Tato kategorie zahrnuje výdaje na kontrahované a nakoupené služby, na ´jiné zdroje´ nebo např. na daně z nemovitostí, které musí vzdělávací instituce platit. Výdaje na kontrahované a nakupované služby jsou výdaje na služby poskytované externími dodavateli, tedy nikoli na služby, které poskytují školské orgány nebo samy vzdělávací instituce za přispění vlastních zaměstnanců. Kontrahované služby jsou např. údržba školních budov, zvláštní sociální služby, jako stravování studentů nebo nájemné placené za školní budovy a jiná zařízení. Výdaje za ´jiné zdroje´ zahrnují nákup jiných zdrojů používaných při výuce, jako výukové materiály, jiné materiály a vybavení, další položky běžné spotřeby (nekapitálové), jako jsou pohonné hmoty, elektrická energie, telekomunikace, cestovní výdaje a pojistné. Přímé veřejné výdaje na vzdělávací instituce: Přímé veřejné výdaje na vzdělávací instituce jsou transakce prováděné na vládní úrovni a zajišťující vzdělávacím institucím zdroje potřebné ke vzdělávací činnosti (např. přímé výplaty mezd akademickým pracovníkům, globální dotace vysokým školám apod.). Zahrnují všechny výdaje vysokoškolských institucí kryté z veřejných prostředků, což znamená, že kromě vlastních vzdělávacích služeb mohou krýt i výdaje na doplňkové služby (např. stravování, ubytování, sportovní aktivity apod.) a na činnosti ve výzkumu a vývoji (R&D). Roční výdaje na veřejné a soukromé terciární instituce: Výdaje z veřejných, mezinárodních a soukromých zdrojů, které zahrnují přímé výdaje a platby veřejným a soukromým terciárním vzdělávacím institucím. Zahrnují výdaje na základní
160
Glosář a statistické nástroje vzdělávací služby, na doplňkové služby (stravování, ubytování, sportovní aktivity apod.) a na činnosti ve výzkumu a vývoji (R&D). Zahrnují všechny výdaje vysokoškolské instituce, ale nezahrnují výdaje nepřímé, tj. veřejné transfery soukromému sektoru (např. stipendia z veřejných prostředků, půjčky z veřejných prostředků nebo komerční, daňové úlevy apod.) ani výdaje na vzdělávání mimo vzdělávací instituce (nákup knih a vybavení domácnostmi). Veřejné transfery neziskovým organizacím a podnikům: Veřejné dotace poskytované soukromým firmám nebo neziskovým organizacím na financování vzdělávacích činností těchto organizací.
III. Databáze Výběrové šetření pracovních sil Společenství Hlavním zdrojem statistických údajů o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v Evropské unii je Výběrové šetření pracovních sil Společenství (Labour Force Survey – LFS), které se provádí každoročně již od roku 1983. Toto výběrové šetření se zaměřuje na jednotlivce a domácnosti. Otázky se týkají především charakteristik zaměstnání a jeho hledání. Zahrnuje rovněž otázky, které souvisejí s účastí na vzdělávání či odborné přípravě v průběhu čtyř týdnů předcházejících průzkumu, a informace o dosaženém vzdělání podle klasifikace ISCED 97. Pojmy a definice používané ve VŠPS vycházejí z pojmů a definic obsažených v Doporučeních 13. konference statistiků specializovaných na problematiku pracovních sil, kterou v roce 1982 svolala Mezinárodní organizace práce (ILO). Nařízení Evropské komise (EK) č. 1897/2000 uvádí přesnou definici nezaměstnanosti, která má zajistit lepší srovnatelnost statistických údajů v rámci Evropské unie. Tato definice je v souladu s doporučeními Mezinárodní organizace práce. Všechny na ni navazující definice se vztahují na osoby ve věku minimálně 15 let, které žijí v soukromých domácnostech. Definice jsou proto pro všechny země společné. Stejně jako všechny ostatní průzkumy se i VŠPS provádí na vzorku populace. Výsledky proto mohou být ovlivněny podmínkami vytváření vzorku a chybami, které s nimi souvisejí. Údaje o jednotlivých zemí obsažené v tomto vydání v souladu s doporučením Eurostatu odpovídají nejvyšším prahovým úrovním spolehlivosti. Data, která nevykazovala přiměřenou prahovou úroveň spolehlivosti, se považovala za nedostupná a byla označena symbolem (:). Databáze UOE Sběr dat UOE (UNESCO/OECD/Eurostat) je nástrojem, pomocí něhož tyto tři organizace každým rokem společně shromažďují mezinárodně srovnatelné údaje o nejdůležitějších aspektech vzdělávacích systémů a využívají přitom zdroje správních orgánů. Data se sbírají na základě klasifikace ISCED 97 a zahrnují celkový počet studujících, nově zapsané studující, absolventy, pedagogy a výdaje na vzdělávání. Ve specifických rozpisech se údaje třídí podle úrovně vzdělávání, pohlaví, věku, typu vzdělávacího programu (všeobecně vzdělávací, odborný), formy studia (prezenční / s částečnou prezencí), typu instituce (veřejná/soukromá), oboru studia a státní příslušnosti. Data uváděná v této publikaci jsou převážně data získaná sběrem UOE v roce 2005. Jsou to údaje o přijímání, o účasti ve vzdělávání a osobní data za akademický rok 2003/2004, údaje o výdajích za rok 2003 a údaje o absolventech za rok 2004. Časové řady jsou založeny na disponibilních údajích Eurostatu.
