Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Efektivní metody v řízení vzdělávacího procesu při uplatňování BOZP Zástupce ředitele

     

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Efektivní metody v řízení vzdělávacího procesu při uplatňování BOZP Zástupce ředitele a personální práce Základní kompetence v hospodaření a ekonomice školy Komunikace s veřejností Uplatnění řízení týmu a projektů v praxi

Evropská obchodní akademie Děčín Východiska metodiky Předkládaný materiál vznikl v rámci projektu „Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízení“ reg.č.: CZ.1.07/1.3.49/01.0002. Realizátorem projektu je Evropská obchodní akademie, Děčín, příspěvková organizace Projekt je zaměřen na vzdělávání zástupců ředitele ve školství v ÚK, s úkolem předání těch nejdůležitějších vědomostí a dovedností, které mají pro denní práci při zastupování ředitele školy zásadní význam. Cílem projektu je vytvoření ucelené studijní opory v oblasti řízení školy s kapitolami z práva, financování, personálního managementu, BOZP organizace a hospodaření školy a pedagogického procesu a komunikace. Projekt si dává za cíl rozšířit odborné kompetence cílové skupiny - zástupců ředitelů škol pro zastupitelnost ředitele školy formou profesního rozvoje CS s následnou případnou akreditací. V rámci projektu vznikl předkládaný materiál, který bude následně digitalizován, cílová skupina absolvuje kombinované vzdělávání a praktickou stáž. Cílová skupina získá nové informace, vědomosti, dovednosti, odborné kompetence, které jí v plném rozsahu umožní zastupovat ředitele školy, včetně odborné praxe.

1

Evropská obchodní akademie Děčín

Základní kompetence v hospodaření a ekonomice školy

2

Evropská obchodní akademie Děčín Cíl vzdělávací opory Cílem představované vzdělávací opory je seznámit zástupce cílové skupiny s důležitými ekonomickými momenty, které jsou součástí každodenního života managementu školy. Materiál slouží jako teoretický základ pro nově vznikající opory. Hlavním smyslem je ucelení teoretických a praktických poznatků z dané problematiky. V rámci předkládaného materiálu bude cílová skupina obeznámena s problematikou financí v příspěvkové organizace, vlivu zřizovatelské funkce na příspěvkovou organizaci, dále porozumění rozpočtu školy, fondům. Vzhledem k aktuální novele zákona o veřejných zakázkách z 1. 4. 2012 je jedna kapitola věnována této novele a hlavním změnám, se kterými se může management příspěvkové organizace – školy setkat a na které by si měl dát pozor.

3


1. Příspěvková organizace

4


1. Příspěvkové organizace V České republice upravuje základy právního postavení příspěvkových organizací zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních odborů. Podle nich zřizují příspěvkové organizace organizační složky státu a územní samosprávné celky, a to pro takové činnosti v jejich působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. O vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovatel zřizovací listinu. Zřizovatel dále jmenuje a odvolává jejího ředitele, rozhoduje o jeho odměňování, může šetřit stížnosti směřující proti němu a vůbec provádět kontrolu hospodaření celé příspěvkové organizace1. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní (resp. hlavní) činností a s peněžními prostředky od jiných osob, především z rozpočtu svého zřizovatele. Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na provoz v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Výše příspěvku na provoz nebo úhrad podle jiných zákonů, jimiž příspěvková organizace zabezpečuje odměňování za práci svých zaměstnanců, má vliv na to, zda organizace odměňuje své zaměstnance platem, nebo mzdou. V České republice je právní forma příspěvkové organizace velmi častá a to zejména kvůli vykonávání této činnosti zejména školami a školskými zařízeními, nemocnicemi, muzei. Původem jsou příspěvkové organizace socialisticky upravenou formou právně tradičních veřejných ústavů veřejného práva. V českém právním řádu se příspěvkové organizace uvádějí např. ve vyhlášce ministerstva financí č. 84/1958 Ú. l., o rozpočtovém řádu národních výborů, dále ve vyhlášce vlády č. 78/1960 Sb., o rozpočtovém řádu národních výborů (čl. 15 odst. 2: „Národní výbor může za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytnout organizacím, které plní veřejné úkoly, příspěvek ze svého rozpočtu (příspěvkové organizace).“), poté ve vyhlášce vlády č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, v nařízení vlády č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, v nařízení vlády č. 14/1971 Sb., o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací, vyhlášce federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, v zákoně č. 129/1989 Sb., o rozpočtové soustavě Československé socialistické republiky a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla), v zákoně č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky), v zákoně č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, v zákoně č. 563/1990 Sb., o rozpočtových 1

dostupné on-line na: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3%A1_organizace

5

Evropská obchodní akademie Děčín pravidlech federa, a č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky)2. Základní rozdělení finančních prostředků ve školství úzce souvisí se správou jednotlivých škol a školských zařízení. Z tohoto hlediska rozlišujeme školství na:  přímo řízené a financované školství – zahrnující zejména vysoké školy,  regionální školství – zahrnující všechny školy mimo škol vysokých,  ostatní přímo řízené organizace – př. Česká školní inspekce. Pro projektové potřeby, se budeme zabývat zejména regionálním školstvím (základní a střední školy) a jeho financováním. Školství, jako odvětví veřejného sektoru, je řízeno a spravováno veřejnou správou v rozsahu, který odpovídá typu školy. Činnost veřejné správy v regionálním školství je zaměřena na vytváření předpokladů pro fungování a financování škol ve smyslu školského zákona. Státní správu ve školství vykonávají:  ředitelé škol a školských zařízení,  obecní úřady obcí s rozšířenou působností,  krajské úřady,  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,  Česká školní inspekce,  jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Samosprávu ve školství vykonávají:  kraj,  obec nebo svazek obcí,  školská rada (na úrovni školy). Zřizovatelé škol a školských zařízení

2

dostupné on-line na: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3%A1_organizace

6

Evropská obchodní akademie Děčín Na úrovni regionálního školství jsou školy a školská zařízení nejčastěji zřizovány jako právnické osoby, státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace, které hospodaří s finančními prostředky veřejných rozpočtů. Podle zřizovatelů se odvíjí i způsob financování škol. Typ zřizovatele: 

MŠMT ČR,



obce a svazky obcí, (dále jen obce),



kraje,



fyzické nebo právnické osoby (pro soukromé školy),



registrované církve nebo náboženská společenství.

1.1 Právní předpisy v platném znění Základní právní normou upravující financování škol všech typů zřizovatelů, je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Další právní normy v oblasti školství: 

pro školy zřízené obcí zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích;



pro školy zřízené krajem zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích;



pro školy zřízené MŠMT zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR;



pro soukromé školy zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením a příslušný právní předpis, podle kterého zřizovatel zvolil právní formu školy;



pro církevní školy zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů;



vyhláška č. 47/2008 Sb., o krajských normativech.

