Křižáci ve svaté zemi Věra a Miroslav Hrochovi vydavatelství: Mladá Fronta Druhé, upravené vydání: Praha 1996 296 stran textu, 16 stran barevné a 16 stran černobílé přílohy (První vydání pod názvem Křižáci v Levantě, Praha 1975)
Základní etapy křížových výprav Velký úspěch prvé křížové výpravy dovršený dobytím Jeruzaléma roku 1099 byl vybojován proti dvěma islámským soupeřům: proti seldžuckým Turkům, kteří od druhé poloviny 11.století získali kontrolu nad Anatolií, Sýrií a Palestinou, a proti fátimovskému Egyptu a na něm závislým arabským emirátům. Po dobytí širokého pobřežního pruhu od Antiochie do Askalon vznikly postupně čtyři nezávislé křižácké státy: hrabství Edessa a Tripolis, antiochijské knížectví a království jeruzalémské. Prvé tři uznávaly formální svrchovanost krále jeruzalémského, ve skutečnosti ovšem se s ním nezřídka dostaly do společného konfliktu. Prvá polovina 12.století byla obdobím úspěšné obrany a upevňování výdobytků prvé výpravy – a to jak proti tureckým náčelníkům na severu a na východě, tak proti Egyptu. V drobných válkách se upevnila zejména prestiž jeruzalémského krále, když hlavní odstředivá síla – Normani v Antiochii - byla zlomena v boji proti Turkům. Komplikovaný vztah k byzantské říši byl řešen podle okamžitých mocenských poměrů; v dobách byzantské převahy bylo antiochijské knížectví uznáno jako byzantské léno. Byzantská diplomacie vybudovala relativně stabilní systém politické rovnováhy na Předním východě, ale náhlý pád Edessy roku 1144 ukázal, jak vratké je postavení západních dobyvatelů. Výprava, kterou na pomoc Edesse a ostatním křižáckým státům vypravil francouzský král Ludvík VII., ztratila cestou příliš mnoho sil a nedokázala poskytnout účinnou pomoc ani v Antiochii na znovudobytí Edessy, ani při jeruzalémském útoku na Damašek. Přesto vstupovali křižáci do druhé poloviny 12.století se značným sebevědomím. Neodvažovali se spojenými tureckými državami Núr ad-Dínovými, obrátili se však proti Egyptu, který považovali za slabší článek řetězu. Na dolní Nil je lákala jednak vyhlídka na bohatou kořist, jednak zájem strategický i obchodní. Výpravy do Egypta však nakonec neuspěly a nepřímo přispěly ke sjednocení Núr ad-Dínových držav s Egyptem. Sultán Saladin systematicky budoval jednotný muslimský stát a v této souvislosti ohrožoval křižáky. Stoupenci realistické politiky smíru se Saladinem se mezi palestinskými barony neprosadili. Zvítězila orientace na otevřené měření sil. Války proti Saladinovi vyústily po přechodných dílčích úspěších v katastrofální porážku křižáků u Hattínu roku 1187, po níž Saladin obsadil téměř celé království jeruzalémské. Antiochijské knížectví bylo již dříve omezeno jen na město s okolím. Bitva u Hattínu tvořila základní mezník v dějinách křížových výprav, mezník mezi obdobím, kdy křižácké státy byly rovnocenným partnerem okolních muslimských držav, a obdobím, kdy již jen živořily a vedly zoufalé obranné boje nebo těžily z rozporů mezi svými nepřáteli. Křížová výprava tří evropských panovníků – císaře Fridricha Barbarossy, francouzského krále Filipa II. Augusta a anglického krále Richarda Lví srdce – nedokázala nic podstatného změnit na žalostném stavu křižáckých držav. Výprava Fridrichova se zhroutila cestou, francouzské