161
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázky
Zdroj
S.
A – ORGANIZACE Obr. A1:
Správní úrovně rozhodující o omezení počtu studijních míst nebo o výběru studentů pro první cyklus vysokoškolského vzdělávání (ISCED 5A a 5B), 2005/06
Eurydice
22
Obr. A2:
Úrovně, na kterých se rozhoduje o omezení počtu studijních míst nebo o výběru studentů pro přijetí do prvního cyklu vysokoškolského vzdělávání (ISCED 5A a 5B) v určitých studijních oborech, 2005/06
Eurydice
25
Obr. A3:
Rozdělení studentů v terciárním vzdělávání (ISCED 5B, 5A a 6) do institucí veřejného, státem dotovaného soukromého a nezávislého soukromého sektoru, 2003/04
Eurostat, UOE
26
Obr. A4:
Rozdělení absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) podle pohlaví ve veřejném, státem dotovaném soukromém a nezávislém soukromém sektoru, 2004
Eurostat, UOE
28
Obr. A5:
Finanční postavení doktorandů (úroveň ISCED 6) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2006/07
Eurydice
30
Obr. A6:
Struktura akademického roku v terciárním vzdělávání ISCED 5, ve veřejném a/nebo státem dotovaném sektoru, 2005/06
Eurydice
33
B – ÚČAST NA VZDĚLÁVÁNÍ Obr. B1:
Studenti v terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl celkového počtu studentů a žáků, 2003/04
Eurostat, UOE
35
Obr. B2:
Rozdělení studentů v terciárním vzdělávání podle úrovně programu (ISCED 5B, 5A a 6), 2003/04
Eurostat, UOE
36
Obr. B3:
Index růstu počtu studentů v terciárním vzdělávání vůči roku 2001 na jednotlivých úrovních (ISCED 5B, 5A a 6), 2000-2004
Eurostat, UOE
38
Obr. B4:
Míra účasti osob ve věku 18–39 roků na terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle pohlaví, 2003/04
Eurostat, UOE
39
Obr. B5:
Vztah mezi mírou účasti osob ve věku 18–39 roků na terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) a poměrem účasti muži/ženy, 2003/04
Eurostat, UOE
41
Obr. B6:
Vývoj podílu žen na celkovém počtu studentů v terciárním vzdělávání (ISCED 5B, 5A a 6), 2000–2004
Eurostat, UOE
43
Obr. B7:
Podíl žen v různých studijních oborech terciárního vzdělávání ISCED 5–6, 2003/04
Eurostat, UOE
45
Obr. B8:
Zastoupení studentů (ISCED 5B, 5A a 6) v oborech ‘přírodní vědy, matematika a informatika’ a ‘technika, výroba a stavebnictví’ podle pohlaví, 2003/04
Eurostat, UOE
47
Obr. B9:
Míra účasti na terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle věku a pohlaví, 2003/04
Eurostat, UOE
49
Obr. B10:
Rozdělení studentů (s plnou vs. částečnou studijní zátěží) v terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle věku a pohlaví, 2003/04
Eurostat, UOE
50
Obr. B11:
Průměrná délka terciárního vzdělávání (ISCED 5A) u studentů s plnou a částečnou studijní zátěží. Odhady jsou založeny na údajích z let 2002/03 a 2003/04
Eurostat, UOE
54
Obr. B12:
‘Míra přežití’ v prvním cyklu terciárního vzdělávání (ISCED 5B a 5A). Odhady jsou založeny na počtech absolventů v roce 2004
Eurostat, UOE
55
163
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Obrázky
Zdroj
S.