7

Evropská obchodní akademie Děčín Zřizovatelé mají možnost v rámci výše uvedených předpisů a norem stanovit i další pravidla. Řadíme sem např. vymezení práv při správě majetku zřizovatele. Je vhodné toto zahrnout přímo do zřizovací listiny.

8


2. Náklady škol a školských zařízení v oblasti regionálního školství

9



Náklady pro regionální školství je vhodné rozdělit dle zdrojů, ze kterých jsou hrazeny. a) Investiční prostředky (IP). b) Neinvestiční prostředky (NIP

2.1 Investiční prostředky Mezi investiční prostředky (někdy také používán termín kapitálové výdaje) řadíme odpisy, pokud zřizovatel svěřil škole do správy odepisovaný majetek, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, dotace ze státního rozpočtu na reprodukci majetku, výnosy prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené k investičním účelům, převody z rezervního fondu schválené zřizovatelem3. Co je investičním nákladem? Investicí jsou náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku s pořizovací cenou nad 40 tisíc korun za 1 kus, případně dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nad 60 tisíc korun za 1 kus. Investicí je náklad na takový zásah do majetku, který má za následek změnu jeho užívání nebo změnu technických parametrů. Pojem technické zhodnocení zavádí v § 33 zákon č. 586/1992 Sb. Umožňuje posuzovat náklad jako neinvestiční, i když má charakter investice, ale nepřesáhne u jednoho majetku v kalendářním roce celkem 40 tisíc korun.

2.2 Neinvestiční prostředky Neinvestiční prostředky jsou veškeré náklady spojené s financováním nákladů školy s výjimkou nákladů na investice. Do NIV zahrnujeme: 1. Přímé vzdělávací náklady - stanovuje § 160 školského zákona. Lze je hradit z prostředků státního rozpočtu a poskytují se zejména na:  platy – tj. platy a náhrady platů, popř. mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost a ostatní prostředky za provedenou práci (ostatní osobní náklady, odstupné, odměny žákům za produktivní práci atd.); 3

více - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění

10

Evropská obchodní akademie Děčín  odvody – tj. náklady na úhradu pojistného na sociální zabezpečení 4 a zdravotní pojištění5, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb;  ostatní neinvestiční náklady – tj. ostatní náklady, vyplývající z pracovně právních vztahů: 

cestovné,



osobní ochranné pracovní pomůcky,



zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,



výdaje na učebnice, učební pomůcky, školní potřeby, pokud se poskytují škole ze SR bezplatně,



výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou zdravotně postižených, náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání např. praktická výuka žáků SOU.

2. Ostatní provozní náklady – neinvestiční náklady související se zajištěním provozu školy, zejména náklady na energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní služby, odpisy atd.6

2.3 Zdroje financování V následujících kapitolách se budeme věnovat jednotlivým způsobům financování příspěvkových organizací zřizovaných ÚSC. Financování regionálního školství je založeno na principu vícezdrojového financování. Základním finančním zdrojem školy v ČR je dotace ze státního rozpočtu (SR) na přímé náklady bez rozdílu zřizovatele. Může ji obdržet jen škola, která je zařazena do sítě škol. Školy získávají finanční prostředky formou základních dotací (nutné pro výkon hlavní činnosti, pro kterou jsou zřízené), alternativními finančními toky – prostředky z dotačních programů (MŠMT, EU), z doplňkové a jiné činnosti, z politiky aktivní zaměstnanosti, dary atd.

4

více - Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění 5 více - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění 6 Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání, 2005, Financování školy.

11

Evropská obchodní akademie Děčín 2.3.1

Neinvestiční dotace MŠMT

Ministerstvo stanovuje republikové normativy (viz níže republikové normativy 2012) jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie, zveřejňuje je ve Věstníku a následně poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje. Krajské úřady stanovují krajské normativy7 jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených vyhláškou a zveřejní je. Jejich prostřednictvím pak rozepisují a poskytují finanční prostředky jednotlivým právnickým osobám. Pro školy zřizované obcemi nebo kraji je způsob financování upraven právními předpisy téměř shodně. Příspěvek na úhradu přímých nákladů poskytuje MŠMT kraji formou dotace, škola obdrží dotaci SR prostřednictvím příspěvku od zřizovatele. Nevyčerpanou část dotace vrací prostřednictvím zřizovatele škola zpět do SR. Prostředky soukromým školám jsou ze SR jako účelové poskytovány do rozpočtů krajů, který je formou dotace poskytne škole na neinvestiční náklady. U škol zřizovaných MŠMT a církevních škol je dotace přímo ze SR poskytována na úhradu všech neinvestičních nákladů. 2.3.2

Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2012

Stanovení výše republikových normativů 2012 vychází z materiálu čj. 39 240/2011-26 „Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2012 v úrovni MŠMT – KÚ“. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovuje v souladu s ustanovením § 161 odstavce 1 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, na kalendářní rok 2012 tyto republikové normativy8: NIV

MP

ONIV

Zam.

CELKEM

celkem

celkem

Z./1000ž

Kč/žáka

vč.

odvodů Kč/žáka

Kč/žáka

7 8

více - Vyhláška č. 47/2008 Sb., o krajských normativech dostupné on-line na: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/

12

Evropská obchodní akademie Děčín 3 - 5 let

38 833

38 625

208

128,607

6 - 14 let

49 825

49 380

445

130,600

15 - 18 let

57 718

57 210

508

145,555

19 - 21 let

49 245

48 911

334

128,607

KZÚV

236 720

235 570

1 150

698,862

Programové financování umožňuje řešit takové ekonomické aspekty vzdělávání

9

a školských služeb, jejichž promítnutí do republikových normativů buď není možné (opatření, která se nedotýkají všech škol a školských zařízení stejného druhu, či typu), nebo by nebylo účelné. Na rozvojové programy vyhlašované pro oblast RgŠ je v rozpočtu přímých výdajů na rok 2012 vyčleněno cca 268 mil. Kč, což je naprosté minimum (0,3 % rozpočtových zdrojů RgŠ). Většina rozvojových programů se týká cílené podpory inkluzivního vzdělávání.