vojsko dorazilo značně oslabeno, a tak relativně největších úspěchů dosáhl vojensky i diplomaticky Richard Lví srdce. Palestinským rytířům se podařilo se západní pomocí obnovit již jen kontrolu nad úzkým pruhem pobřeží od Tyru po Jaffu. Antiochie zůstala izolována a spojena spíše politickými problémy Malé Arménie. Další křížová výprava nepřečkala smrt svého vůdce císaře Jindřicha VI. Výprava, která vyrazila roku 1202, se obrátila proti byzantské říši a byla dovršena dobytím Konstantinopole a
zřízením tzv. latinského císařství na troskách Byzance. Teprve křížová výprava císaře Fridricha II. ve dvacátých letech 13.století pomohla především zásluhou diplomatických jednání, rozšířit křižácké državy – mimo jiné také o Jeruzalém. Město však zůstalo v rukou dobyvatelů jen do roku 1244, kdy bylo obsazeno chorezemskými oddíly ve službách Egypta. Výprava, kterou vedl francouzský král Ludvík IX. v letech 1248-1254 , prožila mnohá dobrodružství, nedosáhla však žádného úspěchu. Naděje v pomoc Mongolů, kteří vyvrátili většinu tureckých držav na Předním východě, byla zklamána. Od šedesátých let 13.století se křižácké državy jen s námahou držely proti sílícímu náporu mamlúckých vojsk v Egyptě; pod jejich údery se stále zmenšovaly, až zůstaly omezeny jen na několik měst a pevností. Roku 1291 padlo po těžkém boji nejvýznamnější křižácké město a pevnost Akkon a zbývající města byla vyklizena již téměř bez boje. Ze států, které vyrostly na Východě jako výsledek křížových výprav, se do následujícího století udržela jen území považovaná původně za okrajová: království Malé Arménie, jemuž se dostalo podpory mongolských chánů, a království Kypr, které mohlo těžit ze své ostrovní polohy.
Přehled nejdůležitějších dat 961-8 869 997 1016-59 1054 1055 1071 1076-8 1081 1095 1095 červenec 1095 listopad 1096 léto 1096 podzim 1097 květen 1097 červenec 1097 říjen 1098 březen 1098 červen 1098 srpen 1099 červenec 1099 srpen 1099 podzim 1100 prosinec 1101 1101-04
byzantská říše získává zpět Kilikii a severní Sýrii šíitští Fátimovci se zmocňují vlády v Egyptě V Íránu se ohlašuje nástup Turků Normani se postupně zmocňují vlády nad jižní Itálií a Sicílií vyhlášení rozkolu mezi západní a východní církví (velké schizma) abbásovští chalífové podřízeni seldžuckým sultánům porážka byzantského vojska Seldžuky u Mantzikertu boj mezi Seldžuky a Fátimovci o Jeruzalém nastoupení byzantského císaře Alexia Komnena poselství Alexia Komnena k papeži Urbanovi II. se žádostí o pomoc proti Turkům církevní koncil v Piacenze vyhlášení křížové výpravy na koncilu v Clermontu tažení lidových houfů Petra Poustevníka prvá vojska feudálních knížat se dávají na cestu na Východ vlastní začátek první křížové výpravy u Konstantinopole vítězství křižáků nad Seldžuky u Dorylea počátek obležení Antiochie Balduin se zmocňuje vlády v Edesse křižáci dobývají Antiochii a porážejí Körbughu fátimovské vojsko znovu obsadilo Jeruzalém dobytí a vyplenění Jeruzaléma křižáky. Godefroi zvolen „ochráncem Svatého hrobu“ vítězství křižáků nad Fátimovci u Askalonu odchod velké části křižáckých vojsk zpět do Evropy korunovace Balduina z Bouillonu za jeruzalémského krále pomocné křižácké výpravy rozbity v Malé Asii Tankred regentem Antiochie