C – ZDROJE ČÁST I – FINANČNÍ PROSTŘEDKY Obr. C1:
Roční výdaje na studenta v institucích terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) ve srovnání s HDP na obyvatele v tisících SKS EUR, 2003
Eurostat, UOE a národní účty
57
Obr. C2:
Roční výdaje na veřejné a soukromé instituce terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl na HDP, 2003
Eurostat, UOE a národní účty
59
Obr. C3:
Celkové veřejné výdaje na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl na HDP, 2003
Eurostat, UOE a národní účty
60
Obr. C4:
Celkové veřejné výdaje na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) jako podíl na celkových veřejných výdajích, 2003
Eurostat, UOE a národní účty
61
Obr. C5:
Rozdělení celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) podle typu financování, 2003
Eurostat, UOE
63
Obr. C6:
Zdroje veřejného financování terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) podle správních úrovní před transfery a po transferech, 2003
Eurostat, UOE
65
Obr. C7:
Rozdělení celkových výdajů na terciární vzdělávání (ISCED 5–6) podle výdajových položek, 2003
Eurostat, UOE
66
Obr. C8:
Roční výdaje na studenta v institucích terciárního vzdělávání v SKS EUR rozdělené podle účelu (vzdělávací činnost, R & D a doplňkové služby), ISCED 5–6, 2003
Eurostat, UOE
68
ČÁST II – F I N A N Č N Í P Ř Í S P Ě V K Y S T U D E N T Ů Obr. C9:
Typy soukromých příspěvků placených ročně studenty připravující se s plnou studijní zátěží na první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejném a/nebo státem dotovaném soukromém sektoru, 2005/06
Eurydice
70
Obr. C10:
Výše školného a dalších příspěvků v SKS EUR, které platí studenti připravující se s plnou studijní zátěží na první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejném a/nebo státem dotovaném soukromém sektoru, 2005/06
Eurydice
72
Obr. C11:
Zvláštní příspěvky na vzdělávací náklady v případě prodloužení studia k získání první kvalifikace (ISCED 5), 2005/06
Eurydice
75
Obr. C12:
Podíl veřejných výdajů, výdajů domácností a ‘dalších soukromých právnických osob’ a mezinárodních zdrojů na financování institucí terciárního vzdělávání, 2003
Eurostat, UOE
77
ČÁST III – AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI Obr. C13:
Rozdělení akademických pracovníků v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6) podle věku a pohlaví, veřejný i soukromý sektor, 2003/04
Eurostat, UOE
80
Obr. C14:
Rozdělení akademických pracovníků v terciárním vzdělávání (ISCED 5–6) podle typu institucí (veřejné, státem dotované soukromé, nezávislé soukromé), 2003/04
Eurostat, UOE
81
Obr. C15:
Poměr studenti/akademičtí pracovníci v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6), veřejný i soukromý sektor, 2003/04
Eurostat, UOE
82
164
Seznam obrázků
Obrázky
Zdroj
S.
D – F IN ANČN Í PO MOC ČÁST I – S T I P E N D I A A P Ů J Č K Y P R O S T U D E N T Y Obr. D1:
Příjemci a účel veřejné finanční pomoci studentům připravujícím se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a/nebo státem dotovaném soukromém sektoru, 2005/06
Eurydice
84
Obr. D2:
Zvláštní finanční pomoc pro studenty terciární úrovně (ISCED 5 a 6), kteří jsou sami rodiči. Veřejný a státem dotovaný soukromý sektor, 2005/06
Eurydice
86
Obr. D3:
Formy finanční pomoci na krytí životních nákladů poskytované studentům připravujícím se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5), veřejný a/nebo státem dotovaný soukromý sektor, 2005/06
Eurydice
88
Obr. D4:
Finanční pomoc určená k placení soukromých příspěvků studenty připravujícími se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06
Eurydice
90
Obr. D5:
Obecné podmínky pro poskytnutí pomoci na krytí životních nákladů pro studenty připravující se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06
Eurydice
91
Obr. D6:
Minimální a maximální roční částky pomoci na krytí životních nákladů (v SKS EUR) studentů připravujících se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06
Eurydice
93
Obr. D7:
Úroková míra a způsob splácení půjček na životní náklady studentů připravujících se s plnou studijní zátěží studujících k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06
Eurydice
95
Obr. D8:
Podmínky pro zrušení nebo snížení dluhu vytvořeného studenty připravujícími se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejném a státem dotovaném sektoru, 2005/06
Eurydice
97
Obr. D9:
Podíl stipendií a studentských půjček na celkových veřejných výdajích na terciární vzdělávání (ISCED 5–6), 2003
Eurostat, UOE
98
Obr. D10:
Rozdělení finanční pomoci (stipendia a půjčky) studentům v terciárním vzdělávání (ISCED 5-6) podle zdroje financování (centrální, regionální nebo místní), 2003
Eurostat, UOE
99
ČÁST II – POMOC PŘI UBYTOVÁNÍ Obr. D11:
Typy pomoci při ubytování pro studenty na úrovni ISCED 5 (první kvalifikace) ve veřejných nebo státem dotovaných soukromých institucích, 2005/06
Eurydice
101
Obr. D12:
Počet míst ve veřejných ubytovacích zařízeních pro studenty na úrovni ISCED 5 (první kvalifikace) a ceny za ubytování (SKS EUR), veřejný a státem dotovaný soukromý sektor, 2005/06
Eurydice and Eurostat, UOE
103
Obr. D13:
Roční pomoc v hotovosti (SKS EUR) poskytovaná účelově na ubytování studentům úrovně ISCED 5 (první kvalifikace) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06
Eurydice
104
Obr. D14:
Kritéria pro poskytování pomoci při ubytování studentů (ISCED 5), podle typu pomoci (v naturální formě nebo v hotovosti), 2005/06
Eurydice
105
ČÁST III – POMOC RODIČŮM Obr. D15:
Podmínky, za nichž se prodlužuje poskytování přídavků na děti pro rodiče studentů terciárního vzdělávání ISCED 5 (první kvalifikace), 2005/06
Eurydice
107
Obr. D16:
Existence, kategorie a metody výpočtu daňových úlev pro rodiče studentů, ISCED 5-6, 2005/06
Eurydice
109
Obr. D17:
Kritéria pro poskytování daňových úlev rodičům studentů, ISCED 5, 2005/06
Eurydice
111
165
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
Obrázky
Zdroj
S.