2.4 Příspěvek na provoz U škol zřízených obcí nebo krajem poskytuje škole příspěvek na provoz zřizovatel. Školský zákon umožňuje obci nebo kraji poskytnout škole i příspěvek na úhradu přímých vzdělávacích nákladů. Ty toto činí ve velmi omezené míře, především proto, že úhradu přímých nákladů považují za úkol státu, nikoli územních samosprávných celků (ÚSC). U soukromých škol se tento zdroj vyskytuje výjimečně, protože většina zřizovatelů zakládá soukromou školu s cílem, aby nebyla ztrátová. Tento zdroj se nevyskytuje u škol zřízených MŠMT, které dostávají dotaci ze SR na úhradu všech nákladů stejně jako školy církevní. Výnosy z vlastní činnosti Významným zdrojem financování jsou výnosy z vlastní činnosti. Jejich výše odpovídá možnostem jednotlivých škol. U některých škol jsou stanoveny právními předpisy, např. úhrada nákladů na potraviny u školních jídelen, úhrada za ubytování na domovech mládeže. Významným zdrojem vlastních výnosů jsou prostředky získané produktivní prací žáků při 9

dostupné on-line na: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/principy-rozpisu-rozpoctu-a-rozpis-rozpoctuprimych-vydaju-2

13

Evropská obchodní akademie Děčín praktickém vyučování, což se týká především učebních a studijních oborů středních odborných učilišť (SOU). K dalším výnosům z vlastní činnosti mohou patřit např. prostředky za pronájem majetku ve správě nebo vlastnictví školy.

2.5 Školné Pod pojmem školné rozumíme prostředky poskytnuté soukromé škole žákem nebo jeho zákonným zástupcem na základě dohody, ve které jsou uvedeny podmínky využití těchto prostředků. Pokud není využití prostředků stanoveno, soukromá škola s nimi nakládá v rámci obecně platných právních předpisů (zákon o dani z příjmu, zákon o účetnictví atd.).

2.6 Příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu. Stejně tak i vzdělání, které neposkytuje stupeň vzdělání (s výjimkou posledního ročníku mateřské školy a přípravné třídy základní školy) a školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy. Výši úplaty stanoví ředitel školy v případě škol zřízených státem, krajem, obcí. Výši úplaty v případě škol zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou stanoví právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol. O snížení nebo prominutí úplaty, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky příslušné úplaty10. Žádosti o investiční nebo neinvestiční dotace mohou mít podobu: 

Dotace od zřizovatele – pro podávání žádostí o dotace od zřizovatele obvykle platí pravidla vydaná zřizovatelem. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce (náklady a zdroje).



Dotace ze státního rozpočtu – u škol zřizovaných kraji nebo obcemi musí škola žádat o dotaci prostřednictvím zřizovatele. Žadatel musí předkládat investiční záměr, je-li organizační složkou státu, v ostatních případech žádost o poskytnutí dotace

10

více § 123 zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon; Vyhláška č. 14/2005 Sb., úplata za předškolní vzdělávání v mateřské škole (§ 6); Vyhláška č. 71/2005 Sb., úplata za vzdělávání v základním uměleckém vzdělávání (§ 8); Vyhláška č. 74/2005 Sb., úplata za zájmové vzdělávání (§ 11, 13 a 14). Všechny předpisy v platném znění.

14


2.7 Doplňková a jiná činnost Doplňkovou činnost (DČ) a jinou činnost (JČ) provádí škola mimo svou hlavní činnost, za jejímž účelem byla zřízena. Všechny takto vykonávané činnosti musí být v souladu s živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., v platném znění § 2 - § 4. Dokladem k provozování činnosti je živnostenský list. Soukromé a církevní školy nemusí ve svých činnostech rozlišovat hlavní a doplňkovou nebo jinou činnost, a proto se jimi v této části dále nebudu zabývat. Více k tomuto tématu v samostatné kapitole Doplňková činnost.

2.8 Jiná činnost (JČ) Základním právním předpisem, který upravuje výkon jiné činnosti škol zřizovaných MŠMT je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech § 63 odst. 1, v platném znění. Škola může zahájit jinou činnost až po schválení dodatku zřizovací listiny MŠMT, kde je uveden předmět, případně i rozsah JČ. Dalším závazným dokumentem pro výkon JČ je vypracování vnitřní směrnice, podle které bude škola postupovat. Je vhodné připomenout, že výnosy z majetku ČR nelze zahrnovat do výnosů JČ např.: 

prodej nemovitého majetku - § 6 odst. 1 písm. i) – příjem SR,



prodej DHM a DNM - § 58 odst. 1 písm. c) – zdroj fondu reprodukce majetku,



pronájem majetku ČR – příjem v hlavní činnosti.

Jiná činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace, pro které byly zřízeny. Tyto činnosti jsou účetně vedeny odděleně od činnosti hlavní z důvodu, že organizace nesmí k jejich činnosti používat prostředky ze státního rozpočtu. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění se kladný výsledek u JČ zdaňuje, a proto je nutné případnou daň zakalkulovat do příslušných finančních rozvah při plánování těchto činností. Pořizování majetku V rámci JČ u příspěvkových organizací lze pořizovat pouze majetek neinvestiční povahy. Pokud se používá v rámci těchto činností majetek školy pořízený v hlavní činnosti, musí se provést příslušné kalkulace za opotřebení tohoto majetku a podle nich zahrnout do nákladů JČ a do výnosů hlavní činnosti odvádět prostředky za toto opotřebení. Podobně se do hlavní činnosti vracejí i prostředky za spotřebované energie, vodné, vyplacené mzdy pracovníkům, příslušné odvody apod.

15


2.9 Alternativní zdroje financování aktivit příspěvkové organizace Prostředky pro aktivní politiku zaměstnanosti – poskytuje u škol zřizovaných obcí, krajem místně příslušný úřad práce prostřednictvím zřizovatele. V případě církevních a soukromých škol poskytuje prostředky úřad práce přímo škole. Plnění pojišťoven – finanční plnění od pojišťoven se u jednotlivých škol uskutečňuje za škodní události na základě uzavřených smluv. Dary škole, žákům – u škol zřizovaných MŠMT jsou dary zdrojem rezervního fondu, fondu reprodukce majetku nebo fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). U škol zřizovaných obcemi nebo kraji jsou dary zdrojem rezervního fondu, investičního fondu nebo FKSP. Pro soukromé a církevní školy není přijímání darů upraveno zvláštními předpisy.

2.10

Další možné zdroje financování – Programy Evropské unie (EU)

Pro období 2007-2013 vyčlenila EU na oblast vzdělávání přibližně 7 miliard eur. Prostředky jsou rozděleny do různých programů a řídí se dle pravidel jednotlivých programů. Mezi hlavní programy, ze kterých mohou příspěvkové organizace resp. školy a školská zařízení čerpat prostředky jsou programy SOCRATES I resp. II, Leonardo da Vinci a další. Program Socrates II11 Cíl programu: Podnítit spolupráci mezi školami a učiteli, přispět k dalšímu rozvoji vzdělávacích systémů, podpořit zlepšení kvality výchovy dětí, mládeže a dospělých, nabídnout všem studujícím možnost vzájemného poznání a posílit vědomí evropské identity. Komu je určen? Všem školám v České republice – od základních (event. mateřských), přes střední školy, střední odborná učiliště, vyšší odborné školy až po školy vysoké - možnosti spolupráce se školami ze zemí Evropské unie. Co umožňuje?