1104 1105 1108 1109 1112 1118 1119 1126 1127 1130 1131 1137 1138 1142 1142 podzim 1143 duben 1143 listopad 1144 prosinec 1145 1146 1147 1147 říjen 1147 1148 léto 1149 1151-2 1153 1153 1158 1159 1163 únor 1163 září 1164 květen 1164 podzim 1167 1167 srpen 1168 1169 březen 1169 podzim 1171
Bohemudův odchod do Itálie smrt hraběte Raimonda z Toulouse zhroucení Bohemudovy výpravy proti Byzanci Tripolis dobyt křižáky smrt Tankredova, jeho nástupcem Roger ze Salerna smrt Balduina I., jeho nástupcem Balduin Le Bourg Roger z Antiochie poražen a zabit („Ager sanguinis“) knížetem antiochijským se stává Bohemund II. Zengí se stává vládcem v Mosulu smrt Bohemunda II. smrt Balduina II., jeho nástupcem Fulko z Anjou příchod byzantského vojska do Kilikie a před Antiochii nezdar spojeného křižácko-byzantského vojska u Šajzaru v Zajordánsku postaven hrad Krak des Moabites nové byzantské tažení k Antiochii smrt Jana Komnena smrt krále Fulka, jeho nástupcem Balduin III. pád Edessy papež vyhlašuje druhou křížovou výpravu smrt Zengího, jeho nástupcem v Aleppu Núr ad-Dín nástup druhé křížové výpravy (v její říšské složce český oddíl pod Vladislavem II.) Ludvík VII. v Konstantinopoli říjen Konrád III. poražen u Dorylea neúspěšné tažení druhé výpravy proti Damašku Núr ad-Dín poráží antiochijské vojsko rozpory mezi Balduinem III. a jeho matkou Melisendou knížetem v Antiochii se stává Renaud ze Chattilonu Balduin III. dobyl Askalon sňatek Balduina III. s neteří byzantského císaře byzantský císař Manuel uznán vládcem v Antiochii a uzavírá příměří s Núr ad-Dínem smrt Balduina III., jeho nástupcem Amaury prvá egyptská expedice Amauryho Núr ad-Dínův zásah v Egyptě druhá egyptská expedice Amauryho třetí egyptská expedice Amauryho Amauryho sňatek s Marií Komnenovnou čtvrtá egyptská expedice (podniknutá společně s byzantským loďstvem) Saladin nastupuje v Egyptě pátá egyptská expedice s byzantskou pomocí návštěva Amauryho v Konstantinopoli
1171 září 1174 květen 1174 červenec 1174 podzim 1174 podzim 1176 září 1177 listopad 1180 jaro 1180 květen 1181-1183 1183 červen 1184 leden 1185 březen 1185 1186 1186 podzim 1187 jaro 1187 červenec 1187 říjen 1187-1188 1188 leden 1188 březen 1188 1189 srpen 1189 srpen 1190 jaro 1190 červen 1190 červenec 1190 listopad 1191 duben 1191 květen 1191 červenec 1191 září 1192 květen 1192 podzim 1193 březen 1197 září 1199 listopad
Saladin vrací Egypt k sunnitskému islámu Núr ad-Dínova smrt smrt Amauryho, jeho nástupcem malomocný Balduin IV. Raimond z Tripolisu ustanoven regentem v Jeruzalémě obsazení Damašku Saladinem porážka byzantského vojska Seldžuky u Myriokefala vítězství křižáků nad Saladinem u Askalonu Sibylin sňatek s Guy Lusignanem, zástupcem královým se stává Lusignan příměří mezi Saladinem a Balduinem IV. Renaud ze Chatillonu porušuje příměří se Saladinem Aleppo se podřizuje Saladinovi počátek druhého regentství Raimonda z Tripolisu smrt Balduina IV., jeho nástupcem nezletilý Balduin V. příměří mezi Saladinem a křižáky Saladin uznán vládcem v Mosulu náhlá smrt Balduina V., korunovace jeho matky Sibyly a Guy z Lusignanu Renaud ze Chatillonu znovu porušuje příměří zničení křižáckých vojsk v bitvě u Hattínu Jeruzalém obsazen Saladinem většina křižáckých držav na Východě dobyta Saladinem jednání