E – MEZINÁRODNÍ MOBILITA ČÁST I – STUDENTI V ZAHRANIČÍ Obr. E1:
Podíl studentů terciární úrovně (ISCED 5-6), kteří studují v jiném členském státě (EU-27), v kandidátské zemi nebo v členské zemi ESVO/EHP, 2003/04
Eurostat, UOE
113
Obr. E2:
Podíl studentů terciární úrovně (ISCED 5–6 a ISCED 6) se státním občanstvím jiného členského státu (EU-27), kandidátské země nebo členské země ESVO/EHP, 2003/04
Eurostat, UOE
115
Obr. E3:
Podíl studentů terciárním úrovně (ISCED 5A, 5B a 6), kteří získali předchozí vzdělání nebo měli předchozí bydliště v jiné zemi, 2003/04
Eurostat, UOE
116
Obr. E4:
Podíl studentů terciární úrovně (ISCED 5A a ISCED 6), kteří získali předchozí vzdělání nebo měli předchozí bydliště v jiné zemi, podle pohlaví, 2003/04
Eurostat, UOE
117
Obr. E5:
Podíl studentů cizího státního občanství na terciární úrovni (ISCED 5–6) podle oborů vzdělávání, 2003/04
Eurostat, UOE
119
ČÁST II – PODPORA MOBILITY Obr. E6:
Typy finanční pomoci určené pro mezinárodní mobilitu studentů připravujících se s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci na terciární úrovni (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných soukromých institucích, 2005/
Eurydice
121
Obr. E7:
Formy finanční pomoci určené na mobilitu studentů s plnou studijní zátěží, kteří se v zahraničí připravují k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných a státem dotovaných soukromých institucích, 2005/06
Eurydice
123
Obr. E8:
Podmínky přenositelnosti finanční pomoci pro studenty terciární úrovně, kteří se v zahraničí připravují s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06
Eurydice
125
Obr. E9:
Podmínky přenositelnosti v určitých hostitelských zemí pro studenty terciární úrovně, kteří se připravují s plnou studijní zátěží k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06
Eurydice
127
Obr. E10:
Podmínky přenositelnosti, které se týkají typu studia nebo akademického výkonu studentů terciární úrovně, kteří se s plnou studijní zátěží připravují k první kvalifikaci (ISCED 5) ve veřejných nebo státem dotovaných institucích, 2005/06
Eurydice
128
F – ABSOLVENTI Obr. F1:
Podíl osob s kvalifikací odpovídající terciárnímu vzdělání (ISCED 5B, 5A a 6) ve věkových skupinách 2–29, 30–34 a 35–64 roků, 2004
Eurostat, LFS
130
Obr. F2:
Absolventi s první kvalifikací jako podíl všech absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 5), podle pohlaví, 2004
Eurostat, UOE
131
Obr. F3:
Podíl žen mezi absolvujícími s první kvalifikací (ISCED 5B a 5A), 2004
Eurostat, UOE
133
Obr. F4:
Počet absolventů s první kvalifikací na terciární úrovni (ISCED 5B a 5A) na 1 000 osob ve věkové skupině 20–29 roků, podle pohlaví, 2004
Eurostat, UOE
134
Obr. F5:
Rozdělení absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 5–6) podle oborů, 2004
Eurostat, UOE
135
Obr. F6:
Rozdělení absolventů terciárního vzdělávání (ISCED 6) podle oborů, 2004
Eurostat, UOE
137
Obr. F7:
Podíl absolventů (ISCED 5A) ve struktuře bakalář/magistr podle oborů, 2004
Eurostat, UOE
139
Obr. F8:
Počet absolventů (ISCED 5A) podle stupně kvalifikace a předpokládané doby studia jako podíl z celkového počtu absolventů (ISCED 5B, 5A a 6), podle pohlaví, 2004
Eurostat, UOE
141
166
PODĚKOVÁNÍ EVROPSKÉ ODDĚLENÍ EURYDICE AUTOŘI Arlette Delhaxhe (od povědná reda kt orka ) Arnaud Desurmont (koordinace) Jesús Alquézar Sabadie Thierry Huart Marion Steinberger
ČESKÝ PŘEKLAD Vladimír Roskovec
REDAKCE ČESKÉHO PŘEKLADU Stanislava Brožová, Květa Goulliová
TECHNICKÁ KOORDINACE Gisèle De Lel
OBRÁZKY A GRAFICKÁ ÚPRAVA Patrice Brel
ADMINISTRATIVNÍ PODPORA Helga Stammherr
EVROPSKÁ KOMISE – EUROSTAT ODDĚLENÍ F ‘STASTISTIKY VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDA A KULTURA’ Ukazatele z databáze Eurostatu obs a h uj í úd aje ze sb ě r u d a t UO E a z V ýbě ro vého še třen í p r aco vn ích s i l.