11

dostupné on-line na: http://www.naep.cz/

16

Evropská obchodní akademie Děčín Školám a dalším vzdělávacím institucím umožňuje spolupracovat formou společných projektů; školy mohou v jeho rámci přijímat asistenty k zajištění výuky cizích jazyků a vysílat učitele na jazykové kurzy; vysokoškolským studentům umožňuje absolvovat část studia na zahraniční vysoké škole a vysokoškolským učitelům vyučovat na zahraničních vysokých školách. Jaké podprogramy a projekty zahrnuje? 1) Comenius - program pro spolupráci základních a středních škol, případně mateřských škol, a další profesní vzdělávání učitelů. Smyslem projektu je posílit spolupráci škol evropského regionu při realizaci vzdělávací politiky v jednotlivých zemích a postupně sbližovat vzdělávací systémy v zemích Evropy a odstraňovat bariéry mezi národy a zeměmi. K aktivitám realizovaným v jeho rámci patří přípravné návštěvy, další vzdělávání pedagogických pracovníků a mezikulturní vzdělávání. 2) Erasmus - program pro oblast univerzitního vzdělávání. Formou tzv. institucionálních kontraktů se v jeho rámci poskytují granty. Studenti absolvují 3-12měsíční studijní stáže na univerzitách v zemích Evropské unie (zahraniční studenti mohou studovat na českých univerzitách). 3) Grundtvig - program zaměřený na vzdělávání dospělých a jiné formy vzdělávání. Nabízí čtyři druhy aktivit, do nichž se mohou zapojit jak klasické vzdělávací instituce, tak i neziskové organizace, knihovny, muzea, média, vydavatelství apod. 4) Lingua - program, jehož cílem je zlepšit úroveň výuky cizích jazyků. V jeho rámci se realizují intenzivní jazykové kurzy pro učitele jazyků; projekty zaměřené na přípravu učebních pomůcek a osnov pro výuku cizích jazyků; výměnné pobyty studentů učitelství cizích jazyků. Školy mohou díky programu Lingua získat asistenty ze zemí Evropské unie, kteří se budou podílet na výuce cizích jazyků. Program umožňuje i bilaterální spolupráci se zahraničními školami na jazykových projektech. Leonardo da Vinci12 Specifické cíle programu 

podporovat účastníky odborné přípravy a dalších vzdělávacích aktivit v získávání a používání

vědomostí,

dovedností

a

kvalifikací

zaměstnatelnost a účast na evropském trhu práce;

12

dostupné on-line na: http://www.naep.cz/

17

podporujících

osobní

rozvoj,

Evropská obchodní akademie Děčín 

podporovat zvyšování kvality a inovace v systémech, institucích a postupech odborného vzdělávání a přípravy;



zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání.

Operativní cíle programu13 

zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení programu celoživotního učení došlo ke zvýšení počtu stáží v podnicích alespoň na 80000 za rok;



zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi institucemi nebo organizacemi poskytujícími možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě;



usnadnit vývoj inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich přenos, včetně přenosu mezi zúčastněnými zeměmi;



zlepšit průhlednost a uznávání kvalifikací a kompetencí, včetně kvalifikací a kompetencí získaných neformálním a informálním učením;



podporovat rozvoj jazykových dovedností;



podporovat vývoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení.

Kdo může o finance, podporu žádat? 

instituce a organizace poskytující možnosti vzdělávání v oblastech, na které se vztahuje program Leonardo da Vinci;



sdružení a zástupci těch, kdo se účastní odborného vzdělávání a přípravy, včetně sdružení studentů a učňů, rodičů a učitelů;



podniky, sociální partneři a další zástupci pracovního života, včetně obchodních komor a dalších odborových organizací;



subjekty zabývající se konzultacemi a poradenstvím a informačními službami souvisejícími s různými aspekty celoživotního učení;

13

dostupné on-line na: http://www.ahol.cz/publicdoc/londyn.pdf

18


subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu odborného vzdělávání a přípravy na místní, regionální a celostátní úrovni;



výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;



vysokoškolské instituce;



neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace.

Podmínka – žadatel musí mít status právnické osoby! Kdo je do programu zapojen? V roce 2012 jsou do programu zapojeny tyto země 

26 členských států Evropské unie, Turecko; 3 země ESVO - Norsko, Island, Lichtenštejnsko



nově zapojené:

Chorvatsko



plná účast:

Švýcarsko

Finance lze získat i z programů MŠMT O poskytování finančních prostředků na základě projektu mohou žádat právnické osoby všech zřizovatelů v programech, které jsou zaměřeny např. na: 

prevenci sociálně patologických jevů,



organizaci soutěží a přehlídek,



státní informační politiku ve vzdělávání (SIPVZ),



na podporu environmentálního vzdělávání ve školách (EVVO),



na podporu výuky cizích jazyků.

Na výše uvedené činnosti lze získat finance z EU společně s MŠMT. V rámci této spolupráce jsou podpořeny tyto programy: 

Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ),



Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK),

19

Evropská obchodní akademie Děčín 

Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI),



Ostatní zahraniční programy (EHP/Norsko).

Více o žádání o získání finančních prostředků z dotačních programů v kapitole č. 6.

20



21


3. Rozpočet příspěvkové organizace Při sestavování rozpočtu se musí příspěvková organizace, v našem případě střední škola, řídit zejména těmito základními právními předpisy v platném znění: 

zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon,



zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,



zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR),



zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,



vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě,



vyhláška č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy,



vyhláška č. 505/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro územní samosprávu a organizační složky státu,



vyhláška č. 47/2008 Sb., o krajských normativech.

