Klepítkatci
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Obecné informace - Klepítkatci jsou podkmen Členovců
- Dělí se na tři třídy: Pavoukovci, Hrotnatci a Nohatky - Jmenují se podle přeměněného prvního páru končetin – klepítek - První dva páry končetin jsou přeměněny, první jsou klepítka (chelicery), která slouží k přijmu potravy. Druhý jsou makadla (pedipalpy), které mají hmatovou funkci. 3. až 6. pár jsou čtyři páry kráčivých končetin. - Žijí ve vodě i na souši - Tělo klepítkatců je rozděleno na hlavohruď a zadeček - Na hlavohrudi se nachází 6 párů končetin - Krevní barvivo – hemocyanin → modrá barva krve
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Hrotnatci - Dělí se na dva řády: Kyjonožce (jsou už vyhynulí) a Ostrorepy -Dravci, loví měkkýše a larvy bezobratlých - Mají složené oči i jednoduché oči -5. párů kráčivých končetin (makadla nejsou rozlišena) -Zadeček nese končetiny s žábrami a dlouhý mečovitý výběžek -Po spáření vyplouvají samičky na pláže a zahrabávají vajíčka do písku. -Vývoj je nepřímý, larvy, které připomínají trilobity, přelézají z pevniny do moře -V současné době, díky znečištění moří Hrotnatci mizí, přežívá jen 5 druhů z řádu ostrorepů, řadíme je proto mezi živé fosílie, ( pozůstatky z devonského období -prvohory)
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
●
-Kyjonožci:
●
Vodní klepítkatci
●
Připomínali štíry
●
V trnu měli jed
●
Nemají hřbetní štít
●
Byli velcí až 1,8 metru
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
- Ostrorepi ●
Vodní klepítkatci
●
Složené oči
●
Vnější žábry
●
Trn sloužící k vyhrabávání kořisti poblíž pobřeží
●
Mají velmi dobrý imunitní systém
●
Záchrannému chovu se věnuje řada zoologických zahrad. Dříve je lidé lovili jako potravu, krmivo pro zvířata nebo jako škůdce potěru úhořů. Nyní se využívají v řadě laboratoří, hemolymfa obsahuje látky, které jsou schopné vychytávat z krve různé jedy, či zmírňovat průběhu leukemie.
●
Zástupci:
●
Ostrorep americký (délka 60 cm, pobřeží Mexického zálivu)
Ostrorep molucký (pobřežní moře JV Asie) Červen 2012 Matěj Drtina, R2.A, GJK ●
Červen 2012
Ostrorep molucký
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Nohatky - Malá skupina mořských klepítkatců (cca 500 druhů) - Tenké, tyčinkovité tělo, které je dlouhé asi 0,2 - 1,5 cm - Většinu těla tvoří hlavohrud', zadeček je zakrnělý - Jsou označovány za tzv. mořské pavouky - Potravu nohatek tvoří někteří mořští živočichové (medúzy) a řasy - Dvě skupiny končetin: ●
●
3 páry: klepátka + makadla + nosič vajíček (= oviger, pouze u samců) 4-6 párů kráčivých noh
Zástupci: Nohatka pobřežní (18 mm dlouhá, 4 páry kráčivých noh, žije na sasankách) Červen 2012 Matěj Drtina, R2.A, GJK
-Stavba těla Nohatek ●
Trávící soustava: trávící trubice, výrazný hltan, výběžky střeva (až do nohou)
●
Vylučovací soustava: chybí
●
Dýchací soustava: chybí
●
Cévní soustava: otevřená, srdce prochází celým tělem kromě zadečku
●
●
●
Nervová soustava: žebříčkovitá nervová soustava mozek, jícnové spojky a břišní pásmo Smyslová soustava: zrakové orgány, smyslové štětinky, Rozmnožovací soustava: gonochoristé, vajíčka přilepena na samci (drží se ho poté i larvy)
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Nohatka Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Pavoukovci - Největší třída klepítkatců - Dělí se na řády: štíři, solifugy, sekáči, štírci, roztoči, pavouci, krabovci, bičnatci, štírenky, bičovci a krátkochvostí - Jsou převážně suchozemští - Věda, který se zabývá pavoukovci se nazývá arachnologie - Je zatím známo více než 100 000 druhů pavoukovců - Vědecké jméno je Arachnida, které je podle mytologické postavy Arachné - Dýchají pomocí žaber, plicních vaků nebo vzdušnic Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
- Stavba těla pavoukovců ●
Dýchací soustava – plicní vaky, vzdušnice nebo žábry
●
Vylučovací soustava- malpighiovi trubice ústící do střeva
●
Trávící soustava- trávící trubice, mimotělní trávení
●
●
●
●
●
Cévní soustava- otevřená, trubicovité srdce na hřbetní části zadečku, hemolymfa obsahuje hemocyanin Nervová soustava - žebříčkovitá Smyslové orgány - jednoduchá očka, mechanoreceptory (brvy, registrující otřesy), chemoreceptory Rozmnožovací soustava - gonochoristé, pohlavní dimorfismus (samička větší), Vývoj přímý i nepřímý. Občas se vyskytuje manželský kanibalismus (po páření, někdy i během svatebního tance samička sežere samce, čímž má dostatek živin pro vývin vajíček).