Jean-Louis Mercy Lene Mejer M. Beck-Domzalska B.Andren P.Schmidt E. Gere R. Hirmo and A. Bidoli
Konečná redakce: Evropské oddělení Eurydice
167
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
SÍŤ EURYDICE Evropské oddělení Eurydice Avenue Louise 240 B-1050 Brussels (http://www.eurydice.org) Národní oddělení, která přispěla k přípravě dokumentu BELGIQUE / BELGIË
DANMARK
Unité francophone d’Eurydice Ministère de la Communauté française Direction des Relations internationales Boulevard Léopold II, 44 – Bureau 6A/002 1080 Bruxelles Společná odpovědnost celého oddělení; Chantal Kaufmann, Thierry Maudoux, Generální ředitelství pro nepovinné vzdělávání a vědecký výzkum, Odbor pro sociální příspěvky a studijní půjčky rodinám
Eurydice Unit CIRIUS Fiolstræde 44 1171 København K Společná odpovědnost celého oddělení
DEUTSCHLAND Eurydice Unit FiF Kontaktstelle Frauen in die EU-Forschung EU-Büro des BMBF PT-DLR Heinrich-Konen-Straße 1 53227 Bonn
Eurydice Vlaanderen / Internationale Projecten Ministerie Onderwijs en Vorming Hendrik Consciencegebouw 5C Koning Albert II – laan 15 1210 Brussel Příspěvek oddělení: Noël Vercruysse (Odbor pro vysokoškolské vzdělávání), Caroline Vanbrabant (Odbor pro stipendia), MarieAnne Persoons, Sigrid Pattheeuws, Ann Van Driessche, Imelda Pissens; Hilde De Rijck, (Federální ministerstvo financí)
Eurydice-Informationsstelle der Länder im Sekretariat der Kultusministerkonferenz Lennéstrasse 6 53113 Bonn Příspěvek oddělení: Brigitte Lohmar
Agentur Eurydice Agentur für Europäische Bildungsprogramme Ministerium der Deutschsprachigen Gemeinschaft Gospertstraße 1 4700 Eupen Příspěvek oddělení: Leonhard Schifflers
EESTI Eurydice Unit SA Archimedes Koidula 13A 10125 Tallinn Příspěvek oddělení: Heli Aru (Poradce, Ministerstvo školství a výzkumu)
BULGARIA Eurydice Unit European Integration and International Organizations Division European Integration and International Cooperation Department Ministry of Education and Science 2A, Kniaz Dondukov Bld 1000 Sofia Příspěvek oddělení: Krassimira Todorova; Nedyalka Stoeva (Odbor pro studenty a doktorandy Ministerstva školství a vědy)
ÉIRE / IRELAND Eurydice Unit Department of Education and Science International Section Marlborough Street Dublin 1 Společná odpovědnost celého oddělení
ELLÁDA
ČESKÁ REPUBLIKA
Eurydice Unit Ministry of National Education and Religious Affairs Directorate of European Union Section C ‘Eurydice’ 37 Andrea Papandreou Str. (Office 2168) 15180 Maroussi (Attiki) Společná odpovědnost celého oddělení
Národní oddělení Eurydice Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26 P.O. Box č.1 110 06 Praha 1 Společná odpovědnost celého oddělení
168
Poděkování
ESPAÑA
LIECHTENSTEIN
Unidad Española de Eurydice CIDE – Centro de Investigación y Documentación Educativa (MECD) c/General Oraá 55 28006 Madrid Příspěvek oddělení: Flora Gil Traver; externí odborníci: María Soledad González Iglesias, Javier M. Valle López
Informationsstelle Eurydice Schulamt Austrasse 79 9490 Vaduz Příspěvek oddělení: Marion Steffens,spolupráce: Helmut Konrad a Astrid Walser
LIETUVA Eurydice Unit Ministry of Education and Science A. Volano g. 2/7 01516 Vilnius Příspěvek oddělení: Jūratė Devižienė (Oddělení pro mezinárodní výzkumné programy, Odbor pro vědu a technologii, Ministerstvo školství a vědy)
FRANCE Unité française d’Eurydice Ministère de l’Éducation nationale, de l’Enseignement supérieur et de la Recherche Direction de l’évaluation, de la prospective et de la performance Mission aux relations européennes et internationales 61-65, rue Dutot 75732 Paris Cedex 15 Příspěvek oddělení: Nadine Dalsheimer; Pierre Fallourd (expert)
LUXEMBOURG Unité d’Eurydice Ministère de l’Éducation nationale et de la Formation professionnelle (MENFP) 29, Rue Aldringen 2926 Luxembourg Společná odpovědnost celého oddělení