mezi Anglií a Francií o nové křížové výpravě Fridrich Barbarossa vyhlašuje křížovou výpravu úspěšná obrana Tyru a několika dalších křižáckých pevností Fridrich Barbarossa v Konstantinopoli (v jeho vojsku český oddíl pod Dněpoldem) Guy Lusignan začíná obléhat Akkon úspěšný pochod německých křižáků Anatolií smrt Fridricha Barbarossy, rozklad jeho vojska počátek křížového tažení Filipa II. a Richarda Lví srdce Konrád z Montferratu vyhlašuje nárok na jeruzalémský trůn vojsko Filipa II. přistává u Akkonu Richard Lví srdce dobývá Kypr Akkon se vrací do rukou křižáků vítězství Richarda Lví srdce nad Saladinem u Arsúfu odchod Guy Lusignana na Kypr, do čela království postaven Jindřich ze Champagne mír se Saladinem a odplutí Richarda Lví srdce z Palestiny smrt Saladinova, boj o nástupnictví po něm němečtí křižáci císaře Jindřicha VI. v Palestině, smrt Jindřicha ze Champagne; jeho nástupcem kyperský Amaury Lusignan francouzští baroni přijímají papežovu výzvu ke křížové výpravě
1202 září 1203 jaro 1203 červenec 1203 srpen 1204 duben 1208 1209 1210 1212 1215 1217 léto 1218 květen 1219 listopad 1221 srpen 1225 1227 1228 červen 1229 únor 1229 květen 1231 1232 1239 1239 prosinec 1243 1244 srpen 1244 říjen 1242 1249 1250-51 1254 1258 1260 leden 1260 říjen 1261 1268 1270 1271 1274 1277 1281
čtvrtá křížová výprava odplouvá z Benátek proti Zadaru čtvrtá křížová výprava se obrací proti Byzanci počátek obléhání Konstantinopole křižáky mladý Alexios Angelovec spolucísařem Konstantinopol dobyta a vypleněna křižáky, poté zřízeno latinské císařství zřízeno řecké císařství v Nikaii počátek křížového tažení proti albigenským Jan z Brienne a jeho žena Marie vladaři v Jeruzalémě tzv. dětská výprava z Německa a Francie 4.lateránský koncil vyhlašuje další křížovou výpravu počátek páté křížové výpravy: tažení uherského krále Ondřeje přistání křižáků u Damietty v Egyptě dobytí Damietty porážka křižáků v Egyptě, vyklizení Damietty císař Fridrich II. Sicilský po sňatku s Isabelou z Brienne vyhlašuje nárok na jeruzalémský trůn Fridrich II. exkomunikován papežem počátek křížové výpravy Fridricha II. Fridrich II. získává dohodou se sultánem al-Kámilem Jeruzalém Fridrichův návrat do Itálie Mongolové vyvrátili Chórezm počátek rozbrojů mezi barony a císařskými v Palestině křižácké oddíly Theobalda ze Champagne v Akkonu Ajjůbovci dali zbořit hradby Jeruzaléma vítězství Mongolů nad Seldžuky dobytí Jeruzaléma chorezemskými tlupami porážka křižáků Egypťany u Gazy příprava krále Ludvíka IX. k nové křížové výpravě francouzský vpád do Egypta a dobytí Damietty zhroucení výpravy francouzských křižáků v Egyptě návrat Ludvíka IX. do Francie Bagdád vypleněn Mongoly, poslední abbásovský chalífa zabit Aleppo vypleněno Mongoly Bajbars se zmocňuje sultánského titulu Konstantinopol znovu dobyt Řeky Antiochie doby a zničena mamlúky křížová výprava Ludvíka IX. se vyloďuje v Tunisu Krak des Chevaliers dobyt Bajbarsem unie latinské a řecké církve v Lyonu porážka Mongolů od Bajbarsova mamlúckého vojska nová porážka Mongolů od mamlúků u Homsu
1289 1291 1298 1307-14 1309
Tripolis dobyt a vypleněn mamlúky pod Kalavunem dobytí Akkonu a zbytky křižáckých pevností a měst vpád mamlúků do Kilikie zničení řádů templářů dobytí Rhodu řádem johanitů