Získané finanční prostředky z veřejných rozpočtů lze vydávat jen na účely, pro které jsou určeny. Tyto účel jsou upraveny ve výše zmíněné legislativě, zvláštními předpisy a jsou upřesněny zřizovatelem ve zřizovací listině. Pozn. možné využití prostředků z veřejných rozpočtů – náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti práce, požární ochrany, pojištění majetku apod. Příspěvková organizace každoročně sestavuje rozpočet v podobě návrhu, který předkládá zřizovateli. Při sestavování návrhu rozpočtu je potřeba dodržovat závazné ukazatele, kterými jsou v případě příspěvkové organizace: 

neinvestiční prostředky celkem (NIV)



platy (PLATY)



ostatní osobní náklady (OON)



počet pracovníků (PRAC)

22

Evropská obchodní akademie Děčín Základním principem rozpisů je normativní metoda, přičemž ukazatele stanoví krajský úřad. U příspěvku na provoz stanoví výši Rada kraje. Pro rozpis přímých vzdělávacích nákladů je využívána vyhláška o krajských normativech. Dále je při sestavování rozpočtu nezbytné respektovat formální náležitosti: 

členění na výnosy, náklady;



členění podle rozpočtové sklady. V průběhu kalendářního roku provádí krajský úřad změny rozepsaných rozpočtových

ukazatelů, kdy může dojít k posílení rozpočtu, což je vždy příjemné, nebo k úsporným opatřením. Zde se nejdříve využívá nerozepsaných rezerv, poté různá provozní omezení a teprve v poslední řadě snížení objemu mzdových prostředků. Rozpočtové změny vyžaduje obvykle i změna výkonů od září příslušného roku. Pokud se výkony sníží, oznámí tuto skutečnost ředitel krajskému úřadu, a ten provede snížení závazných ukazatelů. V průběhu roku musí PO průběžně provádět kontrolu čerpání rozpočtu - vyhodnocovat čerpání rozpočtu, porovnávat zjištěnou skutečnost se závaznými ukazateli, hledat příčiny nerovnoměrnosti v čerpání a přijímat příslušná opatření. Z uvedeného vyplývá, že je nesmírně důležité znát dokonale vlastní organizaci, mít přesnou analýzu všech finančních potřeb a nároků, jejich dokladovatelnost, přesnou formulovatelnost a nezpochybnitelnost14.

14

ZEMAN, Pavel – FORMAN, Ladislav. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Financování školy. 2. vyd. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006

23


4. Peněžní fondy příspěvkových organizací

24


4. Peněžní fondy příspěvkových organizací Příspěvková organizace vytváří dle Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů své peněžní fondy : – rezervní fond, – fond reprodukce majetku, – fond odměn, – fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. Fondy musí být zvlášť vedeny, mít zvláštní účet 15 . S peněžními fondy příspěvková organizace hospodaření na základě svého finančního plánu schváleného zřizovatelem.

4.1 Rezervní fond Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady16. Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace (může být tvořen i 100% zlepšeného hosp. výsledku a do fondu odměn nic nebo děleně) na základě schválení jeho výše zřizovatelem (příděl do fondu musí schválit zřizovatel) po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem mohou být též peněžní dary. K čemu rezervní fond příspěvková organizace používá? – k dalšímu rozvoji své činnosti, – k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady, – k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, – k úhradě své ztráty za předchozí léta.

15

§ 29 až 32 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 16 dostupné on-line na: http://ucetnictvisdh.webnode.cz/products/pravni-uprava-tvorby-a-pouziti-rezervnihofondu-/

25

Evropská obchodní akademie Děčín Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu.

4.2 Investiční fond Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Není naplňován ze zlepšeného hospodářského výsledku. Jeho zdrojem jsou: – odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, – investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, – investiční příspěvky ze státních fondů, – výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí – dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, – převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. K čemu investiční fond příspěvková organizace používá? – k financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků, – k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, – k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, – k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace. Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.

26


4.3 Fond odměn Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy17. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.

4.4 Fond kulturních a sociálních služeb Fond je zřizován zaměstnavateli veřejného sektoru, napojenými na státní (resp. komunální) rozpočet, ve prospěch svých zaměstnanců (školy, nemocnice, záchranné a bezpečnostní instituce a další úřady). Fond umožňuje v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích poskytovat zaměstnancům zaměstnanecké výhody obdobné těm, které mohou poskytovat podnikatelské subjekty ve vazbě na zákon o daních z příjmů právnických osob. Je tvořen základním přídělem (příděl do fondu je zálohově každý měsíc) na vrub nákladů příspěvkové organizace, a to 1% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze na výdaje podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., v platném znění. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z tohoto fondu není právní - tedy žádný automatický nárok18. Právní úprava FKSP Pravidla pro tvorbu a použití FKSP upravují rozpočtová pravidla, zákon č. 218/2000 Sb., v § 60 a č. 250/2000 Sb. v § 33. Prováděcí předpis k tvorbě a použití FKSP je vyhláška 114/2002 Sb. a současně se na účtování fondu vztahuje ČÚS č. 704 v bodu 5. Komu je FKSP určen a komu ne? FKSP je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, a to všem zaměstnancům bez ohledu na to, o jakou pracovní smlouvu, na základě které v organizaci 17

dostupné on-line na: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d8133v10786-rozdelovanivysledku-hospodareni-a-rezervni-fond-prispevk/?search_query=$issue=34I49 18 dostupné on-line na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vyhlasky_26062.html?year=2002

27

Evropská obchodní akademie Děčín pracují, se jedná. Také bývalým zaměstnancům - důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace. FKSP není určen osobám, které v organizaci vykonávají práce na základě dohod mimo pracovní poměr. Na co lze z FKSP přispívat? Z rozpočtu FKSP lze čerpat příspěvky a půjčky zejména na: Z fondu lze zejména: 

přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost,



hradit nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance a přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění,



přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení zajišťované zaměstnavatelem, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům,



na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu půjčku na pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení, na koupi bytového zařízení,



přispívat zaměstnancům na závodní stravování,



přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na rekreační pobyty, včetně rehabilitace, a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí,



přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,



poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací,

28


hradit za zaměstnance příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo jeho část,



poskytovat příspěvek odborové organizaci, která působí u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace,



poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech; při pracovních a životních výročích.

Časté dotazy k problematice FKSP19 Dotaz Příspěvková organizace má pro nakládání s FKSP stanovená určitá pravidla (projednává je i s odborovou organizací). Je možné, aby zřizovatel zasahoval do tvorby těchto pravidel? Odpověď Zřizovatel nemá právo zasahovat do tvorby pravidel FKSP. Zřizovatel může pouze podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, kontrolovat hospodaření příspěvkové organizace a zároveň těchto fondů, neboť příspěvkové organizace mají svou vlastní právní subjektivitu a tudíž v právních vztazích mohou vystupovat svým jménem a jsou samostatnou účetní jednotkou. Za své konání nesou plně odpovědnost. Dotaz Lze z FKSP poskytnout věcný dar „dárkový koš“, aniž by bylo přesněji vymezeno, co všechno konkrétně obsahuje? Odpověď Ano, lze. Vyhláška blíže nespecifikuje, co by měl dárkový koš obsahovat – může to být potravinový koš nebo cokoliv jiného. Pro lepší průkaznost a případnou kontrolu doporučujeme, aby na daňovém dokladu (faktuře) bylo rozepsáno, co dárkový koš obsahuje. Dotaz Dar – postup. Je možné, že si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem zakoupí dar sám, dle svého výběru a zaměstnavatel mu po předložení účtenky přispěje hotovostí. Je tento postup možný? 19

dostupné on-line na: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zsk_opn_43.html

29

Evropská obchodní akademie Děčín Odpověď Podle § 14 vyhlášky FKSP lze zaměstnancům poskytovat věcné (nepeněžní) nebo peněžní dary. Výše konkrétního daru z FKSP není limitována, ale celkový objem prostředků, který lze použít na dary je limitován 15% z ročního základního přídělu do fondu. Podrobnosti o způsobu nákupu a výběru je nutné stanovit v pravidlech pro čerpání fondu. Uvedený postup je možný, dar si může zaměstnanec koupit sám za předpokladu, že doloží k vyúčtování řádné účetní doklady, které budou splňovat náležitosti podle § 11 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.