ÍSLAND Eurydice Unit Ministry of Education, Science and Culture Office of Evaluation and Analysis Sölvhólsgötu 4 150 Reykjavik Příspěvek oddělení: Rósa Gunnarsdóttir
MAGYARORSZÁG Eurydice Unit Ministry of Education and Culture Szalay u. 10-14 1055 Budapest Příspěvek oddělení: Zoltán Katalin; Tamás MÓRÉ (expert, Oddělení rozpočtu)
ITALIA Unità italiana di Eurydice Agenzia Nazionale per lo Sviluppo dell’Autonomia Scolastica (ex INDIRE) Ministero della Pubblica Istruzione Ministero dell’Università e della Ricerca Palazzo Gerini Via Buonarroti 10 50122 Firenze Příspěvek oddělení: Alessandra Mochi, Antonella Turchi, spolupráce: Carlo Finocchietti (Informační centrum pro akademickou mobilitu a ekvivalenci – CIMEA) a Giovanni Finocchietti (Nadace Rui)
MALTA Eurydice Unit Planning and Development Department Education Division Ministry of Education, Youth and Employment Floriana CMR 02 Příspěvek oddělení: Raymond Camilleri (koordinátor); Jean Paul De Lucca (expert)
KYPROS
NEDERLAND
Eurydice Unit Ministry of Education and Culture Kimonos and Thoukydidou 1434 Nicosia Příspěvek oddělení: Koula Afrodisi; Christiana Haperi; experts: Efstathios Michael, Despina Martidou, Erato Ioannou (Odbor pro vysokoškolské a terciární vzdělávání)
Eurydice Nederland Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap Directie Internationaal Beleid IPC 2300 / Kamer 10.086 Postbus 16375 2500 BJ Den Haag Společná odpovědnost celého oddělení
NORGE
LATVIJA
Eurydice Unit Ministry of Education and Research Department for Policy Analysis, Lifelong Learning and International Affairs Akersgaten 44 0032 Oslo Společná odpovědnost celého oddělení
Eurydice Unit Socrates National Agency – Academic Programmes Agency Blaumaņa iela 28 1011 Riga Příspěvek oddělení: Viktors Kravčenko
169
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
ÖSTERREICH
SUOMI / FINLAND
Eurydice-Informationsstelle Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur – Abt. I/6b Minoritenplatz 5 1014 Wien Společná odpovědnost celého oddělení
Eurydice Finland Finnish National Board of Education P.O. Box 380 00520 Helsinki Společná odpovědnost celého oddělení
SVERIGE
POLSKA
Eurydice Unit Ministry of Education and Research Drottninggatan 16 10333 Stockholm Společná odpovědnost celého oddělení
Eurydice Unit Foundation for the Development of the Education System Socrates Agency Mokotowska 43 00-551 Warsaw Příspěvek oddělení: Anna Smoczynska; Agata Romaniuk (Polská akademie věd)
TÜRKIYE Eurydice Unit MEB, Strateji Geliştirme Başkanliği (SGB) Eurydice Birimi Merkez Bina Giriş Kat B-Blok NO 1 Kizilay 06100 Ankara Společná odpovědnost celého oddělení
PORTUGAL Unidade Portuguesa da Rede Eurydice (UPRE) Ministério da Educação Gabinete de Informação e Avaliação do Sistema Educativo (GIASE) Av. 24 de Julho 134-2° 1399-029 Lisboa Příspěvek oddělení: Isabel Almeida; Cristina Jacinto, Andreia Lopes (experti z Ministerstva vědy, technologie a vysokého školství)
UNITED KINGDOM Eurydice Unit for England, Wales and Northern Ireland National Foundation for Educational Research (NFER) The Mere, Upton Park Slough SL1 2DQ Příspěvek oddělení: Sigrid Boyd
ROMÂNIA
Eurydice Unit Scotland International Team New Educational Developments Divisions The Scottish Executive Education Department (SEED) Area 2B South / Mailpoint 28 Victoria Quay Edinburgh EH6 6QQ Příspěvek oddělení: Joanna Mackenzie s kolegy z SEETLLD a SAAS
Eurydice Unit National Agency for Community Programmes in the Field of Education and Vocational Training Calea Serban Voda, no. 133, 3rd floor Sector 4 040205 Bucharest Příspěvek oddělení: Tinca Modrescu, Alexandru Modrescu
SLOVENIJA Eurydice Unit Ministry of Education and Sport Office for Development of Education (ODE) Kotnikova 38 1000 Ljubljana Společná odpovědnost celého oddělení