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Štíři - Velmi stará skupina živočichů (žili už v Siluru) - Tělo kryto silným chitinovým krunýřem - Zadeček zakončený jedovou žlázou - Zadeček rozdělen na 2 části - Makadla přeměněná v klepeta - Dýchají plicními vaky - Dravci, dokáží žít dlouho bez potravy - Samice nosí mláďata na hřbetě - Někteří velmi jedovatí - čím menší mají klepeta, tím jsou jedovatější - Zástupci: ●
ŠTÍR STŘEDOMOŘSKÝ (západní Středomoří, žlutý až hnědý, 7 cm, po bodnutí bolesti, ale ne smrt)
●
VELEŠTÍR OBROVSKÝ (největší štír, 18 cm, tmavý až černý, chodby v zemi, západní Afrika)
●
ŠTÍR KÝLNATÝ (běžný evropský druh, 3-4 cm, žije i v Česku)
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Veleštír obrovský
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Štír středomořský
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Štírci - Podobní štírům, ale nemají protaženou zadní část - Mají několik milimetrů, zploštělí, zadeček je zřetelně článkovaný - Dýchají vzdušnicemi (2 páry), snovací žlázy na klepítkách, makadla (s jedovou žlázou) - Pod kůrou, pod kameny, suchozemští - Pohybují se vpřed i vzad (adaptace k pobytu v malém prostoru) - Hubí škodlivé roztoče a jiný hmyz - Přichytí se na chlupy much či jiného létavého hmyzu a nechávají se přenášet vzduchem - Zástupci: ●
ŠTÍREK OBECNÝ (4 mm, napadá i štěnice)
●
ŠTÍREK KNIHOVÝ (1-1,5 mm, ptačí hnízda, stodoly, knihy)
Štírenky - Bičíkovitý výběžek na zadečku - Slepé - Žijí pod kameny
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Štírek obecný Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Pavouci - Největší řád klepítkatců, cca 20 000 druhů - Převážně suchozemští, dravci - Končetiny: 2 páry u ústního otvoru (klepítka a makadla), 4 páry kráčivých končetin (s drápky - slouží ke snování pavučin) - Makadla u samců zduřelé, uvnitř komůrka - 4 páry kráčivých končetin mají drápky, slouží ke snování pavučin, přidržování samiček při kopulaci, skákaní, běhaní, - Podle typu pavučiny můžeme určit pavouka - Hlavohrud' je od zadečku oddělena stopkou - Na hlavohrudi mají většinou 6 – 8 jednoduchých očí
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
- Zástupci: ●
●
●
●
●
●
●
SKLÍPKANI (tělo pokryté chlupy, doupata v zemi, ) SKÁKAVKOVITÍ (mají oči umístěné ve třech řadách, velmi dobře vidí. Mají schopnost skákat a často jsou pestře zbarveni. Patří k nim např. skákavka pruhovaná.. SLÍĎÁKOVITÍ ( mají oči sestavené do tří řad, Nestavějí si sítě, samice nosí kokon s vajíčky, patří sem největší český pavouk – Slíďák tatarský KŘIŽÁKOVITÍ (jsou na naše poměry poměrně velcí pavouci, Vytvářejí velké, dvojrozměrné lapací sítě, kříž na zadečku, patří k nim např. křižák obecný) POKOUTNÍK DOMÁCÍ (vodorovné sítě v rozích, kde přechází ve svislou rourku) SNOVAČKA JEDOVATÁ (jeden z nejjedovatějších pavouků, "černá vdova", smrtelně jedovatá, Středomoří, Střední Asie) VODOUCH STŘÍBŘITÝ (vodní, bublina vzduchu se udržuje díky adhezi mezi chloupky)
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Sklípkan
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Snovačka jedovatá (černá vdova)
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Křižák obecný
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Pokoutník domácí