30

Evropská obchodní akademie Děčín Dotaz Je možné z prostředků FKSP uhradit fakturu potraviny, ze kterých kuchařky připraví občerstvení na vánoční turnaj zaměstnanců a rodinných příslušníků ve volejbale? Odpověď Dle § 9 odst. b) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, v platném znění, lze z tohoto fondu přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce. Součástí těchto nákladů mohou být i PŘIMĚŘENÉ NÁKLADY NA OBČERSTVENÍ, a to ve výši, která odpovídá charakteru a době trvání akce. Z fondu NELZE přispívat na akce, které mají charakter pohoštění. Financování sportovních a kulturních akcí z FKSP musí korespondovat s posláním tohoto fondu, tj. tyto akce musí sloužit ke kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Dotaz Učitel čerpá studijní volno, jede do zahraničí. Lze poskytnout příspěvek na dovolenou? Odpověď Z fondu lze přispívat pouze na rekreační pobyt v době čerpání dovolené. Během studijního volna (na vzdělávací zájezdy a rekreace) příspěvek na dovolenou poskytnout nelze. Dotaz Lze z FKSP zaplatit nákup koberců a křesel do kabinetu? Odpověď Z FKSP, a to za podmínek stanovených v pravidlech pro čerpání, lze přispívat na nákup vybavení ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, a to nad rámec povinného vybavení. Za povinné vybavení se všeobecně považuje veškeré vybavení nutné pro bezpečný výkon práce zaměstnance, např. židle, stoly, počítače, telefon, vybavení pro ochranu osobních věcí zaměstnanců a další v závislosti na typu a charakteru vykovávané práce. Patří sem také hygienické zařízení, zařízení pro oddych apod. Rozsah povinného vybavení závisí na typu a charakteru vykonávané práce a pořízení koberce a křesílek je tedy nutno posoudit individuálně dle konkrétního umístění. (např. polohovací nebo masážní křesílka mohou být považována za vybavení nad rámec povinného vybavení, měli by je však mít možnost využívat všichni zaměstnanci)

31


Dotaz Z FKSP přispívá škola na sportovní vyžití pracovníků. Lze z FKSP zakoupit permanentku a čerpat příspěvek na solárium? Odpověď Na solárium, stejně jako na kadeřnické či kosmetické služby však v žádném případě přispívat NELZE.

Příklady účtování FKSP:

Případ č. 1 Pořízení majetku pro zlepšení pracovních podmínek Přepokládá se pouze pořízení drobného dlouhodobého majetku nebo materiálu ke spotřebě. Faktura za nákup zůstane v provozních nákladech na účtu 501 – Spotřeba materiálu a čerpání fondu podle účelu uvedeném v § 5 se zaúčtuje ve prospěch 648 – Čerpání fondů. Současně se převedou prostředky fondu na běžný účet provozních prostředků. OSS převede prostředky z účtu 243 na příjmový účet SR (222).

Případ č. 2 Faktury za rekreaci, za kulturní akce, zájezdy apod. Rozúčtují se jako čerpání fondu ve výši příspěvku a dále jako pohledávka vůči zaměstnancům za doplatek k ceně. Fond nelze použít na úhradu bankovních poplatků k účtu 243 a také jeho zdrojem nejsou přijaté úroky. Tyto výdaje a příjmy účtu 243 se musí vyrovnat z finančních nákladů a výnosů provozu.

32


5. Doplňková činnost jako zdroj financí

33


5. Doplňková činnost jako zdroj financí Vymezení pojmu Doplňkovou činností je taková činnost, kterou příspěvková organizace provádí mimo svou hlavní činnost, která je vymezena zřizovací listinou v souladu s vyhláškou 34/1992 Sb. MŠMT. Organizace může v rámci DČ využít jednak schopností svých pracovníků i žáků v době kdy není prováděna hlavní činnost, jednak kapacity zařízení dočasně nepoužívaného pro zabezpečování hlavní činnosti. DČ se využívá ke zkvalitnění hlavní činnosti, zahrnuje aktivity vyplývající ze zřizovací listiny školy a aktivity dle živnostenských oprávnění. O druhu, rozsahu a období v jakém bude DČ škola provádět, stejně tak o použití získaných prostředků z DČ, rozhoduje v souladu s platnými předpisy ředitel školy. Ředitel školy rozděluje kompetence mezi jednotlivé členy, vypracovává vnitřní směrnici pro DČ a provádí kontrolu DČ. Legislativní rámec doplňkové činnosti Předmět doplňkové činnosti školy je stanoven ve zřizovací listině. Její provádění se řídí obecně platnými předpisy, zejména: - zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 561/2004 školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, - zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, - zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů - zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů DČ musí splňovat následující znaky: 1) navazuje na hlavní účel příspěvkové organizace, 2) je zřizovatelem povolena k tomu, aby p.o. mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců, 3) nesmí narušovat hlavní účel organizace,

34

Evropská obchodní akademie Děčín 4) sleduje se odděleně – je v účetnictví sledována odděleně od běžného hospodaření. Na provádění doplňkové činnosti nejsou poskytovány, a proto nemohou být použity prostředky ze státního rozpočtu a prostředky zřizovatele. Doplňková činnost nesmí být v ročním úhrnu ztrátová, ztráta je přípustná u jednotlivých druhů doplňkové činnosti, jestliže ji škola uhradí v rámci celkového výsledku hospodaření doplňkové činnosti. Škola dokládá zřizovateli v ročním výsledku hospodaření efektivnost provozování doplňkové činnosti. V důsledku trvající ztrátovosti doplňkové činnosti může zřizovatel škole zrušit možnost provozovat doplňkovou činnost. V případech, kdy nelze ve škole fyzicky oddělit náklady doplňkové činnosti od nákladů hlavní činnosti (například na topení, elektřinu, vodu ), propočítá se podíl nákladů na hlavní činnost a doplňkovou činnost včetně mezd a škola je vrátí do svého rozpočtu vždy do konce kalendářního roku. Příklady doplňkové činnosti: a) výchova a mimoškolní vzdělávání, výuka v oblasti jazyků, v oblasti sportovní aktivity a další zájmová činnost b) další vzdělávání dospělých – dílčí kvalifikace, celoživotní vzdělávání, odborné kurzy a školení, rekvalifikace c) hostinská činnost – příprava jídel pro cizí strávníky d) koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej (vlastních výrobků, polotovarů….) e) pronájem prostor f) ubytovací služby g) kopírovací služby Příklady stanovení ceny za DČ 1) Ukázka stanovení výše DČ – nájemné tělocvičny dle výše nákladů Hodinové náklady na osvětlení a vytápění: 80,- Kč Přepočtené mzdové náklady včetně odvodů: 60,- Kč Zisk školy: 20,- Kč Celková částka za pronájem na hodinu: 80+60+20=160 Kč 2) Hostinská činnost - strávníci se přihlašují ke stravování na základě smlouvy nebo přihlášky k odběru obědu. 35