SLOVENSKÁ REPUBLIKA Eurydice Unit Slovenská akademická asociácia pre medzinárodnú spoluprácu Socrates National Agency Staré grunty 52 842 44 Bratislava Společná odpovědnost celého oddělení Eurydice ve spolupráci s Ministerstvem školství a Ústavem informací a prognóz školství
170
Poděkování
KONTAKTNÍ MÍSTA EUROSTATU Statistický úřad Evropských společenství Poštovní adresa: Bâtiment Jean Monnet, Rue Alcide de Gasperi, L-2920 Luxembourg Sídlo úřadu: Bâtiment Joseph Bech, 5 Rue Alphonse Weicker, L-2721 Luxembourg Národní kontaktní místa, která se podílela na přípravě dokumentu BELGIQUE / BELGIË
DANMARK
Ministère de la Communauté française de Belgique Direction des relations internationales Boulevard Leopold II, 44 1080 Bruxelles Příspěvek: Nathalie Jauniaux
Ministry of Education Frekeriksholms Kanal 21 1220 København K Příspěvek: Ken Thomassen Danmarks Statistik Sejrøgade 11 Postboks 2550 DK-2100 København Ø Příspěvek: Karin Blix (Education Statistics Division); Leo Jensen (Divize statistiky obyvatelstva a vzdělávání); Henrik Mørkeberg
Ministère de la Région Wallonne Institut wallon de l'évaluation, de la prospective et de la statistique (IWEPS) Observatoire wallon de l'emploi Place de la Wallonie 1 / Bat II, Bureau 168 5100 Jambes Příspěvek: Christine Mainguet
DEUTSCHLAND
Ministerie van de Vlaamse Gemeenschap Education Department Budget and Data Management Division Hendrik Consciencegebouw Koning Albert II – laan 15 1210 Brussel Příspěvek: Ann Van Driessche
DESTATIS Hasengartenstrasse 9 65189 Wiesbaden Příspěvek: Pascal Schmidt; Christiane Krüger-Hemmer (VII C, Statistiky vzdělávání a kultury, Odbor základních a koordinačních úkolů) Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft, Forschung und Technologie Heinemannstr. 2 D-53175 Bonn Příspěvek: Horst Itner
Institut National de Statistique (INS) Rue de Louvain 44 B-1000 Bruxelles Příspěvek: Astrid Depickere (SMEs, Self-employed and Energy); Lydia Merckx (Sociální statistiky, podniky); Anja Termote (Algemene Directie Statistiek en Economische Informatie, FOD Economie)
EESTI Statistical Office of Estonia Endla 15 15174 Tallinn Příspěvek: Tiiu-Liisa Rummo-Laes; Yngve Rosenblad (Odbor sociálních statistik)
BULGARIA National Statistical Institute of Bulgaria (NSI) 2 P. Volov Str. 1000 Sofia Příspěvek: Stoyan Baev
ÉIRE / IRELAND Department of Education and Science Marlborough Street, Block 1 Dublin 1 Příspěvek: Mary Dunne, Muiris O’Connor
ČESKÁ REPUBLIKA Český statistický úřad (ČSÚ) Oddělení statistiky vzdělávání, kultury a sociálního zabezpečení Na padesátém 81 100 82 Praha 10 Příspěvek: Jaroslav Novák, Vladimír Hulík
ELLÁDA Ministry of National Education and Religious Affairs Mitropoleos 15 10185 Athens Příspěvek: Vassilia Andreadaki, Angelos Karagiannis (Statistická sekce); Gregory Kafetzopoulos (Ředitelství pro plánování)
171
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě – 2007
ESPAÑA
LUXEMBOURG
Ministerio de Educación, Cultura y Deporte C/Alfonso XII 3 y 5 28014 Madrid Příspěvek: Eduardo De La Fuente (Área de Estadísticas Culturales); Jesús Ibáñez Milla (Oficina de Planificación y Estadística)
Ministère de l’Éducation nationale et de la Formation professionnelle (MENFP) 29, Rue Aldringen 2926 Luxembourg Příspěvek: Jérôme Levy Service Central de la Statistique et des Études Économiques (STATEC) – Unit 3 – Population B.P. 304 2013 Luxembourg Příspěvek: Germaine Thill-Ditsch
FRANCE Ministère de l’Éducation nationale, de l’Enseignement supérieur et de la Recherche Sous-direction des synthèses statistiques 61-65, rue Dutot 75732 Paris Cedex 15 Příspěvek: Jean-Michel Durr, Pascale Poulet-Coulibando, Fabienne Rosenwald
MAGYARORSZÁG Hungarian Central Statistical Office (HCSO) Culture Statistics Section Keleti Károly u. 5-7 P.O. Box 51 1525 Budapest II Příspěvek: Katalin Janák
