Národnostní menšiny v ČR
Matěj Drtina, R2.A
Polská menšina v ČR Polská národnostní menšina je po té slovenské druhá největší v České republice. V roce 2011 se k polské nádnosti podle předběžných výsledků prihlásilo 39 269 obyvatel a v roce 2001 52 095 osob. Počet Poláků v ČR oproti roku 1991 klesá za o téměř 7,5 tisíce (k roku 2001). Polská národnostní menšnna je územně nejkompaktnější, většina osob polské národnostii žije na území Těšínského Slezska (okres Karviná a Frýdek Mýstek)
Zastoupení Poláků v obyvatelstvu ČR
Obyvatelstvo Celkový počet osob s polskou národností v roce 2001 činil téměř 52 tisíc osob, z nich 6,5 % byly osoby se statutem cizince s dlouhodobým pobytem. Počet osob s polskou národností se během let 1991 a 2001 snížil o jednu desetinu. Počty osob s polskou národností se zvýšily ve třech krajích – ve Středočeském (o více než dvě třetiny), v Praze a v Jihomoravském kraji. Výrazně poklesly v Karlovarském (o čtvrtinu) a Moravskoslezském kraji. Ve všech ostatních krajích byl rovněž zaznamenán pokles, ale mírnější. Případy nárůstu lze jednoznačně přičíst vlivu zahrnutí cizinců s dlouhodobým pobytem (jedná se většinou o regiony s pracovními příležitostmi).
Hlavní polské svátky 1. ledna: Nový Rok Velikonoční neděle a pondělí (první neděle po prvním jarním úplňku) 1. května: Svátek práce 3. května: Svátek ústavy (na památku prohlášení ústavy 3. května 1791) Boží tělo: ve čtvrtek devátého týdne po velikonocích; konají se procesí s dětmi oblečenými v bílém, které doprovázejí stovky lidí. 15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie, Den polské armády (výročí vítězné bitvy s ruskou armádou na předměstí Varšavy v r.1920) 1. listopadu: Všech svatých 11. listopadu: Den národní nezávislosti (Polsko znovuzískalo nezávislost v r. 1918 po 123 letech rozdělení) 25. a 26. prosince: Vánoce
Historie polské menšiny v ČR
Počátky národního uvědomění můžeme pozorovat právě od poloviny 19. století (úplný počátek byl rok 1848), kdy odpor proti monarchii byl rozšiřován zejména díky studentům z regionu, kteří studovali ve Vídni, těm nahrávalo nesnesitelné postavení dělníků a těžké roboty lidu na statcích šlechticů, svůj vliv zde hrály i hospodářské krize, neúrody a následné hladomory ve 40. letech 19. století.
Školství, vzdělávání
Menšinové polské školství se skládá ze třiceti základních škol, dvou gymnázií a šestnácti tříd na středních odborných školách. Pro malé děti je zřízeno padesát mateřských škol. V polském jazyce vychází státem dotované noviny Glos ludu a dále časopisy Zwrot, Nasza gazetka, Prazsky kuryr. Stát prostřednictvím grantů podporuje i vydávání knih menšinových autorů v polském jazyce. Polský jazyk užívá ve svém vysílání regionální studio Českého rozhlasu. Na celém území, kde polská menšina žije, lze zachytit vysílání polské televize. Poláci v ČR si stěžují na diskriminaci při vstupu na vysoké školy (přijímací zkoušky je možno vykonat pouze v českém jazyce).
Polští obyvatelé ČR mají svůj Kongres Poláků v ČR, který sídlí v Českém Těšíně. Jeho funkce je, že zastupuje polskou národnostní menšinu ve vztahu k majoritní společnosti, orgánům státní správy a samosprávy, sdělovacím prostředkůmV Praze sídlí Polská ambasáda a Polský institut.
Furstenberský palác – sídlo Velvyslanectví Polské republiky v Praze na Malé Straně
Česko-Polské porovnání - Kulturně se Poláci od Čechů téměř vůbec neliší, Poláci jsou ale možná více kulturně družní - Poláci jsou velmi věřící - Máme stejný – slovanský původ. - Naše jazyky si jsou velmi podbné. - S Polskem máme velice dobré politické vztahy. - Ve stejnou dobu oba státy vstoupily do EU (2004) a do NATO (1999). - Jsme poměrně stejně vyspělé státy - Česko s Polskem si je velmi podobné a geograficky blízké, a proto zde žije dost obyvatel polské národnosti
Zdroje - www.polonica.cz - www.czso.cz - www.web2006.vlada.cz - www.lidemesta.cz - www.eu2009.cz - www.staypoland.com - www.prague.polemb.net