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Roztoči - Dělí se na: čmelíkovce, sametkovce zákožkovce, klíšťata - Velice malí živočichové (max. 20 mm), - Celkem jich je zhruba 10 000 druhů - Většinou jejich tělo splývá v jeden celek - Dravci nebo paraziti - Půdní roztoči → tvorba humusu - Nepřímý vývoj, gonochoristé - Zástupci: ●
●
ČMELÍK KUŘÍ (čmelíkovci; napadá ptáky a drůbež) KLÍŠTĚ OBECNÉ (klíšt'ata; pohlavní dimorfismus; u dospělců sají krev pouze samice,Hallerův orgán pro vnímání tepla a CO2; šestinohé larvy; encefalitida, borelióza)
●
SAMETKA RUDÁ (sametkovci; max. 4 mm; výrazně rudé zabarvení)
●
VODULE (sametkovci; pobřežní zóna sladkých vod, dravci, na končetinách husté brvy k plavání)
●
ZÁKOŽKA SVRABOVÁ (zákožkovci; způsobuje svrab, vytváří pod kůží chodbičky)
KLEŠTÍK VČELÍ (čmelíkovci; parazit včel; původce varroázy) Červen 2012 ●
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Klíště obecné
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Kleštík včelí
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Solifugy - Rozdělená hlavohruď: hlava + přední články, 2 volné hrudní články, článkovaný zadeček - Mohutně vyvinuté klepítka, jedové žlázy chybí - Makadla se podobají kráčivým nohám - Obývají stepi a pustiny teplých krajin - Noční dravci (živí se členovci, ale i žábami a ještěrkami) - Dýchají vzdušnicemi - Když se cítí ohroženy, vydávají poměrně silné varovné zvuky pomocí klepítek - Zástupci: ●
SOLIFUGA EGEJSKÁ (3-4 cm, hustě chlupatá, jižní Evropa)
Bičovci - Drobné klepítka; nápadné makadla (makadla) - Žijí v tropech a subtropech
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Solifuga egejská
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Bičovec
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Sekáči - Hlavohruď široce nasedá na zadeček, který je článkovaný - Chybí snovací bradavky - Tříčlánkové klepítka (bazální část, nepohyblivý a pohyblivý prstík) - Kořist usmrcují stiskem klepítek, dlouhá makadla, která se podobají nohám - Autotomie = "odhození končetiny", která postupně dorůstá - vždy při svlékání - Zástupci: ●
SEKÁČ DOMÁCÍ (celá Evropa, mírný pás Severní Ameriky a Asie, v blízkosti lidských sídel)
●
SEKÁČ ROHATÝ (vyhledává suché biotopy, samec má na klepítkách rohovitý výrůstek)
●
KLEPÍTNÍK KARPATSKÝ (velké klepítka, malé nohy, žije na Slovensku)
●
PLOŠÍK MALÝ (ploché tělo, krátké nohy, nemají autotomii, noční živočich)
Krabovci - Velké makadla - Jsou to dravci - Mají ploché tělo - Připomínají kraba
Červen 2012
- Živí se drobnějšími členovci
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Sekáč domácí
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Červen 2012
Krabovec drsnonohý
Matěj Drtina, R2.A, GJK
Zdroje ●
http://biologietsg.blog.cz/0804/chelicerata-klepitkatci
●
http://www.nabla.cz/obsah/biologie/kapitoly/zoologie/klepitkatci.php
●
http://tolweb.org/Pycnogonida/2539
●
http://leccos.com/index.php/clanky/hrotnatci
●
http://cs.wikipedia.org/wiki/Klep%C3%ADtkatci
●
http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/clenovci/klepitkatci
●
http://www.naturfoto.cz/
●
http://www.biolib.cz/cz/
●
http://biologie-otazky.studentske.cz/2009/11/clenovci-hrotnatci-pavoukovci-stiri.html
Červen 2012
Matěj Drtina, R2.A, GJK