Evropská obchodní akademie Děčín Cena oběda se skládá z těchto položek: 

cena potravin včetně DPH



náklady mzdové



náklady věcné režie (součet všech nákladu vynaložených na stravování za minulý rok a dělené počtem obědů vydaných v minulém roce - energie/elektřina, plyn, topení, voda, odpisy, opravy, odvoz odpadu, služby…)



zisk

Cena je aktualizována při změně některé z položek 3) Postup při stanovení platu zaměstnanců z prostředků hospodářské činnosti a) S každým zaměstnancem musí být předem řádně uzavřena dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti, a to jak pro vlastní pracovníky školy, tak i pro externí pracovníky školy. b)

Výše mzdy je stanovena dohodou - smluvní cena mezi pracovníkem a organizací

c)

Pro vyplácení mzdy za DČ musí být splněny tyto formální záležitosti:

- externí pracovníci musí mít mzdový list a evidenční list, mzda se zdaňuje – odvod zdravotního a sociálního pojištění, - výpočet mzdy provádí samostatná mzdová účetní, - pracovník školy má 2 evidenční listy (školy + DČ), - daň, zdravotní a sociální pojištění se samostatně vypočítávají ze mzdy z DČ, - v případě nemoci předkládá pracovník 2 neschopenky. d) Mzdy zaměstnanců školy, kteří mají dohodu o pracovní činnosti pro DČ, jsou v rozúčtování školy. Účetní školy přeúčtuje mzdy, sociální a zdravotní pojištění do nákladu HC. Platby soc., zdravotního pojištění a dane jsou odváděny za ZŠ a DČ jednou platbou a prostředky týkající se DČ jsou vráceny a zúčtovány na běžný účet školy. e) Veškerá platba sociálního pojištění za celou školu (DČ + škola) odejde pod jednou platbou na Okresní správu sociálního zabezpečení s jedním výkazem (DČ i škola nasčítáno). 4) Podnájmy nebytových prostor Veškeré podnájmy jsou uzavírány smluvně, ceny jsou stanoveny dohodou. Ceny se skládají 36

Evropská obchodní akademie Děčín z nákladů věcných a mzdových a z nájmu. Náklady jsou vypočteny podle skutečné spotřeby minulého kalendářního roku a jsou navýšeny o inflaci. Výpočet věcných nákladu vychází z údajů správní firmy dodané pro tyto účely a rozměru prostor k podnájmu. Mzdové náklady vycházejí z nákladu na úklid, administrativní zajištění a služby ve vrátnici. Nájem jednotlivých prostor školy je stanoven ceníkem nájmu, který vydá ředitel na začátku každého školního roku. Ukázka interní směrnice k provádění doplňkové činnosti

SMĚRNICE K PROVÁDĚNÍ DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI (pro příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je kraj/obec) Tato směrnice, která upravuje předmět, rozsah a podmínky provádění doplňkové činnosti v (název organizace) se vydává na základě zřizovací listiny čj. …………………………………. Doplňkovou činnost škola (zařízení) provádí mimo svou činnost hlavní, která je vymezena zřizovací listinou a zákonem č. ….. (např. č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, č.76/1978 Sb., o školských zařízeních ve znění pozdějších předpisů, č.109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, popř. jiným zákonem). Škola (zařízení) využívá k provádění své doplňkové činnosti kapacity a zařízení, která má k dispozici pro zajišťování hlavní činnosti a schopností svých pracovníků, a v souladu s platnými předpisy schopností svých žáků. Přitom nesmí být omezeno či narušeno základní poslání školy, tzn. ,že doplňková činnost nesmí být prováděna na úkor činnosti hlavní. 1. Předmětem doplňkové činnosti je 

…………………………………………………………….



…………………………………………………………….



…………………………………………………………….



…………………………………………………………….



…………………………………………………………….

2. Ekonomické zásady provádění doplňkové činnosti

37

Evropská obchodní akademie Děčín Doplňková činnost se vede účetně odděleně od činnosti hlavní. Za tím účelem se zřizuje analytický účet pro doplňkovou činnost. Doplňková činnost nesmí být v ročním úhrnu ztrátová. V případě zjištění ztráty hospodářského roku musí být doplňková činnost do konce roku vyrovnána. Pokud vyrovnána nebude, škola oznámí tuto skutečnost zřizovateli a navrhne mu řešení. Výnosy z doplňkové činnosti podléhají dani z příjmů právnických osob. Náklady doplňkové činnosti jsou výdaji k zajištění, dosažení a udržení příjmu podle zákona č.586/1999 Sb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů. (Dtto v případě DPH, pokud organizace splní podmínky stanovené pro plátce daně zákonem č.588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud je k zajišťování doplňkové činnosti používáno motorové vozidlo, podléhá dani silniční podle zákona č.16/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno doplnit do směrnice podle konkrétních podmínek). Prostředky z příjmů doplňkové činnosti je možno použít pouze ke krytí nezbytných nákladů doplňkové činnosti a dále k dokrytí potřeb hlavní činnosti a jejímu zkvalitnění prostřednictvím hospodářského výsledku a fondů. Náklady na doplňkovou činnost, na kterou byly dočasně použity finanční prostředky z rozpočtu určeného na hlavní činnost (mzdy, náklady na elektřinu, vodu, plyn, vytápění atd.),