ÍSLAND Statistics Iceland Skuggassund 3 150 Reykjavik Příspěvek: Ásta Urbancic
MALTA National Statistics Office Social Statistics – Education and Culture Statistics Division Lascaris CMR 02 Valletta Příspěvek: Elaine Deguara-Apap, Etienne Caruana
ITALIA Istituto Nazionale di Statistica (ISTAT) Servizio Istruzione Formazione Lavoro Viale Liegi 11-13 00198 Roma Příspěvek: Francesca Brait, Liana Verzicco
NEDERLAND Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap Rijnstraat 50 Postbus 16375 2500 BJ Den Haag Příspěvek: Jaco van Rijn
KYPROS Statistical Service of Cyprus Michalakis Karaolis Street 1444 Nicosia Příspěvek: Demetra Ioannou-Costa
Centraal Bureau voor de Statistiek – CBS Prinses Beatrixlaan 428 Postbus 4000 2270 JM Voorburg Příspěvek: Dick Takkenberg
LATVIJA Central Statistical Bureau of Latvia Culture, Education, Science and Health Statistics Section Lacpleša St. 1 1301 Riga Příspěvek: Anita Svarckopfa
NORGE Statistics Norway (SSB) Division for Population and Education Statistics Otervn. 23 2225 Kongsvinger Příspěvek: Terje Risberg
LIECHTENSTEIN Amt für Volkswirtschaft Statistik Giessenstrasse 3 9490 Vaduz Příspěvek: Harry Winkler
ÖSTERREICH Statistik Österreich Guglgasse 13 Postfach 9000 A-1110 Wien Příspěvek: Wolfgang Pauli (Directorate Population), Sabine Martinschitz
LIETUVA Statistics Lithuania Education and Culture Statistical Division Gedimino Ave. 29 2746 Vilnius Příspěvek: Gaile Dapsiene
172
Poděkování
POLSKA
SUOMI / FINLAND
Central Statistical Office Poland Services Statistics Division Al. Niepodleglosci 208 00925 Warsaw Příspěvek: Alina Baran, Stanislaw Radkowski
Statistics Finland 4B 00022 Statistics Finland Příspěvek: Mika Tuononen
SVERIGE
PORTUGAL
Statistics Sweden (SCB) 701 89 Örebro Příspěvek: Henrik Engström (Odbor statistik práce a vzdělávání), Karin Arvemo-Notstrand (Statistika vysokoškolského vzdělávání)
Instituto Nacional de Estatística (INE) Departamento de Estatísticas Sociais Knowledge and Information Society Statistics Unit Avenida Antonio José de Almeida 5 P-1000 043 Lisboa Příspěvek: Mário Baptista
TÜRKIYE State Institute of Statistics 114/6 Necatibey Caddesi 06100 Ankara Příspěvek: Ayla Erçevik (Divize statistiky pracovních sil), Güler Koçberber
Ministério da Educação Departamento de Avaliação, Prospectiva e Planeamento (DAPP) / GIASE Av. 24 de Julho 134-2° 1399-029 Lisboa Příspěvek: José Alexandre da Silva Paredes
Turkish Statistical Institute Education Statistics Team Necatibey Street No 114 Yücetepe Ankara Příspěvek: Fatma Tarpis
ROMÂNIA National Institute of Statistics Direction of Social Services Statistics 16 Libertatii Bvd., Bucharest 5 Příspěvek: Nicoleta Adamescu (Interim director)
UNITED KINGDOM Department for Education and Skills (DfES) Room E637 South Yorkshire Moorfoot S1 4PQ Sheffield Příspěvek: Steve Hewitt (Ústřední ekonomické a mezinárodní analytické služby), Stephen Leman (Výzkumné, modelové a mezinárodní strategické analýzy)
SLOVENIJA Statistical Office of the Republic of Slovenia Vožarski Pot 12 1000 Ljubljana Příspěvek: Breda Ložar; Tatjana Škrbec (Social Services Statistics Department)
SLOVENSKÁ REPUBLIKA Ústaé grunty 52 842 44 Bratislava Příspěvek: Alžbeta Ferenčičová Statistický úřad Slovenské republiky Miletičova 3 824 67 Bratislava Příspěvek: Pavol Baxa
173
Evropská komise; Eurydice; Eurostat
Klíčové údaje o vysokém školství v Evropě. Vydání 2007 Brussels: Eurydice 2007 – 176 s. (Klíčové údaje)
ISBN 978-92-79-0610-2 Deskriptory: vysokoškolské vzdělávání, statistické údaje, absolvent vysoké školy, míra účasti na vzdělávání, doktorské studium, podmínky pro přijetí, obor vzdělávání, rovnost pohlaví, financování vzdělávání, výdaje na vzdělávání, poplatky, ubytování studentů, finanční podpora, mobilita studentů, učitel, počet studentů na učitele, srovnávací analýza, Evropská unie, ESVO, Turecko