38


6. Dotace a zákon o veřejných zakázkách

39


6. Dotace a zákon o veřejných zakázkách. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OP VK), pro který je MŠMT ČR řídícím orgánem. Momentálně se nacházíme v programovém období 2007 – 2013. Hlavním cílem tohoto programu je zkvalitňování a modernizace počátečního, terciárního i dalšího vzdělávání a podpora rozvoje lidských zdrojů pro posílení konkurenceschopnosti České republiky. Celkem bylo na jeho realizaci vyčleněno 7 % z prostředků strukturálních fondů EU, což odpovídá částce zhruba 1 812 mil. €. Česká republika se spoluúčastní na financování ve výši 15% (tj. cca 320 mil. €), celkově tedy operační program disponuje částkou 2 132 mil. €. Prostředky všech operačních programů je možné čerpat skrze globální granty krajů, individuální a národní projekty. Zákon o veřejných zakázkách S čerpáním dotací a obecně zadáváním veřejných zakázek školami a školskými zařízeními souvisí Zákon o veřejných zakázkách. Prostřednictvím zadávání veřejných zakázek dochází k výdeji značné části veřejných prostředků. Postup při zadávání veřejných zakázek a při uzavírání koncesních smluv upravují v současně době zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Smyslem těchto zákonů je zajistit takovou praxi, která by zabezpečovala volnou a svobodnou soutěž mezi dodavateli zakázek a současně provedení výběru nejvhodnější nabídky transparentním způsobem bez diskriminace uchazečů. Dohled nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách vykonává ÚOHS od roku 1995. UPOZORNĚNÍ: Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je od 1. 4. 2012 novelizován Účelem této novelizace je minimalizovat nedostatky zjištěné při dosavadní aplikaci zákona o veřejných zakázkách a dále zjednodušit, zpřesnit a zefektivnit zadávání veřejných zakázek a posílit jeho transparentnost. Účelem novely je také začlenit do českého práva změny práva EU na poli zadávání veřejných zakázek. Hlavní změny v novele zákona: 1. Snížení limitů pro postup podle zákona o VZ Zadavatelé jsou nově povinni zadávat veřejné zakázky na dodávky a služby dosahující předpokládané hodnoty již 1 mil. Kč bez DPH a veřejné zakázky na stavební práce dosahující předpokládané hodnoty již 3 mil. Kč bez DPH. 2. Zrušení zadávacího řízení, pokud má zadavatel hodnotit méně než 2 nabídky 40

Evropská obchodní akademie Děčín Novela reflektuje zrušení omezování zájemců v řízeních a dále stanovuje, že v těch případech, kdy zadavatel obdrží méně než dvě nabídky, je povinen zadávací řízení zrušit. Zákon však stanovuje výjimky – např. pro VZ zadávané na základě rámcové smlouvy. 3. Zrušení ekonomické a finanční kvalifikace Ekonomická a finanční kvalifikace se nahrazuje prohlášením dodavatele o ekonomické a finanční způsobilosti 4. Omezení technické kvalifikace 

jako technickou kvalifikaci může zadavatel požadovat pouze reference



zadavatel nemůže požadovat předložení ISO certifikátů

5. Všechny sankce ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se zdvojnásobují Na co si dát pozor!! 1. Zadavatel má nové povinnosti v uveřejňování informací na profilu zadavatele 

povinnost uveřejnit textovou část zadávací dokumentace



povinnost stejným způsobem uveřejnit dodatečné informace včetně přesného znění žádosti



povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, jejíž cena přesáhne 0,5 mil. bez DPH



výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky



seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky

K čemu slouží profil zadavatele? Profil zadavatele je především nástrojem zadavatelů veřejných zakázek, který by měl sloužit k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek. Smyslem profilu zadavatel je poskytnout sdělované informace okruhu dodavatelů, přičemž cílem je, aby byla posílena tzv. transparentnost zadávacího procesu. Definuje ho ZVZ v § 17. Jaké informace se na něm uveřejňují?

a) Písemnou výzvu u zjednodušeného podlimitního řízení b) Textovou část zadávací dokumentace v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním c)

Informace o umožnění prohlídky místa plnění 41

Evropská obchodní akademie Děčín d) Informace o vyloučení uchazeče e) Informace o výběru nejvhodnější nabídky f) Písemnou zprávu zadavatele dle §85 g) Předběžné oznámení o veřejné zakázce h) Smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, i) Výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, j)

Seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

2. Zavádí se lhůty u žádostí o dodatečné informace 

písemná žádost o dodatečné informace musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů (resp. 5 pracovních dnů u podlimitních VZ) před uplynutím lhůty pro podání nabídek



zadavatel musí dodatečné informace odeslat dodavateli do 4 pracovních dnů (resp. 3 pracovních dnů u podlimitních VZ) po doručení žádosti

42


Související předpisy s danou problematikou, užitečné odkazy, použitá literatura

43


Související předpisy s danou problematikou: –

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

–

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

–

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

–

Vyhláška MŠMT č. 492/2005 Sb., o krajských normativech

–

Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

–

Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a náležitostech plnění povinné školní docházky

–

Vyhláška MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích

–

Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

–

Vyhláška MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování

–

Vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních

–

Vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

–

Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti

–

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

–

Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Užitečné odkazy: –

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz

–

Česká školní inspekce www.csicr.cz

–

Národní agentura pro evropské vzdělávací programy http://www.naep.cz/

–

Evropský sociální fond v ČR http://www.esfcr.cz/

–

Portál o veřejných zakázkách a koncesích http://www.portal-vz.cz

–

Fondy Evropské unie http://www.strukturalni-fondy.cz/

–

Ministerstvo pro místní rozvoj http://www.uur.cz/

–

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže http://www.compet.cz/

–

Portál pro vhodné uveřejnění https://www.vhodne-uverejneni.cz

44

Evropská obchodní akademie Děčín Použitá literatura: – POLIÁN, Milan. Organizace a činnost veřejné správy. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM. 2001. 432 s. ISBN 80-7175-098-0. – REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3. – REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika veřejného sektoru. 1. upravené vyd. Brno: Masarykova universita Brno, ESF, 2005. 127 s. ISBN 80-210-3505-6. – ZEMAN, Pavel – FORMAN, Ladislav. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Financování školy. 2. vyd. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. Internetové zdroje: – http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zsk_opn_43.html – http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d8133v10786rozdelovani-vysledku-hospodareni-a-rezervni-fondprispevk/?search_query=$issue=34I49 – http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vyhlasky_26062.html?year=2002 – http://ucetnictvisdh.webnode.cz/products/pravni-uprava-tvorby-a-pouzitirezervniho-fondu-/ – http://www.ahol.cz/publicdoc/londyn.pdf – http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/principy-rozpisu-rozpoctu-a-rozpisrozpoctu-primych-vydaju-2 – http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/ – http://cs.wikipedia.org/

45


Seznam zkratek

46


Seznam zkratek

DČ – doplňková činnost DPH – daň z přidané hodnoty EU – Evropská unie FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb IV – investiční prostředky JČ – jiná činnost MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NIV – neinvestiční prostředky P.O. – příspěvková organizace SR – státní rozpočet ÚSC – územně samosprávný celek VZ – veřejné zakázky

47


Zpracoval Forad Consult, s.r.o. © 2012

48

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Efektivní metody v řízení vzdělávacího procesu při uplatňování BOZP Zástupce ředitele

Recommend Documents